Zpracoval kolektiv autor˘ pod vedenÌm archiv·¯e hl. mÏsta Prahy Doc. PhDr. V·clava Ledvinky, CSc. ve sloûenÌ: PhDr. Miloö Dvo¯·k PhDr. Tom·ö JelÌnek Doc. PhDr. V·clav Ledvinka, CSc. PhDr. Jaroslava Mendelov· PhDr. Miroslav Veselka Mgr. Jan Vichra
ARCHIV HLAVNÕHO MÃSTA PRAHY
PAMÃTNÕ KNIHA K OTEVÿENÕ NOVOSTAVBY
PRAHA 1997
Zah·jenÌ v˝stavby: 28. Ëervna 1995 SlavnostnÌ otev¯enÌ novÈ budovy: 30. kvÏtna 1997
Kniha vyöla za p¯ispÏnÌ PozemnÌch staveb ZlÌn, akciovÈ spoleËnosti
© Archiv hl. mÏsta Prahy Pro Archiv hl. mÏsta Prahy vydalo , spolek pro nekomerËnÌ vyd·v·nÌ odbornÈ literatury Redaktor ñ Josef T¯ikaË N·vrh ob·lky, sazba a grafick· ˙prava ñ Marek Laöùovka Foto ñ Archiv hl. mÏsta Prahy, Marek Laöùovka, Jana JelÌnkov· Vytiskla tisk·rna éaket 96 stran, 39 obr·zk˘, z toho 15 barevn˝ch Vyd·nÌ prvnÌ. N·klad 500 v˝tisk˘ ISBN 80ñ902151ñ3ñ0
OBSAH: ⁄VODNÕ SLOVO PANA PRIM¡TORA JANA KOUKALA
STRANA 7
ARCHIV HLAVNÕHO MÃSTA PRAHY SEDM STOLETÕ HISTORIE MÃSTA V ARCHIVNÕCH DOKUMENTECH
STRANA 8
NOVOSTAVBA PRAéSK…HO ARCHIVU NOV¡ BUDOVA A HISTORIE SNAH O JEJÕ REALIZACI
STRANA 38
BUDOVATEL… STAVBY
STRANA 45
ARCHIV HLAVNÕHO MÃSTA PRAHY STRU»N› PÿEHLED FONDŸ A SBÕREK, ARCHIVNÕ KNIHOVNA
STRANA 48
SEZNAM VYOBRAZENÕ PÿEHLED A POPIS OBRAZOV›CH PÿÕLOH
STRANA 78
Po vÌce neû pades·tiletÈm obdobÌ provizoria, plan˝ch slib˘ a odklad˘ z·sadnÌho ¯eöenÌ p¯ed·v· hlavnÌ mÏsto Praha v tÏchto dnech svÈmu mÏstskÈmu archivu modernÌ ˙Ëelovou budovu. Dlouhodob· snaha archiv·¯˘ a v˘le souËasnÈho vedenÌ mÏsta koncepËnÏ a v dlouhodobÈ ËasovÈ perspektivÏ nejmÈnÏ p¯ÌötÌho stoletÌ vy¯eöit problÈm uchov·nÌ historickÈho a kulturnÌho dÏdictvÌ metropole je tedy korunov·na ˙spÏchem. Se zadostiuËinÏnÌm konstatuji, ûe se tak stalo v neuvϯitelnÏ kr·tkÈ dobÏ. Za pouh˝ch dvacet t¯i mÏsÌc˘ ode dne, kdy jsme v sousedstvÌ are·lu st·tnÌch archiv˘ poloûili z·kladnÌ k·men tÈto stavby, poda¯ilo se Ñna klÌËì dokonËit objekt, kter˝ se ve svÈ kategorii ¯adÌ ke öpiËkov˝m a nejmodernÏji vybaven˝m budov·m nejen v r·mci »eskÈ republiky, ale i v evropskÈm mϯÌtku. Vedle ned·vno dovröenÈ gener·lnÌ rekonstrukce ObecnÌho domu p¯edstavuje druhou nejvÏtöÌ investici mÏsta Prahy v kulturnÌ oblasti nejen v polistopadovÈm obdobÌ, ale patrnÏ i v celÈm obdobÌ pov·leËnÈm. Jsem p¯esvÏdËen, ûe vz·cn˝m historick˝m dokument˘m, kterÈ jsou nesmÌrn˝m a dosud ne zcela docenÏn˝m kulturnÌm i informaËnÌm bohatstvÌm naöeho mÏsta, jsme touto investicÌ vytvo¯ili podmÌnky, jeû plnÏ zajistÌ jejich dalöÌ p¯eûitÌ, öetrnÈ a ˙ËelnÈ vyuûitÌ, odbornÈ oöet¯enÌ, bezpeËnÈ uchov·nÌ a p¯ed·nÌ dalöÌm generacÌm ve stavu, kter˝ nebude horöÌ neûli ten, v nÏmû jsme je sami zdÏdili. Chci vyslovit dÌk vöem, kdo se podÌleli na zdaru tohoto v˝znamnÈho dÌla, a z·roveÚ vyj·d¯it i nadÏji, ûe nebude poslednÌm poËinem svÈho druhu, n˝brû naopak poË·tkem, kter˝ otevÌr· cestu dalöÌm ˙Ëeln˝m investicÌm mÏsta v kulturnÌ oblasti. PracovnÌk˘m Archivu hlavnÌho mÏsta Prahy p¯eji, aby se jim v novÈ budovÏ da¯ilo plnit co nejlÈpe jejich odpovÏdnÈ posl·nÌ nejen tv·¯Ì v tv·¯ historii, ale tÈû ve vztahu k souËasn˝m pot¯eb·m a prospÏchu hlavnÌho mÏsta i jeho obËan˘. V Praze dne 30. kvÏtna 1997
Jan Koukal prim·tor hlavnÌho mÏsta Prahy
ARCHIV HLAVNÕHO MÃSTA PRAHY SEDM STOLETÕ HISTORIE MÃSTA V†ARCHIVNÕCH DOKUMENTECH
9 Archiv hlavnÌho mÏsta Prahy pat¯Ì k†nejstaröÌm odborn˝m archivnÌm institucÌm u†n·s. Jako specializovan˝ ˙stav, v†dobovÈ terminologii jako jeden z Ñpomocn˝ch ˙¯ad˘ mÏstsk˝chì, byl zaloûen roku 1851. ShromaûÔuje a uchov·v· historickÈ dokumenty ˙¯ednÌ i ne˙¯ednÌ povahy, kterÈ pod·vajÌ svÏdectvÌ o minulosti Prahy od st¯edovÏk˝ch poË·tk˘ mÏstskÈho ûivota aû po pr·h souËasnosti. Jsou nejen cenn˝m informaËnÌm a kulturnÏ-historick˝m bohatstvÌm ËeskÈ metropole, ale tÈû v˝znamnou souË·stÌ n·rodnÌho kulturnÌho dÏdictvÌ. J·dro fond˘ a sbÌrek mÏstskÈho archivu tvo¯Ì pÌsemnosti ˙¯ad˘ a institucÌ mÏstsk˝ch obcÌ, kterÈ jsou dnes souË·stÌ Prahy. Byly ve spisovn·ch sv˝ch p˘vodc˘ ukl·d·ny od st¯edovÏku aû do novÈ doby. Proto d˘leûit˝m a urËujÌcÌm momentem pro dÏjiny archivu je v˝voj spr·vy mÏsta a p¯edevöÌm vznik radnice. V†dobÏ, kdy mluvÌme o†poË·tcÌch archivu, byla mÏstsk· spr·va reprezentov·na rycht·¯em ñ p¯edstavitelem kr·lovsk˝ch z·jm˘ ve mÏstÏ, jenû p¯edsedal mÏstskÈmu soudu, a mÏstskou radou v†Ëele s†purkmistrem, kter· reprezentovala spoleËenstvÌ mÏöùan˘ ñ obec. Vliv mÏstskÈ rady postupnÏ rostl, aû tento sbor konöel˘ p¯evzal takÈ soudnÌ agendu a pod¯Ìdil si postupnÏ i rycht·¯sk˝ ˙¯ad. Radnice, kde se sch·zela mÏstsk· rada a ˙¯adoval mÏstsk˝ pÌsa¯, vznikla na StarÈm MÏstÏ praûskÈm koncem 13. stoletÌ. »asem se stala tÈû sÌdlem mÏstskÈho soudu a zcela zastÌnila v˝znam rychty. MÏöùanÈ nejprve ukl·dali d˘leûitÈ pÌsemnosti v†soukrom˝ch domech konöel˘ nebo†v mÏstskÈ rychtÏ. Archiv v†prvotnÌ podobÏ p¯edstavovala okovan· truhla, kter· st·la v†radnÌ sÌni. Byly v†nÌ uchov·v·ny pr·vnÌ listiny, kr·lovsk· privilegia, mÏstskÈ knihy a†peËetidla, penÌze a jinÈ cennosti. KlÌËi od tÈto truhly mohl disponovat jen purkmistr a jeho z·stupce. Z†d˘vod˘ zaruËenÌ bezpeËnosti se postupnÏ stalo zvykem, ûe tato truhla slouûila takÈ jako depozit·¯ pro soukromÈ pÌsemnosti jednotliv˝ch mÏöùan˘ ñ ovöem se souhlasem rady. Protoûe pÌsemnostÌ p¯ib˝valo, rozhodla se mÏstsk· rada kolem roku 1394 po¯Ìdit soupis ñ invent·¯ listin uloûen˝ch v†radnici. P¯i†poû·ru radnice v†roce 1399 sho¯ela vÏtöina pÌsemnostÌ, proto zn·me obsah prvotnÌho archivu pr·vÏ jen dÌky v˝öe uvedenÈmu soupisu, kter˝ se zachoval v†jednom z†rukopis˘ archivu vyöehradskÈ kapituly. DalöÌ ztr·ty staromÏstsk˝ch pÌsemnostÌ p¯inesly nepokoje po smrti V·clava IV. (1419) a poË·teËnÌ f·ze husitskÈ revoluce. Podobn˝m v˝vojem jako StarÈ MÏsto proöla i Mal· Strana, NovÈ MÏsto a takÈ purkrabskÈ HradËany. Pr·vφmalostransk· radnice a tamnÌ archiv zaznamenaly nejvÏtöÌ ztr·ty na konci roku 1419 p¯i bojÌch mÏöùan˘ s kr·lovskou pos·dkou PraûskÈho hradu a p¯i vyp·lenÌ MalȆStrany. I kdyû byla ¯ada staromÏstsk˝ch listin zniËena nebo ztracena, text vÏtöiny z†nich se zcela Ëi zË·sti zachoval dÌky tomu, ûe privilegia a d˘leûitÈ listiny byly p¯episov·ny od roku 1366 do novÏ z¯ÌzenÈ pamÏtnÌ knihy. PÌsemnosti uchovanÈ v†origin·le uspo¯·dal a zrevidoval v†polovinÏ 15. stoletÌ nejvyööÌ staromÏstsk˝ pÌsa¯ édimÌr ze Sedlce. Zachovan· privilegia byla opat¯ena struËn˝m latinsk˝m regestem a signaturou. K†revizi pak doölo v 15. stoletÌ jeötÏ jednou. P¯i tÈ p¯Ìleûitosti zÌskaly listiny dalöÌ oznaËenÌ, slouûÌcÌ pravdÏpodobnÏ k jejich lokaci. StejnÏ jako listiny byly ukl·d·ny do truhlic i†mÏstskÈ knihy, a to jeötÏ v 15. stoletÌ. Od truhel s†nejv˝znamnÏjöÌmi knihami mÏl klÌËe pouze purkmistr a jeho z·stupce, od bÏûn˝ch manu·l˘ mÏl klÌËe pÌsa¯. Vzniku a rozvoji mÏstskÈ kancel·¯e jako samostatnÈho ˙¯adu odpovÌdalo rostoucÌ mnoûstvÌ pÌsemnostÌ a velk˝ rozkvÏt mÏstsk˝ch ˙¯ednÌch knih. BÏhem 15. stoletÌ zaËala p˘sobit ¯ada niûöÌch ˙¯ad˘ a niûöÌch delegovan˝ch soud˘. N·r˘stu mnoûstvÌ knih a jin˝ch pÌsemnostÌ pak jiû nemohly staËit obecnÌ truhlice, a tak v†nich z˘stala pouze mÏstsk· privilegia, zatÌmco knihy naöly novÈ mÌsto ve sk¯ÌnÌch.
10 Vedle mÏstskÈ rady a ˙¯ad˘, kterÈ byly souË·stÌ mÏstskÈ spr·vy, p˘sobila ve mÏstÏ tÈû tzv. postrannÌ pr·va. Byly to cÌrkevnÌ imunity (enkl·vy nepodlÈhajÌcÌ mÏstskÈ spr·vÏ), ˙¯ad mostu praûskÈho, st¯eleckÈ pr·vo na NovÈm MÏstÏ atd. TakÈ tyto pr·vnÌ subjekty vedly a uchov·valy svÈ ˙¯ednÌ pÌsemnosti. Archivy praûsk˝ch mÏst byly v†pr˘bÏhu staletÌ devastov·ny a ochuzov·ny. P¯ÌËinou byly politickÈ ud·losti i ûivelnÈ pohromy. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t rok 1547, kdy mÏsta perzekuËnÌm z·sahem panovnÌka p¯iöla o vÏtöinu privilegiÌ. Po jejich Ë·steËnÈm navr·cenÌ je musel pÌsa¯ opÏt zrevidovat. Na p¯elomu 40. a 50. let 16. stoletÌ byly proto staromÏstskÈ listiny novÏ chronologicky uspo¯·d·ny a kaûd· byla opat¯ena Ëesk˝m regestem. DalöÌ revize byla pak provedena p¯ed rokem 1620 a kaûd· listina obdrûela tehdy do pravÈho hornÌho rohu po¯adovou arabskou ËÌslici. PodobnÏ byla srovn·na a oËÌslov·na privilegia na NovÈm MÏstÏ a na MalÈ StranÏ. V†neklidn˝ch dob·ch t¯icetiletÈ v·lky pr·ce spojenÈ s†po¯·d·nÌm mÏstsk˝ch archiv˘ ustaly. Praûsk· mÏsta byla sice drancov·na cÌsa¯sk˝m a sask˝m vojskem, ale archiv·lie zniËeny nebyly. äkodu utrpÏl jen malostransk˝ archiv p¯i övÈdskÈm vp·du na Malou Stranu v†roce 1648. Z·jem mÏöùan˘ o obecnÌ archivy od 17. stoletÌ stoupal. Na StarÈm MÏstÏ se û·dnÈ pÌsemnosti ani mÏstskÈ knihy nep˘jËovaly, pouze v˝jimeËnÏ se svolenÌm mÏstskÈ rady ˙¯ednÌm osob·m. Tato praxe se uplatÚovala i u pÌsemnostÌ niûöÌch ˙¯ad˘. O†archivech ostatnÌch mÏst nejsou p¯ÌmÈ zpr·vy, ale praxe byla jistÏ obdobn·. Od 17.†stoletÌ, kdy bylo zavedeno pÌsemnÈ ˙¯ednÌ ¯ÌzenÌ, nar˘stal takÈ spisov˝ materi·l, kter˝ musel b˝t ukl·d·n a uspo¯·d·n. ZmÌnku o registratu¯e jednoho ze staromÏstsk˝ch ˙¯ad˘ m·me jiû z†poË·tku 17. stoletÌ. PÌsa¯i museli o spisy db·t a p¯i p¯ed·v·nÌ ˙¯adu museli dÏlat soupisy spisovÈho materi·lu. Registratura postupnÏ zÌskala zvl·ötnÌ mÌstnost ñ repositorium, kterÈ bylo postupnÏ rozöi¯ov·no o dalöÌ mÌstnosti. Na StarÈm MÏstÏ byla situace komplikov·na jeötÏ tÌm, ûe od 16. stoletÌ byla kancel·¯ rozdÏlena. V†ho¯ejöÌ kancel·¯i ñ pro z·leûitosti projedn·vanÈ v†radÏ ñ se vedly z·pisy trh˘, p¯ÌpovÏdÌ, kvitancÌ atd., po¯izovaly se zde opisy tÏchto pr·vnÌch po¯ÌzenÌ a opisy ze soudnÌch protokol˘. V†dolejöÌ kancel·¯i byly vy¯izov·ny z·leûitosti menöÌ d˘leûitosti. V†polovinÏ 17. stoletÌ byl proto staromÏstsk˝ archiv znovu p¯erovn·n a v†roce 1660 byl do staromÏstskÈ pam·tnÈ knihy zaps·n nov˝ invent·¯ privilegiÌ. Z·roveÚ na¯Ìdila staromÏstsk· rada sepsat i knihy ho¯ejöÌ kancel·¯e. Jejich invent·¯ byl po¯Ìzen v†roce 1662 a stal se nejstaröÌm invent·¯em praûsk˝ch mÏstsk˝ch knih v˘bec. Archiv dolnÌ kancel·¯e se nach·zel spolu s†kancel·¯Ì v†prvnÌm pat¯e radnice za oknem s†n·pisem ÑPraga caput regniì. Protoûe byl bezpeËn˝, byla sem p¯enesena takÈ ûelezn· truhlice s†kr·lovsk˝mi privilegii a jin˝mi vz·cnostmi. Revize archivu dolejöÌ kancel·¯e, kterou byli povϯeni dva konöelÈ, probÏhla v†roce 1741 a p¯i tÈto p¯Ìleûitosti byl po¯Ìzen i nov˝ invent·¯. PÈËe o archiv staromÏstskÈ kancel·¯e byla na tehdejöÌ pomÏry neobvykl· a v†praxi mÏstsk˝ch kancel·¯Ì ojedinÏl·. Proto mÏstskou radu nezaskoËil ani reskript Marie Terezie z†roku 1753, kter˝ na¯Ìdil rovn·nÌ obecnÌch registratur a archiv˘. V†n·sledujÌcÌch letech pak probÌhaly v†praûsk˝ch mÏstech, stejnÏ jako jinde, vizitace archiv˘ a registratur. V†80. letech 18. stoletÌ prosadil cÌsa¯ Josef II. reorganizaci praûskÈ spr·vy. V†roce 1784 byla spojena dosud samostatn· praûsk· mÏsta (StarÈ MÏsto, NovÈ MÏsto, Mal· Strana a HradËany, form·lnÏ pov˝öenÈ v†roce 1751 na ËtvrtÈ mÏsto praûskÈ) a do Ëela jim byl postaven magistr·t. SÌdlem magistr·tu se stala StaromÏstsk· radnice, kam se mÏly takÈ p¯enÈst registratury jednotliv˝ch mÏst. SjednocenÌ archiv˘ a registratur vöak zabr·nil nedostatek prostoru. MÏstskÈ knihy byly Ë·steËnÏ svezeny a uloûeny
11 v†hornÌ kancel·¯i, ¯ada pÌsemnostÌ vöak z˘stala rozpt˝lena. VlastnÌ staromÏstskÈ archiv·lie byly z†d˘vodu p¯estavby radnice p¯emÌstÏny do krypty kostela sv. Mikul·öe na StarÈm MÏstÏ. MalostranskÈ a hradËanskÈ archivy byly rozdÏleny mezi kryptu sv.†Mikul·öe a†NovomÏstskou radnici. K†definitivnÌmu p¯esunu pÌsemnostÌ z†radnice do krypty pak doölo ve 20. letech 19. stoletÌ. P¯i tomto stÏhov·nÌ utrpÏly archivy mnoho ökod, z†bohat˝ch spisoven z˘staly jen zlomky, archivy nÏkter˝ch ˙¯ad˘ zmizely. Vinu na zk·ze nesla nejen öpatn· organizace p¯i sjednocov·nÌ archiv˘ a spisoven, ale i dobov˝ p¯Ìstup ke star˝m pÌsemnostem, kterÈ v†oËÌch magistr·tnÌch byrokrat˘ reprezentovaly to, co osvÌcensk· vl·da popÌrala a ruöila. Po terezi·nsk˝ch na¯ÌzenÌch podporujÌcÌch pÈËi o archivy nastal nep¯Ìzniv˝ obrat a tato pÈËe se z˙ûila jen na praktick· ochrann· na¯ÌzenÌ v†dobÏ nebezpeËÌ. Neuspo¯·danost a rozt¯ÌötÏnost pÌsemnostÌ, hlavnÏ pr·vnÌch listin, p¯iv·dÏla ovöem magistr·t do potÌûÌ. To p¯imÏlo ˙¯ad k†tomu, aby v†roce 1801 povϯil magistr·tnÌho radu Wolfganga Bocka uspo¯·d·nÌm a inventarizacÌ mÏstsk˝ch listin. Bock zjistil, ûe†nejlÈpe z†nich, v†p˘vodnÌ ûeleznÈ truhlici, byly uloûeny staromÏstskÈ listiny a ûe stÏhov·nÌ se jich nijak nedotklo. Zato ¯ada privilegiÌ novomÏstsk˝ch a malostransk˝ch podlehla zk·ze. Invent·¯ sepsal Bock kolem roku 1803 a sbÌrku listin pak spravoval aû do roku 1821, kdy p¯edal archiv svÈmu n·stupci. P¯i tÈ p¯Ìleûitosti po¯Ìdil opÏt nov˝ invent·¯. KromÏ listin uspo¯·dal rovnÏû mÏstskÈ knihy a v†okamûiku, kdy ËeskÈ gubernium v†roce 1805 vyzvalo prost¯ednictvÌm krajsk˝ch ˙¯ad˘ mÏsta a mÏsteËka, aby uspo¯·dala a zinventarizovala svÈ listiny, byl s†po¯·d·nÌm jiû hotov. ArchivnÌ sbÌrky vöak st·le doplÚoval. M· z·sluhu i na vzniku archivnÌ p¯ÌruËnÌ knihovny, kterou po¯izoval ze sv˝ch soukrom˝ch prost¯edk˘. NovÏ uspo¯·dan˝ archiv p¯evzal po Bockovi v†roce 1821 magistr·tnÌ rada Josef Jebauck˝ a po nÏm v†roce 1840 magistr·tnÌ rada Josef Rokos. Obsah archivu vöak z˘stal aû do poloviny 19. stoletÌ tÈmϯ nezmÏnÏn, p¯estoûe mimo archivnÌ sbÌrky se v†kostele sv. Mikul·öe Ëasem nakupilo mnoûstvÌ neuspo¯·dan˝ch pÌsemn˝ch pam·tek†a registratur. ⁄¯ednÌ nezbytnost sice vedla magistr·t k†rozhodnutÌ tento materi·l uspo¯·dat a po¯·dacÌ pr·ce zaËaly jiû ve 20. letech, avöak efekt byl velmi problematick˝. ZejmÈna kdyû od roku 1830 t¯ÌdÏnÌ pÌsemnostÌ nabylo na soustavnosti, bylo neodborn˝mi z·sahy zniËeno mnoho listin, kterÈ pat¯ily do archivu. Stejn˝ osud postihl i nÏkterÈ knihy nÏkdejöÌ dolejöÌ kancel·¯e, kterÈ byly p¯ed·ny do registratury. Ho¯ejöÌ kancel·¯ p¯edala svÈ knihy ˙¯adu mÏstsk˝ch knih a v†archivu tak ve 40. letech byl jen nepatrn˝ zlomek z†nich ñ vÏtöinou knihy pam·tnÈ. äpatn˝ stav praûskÈho mÏstskÈho archivu vzbudil pozornost vÏdeck˝ch kruh˘ a†p¯edevöÌm zemsk˝ historiograf Frantiöek Palack˝ se zaslouûil o to, ûe archivu zaËala b˝t vÏnov·na opÏt n·leûit· pÈËe. Bylo t¯eba p¯edevöÌm vyhledat pro archiv vhodnou budovu, postarat se o öetrnÈ uloûenÌ archiv·liÌ a ustanovit zvl·ötnÌho archivnÌho ˙¯ednÌka. P˘vodnÌ pl·n z¯Ìdit archiv ve zruöenÈ radniËnÌ kapli se neuskuteËnil a kdyû byla v†roce 1837 zah·jena p¯estavba StaromÏstskÈ radnice, archiv se naopak vystÏhoval do StarÈ rychty. MÏstsk· rada neztratila z·jem o uspo¯·d·nÌ archivu a hledala muûe, kter˝ by se tohoto ˙kolu ujal a kter˝ by z·roveÚ zpracoval dÏjiny Prahy. Palack˝ doporuËil pro tento ˙kol V·clava Vladivoje Tomka, jenû byl v†roce 1842 p¯ijat za ˙¯ednÌka magistr·tu a stal se spr·vcem archivu. Tomek vöak za necel˝ rok ze sluûeb magistr·tu odeöel a archiv z˘stal opÏt na dlouhou dobu bez dozoru. V˝znamnÈ zmÏny p¯inesly ud·losti roku 1848 a n·slednÈ spr·vnÌ reformy. OddÏlenÌ soudnictvÌ od obecnÌ spr·vy p¯edevöÌm zp˘sobilo, ûe archiv byl p¯ipraven o†souvislou ¯adu praûsk˝ch pozemkov˝ch knih a dalöÌch mÏstsk˝ch knih a registratur,
12 kterÈ p¯evzaly novÈ st·tnÌ soudy. Znovu se vöak zaËala prosazovat myölenka na z¯ÌzenÌ archivu jako ¯·dnÈ instituce. PodnÏtem k†tÏmto ˙vah·m byla reorganizace mÏstskÈ spr·vy, chystan· na z·kladÏ novÈho praûskÈho obecnÌho ¯·du, vydanÈho v†dubnu roku 1850. N·vrhy Frantiöka PalackÈho podpo¯il tentokr·t osobnÏ purkmistr dr. VaÚka. Jiû v†b¯eznu 1850 rozhodla mÏstsk· rada o z¯ÌzenÌ novÈho mÌsta mÏstskÈho archiv·¯e, kter˝ nemÏl b˝t vybÌr·n z†˙¯ednictva, n˝brû z†¯ad ÑuËenc˘ì. V†konkurzu zvÌtÏzil zkouöen˝ pr·vnÌk Karel JaromÌr Erben, kter˝ mÏl za sebou jiû zkuöenost kustoda a†archiv·¯e N·rodnÌho muzea i povÏst odbornÏ fundovanÈho pomocnÌka Frantiöka PalackÈho.
OdbornÈ za¯ÌzenÌ a vÏdeck˝ ˙stav mÏsta Karel JaromÌr Erben (1811ñ1870) nastoupil do ˙¯adu archiv·¯e kr·lovskÈho hl.†mÏsta Prahy dne 1. srpna 1851. Nejprve vöak musel mÏstsk˝ archiv jako odbornou a vÏdeckou instituci tak¯ka od z·kladu vybudovat. ArchivnÌ sbÌrky a dalöÌ historickÈ pÌsemnosti mÏsta byly rozt¯ÌötÏny na ¯adÏ mÌst a nebyly z†vÏtöÌ Ë·sti v˘bec uspo¯·d·ny. Podle invent·¯e, kter˝ Erben p¯evzal od dosavadnÌho spr·vce, obsahoval archiv pr·vnÌ listiny, privilegia, nÏkterÈ knihy a pl·ny a kromÏ toho i ¯adu r˘zn˝ch vÏcÌ, kterÈ zde byly uskladnÏny bÏhem p¯estavby radnice. NÏkterÈ pÌsemnosti byly v†kancel·¯i spr·vce nikoli v depozit·¯i, ¯ada z†nich leûela v†magistr·tnÌ ingrosatu¯e. Podle Erbenovy archivnÌ instrukce, schv·lenÈ mÏstskou radou 30. z·¯Ì 1851, mÏly b˝t souË·stÌ archivu listiny a rukopisy ze StaromÏstskÈ radnice, spisy z†judici·lnÌ registratury uloûenÈ ve sv. Mikul·öi, mÏstskÈ knihy nep¯evzatÈ soudnÌmi ˙¯ady a archivnÌ knihovna. Vöechny tyto archiv·lie mÏly b˝t postupnÏ uspo¯·d·ny. Erben chtÏl rozt¯Ìdit listiny, zaloûit regesta k†listin·m a knih·m, pro sbÌrky vypracovat soupis s†rejst¯Ìky a zÌskat pom˘cky pro knihovnu. Nejprve ale musel p¯estÏhovat†vöechen materi·l do nov˝ch mÌstnostÌ, kterÈ byly archivu vyhrazeny v†prvnÌm pat¯e jiûnÌho traktu radnice. Uloûil sem nejprve knihovnu, listiny a mÏstskÈ knihy a pak zaËal s†p¯idÏlen˝m pomocnÌkem vybÌrat z†mikul·öskÈho kostela d˘leûitÈ listiny a spisy. Vöe ostatnÌ bylo nutnÈ prohlÈdnout a bezcenn˝ materi·l prodat. Tato revize trvala nÏkolik let. V†roce 1857 zÌskal Erben do ˙¯adu Josefa Ranka, kter˝ za nÏho v†dobÏ nemoci obstar·val se dvÏma pomocnÌky nejhruböÌ pr·ci. V†roce 1864 byl kostel sv. Mikul·öe vypr·zdnÏn. Z˘stala zde pouze star· registratura z†let 1784ñ1850, kter· se nestala souË·stÌ archivu, ale dostala se pod spr·vu mÏstskÈ registratury. Archiv byl doplnÏn o ¯adu pÌsemnostÌ; zatÌmco v†roce 1851 mÏl 230 pergamenov˝ch a papÌrov˝ch listin, v†roce 1860 to bylo jiû 225 pergamenov˝ch a 2 324 papÌrov˝ch listin. MÏstsk˝ch knih bylo 1†500†kus˘. K†archiv·liÌm byly vytvo¯eny invent·¯e s†vÏcn˝mi a jmenn˝mi rejst¯Ìky. Listin a†knih vöak st·le p¯ib˝valo. Z†mikul·öskÈho chr·mu bylo zÌsk·no celkem asi 40†000 listin. Knihovna se rozrostla o radnÌ knihovnu a mÏla nynÌ 500 pr·vnick˝ch a†historick˝ch titul˘ se 2†010 svazky. Archiv zaËal b˝t zahrnov·n ˙¯ednÌmi historicko-pr·vnÌmi dotazy a s·m Erben kromÏ kr·tkÈho pojedn·nÌ o StaromÏstskÈ radnici vydal obecnÌm n·kladem v†roce 1860 pr·ci o staromÏstsk˝ch prim·torech.
13 Vzhledem k†mnoûstvÌ pracovnÌch ˙kol˘ bylo nezbytnÈ upevnit postavenÌ Erbenova osvÏdËenÈho pomocnÌka Josefa Ranka. Na p¯Ìmluvu Erbena a PalackÈho byl Rank, p¯estoûe nemÏl pat¯iËnÈ vzdÏl·nÌ, jmenov·n v†roce 1861 archivnÌm adjunktem a bez konkurzu p¯idÏlen do†archivu. Zde z˘stal aû do reorganizace v†roce 1864, kdy p¯eöel jako adjunkt do mÏstskÈ spisovny. Archiv se reorganizacÌ stal jednÌm z†mÏstsk˝ch pomocn˝ch ˙¯ad˘, jejichû p¯ednostou byl zvolen Karel JaromÌr Erben. Na Rankovo mÌsto byl jako adjunkt p¯ijat absolvent vÌdeÚskÈho Institutu pro rakousk˝ dÏjezpyt a†b˝val˝ adjunkt ZemskÈho archivu kr·lovstvÌ ËeskÈho ñ Josef Emler. Josef Emler se nevÏnoval jen vÏdeckÈ pr·ci. PodÌlel se na po¯·d·nÌ archivu, novÏ nastÏhovanÈho do severov˝chodnÌho rohu p¯ÌzemÌ radnice, kde zaujÌmal dvÏ mÌstnosti, a pom·hal tÈû plnit ˙¯ednÌ ˙koly, jako bylo vedenÌ knih mÏöùan˘ a matrik Ëlen˘ sboru obecnÌch staröÌch. V†roce 1865 bylo rozhodnuto uspo¯·dat archiv z·duönÌho ˙¯adu, kter˝ nebyl dosud souË·stÌ mÏstskÈho archivu, a v†roce 1867 byla zaloûena sbÌrka modernÌch pr·vnÌch listin zÌskan˝ch z†mikul·öskÈ spisovny a z mÏstskÈ pokladny. V˝znamnÈ bylo i rozhodnutÌ rady z†roku 1869, na jehoû z·kladÏ byla archivu kaûdoroËnÏ vymϯov·na dotace na n·kup knih do archivnÌ knihovny. TÈhoû roku zaËal archiv pracovat na publikaci Ukazatel dom˘ a ulic v†Praze, kter· byla v†roce 1870 vyd·na tiskem. Dne 21. listopadu 1870 podlehl archiv·¯ Erben nemoci a jeho n·stupcem zvolil sbor obecnÌch staröÌch v†dubnu 1871 Josefa Emlera (1836ñ1899). SouËasnÏ bylo rozhodnuto o reorganizaci pomocn˝ch ˙¯ad˘. P¯edevöÌm byla zruöena Erbenova funkce ¯editele (p¯ednosty) pomocn˝ch ˙¯ad˘ a kaûd˝ ˙¯ad mÏl mÌt svÈho p¯edstavenÈho. Pro archiv bylo kromφvedoucÌho ˙¯ednÌka s†titulem mÏstskÈho archiv·¯e poËÌt·no tÈû s mÌstem adjunkta. KonkurznÌ pravidla poûadovala pro toto mÌsto pr·vnÌ nebo historickÈ vzdÏl·nÌ a znalost latiny. Mezi ¯adou uchazeˢ byl vybr·n JUDr. JaromÌr »elakovsk˝, syn Frantiöka Ladislava »elakovskÈho a Bohuslavy RajskÈ, kter˝ jiû od dob studiÌ spolupracoval se†zemsk˝m archivem, zab˝val se pr·vnÌmi dÏjinami Ëesk˝ch mÏst a zaËal pro nÏ shromaûÔovat prameny. »elakovsk˝ nastoupil na mÌsto adjunkta mÏstskÈho archivu v†polovinÏ roku 1871. Nejv˝znamnÏjöÌm ˙kolem archivu v†tÈ dobÏ bylo dokonËit pom˘cky ke sbÌrce star˝ch pr·vnÌch listin ñ abecednÌ a vÏcn˝ index, na nÏmû pracoval Emler. »elakovsk˝ uspo¯·dal knihovnu, zinventarizoval rukopisy a†zpracoval regesta k†pam·tn˝m knih·m, po¯izoval invent·¯e a rejst¯Ìky. Podle Emlerovy zpr·vy z†roku 1880 mÏl archiv ve sv˝ch sbÌrk·ch 1 917 rukopis˘, 100†pergamenov˝ch listin, privilegiÌ a pr·vnÌch listin, 3 570 listin pr·vnÌ povahy, sbÌrku soukromopr·vnÌch pÌsemnostÌ atd. V†roce 1888 zÌskal od z·duönÌho ˙¯adu dalöÌch 119 rukopis˘ a ¯adu tisk˘ a takÈ mÏstsk· hlavnÌ pokladna musela archivu odevzdat nadaËnÌ a vÏnovacÌ listiny. Na poË·tku 90. let pak p¯ibylo do archivu 79 knih ˙¯adu perkmistra hor viniËn˝ch, byly sem uloûeny protokoly hospod·¯skÈ komise, mÏstskÈ rady a sboru obecnÌch staröÌch. Rostla takÈ knihovna, p¯i nÌû se od roku 1868 zaËala utv·¯et sbÌrka novin. Archiv vedle tÈto odbornÈ Ëinnosti st·le prov·dÏl z·pisy do knih mÏöùansk˝ch pr·v, do matriky sboru obecnÌch staröÌch, do dalöÌch ˙¯ednÌch knih a†vedl pamÏtnÌ knihy mÏsta. K†tomu je nutnÈ p¯ipoËÌtat badatelskou agendu ˙¯ednÌ a vÏdeckou, stejnÏ jako vypracov·v·nÌ reöeröÌ a dotaz˘,
14 i p¯ekladatelskou agendu. ZatÌmco Emler reprezentoval archiv a ponechal si z·leûitosti historickÈ a informaËnÌ, »elakovskÈmu byly vyhrazeny ot·zky pr·vnÌ a pr·vnÏ historickÈ. V†roce 1886 vyöel prvnÌ dÌl jeho SbÌrky pramen˘ pr·va mÏstskÈho v†»ech·ch†ñ Privilegia mÏst praûsk˝ch. Emler rovnÏû vydal ¯adu publikacÌ a edic pramen˘ k†n·rodnÌm dÏjin·m. Od roku 1871 p¯edn·öel na praûskÈ univerzitÏ pomocnÈ vÏdy historickÈ a roku 1887 se stal ¯·dn˝m profesorem tohoto oboru. »elakovsk˝ se habilitoval v†roce 1883 na ËeskÈ univerzitÏ pro dÏjiny pr·va a ¯·dn˝m profesorem byl jmenov·n v†roce 1892. MÏstsk˝ archiv se v†tÈto dobÏ stal st¯ediskem vÏdeckÈho b·d·nÌ, mÏl tÏsnÈ vztahy s†univerzitou a s†celou tehdejöÌ historickou obcÌ. MÏl tÈû punc historickÈho semin·¯e pro univerzitnÌ studenty. V†roce 1896 byl nemocn˝ Emler na vlastnÌ û·dost propuötÏn z†mÌsta archiv·¯e a na jeho mÌsto byl zvolen JaromÌr »elakovsk˝ (1846ñ1914). Protoûe archiv zÌskal ¯adu nov˝ch p¯Ìr˘stk˘, pot¯eboval nalÈhavÏ novÈho adjunkta. MÌsto zÌskal JUDr. PhDr. Josef Teige. KromÏ studiÌ v†Praze, kde byl i Emlerov˝m û·kem, prohloubil si odbornÈ vzdÏl·nÌ v†MnichovÏ a ve VÌdni. B·dal v†¯adÏ naöich i cizÌch archiv˘ ñ hlavnÏ v†ÿÌmÏ. V†mÏstskÈm archivu zaËal pracovat v†dobÏ, kdy JaromÌr »elakovsk˝ dokonËil novou ˙¯ednÌ archivnÌ instrukci, kterou mÏstsk· rada schv·lila v†roce 1897. Instrukce stanovila, ûe ˙kolem archivu mÏsta Prahy je ÑsbÌrati, chr·niti, v†p¯ehlednosti chovati a†snadno p¯Ìstupn˝mi Ëiniti jak staröÌ archiv·lie, tak i novÏjöÌ d˘leûitÏjöÌ pr·vnÌ listiny obce praûskÈì, aby se Ñpr·va obce praûskÈ zabezpeËovala, ˙¯adov·nÌ p¯i obci usnadÚovalo a b·d·nÌ v†oboru dÏjin mÏsta podporovaloì. KromÏ rozmnoûov·nÌ a po¯·d·nÌ sbÌrek byla zd˘raznÏna ˙Ëast na publikaËnÌ Ëinnosti a historick· pr·ce s†d˘razem na vyd·nÌ vÏdeckÈ edice historick˝ch listin ñ diplomat·¯e mÏsta Prahy. »elakovsk˝ se snaûil soust¯edit v†mÏstskÈm archivu vöechny archivnÌ pam·tky, hlavnÏ starou registraturu z†let 1784ñ1850. ⁄mysl se nezda¯il hlavnÏ pro nedostatek mÌsta a tyto pÌsemnosti z˘st·valy nad·le pod spr·vou hlavnÌ magistr·tnÌ registratury, kde nebyly snadno p¯ÌstupnÈ. P¯esto se do archivu od ˙¯adu desk zemsk˝ch a pozemkov˝ch vr·tily staröÌ mÏstskÈ knihy z†doby p¯ed rokem 1700, byly sem odevzd·ny staröÌ viniËnÌ knihy, z†registratury p¯ed·ny ˙¯ednÌ knihy libeÚskÈho panstvÌ, Holeöovic a Vyöehradu, a takÈ archiv grÈmia chirurg˘. V roce 1900 zÌskal archiv dalöÌ v˝znamnÈ p¯Ìr˘stky ñ od okresnÌho soudu v†KarlÌnÏ byly p¯evzaty pozemkovÈ knihy öpit·lu sv.†Pavla za Po¯ÌËskou branou, k¯iûovnÌk˘ s†Ëervenou hvÏzdou u sv. Petra na Po¯ÌËÌ, dÏkanstvÌ sv. Apolin·¯e na NovÈm MÏstÏ a libeÚskÈho panstvÌ. Byl takÈ p¯evzat archiv spoleËenstva praûsk˝ch mlyn·¯˘, sladovnÌk˘ a n·kladnÌk˘ piva va¯enÌ. NÏkterÈ pÌsemnosti byly odevzd·ny archivu po p¯ipojenÌ LibnÏ k†Praze (1901). RovnÏû Josef Teige se zapojil do archivnÌ pr·ce zcela v†intencÌch novÈ instrukce. Zdokonaloval pom˘cky sbÌrkov˝ch fond˘, provedl jejich revizi, zaloûil katalogy archivnÌ knihovny, uspo¯·dal a vytvo¯il pom˘cky i ke sbÌrce mÏöùansk˝ch dokument˘ a†rejst¯Ìk k†obsahu ¯ady mÏstsk˝ch knih. Jeho hlavnÌm cÌlem bylo pokraËov·nÌ v†mÌstopisu V·clava Vladivoje Tomka. ArchivnÌ person·l se kromÏ nÏho nijak nerozrostl, s†v˝jimkou doËasn˝ch pobyt˘ kniha¯skÈho dÏlnÌka, kter˝ opravoval vazby poökozen˝ch knih. Pr·ce na vyd·v·nÌ archivnÌch publikacÌ byla svϯena dvÏma nov˝m ˙¯ednÌk˘m ñ
15 ofici·l˘m a jednomu pÌsa¯i. Po z¯ÌzenÌ zvl·ötnÌ redakce Almanachu kr·lovskÈho hl.†mÏsta Prahy a†DÏjin obecnÌ spr·vy v roce 1900 zbyl archivu jen pÌsa¯. Redakce vöak byla organizaËnÏ p¯iËlenÏna k†archivu. JaromÌr »elakovsk˝, kter˝ mimo jinÈ prosadil i to, ûe mÏstsk˝ archiv jako vÏdeck˝ ˙stav mÏl vlastnÌ poloûku v†obecnÌm rozpoËtu, v†oddÌlu vÏdy, umÏnÌ a kultu, odeöel v†listopadu 1906 do v˝sluûby jako prvnÌ z†archiv·¯˘ s titulem ¯editele Archivu hl.†mÏsta Prahy. Jeho n·stupcem se stal Josef Teige (1862ñ1921). HlavnÌmi ˙koly, kterÈ si vytkl, bylo zÌsk·nÌ starÈ magistr·tnÌ spisovny a pÌsemn˝ch pam·tek praûsk˝ch cech˘ i praûsk˝ch far. Nakonec byla zÌsk·na v†roce 1912 pouze star· spisovna, neboù cechy ukl·daly svÈ pam·tky radÏji do mÏstskÈho muzea a s†cÌrkevnÌmi org·ny nebylo dosaûeno dohody. Teige se rovnÏû snaûil, aby archiv pokraËoval v†Tomkov˝ch dÏjin·ch Prahy a chtÏl proto soust¯edit v†mÏstskÈm archivu opisy pÌsemnostÌ z†jin˝ch archiv˘ a institucÌ, pokud by se vztahovaly k†Praze. V†roce 1907 zaËal archiv vyd·vat SbornÌk p¯ÌspÏvk˘ k†dÏjin·m hl. mÏsta Prahy. Tak se oddÏlila vÏdeck· Ë·st archivnÌ produkce od ˙¯ednÌch zpr·v, s†nimiû dosud vych·zela ve spoleËnÈm†Almanachu kr·lovskÈho hl. mÏsta Prahy. SouËasnÏ se archivu dotkly vnit¯nÌ organizaËnÌ zmÏny. Velk˝ v˝znam mÏlo p¯edevöÌm koncem roku 1906 p¯idÏlenÌ mÏstskÈho stavebnÌho archiv·¯e-konserv·tora inûen˝ra Jana Heraina. Herain mÏl velkÈ odbornÈ zkuöenosti a byl uzn·van˝m znalcem Prahy. MÏl k†dispozici v˝pisy z†desk zemsk˝ch, mÏstsk˝ch knih, matrik, popisnÌho ˙¯adu a jin˝ch pramen˘. Po n·stupu do ˙¯adu zaloûil sbÌrku pl·n˘ a vedut. Byl takÈ jednatelem Komise pro soupis pam·tek mÏsta Prahy. Josef Teige, kter˝ stejnÏ jako jeho p¯edch˘dci usiloval o†to, aby se praûsk˝ mÏstsk˝ archiv stal skuteËnÏ vÏdeck˝m pracoviötÏm, se ovöem nespokojil s†tÌmto v˝znamn˝m p¯Ìnosem. Prosazoval, aby mÌsto archivnÌho adjunkta bylo obsazeno absolventem vÏhlasnÈho rakouskÈho institutu pro dÏjezpyt. TÌm se po konkurzu v†roce 1907 stal PhDr. Eduard äebesta. Kdyû roku 1912 byla k†archivu organizaËnÏ p¯iËlenÏna star· magistr·tnÌ spisovna, byl dr. äebesta ustanoven jejÌm spr·vcem a†k†ruce dostal jednoho pomocnÌka. KromÏ adjunkta byli v†archivu zamÏstn·ni dva niûöÌ ˙¯ednÌci, pÌsa¯ a kancelista. V†roce 1900 nastoupil takÈ jako pomocn· vÏdeck· sÌla absolvent FilozofickÈ fakulty Univerzity Karlovy V·clav VojtÌöek. Od roku 1909 pracoval v†archivu jako kopista a po dosaûenÌ doktor·tu nastoupil v†roce 1911 na novÈ mÌsto druhÈho adjunkta mÏstskÈho archiv·¯e. P¯evzal vedenÌ knihovny, invent·¯e a katalogizaci modernÌch pr·vnÌch listin. Ve stejnÈm roce zÌskal archiv trvale mÌsto kniha¯e, kter˝ prov·dÏl knihvazaËskÈ a konzerv·torskÈ pr·ce. KromÏ toho byl nÏkter˝mi archivnÌmi pracemi povϯen magistr·tnÌ sekret·¯ JUDr. Navr·til ñ byla mu svϯena mimo jinÈ obecnÌ kronika. PostavenÌ archiv·¯˘ bylo v†tÈto dobÏ upraveno podle nov˝ch pravidel o automatickÈm postupu obdobnÏ jako u magistr·tnÌch ˙¯ednÌk˘. PostavenÌ akademicky vzdÏlan˝ch archiv·¯˘ bylo potÈ rovnocennÈ s†vysokoökolsky graduovan˝mi ˙¯ednÌky magistr·tu. Nep¯ÌznivÏ zas·hla do v˝voje mÏstskÈho archivu nejen prvnÌ svÏtov· v·lka, ale i†˙mrtÌ JaromÌra »elakovskÈho, Jana Heraina a takÈ zhoröen˝ zdravotnÌ stav Josefa Teigeho. Veöker· odborn· archivnÌ pr·ce spoËÌvala nakonec na bedrech dr. äebesty.
16 Nedostatek financÌ zp˘sobil zastavenÌ publikaËnÌ Ëinnosti. DÌky mÏstskÈ obci byla vöak p¯esto zÌsk·na Herainova sbÌrka rytin, fotografiÌ a pl·n˘ a byla spolu se sbÌrkou stavebnÌho archivu a Komise pro soupis pam·tek svϯena mÏstskÈmu archivu, kde se stal jejÌm spr·vcem dr. VojtÌöek. Po smrti Josefa Teigeho v†roce 1921 se stal jeho n·stupcem pr·vÏ dr. V·clav VojtÌöek (1883ñ1974). Protoûe po vzniku »eskoslovenskÈ republiky zÌskala Praha novÈ postavenÌ, st·l mÏstsk˝ archiv p¯ed nov˝mi problÈmy, z†nichû nejd˘leûitÏjöÌ byla ot·zka organizace praûskÈho archivnictvÌ. Byly vypracov·ny novÈ n·vrhy, v†nichû se odr·ûelo postavenÌ Prahy jako hlavy samostatnÈho st·tu i vytvo¯enÌ VelkÈ Prahy, kdy p¯ipojenÌ 37 obcÌ p¯in·öelo velkÈ mnoûstvÌ pÌsemn˝ch pam·tek. Archiv zÌskal v†roce 1921 od civilnÌho zemskÈho soudu nazpÏt zb˝vajÌcÌ mÏstskÈ knihy z†let 1680ñ1850 a v†roce 1925 od karlÌnskÈho a smÌchovskÈho okresnÌho soudu a od ËeskÈho zemskÈho archivu pozemkovÈ knihy z†˙zemÌ VelkÈ Prahy. TakÈ byly p¯evzaty spisovny nÏkter˝ch p¯ipojen˝ch obcÌ. HlavnÌ spisovna (registratura) p¯edala archivu Rankeum†ñ umÏlou sbÌrku pÌsemnostÌ obecnÌch ˙¯ad˘, za¯ÌzenÌ a institucÌ. KromÏ ˙¯ednÌch pÌsemnostÌ sem byly za¯azeny i pÌsemnosti soukromÈ, pokud se t˝kaly d˘leûit˝ch obecnÌch z·leûitostÌ. V†roce 1923 byla do archivu odevzd·na Ë·st starÈ spisovny od roku 1784 do roku 1845 i s†pom˘ckami, spisovna mÏstskÈ ˙Ët·rny od roku 1784 a registratura prezidi·lnÌ kancel·¯e mÏstskÈ rady a magistr·tu od 2. poloviny 18.†stoletÌ do roku 1900. Do archivu byly p¯ed·ny takÈ archivy vÏtöiny†praûsk˝ch ökol. N·r˘st mnoûstvÌ pÌsemnÈho materi·lu v†archivu si vyû·dal novÈ prostory. PostupnÏ byly vyuûity i gotickÈ Ë·sti†StaromÏstskÈ radnice a provedena ˙prava archivnÌch prostor i modernizace vybavenÌ. V roce 1924 byl v†archivu z¯Ìzen fotoateliÈr a†v†n·sledujÌcÌm roce konzervaËnÌ dÌlna. Od roku 1927 do roku 1930 se prov·dÏla p¯estavba a ˙prava vÏtöiny vnit¯nÌch prostor archivu a novÏ upravena byla i studovna s†p¯ÌruËnÌ knihovnou. JednotnÈ vybavenÌ modernÌmi kovov˝mi reg·ly, patrov˝mi reg·lov˝mi konstrukcemi s ochozy, kovov˝mi kartotÈkami a sk¯ÌnÏmi za¯adilo mÏstsk˝ archiv mezi nejlÈpe vybavenÈ archivnÌ instituce svÈ doby. Archiv nynÌ zaujal p¯ÌzemÌ v˝chodnÌho a severnÌho k¯Ìdla StaromÏstskÈ radnice, byl dob¯e uspo¯·d·n a vybaven pom˘ckami. TakÈ person·l se postupnÏ rozrostl: v†roce 1925 bylo z¯Ìzeno mÌsto t¯etÌho adjunkta a v†roce 1928 ËtvrtÈho. Roku 1933 jiû pracovali v†mÏstskÈm archivu kromÏ mÏstskÈho archiv·¯e dva vrchnÌ archivnÌ komisa¯i, archivnÌ komisa¯, administrativnÌ adjunkt, transl·tor, kancel·¯sk˝ revident, kancel·¯sk˝ asistent, dva vrchnÌ ofici·lovÈ, dva pod˙¯ednÌci (z nich jeden kniha¯), dva pomocnÌ z¯Ìzenci a dvÏ uklÌzeËky†ñ tedy 16 lidÌ. Archiv pravidelnÏ dost·val dotaci na vÏdeckÈ ˙koly, coû umoûÚovalo zamÏstn·vat tÈû pomocnÈ vÏdeckÈ sÌly z†¯ad student˘ nebo mlad˝ch doktor˘. V†roce 1933 byla do†archivu definitivnÏ vËlenÏna i star· a hlavnÌ mÏstsk· spisovna. V·clav VojtÌöek pokraËoval v†tradici, kter· platila od Emlerov˝ch dob, kdy bylo mÌsto mÏstskÈho archiv·¯e spojeno s†p˘sobenÌm na univerzitÏ. VojtÌöek byl nejprve docentem a od roku 1928 profesorem katedry pomocn˝ch vÏd historick˝ch filozofickÈ fakulty. Jeho vÏdeck˝ z·jem byl öirok˝, nejvÏtöÌ pozornost vöak vÏnoval mÏstskÈ spr·vÏ, mÏstskÈ diplomatice, heraldice a sfragistice, archivnÌ teorii i dÏjin·m univer-
17 zity. KromÏ toho vÏnoval ¯adu popularizaËnÌch Ël·nk˘ dÏjin·m Prahy, mÏstskÈmu archivu a StaromÏstskÈ radnici.
⁄silÌ o p¯eûitÌ a obnovu Do dalöÌho v˝voje mÏstskÈho archivu neblaze zas·hlo obdobÌ nÏmeckÈ okupace. Jiû v†roce 1939 si nov· protektor·tnÌ realita vyû·dala organizaËnÌ zmÏny. OdbornÌ pracovnÌci byli postupnÏ p¯ev·dÏni ze sv˝ch obor˘ na ËistÏ ˙¯ednickÈ pr·ce. Archiv za nÏ zÌskal n·hradu a velkou pomoc ve studentech uzav¯en˝ch vysok˝ch ökol. PrvnÌ nÏmeck˝ ˙¯ednÌk p¯iöel do archivu v†roce 1940. Byl jÌm docent nÏmeckÈ univerzity dr. Rudolf Schreiber. Byl dosazen nÏmeck˝m n·mÏstkem prim·tora prof. J. Pfitznerem a mÏl p¯evzÌt vedenÌ ˙stavu. Brzy po nÏm nastoupil dalöÌ nÏmeck˝ odbornÌk, p¯ÌsluönÌk SS dr. Pfeifer, kter˝ ovöem kromÏ ˙¯ednÌ funkce plnil tÈû ˙koly policejnÌ. PostupnÏ byli do archivu dosazeni t¯i nÏmeËtÌ st¯edoökol·ci. PromÏna v†duchu hesla ÑErschliessung des Archivs f¸r Deutscheì byla dovröena v†˙noru 1941, kdy byl penzionov·n prof. dr. VojtÌöek a archiv se mÏl zmÏnit v†ryze nÏmeck˝ ˙stav. Bylo zastaveno publikov·nÌ Ëesk˝ch titul˘, zejmÈna SbornÌku p¯ÌspÏvk˘ k†dÏjin·m hl. mÏsta Prahy, a naopak zaloûena nÏmeck· ¯ada archivnÌch publikacÌ. Snahou nÏmeckÈho vedenÌ archivu bylo prok·zat nevÏrohodnost Tomkov˝ch dÏjin Prahy a doloûit odvÏkou nÏmeckost mÏsta. Tato pr·ce byla p¯ik·z·na tÈû Ëesk˝m zamÏstnanc˘m, byla jimi vöak sabotov·na a nakonec z˘stalo pouze u jednoho vydanÈho nÏmeckÈho svazku ñ Lehovcovy Prag. Na z·kladÏ Schreiberov˝ch na¯ÌzenÌ mÏly b˝t z†archivnÌ knihovny vylouËeny knihy ûidovsk˝ch a jinak z·vadn˝ch autor˘. Avöak potÈ, co dr. Pfeifer, kter˝ byl zmocnÏn tuto akci ¯Ìdit, odeöel na frontu, z˘stala knihovna nedotËena a tÈmϯ celou v·lku se v nÌ studovaly noviny a spisy proskribovan˝ch politik˘. TÈmϯ vöechny Schreiberovy pl·ny skonËily dÌky pasivnÌ rezistenci Ëesk˝ch zamÏstnanc˘ nezdarem. Person·lnÌ situace archivu nebyla zprvu nep¯Ìzniv·, neboù z†nÏmeckÈ strany byla snaha z†nÏho vytvo¯it velk˝ badatelsk˝ ˙stav. Bylo dokonce povoleno p¯ijmout i nÏkolik Ëesk˝ch pomocn˝ch sil a archiv zÌskal dalöÌ mÌstnosti v prvnÌm poschodÌ radnice. PozdÏji tento z·jem zmizel a archiv byl st·le vÌce omezov·n. Z 21 lidÌ pracujÌcÌch v†roce 1941 v†archivu, zbylo jich v†roce 1945 jen pÏt. Archiv byl takto okleötÏn na p¯Ìm˝ Pfitzner˘v z·sah. ⁄¯ad nÏmeckÈho st·tnÌho ministra byl dokonce toho n·zoru, ûe†archivu staËÌ jen jedna kancel·¯sk· sÌla a nÏmeck· pÌsa¯ka. Toto omezenÌ znamenalo ochromenÌ Ëinnosti a zastavenÌ zp¯ÌstupÚovacÌch pracÌ. V†roce 1944 na¯Ìdil Pfitzner a protektor·tnÌ ministerstvo vnitra zcela zastavit vÏdeckou Ëinnost a ukonËit badatelskÈ i†soukromÈ n·vötÏvy. ObdobÌ okupace a protektor·tu poznamenalo i archivnÌ materi·l. Nejprve zas·hlo ˙¯ednÌ spisovny, kterÈ musely b˝t v†rychlosti sestÏhov·ny z†r˘zn˝ch mÌst a pak byly Ñuloûenyì na velkÈ hromadÏ v†p¯ÌzemÌ Clam-Gallasova pal·ce. Pro spisovny tato akce znamenala nenahraditelnÈ ztr·ty, protoûe k†jejich uspo¯·d·nÌ a uloûenÌ nebylo mÌsto ani sÌly. PÌsemnosti uloûenÈ ve StaromÏstskÈ radnici byly zprvu ponech·ny na svÈm mÌstÏ a dokonce rozmnoûeny o Sachsovy sbÌrky, kterÈ majitel odevzdal archivu p¯ed sv˝m ˙tÏkem. Ke staröÌm fond˘m byl takÈ novÏ uloûen popisnÌ (konskripËnÌ) materi·l.V†roce 1943, kdy zesÌlily spojeneckÈ n·lety na ¯Ìösk· mÏsta, bylo rozhodnuto uloûit nejd˘leûitÏjöÌ fondy mimo Prahu. Do z·mku v†MnÌöku pod Brdy byla odvezena vöechna privilegia, vÌce neû polovina rukopis˘, protokoly mÏstskÈ rady, Ë·st sbÌrky ikonografie atd. Do dalöÌho depozit·¯e v†HrubÈm Rohozci byl uloûen zbytek rukopis˘. Mimo Prahu byly vyvezeny listiny, cechovnÌ archivy a dalöÌ Ë·st ikonografie. Ve sklepnÌm depozit·¯i StaromÏstskÈ radnice z˘stalo v†trezorech asi 300 rukopis˘.
18 EvakuacÌ fond˘ a sbÌrek byla sice ˙plnÏ ochromena Ëinnost archivu, ale jen dÌky jÌ z˘stala vÏtöina archiv·liÌ zachov·na. Poû·r StaromÏstskÈ radnice za praûskÈho povst·nÌ dne 8.†kvÏtna 1945, zp˘soben˝ st¯elbou a bombardov·nÌm ze strany jednotek SS, zniËil totiû pr·vÏ v˝chodnÌ k¯Ìdlo budovy, kde bylo j·dro archivu. Vyp·lenÌ radnice zp˘sobilo p¯es vöechna preventivnÌ opat¯enÌ praûskÈmu archivu nenahraditelnÈ ztr·ty. Bylo zniËeno 82 rukopis˘ z†let 1400ñ1750, 15 soupis˘ vklad˘ do mÏstsk˝ch knih z obdobÌ 17. aû 1. poloviny 19. stoletÌ, 3 cechovnÌ pergamenovÈ listiny, 12†nejstaröÌch peËetidel od roku 1280, 10 000 praûsk˝ch a Ëesk˝ch vyobrazenÌ, kreseb, rytin, pl·n˘ zbo¯en˝ch dom˘ a star˝ch fotografiÌ, 25 000 negativ˘ a kopiÌ fotografiÌ, po¯Ìzen˝ch†v†poslednÌch letech Pam·tkov˝m sborem hl. mÏsta Prahy, cenn· knihovna archivu o†70 000 svazcÌch s†mnoha vz·cnostmi vËetnÏ unik·tnÌho tisku Monumenta universitatis, spisovna obce SmÌchov od poË·tku 19. stoletÌ, protokoly a indexy prezidi·lnÌ registratury, menöÌ Ë·st protokol˘ o sch˘zÌch samospr·vn˝ch org·n˘ p¯edmÏstsk˝ch obcÌ, Ë·sti registratur finanËnÌho refer·tu a popisnÌho materi·lu z 19. stoletÌ, Ë·st sbÌrky novin a koneËnÏ poz˘stalosti V·clava Vladivoje Tomka, Josefa Teigeho a†Jana Heraina. Za obÏù ohni padlo rovnÏû veökerÈ vybavenÌ archivu umÌstÏnÈ v†p¯ÌzemÌ radnice, a takÈ vÏtöina invent·¯˘ a kartotÈk, kterÈ umoûÚovaly hled·nÌ v†rozs·hl˝ch archivnÌch fondech a v†nichû byla tÈû rozeps·na literatura o Praze. »·st z†nich se nepoda¯ilo do dneönÌ doby plnÏ obnovit. V†kvÏtnu 1945 po zhoubnÈm poû·ru StaromÏstskÈ radnice se Archiv hl. mÏsta Prahy ocitl v†katastrof·lnÌ situaci. Jako prvnÌ vyvstala ot·zka n·hradnÌch prostor. Archiv je zÌskal hned v†kvÏtnov˝ch dnech v†prvnÌm pat¯e Clam-Gallasova pal·ce na StarÈm MÏstÏ (Husova ulice 20, Ëp. 158-I), v†jehoû p¯ÌzemÌ byla jiû d¯Ìve umÌstÏna valn· Ë·st spisovenskÈho oddÏlenÌ. Ihned potÈ zaËali zamÏstnanci archivu z†vlastnÌ iniciativy se sv·ûenÌm archiv·liÌ z†venkovsk˝ch depot˘, takûe bÏhem kvÏtna a poË·tku Ëervna 1945 bylo svezeno zpÏt vöe, co bylo uloûeno mimo Prahu. DalöÌ starostÌ
19 byla obnova zcela zniËenÈ archivnÌ knihovny. JejÌm nov˝m z·kladem se staly nÏkterÈ konfiskovanÈ knihovny, hlavnÏ Spolku pro dÏjiny NÏmc˘ v†»ech·ch (Verein f¸r Geschichte der Deutschen in Bˆhmen) v†poËtu asi 45 000 svazk˘ a nÏkter˝ch profesor˘ nÏmeckÈ univerzity a historik˘, nap¯. prof. Wintera, prof. »ervinkovÈ, R. Schreibera, J. Pfitznera aj. Protoûe tyto akvizice nebyly tak kvalitnÌ a ucelenÈ jako p˘vodnÌ archivnÌ knihovna, bylo nutnÈ ji d·le doplÚovat koupÏmi v†antikvari·tech, na aukcÌch a takÈ dary. Po p¯evezenÌ materi·lu do Clam-Gallasova pal·ce bylo prvnÌm ˙kolem srovn·nÌ vöech fond˘, aby se mohlo co nejd¯Ìve zaËÌt s†inventarizacÌ a katalogizacÌ a archivnÌ fondy a sbÌrky mohly zaËÌt slouûit ve¯ejnosti. Jelikoû mÌstnosti jeötÏ nebyly vybaveny reg·ly, byly fondy t¯ÌdÏny na zemi. S†vlastnÌm zpracov·v·nÌm fond˘ bylo moûno zapoËÌt jiû na podzim 1945, i kdyû teprve potÈ byly za¯izov·ny mÌstnosti reg·lovou konstrukcÌ. Za rok a p˘l bylo vybaveno pot¯ebn˝m za¯ÌzenÌm 33 z 54 mÌstnostÌ p¯idÏlen˝ch archivu a materi·l se mohl zaËÌt ukl·dat definitivnÏ. Archiv dne 31. 8. 1946 navrhl n·rodohospod·¯skÈ komisi hl. mÏsta Prahy dvoulet˝ pracovnÌ program, kter˝ byl schv·len. Jeho hlavnÌ ˙koly byly n·sledujÌcÌ: 1. Uspo¯·dat a provÈst dislokaci archivnÌho materi·lu (tj. rukopis˘, listin, knih, novin a vyobrazenÌ) p¯estÏhovanÈho ze StaromÏstskÈ radnice a venkovsk˝ch sklad˘ v†nov˝ch mÌstnostech. 2. ProvÈst rozt¯ÌdÏnÌ a v˝bÏr knih, jeû byly pro archivnÌ knihovnu zÌsk·ny zabavenÌm knihoven nÏmeck˝ch, a pokud to bude moûnÈ, nakupovat dÌla a knihy p¯Ìsluön˝ch vÏdnÌch obor˘, aby mohla b˝t vybudov·na archivnÌ knihovna vyhovujÌcÌ pot¯ebÏ vÏdeckÈ i ˙¯ednÌ. 3. Rozt¯Ìdit a uspo¯·dat jednotlivÈ fondy spisovenskÈ. 4. Inventarizovat a zkatalogizovat vöechny sbÌrky a fondy, kterÈ jsou pot¯ebnÈ pro archivnÌ agendu. Vzhledem k†omezenÈmu poËtu zamÏstnanc˘ a kr·tkÈ dobÏ vöak bylo poËÌt·no, ûe bÏhem dvou let budou vypracov·ny pouze nejd˘leûitÏjöÌ katalogy tak, aby poskytly vöeobecnou informaci o obsahu archivu a umoûnily vedenÌ archivnÌch fond˘ v†evidenci. 5. Vybavit fotografick˝ ateliÈr tak, aby mohli b˝t fotografiemi doplÚov·ny nÏkterÈ archivnÌ sbÌrky zniËenÈ poû·rem. 6. Po str·nce organizaËnÌ vybudovat archivnÌ za¯ÌzenÌ tak, aby do dvou let (tj.†do konce roku 1948) mohl b˝t archiv opÏt p¯Ìstupn˝ ve¯ejnosti. Tento pracovnÌ program ovöem archiv podmiÚoval ¯·dn˝mi dod·vkami vybavenÌ a p¯idÏlenÌm dalöÌch mÌstnostÌ. Pr·vÏ na tÏchto podmÌnk·ch nÏkterÈ ˙koly ztroskotaly. Nap¯. reprezentaËnÌ s·ly ve druhÈm pat¯e pal·ce, se kter˝mi bylo poËÌt·no pro studovnu, p¯ÌruËnÌ knihovnu a v˝stavnÌ prostory, byly pro pot¯eby archivu uvolnÏny aû v†roce 1948 a jeötÏ v†p¯ÌötÌm roce nebyly vybaveny pot¯ebn˝m za¯ÌzenÌm. P¯esto bylo do roku 1948 srovn·no a zkatalogizov·no oddÏlenÌ rukopis˘, srovn·no a postupnÏ rozepisov·no oddÏlenÌ listin, srovn·no a zhruba rozeps·no obrazovÈ oddÏlenÌ. D·le byly zpracov·ny novÈ p¯Ìr˘stky do knihovny. Byly prov·dÏny n·kupy pro knihovnu i†archivnÌ sbÌrky, zejmÈna byla obohacena sbÌrka fotografiÌ zÌsk·nÌm archivu fotografickÈho z·vodu Eckert a sbÌrka rukopis˘ ziskem husitskÈho kancion·lu z†BetlÈmskÈ kaple, po¯ÌzenÈho roku 1590 n·kladem Jana staröÌho LibockÈho z†LibÈ Hory. Bylo doplnÏno za¯ÌzenÌ kniha¯skÈ dÌlny a fotografickÈho ateliÈru. Byly fotografov·ny a†opisov·ny zbytky sp·len˝ch mÏstsk˝ch knih i nÏkterÈ pam·tky d˘leûitÈ pro obnovu zniËen˝ch archiv·liÌ. K†vlastnÌ publikaËnÌ Ëinnosti se archiv nedostal, ale spolupracoval na dvou velk˝ch praûsk˝ch v˝stav·ch: VlastnÌ silou a Karlova univerzita 1348ñ1948.
20 ArchivnÌ pracovnÌci jiû od roku 1945 spolupracovali na zjiöùov·nÌ ökod zp˘soben˝ch nÏmeckou okupacÌ a zejmÈna tÈû rozsahu neopr·vnÏn˝ch skartacÌ materi·l˘ jednotliv˝ch odbor˘, ˙¯ad˘ a podnik˘. D·le archiv shromaûÔoval materi·ly o podzemnÌm odbojovÈm hnutÌ, kvÏtnovÈm povst·nÌ a osvobozenÌ Rudou arm·dou. Spolupracoval na zajiötÏnÌ veökerÈho spisovÈho materi·lu nÏmeck˝ch ˙¯ad˘, org·n˘, institucÌ ve¯ejn˝ch a soukrom˝ch, spolk˘, soukrom˝ch osob a soukrom˝ch (obchodnÌch a†hospod·¯sk˝ch) za¯ÌzenÌ. IntenzivnÌ byla zejmÈna spolupr·ce s†komisÌ pro oznaËov·nÌ ulic, ve¯ejn˝ch prostranstvÌ a n·mÏstÌ. KoneËnÏ byl p¯ipraven do tisku SbornÌk p¯ÌspÏvk˘ k†dÏjin·m hl. mÏsta Prahy Ë. X. a byl p¯ipravov·n sbornÌk Ë. XI. Hned v†roce 1945, kdy se zaËÌnalo s†obnovou mÏstskÈho archivu, navrhl Ji¯Ì »arek jeho novou organizaËnÌ strukturu vËetnÏ novÈho person·lnÌho rozvrûenÌ. Materi·ly archivu mÏly b˝t rozdÏleny do t¯Ì sekcÌ: I. ñ sekce pr·vnÌ a spr·vnÌ A. listiny B. rukopisy C. protokoly zastupitelsk˝ch sbor˘ D. popisnÌ materi·l E. registratury ˙¯ad˘ a refer·t˘ s†funkcÌ pr·vnÌ a spr·vnÌ od r. 1905 1. prezidi·lnÌ 2. ˙¯ad pr·vnÌ a organizaËnÌ 3. ˙¯ad kontrolnÌ 4. ˙¯ad statistick˝ a informaËnÌ 5. refer·t popisnÌ 6. refer·t vojensk˝ 7. ¯editelstvÌ technickÈ sluûby 8. ¯editelstvÌ politickÈ sluûby 9. magistr·tnÌ ˙¯adovny 10. magistr·tnÌ okresnÌ 11. vÏci voleb zastupitelstva apod. 12. stÌûnostnÌ sbor II. ñ sekce hospod·¯sk· A. cechovnÌ archivy B. star· spisovna ñ registratura z†let 1784ñ1904 1. registratury ˙¯ad˘ (od r. 1905) hospod·¯sk˝ch, stavebnÌch, komunikaËnÌch, ûivnostensk˝ch, bytov˝ch, podnik˘ hl. mÏsta Prahy apod. III. ñ sekce kulturnÌ A. archivy spolk˘ a korporacÌ (deponovanÈ) B. registratury (od r. 1904) refer·tu ökolnÌho a osvÏtovÈho, z·duönÌho, ˙st¯ednÌho ˙¯adu soci·lnÌho (chudinsk· pÈËe) apod. C. obrazovÈ a fotografickÈ oddÏlenÌ D. plak·ty, tisky apod. Jako samostatnÈ mÏly b˝t: 1. dÌlna kniha¯sk· a konzervaËnÌ 2. dÌlna fotografick· V†Ëele kaûdÈ sekce mÏli st·t 1ñ2 konceptnÌ ˙¯ednÌci, kte¯Ì by mÏli k†ruce 1ñ2 kancel·¯skÈ nebo manipulaËnÌ sÌly. KromÏ nich mÏli b˝t k†dispozici pro pot¯ebu ce-
21 lÈho archivu 2 zvl·ötnÌ kancel·¯skÈ sÌly, z†nichû jedna by vedla protokol a mÏla na starosti vlastnÌ archivnÌ registraturu a druh· by vedla archivnÌ ˙ËetnictvÌ. D·le bylo poËÌt·no s†pomocn˝m person·lem, a to s 3 pod˙¯ednÌky nebo z¯Ìzenci, kte¯Ì by byly schopni vlastnÌho vyhled·v·nÌ spis˘ (kaûd˝ pro jednu sekci), jednÌm doruËovatelem a†pot¯ebn˝mi uklÌzeËkami. Mimo to pak mÏl p˘sobit v archivu odborn˝ kniha¯-konzerv·tor a fotograf. Celkem bylo poËÌt·no s 3ñ6 konceptnÌmi ˙¯ednÌky (vyjma archiv·¯e hl. mÏsta Prahy), 5ñ8 kancel·¯sk˝mi silami, 3 pod˙¯ednÌky, 1 doruËovatelem, 1†kniha¯em a†1†fotografem. Tento n·vrh ovöem nebyl schv·len, a tak z˘stala zachov·na organizace archivu a rozsah jeho agend dan˝ ˙¯ednÌ instrukcÌ schv·lenou usnesenÌm mÏstskÈ rady 3. Ëervna 1932. PlnÏnÌ ˙kol˘ Archivu hl. mÏsta Prahy z·viselo p¯edevöÌm na jeho person·lnÌm obsazenÌ. Hned v†kvÏtnu 1945 se vr·til na mÌsto archiv·¯e hl. mÏsta Prahy V·clav VojtÌöek. JeötÏ v†lÈtÏ tohoto roku se k 5 ¯·dn˝m zamÏstnanc˘m poda¯ilo zÌskat 10†dÏlnick˝ch sil a 10 sil z†¯ad student˘ historie. Do prosince 1945 pak mÏl archiv jiû 20†zamÏstnanc˘ a tento poËet se pak zvyöoval aû na 23 zamÏstnanc˘ v†prosinci 1948. ArchivnÌ agendy byly v†tÈto dobÏ rozvrûeny p¯ibliûnÏ takto: V. VojtÌöek ñ ˙st¯ednÌ archivnÌ rada, p¯edstaven˝ ˙¯adu, J. »arek ñ archivnÌ rada, rukopisnÈ oddÏlenÌ, V.†Hlavsa†ñ archivnÌ rada, osobnÌ agenda, obrazovÈ oddÏlenÌ, O. Liöka ñ administrativnÌ adjunkt, listinnÈ oddÏlenÌ, L. Liökov· ñ administrativnÌ adjunkt, administrativnÌ pr·ce, M. PavlÌkov· ñ administrativnÌ adjunkt, knihovna, J. Hofrichter ñ ofici·l, spisovna, J. Pousteck˝ ñ vrchnÌ ofici·l, fotografickÈ pr·ce vyööÌho stupnÏ, F. Doubek†ñ pragmatick˝ pod˙¯ednÌk, novinovÈ oddÏlenÌ, J. Vodr·ûka ñ pragmatick˝ pod˙¯ednÌk, sbÌrka v˝roËnÌch zpr·v, sklad publikacÌ, H. Krolmusov· ñ smluvnÌ administrativnÌ ˙¯ednice, sbÌrka listin, M. CmÌralov· ñ pod sluûebnÌm ¯·dem ñ pod˙¯ednice, novinovÈ oddÏlenÌ, R. TuËek ñ pod sluûebnÌm ¯·dem ñ pod˙¯ednÌk, doruËovatel. Vedle zamÏstnanc˘ na archivnÌch materi·lech pracovalo mÏsÌËnÏ 8ñ15 student˘ v†rozsahu p¯ibliûnÏ 1†posluchaË 100 hodin po dobu 10 mÏsÌc˘. FinanËnÏ se poda¯ilo zabezpeËit archiv tak, ûe na archivnÌ knihovnu bylo od roku 1946 do roku 1949 k†dispozici 200 000 KËs, na dokupov·nÌ Ëasopis˘, poötovnÈ a†poselnÈ, r˘znÈ a drobn· vyd·nÌ po 5 000 KËs, na pr·ce kniha¯skÈ a fotografickÈ po 80 000 aû 100 000 KËs, na opisov·nÌ pramen˘ a pomocnÈ vÏdeckÈ pr·ce 150†000†KËs. Mimo to archiv platil kaûdoroËnÏ 199 000 KËs n·jemnÈho a kromÏ stavebnÌch ˙prav a oprav i Ë·stky na vybavenÌ a n·bytek ve v˝öi 400 000 aû 500 000 KËs. Na publikaËnÌ Ëinnost byla urËena Ë·stka 125 000 aû 150 000 KËs. Jelikoû tato Ë·stka nebyla Ëerp·na, poda¯ilo se ji v†roce 1947 p¯esunout na rok 1948 do poloûky opat¯ov·nÌ archivnÌch sbÌrek a knih. Na rekonstrukci a rozö̯enÌ sv˝ch sbÌrek mÏl archiv kromÏ rozpoËtu magistr·tu k†dispozici i pravidelnÈ subvence éivnostenskÈ banky (v letech 1946ñ1948 po 5 000 KËs), Spo¯itelny praûskÈ (1946ñ1947 po 2 000 KËs a 1948 10 000 KËs) a†koneËnÏ ministerstva ökolstvÌ (1946ñ1948 po 50 000 KËs), ovöem pouze do roku 1949, kdy byly subvence ministerstvem vnitra zak·z·ny. Po ztr·tÏ samostatnosti archivu jako ˙¯adu pak bylo celÈ archivnÌ ˙ËetnictvÌ p¯evedeno pod p¯Ìsluön˝ refer·t ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy. Dne 20. Ëervence 1948 byl V·clav VojtÌöek prezidentem republiky jmenov·n ¯·dn˝m profesorem pro obor pomocn˝ch vÏd historick˝ch na FilozofickÈ fakultÏ Univerzity Karlovy. Vzhledem k†tomu byl na vlastnÌ û·dost usnesenÌm rady ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl.†mÏsta Prahy ze dne 3. prosince 1948 p¯eloûen na trval˝ odpoËinek s†˙ËinnostÌ od 1.†ledna 1949. Archiv·¯em hl. mÏsta Prahy byl mÌsto nÏho ustanoven V·clav Hlavsa.
22 PhDr. V·clav Hlavsa (1905ñ1986) byl od roku 1929 zamÏstn·n jako ˙ËetnÌ ˙¯ednÌk v magistr·tnÌ ˙¯adovnÏ ve VröovicÌch. V†roce 1930 poû·dal o p¯eloûenÌ do mÏstskÈho archivu, Ëemuû bylo na p¯Ìmluvu jeho gymnazi·lnÌho uËitele V·clava LÌvy vyhovÏno s†˙ËinnostÌ od 15. Ëervence 1930. Zprvu mu bylo p¯idÏleno vedenÌ archivnÌ knihovny a vöechny knihovnickÈ pr·ce, spr·va sbÌrky vyobrazenÌ a s†tÌm spojen· inventarizace a po¯izov·nÌ jmennÈho a vÏcnÈho rejst¯Ìku, zpracov·v·nÌ soudobÈ dokumentace a pozdÏji takÈ ¯ÌzenÌ pracÌ fotografick˝ch a konzervaËnÌch. Aby si doplnil odbornÈ vzdÏl·nÌ, p¯ihl·sil se do knihovnick˝ch kurz˘ na FilozofickÈ fakultÏ Univerzity Karlovy, kterÈ absolvoval v†roce 1932, i ke studiu Ëesk˝ch dÏjin a pomocn˝ch vÏd historick˝ch. VysokoökolskÈ studium absolvoval v†roce 1936, ale k†rigorÛz˘m se dostal aû o nÏkolik let pozdÏji. V†roce 1939 byl promov·n na doktora filozofie po p¯edloûenÌ disertaËnÌ pr·ce na tÈma Z·duöÌ kostela Matky BoûÌ p¯ed T˝nem v†StarÈm MÏstÏ praûskÈm do konce 17. stoletÌ. V†b¯eznu 1943 byl V·clav Hlavsa tot·lnÏ nasazen, zprvu k†firmÏ AFIT (filmovÈ ateliery) ve ätÏp·nskÈ ulici, ale p¯ibliûnÏ po mÏsÌci byl p¯idÏlen do letÚanskÈ Avie, kde se brzy zapojil do ileg·lnÌ Ëinnosti. Od 5.†kvÏtna 1945 se aktivnÏ ˙Ëastnil praûskÈho povst·nÌ v†»akovicÌch a z†vojenskÈ sluûby byl uvolnÏn teprve koncem Ëervna. Za svou ileg·lnÌ Ëinnost a ˙Ëast v†revoluci byl vyznamen·n medailÌ Za chrabrost. Po uvolnÏnÌ z vojenskÈ sluûby nastoupil opÏt do mÏstskÈho archivu. N·stup novÈho archiv·¯e, kter˝ se odehr·l ve vazbÏ na jeho vstup do KomunistickÈ strany »eskoslovenska, jakoby symbolizoval i zmÏnu podmÌnek a postavenÌ mÏstskÈho archivu. V†roce 1949 se jeötÏ poda¯ilo z¯Ìdit p¯ÌruËnÌ knihovnu pro badatele a†knihovnu pragensiÌ. Vzhledem k†tomu, ûe se nepoda¯ilo vybavit archivnÌ studovnu, byla v†˙noru 1949 otev¯ena badatelna prozatÌmnÌ, kterou jiû v†prvnÌch Ëty¯ech mÏsÌcÌch navötÌvilo 200 badatel˘. Archiv spolupracoval v†dobÏ reorganizace mÏstskÈ spr·vy na p¯ÌpravÏ skartaËnÌch p¯edpis˘ pro spisovny mÏstsk˝ch ˙¯ad˘, ˙¯adoven a podnik˘ a p¯i prov·dÏnÌ skartacÌ v†tÏchto spisovn·ch. Vypracoval n·vrh malÈho mÏstskÈho znaku, kter˝ byl p¯ijat a schv·len ministerstvem vnitra. Byla provedena rozs·hl· skartace staröÌch Ë·stÌ spisoven uloûen˝ch v†archivu. KoneËnÏ v†roce 1950 byla otev¯ena ve druhÈm poschodÌ pal·ce studovna pro vÏdeckÈ a jinÈ pracovnÌky a jiû v†tomto roce ji navötÌvilo 1 044 n·vötÏvnÌk˘. SkonËila takÈ nejistota ohlednÏ umÌstÏnÌ mÏstskÈho archivu, kdyû bylo p¯i prezidi·lnÌ poradÏ dne 14. kvÏtna 1948 rozhodnuto, ûe cel· budova Clam-Gallasova pal·ce bude p¯idÏlena Archivu hl. mÏsta Prahy. V†tomto duchu byly uzav¯eny i p¯ÌsluönÈ n·jemnÌ smlouvy. Na druhÈ stranÏ se ovöem nepoda¯ilo prosadit zam˝ölenou rekonstrukci elektrickÈho osvÏtlenÌ a zavedenÌ elektrickÈho Ëi parnÌho ˙st¯ednÌho topenÌ. Vyt·pÏnÌ bylo sice ponÏkud zlepöeno instalov·nÌm kamen na koks, ale situace byla jak po str·nce zdravotnÌ (v zimÏ prudkÈ teplotnÌ v˝kyvy p¯i p¯ech·zenÌ z†vyt·pÏn˝ch pracoven do nevyt·pÏn˝ch depot˘), tak po str·nce poû·rnÌ naprosto nevyhovujÌcÌ. NejhoröÌ ovöem byly organizaËnÌ a person·lnÌ zmÏny, kterÈ archiv v†tÈto dobÏ postihly. V†obdobÌ po roce 1945 do roku 1949 byl Archiv hl. mÏsta Prahy ˙¯adem samostatn˝m po str·nce odbornÈ i vÏdeckÈ, spadajÌcÌm p¯Ìmo pod prezidium rady a Magistr·tu hl. mÏsta Prahy. Prezidium takÈ ¯Ìdilo jeho person·lnÌ agendu. V†ostatnÌch z·leûitos-
23 tech n·leûel archiv do p˘sobnosti kulturnÌho referenta ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy. P¯i reorganizaci n·rodnÌch v˝bor˘ k 1. dubnu 1949 se stal organizaËnÌ sloûkou refer·tu pro ökolstvÌ vÏdu a umÏnÌ. Od 1. ledna 1951 byl p¯iËlenÏn k†refer·tu pro vnit¯nÌ vÏci a bezpeËnost. Od kvÏtna 1954 podlÈhal jako odbornÈ za¯ÌzenÌ odboru pro vnit¯nÌ vÏci rady ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy. Po str·nce odbornÈ jeho Ëinnost ¯Ìdila ArchivnÌ spr·va ministerstva vnitra. Za zmÏnÏn˝ch politick˝ch pomÏr˘ po ˙norovÈm p¯evratu 1948 byl jeötÏ v†tÈmû roce zatËen fotograf Pousteck˝, kter˝ byl nahrazen J. Vopravilem ze zruöenÈho magistr·tnÌho reprografickÈho oddÏlenÌ. D·le byl odvol·n O. Liöka na vojenskou prezenËnÌ sluûbu a J. Grmela d·n na trvalou dovolenou. V†lÈtÏ roku 1951 byla archivu urËena kvÛta Ëty¯ zamÏstnanc˘ pro p¯evod do v˝roby. V†d˘sledku toho odeöel V. Sk¯ivan a pro Ñdobrovoln˝ì p¯echod byli zÌsk·ni dva zamÏstnanci V. Koukal a A. Smita. JeötÏ do konce z·¯Ì 1951 vöak odeöli do v˝roby dalöÌ dva zamÏstnanci M. Jirko a J. Fekl. Jednalo se vÏtöinou o zamÏstnance staröÌ (kolem pades·ti let vÏku), zapracovanÈ a zkuöenÈ. Po jejich odchodu archiv zcela postr·dal manipulaËnÌ sÌly a kvalifikovanÌ zamÏstnanci byli zanepr·zdnÏni nekvalifikovanou pracÌ. PoËet zamÏstnanc˘ archivu klesl na†Ëtrn·ct. Na druhÈ stranÏ archiv ovöem zaznamenal znaËn˝ n·r˘st agendy, a to p¯edevöÌm v†souvislosti s†p¯idÏlenÌm pÈËe o spisovny st·tnÌch soud˘, kterou p¯edtÌm vykon·val†v†Praze archiv ministerstva vnitra. D·le byla do archivu p¯ejÌm·na ¯ada fond˘ bez ohledu na person·lnÌ a prostorovÈ podmÌnky. TÌm byly zbrzdÏny katalogizaËnÌ a†inventarizaËnÌ pr·ce. Pro ulehËenÌ archivu a pro zajiötÏnÌ ¯·dnÈho chodu spisoven ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy a obvodnÌch n·rodnÌch v˝bor˘ bylo poslÈze rozhodnuto: 1. aby u vöech obvodnÌch n·rodnÌch v˝bor˘ byl ustanoven jeden zamÏstnanec, kter˝ by v†dohodÏ a za spolupr·ce s†archivem peËoval o zajiötÏnÌ pÌsemnÈho a dokumentaËnÌho materi·lu a ¯·dnÈ prov·dÏnÌ spisovÈ skartace, 2. aby podobnÈ opat¯enÌ bylo provedeno i u vöech refer·t˘ ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy, 3. aby ustanovenÌ zamÏstnanci byli o sv˝ch ˙kolech vyökoleni archivem ve zvl·ötnÌm kurzu, 4. aby vöechny refer·ty zasÌlaly Archivu hl. mÏsta Prahy sv˘j dokumentaËnÌ a†publikaËnÌ materi·l obsahujÌcÌ zpr·vy o v˝znamn˝ch ud·lostech v†oboru jejich p˘sobnosti, 5. aby byla zajiötÏna moûnost rozö̯enÌ mÌstnostÌ mÏstskÈho archivu v†Clam-GallasovÏ pal·ci tÌm, ûe by byly zÌsk·ny pro pot¯eby archivu i zbylÈ mÌstnosti v†tomto objektu uûÌvanÈ r˘zn˝mi podniky pro jinÈ ˙Ëely a souËasnÏ provedena urychlenÏ veöker· opat¯enÌ nutn· po str·nce poû·rnÌ bezpeËnosti. P¯esto i v†tÏchto letech pokraËovaly pr·ce katalogizaËnÌ a inventarizaËnÌ, po¯·d·nÌ sbÌrek, lokalizace archivnÌch fond˘ a pr·ce skartaËnÌ. Byla nap¯. katalogizov·na sbÌrka listin Ë. I, prov·dÏna vÏcn· a autorsk· katalogizace sbÌrky novin, inventarizace a†katalogizace v†knihovnÏ a oddÏlenÌ fotografiÌ apod. VeökerÈ tyto pr·ce vöak byly ohroûeny, kdyû ministerstvo ökolstvÌ p¯Ìpisem ze dne 20. ledna 1953 poû·dalo ministerstvo vnitra o vyd·nÌ Clam-Gallasova pal·ce pro pot¯eby DivadelnÌho muzea, kterÈ uvaûovalo v†tÈ dobÏ z¯Ìdit. Archiv hl. mÏsta Prahy mÏl b˝t odsunut do b˝valÈho dominik·nskÈho kl·ötera v†JilskÈ ulici. Argumentov·no bylo tÌm, ûe budova pal·ce je pro pot¯eby muzea vhodn·, zatÌmco dokud je v†pal·ci umÌstÏn archiv, umÏleckÈ bohatstvÌ pal·ce ÑtrouchnivÌ a je za danÈho stavu urËeno zk·zeì. V†odpovÏÔ argu-
24 mentoval archiv rozsahem a v˝znamem sv˝ch fond˘ a takÈ mnoûstvÌm pr·ce investovanÈ do zp¯ÌstupnÏnÌ fond˘ p¯estÏhovan˝ch do pal·ce. V†jeho stanovisku bylo konstatov·no: ÑRozhodnutÌ, aby se Archiv hlav. mÏsta Prahy vystÏhoval z†Clam-Gallasova pal·ce, bylo by tÏûk˝m z·sahem do jeho dosavadnÌ pr·ce, znamenalo by zniËenÌ vöeho, co 7 let bylo budov·no, a znamenalo by to takÈ uzav¯enÌ jeho fond˘ na dalöÌch nÏkolik let. Jak by tato akce byla n·kladn· m˘ûeme posoudit jen tehdy, jestliûe by se jednalo o p¯estÏhov·nÌ materi·lu, kter˝ je dnes uloûen asi v 60 mÌstnostech velmi prostorn˝ch, a o demont·û, p¯estÏhov·nÌ a mont·û asi 1 000 m kovov˝ch reg·l˘ o pr˘mÏrnÈ v˝öi 3 m a stejnÈho mnoûstvÌ d¯evÏn˝ch reg·l˘. P¯i tom je nutno uv·ûit, ûe stÏhov·nÌ archivnÌho materi·lu je velmi obtÌûnÈ a znamen· vûdycky urËitÈ ztr·ty, p¯edevöÌm znaËnÈ poökozenÌ archiv·liÌ.ì
25 Clam-Gallas˘v pal·c z˘stal uchov·n pro pot¯eby mÏstskÈho archivu a naopak byl d·le vybavov·n reg·lov˝mi konstrukcemi, p¯edevöÌm v†p¯ÌzemnÌch mÌstnostech. PostupnÏ byly takÈ zÌsk·v·ny pal·covÈ konÌrny a prostory na povozy, kterÈ slouûily do tÈ doby jako gar·ûe r˘zn˝ch soukrom˝ch osob. P¯es vöechny problÈmy se mÏstskÈmu archivu poda¯ilo pr·vÏ v†tÈto m·lo p¯ÌznivÈ dobÏ z˙roËit usilovnou pr·ci minul˝ch let a byla obnovena jeho publikaËnÌ Ëinnost. Nepoda¯ilo se sice vydat do tisku jiû p¯ipraven˝ SbornÌk p¯ÌspÏvk˘ k†dÏjin·m hl.†mÏsta Prahy†Ë. X, ale v†roce 1954 vydal V. Hlavsa ve spolupr·ci s†J. Jan·Ëkem, V.†LÌmem a M. Nov·kovou soupis praûsk˝ch farnÌch matrik, uloûen˝ch v†mÏstskÈm archivu. Hned n·sledujÌcÌho roku vyöel Pr˘vodce po fondech a sbÌrk·ch archivu, kde se sice objevily chyby a nep¯esnosti danÈ povrchnÌm prozkoum·nÌm nÏkter˝ch fond˘, ale pro z·kladnÌ informaci o archivu a jeho obsahu byl neoceniteln˝. V†roce 1956 pak vydala ArchivnÌ spr·va ministerstva vnitra publikaci MÏstskÈ a jinÈ ˙¯ednÌ knihy Archivu hl. mÏsta Prahy, kterou p¯ipravil k†vyd·nÌ J. »arek ve spolupr·ci s†V. Hlavsou, J.†Jan·Ëkem, M. Svobodovou a M. PavlÌkovou. TÌm byl d·n k†dispozici ve¯ejnosti p¯ehled o mÏstsk˝ch a ˙¯ednÌch knih·ch, doveden˝ v†nÏkter˝ch p¯Ìpadech aû do roku 1950. Po tÏchto publikacÌch mÏl n·sledovat soupis cechovnÌch archiv·liÌ, ale J. »arek byl natolik zanepr·zdnÏn skartacemi u soud˘ a pozdÏji i ¯ÌzenÌm archivu a pracemi na mÏstsk˝ch znacÌch, ûe se k†tÈto Ëinnosti dostal aû o mnoho let pozdÏji. V. Hlavsa sestavil ve spolupr·ci s†J. »arkem, J. Jan·Ëkem a V. LÌmem knihu†Ulicemi mÏsta Prahy, kter· obsahovala souËasnÈ i minulÈ n·zvy praûsk˝ch ulic, n·mÏstÌ, n·b¯eûÌ a†prostranstvÌ i s†jejich vysvÏtlenÌm a byla urËena öirokÈ ve¯ejnosti. Vydalo ji nakladatelstvÌ Orbis roku 1958. Mimo to V. Hlavsa zpracoval ÑdobovÏ aktu·lnÌì edici projev˘ komunistick˝ch poslanc˘ v†meziv·leËnÈm ˙st¯ednÌm zastupitelstvu Za novou a lepöÌ Prahu, kterou vydala ArchivnÌ spr·va (1957). V. Hlavsa p¯ipravil tÈû t¯i popularizaËnÌ knÌûky o Praze (Mal· Strana; NovÈ MÏsto; HradËany, Praûsk˝ hrad ), vydanÈ St·tnÌm technick˝m nakladatelstvÌm a zejmÈna sestavil obrazovou publikaci Praha v†grafick˝ch pohledech pro nakladatelstvÌ Orbis. DoËkala se pozdÏji ¯ady autorsk˝ch ˙prav, doplnÏnÌ a dalöÌch vyd·nÌ pod n·zvem Praha oËima staletÌ. Archiv tÈû spolupracoval s†jin˝mi vÏdeck˝mi a kulturnÌmi institucemi. Poskytl materi·l pro filmy o MalÈ StranÏ a o KarlovÏ mostÏ i odbornÈ konzultace p¯i nat·ËenÌ filmu Dobr˝ voj·k ävejk. Z†jeho fond˘ byl vybr·n a pouûit materi·l pro program Laterny Magiky na svÏtovÈ v˝stavÏ Expo 58 v Bruselu. Zvl·öù v˝znamn· byla ˙Ëast archivu a archivnÌch pracovnÌk˘ na Celost·tnÌ v˝stavÏ archivnÌch dokument˘ 1958. Archiv se podÌlel i na dalöÌch v˝stav·ch, exkurzÌch a p¯edn·ök·ch, nebo je s·m po¯·dal. Archiv·¯ hl. mÏsta Prahy se ˙Ëastnil pracÌ na p¯ÌpravÏ SmÏrnic pro Ëinnost archiv˘ n·rodnÌch v˝bor˘ a SmÏrnic o spolupr·ci muzeÌ a archiv˘. V†badatelnÏ byly poskytov·ny sluûby v pr˘mÏru 4 000 badatel˘ roËnÏ a v†d˘sledku p¯ejÌm·nÌ tzv. ûiv˝ch materi·l˘ se znaËnÏ rozrostla i agenda ˙¯ednÌch v˝pis˘ a potvrzenÌ. Velk· byla hlavnÏ agenda potvrzenÌ o domovskÈ p¯Ìsluönosti. Toto potvrzenÌ pot¯ebovali zejmÈna vöichni ûadatelÈ o nov˝ obËansk˝ pr˘kaz. V†letech 1957ñ1959 se prov·dÏla gener·lnÌ ˙prava elektrickÈho vedenÌ v†Clam≠GallasovÏ pal·ci a souËasnÏ byly vymalov·ny vöechny mÌstnosti. P¯emisùov·nÌ archivnÌch fond˘ a sbÌrek, ochrann· opat¯enÌ a n·slednÈ ËiötÏnÌ materi·l˘ a reg·l˘ si vyû·dalo provedenÌ nÏkter˝ch revizÌ. Tak byla provedena revize oddÏlenÌ Ëasopis˘ (30 000 svazk˘), p¯ÌruËnÌ knihovny a knihovny pragensiÌ (4 000 svazk˘), oddÏlenÌ star˝ch tisk˘ (8 000 svazk˘), oddÏlenÌ rukopis˘ (5 000 svazk˘). Vöechny fondy byly seps·ny na evidenËnÌ karty, a tak byla zaloûena evidence JednotnÈho archivnÌho
26 fondu. PokraËovala inventarizace spis˘ starÈ prezidi·lnÌ spisovny od roku 1784, spis˘ zdravotnÌho refer·tu, spis˘ ˙st¯ednÌho soci·lnÌho ˙¯adu do roku 1945, inventarizace a†katalogizace sbÌrky Rankeum, soupis v˝roËnÌch zpr·v st¯ednÌch ökol v†»ech·ch, dokonËovala se katalogizace sbÌrky listin Ë. I. a pokraËovaly pr·ce na sbÌrce Ë. II., byl prov·dÏn soupis cechovnÌho materi·lu. ProbÌhaly skartace v†nÏkter˝ch dosud nevyt¯ÌdÏn˝ch archivnÌch fondech, ale zejmÈna ve spisovn·ch praûsk˝ch soud˘. Vöechnu uvedenou Ëinnost po cel· 50. lÈta obstar·valo 14 zamÏstnanc˘ mÏstskÈho archivu. EpizodnÏ bez trvalÈho pracovnÌho pomÏru, ale i v delöÌm ËasovÈm intervalu jako ¯·dnÌ zamÏstnanci se na nÌ podÌlely pozdÏjöÌ v˝znamnÈ osobnosti ËeskÈ historiografie (nap¯. J. Macek, Fr. Graus). Zvl·öù tÏsnÏ byl s†archivem lÈty studentskÈ praxe, pracovnÌho pomÏru i vlastnÌm vÏdeck˝m zamϯenÌm spjat J. Jan·Ëek. Jako smluvnÌ kopista sem nastoupil jiû roku 1945 a i po odchodu do HistorickÈho ˙stavu »SAV v†roce 1956 z˘stal se†sv˝m prvnÌm pracoviötÏm spjat jako p¯edseda Komise pro dÏjiny Prahy a jako vedoucÌ redaktor Ëi pozdÏji Ëlen redakËnÌ rady PraûskÈho sbornÌku historickÈho (1964ñ1991). V†roce 1959 bylo v†archivu n·sledujÌcÌ person·lnÌ obsazenÌ: V. Hlavsa ñ vedoucÌ archivu, J. »arek ñ hlavnÌ archivnÌ pracovnÌk, z·stupce vedoucÌho, M. PavlÌkov· ñ archivnÌ pracovnÌk, Fr. Holec ñ archivnÌ pracovnÌk, M.†Svobodov· ñ archivnÌ pracovnÌk, V. LÌm ñ dokumentaËnÌ pracovnÌk, M. JarolÌmkov· ñ dokumentaËnÌ pracovnÌk, H. NÏmcov· ñ dokumentaËnÌ pracovnÌk, M. Nov·kov· ñ dokumentaËnÌ pracovnÌk, A. HejtÌk ñ dokumentaËnÌ pracovnÌk, J. LukaËiöinov· ñ technick˝ pracovnÌk-restaur·tor, J. Vopravil ñ technick˝ pracovnÌk, M. MaröÌkov· ñ hospod·¯sko-administrativnÌ pracovnÌk, M. KuËerov· ñ manipulaËnÌ pracovnÌk. Jiû 10. ¯Ìjna 1959 vöak byla z†archivu propuötÏna dr. Marie PavlÌkov· potÈ, co v˝bor ZO KS» p¯i odboru pro vnit¯nÌ vÏci ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy, jemuû byl archiv organizaËnÏ i†stranicky pod¯Ìzen, p¯i ÑpolitickÈ provÏrceì zjistil, ûe jejÌ manûel dr. P. K¯ivsk˝ a takÈ bratr a†övagr byli za tzv. tÏûkÈ protist·tnÌ Ëiny odsouzeni k†mnohalet˝m trest˘m odnÏtÌ svobody. PropuötÏnÌ bylo doprov·zeno doporuËenÌm, aby vzhledem k†snÌûenÈ Ñoddanosti naöemu spoleËenskÈmu z¯ÌzenÌì nebyla dr. PavlÌkov· zamÏstn·na v†û·dnÈm ËeskoslovenskÈm archivu (˙toËiötÏ jÌ poskytl antikvari·t v†Dl·ûdÏnÈ ulici). TÌmto nesmlouvav˝m z·sahem totalitnÌ stranickÈ diktatury na nejniûöÌ ˙rovni poklesl poËet pracovnÌk˘ na pouh˝ch 13, z nichû jen Ëty¯i mÏli vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ (V. Hlavsa, J. »arek, Fr. Holec, M. Svobodov·). V†protikladu k†tomu se rok od roku zvÏtöoval objem archivnÌch pracÌ. K†rostoucÌ badatelskÈ agendÏ a dalöÌm odborn˝m Ëinnostem novÏ p¯ibyla systematick· archivnÌ pÈËe o 700 hospod·¯sk˝ch, rozpoËtov˝ch a spoleËensk˝ch organizacÌ. ZatÌmco na konci prvnÌ republiky mÏl Archiv hl. mÏsta Prahy sotva 6 000 bÏûn˝ch metr˘ materi·lu, roku 1960 uchov·val jiû tÈmϯ 13 000 bÏûn˝ch metr˘ archiv·liÌ. TÌm byly vyËerp·ny a p¯ekroËeny kapacitnÌ moûnosti Clam-Gallasova pal·ce a archiv p¯estal na t¯i desetiletÌ plnit jednu ze sv˝ch z·kladnÌch funkcÌ ñ p¯ejÌmat k†trvalÈmu uchov·nÌ novÈ archiv·lie od praûsk˝ch n·rodnÌch v˝bor˘, ˙¯ad˘, soud˘, ökol, spoleËensk˝ch organizacÌ atd. Znovu se nadto objevily poûadavky, aby pal·c byl uvolnÏn, tentokr·t pro umÌstÏnÌ mÏstskÈ galerie. SkuteËnost, ûe Archiv hl. mÏsta Prahy peËuje o v˝znamnou Ë·st kulturnÌho dÏdictvÌ mÏsta a st·tu, nebyla br·na v†˙vahu. Za tÏchto okolnostÌ, kterÈ nep¯ÌznivÏ psychicky p˘sobily na pracovnÌky, opustil v†dubnu roku 1960 funkci mÏstskÈho archiv·¯e V. Hlavsa, kter˝ byl jmenov·n na mÌsto ¯editele MÏstskÈho muzea. Jeho z·sluhou bylo, ûe v†dob·ch nejtÏûöÌch perzekucÌ komunistickÈho reûimu dok·zal za pomoci sv˝ch konexÌ, zejmÈna p¯·telsk˝ch styk˘ s†n·mÏstkem prim·tora J.†HulÌnsk˝m, ochr·nit zamÏstnance archivu p¯ed nejtvrdöÌmi d˘sledky k·drovÈ poli-
27 tiky KS» a archivnÌ dokumenty p¯ed vystÏhov·nÌm do nevyhovujÌcÌch objekt˘. S†˙¯adem archiv·¯e se rozlouËil vyd·nÌm jiû zmÌnÏnÈ knihy Praha oËima staletÌ, v†nÌû uve¯ejnil nejvz·cnÏjöÌ ikonografick· dÌla z†unik·tnÌ archivnÌ sbÌrky grafick˝ch list˘ 15.ñ19. stoletÌ. Dostal za ni roku 1960 Cenu hlavnÌho mÏsta Prahy.
Proti stagnaci a politick˝m omezenÌm S†˙ËinnostÌ od 1. dubna 1960 byl ustanoven archiv·¯em hlavnÌho mÏsta Prahy PhDr. Ji¯Ì »arek (1906ñ1985), specialista na rom·nskou Prahu, na historickou topografii StarÈho MÏsta, na mÏstskou heraldiku a sfragistiku. V†jeho osobÏ se do vedoucÌ funkce dostal zkuöen˝ dlouholet˝ archiv·¯, a takÈ, coû bylo tehdy z·kladnÌ podmÌnkou, Ëlen KS». Za svÈho z·stupce si vybral PhDr. Fr. Holce. Z·hy po n·stupu do funkce zorganizoval nov˝ archiv·¯ rozs·hlou akci, bÏhem nÌû byly podle smÏrnic ArchivnÌ spr·vy ministerstva vnitra evidov·ny praûskÈ cÌrkevnÌ archivy. N·slednÏ pak byly farnÌ archivy, v†nichû se uchov·valy vz·cnÈ dokumenty o†v˝voji jednotliv˝ch cÌrkevnÌch institucÌ i sakr·lnÌch a dalöÌch objekt˘ (far, ökol), p¯ejÌm·ny do Archivu hl. mÏsta Prahy jako trval· depozita a ukl·d·ny do novÏ zÌskan˝ch a vybaven˝ch prostor na fa¯e u sv. Jind¯icha. Do sbÌrky listin Archivu hl. mÏsta Prahy byla p¯enesena pergamenov· tzv. bohnick· autentika z†roku 1158, jÌû biskup Daniel I. stvrdil pravost ostatk˘ uloûen˝ch v†olt·¯i kostela sv. Petra a Pavla v†BohnicÌch. Stala se nejstaröÌ pam·tkou mÏstskÈho archivu. V†roce 1961 bylo vedle pr·ce na celost·tnÌm soupisu pozemkov˝ch knih zah·jeno systematickÈ po¯·d·nÌ menöÌch fond˘: archiv˘ mÏst a obcÌ Holeöovic-Buben, KarlÌna, LibnÏ, VysoËan a éiûkova. Zkuöenosti, zÌskanÈ p¯i jejich inventarizaci, mÏly b˝t poËÌnaje rokem 1963 vyuûity p¯i uspo¯·d·nÌ a zp¯ÌstupnÏnÌ nejvÏtöÌho a nejv˝znamnÏjöÌho fondovÈho komplexu mÏstskÈho archivu, pÌsemnostÌ Magistr·tu hl. mÏsta Prahy, kterÈ se dochovaly v†pozoruhodnÈ ˙plnosti z†celÈho obdobÌ jeho existence (1784ñ1949). Tento ˙kol se vöak po zah·jenÌ pracÌ uk·zal natolik n·roËn˝m, ûe v†krajnÏ omezen˝ch prostorov˝ch i person·lnÌch podmÌnk·ch Archivu hl. mÏsta Prahy se jeho splnÏnÌ stalo z·leûitostÌ na nÏkolik desetiletÌ. Pozoruhodn˝ vzestup zaznamenal v†60. letech z·jem o studium zp¯ÌstupnÏn˝ch archivnÌch fond˘ v†badatelnÏ Archivu hl. mÏsta Prahy, jejÌmû vedenÌm byl po J. Jan·Ëkovi a Fr. Holcovi roku 1960 povϯen M. Dvo¯·k. Vedle p¯evahy amatÈrsk˝ch rodopisc˘ a vÏdeck˝ch badatel˘ dom·cÌch i zahraniËnÌch na tom mÏli v˝znamn˝ podÌl odbornÌ pracovnÌci St·tnÌho ˙stavu pro rekonstrukci pam·tkov˝ch mÏst a objekt˘ (S⁄RPMO), kte¯Ì v†pramenech mÏstskÈho archivu zah·jili dlouholet˝ systematick˝ stavebnÏ historick˝ v˝zkum StarÈho MÏsta a potÈ MalÈ Strany a HradËan. Jeho v˝sledkem byly tzv. pasporty jednotliv˝ch dom˘, jeû se staly z·sadnÌm podkladem pro projektov·nÌ obnovy a regenerace architektonick˝ch hodnot Prahy. V†roce 1964 navötÌvilo archiv 5†238†badatel˘. Bylo jim p¯edloûeno 34 000 archiv·liÌ. V˝znamnou souË·stÌ archiv·¯skÈ koncepce dr. »arka byla vÏdeck· a publikaËnÌ Ëinnost. Jiû poË·tkem 60. let souËasnÌ i b˝valÌ pracovnÌci archivu J. »arek, V. Hlavsa,
28 Fr. Holec a M. PavlÌkov· zpracovali nÏkterÈ kapitoly p¯ehledn˝ch DÏjin Prahy, redigovan˝ch J. Jan·Ëkem a vydan˝ch v†roce 1964. Autorsk˝ kolektiv za dÌlo obdrûel Cenu hlavnÌho mÏsta Prahy. Ve stejnÈm roce vyölo pod redakcÌ J. Jan·Ëka prvnÌ ËÌslo PraûskÈho sbornÌku historickÈho, kter˝ se stal pravidelnÏ vyd·vanou profilujÌcÌ vÏdeckou publikacÌ Archivu hl. mÏsta Prahy. Od roku 1966 jej redigoval Fr. Holec. MÏstötÌ archiv·¯i se stali p¯ispÏvateli sbornÌku a stejnÏ tak celost·tnÌch periodik ArchivnÌho Ëasopisu a SbornÌku archivnÌch pracÌ. Prostor pro popularizaci badatelsk˝ch v˝sledk˘ jim poskytl Ëasopis Nov· Praha, vyd·van˝ N·rodnÌm v˝borem hl. mÏsta Prahy. Specialista na praûskou mÏstskou legislativu JUDr. AndÏlÌn Merta vydal roku 1966 fundovanou monografii PraûskÈ n·rodnÌ v˝bory. V˝voj jejich organizace v†letech 1945ñ1965. Ve stejnÈ dobÏ podnikli pracovnÌci archivu pod vedenÌm dr. »arka rozs·hl˝ v˝zkum ve fondech praûsk˝ch i mimopraûsk˝ch archiv˘, aby zÌskali ˙daje o†starÈ d˘lnÌ Ëinnosti na praûskÈm ˙zemÌ, p¯edevöÌm v†oblasti zam˝ölenÈho sÌdliötÏ Prosek, kde se zaËaly propadat povrchovÈ vrstvy terÈnu, a na Pet¯ÌnÏ, postiûenÈm havarijnÌmi sesuvy p˘dy. V˝sledkem bylo nÏkolik v˝zkumn˝ch zpr·v a podrobn· mapa d˘lnÌch aktivit, jeû umoûnila zp¯esnit urbanistickÈ a stavebnÌ projekty bez n·roËn˝ch terÈnnÌch pr˘zkum˘. Dr. »arek se stal roku 1967 p¯edsedou Komise pro ot·zky znak˘ mÏst, zaloûenÈ ArchivnÌ spr·vou ministerstva vnitra. Z†podklad˘, kterÈ komise shrom·ûdila, p¯ipravil po dlouholetÈ pr·ci z·sadnÌ dÌlo MÏstskÈ znaky v†Ëesk˝ch zemÌch (1985). Na podzim roku 1966 p¯edstavil mÏstsk˝ archiv svÈ nejvz·cnÏjöÌ dokumenty z†obdobÌ do roku 1848 na velkÈ v˝stavÏ Minulost Prahy v†dokumentech Archivu hl.†mÏsta Prahy. Expozice umÌstÏn· v†historick˝ch prostor·ch StaromÏstskÈ radnice vzbudila z·jem öirokÈ ve¯ejnosti i vÏdeckÈ a archivnÌ obce. Po t¯ech letech byla opakov·na v†BratislavÏ. Zam˝ölen· druh· Ë·st v˝stavy, kter· mÏla zahrnout obdobÌ 1848ñ1968 a†pro niû byl jiû vytiötÏn katalog, se ve zmÏnÏn˝ch politick˝ch pomÏrech po 21. srpnu 1968 jiû neuskuteËnila. Z·kladnÌm problÈmem archivu, kter˝ v†polovinÏ 60. let p¯ekonal person·lnÌ krizi a mÏl 17 pracovnÌk˘ (z toho 5 vysokoökol·k˘), z˘st·val kritick˝ nedostatek prostor pro uloûenÌ archiv·liÌ. Po dlouhÈm ˙silÌ archiv·¯˘ se poda¯ilo prosadit jeho z·sadnÌ ¯eöenÌ, kdyû usnesenÌm Ë. 129 z†roku 1965 rozhodla rada N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy o v˝stavbÏ novÈ archivnÌ budovy, kter· mÏla nahradit letitÈ provizorium v†Clam≠GallasovÏ pal·ci. SouËasnÏ se poda¯ilo zÌskat a v†obdobÌ 1965ñ1970 zË·sti opravit a†archivnÌm mobili·¯em vybavit prostornou z·meckou budovu v†NovÈm Studenci u†édÌrce nad Doubravou (u ChotÏbo¯e). Byla urËena jako tzv. objekt CO, tedy depozit·¯ pro evakuaci archiv·liÌ z†Prahy v†dobÏ p¯ÌpadnÈho v·leËnÈho ohroûenÌ. Odkl·d·nÌ a poslÈze v†roce 1970 zruöenÌ realizace schv·lenÈ novostavby vedlo k†tomu, ûe studeneck˝ z·mek byl postupnÏ naplnÏn archiv·liemi a stal se Ñnorm·lnÌmì archivnÌm depotem a odlouËen˝m pracoviötÏm. Prostorov· krize mÏstskÈho archivu tÌm ovöem vy¯eöena nebyla. V†pr˘bÏhu 60. let zachr·nili pracovnÌci archivu nÏkolik spisov˝ch celk˘, kterÈ vznikly na poË·tku 50. let v†souvislosti s†uplatÚov·nÌm perzekuËnÌ politiky tzv. diktatury proletari·tu v˘Ëi p¯edstavitel˘m ÑporaûenÈ burûoazieì. Byly to p¯edevöÌm spisy tzv. Akce B, jÌû se Ñt¯ÌdnÌm nep¯·tel˘mì odnÌmaly byty v†Praze. D·le to byly pÌsemnosti tzv. Komise Ë. 1, z¯ÌzenÈ podle z·kona Ë. 247/1948 Sb., kterÈ se t˝kaly t·bor˘ nucenÈ pr·ce, v†nichû byly tÏûkou fyzickou pracÌ, ukl·danou aû na dobu dvou let, Ñp¯evychov·v·nyì p¯ev·ûnÏ politicky nepohodlnÈ osoby. A koneËnÏ v†poslednÌm okamûiku p¯ed odvozem do stoupy se poda¯ilo zachr·nit spisy vÏznice MÌrov, kde byli, zprvu tajnÏ, vÏznÏni b˝valÌ d˘stojnÌci ËeskoslovenskÈ zahraniËnÌ arm·dy, vÏtöi-
29 nou letci z†Anglie. Kdyû v†d˘sledku polednovÈ politiky novÈho DubËekova vedenÌ KS» doölo v†pr˘bÏhu roku 1968 k†soudnÌmu p¯eöet¯ov·nÌ p¯Ìpad˘ nespravedlivÏ odsouzen˝ch a vÏznÏn˝ch osob z†50. let, byly to pr·vÏ tyto spisy z†mÏstskÈho archivu, kterÈ umoûnily jejich rehabilitaci. Rada N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy ocenila v†tomto roce mnohostrannou Ëinnost archivu udÏlenÌm medaile Za z·sluhy o hlavnÌ mÏsto Prahu. Vz·pÏtÌ vöak zas·hla budovu Clam-Gallasova pal·ce i nÏkterÈ archiv·lie st¯elba p¯ÌsluönÌk˘ SovÏtskÈ arm·dy, kte¯Ì 21. a 22. srpna 1968 oblÈhali sousednÌ Novou radnici jako hnÌzdo kontrarevoluce. V†pr˘bÏhu prvnÌch okupaËnÌch t˝dn˘, za pouliËnÌch protest˘ i masovÈ rezistence Praûan˘ shromaûÔovali pracovnÌci archivu tiötÏnou i ruËnÏ psanou a†kreslenou dokumentaci pohnut˝ch dnÌ. Vznikla unik·tnÌ sbÌrka jedineËn˝ch svÏdectvÌ o srpnov˝ch a posrpnov˝ch ud·lostech. Jiû rok po shrom·ûdÏnÌ musela vöak b˝t ukryta mezi uzav¯en˝mi fondy archivu a jen dÌky tomu p¯eûila obdobÌ normalizace a†je dnes k†dispozici badatel˘m. Jako nejv˝raznÏjöÌ projev normalizaËnÌ oËisty probÏhla v†roce 1973 ideologick· revize archivnÌ knihovny, p¯i nÌû byly podle d˘vÏrnÏ zaslan˝ch Ëi nadiktovan˝ch seznam˘ z†knihovnÌho fondu vy¯azeny stovky titul˘ a†skonËily v†uzav¯enÈm zvl·ötnÌm oddÏlenÌ jako Libri prohibiti. Ty vöak v†Archivu hl.†mÏsta Prahy nebyly zabaleny a zapeËetÏny, jak znÏl pokyn, a alespoÚ v†p¯Ìpadech nutnÈ pot¯eby slouûily na zap¯enou svÈmu ˙Ëelu. Jiû na poË·tku roku 1970 z·kladnÌ organizace KS» odboru vnit¯nÌch vÏcÌ N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy, k†nÌû archiv Ñstranickyì p¯Ìsluöel, neboù nikdy nemÏl mezi sv˝mi zamÏstnanci tolik Ëlen˘ KS», aby zde mohla vzniknout samostatn· organizace, uskuteËnila politickÈ pohovory se vöemi pracovnÌky. ProvedenÌm tÈto akce v†archivu byla povϯena pracovnice odboru vnit¯nÌch vÏcÌ a Ëlenka stranickÈho v˝boru JUDr. Vlasta Litomisk·. DÌky jÌ nedoölo k†û·dn˝m postih˘m a v†kolektivu archiv·¯˘ z˘stali i pracovnÌci, kte¯Ì po srpnov˝ch ud·lostech pro tzv. pasivitu nebo z†vlastnÌ v˘le opustili ¯ady KS». O rok pozdÏji se dokonce archivu u p¯Ìleûitosti 120. v˝roËÌ jeho ustavenÌ jako odbornÈ instituce a vÏdeckÈho ˙stavu dostalo dokonce hned dvojÌho spoleËenskÈho ocenÏnÌ. PrvnÌm bylo udÏlenÌ st·tnÌho vyznamen·nÌ Za vynikajÌcÌ pr·ci mÏstskÈmu archiv·¯i dr. »arkovi (byl Ëlenem VÏdeckÈ archivnÌ rady ministerstva vnitra »SR, Ëlenem redakËnÌ rady ArchivnÌho Ëasopisu, p¯edsedou Komise pro posuzov·nÌ znak˘ mÏst atd.). Druh˝m byla n·vötÏva prim·tora Prahy JUDr. RSDr. Z. Zusky v†archivu. Prim·tor se na mÌstÏ sezn·mil s†problÈmy a potÈ se setkal se vöemi pracovnÌky na besedÏ v†NovÈ radnici. V˝sledkem nebyla zmÏna ned·vnÈho rozhodnutÌ o zastavenÌ jiû velmi pokroËil˝ch p¯Ìprav archivnÌ novostavby, n˝brû p¯Ìslib nutnÈ obnovy a modernizace Clam-Gallasova pal·ce a takÈ dohoda o v˝robÏ kopiÌ archiv·liÌ jako pamÏtnÌch dar˘ pro N·rodnÌ v˝bor hl. mÏsta Prahy a p¯edevöÌm o umoûnÏnÌ zahraniËnÌch sluûebnÌch cest archiv·¯˘m za ˙Ëelem studia pramen˘ k†dÏjin·m Prahy v†archivech sousednÌch zemÌ. ZatÌmco rekonstrukce pal·ce se nerealizovala, odbornÌ pracovnÌci archivu (dr.†»arek, dr. Holec, dr. Dvo¯·k, M. Moutvic, dr. V. Ledvinka) uskuteËnili v†obdobÌ 1971ñ1978 rozs·hlÈ v˝zkumy ve St·tnÌm archivu v†Dr·ûÔanech, v tamnÌm MÏstskÈm archivu a v†⁄st¯ednÌm st·tnÌm archivu v†Postupimi, kde se nach·zejÌ bohatÈ prameny k†Ëesk˝m i praûsk˝m dÏjin·m. Zamϯili se na dokumenty i sbÌrky dokumentace o†praûskÈ pobÏlohorskÈ emigraci a rovnÏû na nÏmeckÈ soudnÌ spisy z†obdobÌ okupace, t˝kajÌcÌ se ËeskÈho odboje a perzekuce Praûan˘. Se zmÏnou v†k¯esle praûskÈho prim·tora na sklonku 70. let vöak vzaly za svÈ dalöÌ ambiciÛznÌ pl·ny na pramenn˝ v˝zkum
30 v†tehdejöÌ NDR, NSR a Rakousku. VysÌl·nÌ praûsk˝ch archiv·¯˘ na studijnÌ cesty ArchivnÌ spr·vou ministerstva vnitra »SR na sklonku 70. let a v†80. letech bylo za nÏ jen nedostateËnou n·hradou, neboù tyto cesty se vÌce neûli re·lnou badatelskou pot¯ebou ¯Ìdily smlouvami o tzv. druûebnÌch stycÌch. Archiv·¯i mÏstskÈho archivu (dr.†Holec, dr. V. Ledvinka) tak opakovanÏ b·dali nap¯. v†Budapeöti, zatÌmco norimberskÈ nebo vÌdeÚskÈ archivy pro nÏ z˘st·valy zcela nedostupnÈ. ZahraniËnÌ v˝zkum pragensiÌ, prov·dÏn˝ pracovnÌky Archivu hl. mÏsta Prahy do roku 1990, z˘stal ve sv˝ch jednotliv˝ch Ë·stech i celkovÏ nedokonËen˝m fragmentem, jehoû v˝sledky nebyly dodnes ani shrnuty ani zpracov·ny. V˝sledky badatelskÈ aktivity archiv·¯˘ na poli v˝zkumu dom·cÌch pramen˘ se naproti tomu v 70. letech promÌtly v†z·vaûn˝ch studiÌch, kterÈ byly zve¯ejnÏny v†PraûskÈm sbornÌku historickÈm (Fr. Holec, Obchod d¯ÌvÌm v†Praze ve 14.ñ17. stoletÌ; M. Svobodov·-Ladov·, Zvl·ötnÌ mÌstnÌ pr·va v†Praze; A. Merta, V˝voj praûskÈ mÏstskÈ spr·vy od roku 1922 do roku 1945), a rovnÏû v†popul·rnÏji zamϯen˝ch statÌch v†revui Praha (M. Dvo¯·k, Galerie staromÏstsk˝ch prim·tor˘). V†roce 1974 odeöel do d˘chodu dosavadnÌ mÏstsk˝ archiv·¯ PhDr. Ji¯Ì »arek a rada N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy dne 29. ¯Ìjna 1974 jmenovala jeho n·stupcem s†˙ËinnostÌ od 1. ledna 1975 jeho dosavadnÌho z·stupce PhDr. Frantiöka†Holce, CSc. (*1925). V†osobÏ tohoto zkuöenÈho specialisty na dÏjiny mÏstskÈ spr·vy a znalce praûsk˝ch archivnÌch fond˘ se poprvÈ od roku 1921 dostal do Ëela mÏstskÈho archivu odbornÌk, kter˝ nebyl Ëlenem û·dnÈ politickÈ strany. O to tÏûöÌ vöak byla jeho pozice p¯i prosazov·nÌ pot¯eb archivu v†podmÌnk·ch d˘slednÏ prosazovanÈ normalizaËnÌ politickÈ reglementace, naz˝vanÈ ÑuplatÚov·nÌm vedoucÌ ˙lohy KS»ì. Dr.†Holec jmenoval sv˝m z·stupcem dr. Miloöe Dvo¯·ka, kterÈho od druhÈ poloviny roku 1978 nahradil dr.†V.†Ledvinka. Archiv mÏl v†roce 1975 jiû 21 pracovnÌk˘, z†toho 16 odborn˝ch archiv·¯˘ (zbytek tvo¯ili topiËi a uklÌzeËky). Uchov·val 15 786 bÏûn˝ch metr˘, resp. 335 080 evidenËnÌch jednotek archiv·liÌ. P¯estoûe v†letech 1974ñ1978 zÌskal po dohodÏ s†Praûsk˝m st¯ediskem hl. mÏsta Prahy postupnÏ cel˝ objekt TrautmannsdorfskÈho pal·ce v†HusovÏ ulici (Ëp. 159-I), jeho prostorov· situace byla nad·le kritick·. Ani nynÌ nebylo moûnÈ p¯evzÌt zdaleka vöechny archiv·lie, vybranÈ p¯i skartaËnÌm ¯ÌzenÌ a†ponech·vanÈ u p˘vodc˘. UloûenÌ dokument˘ p¯evzat˝ch do archivu bylo nadto velmi tristnÌ. KonËily ve zcela nevyhovujÌcÌch vlhk˝ch a zch·tral˝ch prostor·ch archivnÌch depozit·¯˘, neboù Trautmannsdorfsk˝ pal·c, z·mek Nov˝ Studenec a zejmÈna Clam-Gallas˘v pal·c byly v†havarijnÌm stavu. V˝jimku v†tomto smÏru p¯edstavoval pouze novÏ pronajat˝ nevelk˝ objekt b˝valÈ ökoly v†KostelnÌch St¯imelicÌch u St¯ÌbrnÈ Skalice, kam byla uloûena Ë·st nejstaröÌch dokument˘ magistr·tu. Snahy o provedenÌ nezbytn˝ch oprav a adaptacÌ vesmÏs nar·ûely na tzv. nedostatek stavebnÌch kapacit. Na tÈto situaci nic nezmÏnila ani n·vötÏva, kterou 12. ledna 1976 vykonal v†Clam-GallasovÏ pal·ci p¯edseda ËeskÈ vl·dy Josef KorË·k v†doprovodu prim·tora Zusky. Bez ohledu na neutÏöen˝ materi·lnÏ≠technick˝ stav p¯iöla v†70. letech postupnÏ do archivu poËetn· skupina nov˝ch mladöÌch pracovnÌk˘, nejprve st¯edoökol·k˘
31 (J.†JelÌnkov·, M. Urbanov·-P¯ikrylov·, J. Proöek, J. JÌlkov·, T. JelÌnek, L. Mackov·, D.†Burdov·) a poËÌnaje rokem 1976 tÈû vysokoökolsky vzdÏlan˝ch archiv·¯˘ a historik˘ (V.†Ledvinka, H. Korbelov·-äevËÌkov·, J. Bildov·-Mendelov·, J. Peöek, B. Zilynskyj). VÏtöina z†nich se v†dalöÌm obdobÌ podÌlela na uskuteËÚov·nÌ novÈ dynamickÈ koncepce Ëinnosti mÏstskÈho archivu, kterou v†letech 1978ñ1979 vytvo¯ili a prosadili J. Peöek a V. Ledvinka a v†nÌû archiv s†korekcemi vyvolan˝mi z·sadnÌ zmÏnou spoleËensk˝ch a politick˝ch pomÏr˘ pokraËuje dodnes. Tato koncepce spoËÌvala a spoËÌv· v†soustavnÈm aktivnÌm vystupov·nÌ jak v˘Ëi odbornÈ i†laickÈ ve¯ejnosti, tak v˘Ëi nad¯Ìzen˝m org·n˘m praûskÈ radnice a ArchivnÌ spr·vy ministerstva vnitra. K†dosavadnÌm form·m, jako byla rozs·hl· agenda badatelsk˝ch dotaz˘ i†reöeröÌ pro funkcion·¯e N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy, exkurze do archivu a†v˝stavky archiv·liÌ, vst¯Ìcn· spolupr·ce s†filmem, televizÌ, rozhlasem a tiskem, nebo pravideln· spolupr·ce na v˝stav·ch Muzea hl. mÏsta Prahy, novÏ p¯ibyly vÏtöÌ p¯ÌleûitostnÈ v˝stavy pro ve¯ejnost v†prostor·ch Clam-Gallasova pal·ce (nap¯. Praha 1918ñ1938) a p¯edevöÌm pravideln· kaûdoroËnÌ diskusnÌ zased·nÌ, jejichû ¯ada bez p¯eruöenÌ pokraËuje (byla zah·jena v†roce 1984 zased·nÌmi SjednocovacÌ tendence a pokusy p¯ed spojenÌm praûsk˝ch mÏst od 13. stoletÌ do roku 1784 a V˝voj Prahy v†modernÌ velkomÏsto 1784ñ1984, v†dalöÌch letech pokraËovala tÈmaty Praha ñ mÏsto ve v·lk·ch a revolucÌch; ZdravotnÌ pomÏry, zdravotnÌ pÈËe, hygiena mÏstskÈho prost¯edÌ a†populaËnÌ promÏny v†Praze od 13. do 19. stoletÌ; älechta a cÌrkev v†Praze od doby p¯edhusitskÈ do roku 1848; V˝roba knih a kniûnÌ obchod v†Praze od st¯edovÏku do roku 1914; PraûskÈ festivity ñ slavnosti a z·bavy v†Praze od st¯edovÏku do poË·tku 20.†stoletÌ; UtlaËenÌ a ponÌûenÌ ñ okrajovÈ vrstvy praûskÈho obyvatelstva v†historii; a†dalöÌ). K†PraûskÈmu sbornÌku historickÈmu p¯ibylo druhÈ periodikum Documenta Pragensia, kterÈ vedle voln˝ch a p¯Ìleûitostn˝ch svazk˘ (prvnÌm z†nich byl svazek III. v†roce 1983, vÏnovan˝ 100. v˝roËÌ N·rodnÌho divadla) p¯in·öÌ p¯edevöÌm refer·ty z†uveden˝ch archivnÌch vÏdeck˝ch zased·nÌ. Vyd·no bylo zatÌm t¯in·ct svazk˘. VedlejöÌ ¯ada tohoto sbornÌku, nazvan· Documenta Pragensia Monographia, p¯inesla vÏdeckÈ edice nejstaröÌ praûskÈ farnÌ matriky (J. Mendelov· /ed./, Matrika narozen˝ch kostela sv.†Jind¯icha na NovÈm MÏstÏ praûskÈm 1584ñ1600. Praha 1992) a bernÌch knih StarÈho MÏsta z†husitskÈ doby (H. P·tkov· /ed./, BernÌ knihy StarÈho MÏsta praûskÈho 1427ñ1434. Praha 1996). MladÌ pracovnÌci archivu se v†panujÌcÌch tÌsniv˝ch spoleËensk˝ch pomÏrech snaûili nalÈzt prostor k ÑzviditelnÏnÌì archivu a †upozorÚovat na nutnost ¯eöenÌ jeho situace tÈû prost¯ednictvÌm stranickÈ, odborovÈ a svaz·ckÈ organizace. CeloradniËnÌch konferencÌ i sch˘zÌ komisÌ a v˝bor˘ tÏchto ÑËl·nk˘ N·rodnÌ frontyì vyuûÌvali jako tribuny k†hlasitÈmu vyslovov·nÌ poûadavk˘, kterÈ nejednou byly vedenÌm mÏsta p¯ijÌm·ny s†nevolÌ, zÌsk·valy vöak archivu sympatie ¯adov˝ch zamÏstnanc˘ N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy i jejich konkrÈtnÌ pomoc nap¯. v†podobÏ Ñbrig·dì p¯i nutnÈm stÏhov·nÌ archiv·liÌ. äiröÌ odezva tÏchto aktivit byla vöak ojedinÏl· (prakticky jen v†p¯ÌpadÏ ve¯ejnÈ petice k†p¯Ìpadu Angely DavisovÈ) stejnÏ jako jejich konkrÈtnÌ efekt. P¯esto se dÌky neboj·cnÈmu postupu jmenovan˝ch poda¯ilo v†dobÏ dlouhodobÈ nemoci ¯editele archivu na poË·tku Ëervence 1979 vyvolat vyd·nÌ havarijnÌho v˝mÏru na Clam-Gallas˘v pal·c a tÌm dos·hnout nucenÈho zah·jenÌ oprav budovy. P¯iöly v†nejvyööÌ Ëas, aby byly zachr·nÏny tÏûce naruöenÈ konstrukce krov˘, st¯ech a strop˘ pal·ce i v˝zdoba interiÈr˘, do nichû silnÏ zatÈkalo. ProvedenÌm nouzov˝ch oprav byl povϯen Praûsk˝ stavebnÌ podnik. P¯erostly po poË·teËnÌch potÌûÌch v†gener·lnÌ opra-
32 vu exteriÈr˘ (pl·ötÏ) pal·ce, jejÌmû projektantem se stal Ing. J. Vrzal. Vinou problÈm˘ s†financov·nÌm a zejmÈna s kapacitnÌmi moûnostmi a †p¯Ìstupem dodavatele se gener·lnÌ oprava zmÏnila ve velmi vleklou akci. Na sklonku 80. let v˝mÏnou inûen˝rsk˝ch sÌtÌ, p¯emÏnou napÏtÌ a instalacÌ elektrickÈho vyt·pÏnÌ plynule p¯eöla v gener·lnÌ opravu interiÈr˘. Z·kladnÌ Ë·st obnovy a regenerace pal·ce trvala ve dvou etap·ch pln˝ch t¯in·ct let. Teprve roku 1994 byla zah·jena t¯etÌ etapa gener·lnÌ opravy, jejÌû n·plnÌ je konzervace a restaurace interiÈr˘ objektu do p˘vodnÌ podoby. V roce 1997 ji vöak p¯eruöilo nep¯idÏlenÌ investiËnÌch prost¯edk˘ z†rozpoËtu hlavnÌho mÏsta a†nutnost vynaloûit Ë·stky rozpoËtovanÈ na bÏûnÈ opravy na nezbytnou rychlou restauraci ohroûenÈ socha¯skÈ a ötukatÈrskÈ v˝zdoby port·l˘ a balkon˘ pal·ce. V†roce 1979 se poda¯ilo rovnÏû po osmi letech p¯eruöenÌ obnovit p¯ÌpravnÈ pr·ce k†v˝stavbÏ novÈ archivnÌ budovy. P¯estoûe pak projektovÈ pr·ce pokraËovaly s†p¯est·vkami po cel· 80. lÈta, ani tentokr·t se nepoda¯ilo prosadit za¯azenÌ stavby do 7. ani do 8. pÏtiletÈho pl·nu a zah·jit jejÌ realizaci. Prostorov· tÌseÚ archivu byla proto nad·le ¯eöena improvizovan˝m najÌm·nÌm dalöÌch voln˝ch budov. V†80. letech tak byla zÌsk·na fara v†Praze-Vino¯i a fara v†K¯eËho¯i u KolÌna. Jejich nezbytn· adaptace a z·kladnÌ vybavenÌ reg·ly si vyû·daly finanËnÌ n·klady, jimû neodpovÌdal v˝sledn˝ efekt, neboù objekty mÏly malou kapacitu a i po ˙prav·ch trpÏly nadmÏrnou vlhkostÌ. ⁄silÌ o celkovou obnovu nejvÏtöÌho z†odlouËen˝ch depozit·¯˘, z·mku Nov˝ Studenec, pak bylo zcela ne˙spÏönÈ, neboù po cel· 80. lÈta se nepoda¯ilo hospod·¯sk˝mi pl·ny, smlouvami, ani politick˝mi intervencemi p¯imÏt OkresnÌ stavebnÌ podnik HavlÌËk˘v Brod, aby na jeho opravÏ zaËal efektivnÏ pracovat. S†˙ËinnostÌ od 1. ledna 1987 byl usnesenÌm rady N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy jmenov·n archiv·¯em hlavnÌho mÏsta Prahy doc. PhDr. V·clav†Ledvinka,†CSc. (*1947), kter˝ po p¯edchozÌm uËitelskÈm p˘sobenÌ na gymn·ziu v†RakovnÌku pracoval v†mÏstskÈm archivu od roku 1976 a byl od†roku 1978 z·stupcem ¯editele archivu. Jako aspirant J.†Jan·Ëka se specializoval na hospod·¯skÈ a soci·lnÌ dÏjiny Prahy a »ech v obdobÌ ranÈho novovÏku. SvÈ ˙silÌ zamϯoval na organizaci vÏdeckÈ a publikaËnÌ Ëinnosti archivu i na zlepöenÌ jeho finanËnÌ a materi·lnÌ situace. Jeho pozice v˘Ëi nad¯Ìzen˝m org·n˘m byla ve srovn·nÌ s†dr. Holcem snadnÏjöÌ, neboù byl Ëlenem KS» i Ëlenem v˝boru z·kladnÌ stranickÈ organizace, do jejÌû p˘sobnosti archiv spadal. P¯ÌznivÏ se ve vztahu k†archivu projevila tÈû zmÏna ve vedenÌ odboru vnit¯nÌch vÏcÌ N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy, jemuû archiv odvÏtvovÏ podlÈhal. Nov˝m z·stupcem mÏstskÈho archiv·¯e se stal PhDr. Ji¯Ì Peöek. Archiv mÏl v†roce 1987 pl·novan˝ stav 32 pracovnÌk˘, ve skuteËnosti zde vöak pracovalo 42 Ñfyzick˝chì osob, kterÈ naplÚovaly 33,5 Ñp¯epoËten˝chì pracovnÌch ˙vazk˘. Z†nich bylo 22 ˙vazk˘ odborn˝ch archiv·¯˘ (v tom 14 vysokoökol·k˘), 5†archivnÌch technik˘, 1 administrativnÌ a 5,5 manu·lnÌch pracovnÌk˘. Mzdov˝ fond pro nÏ Ëinil 1 010 000 KËs a pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ mzda na jednoho pracovnÌka byla vyk·z·na ve v˝öi 2 630 KËs. ProvoznÌ rozpoËet archivu byl velmi nÌzk˝, Ëerp·na byla Ë·stka 577†320 KËs. Maxima ovöem v†danÈm roce dos·hly n·klady na dokonËovanou gener·lnÌ opravu fas·d a v˝mÏnu oken Clam-Gallasova pal·ce. Vynaloûena byla Ë·stka
33 5†153 000 KËs (v p¯edch·zejÌcÌch letech se roËnÌ Ëerp·nÌ pohybovalo mezi 1ñ2†000†000 KËs, v†n·sledujÌcÌm obdobÌ 1988ñ1992 mezi 2ñ3 500 000 KËs roËnÏ). V†roce 1990, v†nÏmû se v†odbornÏ-metodickÈ, organizaËnÌ i hospod·¯skÈ rovinÏ uzav¯ela p¯edlistopadov· Ñsocialistick·ì epocha historie praûskÈho mÏstskÈho archivu, mÏl ˙stav 42 pl·novan˝ch pracovnÌch mÌst a skuteËn˝ p¯epoËten˝ stav Ëinil dÌky benevolenci nad¯Ìzen˝ch radniËnÌch org·n˘ v†z·vÏru roku 45 pracovnÌch ˙vazk˘. Z†nich 20 p¯ipadalo na archiv·¯e s†vysokoökolsk˝m vzdÏl·nÌm, 19 na st¯edoökol·ky s†maturitou (z toho 5 na techniky archivnÌch dÌlen a 3 na administrativnÌ pracovnÌky) a 6 bylo manu·lnÌch pracovnÌk˘ (domovnÌk˘, uklÌzeËek a topiˢ). Objem mzdovÈho fondu Ëinil 1 489 000 KËs, pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ mzda 2 940 KËs. ProvoznÌ rozpoËet dos·hl skuteËnÈho Ëerp·nÌ 669 275 KËs, z†pl·novan˝ch 3 322 000 KËs na opravy budov bylo v†d˘sledku naprostÈho v˝padku stavebnÌch firem vyËerp·no pouze 819†000†KËs. Archiv uûÌval osmi objekt˘ v†Praze i na venkovÏ (Clam-Gallas˘v pal·c, Trautmannsdorfsk˝ pal·c, T˝nskou faru, suterÈn domu na MasarykovÏ n·b¯eûÌ 22, faru v†Praze-Vino¯i, faru v†K¯eËho¯i u KolÌna, b˝valou ökolu v†KostelnÌch St¯imelicÌch, z·mek Nov˝ Studenec). Vnit¯nÏ byl organizov·n do öesti oddÏlenÌ: historick˝ch sbÌrek (vedoucÌ dr. Dvo¯·k), fond˘ mÏstskÈ spr·vy 1784ñ1945 (dr. Zilynskyj), fond˘ mÏstskÈ spr·vy po r. 1945 (dr. Mendelov·), justiËnÌch fond˘ (dr. Peöek), fond˘ pr·vnick˝ch a†fyzick˝ch osob a podnikov˝ch archiv˘ (prom. hist. M. Moutvic), odborn˝ch archivnÌch sluûeb (dr. Svatoöov·). MnoûstvÌ archiv·liÌ vzrostlo oproti stavu z†poloviny 70. let jen nepatrnÏ; k 31.†prosinci 1987 uchov·val Archiv hl. mÏsta Prahy 15 790 bÏûn˝ch metr˘ dokument˘. IntenzivnÌ po¯·dacÌ a zp¯ÌstupÚovacÌ pr·ce, spojenÈ s†vnit¯nÌ skartacÌ pÌsemnostÌ bez historicky trvalÈ vypovÌdacÌ hodnoty snÌûily p¯i omezen˝ch moûnostech p¯ejÌmat novÈ archiv·lie toto mnoûstvÌ do konce roku 1990 na 15 520 bÏûn˝ch metr˘. Po¯·d·ny byly p¯edevöÌm jednotlivÈ Ë·sti fondovÈho komplexu Magistr·t hl. mÏsta Prahy, z†nichû fond Prezidium rady a magistr·tu byl tak¯ka v†˙plnosti zkatalogizov·n, d·le fondy nÏkter˝ch obvodnÌch a mÌstnÌch n·rodnÌch v˝bor˘, fondy praûsk˝ch okresnÌch soud˘ p¯ed rokem 1951, ale takÈ fondy praûsk˝ch spolk˘ (nap¯. SVU M·nes) atd. CennÈ v˝sledky od svÈho zaloûenÌ v†polovinÏ 70. let trvale vykazovala n·kupnÌ komise Archivu hl. mÏsta Prahy, kter· zÌsk·vala archiv·lie n·kupem od soukromnÌk˘ i z†praûsk˝ch antikvari·t˘. SouËasnÏ vykon·vala v†mezÌch sv˝ch moûnostÌ dohled na v˝voz pÌsemnostÌ do ciziny. JejÌ z·sluhou byla pro Jednotn˝ archivnÌ fond republiky zÌsk·na nap¯. mÏstsk· kniha mÏsta St¯Ìbra z†roku 1408 a pro sbÌrku listin praûskÈho mÏstskÈho archivu mimo jinÈ privilegium kr·le V·clava II. z†roku†1302. Opravami Clam-Gallasova pal·ce byly naopak po cel· 80. lÈta i v†prvnÌ polovinÏ 90. let znaËnÏ snÌûeny moûnosti archivu poskytovat p¯ÌmÈ sluûby ve¯ejnosti, p¯edevöÌm p¯edkl·dat archiv·lie k†nahlÌûenÌ a studiu v†archivnÌ badatelnÏ. V†z·vislosti na vÏtöÌm Ëi menöÌm omezenÌ jejÌho provozu zde studovalo archiv·lie v†letech 1987ñ1996 kaûdoroËnÏ 200ñ900 badatel˘ a poËet badatelsk˝ch n·vötÏv se pohyboval od 600 do 3000.
SouËasnost archivu NejpozdÏji od poË·tku roku 1988 ovlivÚovalo Ëinnost mÏstskÈho archivu st·le v˝raznÏji vnÏjöÌ politickÈ dÏnÌ v†EvropÏ, v†ËeskoslovenskÈm st·tÏ i v†praûskÈ ve¯ejnosti. PracovnÌci archivu se uvÏdomÏle angaûovali v†rodÌcÌm se kvasu s†cÌlem p¯ispÏt
34 k†politickÈ reformÏ spoleËnosti, jejÌû nutnost byla st·le zjevnÏjöÌ, i s†cÌlem prosadit rozhodn· opat¯enÌ k†z·chranÏ archivnÌ Ë·sti n·rodnÌho kulturnÌho dÏdictvÌ p¯ed zk·zou, jeû jÌ akutnÏ hrozila. DemonstracÌ snahy o nedogmatick˝, pravdiv˝ a nezkreslen˝ v˝klad n·rodnÌ historie byla v˝stava Praha 1918ñ1938, uspo¯·dan· v†Clam-GallasovÏ pal·ci k 70. v˝roËÌ vzniku »SR. TÏöila se znaËnÈmu z·jmu Praûan˘ a inspirovala praûskÈ archiv·¯e k†uspo¯·d·nÌ ¯ady dalöÌch v˝stavnÌch akcÌ v†n·sledujÌcÌm obdobÌ. Projevem osobnÌ stateËnosti bylo vystoupenÌ dr. ZilynskÈho proti vÏznÏnÌ a pomluv·m p¯ÌsluönÌk˘ disentu formou otev¯enÈho dopisu RudÈmu pr·vu a n·sledujÌcÌ podpisy jeho, dr. KudÏly i nÏkolika dalöÌch archiv·¯˘ pod†provol·nÌm NÏkolik vÏt, pop¯ÌpadÏ na peticÌch za propuötÏnÌ V. Havla z†vÏzenÌ. Dnem 17. listopadu 1989 skonËila historie a zaËala souËasnost Archivu hl. mÏsta Prahy. 24. listopadu podepsali jeho pracovnÌci mezi prvnÌmi v˝zvu archiv·¯˘ a historik˘, odsuzujÌcÌ n·siln˝ z·krok st·tnÌ moci proti student˘m na N·rodnÌ t¯ÌdÏ a poûadujÌcÌ celospoleËensk˝ dialog. P¯edsedou ObËanskÈho fÛra v†archivu se stal dr.†J.†HrdliËka. Jiû o dva dny d¯Ìve se konala v†kancel·¯i ¯editele archivu prvnÌ leg·lnÌ sch˘ze HistorickÈ komise KoordinaËnÌho centra ObËanskÈho fÛra, kter· mimo jinÈ projednala aktu·lnÌ i koncepËnÌ ot·zky ËeskÈho archivnictvÌ (postup proti niËenÌ archiv˘ sloûek ministerstva vnitra, ideu post·tnÏnÌ archiv˘ KS», moûnosti shrom·ûdÏnÌ a uchov·nÌ dokumentace o sametovÈ revoluci, reformu ¯ÌzenÌ archivnictvÌ a ustavenÌ novÈ VÏdeckÈ archivnÌ rady). Koncepce byla dopracov·na ñ opÏt na p˘dÏ mÏstskÈho archivu ñ 6. prosince, tÈhoû dne ve v˝tahu zve¯ejnÏna v†rozhlase a p¯ed·na ËeskÈ vl·dÏ. SouËasnÏ mÏstötÌ archiv·¯i zasahovali proti vyv·ûenÌ a niËenÌ dokument˘ (nap¯. v†HybernskÈ 8). V†den gener·lnÌ st·vky, jÌû se z˙Ëastnilo celÈ osazenstvo archivu, byl na shrom·ûdÏnÌ zamÏstnanc˘ schv·len text iniciativy PamÏù kultury a vz·pÏtÌ byl d·n k†dispozici tisku i ve¯ejnosti. Archiv nabÌdl odbornou pomoc st·vkov˝m v˝bor˘m v†okruhu svÈ p˘sobnosti p¯i po¯·d·nÌ a ukl·d·nÌ jejich pÌsemn˝ch materi·l˘, p¯i zakl·d·nÌ dokumentaËnÌch st¯edisek atd. S†¯adou ökol, divadel a dalöÌch institucÌ byly uzav¯eny dohody o deponov·nÌ tÏchto pÌsemnostÌ v†mÏstskÈm archivu. »ty¯i pracovnÌci archivu dobrovolnÏ prov·dÏli po¯·dacÌ pr·ce v†Nez·vislÈm tiskovÈm st¯edisku U†ÿeËick˝ch, v†Galerii V. äp·ly a v†M·nesu (archiv·¯ T. Hok˘v byl na tuto pr·ci Ñzap˘jËenì ObËanskÈmu fÛru na t¯i mÏsÌce). Dr. Peöek a dr. Ledvinka byli Ëleny iniciativnÌ skupiny, kter· v†dohodÏ s†Historickou komisÌ KoordinaËnÌho centra OF svolala na den 20. prosince 1989 konferenci archiv·¯˘ »SR do Radiopal·ce, a podÌleli se na ¯ÌzenÌ i formulov·nÌ z·vÏr˘ jedn·nÌ. Oba se stali Ëleny novÏ ustavenÈ VÏdeckÈ archivnÌ rady ministra vnitra »R ñ dr. Ledvinka jako mÌstop¯edseda, dr. Peöek jako tiskov˝ mluvËÌ. Publikovali ¯adu Ël·nk˘ v†Lidov˝ch novin·ch, »eskÈ politice, ObËanskÈm denÌku, P¯Ìtomnosti aj. a spolu s†dr. BabiËkou ze St·tnÌho ˙st¯ednÌho archivu a dr. S. äislerem z†filozofickÈ fakulty iniciovali a vypracovali prvnÌ n·vrh novely z·kona o archivnictvÌ. Angaûovali se rovnÏû p¯i†p¯ÌpravÏ a projedn·v·nÌ novÈho z·kona o Praze a o majetku obcÌ. Svou koncepci unit·rnÌho pojetÌ Prahy jako jedinÈ obce vtÏlili do broûury Praha jak· byla, je a bude, kterou vydala Praûsk· rada ObËanskÈho fÛra. MezitÌm, jeötÏ v†prosinci 1989, se v†Archivu hl. mÏsta Prahy ustavila Nez·visl· komise pro pojmenov·nÌ ulic a prostranstvÌ v†Praze, kter· se za p¯edsednictvÌ dr.†ZilynskÈho pokusila vnÈst ¯·d do pojmenov·v·nÌ a p¯ejmenov·v·nÌ praûsk˝ch ve¯ejn˝ch prostranstvÌ. Dne 25. ledna 1990 se zde konala ustavujÌcÌ sch˘ze archivnÌ a knihovnickÈ sekce »esko-rakouskÈ spoleËnosti, v†jejÌmû p¯ÌpravnÈm v˝boru zasedl dr. KudÏla. V†˙noru 1990 pak vnikla Heraldick· komise Archivu hl. mÏsta Prahy pro
35 p¯Ìpravu novÈho znaku hlavnÌho mÏsta a znak˘ mÏstsk˝ch Ë·stÌ (p¯edsedou se stal dr.†Ledvinka, tajemnÌkem dr. HrdliËka). MÏstsk˝ archiv byl spolu se St·tnÌm ˙st¯ednÌm archivem organiz·torem Pochodu za p¯eûitÌ archiv˘, kter˝ proöel Prahou 29. ledna 1990, a uspo¯·dal tiskovou konferenci, aby sezn·mil s†katastrof·lnÌ situacÌ Ëesk˝ch archiv˘ nejöiröÌ ve¯ejnost. JejÌm v˝sledkem byla znaËn· publicita problÈmu vËetnÏ vzniku nÏkolika televiznÌch po¯ad˘. O mnohostrannÈ usilovnÈ Ëinnosti praûskÈho archivu svÏdËÌ skuteËnost, ûe vedle uveden˝ch aktivit byly jen v†pr˘bÏhu roku 1990 uspo¯·d·ny v†Clam-GallasovÏ pal·ci v˝stavy Zmizel· Praha, »eskÈ kvÏtnovÈ povst·nÌ 1945, Boj o k¯esla (k prvnÌm polistopadov˝m volb·m) a PraûskÈ cechovnÌ pam·tky. Archivem po¯·danÈ kaûdoroËnÌ vÏdeckÈ konference zÌskaly ˙Ëinnou podporu vedoucÌch p¯edstavitel˘ mÏsta a†mezin·rodnÌ ˙Ëast i publicitu, stejnÏ jako vyd·vanÈ publikace. Archiv nav·zal zahraniËnÌ vÏdeckÈ styky a ˙zkou spolupr·ci s†praûsk˝mi i venkovsk˝mi vysok˝mi ökolami. Jako externÌ vysokoökolötÌ uËitelÈ vedle dr. Ledvinky, jenû zÌskal v†kvÏtnu 1990 docenturu pro staröÌ ËeskÈ dÏjiny, zaËali p˘sobit tÈû dr. Peöek a dr. KudÏla. PrvnÌ plody popsanÈho vypjatÈho ˙silÌ se dostavily jiû na ja¯e 1990. Dne 13. dubna navötÌvil Clam-Gallas˘v i Trautmannsdorfsk˝ pal·c (a potÈ i St·tnÌ oblastnÌ archiv v†Praze) p¯edseda ËeskÈ vl·dy Petr Pithart a s†nÌm (pozdÏji opakovanÏ i s·m) tÈû prim·tor Jaroslav Ko¯·n a jeho n·stupce Milan Kondr. Pozn·nÌ reality na mÌstÏ znamenalo bod obratu ve vztahu k†pot¯eb·m a poûadavk˘m ËeskÈho archivnictvÌ na ˙rovni mÏsta i st·tu, neboù novÌ p¯edstavitelÈ obou stupÚ˘ ve¯ejnÈ spr·vy doöli k†z·vÏru, ûe archivy nutnÏ pot¯ebujÌ energickÈ zmÏny legislativnÌ, organizaËnÌ a p¯edevöÌm rychlÈ ¯eöenÌ prostorov˝ch a materi·lnÏ≠technick˝ch problÈm˘. Snah·m archiv·¯˘ o p¯ijetÌ novely archivnÌho z·kona i o prosazenÌ nutnÈ v˝stavby ˙Ëelov˝ch archivnÌch budov se tak dostalo podpory z†nejvyööÌch mÌst. Pozn·nÌ v˝znamu archivnÌch dokument˘ a†archiv˘ pro p¯ijatou st·tnÌ politiku soudnÌch i mimosoudnÌch rehabilitacÌ a majetkov˝ch restitucÌ, kterÈ p¯inesla rehabilitaËnÌ a restituËnÌ praxe v†letech 1991ñ1995, pak p¯ispÏlo k†tomu, ûe nov˝ p¯Ìstup k†archiv˘m se z†roviny pouhÈ mor·lnÌ podpory rychle p¯enesl do konkrÈtnÌch praktick˝ch opat¯enÌ. V†p¯ÌpadÏ Archivu hl.†mÏsta Prahy to znamenalo nÏkolik z·sadnÌch krok˘. Od 1. Ëervence 1991 se archiv stal jednÌm z†odbor˘ Magistr·tnÌho ˙¯adu hl. mÏsta Prahy. ZÌskal tÌm postavenÌ, kterÈ mu umoûnilo p¯Ìmo ¯eöit sloûitÈ spr·vnÌ z·leûitosti, kterÈ p¯in·öela vlna rehabilitacÌ, majetkov˝ch restitucÌ, transformacÌ, likvidacÌ Ëi privatizace podnik˘, st·tnÌch institucÌ a spoleËensk˝ch organizacÌ. SouËasnÏ se tÌm posÌlila jeho pozice v†r·mci magistr·tu, p¯edevöÌm pak v†oblasti vlastnÌho rozpoËtu, financov·nÌ a zvyöov·nÌ person·lnÌho stavu. Protoûe limitovanÈ poËty pracovnÌch mÌst magistr·tnÌho ˙¯adu neumoûÚovaly vËlenit do nÏho vöechny pracovnÌky archivu, byl dosavadnÌ Archiv hl. mÏsta Prahy organizaËnÏ rozdÏlen na dvÏ Ë·sti: (1) na odbor archivu, kter˝ vytvo¯ili vöichni vedoucÌ archivnÌch oddÏlenÌ v†Ëele s†¯editelem archivu, jenû se stal souËasnÏ vedoucÌm odboru, (2) a na odborem metodicky usmÏrÚovanÈ (¯ÌzenÈ) odbornÈ za¯ÌzenÌ Archiv hl. mÏsta Prahy, v†nÏmû z˘stali zbylÌ pracovnÌci a vÏtöina ËinnostÌ, vyjma spr·vnÌch, ¯ÌdÌcÌch a rozhodovacÌch. V†pr˘bÏhu roku 1993 byla odboru archivu pod¯Ìzena jako souË·st odbornÈho za¯ÌzenÌ Archivu hl. mÏsta Prahy tÈû hlavnÌ podatelna a v˝pravna magistr·tu a novÏ z¯ÌzenÈ oddÏlenÌ spr·vnÌho archivu (meziarchivu) magistr·tu. Nov· organizaËnÌ struktura a p˘sobnost odboru a†odbornÈho za¯ÌzenÌ byla zakotvena do organizaËnÌho ¯·du Magistr·tu hl. mÏsta†Prahy. Nov˝ organizaËnÌ celek dos·hl v†obdobÌ 1995ñ1996 poËtu 74 pracovnÌk˘, z†toho 14 v†odboru archivu a 60 v†odbornÈm za¯ÌzenÌ (42 ve vlastnÌm archivu, 4 ve spr·vnÌm
36 archivu a 14 v†hlavnÌ podatelnÏ a v˝pravnÏ). Kolektiv archiv·¯˘ postupnÏ doplnila p¯edevöÌm ¯ada schopn˝ch a ambiciÛznÌch absolvent˘ studia historie a archivnictvÌ na praûskÈ filozofickÈ fakultÏ (O. Fejtov·, M. Fiala, J. HrdliËka, K. Chmela¯ov·, P. Kreuz, M.†Laöùovka, B. Laöùovkov·, J. Ryba, J. äkoda, V. äustek, J. T¯ikaË, M. Veselka, J. Vichra, a dalöÌ). Do archivu nastoupili rovnÏû dva chemici, specialistÈ na konzervaci a restauraci papÌru (Ing. J. Strnadov·, Ing. H. Dobrouck·). PodstatnÏ se zlepöily tÈû materi·lnÏ≠technickÈ, investiËnÌ i mzdovÈ pomÏry archivu, kter˝ po vÌce neû p˘lstoletÌ opÏt dos·hl v podstatÏ rovn˝ch podmÌnek s†ostatnÌmi ˙tvary praûskÈ radnice, a to i v†oblasti odmÏÚov·nÌ pracovnÌk˘. DokonËenÌm z·kladnÌch etap gener·lnÌ opravy Clam-Gallasova i TrautmannsdorfskÈho pal·ce se v˝raznÏ zmÏnily k†lepöÌmu tÈû pracovnÌ podmÌnky archiv·¯˘, pouze Ë·steËnÏ se vöak zkvalitnilo uloûenÌ nÏkter˝ch archiv·liÌ, zejmÈna nejvz·cnÏjöÌch fond˘ a sbÌrek. V†letech 1992ñ1993 vkroËil praûsk˝ archiv naplno do poËÌtaËovÈ Èry a od roku 1994 vÏtöina zp¯ÌstupÚovacÌch pracÌ probÌh· za pomoci v˝poËetnÌ techniky, s†jejÌû pomocÌ jsou vytv·¯eny p¯edevöÌm datab·ze archiv·liÌ a prakticky vöechny archivnÌ pom˘cky. Vzrostly vydavatelskÈ, kulturnÏ prezentaËnÌ a propagaËnÌ moûnosti archivu, vËetnÏ ˙Ëasti jeho pracovnÌk˘ na mezin·rodnÌch vÏdeck˝ch projektech a st·tnÌch i mÏstsk˝ch grantech. ProvoznÌ rozpoËet archivu dos·hl v†roce 1996 objemu 6 103 843 KË a nadto zahrnoval 29†400†000†KË investiËnÌch prost¯edk˘ na opravy Clam-Gallasova pal·ce, vyd·nÌ publikace Praûsk˝ uliËnÌk a vybavov·nÌ archivnÌ novostavby, nepoËÌtaje 170 000 000 KË investic na jejÌ vlastnÌ v˝stavbu, jimiû hospoda¯il odbor mÏstskÈho investora. ProsazenÌ a uskuteËnÏnÌ v˝stavby novÈ ˙ËelovÈ archivnÌ budovy v†letech 1994ñ1997 je moûnÈ jednoznaËnÏ oznaËit za rozhodujÌcÌ ˙spÏch polistopadovÈho obdobÌ a za meznÌk v†novodobÈ historii praûskÈho mÏstskÈho archivu.
37
NOVOSTAVBA PRAéSK…HO ARCHIVU NOV¡
BUDOVA
A
HISTORIE
SNAH
O
JEJÕ
REALIZACI
39 Snahy o vybudov·nÌ ˙ËelovÈ budovy pro Archiv hl. mÏsta Prahy majÌ dlouhou historii. PoprvÈ se moûnost v˝stavby ˙ËelovÈho objektu objevila jiû na poË·tku 20.†let, kdy Praûsk· mÏstsk· pojiöùovna chtÏla 60. v˝roËÌ svÈho trv·nÌ v†roce 1925 a 10. v˝roËÌ vzniku republiky v†roce 1928 Ñvzpomenout nÏjak˝m trval˝m zp˘sobem, jenû by byl ku prospÏchu vöÌ obci PraûskÈì. V†˙vahu p¯ich·zela zprvu tÈû stavba novÈho mÏstskÈho archivu, poslÈze se vöak pojiöùovna rozhodla postavit velk˝ objekt MÏstskÈ knihovny. Roli tu sehr·la nejen v˘le vrchnÌho ¯editele pojiöùovny A. äebka, kter˝ byl dlouholet˝m Ëten·¯em knihovny, ale ˙dajnÏ tÈû nez·jem tehdejöÌho mÏstskÈho archiv·¯e dr. VojtÌöka, jenû d·val p¯ednost umÌstÏnÌ archivu p¯Ìmo ve StaromÏstskÈ radnici v†blÌzkosti prim·tora a vedoucÌch spr·vnÌch org·n˘ mÏsta. Archiv v†radnici byl ovöem na svou dobu öpiËkovÏ a modernÏ vybaven a nedostatek prostoru se ve 20. letech z¯ejmÏ dr.†VojtÌökovi jeötÏ nejevil p¯Ìliö akutnÌm. ZniËenÌ dosavadnÌho sÌdla archivu jednotkami SS za PraûskÈho povst·nÌ dne 8.†kvÏtna 1945 vyvolalo znovu v†ûivot ˙vahy o postavenÌ novÈ archivnÌ budovy. Informace o tÈto z·leûitosti jsou vöak velmi kusÈ, je pouze zn·mo, ûe v†roce 1946 se zrodila ideov· studie, kter· poËÌtala s†v˝stavbou objektu pro mÏstsk˝ archiv v†Pa¯ÌûskÈ ulici na parcele poblÌû n·roûÌ proti Pr·vnickÈ fakultÏ a proti parkoviöti dneönÌho hotelu Intercontinental. Z·mÏr se v†dobov˝ch dokumentech mÏstskÈho archivu, pokud jsou dnes zn·my, v˘bec neobjevuje. Byl ostatnÏ v†tehdejöÌ tÏûkÈ hospod·¯skÈ situaci mÏsta a p¯i existujÌcÌch daleko nalÈhavÏjöÌch problÈmech prakticky nerealizovateln˝. K†jeho definitivnÌmu odloûenÌ ad acta doölo asi nejpozdÏji v†1. polovinÏ roku 1948, jak naznaËuje rozhodnutÌ prezidi·lnÌ porady ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy ze 14. kvÏtna toho roku o definitivnÌm p¯idÏlenÌ celÈ budovy Clam-Gallasova pal·ce mÏstskÈmu archivu. StupÚujÌcÌ se prostorov· tÌseÚ a nemoûnost nutnÈ celkovÈ stavebnÌ obnovy provizornÌho pal·covÈho sÌdla archivu bez jeho vyklizenÌ oûivily opÏt ideu novostavby aû v†1. polovinÏ 60. let. P¯ispÏla k†tomu kulturnÏjöÌ a ochranÏ historick˝ch hodnot p¯ÌznivÏjöÌ atmosfÈra, kter· tehdy zavl·dla v†Praze a jeû po n·stupu prim·tora L.†»ernÈho (1966ñ1970) vedla †po dlouhÈ ¯adÏ let k prvnÌm konkrÈtnÌm v˝sledk˘m jak na poli obnovy pam·tek, tak v†oblasti investiËnÌ v˝stavby. UsnesenÌm Ë. 129 z†roku1965 rozhodla rada N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy o v˝stavbÏ ˙ËelovÈ archivnÌ budovy a plnÏnÌ tohoto usnesenÌ znovu kriticky provϯila v†Ëervnu 1966. V˝sledkem bylo zah·jenÌ p¯edstavebnÌ p¯Ìpravy a projektov˝ch pracÌ, kterÈ vy˙stily ve studii a ˙vodnÌ projekt, jejichû zpracovatelem byla organizace HutnÌ projekt pod vedenÌm öÈfprojektanta Ing. Stoklasy. Podle zpracovanÈ dokumentace mÏl objekt mÏstskÈho archivu st·t v†lokalitÏ Hl·dkov, mezi ulicÌ Pion˝r˘ a Parlȯovou. Sest·val z†provoznÏ-spr·vnÌ budovy, tzv. krËku a depotnÌho bloku. ObestavÏn· plocha mÏla Ëinit 37 600 m3 a ˙loûn· kapacita 22 000 bÏûn˝ch metr˘ archiv·liÌ. InvestiËnÌ n·klady stavby byly propoËteny na 29,9 milionu KËs a s†realizacÌ se poËÌtalo v†l. 1969ñ1970. Zn·mÈ politickÈ ud·losti a k·drovÈ zmÏny na praûskÈ radnici, kterÈ p¯ineslo obdobÌ tzv. normalizace, vedly nejprve k†odloûenÌ realizace stavby a ökrty investic potÈ k†jejÌmu vy¯azenÌ z†pÏtiletÈho pl·nu a k†˙plnÈmu zastavenÌ (1970ñ1971). OpakovanÈ ˙silÌ archiv·¯˘ o znovuobnovenÌ z·mÏru v˝stavby bylo dlouho bezv˝slednÈ. V†lÈtÏ roku 1979 se vöak poda¯ilo p¯imÏt pl·novacÌ org·ny a tehdejöÌ gener·lnÌ ¯editelstvÌ V˝stavby hl. mÏsta Prahy k†vyd·nÌ rozhodnutÌ o zah·jenÌ novÈ p¯edprojektovÈ p¯Ìpravy stavby. Pohybovala se jiû v†jin˝ch cenov˝ch relacÌch neûli v†60. letech†ñ finanËnÌ limit byl stanoven na 49,8 milionu KËs ñ ale takÈ v†jinÈ lokalitÏ. StavebnÌ pozemek na Hl·dkovÏ byl nÏkolikaletou prodlevou ztracen a pro novou stavbu nynÌ
40
p¯ich·zely v†˙vahu stavebnÌ pozemky v†KrËi na t¯ÌdÏ Antala Staöka nebo naproti ThomayerovÏ nemocnici, na novÏ pl·novanÈm Jihoz·padnÌm MÏstÏ v†lokalitÏ Luûiny, nebo na JiûnÌm MÏstÏ II za d·lniËnÌm valem v†blÌzkosti stanice metra Budovatel˘ (dnes Chodov). Volba padla na parcelu katastr·lnÌ ËÌslo 2119 JiûnÌ MÏsto, katastr·lnÌ ˙zemÌ Chodov. Projektovou studii stavby, koncipovanÈ jako atriov· provoznÌ budova spojen· krËkem s†jednÌm, resp. dvÏma v˝ökov˝mi depotnÌmi bloky o kapacitÏ 17 000 bÏûn˝ch metr˘ archiv·liÌ v†jednom bloku, zpracoval v†b¯eznu 1982 ing. arch. B.†Tom·ö z†podniku Interprojekt. MezitÌm vöak byla p¯Ìprava stavby zpochybnÏna a ve 2. pololetÌ roku 1982 opÏt zastavena, neboù se ji nepoda¯ilo za¯adit do investiËnÌch limit˘ 7.†pÏtiletky. DalöÌ spletit· jedn·nÌ a intervence vedly k†obnovenÌ akce, tentokr·t ovϯovacÌ studiÌ Interprojektu (ing. arch. J. Burianov·) z†Ëervna 1984, kter· mÏla prok·zat moûnost v˝stavby a ûivotaschopnost samotnÈho depotnÌho bloku bez obsluûnÈ budovy, o†kapacitÏ 20ñ30 000 bÏûn˝ch metr˘ archiv·liÌ. UrËujÌcÌm kritÈriem tu nebyly pot¯eby archivu a archiv·¯˘, n˝brû stanoven˝ finanËnÌ limit 30 milion˘ KËs. Studie ovöem uk·zala, ûe archivnÌ budovu poûadovanÈ minim·lnÌ kapacity nelze postavit za niûöÌ Ë·stku neûli 40ñ45 milion˘ KËs. Obdobn· historie se opakovala jeötÏ jednou a Interprojekt v†roce 1988 zpracov·val dalöÌ ovϯovacÌ studii (ing. arch. L·cha, ing. arch. Burianov·), tentokr·t pro v˝stavbu komplexnÌho objektu, jehoû investiËnÌ n·klady byly propoËteny na 73 600 000 KËs a realizace se p¯edpokl·dala v†letech 1991ñ1995. Byl urËen dokonce dodavatel, n. p. Armabeton, kter˝ si jako odmÏnu za ochotu p¯evzÌt zak·zku vymÌnil, ûe po dokonËenÌ dÌla bude mÌt k†dispozici pro vlastnÌ pot¯ebu t¯i podlaûÌ depotnÌho bloku. Akce nicmÈnÏ ani tentokr·t nedospÏla do stadia realizace. Do hry naopak v†roce 1989 naplno vstoupila staronov· idea v˝stavby sdruûenÈho archivnÌho are·lu St·tnÌho ˙st¯ednÌho archivu, St·tnÌho oblastnÌho archivu Praha a†Archivu hl. mÏsta Prahy, kter· se v†prvnÌ verzi zrodila jiû v†70. letech. V†danÈm okamûiku byla vÌtanou z·minkou k†novÈmu odsunutÌ realizace stavby mÏstskÈho archivu a k†dalöÌmu kolu jedn·nÌ, ovϯov·nÌ a projektov·nÌ. Doölo k†opÏtnÈ zmÏnÏ jak stavebnÌho pozemku, tak projektanta. Pro archivnÌ are·l byla ⁄tvarem hlavnÌho architekta vybr·na pomÏrnÏ odlehl· a m·lo v˝hodn· lokalita Chodovec, kde se nach·zelo za¯ÌzenÌ staveniötÏ podniku IPS pro v˝stavbu JiûnÌho MÏsta. ProjekËnÌ pr·ce p¯eöly do rukou VojenskÈho projektovÈho ˙stavu, ateliÈru 7 (Ing. ». Dobeö, Ing. J.†Rainiö a kolektiv), kter˝ p¯ipravoval tÈû projekt v˝stavby st·tnÌch archiv˘. DÌlo mÏly realizovat VojenskÈ stavby, k. p. CelkovÈ n·klady na stavbu jednoho depotnÌho bloku o†kapacitÏ 26ñ35 000 bÏûn˝ch metr˘ archiv·liÌ a provoznÏ technickÈ budovy pro 35 archiv·¯˘
41
a†8 000 n·vötÏvnÌk˘ roËnÏ byly ve studii souboru staveb z†dubna 1990 propoËteny a 108 935 000 KËs. Ty se v†rozpoËtu mÏsta pro archiv p¯irozenÏ nenaöly.
Novostavba RozhodujÌcÌm zlomem k uskuteËnÏnÌ v˝stavby novÈho mÏstskÈho archivu bylo aû usnesenÌ rady praûskÈho zastupitelstva Ë. 289 ze 16. dubna 1992, o zah·jenÌ p¯Ìpravy investiËnÌ akce novÈ ˙ËelovÈ budovy pro Archiv hl. mÏsta Prahy, a s†definitivnÌ platnostÌ usnesenÌ Ë. 364 z 22. b¯ezna 1994, kterÈ rozhodlo o realizaci v˝stavby archivnÌ budovy. Byla pro ni vybr·na stavebnÌ parcela v†Praze 11-Chodovci v blÌzkosti d·lnice D1. HlavnÌm kladem tohoto mÌsta je relativnÌ Ëistota ovzduöÌ. Archiv·liÌm podobnÏ jako lidem nesmÌrnÏ ökodÌ exhalace, kter˝ch je v†tÈto v˝öe poloûenÈ Ë·sti mÏsta bez v˝znamnÏjöÌho pr˘myslu pomÏrnÏ m·lo. AË mimo centrum, p¯esto je archiv pomÏrnÏ dob¯e dostupn˝ jak mÏstskou hromadnou dopravou, tak automobily, takûe vyuûÌv·nÌ fond˘, kterÈ schraÚuje, nestojÌ nic v†cestÏ. TÏsnÈ sousedstvÌ St·tnÌho ˙st¯ednÌho archivu a St·tnÌho oblastnÌho archivu v†Praze, s nimiû je v˝stavba od poË·tku koordinov·na, vytv·¯Ì ojedinÏl˝ archivnÌ are·l, kter˝ nabÌzÌ archiv·liÌm i†z·jemc˘m o jejich studium komplexnÌ servis.
42 VlastnÌ stavba mÏstskÈho archivu (jejÌ zastavÏn· plocha ËinÌ 3 505 m2 p¯i obestavÏnÈm prostoru 68 117 m3) sousedÌ na severu s†are·lem spoleËnosti Agmeco, na jihu s†budovami Inûen˝rsk˝ch a pr˘myslov˝ch staveb, na v˝chodÏ s†hotelem KoöÌk a koneËnÏ na z·padÏ s†jiû zmÌnÏn˝m komplexem obou st·tnÌch archiv˘. Je pomÏrnÏ Ëlenit· ñ j·drem je v˝ökov˝ bezokennÌ depotnÌ blok o t¯in·cti nadzemnÌch a jednom podzemnÌm podlaûÌ, v†jehoû s·lech (na kaûdÈm pat¯e jsou Ëty¯i) jsou uloûeny archiv·lie. Vejde se jich tam p¯i maxim·lnÌm vyuûitÌ prostoru na 65 tisÌc bÏûn˝ch metr˘. Nosn· konstrukce, zaloûen· na ûelezobetonovÈ z·kladovÈ desce, je tvo¯ena kombinacÌ prefabrikovan˝ch panel˘ a monolitickÈho ûelezobetonu. Na jiûnÌ stÏnÏ navazuje na depotnÌ blok stejnÏ vysok˝ obsluûn˝ objekt, kter˝ plnÌ v†duchu svÈho n·zvu obsluûnÈ funkce pro depozit·¯e. M· obdobnÏ jako vöechny ostatnÌ objekty s†v˝jimkou depotnÌho charakter montovanÈho ûelezobetonovÈho skeletu. Nach·zejÌ se v†nÏm v˝tahy, strojovny vzduchotechniky a stabilnÌho hasicÌho za¯ÌzenÌ a mÌstnosti pro odbornÈ zpracov·v·nÌ archiv·liÌ. K†obsluûnÈmu objektu lze v†budoucnosti p¯istavÏt druh˝ depotnÌ blok, ËÌmû se kapacita archivnÌch depozit·¯˘ zdvojn·sobÌ. ObÏ v˝ökovÈ budovy jsou v˝znamn˝mi pohledov˝mi dominantami tÈto Ë·sti Prahy a z†jejich st¯ech se otevÌr· neot¯el˝ pohled na mÏsto i Ë·st jeho bezprost¯ednÌho okolÌ. SousednÌ t¯ÌpodlaûnÌ spr·vnÌ budova sv˝mi t¯emi k¯Ìdly vytv·¯Ì spolu s†obsluûn˝m objektem uzav¯enÈ atrium se zelenÌ, laviËkami a vodotryskem, kterÈ svojÌ intimitou navozuje zd·nÌ idylickÈho koutu uprost¯ed stavebnÌho masivu. Po vstupu hlavnÌm vchodem se v†jeho †p¯ÌzemÌ n·vötÏvnÌk ocitne nejprve ve vestibulu. Odtud mohou jeho kroky vÈst vlevo do studovny o dvaceti badatelsk˝ch mÌstech, kde si m˘ûe objednat k†prezenËnÌmu studiu archiv·lie. Pokud se vyd· vpravo, m˘ûe se spolu s†devÏtapades·ti dalöÌmi z·jemci z˙Ëastnit p¯edn·öky nebo vÏdeckÈho zased·nÌ v†konferenËnÌm s·le, nebo si prohlÈdnout st·lou expozici o dÏjin·ch a souËasnosti archivu, kter· je ve vitrin·ch na jednÈ ze stÏn s·lu nainstalov·na. ZatÌmco po zmÌnÏnÈ Ë·sti p¯ÌzemÌ se m˘ûe n·vötÏvnÌk pohybovat volnÏ, v†prvnÌm pat¯e jsou pravidla pobytu p¯ÌsnÏjöÌ. Jsou zde totiû umÌstÏny restaur·torskÈ a konzervaËnÌ dÌlny, fotoateliÈr a pracoviötÏ, kde nejv˝znamnÏjöÌ dokumenty zÌsk·vajÌ svoji duplicitnÌ digitalizovanou podobu, aby mohly b˝t p¯ÌstupnÈ v†duchu soudob˝ch trend˘ pro poËÌtaËovÈ vyuûitÌ. Nach·zejÌ se tu takÈ pracovny archiv·¯˘, stejnÏ jako v†nejvyööÌm pat¯e, kde sÌdlÌ vedle vÏtöiny z 50 pracovnÌk˘ archivu takÈ jeho ¯editel-
43 stvÌ. Ke spr·vnÌ budovÏ p¯ilÈh· p¯ÌzemnÌ energocentrum s†rozvodnami elekt¯iny a†tepla, n·hradnÌm zdrojem pro p¯Ìpad v˝padku elekt¯iny a dalöÌmi technick˝mi za¯ÌzenÌmi. Na opaËnÈ stranÏ archivnÌho komplexu se rozkl·d· nejmenö̆objekt ñ p¯Ìjmov˝. Jak napovÌd· jeho n·zev, slouûÌ k†p¯ejÌm·nÌ archivnÌho materi·lu. Protoûe ten je vinou nevyhovujÌcÌch podmÌnek, v†nichû byl dosud uloûen, vÏtöinou ve velmi öpatnÈm fyzickÈm stavu, musÌ se nejprve za pomoci speci·lnÏ upraven˝ch odpraöovacÌch stolk˘ a vysavaˢ zbavit prachu. PotÈ putuje do dezinfekËnÌ komory, ve kterÈ z nÏho bÏhem Ëty¯iadvacetihodinovÈho cyklu plyn etoxen (smÏs ethylenoxidu a oxidu uhliËitÈho) odstranÌ vöechny plÌsnÏ. »istÈ archiv·lie se pak odv·ûejÌ v˝tahy do klimatizovan˝ch depozit·¯˘. SilnÏ poniËenÈ archiv·lie se restaurujÌ v†konzervaËnÌch dÌln·ch, ostatnÌ ËekajÌ na svÈ zpracov·nÌ v†depozit·¯Ìch. ZpracovanÈ archiv·lie, k†nimû je vypracov·n invent·¯, se p˘jËujÌ z·jemc˘m do studovny, na v˝stavy, nebo slouûÌ p¯Ìmo pracovnÌk˘m archivu jako podklad pro odbornÈ reöeröe a publikace. Depozit·¯e jsou pro uloûenÌ archiv·liÌ vybaveny na odpovÌdajÌcÌ ˙rovni. Protoûe nejvÏtöÌm nep¯Ìtelem papÌru je nep¯ÌznivÈ klima, zejmÈna vlhko, vzduchotechnika v†nich udrûuje st·lou teplotu +18 stupÚ˘ Celsia a relativnÌ vlhkost 55 %. TeplotnÌ i†vlhkostnÌ reûim v†celÈ budovÏ st¯eûÌ digit·lnÌ systÈm mϯenÌ a regulace. Pro p¯Ìpad, ûe by mezi archiv·liemi p¯es p¯Ìsn˝ bezpeËnostnÌ reûim vypukl poû·r, je v†pohotovosti stabilnÌ automatickÈ hasicÌ za¯ÌzenÌ. To na z·kladÏ sign·lu Ëidla elektrickÈ poû·rnÌ signalizace napustÌ cel˝ depotnÌ s·l, kde je hl·öen poû·r, hasÌcÌm plynem s†n·zvem Inergen, kter˝ je pro lidskÈ zdravÌ neökodn˝, takûe v†nÏm lze volnÏ pob˝vat, oheÚ vöak uhasÌ spolehlivÏ. Ani p¯Ìpadn˝ zlodÏj by to mezi reg·ly s†archivnÌmi kartony nemÏl jednoduchÈ. Cel˝ objekt je vybaven elektrickou zabezpeËovacÌ signalizacÌ kombinovanou z†r˘zn˝ch typ˘ Ëidel, kter· dajÌ v†p¯ÌpadÏ vniknutÌ nepovolanÈ osoby do budovy povel ostraze k†z·sahu. ArchitektonickÈ a v˝tvarnÈ ¯eöenÌ budovy vych·zÌ z†pr˘vodnÌch rys˘ jeho funkce. Vyjad¯uje symbolicky trvalost, Ëistotu a odolnost v˘Ëi mÛdnÌm vliv˘m ñ stejnÏ jako historick· fakta obsaûen· v archivnÌch dokumentech. St¯ÌzlivÈ tvary architektury umocÚuje fas·da tvo¯en· kombinacÌ leötÏnÈ a matnÈ öpanÏlskÈ ûuly Rosa Vilar s r˘ûov˝m n·dechem a jejÌ öedivÏjöÌ sestry z†moravskÈho Mr·kotÌna. Na v˝ökov˝ch Ë·stech budovy symbolizuje dotyk s†oblohou a z·roveÚ i soun·leûitost se sousednÌm are·lem st·tnÌch archiv˘ modr˝ zvlnÏn˝ pruh. OûivenÌ vn·öejÌ do jinak st¯ÌzlivÈho ducha kamennÈ fas·dy okna a prosklenÈ stÏny s†jasnÏ Ëerven˝m r·mov·nÌm. PojetÌ kontrastuje se sousednÌ Ñhun-
44 dertwasserovskouì fas·dou are·lu st·tnÌch archiv˘, pouze tÏsnÏ p¯ilÈhajÌcÌ p¯Ìjmov˝ blok s†nÌ dÌky bÌlÈmu keramickÈmu obkladu a ûlut˝m okennÌm r·m˘m koresponduje. Z·sluhou velkorysosti investora i odvedenÈ pr·ce projekËnÌch a dodavatelsk˝ch organizacÌ zÌskal Archiv hl. mÏsta Prahy a jÌm opatrovanÈ historickÈ dÏdictvÌ naöÌ metropole d˘stojnÈ a na ˙rovni vybavenÈ sÌdlo, s†nÌmû vkroËÌ v†roce 2001 do druhÈho stopades·tiletÌ svÈ existence a z·roveÚ i do jednadvac·tÈho stoletÌ.
45
BUDOVATEL… STAVBY Uûivatel: Archiv hl. mÏsta Prahy, Husova 20, Praha 1 (¯editel doc. PhDr. V·clav Ledvinka, CSc., koordin·tor stavby Mgr. Jan Vichra). Investor: HlavnÌ mÏsto Praha, odbor mÏstskÈho investora Magistr·tu hl. mÏsta Prahy, Vyöehradsk· 29, Praha 2. (vedoucÌ odboru Ing. Jozef Macko). Inûen˝rsk· Ëinnost: Urbia, s. r. o., V j·mÏ 12, Praha 1 (jednatel a v˝konn˝ ¯editel Ing.†Jaroslav Hanzal), SIN, s. r. o., Holuöick· 1, Praha 11 (jednatel a v˝konn˝ ¯editel Ing.†Karel Sztogr˝n). Projekt: Centroprojekt ZlÌn, a. s., ätef·nikova 167, ZlÌn (gener·lnÌ ¯editel Ing. VladimÌr Kudela, ¯editel divize 1 Ing. Ladislav Semela, odpovÏdn˝ projektant Ing. VladimÌr Hornych). Projekt fas·dy: Ing. arch. Iva Knappov·. Dodavatel stavby na klÌË: PozemnÌ stavby ZlÌn, a. s., Lorencova 9, ZlÌn (gener·lnÌ ¯editel Ing. Pavel BÏlohl·vek, ¯editel divize 1 Ing. Ji¯Ì VeËerka, hlavnÌ stavbyvedoucÌ Ing. Josef DurnÌk).
46
PozemnÌ stavby ZlÌn, a. s., majÌ za sebou 45 let univerz·lnÌ Ëinnosti ve stavebnictvÌ. V†roce 1990 se staly akciovou spoleËnostÌ se zamϯenÌm na komplexnÌ dod·vky staveb na klÌË jako fin·lnÌ dodavatel s†orientacÌ na tuzemsk˝ i zahraniËnÌ trh. SpoleËnost je dÏlena celkem do 24 podnikatelsk˝ch divizÌ (stavebnÌ, inûen˝rskÈ, marketingovÈ, hotelovÈ), kterÈ pokr˝vajÌ celÈ öirokÈ spektrum jejÌch podnikatelsk˝ch aktivit. SpoleËnost jako pr·vnÌ subjekt je spolu s†dalöÌmi t¯emi moravsk˝mi firmami Ëlenem spoleËenstvÌ PozemnÌ stavby ZlÌn ñ group a s†ruskou stranou vytvo¯ila spoleËnost s†ruËenÌm omezen˝m VolgazlÌnstroj. Mimo stavebnÌch aktivit v†»eskÈ republice, NÏmecku, RuskÈ federaci a dalöÌch zemÌch spoleËnost vlastnÌ a provozuje hotely Adamantino v LuhaËovicÌch a Ronni v†Praze a†rekreaËnÌ st¯edisko JavornÌk na Slovensku. Zab˝v· se takÈ obchodnÌ a reklamnÌ ËinnostÌ a zkuöebnictvÌm. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ stavby realizovanÈ PozemnÌmi stavbami ZlÌn v uplynul˝ch letech pat¯Ì I. a II. etapa v˝stavby Institutu klinickÈ a experiment·lnÌ medicÌny v†Praze, FinanËnÌ ˙¯ad a poboËka InvestiËnÌ a poötovnÌ banky v†ProstÏjovÏ, hraniËnÌ p¯echody a celnÌ ˙¯ady Rozvadov ñ Waidhaus, PomezÌ nad Oh¯Ì ñ Schirnding a Aö ñ Selb, KomerËnÌ banka Nonet v†Praze, obchodnÌ centra Billa v†B¯eclavi, ProstÏjovÏ a ZnojmÏ, penzion v†BojkovicÌch a ¯ada dalöÌch. EkologickÈ stavby reprezentuje v˝stavba ËistÌrny odpadnÌch vod v†UherskÈm Ostrohu, skl·dka tuhÈho komun·lnÌho odpadu ve SlaviËÌnÏ a vodovod PomoravÌ. Z†¯ady rekonstrukcÌ p¯ev·ûnÏ pam·tkovÏ chr·nÏn˝ch objekt˘ lze za vöechny jmenovat alespoÚ Valdötejnsk˝ a F¸rstenbersk˝ pal·c v†Praze a lÈËebnÈ domy Split a Neapol v†Karlov˝ch Varech. Za realizaci dÏtskÈ lÈËebny v†KlimkovicÌch zÌskaly PozemnÌ stavby ZlÌn v†roce 1994 titul Stavba roku. PozemnÌ stavby ZlÌn jsou takÈ nositelem prestiûnÌho titulu StavebnÌ firma roku 1996.
47 DodavatelÈ hlavnÌch Ë·stÌ stavby: Ahrend Profesion·lnÌ interiÈry, s. r. o, Dukelsk˝ch hrdin˘, Praha 7 ñ n·bytek. Colsys, s.†r. o. , BuötÏhradsk· 109, Kladno-D¯ÌÚ ñ slaboproudÈ rozvody. Dietrich Ungerman Klimatechnik, s. r. o., Na pl·ni 28, Praha 5 ñ domovnÌ technika. Fatra Napajedla, a. s. , z·vod 4000, Napajedla ñ st¯eönÌ a jinÈ vodotÏsnÈ izolace. Kanteco, s.†r. o., U Krbu 26, Praha 10 ñ dokumentaËnÌ st¯edisko. Konstruktiva Group VELKON, a. s., Pod nov˝m lesem 76a, Praha 6 ñ kamenn· fas·da. Landys Staeffa, Novodvorsk· 14, Praha 4 ñ mϯenÌ a regulace. LEVEL ¥92, s.†r. o., J. Staöi 165, ZlÌn-Malenovice ñ obklady a dlaûby. Lobstav, s.†r. o., JabloÚov· 19, Brno ñ ûelezobetonov˝ skelet. Luma Olomouc, DobrovskÈho 31, Olomouc ñ n·tÏry a malby. MAC, s.†r. o., P¯ÌËnÌ 777, Napajedla ñ sterilizace. PozemnÌ stavitelstvÌ HodonÌn, s.†r. o. , Rodinova 2, HodonÌn ñ hrubÈ stavby. Ramet, s. r. o., Leteck· 1110, Kunovice ñ archivnÌ reg·ly. SHZ, s.†r. o., Ml·deûnick· 380, VysokÈ M˝to ñ stabilnÌ hasÌcÌ za¯ÌzenÌ. äikoterm Nymburk, Frantiöek NevöÌmal, Chvalovice 62, Nymburk ñ kovoplastick· fas·da.
ARCHIV HLAVNÕHO MÃSTA PRAHY STRU»N› PÿEHLED FONDŸ A SBÕREK, ARCHIVNÕ KNIHOVNA
49 P¯ehled poskytuje v†rozsahu p¯imϯenÈm charakteru tÈto pamÏtnÌ publikace z·kladnÌ informace o†nejd˘leûitÏjöÌch archivnÌch fondech a sbÌrk·ch. SbÌrky, tj. umÏle (na tzv. pertinenËnÌm principu) vytvo¯enÈ soubory pÌsemnÈho i jinÈho materi·lu rozliËnÈ provenience jsou p¯itom v†tomto p¯ehledu p¯ed¯azeny fond˘m, tj. soubor˘m pÌsemnostÌ, kterÈ vznikly organicky z†Ëinnosti sv˝ch p˘vodc˘ (na tzv. provenienËnÌm principu). D˘vodem je zejmÈna ohled na specifick˝ fenomÈn tzv. sbÌrky rukopis˘, kter· spolu s v˝znamnou sbÌrkou listin, tvo¯Ì historickÈ j·dro praûskÈho mÏstskÈho archivu. P¯ehled fond˘ a sbÌrek je doplnÏn z·kladnÌmi ˙daji o odbornÈ archivn̆knihovnÏ.
SBÕRKY I. SBÕRKA RUKOPISŸ 1310ñ1994 Tato sbÌrka o celkovÈm rozsahu 8 427 knih obsahuje p¯edevöÌm mÏstskÈ knihy v†nejöiröÌm slova smyslu (vËetnÏ knih cechovnÌch, knih z·duönÌch ˙¯ad˘ a postrannÌch pr·v), knihy pozemkovÈ a dalöÌ ruËnÏ psanÈ knihy ˙¯ednÌ i†soukromÈ, vËetnÏ rukopis˘ liter·rnÌch a hudebnin. Nejv˝znamnÏjöÌ a nejpoËetnÏjöÌ jsou mÏstskÈ knihy, kterÈ vznikly z†Ëinnosti mÏstsk˝ch ˙¯ad˘ ñ mÏstskÈho soudu a mÏstskÈ rady jednotliv˝ch praûsk˝ch mÏst, kter· vytvo¯ila po roce 1784 c.k. hl. mÏsto Prahu. Tyto ˙¯ednÌ knihy pojiöùovaly sv˝mi z·pisy pr·vnÌ z·leûitosti jednotliv˝ch mÏst a takÈ soukrom· pr·va jednotliv˝ch mÏöùan˘. NejstaröÌ a nejv˝znamnÏjöÌ knihou tohoto typu je staromÏstsk· kniha ñ liber vetustissimus statutorum et aliarum rerum memorabilium z†let 1310ñ1518, jejÌû obsah je velmi r˘znorod˝. Obsahuje nap¯. z·pisy obecnÌch poËt˘, z·pisy o dluzÌch, obecnÌ statuta, obnovy mÏstsk˝ch rad, p¯ijÌm·nÌ do mÏstskÈho svazku i trhovÈ z·pisy. Je to nejstaröÌ mÏstsk· kniha v†»R a v†roce 1977 byla uzn·na za kulturnÌ pam·tku, stejnÏ jako dalöÌ staromÏstsk· radnÌ kniha liber vetustissimus privilegiorum, statutorum et decretorum z†let 1366ñ1611. Obsahuje p¯episy star˝ch privilegiÌ, obecnÌ statuta, pr·vnÌ pam·tky a p¯episy nÏkter˝ch mÏstsk˝ch list˘, kterÈ stvrzovaly pr·vnÌ jedn·nÌ mÏöùan˘. V˝znamnou skupinu p¯edstavujÌ i pr·vnÌ knihy se soubory mÏstsk˝ch a zemsk˝ch pr·v, statut, soudnÌch n·lez˘, hornÌch pr·v a v˝sad. Nejvz·cnÏjöÌ z†tÈto skupiny rukopis˘ je pergamenov· kniha obsahujÌcÌ saskÈ mÏstskÈ pr·vo ñ liber distinctionum juris Magdeburgensis z†roku 1390, kter· pat¯ila pravdÏpodobnÏ malostranskÈ mÏstskÈ radÏ. Je zdobena zlacen˝mi inici·lami. DalöÌm, stejnÏ kr·sn˝m iluminovan˝m rukopisem, je staromÏstsk· pergamenov· kniha, kter· vznikla kolem roku 1420, obsahujÌcÌ zemsk· a mÏstsk· pr·va, ûidovskÈ v˝sady atd. Mezi nejzajÌmavÏjöÌ rukopisy pat¯Ì i pergamenov· Zpr·va o staromÏstskÈm orloji z†roku 1570. JejÌm tv˘rcem byl zn·m˝ ilumin·tor a majitel skriptoria Jan T·borsk˝ z†KlokotskÈ Hory, kter˝ v†tÈto dobÏ zast·val funkci spr·vce orloje. Opis tÈto zpr·vy ze 17. stoletÌ je jen papÌrov˝, ale najdeme v†nÏm navÌc model astrol·bu a astrologickÈ i astronomickÈ tabulky. K†mÏstsk˝m knih·m p¯i¯azujeme takÈ knihy niûöÌch mÏstsk˝ch ˙¯ad˘ a delegovan˝ch soud˘. Na poË·tku novovÏku sem pat¯il ˙¯ad desetipansk˝ pro dluhy do 10 kop groö˘, ˙¯ad öestipansk˝ s†hospod·¯skou agendou, ˙¯ad osmipansk˝ nad n·kladnÌky piva va¯enÌ, kon̯skÈ a st¯eleckÈ pr·vo, plaveckÈ pr·vo, viniËnÌ ˙¯ad Ñperkmistra hor viniËnÌchì, zemötÌ mlyn·¯i atd. D˘leûitÈ mÌsto ve sbÌrce pat¯Ì cechovnÌm knih·m ze 16.ñ19. stoletÌ. Jsou to nejr˘znÏjöÌ knihy pamÏtnÌ, knihy mistr˘, tovaryö˘, p¯Ìjm˘ a vyd·nÌ, instrukcÌ, manu·l˘ p¯ed-
50 nÌch staröÌch atd. Pozornost si zaslouûÌ bohatÏ zdoben· kniha slaneËk·¯˘ z 1.†poloviny 17. stoletÌ. Jedn· se o†pamÏtnÌ knihu nebo pam·tnÌk novomÏstsk˝ch slaneËk·¯˘ s†erby jednotliv˝ch Ëlen˘ a r˘zn˝mi kratochviln˝mi ¯Ìkankami doprov·zen˝mi iluminacemi ze ûivota obchodnÌk˘ se slan˝mi rybami. Zvl·ötnÌ oddÌl rukopis˘ tvo¯Ì knihy z·duönÌch ˙¯ad˘ praûsk˝ch kostel˘. SouË·stÌ sbÌrky jsou i knihy postrannÌch pr·v ñ cizÌch enkl·v uvnit¯ mÏsta (kl·ötery, kapitula, nejvyööÌ purkrabstvÌ), kterÈ se t˝kaly mÏstsk˝ch lokalit i venkovsk˝ch statk˘. Do sbÌrky rukopis˘ pat¯Ì pozemkovÈ knihy vesnic, kterÈ pat¯ily mÏstu, postrannÌm pr·v˘m a patrimoni·lnÌm ˙¯ad˘m z†lokalit, kterÈ pozdÏji splynuly s†Prahou. Rukopisy liter·rnÌ povahy zahrnujÌ vÏtöinou pamÏti a rukopisnÈ i strojopisnÈ studie na nejr˘znÏjöÌ odborn· tÈmata. Pat¯Ì sem vöak rovnÏû zlomky Kosmovy kroniky a legendy Crescente fide, kterÈ jsou od roku 1981 kulturnÌmi pam·tkami, nebo Bartoöe PÌsa¯e Kronika o pozdviûenÌ a Sixta z Ottersdorfu Akta aneb knihy pam·tnÈ.
51 Mezi nejzajÌmavÏjöÌ hudebniny pat¯Ì Malostransk˝ gradu·l z 2. poloviny 16. stoletÌ, kter˝ pat¯il malostransk˝m ¯eznÌk˘m. MÏstskÈ knihy jsou zp¯ÌstupnÏny v†publikaci MÏstskÈ knihy Archivu hl. mÏsta Prahy, vydanÈ v†roce 1956, kter· je dÌlem dr. Ji¯Ìho »arka a kolektivu archiv·¯˘. V†souËasnÈ dobÏ se formou poËÌtaËovÈ datab·ze zpracov·v· soupis vöech rukopis˘, soupis a†katalog hudebnÌch rukopis˘ a vÏdeck˝ katalog mÏstsk˝ch knih.
II. SBÕRKA LISTIN SbÌrka A ñ pergamenovÈ listiny 1158ñ1947 OddÏlenÌ A1 ñ p˘vodnÌ sbÌrka pergamenov˝ch listin v poËtu 420 invent·rnÌch ËÌsel. Byly sem za¯azov·ny i listiny psanÈ na pap̯e, rozhodujÌcÌm kriteriem pro za¯azenÌ pÌsemnostÌ byla spÌöe jejich historick· hodnota, p¯ÌpadnÏ honosnost jejich provedenÌ. Se zpracov·v·nÌm sbÌrky bylo zapoËato roku 1801, kdy praûsk˝ magistr·t povϯil magistr·tnÌho radu Wolfganga Bocka, aby uvedl do po¯·dku mÏstsk· privilegia. SbÌrka†je†rozdÏlena do Ëty¯ oddÌl˘: I ñ mÏstsk· privilegia v†ËasovÈm rozsahu 1316ñ1905. II†ñ pr·vnÌ listiny ñ jde o listiny zachycujÌcÌ pr·vnÌ po¯ÌzenÌ mezi mÏstem a jednotliv˝mi osobami, jedinci navz·jem mezi sebou, listiny erbovnÌ i cechovnÌ privilegia, jejich opisy a potvrzenÌ vyd·van· Prahou jin˝m mÏst˘m. »asov˝ rozsah 1359ñ1860. III ñ listiny p¯ÌleûitostnÈ, nap¯. adresy, pamÏtnÌ listy, diplomy, Ëestn· obËanstvÌ ñ ps·no p¯ev·ûnÏ na papÌru, Ëasov˝ rozsah 1858ñ1947. IV ñ pamÏtnÌ listiny a†pam·tky z budov†ñ tyto listiny jsou Ëasto doplnÏny dobov˝m tiskem i jin˝mi artefakty, nap¯. Ñsvat˝miì ostatky. »asov˝ rozsah 1591ñ1947. Ke sbÌrce existuje invent·¯. OddÏlÏnÌ A2 ñ p¯Ìr˘stky zpracovanÈ v letech 1992ñ1993 v poËtu 244 invent·rnÌch ËÌsel. Poch·zejÌ p¯ev·ûnÏ z Ëinnosti spolku Verein f¸r Geschichte der Deutschen in Bˆhmen zruöenÈho v roce 1945, a d·le z akvizic zÌskan˝ch Archivem hl.†mÏsta Prahy v letech n·sledujÌcÌch. SbÌrka je rozdÏlena do pÏti oddÌl˘: I ñ panovnick· privilegia pro Prahu a jejÌ obyvatele, p¯edevöÌm jde o listiny erbovnÌ. »asov˝ rozsah 1630ñ1886. II ñ soukromÈ listiny pragensi·lnÌ povahy, nap¯ pr·vnÌ po¯ÌzenÌ jednotliv˝ch mÏöùan˘, zachovacÌ a v˝hostnÌ listy, univerzitnÌ diplomy, palatin·tnÌ erbovnÌ listiny, autentiky aj. »asov˝ rozsah 1158ñ1879. III ñ vymezenÌ je shodnÈ s oddÏlenÌm A1 ñ jedin· listina, udÏlenÌ ËestnÈho obËanstvÌ v†KarlÌnÏ praûskÈmu arcibiskupovi Bed¯ichovi kardin·lu von Schwarzenberg z roku 1863. IV†ñ vymezenÌ je shodnÈ s oddÏlenÌm A1. »asov˝ rozsah 1837ñ1907. V ñ pÌsemnosti vöech typ˘ nepragensi·lnÌ povahy psanÈ na pergamenu, nap¯. erbovnÌ listiny, udÏlov·nÌ a potvrzov·nÌ lÈn, v˝hostnÌ, zachovacÌ a v˝uËnÌ listy, dobrÈ v˘le, v˝vody, not·¯skÈ instrumenty atd. »asov˝ rozsah 1192ñ1864. Ke sbÌrce existuje invent·¯. OddÏlÏnÌ A3 ñ pÌsemnosti internÏ delimitovanÈ v letech 1993ñ1996 z Ë·sti IV. oddÌlu sbÌrky papÌrov˝ch listin, psanÈ na pergamenu, a listinn˝ materi·l p¯evzat˝ z Muzea†hl. mÏsta Prahy, v poËtu 2370 invent·rnÌch ËÌsel. RozdÏlenÌ do oddÌl˘ je shodnÈ s rozdÏlenÌm oddÏlenÌ A2. V p¯ev·ûnÈ m̯e se jedn· o zachovacÌ, v˝hostnÌ a v˝uËnÌ listy a legitimace nemanûelskÈho p˘vodu. V pÌsemnostech z Muzea hl. mÏsta Prahy jsou obsaûeny listiny t˝kajÌcÌ se praûskÈho a vyöehradskÈho kostela, majetkopr·vnÌ listiny mÏöùan˘ a ölechty. »asov˝ rozsah 1302ñ1848. Invent·¯ ke sbÌrce je p¯ed dokonËenÌm. NejstaröÌ listinou v†archivu je tzv. bohnick· autentika z†roku 1158, vydan· praûsk˝m biskupem Danielem pro bohnick˝ kostel sv. Petra. V†roce 1977 byla za¯azena mezi kulturnÌ pam·tky. NejstaröÌ listinou t˝kajÌcÌ se historick˝ch praûsk˝ch mÏst je
52
listina kr·le Jana LucemburskÈho z†roku 1316, kterou panovnÌk upravuje obchod d¯ÌvÌm v†PodskalÌ. Kr·snou erbovnÌ miniaturu obsahuje listina cÌsa¯e Fridricha III, vydan· v†roce 1475 pro StarÈ MÏsto praûskÈ. Touto listinou cÌsa¯ polepöil StaromÏstsk˝m mÏstsk˝ znak jako ocenÏnÌ za pomoc v†jeho konfliktu s†rakousk˝mi stavy.
SbÌrka B ñ papÌrovÈ listiny (1253) 1436ñ1980 SbÌrka je rozdÏlena do öesti oddÏlenÌ. I†ñ zbytky registratur praûsk˝ch mÏst p¯ed rokem 1784, zbytky spisoven spojenÈ Prahy po roce 1784 a pÌsemnosti mÏstsk˝ch korporacÌ. »asov˝ rozsah (1253) 1436ñ1876. II ñ oddÏlenÌ bylo zaloûeno v roce 1867 pro ukl·d·nÌ pr·vnÌch listin mÏsta a jeho p¯edch˘dc˘, po roce 1948 je jeho doplÚov·nÌ znaËnÏ nahodilÈ. »asov˝ rozsah 1802ñ1980. III ñ star· spisovna Archivu hl.†mÏsta Prahy od jeho zaloûenÌ v roce 1851 do roku 1925. IV†ñ listinn˝ a aktov˝ materi·l pragensi·lnÌ povahy t˝kajÌcÌ se soukrom˝ch osob a jejich z·leûitostÌ. »asov˝ rozsah 1526ñ1848. V ñ nejr˘znÏjöÌ pÌsemnosti, jeû svou povahou neodpovÌdaly û·dnÈmu z p¯edch·zejÌcÌch oddÏlenÌ. »asov˝ rozsah 1398ñ1968. VI. ñ requisita civium ñ doklady p¯edkl·danÈ praûskÈmu magistr·tu v letech 1784ñ1864 p¯i û·dosti o udÏlenÌ mÏöùanstvÌ. Pom˘cky ke sbÌrce B vzaly za svÈ p¯i poû·ru StaromÏstskÈ radnice 8.†kvÏtna 1945. Hned potÈ bylo p¯ikroËeno k invent·rnÌmu soupisu a†zpracov·nÌ ve formÏ rukopisnÈ kartotÈky, avöak pr·ce byly po nÏkolika letech zastaveny a kartotÈka eviduje mÈnÏ neû polovinu pÌsemnostÌ z tÈto sbÌrky. Ve sbÌrce B se vyskytuje tÈû velkÈ mnoûstvÌ listin psan˝ch na pergamenu a†v souËasnÈ dobÏ probÌh· jejich delimitace do sbÌrky pergamen˘ p¯i jejich souËasnÈm inventarizov·nÌ.
III. SBÕRKA MATRIK 1584ñ1915 Matriky, ˙¯ednÌ knihy vedenÈ duchovnÌmi spr·vci jednotliv˝ch farnostÌ, se dÏlÌ na matriky narozen˝ch, oddan˝ch a zem¯el˝ch. Z·sadnÌ smÏrnice pro vedenÌ matrik, vydanÈ tridentsk˝m koncilem roku 1563, byly v†jednotliv˝ch diecÈzÌch upravov·ny a p¯izp˘sobov·ny. V†praûskÈ arcidiecÈzi bylo jejich vedenÌ na¯Ìzeno praûskou synodou roku 1605. NejstaröÌ dochovanÈ praûskÈ matriky jsou p¯ev·ûnÏ matriky nekatolickÈ (sv. Jind¯ich, sv.†Haötal, sv.†ätÏp·n, sv. Mikul·ö). Po roce 1620 p¯ib˝vajÌ s†postupujÌcÌ rekatolizacÌ matriky katolickÈ, kterÈ byly z·hy vedeny u vöech praûsk˝ch farnostÌ.
53 Od 2. poloviny 18. stoletÌ se matriky dost·vajÌ do sfÈry st·tnÌch z·jm˘. Patentem cÌsa¯e Josefa II. z†roku 1781 zÌskaly platnost, pr˘kaznost a z·vaûnost ve¯ejn˝ch listin. Z·konem Ë.†268/1949 Sb. pak byla s†˙ËinnostÌ od 1.†ledna 1950 p¯enesena p˘sobnost ve vÏcech matriËnÌch na n·rodnÌ v˝bory, kterÈ p¯evzaly od cÌrkevnÌch ˙¯ad˘ vöechny matriky a pokraËovaly v†jejich vedenÌ. StaröÌ, uzav¯enÈ matriky byly uloûeny do krajsk˝ch (st·tnÌch oblastnÌch) archiv˘, v†Praze pak do Archivu hl.†mÏsta Prahy, kde jsou uloûeny matriky farnostÌ historick˝ch praûsk˝ch mÏst a matriky far vnÏjöÌch praûsk˝ch obvod˘ v†celkovÈm poËtu 2 303 knih. Spolu s nimi pak i doklady (zejmÈna snubnÌ spisy) k†matrik·m katolick˝ch farnostÌ. Cel˝ soubor je zp¯ÌstupnÏn podrobn˝m invent·¯em. NejstaröÌ praûsk· matrika ñ matrika narozen˝ch z†fary kostela sv. Jind¯icha na NovÈm MÏstÏ praûskÈm, veden· od roku 1584, je zp¯ÌstupnÏna v†edici. Matriky jsou velmi cenn˝m historick˝m pramenem, p¯edevöÌm pro historickou demografii a geneaologii, ale majÌ doposud takÈ v˝znam pr·vnÌ ñ jako zdroj ˙¯ednÌch doklad˘, zejmÈna k†z·leûitostem dÏdick˝m.
IV. SBÕRKA PE»ETIDEL A RAZÕTEK 1257ñ1989 SbÌrka o celkovÈm rozsahu 1 182 invent·rÌch ËÌsel je ËlenÏna na t¯i Ë·sti. I.†oddÏlenÌ zahrnuje peËetidla a razÌtka jednotliv˝ch st¯edovÏk˝ch mÏst a jejich ˙¯ad˘, peËetidla a razÌtka magistr·tu, magistr·tnÌch ˙¯adoven, mÏstsk˝ch za¯ÌzenÌ. NejstaröÌ peËetidlo pat¯Ì MalÈ StranÏ. Je bronzovÈ, datovanÈ p¯ibliûnÏ do roku 1257. PeËetnÌ pole nese obraz mÏstsk˝ch hradeb se t¯emi vÏûemi. NejstaröÌ staromÏstskÈ peËetidlo je z†doby kolem roku 1280, bylo vyrobeno z†bronzu a peËetnÌ pole nese obraz prolomenÈ mÏstskÈ zdi s†postavou sv. V·clava. ObÏ peËetidla byla za¯azena v†roce 1977 do seznamu kulturnÌch pam·tek. Ve II. oddÏlenÌ jsou peËetidla a razÌtka p¯ipojen˝ch mÏstsk˝ch Ë·stÌ a jejich ˙¯ad˘. »·st III. obsahuje peËetidla a razÌtka cech˘, z·duönÌch ˙¯ad˘ praûsk˝ch kostel˘, ökol a r˘zn˝ch mÏstsk˝ch korporacÌ. SbÌrka je Ë·steËnÏ zp¯ÌstupnÏna invent·¯em, p¯Ìr˘stky, kterÈ se t˝kajÌ obdobÌ po roce 1945, nejsou dosud zpracov·ny.
V. SBÕRKA HERALDICK¡ 1510ñ1989 Vzeöla z Ëinnosti spolku Verein f¸r Geschichte der Deutschen in Bˆhmen. Obsahuje kresby, malby a rytiny znak˘, Ë·sti rozst¯Ìhan˝ch erbovnÌk˘, vyst¯ÌhanÈ znaky ze star˝ch tisk˘ a genealogickÈ pozn·mky. Je se¯azena abecednÏ dle nositel˘ znak˘ a v souËasnÈ dobÏ probÌh· jejÌ zpracov·nÌ formou poËÌtaËovÈ datab·ze.
VI. SBÕRKA MEDAILÕ, PLAKET, MINCÕ, ÿ¡DŸ, VYZNAMEN¡NÕ, ODZNAKŸ AJ. 1579ñ1993 SbÌrka obsahuje pamÏtnÌ mince vydanÈ u†p¯Ìleûitosti obleûenÌ, dobytÌ i osvobozenÌ Prahy v dobÏ terezi·nskÈ, pamÏtnÌ mince korunovaËnÌ, medaile k jubileÌm, n·vötÏv·m panovnÌka v Praze, na pamÏù jubilejnÌ v˝stavy, v˝stavy n·rodopisnÈ, v˝stavy obchodnÌ a ûivnostenskÈ komory, medaile na pamÏù svÏcenÌ chr·m˘, odhalenÌ pomnÌk˘, otev¯enÌ ûelezniËnÌ dr·hy roku 1845, opravy Karlova mostu v letech 1890ñ1893, medaile k v˝roËÌm (600 let StaromÏstskÈ radnice, 600 let Univerzity Karlovy), k opravÏ Karolina, k svatov·clavskÈmu milÈniu roku 1929, medaile sjezd˘, r˘zn˝ch korporacÌ a mezin·rodnÌch kongres˘. SbÌrka obsahuje odznaky v·leËnÈ a sletovÈ, portrÈtnÌ medaile, ¯·dy a†vyznamen·n̆udÏlenÈ nÏkter˝m praûsk˝m prim·tor˘m a hlavnÌmu mÏstu Praze. SbÌrka je v p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ zp¯ÌstupnÏna formou katalogu.
54 VII. IKONOGRAFICK¡ SBÕRKA 1493ñ1996 SbÌrka byla zÌsk·na sbÏratelskou ËinnostÌ mÏstskÈho archivu ñ dary a koupÏmi. Tvo¯Ì ji grafickÈ listy, portrÈty a fotografick· sbÌrka.
GrafickÈ listy 1493ñ1. polovina 20. stoletÌ V†tÈto sbÌrce o celkovÈm rozsahu 4 500 kus˘ jsou zastoupeny d¯evoryty, mÏdirytiny, oceloryty, lepty, litografie atd. Je ËlenÏna na: »·st I. ñ praûskÈ veduty, kterÈ obsahujÌ pohledy na mÏsto a jeho Ë·sti od nejstaröÌho panoramatu ze Schedelovy kroniky z†roku 1493, Sadelerova z†roku 1606, Hollarova z†roku 1649, p¯es sÈrie 18. stoletÌ (F. D. Werner, J. J. Dietzler, J. Carmine, L.†Peuckert, Fr. a F. HegerovÈ), 19. stoletÌ (p¯edevöÌm V.†Morstadt, F. X. Sandmann a L. Lange) aû po modernÌ grafiku 1. poloviny 20. stoletÌ (J. Skrbek, T. F.†äimon, J.†Stretti a dalöÌ). »·st II. ñ p¯in·öÌ zobrazenÌ praûsk˝ch ud·lostÌ ñ bitvy, oblÈh·nÌ Prahy, korunovace, ud·losti roku 1848, povodnÏ atd.
PortrÈty Tato dosud nezpracovan· a proto m·lo vyuûÌvan· sbÌrka obsahuje v†celkovÈm poËtu 3†000 kus˘ vÏtöinou grafickÈ listy, na nichû jsou zachyceny portrÈty panovnÌk˘ a v˝znamn˝ch osobnostÌ Ëesk˝ch i evropsk˝ch dÏjin.
Fotografick· sbÌrka 60. lÈta 19. stoletÌñ1996 Tato sbÌrka o rozsahu 150 000 kus˘ pat¯Ì k†nejvÏtöÌm fotografick˝m sbÌrk·m s†praûskou tematikou. Obsahuje pozitivy, negativy i diapozitivy. Jsou na nich zachyceny praûskÈ budovy, n·mÏstÌ, ulice, ud·losti, zajÌmavosti atd. Mezi autory jsou zastoupeni nejv˝znamnÏjöÌ fotografovÈ Prahy, p¯edevöÌm J. Eckert, K.†Bellmann, J.†K¯Ìûeneck˝, jejichû negativy a pozitivy spoleËnÏ se souborem Z. Reacha tvo¯Ì velkolep˝ z·klad celÈ sbÌrky.
55 Vöechny t¯i Ë·sti ikonografickÈ sbÌrky jsou pr˘bÏûnÏ doplÚov·ny a novÏ zpracov·v·ny formou poËÌtaËovÈ datab·ze.
VIII. SBÕRKA PL¡NŸ A MAP 1650ñ1996 SbÌrka vznikla z†˙¯ednÌ Ëinnosti praûsk˝ch mÏstsk˝ch ˙¯ad˘, obsahuje mapy a pl·ny Prahy a jejÌho bezprost¯ednÌho okolÌ, v˝kresovou dokumentaci k†¯adÏ praûsk˝ch pam·tkov˝ch objekt˘, ve¯ejn˝ch prostranstvÌ, sad˘, park˘. JejÌ souË·stÌ je takÈ dokumentace Komise pro popis pam·tek mÏsta Prahy a Pam·tkovÈho sboru. Tyto mapy a pl·ny jsou p˘vodnÌ ñ kreslenÈ nebo reprodukovanÈ. V†tÈto sbÌrce najdeme nejstaröÌ vymϯovan˝ pl·n Prahy od Fr. L. Hergeta z†roku 1791. SbÌrka o rozsahu vÌce neû 6†000 invent·rnÌch jednotek se doplÚuje a je Ë·steËnÏ zkatalogizov·na.
IX. SBÕRKA CECHOVNÕ 1436ñ1893 Ve sbÌrce jsou uloûeny registratury, cechovnÌ archivy a jednotliviny 55 cech˘ praûsk˝ch mÏst. DalöÌ jednotliviny jsou rozpt˝leny ve sbÌrce rukopis˘, listin a peËetidel. Celkem sem pat¯Ì 550 ˙¯ednÌch knih, 140 pergamenov˝ch listin, 40 cechovnÌch erbovnÌch listin, 40 cechovnÌch peËetidel, nÏkolik tisÌc osobnÌch doklad˘ k†udÏlenÌ mÏöùanskÈho pr·va ñ listy zhostnÌ, v˝hostnÌ, v˝uËnÌ, mistrovskÈ a fedrovnÌ. NejstaröÌ cechovnÌ listinou jsou artikule staromÏstskÈho cechu jehl·¯˘ z†roku 1436.
X. RANKEUM 1784ñ1900 SbÌrka pÌsemnostÌ a tisk˘ (origin·l˘, duplik·t˘ i opis˘), kterÈ z ˙¯ednÌch spis˘ magistr·tu vybral a do tematick˝ch oddÌl˘ uspo¯·dal nÏkdejöÌ p¯edstaven˝ mÏstskÈ spisovny Josef Rank. Cenn˝ pramen k nÏkter˝m tÈmat˘m mÏstskÈ spr·vy Ëi dÏjin Prahy do roku 1900. KniûnÌ fascikly i volnÈ spisy, k nimû byl dodateËnÏ vypracov·n vÏcn˝ rejst¯Ìk.
56 XI. DOKUMENTACE SbÌrka dokumentace obsahuje drobnÈ p¯ÌleûitostnÈ tisky jedno- i vÌcelistÈ, kterÈ se jinde vÏtöinou jiû nedochovaly, neboù s·m jejich ˙Ëel byl kr·tkodob˝. Za¯azujÌ se sem ˙¯ednÌ tisky jako vyhl·öky a ozn·menÌ, d·le plak·ty, prospekty, politickÈ a reklamnÌ tisky, programy koncert˘ divadel a kin, propagaËnÌ tiskoviny mÏsta Prahy i jin˝ch Ëesk˝ch mÏst, jednotliv· ËÌsla Ëasopis˘ a novin, r˘znÈ legitimace a poukazy. SbÌrka se dÏlÌ r·mcovÏ na Ëty¯i oddÌly: A ñ patenty, B ñ vyhl·öky, cirkul·¯e a jinÈ ˙¯ednÌ tisky, C†ñ plak·ty, D ñ drobnÈ tisky. NejstaröÌ Ë·sti tÈto sbÌrky sahajÌ aû do poloviny 16.†stoletÌ. SbÌrka je soustavnÏ doplÚov·na.
XII. SBÕRKA NOVIN 1783ñ1996 SbÌrka novin, shromaûÔovan· v†praûskÈm mÏstskÈm archivu nep¯etrûitÏ od jeho poË·tku do souËasnosti, obsahuje v†˙plnosti tÈmϯ vöechny dennÌ listy, kterÈ vych·zely na ˙zemÌ Prahy, a to jak celost·tnÌ, tak region·lnÌ i podnikovÈ. NejstaröÌmi novinami sbÌrky jsou Prager Oberpostamtszeitung od roku 1783 (od roku 1800 Prager Zeitung), Krameriusovy PraûskÈ poötovskÈ noviny od roku 1789 a Bohemia od roku 1828. SbÌrku o celkovÈm rozsahu 10†172 svazk˘, kter· plnÌ pro Prahu i funkci mÏstskÈ kroniky, Ë·steËnÏ zp¯ÌstupÚuje vÏcn˝ a jmenn˝ katalog.
XIII. SBÕRKA V›RO»NÕCH ZPR¡V 1788ñ1948 (1996) SbÌrka obsahuje vÌce neû 2 000 fascikl˘ tiötÏn˝ch v˝roËnÌch zpr·v institucÌ praûsk˝ch i mimopraûsk˝ch (vËetnÏ zahraniËnÌch). Soubor v˝roËnÌch zpr·v praûskÈ provenience je p¯itom jednÌm z nejv˝znamnÏjöÌch v†»R jak rozsahem, tak i stavem dochov·nÌ. Jeho z·kladem jsou v˝roËnÌ zpr·vy praûsk˝ch ökol ñ p¯edevöÌm gymn·ziÌ a re·lek, dochovanÈ tÈmϯ v†kompletnÌch ¯ad·ch. NejstaröÌ je tzv. ÑJuventusì staromÏstskÈho gymn·zia z†roku 1788. K†v˝roËnÌm zpr·v·m praûsk˝ch ökol jsou p¯i¯azeny nemÈnÏ v˝znamnÈ v˝roËnÌ, jednatelskÈ a ˙ËetnÌ zpr·vy spolk˘, svaz˘, spoleËenstev, druûstev, fond˘, sbor˘, divadel, muzeÌ, nemocnic, pojiöùoven, bank, z·loûen, ˙stav˘ atd. Tento soubor je zp¯ÌstupnÏn invent·rnÌm soupisem. SouvislÈ ¯ady v˝roËnÌch zpr·v konËÌ rokem 1948, z†pozdÏjöÌho obdobÌ se vyskytujÌ pouze jednotliviny, resp. v˝roËnÌ zpr·vy nÏkter˝ch institucÌ, kterÈ po roce 1989 jejich vyd·v·nÌ obnovily.
FONDY I. MÃSTSK¡ SPR¡VA 1784ñ1945 Magistr·t (kr·lovskÈho) hl. mÏsta Prahy 1784ñ1945 (1949) Spisy a pomocnÈ knihy jednotliv˝ch oddÏlenÌ od vzniku ˙¯adu v roce 1784 do spr·vnÌ reformy v b¯eznu 1949. Z let 1945ñ1949 zahrnuje spisy pouze tÏch oddÏlenÌ, jejichû Ëinnost pokraËovala z obdobÌ p¯edchozÌch a v roce 1949 byla ukonËena Ëi z·sadnÏ transformov·na. Spisy nÏkter˝ch oddÏlenÌ a ˙¯ad˘ magistr·tu jsou zachov·ny tak¯ka kompletnÏ, jinÈ Ë·steËnÏ Ëi torzovitÏ, nÏkterÈ se nedochovaly v˘bec.
Protokoly sbor˘ mÏstskÈ spr·vy 1784ñ1945 Z·pisy ze sch˘zÌ mÏstskÈ rady (uûöÌ spr·vnÌ komise) 1784ñ1939, prezidi·lnÌch porad 1940ñ1943, prim·torsk˝ch sch˘zek 1944ñ1945, sboru obecnÌch staröÌch ñ ˙st¯ednÌ spr·vnÌ komise, ˙st¯ednÌho zastupitelstva ñ (obsahujÌ tÈû stenografickÈ z·-
57
znamy jedn·nÌ) 1848ñ1942, magistr·tnÌho sen·tu 1848ñ1941. P¯ipojen je di·¯ magistr·tnÌch komisÌ 1880ñ1899 a z·pisy ze sch˘zÌ Spr·vnÌ rady ˙stav˘ a mal˝ch podnik˘ 1922ñ1947 a ⁄st¯ednÌch jatek 1920ñ1921.
58 Prezidium rady a magistr·tu 1784ñ1950 TÈmϯ kompletnÌ ¯ada spis˘, pomocnÈ knihy z let 1784ñ1880 sho¯ely v roce 1945. Obsahuje spisy prezidi·lnÌch oddÏlenÌ: korespondence prim·tor˘ (1867ñ1950), informaËnÌ kancel·¯ cizineck· (1906ñ1939), pro korespondenci, propagaci a styk s cizinou (1919ñ1950), organizaËnÌ (1939ñ1949), normativnÌ a studijnÌ (1940ñ1945), stÌûnostnÌ (1945ñ1949), osobnÌ (1888ñ1950, person·lnÌ spisy zamÏstnanc˘ narozen˝ch p¯ed rokem 1880 dochov·ny v ˙plnosti, mezi lÈty 1881ñ1905 v˝bÏrovÏ). Uspo¯·d·no, invent·¯. Neuspo¯·d·no technickÈ oddÏlenÌ (d˘leûitÈ projekty a†stavby v Praze 1900ñ1950) a ¯editelstvÌ politick˝ch sluûeb (1941ñ1948). P¯ipojeny spisy zahraniËnÌ tiskovÈ kancel·¯e Correspondence TchÈque z let 1906ñ1914 s v˝st¯iûkov˝m archivem.
HlavnÌ spisovna magistr·tu 1784ñ1920 PomocnÈ knihy, 1784ñ1920. PodacÌ protokoly (1784ñ1905), indexy (1785ñ1920), domovnÌ ukazatele (1784ñ1904). Invent·rnÌ soupis. Spisy ñ OddÏlenÌ A, spr·vnÌ a ve¯ejnÈ vÏci, vnit¯nÌ administrativa 1802ñ1854, Uspo¯·d·no, Ë·steËn˝ invent·rnÌ soupis. OddÏlenÌ B, hospod·¯skÈ vÏci, personalia 1802ñ1920. TÈmϯ kompletnÌ, uspo¯·d·no, Ë·steËn˝ invent·rnÌ soupis. OddÏlenÌ C, z·duönÌ, ökolnÌ, nadaËnÌ a chudinskÈ vÏci 1802ñ1904, uspo¯·d·no, Ë·steËn˝ invent·rnÌ soupis. OddÏlenÌ D, stavebnÌ, bezpeËnostnÌ a zdravotnÌ policie 1802ñ1910, cennÈ stavebnÌ spisy, nÏkterÈ s pl·ny, uspo¯·d·no, Ë·steËn˝ invent·rnÌ soupis. OddÏlen̆E,†ûivnostenskÈ vÏci 1845ñ1904, uspo¯·d·no, Ë·steËn˝ invent·rnÌ soupis. OddÏlen̆F, berniËnÌ vÏci 1826ñ1870, malÈ torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlen̆G, kamer·lnÌ a poplatkovÈ vÏci 1810ñ1870, torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlen̆H, vojenskÈ, popisnÌ a zdravotnÌ vÏci 1817ñ1904, malÈ torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlenÌ I, chudinskÈ vÏci 1865ñ1870, malÈ torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlenÌ J, vÏci r˘znÈ povahy 1840ñ1864, malÈ torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlenÌ K, z·leûitosti smÌchovskÈ jurisdikce na pozemcÌch b˝valÈho mostnÌho ˙¯adu 1829ñ1861, torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlen̆L, vÏci libeÚskÈho panstvÌ 1829ñ1864, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis.†OddÏlenÌ M, tÏûkÈ policejnÌ p¯estupky 1819ñ1864, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. OddÏlen̆N,†ûidovskÈ vÏci 1845ñ1864, torzo, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. Nomenklatura, vöechny spisy z let 1871ñ1880 uloûenÈ tematicky v abecedÏ, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis.
OstatnÌ spisovny magistr·tu 1784ñ1953 Politick˝ sen·t ñ Publicum 1784ñ1801, p¯edch˘dce oddÏlenÌ AñN, p¯edevöÌm hospod·¯skÈ a stavebnÌ z·leûitosti, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. CivilnÏsoudnÌ sen·t ñ Judiciale 1784ñ1851, civilnÏpr·vnÌ agenda, hlavnÌ Ë·st zaujÌmajÌ spisy poz˘stalostnÌch ¯ÌzenÌ. Spisy, pomocnÈ knihy, indexy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no. TrestnÏsoudnÌ sen·t ñ Criminale 1784ñ1850, krimin·lnÌ agenda, politickÈ p¯estupky. Spisy, podacÌ protokoly, knihy v˝slech˘, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no. SmÏneËn˝ a obchodnÌ (merkantilnÌ) soud v Kr·lovstvÌ ËeskÈm 1763ñ1850 (1860), registrace firem, oddÏlenÌ V ñ firmy k¯esùanskÈ, oddÏlenÌ VI ñ firmy ûidovskÈ. Spisy, knihy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no, soupis firem. DepozitnÌ ˙¯ad 1784ñ1859, ukl·d·nÌ depozit ñ pouze knihy. MÏstsk˝ bernÌ ˙¯ad 1784ñ1860, torzo spis˘, knihy z vÏtöÌ Ë·sti ve sbÌrce rukopis˘. MÏstsk˝ stavebnÌ a hospod·¯sk˝ ˙¯ad 1787ñ1862, torzo spis˘ i knih. HlavnÌ mÏstsk· pokladna 1784ñ1863, knihy z vÏtöÌ Ë·sti ve sbÌrce rukopis˘, torzo spis˘. HlavnÌ mÏstsk· ˙Ët·rna
59 1784ñ1953, souvisl· ¯ada knih obecnÌch d˘chod˘ aj. ˙ËetnÌch knih (Ë·steËnÏ ve sbÌrce rukopis˘), torzo spis˘.
Magistr·tnÌ refer·ty a odbory 1860ñ1949 Ve vÏtöÌm rozsahu, nikoli v ˙plnosti, se dochovaly spisovny n·sledujÌcÌch ˙¯ad˘: Refer·t I. A, hospod·¯sk˝, (1827) 1921ñ1949 (1956). P¯edevöÌm spisy o prodeji pozemk˘ a povolov·nÌ staveb. Uspo¯·d·no, invent·¯, datab·zov˝ rozpis. Refer·t I. C, hospod·¯sk˝, 1921ñ1950. Agenda t˝kajÌcÌ se v˝stavby a spr·vy komunikacÌ, kanalizace, ˙¯ednÌch budov aj. Neuspo¯·d·no. Refer·t II. A, B, ûivnostensk˝, 1860ñ1950. éivnostenskÈ rejst¯Ìky Praha 1860ñ1949, SmÌchov 1900ñ1926, Vinohrady 1884ñ1927, KarlÌn 1919ñ1927, evidence cestovnÌch legitimacÌ 1923ñ1938. PomocnÈ kartotÈky. Spisy o praûsk˝ch ûivnostech Ë·steËnÏ uspo¯·d·ny. DÌlËÌ soupis. Refer·t III, stavebnÌ, 1890ñ1949. TorzovitÏ dochovanÈ spisy k praûsk˝m dom˘m. Neuspo¯·d·no. Refer·t IV, popisnÌ, 1830ñ1949. Agenda sÚatkov·, domovskÈ a st·tnÌ p¯Ìsluönosti z†let 1905ñ1949. Knihy i spisy, pomocnÈ kartotÈky. Uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. K refer·tu p¯ÌsluöÌ domovskÈ matriky obcÌ p¯ipojen˝ch k VelkÈ Praze a tzv. Konskripce praûskÈho obyvatelstva 1830ñ1920, 1910ñ1949. (viz nÌûe oddÌl III.) Refer·t X, zdravotnÌ + MÏstsk˝ fyzik·t, 1860ñ1949. ZdravotnÌ policie, hygienick·, l·zeÚsk· a veterin·rnÌ agenda. TÈû ˙mrtnÌ protokoly z roku 1945. Neuspo¯·d·no. Refer·t XII, asanaËnÌ, (1828) 1893ñ1927 (1946). Asanace a regulace Josefova, StarÈho a NovÈho MÏsta. Uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. Refer·t XIV, z·duönÌ + MÏstsk˝ z·duönÌ ˙¯ad, (1676) 1784ñ1949. Hospod·¯skÈ a stavebnÌ z·leûitosti praûsk˝ch patron·tnÌch kostel˘, farnostÌ a h¯bitov˘, person·lnÌ spisy. Knihy i spisy, uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. Refer·t XVI, pro trûnictvÌ, jatky a z·sobov·nÌ mÏsta (˙stav˘ a mal˝ch podnik˘), 1884ñ1949. Knihy i spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no. Odbor IV, hospod·¯sk˝, (1900) 1927ñ1949 (1953). Spr·va obecnÌho majetku (domy, pozemky). PodacÌ protokoly, indexy, spisy. »·steËnÏ uspo¯·d·no. Odbor VI, osvÏtov˝, 1930ñ1950. Spr·vnÌ, hospod·¯skÈ a stavebnÌ z·leûitosti praûsk˝ch ökol a mÏstsk˝ch kulturnÌch za¯ÌzenÌ. Knihy i spisy. Uspo¯·d·no, invent·¯. P¯ipojen Refer·t VI, ökolsk˝ a okresnÌch ökolnÌch rad, 1871ñ1929. Z·leûitosti praûskÈho ËeskÈho a nÏmeckÈho ökolstvÌ. Knihy i spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no. Odbor cenov˝ a z·sobovacÌ, (1940) 1941ñ1945. P¯edevöÌm tzv. kmenovÈ listy o p¯ÌdÏlu potravinov˝ch lÌstk˘ Praûan˘m od z·¯Ì roku 1943 do kvÏtna roku 1945. »·steËnÏ uspo¯·d·no. (viz nÌûe oddÌl III.) V mal˝ch torzech dochov·ny spisy refer·tu VII, vojenskÈho 1905ñ1920 (evidence branc˘, podacÌ protokoly), refer·tu VIII, policejnÌho 1867ñ1870 (uspo¯·danÈ torzo spis˘), refer·tu XIII, vod·renskÈho 1887ñ1910 (domovnÌ knihy), odboru II, finanËnÌho 1939ñ1949 (torzo spis˘, z vÏtöÌ Ë·sti vyplnÏnÈ dotaznÌky o majetku praûsk˝ch ûidovsk˝ch obyvatel z roku 1940).
StavebnÌ ˙¯ad (kr·lovskÈho) hl. mÏsta Prahy 1883ñ1949 Zahrnoval 16 odbor˘. Spisy dochov·ny nekompletnÏ z nÏkolika odbor˘. Obsahuje tÈû zpr·vy ze sluûebnÌch cest do zahraniËÌ z let 1888ñ1914 a z·pisy z porad p¯ednost˘ stavebnÌch ˙¯ad˘ z let 1907ñ1919.
60 Odbor 1, 2, mϯiËsk˝ a regulaËnÌ ˙¯ad, 1922ñ1940. Vymϯov·nÌ a regulace pozemk˘, n·vrhy parcelace, v˝stavba a p¯Ìstavby budov z ohledu regulaËnÌho. Knihy i spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no. Odbor 3, komunikaËnÌ ˙¯ad, 1922ñ1949. Stavba a ˙drûba komunikacÌ a dlaûeb. MalÈ torzo spis˘. Odbor 6, 7, (1883) 1921ñ1940. V˝stavba, spr·va a ˙drûba obecnÌch a nadaËnÌch budov. P¯ipojeny spisy StavebnÌho ˙¯adu z let 1883ñ1920. »·steËnÏ uspo¯·d·no. Kancel·¯ obecnÌch staveb z let 1888ñ1920 uspo¯·d·na s dÌlËÌm invent·rnÌm soupisem. Odbor 14, poû·rnÌ, 1922ñ1949. Neuspo¯·danÈ spisy. StavebnÌ ˙¯ad pro v·leËnÈ ökody, pozdÏji pro obnovu mÏsta, 1946ñ1949. Neuspo¯·danÈ torzo spis˘.
Soci·lnÌ a chudinskÈ ˙¯ady a ˙stavy VrchnÌ ¯editelstvÌ ˙stavu chudinskÈho, 1846ñ1905. Veöker· chudinsk· pÈËe o dospÏlÈ, dohled a spr·va mÏstsk˝ch chudinsk˝ch ˙stav˘, agenda dobroËinn˝ch fond˘, dohled na z·leûitosti hnaneckÈ. Knihy, spisy. Neuspo¯·d·no. Refer·t XVII, humanitnÌ, 1905ñ1921. Z·leûitosti nadacÌ, mÏstsk˝ch stipendiÌ, dobroËinn˝ch fond˘, pÈËe o chudÈ, chorÈ a nalezence. Knihy, spisy. Neuspo¯·d·no. ⁄st¯ednÌ ˙¯ad soci·lnÌ, 1924ñ1949. Soci·lnÌ Ëinnost v oblasti individu·lnÌ i ˙stavnÌ pÈËe o dÏti i dospÏlÈ. CennÈ spisy k nezamÏstnanosti a v·leËn˝m ökod·m 1938ñ1945. Knihy, spisy. »·steËnÏ uspo¯·d·no, dÌlËÌ invent·¯. Chorobinec na KarlovÏ 1808ñ1929, DÏtsk˝ chorobinec hl. mÏsta Prahy 1924ñ1929. Organizace a Ëinnost ˙stav˘ pro nevylÈËitelnÏ nemocnÈ osoby, cennÈ osobnÌ spisy chovanc˘. Knihy, spisy. Uspo¯·d·no, invent·¯. Chudobinec sv. BartolomÏje 1848ñ1929, Chudobinec sv. VojtÏcha 1883ñ1929, MÏstsk˝ chudobinec BubeneË 1924ñ1929, MÏstsk˝ chudobinec SmÌchov 1922ñ1929, MÏstsk˝ chudobinec a chorobinec na Kr·lovsk˝ch Vinohradech 1923ñ1929. Provoz
61 ˙stav˘, stavebnÌ ˙pravy budov, zaopat¯enÌ chovanc˘, Ëinnost person·lu. Knihy, spisy. Uspo¯·d·no, invent·¯. Masarykovy domovy, 1928ñ1951 (1959). PÈËe o chovance b˝val˝ch mÏstsk˝ch soci·lnÌch institucÌ (starobince, chorobince, chudobince, dÏtskÈ ozdravovny). Organizace a provoz, p¯emÏna na nemocnici. Knihy, spisy. Neuspo¯·d·no. Opatrovna na Hr·dku, 1840ñ1910, Malostransk· opatrovna 1868ñ1880. Torza spis˘ a knih. Neuspo¯·d·no.
OstatnÌ magistr·tnÌ a p¯ipojenÈ ˙¯ady MÏstsk˝ hospod·¯sk˝ ˙¯ad, 1851ñ1910. Torzo knih. KontrolnÌ ˙¯ad hl. mÏsta Prahy, 1922ñ1945. MalÈ torzo spis˘, vyöet¯ujÌcÌ komise 1945, Ë·steËn˝ soupis. PracovnÌ ˙¯ad, 1941ñ1945. KartotÈka Praûan˘ tot·lnÏ nasazen˝ch v obdobÌ okupace. P¯ipojeny spisy ⁄¯adu ochrany pr·ce v Praze, 1945ñ1949 (zamÏstn·nÌ Slov·k˘ v »ech·ch, pracovnÌ knÌûky aj.). Uspo¯·d·no. Sbor pro vy¯izov·nÌ stÌûnostÌ, 1921ñ1939. Vy¯izov·nÌ vöech stÌûnostÌ s v˝jimkou stavebnÌch. Knihy, uk·zky spis˘. StavebnÌ ˙¯ad hl. mÏsta Prahy, 1921ñ1939. Vy¯izov·nÌ stavebnÌch stÌûnostÌ. Knihy, uk·zky spis˘. Uspo¯·d·no, invent·¯. Pam·tkov˝ sbor hl. mÏsta Prahy, 1893ñ1950. P¯edch˘dce: Komise pro soupis stavebnÌch, umÏleck˝ch a historick˝ch pam·tek kr·lovskÈho hl. mÏsta Prahy. Evidence a ochrana pam·tek. Uspo¯·d·no, invent·¯. MÏstsk· statistick· kancel·¯, 1870ñ1893. Torzo spis˘, neuspo¯·d·no. Chemick˝ ˙stav hl. mÏsta Prahy, 1897ñ1959. Chemick· a bakteriologick· kontrola vody a potravin. Knihy i torzo spis˘ (1944ñ1951). Uspo¯·d·no, invent·¯. Veterin·rnÌ laborato¯, 1946ñ1951. Torzo spis˘ (person·lie, statistick· hl·öenÌ). Uspo¯·d·no, invent·¯.
BezpeËnostnÌ sbory magistr·tu MÏöùansk· garda 1848 (spisy), MÏstsk· policie 1804ñ1870 (knihy), MÏstsk· str·û 1933ñ1949 (knihy, spisy). HasiËsk˝ sbor hl. mÏsta Prahy 1894ñ1928 (knihy, spisy). P¯ipojeny person·lnÌ spisy VelitelstvÌ poû·rnÌho sboru ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy z let 1930ñ1953. Ze vöech dochov·na pouze mal· torza.
ObvodnÌ magistr·tnÌ ˙¯adovny na ˙zemÌ VelkÈ Prahy 1922ñ1949 Prezidi·lnÌ agenda mÌstnÌch zastupitelsk˝ch sbor˘, vybÌr·nÌ d·vek a bernÌ, ûivnostensk· a popisnÌ agenda, ökolnÌ a soci·lnÌ z·leûitosti, drobn· hospod·¯sk·, stavebnÌ a zdravotnÌ agenda, mÌstnÌ policie. Ve vÏtöÌm rozsahu dochov·no pouze Prezidium mÌstnÌ rady pro Prahu IñVII 1922ñ1941 (knihy, spisy), spisovna Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu VII (knihy, spisy, p¯ipojeny knihy b˝valÈ Magistr·tnÌ ˙¯adovny v HoleöovicÌch 1901ñ1921), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu IX 1922ñ1949 (z·pisy ze sch˘zÌ mÌstnÌ spr·vy 1923ñ1939, spisy a knihy 1933ñ1949), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XII 1922ñ 1949 (knihy, spisy), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XIX 1922ñ1949 (z·pisy ze sch˘zÌ mÌstnÌ spr·vy 1922ñ1937, spisy a knihy 1922ñ1949).
62 TorzovitÏ Ëi minim·lnÏ jsou dochov·ny spisovny Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu†X 1921ñ1938 (Ë·st knih a spis˘ tÈû u fondu mÏsta KarlÌn), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XI 1922ñ1949 (p¯edevöÌm knihy, spisy 1928ñ1939, z·pisy sch˘zÌ mÌstnÌ spr·vy 1921ñ1931), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XIII 1922ñ1947 (z·pisy sch˘zÌ mÌstnÌ spr·vy 1922ñ1938), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XIV 1923ñ1941 (z·pisy sch˘zÌ mÌstnÌ spr·vy 1923ñ1939), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XVI 1921ñ1939 (z·pisy sch˘zÌ mÌstnÌ rady 1923ñ1939), Magistr·tnÌ ˙¯adovny pro Prahu XVIII 1929ñ1949.
Archivy obcÌ p¯ipojen˝ch k†Praze do roku 1922 »innost obecnÌch a mÏstsk˝ch ˙¯ad˘ p¯edmÏstsk˝ch obcÌ tvo¯ÌcÌch Velkou Prahu do jejich p¯ipojenÌ k Praze. P¯ÌstupnÈ fondy: Obec HloubÏtÌn, 1864ñ1922. Knihy z·pis˘ ze sch˘zÌ 1864ñ1921, kniha obÏûnÌk˘ 1900ñ1917 aj. Uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. Obec Holeöovice-Bubny, (1840) 1850ñ1884 (1893). Z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1850ñ1884, domovskÈ matriky, spisy. Uspo¯·d·no, invent·¯. MÏsto KarlÌn, (1832) 1844ñ1927 (1938). Z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1844ñ1921, domovskÈ matriky, ˙mrtnÌ protokoly 1897ñ1935, podacÌ protokoly, indexy, ˙ËetnÌ knihy. Spisy v celistvosti, tÈû stavebnÌ spisy s pl·ny. Uspo¯·d·no, invent·¯. MÏsto LibeÚ, 1850ñ1901. Z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1877ñ1901, domovskÈ matriky, podacÌ protokoly, indexy. Spisy v ˙plnosti. Uspo¯·d·no, invent·¯. ObecnÌ ˙¯ad Sedlec, 1887ñ1923. PodacÌ protokoly, spisy. Uspo¯·d·no, invent·¯. MÏsto Kr·lovskÈ Vinohrady, 1861ñ1921. Z·pisy ze sch˘zÌ mÏstskÈ rady 1884ñ1922, podacÌ protokoly, indexy. Spisy dochov·ny pouze Ë·steËnÏ, s†v˝jimkou stavebnÌch spis˘. Z vÏtöÌ Ë·sti uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis.
63 MÏsto VysoËany, 1827ñ1921. Z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1893ñ1919, domovskÈ matriky, podacÌ protokoly, indexy Ë·steËnÏ. Spisy ne˙plnÈ. Uspo¯·d·no, invent·¯. MÏsto Vyöehrad, 1815ñ1883. (Knihy Ë·steËnÏ v oddÏlenÌ rukopis˘), podacÌ protokoly, indexy. Spisy pouze torzovitÈ. Z vÏtöÌ Ë·sti uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. MÏsto éiûkov, 1876ñ1927. Z·pisy mÏstskÈ rady 1901ñ1921, domovskÈ matriky, podacÌ protokoly, indexy. Spisy torzovitÈ s v˝jimkou stavebnÌch spis˘ (s pl·ny). TÈmϯ celÈ uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis. Neuspo¯·danÈ Ëi Ë·steËnÏ uspo¯·danÈ archivy obcÌ ñ z vÏtöÌ Ë·sti dochovanÈ v relativnÌ ˙plnosti: Bohnice 1840, 1880 (2 knihy), BranÌk 1861ñ1923 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1861ñ1921, knihy, spisy), B¯evnov 1875ñ1921 (knihy, malÈ torzo spis˘), BubeneË-P¯ednÌ Ovenec 1811ñ1923 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1889ñ1922, knihy, spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no), Dejvice 1850ñ1921 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1866ñ1921, knihy, spisy), HodkoviËky 1870ñ1923 (knihy, spisy, uspo¯·d·no), Hostiva¯ 1834ñ1923 (1940) (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1878ñ1921, knihy, spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no, soupis), Hrdlo¯ezy 1866ñ1920 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1888ñ1909, knihy, spisy), Jinonice-Butovice 1904ñ1923 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1904ñ1923, malÈ torzo spis˘), Koö̯e 1876ñ1905 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1878ñ1905, knihy, spisy), KrË 1909ñ1923 (1942) (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1909ñ1923, knihy, spisy), Liboc 1850ñ1923 (knihy, spisy), Maleöice 1851ñ1922 (torzo knih), Michle 1885ñ1921 (1941) (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1904ñ1924, knihy, spisy), mÏsto Nusle 1865ñ1922 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1865ñ1922, torzo knih), PodolÌ-Dvorce 1841ñ1923 (knihy, spisy), Prosek 1826ñ1923 (knihy, spisy), mÏsto SmÌchov 1840ñ1902 (malÈ torzo knih a spis˘, Ë·steËn˝ soupis), Straönice 1820ñ1923 (knihy, spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no), St¯eöovice 1851ñ1927 (knihy, spisy), Troja-Podho¯ 1846ñ1923 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1916ñ1923, knihy, spisy), VeleslavÌn 1855ñ1923 (knihy, spisy), Vokovice 1862ñ1923 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1910ñ1923, knihy, spisy), mÏsto Vröovice 1826ñ1924 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1874ñ1921, knihy, spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no), Z·bÏhlice 1896ñ1923 (z·pisy ze sch˘zÌ obecnÌho zastupitelstva 1918ñ1923, knihy, spisy, Ë·steËnÏ uspo¯·d·no).
II. MÃSTSK¡ SPR¡VA PO ROCE 1945 Fondy mÏstskÈ spr·vy po roce 1945 tvo¯Ì mÏstsk· samospr·va (v tÈto dobÏ slouËen· se spr·vou st·tnÌ) v†È¯e n·rodnÌch v˝bor˘ (1945ñ1990), a to na vöech ˙rovnÌch, celomÏstskÈ, obvodnÌ i mÌstnÌ. Dochov·nÌ vÏtöiny fond˘ tohoto obdobÌ je p¯ev·ûnÏ torzovitÈ, a to z†d˘vodu dlouhodobÈho chaosu ve spisovÈ sluûbÏ a nedodrûov·nÌ skartaËnÌch p¯edpis˘. Protoûe oddÏlenÌ Archivu hl. mÏsta Prahy spravujÌcÌ tyto fondy vykon·v· i dohled nad spisovou sluûbou a skartaËnÌ ¯ÌzenÌ, jeho fondy se nad·le rozr˘stajÌ nad rok 1989. N·sledujÌcÌ p¯ehled je v˝bÏrov˝m soupisem v˝znamnÏjöÌch Ëi v˝znamnÏji dochovan˝ch souË·stÌ fond˘ mÏstskÈ spr·vy po roce 1945.
Centr·lnÌ mÏstsk· spr·va Je tvo¯ena fondy t¯Ì na sebe p¯Ìmo navazujÌcÌch ˙¯ad˘ ñ ⁄st¯ednÌ n·rodnÌ v˝bor hl.†mÏsta Prahy 1945ñ1959, N·rodnÌ v˝bor hl. mÏsta Prahy 1960ñ1990, Magistr·tnÌ ˙¯ad a Magistr·t hl. mÏsta Prahy 1990ñ1994.
64 Z·pisy ze zased·nÌ p¯edsednictva, rady a plÈna zmÌnÏn˝ch ˙¯ad˘ jsou nejd˘leûitÏjöÌ souË·stÌ tÈto Ë·sti mÏstskÈ spr·vy. Dochov·ny jsou tÈmϯ v†kompletnÌ ¯adÏ z let 1945ñ1994. Jde o 1 125 knih, ve kter˝ch se pr˘¯ezovÏ odr·ûejÌ dÏjiny Prahy ve svÏtle usnesenÌ jejÌch zastupitelsk˝ch org·n˘. NejnovÏjöÌ Ë·st tÏchto z·pis˘ (po roce 1993) je po¯izov·na tÈû v†digit·lnÌ formÏ a Ë·steËnÏ je zp¯ÌstupnÏna na sÌti Internet. Porady vedoucÌch funkcion·¯˘, 1966ñ1986. NavazujÌ na v˝öe psanÈ z·pisy, zde se Ñp¯edjedn·valyì z·leûitosti pro usnesenÌ rady. Kancel·¯ prim·tora, 1966ñ1986. Je tvo¯ena p¯ev·ûnÏ reprezentaËnÌ korespondencÌ hlavy mÏsta, a to p¯ev·ûnÏ v˝bÏrovÏ. Z†jednotliv˝ch odbor˘ jsou soustavnÏji dochov·ny spisy tÏchto odbor˘: Odbor kultury, 1970ñ1985. Zde se dochovalo nap¯. povolov·nÌ v˝vozu umÏleck˝ch p¯edmÏt˘. Odbor kontrolnÌ, 1953ñ1975. Odbor finanËnÌ, majetkopr·vnÌ oddÏlenÌ ñ agenda V·leËnÈ ökody, (1900) 1938ñ1967. Zahrnuje pÌsemnosti vztahujÌcÌ se k†evidenci a nahrazov·nÌ ökod zp˘soben˝ch v†souvislosti s druhou svÏtovou v·lkou; d·le je z†finanËnÌho odboru zachov·n r˘znorod˝ materi·l z†let 1945ñ1980. Refer·t pro n·rodnÌ spr·vu majetku ñ oddÏlenÌ nemovitostÌ, 1945ñ1949. Jedn· se o menöÌ Ë·st b˝valÈho refer·tu pro n·rodnÌ spr·vu majetku, jehoû vÏtöÌ Ë·st jeötÏ nebyla p¯ed·na Archivu hl. mÏsta Prahy a je dosud nezpracov·na. Odbor vnit¯nÌch vÏcÌ, jeho souË·stÌ jsou i pÌsemnosti b˝valÈho policejnÌho ¯editelstvÌ, jehoû nÏkterÈ pravomoci p¯eöly po druhÈ svÏtovÈ v·lce na tento odbor. Jedn· se nap¯. o povolov·nÌ divadelnÌch p¯edstavenÌ nebo o velmi v˝znamn˝ ucelen˝ soubor†ñ tzv. spolkov˝ katastr, tj. evidence spolk˘ z†let 1766ñ1966 existujÌcÌch p¯ibliûnÏ na ˙zemÌ VelkÈ Prahy. Refer·t cÌrkevnÌ, 1960ñ1986. Zde se kromÏ korespondence dochovaly i person·lnÌ spisy. TrestnÌ komise vyöet¯ovacÌ a nalÈzacÌ ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy (tzv. ÑMal˝ dekretì), 1945ñ1948. PÌsemnosti komisÌ, kterÈ prov·dÏly ¯ÌzenÌ podle dekretu prezidenta republiky Ë. 138/1945 Sb., o stÌh·nÌ nÏkter˝ch provinÏnÌ proti n·rodnÌ cti. Fond obsahuje cca 55 000 spis˘, k†nimû je dochov·na p˘vodnÌ abecednÌ kartotÈka. Komise Ë. 1 pro za¯azov·nÌ do TNP se sÌdlem v†Praze, 1948ñ1950. Specifick˝ org·n, kter˝ vznikl na z·kladÏ z·kona Ë. 247/1948 Sb. o t·borech nucenÈ pr·ce a p˘sobil p¯i bezpeËnostnÌm refer·tu ⁄st¯ednÌho n·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy. J·drem fondu jsou spisy o ѯ·dnÈmì za¯azov·nÌ osob do TNP a d·le spisy o Ñmimo¯·dnÈmì hromadnÈm internov·nÌ obËan˘ z†¯ad tzv. burûoazie v†r·mci Ñakce T-43ì. OddÏlenÏ jsou uloûeny i spisy t˝kajÌcÌ se obËan˘ (zejmÈna b˝val˝ch d˘stojnÌk˘ arm·dy) za¯azen˝ch do TNP MÌrov. Ke spis˘m jsou dochov·ny p˘vodnÌ abecednÌ kartotÈky. Z†ostatnÌch souË·stÌ centr·lnÌho praûskÈho ˙¯adu jsou povÏtöinou dochov·ny pouze torzovitÈ zlomky.
MÏstsk· spr·va na ˙rovni obvod˘ Spisy obvodnÌch n·rodnÌch v˝bor˘ jsou zastoupeny ve t¯ech nejd˘leûitÏjöÌch spr·vnÌch etap·ch. Z†let 1945ñ1949 velmi torzovitÏ dochovan˝mi spisy ObvodnÌch rad, z†let 1949ñ1960 spisy z tehdejöÌch öestn·cti praûsk˝ch obvod˘ a z†let 1960ñ1990 spisy†deseti obvod˘, jak je zn·me dodnes. Jejich nejd˘leûitÏjöÌ souË·stÌ jsou opÏt
65 z·pisy z rady a plÈna p¯ÌsluönÈho ObvodnÌho n·rodnÌho v˝boru, kterÈ vöak nejsou dosud p¯evzaty ze vöech obvodnÌch ˙¯ad˘ coby jejich n·stupc˘. Z†nÏkter˝ch obvod˘ jsou bohuûel dochov·ny pouze Ë·steËnÏ. Praha 1ñ16, 1949ñ1960: ONV 1 (1950ñ1959), ONV 2 (1945ñ1959), ONV 3 (1945ñ1959), ONV 4 ñ dnes Praha 5 (1945ñ1959), ONV 5 ñ dnes Praha 6 (1945ñ1959), ONV 6 (1945ñ1959), ONV 7 (1945ñ1959), ONV 8 (1945ñ1959), ONV 9 (1949ñ1959), ONV 10 (1945ñ1959), ONV 11 ñ dnes Praha 3 (1945ñ1959), ONV 12 ñ dnes Praha 2 (1945ñ1959), ONV 13†ñ dnes Praha 10 (1945ñ1959), ONV 14 ñ dnes Praha 4 (1946ñ1959), ONV 15 ñ dnes Praha 4 (1945ñ1959) ONV 16 ñ dnes Praha 5 (1945ñ1959). Praha 1ñ10, 1960ñ1990: ONV 1 (1960ñ1985), ONV 2 (1960ñ1980), ONV 3 (1960ñ1970), ONV 4 (1960ñ 1986), ONV 5 (1960ñ1980), ONV 6 (1960ñ1980), ONV 7 (1960ñ1985), ONV 8 (1960ñ1983), ONV 9 (1960ñ1982), ONV 10 (1960ñ1980).
MÏstsk· spr·va na mÌstnÌ ˙rovni (obce p¯ipojenÈ k†Praze po roce 1945) V Archivu hl. mÏsta Prahy je uloûena bohuûel pouze mal· Ë·st spisovÈho materi·lu mÌstnÌ spr·vy. D˘vod˘ je nÏkolik. Obce na okraji Prahy k†nÌ byly p¯ipojeny v†letech 1960, 1968 a 1974 a p¯edtÌm odevzd·valy svÈ spisy do OkresnÌch archiv˘ Praha≠v˝chod a Praha-z·pad. Mnohdy majÌ ˙¯ady jeötÏ spisy uloûeny u sebe, protoûe vzhledem k†jejich menöÌmu mnoûstvÌ nepociùovaly pot¯ebu p¯ed·vat je do archivu. »·steËnÏ jiû spisovny zanikly z†d˘vod˘ nekompetentnÌch z·sah˘ nÏkter˝ch mÌstnÌch n·rodnÌch v˝bor˘. V˝znamnÏji jsou tedy v†Archivu hl. mÏsta Prahy zastoupeny pouze: MNV a ObecnÌ ˙¯ad Kyje 1870ñ1983, MNV a ObecnÌ ˙¯ad RuzynÏ 1895ñ1954, MNV BÏchovice 1945ñ1984, MNV Slivenec 1957ñ1983, MNV Nebuöice 1948ñ1952, MNV a ObecnÌ ˙¯ad Kolovraty 1935ñ1985. Mimo mÏstskou spr·vu stojÌ nÏkterÈ pov·leËnÈ fondy, kterÈ k†nÌ mÏly bliûöÌ Ëi vzd·lenÏjöÌ vazbu. Fond n·rodnÌ obnovy, 1945ñ1950. Zahrnuje pouze malou Ë·st pÌsemnostÌ p˘vodce fondu, kde se nach·zejÌ p¯ev·ûnÏ ˙ËetnÌ z·vÏrky likvidovan˝ch firem tak¯ka z†celÈho ˙zemÌ republiky. ZajÌmavou souË·stÌ fondu je dokumentace ñ hlaviËkovÈ papÌry firem, vkladnÌ knÌûky, pojiöùovacÌ smlouvy aj. InternaËnÌ t·bory NÏmc˘, 1945ñ1952. Obsahem fondu jsou dosti nerovnomÏrnÏ dochovanÈ pÌsemnosti spr·v internaËnÌch t·bor˘, v†nichû bylo soust¯eÔov·no nÏmeckÈ obyvatelstvo p¯ed odsunem. KonkrÈtnÏ se jedn· o t·bory: Hagibor, Mod¯any, HloubÏtÌn, Klecany, éalov, Strahov, Hostiva¯ a Motol. Spisov˝ materi·l, kter˝ nenÌ dosud uspo¯·d·n, obsahuje i ¯adu dÌlËÌch p˘vodnÌch kartotÈk, seznam˘ apod., vyplynuvöÌch z†Ëinnosti spr·v t·bor˘, kterou lze z†hlediska vedenÌ pÌsemnostÌ oznaËit za dosti chaotickou.
III. EVIDENCE OBYVATELSTVA PopisnÌ archy (tÈû Konskripce praûskÈho obyvatelstva) 1830ñ1948 Evidence obyvatelstva veden· mÏstskou spr·vou (popisnÌ ˙¯ad Magistr·tu hl.†mÏsta Prahy) pro pot¯eby evidence domovskÈho pr·va a vojenskÈ povinnosti. »lenÌ se dle p˘vodnÌho uspo¯·d·nÌ na tyto skupiny: Katastr praûsk˝ch mÏöùan˘, poË·tek 20. stoletÌ, lÌstkov˝ seznam praûsk˝ch obyvatel opr·vnÏn˝ch volit do samospr·vn˝ch org·n˘ (tj. katastr voliˢ).
66 EvidenËnÌ archy praûsk˝ch p¯ÌsluönÌk˘, 1830ñ1910, zapisovacÌ a popisnÌ archy osob, kterÈ zÌskaly domovskÈ pr·vo v†Praze. EvidenËnÌ archy cizÌch p¯ÌsluönÌk˘, 1830ñ1910, zapisovacÌ a popisnÌ archy osob, kterÈ bydlely v†Praze, ale nemÏly zde domovskÈ pr·vo. EvidenËnÌ archy praûsk˝ch dom˘, 1830ñ1910, obsahujÌ jmÈna majitel˘ dom˘ a nÏkterÈ ˙daje o zmÏn·ch vlastnictvÌ. Evidence domovsk˝ch p¯ÌsluönÌk˘ (tÈû Ñnov· konskripceì), 1910ñ1948, popisnÌ archy praûsk˝ch domovsk˝ch p¯ÌsluönÌk˘ od roku 1910 aû do zruöenÌ domovskÈho pr·va†(31.†12.†1948). Na aröÌch, kter˝ch je asi 300 000 kus˘, je zaps·no cca 1,5†milionu osob.
LÌstky pro dom·cnost (tzv. kmenovÈ listy) 1943ñ1945 PotravinovÈ lÌstky pro dom·cnost vedenÈ cenov˝m a z·sobovacÌm odborem praûskÈho magistr·tu od z·¯Ì 1943 do kvÏtna 1945. Tyto lÌstky, kterÈ obsahujÌ i velmi cennÈ ˙daje o n·rodnosti, jsou jedin˝m a vÌce mÈnÏ ˙pln˝m seznamem obyvatelstva VelkÈ Prahy v†tomto obdobÌ.
SËÌtacÌ oper·ty SËÌtacÌ archy a pomocnÈ knihy sËÌt·nÌ obyvatel v Praze a v nÏkter˝ch obcÌch b˝valÈho okresnÌho hejtmanstvÌ Kr·lovskÈ Vinohrady z let 1880, 1890, 1900, 1910, 1921. Neuspo¯·d·no.
IV. VRCHNOSTENSK¡ SPR¡VA DO ROKU 1848 PanstvÌ LibeÚ (1712) 1791ñ1851 PomocnÈ knihy, spisy soudnÌ, politickÈ, hospod·¯skÈ, kontribuËnÌ, konskripËnÌ, ˙ËetnÌ, agenda ûidovsk·. Uspo¯·d·no, invent·rnÌ soupis.
Mal· torza spis˘ patrimoniÌ a velkostatk˘ Dejvice, Jinonice-Radlice, Motol, DolnÌ PoËernice, Michle, SmÌchov, Vino¯, Troja, JeneË-Tachlovice, Hostivice, Vröovice. Knihy tÏchto a ostatnÌch patrimoniÌ jsou uloûeny ve sbÌrce rukopis˘. Neuspo¯·d·no.
V. POLITICK¡ SPR¡VA 1850ñ1928 OkresnÌ samospr·va ˙zemÌ p¯ipojen˝ch k†VelkÈ Praze Mal· torza neuspo¯·dan˝ch spis˘ OkresnÌho v˝boru SmÌchov 1908ñ1928 (knihy, spisy) a OkresnÌho v˝boru éiûkov 1901ñ1918 (pouze pomocnÈ knihy). VÏtöÌ celek zachov·n z OkresnÌho v˝boru KarlÌn 1865ñ1927 a OkresnÌho v˝boru Kr·lovskÈ Vinohrady 1879ñ1921.
St·tnÌ spr·va na ˙zemÌch p¯ipojen˝ch k†VelkÈ Praze OkresnÌ spr·va politick· ñ OkresnÌ hejtmanstvÌ KarlÌn, 1850ñ1928, Prezidium (knihy, spisy). PomocnÈ knihy, sËÌtacÌ archy, spisy v celistvosti (norm·lie, agenda popisnÌ, kultovnÌ, ökolsk·, zdravotnÌ, policejnÌ, stavebnÌ, soci·lnÌ, ûivnostensk·, vojensk·, spolkov· aj.) Uspo¯·d·no, invent·¯. OkresnÌ spr·va politick· ñ OkresnÌ hejtmanstvÌ éiûkov, 1874ñ1928, torzo knih a spis˘.
67 OkresnÌ spr·va politick· ñ OkresnÌ hejtmanstvÌ SmÌchov, 1855ñ1916, malÈ torzo knih a spis˘. OkresnÌ spr·va politick· ñ OkresnÌ hejtmanstvÌ Kr·lovskÈ Vinohrady, 1872ñ1915, torzo knih a spis˘. Zemsk˝ n·rodnÌ v˝bor ñ technick˝ refer·t, tzv. technickÈ prezidium, rozs·hl˝ soubor pl·n˘ a vyobrazenÌ budov v†Praze ve spr·vÏ zemsk˝ch institucÌ z let 1791ñ1947. Uspo¯·d·no, invent·¯.
VI. JUSTI»NÕ ORG¡NY Pod souhrnn˝m oznaËenÌm Ñfondy justiËnÌch org·n˘ì jsou ve struktu¯e fond˘ Archivu hl. mÏsta Prahy zahrnuty jednak fondy soudnÌ, jednak fondy ostatnÌch, s†justicÌ vÌce Ëi mÈnÏ spjat˝ch p˘vodc˘, jimiû jsou: prokuratury (st·tnÌ zastupitelstvÌ), st·tnÌ arbitr·û, org·ny advokacie a ve¯ejnÌ not·¯i.
Soudy Ortsgerichte, 1784ñ1850. Fondy ÑmÌstnÌch soud˘ì, kterÈ v†r·mci patrimoni·lnÌ spr·vy vykon·valy (z†titulu zemÏpanskÈ delegace) vöeobecnou civilnÌ pravomoc v 1.†stolici. V†Archivu hl. mÏsta Prahy jsou (jako tzv. Ñneprav· priora p¯edb¯eznov·ì)
68 v†r·mci soudnÌch fond˘ uloûeny spisy, kterÈ od b˝val˝ch patrimoni·lnÌch soud˘ ñ jako sv˝ch p¯edch˘dc˘ ñ p¯evzaly roku 1850 novÏ z¯ÌzenÈ okresnÌ soudy KarlÌn a SmÌchov ke svÈ ˙¯ednÌ pot¯ebÏ. Jedn· se zejmÈna o poz˘stalosti (poruËenstva) a spory. Spisy jsou Ë·steËnÏ inventarizov·ny. PraûskÈ okresnÌ soudy, 1850ñ1855. Fondy okresnÌch soud˘ pro StarÈ MÏsto a Josefov, NovÈ MÏsto a Vyöehrad, Malou Stranu a HradËany, kterÈ vznikly v†r·mci novÈ, od spr·vy jiû plnÏ odlouËenÈ, organizace st·tnÌho soudnictvÌ k 1. 7. 1850. ObsahujÌ knihy pomocnÈ evidence a vybranÈ spisy civilnÌch agend i agendy trestnÌ (p¯estupkovÈ). Inventarizov·ny jsou prozatÌm pouze knihy. PraûskÈ okresnÌ (mÏstskÈ delegovanÈ) soudy civilnÌ, 1855ñ1926 (1928). Fondy okresnÌch soud˘ (s†v˝luËnou pravomocÌ civilnÌ) pro StarÈ MÏsto a Josefov, Malou Stranu a HradËany, hornÌ NovÈ MÏsto a Vyöehrad, dolnÌ NovÈ MÏsto, Holeöovice≠Bubny (od roku 1905). ObsahujÌ knihy pomocnÈ evidence ke vöem civilnÌm agend·m a vybranÈ spisy ñ v†prvÈ ¯adÏ spisy poz˘stalostnÌ, z†menöÌ Ë·sti poruËenskÈ a pouze formou uk·zek spisy o vÏcech sporn˝ch (uzn·nÌ otcovstvÌ, vym·h·nÌ dluh˘ aj.). KompletnÏ zp¯ÌstupnÏny, a to formou katalogu, jsou doposud dva z†tÏchto fond˘ (OS†civilnÌ pro dolnÌ NovÈ MÏsto a OS civilnÌ pro Malou Stranu a HradËany), u†ostatnÌch pouze knihy. Poz˘stalostnÌ spisy vöech tÏchto fond˘ jsou katalogizov·ny formou poËÌtaËovÈ datab·ze (k 31. 12. 1996 takto zpracov·no cca 50 % materi·lu). OkresnÌ soud trestnÌ (pro p¯estupky) v†Praze, 1855ñ1949. Fond jednotnÈho celopraûskÈho okresnÌho soudu s†v˝luËnou trestnÌ pravomocÌ. Obsahuje knihy pomocnÈ evidence (od roku 1870), vybranÈ spisy prezidi·lnÌ (od poË·tku Ëinnosti soudu), spisy trestnÌ (v souvisl˝ch ¯ad·ch aû od roku 1871) a rovnÏû knihy vÏznice OST z†let 1925ñ1949. TrestnÌ spisy agendy ÑUì, resp. (od roku 1924) ÑTì dokumentujÌ celou ök·lu soudnÌch p¯estupk˘, drobn˝mi kr·deûemi, potulkou a prostitucÌ poËÌnaje a stÌh·nÌm p¯edstavitel˘ krajnÏ levicov˝ch Ëi krajnÏ pravicov˝ch opoziËnÌch politick˝ch stran za pobu¯ujÌcÌ v˝roky konËe. VybranÈ spisy agendy ÑNtì se t˝kajÌ p¯edevöÌm projedn·v·nÌ ûalob na p¯estupky sp·chanÈ tiskem. Zinventarizov·ny jsou vöechny knihy a prezidi·lnÌ spisy. Ke spis˘m agendy ÑTì je zhotoven dÌlËÌ abecednÌ rejst¯Ìk (1929ñ1942), k†agendÏ ÑNt ñ vÏci tiskovÈì pak v˝bÏrov˝ abecednÌ rejst¯Ìk pro lÈta 1924ñ1949. P¯edmÏstskÈ okresnÌ soudy, 1850ñ1926 (1928). Fondy okresnÌch soud˘: SmÌchov, KarlÌn, Kr·lovskÈ Vinohrady (od roku†1878), éiûkov (od roku 1890), Nusle (od roku 1904), Vröovice (od roku 1904). ObsahujÌ knihy pomocnÈ evidence a spisy agend civilnÌch i agendy trestnÌ. Knihy tÏchto fond˘ jsou uspo¯·d·ny, spisy vöak vesmÏs dosud nezpracov·ny ñ s†v˝jimkou OkresnÌho soudu Kr·lovskÈ Vinohrady, kter˝ je prozatÌm jedin˝m zp¯ÌstupnÏn˝m fondem z†tÈto skupiny. PraûskÈ okresnÌ soudy civilnÌ, 1926 (1929)ñ1949. Fondy okresnÌch soud˘ civilnÌch pro vnit¯nÌ Prahu, Prahu-z·pad, Prahu-sever, Prahu-v˝chod a Prahu-jih, kterÈ vznikly v†r·mci (na vznik VelkÈ Prahy reagujÌcÌ) reorganizace soudnictvÌ na ˙zemÌ hl.†mÏsta Prahy. ObsahujÌ ñ s†v˝jimkou Ë·stÌ agend poz˘stalostnÌ a poruËenskÈ, kterÈ dosud nebyly s†ohledem na skartaËnÌ lh˘ty p¯evzaty k†trvalÈmu archivnÌmu uloûenÌ ñ kompletnÌ ¯ady knih pomocnÈ evidence, spisy prezidi·lnÌ (v relativnÌ ˙plnosti dochovanÈ pouze pro lÈta 1944ñ1949) a velmi kvalitnÏ vybranÈ spisy civilnÌ agendy spornÈ i nespornÈ, vesmÏs za celÈ obdobÌ Ëinnosti p˘vodc˘ tÏchto fond˘. Ze sporn˝ch vÏcÌ se jedn· zejmÈna o spory majetkovÈ (zvl·ötÏ vym·h·nÌ dluh˘ a pohled·vek), rozep¯e o otcovstvÌ k†nemanûelskÈmu dÌtÏti, o urËenÌ Ëi opravu hranic nemovitostÌ, spory
69 z†ruöenÈ drûby, ze smluv n·jemnÌch, o v˝povÏÔ, o odevzd·nÌ vÏci, spory z†poz˘stalostÌ aj. V†¯ÌzenÌ nespornÈm pat¯ily mezi nejd˘leûitÏjöÌ: agenda poz˘stalostnÌ, poruËensk·, ¯ÌzenÌ o zbavenÌ svÈpr·vnosti, adopËnÌ, legitimaËnÌ, od 20. 11. 1945 i ¯ÌzenÌ k†prohl·öenÌ za mrtva, d·le pak dobrovolnÈ rozvody a rozluky a vy¯izov·nÌ rodinn˝ch neshod. V†obdobÌ pov·leËnÈm pak i spisy t˝kajÌcÌ se restitucÌ ûidovskÈho majetku. Vöechny tyto fondy jsou zp¯ÌstupnÏny formou dÌlËÌch invent·¯˘. OkresnÌ soud exekuËnÌ v†Praze, 1926ñ1949. Fond celopraûskÈho soudu z¯ÌzenÈho k†v˝luËnÈmu projedn·v·nÌ vÏcÌ exekuËnÌch, kterÈ tak byly (z†pragmatick˝ch d˘vod˘) vyÚaty z†pravomoci v˝öe uveden˝ch praûsk˝ch okresnÌch soud˘ civilnÌch. Obsah fondu tvo¯Ì kompletnÌ ¯ady knih pomocnÈ evidence, vybranÈ spisy z†bÏûnÈ agendy mobili·rnÌch exekucÌ (exekuce na svröky a platy) a co moûn· kompletnÏ p¯evzatÈ spisy t˝kajÌcÌ se vnucen˝ch spr·v a exekuËnÌch draûeb nemovitostÌ (tedy spisy obsahujÌcÌ odhady a podrobnÈ popisy majetku, roËnÌ vy˙Ëtov·nÌ, p¯ehledy p¯Ìjm˘ a v˝daj˘ apod.). Fond je zp¯ÌstupnÏn formou invent·¯e. OkresnÌ soud obchodnÌ (bagatelnÌ) v†Praze, 1873ñ1949. Fond rovnÏû Ñspecificky praûskÈhoì (tj. ñ obdobnÏ jako u praûskÈho exekuËnÌho soudu ñ jinde se v†»ech·ch nevyskytujÌcÌho) soudu, p¯ÌsluönÈho v†okruhu mÏstsk˝ch okresnÌch soud˘ v†Praze pro spory z†jedn·nÌ obchodnÌch, jeû by jinak pat¯ily do p˘sobnosti ¯·dn˝ch okresnÌch soud˘. Obsahuje knihy a vybranÈ spisy v†uspo¯·danÈm stavu, zp¯ÌstupnÏn je pouze formou invent·rnÌho soupisu. éivnostensk˝ soud v†Praze, 1900ñ1931 a PracovnÌ soud v†Praze, 1932ñ1949. Fondy mimo¯·dn˝ch civilnÌch soud˘ z¯Ìzen˝ch k†projedn·v·nÌ rozep¯Ì mezi podnikateli a dÏlnÌky (resp. i mezi dÏlnÌky tÈhoû z·vodu navz·jem). ObsahujÌ vedle knih pomocnÈ evidence vybranÈ spisy o rozep¯Ìch ve sporech mzdov˝ch, o nastoupenÌ Ëi zruöenÌ pracovnÌho pomÏru a o n·hradu z†toho plynoucÌ, o v˝povÏdi, vyklizenÌ Ëi n·jemnÈ ze sluûebnÌch dÏlnick˝ch byt˘ apod. Fondy jsou uspo¯·d·ny a provizornÏ zp¯ÌstupnÏny formou rukopisn˝ch invent·rnÌch soupis˘. OkresnÌ (Lidov˝) soud civilnÌ v†Praze, 1949ñ1960. P˘vodcem fondu je celopraûsk˝ (v˝luËnÏ civilnÌ) soud vznikl˝ v†r·mci z·sadnÌ po˙norovÈ reorganizace soudnictvÌ (z·kon Ño zlidovÏnÌ soudnictvÌì Ë. 319/1948 Sb.), kter˝ nahradil vöechny v˝öe uvedenÈ civilnÌ soudy a jehoû p˘sobnost se vztahovala jak na ˙zemÌ hl. mÏsta Prahy, tak na spr·vnÌ obvody ONV Praha-sever, v˝chod a z·pad. Fond obsahuje pouze doposud p¯evzatÈ pÌsemnosti tohoto soudu, tj. spisy spornÈ (agenda ÑCì) z†let 1949ñ1950, spisy exekuËnÌ (agenda ÑEì) z†let 1949ñ1954 a vöechny rejst¯Ìky ÑEì (tj. 1949ñ1960). P¯itom spisy ÑCì z†roku 1950 byly vybr·ny a uspo¯·d·ny jakoûto ÑroËnÌk ñ vzorekì, obsahujÌcÌ mimo jinÈ vöechny spisy rozvodovÈ, vöechny spisy t˝kajÌcÌ se soudnÌch v˝povÏdÌ z†byt˘ a nebytov˝ch prostor a vöechny spory o uzn·nÌ otcovstvÌ. Fond je zp¯ÌstupnÏn formou invent·nÌch soupis˘. OkresnÌ (Lidov˝) soud trestnÌ v†Praze, 1949ñ1960. P˘vodcem fondu je celopraûsk˝ (v˝luËnÏ trestnÌ) soud (zp˘sobem vzniku a obvodem p˘sobnosti analogick˝ svÈmu civilnÌmu protÏjöku), kter˝ v†okruhu svÈ p˘sobnosti projedn·val v 1. instanci veökerÈ trestnÈ Ëiny, vËetnÏ tzv. trestn˝ch Ëin˘ proti st·tu, s†v˝jimkou tÏch, kterÈ byly vyÚaty z†pravomoci ¯·dn˝ch soud˘ a p¯ik·z·ny St·tnÌmu soudu (tj. delikty s†trestnÌmi sazbami nad 10 let odnÏtÌ svobody). Fond obsahuje pouze doposud p¯evzatÈ pÌsemnosti tohoto soudu, tj. spisy agendy ÑTì z†let 1949ñ1951 a rejst¯Ìky k†tÏmto spis˘m. Spisy t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch krimin·lnÌch delikt˘ byly p¯evzaty v˝bÏrovÏ, spisy t˝kajÌcÌ se Ñpolitick˝chì trestn˝ch Ëin˘ pak kompletnÏ. Fond je zp¯ÌstupnÏn formou invent·rnÌho soupisu.
70 OstatnÌ justiËnÌ org·ny OkresnÌ prokuratura v†Praze, 1949ñ1956. P˘vodce fondu vznikl souËasnÏ s OkresnÌm soudem trestnÌm v†Praze ñ jako ˙¯ad ve¯ejnÈ ûaloby 1. instance v†obvodu jeho p˘sobnosti; od roku 1953 byl nad·n i kompetencemi vöeobecnÈho dozoru nad dodrûov·nÌm z·konnosti (p¯edtÌm jen dozor nad trestnÌm ¯ÌzenÌm). Do Archivu hl.†mÏsta Prahy byly v˝bÏrem p¯evzaty vöechny pÌsemnosti tohoto p˘vodce s†v˝jimkou Ñtajn˝ch spis˘ì, uloûen˝ch dosud ve spisovnÏ St·tnÌho zastupitelstvÌ pro hl. mÏsto Prahu. J·drem fondu jsou pÌsemnosti agendy ÑPtì (trestnÌ vÏci, v†nichû prokur·tor podal ûalobu), ÑPvì (trestnÌ dozor v†ostatnÌch vÏcech, denÌky vyöet¯ovatele prokuratury) a kompletnÏ p¯evzatÈ spisy trestnÌho dozoru ve vÏcech tiskov˝ch, obsahujÌcÌ exempl·¯e zabaven˝ch tiskovin (periodik). Fond je uspo¯·d·n a Ë·steËnÏ inventarizov·n. ObvodnÌ prokuratury pro Prahu IñXVI, 1957ñ1960. Obsah tÏchto fond˘ tvo¯Ì v†podstatÏ pouze knihy pomocnÈ evidence, vËetnÏ spr·vnÌch denÌk˘ a rejst¯Ìk˘ obËanskosoudnÌho a vöeobecnÈho dozoru. Spisy se staly do znaËnÈ mÌry obÏtÌ neuv·ûenÈ skartace. Fond dosud nenÌ inventarizov·n. St·tnÌ arbitr·û pro hl. mÏsto Prahu, 1950ñ1991. Obsahem fondu jsou ñ vedle evidenËnÌch pom˘cek dochovan˝ch pouze do roku 1967 ñ zejmÈna vybranÈ spisy t˝kajÌcÌ se projedn·v·nÌ spor˘ mezi hospod·¯sk˝mi organizacemi z†let 1951ñ1971. Spisy z†let 1972ñ1984 byly na p˘dÏ st·tnÌ arbitr·ûe neopr·vnÏnÏ skartov·ny a spisy z†let 1985ñ1991 byly p¯evzaty n·stupnick˝m Krajsk˝m soudem obchodnÌm v†Praze (ty z†nich, kterÈ nebudou priorov·ny k†nov˝m soudnÌm spis˘m, budou do Archivu hl.†mÏsta Prahy p¯evzaty dodateËnÏ). Fond je zp¯ÌstupnÏn formou invent·¯e. MÏstskÈ sdruûenÌ advok·t˘ v†Praze, 1957ñ1990. Obsah fondu tvo¯Ì pÌsemnosti p¯evzatÈ roku 1990 Archivem hl. mÏsta Prahy od LikvidaËnÌ komise (s nov˝m z·konem o advokacii zaniklÈho) MÏSA v†Praze, a to jednak kompletnÏ p¯evzatÈ utajovanÈ pÌsemnosti, jednak v˝bÏrovÏ p¯evzatÈ pÌsemnosti administrativnÌ. Fond je zp¯ÌstupnÏn formou invent·¯e. SouË·stÌ fondu nejsou a b˝ti ani nemohou tzv. klientskÈ spisy jednotliv˝ch advok·t˘, neboù tyto spisy nejsou souË·stÌ jednotnÈho archivnÌho fondu a jako takovÈ nepodlÈhajÌ archivnÌmu (ani jakÈmukoliv jinÈmu) dohledu. Not·¯i Praha, 1850ñ1951. Fond je tvo¯en pÌsemnostmi b˝val˝ch praûsk˝ch ve¯ejn˝ch not·¯˘ (s v˝jimkou dosud ñ s†ohledem na skartaËnÌ lh˘ty ñ nep¯evzat˝ch spis˘ not·¯sk˝ch, jimiû byla seps·na poslednÌ v˘le, resp. vlastnoruËnÌch, u not·¯e uloûen˝ch z·vÏtÌ). Z·kladem tohoto fondu jsou not·¯skÈ rejst¯Ìky (knihy do nichû not·¯i zaznamen·vali v†chronologickÈ ¯adÏ vöechny spisy, oznaËenÈ ËÌsly jdoucÌmi za sebou v†nep¯etrûitÈ ¯adÏ od zah·jenÌ do ukonËenÌ Ëinnosti not·¯e v†urËitÈm obvodu) a indexy k†tÏmto rejst¯Ìk˘m; v†menöÌ m̯e pak pomocnÈ not·¯skÈ knihy: knihy smÏneËn˝ch protest˘, seznamy test·tor˘ a svatebnÌch smluv, depozitnÌ knihy. Spisy byly p¯evzaty v˝bÏrovÏ, s v˝jimkou legalizaËnÌch protokol˘, kterÈ byly hromadnÏ vy¯azeny. K†fondu je p¯i¯azena sbÌrka not·¯sk˝ch typ·¯˘. Fond je zp¯ÌstupnÏn formou invent·¯e.
VII. OSTATNÕ INSTITUCE A PR¡VNICK… OSOBY PŸSOBÕCÕ NA ⁄ZEMÕ PRAHY Do tÈto skupiny fond˘ jsou zahrnuty pÌsemnosti rozliËn˝ch p˘vodc˘, poËÌnaje fondy praûsk˝ch ökol, korporacÌ a spolk˘, spoleËenstev a grÈmiÌ aû po materi·ly podnik˘ a organizacÌ z†doby po roce 1948. Vzhledem ke znaËnÈmu poËtu (celkovÏ cca 1 200) tÏchto fond˘, v†¯adÏ p¯Ìpad˘ vöak zcela minim·lnÌho rozsahu, je zde popis r˘zn˝ch fondov˝ch celk˘ doprov·zen pouze vybran˝mi uk·zkami jednotliv˝ch fond˘.
71 äkoly BohatÈ materi·ly ökolnÌch fond˘ uloûenÈ v†Archivu hl. mÏsta Prahy dokumentujÌ nejen rozvoj ökolstvÌ v†Praze a p¯ipojen˝ch obcÌch, ale obsahujÌ i mnoho cenn˝ch ˙daj˘ demografick˝ch i biografick˝ch o v˝znaËn˝ch osobnostech vyr˘stajÌcÌch†v†Praze. Jako prvnÌ p¯iöly do archivu po roce 1918 materi·ly zruöen˝ch nÏmeck˝ch ökol, kterÈ byly v†dobÏ mezi v·lkami doplÚov·ny o nejstaröÌ dochovanÈ ökolnÌ materi·ly, a to i ostatnÌch ökol. DalöÌ vlny p¯ebÌr·nÌ materi·l˘ pak p¯ich·zejÌ po roce 1945, kdy byly p¯ebÌr·ny zbylÈ nÏmeckÈ ökoly a po ökolsk˝ch reform·ch v†letech 1948ñ1953. I tak z˘stalo uloûeno na jednotliv˝ch ökol·ch Ëi ve spisovn·ch ökolsk˝ch ˙¯ad˘ mnoûstvÌ materi·l˘ sahajÌcÌch mnohdy aû do 2. poloviny minulÈho stoletÌ, kterÈ archiv postupnÏ p¯ejÌm· a doplÚuje tak obraz praûskÈho ökolstvÌ. Z†doby p¯ed rokem 1774, kdy byly ökoly v†rukou cÌrkve a obcÌ, se Archivu hl.†mÏsta Prahy nedochovaly tÈmϯ û·dnÈ ökolnÌ materi·ly. Teprve po reformÏ Marie Terezie, kterou zavedla povinnou ökolnÌ doch·zku, st·tnÌ garanci ökolstvÌ a novÈ rozdÏlenÌ ökol na ökoly farnÌ (trivi·lnÌ), norm·lnÌ a hlavnÌ, je moûno dokumentovat nejen ¯adu ökol farnÌch ale i vyööÌch na ˙zemÌ mÏsta Prahy. Materi·ly se d·le mnoûÌ po ökolnÌch reform·ch v†letech 1867ñ1869, kterÈ vyÚaly ökolstvÌ zpod pravomoci cÌrkve a provedly novÈ rozdÏlenÌ na ökoly obecnÈ, mÏöùanskÈ a vyööÌ. Dohled byl p¯enesen na nez·vislÈ ökolnÌ org·ny, ve kter˝ch byli z·stupci uËitelstva, obcÌ a cÌrkve. Toto schema se pak udrûelo tÈmϯ sto let. Po roce 1948 byly obËanskÈ (d¯Ìve mÏöùanskÈ) ökoly slouËeny s†niûöÌmi roËnÌky vyööÌch ökol a poslÈze byly vytvo¯eny ökoly z·kladnÌ (devÌtiletÈ, pozdÏji osmiletÈ), st¯ednÌ a uËiliötÏ. KromÏ materi·l˘ n·rodnÌch ökol jsou zde uloûeny i pÌsemnosti gymn·ziÌ, ökol technickÈho a umÏleckÈho zamϯenÌ a vysok˝ch ökol. Zvl·ötnÌ soustavu tvo¯Ì mate¯skÈ ökoly, jejichû vznik si vynutil ve†2. polovinÏ minulÈho stoletÌ rozvoj tov·rnÌ v˝roby a jejichû materi·ly jsou cennÈ pro sledov·nÌ pedagogickÈho p¯Ìstupu k†dÏtem p¯edökolnÌho vÏku. Materi·ly ökol neobsahujÌ pouze ökolnÌ katalogy, ale i uËebnice, vzornÌky, z·pisy pedagogick˝ch rad a spisy uËitel˘. V˝znamnÈ jsou tÈû ökolnÌ kroniky, kterÈ zachycujÌ nejen dÏjiny jednotliv˝ch ökol, n˝brû i ud·losti p¯Ìsluön˝ch mÏstsk˝ch obvod˘. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ ze ökolnÌch fond˘ uloûen˝ch v†Archivu hl. mÏsta Prahy pat¯Ì nap¯Ìklad: äkola hlavnÌ u Matky BoûÌ p¯ed T˝nem, 1778ñ1869. Fond obsahuje vedle katalog˘ i kroniky, knihy hanby a cti, vzornÌky pÌsma i ornament˘, d·le uËebnice, seznamy knih a norm·lie. Jedn· se pro toto obdobÌ o vz·cnÏ ucelen˝ materi·l jednÈ z†nejd˘leûitÏjöÌch ökol. AkademickÈ gymn·zium, 1776ñ1945. Materi·ly jednoho z†naöich nejv˝znamnÏjöÌch gymn·ziÌ zahrnujÌ kromÏ katalog˘, t¯ÌdnÌch katalog˘ a maturitnÌch protokol˘ i ¯adu pomocn˝ch knih a spisovÈho materi·lu. NÏmeckÈ gymn·zium v†Praze na StarÈm MÏstÏ, 1874ñ1924. Fond v˝znamnÈ nÏmeckÈ ökoly zahrnuje p¯edevöÌm katalogy a maturitnÌ protokoly. Konzervato¯ hudby v†Praze, 1810ñ1963. V†materi·lech jednÈ z†nejstaröÌch konzervato¯Ì ve st¯ednÌ EvropÏ, kter· byla zpoË·tku soukromou ökolou post·tnÏnou aû v†roce 1919, se vedle matrik a katalogov˝ch list˘, osobnÌch spis˘ profesor˘ a û·k˘, nach·zÌ i ostatnÌ spisov˝ materi·l t˝kajÌcÌ se bÏhu ökoly a n·plnÏ jejÌ v˝uky. Mimoto fond obsahuje i katalogy VarhanickÈ ökoly slouËenÈ s†konzervato¯Ì v†roce 1890, protokoly ZkuöebnÌ komise pro uËitele hudby a materi·ly Inspektor·tu pro hudebnÌ ökoly.
72 Vysok· ökola umÏleckopr˘myslov· v†Praze, 1885ñ1962. Z·klad fondu tvo¯Ì katalogy posluchaˢ a protokoly o zased·nÌch akademick˝ch sbor˘. Vedle toho se zde nach·zÌ ¯ada dalöÌch pÌsemn˝ch materi·l˘ vËetnÏ osobnÌch spis˘ profesor˘, mezi kter˝mi byla ¯ada p¯ednÌch Ëesk˝ch umÏlc˘.
Korporace a spolky VlastnÌ materi·ly korporacÌ a spolk˘ vznikl˝ch vÏtöinou ve†2. polovinÏ minulÈho stoletÌ na z·kladÏ z·kona o spolËov·nÌ (˙¯ednÌ z·znamy a hl·öenÌ o nich jsou uloûeny ve fondu odboru vnit¯nÌch vÏcÌ N·rodnÌho v˝boru hl. mÏsta Prahy, viz v˝öe tzv. spolkov˝ katastr). Vedle z·pis˘ ze sch˘zÌ v˝bor˘ a valn˝ch hromad obsahujÌ tyto fondy
73 i seznamy Ëlen˘, popisy a p¯Ìpravu r˘zn˝ch akcÌ a v˝stav, korespondenci v˝znamn˝ch umÏleck˝ch, hospod·¯sk˝ch, vÏdeck˝ch i politick˝ch osobnostÌ, d·le ˙ËetnÌ materi·ly, kroniky, p¯ÌleûitostnÈ tisky Ëi v˝roËnÌ zpr·vy. Spolkov˝ ûivot zabÌral snad celou ök·lu ûivota spoleËnosti, takûe zde m˘ûeme najÌt podklady pro dokumentaci v˝voje sportu i duchovnÌho ûivota, spoleËenskÈho, kulturnÌho i politickÈho dÏnÌ, charitativnÌ Ëinnosti i n·rodnostnÌch r˘znic. Po roce 1948 byla ¯adÏ spolk˘ n·silnÏ ukonËena Ëinnost a jinÈ byly vËlenÏny pod hlaviËku socialistick˝ch organizacÌ. Vzhledem k†povaze tÏchto organizacÌ se jejich materi·ly dost·valy do archivu chaoticky, vÏtöinou jako priora n·stupnick˝ch organizacÌ, darem Ëi prodejem nebo v†r·mci konfiskacÌ jako nap¯Ìklad materi·ly nÏmeck˝ch spolk˘ po roce 1945. ÿada tÏchto materi·l˘ vöak byla z†obavy p¯ed perzekucÌ zniËena, a to hlavnÏ v†dobÏ nÏmeckÈ okupace a v†50. letech. Z†nep¯ebernÈho mnoûstvÌ fond˘ korporacÌ a spolk˘ m˘ûeme na tomto mÌstÏ uvÈst pouze nÏkolik vybran˝ch uk·zek: éidovsk· n·boûensk· obec Praha, konec 17. stoletÌñ1942. ArchivnÌ fond pÌsemnostÌ shrom·ûdÏn˝ch éNO Praha (jako korporacÌ vzniklou v 60. letech 19. stoletÌ na z·kladÏ spolkovÈho z·kona) a delimitovan˝ch do Archivu hl. mÏsta Prahy po roce 1960 ze St·tnÌho ûidovskÈho muzea. ObsahovÏ se jedn· o velice rozmanit˝ fond. Zahrnuje pÌsemnosti praûskÈ ûidovskÈ obce, ale i obcÌ z b˝val˝ch praûsk˝ch p¯edmÏstÌ (LibeÚ, SmÌchov aj.); nap¯. spisy t˝kajÌcÌ se evidence ûidovskÈho obyvatelstva, katalogy ûidovsk˝ch ökol (mj. Talmud Thora Schule), spisy ûidovsk˝ch nadacÌ a spolk˘, spisy éidovskÈ vöeobecnÈ nemocnice v†Praze a mnohÈ dalöÌ. Spolek v˝tvarn˝ch umÏlc˘ M·nes, 1884ñ1960. Spolek zaloûen˝ û·ky Akademie (pozdÏji AVU) a UmÏleckopr˘myslovÈ ökoly v roce 1887 (jeho prvnÌm p¯edsedou byl Mikol·ö Aleö) se do konce 19. stoletÌ vyvinul v†instituci, kter· mÏla rozhodujÌcÌ podÌl na kulturnÌm ûivotÏ v†nÏkolika n·sledujÌcÌch desetiletÌch. KromÏ bohatÈ v˝stavnÌ Ëinnosti (prvnÌ spolkov· v˝stava byla uspo¯·d·na v†roce 1898) vyvÌjel i v˝znamnou Ëinnost p¯edn·ökovou a vydavatelskou, a to (s urËit˝m ˙tlumem v†dobÏ 2. svÏtovÈ v·lky) aû do zruöenÌ spolku v†roce 1951. Fond spolku M·nes obsahuje vedle pÌsemnostÌ t˝kajÌcÌch se p¯Ìpravy v˝stav a ostatnÌch spolkov˝ch aktivit i matriky Ëlen˘, protokoly sch˘zÌ, dokumenty k†vedenÌ spolku, ˙ËetnÌ materi·l, dokumentaci aj. MÏöùansk· beseda v†Praze, 1845ñ1948. Materi·ly tohoto fondu jsou klasick˝m p¯Ìkladem Ëinnosti osvÏtov˝ch a spoleËensk˝ch spolk˘ v hlavnÌm mÏstÏ Praze. NÏmeck˝ d˘m v†Praze ñ Casino (Deutsches Haus ñ Cassino), 1862ñ1943. BohatÈ materi·ly spolku dokumentujÌ spoleËensk˝ i politick˝ ûivot praûskÈ nÏmeckÈ elity. NÏmeck· akademie vÏd a umÏnÌ v†Praze (Deutsche Akademie der Wissenschaften und K¸nste in Prag), 1891ñ1945. Materi·ly p˘vodnÌ SpoleËnosti pro povznesenÌ nÏmeckÈ vÏdy, umÏnÌ a literatury v†»ech·ch za druhÈ svÏtovÈ v·lky p¯emÏnÏnÈ v†NÏmeckou akademii vÏd obsahujÌ z·pisy ze sch˘zÌ jak valn˝ch hromad, tak jednotliv˝ch vÏdeck˝ch sekcÌ, d·le korespondenci, osobnÌ spisy, soupisy sbÌrek, rukopisy vÏdeck˝ch dÏl a dalöÌ materi·ly. V˝bor Svazu rusk˝ch zahraniËnÌch organizacÌ v†Praze, 1914ñ1944. Fond dokumentuje Ëinnost ruskÈ emigrace v†uvedenÈm obdobÌ. Dochov·ny jsou p¯ev·ûnÏ materi·ly spisovÈho charakteru. Rusk· svobodn· univerzita v†Praze, 1922-1946. Rusk· svobodn· univerzita, zaloûen· roku 1923 ruskou emigracÌ v†Praze, se zab˝vala p¯edn·ökovou a kurzovnÌ ËinnostÌ, peËovala o muzeum a ruskÈ ökoly v†»SR a po¯·dala kulturnÌ a spoleËenskÈ akce jako liter·rnÌ veËery, koncerty, divadla a plesy.
74 StavebnÌ druûstvo Spo¯ilov v†Praze, 1923ñ1935. Fond je cennou dokumentacÌ hospod·¯skÈ druûstevnÌ iniciativy na ˙zemÌ hl. mÏsta Prahy a pokusu o Ë·steËnÈ ¯eöenÌ bytovÈ situace origin·lnÌm architektonick˝m Ëinem.
SpoleËenstva a grÈmia Po zruöenÌ cechovnÌ organizace bylo novÏ umoûnÏno ¯emeslnÌk˘m a obchodnÌk˘m se organizovat aû po vyd·nÌ ûivnostenskÈho z·kona v†roce 1859. Tak vznikla spoleËenstva pro ¯emeslnÌky a grÈmia pro obchodnÌky. Po zmÏn·ch v†dobÏ nacistickÈ okupace, kdy nÏkter· grÈmia a spoleËenstva zanikla a jako vrcholnÈ org·ny byly vytvo¯eny ˙st¯ednÌ svazy, byly vöechny svazy slouËeny do dvou, potÈ do jednoho, aby v†roce 1953 byly zlikvidov·ny definitivnÏ. Jejich materi·ly obsahujÌ p¯edevöÌm z·pisy o zased·nÌch, ˙ËetnictvÌ, seznamy Ëlen˘, korespondenci a materi·ly t˝kajÌcÌ se uËÚ˘. Tyto materi·ly jsou d˘leûit˝m pramenem pro pozn·nÌ hospod·¯sk˝ch dÏjin p¯edevöÌm na ˙zemÌ mÏsta Prahy. Vzhledem k†tomu, ûe v†Praze sÌdlila i spoleËenstva celozemsk· a oblastnÌ, kter· byla p¯evzata spolu s†ostatnÌmi, m· tato skupina fond˘ d˘leûitost p¯esahujÌcÌ praûsk˝ r·mec.
PolitickÈ strany, odbory a spoleËenskÈ organizace po roce 1948 Z†obdobÌ po roce 1948 je ¯ada pÌsemn˝ch materi·l˘ jeötÏ Ëasto p¯Ìliö ûiv˝ch, a tak jsou postupnÏ p¯ebÌr·ny hlavnÏ materi·ly likvidovan˝ch organizacÌ. Jsou to vedle z·kladnÌch, obvodnÌch a mÏstsk˝ch organizacÌ KS», ROH a »eskoslovenskÈho svazu ûen zejmÈna kulturnÌ st¯ediska, sportovnÌ, tÏlov˝chovnÈ a dalöÌ organizace, sdruûenÈ v†tzv. N·rodnÌ frontÏ. V†samotnÈm fondu N·rodnÌ fronty se nach·zejÌ materi·ly obvodnÌch v˝bor˘ a praûskÈho mÏstskÈho v˝boru tÈto Ñst¯echovÈì organizace. Vöechny materi·ly vöak teprve ËekajÌ na zpracov·nÌ a zp¯ÌstupnÏnÌ k vÏdeckÈmu vyuûitÌ.
MÏstskÈ a st·tnÌ podniky Fondy nÏkter˝ch vybran˝ch podnik˘, zejmÈna z†doby po roce 1948. TÏûiötÏm tÏchto materi·l˘ je hospod·¯sk˝ rozvoj podnik˘, zahraniËnÌ styky, technick· dokumentace t˝kajÌcÌ se hlavnÏ praûskÈ problematiky. Jako p¯Ìklad je moûnÈ uvÈst: Bytov˝ podnik hl. mÏsta Prahy, komun·lnÌ podnik, 1948ñ1966. Fond obsahuje uk·zkovÈ kartotÈky, spisovou pasportizaci byt˘ a dom˘ ve spr·vÏ BytovÈho podniku. Nach·zejÌ se zde ˙daje o kontech a hypotÈk·ch dom˘, hodnocenÌ jednotliv˝ch byt˘ a hospoda¯enÌ s nimi. DopravnÌ podnik hl. mÏsta Prahy, gener·lnÌ ¯editelstvÌ, 1960ñ1975. Materi·ly tohoto fondu seznamujÌ z·jemce s†organizacÌ, ¯ÌzenÌm i provozem mÏstskÈ dopravy v†Praze. Mimo jinÈ jsou zde uloûeny i z·pisy z†podnikov˝ch porad, kolegia ¯editele a technicko≠ekonomick˝ch porad. Interprojekt Praha, 1967. Z†materi·l˘ projekËnÌho ˙stavu jsou dochov·ny uk·zky projektov˝ch pracÌ praûskÈ v˝stavby 60. let.
VIII. DEPOZITA SVÃÿEN¡ ARCHIVU FarnÌ archivy, 1641ñ1955. Tyto fondy obsahujÌ ˙¯ednÌ knihy a spisy jednotliv˝ch katolick˝ch i nekatolick˝ch farnostÌ (sbor˘, n·boûensk˝ch obcÌ). VÏtöina z†nich byla p¯ed·na do archivu v†roce 1960. Na jednotliv˝ch farnÌch ˙¯adech byly ponech·ny jen ty pÌsemnosti, do nichû duchovnÌ spr·vci zapisovali dalöÌ z·znamy (zejmÈna pamÏtnÌ knihy). FarnÌ archivy poskytujÌ cennÈ informace k†dÏjin·m cÌrkvÌ, cÌrkevnÌch spoleËnostÌ a jednotliv˝ch staveb (kostely, fary, ökoly).
75 Vikari·ty ¯Ìmsko-katolickÈ cÌrkve, 1910ñ1955. Rozsahem nevelkÈ fondy vöech t¯Ì praûsk˝ch (tj. I., II. a III.) ¯Ìmsko-katolick˝ch vikari·tnÌch ˙¯ad˘, p¯edanÈ do archivu v†letech 1959ñ1960. ObsahujÌ ˙¯ednÌ knihy (p¯edevöÌm jednacÌ protokoly vikari·tnÌ a knihy vizitacÌ) a spisovou agendu vikari·t˘: zejmÈna p¯Ìpisy konzisto¯i, person·lnÌ z·leûitosti duchovnÌch, vizitaËnÌ protokoly, z·pisy vikari·tnÌch konferencÌ a spisy t˝kajÌcÌ se oprav cÌrkevnÌch objekt˘. DalöÌ drobn· depozita, vesmÏs spolkov·.
IX. POZŸSTALOSTI V›ZNAMN›CH OSOBNOSTÕ Tato skupina fond˘ m· v˝raznÏ sbÌrkov˝ charakter a jejÌ materi·ly se do Archivu hl.†mÏsta Prahy dostaly vÏtöinou jako dary poz˘stal˝ch. I jejich pÌsemnosti jsou znaËnÏ r˘znorodÈ. ObsahujÌ osobnÌ korespondenci, liter·rnÌ i odbornÈ rukopisy, kartotÈky, sbÌrky v˝st¯iûk˘ Ëi v˝pisk˘ dle zamϯenÌ z˘stavitele. »asovÏ zabÌrajÌ tyto materi·ly obdobÌ od minulÈho stoletÌ do souËasnosti, p¯iËemû nÏkterÈ jejich Ë·sti (hlavnÏ sbÌrkovÈ) jdou hloubÏji do minulosti. Mezi osobnÌmi poz˘stalostmi se nach·zejÌ nap¯. tyto fondy: Poz˘stalost Jana PodlipnÈho, 1848ñ1914. »·st poz˘stalosti p¯ednÌho praûskÈho politika, advok·ta, starosty Sokola, dlouholetÈho mÏstskÈho zastupitele a v†letech 1897ñ1900 praûskÈho starosty. Obsahuje Ë·st osobnÌ korespondence, fascikly gratulacÌ a kondolencÌ, velk˝ soubor dobovÈho tisku a novinov˝ch v˝st¯iûk˘. Poz˘stalost Karla Gutha, 1883ñ1943. Fond obsahuje osobnÌ materi·ly Karla Gutha, univerzitnÌho docenta, ¯editele oddÏlenÌ historickÈ archeologie N·rodnÌho muzea, archeologa a historika umÏnÌ. Poz˘stalost V·clava VojtÌöka, 1883ñ1974. UniverzitnÌ profesor, akademik »SAV, archiv·¯ mÏsta Prahy dr. V·clav VojtÌöek zanechal bohat˝ osobnÌ fond vznikl˝ z†jeho sluûebnÌ, vÏdeckÈ a pedagogickÈ Ëinnosti vËetnÏ ûivotopisnÈho materi·lu, korespondence a rukopisn˝ch pracÌ. Poz˘stalost Cyrila Merhouta, 1881ñ1955. UËitel, spisovatel, topograf a umÏleck˝ historik Cyril Merhout po sobÏ zanechal vedle osobnÌch materi·l˘ a korespondence tÈû bohat˝ sbÌrkov˝ fond zamϯen˝ p¯edevöÌm na dÏjiny Prahy. Poz˘stalost rodiny dr. KrejËÌho, 1827ñ1943. Ve fondu se nach·zejÌ osobnÌ materi·ly profesora dr. Jana KrejËÌho, geologa a rektora praûskÈ polytechniky (1825ñ1887) a jeho syna MUDr. Radima KrejËÌho mÏstskÈho lÈka¯e v†KarlÌnÏ.
X. SPR¡VNÕ ARCHIV OddÏlenÌ Archivu hl. mÏsta Prahy vytvo¯enÈ v†roce 1992. Obsahuje pÌsemnosti likvidovan˝ch mÏstsk˝ch a st·tnÌch podnik˘ a organizacÌ, kterÈ dosud nejsou archiv·liemi (tzv. ÑûivÈì spisy).
KNIHOVNA ARCHIVU HL. MÃSTA PRAHY Z†p˘vodnÌ archivnÌ knihovny, zaloûenÈ v†prvnÌch desetiletÌch 19. stoletÌ magistr·tnÌmi rady Bockem a Jebauck˝m a po roce 1851 systematicky budovanÈ mÏstsk˝mi archiv·¯i, se dochovalo velice m·lo. Tato velmi kvalitnÌ vÏdeck· knihovna o rozsahu patrnÏ tÈmϯ 100 000 svazk˘ totiû padla za obÏù ohni p¯i poû·ru StaromÏstskÈ radnice 8. kvÏtna 1945. Unikla pouze sbÌrka star˝ch a vz·cn˝ch tisk˘, uloûen· v†dobÏ katastrofy mimo Prahu. NynÏjöÌ knihovna se poËala budovat vz·pÏtÌ po osudnÈm poû·ru zejmÈna z†kniûnÌch fond˘ r˘zn˝ch zruöen˝ch ˙¯ad˘, z†konfisk·t˘, dar˘ jednotlivc˘ i institucÌ (archiv˘,
76 muzeÌ, knihoven, spolk˘, korporacÌ, ökol apod.) i z†n·kup˘. V†souËasnosti dos·hla poËtu cca 82 000 titul˘ neperiodick˝ch i periodick˝ch publikacÌ v†cca 120 000 svazcÌch. Kolem 20 000 svazk˘ z˘st·v· dosud nezpracov·no. Knihovna se zamϯuje p¯edevöÌm na Ëeskou i cizojazyËnou literaturu z†obor˘ archivnictvÌ a pomocnÈ vÏdy historickÈ, na vÏdeckou, odbornou a popul·rnÏ-nauËnou produkci ze vöech oblastÌ historiografie s†obzvl·ötnÌm z¯etelem na praûskÈ dÏjiny i souËasnost, d·le na dÏjiny mÏst a mÏstskÈho z¯ÌzenÌ a fungov·nÌ obecnÌ spr·vy zejmÈna v†Ëesk˝ch zemÌch i v†EvropÏ (opÏt s†d˘razem na Prahu) a na historii region·lnÌ. D·le pak na politickÈ, hospod·¯skÈ, kulturnÌ i soci·lnÌ dÏjiny Ëesk˝ch zemÌ, Evropy a v˝bÏrovÏ i mimoevropsk˝ch oblastÌ, a rovnÏû i na literaturu ze vöemoûn˝ch hraniËnÌch obor˘ historie a ostatnÌch spoleËensk˝ch vÏd. Nach·zejÌ se zde ñ vedle obvyklÈ historickÈ literatury, pramenn˝ch edic atd. ñ sbÌrky z·kon˘ a na¯ÌzenÌ, p¯ÌruËky z†oblasti st·tnÌ spr·vy, soudnictvÌ, dÏjin pr·va, literatury, umÏnÌ, dÏjin architektury, urbanismu atd. Knihovna sbÌr· z·kladnÌ p¯ÌruËky a lexika z†r˘zn˝ch spoleËenskovÏdnÌch disciplin (filozofie, sociologie, teologie, demografie atd.), aukËnÌ a v˝stavnÌ katalogy, turistickÈ pr˘vodce, pl·ny mÏst, literaturu memo·rovou, biografie atd. Opatruje takÈ velkÈ mnoûstvÌ politickÈ a propagandistickÈ literatury z†r˘zn˝ch historick˝ch obdobÌ (nap¯. z†druhÈ svÏtovÈ v·lky a z†doby pov·leËnÈ), dokumentujÌcÌ dobovou politickou atmosfÈru. Knihovna sbÌr· i publikace vydanÈ praûskou obcÌ nebo institucemi praûskou obcÌ spravovan˝mi. Zvl·ötnÌ z·jmovou oblastÌ jsou dÏjiny a souËasnost Prahy. Knihovna m· ñ vedle hlavnÌho fondu neperiodick˝ch publikacÌ, obsahujÌcÌho vÌce neû 70 000 titul˘ p¯ev·ûnÏ z 19.ñ20. stoletÌ ñ tyto Ë·sti: OddÏlenÌ pragensiÌ (na poË·tku signatury ËÌslice 1) obsahuje cca 3 600 titul˘ pragensi·lnÌ literatury ve smyslu tematickÈm v†co nejöiröÌm z·bÏru (vÏdeckÈ pr·ce z†praûsk˝ch dÏjin, statistickÈ p¯ÌruËky a p¯ehledy, pr˘vodce, adres·¯e od poloviny 19.†stoletÌ, jubilejnÌ publikace praûsk˝ch kulturnÌch, pr˘myslov˝ch, zdravotnick˝ch, ökolsk˝ch aj. institucÌ, literatura o praûskÈ p¯ÌrodÏ, ekologii, dopravÏ, fotografickÈ publikace, sbÌrky praûsk˝ch povÏstÌ apod.). Publikace tohoto oddÏlenÌ jsou z†velkÈ Ë·sti podchyceny v†p¯edmÏtovÈm katalogu, umÌstÏnÈm v†archivnÌ badatelnÏ. V†oddÏlenÌ star˝ch a vz·cn˝ch tisk˘ (signatura zaËÌnajÌcÌ ËÌslicÌ 2) je soust¯edÏno cca 3 300 titul˘ vydan˝ch od 2. poloviny 15. stoletÌ do 20. stoletÌ, vËetnÏ 39 prvotisk˘, tedy tisk˘ vydan˝ch do konce roku 1500. VÏtöina tisk˘ poch·zÌ z 16.ñ18. stoletÌ, jazykovÏ p¯evaûuje latina a nÏmËina. Tematicky jsou v†tomto oddÏlenÌ zastoupena zejmÈna dÌla teologick·, filozofick·, historick·, pr·vnick· a pr·vnÏhistorick·, jazykovÏdn·, mÌstopisn·, dobov· literatura popul·rnÏ-nauËn· (nap¯. 3 exempl·¯e oblÌbenÈ Schedelovy kroniky ve vyd·nÌch z†let 1493ñ1500 s†nejstaröÌm zn·m˝m vyobrazenÌm Prahy), ale takÈ nap¯. herb·¯e (Matthiolli), kram·¯skÈ pÌsniËky, ˙¯ednÌ vyhl·öky apod. ZmÌnku zaslouûÌ tÈmϯ souvislÈ ¯ady kalend·¯˘ od poË·tku 17. do 2. poloviny 18.†stoletÌ (Ëasto s†rukopisn˝mi pozn·mkami sv˝ch majitel˘), stejnÏ jako ¯ady snÏmovnÌch artykul˘ od 16. stoletÌ Ëi velk· skupina politick˝ch broûur tematicky se vztahujÌcÌch k†t¯icetiletÈ v·lce. OddÏlenÌ Ëasopis˘ (signatura zaËÌn· ËÌslicÌ 3) obsahuje kolem 3 500 Ëesk˝ch i cizojazyËn˝ch titul˘ p¯edevöÌm z†r˘zn˝ch oblastÌ spoleËensk˝ch vÏd, zejmÈna historie a obor˘ p¯Ìbuzn˝ch, region·lnÌ historie a vlastivÏdy »ech, Moravy a Slezska, ale takÈ Rakouska a NÏmecka, d·le titul˘ popul·rnÏ nauËn˝ch i z·bavnÌch, dokumentujÌcÌch spoleËensk˝ a kulturnÌ obraz svÈ doby, to vöe v†ËasovÈm rozmezÌ od poË·tku 19. stoletÌ do souËasnosti.
77 OddÏlenÌ obrazov˝ch publikacÌ (signatura poËÌnajÌcÌ ËÌslem 5) soust¯eÔuje dÌla doprov·zen· bohatou grafickou v˝zdobou (rytiny). Toto oddÏlenÌ m· cca 250 titul˘. P¯ÌruËnÌ knihovna (signatury s†¯Ìmsk˝m ËÌslov·nÌm) obsahuje nejd˘leûitÏjöÌ ËeskÈ historickÈ Ëasopisy, z·kladnÌ pramennÈ edice, nauËnÈ slovnÌky, lexikony a kompendia. AËkoliv je knihovna urËena zejmÈna pot¯eb·m odbornÈ a vÏdeckÈ pr·ce zamÏstnanc˘ Archivu hl. mÏsta Prahy, snaûÌ se v†r·mci sv˝ch provoznÌch moûnostÌ vych·zet maxim·lnÏ vst¯Ìc i z·jmu ve¯ejnosti. Knihy se p¯edkl·dajÌ prezenËnÏ v†archivnÌ badatelnÏ jako doplnÏk studia archiv·liÌ.
SEZNAM VYOBRAZENÕ PÿEHLED A POPIS OBRAZOV›CH PÿÕLOH
79 P¯ednÌ strana ob·lky ñ nov· budova Archivu hl. mÏsta Prahy. ZadnÌ strana ob·lky ñ souËasnÈ sÌdlo archivu ñ Clam-Gallas˘v pal·c v r. 1914. TitulnÌ list ñ nejstaröÌ staromÏstskÈ peËetidlo z doby kolem roku 1280 (podrobnÏji viz staù o sbÌrce peËetidel). Str. 4 ñ ¯etÏz prim·tora hl. mÏsta Prahy. Str. 5 ñ prim·tor hl. mÏsta Prahy Jan Koukal. Str. 8 ñ miniatura z nejstaröÌho erbovnÌho privilegia cÌsa¯e Fridricha III. pro StarÈ MÏsto praûskÈ z roku†1475. Str. 12 ñ Karel JaromÌr Erben. Str. 13 ñ Josef Emler. Str. 14 ñ JaromÌr »elakovsk˝. Str. 15 ñ Josef Teige. Str. 16 ñ V·clav VojtÌöek. Str. 18 ñ depozit·¯ Archivu hl. mÏsta Prahy ve StaromÏstskÈ radnici po poû·ru 8.†kvÏtna 1945 ñ zniËenÈ negativy Pam·tkovÈho sboru. Str. 22 ñ V·clav Hlavsa. Str. 24 ñ depozit·¯ sbÌrky rukopis˘ v 1. pat¯e Clam-Gallasova pal·ce. Str. 27 ñ Ji¯Ì »arek. Str. 30 ñ Frantiöek Holec. Str. 32 ñ V·clav Ledvinka. Str. 36 ñ pohled na cel˝ komplex novostavby archivu od v˝chodu. Str. 37 ñ pohled na spr·vnÌ budovu a obsluûn˝ objekt taktÈû od v˝chodu. Str. 38 ñ atrium uvnit¯ spr·vnÌ budovy. Str. 40 ñ studie pl·novanÈ novostavby v Praze na Hl·dkovÏ z poloviny 60. let. Str. 41 ñ obdobn· studie z roku 1982. Str. 41 ñ dalöÌ studie, tentokr·t z roku 1984. Str. 42 ñ p¯edposlednÌ z ¯ady neuskuteËnÏn˝ch studiÌ pl·novanÈ novostavby z roku 1988. Str. 43 ñ rozestavÏn· spr·vnÌ budova, stav z lÈta 1996. Str. 44 ñ p˘dorys p¯ÌzemÌ spr·vnÌ budovy. Str. 45 ñ pohled na obsluûn˝ objekt od jihoz·padu. Str. 46 ñ za¯Ìzen˝ depozit·¯ v depotnÌm bloku. Str. 47 ñ chodba v depotnÌm bloku. Str. 48 ñ Jan T·borsk˝ z KlokotskÈ Hory ñ pÌsa¯ a spr·vce praûskÈho orloje na portrÈtu ze svÈ Zpr·vy o staromÏstkÈm orloji (viz text ke sbÌrce rukopis˘). Str. 50 ñ nejstaröÌ praûsk· mÏstsk· kniha - Liber vetustissimus (blÌûe viz text o sbÌrce rukopis˘).
80 Str. 52 ñ nejstaröÌ listina uloûen· v Archivu hl. mÏsta Prahy ñ tzv. bohnick· autentika. Str. 54 ñ Praön· br·na na kresbÏ Vincence Morstadta ñ uk·zka z ikonografickÈ sbÌrky, kresba tuûkou z roku 1818. Str. 55 ñ opÏt Praön· br·na, tentokr·t na leptu G. Dˆblera z roku 1825 podle kresby Vincence Morstadta. Str. 57 ñ blahop¯·nÌ pa¯ÌûskÈho starosty ke vzniku samostatnÈ »eskoslovesnkÈ republiky v roce 1918 z fondu prezidia. Str. 60 ñ n·vrh uniforem (stejnokroj˘) mÏöùansk˝ch ozbrojen˝ch sbor˘ (1858), opÏt z†fondu prezidia. Str. 62 ñ v˝letnÌ elektrick· tramvaj p¯ed StaromÏstskou radnicÌ v roce 1913, uk·zka z†ikonografickÈ sbÌrky. Str. 67 ñ kapesnÌËek vyöÌvan˝ politick˝mi vÏzenkynÏmi na Pankr·ci dochovan˝ v†soudnÌm spise. Str. 72 ñ StaromÏstsk· radnice okolo roku 1900, v jejÌû v˝chodnÌ Ë·sti sÌdlil tÈû Archiv hl. mÏsta aû do poû·ru 8. kvÏtna 1945. Str. 77 ñ mϯenÌ sochy Venuöe na st¯eöe Clam-Gallasova pal·ce v roce 1914, kdy zde jeötÏ Archiv hl. mÏsta Prahy nesÌdlil, uk·zka ze sbÌrky ikonografie. Str. 78 ñ funkËnÌ pohybliv˝ astrol·b z opisu T·borskÈho Zpr·vy o praûskÈm orloji (opÏt viz text o sbÌrce rukopis˘).
Pozn·mka vydavatele: Tato p¯Ìleûitostn· publikace k slavnostnÌmu otev¯enÌ novÈ budovy Archivu hl. mÏsta Prahy nenahrazuje ani vÏdeckÈ zpracov·nÌ dÏjin archivu, ani odbornÈho pr˘vodce po jeho fondech a sbÌrk·ch. Texty byly zpracov·ny na z·kladÏ podklad˘ dodan˝ch jednotliv˝mi oddÏlenÌmi archivu a majÌ ryze informativnÌ charakter.