ZMĚNA č. 2. územního plánu obce HOSTIVICE PŘÍLOHA: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

ZMĚNA č. 2 územního plánu obce

HOSTIVICE

PŘÍLOHA:

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Pořizovatel – Městský úřad Hostivice Datum zpracování: únor 2010 Číslo projektu IKP CE: 108 414

Zpracovatel:

IKP Consulting Engineers s.r.o. Jirsíkova 538/5, 186 00 Praha 8, Česká republika

Zpracovatel dokumentace SEA: Ing. Miloš Andrš, A-EKO Padovská 585/8, 109 00 Praha 10

Změna č.2 územního plánu obce Hostivice Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

POŘIZOVATEL: Městský úřad Hostivice, Husovo náměstí 13, 253 80 Hostivice

URČENÝ ZASTUPITEL: Ing. Jiří Kučera

ZPRACOVATEL ZMĚNY ÚP: IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jirsíkova 538/5, 186 00 Praha 8 Autorská spolupráce:

Ing. arch. Zdeněk Kindl, autorizovaný architekt (č. autorizace 01 564)

ZPRACOVATEL DOKUMENTACE SEA: Ing. Miloš Andrš, A-EKO Padovská 585/8, 109 00 Praha 10

stránka 2 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


Obsah:

A Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona............................................................................. 5 A.1

Vztah územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ......................................................................................... 8

A.2

Stav životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaný vývoj, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace......................................17

A.3

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ..............................................................44

A.4

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti............................................................................................................................46

A.5

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant .....................49

A.6

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant a jejich zhodnocení a popis použitých metod hodnocení .....................................................................................................................53

A.7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ............................................................................................................53

A.8

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ................................................................................................................53

A.9

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ............................................................................................................54

A.10

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .................................................................54

B Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na území NATURA 2000 .......................................................................................................... 58 C Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech .............................................................................................................. 58 D Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ..................................................... 60 D.1

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území ...............................................63

D.2

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území ........................................................64

D.3

Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území .......................................64

D.4

Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území ................................................................64

E Vyhodnocení přínosu změny územního plánu k naplnění priorit územního plánování................................................................................................ 64 F

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí .......................... 69



F.1

Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje.................................69

F.2

Shrnutí přínosu změny územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení ..................................................................................................................70



A Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

Název organizace IČ Sídlo

Městský úřad Hostivice 00241237 Husovo náměstí 13 252 80 Hostivice

JMÉNO A PŘÍJMENÍ OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE

Ing. Jiří Kučera

OBJEDNATEL

IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jirsíkova 538/5 186 00 Praha 8 ZPRACOVATEL

Odpovědný řešitel: Ing. Miloš Andrš A-EKO autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti č.j. 717/148/OVP/93, prodlouženo rozhodnutím čj. 48151/ENV/06 Padovská 585/8 109 00 Praha 10 tel.: 602 891 149 e-mail: [email protected] DATUM ZPRACOVÁNÍ:

ÚNOR 2010



Vyhodnocení Změny č. 2 územního plánu obce Hostivice z hlediska vlivů na životní prostředí je na základě koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje č. j. 103287/2009/KUSK/OŽP/La ze dne 23. července 2009 zpracováno pro navrhované využití ploch označených jako: Z2-1 – změna funkčního využití na parc. č. 278/3, 278/15, 278/16 a další, k.ú. Litovice, z ZU (plocha zvláštního určení) – bývalý vojenský palpost – na NK (nerušící výroba a komerce)

Z2-2 – rozšíření plochy VP (průmyslová výroba s sklady) – změna z plochy OP (orná půda) na části parc. č. 278/7, k.ú. Litovice, podle stavu územního plánu platného do 06/2005

Z2-3 - změna funkčního využití na parc. č. PK 374/2, 348/1, 349/1, 350/2, k.ú. Litovice, z OP (orná půda) na NK (nerušící výroba a komerce) se stanovením podmínky regulačního plánu



Z2-11 – změna funkčního využití na parc. č. 68/3, 68/4, k.ú. Litovice, ze ZR (zeleň rekreační) na OC (čistě obytné území)

Důvodem požadavku na vyhodnocení vlivů změny č. 2 z hlediska vlivů na životní prostředí je rozsah lokalit nových zastavitelných ploch.



A.1 VZTAH ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Vybrané koncepce na národní úrovni mající vztah k životnímu prostředí a veřejnému zdraví (řazeno abecedně): Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století Dopravní politika ČR Integrovaný národní program snižování emisí ČR Koncepce odpadového hospodářství Národní implementační plán Stockholmské úmluvy Národní program čistší produkce Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Operační program Infrastruktura Plán odpadového hospodářství ČR Politika územního rozvoje Státní energetická koncepce ČR*



Státní politika životního prostředí* Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice Státní program ochrany přírody a krajiny Státní surovinová politika Strategie MŽP k problematice brownfields Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 Strategie regionálního rozvoje jednotlivých krajů ČR Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají užší vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na využití území, tzn. koncepce s územním průmětem. U těchto koncepcí je posouzena vazba na ÚP, tj. do jaké míry předkládané požadavky na změnu územního plánu mohou ovlivnit naplňování stanovených cílů.



Tabulka č. 1: Programové dokumenty (koncepce) v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí zpracované na úrovni kraje Programové dokumenty zpracované na úrovni kraje

Rok schválení*

Územní průmět na řešené území ve vazbě na změnu ÚP

KONCEPCE V OBLASTI OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ** Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v letech 2003–2010, včetně akčního plánu Povodňový plán Středočeského kraje

2006 aktualizace 2007 schválil Ústřední povodňový orgán (MŽP) potvrzením souladu s Povodňovým plánem ČR dne 17. 12. 2004 pravidelně aktualizován

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015

schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 10. 9. 2004, pravidelně aktualizován. poslední aktualizace 2009 Návrh Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy byl v dubnu 2009 schválen dotčenými krajskými úřady vč. KÚ Středočeského kraje Závazná část plánu odpadového hospodářství vydána jako vyhláška č. 1/2005 ve Věstníku právních předpisů SK 22. 3. 2005

Plán oblasti povodí Dolní Vltavy

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje

Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje

Územní energetická koncepce Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny

ve Věstníku právních předpisů SK nařízením č. 5/2004 ze dne 23. 6. 2004 aktualizace nařízením Střed. kraje 3/2008 2005 2006

NE ANO (v území nejsou evidovány objekty PP, ohrožené objekty ad., jedná se však o říční síť s vyhlášeným záplavovým územím) ANO

ANO

ANO Lokalita Z2-2. Centrum pro odpady Hostivice, rozšíření provozu NE

NE ANO

DALŠÍ VYBRANÉ KONCEPCE Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje

*

2002

NE

2003

NE

2004 Aktualizace dokumentu schválena dne 10.10.2008 není-li uvedeno jinak rozumí se zastupitelstvem Středočeského kraje

NE



**

základní informace o koncepcích v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí a odkazy na tyto dokumenty jsou vedeny na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi/koncepcev-oblasti-zp/.

Z koncepcí zpracovaných na regionální úrovni lze jako relevantní k Změně č. 2 ÚPO Hostivice uvést následující: • ÚP VÚC Pražský region • Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ve stadiu zadání) • Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (aktualizace 2006) • Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006 – 2016 • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje • Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje • Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší • Povodňový plán Středočeského kraje Státní politika životní prostředí obsahuje ve vztahu k Změně č. 2 ÚPO Hostivice následující teze: • Chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území • Chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích. • Zkvalitnit ochranu a péči o sídelní zeleň a další přírodní složky urbanizovaného území. V nástrojích strategického plánování uvádí mj. opatření: • zabránit přílišné fragmentaci krajiny a podpořit její ekologickou stabilitu • zachovat, případně rozšiřovat rozsah území s dobrou kvalitou ovzduší a dodržovat imisní limity a emisní stropy; Státní program ochrany přírody a krajiny Mezi prioritními úkoly a opatřeními v péči o zemědělské ekosystémy uvádí mj.: • Změnit nepříznivý poměr výměry orné půdy, luk a pastvin v těch územích, kde louky a pastviny mají nezastupitelnou ekostabilizační funkci. Zatravňovat především plochy narušené erozí a širší okolí řek a potoků. • Navracet do zemědělské krajiny ekostabilizační prvky (remízky, meze, stromořadí a soliterní stromy) v souladu s vytvářením ÚSES. Mezi prioritní úkoly a opatření v péči o vodní ekosystémy řadí navrácení nivám řek jejich původní rozmanité ekologické funkce včetně schopnosti neškodného převedení povodní. Za tímto účelem uvádí potřebu zvyšování podílu luk a lužních lesů v těchto nivách, odstranění nevhodných staveb, zavádění systému odsazených povodňových hrází a posílení významu hydrologické sítě (propojovat trvale zavodňovaný systém kanálů a slepých ramen). Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti uvádí v oblasti zemědělských ekosystémů mj. cíl podpory obnovy a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). V oblasti regionální politiky a územního plánování uvádí mj. cíl podpory a ochrany krajinného rázu území a jeho prvků, jakými jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. Dopravní politika pro léta 2005 – 2013 představuje základní koncepční dokument, který stanovuje základní směry vývoje sektoru dopravy ve střednědobém horizontu. Globálním cílem dopravní politiky je vytvořit podmínky pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy. V rámci priority Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi druhy dopravy zajištěním rovných stránka 11 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


podmínek na dopravním trhu a jeho specifického cíle Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele uvádí mj. následující Opatření v oblasti škod na životním prostředí a veřejném zdraví: • zajistit dodržování limitů znečištění způsobeného dopravou a snížení procenta znečištění, kterým se doprava podílí na emisních stropech ČR • minimalizovat negativní vlivy dopravy na stabilitu ekosystémů v krajině, jejich struktury a funkce • minimalizovat negativní vlivy hluku a imisí z dopravy, které mají svůj původ v dopravě a zajistit dodržování platných limitních hodnot Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, přesněji jeho osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny si stanovuje prioritu Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin. Osa II v opatřeních přispívá ke kvalitě životního prostředí, přírody a krajiny na zemědělské a lesní půdě, a tím rozšiřuje činnosti zemědělských a lesnických subjektů a posiluje jejich stabilitu ve venkovském prostoru, včetně méně příznivých oblastí. Cílem osy II tohoto strategického plánu je podpora zemědělských a lesnických postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemědělských systémů pro zachování venkovské krajiny. Podpora ochrany životního prostředí na zemědělské půdě v oblastech s vysokou přírodní hodnotou. Plán hlavních povodí České republiky (PHP) Usnesením vlády České republiky byl dne 23. 5. 2007 schválen Plán hlavních povodí České republiky. Závazná část PHP ČR stanoví cíle a opatření. Hlavní zásady státní politiky v oblasti vod vycházejí z obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj: Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod. Zadržení vody v území a ochrana vod Podporovat snižování nepříznivých vlivů urbanizace území, zemědělského a lesního obhospodařování krajiny na zásoby vody, podporovat obnovu ekologické stability krajiny a integrovaný přístup k ochraně vod a hospodaření s vodou. Integrace politik hospodářských sektorů a samospráv Zapojit ostatní sektory hospodářství včetně obcí a veřejné správy na úrovni krajů, aby byl zajištěn integrovaný přístup k řešení výhledových potřeb a požadavků na vody, zejména pro dlouhodobý výhled, kdy se předpokládá, že se budou výrazněji projevovat důsledky předpokládaných klimatických změn. Předběžná opatrnost V případě vědecké nejistoty použít hodnotící postupy a vhodná preventivní opatření s cílem zabránit poškození lidského zdraví nebo životního prostředí. Zapojení veřejnosti Posílit účast občanů na rozhodování. Pro zajištění informovanosti veřejnosti o záměrech a možných scénářích vývoje a variantách řešení připravovat vhodné komunikační strategie.



Ekonomické a sociální dopady Nadále uplatňovat zásadu „znečišťovatel a uživatel platí“ a při výběru scénářů opatření zohledňovat vedle ekologických dopadů také ekonomické a sociální dopady. Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí Specifickými cíli je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, snižovat transport znečištění vodními toky přes hranice státu, vytvářet podmínky pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů i jednotlivých vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých suchozemských druhů organizmů. Naplňování těchto cílů přispěje také k vytváření ekologicky stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním vlivům a přispěje ke snižování znečištění moří Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod Specifickým cílem je zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření. Rámcové cíle v ochraně před povodněmi Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence. Rámcové cíle v ochraně vod před dalšími škodlivými účinky vod (problematika sucha a vodní eroze) Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody. Cíle a opatření ve vodohospodářských službách Za vodohospodářskou službu se považují, v souladu s čl. 2 odstavec 38 směrnice 2000/60/ES veškeré činnosti, které zajišťují pro domácnosti, veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost: a) odběr, vzdouvání, akumulace, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod, b) odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod. Specifickým cílem je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny.

Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky vytváří rámec pro definování konkrétních postupů a preventivních opatření ke zvýšení systémové ochrany před povodněmi v České republice. V části Regulace využívání záplavových území dokument uvádí mj. potřebu omezovat stávající obytnou a výrobní funkci území v aktivních zónách zaplavení a při výstavbě záplavových poldrů upřednostňovat jejich využití jako luk a pastvin, resp. obnovit lužní lesy tam, kde je to vhodné. Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU je podporována dominantní vizí rozvoje multifunkčního zemědělství a venkova ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA – VODA – BIODIVERZITA - VENKOV, která je v průniku s globálními a evropskými cíli orientována mj. na cíle: • Zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty (především v záplavových územích a v nivách vodních toků), urychlením pozemkových



•

úprav a revitalizace zemědělských vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod,.. Snižování rizik opouštění zemědělské půdy (s preferencí konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy pro možné budoucí zemědělské využití), zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice,..

Strategie regionálního rozvoje České republiky v části Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky, konkrétně ve strategickém směru ŽP 1. 2 Koncepční opatření ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech definuje mj. tyto strategické aktivity: • Postupná realizace plánovaného zkvalitňování systémů ekologické stability krajiny v regionech, • Programy revitalizace území postižených těžbou nerostných surovin a využití části sanovaných a rekultivovaných území pro nové funkce v krajině. Ve strategickém směru ŽP 1. 3 Ochrana proti povodním uvádí mj. strategickou aktivitu – Program revitalizace krajiny a vodních ekosystémů včetně zvýšení retenční schopnosti krajiny. Národní koncepce jsou promítnuty v koncepcích na regionální úrovni, kde jsou podrobněji specifikovány cíle a opatření a mají konkrétnější vazbu k území. Z tohoto důvodu jsou dále komentovány a hodnoceny cíle na úrovni regionu Středočeského kraje. Uvedeny jsou pouze koncepce, které mohou mít výraznější vazby na proces územního plánování a na změny využití území, tzn. koncepce s územním průmětem. Územní plán VÚC Pražského regionu jako nadřazená územně plánovací dokumentace ovlivňuje území Hostivice zejména v souvislosti s rozvojem letiště Praha - Ruzyně. V návrhovém období ÚP VÚC (r. 2015) dojde (s největší pravděpodobností) k realizaci paralelní (BIS) dráhy VPD 06R/24L. Realizace této VPD ovlivní rozvoj města Hostivice zejména zatížením města hlukem. ÚP VÚC dále předpokládá přestavbu železniční trati č. 120 Kladno – Praha. Výřez z územního plánu velkého územního celku Pražský region



Zdroj: http://www.wmap.cz/vucprazskyregion/



Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Program snižování emisí Středočeského kraje stanoví pro obce a provozovatele zdrojů následující požadavky: Název

Termín

Zajistit provedení 1.1.2004 energetických auditů ve 1.1.2006 veřejných budovách Posoudit možnost návrhů zón s částečným /úplným omezením vjezdu ve městech Podpořit provádění operativních kontrol emisních parametrů vozidel Nepřímo podporovat omezování emisí VOC z malých zdrojů Podporovat zvýšení účinnosti odstraňování prachových částic z povrchu komunikací

Průběžně

Odpovídá Ve spolupráci s Termínované požadavky Stát/kraje/obce Příspěvkové organizace Průběžné požadavky Obce Orány státní správy a policie

Cílová látka Zejména tuhé látky, oxidy dusíku, oxid siřičitý, oxid uhličitý Oxidy dusíku, PAH, benzen, oxid uhelnatý, suspendované částice

Průběžně

Obce a Policie ČR

Krajský úřad

Průběžně

Obce

Příjemci a adresáti podpory

VOC

Průběžně

Krajský úřad

Obce

Tuhé látky a navázané polutanty

Program byl v roce 2007 aktualizován. Prioritami aktualizovaného programu jsou: Priorita 1: Snížení imisní zátěže prašným aerosolem frakce PM10 • Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečisťujících látek (TZL) z bodových a plošných zdrojů znečištění • Opatření 1.2: Omezení prašnosti z liniových a ostatních zdrojů prašnosti • Opatření 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti. Priorita 2: Snížení imisního zatížení oxidy dusíku a oxidem dusičitým • Opatření 2.1: Snižování emisí NOx ze spalovacích procesů • Opatření 2.2: Snižování emisí NOx ze silniční automobilové dopravy • Opatření 2.2: Podpora úsporám energie • Opatření 2.3: Podpora využití obnovitelných zdrojů energie Priorita 3: Snižování emisí VOC • Opatření 3.1: Omezení emisí VOC z používání rozpouštědel • Opatření 3.2: Omezení emisí VOC z motorových vozidel Priorita 4: Horizontální opatření a technická pomoc • Opatření 4.1: Tvorba informačního zázemí kraje a obcí • Opatření 4.2: Prosazení ochrany ovzduší a klimatu při územním plánování a rozhodování • Opatření 4.3: Využití regulačních nástrojů k ochraně ovzduší a regulaci emisí • Opatření 4.4: Využití dobrovolných přístupů při snižování emisí z průmyslových a energetických zdrojů znečištění • Opatření 4.5: Osvěta, vzdělávání a informovanost • Opatření 4.6: Komunikace • Opatření 4.7: Integrace ochrany ovzduší do ostatních koncepčních materiálů kraje a obcí

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH) Závazná část POH Středočeského kraje obsahuje následující zásady týkající se především obcí:

Zásady pro nakládání s komunálními odpady Využitelné složky komunálních a obalových odpadů Cíl A: stránka 16 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


Zvýšit do roku 2008 využití komunálních odpadů na území kraje na 93 kg využitých komunálních odpadů na obyvatele a rok, s výhledem zvýšit celkové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010.

Cíl B : Na území kraje dosáhne výtěžnost separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy) minimálně 23 kg na obyvatele za rok 2004 a minimálně 27 kg na obyvatele za rok 2005. Do roku 2008 bude dosažena následující struktura výtěžnosti separovaného sběru: papír 45 %, sklo 33 %, plasty 14 % a kovy 8 %.

Cíl C : Všechny obce v kraji budou do roku 2005 provozovat na svém území systém odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů ve složení papír, plasty, sklo.

Komunální biologicky rozložitelné odpady Cíl D : Na území kraje se sníží podíl skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) o 25 % do roku 2010, o 50 % do roku 2013 a o 65 % do roku 2020 oproti produkovanému množství tohoto druhu odpadu v roce 1995.

Nebezpečné složky komunálních odpadů CÍL F: Zvýšit do roku 2008 množství odděleně sebraných nebezpečných složek komunálních odpadů v obcích a městech Středočeského kraje na 3 kg na obyvatele a rok a do roku 2013 na 3,5 kg obyvatele a rok.

A.2 STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE V komplexním hodnocení kvality životního prostředí (Atlas životního prostředí, 1992) bylo zájmové území zařazeno do 3. třídy úrovně životního prostředí – prostředí narušené. Toto komplexní hodnocení nebylo od zpracování atlasu aktualizováno. V území došlo v posledních letech k zásahům, které kvalitu životního prostředí podstatně zlepšily. A.2.1

Obyvatelstvo a hmotné statky

Město Hostivice má 7 353 trvale bydlících obyvatel (k 1.1.2010). Průměrný věk obyvatel je 38,6 roku. Současná podoba města vznikla sloučením a růstem čtyř původně samostatných vsí. Každá z těchto vsí měla zpočátku úplně jiný vývoj. O vlastní Hostivici pochází první doklad z roku 1277. Obec vznikla zřejmě přesídlením obyvatel z podhradí Pražského hradu, které Přemysl Otakar II. vystěhoval při budování pražské Malé strany. V době kolonizace porůstal území Hostivice les zvaný Hostivec, který vystěhovaní měšťané přeměňovali na pole. Ves tvořilo několik dvorců pražských měšťanů a kamenný kostel sv. Jakuba. V 16. století se postupně jednotlivá hospodářství spojují do



větších celků a v roce 1601 získává Hostivici krajský hejtman Florián Gothard Žďárský ze Žďáru. První zmínka o Litovicích se objevuje na listině z roku 1266, kde je jmenován Řehník z Litovic. Litovice se od počátku vyvíjely jako poddanská ves závislá na majitelích tvrze. Z významnějších rodů můžeme jmenovat pány z Dražic, ke kterým patřil Řehník, pány z Jenštejna, pány ze Svinař, Chrty ze Rtína a měšťanský rod Prunarů. Po bitvě na Bílé hoře byly Litovice zabaveny a po několika prodejích se staly kolem roku 1640 majetkem Žďárských ze Žďáru. První zpráva o Břvech se tradičně udává k roku 1184, podařilo se však nově nalézt písemnou zprávu z roku 1158, podle které Břve daroval král Vladislav I. (ještě jako kníže Vladislav II.) valdsaskému klášteru. Později Břve vlastnil plaský klášter, který je počátkem 14. století prodal pražskému měšťanovi Fridrichu Bavorovi. Od konce 14. století patřily Břve měšťanskému rodu Rokycanerů, stavitelům hradu Okoře. V polovině 15. století získává ves sňatkem Oldřich Medek z Valdeka, komorník královny a purkrabí Pražského hradu. Počátkem 16. století se Břve dostávají do majetku Chrtů ze Rtína a v roce 1585 je kupuje Florián Gothard Žďárský ze Žďáru. Jeneček se ještě na přelomu 19. a 20. století nazýval Malý Jenč. Z roku 1363 pochází zpráva, podle které chrám a špitál sv. Lazara mezi Prahou a Vyšehradem vyměnil pozemky v Jenečku za jiné zboží. Na počátku 17. století patřil Jeneček rodu Žďárských ze Žďáru. Ve středověku se nacházely v okolí Hostivice ještě další vsi, které postupně do třicetileté války zanikly. Peterkův mlýn je vlastně poslední stavbou z původní vsi Hradištko (nebo též Hradiště). První zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy ji vlastnil král Jan Lucemburský. Za vlády Karla IV. získal Hradištko královský dvořan Fricek, který zřejmě postavil při dvorci tvrz. První písemná zmínka o tvrzi se objevuje až roku 1404, kdy držel ves Hradištko staroměstský měšťan Jan Plaier. I další majitelé patřili mezi bohaté pražské měšťany. Na konci 15. století ji získal Jindřich z Hostivice. Ten vedl boj proti zřízení rybníka u mostku, který byl přesto po jeho smrti zřízen. V roce 1548 vlastnil Hradištko Ludvík Bezdružický z Kolovrat. Ves už byla skoro opuštěná, zanikla i krčma. V 17. století Hradištko zaniklo, zbyl z něj jen mlýn, který své jméno získal po mlynáři Václavu Peterkovi. Ten zde hospodařil od roku 1705. Ves Valov, o které pochází první zpráva z roku 1252, zanikla pravděpodobně za husitských válek. Stávala zřejmě na poli severozápadně od Hostivice nad Jenečkem směrem k Dobrovízi, kde se říkalo „na Válovském“. Podle jiných autorů ležel Valov blízko Jenče. Snad jižně od Hostivice stával dvůr Nejdek. V roce 1325 k němu patřily tři lány orných polí, rybník, kus lesa řečeného „stáj“ a jiné příslušenství. Vlastnil ho pražský měšťan Mikuláš Bavorův. Roku 1563 byl dvůr pustý a od té doby o něm nemáme zpráv. Když kolem roku 1640 koupil Florián Gothard Žďárský ze Žďáru Litovice, staly se všechny naše obce součástí velkého panství. Poslední příslušník rodu Žďárských František Adam Eusebius byl bezdětný a po jeho smrti se Hostivice a Jenečka ujala hraběnka Johana Eusebia Barbora Caretto-Millesimová. Litovice a Břve připadly Anně Kateřině, hraběnce z Magni. Do roku 1702 získal naše obce hrabě Karel Jáchym Breda, který vytvořil rozsáhlé tachlovické panství. Od Bredy koupila naše obce Anna Marie Františka Terezie velkovévodkyně Toskánská, které vděčí Hostivice za svůj barokní vzhled. Nechala přestavět kostel, do dnešní podoby upravila zámek, vystavěla faru a mariánský sloup a postavila špýchar a školu, dnešní dům čp. 7. Na začátku 19. století se Hostivice stala díky příbuzenským vztahům majetkem císařské rodiny.



Kolem poloviny 18. století začíná pomalý stavební rozvoj všech vsí. Dosavadní bezzemci si stavěli své domky na obecní i selské půdě v blízkosti statků, na kterých pracovali, ale i na dosud nezastavěných místech. Hostivice se rozrůstala na sever k pozdějšímu nádraží, Litovice do ulic U Rybníku a U Sádek, Jeneček do ulice Novotného a Břve do ulic Pod rybníkem a do ulice U Obory. Devatenácté století bylo dobou velkého rozvoje dopravy. V roce 1830 zahájila provoz koněspřežní dráha z Brusky (Dejvice) do Vejhybky (Kladno) a později do Lán. V roce 1863 byla tato trať přestavěna na parní provoz a od roku 1870 je provozována trať z Hostivice do Prahy-Smíchova. Současná nádražní budova pochází snad z roku 1871. V letech 1872-1877 byla vybudována dráha Pražsko-Duchcovská (z Rudné do Slaného) se zastávkou v Litovicích. V druhé polovině 19. století se rozvíjí i síť silnic. Byly vybudovány silnice ze Sobína přes Břve na Hájek s odbočkou do Litovic, z Hostivice do Litovic, z Jenečka ke karlovarské silnici a od litovického nádraží k dnešnímu hřbitovu. Na přelomu století přichází do dosud zemědělského kraje průmysl. V roce 1899 vybudoval Antonín Staněk továrnu na výrobu šroubů a nýtů. Od roku 1930 vyráběl v této továrně František Zicha parní a vodovodní armatury. Od roku 1954 zde běžela výroba převodovek Praga a nyní objekt vlastní společnost Jaga. Ve dvacátých letech vzniká mezi nádražím a současným hostivickým hřbitovem Kropáčkova hřebíkárna, ve které koncem 30. let začal Jan Zadák vyrábět podlahové krytiny. Dnes se v tomto areálu prodává stavební materiál. Od října 1935 do května 1997 pracovala mlékárna v části bývalé zámecké zahrady. V Litovicích postavil ing. Havel továrnu na výrobu stavebního materiálu „lindbetonu“. Objekt dnes slouží Strojní a traktorové stanici. V prvních letech 20. století se hostivická zástavba rozšířila až k nádraží. Před rokem 1914 vystavěla armáda kasárna v dnešní Jiráskově ulici. U cesty mezi Hostivicí a Kněževsí stály již dříve vojenské prachárny, nyní zbořené. Velký stavební rozvoj našich obcí nastal po první světové válce. Mezi Litovicemi a Hostivicí vyrostla nová čtvrť, která propojila obě obce. Na východě Hostivice vznikla čtvrť zvaná Nouzov a v dnešní Jiráskově ulici vybudovali Sokolové v roce 1922 sokolovnu. Stavělo se i za školou a mezi Jenečkem a karlovarskou silnicí. Ve 20. letech byl postaven Dělnický dům. Vedle sokolovny to byl jediný velký sál v celé Hostivici. V červnu 1994 vyhořel. V roce 1932 přibyla na mapě Hostivice nová čtvrť – Palouky. Vznikla při spekulacích s pozemky v blízkosti letiště a předpokládaného velkého rybníka na Litovickém potoce. Ve 40. a 50. letech 20. století se rozvoj výstavby zpomalil. Později vzniklo družstevní sídliště Na Pískách a rodinné domy vyrostly mezi ulicemi Ke Stromečkům a Břevská, na poli V Čekale i jinde. Vedle bývalého hostivického hřbitova vznikl areál mateřské školy a fotbalový stadion. Na místě bývalého hostince U Českého lva na Husově náměstí bylo postaveno nové nákupní středisko. Nová velká vlna výstavby přišla po roce 1989 a trvá dosud. Během 19. a 20. století se mění i správní uspořádání našich obcí. V roce 1849 se spojily samostatné obce Litovice, Břve a Jeneček do společné obce s jediným vedením a 1. ledna 1950 vznikla z Hostivice a Litovic jediná obec. K 700. výročí byla Hostivice s platností od 1. ledna 1978 povýšena na město.



Hostivice na mapě 2. vojenského mapování z let 1839-1840 (převzato z http://oldmaps.geolab.cz) Hluk Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 – 12 % přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90 % hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80 % hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z leteckého provozu se vztahuje na charakteristický letový den a stanoví se pro celou denní dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h se rovná 60 dB a pro celou noční dobu ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru stránka 20 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


Korekce [dB]

Druh chráněného území 1)

Chráněný venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení -5

2)

3)

4)

0

+5

+15

0

+5

+15

+5

+10

+20

včetně lázní Chráněný venkovní prostory lůžkových zdravotnických zařízení včetně 0 lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní 0

prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikacích, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kde starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený provozem na dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Akustickou situaci v Hostivici ovlivňují dva významné zdroje hluku – silnice I/6 (E48) a Letiště Praha. Hluk z pozemní dopravy V roce 2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy (SHM) pro aglomerace Praha, Brno, Ostrava, letiště Ruzyně a hlavní silnice a železnice. Strategické hlukové mapy pro další části území ČR budou zpracovávány v dalších fázích.



http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html



Hluk v blízkosti silnice I/6 je v zastavěné části Hostivice v intervalu 80 – 85 dB (hlukový ukazatel Ldvn tj. ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem) a 70 – 75 dB (hlukový ukazatel Ln tj. hlukový ukazatel pro rušení spánku). Oba ukazatele byly v okolí silnice I/6 překročeny o cca 15 dB. Uvedené strategické hlukové mapy ztratily aktuálnost po uvedení do provozu úseku Praha Pavlov rychlostní komunikace R6 v roce 2008. Úsek začíná za MÚK Řepy se Silničním okruhem R1. Mostem přes železniční trať Praha - Kladno pokračuje severním obchvatem Hostivic a Jenče v blízkosti letiště Ruzyně. V prostoru obce Jeneč je MÚK Jeneč (deltovitá). Mostem přes železniční trať pokračuje trasa zemědělskou krajinou, severně mine Pavlov, za kterým se napojuje na již provozovaný úsek Pavlov - Nové Strašecí. Silnice je součástí mezinárodní silnice E48 Praha - Karlovy Vary - Bayeruth - Schweinfurth. Na německé straně navazuje na plánovanou dálnici A70 do Bayeruthu. Celková délka: V provozu: Ve stavbě: V přípravě:

162,9 km 49,9 km 13,840 km (1/2 profilu) 25,853 km 81,845 km

Pro potřeby tohoto vyhodnocení provedli zpracovatelé odborný odhad současné intenzity dopravy na bývalé I/6 (Československé armády).

INTENZITY DOPRAVY - CELOSTÁTNÍ SČÍTÁNÍ 2000:

1. 2. 3.

silnice č.úseku umístění I/6 1-0320 Hostivice - střed města extravilán mezi Jenčí a I/6 1-4589 Pavlovem extravilán mezi Jenčí a II/201 1-0338 Unhoští

celkem 16 933

vozidla / 24 hod. těžká osobní motocykly 3 487 13 381 65

15 129

5 280

9 823

26

2 818

728

2 078

12

INTENZITY DOPRAVY - CELOSTÁTNÍ SČÍTÁNÍ 2005:

1. 2. 3.


celkem 19 651

vozidla / 24 hod. T O 5 734 13 832

13 753

4 534

9 171

48

3 871

900

2 939

32

M 85

INTENZITY DOPRAVY - TEORETICKÁ EXTRAPOLACE 2010 (bez silnice R6):

1. 2. 3.


celkem 22 369 12 377

vozidla / 24 hod. T O

poměr nelze stanovit

4 924


M


INTENZITY DOPRAVY NA PRŮJEZDU II/606 MĚSTEM 2010 - ODBORNÝ ODHAD: zohlednění silnice R6: doprava z profilu č. 2 a č. 3 tranzituje po R6 (profil č. 1 - profil č. 2 profil č. 3) celkem T O M 1. I/6 1-0320 Hostivice - střed města 5 068 500 4 500 68 (poměr odborným odhadem)

Tento odhad umožnil výpočet současné úrovně hluku. Výpočet by proveden počítačovým programem Hluk+, v8 DXF. Průměrná vzdálenost izofony 60 dB je 10,1 m od osy krajního pruhu komunikace v denní době, průměrná vzdálenost izofony 50 dB je 13,1 m od osy krajního pruhu komunikace v noční době. K překročení hygienických limitů může docházet u jednotlivých obytných domů v pásu území širokém 13,1 m po obou stranách ulice Československé armády. Hluk z leteckého provozu Strategická hluková mapa Letiště Praha



http://hlukovemapy.mzcr.cz/letiste.html Hygienické limity hluku z leteckého provozu, stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a navazujícím nařízením vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou na letišti PRAHA RUZYNE dlouhodobě překračovány. Z toho důvodu bylo podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, § 31 odst. 2) zřízeno ochranné hlukové pásmo, v němž jsou realizována požadovaná protihluková opatření podle § 31 odst. 3) zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Zřízením ochranného hlukového pásma se připouští nedodržení hlukových limitů uvnitř pásma, v jiných oprávněných případech mimo hluk z leteckého provozu se překročení hlukového limitu muže řešit udělením výjimek. Překročení hlukových limitů je nevýznamné, většinou pod 5 dB, a počty obyvatel vystavených nadlimitnímu hluku jsou ve srovnání s jinými hlukovými zátěžemi z pozemní dopravy relativně nízké.



http://www.csl.cz/cs/site/o_letisti/zivotni_prostredi/zprava_hlukova_situace/hluk_situace_200 6-2007.pdf Ochranné hlukové pásmo letiště Ruzyně v současné době zahrnuje katastrální území Ruzyně, Řepy, Přední Kopanina, Horoměřice, Tuchoměřice, Kněževes, Středokluky, Dobrovíz, Hostouň a Jeneč. Na katastrálním území města Hostivice v současnosti není vyhlášeno ochranné hlukové pásmo (OHP) letiště Praha – Ruzyně. Pokud by byla hranice vedena kontinuálně, pak by hranice vyhlášeného OHP zasahovala na k.ú. Hostivice v severovýchodní části katastru v oblasti Palouky a dále v severní části katastru, přiléhající k hranicím letiště, zvané U Průhonu. Ochranné hlukové pásmo letiště Ruzyně se člení do dvou zón o různé míře hlukové zátěže a s různým významem režimových opatření uvnitř těchto zón. Hranice hlukových zón vycházejí z izofon hladin zvuku L Amax a LAeq definovaných takto: • Zóna A:

LAmax = 85-95 dB LAmax = 75-85 dB

• Zóna B:

LAmax = 95 dB LAeq LAmax = 85 dB LAeq

LAeq = 65-75 dB v denní době LAeq = 55-65 dB v noční době = 75 dB v denní době = 65 dB v noční době

Hranice ochranného hlukového pásma tvoří výrazné geografické prvky (silnice, ulice, hranice významných pozemků apod.) a spojnice významných bodů v terénu (geodetické body, křižovatky apod.). Jedná se tedy o hranice smluvní, s nimiž všechny zúčastněné strany vyjádřily souhlas. K vlastní ochraně obyvatel před nepříznivými účinky hluku z leteckého provozu slouží režimy, které jsou rozděleny na stávající a novou výstavbu.



Monitorování leteckého hluku a letových tratí Systém monitorování hluku z leteckého provozu a letových tratí provozuje nezávislá společnost MaREXCOM.

http://www.csl.cz/cs/site/o_letisti/zivotni_prostredi/monitoring_hluku/monitoring2008/Mesicni_hodnoty. pdf

Hodnoty ekvivalentní hladiny hluku na měřící stanice v Hostivici pro denní a noční dobu za sezonu 2009 jsou 42,6 dB (den) a 37,8 dB (noc). Pro zajištění dalšího rozvoje letecké dopravy v České republice se jako nejslabší článek jeví kapacita dráhového systému letiště Praha/Ruzyně. Společnost Letiště Praha a.s. proto připravuje výstavbu paralelní dráhy RWY 06R/24L. Již při stavbě současné hlavní dráhy 06/24 v 60. letech se počítalo s tím, že v případě potřeby bude dráhový systém doplněn paralelní dráhou. Na počátku 70. let byla druhá dráha zapracována do územně plánovací dokumentace. Záměr je obsažen i v současně platném územním plánu hl. m. Prahy. Předpokládaný termín zahájení stavby je 2012, dokončení 2015.



http://www.csl.cz/cs/site/o_letisti/paralelni_draha.htm Radonové riziko 222

Radon Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle mapy radonového indexu leží zájmové území v oblasti s přechodným radonovým rizikem. Výřez mapy radonového rizika (1 : 50 000)



Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření.



V průběhu radonového programu jsou postupně proměřovány i stavební objekty u nichž je podezření na zvýšené koncentrace radonu v důsledku použitých stavebních materiálů. V Hostivici byly od roku 1981 do roku 2009 proměřeny 4 objekty. Název obce Hostivice

Počet změřených objektů 4

Aritmetický Počet objektů Počet objektů 3 3 průměr nad 400 Bq/m nad 1000 Bq/m [Bq/m3] 0

0

116

Geometrický průměr [Bq/m3] 103

Odpady Nakládání s odpady v Hostivici upravuje obecně závazná vyhláška č. 1/2008. Tato vyhláška stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území města Hostivice. Nakládání se zbytkovým komunálním odpadem (1) Zbytkový komunální odpad je odpad, ze kterého byly vytříděny dílčí složky shromažďované odděleně podle dalších článků této vyhlášky. (2) Zbytkový komunální odpad se ukládá do popelnic nebo kontejnerů (dále jen „sběrných nádob“) ve vlastnictví fyzických osob, případně právnických osob, pokud jsou majiteli či správci domů. Sběrné nádoby se čitelně označují číslem popisným domu, v případě více domácností ve stejném domě ještě dodatkovým písmenem, které plátce místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dohodne se správcem poplatku, a dále kontrolní známkou podle zvláštního předpisu.1 Sběrné nádoby se umisťují na vlastním pozemku nebo na vyhrazeném místě. Pokud nejsou přístupné z veřejného prostranství nebo není s oprávněnou osobou dohodnuto jinak, mohou být sběrné nádoby umístěny na okraji chodníku před domem nejdříve jeden den před termínem svozu a jeden den po tomto termínu. (3) Pravidelný sběr (svoz) provádí oprávněná osoba pověřená městem k provádění svozu (dále jen „svozová firma“) jednou týdně ve dnech stanovených radou města. Pokud nebude proveden pravidelný svoz z důvodu nepředvídatelných okolností (např. živelní pohroma), zůstávají sběrné nádoby na přístupném místě až do svozu v náhradním termínu. (4) Město se stává původcem zbytkového komunálního odpadu okamžikem odložení odpadu do sběrné nádoby. Nakládání s kompostovatelným biologickým odpadem (1) Fyzická osoba je oprávněna bez povolení zakládat kompost na vlastním i pronajatém pozemku u svého rodinného nebo bytového domu. Kompost musí být založen a provozován tak, aby bylo vyloučeno znečištění vody ve studnách nebo v tocích a aby nedocházelo k pachovým závadám v jeho okolí. V kompostu mohou být odstraňovány biologické odpady ze zahrádek a zahrad, zbytky a odpady potravin, případně při splnění hygienických podmínek i odpad od domácích zvířat. Město se nestává původcem takto kompostovaného odpadu. (2) Kompostovatelný biologický odpad mohou fyzické osoby ukládat na sběrných místech. Město se stává původcem odpadu okamžikem jeho uložení na sběrné místo. (3) Na hřbitovech se biologický odpad odkládá do připravených nádob nebo na vyhrazená místa v souladu s řádem pohřebiště.

Nakládání s odpadem ukládaným do kontejnerů na tříděný odpad (1) Do barevně označených kontejnerů na tříděný odpad umístěných na sběrných místech se ukládá sklo (zelená, případně bílá barva), plasty (žlutá barva) a papír (modrá barva). (2) Město se stává původcem tohoto odpadu okamžikem jeho uložení do kontejneru. Nakládání s odpadem sbíraným ve stanovených termínech



(1) Ve stanovených a zveřejněných termínech se sbírá textil a objemné kovy. (2) Fyzické osoby mohou odpad sbíraný ve stanovených termínech uložit nejdříve tři dny před tímto termínem před domy v pytlích, svazcích nebo na hromadě. Tento odpad nesmí obsahovat jiné složky komunálního odpadu. (3) Textil se sbírá nejméně jednou za tři měsíce, kovový odpad nejméně jednou za rok. (4) Město se stává původcem takto sbíraného odpadu okamžikem jeho uložení na sběrné místo Nakládání s odpadem, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru 1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na a) minerální oleje a výrobky z nich, b) elektrické akumulátory, c) galvanické články a baterie, d) výbojky a zářivky, e) elektrozařízení pocházející z domácností. (2) Fyzická osoba je povinna odevzdat tyto výrobky, pokud se jich chce zbavit, způsobem, o kterém ho informoval poslední prodejce podle § 38 odst. 5 zákona, nebo ve sběrném dvoře. Tyto výrobky nemohou být součástí zbytkového komunálního odpadu. (3) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem v okamžiku předání ve sběrném dvoře. Nakládání s nebezpečným odpadem (1) Z komunálního odpadu musí být vytříděny tyto nebezpečné odpady:3 a) rozpouštědla a materiál jimi znečištěný, b) kyseliny nebo alkálie (zásady) a materiál jimi znečištěný, c) fotochemická činidla, d) pesticidy a materiál jimi znečištěný, e) odpad obsahující rtuť, f) vyřazená zařízení obsahující chlorfluorderiváty uhlovodíků (freony), g) barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky, h) cytotoxická a cytostatická léčiva, i) dřevo obsahující nebezpečné látky. (2) Nebezpečné odpady se předávají ve sběrném dvoře. Město se stává původcem těchto odpadů okamžikem jejich předání ve sběrném dvoře. (3) Podle potřeby může být vyhlášen a proveden i mobilní sběr nebezpečných odpadů. Nakládání s objemným odpadem (1) Objemný odpad se ukládá ve sběrném dvoře nebo ve vyhlášených termínech na dalších sběrných místech. (2) Město se stává původcem těchto odpadů okamžikem jejich předání ve sběrném dvoře nebo na dalších sběrných místech. Nakládání s odpadem vznikajícím činností fyzických osob na veřejných prostranstvích Drobný odpad, který vznikne činností fyzických osob na veřejných prostranstvích, je možno ukládat do odpadkových košů, pokud tento odpad nelze uložit do kontejnerů na tříděný odpad. Městský úřad Hostivice zveřejňuje trvale na internetových stránkách města a periodicky jednou ročně i na úřední desce a v Hostivickém měsíčníku, případně na dalších informačních tabulích města a) seznam sběrných dvorů, které mají smluvně zajištěn odběr odpadů v rámci systému zavedeného touto vyhláškou, včetně provozní doby a druhu odebíraných odpadů, b) seznam sběrných míst pro dílčí složky komunálního a stavebního odpadu, stránka 31 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


c) seznam oprávněných osob (odpadových firem), které mají souhlas k nakládání s dílčími složkami komunálního odpadu podle zákona a působí na území města Hostivice; při tom spolupracuje s krajským úřadem, který uděluje souhlasy k provozu zařízení k nakládání s odpady podle § 14 zákona, d) termíny sběru (svozu) zbytkového komunálního odpadu v jednotlivých částech města, e) termíny sběru odpadů zajišťovaného zvláštním způsobem.

Vyhláška je v souladu s opatřeními krajského POH. Územní plán zachovává současný způsob nakládání s odpady v obci. A.2.2

Klima

Klima je výslednicí dlouhodobého působení radiačních poměrů, všeobecné cirkulace atmosféry, vlastností podkladu (nadmořská výška, tvar terénu, jeho sklon a orientace, schopnost pohlcovat a odrážet sluneční záření) a lidských zásahů. Klimatické klasifikace souhrnně vyjadřují klimatické poměry s přihlédnutím k vzájemným vazbám mezi jednotlivými meteorologickými prvky, případně k převládajícím typům atmosférické cirkulace. Klasifikací je velké množství a jejich konstrukce záleží na účelu použití. Dle Quitta leží Hostivice v teplé oblasti T2, která je charakterizována teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Klimatické charakteristiky teplé oblasti dle Quitta T2 Počet letních dnů (tmax > 25°C)

50 - 60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

160 - 170

Počet mrazových dnů (ve 2 m nad zemí tmin < -0,1°C)

100 - 110

Počet ledových dnů (ve 2 m nad zemí tmax < -0,1°C)

30 - 40

Průměrná teplota v lednu

-2 - - 3

Průměrná teplota v červenci

18 - 19

Průměrná teplota v dubnu

8-9

Průměrná teplota v říjnu

7-9

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 – 50

Počet dnů zamračených

120 – 140

Počet dnů jasných

40 – 50

A.2.3

Ovzduší

Kvalita ovzduší je jedním z nejdůležitějších ukazatelů celkového stavu životního prostředí. Podle nedávno zveřejněné studie (Kunzli, N. a kol.) je zhruba 6 % všech úmrtí ve vyspělých průmyslových státech (studie vycházela z dat v Rakousku,



Švýcarsku a Francii) zapříčiněno znečištěným ovzduším. Zhruba polovina těchto úmrtí je způsobována výfukovými plyny z automobilů. Kvalitu ovzduší v zájmovém území lze přibližně posoudit z dat naměřených na měřící stanici ČHMÚ Praha 6 – Veleslavín (cca 7,5 km v od Hostivice). Stanice je provozována od roku 1992, je umístěna v obytné zóně ve vícepodlažní zástavbě v nadmořské výšce 286 m n. m. Reprezentativnost dat je v okrskovém měřítku (0,5 až 4 km). Data jsou za rok 2008. SO2 [µg/m ] -3

Oxid siřičitý Organizace Staré číslo ISKO Lokalita ČHMÚ 777 Pha6Veleslavín

Hodinové hodnoty 25 VoL 50% MV Kv Datum Datum VoM 98% Kv Max

Hodinové hodnoty 19 VoL MV Datum Datum VoM Max

117,5 11.02.

93,0 24.02.

50% Kv 98% kv 21,4 69,6

0 0

Datum

-

-

95% Kv -

Čtvrtletní hodnoty X1q X2q X3q X4q

1

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

Dv

7,4 91

3,0 91

30

0

-

-

212 153

Max Datum 77,5 11.02.

Denní hodnoty 95% Kv Datum 44,5 -

50% Kv 98% Kv 24,150 51,6


mc

55 ,6 31

Roční hodnoty X S N

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

Dv

28,6 91

25,0 91

21,2 85

27,5 91

25,7 23,0

11,49 1,62

358 7

-3

2

3

Měsíční hodnoty 5 6 7 8

4

9

10

11

12

Max Date

Xm


[µg/m ]

67, 0 29

30, 9 31

37, 6 30

Vysvětlivky: 4 MV, 19 MV, 25 MV, 36 MV 50% kv, 95% kv, 98% kv C1q, C2q, C3q, C4q Dv LV Mc MT N S

23, 3 30

25, 3 31

25, 7 26

31, 1 28

54, 5 31

59, 4 30

49, 7 30

303,9 11.02.

-

136,0 32,8

S

N

SG

dv

31,94

356

1,95

7

-3

Hodinové hodnoty 95% Kv Datum 99,9% Kv 112,0 47,0 05.11. 91,0 Max

34, 4 29

Roční hodnoty 95%kv 50% X Kv 98% XG Kv 97,1 30,9 41,4

PM10 [µg/m ]

Suspendované částice Organizace Staré číslo ISKO Lokalita ČHMÚ 777 Pha6Veleslavín

Datum

50% Kv 98% Kv -

-3

NOx – oxidy dusíku Organizace Staré číslo ISKO Lokalita ČHMÚ 777 Pha6Veleslavín

Denní hodnoty 4MV VoL

NO2 [µg/m ]

Oxid dusičitý Organizace Staré číslo ISKO Lokalita ČHMÚ 777 Pha6Veleslavín

Max

50% Kv 98% kv 16,0 59,0

Denní hodnoty 36 VoL Mv Datum Datum VoM Max

62,2 05.11.

33,0 14.10.

5 5

50% Kv 98% Kv 16,9 49,2



C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

Dv

49

16,8 91

53

21,9 91

19,5 16,7

11,13 1,75

284 39

4., 19., 25., 36. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval 50% kvantil, 95% kvantil, 98% kvantit počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané čtvrtletí doba trvání nejdelšího souvislého výpadku limitní hodnota měsíční četnost měření mez tolerance počet měření v roce směrodatná odchylka



SG VoL VoM X X1q, X2q, X3q, X4q XG Xm Date MAX

standardní geometrická odchylka počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV+MT roční aritmetický průměr čtvrtletní aritmetický průměr roční geometrický průměr měsíční aritmetický průměr datum výskytu MAX hodinové, 8hod. nebo denní maximum v roce

1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek, přípustné četnosti jejich překročení

Znečišťující látka

Oxid siřičitý

Oxid siřičitý Oxid uhelnatý PM10 PM10 Olovo

Doba průměrování

Imisní limit

1 hodina 24 hodin maximální denní osmihodinový průměr 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

350 µg.m-3 125 µg.m-3 10 µg.m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 3 -

50 µg.m-3 40 µg.m-3 0,5 µg.m-3

35 -



2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení

Znečišťující látka

Oxid dusičitý Oxid dusičitý Benzen

Doba průměrování

Imisní limit

1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

200 µg.m-3 40 µg.m-3 5 µg.m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 18 -

3. Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu

Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxid dusičitý Benzen

Doba průměrování 1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

2006

2007

2008

2009

40 µg.m-3 8 µg.m-3 4 µg.m-3

30 µg.m-3 6 µg.m-3 3 µg.m-3

20 µg.m-3 4 µg.m-3 2 µg.m-3

10 µg.m-3 2 µg.m-3 1 µg.m-3

Na základě naměřených údajů stanoví a zveřejňuje jedenkrát ročně Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životního prostředí seznam oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Poslední verze tohoto seznamu byla uveřejněna ve „Sdělení č. 1 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007“, Věstník MŽP, ročník XIX, částka 2 (únor 2009). Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je předmětem tabulek I, jednotlivě pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Samostatně je podávána informace o velikosti území, kde došlo k současnému překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance pro oxid dusičitý (Tab. II) a území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, arsen a kadmium. Tato informace je prezentována jako procenta území stavebních úřadů (Tab. III). Informace o překračování všech přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (vyjma cílového imisního limitu pro troposférický ozon) je znázorněna pro jednotlivé zóny a aglomerace i graficky.



Území Městského úřadu Hostivice zde je uvedeno v tab. I a III Tab. I Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad PM10 (r IL) PM10 (d IL) NO2 (r IL) Městský úřad Hostivice 8,6 -

Souhrn překročení IL 8,6

Tab. III Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a arsen (v % území) Stavební úřad B(a)P As Souhrn překročení CIL Městský úřad Hostivice 21,3 21,3

Zdroje znečišťování ovzduší Na území města Hostivice je provozován 1 významnější zdroje znečišťování ovzduší zařazený do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). ohlašovací rok Organizace IČ Provozovna IČP

2008 DFI EUROPE s.r.o. 25785559 Hostivice CZ48004531



Za hodnotou úniku/přenosu je uvedena metoda zjišťování: C - výpočet, E - odhad, M měření. V případě odpadů je navíc uvedeno určení odpadu (R,D): R - recyklace, D odstranění. Organizace/provozovna Úniky do Úniky do Úniky do Přenosy v Přenosy v ovzduší vody půdy odp. vodách odpadech [kg/rok] [kg/rok] [kg/rok] [kg/rok] [kg/rok] DFI EUROPE s.r.o. Hostivice Styren 403 [M] 0 0 0 0

A.2.4

Voda

Území města Hostivice odvodňuje Litovicko-Šárecký potok.

Délka toku: 13,22 km Plocha povodí: 62,9 km2 Správce toku: Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy Rybářský revír pro sportovní rybolov: dolní úsek - Šárecký potok Litovicko-Šárecký potok pramení u obce Chýně, v západní části Středočeského kraje. Do Vltavy se vlévá v Praze – Sedleci, v místech, kde končí Císařský ostrov. K nejvýznamnějším přítokům patří Jenečský, Zličínský, Nebušický a Lysolajský potok. Litovicko-Šárecký potok nejprve protéká soustavou rybníků (Litovický, Kala, Břve, Strnad) a za hranicemi Prahy retenční nádrží Jiviny. Pod Ruzyňskou věznicí je tok v délce asi jednoho kilometru zatrubněn. Velká část toku protéká Šáreckým údolím, kde je vodní tok zaříznut do tvrdých buližníkových hornin, v nichž vyrývá kaňonovité údolí a vytváří řadu kouzelných scenerií. Před vtokem do Šáreckého údolí je na potoce postaveno vodní dílo Džbán sloužící především pro rekreační účely. Voda z Litovicko-Šáreckého potoka byla využívána nejen k pohonu vodních mlýnů, ale i k zásobování Pražského hradu užitkovou vodou. Historický systém zásobování je datován do doby panování Rudolfa II. Užitková voda byla přiváděna ze sedmi rybníků v Litovicích, Břvech, Chýni a Zličíně, odkud byla voda odváděna tzv. královskou strouhou do Libockého rybníka. Z rybníka byla vedena otevřeným umělým korytem po trase Veleslavín – Střešovice do čistící stanice a vodojemu ve Střešovicích, odkud pokračovala dřevěným potrubím až na Hrad. Složený název Litovicko-Šárecký upozorňuje na dvě části potoka. Litovickým potokem bývá nazývána jeho horní část, která vtéká ho nádrže Džbán. Šáreckým potokem pak bývá označován dolní úsek toku pod nádrží.

Základní klasifikace vody (ČSN 75 7221) musí být založena na klasifikaci všech vybraných ukazatelů jakosti vod: 1) saprobní index makrozoobentosu (není stanoven, přestože patří do "Minimálního rozsahu ukazatelů pro kontrolu jakosti vod") 2) BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku) 3) CHSK - Cr (chemická spotřeba kyslíku dichromanem) 4) N - NO3 (dusičnanový dusík) 5) N - NH4 (amoniakální dusík) 6) celkový P (fosfor) Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zařazení zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Klasifikovat lze vody při nejmenším počtu odběru 11 za období



(zpravidla rok), je-li k dispozici méně než 11 hodnot (výsledků), nelze jakost vody podle této normy klasifikovat. V případě Litovicko-Šáreckého potoka jsou k dispozici řady pouze 6 hodnot za rok, výslednou třídu dle ČSN proto nelze stanovit, rozbory, které jsou k dispozici, indikují velmi silně znečištěnou vodu.

I. tř. neznečištěná voda (vhodná pro vodárenské účely, potravinářský průmysl, koupaliště, chov lososovitých ryb, má velkou krajinotvornou hodnotu) II. tř. mírně znečištěná voda (vhodná k vodárenským účelům, chovu ryb, vodním sportům, zásobování průmyslu, má krajinotvornou hodnotu) III. tř. znečištěná voda (jen pro zásobování průmyslu, pro vodárenství podmínečně, není-li vhodnější zdroj, má malou krajinotvornou hodnotu) VI. tř. silně znečištěná voda (obvykle jen pro omezené účely) V. tř. velmi silně znečištěná voda (obvykle se nehodí pro žádný účel)

Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních pro městské a průmyslové odpadní vody podrobně stanoví příloha č. 3 Nařízení vlády. Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. stránka 38 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. K.ú. 655842 Litovice je Nařízením vlády č. 103/2003 Sb., v platném znění, vyhlášeno zranitelnou oblastí. V Hostivici je vybudován na téměř celém území systém oddílné kanalizace, jednotná kanalizační síť se nachází pouze v části Hostivice (Nouzov). V současnosti je splašková kanalizace vybudována v převážné části města. Splašky jsou odváděny na centrální ČOV. Dešťové vody jsou sváděny dvěma systémy do Litovického potoka. Dále je zde několik místních dešťových stok, které jsou zaústěny do zasakovacích příkopů podél komunikací. Pouze v ojedinělých případech jsou splaškové vody vypouštěny do žump a septiků a dále do vodotečí, dešťových kanalizací nebo do terénu. ČOV prošla v nedávné době rekonstrukcí, při které byla intenzifikována na kapacitu 9 670 EO (z původních 5 000 EO) přidáním dalšího stupně aktivace s dosazováním, v červenci roku 2004 byl ukončen na ČOV zkušební provoz. Splašková kanalizace v Břvích odvádí splašky výtlakem do systému splaškové kanalizace v Litovicích, tj. ve výsledku na ČOV Hostivice.

Záplavová území

zdroj: http://www.pvl.cz/portal/hydroprojekt/VD/D/3_GRAFICKA_CAST/VD_D17/Hostivice.jpg



V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury a zřizování konstrukcí chmelnic. A.2.5 Flora, fauna, biologická rozmanitost Hodnocené lokality Změny č. 2 využívají pouze plochy orné půdy, kde se dá předpokládat převážně chudá biota bez výskytu zvláště chráněných živočišných a rostlinných druhů. Kompletní Změna č. 2 využívá plochy orné půdy (14,67 ha), trvalé travní porosty (0,80 ha) a zahrady (0,13 ha). I na těchto plochách se dá předpokládat převážně chudá biota bez výskytu zvláště chráněných živočišných a rostlinných druhů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků v blízkém okolí poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Ze způsobu využití území, respektive vzájemného poměru kultur, lze odvodit Koeficient ekologické stability (Kes). Pro výpočet KES existuje řada metodik, legislativně není žádná z nich ukotvena. Nejblíže je výpočet KES dle Míchala (1985), protože je implementována i v koncepci ÚSES (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Stabilní ekosystémy

LP – lesní půda VP – vodní plochy a toky TTP – trvalé travní porosty Pa – pastviny (dále lada, liniová zeleň, skaliny) Mo – mokřady Sa – sady Vi – vinice

Nestabilní ekosystémy

OP – orná půda AP – antropogenizované plochy Ch – chmelnice

Druhy pozemků

Celková výměra pozemku (ha) Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

1445 959 59 15 28 1 061 48 68 68 201

Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území:



území města Hostivice Kes= 0,18 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). Koeficient ekologické stability pro katastr města Hostivice má dle úhrnných hodnot druhů pozemků evidovaných ke konci roku 2008 hodnotu 0,22. Na stupnici dle Míchala (1985) náleží takovéto území mezi nejméně stabilní, charakterizované jako „území nadprůměrně využívané“. V rámci Středočeského kraje, pro jehož území má KES průměrnou hodnotu 0,66, se jedná o podprůměrné území z hlediska ekologické stability. Průměr ČR je 1,04. Výpovědní hodnota tohoto ukazatele pro tak malé území je však značně omezená Územní systém ekologické stability (ÚSES) Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné.



Z hodnocených lokalit je v kontaktu s prvky ÚSES pouze lokalita Z2-11. A.2.6

Kulturní dědictví

Za kulturní dědictví jsou považovány: • • •

památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy); lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).

Zapsanými kulturními památkami podle zákona č. 20/1987 Sb. jsou: katastr k.ú. Hostivice

památka ochranné památkové pásmo r.č. 2 - 2245, výklenková 2 - 483, 483/4 kaplička r.č. 2 - 2245, výklenková 2 - 483, 483/5 kaplička r.č. 2 - 2243, sochy sv. Jana 2240 Nepomuckého a sv. Antonína (?) s křížem, socha sv. Františka Serafinského r.č. 2 - 2240 kostel sv. Jakuba Většího + sochy r.č. 2 - 2240/1 kostel sv.Jakuba Většího

umístění

pozn.

poutní kaple č. 11 poutní kaple č. 12 před kostelem na náměstí

na náměstí, p.č. 1, 2, 1289 část původně románský ze 2.pol. 13. stol., přestavěn ve 14. stol. Ve třicetileté válce zpustl a byl opět přestavěn v letech 1737 - 38. Bývalá kostnice byla r.1818 spojena s kostelem a upravena v



sakristii. Dostavba věže r.1857. r.č. 2 - 2240/2 ohradní zeď s bránou r.č. 2 - 2240/3 schodiště r.č. 2 - 2241/5 zámek s kaplí

špýchar hospodářská budova - východní hospodářská budova - severní kovárna mariánský sloup

r.č. 2 - 2242

na náměstí při silnici zámek z let 1662 - 92, raně barokní, byl Praha - K.Vary přestavěn kolem r.1734. Připojená kaple byla svěcena r.1756.

na náměstí v parku

Mariánský sloup na náměstí z r.1734 se sochami sv.Vavřince, sv.Kateřiny, sv.Floriana a sv.Víta fara, pozdně barokní z 18.stol.

r.č. 2 - 2244/3 fara, č.p. 5 ohradní zeď brána k.ú. Litovice

ochranné památkové pásmo výklenková kaplička výklenková kaplička areál tvrze č.p. 628-629

r.č. 2 - 2245, 483/2 r.č. 2 - 2245, 483/3 r.č. 2 - 2246

r.č. 2 - 2246/1 r.č. 2 - 2246/2 r.č. 2 - 2246/3 r.č. 2 - 2246/4 r.č. 2 - 2246/5 r.č. 2 - 2247

tvrz č.p. 628 správní budova obytný domek chlév ohradní zeď kaple sv. Jana Nepomuckého

poutní kaple č. 18, spadlá poutní kaple č. 19 tvrz, gotická, postavená biskupem Janem z Dražic kolem r.1330, barokní úprava v sýpku

p.č. 424/5, 9/1 část

Zájmové území dle Státního archeologického seznamu (SAS) ČR spadá do I. kategorie území s archeologickými nálezy, tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Poř. č. SAS 12-23-19/7

Název UAN Středověké Hostivice

13-23-25/20

Litovický potok

a

novověké

jádro

obce

Typ UAN I

I

Reg. správce NPÚ - ústřední prac. II.

Katastr Hostivice

Okres Prahazápad

Muzeum Prahy

Ruzyně Řepy Zličín Hostivice

Hl. m Praha

hl.m.

Prahazápad

Předpokládaný vývoj bez uplatnění územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace je základním předpokladem k plánovanému rozvoji obce v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Nedá se předpokládat, že by případná neexistence územního plánu zamezila jakýkoliv rozvoj Hostivice. Pro tento rozvoj by však stránka 43 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


chyběl základní plánovací podklad, což by pravděpodobně mělo za následek neřešení, případně nekoncepční řešení mnoha problémů rozvoje města. Toto by se projevilo především v negativním dopadu na urbanistickou strukturu a tím i v některých aspektech životního prostředí. Jednalo by se především o organizaci a zábory ZPF, lokalizací jednotlivých funkcí a využití ploch. Klimatické, geologické, geomorfologické a hydrologické poměry v řešeném území nebudou významně ovlivněny provedením či neprovedením koncepce.

A.3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY A.3.1

Půda

Změna č. 2 bude mít významný vliv na půdy. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Změnou č. 2 v hodnocených lokalitách Z2-2, Z2-3 a Z2-11 jsou postiženy půdy BPEJ:

2.01.00 2.02.00 2.25.14 4.10.00 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristiky klimatických regionů 2 – klimatický region T2– teplý, mírně suchý 4 – klimatický region MT1– mírně teplý, suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek 01

Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem

02

Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těžké, bezskeletu, převážně s příznivým vodním režimem

10

Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší

25

Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické,vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středn skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou



Půdy jsou podle BPEJ rozděleny dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, nejnižší ochranu mají půdy V. třídy ochrany, půdy s velmi nízkou produkční schopností.

BPEJ

Třída ochrany

2.01.00

I.

2.02.00

I.

2.25.14

IV.

4.10.00

I.



A.4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI Zvláštní ochrana přírody Národní park Lokality Změny č. 2 nezasahují do národního parku. Chráněná krajinná oblast Lokality Změny č. 2 nezasahují do chráněné krajinné oblasti. Maloplošně chráněná území zahrnují následující kategorie: Národní přírodní rezervace (NPR) Přírodní rezervace (PR) Národní přírodní památky (NPP) Přírodní památky (PP) Lokality Změny č. 2 nezasahují do maloplošných chráněných území, lokalita Z2-11 zasahuje do ochranného pásma PP Hostivické rybníky (parc. č. 68/4).

Přírodní památka Hostivické rybníky Tři rybníky na Litovickém potoce a s nimi sousedící pozemky v bezprostředním okolí zástavby obce Břve. Katastrální území: Litovice Nadmořská výška: 347–355 m Výměra: 112,9 ha Vyhlášeno: 1996 Komplex tří větších rybníků (Břevský – plocha 10 ha, Kala 13 ha a Litovický 18 ha) s přilehlými mokřady a převážně druhotnými lesními porosty je významnou ornitologickou lokalitou a bohatým mykologickým nalezištěm.

Geologie: Horninový podklad tvoří prekambrické (neoproterozoické) břidlice, které jsou překryty fluvizeměmi. V těsném okolí rybníků se vyskytují gleje, v širším okolí jsou vyvinuty kambizemě. Na vyvýšených místech se dochovaly pískovce křídového stáří.

Květena: Území v osídlené a zemědělsky využívané krajině bylo v minulosti zřejmě téměř úplně odlesněno. Dnešní dubohabrové lesní porosty přírodní památky a stejně tak lužní olšiny s topoly a jasanem téměř úplně postrádají bylinné patro, charakteristické pro tyto typy vegetace. Pestřejší jsou mokřadní porosty na některých březích rybníků a zejména tzv. břevská rákosina na jihozápadním okraji Břevského rybníka. Ještě v 70. letech 20. století odtud byla uváděna vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a upolín nejvyšší (Trollius simus), v současnosti však už potvrzeny nebyly. Blatouchové louky přestaly být koseny a zarostly rákosem. Pozůstatkem původní luční vegetace je roztroušeně se vyskytující hadí kořen větší (Bitorta major), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) nebo krvavec toten (Sanguisorba officinalis). V přilehlé olšině dosud roste kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Ve strouze u Litovického rybníka byl zaznamenán potočník vzpřímený (Berula erecta). stránka 46 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


V chráněném území byla v poslední době zjištěna populace nepůvodní a invazní rostliny štětičky větší (Virga strigosa). Na březích rybníků, v mokřadech a lesících se vyskytuje poměrně bohatá mykoflóra. Z vřeckovýtrusných hub tam roste vzácnější dřevní čihovitka větší (Ascocoryne cylichnium) a z hub nedokonalých velmi vzácný druh Rhinotrichella globulifera, který tvoří hnědožluté povlaky na spodní straně klobouků starých chorošů – jde o jedinou známou lokalitu v České republice. Ze stopkovýtrusných nelupenatých hub byl nalezen velice vzácný kornatec přejemný (Aleurodiscus delicatus) a z chorošů v Čechách vzácná outkovka bělavá (Antrodia albida). Z lupenatých to je více druhů, např. velice vzácná kalichovka půvabná (Haasiella venustissima) – je to její jediná známá lokalita v České republice, dále vzácná pečárka bělovlnná (Agaricus leucotrichus), nehojná křehutka orobincová (Psathyrella typhae), špička močálová (Marasmius limosus), šupinatka rákosová (Pholiota conissans = P. graminis) aj. Z břichatek tu byla před léty zjištěna hadovka smrdutá sukničková (Phallus impudicus var. obliteratus), která má pod kloboučkem zřetelný síťovitý závoj.

Zvířena: Území přírodní památky je cenné ornitologicky. Na rybnících hnízdí řada druhů vodních ptáků, např. polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), kachna divoká (Anas platarhynchos), potápka roháč (Podiceps cristatus), p. černokrká (P. nigricollis), p. malá (Tachybaptus ruficollis), lyska černá (Fulica atra) a slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). V rákosinách a blízkém okolí vod dále hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus), r. zpěvný (A. palustris), r. proužkovaný (A. schoenobaenus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) a konipas bílý (Motacilla alba). Zaznamenán byl rovněž výskyt moudivláčka lučního (Remiz pendulinus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a chřástala vodního (Rallus aquaticus). Soustava hostivických rybníků je také velmi důležitou tahovou zastávkou v jarním a podzimním období. V této době je zde možno pozorovat např. volavku popelavou (Ardea cinerea), v. bílou (Egretta alba), kopřivku obecnou (Anas strepera), čírku obecnou (Anas crecca), č. modrou (A. querquedula), racka chechtavého (Larus ridibundus), kormorána velkého (Phalacrocarax carbo), lžičáka pestrého (Anas clypeata) i orlovce říčního (Pandion haliaetus). V lesních a lesoparkových porostech se vyskytuje např. datel černý (Dryocopus martius), krahujec obecný (Accipiter nisus), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), puštík obecný (Strix aluco), žluva hajní (Oriolus oriolus) a celá řada pěvců. Z obojživelníků a plazů zde žije např. ropucha obecná (Bufo bufo), a r. zelená (B. viridis), skokan hnědý (R. temporaria), zelení skokani (Rana esculenta synkl.), užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z minulosti existují záznamy o výskytu rosničky obecné (Hyla arborea) a kuňky obecné (Bombina bombina). Doupné stromy v břehových porostech a blízká zástavba poskytují útočiště netopýrům, kteří v chráněném území nacházejí vynikající potravní podmínky. Byl zde zaznamenán netopýr vodní (Myotis daubentonii), n. řasnatý (M. nattereri), n. večerní (Eptesicus serotinus), n. ušatý (Plecotus auritus), n. dlouhouchý (P. austriacus), n. rezavý (Nyctalus noctula). Z reliktních a ekologicky vyhraněných fytofágních brouků zde žijí mokřadní mandelinkovití Donacia simplex, Altica lythri a Psylliodes affinis a z nosatcovitých reliktní Neophytobius quadrinodosus. V rákosinách na březích rybníků se vyskytují střevlíci Odacantha melanura a Demetrias imperialis. V suchých větvích se vyvíjí brouk Dissoleuucas niveirostris z čeledi Anthibidae, ve starých choroších žije potemník Bolitophagus reliculatus. V duhohabrovém lese ve východní části území byl zjištěn reliktní nosatec Brachysomus echinatus.

Historie: První zmínky o rybnících pocházejí ze 14. století. Od doby císaře Rudolfa II. slouží soustava jako zdrojová oblast pražského hradního vodovodu.



Využití: Rybníky jsou využívány rybářsky. Územím přírodní památky vede naučná stezka. Nebezpečí pro území spočívá v případné urbanizaci navazujících pozemků.

Obecná ochrana přírody Natura 2000 Na území České republiky je soustava členěna na ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Lokality Změny č. 2 nezasahují do PO ani EVL. Významné krajinné prvky (VKP) Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje v §3 (b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. VKP jsou děleny na prvky ze zákona (ty, které zákon přímo vyjmenovává) a prvky zaregistrované orgánem ochrany přírody. VKP ze zákona: lesy rašeliniště vodní toky rybníky jezera údolní nivy



Podle okresního generelu ÚSES je v řešeném území 15 VKP, lokalitami Změny č. 2 může být ovlivněn VKP 96 – Za Ovčínem-Břve (lokalita Z2-11). Číslo prvku: VKP 96 Název prvku: Za ovčínem - Břve Postavení prvku v SES: Významný krajinný prvek, funkční Rozloha: 4,95 ha Stručný popis prvku: Louka s mezemi Popis bioty: stromové patro - SV, TR, OR, keřové patro - HH, RZ, bylinné patro - třtina křovištní, divizna velkokvětá, čekanka obecná, řebříček obecný, mochna stříbrná, smetánka lékařská, pelyněk Cílový stav: Luční společenstvo. Návrh na opatření: Kosení nebo pasení, dosadba mezí Přírodní parky V řešeném území nebyl vyhlášen žádný přírodní park.

A.5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT A.5.1 Vlivy na obyvatelstvo a hmotné statky Hluk Hluk z pozemní dopravy Hodnocené lokality Z2-1, Z2-2 a Z2-11 leží podle strategické hlukové mapy i podle výpočtu hladiny akustického tlaku mimo vliv hluku z pozemní dopravy. Do severní části lokality Z2-3 zasahuje pásmo SHM 60 - 65 dB. Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku provedený na základě odborného odhadu intenzit dopravy v ulici Československé armády prokázal průměrnou vzdálenost izofony 60 dB 10,1 m od osy krajního pruhu komunikace (denní doba), resp. průměrnou vzdálenost izofony 50 dB 13,1 m od osy krajního pruhu komunikace (noční doba). Hodnocené lokality Z2-1, Z2-2 a Z2-11 vyhovují navrhovanému využití území (nerušící výroba a komerce, průmyslová výroba sklady, čistě obytné území). Zástavbu lokality Z2-3 (nerušící výroba a komerce) je třeba řešit tak, aby byl dodržen hygienický limit pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb tj. minimálně 15 m od osy krajního pruhu komunikace. Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku v lokalitách (parkoviště, klimatizační jednotky apod.) bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných akustických studií. Zdrojem hluku ve vztahu k obyvatelstvu nejbližší obytné zástavby bude u všech hodnocených lokalit etapa výstavby. Bez znalosti zhotovitelů jednotlivých staveb a jejich harmonogramu prací, technického vybavení apod. je etapu výstavby vyhodnotit z hlediska konkrétní akustické zátěže nemožné. Z navrženého funkčního využití je patrné, že půjde o rutinní stavební práce, u nichž lze dodržování hygienických limitů zajistit např. měřením hluku v průběhu výstavby a případnou úpravou harmonogramu prací. Hluk z leteckého provozu Ochranné hlukové pásmo letiště Ruzyně v současné době zahrnuje katastrální území Ruzyně, Řepy, Přední Kopanina, Horoměřice, Tuchoměřice, Kněževes, Středokluky, Dobrovíz, Hostouň a Jeneč. Na katastrálním území města Hostivice v současnosti není



vyhlášeno ochranné hlukové pásmo (OHP) letiště Praha – Ruzyně. Pokud by byla hranice vedena kontinuálně, pak by hranice vyhlášeného OHP zasahovala na k.ú. Hostivice v severovýchodní části katastru v oblasti Palouky a dále v severní části katastru, přiléhající k hranicím letiště, zvané U Průhonu. Hranice ochranného hlukového pásma tvoří výrazné geografické prvky (silnice, ulice, hranice významných pozemků apod.) a spojnice významných bodů v terénu (geodetické body, křižovatky apod.). Jedná se tedy o hranice smluvní, s nimiž všechny zúčastněné strany vyjádřily souhlas. K vlastní ochraně obyvatel před nepříznivými účinky hluku z leteckého provozu slouží režimy, které jsou rozděleny na stávající a novou výstavbu.

Záměr vybudovat paralelní RWY 06R/24L vnáší významné změny do uspořádání letového provozu a s tím souvisí i změny v hlukové zátěži okolí letiště PRAHA RUZYNĚ. Další významnou změnou je novela legislativy na ochranu před hlukem z roku 2006 a v neposlední řadě je nutné přihlížet i k očekávanému nárůstu výkonů letiště PRAHA RUZYNĚ v příštím desetiletí. Stávající ochranné hlukové pásmo LKPR bude tudíž vyžadovat poměrně rozsáhlé úpravy. Návrh ochranného hlukového pásma letiště PRAHA RUZYNĚ je přílohou č.14 dokumentace EIA (kód záměru MZP090). Návrh je prvním (pracovním) podkladem k jednání o vedení nové hranice OHP a o režimových opatřeních v pásmu, která mají za cíl dosáhnout shodu mezi všemi subjekty zúčastněnými v územním řízení. .



Radonové riziko Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření. A.5.2 Vlivy na klima Charakter všech hodnocených záměrů Změny č. 2 vylučuje jakýkoliv významnější vliv na klima. A.5.3 Vlivy na ovzduší Změna č. 2 výslovně neumisťuje do území žádný nový zdroj znečišťování ovzduší. Ve výrobních a komerčních prostorách lze předpokládat umístění malých, případně i středních a velkých zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu platné právní úpravy. Umístění středních a velkých zdrojů bude podléhat příslušným povolovacím řízením. Celkový vliv těchto zdrojů znečišťování ovzduší v době provozu lze hodnotit jako nevýznamný. K přechodnému zvýšení znečišťování ovzduší pravděpodobně dojde v průběhu výstavby (emise tuhých znečišťujících látek a emise z dopravy). Ani tento vliv nebude významný. A.5.4 Vlivy na vodu Hodnocené lokality Změny č. 2 Z2-2, Z2-3 a Z2-11 určené k zástavbě je možné bez větších problémů napojit na stávající rozvody vodovodu a kanalizace. U lokality Z2-1 se předpokládá likvidace odpadních vod v jímkách na vyvážení. Hodnocené lokality Změny č. 2 určené k zástavbě jsou situovány mimo záplavové území Q100 Vliv Změny č. 2 na vodu bude nevýznamný. A.5.5 Vlivy na přírodu (flora, fauna, biologická rozmanitost) Změna č. 2 předpokládá využití pro stavební rozvoj plochy orné půdy, trvalé travní porosty a zahrady. Na všech těchto plochách se dá předpokládat převážně chudá biota bez významných živočišných a rostlinných druhů. Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán ochrany přírody sdělil, že v souladu s ust. § 45i zákona lze vyloučit významný vliv předložené koncepce, samostatně i ve spojení s jinými, na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními předpisy (Natura 2000). Lokality Změny č. 2 přímo nezasahují do ploch zeleně s přírodní funkcí (místní prvky ÚSES), Lokalita Z2-11 zasahuje do ochranného pásma PP Hostivické rybníky (p.č. 68/4, k.ú. Litovice), lokalita se dále nachází na ploše VKP 96 – Za Ovčínem-Břve. Český svaz ochránců přírody Hostivice považuje urbanizaci a zastavění okolních pozemků za největší hrozbu pro PP Hostivické rybníky. Hrozí zejména izolace území od navazující volné krajiny a další zvýšení rekreačního tlaku na chráněné území. Hrozbou pro polní a luční druhy ptáků a na ptactvo vázané na rozptýlenou zeleň je ztráta pestrosti (mozaikovité struktury) v okolí rybníků. Uvažovat lze rovněž o narušení migračních tras obojživelníků a dalších živočichů. Vliv lokality Z2-11 je třeba považovat za výrazný. Se záměrem nesouhlasí



příslušný orgán ochrany přírody (MěÚ Černošice), Útvar rozvoje hl. m. Prahy a někteří místní občané.

A.5.6 Vlivy na kulturní dědictví Objektů kulturního dědictví se Změna č. 2 nedotýká. Vliv zanedbatelný. A.5.7 Vlivy na půdu Z hodnocených lokalit Změny č. 2 dojde k novému trvalému záboru celkem 13,39 ha orné půdy. Kompletní Změna č. 2 předpokládá zábor 15,06 ha zemědělské půdy.

ZÁBORY ZPF V ZASTAVITELNÉM ÚZEMÍ - ZMĚNA č. 2. a) Nové zábory zemědělské půdy podle lokalit a stupňů přednosti v ochraně:

Navrhované funkční využití výroba a sklady (VP) nerušící výroba a komerce (NK) všeobecně obytné území (OV) všeobecně obytné území (OV) smíšené obytné území (OS) plocha občanského vybavení, veřejně prospěšná stavba čistě obytné území (OC) plochy železnice, železniční zastávka, přístupová komunikace Změna ÚPSÚ celkem

Výměra pozemků [ha, km]

Kvalita pozemků

Zábor

BPEJ 4.10.00 4.10.00 2.25.14 2.60.00 2.37.16 2.60.00 2.37.16

st. přednosti I. I. IV. I. V. I. V.

(ha) 0.78 7.63 1.58 0.39 0.03 0.37 0.01

2.25.14

IV.

0.58

2.63.00

III.

0.13

3,4 ha orná půda

2.01.00 2.25.14 2.30.11

I. IV. IV.

0.34 1.94 1.12

Z2-16 0,16 ha orná půda

2.02.00

I.

0.16

lokalita celkem kultura Z2-2 0,78 ha orná půda Z2-3

9,21 ha orná půda

Z2-7

0,42 ha trvalý travní porost

Z2-8

0,38 ha trvalý travní porost

Z2-9

0,58 ha orná půda

Z2-10 0,37 ha

Z2-11

zahrada (část lokality)

15.06

b) Nové zábory zemědělské půdy podle podílu z celkových záborů ZPF:

stupeň přednosti v ochraně I. II. III. IV. V.

odnímaná plocha (ha) 9.67 0 0.13 5.22 0.04

podíl z celkových záborů ZPF 64.2% 0.0% 0.9% 34.7% 0.3%



celkem

15.06

100.0%

Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu (Metodický pokyn MŽP OOLP/1067/96). Záměry Změny č. 2 nesouvisejí s obnovou ekologické stability krajiny ani nejde o liniové stavby zásadního významu. Souhlas orgánu ochrany ZPF je proto málo pravděpodobný u lokality Z2-3, akceptovatelný je u lokality Z2-2 (rozšíření stávajícího areálu o 0,78 ha). Záměry jsou rovněž v rozporu s tezí Státní politiky životní prostředí „chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území“. Vliv významný.

A.6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT A JEJICH ZHODNOCENÍ A POPIS POUŽITÝCH METOD HODNOCENÍ Změna č. 2 ÚPO Hostivice je řešena v jediné variantě.

A.7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Realizací záměrů Změny č. 2 dojde k nevratným změnám ve využívání území. Nejvážnější negativní vlivy vyvolají záměry Z2-3 (rozsáhlý zábor orné půdy v I. třídě ochrany) a Z2-11 (negativní vlivy na přírodu a zvláště chráněné území). Kompenzační opatření, nebo opatření ke snížení negativních vlivů v tomto případě nepřipadají do úvahy. Jediným způsobem, jak negativním vlivům zabránit je nerealizace uvedených záměrů (preventivní opatření). Zpracovatelé proto doporučí vypustit oba uvedení záměry ze Změny č. 2.

A.8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Změna č. 2 částečně v rozporu s cíli ochrany životního prostředí, které jsou přijaty ve výše uvedených (kap. 1) relevantních materiálech na vnitrostátní úrovni. Jde o cíle v oblasti ochrany zemědělské půdy a ochrany přírody ve vztahu k lokalitám Z2-3 a Z2-11.



A.9 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vzhledem k velikosti a závažnosti vlivů Změny č. 2 na životní prostředí a veřejné zdraví nejsou navrženy.

A.10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Vlivy na obyvatelstvo a hmotné statky Hluk Hluk z pozemní dopravy Hodnocené lokality Z2-1, Z2-2 a Z2-11 leží podle strategické hlukové mapy i podle výpočtu hladiny akustického tlaku mimo vliv hluku z pozemní dopravy. Do severní části lokality Z2-3 zasahuje pásmo SHM 60 - 65 dB. Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku provedený na základě odborného odhadu intenzit dopravy v ulici Československé armády prokázal průměrnou vzdálenost izofony 60 dB 10,1 m od osy krajního pruhu komunikace (denní doba), resp. průměrnou vzdálenost izofony 50 dB 13,1 m od osy krajního pruhu komunikace (noční doba). Hodnocené lokality Z2-1, Z2-2 a Z2-11 vyhovují navrhovanému využití území (nerušící výroba a komerce, průmyslová výroba sklady, čistě obytné území). Zástavbu lokality Z2-3 (nerušící výroba a komerce) je třeba řešit tak, aby byl dodržen hygienický limit pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb tj. minimálně 15 m od osy krajního pruhu komunikace. Umístění případných jednotlivých zdrojů hluku v lokalitách (parkoviště, klimatizační jednotky apod.) bude nutné posuzovat individuálně na základě zpracovaných akustických studií. Zdrojem hluku ve vztahu k obyvatelstvu nejbližší obytné zástavby bude u všech hodnocených lokalit etapa výstavby. Bez znalosti zhotovitelů jednotlivých staveb a jejich harmonogramu prací, technického vybavení apod. je etapu výstavby vyhodnotit z hlediska konkrétní akustické zátěže nemožné. Z navrženého funkčního využití je patrné, že půjde o rutinní stavební práce, u nichž lze dodržování hygienických limitů zajistit např. měřením hluku v průběhu výstavby a případnou úpravou harmonogramu prací. Hluk z leteckého provozu Záměr vybudovat paralelní RWY 06R/24L vnáší významné změny do uspořádání letového provozu a s tím souvisí i změny v hlukové zátěži okolí letiště PRAHA RUZYNĚ. Další významnou změnou je novela legislativy na ochranu před hlukem z roku 2006 a v neposlední řadě je nutné přihlížet i k očekávanému nárůstu výkonů letiště PRAHA RUZYNĚ v příštím desetiletí. Stávající ochranné hlukové pásmo LKPR bude tudíž vyžadovat poměrně rozsáhlé úpravy.

Radonové riziko Každý navrhovatel umístění stavby je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. Stavební úřad stanoví ve vymezených případech podmínky pro provedení preventivních opatření. Vlivy na klima



Charakter všech hodnocených záměrů Změny č. 2 vylučuje jakýkoliv významnější vliv na klima. Vlivy na ovzduší Změna č. 2 výslovně neumisťuje do území žádný nový zdroj znečišťování ovzduší. Ve výrobních a komerčních prostorách lze předpokládat umístění malých, případně i středních a velkých zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu platné právní úpravy. Umístění středních a velkých zdrojů bude podléhat příslušným povolovacím řízením. Celkový vliv těchto zdrojů znečišťování ovzduší v době provozu lze hodnotit jako nevýznamný. K přechodnému zvýšení znečišťování ovzduší pravděpodobně dojde v průběhu výstavby (emise tuhých znečišťujících látek a emise z dopravy). Ani tento vliv nebude významný. Vlivy na vodu Hodnocené lokality Změny č. 2 určené k zástavbě je možné bez větších problémů napojit na stávající rozvody vodovodu a kanalizace i elektrické energie a plynu. Hodnocené lokality Změny č. 2 určené k zástavbě jsou situovány mimo záplavové území Q100. Vliv Změny č. 2 na vodu bude nevýznamný. Vlivy na přírodu (flora, fauna, biologická rozmanitost) Změna č. 2 předpokládá využití pro stavební rozvoj plochy orné půdy, trvalé travní porosty a zahrady. Na všech těchto plochách se dá předpokládat převážně chudá biota bez významných živočišných a rostlinných druhů. Příslušný orgán ochrany přírody vyloučil vliv na lokality Natura 2000. Lokality Změny č. 2 přímo nezasahují do ploch zeleně s přírodní funkcí (místní prvky ÚSES), Lokalita Z2-11 zasahuje do ochranného pásma PP Hostivické rybníky (p.č. 68/4, k.ú. Litovice), lokalita se dále nachází na ploše VKP 96 – Za Ovčínem-Břve. Český svaz ochránců přírody Hostivice považuje urbanizaci a zastavění okolních pozemků za největší hrozbu pro PP Hostivické rybníky. Hrozí zejména izolace území od navazující volné krajiny a další zvýšení rekreačního tlaku na chráněné území. Hrozbou pro polní a luční druhy ptáků a na ptactvo vázané na rozptýlenou zeleň je ztráta pestrosti (mozaikovité struktury) v okolí rybníků. Uvažovat lze rovněž o narušení migračních tras obojživelníků a dalších živočichů. Vliv lokality Z2-11 je třeba považovat za výrazný. Se záměrem nesouhlasí příslušný orgán ochrany přírody (MěÚ Černošice), Útvar rozvoje hl. m. Prahy a někteří místní občané. Vlivy na kulturní dědictví Objektů kulturního dědictví se Změna č. 2 nedotýká. Vliv zanedbatelný. Vlivy na půdu Z hodnocených lokalit Změny č. 2 dojde k novému trvalému záboru celkem 13,39 ha orné půdy. Kompletní Změna č. 2 předpokládá zábor 15,06 ha zemědělské půdy. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu (Metodický pokyn MŽP OOLP/1067/96). Záměry Změny č. 2 nesouvisejí stránka 55 z 70 IKP Consulting Engineers, s. r. o.


s obnovou ekologické stability krajiny ani nejde o liniové stavby zásadního významu. Souhlas orgánu ochrany ZPF je proto málo pravděpodobný u lokality Z2-3, akceptovatelný je u lokality Z2-2 (rozšíření stávajícího areálu o 0,78 ha). Záměry jsou rovněž v rozporu s tezí Státní politiky životní prostředí „chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území“. Vliv významný.

ZÁVĚR: Na základě získaných podkladů a informací k posuzovanému záměru a na podkladě zhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, můžeme konstatovat, že realizací záměrů Změny č. 2 dojde k nevratným změnám ve využívání území. Nejvážnější negativní vlivy vyvolají záměry Z2-3 (rozsáhlý zábor orné půdy v I. třídě ochrany) a Z2-11 (negativní vlivy na přírodu a zvláště chráněné území). Kompenzační opatření, nebo opatření ke snížení negativních vlivů v tomto případě nepřipadají do úvahy. Jediným způsobem, jak negativním vlivům zabránit je nerealizace uvedených záměrů (preventivní opatření). Zpracovatelé proto doporučují vypustit oba uvedené záměry ze Změny č. 2. Při nerealizaci uvedených záměrů je Změna č. 2 UPO Hostivice pro dané území ekologicky únosná a nedojde k nadměrnému zatížení životního prostředí ani k negativnímu ovlivnění veřejného zdraví

Návrh stanoviska ke koncepci Název koncepce Název organizace IČ Sídlo

Změna č. 2 územního plánu obce Hostivice Městský úřad Hostivice 00241237 Husovo náměstí 13 252 80 Hostivice

JMÉNO A PŘÍJMENÍ OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE

Ing. Jiří Kučera Odpovědný řešitel:

Ing. Miloš Andrš A-EKO Padovská 585/8 109 00 Praha 10 tel.: 602 891 149 e-mail: [email protected]

Příslušný úřad na základě SEA dokumentace a všech zjištěných souvisejících informací vydává pro koncepci „Změna č. 2 územního plánu obce Hostivice“ souhlasné stanovisko



Seznam zkratek a pojmů používaných v textu BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka HPJ hlavní půdní jednotka EIA Environmental Impact Assesement - posuzování vlivů na životní prostředí EO ekvivalentní obyvatel NV nařízení vlády PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa TZL tuhé znečišťující látky ZPF zemědělský půdní fond CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod ÚSES územní systém ekologické stability SEA Strategic Environmental Assessment - posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí SES systém ekologické stability ÚPD územně plánovací dokumentace VKP významný krajinný prvek NUTS La Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques (tj. nomenklatura územních statistických jednotek) IČZÚJ identifikační číslo základní územní jednotky

POUŽITÁ LITERATURA Buchar J.: Zoogeografie. SPN, Praha, 1983. Culek M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, 1996. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987. Vlček V a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984 Löw J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Nakl. Doplněk Brno, 1995. Neuhäuslová, Z. – kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia, 1997. Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 1 – 4. Academia, Praha, 1980. Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno, 1973.

Dále byly využity informace přístupné na internetových adresách: http://nts2.cgu.cz/ http://www.chmu.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html http://monumnet.npu.cz/monumnet.php/ http://portal.cenia.cz/ http://geoportal.cenia.cz/ http://mesta.obce.cz/ http://www.uhul.cz/ftp http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php MAPOVÉ PODKLADY Základní mapa ČR 1 : 25 000, Základní mapa ČR 1 : 50 000, Základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000



B Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na území NATURA 2000 V koordinovaném stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání Změny č. 2 ÚPO Hostivice č.j. 103287/2009/KUSK/OŽP/La ze dne 23.7.2009 příslušný orgán konstatuje, že lze vyloučit významný vliv této změny územního plánu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními předpisy.

C Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Řešené území patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Černošice, pro které jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP). Sledované lokality této změny územního plánu (Z2-1, Z2-2, Z2-3 a Z2-11) mohou mít přímou či nepřímou souvislost s následujícími vybranými sledovanými jevy obsaženými v ÚAP a v doplňujících pracovních průzkumech a rozborech řešeného území: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

vrchní vedení VN 22 kV (Z2-3, Z2-11) ochranné pásmo přírodní památky Hostivické rybníky (Z2-11) hlukové ochranné pásmo letiště Praha – Ruzyně (Z2-3) ochr. pásmo s omezením výšky staveb VPD 06-24 letiště Praha – Ruzyně (Z2-3) ochr. pásmo silnice II/606 (Z2-3) ochr. pásmo železniční tratě č. 122 (Z2-3) zemědělská půda (Z2-2, Z2-3, Z2-11) přestavbové území – „brownfield“ (Z2-1)

Návrh změny č. 2 ÚPO Hostivice respektuje většinu uvedených limitů. Podle možností řeší vlivy záměrů na okolí. Konkrétně: • •

• • •

ad 1) - průběh tras vrchního vedení VN, pokud budou v kolizi s budoucím využitím území a tvarem zástavby, bude podle potřeby upraven, uvnitř zástavby bude navrženo kabelové vedení a kabelové trafostanice. ad 2) – lokalita Z2-11 zasahuje částečně do ochranného pásma přírodní památky Hostivické rybníky; tento zásah je v rozporu s přírodní funkcí a krajinnou hodnotou této lokality; částečnou kompenzací by mohlo být pouze zmenšení rozsahu lokality a omezení její zastavitelnosti sníženými prostorovými regulativy (max. procento zastavění, max. výška objektů); i v tomto případě je však kompenzace nedostatečně účinná, a proto jediný způsobem, jak zabránit negativním vlivům, je změnu nerealizovat. ad 3) – v případě zástavby lokality nebytovými funkcemi je vliv hluku z provozu letiště akceptovatelný. ad 4) – omezení výšky staveb je v dané lokalitě nad potřebami zástavby a nad regulativy používanými pro funkční typ NK – nerušící výroba, služby a komerce, tj. 13,5m + 6m stožáry, komíny apod. ad 5) využití plochy Z2-3 je omezeno pouze v těsné blízkosti silnice (15m).



• •

•

ad 6) – využití plochy ve vzdálenosti 60m od železniční tratě podléhá vyjádření jejího správce (SŽDC, a.s.), vzhledem k lokálnímu významu tratě se nepředpokládá výrazné omezení využitelnosti plochy. ad 7) – střet s kvalitní zemědělskou půdou (I. stupeň přednosti v ochraně dle BPEJ) je kromě přestavbové lokality Z2-1 v případě všech tří ostatních lokalit; lok. Z2-2 představuje 0,78 ha záborů I. stupně, lokalita Z2-3 7,63 ha a lokalita Z2-11 0,34 ha ZPF I. stupně přednosti v ochraně; z uvedeného vyplývá, že zejména lokalita Z2-3 představuje neúměrný zásah do hodnoty kvalitní zemědělské půdy a jediným způsobem, jak tomuto negativnímu zásahu zabránit, je změnu nerealizovat. ad 8) – celou lokalitu Z2-1 je možné označit za přestavbové území typu „brownfield“ (areál bývalého vojenského palpostu) – transformace zanedbaného území do funkce nerušící výroby, komerce, skladů apod. je reálným a vhodným typem revitalizace a nového využití území, které leží mimo jakýkoli kontakt s obytnou zástavbou.



D Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území SWOT analýza území v řešených lokalitách: plocha pro nerušící výrobu, služby a komerci, změna využití bývalého vojenského palpostu

Životní prostředí rozptýlená vzrostlá zeleň uvnitř areálu možné znečištění půdy, estetické a hygienické závady území typu „brownfield“ Hospodářský rozvoj výhodná poloha pro rozvoj území bez odpovídající infrastruktury podnikatelských aktivit, napojení na dopravní infrastrukturu

nelze hodnotit

Soudržnost společenství obyvatel nelze hodnotit

SLABÉ STRÁNKY

SILNÉ STRÁNKY

Z2-1

Hospodářský rozvoj transformace větší části území na funkci bez možnosti vhodné transformace a nerušící výroby a komerce, umožněná nové výstavby bude území dále chátrat územním plánem, je jedinou ekonomicky a nabízet stále podřadnější způsoby reálnou formou využití a podmínkou využití rozvoje areálu; posílení zaměstnanosti v místě Soudržnost společenství obyvatel vhodná transformace posílí příliš obtěžující provoz (zejména hlukem sounáležitost obyvatel k tomuto místu, a dopravní zátěží) může vyvolat odpor vzhledem k odlehlosti od obytné obyvatel zástavby jsou snesitelné i činnosti, které by jinde vyvolávaly odpor

OHROŽENÍ

PŘÍLEŽITOSTI

Životní prostředí ochrana a doplňování prvků možný nárůst hlukové zátěže vnitroareálové zeleně, případná sanace z výstavby, provozu a dopravní obsluhy půdy výrobních a skladových areálů



SILNÉ STRÁNKY

vysoká kvalita ZPF dle BPEJ

Hospodářský rozvoj prosperující a dobře technologicky limitující rozloha areálu vybavený areál se zaměřením na zpracování odpadů

nelze hodnotit

PŘÍLEŽITOSTI

Životní prostředí území bez stabilizujících prvků životního prostředí


Životní prostředí dostatečná vnitroareálová a ochranná rozšíření areálu představuje nároky na zeleň podpoří ekologickou stabilitu; zábor ZPF, nebezpečí nárůstu dopravní obecně prospěšný přínos provozu obsluhy projíždějící podél obytných částí ekologického zpracování odpadů města Hospodářský rozvoj umožnění dalšího rozvoje prosperujícího neumožnění rozvoje stávajícího areálu areálu; může znamenat snížení jeho posílení zaměstnanosti v místě konkurenceschopnosti a životaschopnosti Soudržnost společenství obyvatel modernizace a rozvoj areálu přispěje případný nárůst dopravní obsluhy k posílení sounáležitosti obyvatel projíždějící městem může vyvolat odpor s místem obyvatel

SLABÉ STRÁNKY

rozšíření plochy VP – průmyslová výroba a sklady, areál na ekologické zpracování odpadů

OHROŽENÍ

Z2-2



SILNÉ STRÁNKY

vysoká kvalita ZPF dle BPEJ

využívání plochy pro intenzivní zemědělskou výrobu – orná půda nelze hodnotit

PŘÍLEŽITOSTI

Životní prostředí zatížení hlukem z letecké, silniční a železniční dopravy; ekologická nestabilita velkých ploch orné půdy Hospodářský rozvoj


Životní prostředí při dostatečném podílu zelených ploch vlivem realizace změny by došlo v rámci realizace komerční zóny by k nenávratné ztrátě cca 7,63 ha orné mohlo dojít k posílení ekologické stability půdy nejvyšší bonity; území zástavba až k hranicím obce Jeneč by způsobila faktický srůst sídel, což je nežádoucí z hlediska krajinotvorného; možnost negativních vlivů z výstavby a provozu komerční zóny, zejména prašnosti a hluku z dopravy; pravděpodobné zvýšení hlukové zátěže z budoucího provozu letiště Praha – Ruzyně Hospodářský rozvoj další rozvoj ekonomických aktivit, nové nebude realizována nebo se opozdí pracovní příležitosti zástavba v již vymezených zastavitelných plochách pro nebytové funkce na severním okraji města – tyto plochy jsou přitom pro daný účel vhodnější Soudržnost společenství obyvatel v případě vhodné a veřejně přístupné negativní vlivy výstavby komerční zóny a náplně komerční zóny může dojít případný nárůst dopravní obsluhy k posílení kvality občanské vybavenosti, projíždějící městem může vyvolat odpor služeb a příležitostí k aktivnímu trávení obyvatel volného času

SLABÉ STRÁNKY

nová plocha pro nerušící výrobu, služby a komerci směrem k Jenči

OHROŽENÍ

Z2-3



Soudržnost společenství obyvatel omezené rekreační využívání nedostatečná prostupnost krajiny, nízká sounáležitost obyvatel s prostředím Životní prostředí realizací navrhované obytné zóny by údržba a revitalizace Hostivických rybníků a jejich okolí, doplnění zelených došlo k nenávratným negativním vlivům na funkci přírodní památky Hostivické ploch s funkcí ÚSES (biocentra, biokoridory), zpřístupnění pro pěší rybníky; návštěvníky a nalezení vhodné náplně faktickým srůstem částí města Břve a umožňující ochranu a rozvoj přírodních Litovice by došlo k trvalému poškození krajinného rázu a izolování přírodní hodnot a přiměřenou rekreační funkci památky od volné krajiny západním pro obyvatele města směrem Hospodářský rozvoj možnosti ekologického zemědělského a údržba a rozvoj přírodních a rekreačních lesnického hospodaření forem využití nebude mít ekonomické zdroje Soudržnost společenství obyvatel ve variantě bez realizace obytné zóny se realizace záměru nové obytné zóny začleněním lokality do přírodního a v relativně odlehlé poloze vůči městu by mohlo způsobit vnější i vnitřní sociální krajinného rámce je možné očekávat zlepšení estetické hodnoty území, izolaci nových obyvatel, vznik drahé průchodnosti krajiny a rekreačního „noclehárny“, jejíž kontakty s okolím jsou realizovány prakticky jen osobními využívání, což posílí sounáležitost obyvatel k sídlu a sociální kontakty automobily

SLABÉ STRÁNKY

Životní prostředí přírodní a krajinářské hodnoty přírodní místy zhoršená kvalita údržby zeleně a památky Hostivické rybníky a jejího vodních ploch okolí, potenciál dalšího rozvoje těchto hodnot včetně rekreačního využití Hospodářský rozvoj zemědělská a lesnická produkce je omezena prioritní funkcí ochrany přírody

OHROŽENÍ

PŘÍLEŽITOSTI

SILNÉ STRÁNKY

Z2-11 nová plocha pro čistě obytné území mezi Břvemi a Litovicemi

D.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ • •

Nejvážnější „hrozbou“ v případě lokality Z2-1 je ponechání současného neuspokojivého a zanedbaného stavu využití území. Pokud má být tento stav změněn, je jednou z podmínek realizovat navrženou změnu územního plánu. V případě lokality Z2-2 může určité hrozby představovat realizace změny, pokud nebude konkrétní záměr proveden citlivě s ohledem na bezprostřední prostředí a město. Eliminace těchto hrozeb je technicky možná a realizací záměru je možné dosáhnout příznivých vlivů po stránce ekonomické, sociální i po stránce lokální



• •

ekologické stability. V širším kontextu má naopak provoz zabývající se ekologickým zpracováním odpadů své nezastupitelné a ekologicky velmi významné místo. Hrozby v případě lokality Z2-3 jsou jednoznačně spojeny s případnou realizací změny, přičemž možnosti eliminace těchto hrozeb prakticky neexistují. Nejvážnější hrozbou je nenávratný zábor značné rozlohy nejkvalitnější zemědělské půdy. Rovněž v případě lokality Z2-11 je hrozba nenávratných poškození spojena s případnou realizací změny územního plánu. Poškození se týká přírodních a krajinných hodnot, ale též nebezpečí vzniku nových sociálních problémů.

D.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ •

Z hlediska celoměstského lze za slabou stránku považovat nedostatek ploch, tras a vybavenosti pro každodenní příměstskou rekreaci dynamicky rostoucího počtu obyvatel města. Navrhované změny v dílčích lokalitách území nemají prakticky žádný vliv na posílení této slabé stránky, naopak realizace změny v lokalitě Z2-11 by tuto slabou stránku ještě více prohloubila.

D.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ •

Změnou v lokalitě Z2-1 dojde k využití příležitosti nalezení nové funkce pro opuštěný vojenský areál. Realizace navrhované změny územního plánu v lokalitě Z2-11 by naopak znamenala významnou komplikaci pro využití příležitostí daného území ve smyslu žádoucího rozvoje přírodních, krajinných a rekreačních prvků.

D.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ •

Z významných hodnot posuzovaných lokalit změny územního plánu lze jmenovat pouze zemědělský půdní fond nejvyšší bonity a sousedství přírodní památky Hostivické rybníky v případě lokality Z2-11. Lze konstatovat, že v případě realizace změn č. Z2-3 a Z2-11 v navrhovaném rozsahu budou tyto hodnoty výrazným a nenávratným způsobem narušeny.

E Vyhodnocení přínosu změny územního plánu k naplnění priorit územního plánování Řešené území leží v rozvojové oblasti Praha (OB1) vymezené platnou Politikou územního rozvoje ČR (2008). Priority územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje ČR (2008, schválena vládou ČR 20.7.2009) a vyhodnocení přínosu změny územního plánu k jejich naplnění: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i



jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Ve vztahu k této prioritě má změna územního plánu ve sledovaných lokalitách pouze místní charakter. Výjimkou je záměr realizace nové obytné zóny v lokalitě Z2-11, který je v rozporu s principy ochrany a rozvoje přírodních hodnot území.

(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Navrhovaná změna v lokalitě Z2-11 vytváří do jisté míry podmínky pro vznik nežádoucí prostorově sociální segregace a z toho důvodu tuto změnu nelze doporučit.

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Změna ÚPO nevytváří komplexní řešení, ale stávající koncepci doplňuje na základě nových soukromých i veřejných požadavků. Požadavky na rozvoj nových zastavitelných ploch souvisejí s polohou území v rozvojové oblasti Praha. V zájmu ochrany hodnot území je však třeba uvedené požadavky regulovat při respektování předpisů a zásad územního plánování a zvláštních předpisů.

(17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Lokality změny územního plánu ÚPO Hostivice se nacházejí v území, které je z celostátního pohledu jedno z hospodářsky nejsilnějších, není strukturálně postiženo, má relativní dostatek pracovních příležitostí a nejnižší nezaměstnanost. Z tohoto hlediska nemá uvedená priorita zásadní význam a argumenty rozvoje pracovních příležitostí v lokalitách Z2-1, Z2-2 a Z2-3 mají jen okrajový význam.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.



Měřítko této změny ÚPO, rozsah řešeného území a charakter navržených změn nemají praktický vliv na změny v sídelní struktuře a vztahy k okolním městským nebo venkovským sídlům.

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty, na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Tato priorita je významnou měrou naplňována v případě lokality Z2-1, která umožňuje revitalizaci areálu typu „brownfield“ bývalého vojenského využití. Lokality Z2-3 a Z2-11 směřují proti principu ochrany nezastavěného území a veřejné zeleně a nelze je z toho důvodu doporučit. Jejich realizací by došlo k prohlubování negativních důsledků suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Záměry rozvoje nebytových funkcí v lokalitě Z2-3 a bydlení v lokalitě Z2-11 jsou v rozporu s uvedenými prioritami ochrany zemědělského půdního fondu, ekologické stability a krajinného rázu a z toho důvodu je nelze doporučit k realizaci.

(21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Měřítko této změny ÚP nedává prostorové možnosti vytváření nezastavěných a ucelených zelených pásů mezi sídly v rámci vymezené rozvojové oblasti Praha (OB1 dle schválené Politiky územního rozvoje 2008). Přesto zejm. realizace obytné zóny v lokalitě Z2-11 by vážným způsobem porušila uvedenou prioritu zásahem do nezastavěného území, které je způsobilé pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro zachování krajiny a její prostupnosti.



(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Charakter navržených změn (lokality sledované v rámci vyhodnocení vlivů na ŽP a udržitelný rozvoj území) a jejich územní rozsah nedává prostorové možnosti naplnění této priority.

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Charakter navržených změn (lokality sledované v rámci vyhodnocení vlivů na ŽP a udržitelný rozvoj území) a jejich územní rozsah nedává prostorové možnosti naplnění této priority. Dopravní a technickou infrastrukturu nadmístního významu tato změna ÚPO neumísťuje.

(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). S ohledem na charakter a pouze lokální územní rozsah sledovaných změn je naplňování této priority bezpředmětné. Případná realizace obytné zóny v lokalitě Z2-11 je z hlediska možností obsluhy veřejnou dopravou velmi problematická a rovněž z tohoto důvodu ji nelze doporučit.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Řešeného území se netýká problematika záplav, sesuvů a ostatních přírodních katastrof. Vytváření podmínek pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody v zastavěných územích a zastavitelných plochách je technicky řešitelné.



(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Řešeného území sledovaných lokalit změny ÚPO se netýká problematika záplavových území.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. V měřítku této změny ÚPO a sledovaných lokalit nelze tuto prioritu koncepčně naplňovat.

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Uvedená priorita je v měřítku sledovaných lokalit naplňována návrhem ploch pro další rozvoj sídla v nových zastavitelných plochách. Lokalizace těchto ploch je dána zájmy soukromého sektoru a není vždy v souladu se zájmy veřejnými.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. S ohledem na charakter a pouze lokální územní rozsah sledovaných změn je naplňování této priority bezpředmětné. Případná realizace obytné zóny v lokalitě Z2-11 je z hlediska možností obsluhy veřejnou dopravou velmi problematická a rovněž z tohoto důvodu ji nelze doporučit.



(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Řešené a sledované lokality změny ÚPO budou napojeny na stávající rozvody vodovodu a kanalizace. Předmětem řešení lokalit Z2-12 a Z2-17, které nebyly požadovány pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí, je změna v koncepci odkanalizování, směřující k ekonomicky efektivnější a ekologicky vhodnější centralizaci – odvedení odpadních vod na Centrální ČOV hl. m. Prahy.

(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Navrhované využití území v řešených a sledovaných lokalitách změny ÚPO nesouvisí s možností výroby energie z obnovitelných zdrojů.

(32) Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Řešené a sledované lokality této změny ÚPO neobsahují stávající bytový fond a z toho důvodu je vymezení ploch jeho přestavby bezpředmětné. Lokalita Z2-1 umožňuje přestavbu území typu „brownfield“ vojenského původu.

F Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí F.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚNA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě předchozího vyhodnocení lze konstatovat, že se vlivem řešení návrhu změny v lokalitě Z2-1 otevírají možnosti pro vyvážený a udržitelný rozvoj této lokality. V případě lokality Z2-2 je negativní stránkou zábor nejkvalitnější zemědělské půdy, pozitivní je širší význam existence a rozvoje provozu ekologického zpracování odpadů a jeho ekonomický efekt. Rozvoj areálu, jeho výstavbu i provoz je třeba koncipovat s ohledem na místní podmínky a blízkost obytného území města. Je třeba vyřešit dostatek vnitroareálové a izolační zeleně a způsob nerušící dopravní obsluhy. V navržené lokalitě Z2-3 převládají negativní vlivy nad pozitivními, faktor záboru rozsáhlého území s nejkvalitnější zemědělskou půdou nevyváží malé pozitivní efekty



ekonomické a sociální. Z hlediska žádoucího územního rozvoje nebytových funkcí města je daná lokalita problematická, zatímco existuje dostatek vhodnějších, již vymezených a nevyužitých zastavitelných ploch severně od současné městské zástavby, kolem rychlostní silnice R6 a směrem k letišti Praha – Ruzyně. Rovněž lokalita Z2-11 návrhem obytné zóny zasahující do ochranného pásma přírodní památky přestavuje značný a nenávratný negativní vliv do ekologického pilíře udržitelného rozvoje, zatímco ekonomický přínos je zanedbatelný a sociální vliv je spíše problematický.

F.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ •

zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území V případě lokalit Z2-1 a Z2-2 jsou řešením návrhu změny č. 2 ÚPO Hostivice vytvořeny podmínky pro zlepšení podmínek a potřeb života současné generace obyvatel řešeného území. Lokality Z2-3 a Z2-11 mohou naplnit pouze krátkodobé potřeby a záměry investorů a obyvatel, kteří by do města teprve přišli. Stalo by se tak ale na úkor udržitelného rozvoje území a jeho hodnot, stávajících obyvatel a v konečném důsledku i obyvatel budoucích. •

předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Řešením návrhu změny č. 2 ÚPO Hostivice v lokalitách Z2-1 a Z2-2 při respektování navržených podmínek využití území nevzniká nebezpečí ohrožení podmínek života budoucích generací, řešení přispívá k udržitelnému rozvoji území. V případě lokalit Z2-3 a Z2-11 jsou záměry v rozporu s principy udržitelného rozvoje území, ohrožují podmínky života budoucích generací a nelze je proto doporučit.


ZMĚNA č. 2. územního plánu obce HOSTIVICE PŘÍLOHA: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Recommend Documents