Zpráva o aktuálních a osvědčených postupech a metodách při vytváření krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb

Zajištění systému Komunitního plánování sociálních služeb. Projekt „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“. "TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY"

Zpráva o aktuálních a osvědčených postupech a metodách při vytváření krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb

zpracovaly: Pavla Oriniaková, Kateřina Slabová

1


Úvod – kontext, cíl a postup monitoringu Monitoring procesů vytváření krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb (dále KSPRSS) probíhal v období od června do srpna 2007. Byl dodatečně zařazen mezi aktivity realizované v rámci zakázky „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“. V rámci zakázky byly vytvořeny metodiky, připraveny vzdělávací programy a vyškoleni metodici plánování sociálních služeb. V lednu 2007 vstoupil v platnost Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který ukládá povinnost plánovat sociální služby krajům a MPSV, obcím v této věci nechává prostor pro dobrovolné rozhodnutí. Tím vzniká naléhavá potřeba systematické podpory procesů plánování na krajské úrovni. Využili jsme tedy možnosti v rámci realizované zakázky shromáždit a zreflektovat zkušenosti s vytvářením prvních KSPRSS, zaznamenat příklady dobré praxe i zachytit zásadní překážky a možné chybné nebo spíše neefektivní postupy a položit tak základ pro tvorbu dílčích postupů pro krajské plánování sociálních služeb a pro další systémová opatření, která by plánování sociálních služeb na krajské úrovni zefektivnila. Monitoring v jednotlivých krajích prováděly týmy vyškolených metodiků komunitního plánování. Metodici se účastnili jednání řídících struktur, pracovních skupin a dalších týmů, zapojených do krajského plánování, často nejen jako pozorovatelé, ale i v roli řádných členů skupin či dokonce jejich vedoucích, resp. manažerů nebo koordinátorů. Kromě toho vedli strukturované rozhovory s radními, zastupiteli a zaměstnanci krajů a krajských úřadů, kteří se plánováním zabývají, s členy řídících nebo pracovních skupin a se zástupci externích realizátorů. Čerpali také informace z dostupných dokumentů – z rozpracovaných, resp. dokončených KSPRSS, ze zápisů z jednání skupin, z usnesení rady a zastupitelstva kraje a z dalších dokumentů týkajících se vytváření KSPRSS, také z dalších strategických materiálů kraje, nejčastěji zveřejněných na webu kraje. Naším druhým cílem (kromě získání informací o procesech plánování v krajích) totiž bylo také podpořit vyškolené metodiky, neboť ti se pro svou praxi potřebují zapojit do procesů plánování na krajské úrovni, sledovat je, reflektovat a hodnotit. Monitoring tedy byl nástrojem, jak zajistit metodikům cosi jako „stáž“ při krajském plánování – mnozí metodici sice již byli zapojeni do plánování i bez této podpory, zprávy z krajů nám však říkají, že metodici hodnotí práci na monitoringu jako užitečnou a přínosnou – už pro to, že dostali příležitost zapojit se, procesy zaměřeně sledovat a reflektovat a navíc příležitost pracovat v týmu s kolegy. Přesné zadání pro provádění monitoringu – viz přílohy 1 a 2. 2


Výstupy monitoringu jsme obdrželi z 11 krajů a předkládáme je rozdělené do čtyř tématických okruhů: • Vnímání příprav KSPRSS v roce 2007 a výhled do dalších let • Struktury a subjekty v procesu KSPRSS • Informace potřebné k vytvoření KSPRSS • Odborné metodiky a postupy použité v procesu KSPRSS

Používané zkratky: KSPRSS – krajský střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kpss – komunitní plánování sociálních služeb KÚ – krajský úřad OSVZ – Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

3


Tématický okruh: Vnímání příprav KSPRSS v roce 2007 a výhled do dalších let Výjimečné „přechodné“ období Většina krajů se začala zabývat plánováním sociálních služeb až poté, co vstoupil v platnost zákon, kterým jim tuto povinnost nařizuje. Navíc zpočátku nebylo zřejmé, jak mají plány vypadat, co mají obsahovat a do kdy mají být první plány hotové, proto mnoho krajů vyčkávalo ještě v první čtvrtině roku 2007. Teprve když v březnu 2007 MPSV rozeslalo krajům dopis s upřesňujícím zadáním (s tím, že první krajské plány MPSV očekává do konce července), byly nastartovány plánovací procesy ve všech krajích ČR. Jednotlivé kraje se od sebe velmi liší v tom, kdy zahájily práce na zpracovávání KPRSS, i v tom, v jakém rozsahu se této činnosti věnují. Jsou kraje, kde se s jakýmikoli aktivitami začalo až v dubnu t.r., v některých krajích byly již dříve zahájeny projekty, jejichž cílem bylo vytvoření prvního krajského plánu, nebo projekty, které pro plánování připravovaly zásadní podklady (např. zaměřené na průzkumy potřeb nebo na masivní podporu komunitnímu plánování sociálních služeb na úrovni obcí). A tak zatímco některé kraje na jaře t.r. začínaly téměř „na zelené louce“ (6 z 11 krajů, které odevzdaly výstupy z monitoringu), v 5 krajích už byly procesy v plném proudu nebo alespoň existovaly hodnotné zdroje dat a informací (analýzy sociální situace, přehledy poskytovatelů, obecní komunitní plány atd.). Co se týká rozpočtu, v některých krajích běží poměrně velké projekty, jejichž rozpočet se pohybuje řádově v milionech korun, jinde jsou využívány hlavně výstupy z jiných projektů, kdy jejich cena není započítána do nákladů vytváření KSPRSS, v jiných krajích pracují pouze zaměstnanci kraje v rámci svých úvazků a kraj navíc ze svého rozpočtu financuje některé další aktivity (průzkumy, informování obcí atd.). Dobrá praxe Obecně lze říci, že tam, kde si kraje vzaly plánování za své již dříve, kde v něm viděly účinný nástroj efektivního rozhodování o sociálních službách – bez ohledu na to, že to nebyla povinnost uložená zákonem, existovala a existuje také silnější politická vůle podporovat procesy plánování a jeho výstupy brát jako závazné. V takových krajích se procesy plánování rozběhly již dříve, z našeho zjišťování vyplynulo, že přibližně v polovině roku 2006 se v některých krajích začalo s přípravou nebo už i realizací projektů vedoucích k vytvoření prvního plánu. Tyto kraje pak v roce 2007 již „jenom“ pokračovaly v započatých aktivitách podle harmonogramů svých projektů a jejich výstupy se již více blíží plnohodnotným plánům, které vznikaly za dodržení základních zásad kpss. 4


Tam, kde se sejde politická vůle a schopní lidé, tam vznikají krajské plány rozvoje sociálních služeb ne jako formální naplnění zákonem dané povinnosti, ale jako smysluplný podklad pro zajišťování potřebných služeb s ohledem na dostupné zdroje. Ztotožní-li se s plánováním sociálních služeb politická reprezentace kraje, vezme-li ho za své, je to základní předpoklad úspěchu. S tím souvisí zjištění, že významnou roli při zahajování i samotném průběhu krajského plánování hrají metodici kpss, vyškolení v rámci této zakázky. Mnohde totiž byli onou hybnou silou, která procesy rozhýbala a nastartovala. Rozběhlým procesům plánování pak metodici poskytovali hodnotnou metodickou podporu nebo vedení. Jako jednoznačně žádoucí se ukazuje zpracování projektu na procesy plánování, který obsahuje harmonogram prací, rozpočet, zodpovědné osoby. Jinak probíhají procesy ad hoc, v jakémsi „vzduchoprázdnu“, nekoncepčně, což s sebou nese velká rizika (bezcenné nebo málo hodnotné výstupy, nekonzistentní neefektivní rozhodnutí, netransparentnost procesů a rozhodování, ztráta důvěry ze strany subjektů, jejichž zapojení do plánování je žádoucí atd., odložení zpracovaných plánů „do šuplíku“). Zásadní pro smysluplné plánování na krajské úrovni je zapojení obcí, a to jednak přímou podporou plánování na úrovni obcí, tak členstvím zástupců obcí ve strukturách krajského plánování. Překážky při vytváření KSPRSS a návrhy opatření pro příští období Zásadní překážkou, kterou shodně uváděli všichni dotazovaní ve všech krajích, byl nedostatek času. Některým krajům pomohlo již to, že s procesy začaly v předstihu nebo že mohly využít cenné podklady, vzniklé dříve v rámci jiných projektů, v jiných krajích se podařilo i ve velmi omezeném čase a s velmi omezenými lidskými zdroji připravit harmonogram prací, zapojit důležité subjekty a zpracovat dokument sice omezené hodnoty, ale s tím, že zároveň je připravována půda pro standardní procesy plánování na další období. V některých krajích však zůstala příprava prvního plánu pouze formální záležitostí a není zde ani vůle změnit tuto situaci do dalšího období. Žádoucím opatřením je tedy pracovat na základě přijatého projektu – viz výše, a plánovat s dostatečným předstihem pro smysluplně dlouhé plánovací období. Je samozřejmé, že vytváření plánů na 1-2 roky v průběhu 4 měsíců (jak tomu bylo v tomto „přechodném“ období), je zcela neadekvátní. Další ve všech krajích zmiňovanou překážkou je nedostatečné metodické vedení plánování v krajích. Na otázku: „Navrhujete nějaká zlepšení pro přípravu příštích KSPRSS?“ zaznělo ze 7 krajů „vytvoření metodik pro tvorbu KSPRSS a zajištění metodického vedení.“ Ukazuje se tak, že ačkoli jsou k dispozici Metodiky pro plánování sociálních služeb, kraje se potýkají s neznalostí konkrétních účinných postupů. Metodiky pro plánování sociálních služeb existují a jsou určeny jak plánujícím obcím, tak krajům i MPSV. Logika celého procesu plánování, zásadní 5


principy a základní kroky, které je nutné na cestě ke kvalitnímu plánu udělat, jsou shodné pro všechny tři úrovně. To, co chybí, je dlouhodobá zkušenost s plánováním na krajské úrovni, z níž by bylo možné čerpat dostatek dílčích postupů a konkrétních inspirací. Monitoring tak jednoznačně potvrdil nutnost dopracovat stávající Metodiky pro plánování sociálních služeb tak, aby obsahovaly více dílčích postupů a konkrétních inspirací pro krajskou úroveň, a zároveň podporovat vyškolené metodiky, aby mohli krajům poskytovat kvalitní metodické vedení. Stejně tak bude přínosné, pokud se jednotlivé kraje budou zajímat o zkušenosti jiných krajů s procesy plánování – je tak možné, aby se kraje-začátečníci učily od zkušenějších a aby se tak modely dobré praxe šířily spontánně. Mnohé kraje také stály před problémem nedostatku financí na zajištění kvalitních plánovacích procesů. Bude tedy velmi prospěšné, když i do budoucna bude možné využívat financí z ESF i státního rozpočtu na procesy plánování v krajích. (Vzhledem k obrovské časové tísni v letošním roce některé kraje vůbec na zvláštní finanční zdroje na plánování nedosáhly.). V následující části jsou shrnuty odpovědi na jednotlivé okruhy otázek: Kdy a na základě jakého zadání bylo zahájeno zpracování KSPRSS? - procesy plánování se začaly rozbíhat bez ohledu na zákon – již před rokem 2006 (přípravné kroky lze nalézt již v roce 2001), neboť představitelé kraje byli přesvědčeni o užitečnosti plánování – 2 kraje - přípravné procesy byly zahájeny v létě/na podzim 2006 – 2 kraje - práce na dokumentu KPRSS začaly v lednu 2007 (navazovaly na podporu plánování v obcích od r.2004) – 1 kraj - procesy byly zahájeny na jaře 2007 (na základě dopisu MPSV) – 6 krajů Podle čeho byl naplánován postup zpracování KSPRSS? - kraje realizují vytváření KSPRSS jako projekt ESF (ve spolupráci s externím realizátorem, resp. dodavatelem) s vlastním harmonogramem – 3 kraje - kraj si najal externího dodavatele, kterého platí z vlastních zdrojů – 1 kraj - kraj postupuje plánovitě, ale vlastními silami (bez externího dodavatele, bez ESF) – 3 kraje - procesy probíhají ad hoc, bez plánu – 2 kraje - zpracovatelé vycházeli ze základních doporučení MPSV, principů plánování sociálních služeb, zásad a postupů zpracovávání koncepčních materiálů obecně – 1 kraj 6


-

kraj si zpracoval vlastní metodiky (většinou s využitím metodiků kpss, vyškolených v rámci této zakázky) – 1 kraj Postupy zpracování KSPRSS ve všech krajů se do větší či menší míry inspirovaly postupy kpss, popsanými v Metodikách pro plánování sociálních služeb (tato inspirace je zároveň oboustranná, v některých krajích získávali zkušenosti s plánováním ještě před vypsáním této zakázky a potom se zkušenosti z těchto krajů promítly do výstupů této zakázky, neboť lidé z praxe spoluvytvářeli a připomínkovali vznikající materiály). Ve všech krajích jsou patrné snahy tyto Metodiky využívat a přizpůsobovat zvláštnostem plánování na krajské úrovni. Většina krajů zároveň uvádí, že tyto Metodiky je obtížné aplikovat bez systematického metodického vedení, navíc chybí dostatek zkušeností a příkladů dobré praxe. Výstupy z monitoringu nejsou ale tak detailní, aby dovolovaly přesnější kvantifikaci tohoto jevu. Jaký je celkový rozpočet KSPRSS? Z čeho hradí kraj přípravu KSPRSS – evropské fondy, vlastní zdroje, jiné? - několik milionů Kč (8 mil., resp. 4 mil.) - zdroje s ESF na projekt + cca 10% podíl kraje – 3 kraje - není stanoven rozpočet, vzniklé náklady hradí kraj z vlastních zdrojů – 5 krajů - je stanoven rozpočet, výše neudána, hrazeno z vlastních zdrojů – 2 kraje - 1.3 mil. Kč z vlastních zdrojů – 1 kraj Co pokládáte za největší přínos(y) KSPRSS? - zahájení samotného procesu tvorby SPRSS, nutnost plánovat sociální služby na území kraje, formulace komplexní sociální politiky kraje - koncepční a plánovité zajišťování sociálních služeb, výstupy podporující systémové budování sítě sociálních služeb (systém vzniku, zániku, transformace sociálních služeb) - podpora kvalitních a potřebných služeb, zajištění dostupnosti potřebných sociálních služeb - přijetí zodpovědnosti za občany na svém území (z hlediska kraje i obcí) - zapojení/spolupráce obcí (zejména III. typu) - zapojení/spolupráce poskytovatelů - zmapování sociální situace – celkový přehled o skutečných potřebách a zjištění bílých míst - zmapování stávajících sociálních služeb - zmapování stávajících poskytovatelů 7


-

výstupy KSPRSS jsou relevantní pro zastupitelstvo kraje, zapojení do plánování je cesta, jak ovlivňovat politická rozhodnutí na úrovni kraje - samotné sepsání plánu za daných okolností - zapojení celého OSVZ do plánování - vytvoření systému řízení rozvoje sociálních služeb formou institucionalizace vytvořených pracovních skupin a koordinační skupiny - vytvoření platformy pro zapojení a diskusi všech zúčastněných - posílení zájmu politické reprezentace a veřejnosti o sociální služby - možnost koordinovaného postupu, zapojení veřejnosti, vzájemné spolupráce všech stran a zejména zohlednění konkrétní situace v dané obci či mikroregionu v rámci KSPRSS - efektivní vynakládání finančních prostředků „Největším přínosem je, že se konfrontuje zvolená celostátní politika týkající se sociálních služeb s realitou kraje a jeho potřebami. Je to přínos pro samosprávu kraje i jeho obcí, ale také důležitá reflexe pro vládu a zákonodárné sbory.“ Osvědčil se způsob financování přípravy KSPRSS a využijete jej i v příštím období? - financování ze zdrojů ESF v kombinaci s podílem kraje se jednoznačně osvědčilo, zpracovatele plánu znejišťuje fakt, že zdroje ESF nebudou v budoucnu k dispozici – 3 kraje - osvědčilo se financování z vlastních zdrojů podle stanoveného rozpočtu – 1 kraj - neosvědčilo se financování plánování pouze ze zdrojů kraje, bez stanoveného rozpočtu a harmonogramu – 3 kraje - zatím nelze hodnotit – 1 kraj Domníváte se, že bude mít KSPRSS pozitivní dopad na rozvoj sociálních služeb v kraji? V jakých směrech a do jaké míry očekáváte tento pozitivní dopad? - rozhodně ano – 9 krajů o pokrytí bílých míst o zlepšení podmínek pro poskytovatele o zpřehlednění, objektivizace při rozdělování finančních zdrojů o podchycení zjištěných potřeb a v případě okamžitého nedostatku financí rozložení termínů realizace do většího časového úseku či do dalšího plánovacího období, eventuálně budou hledány nové cesty k uspokojení zjištěných potřeb – vyvážení reálných potřeb a reálných možností 8


-

o vznikne kompletní přehled o službách o kraj díky plánu bude prosazovat koncepční přístup k sociálním službám o částečná optimalizace sociálních služeb a s ní spojená vyšší efektivita jejich financování o KSPRSS bude nastavovat další aktivity v plánování sociálních služeb o krajský plán by také měl pomoci obcím naučit se adekvátně uspokojovat potřeby občanů v tuto chvíli se to nedá říct – 1 kraj

Očekáváte pozitivní vliv KSPRSS na sociální politiku v kraji? - rozhodně ano – 7 krajů o již samotný vznik řídící a koordinační struktury přináší možnost pozitivního vlivu účastníků přípravy KSPRSS na sociální politiku v kraji tím, že jsou vytvořeny zcela nové a efektivní mechanismy distribuce informací vůči politické reprezentaci spojené se sektorem sociálních služeb o začíná se vytvářet určité podhoubí spolupráce, komunikace, tudíž zajímavá platforma pro faktické kvalitní fungování procesu kpss o plán rozvoje by měl formovat politiku, možné zviditelnění sociální oblasti o pozitivní dopad by KSPRSS měl mít, ale podmínkou by byla jeho tvorba a realizace pokud možno co nejvíce metodou komunitního plánování, protože ta by měla zajistit efektivně vynaložené náklady /vytvářím, co je potřebné/, spolupráci a komunikaci - nevíme, bude záležet na politické vůli rady a zastupitelstva – 2 kraje Kde hledal/hledá kraj pomoc při zpracování KSPRSS? Kde tuto pomoc nalezl/nalézá? - u metodiků, externích konzultantů – 6 krajů - v Metodikách pro plánování sociálních služeb – 1 kraj - na MPSV – 3 kraje - spolupráce s externím dodavatelem – 1 kraj - snaha o zapojení všech, kterých se daná oblast týká – 1 kraj - dobrá praxe jiných krajů a zkušenosti z obcí – 3 kraje - invence, kreativita, aktivita, odborné kapacity účastníků – 2 kraj 9


-

při vzdělávání, v odborné literatuře – 1 kraj

S čím potřebuje kraj dodnes poradit? - metodika pro plánování na krajské úrovni – 2 kraje - metodika komplexního zjišťování potřeb v celém spektru uživatelů – 2 kraje - při tvorbě krajského plánu je mimo jiné nezbytná spolupráce obcí – klíčové jsou pak obce III. typu, v některých III. obcích se však přes snahu kraje dosud nepodařilo probudit dostatečný zájem o plánování sociálních služeb – 2 kraje - vyrovnávání podmínek, které mají jednotlivé obce při zajišťování sociálních služeb pro své občany – např. v některých obcích jsou zařízení sociálních služeb zřizovaná a financovaná krajem a jiné srovnatelné obce tyto potřeby musí hradit z vlastních prostředků, což vnímají jako nespravedlivé – 1 kraj - využitelnost zpracovaných komunitních plánů obcí – 1 kraj - jakým způsobem nominovat členy pracovních týmů nebo skupin tak, aby bylo zohledněno územní členění kraje a cílové skupiny – 1 kraj - jak řešit přesahy mimo sociální oblast, které do plánování sociálních služeb zasahují – 1 kraj - jak zapojit malé obce a pokrýt komunitními plány celé území – 1 kraj - jak získat dostatek financí na procesy plánování, např. na kvalitní koncepční pracovníky (aby neodešli do komerční sféry) a na metodickou pomoc – 2 kraje - s ničím – 1 kraj Pokládáte potíže vznikající při vytváření KSPRSS v roce 2007 za stav, který byl způsoben spíše vnějšími okolnostmi? Jakými okolnostmi – popište prosím (např. chybějící metodické pokyny, nedostatek znalostí, nedostatek času?). - nemáme žádné potíže – 1 kraj Potíže byly/jsou způsobeny především: - nedostatkem času – 8 krajů - chybějícími metodickými pokyny a metodickou podporou – 5 krajů - nedostatek personálních kapacit – 2 kraje - chybějící zkušenosti s vytvářením krajského plánu (nebyly ani zkušenosti z ostatních krajů) – 2 kraje - neexistence relevantních lokálních komunitních plánů na území kraje – 2 kraje - komunitní plány obcí nejsou skladebné – 1 kraj - vlastní nekoncepční přístup – 1 kraj 10


„Asi nejzásadnější potíží byla skutečnost, že nabytí platnosti jednotlivých ustanovení zákona o sociálních službách nebylo více rozfázováno.“ „ Kraj pravděpodobně zaspal, ale na druhé straně celá implementace zákona o sociálních službách je jeden velký chaos – absolutně nepřipravená a drahá akce. Konkrétně: nejsou metodiky, nejsou poradci, nejsou lidi a není čas.“ Navrhujete nějaká zlepšení pro přípravu příštích KSPRSS? - vytvoření metodik pro tvorbu KSPRSS a zajištění metodického vedení - 7 krajů - rozhodně realizovat plánování jako projekt s harmonogramem, rozpočtem atd. – postupovat strukturovaně, koncepčně – 2 kraje - zavést povinné plánování obcí pro území PO3 a v této souvislosti stanovit jednotnou podobu výstupů, které budou zahrnuty do KSPRSS – 2 kraje - průběžné školení členů pracovních skupin v praktickém výcviku pro komunitní plánování a členů koordinační skupiny v metodice komunitního plánování - realizovat vzdělávací projekty na území kraje - zajistit financování procesu „Dodnes není jasný způsob financování sociálních služeb. Není možné se vypořádat s finanční rozvahou Kraje, když obce ani MPSV nejsou schopny definovat sumu peněz na zajištění sociálních služeb a financování celého plánu.“ „Bylo by vhodné nastavit systém průběžné spolupráce s obcemi při tvorbě jejich plánů rozvoje sociálních služeb a snažit se je usměrňovat v jejich plánovacích aktivitách tak, aby byly reálné, finančně udržitelné a aby odpovídaly vizím uvedeným v jiných národních a krajských strategiích. Obce mnohdy své plány pojímají nereálně – bez vazby na disponibilní finanční prostředky, jejich objem a reálné možnosti poskytovatelů naplánované služby zabezpečit. Poté požadují zahrnutí svých naplánovaných aktivit do krajského plánu se zdůvodněním, že se jedná o výstupy z plánovacího procesu a přání občanů. Pro výstupy obcí neexistují žádné limity. Plánování sociálních služeb je v převážné míře chápáno jako hledání služeb, které na daném území ještě chybí, nikoliv jako revize celého systému poskytování sociálních služeb, které obnáší také redukci služeb nepotřebných a neefektivních.“ „Kraj by přivítal metodické vedení MPSV: o při zjišťování a vyhodnocování potřebnosti sociálních služeb – např. eventuální analýzy má zadávat MPSV, nikoli jednotlivé kraje, protože má k dispozici VÚPSV a také z důvodu jednotných postupů a výstupů; je efektivnější provádět analýzy na celorepublikové úrovni, o při navrhování zajištění určitých situací obyvatel a uspokojení jejich potřeb – zcela chybí popis možností uspokojení potřeb, jeho variantní 11


řešení prostřednictvím sociálních služeb nebo jiných alternativ (kurátor, jiná forma, zkušenosti ze zahraničí), chybí (alternativní) návrhy konkrétních metod práce a uspokojování potřeb obyvatel v různých typech regionů (malé X velké atd.). o při určování nákladovosti jednotlivých sociálních služeb.“

12


Tématický okruh: Struktury a subjekty v procesu KSPRSS Zapojování různých subjektů do procesů plánování a podoba organizační struktury se v jednotlivých krajích velmi liší. Osoby zodpovědné za procesy plánování v krajích uvádějí, že vždy usilují o soulad se základními principy kpss, tzn. o zapojování všech, koho se rozhodování týká, o otevřenost procesů všem zájemcům, o zpřístupňování informací o plánování, o veřejnou diskusi... V některých krajích zpracovali první KSPRSS pouze pověření úředníci krajského úřadu, většinou zaměstnanci odborů sociálních věcí. Tito při tom často usilovali o spolupráci s obcemi na území kraje a se zástupci politické reprezentace kraje. V jednom kraji zodpovědný pracovník zcela postrádal podporu vytváření plánu ze strany politické reprezentace, jinde pracují pověření úředníci v úzké součinnosti s náměstkem hejtmana pro sociální záležitosti, příp. s dalšími členy rady. Úředníci oslovovali a objížděli obce na území kraje ve snaze získat od nich relevantní podklady pro vytvoření KSPRSS, ale tam, kde na obecní úrovni neprobíhá plánování sociálních služeb, většinou nebyly tyto podklady dostupné. Bylo by možné je získat z terénu, ale to nebylo v silách jednoho či několika úředníků v daném časovém období a s velmi omezenými finančními prostředky. Ve způsobech vytváření organizační struktury v krajích lze rozeznat dvě odlišné strategie. Některé kraje se snaží vybudovat „tradiční“ organizační strukturu, jaká je častá na úrovni obcí (tj. řídící orgán a jemu podřízené pracovní skupiny podle cílových skupin uživatelů a/nebo pro konkrétní úkol, snaha zapojit do všech struktur všechny tři strany triády atd.). V jiných krajích se objevuje tendence „nesuplovat plánování na úrovni obcí“ a naopak jej intenzivně podporovat a sjednocovat – tak, aby výstupy z obecního plánování skutečně mohly sloužit jako klíčové podklady pro vytváření krajského plánu. V takovém případě funguje na kraji skupina, sdružující zástupce obcí a kraje, v níž dochází k vyjednávání a vylaďování krajské koncepce na základě potřeb obcí formulovaných v jejich plánech. V obou případech se jedná o legitimní cestu k tomu, aby byly zapojeny všechny klíčové subjekty a aby plán vznikal jako odpověď na zjištěné potřeby. Takových cest může být samozřejmě více. Volba konkrétního postupu se odvíjí od konkrétní situace v kraji. Ve 5-ti krajích vznikly organizační struktury obdobné obvyklým strukturám kpss na úrovni obcí. Tyto organizační struktury mají řídící orgán, v němž jsou zastoupeni představitelé politické reprezentace kraje, pracovníci sociálních odborů krajských úřadů a zástupci pracovních skupin, které jsou řídícímu orgánu podřízeny, ve všech pak také metodici kpss. Řídící orgán představuje napojení procesů plánování na 13


politickou reprezentaci a zajišťuje tak soulad výstupů plánování se strategiemi, prioritami a možnostmi kraje. V některých krajích stojí vedle řídícího orgánu ještě jednotka, představující „výkonný orgán“ pro procesy plánování, který koordinuje, vede a zajišťuje realizaci rozhodnutí řídícího orgánu (např. tuto jednotku představuje externí dodavatel, který plánování zajišťuje). Pracovní skupiny jsou většinou ustaveny podle cílových skupin, v některých krajích existují navíc „tématické skupiny“, které se věnují určitému aspektu plánování jako je např. příprava metodik, analýza podkladových materiálů, rozklíčování financí atd. Členy pracovních skupin jsou obvykle pracovníci OSVZ nebo dalších dotčených odborů krajského úřadu, zástupci obcí, poskytovatelů, metodici, výjimečně pak uživatelé a někde i zastupitelé či radní. V některých krajích jsou členy skupin také odborníci z dalších resortů. V některých krajích je řídící orgán zároveň orgánem velmi výkonným – jeho členové analyzují podkladové materiály, navrhují strategie získávání dat, navrhují priority. Jinde hrají hlavní roli pracovní skupiny, které analyzují dostupná data nebo je i samy shromažďují, vyhodnocují je a navrhují priority a opatření. Někde funguje pouze jediná skupina, sdružující zástupce kraje, obcí a poskytovatelů, která pracuje v úzké součinnosti s externím dodavatelem. Ustavené organizační struktury jsou většinou uzavřené, v jednom kraji jsou otevřené pracovní skupiny. Klíčovými subjekty pro tvorbu KSPRSS jsou zástupci krajské samosprávy, zástupci obcí, poskytovatelů a uživatelů, metodici, expertní dodavatelské firmy a významné veřejné instituce (policie, úřady práce, zástupci školství, zdravotnictví). Žádoucí je také zapojení zástupců dalších resortů, neboť jsou významnými zdroji informací o potřebách a „bílých místech“. Spolupráce napříč rezorty se ukazuje jako velmi smysluplná a užitečná, umožňuje sdružovat zdroje, sdílet informace a know-how, definovat společné cíle a spolupodílet se na jejich dosahování. Překážky při vytváření a fungování struktur a jak je překonávat Opakujícím se motivem první vlny vytváření KSPRSS je časová tíseň. V mnoha krajích neumožnila vůbec vytvořit jakékoli struktury a plán zpracovalo několik úředníků. Jinde z téhož důvodu byla organizační struktura postavena direktivně rozhodnutím shora. Stejným způsobem byli určeni členové skupin. Standardní demokratické, otevřené způsoby budování organizační struktury vyžadují čas. Proběhly tedy pouze tam, kde plánování začalo v dostatečném předstihu.

V následující části jsou shrnuty odpovědi na jednotlivé okruhy otázek: 14


Jaké struktury byly pro proces KSPRSS v kraji vytvořené, jaká je jejich hierarchie a způsob práce? - zatím neexistuje organizační struktura, plán zpracovávají zaměstnanci kraje (příp. k tomu mají vytvořenu jednu vlastní skupinu) – 4 kraje - zatím neexistuje členitá organizační skupina, na kraji byla vytvořena zatím jediná pracovní/koordinační skupina (v ní jsou zástupci kraje, poskytovatelů, metodik a zástupce externího odborného partnera) – 1kraj - řídící/koordinační skupina, jí podřízené pracovní skupiny dle cílových skupin uživatelů a/nebo pracovní skupiny pro konkrétní úkol – 5 krajů (k tomuto uspořádání míří v následujícím plánovacím období i 2 z těch krajů, které dosud žádnou strukturu nevybudovaly) - součástí struktury je externí dodavatel (externí realizátor projektu na vytvoření KSPRSS) – 1 kraj - základem krajského plánování jsou řídící skupiny plánování na úrovni PO3 – jejich zástupci jsou členy krajské řídící skupiny, na úrovni kraje pak již nejsou další pracovní skupiny (jde především o podporu a koordinaci plánování na obecní úrovni a poté využití jeho výstupů a vyjednávání zástupců obcí a kraje) – 1 kraj - 1 kraj z těch, které zatím nemají ustavenou organizační strukturu, plánuje ustavení „rady pro dohodu“ (orgán zajišťující konsenzus všech zúčastněných stran), vedle ní bude pracovat „řídící a zpracovatelský tým“ (složený z úředníků KÚ, jehož zodpovědností je zpracovat plán) a „tým pro kvalitu a efektivitu“ (zajišťující nezávislý expertní pohled, posuzuje návrhy z hlediska odborného i metodického, dává doporučení), radě pro dohodu budou podřízeny oblastní „týmy pro dohodu“ (které řeší úkoly, předkládají návrhy, připomínkují materiály a zprostředkovávají kraji výstupy z oblastních pracovních skupin podle cílových skupin uživatelů) Kdo řídí proces KSPRSS? - kraj (skrze OSVZ – ten řídí své zaměstnance, kteří zpracovávají KSPRSS) – 6 krajů - řídící skupina, jejímž členem je náměstek hejtmana, resp. radní coby politický garant – 4 kraje - na řízení se podílí (jako krajský koordinátor nebo člen řídícího orgánu) i metodik kpss – 2 kraje

15


Jak komunikují struktury KSPRSS se zastupitelstvem a radou kraje? - prostřednictvím podkladů na vědomí nebo k projednání pro zastupitelstvo a skrze náměstka(náměstkyni) hejtmana nebo radní(ho), popř. pracovníků OSVZ, kteří jsou členy řídící/koordinační skupiny – 7 krajů - mj. i skrze osobní kontakty členů řídící skupiny a členů zastupitelstva a rady – 2 kraje Jsou struktury uzavřené či otevřené každému zájemci? - řídící orgán i pracovní skupiny jsou uzavřené – 2 kraje - řídící orgán uzavřený, pracovní skupiny otevřené – 1 kraj - všechny struktury jsou otevřené každému zájemci – 1 kraj Jak často se schází řídící skupina? Jak často se scházejí pracovní skupiny? - řídící skupina – cca 3x ročně – 1 kraj - řídící skupina – cca 1x za 2 měsíce – 2 kraje - pracovní skupiny většinou 1x měsíčně, je-li třeba, častěji – 3 kraje - jediná koordinační skupina 1 x týdně – 1 kraj Jak jsou jednotlivé struktury konkrétně zapojeny do vytváření KSPRSS – co dělají? Příklady: „Koordinační skupina koordinuje průběh procesu, monitoruje postup realizace procesu, připomínkuje závěry jednotlivých PS, stanovuje prioritní oblasti na základě návrhů PS, schvaluje návrh KSPRSS, dává podněty ke komunikaci s Radou a Zastupitelstvem kraje.“ „Hlavní činností pracovních skupin bylo sestavování návrhů priorit a opatření. Vzhledem k časové tísni nemohly být vypracovány potřebné analýzy mimo jiné potřebné pro stanovování priorit a opatření, proto při své práci skupiny vycházely z vlastních praktických zkušeností jednotlivých členů a z existujících komunitních plánů.“ „Náplní činnosti řídící skupiny je organizace, koordinace a řízení aktivit směřujících k vytvoření plánu. Řídící skupina může ustanovit pracovní skupiny, které jsou zřízeny pro úkol. Tyto pracovní skupiny jsou složeny z členů řídící skupiny, kteří mají o práci v pracovní skupině zájem, ze zástupců OSV KÚ, z přizvaných odborníků, zájemců z řad odborné veřejnosti a metodika komunitního plánování.“ „Krajská řídící skupina je složena ze zástupců PO3 a kraje - nemá vydefinovanou úlohu a odpovědnosti. ....Řídící skupiny PO3 - jsou odpovědné za vytvoření 16


komunitních plánů sociálních služeb pro svoje území a předání výstupů pro potřeby KSPRSS. Krajská řídící skupina je platforma, na které se předávají informace o postupu tvorby KSPRSS, formulují úkoly pro jednotlivé PO3, probíhá připomínkování KSPRSS, popř. se formulují části KSPRSS (např. SWOT analýza)“. „Každá PS zpracovává kapitolu za svou cílovou skupina – od popisu aktuální situace přes SWOT analýzy až k návrhu priorit, opatření a aktivit. Rolí garantů je konzultace v mezistupni – do podoby návrhů jednotlivých výstupů řídící skupině. Řídící skupina je odpovědná za zhodnocení, sumarizaci těchto výstupů a jejich předložení samosprávě kraje (k projednání a následnému schválení).“ Popište, jakým způsobem jsou do procesu vytváření KSPRSS zapojeny klíčové subjekty, jaká je/byla jejich role v celém procesu? - Zadavatelé – jsou zastoupeni ve všech krajích – již z logiky věci, většinou je příslušný radní či náměstek hejtmana členem řídícího orgánu, další pracovníci OSVZ jsou členy řídícího orgánu a/nebo pracovních skupin (kde jsou tyto ustaveny) o „Tři zastupitelé jsou členy řídící skupiny a dle zájmu i pracovních skupin – jejich funkce spočívá zejména v přenosu informací k orgánům kraje a jimi zřizovaným složkám, nesou a obhajují myšlenku KSPRSS na politických klubech a jednáních.“ - Poskytovatelé – jsou zastoupeni ve všech krajích, v řídících strukturách mají své zástupce (odlišná je míra transparentnosti a otevřenosti výběru), jsou nejpočetnějšími členy případných pracovních skupin. - Uživatelé – jsou zastoupeni minimálně, po jednom až dvou v některých pracovních skupinách. Tam, kde kraj staví především na spolupráci s obcemi, usiluje o zapojení uživatelů hlavně na úrovni obcí. - Zástupci obcí – dle strategie, kterou daný kraj zvolil, buď tvoří zástupci obcí členy řídící skupiny, nebo jsou zastoupeni ve všech pracovních skupinách, nebo tvoří vlastní skupinu o „Třicet zástupců obcí s pověřeným úřadem jedná v Pracovní skupině pro plánování sociálních služeb obcí s pověřeným úřadem. ...Hlavní úlohou je oboustranný přenos informací týkajících se plánování sociálních služeb, výměna zkušeností, identifikace potřeb a problémů, které jsou na obecní úrovni spatřovány, posléze návrh systému sumarizace jednotlivých výstupů procesů plánování sociálních služeb na obcích a další aktivity. Tři zástupci obcí jsou rovněž členy řídící skupiny.“ o „Obce mají své zastoupení v PS (prostřednictví pracovníků OSV především), dále jsou zapojeny prostřednictvím dotazníkového šetření, 17


osobním informováním (na poradách starostů, pořádaných KÚ) a osobním dotazováním, upřesňujícím výstupy z dotazníkového šetření.“ - Metodici – jsou zastoupeni ve všech krajích v řídících, popř. i pracovních skupinách a/nebo podporují plánování na obecní úrovni. - Jiné, důležité subjekty – některé kraje uvádějí, že záměrně usilují o zapojení široké sítě dalších subjektů napříč resorty (zástupci zdravotnictví, školství, policie, úřad práce, odborové organizace, probační a mediační služba). Výše uvedený popis se týká krajů, které vybudovaly alespoň základy organizační struktury. Tam, kde první plán zpracovávali zatím pouze úředníci KÚ, bylo zapojení dalších subjektů minimální. Nejvíce se tito zpracovatelé snažili spolupracovat se zástupci obcí a získat od nich podklady pro krajský plán (osobně objížděli obce, rozesílali dotazníky, hovořili se zástupci obcí, výjimečně i pořádali debaty u kulatých stolů se zástupci obcí, poskytovatelů i uživatelů). Na základě jakého klíče byli nominováni zástupci pracovních struktur (pracovní skupiny, řídící skupina apod.) podílejících se na sestavení KSPRSS? - členové řídící skupiny jmenováni radou – 1 kraj - členové pracovních skupin nominováni obcemi – 1 kraj - informace o možnosti vstoupit do pracovních skupin byla šířena mnoha cestami a na mnoho institucí, proces byl otevřený zájemcům – 1 kraj - kraj si vybral subjekty, s nimž dlouhodobě spolupracuje, ti poskytly typy na další osoby – 2 kraje - zástupci poskytovatelů byli nominováni organizací zastřešující poskytovatele – 1 kraj - zástupci do pracovních skupin byli nominováni na základě návrhu obcí a střešních organizací poskytovatelů sociálních služeb v kraji. Jednotlivé skupiny byli sestavovány tak, aby zde byly zastoupeni zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé a dále, aby zástupci ve skupinách pokrývaly z hlediska působnosti celé území kraje. Řídící skupina je složena z vedoucích skupin pro jednotlivé oblasti – 1 kraj Jak jsou do procesu KSPRSS zapojeni krajští vzdělavatelé-metodici proškolení v rámci veřejné zakázky MPSV „Zajištění místní a typové dostupnost sociálních služeb“? Co konkrétně dělají? Co je jejich úkol, za co jsou zodpovědní? - jeden metodik je zaměstnanec kraje a je o koordinátorem a metodikem krajského plánování – 3 kraje 18


-

-

-

o je součástí řídící skupiny – 6 krajů o zpracovává KSPRSS (samostatně nebo ve spolupráci s dalšími úředníky KÚ) – 3 kraje ostatní metodici o jsou manažery pracovních skupin – 1 kraj o jsou řádnými členy pracovních skupin – 5 krajů o jsou externími konzultanty – 2 kraje o podporují především plánování v obcích – 3 kraje koordinují procesy, pomáhají řešit nejasnosti a problémové okruhy, poskytují rady, návody, zkušenosti – metodickou podporu (často neformální cestou, skrze členství v pracovních skupinách nebo skrze spíše neformální kontakt s metodikem-pracovníkem kraje ) – 3 kraje podporují kvalitu plánování a dodržování základních principů kpss – 1 kraj spoluvytvářejí metodiku plánování v kraji – 2 kraje poskytují obcím přímou metodickou podporu, zjišťují pro kraj potřebné informace ke krajskému plánování, propojují procesy obecního a krajského plánování - 1 kraj

V čem jsou přínosem pro proces KSPRSS? - hlídají procesů, poskytování podpory, pomáhají s řešením problémů, jsou schopní posoudit relevantnost údajů z obecních plánů – 3 kraje - pomohli především s nastavováním organizační struktury, přínosná je jejich účast na jednání pracovních skupin i v koordinační skupině – 1 kraj - mají vzdělání a praktickou zkušenost, komunikační, konzultační dovednosti – 5 kraje - podporují plánování na obecní úrovni (vzdělávání a metodická podpora) – 6 krajů - zajišťují soulad s Metodikami pro plánování sociálních služeb – 1 kraj - znají místní specifika v oblasti, kde působí – 1 kraj Předpokládáte, že budou pracovat i v příštím kole zpracování KSPRSS? - ano – 10 krajů - není to zatím jasné – 1 kraj

19


Příklady dobré praxe: Doporučili byste vaše uspořádání struktur a jejich způsob práce ostatním krajům a proč? Co se ve Vašem kraji osvědčilo a proč? - osvědčila se úzká spolupráce se zástupci politické reprezentace - osvědčilo se intenzivní zapojení vyškolených metodiků - osvědčilo se jmenování koordinační skupiny radou kraje, proces tak získal významnější politickou podporu - osvědčilo se nebudovat na krajské úrovni strukturu obdobnou té obecní, ale podporovat kvalitní plánování na obecní úrovni s tím, že zástupci obcí poté vytvářejí skupinu, která spolupracuje s krajem na vytvoření KSPRSS. „Na naší struktuře je důležitá skladebnost plánů, kterou se daří dodržovat. Vybudovat takový tým spolupracovníků trvá několik let. Důležitá je komunikace, respekt a jistota, že celý proces má svůj význam při zkvalitňování a zlepšování dostupnosti sociálních služeb občanům.“ - osvědčila se hlavně podpora plánování na obecní úrovni, a to nabídkou vzdělávání a finanční podporou ze SROP 3.2 - doporučujeme budovat co nejširší základnu spolupracovníků, zapojit do pracovních skupin poskytovatelem uživatele, zástupce obcí i zástupce institucí z jiných resortů (policie, školství, zdravotnictví) – umožněn pohled z více stran, diskuse a dohoda, plán pak odpovídá situaci v kraji - doporučujeme transparentní zapojování účastníků do struktur, osvědčilo se oslovení všech klíčových poskytovatelů a oslovení všech obcí se žádostí o jmenování zástupce do struktur kraje, osvědčilo se oslovení organizace zastřešující poskytovatele, aby jmenovala zástupce pro účast na procesech KSPRSS - zapojení klíčových subjektů do procesu je důležité pro naplnění principu metody komunitního plánování, jako ověřené metody pro plánování sociálních služeb. - osvědčilo se pružné postavení organizační struktury – tak, aby mohly snadno vznikat a zase zanikat pracovní skupiny pro konkrétní úkol - osvědčila se propojenost řídící skupiny s dalšími orgány kraje (členové ŘS jsou zároveň členy krajských komisí a výborů) - osvědčilo se zřízení pracovní skupiny ze zástupců obcí - osvědčily se pravidelné porady koordinátorů kpss z obcí - osvědčilo se průběžné informování obcí i veřejnosti ze strany kraje (na webu kraje, v časopise, krátké zprávy o podpoře metody kpss na obcích) - doporučujeme dodržení principu triády i na krajské úrovni 20


-

osvědčila se jasná struktura, fázovitost postupu tvorby KSPRSS a předjednání postupu radou kraje osvědčilo se zpracovat Analýzu vybavenosti kraje sociálními službami, a to metodou jednání u kulatých stolů v jednotlivých správních územích obcí s rozšířenou působností – do budoucna je třeba lépe připravit výběr osob, které budou na jednání přizvány, aby byly zastoupeny všechny důležité subjekty

Doporučili byste zapojení klíčových subjektů do procesu KSPRSS ostatním krajům a proč? Co se ve Vašem kraji osvědčilo a proč? „Osvědčilo se nám nechat zapojování poskytovatelů a uživatelů na úrovni PO3.“ „Co se týče zapojení klíčových subjektů, lze doporučit zejména komunikaci s jednotlivými obcemi v kraji, neboť jejich zástupci by měli mít nejlepší přehled o potřebách svých obyvatel, za předpokladu, že naplňují znění zákona o sociálních službách. Jakkoli může být validita informací o potřebách obyvatel, kterými disponují starostové obcí, diskutabilní, jsou zástupci obcí „přirozeným“ partnerem kraje při jednání o KSPRSS.“ „Tam, kde organizační struktury lokálních kpss existují, ukázalo se jako vhodné s nimi komunikovat a zajímat se o zjištěné potřeby a další výstupy plánovacích procesů. V informovanosti zástupců obcí, kde plánovací procesy dosud neprobíhají nebo jsou pouze v počáteční fázi, a představitelů obcí a úřadů, kde kpss probíhá již delší dobu nebo již skončily, byly patrné kvalitativní i kvantitativní rozdíly.“ „Z hlediska způsobu komunikace se jako vhodné jeví využití více komunikačních kanálů a nabídka více způsobů, jak informace přenášet. Obce byly zprvu osloveny písemně a následně proběhly osobní rozhovory se zástupci obcí II. a III. typu. Výhody osobní komunikace jsou zřejmé. Tazatelé mají větší možnost svůj záměr podrobně vysvětlit a odůvodnit, a to vždy tak, aby to odpovídalo potřebám dotazovaných. Starostové a pracovníci městských úřadů mají na druhé straně příležitost dotázat se na vše, co je ohledně krajského plánování zajímá. Ukázalo se, že v případě pouze písemné komunikace se zástupci obcí, působí otázky mnohem náročněji a přísněji, než když jsou pokládány v přátelské atmosféře při osobním rozhovoru, kdy je ze strany tazatele zároveň zřetelná jistá shovívavost a připouštěna možnost, že dotazovaní odpověď neznají. Postup umožňující starostovi každé obce, aby se k potřebám obyvatel vyjádřil, a to několika možnými způsoby, lze jednoznačně doporučit.“

21


Doporučili byste zapojení krajských vzdělavatelů-metodiků do procesu tvorby KSPRSS ostatním krajům a proč? Co se ve Vašem kraji osvědčilo a proč? - Rozhodně. Především kvůli sjednocení metodického přístupu práce všech složek struktury plánování. - Ano, jsou to profesionálové. - Ano, umí spolupracovat, mají rozmanité zkušenosti a přinášejí nové úhly pohledu, poskytují zpětnou vazbu. - Doporučujeme využití metodiků, kteří pracují v této činnosti na plný úvazek a aktivity v kpss v kraji realizují na základě zakázek kraje, nebo jsou přímými zaměstnanci krajského úřadu. - Osvědčila se podpora obcí při plánování, kterou poskytují metodici – vzdělávání, metodické vedení, osobní jednání při plánování v obcích, zprostředkování komunikace kraje s obcemi. - Osvědčila se účast metodiků v pracovních i řídící skupině. - Ve vztahu k obcím se v oblasti kpss osvědčilo pravidelné organizování seminářů a schůzek k situaci v kraji, nabídka nových informací a služeb. Tato forma se osvědčila v případě, že metodici na své aktivity alespoň v počátku zpracují projekt, který jejich aktivity hradí. Touto formou se mohou obcím představit a ukázat své zkušenosti a kvality v procesu kpss. - Významnou aktivitou byly uskutečněné semináře a dlouhodobé školení triiád v rámci projektu MPSV „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb.“ Jaké překážky bránily/brání vytvoření struktur pro KSPRSS? Jaké překážky bránily/brání oslovování a zapojování klíčových subjektů? - nedostatek času – 6 krajů - neochota některých obcí ke spolupráci (za níž je někdy nedůvěra, někdy nedostatek znalostí a zdrojů) – 5 kraje - nedostatečná podpora procesům plánování v obcích, neplánují všechny obce, nedostatek výstupů z obcí – 3 kraje - chybějící koordinace a propojení procesů plánování na úrovni obcí – 2 kraje - nedostatek lidských zdrojů – 2 kraje - nepodařilo se dostatečně zapojit uživatele – 3 kraje - nedostatečné zastoupení ze strany zadavatelů, zodpovědnost za zajištění sociálních služeb nesou hlavně poskytovatelé, zodpovědnost by měl více nést i zadavatel 22


-

„ticho ze strany politické reprezentace“ externí zpracování chybějící struktura zpočátku neznalost terénu rezervy jsou v zapojení metodiků nebo i jiných odborníků, ve spolupráci obcí s vedlejšími obcemi, v plánování v mikroregionech, nejen ve městech

Jak byly tyto překážky překonány? - obtíže v získávání obcí pro spolupráci byly překonány osobní návštěvou v místě, přesvědčováním, vyjednáváním a dohodou, dotačním programem na podporu plánování na úrovni obcí – 3 kraje - navázáním spolupráce s obcemi, úzká spolupráce s jinými odbory KÚ, s metodičkami - cílenou podporou vzdělávání ze strany kraje zaměřenou na zástupce obcí, poskytovatelů i uživatelů „Logickým krokem vedoucím k překonání bariér při zapojování klíčových subjektů do tvorby KSPRSS je pochopitelně jejich důkladné informování o všech možnostech a souvislostech.“

23


Tématický okruh: Informace potřebné k vytvoření KSPRSS Ve všech krajích zpracovatelé plánu shromažďovali, vyhodnocovali a využívali následující informace: • statistické údaje o sociodemografické situaci v regionu • přehledy poskytovatelů služeb • potřeby uživatelů služeb • počty uživatelů služeb Sociodemografický popis území Jako nejjednodušší se jeví zpracování popisu sociodemografické situace v kraji, kdy informace jsou získávány zejména z Českého statistického úřadu (ve všech krajích, i když v jednom z krajů zazněla potřeba lepší spolupráce s pracovníky ČSÚ), stávajících sociodemografických studií krajů (uvedly 3 kraje), dále ze statistik MPSV a MZČR, ÚZIS, úřadů práce a PČR, z odborných publikací a různých projektů. Přehled poskytovatelů sociálních služeb K získání přehledu o poskytovatelích sociálních služeb využily všechny kraje vznikající registry poskytovatelů sociálních služeb. Protože však jsou ještě ve výstavbě, využily kraje jako zdroje informací i data z dotačního řízení MPSV pro rok 2007, stávající seznamy poskytovatelů služeb, a komunitní plány soc. služeb obcí. Počty uživatelů sociálních služeb Jako největší problém se jeví, zjistit počty uživatelů služeb. 4 z dotazovaných krajů konstatují, že relevantní počty uživatelů služeb nejsou k dispozici, a že je nutno je zjistit. V současné době se dají zjistit jen nepřímo, informacemi od poskytovatelů služeb, od zástupců obcí, nebo jako počty lidí, kteří pobírají příspěvek na péči, nebo ze statistických odhadů a výkazů poskytovatelů služeb. Takto postupovalo 6 krajů. Tyto nepřímé postupy však mají svá omezení. Proto se například v jednom kraji připravuje studie, jejímž cílem by bylo jasné stanovení jednotek pro evidenci počtu klientů u poskytovatelů služeb.

24


Zjištění potřeb uživatelů služeb a občanů Postupy vedoucí ke zjištění potřeby obyvatel a uživatelů služeb se liší. Vlastní výzkum potřeb uživatelů je finančně, časově a organizačně náročný úkol, dává však možnost srovnání napříč krajem. Jako reprezentativní průzkum mezi obyvateli proběhl jen v jednom kraji, výstupy však nebyly pro KSPRSS využity, ale byly použity pro plánování obcí. V jednom kraji proběhl průzkum dotazníkovou formou mezi uživateli, ale výstupy musely být nutně doplněny dalšími metodami. Celoplošný výzkum potřeb uživatelů se připravuje ve 2 dalších krajích. 6 krajů uvedlo, že KSPRSS nečerpal přímo ze zjištěných potřeb uživatelů služeb, ale především z kpss obcí (které jsou v různé fázi zpracování, a při vědomí, že kpss má zpracována menšina obcí), nebo z pohledu poskytovatelů, z dílčích analýz, výzkumů a studií. 1 z krajů uvedl, že nelze na krajské úrovni používat stejnou metodiku pro zjišťování potřeb uživatelů, jako na úrovni obcí. Ze zkušeností a znalostí zastupitelů obcí, starostů a pracovníků sociálních odborů, konzultací s řídícími skupinami kpss obcí vycházely 2 kraje. Zjišťováno probíhalo buď dopisem (e-mailem) a nebo osobními konzultacemi. Kromě toho 2 kraje uvádějí, že při plánování vznikla potřeba provést také vlastní analýzu potřebnosti sociálních služeb, 1 z krajů má sofistikovanou analýzu potřebnosti provedenou a je zdrojem pro sociodemografický popis území. Informace z obcí jsou zásadní pro zpracování krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb Za velmi významné („zásadní“) jsou ve všech krajích považovány informace z obcí, které se dají nejlépe využít, pokud jsou obsažené v komunitních plánech obcí a mikroregionů. Kraje využily ve 8-mi případech již existující, nebo alespoň jakékoli rozpracované komunitní plány sociálních služeb, ve 2 případech získávaly základní informace pomocí dotazníků zjišťujících poskytované služby, priority rozvoje a rozsah spolufinancování. Tyto způsoby doplněny osobním jednáním mezi krajem a obcemi. Jen 1 z krajů uvádí, že zatím (v tomto období) nevycházel z informací z obcí, ale počítá s tím pro plánování v další fázi, v níž, což je vhodné zdůraznit, plánuje s obcemi vyjednávat veřejný závazek za zajištění druhů sociálních služeb. Existující obecní komunitní plány byly využívány jako zdroj informací a k zjištěním a záměrům v nich obsaženým bylo přinejmenším přihlíženo. Zatím ale není možné při 25


tvorbě krajských plánů vycházet systematicky pouze z obecních plánů, neboť jednak nejsou zpracovány pro celé území kraje a jednak jsou velmi rozdílné kvality. Vzhledem k tomu, že většina plánů, ze kterých kraje vycházely, nebyla dokončena a schválena, neobjevují se záměry všech obcí v krajských plánech, a kraje využily informace z obcí jako zásadní zdroj, ale nereflektují požadavky obcí v plné míře, což jak přímo zmiňuje 1 kraj, mohlo vyvolat nespokojenost obcí. Tvůrci krajských plánů zdůrazňují potřebnost schválených, dokončených, kompatibilních komunitních plánů na obecní úrovni, které by byly zpracovávány jednotnou metodikou, přinášely srovnatelné výstupy a ideálně pokrývaly celé území kraje. Zatím to tak ale ve skutečnosti není a vzhledem k tomu, že obce ze zákona plánovat nemusí, nedá se očekávat, že to tak někdy bude. Jako překážku komunitního plánování výslovně tento stav uvedly 3 kraje. Tento stav se odráží také v nižší motivaci pracovníků obcí ke spolupráci s krajem, a krajští pracovníci musí vynaložit tím více času na informování, zaujetí, vysvětlování a získání potřebných informací od obcí. Komunikace mezi krajem a obcemi byla velmi živá. V 7-mi krajích se scházeli osobně koordinátoři, pracovníci, nebo členové pracovních skupin krajského plánování se zástupci a pracovníky obcí (nejčastěji na úrovni PO3). Tyto kraje osobní setkání doporučují a považují za zásadní. Jeden z krajů svou strategii získávání informací postavil právě na osobních setkáních koordinátora se všemi obcemi. Ve dvou krajích, které osobní setkání nezdůrazňují, ale pracovaly s informacemi z obcí bez konzultace s nimi, se více objevují výtky směřující k nepoužitelnosti získaných dat. 4 kraje přímo uvedly, že pouhá rozesílka dotazníků obcím se vyloženě neosvědčila. Je zřejmé, že osobní setkávání bude mezi pracovníky kraje a obcí bude při přípravě krajských plánů rozvoje sociálních služeb hrát důležitou roli. Je potřeba myslet nejen na to, že práce koordinátora KSPRSS bude práce z velké části v terénu (v obcích), a že na komunikaci s obcemi je potřeba vyčlenit dostatek času, ale zejména na to, že koordinátor KSPRSS musí mít v obcích partnery, které budou připravené podílet se na krajském plánování. Proto kraje potřebují masivně podporovat plánování sociálních služeb na úrovni obcí, a to politicky, finančně, metodicky. I MPSV může přispět vytvářením příležitostí k financování plánovacích procesů v obcích a všemožnou podporou plánování na obecní úrovni.

26


Tématický okruh: Odborné metodiky a postupy použité v procesu KSPRSS Zdroje informací a postupy zjišťování údajů pro sociodemografický popis území jsou již popsány v kapitole „Informace potřebné k vytvoření KSPRSS.“ Rozklíčování financování sociálních služeb Rozklíčování financování sociálních služeb probíhalo v krajích velice rozdílně, alespoň nějakou formou je má zpracované 8 krajů. Z toho jen 1 kraj považuje rozklíčování financování soc. služeb za „zásadní“ část plánu rozvoje sociálních služeb, další 3 kraje vyjadřují jistotu ve svém postupu při zpracování finanční analýzy (z toho 2 kraje provedly také analýzu nákladovosti na jednotlivé typy sociálních služeb na osobu), 1 kraj zpracování analýzy zadal expertům. Při výpočtu vycházejí kraje především z údajů z dotačního řízení MPSV pro rok 2007, doplněného dalšími údaji od poskytovatelů služeb a obcí. Pouze ve 2 krajích zpracovával analýzy pouze externí odborník, jinak se na zpracování podíleli zejména úředníci sociálních a ekonomických odborů krajů. 1 kraj předpokládá, že bude každoročně aktualizovat opatření plánu pro jednotlivé oblasti s konkrétním vyčíslením finančních nároků a finančních zdrojů na konkrétní kalendářní rok. 5 krajů však popisuje, že vytvoření finanční analýzy je problematické, že si nejsou jisti způsobem výpočtu a nejsou spokojeni s tím, že popis financování zůstává jen částečný, nebo v obecné rovině. Zde je opět zřetelná potřeba jasné metodiky. Strategická část Ve všech krajích mají plány strategickou část, která se opírá buď o společnou vizi, nebo má alespoň definované prioritní oblasti a nebo opatření. Do úrovně aktivit byl plán sestaven ve 3 krajích, ostatních 7 krajů v této pilotní fázi aktivity nerozpracovalo, ale počítají s tím do budoucna.

27


Monitoring realizace plánu Ve třech krajích není navržen způsob monitoringu plánu, ani s ním nepočítají (v jednom případě z důvodu, že toto nebylo v zadání ze strany MPSV). Ostatní kraje se zajištěním monitoringu počítají, ale nyní ještě neměli čas systém monitoringu zpracovat. Využití „Metodik“ O „Metodiky“, vytvořené v rámci projektu „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“ se tvůrci krajských plánů opírají jen částečně, obecně, ale zásadně v právě otázce principů komunitního plánování. Přesto právě princip triády považují 3 kraje za neaplikovatelný na krajské úrovni, zejména zapojení uživatelů služeb. 1 kraj navrhuje, aby krajské plán vycházely z obecních, které vznikají ve spolupráci všech tří zainteresovaných skupin. Jeden z respondentů shrnul stručně, co krajům v současných metodikách, věnovaných obcím, chybí: • zohlednění územního členění kraje • zohlednění velikost území • využitelnost výstupů z obcí • způsoby zapracování výstupů obcí do KP • rozdíly mezi krajskou službou a služnou místního charakteru • otázka financování soc. služeb • systém dotačního řízení administrovaného kraji • ustanovení krajské struktury – reprezentativnost složení • jiná forma informování veřejnosti Spolupráce s metodiky Spolupráce s metodiky/vzdělavateli proškolenými v rámci projektu probíhala aktivně ve všech krajích. Byli proškoleni přímo úředníci krajů (6 krajů), kteří se stali koordinátory KSPRSS, nebo se alespoň účastnili jednání pracovních struktur, nebo se minimálně podíleli na zpracování analýz, korektur a konzultovali vznikající dokument. Dobrá praxe Zcela nezbytné je využívat komunitní plány obcí – proto je nutno obce podporovat, aby plánovaly. 28


Osobní setkání a rozhovor, kvalitativní metody (jako fokusové skupiny, kulaté stoly) přinesou mnohdy více smysluplných informací než plošné rozesílání dotazníků. Ideální je metody sběru dat kombinovat. Osobní komunikaci s obcemi výslovně doporučuje 6 krajů. Jako jednoznačně dobré a žádoucí se ukázalo využít a zohlednit stávající strategické dokumenty krajů a existující statistické údaje, ale po důkladném posouzení, zda jsou údaje v nich relevantní pro dnešní dobu a zákony. 1 kraj zpracovává výsledky za pomoci speciálně upraveného software. V 1 kraji proběhlo veřejné projednání KSPRSS a jeho výsledky byly zpracovány. Ve 2 krajích jsou připraveny celoplošné průzkumy potřeb uživatelů služeb, v 1 kraji provedla externí firma průzkum postojů a preferencí příjemců a potenciálních příjemců sociálních služeb na reprezentativním vzorku obyvatel kraje, z něhož je možné vyvodit potřeby obyvatel ve vztahu k síti sociálních služeb, výsledky však nebyly využity přímo v KSPRSS. 1 kraj uvádí, že má metodiku pro zpracování potřebnosti soc. služeb. Při definování vize a strategie by měl kraj vycházet ze stávajících sociální politiky kraje, při ověřování a zapracování stávajících priorit za účasti pracovních týmů. Při stanovení strategické části doporučují kraje brát zřetel na národní strategie a koncepce. Jeden z krajů v KSPRSS definoval „princip statistické významnosti“, kde na základě počtu uživatelů v obci rozděluje služby na služby „místního charakteru“, které by měla zajišťovat obec, a na služby krajské, které by měl zajišťovat kraj. Překážky při získávání potřebných informací pro KSPRSS a jejich překonávání Opakovaně zmiňovanou překážkou byl v této fázi nedostatek času (výslovně uvedlo 8 krajů). V dalších plánovacích obdobích se počítá s tím, že bude na sběr informací a jejich zpracování odpovídající čas.

29


Důležité je proškolení a informování pracovníků v obcích a účastníků plánování. Na nedostatečnou informovanost a chybějící proškolení pracovníků poukazuje 6 krajů jako na překážku při plánování. Přesto, že je poměrně snadno dostupné velké množství statistických demografických dat, chybí metodické vedení a dostupnost odborných konzultací pro jejich sběr, analýzu a interpretaci tak, aby bylo možno z nich vyvodit závěry, umožňující efektivněji plánovat potřebné služby. 2 kraje zmiňují, že při zpracování plánu kontaktovaly odborníky, 1 z krajů narazil na překážku, když potřeboval konzultace s odborníky, ale v rozpočtu kraje nebyly dostatečné prostředky. Další významnou překážkou je neexistence postupů pro zjišťování potřeb uživatelů služeb, resp. potřebnosti služeb, na krajské úrovni. V 7-mi krajských plánech se tedy potřeby uživatelů zatím vůbec neobjevily. Vlastní průzkum a zpracování, jehož výsledky by byly využité pro KSPRSS, neproběhl zatím ve většině krajů. V jednom kraji zpracovala odborná agentura „Popis potřeb uživatelů jednotlivých cílových skupin z pohledu poskytovatelů služeb“. 7 krajů uvedlo nedostatečné metodické vedení uvedlo jako překážku pro zpracování KSPRSS. Potřeba metodického vedení byla v různých úrovních – od potřeby metodiky pro krajské plánování sociálních služeb (2 kraje), nekoncepčnost bez zadaného vedení plánování, přes poukázání na náročnost sběru dat, nedostatečné zpracování dat z dotazníků, finanční a technickou náročnost úpravy potřebného softwaru, získání nejednotných dat, až po potřebu konzultací s odborníky v sociologii, demografii a ekonomice. Metodické vedení nebo odborné konzultace ze strany sociologa jsou nezbytné nejen pro zadání a zpracování speciálních analýz potřeb uživatelů služeb, nebo sociodemografických popisů, ale i tehdy, když se jedná „jen“ o dotazování obcí. Opakovaně se ukazuje, že dotazníky přinášejí užitečné informace pouze tehdy, jsou-li skutečně kvalitně připraveny. Na počátku plánování vždy realizátoři očekávají, že zásadní zjištění dostanou plošným rozesláním dotazníků, teprve praxe ukáže, jak je to obtížné. Proto lze doporučit: případné dotazníky sestavovat s pomocí odborníků na sociologické průzkumy, využívat je až po velmi zřetelném vyjasnění, co chceme se zjištěnými daty dělat. Ze zkušenosti (4 kraje přímo uvedly, že pouhá rozesílka dotazníků obcím se vyloženě neosvědčila) je nutné kombinovat dotazníková šetření nejlépe s osobními rozhovory či nabízet jejich vyplňování s osobní asistencí atd. Osvědčilo se doptávání, osobní kontakty, došetřování. 30


Dále kraje musí být vybaveny metodikou na pokrytí tzv. bílých míst na svém území, nejen z hlediska geografického, ale i z hlediska některých minoritních či nepopulárních, někdy přehlížených, cílových skupin, jejichž existence a potřeby se někdy neobjeví v obecním komunitním plánu, ač se potřebné osoby na území obce vyskytují (na toto upozorňují 2 kraje). Jako zdroj informací a „know-how“ sloužily v tomto období krajům především: • setkávání krajských koordinátorů KSPRSS na MPSV • kreativní přístup realizátorů KSPRSS na krajské úrovni • příklady dobré praxe z jiných krajů • kapacitní normativy • koncepční metodiky • vlastní metodiky • vlastní zkušenosti Od jednoho kraje proto zazněl návrh, aby metodické vedení, případně celé zadání analýz pro jednotlivé kraje provedlo MPSV, neboť jednak má k dispozici Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a jednak jedině jednotným postupem na celém území ČR lze dosáhnout jednotných výstupů, které umožní skladebnost krajských plánů do plánu národního.

31


Závěr Na závěr považujeme za užitečné znovu připomenout základní leitmotivy první vlny krajského plánování sociálních služeb: Vytváření prvních KSPRSS probíhalo ve velmi výjimečných podmínkách, neboť nový zákon ukládající krajům povinnost vytvářet střednědobé plány, vstoupil v účinnost v lednu t.r., ve většině krajů tak byly plány vytvářeny ve zcela neadekvátním časovém rozpětí. Z důvodu extrémního nedostatku času: - nebylo možné vybudovat odpovídající strukturu zahrnující všechny klíčové subjekty - nebylo možno použít standardní postupy, zajišťující kvalitní zpracování jednotlivých kapitol plánu – popis situace, zjišťování potřeb uživatelů a spokojenosti se stávajícími službami, vyhodnocení finančních toků, zmapování zdrojů, stanovení vizí atd. - ve většině krajů se nepodařilo dostatečně zajistit řízení a realizaci procesů personálně, mnohde přibyl tento úkol vybranému úředníkovi k jeho běžné agendě - v mnoha krajích nebylo možné připravit projekt, který by zajišťoval koncepční transparentní postup, jednotlivé kroky byly realizovány ad hoc, procesy se tak staly nekoncepční a netransparentní Kraje neměly k dispozici žádné metodické pokyny pro tuto přechodnou fázi a jednotné metodické vedení, učily se tedy „za pochodu“, pokusem a omylem (i když jsou k dispozici Metodiky pro plánování sociálních služeb a na plánování se podílejí vyškolení metodici, chybí dostatečná zkušenost a příklady dobré praxe pro plánování na krajské úrovni) Praxe ukázala platnost předpokladu, že významným podkladem pro vytvoření smysluplného realistického a využitelného krajského plánu jsou kompatibilní plány rozvoje sociálních služeb na obecní úrovni, které by v ideálním případě pokrývaly celé území kraje – vyplývá z toho nutnost systematicky podporovat plánování v obcích jako jeden z výchozích předpokladů kvalitního krajského plánování Přesto, že provedený monitoring odhalil (resp. potvrdil) mnoho očekávaných potíží a nedostatků v první vlně tvorby KSPRSS, ukázal také, že se plánování v krajích může stát účinným nástrojem vytváření komplexní sítě kvalitních služeb odpovídajících reálným potřebám lidí v obtížné situaci, budou-li vytvořeny podmínky k tomu, aby plánování probíhalo kvalitně. K tomu povede systémové zavádění kritérií kvality plánování, nastavení systému rozdělování financí na základě kvalitně zpracovaných plánů, metodická a finanční podpora plánování. 32


Příloha 1 Dopis koordinátorům krajských týmu vzdělavatelů- metodiků: V Č. Budějovicích dne 2007-06-22 Vážený pane………………………., Na základě našeho telefonického rozhovoru se na Vás obracíme jako na koordinátora krajských vzdělavatelů - metodiků proškolených v rámci veřejné zakázky MPSV „Zajištění místní a typové dostupnost sociálních služeb“. Jak už jsme Vás informovali telefonicky, nabízíme Vám další konkrétní spolupráci při vytváření a monitoringu krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Jde nám o to, aby vyškolení krajští vzdělavatelé - metodici měli možnost účastnit se přímo jednání při vytváření krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Konkrétně to znamená, že můžeme částečně hradit jejich účast na jednáních při vytváření KSPRSS. Chceme také podpořit vzájemnou spolupráci vzdělavatelů - metodiků, s tím že můžeme částečně hradit váš čas na jednání týmu. Spolupráce vzdělavatelů - metodiků je podmínkou naší nabídky. Díky spolupráci s týmy krajských vzdělavatelů - metodiků chceme získat aktuální informace o tom, jaké postupy a metody se při krajském plánování osvědčily, co je možné označit za příklady dobré praxe, s jakými problémy se kraje potýkají a s čím potřebují pomoci. Od metodiků také očekáváme, že zajistí aktuální informace od krajského úřadu nebo oficiálních struktur KSPRSS a to především formou rozhovorů. ... Zadání zjišťování aktuálních osvědčených postupů při vytváření KSPRSS Tým vypracuje do 15.8.2007 zprávu o tom, jaké postupy se při vytváření KSPRSS osvědčily, popíšou příklady dobré praxe, osvědčené metody, postupy, nápady, které by mohly uplatnit i jiné kraje. Zadání práce je příloze „Podrobné osnovy“. Prosím při vyplňování osnov nám pomůže, pokud nebudete příliš struční a co možná podrobně popíšete situaci ve Vašem kraji, děkujeme. ..... Prioritou je přímá účast metodiků na jednáních pracovních skupin, řídící skupiny KSPRSS Důležitou činností je přímé jednání metodiků s účastníky procesu vytváření KSPRSS, a to zejména při rozhovorech při zjišťování současné situace. .... Informace: Povinnosti koordinátora – kontaktní osoby: Komunikuje s vedoucí monitoringu anebo s asistentkou. Předjedná provádění zjišťování aktuálních a osvědčených postupů při vytváření KSPRSS s vedením kraje. Zjistí, zda je potřeba, aby na podporu zapojení do projektu odeslalo MPSV na kraj oficiální dopis.

33


Organizuje setkání a práce týmu a rozdělovat fond pracovních hodin. Řídí postup při zjišťování aktuálních osvědčených postupů při vytváření KSPRSS. Kontroluje zadanou práci a výkazy práce. .... • Prosím mějte na paměti, že přitom je nutné zdůraznit, že se nejedná o kontrolu, ale o další pokračování práce vzdělavatelů – metodiků a získávání podkladů pro zajištění dalšího metodického vedení pro kraje pro další plánování sociálních služeb. .... Do 15.8. prosím zašlete zprávu za váš kraj. Zpráva bude spočívat ve vyplnění údajů dle podrobné osnovy. .... Pokud budete mít další dotazy, obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme. Děkujeme Vám za spolupráci,

S pozdravem, Mgr. Pavla Oriniaková, PhD. za KP ops a CpKP vedoucí monitoringu

34


Příloha 2 Zadání zjišťování aktuálních a osvědčených postupů při vytváření krajských střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Úkolem týmu metodiků v každém kraji je vypracovat zprávu o aktuálních a osvědčených postupech a metodách při vytváření krajského střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (dále KSPRSS). Zpráva musí být odevzdána do 15.8.2007. Zpráva bude obsahovat výsledky zjišťování, které se bude týkat čtyř tématických okruhů 1. Struktury a subjekty v procesu KSPRSS 2. Informace potřebné k vytvoření KSPRSS 3. Odborné metodiky a postupy použité v procesu KSPRSS 4. Vnímání příprav KSPRSS v roce 2007 a výhled do dalších let Každý tématický okruh zpracuje tým podle podrobné osnovy. Otázky v podrobných osnovách jsou určeny především klíčovým osobám krajského plánování, které si vyberete a povedete s nimi rozhovor, v němž budou otázky položeny (viz níže k bodu 5). Rozhovor může být veden neformálně, můžete se dotazovat ještě na další detaily, podstatné je zjistit odpovědi na otázky uvedené v osnově. Zpracování zprávy je práce týmu, kde se nemusí objevit jen kompromisy. Vítané jsou i rozdílné pohledy na proces KSPRSS, rozdílné názory různých vzdělavatelů-metodiků nebo účastníků procesu. K bodu 5 podrobné osnovy (uveden u každého tématického okruhu – viz dále v dokumentu): Způsob zpracování a zjišťování informací závisí na vás. Hlavní metodou by měly být rozhovory s úředníky kraje a přímými účastníky procesu KSPRSS (tj. těmi, kteří plán sestavovali) a diskuse v týmu. Můžete také využít vlastní zkušenost, oficiální informační materiály (např. www stránky, tištěné dokumenty apod.). Prosíme o uvedení zdrojů informací do výsledného textu zprávy, do bodu 5 každého tématického okruhu osnovy. Pokud budete mít další dotazy, obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme. Děkujeme Vám za spolupráci, S pozdravem, Mgr. Pavla Oriniaková, PhD. za KP ops a CpKP vedoucí monitoringu ......

35


Podrobné osnovy pro tématické okruhy 1. Tématický okruh: Struktury a subjekty v procesu KSPRSS 1. Kraj:………………………. 2. Popisná část 2.1. Popište struktury vytvořené pro proces KSPRSS v kraji a jejich hierarchii a způsob práce. 2.1.1. Jaké existují struktury (pracovní skupiny, řídící skupiny)? 2.1.2. Jaká je mezi nimi hierarchie, rozdělení rolí, odpovědností? 2.1.3. Kdo řídí proces KSPRSS? 2.1.4. Jak komunikují struktury KSPRSS se zastupitelstvem a radou kraje? 2.1.5. Jak jsou tyto struktury konkrétně zapojeny do vytváření KSPRSS – co dělají? Jsou struktury uzavřené či otevřené každému zájemci? 2.1.6. Jak často se schází řídící skupina? 2.1.7. Jak často se scházejí pracovní skupiny? 2.1.8. Pokud je to možné, nakreslete prosím přehledné schéma – hierarchické postavení struktur v procesu KSPRSS v kraji. 2.2. Popište zastoupení klíčových subjektů ve strukturách KSPRSS: o Úředníci krajského úřadu o Zastupitelé o Poskytovatelé o Uživatelé služeb o Konzultanti, poradenské firmy o Obce, zástupci obcí o Jiné pro váš kraj důležité subjekty 2.2.1.

Popište, jakým způsobem jsou do procesu vytváření KSPRSS zapojeny klíčové subjekty, jaká je/byla jejich role v celém procesu?.

2.2.2.

Na základě jakého klíče byli nominováni zástupci pracovních struktur (pracovní skupiny, řídící skupina apod.) podílející se na sestavení KSPRSS?

2.3. Jak jsou do procesu KSPRSS zapojeni krajští vzdělavatelé-metodici proškolení v rámci veřejné zakázky MPSV „Zajištění místní a typové dostupnost sociálních služeb“? 2.3.1. V jaké struktuře pracují? Na čí podnět se do plánování zapojili? 2.3.2. Co konkrétně dělají? Co je jejich úkol, za co jsou zodpovědní? 2.3.3. V čem jsou přínosem pro proces KSPRSS?

36


2.3.4.

Předpokládáte, že budou pracovat i v příštím kole zpracování KSPRSS?

3. Příklady dobré praxe 3.1. Doporučili byste uspořádání struktur a jejich způsob práce popsané v bodě 2.1. pro proces KSPRSS ostatním krajům a proč? Co se ve Vašem kraji osvědčilo a proč? 3.2. Doporučili byste zapojení klíčových subjektů (popsaných v bodě 2.2) do procesu KSPRSS ostatním krajům a proč? Co se ve Vašem kraji osvědčilo a proč? 3.3. Doporučili byste zapojení krajských vzdělavatelů-metodiků do procesu KSPRSS ostatním krajům a proč? Co se ve Vašem kraji osvědčilo a proč? 4. Překážky při vytváření KSPRSS 4.1. Jaké překážky bránily/brání vytvoření struktur pro KSPRSS? 4.2. Jaké překážky bránily/brání oslovování a zapojování klíčových subjektů (popsaných v bodě 2.2)? 4.3. Jak byly tyto překážky překonány? 5. Zdroje informací:

6. Zpracovatelé

37


2. Tématický okruh: Informace potřebné k vytvoření KSPRSS 1. Kraj:………………………. 2. Popisná část 2.1. Popište prosím, jaké informace pro zpracování KSPRSS bylo/je potřeba ve vašem kraji zjistit. Zajímá nás, zda se zjišťovaly/zjišťují zejména tyto informace: • statistické údaje • přehledy poskytovatelů služeb • potřeby uživatelů služeb • počty uživatelů služeb • metodiky použitelné pro zpracování KSPRSS • kontakty na odborníky v kraji • kontakty na aktivní lidi zapojené do procesu KSPRSS • jaké další informace jste potřebovali pro KSPRSS zjistit

3.

4.

5. 6.

2.2. Jak se tyto informace zjišťovaly/zjišťují? Jaká metoda nebo postup byla/je použita při zjišťování informací? Jaké byly/jsou zdroje informací? 2.3. Jaké informace jsou nakonec v KSPRSS využity? 2.4. Byly/jsou využívány již zpracované dokumenty, analýzy, plány, soupisky, přehledy apod. z obcí? 2.4.1. Jaké informace z obcí byly/jsou požadovány? 2.4.2. Popište prosím metodu nebo postup, použité pro získání těchto informací z obcí. 2.4.3. Jaké informace jsou nakonec v KSPRSS využity? Příklady dobré praxe 3.1. Vyhovoval způsob zjišťování informací popsaný v části 2.2? 3.2. Přinesl tento způsob zjišťování informací potřebné údaje? 3.3. Podařilo se získat potřebné informace z obcí za pomoci metod popsaných v části 2.3.2? 3.4. Vyhovoval způsob získávání informací od obcí? 3.5. Do jaké míry se opírá KSPRSS o dokumenty získané od obcí? Hrají dokumenty od obcí zásadní význam, nebo jen okrajovou – doplňkovou – roli? 3.6. Doporučili byste jiným krajům tento způsob získávání informací od obcí a proč – např. přinesl nejvíce užitečných informací? Překážky při vytváření KSPRSS 4.1. Jaké překážky bránily/brání vytváření a nebo realizaci postupu a harmonogramu KSPRSS? 4.2. Jaké postupy při získávání informací se neosvědčily, jaké jsou nepoužitelné na úrovni kraje? 4.3. Proč se podle vás tyto postupy/metody neosvědčily? 4.4. Jak byly překážky překonány? Zdroje informací Zpracovatelé

38


3. Tématický okruh: Odborné metodiky a postupy použité v procesu KSPRSS 1. Kraj:………………………. 2. Popisná část 2.1. Popište prosím, v jakých krocích postupuje/postupovalo zpracování KSPRSS. Prosím popište postup zpracování a harmonogram, případně nakreslete schéma. 2.2. Je součástí KSPRSS popis aktuální sociální situace? 2.2.1. Jaké dokumenty, materiály, byly zdrojem informací k aktuální sociální situaci v kraji? 2.2.2. Jak byl/je popis aktuální sociální situace v kraji vytvářen – popište prosím postup. 2.2.3. Spolupracoval kraj při vytváření popisu aktuální sociální situace s obcemi a jakým způsobem? 2.3. Je součástí KSPRSS popis/vyhodnocení potřeb uživatelů služeb? V jakém rozsahu? 2.3.1. Jaké dokumenty byly/jsou zdrojem informací k popisu/vyhodnocení potřeb uživatelů služeb? 2.3.2. Jak byl/je popis/vyhodnocení potřeb uživatelů služeb vytvářen? Prosím popište postup. 2.3.3. Spolupracoval kraj při zpracování potřeb uživatelů služeb s obcemi a jakým způsobem? 2.4. Je součástí KSPRSS rozklíčování způsobu financování soc. služeb? 2.4.1. Jaké dokumenty byly/jsou zdrojem informací k rozklíčování způsobu financování soc. služeb? 2.4.2. Jak bylo/je rozklíčování prováděno? Prosím popište postup. 2.4.3. Spolupracoval kraj při rozklíčování s jinými subjekty či odborníky? V čem konkrétně? 2.4. Je součástí KSPRSS strategie, která odráží představu o tom, jak by měly sociální služby v kraji vypadat, kam by měly směřovat? 2.4.1. Jakým způsobem byla/je zpracovávána vize rozvoje? 2.4.2. Jsou součástí KSPRSS priority, prioritní oblasti rozvoje? 2.4.3. Jakým způsobem jsou připraveny – popište prosím postup? 2.5. Je KPSRSS zpracován do úrovně aktivit? 2.5.1. Jakým způsobem byly/jsou aktivity zpracovány – popište prosím postup? 2.6. Je součástí KSPRSS stanovený způsob, jakým bude vyhodnocena jeho efektivita a dopady? 2.6.1. Je v rámci KSPRSS sestaven plán monitorování a hodnocení? 2.6.2. Prosím popište, jakým způsobem bude KSPRSS monitorován. 2.7. Byly/jsou při zpracování KSPRSS využívány „Metodiky“ vytvořené v rámci zakázky „Zajištění místní a typové dostupnosti sociální služeb“? 2.7.1. Do jaké míry jsou „Metodiky“ použitelné na úrovni kraje? 2.7.2. Jaké postupy z „Metodik“ jsou na úrovni kraje nepoužitelné?

39


2.7.3.

Jaké jiné metodické pokyny, postupy, příručky, příklady dobré praxe byly/jsou při zpracování vašeho KSPRSS využívány? 2.8. Spolupracoval kraj při zpracování KSPRSS s některým z týmu krajských vzdělavatelů-metodiků nebo jiným odborníkem či firmou apod.? 2.8.1. Jakým způsobem? 3. Příklady dobré praxe 3.1. Jaký postup se osvědčil a mohli byste jej doporučit ostatním krajům při zpracování • aktuální sociální situace • zjišťování a vyhodnocování potřeb uživatelů služeb • stanovení vize a priorit rozvoje • nastavení systému vyhodnocení a monitoringu 4. Překážky při vytváření KSPRSS 4.1. Jaké zásadní problémy zdolával kraj při zpracování • aktuální sociální situace • zjišťování a vyhodnocování potřeb uživatelů služeb • stanovení vize a priorit rozvoje • nastavení systému vyhodnocení a monitoringu 4.2. Jak byly tyto problémy vyřešeny? 5. Zdroje informací 6. Zpracovatelé

40


4. Tématický okruh: Vnímání příprav KSPRSS v roce 2007 a výhled do dalších let 1. Kraj:………………………. 2. Popisná část 2.1. Prosím napište datum zahájení zpracování KSPRSS (měsíc, rok). 2.2. Na základě jakého zadání bylo zahájeno zpracování KSPRSS? 2.3. Co odstartovalo proces zpracování KSPRSS? 2.4. Podle čeho byl naplánován postup zpracování KSPRSS? 2.5. Byl/je stanoven rozpočet pro přípravu KSPRSS? 2.6.1. Pokud ano, jaký je celkový rozpočet KSPRSS? 2.6. Z čeho hradí kraj přípravu KSPRSS – evropské fondy, vlastní zdroje, jiné? 3. Příklady dobré praxe 3.1. Co pokládáte za největší přínos(y) KSPRSS? 3.2. Osvědčil se způsob financování přípravy KSPRSS a využijete jej i v příštím období? 3.3. Domníváte se, že bude mít KSPRSS pozitivní dopad na rozvoj sociálních služeb v kraji? V jakých směrech a do jaké míry očekáváte tento pozitivní dopad? 3.4. Očekáváte pozitivní vliv KSPRSS na sociální politiku v kraji? 4. Překážky při vytváření KSPRSS? 4.1. Kde hledal/hledá kraj pomoc při zpracování KSPRSS? 4.2. Kde tuto pomoc nalezl/nalézá? 4.3. S čím potřebuje kraj dodnes poradit? 4.4. Pokládáte potíže vznikající při vytváření KSPRSS v roce 2007 za stav, který byl způsoben spíše vnějšími okolnostmi? Jakými okolnostmi – popište prosím (např. chybějící metodické pokyny, nedostatek znalostí, nedostatek času?). 4.5. Navrhujete nějaká zlepšení při přípravu příštích KSPRSS? 5. Zdroje informací 6. Zpracovatelé

41

Zpráva o aktuálních a osvědčených postupech a metodách při vytváření krajských střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb

Recommend Documents