Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Přednáška č. 4 a 5
Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Garant: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Vnitřní prostředí budov • Je prostředí, která nemá přímé spojení s venkovním prostředím mimo budovu • Vnitřní prostředí lze rozdělit na • Obytné prostředí • Pracovní prostředí (vyhláška 361/2007 Sb.) • Pobytové prostory • Dle § 13 258/2000: zařízení pro výchovu a vzdělávání, vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a pro shromažďování většího počtu osob
• Další ostatní prostory (Dopravní prostředky a jiné stavby, … ) 2
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Nepřímé spojení vnitřního prostředí s venkovním prostředím a také díky prezence různých zdrojů znečištění (např. konstrukční vady, charakteristiky stavebních materiálů, lidské činnosti, vybavení interiéru a kvalita venkovního ovzduší) je možno často pozorovat, že vnitřní ovzduší má celé odlišné a specifické mikroklima. • Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrom, SBS) • dle Světové zdravotnické organizace (WHO) ve zprávě z roku 1984 trpí v USA a evropských zemích přes 30 % obyvatel. • ve zprávě z roku 2002 už WHO udává nový počet postižených lidí až 60 %. • Dnes v po roce 2014 hodnoty stoupají k 85 %.
3
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Nepřímé spojení vnitřního prostředí s venkovním prostředím a také díky prezence různých zdrojů znečištění (např. konstrukční vady, charakteristiky stavebních materiálů, lidské činnosti, vybavení interiéru a kvalita venkovního ovzduší) je možno často pozorovat, že vnitřní ovzduší má celé odlišné a specifické mikroklima. • Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrom, SBS) • dle Světové zdravotnické organizace (WHO) ve zprávě z roku 1984 trpí v USA a evropských zemích přes 30 % obyvatel. • ve zprávě z roku 2002 už WHO udává nový počet postižených lidí až 60 %. • Dnes v po roce 2014 hodnoty stoupají k 85 %.
4
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Syndrom nezdravých budov (SBS) • Skupina více či méně závažných nemocí a zdravotních potíží, které si lidé mohou přivodit dlouhodobým pobytem v uzavřených místnostech. • Mezi nejčastější problémy patří • Start nebo zhoršení alergií • Astma, opakované záněty dýchacích cest • Bolest hlavy, podráždění očí • Zvýšený krevní tlak, cholesterol • Kardiovaskulární choroby • Deprese, neuróza, snížená imunita… 5
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Syndrom nezdravých budov ve městě
• Vzduch ve městě je plný smogu, je hermeticky uzavřený okny a obohacený o celou řadu chemikálií z nábytku, umělých hmot, PVC, kouře, statické elektřiny. Ze syntetických potahů a koberců stoupá doslova koktejl chemikálií. Tento vzduch - uvnitř budovy je až 10x prašnější než venkovní vzduch. Je jasné, že tento vzduch organismu nemůže prospívat. • Syndrom nezdravých budov • Výzkum NASA (Rohles 1971, Jokl 1989) již delší dobu poukazuje, že optimální úroveň bydlení, tj. bez SBS, vytváří optimální úroveň jednotlivých složek obytného prostředí (tzv. konstituent neboli komponent - složek mikroklimatu obytného prostředí): tepelněvlhkostní, odérové, toxické, aerosolové, mikrobiální, ionizační, elektrostatické, elektromagnetické, elektroiontové, akustické, a psychické. 6
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
Nejčastější složky prostředí - druhy mikroklimatu v interiéru budov 7
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
Faktory prostředí (stress), které lidé zvláště pociťují v interiéru budovy Podle průzkumu provedeného odbory bank a pojišťoven v SRN (the German Trade Union, Bank and Insurances, HBV) (Weber 1995) téměř třetina (27,1 %) zaměstnanců v interiéru budov si stěžovala na tepelně-vlhkostní mikroklima, dalších 13,5 % na hluk, 10,6 % na osvětlení, 10,2 % na tabákový kouř a 9,9 % na stísněnost prostoru, tj. prostředí se podílí více jak 70 % (71,3 %) na diskomfortu při práci. Nejméně si dělají lidé starosti s prací přes čas (8,9 %), se svými nadřízenými (4,0 %) a kolegy (2,9%). 8
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
Subjektivní odezva (strain) lidí na pobyt v interiéru budovy (s klimatizací a bez klimatizace) Nejvíc stížností je v prostorách vybavených klimatizací. Nejvíce si respondenti stěžují na obavy z chladu (19 %), na podráždění svalových membrán (16,5 %). celkovou podrážděnost (12,8 %), bolesti hlavy (11,6 %), únavu (11,4 %) a nejméně na revmatismus (9 %), ztrátu soustředění (8,3 %) a pocit nahlouplosti (4,2 %).
V místnostech bez klimatizace počet stížností výrazně klesá.
9
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí • Mezi faktory ovlivňující kvality vnitřního prostředí nebo interní mikroklima budov, patří: • Fyzikální faktory (teplota, vlhkost a cirkulace vzduchu, osvětlení, radiace, elektromagnetické pole, hluk) • Chemické faktory (anorganické látky, organické látky a vláknité materiály) • Biologické faktory (bakterie, viry, roztoči, plísně, pyly, části rostlin, prach ze srsti a exkrementů domácích zvířat). 10
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikroklima • Mikroklima je obecně označení pro klima malé oblasti, které se vlivem různých místních specifik a specifik okolí liší od klimatu okolí, resp. od klimatu, které by člověk v dané oblasti očekával. • Mikroklima závisí na podmínkách panujících v dané oblasti a
jejím okolí. • Složky
vnitřního
vzduchového prostředí
budov
záměrně
vytvářeného pro pobyt člověka v uzavřených prostorách lze
obecně charakterizovat jako interní (vnitřní) mikroklima. 11
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikroklima • Člověk tráví ve vnitřním prostředí budov až 90 % svého času 8%
6%
11%
2% 5% 68%
Domov
Práce
Restaurace, bar
Jiné aktivity v budovách
V dopravních prostředcích
Venku 12
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí • Mikroklima je základním uživatelským kritériem kvality budovy • Mikroklima ovlivňuje lidské zdraví a psychiku • Mikroklima je utvářeno použitým materiálem na plášť budovy, látkami pronikajícími z vnějšího prostředí, vnitřním vybavením a činností člověka • Mikroklimatické parametry jsou ovlivňovány • Vnějšími klimatickými podmínkami a kvalitou ovzduší • Způsobem větrání a vytápěním • Tepelnou zátěží vlivem technologií, množstvím a činností lidí, strojů, přístrojů a osvětlení
• Tepelně-technickými vlastnostmi stavby 13
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Působení různých složek při tvorbě vnitřního prostředí • Tepelně – vlhkostní • Odérové • Mikrobiální • Světelné • Akustické • Ionizující • Aerosolové • Toxické • Elektroiontové • Elektrostatické • Elektromagnetické • Psychické •… 14
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Způsoby znečištění vnitřního prostředí
15
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Zdroje znečištění vnitřního prostředí
16
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mezi hlavní zdroje znečištění patří • Oxidy dusíku – NOx • Oxid uhličitý – CO2 • Oxid siřičitý – SO2 • Oxid uhelnatý - CO • Přízemní ozón – O3 • Formaldehyd, další těkavé chemické látky • Azbestová a jiná minerální vlákna
• Radon • Kladné negativní ionty • Prach, pyly
• Bakterie, viry, plísně • Výkaly roztočů
17
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Oxidy dusíku • Zdrojem jsou emise z automobilové dopravy a ze stacionárních zdrojů spalujících za vysokých teplot fosilní paliva. • Z osmi oxidů dusíku, které se mohou nacházet v ovzduší vnitřního prostředí, pouze dva způsobují poškození zdraví. Jsou jimi oxid dusičitý (NO2) a oxid dusný (NO).
• Oxid uhličitý • Nejběžnější kontaminant ovzduší, jehož koncentrace jsou vždy vyšší v interiérech než ve venkovním prostředí. Zdrojem CO2 je především člověk, prostřednictvím metabolismu, dýchání a termoregulačními pochody. • Hlavní vliv na zvyšování koncentrace v prostoru má počet osob v místnosti, frekvence větrání a velikost daného prostoru. • Dalším zdrojem CO2 je spalování pevných paliv. Se zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého se zvyšuje i množství vodní páry v ovzduší a tím i relativní vlhkost vzduchu. • Vyššími koncentracemi CO2 je nepříznivě ovlivněno především dýchání, může způsobovat bolesti hlavy, závratě a nevolnost. 18
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
Parts per million (z angličtiny, česky „dílů či částic na jeden milion“), zkráceně též ppm, je výraz pro jednu miliontinu (celku); někdy je tento výraz odvozován i z latinského pars per milion. 19
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Oxidy siřičitý • Zdrojem SO2 mohou být například domácí topeniště, ve kterých se spaluje uhlí. V 70. a 80. letech minulého století byl hlavní složkou znečištění ovzduší, ale od poloviny 90. let má jeho koncentrace klesající tendenci a to z důvodu dokonalejších technologií odsiřování spalin velkých zdrojů znečištění. • Mezi tyto zdroje patří například tepelné elektrárny, teplárny a průmyslové kotelny. • Vyšší koncentrace SO2 dráždí horní cesty dýchací, projevuje se kašlem a zvyšuje onemocnění respiračními nemocemi.
• Oxid uhelnatý • CO je produktem nedokonalého spalování za přístupu kyslíku. Mezi zdroje můžeme zařadit např. kamna na pevná palivy, plynové spotřebiče bez odtahu, krby, nevětrané kuchyně s plynovým sporákem apod. Zemní plyn, který je v domácnostech v ČR využíván k vaření, vytápění nebo ohřevu vody, obsahuje 5 % oxidu uhelnatého. Mezi nezanedbatelný zdroj patří také kouření. • Oxid uhelnatý se váže na červené krevní barvivo a tím snižuje množství kyslíku přenášeného krví.
20
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
21
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
ZPZ • Ozón
• O3 neboli tříatomový kyslík je přírodní plyn. • Vzniká reakcí s dalšími prvky v atmosféře. • Ozón není škodlivinou přímo vypouštěnou do ovzduší a proto
je pro omezení jeho zvýšené koncentrace potřeba snížit emise látek, které potřebuje ke svému vzniku. • Rozlišujeme dva druhy: • Atmosférický ozón, který je v atmosférické vrstvě a chrání nás před škodlivými ultrafialovými paprsky. Jeho úbytek způsobuje tzv. ozónovou díru. • Troposférický ozón, který je obsažen v přízemní vzduchové zóně a ve vysokých koncentracích je pro člověka škodlivý.
22
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Formaldehyd • Jeho zdrojem ve vnitřním prostředí budov mohou být zařizovací předměty (nábytek, koberce, tapety, atd.) či použité stavební materiály. • Dále také čistící a kosmetické prostředky používané v domácnostech nebo provozech, spalování uhlí, hoření plynu a kouření. Mezi venkovní zdroje patří především doprava. • Koncentrace formaldehydu v interiéru se odvíjí především od počtu osob, vybavení interiéru, teploty a vlhkosti prostředí. • Přítomnost formaldehydu je díky jeho štiplavému zápachu, objevujícímu se i při malých koncentracích, postřehnutelná čichem a bývá proto považován za jednu z nejnebezpečnějších škodlivin v interiérech. • Jeho vliv na lidské zdraví určitě nelze podceňovat ale je potřeba mít na paměti, že existují další nebezpečné chemické látky, které i když nejsou postřehnutelné zápachem, mohou být rizikovější ... 23
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Těkavé organické sloučeniny • Jedná se o sloučeniny, které za přítomnosti slunečního záření reagují s oxidy dusíku a tvoří fotochemické oxidanty. • Mají prokazatelně negativní vliv na životní prostředí a kvalitu
ovzduší s negativními dopady na lidské zdraví. •V
prostředí
se většinou
vyskytují
společně
jako
suma
sloučenin.
• Mezi jejich zdroje patří především lepidla, rozpouštědla, barvy, nátěry a pod. • Z konkrétních látek se jedná např. o toluen, xylen, styren, etylbenzen, chlorované uhlovodíky, ftaláty a terpeny. 24
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Azbest • Je složen z několika typů vláknitých minerálních vláken, které se vzájemně liší svým tvarem, délkou, flexibilitou a také v jejich biologickém působení na lidský organismus. • Azbest se může přirozeně vyskytovat v půdě a pro jeho vlastnosti, mezi které patří odolnost vůči teplu a chemickým látkám, byl v minulosti využíván mimo jiné i pro výrobu stavebních materiálů.
• V současné době je jeho použití v ČR zakázáno pro jeho prokazatelné negativní dopady na lidské zdraví. • Do lidského organismu se dostává vdechováním azbestových částic obsažených ve vzduchu a mezi hlavní projevy dlouhodobého působení této látky na lidský organismus patří azbestóza a rakovina plic.
25
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Radon
• Je přírodní, radioaktivní, bezbarvý plyn bez chuti a bez zápachu vznikající přeměnou uranu.
• Do budovy se dostává hlavně z podloží, v menší míře pak z použitých stavebních materiálů, vody a se zemním plynem. • Dlouhodobý pobyt v prostředí s vysokou koncentrací radonu může způsobit ozáření dýchacích cest a vyšší riziko výskytu rakoviny plic. 26
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Základní požadavky na kvalitu prostředí • Nepřekročit povolenou teplotu interiéru • Nepřekročit povolenou teplota povrchů obvodových konstrukcí • Optimalizovat vlhkost interiéru • Zajistit kontinuální přívod čerstvého vzduchu, • Omezit průvanu • Zamezit přehřívání v létě • Minimalizovat materiálů uvolňujících zdraví
• Minimalizovat škodlivé látky • Zajistit akustický komfort • Zajistit přirozené osvětlení
27
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Tepelně-vlhkostní mikroklima • Tepelně - vlhkostní mikroklima je složka prostředí tvořena tepelnými a vlhkostními toky. • Patří k nejdůležitějším složkám pro zajištění vnitřního prostředí z hlediska zdraví a spokojenosti lidí, ale i ve vztahu k životnosti stavebních materiálů, budov, výrobních technologií a další. Teplota a vlhkost vzduchu se v budovách úzce vzájemně ovlivňují a podmiňují. • Základními
veličinami
určujícími
kvalitu
tepelně
-
vlhkostního
mikroklimatu v budovách jsou: teplota vzduchu, výsledná teplota, vypočtená operativní teplota, rychlost proudění vzduchu, relativní
vlhkost vzduchu, měrná vlhkost vzduchu, teplota rosného bodu 28
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Tepelná pohoda • Tepelná pohoda je jedním z nejdůležitějších faktorů pro pobyt člověka ve vnitřním prostředí. • Je to stav rovnováhy mezi člověkem a interiérem bez zatěžování termoregulačního systému. • Tepelná pohoda je tedy je stav, při němž je zachována rovnováha metabolického tepelného toku a toku tepla odváděného z těla při optimálních hodnotách fyziologických parametrů aby nedošlo ke zahřátí či zchladnutí lidského těla.
29
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Regulace tepelné pohody • Oba toku lze regulovat růžnými způsoby, např. změnou aktivit, či příslušným oblečením. • Rozdíly mezi produkovaným teplem a teplem odnímaným okolím
tělu vyrovnávají termoregulační mechanismy. • Termoregulační procesy souvisí s věkem, celkovým zdravotním stavem jedince, stavem výživy, pohybovým režimem a jsou přímo
ovlivněny tepelně- vlhkostním stavem prostředí. • Tepelná
pohoda
je
subjektivní
pocit avšak
zahraniční
studie
potvrzují, že např. při lehké práci dochází ke stoprocentnímu výkonu člověka při teplotě 22 °C, při teplotě 27 °C klesá schopnost podávat plný výkon o 25 %, při 30 °C se dosahuje pouze 50 % z optima. 30
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Normové požadavky v obytném prostředí Teplota vzduchu Druh místnosti (°C)
Intenzita výměny vzduchu
(1/h)
Množství vzduchu (m3/h)
Obytná místnost
18-22
3
3 na 1 m3 podlahy
Kuchyně Kuchyňský kout
15
plyn 3 elektřina 3
150 100
Koupelna s vanou
24
-
60
Koupelna s WC
24
-
60
WC individuální
16
-
25
Umývárna individuální
18
0,5
-
Šatna
18
1
-
Spižírna
15
1
-
Chodby schodiště
10-15
31
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Množství vzduchu v pracovním prostředí • Na základě dříve uvedených nařízení lze konstatovat, že množství větracího vzduchu v závislosti na prováděné činnosti (v pracovním prostředí) je obecně takto: • 50 m3/h na osobu vykonávající lehkou práci přičemž osoba sedí, • 70 m3/h na osobu pro práci převážně ve stoje a v chůzi, • 90 m3/h na osobu při těžké fyzické práci.
• Jedná se o absolutní minimum za obecných podmínek. • Dojde-li ke zvýšení teploty vzduchu či produkci nadměrné množství škodlivin, pak potřeba vzduchu je třeba zvýšit.
32
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Množství vzduchu v obytném prostředí • Obytné prostředí je řešeno ČSN 73 0540-2 (2011). • Vychází z obecného výpočtu pro stanovení nezbytného
množství
větracího vzduchu za účelem
dodržování
požadované vnitřní 0,1 až 0,15 % CO2, přičemž se předpokládá ,že není další vnitřní zdroje CO2, při venkovní
koncentraci 0,03 % CO2 a požadované vnitřní 0,1 až 0,15 % CO2 vychází cca 15 až 25 m3·h-1 přiváděného venkovního vzduchu na osobu.
33
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Požadavky na přívod vzduchu
34
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Rychlost proudění vzduchu ve vnitřním prostředí • Kromě množství větracího vzduchu, je dalším důležitým faktorem je rychlost proudění vzduchu v daném prostoru vnitřního prostředí. • Zvyšujeme-li rychlost proudění vzduchu více než 0,25 m/s, především v oblasti větší teploty, může způsobit silný pocit nepohody, pocit průvanu. • Vzduch by se měla proudit v rychlosti v rozmezí 0,1 – 0,2 m/s. • Pokud
je
nižší
než
0,05
m/s,
působí
na
člověka
jako
nedýchatelný vzduch. 35
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Optimální teplota ve vnitřním prostředí • Optimální teplota ve vnitřním prostředí k pobytovému účelu by měla být udržena v rozmezí 19 - 24°C, jestliže mezi teplotou okolních povrchů (stěn) a teplotou vzduchu v místnosti není větší rozdíl než
2°C při rychlosti proudění vzduchu přibližně 0,2 m/s • V zimním období je nutné větrat krátce co největším průřezem větracího otvoru. • V letním období je třeba se snažit o snížení negativního dopadu vysokých teplot na lidský organismus. • Doporučovaná max. teplota vzduchu v místnosti pro letní období je 26 – 27 °C. 36
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Vlhkost a tepelná pohoda • V bytech s ústředním vytápěním je nutno v zimním období vzduch vlhčit. • V tomto období dochází vlivem vytápění k poklesu relativní vlhkosti vzduchu na 20 % i méně a tím dochází k intenzivnímu vysoušení sliznice
horních cest dýchacích, tím klesá jejich ochranná funkce a stoupá možnost průniku škodlivých látek až do dolních cest dýchacích. • V letním období naopak vysoká relativní vlhkost spojená s vysokou
teplotou může nepříznivě ovlivňovat tepelnou rovnováhu organismu omezením respirace a tím ztráty tepla. • V pobytovém, zejména v bytové zástavbě, existují mnoho zdrojů vlhkosti.
37
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Vlhkost v bytě
• Vlhkost v pobytovém prostoru by měl být okolo 40% (v rozmezí 30-50%): • V teplém období může být nejvýše 65% • V chladném období má být nejméně 30%. • Zvýšená vlhkost může vést ke degradace
materiálů
i
konstrukci a vzniku a růstů mnoho druh mikroorganismů a tvorbě plísní. • Nízká
vlhkost
může
poškodit
sliznice
(vysychání,
ztráta
obranyschopnosti atd.) 38
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Pohoda člověka v závislosti na teplotě a vlhkosti
39
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Množství vlhkosti generované v bytovém prostoru Zdroj
Množství vlhkosti (g/h)
Obyvatel bytu
40
Odpar z otevřené vodní hladiny (mokré pleny, akvaria, ...)
50
Vlhkost rostlin (pravidelná zálivka 1 / 24 hod)
50
Vaření (na 5 l objemu nádob)
110
Sušení prádla (na 1 kg suchého prádla)
400
Žehlení
200 40
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Rosný bod • Zvýšení vlhkosti doprovází jev orosování stěn místností i, okenní skla, dlaždice a povrh materiálů. • Tento jev zvlčí daný prostor díky kondenzaci vodních par ve vzduchu a může vést k růstu plísní. • Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami • Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod, začne vodní pára kondenzovat.
41
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Rosný bod • Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: • čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala
• Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.
42
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Rosný bod • Je patrné, že pro zabránění orosování lze dosáhnout snížením teploty vzduchu v místnosti (větráním). Toto je však možné pouze tehdy, je-li vlhkost venkovního vzduchu nižší, než vlhkost vzduchu v
místnosti. Je-li poměr vlhkosti obrácený, větráním vlhčím vzduchem sice snížíme teplotu vzduchu v místnosti, ale vlhkostní poměry se ještě zhorší. • Vlastní teplota povrchu stěn je dána stavební konstrukcí a tepelnou akumulací obvodových stěn. Nesmí zde vznikat tzv. tepelné mosty, kde je v zimě teplota stěny trvale pod teplotou rosného bodu vzduchu. Jsou to místa s vysokou vlhkostí, podporující růst plísní.
Řešením je dodatečná izolace stěn nebo použit nepropustnou vrstvou místo omítky, příp. pod omítku. 43
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Optimální tepelný komfort • Pro dosažení pocitu tepelného komfortu platí obecně součtová rovnice: t0 + ts = 38 až 40 °C, • Kde
t0
je
výsledná
teplota
měřená
kulovým
teploměrem
uprostřed místnosti • kde ts značí průměrnou teplotu s v místnosti. • Optimální tepelně - vlhkostní mikroklima nastává jestliže existuje
tepelná rovnováha lidského organismu bez pocení při optimálním toku tepla z organismu do prostředí a optimální teplotě pokožky, optimální rovnoměrnost tepelné zátěže člověka v prostoru a v čase, optimální relace konvekčního a radiačního tepla, optimální tok vodní páry z organismu do prostředí. 44
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikrobiální mikroklima • Je vytvářeno mikroorganismy mnoho typů, např. bakterií, virů, plísní a spor, pylů, které se vyskytují ve vnitřním prostředí budov, s přímými účinky na člověka.
• Nejčastějším, ne však jediným, zdrojem mikroorganismů, jsou sami lidé, kteří zárodky mikroorganismů roznášejí do vnitřního i venkovního ovzduší a odtud do klimatizačních a vzduchotechnických zařízení.
• Hlavními nositeli mikroorganismů jsou kapalné aerosoly a pevné aerosoly (prachy). Proto je nutné zabránit zvlhnutí usazeného prachu v uzavřených a těžko přístupných vzduchovodech (pomocí zpětných klapek, garantovaného přetlaku atd.) neboť zde hrozí výskyt virů i plísní
s neomezené životnost. 45
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikrobiální mikroklima • Největší výskyt mikroorganismů v interiérech oproti venkovnímu prostředí je v zimě. • Většina mikroorganismů pro svůj život a rozmnožování nutně potřebuje vysokou vlhkost a teplotu. • Stavební a technické objekty nejsou optimálním životním prostředím pro mikroby, přesto se zde objevuje mnoho rodů mikrobů. • Tito mikrobi potřebují pro svůj život výjimečné prostředí, řadíme je proto mezi tzv. extrémofily
46
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikrobiální mikroklima
47
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikrobiální mikroklima • Ve stavebních objektech se nejčastěji objevují psychrofily a alkalofily, případně osmofily a oligofily. • Ve stavebních prvcích domů a bytů (dřevěné trámy, zdivo, podlahové krytiny, rámy oken apod.) se objevují plísně, které potřebují mít
podmínky pro své existenci a další rozšíření. Jsou to čtyři základní podmínky, tzv. požadavky na vlhkost, požadavky na teploty, požadavky na pH stavebních materiálů, požadavky na živiny. • Plísně lze očekávat všude tam, kde je vysoká vlhkost vzduchu. Ta totiž způsobuje vlhkost stavebních konstrukcí, které jsou pak pro plísně živnou půdou. Vzhledem k masové výměně oken v minulých letech, která nebyla spojena se změnou jejich užívání, tj. nová okna nevětrají infiltrací, je nutno je otvírat, došlo v mnoha bytech k nárůstu vlhkosti a tím rozvoji plísní. 48
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikrobiální mikroklima • Kvalita
mikrobiálního
mikroklimatu
se
hodnotí
podle
únosné
koncentrace mikrobů • Pro obytná prostředí činí max. 200 až 500 mikrobů/m3 • Ve
venkovním
prostředí
měst
jsou
koncentrace
až
1500
mikrobů/m3
• Požadavky na kvalitu prostředí u běžných staveb jsou splněny, pokud nepřekročí koncentrace bakterií nebo plísní
500 KTJ/m3
vzduchu (kolonie tvořících jednotek).
49
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Mikrobiální mikroklima • Nejúčinnější způsoby, jak optimalizovat mikrobiální mikroklima jsou zásahy do zdroje organismu a zásahy do pole přenosu • Zásahy do zdroje patří: péče o osobní čistotu člověka, úprava vzduchotechnických zařízení a pravidelná inspekce, odstranění kondenzace vody na stěnách. • Zásahy do pole přenosu patří: omezení nebo zabránění šíření mikrobů v budově péčí o čistotu všech interiérů a odstranění nepříjemného hmyzu, přívod dostatečného množství čerstvého vzduchu (větráním), dezinfekce vzduchu ozařováním, UV zářením a
úpravou stěn vhodnou substancí do povrchového filmu 50
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Ionizační mikroklima • Je
charakterizováno
toky
ionizujícího
záření
z
přírodních
radionuklidů, případně umělých zdrojů. • Jedná se o zdroje ionizujícího záření ze stavebních hmot, např. radioaktivních popílků s obsahem radia (Gama záření udávané v jednotkách mikrosievert/hod) a emanaci radioaktivních plynů z podloží, případně ze stavebních hmot do interiérů budov. • Hlavním představitelem je: Radon
222Rn,
a následně rozpadem
radiové nebo thoriové řady vzniklé dceřiné produkty A),
214
Plumbum (Ra B),
214
Vismut (Ra C),
214
218
Polonium (Ra
Polonium (Ra C´ atd. …
51
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Ionizační mikroklima • Samotný radon je inertní plyn, ale závažné jsou jeho dceřiné produkty vdechované spolu s nosnými pevnými či kapalnými aerosoly do plic, kde se usazují a zářením alfa ozařují plicní epitel, čímž vytváří potenciální riziko pro vznik plicního karcinomu. • Jednotkou pro objemovou aktivitu radioaktivních látek je 1 Bq/m3, což udává jeden průměrný rozpad za sekundu v 1 m3 látky, obdobně se udává měrná aktivita pro 1 kg látky.
• Jako přípustné se u nás uvádějí hodnoty EOAR (ekvivalentní objemové aktivity radonu) v interiéru: • pro stávající budovy: 200 Bq /m3 vzduchu
• pro nové budovy: 100 Bq/m3 vzduchu 52
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Ionizační mikroklima • Ve venkovním ovzduší je hodnota EOAR 7 až 12 Bq/m3. • Základní zásah do zdroje se provádí volbou vhodného místa stavby,
volbou
vhodného
stavebního
materiálu
a
volbou
opatření proti vnikaní radonu do budov. • Jako ochrana nových i modernizovaných staveb před účinky
radonu se používá plynotěsná fólie pod základovou deskou s dimenzí dle oblasti radonového rizika a použití certifikovaných stavebních hmot.
53
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Aerosolové mikroklima • Aerosoly jsou buď pevných částic (prachů), nebo kapalných částic (mlhy). • Pevné aerosoly jsou původu organického, anorganického, popř.
smíšeného, s elektrickým nábojem kladným či záporným, s velikostí 0,1 až 100 mikrometrů. • Ve venkovním ovzduší velkoměst se spad prachu pohybuje v
hodnotách až 1100 t/km2 / rok, při běžné koncentraci 1 až 3 mg/m3. • Domovní prach, zvláště biologické částice pod 1 mikrometr jsou hlavní příčinou postižení astmatem. Jako přípustná hodnota v běžných budovách se uvádí koncentrace inertních pevných aerosolů 10 mg/m3. 54
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Aerosolové mikroklima • Optimalizace aerosolového mikroklimatu lze docílit dvěma způsoby • Zásahem do pole aerosolů a zásahem do pole přenosu. Pod
pojmem zásahu do pole přenosu chápeme změnu technologie, mísením
sypkého
materiálu
s
jinými
vhodnými
látkami,
uzavřením zdrojů aerosolů.
• Zásahem do pole přenosu rozumíme omezení šíření aerosolů v budově, používání filtrů především na vzduchotechnických zařízeních,
koagulace
aerosolových
částic
rozprašováním
kapalného aerosolu s vysokou smáčivostí dochází ke slučování
malých částic ve větší, které vlivem gravitace sedimentují. 55
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Odérové mikroklima
• Obecně jsou odéry plynné složky ovzduší. • Mimo
běžné
odéry
se
v
interiéru
dnes
vyskytují
styreny,
formaldehydy, odpary z nátěrů.
• Odérové látky vstupují do interiéru z venku nebo vznikají přímo uvnitř budovy z činností člověka i uvolňováním ze stavebních materiálů. • Z venkovního ovzduší vstupuje do budovy 50 – 80 % odérových látek. • Jsou to produkty spalovacích motorů a z výrobních procesů a spaliny z tepláren. V důsledku činnosti člověka se uvolňují různé
pachy, zplodiny z cigaret, pachy kosmetických přípravků, zápach odpadků a čisticích prostředků. 56
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Odérové mikroklima • Ve vnitřním prostředí vzniká při pobytu lidí hlavně CO2 a tělesné pachy – anthropotoxin. • Kvalitu vnímaného vzduchu však mohou negativně ovlivnit i další škodliviny, produkované vybavením interiérů budov, které jsou označovány jako těkavé organické látky TVOC.
• Jedná
se
hlavně
o
karcinogenní
formaldehyd,
organická
rozpouštědla, izokyanáty, akrolein, benzeny, ftaláty a z tělesných pachů, např. aceton a izoprén.
57
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Působení odérů na lidský organismus • Jen 1 % oděrových látek (vdechované molekuly)
dostává do
čichových buněk. • Pachy se značnou mírou ovlivňuje nálady člověka
• Dlouhodobá odérová únava je závislá na věku. Čích je nejlepší ve věku 30-60 let . Po 60 se stále zhoršuje. • Ženy mají lepší čích než muži a také nekuřáci než kuřáci.
• Nadměrný citlivý je čích na těhotenství, při zvýšení cukru v krví, pří migréně a době onemocnění • I když oděry přímo neohrožují zdraví, ale dochází k výkonnosti,
soustředění,
chutí,
nevolnosti,
pocitu
ztrátě
stísněnosti,
podráždění i bolení hlavy 58
ZPZ
Životní prostředí a zdravotní nezávadnost staveb Kvalita vnitřního prostředí
• Odérové mikroklima • Optimální odérové mikroklima lze zajistit zásahem do zdroje odérů nebo do pole přenosu od zdroje k exponovanému subjektu. • Nejúčinnější způsob zásahu do zdroje je omezit nebo zlikvidovat zdroje odérů. Například používání rychleschnoucích barev. To jsou
látky, které ve styku s UV zářením vyvolávají velmi rychlý přechod sloučenin z nízkomolekulárních ve vysokomolekulární. • Optimalizace zásahem do pole přenosů se provádí následujícími způsoby: • Omezení šíření odérů v budově, například dělením vertikálních šachet do několika částí nebo vhodným umístněním zdrojů odérů, dostatečným větráním,
• Filtrací vzduchu (použití vhodných absorbentů), • Deodorizací nebo neutralizací ionizovaným ozónem 59
Děkuji za pozornost
Dotazy či připomínky:
[email protected]
ZPZ
Ing. Michal Kraus, Ph.D.
[email protected]
60