NÁZEV DOKUMENTACE:
ZMĚNA Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA
LITVÍNOV Textová část odůvodnění územního plánu
verze k veřejnému projednání říjen 2013
1
a)
Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
Politika územního rozvoje ČR: Politika územního rozvoje ČR (PÚR), schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009, vymezuje kritéria a podmínky pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v rámci SOB 5 Specifická oblast Mostecko a SOB6 Specifické oblast Krušné hory, do kterých zasahuje řešené území. Hlavní cíle rozvoje řešeného území v rámci změny územního plánu jsou podpora bydlení, podnikatelské činnosti a výroba energie z obnovitelných zdrojů. Kritéria a podmínky pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování stanovené v rámci SOB 5 a SOB 6 se na řešené změny nevztahují. Litvínov je součástí OS7 Rozvojové osy Ústí n. L. – Chomutov – K. Vary – Cheb – hranice ČR, jejímž úkolem je vytvořit územní podmínky pro řešení přestavby vybraných úseků silnice I/13 mezi Ústím nad Labem a Chomutovem. Trasa uvedené silnice I/13 však neprochází řešeným územím, proto se řešené změny této problematiky netýkají.
Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, aplikovatelné pro měřítko územního plánu Litvínova:
Ad: 14 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Komentář: Řešené území Litvínova sleduje prioritně cílové uspořádání území jako specifického krajinného celku. Požadavky ekonomického rozvoje jsou vymezeny rozsáhlými plochami průmyslové výroby. Změna č. 10 pak sleduje sociální hledisko – uspořádání a plnohodnotné využití území městské struktury.
Ad:15 Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Komentář: Segregace obyvatel je aktuálním problémem města, její prohloubení v období 2009 – 2013 – tedy v časovém úseku platnosti územního plánu resp. jeho změn nastala součinností legálních úkonů společnosti. Územním plánem v m.č. Janov nebylo možno tento proces ovlivnit. Změna č. 10 pak řeší uspořádání území mimo tuto problematiku.
2
Ad:16 Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Komentář: Komplexní náhled náleží úrovni územního plánu jako celku. Řešené území představuje fragment městské území, přesto jeho záměr odpovídá komplexnosti rozvoje města dle platného územního plánu.
Ad:17 Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Komentář: Rozsah sociálních problémů města na pozadí hospodářských změn resp. hospodářské recese probíhá v současnosti mimo možnosti územního plánu a rozsah změny č. 10 nemá na tento průběh vliv.
Ad:19 Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Komentář: Konkrétní záměr dle změny č. 10 sleduje mimo jiné stabilizaci území v údolnici Radčického potoka ve smyslu zachování zahradnictví jako optimálního využití záplavového území.
Ad:20 Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Komentář: Konkrétní záměr dle změny č. 10 vymezuje podmínky zástavby 3 lokalit pro individuální umístění rodinných domů a to bez dotčení přírodních hodnot území.
3
Ad:21 Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Komentář: Změny č. 10 vypouští zástavbu z údolnice Radčického potoka, zpětné využití území jako kombinace zahradnictví a rekultivovaných lesních ploch zvyšuje propustnost území. Ostatní změny dle Z10 nemají svým charakterem vliv na tento úkol PÚR.
Ad:27 Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými před-poklady hospodářského rozvoje ve všech regionech.
Ad:29 Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.
Komentář k úkolu č. 27 a 29: Změna zvyšuje prostřednictvím plochy Z10/5 potenciál dopravního uzlu komplexu veřejné dopravy města ( autobus, tramvaj, vlak ).
Poznámka: Priority ad č. 18, 22, 23, 24, 25, 26, 28, 30, 31 a 32 neodpovídají svým charakterem rozsahu a problematice změny č. 10 územního plánu.
4
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje: Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje vydané Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. 23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011 s nabytím účinnosti dne 20.10.2011.
Zásady územního rozvoje vymezují tyto priority Ústeckého kraje:
Ad)
Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti:
Dle PÚR 2008 se ORP Litvínov – rozvojová osa OS7 dotýká SOB6 Specifická oblast Krušné hory. Rozvojová osa ani specifická oblast nezasahuje do řešeného území.
Ad)
Koridory a plochy technické infrastruktury
řešené území změny č. 10 není součástí koridorů a ploch technické infrastruktury definovaných PUR 2008.
Ad)
Další úkoly pro územní plánování Pro řešené území nejsou specifikovány.
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje zpřesňují, doplňují a konkretizují republikové priority uvedené v politice územního rozvoje (PÚR) 2008 takto: Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametru sociální soudržnosti obyvatel kraje. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Komentář: Územní plán stanovil limity rozvoje území, respektuje stanoviska dotčených orgánů. Rozsah změny č. 10 odpovídá potenciálu území a jeho stavu. Změna v území respektuje přirozené potřeby města ( bydlení ).
Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravení a markantně viditelného zlepšení životního prostředí,a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). (4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem.
5
(5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). (6) Revitalizovat úseky vodních toku, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními činnostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou. (7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problému vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování limitu některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečně i železniční doprava). Komentář: Změna č. 10 vymezuje při Z10/1 a Z10/3 změny v území v citlivých kontaktních plochách s plochami lesa resp. přírodního parku Loučenská hornatina. Z tohoto důvodu jsou přijata regulační opatření umožňující realizaci bydlení jako prioritního stabilizačního faktoru v území bez porušení definovaných přírodních hodnot v území. Změnou č. Z10/4 se vypouští zastavitelná plocha pro bydlení BM.32 – zpětné využití území pro zahradnictví s vyloučením staveb v údolnici ( záplavovém území ) Radčického potoka tak dojde k přirozené revitalizaci dotčeného úseku vodního toku.
Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované vetší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Komentář: Rozsahem změny č. 10 nelze tento úkol ZÚR hodnotit.
(9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády ČR č.331/1991 a č.444/1991 – převzaté z 2. změn a doplňků Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády ČR č.1176/2008. Komentář: Územně ekologické limity těžby hnědého uhlí jsou stanoveny mimo řešené území. (10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s jejich koncentrovaným výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činnosti a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody.
6
Komentář: V řešeném území změny Z10 není výskyt z celostátního hlediska významných palivoenergetických a dalších surovinových zdrojů. (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. Komentář Řešené území řeší lokality mimo nedostatečně využití nebo zanedbané areály. Prostřednictvím změny č. Z10/5 umožňuje nový náhled na uspořádání vstupního prostoru do města Litvínova od Mostecké ulice včetně možnosti intenzivního a uspořádaného využití neuspořádané zástavby.
(12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavená území. Komentář V řešeném území změny č. 10 je navržen rozvoj bydlení, resp. jeho vypuštění ze záplavového území Radčického potoka - pro tento účel není využití ploch brownfields v řešeném území vhodné. (13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostorů (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ). Komentář: V řešeném území změny Z10 není výskyt DP a CHLÚ. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Komentář: Změna č. 10 vyžaduje zábor půdního fondu, zábor se týká ploch v III. – V. stupni ochrany, přičemž rozsah záborů pro stanovený účel je v odůvodněném případu ( Z10/3 ) minimalizován. Změnou č. 10 nejsou dotčeny plochy ÚSES a nedochází k fragmentaci zemědělské půdy. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. (16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladu pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastnosti těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot.
7
(18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuálnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. Vznik prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost na území obce Klíny se nepředpokládá z důvodu, že v území jsou vhodné podmínky pro aktivní odpočinek. Komentář: Řešené území změny č. 10 svým rozsahem nemá vliv na tyto nadmístní koncepční urbanistické záměry a nelze jím naplnit výše uvedení priority ZÚR. Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseku silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). (20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy. (21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor). (22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko -Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko). (23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výbežku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov,Most - Chemnitz, Zwickau). (24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy. (25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity. (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodu spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkované i v rámci ČR. Komentář: Řešené území změny č. 10 svým rozsahem nemá vliv na tyto nadmístní koncepční záměry v rozvoji dopravní a technické infrastruktury. Řešené území posiluje lokální význam uzlu veřejné dopravy v ulici Mostecké a to připojením ploch průmyslové výroby. (28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku. Komentář: Výše uvedený požadavek nemá vazbu k řešenému území.
8
(29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). (30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou. (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systému odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. (32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje. (33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhu na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské pudy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kritéria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměru, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celků. Komentář: Změna č. 10 vymezuje drobné lokality pro bydlení v návaznosti na zastavěné území, pro záměry ad Z10/1 – 3 využívá enklávy zemědělské půdy, které nejsou dlouhodobě pro potřeby zemědělství využívány. Změna č. 10 svým rozsahem deklaruje ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Změnou č. 10/4 se uvolňuje údolnice Radčického potoka vypuštěním zastavitelných ploch pro bydlení BM.32.
Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvárnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. (35) V příhraničních prostorech ČR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálů. (36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území. Komentář: Řešené území je součástí prostoru bezprostředně dotčeného hlubinnou a povrchovou těžbou hnědého uhlí – změny ad Z10/4 a Z10/5 posilují koncepci cílené přeměny ploch bývalé těžby v plnohodnotný městský prostor. (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou sít těchto zařízení.
9
Komentář: Rozsah a charakter změny č. 10 nemá zpětnou vazbu na tuto prioritu ZÚR.
Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. (40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením. (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Komentář: Prostor řešený změnou č. 10 je cestou k posílení sociální soudržnosti obyvatel: vytváří možnost individuální výstavby jako zásadního nástroje pro stabilizaci obyvatel, vypouští zastavitelnou plochu bydlení v lokalitě, kde je ochrana přírodního charakteru žádoucí a vymezuje potenciál dopravního uzlu veřejné dopravy pro realizaci plnohodnotných městských funkcí
Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Komentář: Návrh na změnu využití dotčeného území Z10/4 vychází z požadavku na ochranu údolnice Radčického potoka, posílení retenční schopnosti dotčeného prostoru a vymístění potenciální zástavby ze záplavového území.
10
Zásady územního rozvoje vymezují na území Litvínova nebo v jeho blízkosti tyto VPS: -
koridor silnice nadmístního významu silnice č. I/27 v okresech Most a Louny, a stavby související v úseku g1 - úsek Most - Litvínov, zkapacitnění. Koridor je v ZÚR ÚK sledován jako VPS - g1; úsek Most - Litvínov, zkapacitnění. Převzato bez věcné změny z 2. Změn a doplňků ÚP VÚC SHP. Šířka koridoru je stanovena 200 m.
-
VPS koridor označený E3, pro smyčku vedení VVN 110 kV do TR Litvínov - Hamr, koridor zahrnuje též plochu pro výstavbu TR Litvínov - Hamr. Šířka koridoru je stanovena 600 m.
-
koridor konvenční železniční dopravy nadmístního významu, zajištěný tratí č. 134 Oldřichov u Duchcova - Litvínov, která je navrhována k optimalizaci na rychlost do 100 km/hod včetně elektrifikace úseku Louka u Litvínova - Litvínov. Koridor je sledován jako VPS - Z4. Šířka koridoru je stanovena 120 m.
Navrhovaná změna č. 10 je situována mimo uvedené VPS. Zásady územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje
ZÚR vymezují na území Litvínova tyto přírodní hodnoty nadmístního významu:
-
Lokality vytvářené soustavy chráněných území evropského významu NATURA 2000 - ptačí oblasti a evropsky významné lokality,
-
Obecně chráněná území - územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovně významnosti, přírodní parky ( Loučenská hornatina),
-
Vodohospodářsky významné oblasti - povrchové a podzemní zdroje vody – chráněné vymezením CHOPAV Krušné hory,
-
Nerostné bohatství - ložiska vyhrazených a významná ložiska nevyhrazených nerostů a prognózní zdroje nerostných surovin - zejména hnědého uhlí, stavebního kamene
Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje se vůči území Litvínova stanovují tyto úkoly pro územní plánování: -
Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). Komentář: Zájmy ochran přírody a krajiny a nerostného bohatství a potenciálu jeho využití jsou územním plánem akceptovány. Území, řešené změnou č. 10 vymezuje požadavky na prostorovou regulaci ploch bydlení tak, aby nedošlo k ohrožení vymezených přírodních hodnot.
-
Zohlednit značný vzrůst potenciálu přírodních hodnot Krušných hor, které se po přestálé ekologické krizi zotavují. Koordinovat opatření na ochranu Krušných hor s postupem orgánů územního plánování Saska. Zvažovat perspektivní možnost sjednocující velkoplošné formy ochrany Krušných hor. Ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor.
11
Komentář: Potenciál Krušných hor je plošně chráněn limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny, horního zákona i ploch NATURA. Územní plán jako celek nevymezuje činnosti, kterými by byl potenciál Krušných hor negativně dotčen. Řešené plochy Z10/1 – 3 se umísťují v návaznosti na zastavěné území s uplatněním regulace chránící přírodní hodnoty území.
-
Těžbu nerostných surovin podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným výskytem. Uvolnění nového ložiska pro těžbu nerostných surovin (výhradních a významných nevýhradních nerostů) je vždy podmíněno komplexním posouzením místní situace, vyřešením střetů zájmů, včetně stanovení takových podmínek rehabilitace a využití území po těžbě, které vyloučí devastační důsledky pro území. V prostorech s koncentrovanou těžební aktivitou je významným podmiňujícím hlediskem ukončení a zahlazení důsledků těžby v jiné těžební lokalitě. Komentář: Územní plán nevymezuje další plochy těžby nerostů.
-
Stávající využívaná výhradní a nevýhradní ložiska považovat za územně stabilizovaná. V souladu s platnými právními předpisy dodržovat zásady hospodárného využití zásob ve využívaných výhradních a nevýhradních ložiscích a vytvářet předpoklady pro ponechání dostatečné rezervní surovinové základny pro potřeby budoucího využití. Komentář: Územní plán nevymezuje aktivity, které by byly příčinou omezení potenciálu zásob hnědého uhlí.
-
Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje. Komentář: Územní plán nevymezuje další plochy těžby nerostů a nezakládá možnost jejich nehospodárného využití.
-
Zásoby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi považovat za jeden z významných surovinových zdrojů pro výrobu elektrické energie a pro další výrobní odvětví v ČR. Komentář: Zásoby uhlí nejsou územním plánem dotčeny, řešené území nemá změnou funkce na využití hnědého uhlí jako přírodní hodnoty vliv.
-
Vytvářet podmínky pro vznik nových přírodních hodnot formou rekultivace rozsáhlých prostor zasažených těžbou hnědého uhlí (a dalších surovin). Dokončovat rekultivace v bývalých lomech Most a Chabařovice a na vnějších výsypkách Radovesice a Pokrok. Pokračovat a dále připravovat rekultivace provozovaných lomů ČSA, Bílina, Libouš a Vršany - zohledňovat specifické podmínky a předpoklady v jednotlivých lokalitách (urbanistická poloha, hodnoty území, na které lze navázat, územně technické možnosti).
12
Komentář: Územní plán vymezuje pro tuto činnost plochy rekultivací s budoucím využitím přírodního potenciálu rekultivovaných ploch pro územní systém ekologické stability. Plochy rekultivací nejsou změnou č. 10 územního plánu dotčeny.
-
Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné (řeka Bílina v Ervěnickém koridoru). Dosáhnout zlepšení kvality vody v tocích dosud ovlivněných těžebními činnostmi a průmyslovou výrobou. Komentář: Změna č. Z10/4 vypouští zastavitelnou plochu BM.32 a umožňuje tak revitalizaci Radčického potoka v dotčeném úseku. Ostatní vodní toky v urbanizovaném území jsou umístěny do umělých koryt v souvislosti s ochrannou průmyslové části města – oblasti chemické výroby v Záluží. Současně je ponechán prostor na jejich přirozený rozliv, šířka navazujícího nezastavěného území pak umožňuje případnou revitalizaci břehů ve prospěch vyššího uplatnění přírodních prvků.
-
Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toků a v oblastech při významných vodních plochách. Komentář: Ochrana přírodního prostředí je základním politikem obyvatel města a projevuje se v prostorové ochraně hodnotných přírodních prvků, zejména úpatí zalesnění Krušných hor a v okolí přírodních ( vodních ) ploch. Územní řešené změnou č. 10 je v souladu s tímto trendem ochrany území umožňuje uspořádání rozvojových ploch pro bydlení pouze za podmínky, že lokalizace konkrétních staveb pro bydlení ( rodinných domů ) nebude příčinou znehodnocení území.
-
Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Komentář: Nadregionální a regionální prvky ÚSES jsou chráněny před nevhodnými zásady, řešené území Z10 se nachází mimo plochy ÚSES.
V hierarchickém uspořádání sídelní struktury je město Litvínov mikroregionálním centrem. Ve výčtu opatření se na řešené území vztahují tyto požadavky:
-
Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje.
-
Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině.
-
Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině. Komentář:
13
Území Litvínova se nachází v procesu odstranění ekologických zátěží, dočasně využitých území, nefunkčních areálů apod. Další extenze do území je volena výjimečně a to ve prospěch čistého bydlení. Změna č. 10 tak řeší 3 drobné lokality pro bydlení v rodinných domech, vypouští zastavitelnou plochu bydlení z údolnice Radčického potoka a umožňuje intenzivní a městotvorné využití území, bezprostředně navazující na dopravní terminál veřejné dopravy.
Centrální část města Litvínova a místní část Osada jsou městkou památkovou zónou. Obě území jsou z hlediska územního plánování chráněny regulačním plánem. Řešené území změny č. 10 není součástí památkových zón.
Vymezení cílových charakteristik krajiny: ZÚR vymezuje v řešeném území tyto cílové charakteristiky krajiny: -
KC Krušné hory - svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b)
-
KC Severočeské nížiny a pánve (13)
-
KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14)
výřez z VÚC – cílové charakteristiky krajiny.
14
Stav území a cíle územního plánu Litvínova odpovídají záměrům ZÚR. Krušnohorská krajiny KC 7b je před další urbanizací chráněna systémem limitů vyplývající z ochrany přírody a krajiny ( ÚSES, Přírodní park Loučenská hornatiny, ÚSES všech stupňů ). Plochy, zahrnuté do KC 13 a KC 14 přestavují v řešeném území soubor absolutní exposice území v negativním směru a území plán instinktivně dříve než ZÚR Ústeckého kraje vymezil potřebu ochrany takto dotčeného prostoru před další urbanizací a vymezil rozsáhlé plochy přestavby ve prospěch celkové rekultivace krajiny v řešeném území.
-
KC Krušné hory - svahy, vrcholy a hluboká údolí (7b) Charakteristika stavu krajiny:
-
krajina výrazných zalesněných svahů, vrcholů a hlubokých údolí, zejména ve strmém souvislém jižně orientovaném svahu místy se zachovalým přirozeným lesem, ve vrcholových polohách rovněž se zemědělsky využívanými pozemky, s menšími sídly s řadou dochovaných prvků typické krušnohorské architektury.
Cílové charakteristiky krajiny:
-
krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot,
-
krajina rekreačně využívaná.
Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: a)
ve vybraných částech krajinného celku preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro zachování krajinného rázu a posílení biologické diverzity krajinného celku,
b)
využít potenciálu území přiměřeným rozvojem cestovního ruchu, turistiky, rekreace i sídelních a vhodných výrobních funkcí,
c)
udržet a přiměřeně rozvíjet osídlení v horách, při respektování principů trvalé udržitelnosti a preference ochrany přírody a krajiny, diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci krajinného celku,
d)
pokračovat v nápravě škod způsobených v minulosti ekologickou katastrofou lesních porostů, likvidací tradičních forem hospodaření (též v souvislosti s vysídlením původního obyvatelstva),
e)
individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních,
f)
zamezit ohrožení naplnění cílových charakteristik krajinného celku v důsledku masivního tlaku na umísťování vertikálních staveb (velkých větrných elektráren), jejich komplexů a doprovodných staveb v nezastavěném území.
Komentář: Změna č. 10 je v případě zastavitelných ploch Z10/1 a Z10/2 v souladu se ZÚR: Rozvoj horských obcí probíhá přiměřeně, bez plošného charakteru zástavby, jednotlivé záměry jsou prověřeny z hlediska kompaktnosti sídla, zachování venkovského rázu při preferenci ochrany přírody a krajiny. Změny nepředstavují zásah do hospodaření se zemědělským půdním fondem.
15
-
KC Severočeské nížiny a pánve (13) Charakteristika stavu krajiny:
-
krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot.
Cílové charakteristiky krajiny: -
krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek,vulkanity),
-
krajina venkovská i městská,
-
krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství,
-
krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot.
Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: a)
respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství),
b)
napravovat narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, prioritně realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES),
c)
napravovat či zmírňovat narušení krajiny lokálně postižené zejména velkoplošnou těžbou štěrkopísků, vápenců či umístěním rozsáhlých rozvojových zón ve volné krajině, těžbu nerostných surovin koordinovat s rekultivacemi, tak aby se postupně snižovalo zatížení území těžebními aktivitami,
d)
stabilizovat venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny,
e)
uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí,
f)
individuálně posuzovat navrhované změny využití území a zamezovat takovým změnám, které by krajinný ráz mohly poškozovat.
Komentář: Území, řešené změnou č. 10 se nachází mimo KC 13.
-
KC Severočeská devastovaná a souvisle urbanizovaná území (14) Charakteristika stavu krajiny:
-
krajina severočeských podkrušnohorských sníženin - pánví, lokálně s izolovanými vrcholy třetihorních vulkanitů, s navazující krajinou souvisle urbanizovaných ploch sídel a průmyslových areálů,
-
krajina v závislosti na probíhajících rekultivačních a revitalizačních opatřeních postupně začleňovaná do krajinného celku Severočeských nížin a pánví, jejíž současný územní rozsah vyvolaný antropogenními zásahy je pokládán za maximální.
Cílové charakteristiky krajiny:
-
krajina směřující k obnově ekologické rovnováhy a vytvoření nové krajinné struktury po devastaci velkoplošnou povrchovou těžbou hnědého uhlí a překročení mezí únosnosti území energetickou a průmyslovou výrobou,
16
Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny: a)
prioritně respektovat veškeré dílčí přírodní, krajinné či estetické hodnoty – jednotlivé lokality vulkanických vrchů, lokality městských parků a zámeckých zahrad, rekultivované, revitalizované i spontánně se obnovující části krajiny,
b)
respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí, stanovené v usneseních vlády ČR č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 1176/2008, jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím,
c)
postupně realizovat rekultivační a revitalizační opatření v území s ukončenou těžbou hnědého uhlí v časově co možná nejkratším časovém horizontu, cílové znaky a cílovou strukturu krajinného celku odvozovat zejména od řešení rozsáhlých rekultivovaných a revitalizovaných ploch po těžbě hnědého uhlí s výrazným uplatněním vodních ploch,
d)
realizovat nápravná opatření směřující k celkové obnově ekologické rovnováhy (ÚSES) a vytvoření nové krajinné struktury, k obnově přirozeného vodního režimu provádět revitalizaci vodních toků dočasně přeložených nebo jinak upravených v důsledku těžby surovin a energetické a průmyslové výroby.
Komentář: Území, řešené změnou č. Z10/3 - 5 odpovídá záměrům KC 14., záměr odpovídá procesu revitalizace neuspořádaného území v plnohodnotnou městkou strukturu se zachováním logických přírodních ploch: změna Z 10/4 uvolňuje údolnici Radčického potoka a preferuje využití území v souladu s jeho přírodními hodnotami. Změna č. Z 10/5 řeší změnu využití zastavěného území mimo problematiku KV 14.
Územně analytické podklady ORP Litvínov Územně analytické podklady pro ORP Litvínov byly zpracovány v roce 2008 v souladu s ust. § 185 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. V roce 2013 pořídil ORP Litvínov jejich aktualizaci. Z ÚAP vyplývá, že území je žádoucí stabilizovat jako provázaný kompaktní prostor orientovaný na funkci bydlení, občanskou vybavenost a průmyslovou výrobu. Analytické požadavky byly uplatněny v Zadání změny č. 10 ÚP: Analytické požadavky: Území je žádoucí stabilizovat jako provázaný kompaktní prostor orientovaný na funkci bydlení, občanskou vybavenost a průmyslovou výrobu. Další zastavitelné plochy je žádoucí vymezit pro trvalé bydlení v rodinných domech či nízkopodlažní bytové zástavbě. Záměry změny č. 10 jsou z hlediska vymezení ploch pro bydlení ( Z10/1-3 ) a z hlediska optimalizace zastavěného území v prostoru dopravního terminálu v souladu s požadavky ÚAP. Změna č. Z 10/4 uvolňuje dotčenou údolnici Radčického potoka od navrhované zástavby, která by se nacházela v záplavovém území. Koordinační výkres po změně č. 10 bude obsahovat aktuální grafické údaje dle ÚAP ORP Litvínov 2012.
b)
Vyhodnocení splnění zadání změny ÚP Změnou ÚP jsou řešeny veškeré požadavky vymezené Zadáním změny č. 10 územního plánu.
17
Změna č. 10 je zpracována nad novou katastrální mapou – digitální podklad je poskytnut objednateli Katastrálním úřadem. Řešené území bylo prověřeno a aktualizováno podle stavu katastru nemovitostí k 1.6.2013. Součástí změny č. 10 je aktualizace zastavěného území:
Zastavěné území bylo vymezeno územním plánem ( 2001 ) dle metodiky předchozího stavebního zákona resp. platné metodiky souvisejících prováděcích předpisů. Následující schéma zobrazuje porovnání zastavěného území po změně č. 9 ÚP Litvínova a zastavěné území ve smyslu aktuální změny č. 10.
18
Porovnáním grafiky jsou definovány tyto rozdíly: a)
Rozdíly vzniklé použitím odlišných mapových podkladů: ÚP Litvínova dle změny č. 10 je vyhotoven nad aktuálním mapovým podkladem katastru nemovitostí k 1.6.2013, průběh hranice zastavěného území ( polygon jako GIS výstup ) se liší v k.ú. Křížatky resp. k.ú. Růžodol, přičemž tyto rozdíly se vztahují výhradně na odlišné mapové podklady bez faktické změny průběhu hranice zastavěného území.
b)
Rozdíly v důsledku kontroly původního vymezení ( 2001 ) s využitím současných přístupů k mapování terénu pomocí digitální ortho fotografie.
Takto zpřesněné hranice zastavěného území nemění faktický stav v území, změna č. 10 tímto způsobem nevymezuje plochy, které by nebyly jako rozvojové ( zastavitelné, popř. plochy přestavby ) řešeny územním plánem včetně změn č. 1 – 9, tzn. že nedošlo k zařazením ploch mimo souhlas dotčeného orgánu ochrany PF dle zákona č. 334/1992 |Sb., o ochraně půdního fondu. Porovnáním polygonů dle změny č. 9 a 10 je patrný opačný proces, zastavěné území bylo aktualizací ve smyslu výše uvedených postupů zmenšeno. Hranice zastavěného území dle změny č. 10 dále mění hranici zastavěného území v důsledku realizace zastavitelných ploch, tzn. že rozvojové plochy jsou po realizaci vymezeny jako „stav“. Tato aktualizace odpovídá požadavku Zadání, tzn. aktualizovat současný stav urbanizace území.
c) c.1)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – rozsah pro společné jednání Změna č. 10 řeší tyto změny územního plánu města Litvínova:
-
vymezuje zastavitelné plochy pro bydlení Z10/1 – Z10/3,
-
vypouští přestavbovou plochu 32.BM,
-
aktualizuje využití území mezi Mosteckou ulicí a silnicí I/27 z hlediska současné funkce smíšené výrobní a z hlediska organizace dopravního terminálu,
-
aktualizuje vzájemnou posici zastavěného území, zastavitelných a přestavbových ploch z hlediska jejich postupného naplňování,
-
zjednodušuje a optimalizuje v odůvodněných případech systém hodnocení území z hlediska ploch s rozdílným způsobem využití – u vybraných ploch do 2000 m2 navrhuje jejich začlenění do dominantních funkcí daného prostoru,
-
sjednává nápravu hodnocení ploch s rozdílným způsobem využití, kde není územní plán v souladu se skutečností.
Změna č. 10 vymezuje nové zastavitelné plochy pro bydlení Z 10/1 – 3. Ve všech případech se jedná o podněty majitelů pozemků, přičemž rozsah změny odpovídá schválenému Zadání s přiměřenou korekcí velikosti plocha a podmínek zástavby tak, aby byla zajištěna ochrana společenských zájmů –
19
soulad se PÚR 2008, ZÚR Ústeckého kraje, ÚAP ORP Litvínova i relevantních zákonů a dalších zákonných norem. V jednotlivých kapitolách výrokové části i odůvodnění změny č. 10 územního plánu jsou tato kritéria porovnána a hodnocena. Z hlediska uživatele pozemků je nezbytné zdůraznit, že využití požadovaných pozemků pro výstavbu je principiálně konfliktní se zájmy ochrany půdy a ochrany přírody a krajiny. Míra zásahu je eliminována požadavkem na umístění konkrétních staveb ve vzdálenosti min. 30 m od okraje lesa včetně prostoru na konkrétní vymezení v následných územních či stavebních řízeních za podmínky souhlasu dotčeného orgánu. Změny Z10/1 a Z10/2 jsou umístěny do prostoru horských obcí Křížatky resp. Horní Ves. V obou případech platí původní urbanistická koncepce územního plánu, která vylučuje plošný rozvoj území a přistupuje k jednotlivému hodnocení záměrů. Tato zásada je změnou č. 10 zachována. Z hlediska ochrany horského prostředí je současně nezbytné umístit na tyto plochy formu zástavby, která odpovídá charakteru území. Výroková část změny č. 10 v tomto případě vyrovnává rozdíl mezi měřítkem územního plánování a finální stavbou tím, že požadovaný soulad zástavby s odkazem na § 19, odst. d) stavebního zákona vymezuje jako kompetenci stavebního úřadu a samosprávy do následných územních a stavebních řízení. Zastavitelná plocha Z10/3 je umístěna na rozhraní města a zalesnění Krušných hor, původní (současné ) využití dotčeného pozemku je ovocný sad. Změny č. 10 tedy umísťuje zastavitelnou plochu na jižní / dolní ) část pozemkové parcely, severní ( horní ) část parcely tak bude nezastavitelná a dodrží původní distanci města od hranice zalesnění. Přístup k parcelám nových RD je potom možný přes nezastavitelnou část dotčené parcely. Změna č. 10/4 vypouští zastavitelnou plochu BM.32. Záměr města je v tomto případě kombinací faktorů, které od schválení územního plánu v r. 2001 v tomto prostoru nastaly: -
územím prochází Radčický potok, kterému bylo vymezeno záplavové území. Změnila se i legislativa, vylučující novou zástavbu v záplavových územích.
-
v území je funkční zahradnictví, charakter činnosti je ideálně slučitelný s činností v záplavovém území. Výstupem této změny zemního plánu je mimo jiné požadavek, aby jeho provozní objekty byly umístěny mimo Q 100.
-
celý prostor prochází po ukončení těžební činností regenerací, zachování a podpora přírodních hodnot je společenským zájmem
-
rozsah zastavitelné plochy předpokládá plošnou ( developerskou ) organizaci zástavby. Zkušeností města od r. 2001 je konstatování, že se tato forma zástavby v reálných podmínkách území a společenského a hospodářského vývoje neuplatňuje.
Změna č. 10/4 tedy vrací využití území do současného stavu a to včetně úpravy hranice funkčních ploch do pozemků dle aktuální katastrální mapy. Změny č. Z 10/5 a Z10/6 řeší prostor mezi ulicí Mosteckou a silnicí I/27 v prostoru dopravního terminálu. I zde město uplatňuje svoji zkušenost z dosavadního vývoje území: -
tramvajová trať Most – Litvínov je a bude zachována v původním rozsahu, tzn. S ukončením v m.č. Osada. V tomto smyslu byly provedeny na tělese tramvajové trati potřebné stavební úpravy s cílem snížení hlučnosti tramvajového provozu. S ukončení tramvajového provozu v prostoru Mostecké ulice se nadále neuvažuje a je zbytečné komplikovat změny ve využití tohoto prostoru další tramvajovou smyčkou,
20
-
město současně začíná přehodnocovat další vývoj městské struktury. Volné plochy města, určené územním plánem k zástavbě jsou ve významném rozsahu již zastavěny, podnikatelské prostředí se bude muset zaměřit na regeneraci současných ploch, jejichž hodnota z hlediska umístění v sídelní struktuře neodpovídá současnému stavu. Ukázkovým příkladem je prostor dopravního terminálu. Od roku 2001 došlo k regeneraci městského prostoru – areál textilní továrny Schoeler, nádraží ČD Litvínov – město, navazující panelové domy – vše bylo regenerováno. Mezi ulicí Mosteckou a U Bílého sloupu byla realizována okružní křižovatka, započata byla urbanizace tzv. Chudeřínské spojky ( SPM LIDL ) včetně dalších možností, které byly řešeny změnami č. 8 a 9 územního plánu,
-
v tomto hodnocení město tedy umožní prostřednictvím změny č. 10/5 regeneraci původních zbytkových provozoven na plochy průmyslové výroby s optimálním připojením na dopravní systém města ( silnice I/27, železnice ( vlečka ), dopravní terminál. Výstavbou průmyslových objektů lze nahradit současnou soustavu stavebních objektů kompaktním novotvarem, odpovídajícím představám města o celkovém vzhledu a charakteru území. Z hlediska výrazu města Litvínova se jedná o nástupní prostor do města od Mostu. Uspořádání území je tedy prestižní záležitostí.
Další citované úpravy územního plánu jsou metodického charakteru. Nemění uspořádání města ani žádné parametry z úrovně územního plánování.
Plochy s rozdílným způsobem využití Předmětem je aktualizace výkresu základního členění území a hlavního výkresu se zobrazením ploch s rozdílným způsobem využití. Město Litvínov jako pořizovatel územního plánu města tak řeší soulad současné metodiky územního plánování s územním plánem města, aktualizaci zastavěného území z hlediska postupného naplňování zastavitelných a přestavbových ploch. V obecné posici je ve výrokové části uplatněn cíl územního plánování dle § 19, odst. d) stavebního zákona v platném znění: Odkazem na § 19, odst. d) stavebního zákona se přenáší do následných územních a stavebních řízení stavebnímu úřadu a městu Litvínov právo stanovit urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. Odůvodnění: Současná metodika územního plánování připouští vymezit v rámci definice loch s rozdílným způsobem využití požadavky na prostorové uspořádání v rozsahu, omezeném na výškovou hladinu zástavby ( podlažnost ), popř. na procento využití ploch resp. míru zastavění pozemku. Pořizovatel tak nemá ( s výjimkou zpracování regulačního plánu ) nástroj na vyžádání základního předpokladu při povolování nových staveb či změn staveb stávajících: Tím je soulad zástavby s daným prostředím, zejména ve vztahu k historicky, architektonicky či urbanisticky cenným stavbám či lokalitám. Přenesením této možnosti do následných územních či stavebních řízeních tak změna územního plnu naplňuje cíle územního plánování, definované ( mimo jiné ) tímto § 19 v odst. d). Názvosloví a význam ploch s rozdílným způsobem využití je navrženo v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu. Dále jsou provedena tato zpřesnění:
21
Ad: VZ
plochy veřejných prostranství – parková zeleň
Přípustné využití: zpevněné plochy, vodní plochy, veřejná zeleň, parkové úpravy, dětská hřiště stavby technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného využití, chodníky apod.), parkovací stání. drobné stavby odpovídajícího rozsahu doplňující funkci hlavního využití (např. pódia, předzahrádky, přenosné konstrukce apod.), stavby pro drobné služby doplňující funkci hlavního využití (např. jednorázový stánkový prodej, jednorázová informační zařízení apod.). hygienická zařízení Odůvodnění: Územní plán města Litvínova má veřejný prostor definovaný jako množinu volně přístupných ploch, určených k obecnému užívání včetně funkce zajištění přístupu k dalším plochám zastavěného území, zastavitelným resp. přestavbovým plochám, ke kterým může být přístup z hlediska uplatnění vlastnických práv omezen. Takto obecné pojetí ploch veřejných prostranství tedy vyžaduje výše uvedená zpřesnění. Cílem je správné pojetí veřejných prostranství a prevence zneužití veřejného prostoru pro jakékoliv souběžné činnosti, které by provozní, bezpečnostní či hygienické parametry veřejných prostranství znehodnocovaly.
Ad: Plochy výroby a skladování VX
Plochy výroby a skladování - výroba specifická
Podmínky prostorového uspořádání: zastavění pozemku – max. 5 % včetně zpevněných a pojezdových ploch minimální % zeleně - 95 % s možností instalace fotovoltaických panelů výšková hladina 4,0 m ( související provozní objekty na zpevněných plochách ) Nosné konstrukce fotovoltaických panelů budou umístěny na vegetační povrch, který bude řádně udržován s cílem zamezení růstu plevelů či eroze vegetačního krytu. Po ukončení činnosti fotovoltaické elektrárny bude prostor navrácen do původního stavu. Odůvodnění: Tyto plochy specifické výroby jsou umístěny v prostoru Hornojiřetínské výsypky, tedy přírodním prostředím, kde se povaha biotopu teprve vytváří. Takto nestabilizované území lze tedy užívat pro potřeby instalace fotovoltaických panelů pouze za zevrubně vymezených podmínek. Tyto podmínky jsou obsaženy ve výrokové části změny územního plánu a nelze je dodatečně měnit. Ad: OZ
plochy ostatní zeleně
Územní plán – změny č. 10 přebírá plochy krajinné zeleně jako samostatnou plochu s rozdílným způsobem využití. Jedná se o plochy přírodní zeleně umístěné uvnitř i mimo zastavěné území – spontánní plochy vegetace v přírodě blízkém stavu, nenáležející do půdního ani lesního fondu. Tyto plochy vytvářejí kostru ekologické stability krajiny. V řešeném území města Litvínova – tedy v území extrémně zatíženém průmyslovou a hornickou činností - je jejich umístění, stabilizace a ochrana nezbytná pro zachování ekologické stability krajiny.
22
c.2)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení – úprava dokumentace po společném jednání Úprava dokumentace na podkladě stanoviska dotčeného orgánu:
-
-
změněny ( zpřesněny) hranice zastavěného území u zastavitelných ploch VI – PV a XVII – BM, k zastavitelné ploše Z10/2 změněno využití navazujícího pozemku p.č. 73 k.ú. Šumná z plochy zemědělské na plochu ostatní zeleně z důvodu odstranění nevyužitelné enklávy zemědělské půdy, upravena velikost zastavitelné plochy Z10/3 z důvodu odstranění nevyužitelné enklávy zemědělské půdy, v textu výrokové části doplněny informace k aktualizaci území, v textu odůvodnění změny č. 10 je kapitola 2e) uspořádána struktura a doplněno vyhodnocení záborů půdního fondu podle prováděcí vyhlášky k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu. Úprava dokumentace z podnětu pořizovatele:
-
Vložena plocha K 10/19 – dodatečný zákres stávajícího stavu dle skutečnosti z podnětu pořizovatele.
-
Změněna kapitola 1f) výrokové části: BV upraveno názvosloví podmínečně přípustného využití včetně zpřesnění ploch občanského vybavení o veřejnou vybavenost, vloženo podmínečně přípustné využití o plochy bydlení v bytových domech , BM upraveno názvosloví podmínečně přípustného využití včetně vložení ploch občanského vybavení - veřejnou vybavenost, PZ upraven název plochy s rozdílným způsobem využití ( Plochy veřejných prostranství – parková zeleň ), ZO z přípustné funkce vypuštěny plochy občanského vybavení, vloženy plochy dopravní infrastruktury, zcela vypuštěny podmínky prostorového uspořádání – vše z podnětu pořizovatele, OV,OK,OS,OH z přípustné funkce vypuštěny plochy občanského vybavení, vloženy plochy dopravní infrastruktury, SM upravena definice přípustné funkce na plochy smíšené výrobní a zpřesněn požadavek na plochy občanského vybavení na veřejnou vybavenost, SC doplněna charakteristika určení o umístění ploch občanského vybavení - veřejnou vybavenost a objekty smíšené výrobní, do přípustného využití vloženy plochy v bytových domech BC, DI plochy a objekty občanského vybavení – veřejná a komerční vybavebost vloženy do podmínečně přípustného využití, DG upravena a zjednodušena základní definice TI upravena a zjednodušena základní definice plochy přírodní – zrušen tento název OZ upravena základní definice, včetně komentáře v části c1 Odůvodnění
d)
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí
Krajský úřad Ústeckého kraje – odbor životního prostředí a zemědělství jako dotčený orgán neuplatnil v rámci projednání zadání požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.
23
e)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa
Tato kapitola hodnotí nové zastavitelné plochy resp. plochy přestavby, které v rozsahu Zadání změny č. 10 tato změna vymezuje. V dokumentaci jsou tyto plochy označeny číselnou řadou Z10/1 – Z10/5. V této číselné řadě není hodnocena změna Z10/4, kterou změna č. 10 územního plánu ruší plochu přestavby pro bydlení v nízkopodlažní zástavbě č. 32 a navrací využití plochy do původního využití jako plochu smíšenou výrobní ( zahradnictví ). Další změny územního plánu, značené číselnou řadou K/1 – K/19 ( odstranění rozdílů mezi současným stavem zastavěného území a vymezeným funkčním využitím dle platné verze územního plánu města Litvínova, tj. stav po změně č. 9 ) resp A/1 – A/25 ( aktualizace vzájemné hranice zastavěného území a rozvojových ploch v důsledku postupného rozvoje města, tzn. realizovaných změn v rozvojových plochách ) představují aktualizaci současného stavu území. Popis těchto změn včetně výroku, že tyto změny nezakládají další plochy zastavitelného území resp. plochy přestavby, že realizace těchto ploch byla provedena v souladu s územním plánem a že dochází k úpravě hranice zastavěného území, jsou obsaženy v kapitole A3 výrokové část změny č. 10 územního plánu města Litvínova. Tyto změny tedy nemají vztah k této kapitole Odůvodnění a nejsou zde řešeny.
e1)
Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku (kultuře) dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek a do stupňů přednosti v ochraně:
Celková bilance ploch řešených změnou č. 10 v ha: plocha označení
využití plochy
plocha
plocha
celkem
ZPF
v ha
v ha
posice vůči ZÚ v ha uvnitř
vně
Z10/1
bydlení venkovského typu
0,7805
0,7805
0,7805
Z10/2
bydlení venkovského typu
0,1585
0,1585
0,1585
ostatní zeleň k Z10/2
0,0465
0,0465
Z10/3
nízkopodlažní bydlení
0,5005
0,5005
0,0084
0,0381
Z10/5
průmyslová výroba
5,1604
0,3083
0,3083
6,6464
1,7943
0,3167
1,3863
0,4092
Specifikace ploch podle BPEJ a stupně přednosti ochrany ZPF: plocha označení
využití plochy
plocha
kód
stupeň
druh
ZPF v ha
BPEJ
přednosti
pozemku
ochrany
(kultura)
V. IV. IV. III. V.
TTP TTP TTP sad TTP
Z10/1
bydlení venkovského typu
0,7805
7 32 41
Z10/2
bydlení venkovského typu
0,1585
7 29 41
ostatní zeleň k Z10/2
0,0465
7 29 41
Z10/3
nízkopodlažní bydlení
0,5005
7 29 14
Z10/5
průmyslová výroba
0,3083
1.22.13
1,7943
24
Specifikace ploch podle pozemků: plocha
plocha
označení
ZPF
využití plochy
číslo katastrální území
parcely
v ha Z10/1
bydlení venkovského typu
0,7805
Křížatky
62/4
Z10/2
bydlení venkovského typu
0,1585
Šumná
72
ostatní zeleň k Z10/2
0,0465
Šumná
73
Z10/3
nízkopodlažní bydlení
0,5005
Janov
905/1
Z10/5
průmyslová výroba
0,3083
Horní Litvínov
2379/1
1,7943 e2)
Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení:
úrodnosti
V řešeném území nejsou realizovány žádné investice do půdy za účelem zlepšení úrodnosti. e3)
Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení:
Ve správním území města Litvínova se nevyskytují areály zemědělské prvovýroby. V podhorské části je zemědělská půda udržovány kosením na platformě dotací. Zemědělská půda – trvalý travní porost – se nachází v horských částech Křížatky, Lounice a Horní Ves. V tomto horském prostoru se nacházejí původní zemědělské usedlosti. Tyto usedlosti nejsou změnou č. 10 ÚP dotčeny. Změny v tomto horském prostředí – Z10/1 a Z10/2 jsou umístěny na pozemky majitelů dle jejich vlastní žádosti. V obou případech se jedná o plochy, které navazují na zastavěné území a jejich posice nenarušuje kompaktní plochy zemědělské půdy. e4)
Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení:
Správní území města Litvínova zahrnuje v rozhodujícím rozsahu do podkrušnohorského pánevního prostoru, který je zcela zdevastován průmyslovou a těžební činností. V tomto prostoru byla realizovány hlubinná a povrchová těžba uhlí a současné – výsledné území je souborem rekultivovaných ploch ( Hornojiřetínská výsypka, Růžodolská výsypka ) včetně rozvráceného vodohospodářského systému. Zbývající část území část mimo plochy těžby a výsypky zaujímají průmyslové plochy Unipetrolu a navazující – dnes samostatné provozy. Město Litvínov tuto expansi přežilo díly své poloze a politickému úsilí, díky kterému byly zásoby uhlí pod Horním Litvínovem odepsány včetně zrušení dobývacího prostoru a jeho ložiskové ochrany. Zbylá část města se nachází v pásu souběžném s patou Krušných hor a je zcela využita soustavou urbanizovaných ploch a chráněných ploch zeleně – přičemž jejich významná část je opět důsledkem důlní činnosti. Město Litvínov dále zasahuje do horských údolí a jejich zastavitelnou část plně využívá. Správní území města pak zasahuje do Krušných hor, po odeznění vstupních svahů se v řešeném území nachází terasa, která umožnila vznik původně horských sídel, dnes místních částí Křížatky, Lounice a Horní Ves. Původní urbanistická koncepce – dodnes respektovaná – vyloučila plošnou urbanizací těchto horských prostorů, výjimky – jako změna Z10/1 a Z10/2 pak město umožňuje vlastníkům pozemků v rozsahu individuálních žádostí při respektování relevantních zásad územního plánování.
25
Z hlediska uspořádání půdního fondu a jeho využití je pánevní – podhorská oblast – bez zemědělské činnosti. Dílčí plochy zemědělské půdy jsou využívány jako zahrádky a zbytkové travní porosty jsou sečeny. Jedná se o uměle udržovanou krajinu, kde zemědělská činnost nemá stabilizační efekt z hlediska ekologické stability krajiny. Horské části území si venkovských charakter zachovaly a související travní porosty jsou sečeny. Zemědělská činnost je realizována individuálním hospodařením původních usedlostí či pronajímáním ploch. Výjimečně a lokálně jsou plochy využívány pro pastvu, v rozhodujícím poměru je sečení prováděno jako dotovaná činnost. Zachování trvalých travních porostů v tomto prostoru je důležitým faktorem ekologické stability a veřejným zájmem z hlediska zachování původního krajinného rázu. Změny v území jsou tedy řešeny na podkladě individuálních žádostí a to v prostorech, které nenaruší celistvost travních porostů.
Organizace půdního fondu je patrná z výše uvedeného schématu: v severní části území jsou patrné plochy horských obcí s půdou ve IV. a V. stupni ochrany, podélný pás je de facto půdorysný průmět města včetně vybíhajících horských údolí. Jižní část území jsou bývalé doly a chemický průmysl a zemědělská půda se zde až na drobné ostrovy nevyskytuje. III. stupeň ochrany v JV rohu řešeného území představují plochy rekultivací.
26
Severní část území pak vyplňují souběžně se zemědělskou půdou lesy, které nebyly dotčeny fatální devastací z 80. Let minulého století. Charakter horské i pánevní krajiny pokračuje do sousedních územních jednotek. e5)
Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a hranic katastrálních území:
Výše uvedené schéma zobrazuje současně princip členění území na horskou oblast Krušných hor, městskou strukturu a prostor těžby hnědého uhlí a chemického průmyslu. e6)
Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů:
Hlavním cílem rozvoje území obce jsou podpora bydlení a podnikatelské činnosti. Řešenou změnou se navrhují nové zastavitelné plochy pro bydlení na základě návrhů vlastníků pozemků, kteří tyto plochy optimálně využijí v souladu se svými záměry. Zvýšení standartu bydlení v rámci individuální výstavby rodinných domů přispívá ke stabilizaci obyvatel města, kteří jinak odcházejí za tímto účelem do okolních obcí.
27
-
Lokalita Z10/1 plocha navazuje na zastavěné území obce, plocha je přístupná ze stávající komunikační sítě ( silnice III. třídy ) plocha není součástí ucelených ploch zemědělské prvovýroby, od nich je oddělena zastavěným územím, plocha je umístěna do SV části odlesněného území, do kterého je m.č. Křížatky vložena. Vyplňuje tak prostor mezi zastavěným územím a lesem. plocha nenavazuje na další zemědělské pozemky, od nich je oddělena zastavěným územím. pozemek změny č. Z10/1 je převodem kódu BPEJ jsou zařazen v V. stupni ochrany půdního fondu a nejsou zde realizovány investice do půdního fondu za účelem zvýšení jeho úrodnosti.
Komentář: Změna č. Z10/1:
Záměrem pořizovatele je prověřit možnost umístění bydlení venkovského typu na pozemku par. č. 62/4 v k.ú. Křížatky z plochy ostatní zeleně na plochu pro bydlení venkovského typu za účelem výstavby rodinného domu. Jedná se o novou zastavitelnou plochu mimo zastavěné území. Pozemek zasahuje do přírodního parku Loučenská hornatina. Pro umístění rodinného domu se tedy vymezuje zastavitelná plocha Z10/1, přičemž konkrétní posice domu musí respektovat požadavek min. vzdálenosti 25 m od okraje lesa. Lokalita Z10/2 plocha navazuje na zastavěné území obce, plocha je přístupná ze stávající komunikační sítě ( místní komunikace ) plocha je umístěna tak, že nesnižuje možnost využití navazujících ploch zemědělské prvovýroby, pozemek změny č. Z10/2 je převodem kódu BPEJ jsou zařazen ve IV. stupni ochrany půdního fondu a nejsou zde realizovány investice do půdního fondu za účelem zvýšení jeho úrodnosti.
28
Komentář: Změna č. Z10/2:
Záměrem pořizovatele je prověřit možnost a navrhnout řešení změny funkčního využití pozemku par. č. 72 v k.ú. Šumná u Litvínova z plochy ostatní zeleně na plochu pro bydlení venkovského typu za účelem výstavby rodinného domu. Jedná se o novou zastavitelnou plochu mimo zastavěné území. Pozemek zasahuje do přírodního parku Loučenská hornatina a evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Pro umístění rodinného domu je vymezena plocha Z10/2. Jedná se o nepravidelný polygon parcely, která není pro zemědělské účely využívána pozemek je zarostlý náletovou zelení. Pozemek navazuje na zastavěné území, je přístupný z přilehlé místní komunikace. Přijetím tohoto požadavku není narušena organizace zemědělské činnosti – okolí je soustavou pozemků zahrad a trvalého travního porostu, kompaktní využití pozemků pro zemědělskou činnost se odehrává na jih od řešeného pozemku. Dotčený prostor je ve IV. stupni ochrany půdního fondu.
-
Lokalita Z10/3 plocha navazuje na zastavěné území obce, plocha je přístupná ze stávající komunikační sítě ( místní komunikace – uliční síť města ) plocha je z hlediska zemědělské činnosti izolovaná, je zbytkem původního sadu původní venkovské zástavby, která byla v 80. létech nahrazena panelovým sídlištěm, v této místní části není prováděna zemědělská činnost – navazuje městská struktura místní části Janov, pro potřeby umístění rodinných domů je vymezena část požadovaného pozemku, jeho severní – zbývající díl je ponechán možnosti obnovení původního sadu, pozemek změny č. Z10/3 je převodem kódu BPEJ jsou zařazen ve III. stupni ochrany půdního fondu a nejsou zde realizovány investice do půdního fondu za účelem zvýšení jeho úrodnosti.
29
Komentář: Změna Z10/3:
Záměrem pořizovatele je prověřit možnost a navrhnout řešení změny funkčního využití pozemku par. č. 905/1 v k.ú. Janov u Litvínova z plochy ostatní zeleně na plochu pro bydlení v nízkopodlažní zástavbě za účelem výstavby dvou rodinných domů. Pro umístění záměru navrhuje změna č. 10 územního plánu využít jižní část pozemku, která je dostatečná pro daný záměr – tedy umístění 2 rodinných domů, severní ( horní ) část parcely tak bude nezastavitelná a dodrží původní distanci města od hranice zalesnění. Přístup k parcelám nových RD je potom možný přes nezastavitelnou část dotčené parcely. Zastavitelná plocha Z10/3 je umístěna na rozhraní města a zalesnění Krušných hor, původním využitím dotčeného pozemku je ovocný sad. Ve skutečnosti je severní část pozemku obsazena vysokou zelení jako projevem spontánního rozvoje navazujícího lesa, dolní část pozemku je zatravněná, bez zemědělské činnosti. Zemědělská půda je fragmentem v navazujícím, plně urbanizovaným územím Litvínova – jeho městské části Janov. Zachováním půdního fondu zde zemědělská činnost obnovena nebude.
-
Lokalita Z10/5 plocha navazuje na zastavěné území obce, plocha je přístupná ze stávající komunikační sítě ( místní komunikace – uliční síť města ) plocha je z hlediska zemědělské činnosti zcela izolovaná, navazujícím územím je zcela urbanizovaný městský prostor, plochy není dlouhodobě užívána pro zemědělskou činnost, nemá odpovídající vegetační kryt,
30
-
v této místní části není prováděna zemědělská činnost – navazuje městská struktura místní části Horní Litvínov, pozemek změny č. Z10/5 je převodem kódu BPEJ jsou zařazen v V. stupni ochrany půdního fondu a nejsou zde realizovány investice do půdního fondu za účelem zvýšení jeho úrodnosti.
Komentář: Změna č. Z10/5
Záměrem pořizovatele je prověřit popř. přehodnotit plochy smíšené výrobní v lokalitě mezi tramvajovou tratí, areálem firmy Schöeller Litvínov a silnicí I/27 a případně navrhnout další funkční využití. Lokalita je vhodně umístěna na okraji města u hlavní silnice mimo obydlené části a navazuje na plochu průmyslové výroby firmy Schöeller Litvínov. Součástí záměru Z10/5 je pozemek č. 2379/1, který je dle katastru nemovitostí trvalým travním porostem – viz zvýraznění pozemku na následující grafické příloze. Plocha Z10/5 včetně tohoto pozemku se nachází uvnitř městské struktury mezi silnicí I/27, ulicí Mosteckou a navazuje na stávající průmyslovou činnost. Pozemek je v III. stupni ochrany, nachází se v zastavěném území a s ohledem na jeho posici, stav a zatížení území není k původnímu účelu využíván a není ani využitelný.
Údaje o počtu listů textové části odůvodnění a počtu výkresů změny č.10 ÚP: Textová část odůvodnění změny č. 10 územního plánu obsahuje 31 listů. Změna č. 10 obsahuje tyto výkresy: -
2.a 2.b 2.c
koordinační výkres změny č. 10 výkres širších vztahů výkres předpokládaných záborů půdního fondu
31
