ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. říjen 2009
Lze opravovat církevní stavby? Ano, ale s obtížemi Prostějov - Opravit střechu na kostele, nebo rozměrnějším památkovém objektu či veřejné stavbě může být někdy pro jeho vlastníka veliký problém. V Drahanech se dostali nedávno do situace, kdy málem museli práce na nutné opravě střechy přerušit kvůli nedostatku financí. „Naštěstí se nám podařilo problém vyřešit pomocí půjček od soukromých osob. Něco vrátíme z dotace Olomouckého kraje, který nám proplatí část nákladů. Zbytek budeme muset sehnat z jiných zdrojů, například ze sbírek. Doufáme také v pomoc obcí, které drahanskou farnost společně tvoří,“ řekl k tomu místní farář Petr Košák. Vlastníci podobných staveb mají několik možností, kde o dotace žádat. Z havarijního fondu lze získat až 400 tisíc „Na památkové objekty existuje dotační program ministerstva kultury. Ten poskytuje peníze na zajištění havarijního stavu střech nebo statiky budovy,“ informovala v úterý Zdena Tomková, ekonomka odboru památkové péče olomouckého magistrátu. O peníze z tohoto havarijního fondu je třeba žádat prostřednictvím příslušného územního pracoviště Národního památkového ústavu. Výše dotace se obvykle pohybuje od sto do čtyř set tisíc korun. Další ministerské peníze mohou zájemci získat také prostřednictvím programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. V tomto případě mají rozdělování peněz na starosti místní úřady. Další peníze mohou jít z Olomouckého kraje „Na obnovu památek poskytuje dotace také kraj v rámci různých programů,“ poznamenala k tomu Tomková. Například z rozpočtu olomouckého kraje může získat vlastník na obnovu památky až půl milionu korun. Je však nutná alespoň padesátiprocentní spoluúčast na projektu. Z objektů, které nejsou památkově chráněny poskytuje krajský úřad dotace pouze na drobnou architekturu, a to do výše šedesáti tisíc korun. Na opravu střechy jsme si museli půjčit od farností z okolí Jedním z objektů, které nejsou památkově chráněny je i Husův sbor v Prostějově. „Opravovali jsme střechu za sedmdesát pět tisíc. I to je pro naši farnost problém. Něco jsme vybrali na sbírkách, asi padesát pět tisíc jsem si vypůjčil z farností v Moravské Třebové a v Pěnčíně,“ vylíčil potíže s opravami husitský farář Miloš Košíček. Od města dostali před lety husité peníze pouze dvakrát, na opravu fasády a na rekonstrukci schodů. Od té doby si musí pomáhat sami. Kostely obestírá tma „Myslím, že vztah města k církvím není dobrý. Přitom já osobně vnímám budovu sboru jako veřejnou. Pořádáme zde koncerty i další kulturní akce,“ komentoval situaci farář Košíček. Jejím obrazem je podle něj i noční osvětlení. „Každá malá obec má svůj kostel nasvícený, pouze v Prostějově zůstávají v temnotě,“ zakončil duchovní svou řeč mnohovýznamovým obrazem. (Pavel Moš) PvD 7. 10. 2009
1
Korunní pevnůstka má cihly z Mila, cestu k ní opraví a nasvítí Olomouc – Práce na proměně Korunní pevnůstky v novou atraktivitu města pokračují. Nyní se řemeslnící vrhli na opravu vstupního portálu a hradeb, na ty se použijí i hromady cihel z rozbořeného areálu Mila. Radnice do konce roku opraví příjezdovou cestu a vybuduje její osvětelní. Občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti začalo s revitalizací památky v sousedství olomouckých Bezručových sadů již v minulém roce. Z hradeb a vnitřních prostor pevnosti odstranili náletovou zeleň, vyčistili ji a postavili novou střechu nad prachárnou. Nyní navazují opravou korunních hradeb. „O uplynulém víkendu skupina asi dvaceti dobrovolníků pomáhala se sběrem materiálu okolo pevnosti. Posbírali asi tři sta barokních cihel a osmnáct římsovek, které použijeme na opravu zdiva. S rekonstrukcí hradeb jsme začali asi před dvěma týdny,“ uvedla Markéta Záleská, předsedkyně Muzea olomoucké pevnosti. Cihly z Mila pomůžou pevnůstce Díky společnosti Demolice Real, jejíž pracovníci bourali budovy v bývalém areálu Mila, získalo sdružení velké množství cihel z demoličních prací. „Cihly postupně čistíme a používáme je na doplnění vypadaného zdiva na hradbě. Zatím jsme nemuseli přistoupit k plánované výrobě replik barokních cihel, která by byla velmi nákladná. Odhad výroby běžné cihly vycházel na šedesát korun, římsovky dokonce na devadesát. Zednické práce hradíme ze sponzorských prostředků,“ přiblížila vývoj prací Záleská. Na Korunní pevnůstce se však v současnosti toho opravuje více. „Kromě hradeb rekonstruujeme také vstupní kamenný portál, řemeslníci zhotovují novou bránu do pevnosti, v prachárně opravujeme vstupní dveře a probíhají sanace a rozebírání dřevěných prvků, tedy podlah a trámů. Připravujeme se také na ruční rozebírání bývalé strážnice,“ popsala Záleská. Nová cesta s osvětlením Co dalšího Muzeum olomoucké pevnosti plánuje ještě v tomto roce? „Získali jsme státní dotaci na vybudování kanalizace a vodovodu ve výši pět milionů korun, takže se do ní pustíme už příští týden,“ vysvětlila Záleská. Součástí bude také výstavba horkovodu, kterou naplánovala společnost Dalkia. Olomoucká radnice se k projektu připojí rekonstrukcí příjezdové komunikace ke Korunní pevnůstce, která tvoří spojku mezi třídou 17. listopadu a Michalským výpadem. Nově zde bude i osvětlení, to na frekventované cestě mezi centrem města a vysokoškolským areálem dosud chybí. „Zavázali jsme se rekonstruovat přístupovou komunikaci včetně veřejného osvětlení. Část investice, která připadá na naše město je po výběrovém řízení 3, 8 milionů korun, získali jsme na tuto akci dotaci z Ministerstva financí ve výši dva miliony, celá stavba musí být hotová do konce letošního roku,“ uvedl náměstek primátora Martin Major. Občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které se o památku nyní stará a zvelebuje ji, by z ní chtělo po nákladných opravách mít vojenské muzeum s odpočinkovým parkem, hřišti, herními prvky a restaurací. Město získalo pevnost od armády na konci století. Od roku 2002 areál pronajímalo stavební firmě a v únoru 2008 prodalo areál občanskému sdružení Muzeum olomoucké pevnosti za symbolickou jednu korunu. Záměr sdružení uvítali i olomoučtí památkáři a veřejnost. Z historie Korunní pevnůstky Vznik olomoucké Korunní pevnůstky spadá do období 1745 až 1757, kdy ji nechala vystavět Marie Terezie. Tvoří ji korunní hradba s bastionem (bašta – část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu) a dvěma půlbastiony.
2
Na jejím území jsou čtyři nadzemní zděné stavby – prachárna, strážnice a dva objekty dělostřeleckých skladů. Areál oddělují od centra města Bezručovy sady a kolem tekoucí rameno Moravy, takzvaný Mlýnský potok. Částečně zasahuje do botanické zahrady, která bývala částí plochy bývalé pevnůstky, ale v 70. letech 20. století ji armáda uvolnila pro pořádání výstavnických zahradních expozic. (Lucie Bukvová) OD 7. 10. 2009 (MFD-9.10.)
Uničov bude mít novou galerii i informační centrum Uničov - Výstavní prostor spojený s městským informačním centrem vznikne na Masarykově náměstí v Uničově, v přízemí domu 29, kterému se tradičně říká klub důchodců. Nová městská galerie by se návštěvníkům měla otevřít v červenci příštího roku. Doposud se výstavy v Uničově pořádají v galerii U Minoritů, která však má hned několik nedostatků. Jedním z nich je to, že je mimo centrum města. „Galerie U Minoritů je umístěna v bývalé křížové chodbě zrušeného klášterního kostela, který byl v roce 1983 přebudovaný na koncertní síň. Samotná výstavní prostora prošla před pěti lety rozsáhlou rekonstrukcí, ale přesto trpí řadou nedostatků,“ uvedla vedoucí odboru kultury, školství a sportu uničovské radnice Nikola Hirnerová. „Především je to malá expoziční plocha. Omezený prostor umožňuje prezentaci výhradně dvourozměrných děl, jako třeba fotografií nebo obrazů. Ale prakticky zde nelze vystavovat sochy, tím méně jakékoli instalace,“ podotkla. Nová galerie by měla nabídnout nejen rozlehlé místnosti, ale i spojení s městským infocentrem. „Kdokoli si přijde pro vstupenku na kulturní akci, může nákup spojit s prohlídkou aktuální expozice. Navíc trvalá přítomnost pracovnice informačního centra je určitou zárukou bezpečnosti vystavených předmětů. Proto už výtvarníci nemusí mít obavy přivézt do Uničova i velmi hodnotná díla,“ uvedl mluvčí uničovské radnice Marek Juráň. Prostory takzvaného klubu důchodců doposud sloužily jako spolková místnost. Scházely se tady k bohoslužbám různé církve a organizace zde pořádaly schůze. „Uživatelům však bylo k setkávání nabídnuto jiné místo – malý sál městského kulturního zařízení,“ řekl Juráň. V budoucí galerii teď jsou dělníci, vedle připravovaných výstavních prostor prochází celkovou obnovou i vjezd do domu a přilehlý dvorek. I na něj totiž budou mít návštěvníci přístup. Podle harmonogramu bude nová galerie otevřena v červenci příštího roku. Náklady na vybudování výstavních prostor a informačního centra přesahují 7,5 milionu korun, projekt ovšem získal finanční podporu z Regionálního operačního programu Střední Morava ve výši bezmála 5,5 milionu korun. „Dům na Masarykově náměstí 29 je památkově chráněný. Do Ústředního seznamu kulturních památek byl zapsán už v roce 1958. Proto jak celá příprava rekonstrukce, tak i samotná realizace probíhá pod dohledem pracovníků Národního památkového ústavu,“ doplnil na závěr Marek Juráň. (Petra Opletalová) OD 13. 10. 2009
Opravy Terezské brány již finišují Olomouc - Již více než půl roku je Terezská brána v Olomouci v obležení řemeslníků a restaurátorů. To by se však příští týden mělo změnit. Pracovníci nyní dokončují poslední dodělávky. Podle slov restaurátora Ladislava Werkmanna na stavbě prostě finišují. „V současné době osazujeme dlažbu, na začátku příštího týdne dokončíme osvětlení a bránu můžeme slavnostně předat zadavateli,“ přiblížil poslední práce na památce Werkmann. Ve čtvrtek také řemeslníci osazovali kované brány. Restaurátor kvalifikovaný na kovářské výrobky je měl totiž ve své dílně, kde je čistil a nově lakoval na původní barvu. Oprav se také dočkaly všechny kamenné ozdoby a reliéfy. Celkově vyšla město rekonstrukce na pět milionů korun. Jedním milionem přispěl stát. (Lucie Bukvová) /foto pořízeno při uzávěrce čísla ZP, NPÚ - ú.o.p. Ol./ OD 23. 10. 2009
3
Architekt fóra: Snažili jsme se spojit dva světy Olomouc – Neobvyklý betonový komplex v Denisově ulici? Ve středu představená podoba Středoevropského fóra vzbudila velmi vyhraněné reakce. Autor odvážné novostavby vysvětluje, jaká je jeho vize budovy, která má zaplnit proluku v zúžení rušné komunikace protínající historické centrum Olomouce. Autory ve středu představené studie je dvojice architektů, které Muzeum umění přímo oslovilo. Michal Sborowitz navrhl rekonstrukci stávajících prostor muzea, tvůrcem podoby novostavby je Jan Šépka z architektonické kanceláře HŠH. Ta je i autorem rekonstrukce Horního náměstí či Arcidiecézního muzea. Proč tedy nezvyklý betonový "komplex" v Denisově ulici? „Toto místo bylo od šedesátých let prázdné a střetávají se zde dva světy – jeden je definovaný středověkým městem, druhý je reprezentovaný církevními a vojenskými paláci. My jsme se oba světy snažili skloubit, takže jsme respektovali původní parcely a zároveň jsme navázali na výšku hřebene střechy a římsy sousedního Muzea umění. Díky tomu se podařilo zachovat jednotný komplex,“ vysvětlil Šépka. Nová budova je navrhnuta jako pětice samostatných domů, které jsou uvnitř spojeny komunikační osou. Nezvyklá je nejen koncepce návrhu, která využívá jednoduchých linií, ale také použitý materiál a řešení osvětlení interiérů. „Návrh má ambici na to, aby byl moderní, proto používáme i moderní materiály, v tomto případě jde o speciální beton s provedením bílého mramoru. Celá plocha nové budovy tak naváže i vizuálně na plochu stávajícího muzea, která je v současnosti pod nánosy barvy a omítky. Zvenku se tak budovy propojí i materiálem,“ uvedl Šépka. „V celém projektu je navíc velice důležitý moment, kterým je přirozené osvětlení celého objektu. Díky odříznutí valbových střech a koncepci celého vnitřního prostoru se do interiéru dostane přirozené denní světlo, které je pro vystavování a také pro práci s exponáty velmi důležité,“ doplnil Šépka. Památkáři: Oficiálně jsme to ještě neviděli A co na to památkáři a úředníci magistrátu? Jak Národní památkový ústav, tak Odbor památkové péče olomouckého magistrátu zatím nebyly s architektonickým návrhem Středoevropského fora oficiálně seznámeny. „Oficiálně magistrátu města odboru památkové péče žádost s dokumentací nebyla podána, takže se k tomu nemáme, jak vyjádřit,“ uvedla ve středu odpoledne vedoucí odboru památkové péče magistrátu Vlasta Kauerová. Stejně tak se k podobě fora zatím nechtěli vyjadřovat ani pracovníci památkového ústavu, protože projekt ještě v této fázi neviděli. Architekt z magistrátu: Cením si, že proluku zastaví Architekt Jaromil Přidal z odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu, který v souvislosti s výstavbou Středoevropského fóra, řeší změnu regulačního plánu městské památkové rezervace, uvedl, že novostavba v historickém prostředí je vždy problém. „Jsou dobré příklady kontrastního pojetí, ale také špatné příklady nekontrastního pojetí,“ reagoval. Konečnou, ve středu veřejněnou architektonickou studii SEFO zatím architekt Přidal neviděl. „I v případě, že se změna v regulačním plánu, která není až tak pronikavá, snad schválí, je potřeba věc řešit velmi citlivě a zodpovědně,“ komentoval s tím, že osobně si cení především to, že by se po čtyřiceti letech mohlo v proluce stavět. „Pokud je tady ta možnost, je potřeba ji využít, samozřejmě v případě, že se podaří na Středoevropské fórum získat potřebné finance,“ podotkl Přidal. Regulační plán, kdy zastupitelstvo v září schválilo pořízení jeho změny v případě stavby SEFO, však nijak detailně neřeší architektonickou podobu stavby. „Zajímají nás základní regulativy: uliční čára, výšková linie, ale i funkce stavby,“ vysvětlil architekt. Návrh fóra má výstavu i web Seznámit veřejnost s architektonickým návrhem se muzeum rozhodlo formou desetidenní výstavy, která bude v prostorách Muzea moderního umění otevřena od čtvrtak 8. října dneška do 18. října.
4
Kromě velkoplošných tisků návrhů interiérů i exteriérů budovy se zde zájemci mohou s projektem seznámit i pomocí virtuální prohlídky, která v sále poběží na velkoplošné obrazovce. Muzeum umění zpřístupnilo na svých webových stránkách i novou sekci, kde budou zveřejněny nejen další podrobnosti projektu, ale také aktuality, diskuze a webkamera, díky níž bude možno sledovat postup stavby. Projekt bude v následujících měsících pokračovat vypsáním soutěže na autora všech následujících projekčních fází a také podáním žádosti o dotaci ve výši 500 milionů korun. „V případě, že s žádostí uspějeme, příští rok zasvětíme dokončení stavebního projektu, vyřizování stavebního povolení a soutěži na generálního dodavatele stavby. Novostavba a rekonstrukce by měly být zahájeny v roce 2012. Středoevropské forum Olomouc bychom mohli veřejnosti předat na podzim roku 2014,“ uzavřel Zatloukal. (Linda Lešikarová) OD 8. 10. 2009
Kontroverzní vzhled fóra: vášnivé pro a proti Olomouc - Odvážný architektonický návrh Středoevropského fóra pro proluku v Denisově ulici rozčeřil poklidné olomoucké vody. Mezi Olomoučany je nyní hodně probíraným tématem, vášnivě se diskutuje i na našem webu. A co na podobu fóra říká třeba designér, primátor či kněz od Panny Marie Sněžné? Příspěvky v diskusi na webu vyjadřují většinou striktní odmítnutí navrhované stavby nebo naopak její nadšené přijetí. Jedni hovoří o odpudivých betonových bunkrech, druzí o konečně světové architektuře, která v Olomouci chyběla. Zatímco v intrenetové debatě převažují spíše nespokojené reakce na kontroverzní pojetí stavby v historickém prostoru středu města, osloveným osobnostem či odborníkům z Olomouce se návrh architektů většinou zalíbil. Například známému olomouckému designérovi Robertu Štenclovi. Ten je po zhlédnutí návrhu budovy SEFO nakloněn tomu, aby taková stavba po čtyřiceti letech zaplnila proluku v Denisově ulici. „Líbí se mi. Předpokládám, že vznikne kontroverzní diskuse, ale mně se líbí. Obával jsem se, aby nebyla zcela zachována uliční čára, nevznikl by nějaký oddechový prostor, a ten vznikne,“ uvedl s tím, že se chce s návrhem blíže seznámit na výstavě v Muzeu umění. Primátor: Budova má příběh, návaznost Vstřícně se k představeným návrhům architektů staví i primátor města Martin Novotný. „Můj osobní názor, nikoliv názor zástupce vedení města, je takový, že se mi to líbí. Budova má příběh – návaznost na domy, které tam byly. Je sama sobě vlastním logem, je okamžitě zapamatovatelná, velmi zajímavá je idea světla shora, zároveň je nekonzervativním uchopením proluky, která se tím, že je tam něco natolik jiného, připomíná. Vyjadřuje to i střední Evropu, která hledá sebe samu,“ vypočítával dojem z představeného architektonického návrhu. Jako primátor očekává, že představený návrh vyvolá diskusi a zpolarizuje Olomoučany. „Ale na druhou stranu je jednom dobře, že se taková diskuse povede,“ reagoval. Barnet po směně za Edelmanna: Jsem pro Památkáři z Národního památkového ústavu ani magistrátu se ve středu oficiálně nechtěli k návrhu zatím vyjadřovat s tím, že jej oficiálně neobdrželi. Jindřich Garčic, vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu, ve čtvrtek uvedl, že je pro, aby něco takového v proluce vzniklo. „Ke studii se stavím příznivě. Ale zatím jsem to viděl velmi zběžně. Chci být obeznámen s detaily, poté se mohu vyjádřit více,“ reagoval. Středoevropské fórum, pokud se muzeu podaří získat půlmiliardovou dotaci, se může postavit i díky tomu, že Miroslav Barnet kývl na směnu jednoho z pozemků v proluce za Edelmannův palác, za který městu zaplatí 38 milionů korun. A jak jemu se návrh líbí?
5
„Líbí. Kolem něčeho podobného chodím v Brně a jsem pro. Přitom jsem si původně myslel, že taková moderna na toto brněnské náměstí vůbec nezapadne – je to nejhezčí barák,“ reagoval Barnet, který palác na Horním náměstí získá v případě realizace projektu SEFO. Kněz od Panny Marie: Jako pěst na oko I v internetové diskusi Olomouckého deníku kritici návrhu poukazovali na to, že se takto odvážné pojetí budovy SEFO nehodí do historického prostoru, do těsné blízkosti například monumentálního chrámu Panny Marie Sněžné. Kněz, který farnost spravuje, Pavel Bačo, se bude na novostavbu dívat prakticky denně. Jak vnímá její podobu? Návrh se mu nelíbí a podle něj taková stavba do tohoto místa nepatří: „Jako pěst na oko. Takový styl architektury sem nepatří. Než něco takového, ať se proluka raději nezastavuje,“ reagoval kněz a naznačil, že pokud by vznikla petice proti realizaci představeného návrhu, zřejmě ji podpoří. Podoba fóra se mezi Olomoučna probírá nejen v odborných kruzích či na webu. „Včera večer jsem byla s kamarády v restauraci a nemluvilo se o ničem jiném. Nejen my, ale i u jiných stolů jsem o tom zaslechla debatu. Mně osobně se to moc líbí, konečně něco, co pozvedne Olomouc a přiláká turisty. Je to super,“ uvedla čtyřiadvacetiletá Olomoučanka Lucie Pláničková. Vypadá jako bunkr Mezi deseti náhodně oslovenými lidmi v ulicích Olomoluce různého věku a povolání, kteří byli s návrhem seznámeni, byli jinak příznivci a odpůrci návrhu ve zcela vyrovnaném poměru. „Moje první reakce? Šok! Čekala jsem moderní budovu ve stylu podobném nové přírodovědecké fakultě. Z obou stran je to zasazené mezi historické budovy. Jsem pro moderní záležitost, ale jiného střihu," reagovala dvaadvacetiletá studentka Hana Mindlová. „Nelíbí se mi to, vypadá to jako bunkr. Do historické zástavby se taková stavba nehodí. Líbila by se mi tam budova, která by více odpovídala historickému charakteru Olomouce," komentovala návrh architektů i jednačtyřicetiletá laborantka Leona Čoková. Šestasedmdesátiletý penzista Jaromír Kriške byl naopak k projektu vstřícný, vadil mu ale způsob, jakým se prostor na fórum získal. „Budova na návrhu vypadá moderně, ale nevadí mi. Není špatné zaplnit proluku, která tam je více než padesát let. Vadí mi ale výměna s Edelmanovým palácem na náměstí – je to totální blbost! Takové handly se nedělají," uvedl v anketě Olomouckého deníku. (Daniela Dauberová) OD 9. 10. 2009
Středoevropské forum Olomouc co nejstručněji Olomouc - Ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal, se kterým připravujeme na čtvrteční dopoledne ONLINE rozhovor, obhajuje návrh moderní stavby v proluce olomoucké Denisovy ulice. Olomouc bývala ve středověku i na počátku novověku jedním z významných kulturních center; 19. a zejména 20. století po této stránce představovalo hluboký úpadek – provincializaci. Může se to změnit, má po této stránce Olomouc potenciál do budoucnosti? Jsem přesvědčen, že ano – jen namátkou: velká univerzita, arcibiskupství, rozlehlé historické jádro, významné sbírky starého umění, vlastivědné muzeum, arcidiecézní muzeum, vědecká knihovna... V poslední době se naskytla jedinečná možnost doplnit škálu kulturních institucí zabývajících se především starou kulturou o zařízení, které by zprostředkovávalo také „živé umění“, kulturu nedávné minulosti a současnosti. Evropský projekt Středoevropského fora Olomouc (SEFO) umožní rekonstruovat za půl miliardy korun z EU starší budovu muzea umění a doplnit ji rozsáhlou novostavbou v sousední proluce.
6
V rámci vrcholících příprav k odevzdání žádosti o dotaci byla zhotovena také architektonická studie, kterou je možné prohlédnout si do 18. října na výstavě v muzeu umění. Její základní ideu můžeme shrnout ve třech bodech: 1) Na jedné straně je pokorná vůči citlivému a neobyčejně náročnému místu v centru olomoucké památkové rezervace. Splnila velmi tvrdé požadavky památkářů, a dokonce je překročila. Místo totiž představuje tisíciletý styk dvou olomouckých světů: velkých hmot veřejných budov Předhradí a drobného měřítka obytných domů vlastního města. Starý muzejní palác stojí na jednom, návrh novostavby na druhém pólu, architekt paláce na počátku minulého století navázal na klasické dědictví antiky, novostavba má navázat na ducha gotického urbanismu. Na místě pěti starých domů, zbořených přesně před čtyřiceti lety, má vyrůst pět domů nových, které respektují starobylost zvlněné uliční čáry, klikatost parcelace, výšku korunní římsy a svými valbovými střechami navazují na střešní hladinu části historického jádra. Každý z nových domů má obsáhnout specifickou funkci. Na druhé straně má novostavba zřetelně sdělovat, že je dílem počátku 21. století. V sousedství starých hodnot má vyrůst nová kvalita. 2) Architektura však nejsou jen fasády. SEFO se má stát kulturním zařízením nového typu. Návštěvník se nebude muset pohybovat jen po špičkách od exponátu k exponátu, jak to známe z tradičních muzeí. SEFO má umožnit, aby se stal aktivním. Tomu mají sloužit velké plochy věnované animační činnosti. To, co dnes známe z Divadla hudby (mj. kolem třicítky pořadů pro děti měsíčně), bude možné rozvinout v mnohonásobně větším a širším měřítku (také v obnoveném kině Central, v dětských ateliérech a jejich galeriích). Počítá se s rozlehlou odbornou knihovnou O. F. Bablera doplněnou jedinečným archivem J. Hůly, počítá se s literárními, hudebními, filmovými pořady... A samozřejmě s expozicemi výtvarné kultury Olomoucka na jedné a středoevropského výtvarného umění na druhé straně, s trienále současné tvorby oblasti, v níž žije zhruba 120 milionů obyvatel. Vystavovat bude možné v osmi variabilních sálech, sedmdesát tisíc sbírkových předmětů dostane nové depozitáře... 3) Světlo padající shora a oblévající veškeré veřejné vnitřní prostory jako konkrétní i naprosto obecný symbol. Pohnuté dějiny střední Evropy a její novodobé kultury mají zase symbolicky ztělesnit tři velká sochařská díla: kašna vytvořená na počátku minulého století pro vilu Primavesi, olomoucký Leninův a Stalinův pomník a pravděpodobně nejvýznamnější česká plastika 2. poloviny 20. století – Modlitba za zemřelého od A. Veselého. Přípravy k vybudování SEFO nejsou jednoduché; už třetím rokem se jim věnujeme za pomoci týmů odborníků z mnoha profesí. Provázely je také krizové okamžiky. Např. jednou, když nám vzkázal majitel klíčové parcely v proluce, že se jí nevzdá, že na ní bude třeba pěstovat ředkvičky... Podruhé na počátku léta, když se díky nezodpovědnosti vedení České komory architektů zhatila dlouho připravovaná architektonická soutěž. Kolem neuskutečněné soutěže (ale zdaleka nejen kolem ní) se také diskutovalo na večeru, kterým jsme minulý čtvrtek uzavřeli vernisáž výstavy architektonické studie. Na základě prvních ohlasů na podobu SEFO, které jsme si přečetli na internetových stránkách, očekávali jsme pískání, dupání, hlasité protesty. Byli jsme však mile překvapeni. Beseda v přeplněném sále se do pozdních hodin odvíjela především kolem mnoha otázek olomouckých architektů, byla věcná a několikrát se dokonce tleskalo. Čekali jsme, že přijdou oni vesměs anonymní, o to však ostřejší kritikové z internetu – nepřišli, anebo mlčeli? Čekal jsem také, že se dostaví ten dobrý muž, který podal trestní oznámení na městské zastupitelstvo, rozšířil je později i na ministerstvo kultury, možná chystá žalobu na EU, OSN, celý vesmír... Čekal jsem, že přijde, aby nám z očí do očí vytmavil, co jinak vystřeluje ze svého internetového útočiště. Nepřišel, mezi účastníky jsem zahlédl pouze jeho maminku... To, co se v malém odvíjí kolem SEFO, dokonale zná každý student dějin umění. Již druhé století se totiž prakticky vše, co je v umění nové, nezvyklé, nekonvenční, rodí těžce, nezřídka za hrubých útoků a skandalizování. Alespoň jeden příklad za mnohé. Přesně před sto lety postavil jeden ze čtveřice nejvýznamnějších architektů 20. století Adolf Loos v centru Vídně obchodní dům. Jeho holé, nezdobené průčelí vyvolalo takovou vlnu útoků krvežíznivé žurnalistiky, odvolávající se na vkus „muže z ulice“, že nebohý architekt načas skončil v nervovém sanatoriu (císař František Josef I. se prý raději odstěhoval do jiného křídla Hofburgu, než aby měl „dům bez obočí“ před okny). Rozvášněné „arbitry elegance“ nakonec uspokojilo, až když Loos na okenní římsy rozestavil truhlíky s květinami! Nemusím jistě dodávat, že jeho dům je dnes všeobecně považován za ikonu architektury 20. století a stojí pod nejpřísnější památkovou ochranou. Jedním z posledních příkladů může být zase štvanice, která byla rozpoutána kolem soutěžního návrhu Jana Kaplického na pražskou Národní knihovnu. Nepochybně přispěla k architektovu předčasnému skonu... (PAVEL ZATLOUKAL - Autor je ředitel Muzea umění) OD 13. 10. 2009
7
Loštická synagoga se dočká i židovské hvězdy Loštice - Přesně sedmdesát let poté, co ji nacisté nechali odsekat a místo po ní zamalovat, se židovská hvězda do štítu loštické synagogy vrací. Umožnila to další fáze opravy památky, která právě vrcholí. Dvě stě let stará budova se po nové střeše a výměně oken dočká nové fasády a už nebude městu pro ostudu. „Teprve v průběhu prací jsme si uvědomili, že ve štítu bývala štuková hvězda. V projektu to nebylo, ale dodatečně jsme nechali podle dobových fotografií vyrobit dřevěnou šablonu. Na tyto práce se složili členové kongregace Hakafa z amerického Chicaga, která používá starou loštickou tóru,“ řekl Luděk Štipl ze společnosti Respekt a tolerance. Spolek bude mít synagogu v nájmu od města. Podobně se stará také o synagogu v Úsově. Současná etapa oprav si vyžádá 250 tisíc korun, přičemž dvě stě tisíc poskytl Nadační fond obětem holocaustu. Před nahozením nové fasády dělníci zazdili troje slepé dveře, které v přízemí i patrech vedly do dnes už neexistující přístavby rabínova domu a budovu hyzdily. Vnitřní stavební úpravy umožní synagogu lépe využít. Dělníci probourali nový vchod ze vstupní síně do místností vedle sálu. Ty budou sloužit jako knihovna, studovna a zázemí pro muzejní expozici, která se připravuje. Pro provoz budovy bylo velmi důležité probourání nového vstupu na půdu přes ženskou galerii. Předtím se dalo na půdu dostat jen zvenku po požárním žebříku. Půdní prostory jsou velmi rozlehlé a členové Respektu a tolerance zvažují jejich další využití. „V příštím roce nás čekají rozvody elektřiny a topení a pak už může synagoga jako muzeum fungovat. Cesta kolem je nově vydlážděna, takže po odstranění lešení to bude jedno z malebných zákoutí Loštic, pár kroků od centra města,“ řekl Luděk Štipl. Synagoga je přístupná návštěvníkům už několik let. Stačí zavolat na číslo, které je uvedeno na dveřích, a přijde průvodce. Míří sem hodně cizinců. Jen během letošního léta to byli návštěvníci z Izraele, Irska, Velké Británie a USA. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 26. 10. 2009
Chomoutovské jezero: památka nebo koupání Olomouc - Chomoutovské jezero je už více jak deset let přírodní rezervací a koupat v něm není možné. Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví (CHKO) plánuje, že by se uměle vzniklá vodní plocha mohla už začátkem příštího roku zařadit do seznamu přírodních památek. Změnu v pravidlech užívání jezera to přinést nemá. Naopak vedení obce Štěpánova chce plochu zpřístupnit lidem, a to jako rekreační místo ke koupání. „Teď je to zarostlé tak, že už tam ani jachtaři neprojedou, je to neudržované. Kdyby se vyčistily terasy, děti by se tam mohly procházet. Hlavně aby se vyčistila voda, aby se lidi mohli koupat,“ řekl Mojmír Lýsek, starosta obce Štěpánov, která v příštím roce plánuje otevřít i nové koupaliště. K plavání by totiž měla sloužit další těžbou uměle vzniklá plocha, tentokrát v nedalekých Březcích. „Letos se zde přestane těžit, od příštího léta se lidé budou moci v Březcích koupat,“ podotkl. Co se však týče Chomoutovského jezera, ne všichni nápad udělat z něj rekreační plochu vítají. „Myslím, že by byla škoda, kdyby z toho bylo přírodní koupaliště. Je tam krásně za každého počasí, a kdyby tam byly třeba naučné stezky, bylo by to lepší,“ uvedla Zuzana Vymětalová z Liboše. Voda Chomutovského jezera byla lidem doposud uzavřená a zůstat by podle všeho měla i nadále. Využívat ji mohou za stanovených podmínek jen jachtaři a rybáři. Možnosti rekreace se Správa Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví vyloženě nebrání, koupat se by bylo možné ovšem opět za stanovených pravidel. „Co se týče využití pro veřejnost, vycházíme ze zkušenosti, která je na lokalitě Poděbrady. Aby se areál udržel ve stavu, kde se lidé budou koupat a kde bude čisto, kde nebudou problémy s odpadky a znečištěním vody, tak to stojí ročně částku, která se pohybuje okolo dvou set tisíc a výš,“ uvedl vedoucí CHKO Michal Servus.
8
„Na jezeře dnes koupání povolené není, není tam zajištěný provoz, který by se o plochu staral a hlídal ji. Kdyby nějaká obec přišla s tím, že to vezme pod svá křídla, nevylučujeme jednání,“ podotkl. Podle vedoucího odboru životního prostředí olomouckého magistrátu je však představa Chomoutova na přírodní koupaliště nebo rekreační oblast s plaveckým areálem naprosto nereálná. „I kdyby vše ochranáři odsouhlasili, jsou zde stále tři problémy. Prvním je, kdo zajistí a hlavně zaplatí zabezpečení čistoty a likvidace odpadů z plochy, kde by byla rekreace ochranáři umožněna,“ uvedl vedoucí odboru Petr Loyka. Další problém vidí ve výrazném výskytu kořenujících vodních rostlin, které by z plochy určené pro koupání bylo nutné opět se souhlasem ochranářů odstraňovat, což by stálo nějaké peníze. Problémem je podle něj i parkování vozidel. Chomoutovské jezero je přírodní rezervací již od roku 1993. Z hlediska ochrany přírody je totiž významným hnízdištěm ptáků a zastávkou ptáků na tahu. „Nyní, v rámci nového vyhlášení maloplošně chráněného území, je navržena změna kategorie ochrany Chomoutovského jezera, a to z přírodní rezervace na přírodní památku. Odpovídá legislativně stanovené definici přírodní památky,“ vysvětlila Olga Žerníčková z CHKO. Přesto by ale přechod do statusu přírodní památka přece jen nějaké novinky přinést mohl. Zatímco podle stávající vyhlášky je možné vstupovat mimo cesty jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, podle nové vyhlášky už nebude vstup do přírodní památky omezený. (Petra Opletalová) OD 19. 10. 2009
Ani napodruhé zámek v Loučné nevydražili Loučná nad Desnou/Šumperk - Ani druhý pokus o vydražení loučenského zámku nevyšel a nepřinesl zdevastované památce nového majitele. Na začátku dražby 29. října dopoledne přitom vypadala situace mnohem nadějněji než při první aukci v polovině července. Dražební jistotu složili tři zájemci. Když je ale licitátor firmy Moravolen Holding vyzval, aby učinili základní podání, nikdo se nepřihlásil. Nereagovali ani na druhou a třetí výzvu. Za dvě minuty bylo po všem. Zámek byl tentokrát k mání za 6,5 milionu korun, zatímco v červenci šel do aukce s vyvolávací cenou 9,8 milionu. „Cena je pořád moc vysoká, když uvážím náklady na rekonstrukci. Naše firma provozuje několik historických objektů s byty, restauracemi a obchody, zámek by se dal využít pro apartmány,“ řekl jeden z dražitelů, který o své firmě prozradil jen to, že působí v Olomouci. Další dražitelka, která v červenci sledovala dražbu jen jako divák, přijela z Poděbrad. „Nakupujeme nemovitosti po celé republice, zámek v Loučné je ale opravdu velké sousto. Zajímalo mě, jak to dopadne,“ řekla dražitelka. Ani ona neprozradila, jakou firmu zastupuje. Prodej má vynést peníze věřitelům společnosti Wisenberg, která je majitelem zámku a od ledna je v konkurzu. Věřitelům dluží přes deset milionů korun. Většina dluhů vznikla v polovině roku 2006 v souvislosti s projekčními pracemi. Na dražbě opět nechyběl jako divák potomek původních majitelů baron Franz Klein. Je společníkem firmy Gebrüder Klein, které patří 76 procent akcií Wisenbergu, zbytek akcií vlastní obec. „Je to smutná hra. A nejsmutnější je, když se podívám na tu ruinu kdysi rodinného sídla a vím, že za současný stav mohou rozbroje v rodině. Čáru přes rozpočet nám udělal můj synovec Lorenz. Podařilo se mu soudní cestou zhatit vstup nového investora a banka dala od projektu rozhádané rodiny ruce pryč,“ řekl Franz Klein. Před třemi lety byl podle jeho slov připraven plán rekonstrukce do posledního detailu, Česká spořitelna přislíbila úvěr, její expert přes rizika dal projektu zelenou. „Možná jsem měl pro věc udělat víc, ale není to jednoduché, když bydlíte tak daleko a navíc neumíte řeč. A financovat projekt ze svých rezerv nebylo možné,“ dodal Franz Klein. Myslel, že jeho synovec přijede na první dražbu, ten ale dal přednost cestě do Ameriky. Dražbu sledoval opět také starosta Loučné Pavel Martínek. „Začínám si myslet, že do záchrany zámku bude muset obec vstoupit, jinak bude pozadí krásně upraveného parku tvořit bortící se ruina,“ řekl Martínek a pokračoval v úvaze: „Byl by to ovšem běh na velmi dlouhou trať. Nejdřív dát zámku novou fasádu a okna a pak postupně opravovat místnost po místnosti a budovat prohlídkový okruh. Pomohlo by, kdyby památkáři povolili zbořit severní trakt. Vnitřní prostory jsou totiž obrovské a památka, pro kterou není využití, nemá šanci přežít,“ uvedl Martínek. O tom, jaký bude další postup při prodeji zámku, rozhodne správce konkurzní podstaty spolu s věřiteli. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 29. 10. 2009 (MFD 29. 10., 30. 10.)
9
Hrob Smetanovy dcery má chránit stát Týn nad Bečvou - Areál kostela Panny Marie v Týně nad Bečvou se zřejmě zapíše na seznam nemovitých kulturních památek, nad nimiž drží ochrannou ruku stát. Návrh podal Národní památkový ústav v Olomouci, který usiluje také o zapsání další pamětihodnosti v této obci na Přerovsku – náhrobku dcery slavného českého skladatele Bedřicha Smetany. „Kostel Panny Marie v Týně nad Bečvou vznikl v roce 1898 rozšířením kaple z roku 1733. Sousedící hřbitov byl však založen již v roce 1707,“ vysvětlila Iva Orálková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Jen málokdo už dnes ví, že v Týně nad Bečvou pobýval dva roky u své sestry významný český skladatel Bedřich Smetana. „Bylo to v letech 1852 a 1854. Hrad Helfštýn dokonce Smetanu inspiroval k napsání opery Čertova stěna. Během druhé skladatelovy návštěvy zde ale zemřela na tuberkulózu jeho dvouletá dcera Gabriela. Právě její náhrobek se sochou poloklečící dívky s kyticí květů na zdejším hřbitově by se měl stát památkou také,“ podotkla Orálková. Olomoučtí památkáři podali letos na ministerstvo kultury celkem 108 návrhů na prohlášení historických objektů a předmětů v kraji kulturní památkou. Nově o zapsání na seznam usilují z přerovského regionu kaple v Lipníku nad Bečvou, dále dva kamenné kříže v Olomouci - Neředíně a boží muka ve Vernířovicích na Šumpersku. „Zapsání na seznam znamená pro kulturní památku větší ochranu státu a možnost, jak lépe dosáhnout na dotace na jejich rekonstrukci,“ řekla Miroslava Švástová z odboru životního prostředí přerovského magistrátu. Podle ní usilovalo o zapsání na seznam některých kulturních památek také město Přerov. „Už několik let se snažíme o zapsání kaple svatého Antonína v Čelechovicích, soch a kamenného kříže v Dřevohosticích, sochy svatého Jana Nepomuckého v Předmostí a památníku rodiny Skene v Pavlovicích,“ řekla. (Petra Poláková - Uvírová) PřD 15. 10. 2009
Dočkají se Čechy pod Kosířem peněz z Norských fondů? Olomouc/Prostějov - Opravy kulturních památek a muzejních expozic, revitalizace městských parků či lepší péči o seniory a dlouhodobě nemocné – to vše by se mělo v příštích pěti letech zaplatit v Olomouckém kraji pomocí takzvaných Norských fondů. Hejtmanství by na projekty na svém území chtělo získat až sto sedmdesát milionů korun, z toho šedesát na své vlastní záměry. Jedním z projektů takto podpořených by mělo být i vybudování víceúčelového vzdělávací a kulturního centra na zámku v Čechách pod Kosířem. Krajský úřad se stane také kontaktním místem, kde budou moci jak státní, tak i soukromé subjekty podávat žádosti o dotace. V minulých pěti letech se z fondů zaplatilo například vybudování depozitářů Vlastivědného muzea Olomouc či digitalizace novin ve Vědecké knihovně v Olomouci. „Pro Českou republiku je na dalších pět let připraveno z norských fondů zhruba dvě a půl miliardy korun. Chtěli bychom i do Olomouckého kraje získat část finančních prostředků, alespoň ve stejné výši jako v minulosti, což činí zhruba sto sedmdesát milionů korun. Odsouhlasili jsme, že krajský úřad se stane opět kontaktním centrem i pro sběr žádostí o dotace z Evropské unie. Vybrali jsme také konkrétní aktivity, které podpoříme,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Horák. Hejtmanství by chtělo přispět na ty projekty, které se zaměří na rekonstrukce nemovitých památek, opravy a revitalizace parků či vybudování muzejních expozic. Druhou aktivitou, kterou bude kraj podporovat, je péče o seniory a zdravotně postižené. „Z našich projektů můžeme zmínit například vybudování vzdělávacího centra pro slabozraké v Olomouci nebo rekonstrukci léčebny dlouhodobě nemocných v Moravském Berouně,“ vyjmenoval projekty Horák.
10
V Moravském Berouně na peníze také čekají Rekonstrukce Odborného léčebného ústavu v Moravském Berouně zahrnuje vytvoření sociálního zázemí přímo na pokojích pacientů a stavbu společenských místností. „Vážíme si vstřícnosti vedení kraje, které chce investovat do následné péče a zvýšení komfortu dlouhodobě nemocných. Z hlediska demografického vývoje je to velmi prozíravý krok, populace stárne a kvalitní péče bude v budoucnu potřebná,“ vysvětlila ředitelka léčebny Jana Ferancová. Léčebný ústav již jednou rekonstrukcí v současné době prochází. „V jednom z objektů nyní budujeme evakuační schodiště a v každém patře balkon, aby i imobilní pacienti mohli na čerstvý vzduch. Opravy financuje také Olomoucký kraj,“ uvedla Ferancová. Projekt vzdělávacího centra pro slabozraké v Olomouci počítá s výstavbou mateřské a základní školy a vzdělávacího centra pro všechny věkové kategorie. „S krajským úřadem jsme spolupracovali a konzultovali, které služby by byly v centru potřeba. V projektu jde v podstatě o přemístění základní školy pro zrakově postižené z Litovle do Olomouce. Centrum by mělo vzniknout v Hejčíně u budovy přírodovědecké fakulty. Rodiče i děti zde budou mít mnohem větší prostor pro integraci, navíc je zde lepší infrastruktura, univerzita, oftalmologická klinika. Doufám, že se kraji podaří peníze získat,“ poznamenal ředitel Tyflocentra Olomouc Jan Příborský. V minulosti se z Norských fondů zaplatil například depozitář V minulosti kraj z norských fondů zaplatil například rekonstrukci depozitářů Vlastivědného muzea Olomouc za pětačtyřicet milionů, digitalizaci novin ve Vědecké knihovně v Olomouci za osm a půl milionu. V současné době se ještě pracuje na opravě fresek v kostele ve Šternberku. „Také dokončujeme výstavbu muzea silnic ve Vikýřovicích na Šumperku, které bude otevřeno v polovině příštího roku,“ doplnil Horák. Co to vlastně norské fondy jsou? „Norské fondy putují z Norského království, které není členem Evropské unie, ale v oblasti obchodu využívá evropský hospodářský prostor a jako určité kompenzace musí poskytovat finanční prostředky novým členským státům Evropské unie. Máme tedy štěstí, že jsme v tomto balíku zahrnuti,“ vysvětlil Horák. (Lucie Bukvová) PvD 12. 10. 2009
Knížecí dům se stal kulturní památkou Prostějov - Dům na rohu Pernštýnského a Skálova náměstí v Prostějově se rozhodnutím ministerstva kultury stal kulturní památkou. „Takzvaný Knížecí dům je výraznou dominantou severozápadní části městské památkové zóny. Byl postaven v historizujícím neorenesančním slohu známým stavitelem Rudolfem Konečným podle plánů významného vídeňského architekta a prostějovského rodáka Maxe Fleischera,“ uvedl šéf městských památkářů Daniel Zádrapa. Ke svému historickému jménu přišla čerstvá památka díky knížecímu rodu Lichtensteinů, kteří dům na této parcele koupili. Později zde bylo také správní centrum jejich panství. V nejbližší době bude objekt zapsán i do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Jeho nový status tak v budoucnu umožní čerpat na obnovu domu i státní dotace. PvD 13. 10. 2009 (MFD 14. 10.)
Chráněný chrám v Horním Štěpánově zazáří novotou Horní Štěpánov - Kostel svatého Vavřince v Horním Štěpánově, který je chráněnou kulturní památkou, zazáří brzy novotou. Jeho vnější plášť prochází zásadní rekonstrukcí. „Před dvěma lety jsme opravili věž, loni dostal kostel novou střechu a teď opravujeme fasádu,“ potvrdil farář v Horním Štěpánově Miroslav Sedlák. Na opravu získala farnost peníze od krajského úřadu, ministerstva kultury i z „porcování medvěda“ v parlamentu. Vydatným dílem přispěl také obecní úřad. „Proinvestovalo se přes pět milionů korun,“ spočítal duchovní. Vše by mělo být hotové na jaře příštího roku. „Rádi bychom ale skončili do zimy, pokud to ovšem počasí dovolí,“ poznamenal Miroslav Sedlák. „Čekají nás už jen menší úpravy okolí, odvodnění základů a dokončení střechy kaple,“ dodal. „Jednolodní kostel v Horním Štěpánově má středověké jádro a v roce 1710 byl přestavěn v barokním slohu,“ datovala stavbu Michaela Čadilová z památkového ústavu v Olomouci. (Pavel Moš) PvD 23. 10. 2009
11
Jezero bude nově i ke koupání Moravičanské jezero zmírní statut ochrany. V oblasti se tak otevírají nové možnosti pro rekreaci Moravičany - Moravičanské jezero na Mohelnicku čeká velká změna. V jeho části přestane platit zákaz koupání. U vodní plochy totiž dojde ke zmírnění stupně ochrany a jezero se stane „jen“ přírodní památkou. Nyní je místo, kde se vyskytují ohrožené rostliny a živočichové přírodní rezervací. Změnu ochranného statutu a zmírnění ochrany přírody přivítali v Moravičanech. Vesnice tak může začít znovu připravovat plány, jak využít část jezera k rekreaci. „Pro vesnici to bude velký přínos. Přijedou sem lidé z okolí, nechají tady peníze za služby. My jsme už tu myšlenku skoro vzdali. Teď ji můžeme bez problémů zakomponovat do územního plánu,“ pochvaluje si starosta Moravičan Antonín Pospíšil. Upozornil však, že vesnice nebude tolerovat motorové čluny nebo vodní skútry. „Na tom se shodujeme s ochranáři. Nikdo tady nechce bezohledné jezdce, kteří ohrožují přírodu i bezpečnost.“ Ke změně pravidel ochrany by mohlo dojít na přelomu roku. „Změna je v souladu s tím, jak jsou v Evropě klasifikovány přírodní fenomény vzniklé činností člověka. V Evropské unii se řadí mezi přírodní památky. Dojde také ke změně názvu na Zátrže, což je původní názevmísta,“ řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Michal Servus. Změna statutu na přírodní památku zmírní ochranu. „Umožní například obci Moravičany využívat část jezera na severní straně jako přírodní koupaliště, což by u přírodní rezervace nebylo možné,“ vysvětlil Servus. Ochranáři však musí dál strpět těžbu písku, která zde je už od roku 1967. „Těžba písku bude určitě dál pokračovat. Těží se však v místech, kde není ohrožena z pohledu ochrany přírody nejcennější část jezera. Stejně tak by nedošlo k ohrožení přírody využitím severní části pro koupání,“ sdělil Servus. Převážná část vodní plochy a její okolí však bude kvůli ohroženým rostlinám a živočichům dál pod přísnou ochranou. Roste tam totiž kriticky ohrožená přeslička různobarevná a neméně vzácná cídivka peřestá. V blízkosti zase hnízdí několik druhů ohrožených ptáků, například chřástal vodní, bukáček malý nebo čejka chocholatá. V Moravičanském jezeře také už dávno zdomácněla kriticky ohrožená žába kuňka malá. (Rostislav Hányš) MFD 21. 10. 2009
Kaple v Drahanovicích dostala novou fasádu Drahanovice - Kaple Panny Marie Růžencové v Drahanovicích na Olomoucku se dočkala oprav. Díky sbírce obyvatel místní části Ludéřov získala elektrický stroj na zvonění a obec zaplatila její celkovou rekonstrukci. „Každý rok se snažíme opravit nějakou památku. Letos se nám sice nepodařilo sehnat dotaci, ale i tak jsme rádi, že jsme mohli přispět dobré věci,“ uvedl starosta Drahanovic Ivo Richter s tím, že kaple byla ve špatném stavu kvůli vlhkosti. Kromě nové fasády doznalo úprav celé okolí památky. Ludéřovští ve sbírce vybrali třicet tisíc korun, obec pak za opravu kaple z roku 1884 zaplatila necelých tři sta tisíc korun. Dva roky před touto rekonstrukcí vesnice opravila také sloup Jana Nepomuckého, který stojí nedaleko. (Veronika Kolesárová) OD 21. 10. 2009
Vzácné sarkofágy leží u pasířů Schránky pro olomoucké biskupy vznikají v dílně v Buštěhradě. Ditrichštejn už svou novou rakev má Buštěhrad, Olomouc - Jejich rukama projdou nejrůznější historické skvosty za miliony korun. Dali novou tvář Kalvárii na Karlově mostě, bronzovému sousoší Trig z Národního divadla či náhrobku biskupa Leopolda Egkha v Kroměříži. Teď pracují na rekonstrukci trojice barokních cínových sarkofágů olomouckých biskupů, které v létě vyzvedli z krypty pod dómem svatého Václava. Řeč je o mistrech svého řemesla -pasířích z firmy Houska a Douda schované v nenápadném dvoře v Buštěhradě na Kladensku. „Na rakvích olomouckých biskupů pracujeme už od letošního července. Jsme trochu ve skluzu,“ přiznává jeden z majitelů firmy, pasíř Ivan Houska. Práce je hodně, času málo Zatím totiž došlo jen na první ze tří velmi poškozených sarkofágů - na rakev biskupa Františka Ditrichštejna. Práce by přitom podle plánu měly skončit na podzim příštího roku. „Peníze na rekonstrukci pocházejí z Norských fondů a na jejich základě je dohodnutý určitý časový harmonogram,“ vysvětluje Houska. Sarkofágy ovšem natolik zkorodovaly, že jsou na několika
12
místech proděravělé a s propadlými dny. Jednomu se dokonce úplně zhroutily nohy a téměř celý se prakticky zřítil. Sarkofág váží zhruba tři sta kilogramů a jeho oprava si vyžádá téměř milion korun. „Prakticky nepřetržitě na něm pracují čtyři lidé včetně mě,“ dodává Houska. Na místních pasířích nezůstala „jen“ oprava vzácných sarkofágů, připravit by měli také nové schránky na ostatky, které teď na svůj další osud čekají v nových dřevěných rakvích v kryptě katedrály. „Tyto schránky jsou z mědi, opatřené pozlacenými cedulkami se jmény biskupů. Do nich se vloží ostatky, schránky pak přímo do sarkofágů,“ vysvětluje Houska. Olomoucké arcibiskupství v kryptě plánuje vytvořit volně přístupné mauzoleum biskupů, do kterého by se vstupovalo po schodech z jiné, větší krypty, která dnes slouží k výstavám. Právě na mauzoleum a celkovou rekonstrukci interiéru včetně poškozených fresek v kapli svatého Stanislava dostalo arcibiskupství dotace z Evropské unie. Pořizuje za ně také nové vybavení a televizní okruh, o katedrále a její historii hodlá také natočit dokumentární film. Sarkofágy jako cedník Restaurátor Ivan Houska se do krypty podíval již dříve. „Přizvali mě, abych provedl prvotní restaurátorský průzkum, protože jsme s olomouckým arcibiskupstvím spolupracovali dlouhobě i na jiných zajímavých dílech. Výběrové řízení na restaurátorskou firmu, které jsme nakonec vyhráli, se uskutečnilo až posléze,“ prozrazuje Houska. Teprve letos v létě sarkofágy ukázaly svůj obsah. Otevřít je nebylo snadné, jeden měl zaletované víko, další byl natolik zkorodovaný, že se jeho konstrukce propadla dovnitř. „Otevřeli jsme sarkofágy a lekli se. Původní dřevěné rakve byly úplně zborcené a po tělech ani památky. Ani po kostech,“ pokračuje restaurátor s více než dvacetiletou praxí. „Peníze z fondů měly jít mimo jiné právě na mauzoleum biskupů a najednou to vypadalo, že žádní biskupové nejsou.“ Teprve po usilovném hledání se ukázalo, že kosti pochovaných církevních hodnostářů se za staletí proměnily v hrudky bílého prášku. Ztratilo se pouze tělo Františka Ditrichštejna. Opravy sarkofágů jsou nejen nákladné, ale hlavně zdlouhavé. V průběhu času se rakve prakticky proměnily v cedník. Pasíři z nich nejprve musí odmontovat ozdoby, zkorodovaným povrchům vrátit původní lesk v zásadité lázni, opatřit povrch sarkofágu ochrannou vrstvou, která zabrání další korozi, nebo například dolít chybějící a poškozené části stejnou slitinou, jako byla ta původní. *** Poklady z krypty co restaurátoři opravují Tři barokní cínové sarkofágy vyzvednuté z krypty dómu sv. Václava váží kolem 300 kilogramů a jsou ve velmi špatném stavu. Nejvíce poničená byla právě rakev Františka Ditrichštejna, která je nestarší ze všech sarkofágů. Chybělo jí dno a v boku měla otvor vzniklý korozí. Právě proto se do opravy této rakve restaurátoři pustili jako první. Následovat budou sarkofágy biskupů Karla II. z Lichtenštejna a Viléma Jana Vojtěcha z Kolovratu. Vzácné skvosty Všichni biskupové mají bohatě zdobené barokní sarkofágy, dobře dochovaná je plastická výzdoba, cínové pláty jsou ale rozpadlé. Očistit se musí také koroze. Kardinál František Ditrichštejn František Ditrichštejn zemřel v roce 1636 a stal se prvním mužem pochovaným v kryptě, dnes tam ale už jeho ostatky nejsou. Karel II. Lichtenštejn Jeho rakev je z tenkého cínu a s dobře propracovanými detaily. Po řemeslné stránce je ze všech nejlíp provedená. Vilém Jan Vojtěch z Kolovratu Nejmladší barokní sarkofág je ze silných plátů s masivní výzdobou. (Veronika Fejtková) MFD 31. 10. 2009
Kaple v Dolních Krčmách je v seznamu památek Mohelnice - Do seznamu chráněných kulturních památek se nově dostala kaple svatého Petra a Pavla v mohelnické části Dolní Krčmy. Majitelem je město Mohelnice. „Stavba z druhé poloviny 19. století je cenná nejen historizující zlidovělou podobou s řadou původních architektonických prvků, ale i svou malebností, kterou dotváří vzhled obce,“ řekla Lucie Drábková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Asi šest metrů vysoká budova je podle památkářů pozoruhodná také takzvanou neckovou klenbou. Ta je pro takové drobné stavby netypická. Strop kapličky má tvar obrácených necek. Současný nevábný stav kaple bude už na konci října minulostí. Současně se zápisem do seznamu památek se totiž dočká rekonstrukce fasády i interiéru. Na investici za 150 tisíc korun přispěl městu více než polovinou Olomoucký kraj. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 6. 10. 2009 (MFD 22. 10.)
13
Olomouc zahájila obnovu Rudolfovy aleje V pondělí v ní padly první stromy * Akce je rozdělena na dvě etapy * Přijde na 12 miliónů První stromy padly v pondělí ve zhruba 140 let staré Rudolfově aleji v památkově chráněných Smetanových sadech v Olomouci, která je mj. i častým námětem olomouckých pohlednic. Začala tak její postupná obnova. Návštěvníci musejí v příštích týdnech počítat s výrazným omezením pohybu v parku. Obnova přijde na zhruba 12 miliónů korun. V první fázi do 6. listopadu bude od fontány po Wolkerovu ulici vykáceno 146 stromů. „Od pondělka je celý prostor aleje pro veřejnost uzavřen. „Vstup není možný ani na lávku spojující Smetanovy a Čechovy sady,“ uvedla vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora Naďa Krejčí. Příští rok na podzim má být na místě pokácených stromů vysázeno 142 nových. Z obnovené aleje zmizí lípy, tvořit ji budou zřejmě pouze jírovce. Obnova druhé části aleje od fontány k Polské ulici začne nejdříve po pěti letech. Bude vykáceno 64 stromů a vysazeno 66 nových. V obou případech se počítá s dovozem zhruba deset let starých stromů ze zahraničí, protože v ČR školky vzrostlé kaštany nenabízejí. „Zhruba deset let po druhé výsadbě bude mít alej znovu kompaktní a pravidelný tvar,“ míní hlavní autor projektu Radek Pavlačka. Obnova aleje je součástí rozsáhlé omlazovací kúry olomouckých historických parků. „Z posudků dendrologů jednoznačně vyplývá, že je potřebná.,“ uvedla Krejčí. O tom, jak přistupovat k rekonstrukci aleje, k níž mají občané citový vztah, se diskutuje už zhruba čtyřicet let. „Odborníci se o stromořadí přeli již dlouhá léta, prakticky od roku 1967, kdy vzniklo výstaviště,“ potvrdil ředitel Výstaviště Flora Zdeněk Štefka. „Žádná politická reprezentace až dosud nenašla dost odvahy k tomu, aby se s danou situací vypořádala. Z odborných posudků ale vyplývá, že dál již čekat nemůžeme. Obnova je potřebná a byl nejvyšší čas s ní začít i přes možné negativní reakce. Vzhledem k tomu, že jde o velmi citlivou záležitost, chceme o ní s veřejností i nadále komunikovat,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS). Podle posudků, které vypracovala olomoucká pobočka Hnutí Duha společně s odborníky z univerzit v Brně a Olomouci, jsou olomoucké parky a Rudolfova alej zvlášť z biologického hlediska velmi cenné pro některé druhy živočichů. V parcích bylo zjištěno deset druhů netopýrů, 26 druhů brouků a 37 druhů ptáků. Některé z nich jsou přitom zvláště chráněné. Jedná se o tři druhy netopýrů . Kvůli brouku tesaříku drsnorohému bude také dočasně odloženo kácení stromu, v němž se zabydlel. „Vzali jsme stanovisko odborníků v potaz“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí olomoucké radnice Petr Loyka. (Miloslav Hradil) P 6. 10. 2009
Hrady a zámky krizi necítí, hlásí nárůst návštěv i tržeb Olomoucký kraj – Nárůst návštěvnosti i tržeb – to je výsledek uplynulé sezony, který zaznamenali kasteláni a správcové téměř všech významných památek v Olomouckém kraji. Hradní brány se koncem minulého měsíce pro běžné prohlídky uzavřely, památky ale i tak ještě do konce roku zvou na zajímavé akce. „Sezonu jsme vzhledem k hospodářské krizi očekávali s rozpaky a nedůvěrou. Čekali jsme až třicetiprocentní propad, obavy se však naštěstí nepotvrdily. Návštěvnost hlavně díky doprovodným akcím buď odpovídá loňskému roku, nebo je dokonce vyšší,“ zhodnotil ředitel Národního památkového ústavu (NPÚ) v Olomouci Pavel Konečný. Zámek ve Velkých Losinách navštívilo letos stejně jako loni 31 tisíc lidí, do Hanáckého skanzenu v Příkazích přišlo dokonce o čtyři stovky lidí více. Ze zájmu lidí se radují i ve šternberském hradě a na Bouzově. „Loni jsme měli dvaadevadesát tisíc návštěvníků, letos je jich o šest stovek více. Do konce roku bychom mohli pokořit hranici sta tisíc,“ řekla kastelánka Bouzova Zuzana Šulcová. Naopak zámek na Jánském Vrchu na nejsevernějším výběžku kraje hlásí o šest tisíc lidí méně. Čím to? „Jesenicko je oblast, na kterou krize dopadla nejvíce. Nezaměstnanost v tomto regionu patří k nejvyšším. Zámek je daleko od velkých míst a má špatnou návaznost na jiné objekty,“ poznamenal šéf památkářů. O dva miliony vyšší tržby Vyšší návštěvnost se projevila i na tržbách.
14
„Celkově stouply z dvanácti milionů na čtrnáct,“ informovala náměstkyně ředitele olomoucké pobočky NPÚ Marcela Tomášková. To je dané částečně i tím, že hrady mírně zvýšily vstupné. Zároveň však nabízely více doprovodných akcí, například vernisáží, které byly zahrnuty v ceně. Příjem do pokladen je pro kastelány životně důležitý, památky z něj financují svůj provoz i většinu akcí. Přesto se daří získávat i peníze z dotací. Šternberk chce bezbariérový vstup Třeba obnova střešní krytiny ve Šternberku stála pět milionů. Z toho jeden milion získal hrad z programu záchrany architektonického dědictví, další čtyři miliony si hradili sami. „Máme připravený také projekt bezbariérového vstupu do prvního patra. Neuspěli jsme však s žádostí o krajskou dotaci. Zkusíme to znovu v lednu. Když to nevyjde, uhradíme si rekonstrukci sami,“ řekla kastelánka hradu Helena Gottwaldová. Na všech památkách, o které se stará památkový ústav, by se navíc do roka měly objevit hmatové modely pro nevidomé. Ve Velkých Losinách pokračuje rekonstrukce bývalé kočárovny, na Jánském Vrchu zase opravují pokladnu, opěrné kamenné zídky i zahradní altán. „V dalším roce chceme získat ve spolupráci s obcemi také dotace na obnovu cest a parkování,“ vysvětlila Tomášková. Akce i v zimě I po skončené sezoně mohou návštěvníci zavítat na památky na speciální akce. Na Jánském Vrchu chystají na začátek prosince program Vánoce na zámku. V Hanáckém skanzenu budou k vidění pravé hanácké Vánoce. Výběr ze zimní nabídky hradů 6. 11. – Velké Losiny: lampionový průvod 13. 11. – Šternberk: koncert Oldřicha Janoty k výročí sametové revoluce 5. 12. – Jánský Vrch: Vánoce na zámku 5.–25. 12. – Šternberk: Vánoce na hradě 12.–13. 12. – Hanácké skanzen Příkazy: Hanácké Vánoce s ukázkami tradičních řemesel 26.–27. 12. – Hrad Bouzov: Vánoce na Bouzově s živým betlémem a jarmarkem
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVIII. 2009 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
15
