Zlo a děti v díle Stephena Kinga

Střední škola KNIH, o.p.s.

Zlo a děti v díle Stephena Kinga Martina Nešporová

Vedoucí práce: PhDr. Ludmila Bystroňová

2012

2011–12 Maturitní práce

Prohlášení autora

Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.

V Boskovicích dne 14. 3. 2012

Martina Nešporová


Obsah ÚVOD......................................................................................................................................... 2 1 Kdo je Stephen King .............................................................................................................. 3 2 Postavy a příběhy určující děj jeho románů a povídek........................................................... 4 2.1 Dětští hrdinové .................................................................................................................... 5 3 Představení vybraných románů .............................................................................................. 6 3.1 Osvícení ............................................................................................................................... 6 3.1.1 Charakteristika – Danny ................................................................................................... 7 3.1.2 Podoba zla (Osvícení) ....................................................................................................... 7 3.2.1 Charakteristika dětských postav (Pavučina snů) .............................................................. 8 3.2.2 Podoba zla (Pavučina snů) ............................................................................................... 9 3.3 To ......................................................................................................................................... 9 3.3.1 Charakteristika dětských postav (To) ............................................................................. 10 3.3.2 Podoba zla (To)............................................................................................................... 11 3.4 Holčička, která měla ráda Toma Gordona ......................................................................... 11 3.4.1 Charakteristika - Trisha .................................................................................................. 12 3.4.2 Podoba zla (Holčička, která měla ráda Toma Gordona) ............................................... 12 4 Srovnání vybraných románů................................................................................................. 13 5 Zlo – jeho podstata – původ ................................................................................................. 13 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 14 Anotace ..................................................................................................................................... 15 Seznam použitých informačních zdrojů ................................................................................... 16

1


ÚVOD Knihy amerického spisovatele Stephena Kinga patří mezi nejznámější a nejčtenější v dnešní době, a přesto jsou řazeny do žánru, který v učebnicích literatury nemá své místo. Obsah románů, povídek či novel je převážně hororový, a díky fenomenálnímu stylu psaní, pro nějž jsou tak oblíbené, je autor nazýván „králem hororu“. Pro toto přízvisko je však Stephen King často „škatulkován“, i když několikrát dokázal, že umí psát skvělé knihy, bez použití hororových prvků, za což získal nejedno ocenění. Bohužel ani to nestačí k tomu, aby nebyl kritiky i některými čtenáři stále zatracován. Vybranými knihami a vlastní úvahou bude podložena teze této písemné práce, ve které se budu zabývat postavením dítěte před podobu zla - jeho původem a podstatou. Stěžejní informace budou čerpány z románů – Osvícení, Pavučina snů, To, Holčička, která měla ráda Toma Gordona. I když každá z těchto knih nabízí jedinečný příběh, objevují se v nich určité podobnosti, jež budou také předmětem této práce. Na začátku bych chtěla představit autora, život a svět, který se rodí na stránkách jeho knih. Jako zdroj pro tyto informace jsem zvolila knihu Stephen King - Mistr strachu od americké spisovatelky a novinářky Lisy Rogakové, která nabízí rozsáhlý životopis a mnoho pohledů na práci tohoto populárního spisovatele. Budou zde rozebírány a srovnávány výše uvedené romány a jejich hrdinové; zejména pak jednotlivá charakteristika každého z nich a popis zla, se kterým se setkají. Dále se budu zabývat původem zla; jeho společnými prvky, které se objevují jak ve skutečném světě, tak i v knihách Stephena Kinga.

2


1 Kdo je Stephen King „Abyste se mohli stát spisovatelem, musíte být tak trochu na hlavu, protože si musíte představit světy, které neexistují.“... „Slyšíte hlasy, sami se přesvědčujete, že jsou skutečné, děláte všechny ty věci, které vám jako malým dětem zapovídali. Naopak vás nabádali, abyste rozlišovali mezi realitou a neskutečnými věcmi. Dospělí vám řeknou: ,Máš neviditelného kamaráda, to je hezké, z toho vyrosteš.’ Spisovatelé z toho nevyrostou.“ 1 Stephen King se narodil 21.září 1947 v Portlandu ve státě Maine. Když mu byly dva roky, jeho otec opustil rodinu a Stephen vyrůstal s matkou a o dva roky starším bratrem Davidem, kterého Stephenovi rodiče adoptovali poté, co bylo jeho matce sděleno, že nemůže mít děti. Navštěvoval střední školu v Lisbonu v Maine. Roku 1970 absolvoval univerzitu v Oronu, kde vystudoval angličtinu se zaměřením na učitelství. Na univerzitě se seznámil se svou budoucí ženou Tabithou. Vzali se v lednu roku 1971 a postupně se jim narodily tři děti. Po ukončení univerzity nemohl nějakou dobu najít práci ve svém oboru, a proto přijal zaměstnání v prádelně. Poté začal pracovat jako učitel na střední škole v Hampdenu. V té době vydával povídky v pánských časopisech a také pracoval na románu, který znamenal první velký úspěch – Carrie. Román vyšel roku 1974 a stal se bestsellerem. Stephen opustil kariéru učitele a začal se psaním živit na plný úvazek. Stal se nejúspěšnějším spisovatelem posledních let. Napsal kolem padesáti románů a povídek. Nejznámější jsou například: Carrie, Osvícení, To, Prokletí Salemu, Proroctví. Většina jeho knih byla i zfilmována, například Carrie, Osvícení, Svědectví, Prokletí Salemu, Žhářka, Zelená míle, Vykoupení z věznice Shawshank, Misery, Mrtvá zóna a mnohé další. Nyní žije v Bangoru v Maine. Stephen King je bezesporu mistrem v psaní hororových příběhů. Jeho jméno patří mezi nejznámější autory tohoto žánru a je také jeden z nejproduktivnějších spisovatelů současnosti. I přes velký úspěch a oblibu po celém světě, existuje stálá negativní zaujatost ze strany některých kritiků. „Panují tu nepřiznané předsudky, že pokud je to populární, nemůže to být dobré, protože je čtenářský vkus americké veřejnosti idiotský“ 2 Mezi množstvím vydaných knih lze najít i takové, jež neobsahují žádný prvek hororu či jiné mystiky (např. Dolores Claiborneová). Několik knih vydal také pod pseudonymem Richard Bachman (Blaze, Dlouhý pochod,...). I pod tímto jménem se jeho romány těšily oblibě, což dokazuje fakt, že si spisovatel umí najít čtenáře i bez použití svého slavného jména. Stephen King píše převážně hororovou literaturu, což je dáno i tím, že v dětství s oblibou četl strašidelné příběhy a sledoval filmy, které mu později posloužily k rozvinutí jeho fantazie a citu pro napětí. Je vlastníkem mnoha fobií, o které se často dělí na stránkách svých knih. Jediná možnost, jak si dokáže držet strach od těla, je, že o něm píše. 3

1

ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6. str. 14-15 2 ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6. str. 358 3 ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6. str 10

3


2 Postavy a příběhy určující děj jeho románů a povídek Charakteristickými znaky pro jeho příběhy jsou hrdinové a místa, kde se děj odehrává. Postavy jsou smyšlené, ale reálné svou podobností, kterou autor vidí kolem sebe. Čerpá ze zkušenosti své, svého blízkého okolí a všeho, co může svět nabídnout. „Vycházím z příběhů, které jsem slyšel a lidí, které jsem pozoroval“ 4 Děj příběhů je zasazen do současnosti a do zemí, které jsou autorovi známé – převážně pak do amerického státu Maine, kde vyrůstal a kde stále žije. Vkládá do svých příběhů prvky z každodenního života – skutečná města, hudební skupiny, známé osobnosti, názvy aut, pořadů, potravin,atd. – vše s čím se lze v dnešním světě setkat. Tyto detaily společně s jeho vypravěčským umem přibližují jeho knihy skutečnému životu a vzhledem k stylu psaní pro Kinga tak specifickým, chce touto cestou přinést napětí přímo do reálného čtenářova světa. „Literatura by měla být živočišnou, důvěrnou věcí,“... „Chci sáhnout ven z knihy, uchopit vás a sevřít vás v živočišném objetí, z něhož byste se nemohli vysmeknout. Vždy jsem usiloval o to, uštědřit čtenáři úder a přitom jej zároveň rozveselit. Myslím, že kniha by měla být něčím, co je skutečně živé a v mnoha ohledech i skutečně nebezpečné.“ 5 Píše o lidech pocházejících z odlišného prostředí – sociálního zázemí; inteligentních i prostšího myšlení; vybavených určitými zkušenostmi či nadpřirozeným talentem; vyrovnaných a silných osobnostech nebo psychicky labilních jedincích; různých věkových kategorií. Ať je postava jakákoli, její charakter či slabost se projeví při konfrontaci s problémem – zlem, které se v příběhu objeví. Spisovatel se nijak zvlášť nezaměřuje na podrobný popis postavy, pokud to není přímo nutné pro vyzdvižení určité situace nebo přiblížení realitě, hrůze a napětí. Zaměřuje se na vnitřní popis – psychologický profil, charakteristiku a osud, který přímo určuje, jak se nejspíš bude postava vyvíjet. V Kingových příbězích se člověk nerodí zlým, ale autor věří, že v každém je kousek zla ukrytý. Ve svých knihách King využívá zla skrytého uvnitř každého z nás. Pokud jsou v jeho románech nepřirozené bytosti – upíři, klauni... -, pouze využívá zla, které je v nás. 6 Špatné vlastnosti, které mohou přispět, a samozřejmě i sobecké chování, které je v podstatě člověku vrozené, jsou živiteli zla v lidech. „Svinské chování je lidem vrozené. To je smutná pravda“ 7 Záleží pak na osobnosti jedince, jež je dána jak jeho vrozenou povahou, tak i sociální determinací nebo faktory jako jsou psychopatie či sociopatie. To vše v knihách Stephena Kinga předurčuje, na jakou stranu, dobra či zla, se hrdina přikloní.

4

Stephen King: Shining in the Dark (David Stewart, 1999) ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6. str. 82 6 BALDÝNSKÝ, Tomáš. CAUSA SLAVNÍ: Stephen King. Reflex. 1. vyd. Praha: TP, 2000. 216s. ISBN 8086138-69-0. str. 210 7 KING, Stephen. Pavučina snů. 1. vyd. Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2002. 609 s. ISBN 80-7306-041-8. str. 368 5

4


2.1 Dětští hrdinové „Všechna jeho díla mají kořeny v dětských traumatech či křivdách... Možná se k tomuto tématu Steve ve svých knihách vracel, aby ta traumata a křivdy vymýtil – při psaní koneckonců zapomínal na zlé věci, které ho v životě potkaly - ale také mohlo jít o určitou snahu vyzkoušet si jiné osobnosti a zprostředkovaně si prožít životy jiných dětí, které si nakonec našly cestu k moci, jako protiklad ke Steveovu skutečnému životu, jemuž vždy dominoval nedostatek moci, kterým on a jeho chudobou stižená rodina v porovnání se zbytkem světa trpěly. 8 Specifickou a velmi důležitou roli zaujímají v jeho knihách především dětští hrdinové. Jsou součástí téměř každého příběhu a pokud v něm přímo nevystupují, je dána skutečnost, že každá postava – lidská bytost byla jednou dítětem. „Postava je formována událostmi z dětství.“ 9 Být dětským hrdinou ve světě Stephena Kinga znamená potýkat se s ne zcela běžnými věcmi každodenního života, i když se začátek příběhu zdá naprosto všední. Svět, který nebere ohledy na dětskou nevinnost a staví bezbrannou malou bytost do víru nezáviděníhodných událostí a situací, kdy musí tváří v tvář čelit hrůzám, zlu, bolesti, utrpení, strachu a volbě. Svět měl zuby a mohl vás jimi kdykoli pokousat. 10 Velmi často musí dítě čelit zlu probuzeném nebo využívající osobu, jež miluje – rodiče -, což je mnohonásobně těžší. „Nikdy jsem nepsal o dětech z pocitu sadismu, hněvu nebo čehokoliv; spíše se to neslo v duchu, že pokud to napíšu, nestane se to. Jako kdybych se snažil udržet si to prokletí od těla.“ 11 Dítě je znevýhodněno svou slabostí, naivitou, nezkušeností. Velmi těžko se domáhá pomoci u dospělých, kterým dětské problémy nepřipadají skutečné a jakoukoli odchylku od reality – duchové a bubáci neexistují – připisují fantazii. Vidět svět dětskýma očima však sebou nese i výhody, které dospělí mít nemohou. To, že dokáží přijmout něco neskutečného mnohem lépe než dospělý člověk, je činí vnitřně klidnějšími. Nemusí se nijak dlouho přesvědčovat o pravdivosti čehokoli nadpřirozeného. Děti ve svém světě plném fantazie vidí věci, které dospělý již nevnímá. Strach a zlo se tak transformuje do podoby, která je pro ně i přes to, jak děsivě vypadá, mnohem přijatelnější. Jestliže není problém věřit v existenci nadpřirozena a příšerných jevů, je mnohem snazší se něčemu takovému postavit. Většina Kingových dětských hrdinů má i další výhody hrající v jejich prospěch. Jde o přátelství, které děti spojuje, a tím se stávají silnějšími (To; Pavučina snů) nebo se může jednat o různé nadpřirozené schopnosti – dary (Osvícení – Danny; Pavučina snů – Douglas). V některých případech je dítě osamoceno a jediné, co má, je jeho vnitřní síla, kterou je nutné objevit a postavit se vlastnímu strachu (Holčička, která měla ráda Toma Gordona). 8

ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6. str. 237-238 9 Stephen King: Shining in the Dark (David Stewart, 1999) 10 KING, Stephen. Holčička, která měla ráda Toma Gordona. 1. vyd. Praha – Plzeň: BETA – Dobrovský a Ševčík, 2000. 188 s. ISBN 80-86278-74-3. str. 9 11 ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6. str. 133-134

5


3 Představení vybraných románů Téměř každá kniha Stephena Kinga obsahuje dětského hrdinu, ať jde o hlavní či vedlejší roli. Romány Osvícení, Pavučina snů, To a Holčička, která měla ráda Toma Gordona, by měly přiblížit problematiku, která je obsahem této práce. Jde o různé příběhy s rozdílnou podobou strachu a zla, ale přesto podobné svou podstatou.

3.1 Osvícení Představitel dětského hrdiny je pětiletý chlapec Danny Torrance. Dále zde vystupují otec Jack Torrance; matka Wendy Torranceová; Dick Hallorann, jenž disponuje stejným darem jako Danny; Dannyho fiktivní přítel Tony; a další vedlejší postavy. Děj se odehrává v hotelu Overlook, který svou historií nepatří mezi nejpoklidnější místa pro odpočinek, i když se tak na první pohled tváří. Příběh je především o vztahu dítěte a rodiče. Danny se přestěhuje na určité období do hotelu Overlook, jehož správcem se má mimo sezonu – kdy je hotel prázdný - stát jeho otec. Jack a Wendy jsou milujícími rodiči a i přes různé překážky a nedostatky se stále drží jako rodina pohromadě. Pobyt v hotelu, který je přes zimu naprosto odříznutý od civilizace, je pro ně velkou zkouškou. To, že jsou odkázáni jeden na druhého, by mohlo rodinu stmelit. Bohužel se v hotelu odehrálo několik krvavých událostí, které nějakým způsobem ovlivnily toto místo, a staly se zdrojem energie pro Overlook, který si tak žije svým vlastním životem. To, jaký ve skutečnosti je, není na první pohled viditelné, ale občas dá o sobě vědět lidem, kteří jsou citliví a vnímaví. Danny patří mezi tyto vnímavé jedince a je v tom velmi výjimečný, neboť jeho dar je mnohem výraznější. Ještě než se k této cestě jeho rodina rozhodla, věděl, že místo jejich pobytu ukrývá nějaké nebezpečí. Pro jeho otce to však znamenalo jedinou možnou práci a tím i obživu pro rodinu, proto Danny nechal věcem volný průběh a varováním se nezabýval. Tím se však jejich společný život dostal do spárů hotelu. Overlook postupně postavil rodinu proti sobě. Chtěl pohltit Dannyho a získat jeho dar ve svůj prospěch. Wendy jako milující a obětavou matku ovlivnit nedokázal. Využil tedy Jackových slabostí a postavil ho proti synovi, což bylo pro Dannyho velmi skličující. Díky svému daru, matce a příteli, ale především díky svému odhodlání přesvědčit otce o zlu a špatných úmyslech skrývajících se v podobě hotelu, se mu podařilo zachránit si život a zlikvidovat Overlook jako zdroj zla.

6


3.1.1 Charakteristika – Danny Danny Torrance je pětiletý chlapec s určitým nadáním. Jde o schopnost, která umožňuje nahlédnout do mysli cizích lidí, obrazů budoucnosti či myšlenkovou komunikaci – telepatii s někým stejně nadaným. V románu je tato schopnost nazvána „osvícení“. Tento dar však s sebou nese i nepříjemné setkávání či vytušení pozůstatků určitých stop, které zůstaly na místech, kde se odehrálo něco zlého; násilného; bolestného. Danny, který patří mezi výjimečně osvícené, vnímá tyto jevy velmi silně. Úzkost, zmatek a strach z toho, co vidí, je pro chlapce stálou záležitostí a on se postupně musí s tímto faktem vyrovnávat. Danny je velmi introvertní a nemá kamarády. Má však fiktivního přítele Tonyho, který mu ukazuje různé věci a výjevy z budoucnosti. Tony je starší a chytřejší, ale Danny mu přestává důvěřovat ve chvíli, kdy mu jeho přítel ukazuje varování ohledně Overlooku. Musel by otce přesvědčit, aby práci odmítnul, což by znamenalo existenční problémy rodiny a Jackovu neschopnost se o ně postarat. Ve svém otci vidí autoritu a velmi ho miluje, rozhodně ho tedy nechce zklamat. O svém daru s rodiči nemluví, myslí si, že by mu nevěřili, ale setká se nakrátko s někým, stejně nadaným, kdo mu vysvětlí podstatu tohoto osvícení. Díky tomuto setkání, získává Danny oporu ve skutečné osobě. Jde o kuchaře jménem Dick Hallorann, který přes sezonu pracuje v hotelu. I on ví, že Overlook je nějakým zvláštním způsobem nasáklý špatnými událostmi a Dannyho varuje, aby se vyhýbal určitým místům. Danny je však dítě, které nedokáže odolat zvědavosti, takže tato místa i přes varování navštíví. Poruší tím také pravidla, která mu stanovil otec, a ten se na něj proto zlobí. Hotel se chce dostat k Dannymu a využije pro to Jacka, ve kterém probudí nenávist vůči vlastnímu synovi. Danny věří v to, co vidí, ale nedokáže se vyrovnat se skutečností, a nechce uvěřit tomu, že by mu mohl jeho otec ublížit. Cítí zodpovědnost za vše špatné, co se kolem nich děje, a vnímá tak své osvícení jako určité prokletí. Po celý pobyt v hotelu se mu zdává sen, že ho někdo honí a chce zabít. Nezná jeho tvář, protože ve skutečnosti ví, o koho jde, ale nechce si to připustit. Tony to ví a snaží se ho přesvědčit. Nakonec Danny pochopí, kdo je jeho fiktivní přítel – je to on sám. Je to část jeho samého – jeho alter ego, které se řídí rozumem a realitou; bližší dospělému člověku – proto je Tony starší a chytřejší. Díky tomuto uvědomění si sama sebe získává potřebnou sílu pro boj se zlem. 3.1.2 Podoba zla (Osvícení) Zlo v románu Osvícení má podobu hotelu. Není to však budova samotná, ale je to určitá síla, která je živena hrůznými událostmi, které se staly na tomto místě – jde především o smrt a násilné vraždy. Hotel je tedy prostředek k tomu, aby zlo mohlo působit a brát na sebe určitou podobu. Čím víc špatných věcí se v něm odehraje, tím víc prostředků má pro své působení. Zlo však nemá větších možností, jak zapůsobit, jen dokáže občas dát o sobě vědět citlivějším jedincům. Potřebuje nějakou sílu, aby bylo mocnější. Když se objeví Danny, vycítí velkou šanci k získání něčeho, po čem touží – je to něco, co mu umožní být mocnějším. Kdyby odsud odešli, Overlook by se zřejmě znovu ponořil do svého polospánku a zase by jen trochu strašil hosty, kteří jsou psychicky vnímavější. Bez Dannyho by to byl jen pouťový dům hrůzy, kde jeden nebo dva hosté slyší hovory nebo přízračné zvuky maškarního bálu, případně

7


vidí něco zneklidňujícího. Ale kdyby vstřebal Dannyho... Dannyho osvícení nebo životní sílu nebo ducha... ať už se tomu říká jakkoli... do sebe – čím by se stal potom? 12

3.2 Pavučina snů Mezi hlavní hrdiny patří Peter Moore; Joe Claredon alias Bobr; Gary Jones - Jonesy; Henry Devlin; Douglas Cavell – Duddits; a další... Příběh vypráví o přátelství chlapců, které vydrželo i do dospělosti. Peter, Henry, Gary a Joe žijí ve stejném městě a jsou spolužáci z jedné školy. Je to parta kluků, která není ničím výjimečná. To se ale změní ve chvíli, kdy do jejich života vstoupí velmi zvláštní chlapec jménem Douglas, který je jako partu ještě více stmelí. Douglas je retardovaný, ale také je obdařen schopností, o kterou se se svými novými přáteli podělí. Jako děti zažívají skvělé chvíle, kterých však postupem času ubývá. Chlapci dospívají a jejich životy se rozcházejí. I když je každý jiný a žijí daleko od sebe, setkávají se každoročně při lovecké sezoně na chatě jednoho z nich. Tato tradice u nich přetrvává už od dětství, kdy společně takto jezdili a užívali si lov jako chlapskou zábavu. Jen Douglase ve své partě postrádají. Zůstal věčným dítětem, a i když na něj jeho kamarádi stále myslí a vzpomínají, do jejich dospělého života již nepatří. Osudy všech přátel se opět spojí ve chvíli, kdy při jednom loveckém pobytu zažijí tito přátelé doslova setkání třetího druhu, které jim dá ochutnat strachu, bolesti a beznaděje. I když tato událost způsobí mnoho zlého, není to jediná hrůzná překážka, kterou musí zdolat - a to každý sám. 3.2.1 Charakteristika dětských postav (Pavučina snů) Čtyři přátelé – Henry, Peter, Joe a Gary. Jejich přátelství je spojuje především díky městu, ve kterém žijí, a škole, kterou navštěvují. Jsou to převážně tiší chlapci, kteří se navenek výrazně neprojevují; nepatří mezi zvláštní oblíbence ani rebely. Snad jen Joe působí komicky svým chováním a způsobem, jakým jedná – co na srdci, to na jazyku. Je autorem mnoha hlášek, kterých on i jeho přátelé často užívají i v dospělosti. Zatímco Joe a Peter nepatří mezi nejbystřejší, Henry – v budoucnu psycholog – a Gary – stane se profesorem – je svou inteligencí přesahují. Nejsilnější osobností je Henry – je chytrý, inteligentní a má charisma. Pátým členem jejich party se stane Douglas, kterého tito kluci zachrání před ponižováním jinými chlapci. Pro tento čin bylo třeba určité odvahy a důmyslnosti, kterou mohli získat jedině tak, že se navzájem podpořili a drželi při sobě. V této zkoušce obstáli, a získali tak jedinečného přítele, který je naplnil svou láskou, oddaností, dětskou naivitou a nevinností. Douglas je retardovaný a nikdy nevyroste. Je jiný, a ne jen tím, jakým je, ale tím, čím je obdařen. Má schopnost, která mu v mnohém pomáhá, ale také je určena pro něco vyššího, o čem Douglas možná ví, a možná také ne. O svůj výjimečný dar se rozdělí i se svými přáteli, kdy každý z nich získá určité nadání. Henry vidí do lidí; chápe podstatu jejich myšlení; to, co 12

KING, Stephen. Osvícení. 3. vyd. Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2010. 486 s. ISBN 978-80-7306-413-6. str. 408

8


se v nich skrývá a co je trápí; jakými ve skutečnosti jsou; umí v nich číst jako v otevřené knize. Stejně tak Gary, Joe i Peter - každý umí použít tuto schopnost svým vlastním způsobem. Peter také dokáže – díky tzv. niti – najít ztracené věci nebo cestu; vše, co je potřeba nalézt. Tyto schopnosti byly podporovány především Douglasovou přítomností, jako dospělí je již tolik nepociťují, jen velmi slabě a zřídkakdy. Naplno se opět projeví ve chvíli, kdy je potřeba jich použít pro něco většího a důležitějšího, než byly malé hrdinské a jiné činy, kterých se jako děti dopustily. 3.2.2 Podoba zla (Pavučina snů) V tomto románu musí hrdinové čelit mimozemské inteligenci, která není jako celek hmotná. Jde o jakýsi druh houby - parazita, který využívá hostitele ke svému přežití. Tato entita nemá pocity ani emoce a to, co dělá, činí z důvodu svého přežití. Funguje takto na základě své přirozenosti a o důvodech svého jednání ani nepřemýšlí, proč to tak je. Lidský druh je pro ni podřadný a nedůležitý; necítí vůči němu zášť ani soucit, jen ho potřebuje využít, nic víc. Zlo se zde projevuje především v lidském konání. Tím, že bytost využívá člověka, přejímá i jeho emoce. Seznamuje se s pocity strachu, úzkosti, zloby, vášně, radosti, potřeby a s příjemným uspokojením těchto potřeb. Jsou to lidské vlastnosti, a ve chvílích, kdy tato bytost činí něco zlého, dělá to především na základě těchto pocitů, ať jsou u člověka více či méně výrazné. Každý má v sobě kousek zla, který buď potlačí nebo ho nechá vyjít napovrch. To, že zlo vychází především z lidského konání, je u tohoto románu vidět i v tom, jak jedná armáda povolaná na obranu Země proti mimozemskému útoku. Jak daleko a za jakou cenu se dá dojít při této obraně je až tristní - lidská bytost jako samostatná jednotka nemá přednost před udržením blaha všech.

3.3 To Hlavními hrdiny tohoto románu jsou Bill Denbrough; Ben Hanscom; Eddie Kaspbrak; Richard Tozier; Mike Hanlon; Stanley Uris; Beverly Marshová; Henry Bowers a další. Mezi důležité postavy patří všichni obyvatelé města Derry, které je dějištěm tohoto příběhu. Román je především o dětech; světě, jak ho vnímají a jejich prosté fantazii. Kdyby z obsahu vymizelo brutální násilí, nechutné scény, vulgarismy, sex a zmírnilo se napětí ze strachu, mohlo by jít o dobrodružnou pohádku pro děti. Mnoho dětských příběhů vychází z nějakého reálného základu a jsou při tom zbaveny skutečností, které by mohly děsit. Tato kniha nevypráví o skutečném světě, ale o místě, jež je mnohem horší, a to především pro děti. Město, kde se děj odehrává, v sobě skrývá cosi zlého a strašného. To něco je zde již velmi dlouho a jednou za čas – jde o dobu periodicky se opakující – se probudí a chce jíst. Když spí, je klid, ale po dobu jeho bdění jsou zabíjeny a unášeny děti. Mezi oběťmi této podivné bytosti bývají i dospělí, ale pouze zřídkakdy. Při tak velkém množství záhadných zmizení a vražd je až ku podivu, že se nad tím obyvatelé města nijak zvlášť nepozastavují. Lidé zde žijí a věci, které se dějí na tomto místě, berou za jakousi nedílnou součást. To, že bylo zavražděno dítě, je hrozná věc, a pokud jich je například šest v jednom měsíci, je to 9


hrozná tragédie, ale i když vraha nikdy nedopadli, lidé zapomněli a dál se nestarají. Zlo žije pod nimi, s nimi, v nich, je všude kolem a dospělí je nevnímají. Je zde však parta dětí - „klub smolařů“ -, kterou dá dohromady nějaká neurčitá síla a oni se rozhodnou - nebo spíš kola osudu rozhodnou za ně - že se podivné bytosti, žijící v jejich městě a zabíjející malé děti, postaví a zničí ji. 3.3.1 Charakteristika dětských postav (To) Hlavními aktéry tohoto románu jsou děti ve věku jedenáct až dvanáct let. Do skupiny sedmi dětí, která tvoří tzv. „klub smolařů“, patří Bill, Ben, Eddie, Richard, Mike Stanley a Beverly. Bill je tichý, inteligentní a charismatický, ale především je vůdcem, ke kterému děti z party vzhlížejí a jsou ochotny následovat ho kamkoli. Jeho mladší bratr byl zavražděn za nevyjasněných okolností, stejně jako mnoho dalších dětí z města. Bill nese tuto ztrátu velmi špatně, což je dáno i chováním jeho rodičů, kteří zahořkli a on zůstal se svým smutkem sám. Myslí si, že je nějakým způsobem zodpovědný za bratrovu smrt a je odhodlaný zničit to, co jej zabilo. Ben je také velmi inteligentní. Má smysl a cit pro architekturu. Žije sám se svou matkou, a kdyby nebylo klubu smolařů, neměl by ani kamarády. Je to zakomplexovaný kluk s nadváhou, což považuje za svoji největší smůlu. Klub smolařů má svůj název právě pro tyto osobní problémy – smůly - všech členů. Zatímco Ben je tlustý, Bill má problémy s koktáním. Dalším členem je Eddie; tichý nevýrazný hoch, který působí velmi slabě. Je to dáno tím, že se ho jeho milující matka až příliš snaží uchránit proti všem existujícím i neexistujícím nemocem. Eddieho trápí astma, které je vypěstováno a živeno především v jeho hlavě, za což může přehnaná starost a láska matky, jejíž vliv se u něj bude projevovat i dlouho po její smrti. Richardovi rodiče jsou v pohodě stejně jako Stanleyho. Richard je komediant a má tu smůlu, že mluví až příliš, což mu přidělává jenom problémy. Stanley je oproti Richardovi velmi tichý až upjatý. Jeho koníčkem je ornitologie a jeho smůla spočívá v jeho původu. Stanley je žid, což u některých vyvolává určitou nesympatii. Stejný problém jako Stanley má i Mike. Není sice žid, ale jde snad o jediné černošské dítě ve městě, s čímž mohou mít někteří obyvatelé problém. Mike je chytrý, pracovitý a žije v milující rodině. Pro Mika je největší vzor a autorita jeho otec. Pro Beverly je také největší autoritou vlastní otec. Bohužel její budoucí život je ovlivněn především tímto vztahem, kdy Beverly otce miluje a váží si ho, ale zároveň k němu cítí strach a nenávist. Je to způsobeno tím, že jí otec často fyzicky ubližuje a zdůvodňuje své jednání slovy, že to dělá proto, že má o ni starost – dělá to pro její dobro. Mezi hlavní dětské hrdiny tohoto příběhu patří i chlapec jménem Henry Bowers. Do klubu smolařů nepatří, ale její členy upřímně nenávidí. Je vychováván a ovlivňován svým otcem, který to nemá v hlavě v pořádku a nepatří ani mezi nejchytřejší jedince. Henryho často bije a vkládá mu do hlavy nesmyslné předsudky. Tato výchova vede Henryho špatným směrem a z něj se tak stává problémové dítě.

10


3.3.2 Podoba zla (To) Zlo v tomto románu nemá pevnou podobu, je zde nazýváno „To“ - něco, co vyvolává hrůzu a živí se strachem, především tím dětským. To mělo vždy potěšení z pozření dítěte. Řadu dospělých pozřelo, aniž by si to uvědomilo, a za ta léta vlastně To pozřelo i několik starých lidí – dospělí mají své vlastní hrůzy, jejich žíly se dají rozřezat a otevřít, takže všechny chemické složky strachu vytečou a maso ochutí. Ale jejich strachy jsou obvykle příliš komplikované. Strachy dětí jsou jednodušší a obvykle mocnější. Strachy dětí také lze obvykle vyvolat jediným obličejem... a když je potřeba nějaké vnadidlo, nu, kterépak dítě by nemělo rádo klauna? 13 „To“ žije hluboko pod městem - tedy alespoň jeho určitá fyzická část – velmi dlouho a může vypadat jakkoli, ale jeho působení je nějakým způsobem omezeno, proto využívá lidské bytosti tam, kde jeho moc nestačí. „To“ vidí až na dno lidské duše, bere si pro své potřeby veškeré slabosti a využívá je ve svůj prospěch. To je důvod, proč „To“ dokáže na sebe vzít podobu, které se oběť nedokáže ubránit, protože jde o to nejhrůznější a nejděsivější v jejím životě, což ji naprosto psychicky paralyzuje. „To“ se tak stává neporazitelné, jelikož jej není možné porazit fyzicky. K tomu, aby mohlo být zničeno, je zapotřebí postavit se především sám sobě a vlastnímu strachu.

3.4 Holčička, která měla ráda Toma Gordona Hlavní a téměř jedinou postavou je devítiletá Trisha MacFarlandová. Ostatní postavy, stojící v pozadí, ale důležité právě pro pozadí příběhu, jsou Trishin otec, matka a bratr; a v roli neživé, ale velice důležité, walkman Sony. Příběh Trishi je příběh o putování. Trisha se ztratila, ale nebloudí; jde odhodlaně jedním směrem, což je schopnost téměř neuvěřitelná; je to ale bohužel směr, který ji odvádí víc a víc pryč od obydlených končin, do liduprázdného a divokého lesa. Navíc je tu cosi, co ji sleduje, co ji stopuje a pozoruje, když v noci spí; co si ji označilo a co jen čeká, až se Trisha bude tak bát, že jí maso samým strachem jen víc zesládne. Trisha bojuje s tímto někdy nepřítomným, ale nikdy nemizícím strachem z hrůzyplného Boha ztracených, bojuje s žízní, hladem, horečkou, průjmy, zvracením, zápalem plic, a přitom stále jde, vyhublá a slabá, na hranici mezi životem a přežíváním, mezi realitou a útržky halucinací, které na konci jejího putování začínají vzhledem k horečce a vysílení převládat. Provází ji Tom Gordon, baseballový hráč týmu Red Sox, hráč, který je nasazován na konci hry, ve chvíli, kdy je potřeba zachránit zápas. Trisha si myslí, že Tom Gordon je ten nejlepší a nejhezčí hráč baseballu na celém světě. Dokáže zvrátit vítězství na svou stranu, protože „má v žilách ledovou vodu“ 14, a Trisha by chtěla být jako on, dokázat nemožné, vyhrát. A to se jí nakonec podaří, na samém konci, blízko záchrany, která přijde, ale ne dřív, než se zachrání sama Trisha; vybojuje svůj soukromý zápas se strašlivým bohem a vlastním strachem a získá zpátky to, o co malým a nevinným zabočením do lesa málem přišla – svůj svět, svou rodinu a svůj život. 13

KING, Stephen. To. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1993. 1056 s. ISBN 80-7023-148-3. str. 937-938 KING, Stephen. Holčička, která měla ráda Toma Gordona. 1. vyd. Praha – Plzeň: BETA – Dobrovský a Ševčík, 2000. 188 s. ISBN 80-86278-74-3. str.88

14

11


3.4.1 Charakteristika - Trisha Trisha je devítiletou dívkou, která se cítila sama ještě před tím, než se ztratila v lese. Od vnějších záležitostí, jež ji trápí, uniká do svého vlastního smyšleného světa a představ. Stejně jako jejího staršího bratra, i ji zasáhl rozvod rodičů, ale na rozdíl od něj řeší tuto skutečnost odlišným způsobem. Zatímco její bratr dělá vše pro to, aby se všeobecně vědělo o jeho nesouhlasu, tím, že bojkotuje, co se dá, Trisha je zdánlivě klidná, jakoby rozumná, a řeší si problém sama v sobě a v tichosti. Bere tak na sebe pocit zodpovědnosti a snaží se vyplnit svým optimismem nepřátelské ovzduší mezi matkou a bratrem. Toto chování však Trishe přinese osamocení, což ji později způsobí velmi nepříjemné chvíle. Tím, že odbočí do lesa, bez upozornění na důvody tohoto činu, si už předem rozhodla o svém možném osudu. Cesta, kterou musí projít, jí dá poznat opravdový pocit samoty, úzkosti a strachu ze smrti – především z toho, za jakých okolností k ní může dojít. Trisha zpočátku velmi panikaří a věří v pomoc okolí. Má opravdový strach, který se postupně zvyšuje s uvědoměním si, do jaké situace se dostala. V zoufalství je jí oporou rádio, náznak reality a civilizace – domova a bezpečí, které je jakoby nadosah, což ji uklidní a přiměje zauvažovat o tom, jak by si ona sama mohla nejlépe pomoci. Drobné znalosti přírody ji velmi pomohou k přežití, ale je to především její houževnatost, díky níž projde útrapami cesty, na jejímž konci se setká se svým strachem. 3.4.2 Podoba zla (Holčička, která měla ráda Toma Gordona) Podobu zla v tomto příběhu není lehké určit. Průběh děje je napínavý a strašidelný, což nutně vyžaduje nějakého hybatele těchto pocitů. V knize je tímto strašákem medvěd, který není od počátku viditelný, ale o jeho přítomnosti se ví, jelikož existují určité stopy, které po sobě zanechává. K setkání Trishi s tímto nebezpečným zvířetem dojde v závěru. Medvěd je však zvíře, které jedná na základě své přirozenosti, takže se nedá přesněji určit za zlo. Pravým zlem, které je všudypřítomné a opravdové, by se tedy dal označit především strach. Tento pocit zažívá každá bytost a je také naprosto přirozený. Podstatné však je, jak s ním kdo naloží – zda se mu poddá nebo s ním bude bojovat. Kdyby se Trisha nechala strachem zcela ovládnout, nepoznala by nikdy, kolik síly je možné v člověku, byť tak bezbranném, nalézt. Je to něco zvláštního, Trisho – netvor, který čeká na všechny ztracence. Nechá je toulat, dokud nejsou pořádně vystrašení – protože strachem získávají lepší chuť, mají sladší maso -, a potom si pro ně přijde. Však uvidíš. Vyjde z lesa už každou chvilku. Je to otázka několika vteřin, opravdu. Až uvidíš jeho tvář, tak zešílíš. Kdyby tu někdo byl a slyšel tě, myslel by si, že křičíš. Ale ty se budeš smát, víš? Protože to šílenci dělají, když jejich život končí, tak se smějí... a smějí se... a smějí. 15

KING, Stephen. Holčička, která měla ráda Toma Gordona. 1. vyd. Praha – Plzeň: BETA – Dobrovský a Ševčík, 2000. 188 s. ISBN 80-86278-74-3. str. 74-75

15

12


4 Srovnání vybraných románů Hrdiny spojuje jeden fakt, a to ten, že žádný z nich není bez svých soukromých starostí a problémů. Žádné z dětí se netěší výjimečné oblibě mezi svými vrstevníky. Jde převážně o introverty, outsidery nebo děti z problematických či rozpadlých nebo jinak poznamenaných rodin. Zlo, se kterým se každý z nich setká, je rozdílné, ale v jádru je stejné. Nemá pevnou fyzickou podobu a využívá a živí se jejich strachem.

5 Zlo – jeho podstata – původ Zlo, tak jak jej známe ze skutečného života, má svou fyzickou podobu především v lidech – jejich slabosti; lhostejnosti; závisti; nevzdělanosti; zlobě; určité zvědavosti; mylné představě o dobru a zlu; konzumnosti; vysokých nárocích a touze po moci. Tak tomu je i u Kingových příběhů. Zlo v jeho knihách má sice určitou fyzickou formu, která z jeho děl činí fantastickou literaturu, ale tato stvoření vznikají a jejich skutečná podoba a moc roste tím, že je lidé nějakým způsobem živí. Pokud se v životě jedince nebo ve světě dějí špatné – zlé věci bez přispění člověka, například nemoci, přírodní katastrofy a jiné, nejedná se o klasickou podobu zla. Pro člověka s vírou jsou tyto skutečnosti součástí Boží existence – může jít o určitý trest za nějaký hřích nebo součást jeho víry, která ho má posílit. Přírodní katastrofy a doby tísně nás přivádějí blíže k sobě. Hurikány, požáry, zemětřesení, nepokoje, nemoci, nehody – to vše nás přivádí k vážnému zamyšlení. Najednou si uvědomíme, že jsme smrtelní a že na lidech záleží víc než na věcech. 16 Pokud jde o vědu a fakta, ani ty nepovažují tyto jevy za zlo, protože si dokáží vysvětlit jejich původ, který nemá se zlem nic společného. Pravá podoba zla se tedy projevuje s přispěním lidské bytosti, což je patrné i v románech Stephena Kinga, které byly představeny v této práci.

10 DŮVODŮ: Proč věřit v Boha, který připouští utrpení[online]. 2012 [cit. 29. února 2012]. Dostupné z: http://biblickaknihovna.cz/wp-content/uploads/10d-proc-utrpeni-broz.pdf 16

13


ZÁVĚR Cílem této práce bylo přiblížit určitý obsah děl spisovatele Stephena Kinga. Hlavním předmětem byli především dětští hrdinové a podoba zla, se kterou se na stránkách jeho knih setkávají. Romány, které byly představeny a které měly posloužit k bližšímu pohledu do této problematiky, jsou jen jedny z mála, které ukazují Kingův pohled dětskýma očima na zlo, jež má převážně podobu nějaké příšery či jiného fyzického objektu. Díky rozboru románů a jednotlivé charakteristice dětských postav se dá zlo přesněji určit jako něco nehmotného; určitý druh síly, který využívá pro své působení lidskou bytost – především pak dospělého člověka. Dítě je ovlivněno minimálně - snad pro svou nevinnost či nerozvinutou zkaženost - a je v příbězích hlavním protivníkem zla. Pro to, aby se mu dokázalo postavit, je vždy zapotřebí, aby dítě samo nebo ve skupině svých přátel pochopilo podstatu zla – odkud se bere - a jak je možné jej porazit, což mnohdy činí dětské postavy v Kingových románech dospělejší a rozumnější, než jsou sami dospělí. Je naprosto nepodstatné, kolik je dítěti let, zda pět nebo dvanáct; či je výjimečně inteligentní nebo naopak nějakým způsobem retardované; zda je osamoceno nebo ve skupině svých přátel; jestli je obdařeno nějakou nadpřirozenou schopností či nikoli - vždy je důležité najít vnitřní sílu a odhodlání se zlu postavit, ať má podobu jakoukoli. Tato skutečnost poukazuje na stejný základ Kingových příběhů. I když se jedná pouze o neskutečný svět rodící se na stránkách tohoto romanopisce, je zde patrné, že zlo, byť nějakým způsobem spodobněno, čerpá sílu a působí převážně skrze člověka, tak, jako je to i ve skutečném světě. Stephen King je autorem mnoha románů a povídek často kritizovaných za svoji plytkost. Jeho díla, ale v sobě nesou nezaměnitelnou stopu jeho osobnosti a pohledu na svět. Obsahují nejen mnoho fantazie a citu pro vyprávění, kdy spisovatel dokáže čtenáře uchopit a vtáhnout přímo do děje, ale především u něj nalezneme velké množství hlubokých myšlenek či podrobně rozvedenou sociální problematiku, která z jeho děl činí víc než obyčejnou knihu, ať jde o horor, fantasy či cokoli jiného.

14


Anotace V této práci se zabývám dětskými hrdiny a podobou zla v románech Stephena Kinga amerického spisovatele, píšícího převážně hororovou populární literaturu. Pro přesnější nahlédnutí do této problematiky byly vybrány čtyři romány: Osvícení, Pavučina snů, To, Holčička, která měla ráda Toma Gordona. U každého románu jsem se snažila přiblížit základnímu principu děje a provedla jednotlivou charakteristiku dětských postav a zla, které se v příběhu objevují. Zlo v příběhu má vždy nějakou mystickou podobu, ale vychází především z konání lidí, což se snažím dokázat jak jednotlivými rozbory, tak srovnáním s podobou zla ve skutečném životě. Mimo zla jsou předmětem této práce děti, které se se zlem setkají a musí s ním nějakým způsobem bojovat. Dítě je zde znevýhodněno mnoha faktory, ale také obdařeno některými výhodami, ať se jedná o nadpřirozený dar, fantazii, pevné přátelství či dětský pohled na svět. Závěrem chci poukázat na skutečnost, že knihy Stephena Kinga jsou nejen populární a hojně čtené, ale také obsahují mnoho hlubokých myšlenek a důležitých odkazů.

Annotation The work explores the children characters and the nature of evil in the novels of Stephen King – a U.S. author writing primarily in the popular horror genre. I have focused on four novels: The Shining, Dreamcatcher, It, The Girl Who Loved Tom Gordon. In each of the novels I have tried to uncover the principled act and carried out analysis of the child figure and evil that are present in the story. In all of the cases, evil takes on a mystical form, but springs out of human interaction. I demonstrate this in invidivudal analyses of the interactions as well as by comparison with evil in real life. Apart from the evil, the key focus of this paper is on children who confront evil and are faced with the necessity to fight it. The child is disadvanted by many factors but also endowed with certain advantages, such as a supernatural talent, imagination, strong friendship or the children’s view of the world. Finally, I want to point out that the books of Stephen King are not only popular, but also contain many deep thoughts and important links.

15


Seznam použitých informačních zdrojů

Literatura: KING, Stephen. Osvícení. 3. vyd. Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2010. 486 s. ISBN 97880-7306-413-6 KING, Stephen. Pavučina snů. 1. vyd. Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2002. 609 s. ISBN 80-7306-041-8 KING, Stephen. To. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1993. 1056 s. ISBN 80-7023-148-3 KING, Stephen. Holčička, která měla ráda Toma Gordona. 1. vyd. Praha – Plzeň: BETA – Dobrovský a Ševčík, 2000. 188 s. ISBN 80-86278-74-3 ROGAKOVÁ, Lisa. Stephen King – Mistr strachu. 1. vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2010. 405 s. ISBN 978-80-7388-297-6 BALDÝNSKÝ, Tomáš. CAUSA SLAVNÍ: Stephen King. Reflex. 1. vyd. Praha: TP, 2000. 216s. ISBN 80-86138-69-0

Zdroj z internetu: 10 DŮVODŮ: Proč věřit v Boha, který připouští utrpení[online]. 2012 [cit. 29. února 2012]. Dostupné z: http://biblickaknihovna.cz/wp-content/uploads/10d-proc-utrpeni-broz.pdf

Jiný zdroj – dokumentární film: Stephen King: Shining in the Dark (David Stewart, 1999)

V Boskovicích dne 14. 3. 2012

................................................ Martina Nešporová

16

Zlo a děti v díle Stephena Kinga

Recommend Documents