Se školáky z Března
SEVEROČESKÉ LISTY ZPRAVODAJ Z MÍST, KTERÁ ZNÁTE A O LIDECH, JEŽ POTKÁVÁTE
Po stopách hrdinů str. 9
ROČNÍK V.
ZIMA 2013
ČAS U NAŠICH SOUSEDŮ aktuálně VÁNOČNÍ Celý advent je ve městech a obcích sousedících se Severočeskými doly bohatý
V LEDVICÍCH VZNIKÁ OCHRANNÝ VAL
Mohutné zemní těleso – ochranný val oddělující Ledvice a dobývací prostor Dolů Bílina – se od podzimu buduje na severním okraji města. Toto další ochranné opatření pro lepší životní prostředí výrazně přispěje ke snížení rušivých dopadů hornické činnosti sousedních Dolů Bílina. S projektovou dokumentací a časovým harmonogramem seznámili představitelé Severočeských dolů občany na veřejném jednání zastupitelstva a prostřednictvím informačního materiálu, který obdržela každá ledvická domácnost. Sypání ochranného valu z důvodu co nejkratší doby realizace provádí zakladač ZP 10 000/Z 81. Podle plánovaného harmonogramu začnou už na jaře příštího roku na mohutném zemním tělese (550 m délka, 150 m šířka) rekultivační práce.
NOVÁ SILNICE R7 JE DOKONČENA V pátek 20. prosince byla dokončena nová trasa rychlostní komunikace R7 včetně úseku mezi Vysočany, Droužkovicemi a Spořicemi. Výstavba této 15,5 km části byla zahájena v roce 2009 a její dokončení se oproti původnímu termínu posunuto až na konec prosince 2013, odkdy mohou motoristé využívat pro jízdu čtyři silniční pruhy namísto původních dvou. V souvislosti s výstavbou nové rychlostní komunikace byla u Droužkovic taká upravena trasa silnice druhé třídy mezi Droužkovicemi a Březnem. Její nová trasa se vzdálila zhruba o sto metrů od Droužkovic a je součástí mimoúrovňové křižovatky s mostem přetínajícím novou rychlostní komunikaci mezi Vysočany a Spořicemi. Tato právě dokončená část se napojuje na už hotové úseky R 7 u průmyslové zóny Triangle a v Chomutově.
www.sdas.cz
na společenské události, které vyvrcholí oslavami vstupu do nového roku 2014 Na každé návsi či náměstí všech obcí a měst sousedících s hnědouhelnými lomy DB a DNT od začátku adventu svítí krásně nazdobené vánoční stromy. Zejména děti se nejdříve dočkaly tentokrát v Ledvicích, kde tradiční rozsvěcení s doprovodným kulturním programem uspořádali už 29. listopadu. Čilé málkovské děti z místní školky a klubu si zase slavnostní okamžiky u obecního vánočního stromečku rozfázovaly - každou adventní neděli rozsvěcují jednu adventní svíčku a pro rodiče nazkouší vždy nové koledy. V Lomu pak místní soutěží o nejkrásnější okno s vánoční výzdobou či nejchutnější vánoční cukroví. Navíc pořádají chvályhodnou akci – sbírku potravin pro psí útulek. Šikovné školáky mají také ve Spořicích. Nejenže sami připravili výrobky pro vánoční jarmark, ale pod vedením paní učitelky v kostýmech postav z betléma zazpívali na návsi vánoční písničky. Advent je ideální příležitostí pro setkávání přátel a sousedů všech generací. V Droužkovicích nikdy nezapomínají na seniory. Tradiční setkání důchodců letos zpříjemnil zpěvák Viktor Sodoma. Také Březno pořádá pestrou řadu kulturních a společenských akcí. Nemůže chybět vánoční vystoupení zdejšího ženského sboru Silentium 24. Příznivci sborového zpěvu si přišli na své také ve Světci, během vánočního koncertu Duchcovského pěveckého sboru. U všech našich sousedů chystají důstojné přivítání nového roku 2014. V Braňanech budou mít dokonce hned dva ohňostroje, v podvečer speciální jen pro děti a o půlnoci pak ten klasický.
Živý betlém v podání šikovných spořických dětí.
ZŠ Braňany má dalšího partnera ze skupiny SD: Prodeco
SOUSEDSKÁ NÁVŠTĚVA: CHOTĚJOVIČTÍ V ÚPRAVNĚ str. 5
Od roku 2008, kdy uzavřely Severočeské doly s obcí Braňany smlouvu o vzájemné spolupráci, zde každoročně podporují nejrůznější projekty pro zkvalitňování života – například v oblastech zdravotnictví, kultury nebo sportu. Tradičně je pomoc zacílena i na vzdělávání, tedy na místní základní a mateřskou školu. Podporovatelem školy je také Prodeco, dceřiná společnost Severočeských dolů. Na podzim poskytla škole finanční prostředky na pořízení čističek vzduchu a interaktivní tabuli. ZŠ Braňany tak získala potřebné zařízení pohlcující nečistoty a alergeny a zpříjemní tak školákům pobyt ve třídách. I když před dvěma lety oslavila braňanská škola už padesát let činnosti, je moderním školským zařízením. Na řadě modernizací a úprav přitom spolupracovala obec se Severočeskými doly. Podařilo se vybudovat půdní vestavbu a novou střechu, vyměnit okna, hřiště předškoláků doplnit o nové herní prvky, vybavit učebny interaktivními tabulemi. Škola využívá i moderní multifunkční sportovní areál, který vznikl v jejím sousedství. Nyní dětem zpříjemňují pobyt ve školní druMalá slavnost v braňanské škole. U čističky vzduchu se sešli (zleva) žině a mateřské škole čtyři čističky František Maroušek, ředitel Prodeco, starosta Vlastimil Krupka a ředitel školy Petr Kratochvíl. vzduchu. Zajišťují nejen výkonnou filtraci vzduchu, ale sbírají a neutralizují také prach. Eliminují vznik plísní. prospívá zdravému dýchání všech dětí. pomocníky pro chránění dýchacích Vytvářejí vhodné prostředí nejen pro „Účinnost čističek sledujeme. Pokud cest našich žáků společnosti Prodeco alergiky a astmatiky, ale zvlhčený se osvědčí, rádi bychom jimi vybavili moc děkujeme,“ uvedl ředitel braňanvzduch v uzavřených místnostech i další třídy. Za tyto tolik prospěšné ské školy Petr Kratochvíl.
MIRIAM NOCAROVÁ KUŽELKÁŘSKÁ MISTRYNĚ ČR
str. 12
2
SEVEROČESKÉ LISTY
BŘEZNO OPĚT BODOVALO V obci Březno, vesnici roku 2010 Ústeckého kraje, nepřestávají systematicky dbát o další všestranný rozvoj. A daří se, vždyť díky dlouhodobému úsilí patří mezi nejkvalitnější obce s fungující infrastrukturou, bytovou výstavbou a také čilým společenským a kulturním životem. To, že se v Březně žije hezky, ohodnotili nedávno porotci soutěže Era starosta roku. Zařadili starostu Zdeňka Valentu mezi finalisty této prestižní akce.
SEVEROČESKÉ DOLY VĚNOVALY HASIČŮM VE SVĚTCI A ŠTRBICÍCH NOVÁ AUTA
Zeptali jsme se starostů:
Co se ve vaší obci letos podařilo a jaké máte záměry v roce 2014?
Důvod k radosti měli dobrovolní hasiči ze Světce a Štrbic. Oba sbory jsou mimořádně činorodé. Kromě likvidování požárů se s velkými úspěchy věnují požárnímu sportu, osvětové činnosti a především pomoci obci. Nyní budou místním hasičům v jejich aktivitách pomáhat dvě užitková vozidla Peugeot Boxer, dar od Severočeských dolů. Symbolické předání obou zbrusu nových automobilů se uskutečnilo na konci října v krásném prostředí u světeckého zámku. Kromě všech členů sborů dobrovolných hasičů ze Světce a Štrbic, zástupců obce v čele se starostkou Barborou Bažantovou a místostarostou Václavem Fišerem se malé neformální oslavy účastnil Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace SD. Devítimístný lehký užitkový Peugeot Boxer patří mezi nejprodávanější auta
dané kategorie v Evropě, kde se těší velké oblibě. Nepochybně s ním budou spokojeni také zdejší hasiči. „Obě vozidla u nás najdou plné využití. Kromě zásahové činnosti budou sloužit také pro dopravu na hasičské soutěže. Navíc s nimi počítáme i při svážení účastníků z našich spádových obcí na nejrůznější kulturní akce. Už se nám skvěle osvědčily při dopravě vzdálených voličů do volební místnosti během podzimních mimořádných voleb,“ zrekapitulovala
Zdeňka Fritscherová starostka města Ledvice
Nové zásahové vozidlo si vyzkoušeli světečtí dobrovolní hasiči (zleva) Petr Choutka, Alena Malíková a velitel výjezdní jednotky Radek Malík.
Výběru finalistů soutěže předcházela zodpovědná selekce ze 77 starostů a starostek obcí v celé ČR. Hodnotitelé všechny nominované navštívili, aby si udělali představu nejen o tom kterém starostovi, ale o celé obci. Hovořili přitom i s místními občany. Slavnostní ceremoniál ocenění pěti finalistů se uskutečnil 22. října v pražské Malostranské besedě. Potěšující je, že mezi finálovou pěticí figuroval Zdeněk Valenta. Byl oceněn za ekonomický rozvoj obce a podporu turismu. Kromě diplomu získal pro svou obec finanční dar ve výši 20 000 korun. Na doporučení komise částku v Březně využijí při pořádání slavnostní Hubertovy jízdy v příštím roce. Absolutním vítězem letošního už pátého ročníku se stal starosta Antonín Novotný z Podbřezí v Královéhradeckém kraji. Uznání a respektu se Březnu dostalo také na podzimním Dni malých obcí (setkání starostů obcí s představiteli jednotlivých ministerstev, poslanci Parlamentu ČR a dalšími odborníky řešícími problematiku malých obcí v oblastech financování, dopravní obslužnosti, dotační politiky). Jan Zykl, náměstek ministra financí ČR, ohodnotil Březno jako jednu z deseti nejlépe hospodařících obcí v celé republice. „Ocenění si velice vážím, patří samozřejmě úplně všem zastupitelům a občanům, kteří se na zvelebování obce podílejí. Držíme se hesla – nechceme utrácet, ale hospodařit. Získání ceny je příjemné, ale nejdůležitější je pro nás spokojenost občanů. Jsem rád, že se nám daří nepřetržitý a všestranný rozvoj, o který systematicky usilujeme řadu let, a když si toho všimne a ohodnotí někdo zvenčí, tak je to jenom dobře,“ uvedl oceněný starosta Zdeněk Valenta. Aktivnímu panu starostovi a celému Březnu upřímně gratulujeme k letošním úspěchům a přejeme, ať společné úspěšné úsilí pokračuje.
3
ROČNÍK V. ZIMA 2013
Slavnostního předání dvou vozidel Peugeot se zúčastnili také (zleva) Radek Malík, velitel výjezdní jednotky SDH Světec, Václav Vlček, velitel výjezdní jednotky SDH Štrbice, Vladimír Budinský, ředitel strategie a komunikace SD, světecká starostka Barbora Bažantová a místostarosta Václav Fišer.
široké spektrum využití hasičských dodávek starostka Barbora Bažantová. Připomeňme, že oba dobrovolné hasičské sbory mají dlouhou tradici. SDH Štrbice byl založen už v roce 1909 a stále je mimořádně aktivní, zejména v oblasti požárního sportu. Jeho členové se úspěšně prezentují v závodech
havarijního stavu. Až po výměně vedení obce v roce 2012 bylo vypsáno výběrové řízení podle novelizovaného zákona o veřejných zakázkách. Vítězná firma měla začít s opravou objektu po prodloužení termínu pro vyúčtování přidělené dotace. Komise ministerstva zemědělství však takové prodloužení zamítla s odůvodněním, že kdyby v Mariánských Radčicích začali s realizací podle původně plánovaného harmonogramu, tj. v září 2011, podařilo by se opravu dokončit včas a nevztahovala by se na ni novela zákona o veřejných zakázkách. „Situace je skutečně vážná.
OCHRANNÝ VAL LEDVICE
Za poslední roky samozřejmě došlo k dalšímu chátrání objektu. Kromě zatékání, podmáčení a prasklin se zřítil velký kus obvodového zdiva. Vzhledem k tomu, že oprava havarijního stavu by dnes stála kolem 11 mil. korun, žádali jsme památkáře o demolici. Ministerstvo kultury nám ale výjimku na zbourání kulturní památky neudělilo. Nezbývá než se opět pustit do záchrany nejstaršího domu v naší obci. Začínáme zajišťovat finanční zdroje na záchranu kulturní památky. Všichni bychom si přáli, aby se nám to podařilo,“ uvedl starosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora.
Lepší životní prostředí ve městě Ledvice už podporuje celý komplex ochranných opatření, která eliminují pronikání nežádoucích vlivů povrchové těžby ze sousedních Dolů Bílina. Od roku 2009 Ledvice postupně získaly: ochrannou stěnu u Jiráskovy ulice, protihlukovou stěnu oddělující město od kolejiště úpravny uhlí. Na konci loňského roku pak byl ukončen provoz skládky mouru ležící přímo na hranici s městem. Navíc se už řadu let provádějí lesnické a zemědělské rekultivace na vnitřní výsypce, která také Ledvice obklopuje. A na jaře 2014 budou stromy a keře vysázeny i na dalším ochranném opatření – zemním valu. S jeho sypáním se začalo během letošního podzimu. Val bude chránit Ledvice před vlivy hornické činnosti. Jeho nadmořská výška v terénu dosáhne 225 metrů.
Letošní rok byl u nás ve znamení Zdárně jsme letos dokončili transteplofikace a s tím související rekon- fer a zrestaurování sloupu Nejsvětější strukce otopných soustav v obecních Trojice. Ten byl původně od 18. století bytech. Vše se podařilo dokončit umístěn v obci Kralupy, která ustoupiv plánovaném termínu a od podzimu la těžbě. Vybudovali jsme také inženýrjsme zásobováni teplem ze soused- ské sítě pro 21 rodinných domů v loní elektrárny. Životnímu prostředí kalitě Sady pod Vysokou, a to včetně a vzhledu naší obce také prospěla li- části komunikace. Uvedli jsme do prokvidace skládky mouru. S činností SD vozu II. etapu nové čistírny odpadních souvisí přítomnost obřího zakladače, vod v Zelené. Celý rok byl u nás tradičkterý od října vytváří ochranný val, kte- ně bohatý na kulturní a společenské rý nás bude v budoucnu chránit před akce. V roce 2014 se pak chystáme nepříznivými vlivy hornické činnosti. pokračovat v práci v lokalitě Sady pod A co nás čeká příští rok? Vytvoříme Vysokou, kde dostavíme komunikace, nové byty, vybudujeme víceúčelové veřejné osvětlení a chodník. Naším hřiště, nainstalujeme osvětlení a nové plánem také je nainstalovat v naší obci herní prvky do lesoparku. kamerový systém.
Roman Brand starosta obce Spořice
Zdeněk Valenta starosta obce Březno
Kateřina Schwarzová starostka města Lom
Zrealizovali jsme hned několik významných investičních akcí, jako byla například oprava kostela sv. Bartoloměje. Staticky jsme zajistili kostelní věž, položili novou krytinu na střechu a provedli přívod kabelu nízkého napětí. Oprava kostela souvisí s plánovanou revitalizací středu naší obce. Těší mě, že se nám podařilo aktivovat kulturní, společenský a sportovní život. Novinkou byla třeba Spořická šestka – první ročník běžeckého závodu. V roce 2014 bychom rádi dokončili opravu kostela a rekonstruovali park na náměstí Generála Svobody. Podaří-li se nám získat dotaci, dokončíme celý areál u sportovní haly.
Rok 2013 vnímám jako úspěšný. Podařila se nám přestavba objektu technického zázemí pro údržbu obce. Navíc jsme pořídili nový automobil s korbou a díky dotaci od SFŽP i účinný čistící stroj. Zahájili jsme také opravu kostela v osadě Stranná. Podařilo se osvítit dominantu Března – kostel sv. Petra a Pavla. Tradičně se dařilo uskutečnit mnoho projektů prorodinné politiky. Celkem jsme během roku uspořádali více než 65 kulturních a společenských akcí. V roce 2014 nás čeká řada úkolů - například realizace komunikace do Nechranic, oprava školy pod nádražím včetně zprovoznění první místnosti chystaného muzea.
Co se nám podařilo během letoška? Především jsme kompletně zrekonstruovali mateřskou školu v Husově ulici, a to i se zateplením a výměnou střechy. V Podkrušnohorské ulici jsme vybudovali chodník včetně veřejného osvětlení. Dokončili jsme první fázi rekonstrukce Havlíčkova náměstí. Významným úspěchem bylo získání dotace od MŽP na nový úklidový zametací stroj. Věřím, že se nám povede také v roce 2014, na který chystáme velké množství investičních akcí a záměrů jako třeba zateplení penzionu pro seniory, pokračování v rekonstrukci Havlíčkova náměstí. Počítáme s dalším zapojením do dotačních titulů.
Milan Beran starosta obce Černovice
Jaroslav Sikora starosta Mariánských Radčic
požárního útoku Krušnohorské ligy. V tomto prestižním klání družstev už celkem čtyřikrát zvítězili. V letošním ročníku skončili na vynikajícím druhém místě. SDH Světec se kromě likvidace požárů a zásahů při povodních systematicky věnuje práci s mládeží. text a foto: Tomáš Vrba
PODAŘÍ SE ZACHRÁNIT BÝVALOU FARU? V Mariánských Radčicích mají velké starosti s nejstarším domem v obci, což je památkově chráněný objekt z roku 1719, který původně sloužil jako fara. Tento architektonický klenot měl během posledních třiceti let několik majitelů. V žalostném stavu ho nakonec obec vykoupila v roce 2008 s vidinou brzké rekonstrukce. O rok později byl vypracován projekt, který počítal s využitím pro dva obecní byty, ale i s prostorem pro pořádání kulturních akcí. V roce 2011 obec získala dotaci z Programu rozvoje venkova ČR ve výši 3,8 mil. korun na odstranění
Josef Egermann starosta obce Málkov
Délka protihlukového valu bude zhruba 550 m, šířka 150 m. Osa valu je situována přibližně 270 m od obytných objektů na okraji města Ledvice. Výška nad okolním terénem bude 25 m. Jako optimální řešení výstavby valu bylo s ohledem na co možná nejkratší dobu realizace zvoleno použití zakladače ZP 10 000/Z 81. Stavební práce se tím zkrátí na minimum. Kdyby se totiž požadované objemy zhruba 2,5 milionu m3 měly vozit nákladními auty, znamenalo by to příliš velké zatížení obyvatel města. Navíc byla přijata opatření pro omezení prašnosti a hlučnosti provozu zakladače, jako je například dostatečně vysoká ochranná stěna z balíků slámy postavená u nejbližší poháněcí stanice. Od ledna už bude zakladač částečně schován za tělesem valu a zmizí tím Ledvickým z obzoru.
SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 6/2013 Registrační číslo: MK ČR E 13126 Vydavatel: Severočeské doly, a. s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982 Šéfredaktor: Tomáš Vrba E‑mail:
[email protected] Pro SD a. s. zajistil: INFO-PRINCIP, s. r. o. Tisk: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Most
Vlastimil Krupka starosta obce Braňany
Milan Živný Barbora Bažantová starosta obce Droužkovice starostka obce Světec
Významnou investiční akcí roku 2013 v naší obci bylo pořízení moderního nízkoemisního fluidního kotle do obecní kotelny. Akci se nám podařilo spolufinancovat z fondů EU a Operačního programu Životního prostředí. V Mostecké ulici jsme dokončili splaškovou kanalizaci a zateplili několik budov na sídlišti. V příštím roce nás čeká investičně a organizačně náročná rekonstrukce školní kuchyně a jídelny. Pokračovat budeme také v zateplování dalších domů na sídlišti. Budeme pokračovat v opravách komunikací, vybudujme další potřebná parkovací místa, vylepšíme fotbalové hřiště a pořídíme novou čekárnu na autobus.
Mezi hlavní akce zdárně dokončené v letošním roce určitě patřila úprava návsi. Nejen tam, ale také na ostatních místech Droužkovic jsme umístili originální dřevěné skulptury, které přímo u nás vytvořili umělci během sochařského sympozia. Stavebními úpravami prošla školka a hasiči rozšířili svůj vozový park o velitelské doprovodné vozidlo. Podél potoka Hačky jsme vysadili 25 akátů. Na rok 2014, který je pro nás rokem jubilejním, neboť si připomeneme 700. výročí doložené existence Droužkovic, chystáme několik významných investičních akcí a také důstojné oslavy historického jubilea.
Pokud bych měla zrekapitulovat Především se nám povedlo letos právě končící rok, určitě nesmím za- dokončit a otevřít nové multifunkční pomenout na rekonstrukci tělocvičny sportovní centrum, jehož návštěvníci ve Světci, na kterou jsme použili dar mohou využívat kurty na squash, bowod ČEZ. Z dotace ÚK jsme opravili lingovou dráhu, fitcentrum nebo lezeckapli ve Štrbicích. V Chotějovicích se kou stěnu. Veškeré náklady spojené nám podařilo vybudovat nové sociál- s výstavbou sportovního centra hradiní zařízení v mateřské školce. Díky la naše obec ze svého rozpočtu bez japomoci SD jsme na silnice v našich kýchkoliv dotací. Zasíťovali jsme také obcích Štrbice, Světec a Chotějo- 45 stavebních parcel a nezapomněli vice nainstalovali rychlostní rada- ani na nejmladší obyvatele, kterým ry a hasiči získali dvě nová vozidla. jsme pořídili na zahradu školky nové V roce 2014 bychom rádi opravili herní prvky. A co chystáme v roce požární nádrž ve Štrbicích, zvelebili 2014? Třeba realizaci volnočasové park v Chotějovicích a vyřešili dlou- oddychové zóny. Ve fázi stavebního hodobý problém, jak využít budovu řízení je projekt cyklostezky mezi Čerbývalé školy ve Světci. novicemi a Prunéřovem.
Právě odcházející rok byl pro mě osobně prvním celým rokem, kdy jsem zastával funkci starosty. Spolu s místostarosty a zastupiteli se snažíme co možná nejpružněji realizovat nejdůležitější projekty ve prospěch naší obce. V roce 2013 se nám například podařilo vyměnit střechu na bytovém domě č. 111, nebo opravit parčík před kulturním domem. Získali jsme také dotaci ÚK na pořízení nového územního plánu a dokončili veškeré náležitosti pro výstavbu kanalizace a ČOV. Její realizaci plánujeme na rok 2014. Další prioritou je odstranění havarijního stavu značně zchátralého objektu staré fary.
OSLAVA SVÁTKU SV. BARBORY A 20. VÝROČÍ SEVEROČESKÝCH DOLŮ U příležitosti svátku patronky horníků sv. Barbory se v chomutovském kostele nesoucím její jméno sešli představitelé Severočeských dolů, zástupci sousedních municipalit, vedení Českého báňského úřadu, reprezentanti akademické obce VŠB-TU Ostrava, členové hornických spolků a další vzácní hosté, aby si společně připomněli nadcházející jubilejní výročí Severočeských dolů. Přesně 1. ledna 2014 to bude dvacet let, kdy spojením dvou těžebních lokalit na Bílinsku (Doly Bílina) a na Chomutovsku (Doly Nástup Tušimice) vznikla nejvýznamnější tuzemská hnědouhelná společnost. Chomutovský kostel sv. Barbory nebyl k pořádání důstojné oslavy vybrán náhodně. Severočeské doly jsou nejen největší českou těžební společností a významným
zaměstnavatelem, ale také tradičním podporovatelem rozvoje našeho kraje. Široká škála pomoci se týká i regenerace kulturních památek. Konkrétním příkladem je právě velkorysý příspěvek na opravu interiéru kostela sv. Barbory v Chomutově. Během slavnostního večera se vystřídalo několik řečníků. Jedním z nich byl chomutovský primátor Jan Mareš, který připomněl příkladnou spolupráci města Chomutov a Severočeských dolů, a to i při udržování hornických tradic. Chomutov svoji příslušnost k hornictví nijak nezakrývá, právě naopak. V roce 2012 byl hrdým hostitelem setkání hornických měst a obcí. Povedla se i letošní oslava sv. Barbory, která začala průvodem vánočně vyzdobeným Chomutovem. V čele průvodu slavnostně vyhrávala hornická kapela.
Mezi starosty měst a obcí sousedících s těžebními prostory nechyběl Vlastimil Krupka. Navzdory tomu, že řadu let stojí v čele obecního úřadu v Braňanech, na svoji hornickou minulost a zkušenost nezapomíná. „Od roku 1976 až do začátku mého starostování jsem působil na Dolech Bílina, mimo jiné jako elektrikář posádky zakladače. Proto jsem se s velkým potěšením oslavy svátku sv. Barbory a výročí Severočeských dolů účastnil,“ uvedl Vlastimil Krupka. Příjemné chvíle v nově zrekonstruovaném kostele umocnilo vystoupení smíšeného pěveckého sboru Hlahol, který do programu neopomněl zařadit také tradiční hymnu hornického stavu. Letošní chomutovská oslava patronky všech horníků se prostě vydařila. text a foto: Tomáš Vrba
Slavnostního večera se účastnil také chomutovský primátor Jan Mareš s manželkou.
4
SEVEROČESKÉ LISTY
Obyvatelé Ledvic pociťují pohodlí teplofikace SENIOŘI Z MÁLKOVA DĚLAJÍ S POČÍTAČI POKROK
Na posílení počítačové gramotnosti u seniorů se letos zaměřil obecní úřad v Málkově. Obava z nezájmu se brzy vytratila, když se informace o chystaném kurzu rychle rozšířily po obci i mimo ni. Kurz vedený Zdeňkem Zacharem v těchto dnech úspěšně dokončilo osm dam a pánů. „Dozvěděli jsme se s manželem o kurzu od mé sestry. Děti počítač ovládají perfektně, ale na to, aby nás to učily, čas nemají. Tady se nás sešla dobrá parta, radili jsme si navzájem a bavili se. Máme perfektního lektora, který to s námi umí, povzbudí nás a má trpělivost. Získali jsme základní dovednosti a vhodně vyplnili volný čas. Přes léto máme práci kolem domku a tak bychom uvítali termín přes zimu, ale nebyl to pro nás zas tak velký problém, přizpůsobit se ostatním zájemcům, kterým vyhovovalo jaro a léto,“ říká Marie Liková.
Martina Denková ukazuje regulační soustavu, z které se rozvádí teplo do sedmi místností v domku.
všichni jsou učenliví, snažili se a s každou lekcí jsem u nich registroval pokrok. Můžu říci, že je úplně pohltila práce s fotografiemi, filmem a hudbou. Všichni chtějí v kurzu pokračovat, nejsem proti, práce s takovými lidmi mě baví. Začneme asi opět na jaře,“ říká Zdeněk Zachar. Kurz absolventi uzavřeli malým testem. Všichni se tvářili jako u maturity, ale nakonec vše zvládli s úsměvem. Počítačový kurz pro seniory v Málkově je zvláštní tím, že ho nevede profesionál. Zdeněk Zachar je řidičem náklaďáku, práce
Zhruba sto objektů v Ledvicích se na počátku letošní topné sezony napojilo na centrální zásobování teplem ze sousední elektrárny. Odborníci spočítali, že se díky tomuto kroku zabrání úletu více jak sedmi tun emisí tuhých znečišťujících látek, které před tím ve městě produkovala lokální topidla. Sami obyvatelé už od prvních dnů od připojení nejvíc oceňují pohodlí a komfort vytápění. O teplofikaci Ledvic se začalo jednat už na jaře 2010, v závěru roku záměr schválilo městské zastupitelstvo. Impulz k tomu dala i iniciativa Stop prach, jejímž členem jsou Ledvice a také společnosti ze Skupiny ČEZ – Severočeské doly, Elektrárna Ledvice a ČEZ Teplárenská, která jako investor, zahájila okamžitě projektovou přípravu a byla úspěšná i s žádostí o dotaci na realizaci tohoto projektu. S pracemi se začalo v říjnu loňského roku a po necelém roce se podařilo teplofikaci uvést v život. Teplofikace Ledvic stála 38,5 milionu korun. Na systém dálkového vytápění je zatím napojeno zhruba 100 objektů, z toho třetina městských, včetně 21 bytových domů. Ostatní jsou rodinné domy. Předpokládaná roční dodávka tepla činí 10 460 GJ. „Stručně lze nový způsob vytápění napojených objektů popsat tak, že z elektrárny je vyveden tepelný napáječ do města, kde rozdělením do uličních větví a dále domovními přípojkami je možné postupně připojit všechny objekty v Ledvicích. V každém připojeném domě je umístěna kompaktní objektová předávací stanice tepla a z ní napojen vnitřní topný systém. Všichni odběratelé mají i možnost individuálního nastavování parametrů topení v jednotlivých
odběrných místech, a to na základě pouhého telefonátu na dispečink,“ vysvětlil princip vytápění Pavel Šušák, technický ředitel ČEZ Teplárenská, a. s. Topná soustava v Ledvicích má dostatečnou rezervu výkonu, takže umožňuje v budoucnu připojit i další odběratele. „Projekt teplofikace našeho města přinese zlepšení ovzduší v období topné sezony, zjednoduší se vytápění objektů a nebude zapotřebí skládat uhlí či vyvážet popel. Někteří lidé sice nebyli nadšeni z toho, že jsme měli nějaký čas rozkopané město, většina to naštěstí pochopila a trpělivě čekala, až se vše vrátí k normálu. Spolupráce s investorem i se všemi firmami na stavbě byla velice dobrá. Zvali nás na kontrolní dny a projednávali s námi aktuální postup prací. Ty bohužel trochu zbrzdily přívalové deště, které zaplavily výkopy,“ poznamenala Zdeňka Fritscherová, starostka Ledvic. Pohodlí teplofikace cítí Jaroslav a Martina Denkovi. Do Ledvic se přistěhovali před osmi lety z bílinského paneláku. Přechod od ústředního topení k uhelnému kotli byl hlavně pro Martinu doslova utrpením. „Chtěli jsme mít svůj domeček a naskytla se nám výhodná koupě. Museli jsme ho ale kompletně zrekonstruovat. Jsme
na konci města v klidném prostředí, kousek od lomu, ale jeho existenci ani nevnímáme. Přes plastová okna se dovnitř hluk nedostane, a jestli při úklidu stírám prach z parapetu, tak ten jsem musela utírat i v Bílině,“ říká Martina Denková. Sedíme a povídáme si v příjemně vyhřátém obývacím pokoji. „Oba pracujeme celý den. Když jsme večer přišli domů, museli jsme uhelný kotel roztopit, než se tak stalo, šli jsme spát. Ráno jsme vstávali do zimy. Teplofikaci bereme jako vysvobození. Firma nám rozkopala chodník a kousek zahrady, ale dala vše do původního stavu. Drobné problémy s vyladěním topení byly řešeny bez dlouhého čekání. Jediné, do čeho jsme museli investovat, byl nákup regulační hlavice. Odpadly nám starosti s uhlím a popelem. Ve sklepě se nám uvolnila uhelna, z které jsem si udělal kuřárnu,“ doplňuje manželku Jaroslav Denko. Manželé Denkovi se diví, proč někteří obyvatelé, hlavně ti dříve narození, kteří jsou méně pohybliví či náchylní na nemoci, s připojením domu na teplovod váhali. Mimo to je výhodnější hradit za teplo rovnoměrné zálohy, než zaplatit najednou hromadu uhlí nebo dřeva. text a foto: Václav Sedlák
Nad problémy s počítačem si senioři v Málkově pomáhali navzájem.
Kurz začal letos v květnu a senioři se scházeli v klubovně na obecním úřadu vždy v pondělí v podvečer. Každý si donesl svůj notebook. „Učili jsme se základy práce s počítačem, práci se soubory s okny, s Microsoft Office, s kancelářskými programy Word a Excel, s elektronickou poštou a programem Microsoft Outlook. Poslední lekce jsme zaměřili na prezentaci fotografií a vytváření filmů. Měl jsem z kurzu z počátku obavu, ale brzy opadla. Kurz navštěvovala třeba jedna pani, která se přípravě věnovala velmi vážně, byla o krok vepředu a uměla dokonce práci s tabulkami. Ovšem
s počítači ho baví, staví je a snaží se lidem kolem sebe pomáhat. Někteří budoucí účastníci za ním předtím chodili pro radu a pomoc, a tak si řekl, že by bylo dobré takový kurz zorganizovat. Jelikož jeho manželka pracuje na obecním úřadu, od myšlenky nebylo daleko k realizaci. Mezi prvními byl nápadem nadšen starosta Josef Egermann. „V dnešní době, kdy mnoho lidí myslí hlavně jen na sebe a jeden závidí druhému, je přístup Zdeňka Zachara doslova pohlazením na duši. Nyní, před Vánoci, je to zvlášť pěkný příklad užitečné pomoci druhým,“ dodává starosta Egermann. text a foto: Václav Sedlák
5
ROČNÍK V. ZIMA 2013
ve vlastních provozech, ale také směrem k sousedním Ledvicím a Chotějovicím. Během zevrubné exkurze se o tom ostatně přesvědčili právě Chotějovičtí, které do úpravárenské problematiky zasvětil zkušený odborník Zbyněk Štika, mistr ranní směny. „Protože vytěžené uhlí má různou zrnitost, popelnatost a navíc je často znečištěno proplástky, je nutné jeho další zpracování. Velmi zjednodušeně můžeme úpravárenskou činnost rozdělit na drcení, třídění a rozdružování. V sedmnácti objektech se postupně vsázkové uhlí zpracovává na některý z produktů sortimentu tříděného uhlí, jako je kostka, ořech 1 a 2, anebo na průmyslové směsi a hruboprachy. Ročně vyrobíme zhruba 10 mil. tun takto upravených kvalitních uhelných produktů, z nichž je většina po železnici dopravována do elektráren a tepláren v celé republice. Nákladními auty se k prodejcům odváží každoročně zhruba 1,5 mil. tun tříděného uhlí. Nezanedbatelnou část naší produkce, necelé 2 mil. tun energetického uhlí, dopravujeme po pásových dopravnících přímo do sousední Elektrárny Ledvice,“ představil úpravárenský provoz Zbyněk Štika. Chotějovické návštěvníky přirozeně nejvíc zajímalo Na místě budoucí nakládky tříděného uhlí uvnitř přeložení nakládky drobného proúpravárenského areálu se už vydatně pracuje. deje a činnost již přemístěné skládky mouru. Právě tyto provozy dříve ovlivňovaly, respektive drobný prodej stále ovlivňuje, kvalitu života v jejich Jednou z místních částí obce Světec jsou také Chotějovice. Malá vesnička s 350 obci. „O úsilí Severočeských dolů ke životního prostředí jsme praobyvateli leží v industriální krajině poznamenané těžbou uhlí, které se zde těží zlepšení videlně informováni například v rámci už několik staletí. Životní prostředí v obci bedlivě sledují členové občanského projektu Stop prach. Přesto se v naší vyskytly fámy, že to s přemístěsdružení Za Chotějovice. Nedávno je znepokojily fámy, které se u nich v obci obci ním nakládky tříděného uhlí nebude objevily. Týkaly se přeložení nakládky drobného prodeje uhlí a zrušení přilehlé- tak docela pravda. Protože se nás tohoto provozu přímo dotýká, ho odstavného parkoviště. Proto využili pozvání Severočeských dolů a sami se činnost ať už to je omezením dopravy z důvopřímo v úpravně uhlí přesvědčili, jaká je skutečnost. Navíc se během dvouhodi- du kolon kamionů, hluku z projíždějících náklaďáků, či nepořádku, který nové exkurze seznámili s celým procesem úpravy bílinského uhlí. v okolí silnice nechávají nezodpovědní řidiči čekající na nakládku, byli jsme Uhlí je pro Chotějovice osudem obcí. Kromě Srbic (1901) a Zabrušan 1918. Nové Chotějovice byly postave- zvědaví, jaká je skutečnost. Překvapil Málokdo ví, že rozvoj lomového (1910) ustoupily těžbě uhlí také pů- ny v letech 1923 až 1927. V té době nás rozsah stavebních prací, které dobývání uhlí vedl už od počátku vodní Chotějovice. O přemístění této už byla v jejich okolí činná řada hlu- už v místě budoucí nakládky tříděné20. století na Teplicku k přemísťování neveliké obce bylo rozhodnuto v roce binných i povrchových dolů. V 60. le- ho uhlí probíhají. Prošli jsme si také tech byla nedaleko obce postavena Mistr ranní směny Zbyněk Štika v hrubé drtírně názorně představuje Elektrárna Ledvice a moderní úpravá- Sousedský dialog mezi Růženou Matějovskou Drahomírovi Novákovi a Ingeborg Kovaříkové kvalitní bílinské uhlí. renský komplex – Úpravna uhlí Ledvi- (vlevo) a strojnicí Zdeňkou Váňovou. ce. Obec navíc protnula hlavní silnice a železniční trať. V roce 2004 založili místní občanské sdružení Za Chotějovice s cílem zlepšit životní podmínky obyvatel.
SOUSEDSKÁ NÁVŠTĚVA
Prohlídka moderního úpravárenského zařízení splňujícího náročné podmínky třetího tisíciletí Svému okolí může ledvická úpravna připadat jako letitý průmyslový areál, který tady stojí odnepaměti. I když příští rok uplyne přesně padesát let od zahájení jejího provozu, díky systematickým modernizacím, rekonstrukcím a zavádění nových technologií je navzdory svému věku ledvická úpravna špičkovým pracovištěm s řadou ekologických opatření pro snížení dopadů na životní prostředí. Účinně zde bojují proti uhelnému prachu nejen
Droužkovické děti by v příštím roce opět rády vyjely na lyžařský výcvik
Droužkovice se připravují na 700. výročí
Novou tváří v šestičlenném kolektivu pečujícím o 45 dětí v mateřské škole v Droužkovicích je ředitelka Šárka Herková. Do funkce byla jmenována letos v březnu, ale pracovala zde už rok před tím. Zkušenosti z vedení předškolního zařízení získávala v Nezabylicích.
Příští rok uplyne přesně 700 let od první dochované písemné zmínky o Droužkovicích. Tou historickou listinou z roku 1314 je kupní smlouva řádu německých rytířů z Chomutova, kteří si osadu zvanou Druskewicz připojili ke svému místnímu panství. V následujících staletích se až do odsunu sudetských Němců v roce 1945 Droužkovice neustále rozrůstaly. V 80. letech nad obcí visela hrozba likvidace kvůli postupující těžbě uhlí. Po vydání územních limitů těžby v roce 1991 už Droužkovicím žádné nebezpečí nehrozí, a proto se obec postupně měnila až do dnešní přívětivé podoby. Rok 2014 bude tedy pro Droužkovice rokem jubilejním, neboť si budou připomínat krásné 700. výročí. O tom, že oslavy
Ještě nedávno se v objektu školy intenzivně pracovalo, co se tu dělo? Rekonstruována byla jedna třída a poté i jídelna. Zde se po sejmutí starého obložení stěn odhalily další závady, na jejichž odstranění a poté i na novou podlahu bylo třeba vynaložit víc prostředků, které se čerpaly z darů od Severočeských dolů. Našemu partnerovi patří dík i za to, že nám hradil dopravu na týdenní lyžařský výcvik na Klínovci, který byl současně
ozdravným pobytem. Po velkém úspěchu jsme o pomoc požádali i pro nový kurz. Zatím teď v době, kdy jsou pohybové aktivity ve venkovních prostorách omezené počasím, jezdíme s dětmi do Chomutova bruslit a plavat. Co vám ještě chybí k úplné spokojenosti? Naše škola, která vznikla z bývalé fary, je kompletně zateplena, interiér opraven a vymalován, ale pro kapacitu 45 dětí nemáme ložnici, kde by byl
stabilně umístěn stejný počet lůžek. V praxi to každý den ve stejnou dobu po obědě vypadá tak, že se všichni musíme zaměřit na instalaci lůžek v běžné třídě a po odpočinku je opět složíme. Do místnosti, kde děti odpočívají, se ani všechna lůžka nevměstnají. Zatím to ani nebylo třeba, protože vždy nějaké děti odcházejí po obědě domů nebo chybí z jiných důvodů. Dosud to bylo tolerováno, ale do budoucna se věc musí vyřešit. Jak? Už se podařilo nelézt východisko? Hledá se od loňského pololetí. Objekt školky má nevyužité půdní prostory, které by svou plochou vyhovovaly k vybudování ložnice, ale jejich
úprava by vyžadovala značné náklady. Od toho se ustoupilo. Další možností je přístavba, například spojením mobilních buněk, tak jak to už některé mateřské školy v regionu realizovaly. Zastihli jsme vás v plném proudu příprav na oslavy Vánoc. Jaké budou? Venkovské mateřské školy se daly dohromady a společně pořádáme spoustu akcí. Jednou z nich je zdobení vánočních stromků v jedné obci, na které si každá škola připraví krátké kulturní pásmo. Na letošní setkání jedeme do Zelené. Přijde tam i Čert a Mikuláš, samozřejmě, že připravujeme malou oslavu i v Droužkovicích.
Letos opakujeme po loňském úspěchu odpolední vypouštění balónků, při kterém se prezentují naše mažoretky, další děti koledami a jiné, které navštěvují kurz angličtiny, vánočními básničkami. Máme zájem, aby s námi rodiče víc spolupracovali. Prvním takovým počinem je společné tvoření vánočních svícnů za účasti rodičů a jejich dětí. Těsně před Vánocemi jsme naplánovali přespání v mateřské škole. Děti si navodí vánoční atmosféru vlastní tvorbou, připraví si malé pohoštění a ozdobí stromek. Do té doby nahradíme část starého nábytku novým, na jehož pořízení se nám podařilo ušetřit nějaké peníze. text: Václav Sedlák
neberou na lehkou váhu, svědčí mimo jiné Mimořádné ocenění za udržování a rozvoj venkovských tradic. Tuto cenu letos v rámci soutěže Vesnice roku převzal starosta Milan Živný, který je také hlavním organizátorem oslav nadcházejícího výročí. „Příští rok, v roce droužkovického jubilea, bychom rádi pokračovali ve zvelebování středu obce. Ačkoliv kostel sv. Mikuláše patří církvi, zahájili jsme ve spolupráci se Severočeskými doly jednání o zhotovení nové fasády. Už letos jsme s použitím finančních prostředků od SD provedli zabezpečení celého objektu a ještě předtím opravili střechu kostela. A vlastní oslavy? Ty bychom rozdělili na dvě etapy. Nejdříve by přišel náš tradiční masopust,
tentokrát s historizující podobou, navíc třeba obohacený o pořádné zabijačkové hody. Pro naše nejmladší obyvatele pak hodláme dovézt lákavé pouťové atrakce. Ty by neměly chybět ani ve druhé – letní – etapě oslav, tedy v červenci o víkendu po sv. Anně, kdy chystáme velkou lidovou zábavu s bohatým kulturním programem,“ prozradil starosta Milan Živný. Protože v obci je aktivní parta obětavých nadšenců oplývajících stále novými nápady, kteří s přípravou nejrůznějších kulturních a společenských akcí mají bohaté zkušenosti, je téměř jisté, že se celé oslavy 700. výročí droužkovickým občanům, rodákům i pozvaným hostům skvěle vydaří. text a foto: Tomáš Vrba
Nový úsek dopravy mouru.
Úpravna uhlí v číslech: 1964 zahájení zkušebního provozu 35 tis. m2 plocha úpravárenského areálu se 17 objekty propojenými 29 technologickými mosty 150 zkrápěcích míst osazených 500 tryskami účinně omezuje prašnost 238 metrů dlouhá protihluková stěna odděluje úpravnu od sousedního města Ledvice 315 zaměstnanců 10 010 733,64 t uhlí = loňská odbytová produkce, z toho 1 782 887,00 t zamířilo po pásových dopravnících do sousední Elektrárny Ledvice
místa, kudy po dokončení výstavby nového místa nakládky tříděného uhlí v roce 2015 povede příjezdová komunikace. Bude to kolem kompostárny Pitterling, takže mimo Chotějovice. Seznámili jsme se také s provozem nového depa mourů vybudovaného kvůli ukončení provozu skládky mouru, která až do konce minulého roku fungovala nedaleko naší obce. Ocenili jsme transparentní dialog s SD a děkujeme za umožnění sousedské návštěvy,“ popsala své dojmy Jana Drexlerová. text a foto: Tomáš Vrba
Bezchybnou organizaci nejrůznějších kulturních akcí koordinuje v Droužkovicích osvědčený tandem starosty Milana Živného a ekonomky OÚ Renaty Vaňousové.
6
SEVEROČESKÉ LISTY
Upravené návsi vévodí láska
JAK SE DĚLÁ NOVÁ KRAJINA PO TĚŽBĚ V NĚMECKU
Droužkovice – Do nového atraktivního kabátu převlékli střed obce. Kromě potřebných parkovacích míst, chodníku a decentního místa pro sběr tříděného odpadu v prostoru u hasičské zbrojnice tady vyrostla malá odpočinková zóna s lavičkami a nově vysázenou zelení. Pozitivní estetické dojmy na droužkovické návsi navíc umocňuje dřevěná socha s poetickým názvem Láska. Originální dřevěná skulptura pochází ze sochařského sympozia, které se v Droužkovicích letos uskutečnilo. Novou tvář rohu ulic Jana Švermy a Rudé armády s možností příjemného posezení přijali Droužkovičtí s nadšením.
7
ROČNÍK V. ZIMA 2013
rekultivací mohly orientovat na jakousi hru na turisty, kterých chce lužický i středoněmecký region v budoucnu přilákat tisíce. Zatím cestovním ruchem dost opomíjené městečko Welzow, které dalo jméno přilehlému velkolomu Welzow-Süd, se za svoji hornickou historii a blízkost důlního provozu s mohutným (a hlučným) skrývkovým mostem nestydí. Naopak, umí udělat z nouze ctnost. Vystihli zájem o industriální turistiku, ze starého
už nepotřebného nádraží vybudovali velmi slušné informační středisko s hornickými kladívky ve znaku. Pořád hledají nové možnosti jak přilákat turisty na jeepové safari či procházky po výsypkách. A daří se. „Překvapilo nás, jak systematicky infocentrum Excursio Welzow pracuje na péči o současné, ale i potenciální turisty, jak propojuje své služby s hostinci a hotely v okolí. Je chytré, že tady usilují o celou provázanou síť už připravených či
Pohled z vyhlídkové věže Merzdorf na douhlující lom Cottbus-Nord. Do roku 2030 tady bude 1900hektarové jezero.
Výpravy obyvatel obcí sousedících s lokalitami Severočeských dolů za poznáváním velkého procesu obnovy krajiny ve východoněmeckých hnědouhelných revírech pokračovaly i letos, kdy z Braňan, Droužkovic, Ledvic, Března a Světce celkem vyjelo 227 občanů. Pro každou obec byla vybrána nová trasa tak, aby se lidé co nejblíže seznámili nejen s nadějnou obnovou rozsáhlé krajiny po utlumené těžbě hnědého uhlí, ale i s činnými doly a životem v obcích v jejich blízkosti. Samozřejmě se vždycky srovnává a úroveň sociální odpovědnosti SD je občany vysoko hodnocena.
Ke snížení emisí přispívá nový kotel Braňany – V listopadu zahájili v braňanské kotelně zkušební provoz nového ekologického zdroje vytápění. Moderní nízkoemisní fluidní teplovodní kotel FRT 2,5 MW nahradil již vysloužilý zdroj. Významná investiční akce byla realizována v rámci projektu snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší se spolufinancováním z EU – Fondu soudružnosti a ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady představovaly zhruba 13 milionů korun, z toho 29 % pokryl příspěvek EU a dalšími 6 % přispěl SFŽP ČR. Zbývajících zhruba 8 milionů korun uhradila společnost Teplo Braňany. Nový kotel se špičkovými parametry zásobuje teplem a teplou vodou sídliště, školu, kulturní dům a knihovnu.
Lužice a střední Německo: největší rekultivační projekt Evropy S oběma východoněmeckými hnědouhelnými revíry má náš region hodně společného: tradice těžby sahající až do středověku, mohutný přechod od hlubinného na moderní velkolomové dobývání ve 20. století, prudký útlum kdysi rekordní (avšak drancující) těžby po roce 1990, s tím související a stále přetrvávající vysokou nezaměstnanost, ale také ráznou ekologizaci hnědouhelných elektráren, moderní sanace a rekultivace, snahu o resocializaci nově vznikající krajiny po těžbě. Při exkurzích si účastníci uvědomují, že například v lužickém revíru se kolem roku 1980 těžilo ročně přibližně 200 mil. t hnědého uhlí v 17 lomech, zatímco dnešní produkce ze 4 lomů vykazuje 60 mil. t. Dopad tak rozsáhlé těžební činnosti na krajinu a její obyvatele byl ještě v nedávné minulosti obrovský. Jen v Lužici bylo zlikvidováno 71 obcí a dalších 41 jich bylo postiženo jen částečně. Ze svých domovů se vystěhovalo víc než 22 tisíc lidí. Tento proces přesidlování však pokračuje i v současnosti v obou revírech. O sanaci a rekultivaci území s pozůstatky technicky zlikvidovaných lomových lokalit, ale i objektů úpraven a briketáren se stará v Německu stát a jeho finanční pomoc je skutečně velkorysá – od roku 1991 neuvěřitelných téměř 9 miliard euro (pro srovnání: vláda ČR dala na zahlazování následků minulé těžby v severozápadních Čechách 15 miliard korun). Menší část rekultivací pak zajišťují soukromé těžební
společnosti MIBRAG, které ve středoněmeckém revíru provozují 2 lomy a Vattenfall se zmíněnými 4 činnými lomy v Lužici. Stejně jako u nás si tyto společnosti na rekultivace vytvářejí finanční rezervu. V krajině přibývají jezera a lesy Státem placené velkoplošné sanační práce jsou v Lužici i ve středním Německu prakticky u konce, řada zbytkových jam byla zatopena a další se napouštějí. Proces zatápění má být dokončen kolem roku 2030. Stejně jako u nás jsou v rekultivačních projektech výrazně na ústupu zemědělské rekultivace. Němci zato už hodně pokročili v revitalizaci ploch kolem malebných nových jezer – na takové revitalizační projekty (přístaviště, pláže, hotely, sportoviště, zábavní parky, ale i galerie, muzea, dobře vybavená informační centra a stejně dobře restaurované industriální památky) připadá asi 15 procent plochy obnovované krajiny po těžbě. Celková plocha 18 velkých jezer v Lužici přesáhne 140 km2. Města a obce v okolí bývalých hnědouhelných lomů si od obřího projektu komplexní rekultivace slibují novou prosperitu. Fantazii se meze nekladou Účastníci exkurzí se mohli na vlastní oči přesvědčit, že smělé plány nezůstávají v Lužici a středním Německu jen na papíře. Většinou zamířili do hornického městečka Grossräschen, kde byl v roce 2004 otevřen komplex neobvykle řešených budov IBA Terassen na břehu vznikajícího jezera. Zdejší
Občané ze Světce se podívali na provoz velkolomu Welzow-Süd, který je srdcem lužického hnědouhelného revíru.
informační centrum přináší dokonalý přehled o všech, často velmi originálních záměrech a projektech, jako jsou třeba plovoucí obytné domy či plovoucí hotel na jezeře Partwitz či lagunová vesnice na dalším jezeře Sedlitz. Zdaleka ne všechny projekty jsou orientovány jen na volnočasové aktivity, sport a turistiku. Pro ochránce přírody jsou zajímavé dlouhodobé plány sledování proměn krajiny a migrace fauny. Síť již fungujících turistických tras a cyklostezek je úctyhodná. Návštěva obce Merzdorf na hraně aktivního lomu Cottbus-Nord Tato obec nedaleko stotisícového Cottbusu byla dlouhý čas „uhelnou skládkou republiky“. Tady bylo obrovské překladiště nejen hnědého, ale i černého uhlí, koksu a briket. Dnes o tom svědčí jen travou zarostlé koleje. Velmi blízko dosud pracuje hnědouhelný lom (otevřen byl v roce 1978) a elektrárna, naštěstí se v širším okolí zachovaly i nějaké borové lesy. Kvůli linii těžby obec opouštěly desítky obyvatel. Dnes se už rýpadla od obce hodně vzdálila. Jejich hluk obyvatelům obce vlastně až tolik nevadil, mnohem horší byly písečné bouře – když vítr zdvihal mračna jemného písku z nadloží. Teď se všichni těší, že lomový provoz bude ukončen v letech 2014/2015. Pak nastane zatápění zbytkové jámy, podle plánů od roku 2018 do roku 2030. Vodní plocha bude mít 1 900 hektarů a už má svůj název: Cottbuser Ostsee. Každoročně poslední víkend v srpnu pořádá obec Merzdorf a těžební společnost Vattenfall slavnost
Paní Zděnka Šulcová a Ludmila Vytlačilová obdivují v hradišti Raddusch archeologické památky svezené sem z hnědouhelných lomových lokalit v Lužici – od doby kamenné až po středověk. Na snímku nejsou všichni účastníci exkurze z Března, ale ti, kteří jako první zdolali 173 schodů vyhlídkové věže v Merzdorfu u lomu Cottbus-Nord.
Celý život je věrná rodným Braňanům, kde její rodiče a prarodiče pracovali v okolních hlubinných a povrchových hnědouhelných dolech. Poté, co vychovala dvě děti, se aktivně zapojila do komunální politiky v minulosti dost zanedbané vesnici vedle Dolů Bílina. Už třetím rokem zastává post místostarostky a vytrvale se snaží o další zkvalitnění života v Braňanech. O tom, co obnáší žít v obci bezprostředně sousedící s povrchovým dolem, má jasnou představu. Navíc se této problematice věnovala během studia na VŠB – TU Ostrava, kde úspěšně obhájila bakalářskou práci Vliv těžby uhlí na životní prostředí a život v obci Braňany. Seznamte se blíž s touto energickou a kreativní ženou z vedení obecního úřadu.
Ostseefest-Maritima 2030. To místo účastníci exkurzí ostatně navštívili – společnost Vattenfall tady v pořádném předstihu postavila výraznou krajinnou dominantu, 34 m vysokou vyhlídkovou věž. Zatím je Merzdorf v etapě historického předělu: velkostroje už nevidět, čluny turistů zatím nepřipluly. Ale každým rokem se víc a víc těší na své malé moře. Hra na turisty Letošní exkurze se kromě návštěv lomových provozů a rozpracovaných Droužkovické občany letošní trasa zavedla do středoněmeckého revíru, konkrétně na lom Vereinigtes Schleenhain společnosti MIBRAG.
Braňanští využili možnost návštěvy rekonstruovaného slovanského hradiště na bývalé výsypce. Starosta Vlastimil Krupka byl potěšen zejména zájmem mladých spoluobčanů o lužickosrbskou historii.
ZUZANA KOLÁČKOVÁ: UHLÍ A BRAŇANY JSOU SPOJENY V DOBRÉM I ZLÉM
uvažovaných turistických cílů a že se daří výborně organizovat marketing,“ prohlásil starosta Března u Chomutova Zděnek Valenta. Občanům Droužkovic se zase hodně líbilo perfektní zázemí jezera zbytkové jámy Cospuden v těsné blízkosti Lipska. „Doufám, že i u nás budoucí jezera přilákají tolik turistů a samozřejmě i investorů,“ vyjádřil přání starosta Milan Živný. Určitě všechny účastníky letošních exkurzí nadchla rekonstrukce slovanského hradiště Slawenburg Raddusch na bývalé výsypce hnědouhelného lomu. „Je to výborný příklad moudrého přístupu k obnově společenské funkce krajiny po těžbě. Podařilo se ho realizovat jen díky příkladné spolupráci zemských úřadů pro památkovou péči, archeologických pracovišť, státní sanační a rekultivační společnosti, města Vetschau a různých turistických spolků,“ podělila se o dojmy starostka Ledvic Zdeňka Fritscherová. text a foto: Tomáš Vrba Také lidé z Ledvic sledovali ze 7 m vysoké hradby pečlivou rekonstrukci hradiště, které zde bylo původně postaveno asi před 1000 lety.
Na Braňany nedám dopustit „Narodila jsem se v Braňanech a tak jako u celé řady spolužáků také moji rodiče a prarodiče pracovali v hornictví. Dědeček fáral na hlubinném dole Ingis (později Svoboda) a maminka s tatínkem vystřídali několik profesí na Velkolomu Maxim Gorkij. Asi proto jsem vnímala šachtu v sousedství, jako něco zcela přirozeného. Navíc jsem během studia na střední škole pedagogické chodila každé prázdniny na VMG na praxi k měřičům. I když mi v Braňanech v době dospívání nic nechybělo, měla jsem představu, že se odstěhuji, a to minimálně do Mostu. Nakonec to život všechno zamíchal, že jsem moji rodnou obec nikdy neopustila. Dokonce bydlím od svých pěti let stále ve stejném bytě v hornickém sídlišti. I když ráda cestuji a poznávám nová místa, do Braňan se vždy ráda vracím. Mám tady už od dětství svoje oblíbená místa, jako je třeba zatopený bentonitový lom Tonovka, nebo skála na Kaňkově. Na životě na vesnici se mi líbí, že není anonymní jako ve městě. Všichni se tady známe, a když se potkáme na ulici, máme si stále co říct. Navíc tady mám také spoustu dobrých známých a samozřejmě příbuzných v čele s mojí maminkou,“ popisuje své pouto k Braňanům Zuzana Koláčková. Pozitivní a negativní dopady těžby na naši obec Zuzana Koláčková má pro úspěšný výkon funkce místostarostky i pro objektivní posouzení vlivů povrchové těžby na sousední lidská sídla tu nejlepší průpravu. Na
Adventní pohodu si Zuzana Koláčková užívá s dcerou a maminkou.
Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava úspěšně vystudovala obor ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy a tématem její bakalářské práce bylo sledování vlivů těžby uhlí na životní prostředí a život v Braňanech. „V té práci jsem zkoumala konkrétní vlivy Dolů Bílina na naši obec. Činností DB jsem se zabývala komplexně, a to včetně rekultivací a stavu ochrany životního prostředí. Hodnotila jsem nejen negativní dopady těžby, jako je zvýšená prašnost a hlučnost, ale také pozitivní účinky, které se projevují v oblasti ekonomiky a hospodaření obce v současnosti a s výhledem do budoucnosti. Důležitá je také konkrétní forma kooperace mezi těžaři a zástupci okolních municipalit. V našem případě dostaly vztahy
s SD v roce 2008 nový směr po uzavření smlouvy o vzájemné spolupráci. Od té doby se nám díky pomoci ze strany SD povedla řada finančně náročných projektů, hlavně v oblasti vzdělávání, sportu a infrastruktury.“ Vánoce u Koláčků Paní Koláčková se ráda podílí na pořádání nejrůznějších kulturních akcí v obci. A tak během adventu má obzvlášť napilno. Opět ztvárnila Pannu Marii v živém betlému, pomáhala při mikulášské nadílce. „Letošní začátek adventu navíc obohatila rodinná oslava – 80. narozeniny mojí maminky – na kterou se k nám do Braňan sjelo celé příbuzenstvo. Těším se, že se všichni shledáme ještě o Vánocích.“ text a foto: Tomáš Vrba
8
SEVEROČESKÉ LISTY
Archeologové už prozkoumali na 70 hrobů
Tři otázky pro:
9
ROČNÍK V. ZIMA 2013
atentát na Heydrichovo projíždějící auto v Praze – Libni. Právě tady byla první zastávka naší poznávací cesty. Hrdinský čin připomíná devět metrů vysoký pomník. Tři postavy (Kubiše a Gabčíka doplňuje civilista připomínající význam nezbytné pomoci parašutistům) balancují na hraně. Autoři tak symbolicky ztvárnili oscilaci mezi životem a smrtí – nebezpečí, kterým atentát na nejobávanějšího pohlavára Říše nepochybně byl.
PO STOPÁCH HRDINŮ
Milana Berana starostu obce Černovice Černovice jsou středně velká obec ležící na úpatí Krušných hor, v těsné blízkosti hnědouhelného povrchového dolu. Proto byly od provozu DNT odděleny protihlukovými valy. Už od roku 1992 stojí v čele obce Milan Beran. Po celou dobu svého dvaadvacetiletého starostování neúnavně usiluje o všestranný rozvoj Černovic. Podařilo se mu vybudovat novou infrastrukturu, vytvořit řadu stavebních parcel, zvelebit místní školku. Černovice se postupně staly atraktivní lokalitou Chomutovska, což se odrazilo také ve zvýšení počtu obyvatel až na současných 640 osob.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje – Národní památník hrdinů heydrichiády Pravoslavný kostel v Resslově ulici byl posledním útočištěm členů parašutistických skupin Anthropoid a Silver A. Sedmičlenná skupina našich nejlepších vojáků tady hrdinně čelila více než sedmi stům nacistických okupantů 18. června 1942. Ještě předtím Heydrich na následky zranění výbuchu granátu, který na protektorovo hodil Jan Kubiš, zemřel. Navzdory tomu, že na dopadení atentátníků byla vypsána odměna 10 milionů korun a nacistické běsnění vrcholilo vyhlazením Lidic, díky dobře organizované síti domácího odboje se dařilo tři týdny parašutisty skrývat. Zlom přišel až po zradě jednoho z parašutistů, který neunesl tlak každodenních poprav a teroru. I když se sám vojenské akce nezúčastnil a o úkrytu nevěděl, prozradil gestapu velmi mnoho. Ochranná síť domácích odbojářů byla roztržena. Březenští žáci místo posledního boje hrdinných parašutistů důkladně prozkoumali. Skvělou průvodkyní byla Eva Šuvarská, manželka metropolitního protopresbytera české
V rámci spolupráce archeologů s Mariánskými Radčicemi se také podařilo vrátit zpátky náhrobní kameny, které byly dočasně uskladněny v Technických službách Most (na snímku zleva: archeolog Michal Soukup a Vladimír Svatoň s Jaroslavem Sikorou z Mariánských Radčič).
Vědecký tým z Archeologického ústavu Akademie věd ČR zkoumá v sousedství Mariánských Radčic osud už v 16. století zmizelých obcí – Volkéřova a Nesvětic. Snaží se za pomoci nejmodernějších metod, včetně odběru vzorků DNA, zjistit vzájemné genetické vazby mezi středověkými a současnými obyvateli a rodáky z okolí Mariánských Radčic. Partnerem projektu jsou Severočeské doly. Obě středověké vesnice ležely nedaleko Mariánských Radčic. I když se nacházely v předpolí povrchového dolu a v území poznamenaném předcházející hlubinnou těžbou, uhlí nebylo důvodem jejich zániku. Podle dostupných pramenů se život ve Volkéřově a Nesvěticích zastavil nejpozději kolem roku 1500. Zatímco u řady ve středověku zaniklých sídel je příčina známa – nejčastěji to byly morové epidemie a války – v případě Volkéřova a Nesvětic důvod jejich opuštění zatím není jasný. Tým archeologů v čele s Petrem Čechem začal pracovat na archeologickém průzkumu Volkéřova a Nesvětic už před dvěma lety. Od té doby prozkoumal veškeré dostupné archiválie týkající se obou obcí včetně historických map. V plánu měl v Nesvěticích odkrytí hrobů, kde byli tamější obyvatelé pohřbíváni ve 12. až 15. století. Spolu s antropology chtějí archeologové odebrat z koster vzorky DNA, podrobit je analýzám a také porovnávat s DNA původních obyvatel Mariánských Radčic. Podaří se tak možná prokázat nebo vyvrátit spojení mezi středověkým a novověkým obyvatelstvem do roku 1945.
„Na katastru bývalých Libkovic, na půli cesty mezi Mariánskými Radčicemi a také bývalým Jeníšovým Újezdem, jsme letos v létě prozkoumali 68 hrobů z 11. a 12. století uložených ve dvou až třech vrstvách. Výzkum odkryl jen malou část pohřebiště, které zřejmě dosahovalo až několika set hrobů, některé byly přikryty kamennými deskami. Hroby byly vesměs bez milodarů, jen v několika případech se podařilo získat raně středověký šperk, tak zvané esovité záušnice z bronzu, plátované stříbrem. V jednom dětském hrobě se dochovaly skleněné korálky. Nyní probíhá antropologická analýza, která určí stáří, pohlaví všech jedinců a také odhalí anomálie na kostech, choroby, případně špatné srůsty či zlomeniny. Souběžně jsou analyzovány také šperky a korálky a snažíme se co nejpřesněji určit zdroje kamene, ze kterého byly vyrobeny náhrobní desky. Během zimy chceme sestavit podrobný plán pohřebiště, ze kterého vyplynou další výsledky. Dozvíme se například, která část pohřebiště byla využívána jako první, nebo jak spolu souvisí pohřby uložené v různých vrstvách,“ přibližuje výsledky a plány
Mimořádně úspěšná dračí sezona
Na podzim, s koncem turistické sezony se nezavírají jen hrady a zámky, ale také ojedinělé industriální památky. V neděli 20. října se s vyřazeným rýpadlem KU 800.8/K 77, neboli Březenským drakem, rozloučily před zimním spánkem téměř tři tisíce návštěvníků. Kromě prohlídky bývalého dobývacího stroje lidé využili jedinečnou příležitost projet se vlakem po důlní dráze až do provozu DNT. V roce 2011 vyřazené kolesové rýpadlo se stalo vyhledávanou turistickou atrakcí. Letošní, už třetí návštěvnická sezona to opět potvrdila. Letos od dubna do října si do Března přijelo draka prohlédnout téměř 11 tisíc návštěvníků všech věkových kategorií. Podobnou návštěvností se na Chomutovsku může pochlubit
například hrad Hasištejn, jehož branami v roce 2013 prošlo 11 051 osob. Také letošní uspávání draka provázel bohatý program zacílený především na dětské návštěvníky, ale určitě nenudil ani dospělé. Nová sezona vyhledávané industriální památky začne na jaře kolem svátku sv. Jiří. text a foto: Tomáš Vrba
průzkumu Michal Soukup, člen archeologického týmu. Výzkum bude pokračovat ve spolupráci se společností Severočeské doly i v příštím roce. Archeologové chtějí prozkoumat pokud možno všechny dochované hroby dříve, než v oblasti začnou práce na prvním skrývkovém řezu lomu Bílina. „Již dnes víme, že se jedná o největší raně středověké pohřebiště široko daleko. Existenci osad, které k němu patřily, zatím pouze předpokládáme. Na místě pohřebiště vznikla ve 13. století vrcholně středověká vesnice s kostelem, takže jednou z hlavních otázek bude, zda pohřbívání pokračovalo dál, anebo bylo přerušeno a nový hřbitov byl založen na jiném místě. Do příští sezony si slibujeme, že se nám definitivně podaří ověřit existenci kostela,“ dodává Michal Soukup. Výsledky průzkumu ukazují na území s mimořádně bohatými archeologickými nálezy. Možná se jednou podaří v Mariánských Radčicích otevřít expozici archeologických nálezů z předpolí povrchového hnědouhelného lomu. text: Václav Sedlák foto: Tomáš Vrba
Pane starosto, zdá se, že vaše obec má vše potřebné. Od plynofikace, kanalizace, dobře vybavené mateřské školy až po moderní sportovní multifunkční centrum. Jak se vám to všechno podařilo? V roce 1992, na počátku mého starostování, jsme se nebáli vzít na tehdejší dobu značný úvěr ve výši 80 mil. korun. Svého času jsme díky tomu dokonce patřili mezi nejvíce zadlužené obce. Prostředky z úvěru jsme uvážlivě použili právě na kompletní vybudování infrastruktury. Nejenže jsme postupně úvěry splatili, ale dobrým hospodařením jsme si mohli například v poslední době dovolit postavit už výhradně z obecního rozpočtu bez jakýchkoliv dotací víceúčelovou sportovní halu, inženýrské sítě pro výstavbu dalších rodinných domů, či rekonstruovat mateřskou školu. Hodláte ve zkvalitňování života zdejších obyvatel pokračovat a dá se u vás vůbec ještě něco vylepšit? Pochopitelně, plánů máme spoustu. Příští rok bychom například rádi vybudovali oddychovou zónu, jakési centrum pro volnočasové aktivity lidí z Černovic i blízkého okolí. Centrum by mělo vyrůst na jižním okraji obce v blízkosti ochranných valů. Počítáme i s výstavbou příjezdové komunikace a parkoviště. Ve vlastním centru by neměla chybět
dráha pro in-line brusle a děti jezdící na kole. Počítáme také s parkovou úpravou terénu vhodnou pro maminky s kočárky a hlavně řadou sportovišť a herních prvků pro mládež všech věkových kategorií. Areál bude navazovat na revitalizovanou oblast malých vodních ploch v okolí ochranných valů. Další akcí, kterou bych rád pomohl zrealizovat, je cyklostezka mezi Prunéřovem a Černovicemi. Ta by v délce jednoho kilometru vedla po katastru naší obce. Zatím je tento projekt ve fázi stavebního řízení. Podaří-li se uskutečnit, bylo by v budoucnu možné projet po cyklostezce celý prostor mezi Chomutovem, Černovicemi, Kadaní až do Března. Naše obec je také zapojena do vytvoření cyklotrasy, tj. pro cyklisty značené trasy vedoucí po stávajících komunikacích a cestách mezi Černovicemi, Spořicemi, Droužkovicemi a Březnem. Čím byste nalákal do vaší obce návštěvníky? Hned po vánočních svátcích v pátek 27. prosince otevíráme novou víceúčelovou sportovní halu se dvěma kurty na squash, bowlingovou dráhou, lezeckou stěnou a dobře vybaveným fitcentrem. Takže komu bude během svátečního nicnedělání chybět pohyb, ať si přijde zasportovat k nám do Černovic. Hala pak bude samozřejmě sloužit celoročně. text a foto: Tomáš Vrba
V současné době se statečnost, hrdinství a vlastenectví stávají prázdnými pojmy a skuteční hrdinové jsou téměř ohrožený druh. Proto je důležité v záplavě obskurních individuí a zpráv, které na nás denně chrlí média, mládeži připomínat skutečné osobnosti a jejich mimořádné činy. V novodobých dějinách do elitní skupiny odvážných bojovníků za svobodu patří parašutisté československého zahraničního odboje. Se školáky z Března jsme se vydali po stopách výjimečné události, která zasáhla do evropských dějin. Díky Severočeským dolům měli žáci možnost projít místa související s Operací Anthropoid – atentátem na zastupujícího protektora Heydricha. Atentát na Heydricha – historická událost mimořádného významu Výletu do míst souvisejících s výjimečnou akcí v historii druhé světové války se kromě žáků účastnili také ředitel školy Michal Vlach s učitelkou Martinou Fořtovou a emeritní učitel dějepisu, nyní obecní kronikář Bedřich Šístek. Během cesty dětem připomněl, že za půlročního působení Reinhard Heydrich jako zastupující říšský protektor tvrdě potlačoval odpor proti nacistickému Německu a v praxi prováděl Hitlerovu koncepci likvidace českého národa, kdy měla být třetina vyvražděna, třetina
Eva Šuvarská ukázala zvídavým školákům otvor v podlaze kostela sv. Cyrila a Metoděje, kudy pronikli do krypty němečtí vojáci.
V programu exkurze nechyběl ani Národní památník na Vítkově, kde ředitel školy Michal Vlach seznámil mládež s historií tohoto výjimečného místa.
deportována a zbylá třetina poněmčena. Zarputilost a fanatismus R. Heydricha dávají tušit, že by holocaust českého národa nepochybně zrealizovat, kdyby … Hrdinové sestoupili z nebes Parašutisté – vojáci československé zahraniční armády z Velké Británie – rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík tvořící skupinu Anthropoid přistáli na území protektorátu na konci roku 1941. Za vydatné pomoci domácích odbojářů rekrutovaných především z řad Sokola se jim podařilo 27. května 1942 uskutečnit
Jakub Smetana a Dominika Vargová spolu s ostatními spolužáky uctili u okénka do krypty památku sedmi parašutistů.
Jakub Kříž si v kryptě prohlíží bustu rotmistra Josefa Gabčíka.
V Armádním muzeu Žižkov žáci používali pracovní listy přibližující mládeži odboj během druhé světové války.
pravoslavné církve a zakladatelka zdejšího památníku. Ještě předtím než děti vstoupily do památné krypty, podívaly se na dokumentární film s řadou unikátních záběrů týkajících se našich dějin v období druhé světové války a prohlédly si expozici mapující československý odboj. Návštěvu krypty umocnilo sugestivní nasvícení sedmi bust parašutistů, kteří zde zahynuli. Závěr návštěvy patřil prohlídce hlavní kostelní lodi a pomníku 294 příslušníků odboje, kteří pomáhali parašutistům s přípravou atentátu a byli ještě v roce 1942 popraveni v Mauthausenu. Armádní muzeum Žižkov Program pro vnímavé školáky pokračoval i po obědě. Vybaveni pracovními listy, které pro žáky ZŠ vypracoval Vojenský historický ústav, v expozici věnované období 1939 až 1945 úspěšně formou testu zrekapitulovali získané informace o atentátu – ozbrojeném projevu odporu porobeného národa proti fašismu v Evropě označovaném jako první úspěšný úder do té doby vítězícímu Hitlerovi. „Celý život jsem pracoval s mládeží, a proto vím, že připomínání heydrichiády a československého odboje je pro žáky důležité. Kromě přínosu pro jejich další vzdělávání jde i o formování životních postojů,“ výstižně shrnul naši poznávací cestu pan kronikář Šístek. text a foto: Tomáš Vrba
V den exkurze měl kronikář Bedřich Šístek narozeniny, a tak se při obědě odehrála malá improvizovaná oslava.
10
SEVEROČESKÉ LISTY
11
ROČNÍK V. ZIMA 2013
Světýlka u Sylvy Prchlíkové
LEDVICE Z NEBESKÉ PERSPEKTIVY ELEKTRÁRNA LEDVICE NOVÝ ZDROJ 660 MW
ŠIKOVNÉ RUCE
první nadkritický a současně největší uhelný blok v ČR parametry páry – PP 27,3 MPa/600 °C – MP 4,9 MPa/610 °C
Nevšední pohled ze 140 metrů vysoké vyhlídky umístěné na nové budově kotelny měli možnost zažít občané města Ledvice, kteří přijeli na exkurzi ke svému sousedovi – do Elektrárny Ledvice. Několik let zde ČEZ intenzivně buduje nejmodernější zdroj o výkonu 660 MW, který bude jako vůbec první v ČR a střední Evropě vykazovat nadkritické parametry a vysokou efektivitu spalování uhlí. Čistá účinnost nového zdroje dosáhne 42,5 %, přitom se o 20 % oproti běžným elektrárnám sníží emise. I když je nový zdroj ve výstavbě, podařilo se starostce Zdeňce Fritscherové v rámci dobrých sousedských vztahů se Skupinou ČEZ zajistit exkurzi. Ledvičtí tak byli jedni z prvních návštěvníků, kteří měli možnost se seznámit nejen s ojedinělou stavbou gigantických rozměrů, ale také se rozhlédnout z vyhlídky nejvyšší tuzemské budovy, která zatím není veřejnosti přístupná.
Josef Šichtař fotografoval výjimečné pohledy z unikátní vyhlídky. Lenka Hrbková si v informačním centru vyzkoušela audiovizuální technologie.
Nejmodernější uhelná ledvických občanů proto potěšilo, že elektrárna v ČR měli možnost prohlédnout si elektrárV závislosti na rozvoji intenzivní po- nu také zevnitř a výtahem vyjet 28 pavrchové těžby uhlí na Bílinsku byla na ter v severní obslužné věži až do okraji uhelného lomu postavena úprav- výšky 140 m. Pro srovnání - nejvyšší na (1964) a tepelná elektrárna s pěti tuzemská obytná budova AZ Tower bloky (1966 až 1969). V roce 2008 v Brně má 111 m a nám všem dobře se začalo s výstavbou nového bloku známá budova bývalého ředitelství o výkonu 660 MW. Vysoce ekologický SHD v Mostě 96 m. Ačkoli počasí nezdroj bude splňovat nejpřísnější ev- bylo právě ideální, výhled ledvickým ropské předpisy pro účinnost a emise. návštěvníkům doslova vyrazil dech. Jde o vůbec první nadkritický blok ne- „Bylo to úžasné. Jsem ráda, že jsem jen v rámci České republiky, ale také se ocitla v místech, kam se běžně nestřední Evropy. Se stejnými parametry dostanu. I když bylo zataženo, viděli a teplotou páry 600 °C jsou v Evropě jsme naše Ledvice jako na dlani. Než v současné době v provozu pouze jsem odešla do důchodu, dělala jsem tři hnědouhelné bloky, a to v němec- pozemky na DB, takže jsem vděčná kých elektrárnách Boxberg R (Lužice) i za ten neobvyklý pohled na rozleha Neurath F, G (Porýní). Stavba nové- lé rekultivované plochy na Bílinsku,“ ho zdroje Elektrárny Ledvice by měla prozradila své dojmy Jana Vršková. být dokončena do prosince 2014, při- Pohled na rozfáraný prostor Dolů Bíčemž finální přejímka proběhne v roce lina zaujal také další Ledvičáky, vždyť 2016. Plánovaná životnost takto zka- šachtě zasvětili celou produktivní pacitněné elektrárny je 40 let. Palivem část svého života. Při zpáteční cesbude samozřejmě kvalitní hnědé uhlí tě si také zběžně prohlédli strojovnu ze sousedních Dolů Bílina. elektrárny, protože podrobnější seznámení neumožňovalo právě proCíl exkurze – nejvyšší bíhající čištění kotle. Důležité inforpřístupné místo v zemi mace si pak celá výprava ozřejmila Výstavbu nového zdroje obyvatelé v informačním centru. sousedního městečka zdola bedlivě sledují. Nemohli si nevšimnout také Po stopách energie prosklené vyhlídky, která vyrostla Zatímco ve výšce 140 m bylo sychna střeše budovy kotle. Skupinu 20 ravě větrno, v moderně vybaveném
informačním centru bylo velmi příjemně. Účastníci exkurze se pohodlně usadili do křesel v 3D kině a sledovali film Po stopách energie. Kromě paní učitelky Jiřiny Paulové, která sem chodí s ledvickými předškoláky, tady byli ostatní vůbec poprvé, ale po skončení filmu se svorně shodli, že rozhodně ne naposledy. Také další prezentace, kde nechybí vyspělé audiovizuální technologie nebo on-line měření fotosyntézy živého stromu, stojí ve třípatrovém centru za návštěvu. Předpokládá
emisní limity NOX 200 mg/Nm3 SO2 150 mg/Nm3 CO2 200 mg/Nm3 splňuje BAT (Best Available Techniques – nejlepší dostupné technologie) č istá účinnost zdroje 42,5 % emise o 20 % nižší oproti běžným uhelným elektrárnám
Když loni ve Světci uspořádali první výstavu tvořivosti vynalézavých občanů, netušili, že bude mít tak mimořádný ohlas. Návštěvnost výrazně překonala výstavy profesionálních umělců. A tak se dalo předpokládat, že se Šikovné ruce našich občanů budou určitě opakovat. Místní manuálně zruční, výtvarně nadaní tvůrci tedy i letos zaplnili výstavní prostory Galerie Vojtěcha Preissiga zajímavými výrobky. Ostatně, přijeďte se do Světce sami přesvědčit. Výstava potrvá až do konce ledna 2014.
p lánovaná životnost 40 let se, že po dokončení výstavby nového zdroje bude přístupná také vyhlídka na střeše kotelny, kterou měli možnost v předpremiéře vyzkoušet občané z Ledvic. „Rád jsem se exkurze účastnil. Vážím si toho, že jsem měl možnost vidět zblízka tak mimořádnou stavbu a samozřejmě jsem zvědavý na zahájení plného provozu, zejména na to, jak se projeví ve vztahu k hlučnosti a kvalitě ovzduší,“ shrnul své dojmy Josef Šichtař. text a foto: Tomáš Vrba
Tak jako všichni ostatní také (zleva) Ivan Soukup, Zdeňka Fritscherová, Jana Wankovská a Milan Ptáček se vyfotili s nevšedním pohledem na jejich město. Zájem návštěvníků poutá výstavka pivních etiket a tácků Stanislava Kadlece.
Vyšívané obrazy, ručně šité zdobné a ještě mnohem víc je k vidění od tašky, háčkované dečky a ubrusy, uni- 11. listopadu, kdy proběhla slavnostní kátní sbírka pivních etiket, žánrové vel- vernisáž, v Galerii Vojtěcha Preissiga, koformátové fotografie nebo expozice krásné budově bývalé fary u světecvěnovaná historii a současnosti Sboru kého zámku. Letošního už druhého dobrovolných hasičů Světec – to vše ročníku se zúčastnilo 12 vystavovatelů
ze Světce, Štrbic a Chotějovic. Svými zdařilými díly se pochlubily všechny generace místních občanů, včetně dětí z chotějovické mateřské školky. Místní výtvarníci se nebojí používat nejrůznější techniky a materiály. Zaujmou například figurky z točeného papíru nebo nádherný adventní věnec vyrobený z bělostných chomáčků vaty původně určených ke kosmetickému odlíčení. Svoji unikátní sbírku pivních etiket zde hrdě prezentuje Stanislav Kadlec. „Sběratelství etiket se systematicky věnuji od roku 1978. Soustředím se zejména na československé pivovary. Mám například pivní etikety z pivovaru ze starého Mostu nebo z oseckého pivovaru. Navíc ještě svoji sbírku doplňuji o dobové fotografie dnes už neexistujících pivovarů. Na výstavě mám jen malý zlomek mých pokladů. Odhaduji, že dohromady jsem už nasbíral více než 20 tisíc pivních etiket a tácků,“ přiblížil svého koníčka Stanislav Kadlec. text a foto: Tomáš Vrba
PŘEDVÁNOČNÍ DÁREK PRO ZŠ BRAŇANY
Ve spořické malotřídce jsou jedna velká rodina Správná venkovská škola, kde učitelé dokonale znají své žáky a kde panuje téměř rodinná atmosféra, tak právě taková je malotřídní základní škola ve Spořicích. Pět ročníků je zde sloučených do tří tříd. Dohromady navštěvuje školu 52 dětí. Jejich vzdělávání a výchovu má na starost šestičlenný zkušený učitelský sbor. Všichni graduovaní pedagogové dbají na to, aby se děti ve škole cítily příjemně. Kromě vlastní výuky s činnostním učením se školáci zapojili například do projektu Recyklohraní, kde spolu s rodiči nosí na sběrné místo ve škole nepotřebné elektrospotřebiče. Tradičně výborných výsledků dosahují také ve sběru papíru a pravidelně jsou vyhodnocováni jako nejlepší sběrači v rámci okresu. Se stejným odhodláním se zapojili také do sběru plastových víček.
Venku je sychravo a pomalu se blíží zima. Advent je za dveřmi a u Sylvy Prchlíkové, lomské malířky, sochařky a keramičky, svítí světýlka. Byli jsme pozváni do jejího domu a zároveň ateliéru, kde se snoubí vůně olejových barev, barev jejích naivních obrazů, na kterých zobrazuje každodenní život, keramické hlíny a glazur s vůní kávy servírované v jednom z hrnečků vlastní výroby. Tři téměř černé kočky se nechají hladit a oba psi, hnědý labrador Hakim i naháček Barunka, soutěží o naši přízeň. Venku se chystá zahrada i s velkými dřevěnými i keramickými sochami na zimní spánek. „Na Vánoce se připravuji už v létě“, říká Sylva. „Letos jsem si udělala designové návrhy na svou keramiku, pohrála si s glazurou a motivy a v horkých dnech vypalovala výrobky v peci: vázy, misky, talíře a hrnky. Moje keramika je umělecká, inspirovaná španělským malířem Joanem Miró a německým malířem Paulem Klee. Již před lety jsem si chtěla vytvořit svůj design, který jsem letos zrealizovala. Zkoušela jsem i vánoční námět – talíř v podobě ryby,“ dodává malířka. „Keramiku jsem se naučila dělat na kurzech v Kohoutově, to je až u Dvora Králové, kam jsem jezdila každý rok. Pak jsem si doma sama zkoušela možnosti hlíny a glazur. Stálou výstavu svých keramických plastik mám na radnici v Chomutově.“ Příští rok by Sylva ještě s kolegyní D. Wernerovou chtěla zahájit keramické kurzy pro děti i dospělé v Březně u Chomutova. Místní o ně mají velký zájem. Zatím dílnu rozjely jen zkušebně. „V této obci je znát velká podpora Severočeských dolů, a proto tam máme k otevření této dílny dobré podmínky,“ připomíná Sylva. Její „světýlka“, což jsou keramické nádoby se svíčkou a nahřívaným kamenem, jsou velmi oblíbená. Interiér domu Sylvy Prchlíkové v Lomu zdobí i „Manželé andělé“, keramické sousoší. Malířka nám také ukazuje svůj kalendář, který vychází již tradičně každý rok. Vyrobila si také knihy s fotografiemi všech svých děl i s rodinnou historií. „Vánoce pro mě začínají diavou, leštičkou na nábytek. Tuto vůni později nahradí vůně františků, která se line domem po celý advent. Na stole leží adventní věnec vyrobený z přírodnin, jež pocházejí z mé zahrádky. Na vánoční strom věším ozdoby z vlašských ořechů s červenou mašlí. Čokoládovou kolekci na stromeček nedávám“, říká. Před Vánocemi si Sylva zajede i do Drážďan na vánoční trhy, kde ochutnává tradiční klobásu
Sylva Prchlíková a její světýlka a knihy o životě a díle.
a pečená jablka. U sousedů také pozoruje jejich zvyky, kterými se inspiruje. „Vánoce trávím se svými dcerami a vnučkami na kopcích Krušných hor v domě u své mladší dcery na samotě v lese. Bramborový salát připravuji já, ten si žádá celá rodina. Jeho tajemství tkví v přidávání jablek a vařené kukuřice. Na stole nesmí chybět „Opilý Bertík“, kakaový, rumový koláč s ořechovou nádivkou. Řízky obalujeme kuřecí, vepřové i z kapra. Pod stůl musíme uložit něco ze železa, aby v rodině zůstalo pevné zdraví, a pod každý talíř schovávám jednu šupinu z kapra, to aby byl po celý rok dostatek peněz. Šupinu pak uložím do peněženky mezi drobné. Na dveřích visí věnec ze šišek a chvojí. Od 5. prosince zdobí stůl i větvička zlatého deště, rozkvetlá barborka. Cukroví peče má mladší dcera Eliška. A při večeři nepřijdou zkrátka ani mí pejskové.“ Sylva se na Vánoce každý rok velmi těší. „Je to čas, kdy se sejde celá naše rodina, čas klidu a pohody. A tu přeji i vám všem.“ text a foto: Renata Menclová
Sportovní hala před otevřením
Výtěžek z jejich následné recyklace pomůže správné věci – léčbě handicapované holčičky Petřičky. Od září nasbírali spořičtí školáci už 250 kg víček! V předvánočním čase jsou děti aktivní zejména v hodinách výtvarné výchovy, kde pod vedením paní učitelky vytvořily nejrůznější vánoční dekorace,
kterými určitě potěší rodiče. Základní škola tvoří právní subjekt s místní mateřskou školou, kterou aktuálně navštěvuje 60 dětí. Na podzim přispěly předškolákům Severočeské doly na nové dopravní hřiště, které mají nyní přímo na zahradě mateřské školy. text a foto: Tomáš Vrba
Úspěšné představení Hrátky s čertem bylo divadelním dárkem, který věnovaly Severočeské doly žákům braňanské základní školy. Dětské diváky ještě před zhlédnutím mosteckého nastudování pohádky Jana Drdy přivítal ředitel Městského divadla v Mostě Jiří Rumpík a starosta Braňan Vlastimil Krupka. Pozdrav od Severočeských dolů tlumočila Renata Malíková, specialistka strategie a komunikace. Soudě podle mohutného potlesku se představení dětem líbilo.
Největší loni zahájenou investicí říká místostarosta Černovic Zdeněk obce Černovice je výstavba spor- Fresser. tovní haly, která se nachází v klidUvnitř haly je bowlingová dvojném prostředí nad obcí. Realizace dráha, hřiště na squash, prostor pro projektu je jedinečná tím, že stavbu cvičení s nářadím a přístroji, ale také financovali Černovičtí bez dotací, lezecká stěna. Nechybí kout pro obvýlučně ze svého rozpočtu. čerstvení, sociální zázemí a zázemí „Objekt je stavebně dokončen, pro regeneraci, finská suchá i vlhká kolaudovali jsme už v létě. Nyní sauna. Místostarosta předpokládá se provádějí v interiéru poslední zahájení provozu od konce prosinpráce na jeho vybavení. Máme už ce. Otevřeno bude celý týden od i sportovního správce, bude mít na 10 do 20 hodin. Náklady na stavbu starosti provoz zařízení a dokáže činily zhruba 20 milionů korun, vyporadit návštěvníkům, jak bezpečně bavení stálo 200 tisíc korun. a efektivně vybavení haly využívat,“ text: Václav Sedlák
12
SEVEROČESKÉ LISTY
KUŽELKÁŘSKÁ MISTRYNĚ ČR MIRIAM NOCAROVÁ
Celkem 1102 položených kuželek ve 240 finálových hodech – to byl vynikající výsledek, který kuželkářskou oporu Sokola Spořice vynesl do čela žebříčku. Miriam Nocarová se tak po zásluze stala mistryní ČR v kategorii seniorek. V kláních první kuželkářské ligy sbírá cenné body také se spořickým družstvem žen. Během vánočního posledního metání, kterým se tradičně s končícím rokem loučí členové kuželkářského oddílu Sokola Spořice, jsme se sešli s úřadující mistryní České republiky seniorské kategorie Miriam Nocarovou. Rok 2013 byl pro ni ve sportu dvojnásobně úspěšný. Vítězstvím z druhé ligy si spolu s družstvem žen zajistila postup do první ligy. Díky celoročním vyrovnaným výsledkům se pak sama stala mistryní ČR. Úspěch nikdy nepřichází sám, je zapotřebí tvrdě a pravidelně trénovat. Nejvyšší soutěž se hraje na 120 hodů, vždy 4 × 30 hodů na čtyřech dráhách. Protože ve Spořicích mají jen standardní kuželkářskou dvoudráhu, dojíždí družstvo trénovat
do moderní čtyřdráhové kuželny na Kamencovém jezeře v Chomutově. Mimoto se spořické kuželkářky účastní zhruba 12 zápasů pořádaných po celé republice. Kuželkářská šampiónka Miriam Nocarová pracuje jako ekonomka a mezi její koníčky patří péče o zahrádku, ale především pochopitelně kuželky. „Začínala jsem v kuželkářském oddílu TJ Kadaň. Za Sokol Spořice hraji už třetí sezonu. Kuželkám se věnuje téměř celá rodina. V družstvu je se mnou sestra Lucie Tauerová. Na kuželkách jsem poznala i manžela, ostatně také stále aktivně hraje za Kadaň. I dcera se zetěm se věnují tomuhle krásnému sportu. Důležitým člověkem pro rozvoj mé hry byl pan trenér Plesar, který mi
radil správný úchyt a řadu dalších pro kuželkáře důležitých grifů. K prvnímu místu a titulu mistryně republiky jsem se dostávala postupně. Už předtím jsem vyhrávala mistrovství okresu a kraje. Cenné pro mě bylo naše společné vítězství, když jsme s holkami postoupily do první ligy. Samozřejmě je naším společným přáním a cílem se v nejvyšší soutěži udržet,“ prozradila kuželkářka Miriam Nocarová. Činorodí jsou ve Spořicích rovněž kuželkáři muži, kteří bodují v krajských a okresních přeborech. Do oddílu docházejí samozřejmě i děti. Mezi podporovatele aktivních kuželkářů patří také Severočeské doly. text a foto: Tomáš Vrba
Nejúspěšnější sezona šampióna Vaška Šafáře
Kdo je Vašek Šafář? Dnes patnáctiletý motokárový závodník soutěží od 11 let. Během sezony od února do října absolvuje zhruba 18 závodů na domácích a zahraničních okruzích. Po dobu své mladé kariéry už 28krát stanul na stupních vítězů, přičemž 11krát nenašel přemožitele a získal trofej pro nejlepšího jezdce. V letošní sezoně vybojoval titul mistra ČR a zároveň se stal pro rok 2013 nejlepším motokáristou světa závodů Easykart v kategorii 100 ccm, když v italském Castellettu zvítězil ve světovém finále nejlepších jezdců z 16 zemí. V příští sezoně bude usilovat o mistrovský titul Evropy v kategorii motokár KF2.
Celý rok mohli soupeři Vaška Šafáře na domácích i zahraničních okruzích vidět pouze zadní nárazník jeho motokáry – tak by se dala s trochou nadsázky charakterizovat letošní sezona nadaného motokárového jezdce z Ledvic. Vyhrál prakticky vše, co se dalo. Stal se mistrem světa v závodu Easykart International Grand Finals 2013 v kategorii Easykart 100 ccm. Přemožitele nenašel ani v nejprestižnější juniorské kategorii KF3 Národní a získal titul mistr republiky na Praga mistrovství ČR v kartingu 2013. Dlouhodobě dosahuje patnáctiletý Vašek vynikajících výsledků v italském motokárovém seriálu Easykart, kde po lítých bojích se 40 soupeři zakončil letošní sezonu jako vicemistr šampionátu Trofeo Nazionale Easykart Italia 2013. Letošní sezona byla tedy skutečně požehnaná. Nyní se ledvický rodák a nejlepší motokárista světa závodů Easykart v kategorii 100 ccm pilně věnuje především školním povinnostem, neboť studuje první ročník Střední školy technické AGC v Teplicích a zároveň už spřádá plány na příští rok, kdy začne za volantem motokáry už pátou sezonu. „V roce 2014 chci jezdit Mistrovství Evropy motokár v kategorii KF a v 18 letech začít v nějaké z evropských formulových sérií, jako je třeba formule Renault 2.0 nebo formule Abarth. Mým snem a cílem je závodit v královně motosportu Formuli 1,“ prozradil své
plány Vašek. Úspěchy motokárového jezdce jsou možné díky výraznému talentu, tvrdé přípravě, ale i podpoře skvělého týmu – tedy rodičů. „Závody motokár se v dnešní době neobejdou bez sponzorů. Vážíme si, že mezi naše podporovatele patří také Severočeské doly a město Ledvice,“ uvedl Václav Šafář starší. text a foto: Tomáš Vrba
Jakub Terešák: motokrosový fenomén z Málkova Čtrnáctiletý nadaný motokrosový závodník Jakub Terešák z Motosport klubu Málkov má za sebou další úspěšnou sezonu. Zazářil v šesti závodech německého seriálu ADAC, kde v konečném pořadí obsadil výborné druhé místo za nizozemským jezdcem Glenem Metre. Tradičně se mu dařilo také v domácích soutěžích. V českém juniorském mistrovství kromě jediného závodu v Jiníně, kde dojel druhý, si vždy s přehledem dojel pro zlato. Protože se termín jednoho bodovaného tuzemského závodu kryl s účastí v sérii ADAC, chyběly Kubovi dvě rozjížďky. A tak o celkové první pořadí a titul mistra ČR bojoval i během posledního závodu sezony. Suverénně se tam ujal vedení a nedal šanci Tomáši Kohútovi ze Slovenska. Jakub Terešák je tedy současným mistrem České republiky motokrosových juniorů do 85 ccm. Mladému šampiónovi se dařilo i během srpnového závodu mistrovství světa v Jiníně, kde se utkal s devadesáti nejlepšími jezdci z celého světa a ve finále se radoval z celkového
3. místa a titulu vicemistra světa. Závody série ADAC nabitý kalendář nedovolil Jakubovi Terešákovi se účastnit všech závodů mistrovství Evropy. Mohl odjet jen dva závody na Ukrajině a v Lotyšsku. Výborné výsledky z těchto pouhých dvou závodů mu stačily na 8. místo celkového bodování a možnost účastnit se prestižního velkého finále v Anglii, kde dojel na pěkném 6. místě. V prosinci na slavnostním vyhlášení nejlepších jezdců seriálu Inter Mistrovství ČR v motokrosu 2013 byl Jakub Terešák ohodnocen za 1. místo ve třídě do 85 ccm. Málkovskému Motosportu se ale vydařila letošní sezona i ve třídě do 65 ccm, kde celkově zvítězil Radim Kraus. Nyní mají oba nadaní jezdci z Málkova zaslouženou zimní přestávku. S tréninkem začnou v lednu, a to už na motorkách silnějších kubatur na které oba přestupují. Jakub Terešák bude zdolávat závodní okruhy na ultra lehké a hbité dvoutaktní krosce KTM 125. text: Tomáš Vrba foto: Jakub Terešák