PDF created with FinePrint pdffactory trial version

Vítejte vánoce, čase sváteční. Čase radosti, pohody, svátků a klidu. Čase překvapení, očekávání, příprav i shonu. Je šero, slunce zapadá ... Odkud je slyšet ten libý hlas? Někde zdaleka blíží se k nám ... Na hvězdách zářivých nese nám noviny. Noviny vzácné, jako je sám vzácný tento čas. Tato doba, kdy se chystáme na jediný den v roce. Na jediný neopakovatelný den. Den, kdy se lidé sbližují, kdy se smiřují a radují. Z čeho se radují? Z lásky, radosti, z druhých ... Září nejen dětské oči. Září oči nás všech. Člověk přemýšlí, vzpomíná. Co nás potkalo, co je v nás? Myslíme většinou jen na to hezké, neopakovatelné. Zážitky sváteční střídají všední starosti. Starosti, které nás neminou. Starosti, které patří k životu. Co je život? Život je krása, život je o všem. K životu patříme my lidé. K životu patří celý svět. Vítejme proto čas vánoční. Vítejme tento čas se srdcem na dlani, se srdcem pro druhé. Všichni se potřebujeme navzájem. Všichni o sobě víme. Rozdávejme tu radost svátečních dnů. Tu radost, krásu a lásku. Nejen dnes, ale i zítra, ale i napořád.

Vážení spoluobčané, máme tady opět konec roku a brzy přivítáme první rok nového tisíciletí. Myslím, že se nám podařilo uskutečnit většinu věcí, které jsme si dali v letošním roce za úkol. Dovolte mi, abych poděkoval členům zastupitelstva obce, rady obce, komisím a také všem občanům za obětavou práci, kterou věnovali naší obci ve svém volnu. Zároveň chci všem popřát klidné a radostné vánoční svátky, veselý Silvestr a v roce 2001 hodně zdraví, štestí a osobní spokojenosti. Jaromír Kokrhel – starosta obce PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

Zastupitelstvo obce Nosislav mělo své řádné (veřejné) zasedání 29.listopadu 2000 za přítomnosti 25 občanů. Rozhodlo: - o finančních záležitostech podle návrhů ing.Picha - o ustanovení kontrolního a finančního výboru podle nového zákona o obcích - o stanovisku obce k reformě veřejné správy s návrhem na zařazení Nosislavi pod pověřenou obec III.typu: město Židlochovice (případně město Brno) - o prodeji 2 pozemků z majetku obce - o zřízení jednoho věcného břemene na majetku obce - o koupi 5 pozemků pro obec (od soukromníků i od státu) - o nové vyhlášce o odpadech - o postoupení jednoho odvolání proti neprodeji obecního pozemku svému kontrolnímu výboru

Investiční akce obce Závěrečnými investičními akcemi tohoto roku je čekárna v Kroužku – směr do obce a nový chodník v ulici Masarykově. Členové zastupitelstva se již zabývají plánem investičních akcí na další rok – jistě uvítají vaše podněty.

Znáte Brněnský kraj ? Podzimními volbami vznikl spolu s jinými Brněnský kraj, jehož jsme občany. Měli bychom proto o něm něco víc vědět. Z historického hlediska (v porovnání s dělením země ve středověku) je to území převážně brněnského kraje, znojemského kraje a části kraje hradišťského. Z hlediska stávajícího dělení státu zahrnuje dosavadní okresy: Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Z moravských krajů je největší: 15.022 km2, počtem obyvatel je na třetím místě v republice (1 milión 138 tisíc obyvatel). Více obyvatel má už jen Praha a Ostravský kraj. 63 % jeho obyvatel je ve městech, 37% na venkově. Z celkového počtu 645 obcí Brněnského kraje je velké množství 307 obcí do 500 obyvatel. V naší velikosti 500 až 2000 obyvatel je 260 obcí. 78 obcí (měst) je nad 2000 obyvatel. Nejmenší obcí je Březina v okrese Vyškov: má 7 obyvatel (!). Brněnský kraj má velký počet sousedů: celkem 5 - Zlínský, Olomoucký, Jihlavský, Budějovický a Pardubický. A navíc slovenský Trnavský kraj a rakouskou spolkovou zemi Dolní Rakousko. Velké plochy kraje zaujímají chráněné krajinné oblasti: Národní park Podyjí, Chráněná krajinná oblast Pálava, Moravský kras a Bílé Karpaty.V kraji je mnoho kulturně historických památek – nejvýznamnější je Brno, Lednicko-valtický areál a Slavkovské bojiště. Je zde asi 465 základních škol (počty se neustále mění), 84 středních odborných škol, 60 odborných učilišť, 46 gymnázií a 8 vysokých škol s 26 fakultami. ing. Vladimír Svoboda

Posezení s cimbálovou muzikou S blížícím se příchodem vánočních svátků a ve snaze o navození takové řekl bych „spolubesednické“ atmosféry dob, kdy si lidé své zkušenosti, starosti a názory dokázali předávat právě na takovýchto posezeních - dob pravděpodobně již dávno minulých, tak tedy z těchto důvodů, se kulturní a školská komise OÚ rozhodla oslovit cimbálovou muziku Klaret a zpříjemnit tak sychravé a nevlídné počasí nedělního podvečera. Součástí hudebního programu byla také odborná přednáška o víně a možnost prezentace vzorků mladých vín nosislavských vinařů. Muzikanti z Mikulova i přes své užší seskupení,

PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

ovládli již od prvních tónů celé osazenstvo v sále Lidového domu a zcela přesvědčili o tom, že lidová písnička má stále ještě co říci i v dnešní době, době house music, hip hopu a další spotřební hudby, které nelze uniknout. Závěrem bych chtěl jménem komise školské a kulturní popřát všem občanům krásné prožití svátků vánočních a radostný vstup do nového roku a dále ještě upozornit na Štědrovečerní putování muzikantů obcí, kteří nám všem toto období ještě více zpestří. Pavel Fröhlich

Mateřská škola má nové vybavení školní zahrady V letošním školním roce je v mateřské škole zapsáno třicet pět dětí. V měsíci září jsme cvičili na Sportovním odpoledni v Brně - Pisárkách. Navštívili jsme varietní představení v základní škole, společně s první, druhou a třetí třídou jsme jeli na divadelní představení „Tetiny o podzimu“ do Brna. Prvního prosince jsme shlédli pokračování pořadu „Tetiny o zimě“. Nacvičili jsme program na slavnostní zapsání nových občánků do pamětní knihy. Čtvrtého prosince za námi a dětmi ze základní školy přišli do sálu Lidového domu Mikuláš s čertem. Program dětí i Mikuláše a čerta byl zábavný, děti si zazpívaly, zatančily a odnesly si sladkou nadílku. Děkujeme za to kulturní a školské komisi. Děkujeme obci za krásné vybavení zahrady dřevěnou sestavou, která slouží nejen k tělesnému rozvoji dětí, ale i k rozvíjení jejich estetického cítění. Houpačka Koník a balanční lávka Jezevčík je vhodná ke cvičení i ke hrám, stejně jako domeček. Sestavu s lanem, provazovým žebříkem a houpačkami využíváme ke cvičení odvahy a obratnosti. Zahrada je nejoblíbenějším místem pro hry dětí. V září a říjnu, kdy jsme byli odpoledne na zahradě denně, byla obvyklou otázka : „Mami, proč jdeš pro mě tak brzo?“. Byla to pro nás ta největší odměna. Přejeme všem občanům Nosislavi veselé Vánoce a šťastný nový rok! Alena Brychtová, ředitelka MŠ

Sešli se pětašedesátníci V sobotu 19. listopadu 2000 se setkali v příjemném prostředí hospody U Pavla Nosislaváci narození v roce 1935. Úvodní pozdravný projev přednesl starosta obce Jaromír Kokrhel. Spolužáci potom zavzpomínali na léta strávená na obecné škole v Nosislavi a na měšťanskou školu, kterou navštěvovali nejprve v Židlochovicích a potom ve Velkých Němčicích. Mísily se přitom vzpomínky vážné, například na některé vzácné učitele, s příhodami odlehčenějšími včetně drobných uličnictví. Nato dostal slovo opět starosta Kokrhel, který pohovořil o úspěších, problémech i perspektivách obce. Pozorně mu naslouchali zvláště "přespolní" účastníci, kteří při svých návštěvách změny v Nosislavi registrují. V následující besedě se starostou už měli své dotazy a připomínky spolužáci bydlící v Nosislavi. Srdečné povídání "každý s každým" skončilo potom až v pozdní večerní hodině. V duchu rčení "říkám to z legrace, ale myslím to vážně" padl po vzájemném přání zdraví do dalších let i návrh, že příští setkání by se mohlo konat v létě a skončit společným vykoupáním v nově vybudovaném nosislavském koupališti. Řada bývalých spolužáků se pořadatelům, většinou pro nemoc, omluvila, ale přesto si přišlo a přijelo zavzpomínat 15 mladých důchodců, někteří se svými partnery. Byli to (podle abecedy) Olga Brabcová-Kaplanová, Marie Čechová-Zechmeisterová, Olga Gottfriedová-Drobná, Josef Hájek (Velká Bíteš), Stanislav Jakš, Václav Kaplan, Ladiskava Konečná-Suchánková, Olga Krkavcová-Suchánková, Božena Ludvíková-Nekvapilová (Unkovice), Jaromír Lukl, Marie Mokrá-Hájková, Jaromír Nekvapil (Křepice), Zdeněk Sedlo (Brno), Naděje Španielová-Luklová (Brno) a Zdeňka Vičíková-Zástěrová (Rajhrad). Blahoslav Španiel


Vinaři a vinařský zákon V tomto roce nabyla platnost novela vinařského zák. č. 216/2000 Sb., která upřesňuje a mění mnoho ve vinařském zákoně č. 115/95 Sb. Pro naše vinaře je podstatné to, že každá vinice nad 10 arů podléhá evidenci. Z toho plynou další neopominutelné povinnosti vinohradníka – vinaře, jako – vést evidenci vinic, označení vinice, vést evidenci výroby vína atd. Registrovat se dobrovolně mohou i menší plochy. Evidencí se zabývá: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno (ÚKZÚZ) Odbor trvalých kultur, oddělení evidence 671 81 Znojmo-Oblekovice tel.: 0624/248909 kam se lze obracet o podrobnosti. Tento ústav bude také provádět kontrolu vinic s využitím údajů z leteckého snímkování a z katastru nemovitostí. Řádná evidence vinic je jednou z podmínek pro vstup naší republiky do EU. Zákon dále obsahuje také opatření a sankce pro případy zjištění nedostatků.Doporučujeme všem, kteří vinici vlastní nebo obdělávají, aby se s tímto zákonem seznámili. ing. Válka Karel – ČZS

„Mikuláši, můžu si na Tebe šššáhnout?“ „Ááá, už je tady“, zaznělo obdivně z úst malých nedočkavců, kteří přímo hltali každé slovo a gesto božského „Mikulajdy“. Ten byl doprovázen, jak už to bývá, roztomilým čertem, aby tak dětem spolu zpestřili jejich připravený program s vánoční tematikou. Děti z mateřské i základní školy si na letošní Mikulášské besídce opravdu užily, ať již při vzájemných recitačních nebo pěveckých dovednostech na pódiu v bývalém kinosále, či v kruhu skotačících spolužáků při hudební produkci. O tu se vytrvale starali čert a multiinstrumentální Mikuláš, který hrál snad na pět hudebních nástrojů dohromady. Musím přiznat, že na nich něco nadpřirozeného bylo, mimo jiné i proto, že k Mikulášovi ostýchavě a bázlivě přistoupil jeden z předškoláků s dotazem : „Mikuláši, můžu si na Tebe šššáhnout?“ „Ale to víš, že ano,“ řekl Mikuláš a podal mu dáreček. „Milé děti a kdopak z Vás v tomto roce zlobil?“ Vzápětí se zvedl „les rukou“ (a to mě dostalo, asi z toho ještě nemají rozum). „Nevadí,“ řekl Mikuláš, „tak mně aspoň musíte slíbit, že už zlobit nebudete“. „Slibujeme,“ ozvalo se sálem. Pak se již děti rychlostí sobě vlastní pohroužily do rozbalování nadílky. Přestože nezazvonil zvonec, tak besídky byl již konec - pardon, počkat, počkat, ještě poděkování a to patří čertovi a Mikulášovi (děti mladší 10 let nechť další text přeskočí) - manželé Strouhalovi, pedag. prac. mateřské a základní školy, sdružení rodičů při ZŠ, sdružení rodičů při MŠ, KŠK při OÚ a Zemos a.s. Velké Němčice. Pavel Fröhlich

Obecní knihovna Nosislav přeje svým čtenářům i všem ostatním občanům radostné Vánoce a v novém roce hodně zdraví a pěkných chvil s dobrou knihou. Těšíme se na vaši návštěvu v roce 2001. knihovnice – Olga Slouková Pozn. redakce: Paní Slouková se ze zdravotních důvodů teď nemůže věnovat knihovně, a proto jí přejeme brzké uzdravení a hodně spokojenosti a radosti do dalšího období a čtenářům přejeme, aby se paní Slouková mohla brzy do nové knihovny vrátit.

Staré knihy nosislavské Ve vlastivědném sborníku JIŽNÍ MORAVA 2000 (roč.36,sv.39) vyšla na str.173-202 pro nás velmi zajímavá stať Nosislaváka (t.č. z Brna) mgr.Blahoslava Španiela "Staré knihy nosislavské". Autor v článku zacílil svoje profesionální nasazení na rodnou obec. Jak píše "zatím se u nás nikdo nepokusil provést analýzu konkrétní četby určité skupiny venkovských obyvatel ve vymezené historické době na základě rozboru dochovaných knih … tato studie se chce o řešení … pokusit na příkladu obce Nosislav a období od konce 15. století do roku 1900." V přiloženém seznamu je 157 starých knih s bibliografickým popisem včetně informace z kterého domu pocházejí (z toho je 22 velmi starých knih - do r.1800). Čtenáře zaujme nejvíce komentář. Úděl některých knih je autorem přímo detektivně vypátrán. Téměř by se chtělo některý osud zmínit, ale to bych jen opisoval ( což, jak víme ze školy, se nemá). Děkujeme autorovi za článek, který naši obec zviditelňuje v odborných kruzích a těšíme se na jeho další práce. Možná se dočkáme i pokračování této studie pokud se někteří z nás rozpomenou na dosud nepopsané staré nosislavské knihy. ing.Vlaimír.Svoboda

Milé strašení Večer 5. prosince jsem měla dojem, že se s malými Mikuláši, anděly a čerty roztrhl pověstný pytel. Řinčení řetězy a hlasité hudrování nebralo konce. Obavy z přílišného strachu byly však zbytečné. Když milí čertíci vycítili, že vzbuzují horší reakce než chtěli, ustoupili dozadu a přední místo zaujali andílci a majestátní Mikuláš. Přívravy je stály jistě spoustu času, ale výsledek byl skvělý. Díky nim byly určitě ten večer nejen u nás hračky vzorně uklizené... Marie Chumelová


Strakapoud velký

(Dendrocopos major)

Strakapoud velký je nejznámější a nejhojnější z datlovitých ptáků žijících u nás. Je 23 cm velký, na svrchní části těla černý, s velkou bílou skvrnou na křídlech, spodní část těla krémově bílá, peří pod ocasem jasně červené, černé temeno, sameček s červenou skvrnou. Má silný zobák přizpůsobený k tesání, šplhavé nohy, podpůrný ocas s tvrdými pery. Začátkem března je slyšet v našich zahradách bubnování do větví stromů, mezi domy není výjimkou slyšet toto bubnování do okapu, římsy či antény na střeše.To znamená, že se sameček domlouvá se samičkou. V dubnu si oba ptáci každý rok zhotovují novou hnízdní dutinu s kruhovým otvorem 4,5 - 5,5 cm, zpravidla 2 - 5 metrů nad zemí . Koncem dubna snáší samička 6 bílých vajíček, na kterých se při sezení po hodině oba partneři pravidelně střídají. Za 12 - 13 dnů se líhnou mláďata. V této době oba ptáci shání potravu většinou v blízkém okolí. Jsou to především larvy dřevokazných brouků a hmyz. Dorůstající mláďata dělají v dutině takový hluk, že je můžeme slyšet od rána do večera na vzdálenost několik desítek metrů. Mladí ptáci spávají v hnízdní dutině i po vyhnízdění. Strakapoud velký hnízdí v nosislavských zahradách a blízkém lese jedenkrát do roka. Zůstává však i v zimě, kdy často navštěvuje krmítka, kde je lůj. V tomto zimním období se strakapoud živí především semínky ze šišek. Možná někdo z vás našel v lese u paty stromu velkou hromadu vyklovaných šišek. To signalizuje přítomnost strakapoudí „kovárny“. Při letu se po celý rok ozývá charakteristickým „čik, čik“. V Nosislavi žije i strakapoud střední a strakapoud malý, který je veliký jako vrabec. Jiří Liščák

Ševcovská ulička Když se před několika lety pojmenovaly a označily všechny nosislavské ulice a uličky, měl jsem z toho jako nosislavský rodák radost (ouha ! - nosislavští rodáci v příštích letech vymřou jako brontosauři - já už nejsem, stejně jako celé poslední generace nosislavský rodák, ale pouhé nosislavské dítě, narozené v Brně). Nosislavské ulice a uličky mají vesměs jména pěkná, historická (Městečko, Kroupná, Nivka, Pod kopcem), ale i nová pojmenování jsou zdařilá (Vinohradská, Hřbitovní). Zvlášť mě těší jména některých ulic-neulic, jako např. Pod baštou, Na tvrzi nebo Na skalce. Osobně bych chtěl mít ještě ulici Na druhém konci, kde jsem prožil své dětství, ale chápu, že nemohu chtít, aby se useklo kus ulice panu prezidentovi Masarykovi, který po své třídě jezdil dávno před panem Coufalem na koni. Ti, kdo navrhli pojmenovat další část bývalé druhé historicky nejstarší nosislavslé ulice, Nové, ulicí Komenského, zřejmě netušili, že ani jméno Komenského se nedostalo do Nosislavi jen z všeobecné úcty k Učiteli národů, ale že i on, stejně jako později Masaryk, Nosislav dobře znal. Nejenže ji zřetelně jako městečko zakreslil do své mapy Moravy, ale v roce 1626 už jako tehdejší "nežádoucí osoba" podnikl tajnou cestu z Přerova do Braniborska, při níž ze zastavil mj. i u svých známých v Nosislavi a přespal u nich. Tím známým by mohl být např. sedlák Vavřinec Škoda, který hospodařil na dnešním domě č. 76, příbuzný pozdějšího amsterodamského přítele Komenského, nosislavského rodáka Jana Škody, ale doložit se to zatím nedá. Ulička, která dostala podle zaměstnání svých obyvatel jméno Ševcovská, patří k nosislavským ulicím poměrně mladým. Je to vlastně jakási poloulice, protože ji tvoří jen jedna řada pěti domů, zatím co na protější straně je jen jedna fronta Loskotova domu č. 6. Ostatně takovou jednořadovkou, zato však velmi dlouhou, byla po celá staletí i dřívější Nová ulice. Na dolní straně Ševcovské uličky stával až do prvních let třicetileté války mezi dnešní poštou (stojící na místě bývalého domu č. 5) a domem č. 6 dům s dvorem a zahradou sahající až k Nové ulici, v šířce celé dnešní uličky


(6 sáhů, tj. asi 11 m). Ze známých dřívějších majitelů domu byl nejstarší Matyáš Solomský (zemřel v roce 1593 nebo 1594). Jeho nástupce Jan Šenkýř, který pocházel z Přísnotic, koupil dům v roce 1598 od vdovy Anny Solomské za 80 zl. Zaplatil však jen závdavek 4 zl. a ostatní měl splácet dalších 20 let po 4 zl. Hospodářství nebylo moc velké, patřilo k němu jen půl achtele vinohradu, zahrada, polopres, kadečka, stůl, almárka "a což tak hřebíkem přibito jest". Solomští také neměli dům ještě splacený, proto šly Šenkýřovy verunky (roční splátky) až do roku 1604 do obecního počtu (do obecní pokladny). V tom roce 1604 Jan Šenkýř prodal chalupu se stejným příslušenstvím, jak ji koupil, a také za 80 zl., Honsovi Geislerovi, který byl cihlářem (v úřeních zápisech ho jmenovali většinou Cihlář). Závdanek byl tentokrát 9 zl. a Cihlářovy verunky byly ukládány až do roku 1612 zase do obecní pokladny. Roku 1612 Hons Geisler prodal dům "s tím vším, co na něm jsouc zaplaceného měl, Paulovi Guetsmuetsovi na způsob ten, aby ho sobě doplatil. Hned při zápisu 25 zl hotových peněz položil, a tak týž Hons na tom domě žádnou spravedlnost nemá". Zbytek nezaplacených peněz (43 zl.) měl platit po 4 zl. ročně, tedy až někdy do roku 1623. Mezi rokem 1616-1618 Guetsmuets (též Guetswirth) zemřel, na chalupě ještě nějaký rok hospodařila Guetsmuetsova vdova. Už na začátku třicetileté války se však dům stal její obětí, pravděpodobně byl vypálen a brzy nato zcela zpustl. Chalupa pak už nebyla nikdy znovu postavena, i když ještě téměř o sto let později (krátce po roce 1711) se o tomto bývalém domě v nosislavském německy psaném urbáři píše, že pusté místo, ke kterému nepatří žádná pole, louky ani vinohrady, patří i s bývalým dvorem a zahradou vrchnosti, jež má v úmyslu usadit zde nového držitele, který by postavil nový dům. (Pokračování v příštím čísle) Blahoslav Španiel

Rozhovor s nosislavským rodákem ing. Jiřím Bedřichem z Roztok u Prahy Můžete sdělit našim čtenářům základní informace o sobě a jak jste přišel ke svému povolání ? Jsem ročník 1938, narozený v Nosislavi čp.212 jako prostřední ze tří bratrů, už jediný žijící. Od svých 12 let jsem se zajímal o letadla. Podvědomě jsem cítil, že by to mohla být cesta ke splnění klukovských snů. Vzdálené země jsem vyhledával v atlase a sbírání známek mne utvrzovalo v tom, že tyto země skutečně existují. Začal jsem stavět létající modely a protože bylo málo informací z této oblasti, byl jsem nucen si kreslit a navrhovat modely vlastní konstrukce. A ono se to začalo dařit a docela i létat. Po ukončení střední školy jsem nastoupil na Průmyslovou školu leteckou v Uherském Hradišti a potom na Vojenskou technickou akademii v Brně - obor stavba a konstrukce letadel. Po promoci a vyřazení z armády jsem v roce 1962 nastoupil do ČSA v Praze - Ruzyni jako letecký inženýr. V letech 1970 - 1976 jsem byl s rodinou v Káhiře jako ředitel zahraničního zastoupení ČSA, po krátkém pobytu doma znovu šest let na stejném postu v Kuvajtu a do třetice v Athénách (1988 až 1994). V roce 1996 jsem odešel do důchodu. Jak jste přišel ke svému koníčku - fotografování? Snad to byla snaha o získání rychlejšího způsobu zaznamenávání než poskytovalo malování. O ně jsem se také pokoušel, ale fotografický záznam jsem považoval za techničtější, přesnější a rychlejší. Mým prvním fotoaparátem byl Pionýr za 60,-Kč a první obětí spolužáci, nosislavské kostely, moje modely a naše koza. Po příchodu do Prahy jsem vstoupil do fotokroužku ČSA a začal se zúčastňovat soutěží a výstav. Po odjezdu do ciziny jsem nadlouho přerušil činnost ve fotokroužku, ale o to více fotil již lepším aparátem. Nafotil jsem mnoho zajímavého v Egyptě a jinde převážně na diapozitivní materiál. Jenomže zub času zapracoval a mnohé dodnes ztratilo na kráse, barvě i jasu. Při pobytu v Kuvajtu jsem již fotil Nikonem. Z té doby mám mnoho pěkných snímků z Řecka, ale především z Afriky. Velmi si cením snímků z malého letadla nad vodopády a řekou Zambezi. V posledních letech mám jako důchodce čas na cestování (a možnosti jako bývalý zaměstnanec letecké společnosti), a proto se bez služebních povinností více věnuji focení. Jsem předsedou Fotoklubu ČSA a znovu se věnuji výstavám. Velmi si vážím výstavy v Nosislavi v roce 1998. Co Vám přinesly roky v Nosislavi? Za mého mládí jsme chodili do Městečka pro vodu s kbelíkem k pumpě. Klukovským královstvím byl "slín" v Nivce. Tam jsme si chodili hrát, pást kozy a cvičit stojky na rukou. Také se zde odehrávaly klukovské války mezi Nivkou a Kroupnou. V zimě lákala jezírka "Na Pánkách" s bruslením a hraním hokeje. Když zamrzla Svratka, tak se dalo bruslit od Židlochovic až k Němčicím. V létě to bylo zase velké koupaliště. Byli jsme tam od rána do večera, nejčastěji "za Svobodovy", "za Kneslovy" a nebo v zátočině. Jarní záplavy skýtaly další radovánky. Voda se rozlila na obě strany a potom se jezdilo na neckách mezi stromy. Věděl jsem o každém hnízdě, znal jsem např. dutinu jabloně, kde hnízdil krutihlav. Chodil jsem také ke Streichlům hrát na klavír a housle. Já však chtěl hrát na klarinet nebo saxofon, ale na to naši neměli. Docela mi to šlo na mandolínu staršího bratra Václava. Múzy se o mě popraly a ta muzikantská prohrála. Také v nosislavském Sokole jsem začal se sportem a to mne dovedlo až k závodní gymnastice.


Která země na Vás udělala největší dojem a proč? Při svých cestách jsem poznal mnoho zemí Afriky, Blízkého, Středního i Dálného Východu, Evropy i Austrálie. Na americkém kontinentě jsem navštívil jen Mexiko a Bahamy. Každá země má něco do sebe, každá na nás působí něčím originálním a každá, chudší či nejbohatší, má své neopakovatelné kouzlo. Ale abych z otázky neutíkal, největší dojem na mně udělal Egypt. Je to země, která má co nabídnout ze své historie. Na rozdíl od ní má Kuvajt nejstarší stavbu asi 60 let starou mešitu. A potom Zimbabwe - je to moje vyvolená africká perla. Co se vám na dnešní Nosislavi líbí a co nelíbí? Na to nejsem kompetentní hodnověrně odpovědět, protože zde již téměř 50 let nežiji. Mnohé se změnilo, ale jeden z obrazů, který chovám ve svém oku i srdci, se přece jenom tak moc nezměnil. Je to panoráma Pálavy rýsující se nad jižním obzorem. Tento obraz mi již nikdy nevymizí a zůstane krásnou vzpomínkou na rodnou jižní Moravu. ptal se ing.Vladimír Svoboda (redakčně kráceno)

Redakce Zpravodaje přeje čtenářům i dopisovatelům spokojenost v příštím tisíciletí Je čas trošku se ohlédnout i pohledět do budoucna. Zpravodaj v Nosislavi vychází již mnoho let. Jeho tvář se časem mění, ale zůstává časopisem o Nosislavi, pro naše občany a pro Ty, které zajímá kultura, historie, sport a jiné zajímavosti z naší obce a okolí. Chtěli bychom poděkovat za snahu a spolupráci všem, kteří se na tvorbě a vydávání Zpravodaje pravidelně podílejí. Není to vždy jen práce redakční rady a nebývá bez překážek, je ovšem dobré, že se našli lidé, kteří chtějí něco pro informovanost občanů udělat. Zvláště bych chtěla jménem svým i jménem Redakční rady poděkovat za hojné příspěvky dopisovatelům a v neposlední řadě našim čtenárům za jejich přízeň. A nenajdete-li zde všichni vždy něco pro sebe? Dejte nám svůj tip, co by pro vás měl Zpravodaj přinášet za zajímavosti v budoucnu. Ještě si dovoluji připomenout, že z důvodu účinnosti Zákona o ochraně osobních údajů je nutný písemný souhlas pro zveřejnění osobních údajů ve Společenské kronice NZ a proto prosím oslavence, rodiče nově narozených dětí a příbuzné zemřelých, aby tento souhlas vyjádřili písemným prohlášením, že souhlasí s uveřejněním jejich osobních údajů v Nosislavském Zpravodaji (jméno, adresa, věk) připojili podpis a zaslali to na Obecní úřad v Nosislavi nebo předali osobně M. Válkové, M. Chumelové a J. Hladké. za red. M. Válková

Vzpomínka na mou babičku a dědečka a Vánoce u nich Na svoji vojkovskou babičku vzpomínám moc ráda. Jako děti jsme u nich byli na prázdninách. Babička byla skvělá kuchařka, pořád nám vařila něco dobrého, také jsme jí pomáhali pracovat na zahrádce a na poli. Ve Vojkovicích našlo domov i hodně reemigrantů z Volyně, žilo tam tehdy i několik evang. rodin, které se 1x za 14 dní pravidelně scházely ve škole k bohoslužbě. Babičku jsme všichni měli moc rádi, byla skvělá a vytrvalá vypravěčka, obzvlášť mi zůstala ve vzpomínkách pohádka O pokakaném telátku a O smrti prti. To jsme se tak krásně báli, když demonstrovala bouchání o pelest postele, jak se smrt domáhala otevření dveří. Také na vánoce u nich ráda vzpomínám. Celé se pochopitelně nesly v křesťanském duchu, dědeček předčítal z Bible, všichni jsme pak zpívali ze zpěvníku. Stromek byl vždycky vzorně připraven a vysoký až do stropu . Nějaký dáreček pro každého také byl, hlavně pamlsky. Od nás dětí se očekávalo, že předneseme nějaký veršík, abychom si dárky nějak zasloužily. Všechna vnoučata se postavila ke stromečku podle velikosti, rodiče, babička, dědeček, strýčkové a tety - to bylo obecenstvo a my děti jsme měly začít. Vše probíhalo zdárně, každý řekl svůj naučený verš, až přišla řada na nejmenší Věru - tak ta zůstala zaražena stát a dlouho neříkala nic. Byla nejmladší, v r. 1950 čtyřletá, tak ji dospělí vybídli, ať řekne něco ze školky. Načež malá Věruška spustila: Stalin bývá v Moskvě, má tam velký hlad, dělníci a děti učí placovat. Neuměla tehdy ještě říkat „r“, proto ten „hlad“, všichni vybuchli v smích a že prý je to vlastně pravda, jenomže ne on, ale hlavně ostatní lidé mají hlad (někde i dodnes !). No, dáreček dostala také a mě tahle příhoda zůstala v paměti dodnes. vzpomínku zapsala Dana Karhánková

Víte, že ... §

mladý talentovaný Jan Brabec zaznamenal v letošní sezoně několik krásných úspěchů ve své sportovní kariéře v motokrosu a superkrosu ? On sám hodnotí celkovou sezónu kladně. Podařilo se mu získat dva mistrovské tituly v Mezinárodním mistrovství ČR v motokrosu do 125 ccm a v Mezinárodním mistrovství ČR v superkrosu do 125 ccm, dále pak druhé místo v Mezinárodním mistrovství ČR v družstvech v motokrosu. Čeho si váží asi nejvíc, je 19. místo v mistrovství světa třídy 125 ccm ve Slovinské Orehové Vsi. K dosaženým výsledkům blahopřejeme a do příští sezóny držíme sportovní palec.


§

první koledy, hrané našimi obětavými muzikanty, zazní na Štědrý den v 16.15 hodin před rozsvíceným vánočním stromkem u Pošty, kde se spolu s muzikanty můžete sejít i vy a prožít několik svátečních chvil, poslechnout si pěkné muzicírování či spolu s ostatními si zazpívat.

Obecní policie – Nádražní 128, 667 01 Židlochovice započala svou pravidelnou činnost dnem 1.12.2000. Vítá vaše podněty a upozornění. Telefonní spojení:

Služebna obecní policie – pevná linka: Hlídka obecní policie – mobil:

47 23 82 15

0604 290 319

V měsíci listopadu a prosinci se dožívají životních jubileí tito naši spoluobčané: Mokrá Marie Krefty 358 Ryšavá Marie Masarykova 141 Nekvapilová Růžena Městečko 61 Svoboda Jaromír Městečko 75 Nádeníček Pavel Horní Kroupná 98 Sosnar Karel Komenského 318 Novotná Růžena Městečko 30 Loskotová Emma Dolní Kroupná 261 Nováková Marie Dolní Kroupná 237 Dosoudilová Emílie Masarykova 141 Blahopřejeme.

26.11 30.11 17.12 1.11 6.11 22.11 10.11 14.11 16.11 20.12

65 let 70 let 70 let 75 let 81 let 82 let 86 let 88 let 89 let 93 let

V uplynulých měsících se narodili občánkové: Iloně a Milanovi Klementovým, Masarykova 323 syn M i l a n nar. 17. 8. 2000 Janě Piatnicové a Pavlu Rýlichovi, Městečko 8, syn J i n d ř i c h nar. 28. 9. 2000 Ing. Pavlu a ing. Libuši Konopíkovým, Dolní Kroupná 84, syn M a t ě j nar. 28.10.2000 Blahopřejeme rodičům k narození děťátka.

V tomto období jsme se rozloučili s našimi spoluobčany: Ve věku 72 let zemřela dne 9.10.2000 paní Vlastimila Schneiderová, Horní Kroupná 225. Ve věku 69 let zemřel dne 20.10.2000 pan Vladimír Lukl, Masarykova 133. Čest jejich památce. Nosislavský zpravodaj vydává Obecní úřad Nosislav. Vychází jednou za dva měsíce, uzávěrka příštího čísla bude 9.2.2001. Náklad 450 výtisků je vydáván zdarma občanům. Toto číslo vychází 22.12.2000. Děkujeme všem, kteří se podíleli na obsahu a zpracování tohoto vydání. Za redakční radu Milada Válková. Aktuální informace o obci naleznete na: http://www.nosislav.cz. Jakékoliv podněty můžete sdělovat redakci na e-mail: [email protected]. Evidenční číslo MK ČR E 10126.


PDF created with FinePrint pdffactory trial version

Recommend Documents