Upozorňujeme autory bakalářských prací na povinnost odevzdat na katedře školní a sociální pedagogiky písemné zadání, které musí mj. obsahovat i překlad názvu práce do angličtiny. Dále upozorňujeme, že každá práce má přiděleného vedoucího z řad vyučujících, se kterým by měl autor práci průběžně konzultovat. Pokud tak nečiní, vzdává se možnosti napravit případné nedostatky včas a vystavuje se riziku nedoporučení práce k obhajobě.
Zkušební okruhy ke státním bakalářským zkouškám z psychologie (kombinované bakalářské studium Vychovatelství) 1) Pojetí člověka jako osobnosti – základní znaky uplatňování tzv. osobního zřetele k individuu. 2) Konstituování osobnosti v dětství a mládí – úkoly výchovy, respektive její prohřešky na dítěti/dospívajícím. 3) Pojetí vývoje/ontogeneze individua. Rozlišení zrání, vývoje učením a získáváním zkušeností, osobnostního rozvoje. 4) Faktory psychického vývoje. Pohled na vliv dědičnosti, činitelů prostředí, aktivit samotného vyvíjejícího se jedince; interakce mezi faktory. Důsledky pro edukaci. 5) Citlivá období, respektive zlomové události ve vývoji dítěte. Tzv. vývojové úkoly; vůdčí typy činnosti. 6) Periodizace vývoje. Eriksonovo pojetí vývoje. Charakteristiky jednotlivých období. Úkoly pro výchovu. 7) Speciální problémy vývoje vybraných psychických procesů/funkcí – zejména myšlení a učení, motivace (potřeb usilování, zájmů, vůle), citů, mezilidských vztahů, sebepojetí, tvořivých projevů. 8) Problémy, které v jednotlivých vývojových obdobích nejčastěji vyvstávají; jejich analýza, možnosti řešení. Pohled na zvláštnosti vývoje dětí dnes - šance a ohrožení. 9) Vychovatel jako osobnost a jako facilitátor psychického vývoje/osobnostního rozvoje dětí a mládeže. 10) Mentální hygiena pedagogického procesu. Autodiagnostika vychovatele. Rizika profese vychovatele. Stress, jeho příčiny a důsledky. Syndrom vyhoření. 11) Psychologie výchovy. Proces a cíle výchovy z psychologického hlediska. Morální výchova. 12) Socializace. Definice socializace. Socializační prostředí – rodina, škola a vrstevníci. Sociální učení. Mechanismy socializace.
13) Charakteristika vývojových etap socializace dítěte; utváření sociálních vztahů v jednotlivých věkových obdobích. Význam sociálního prostředí pro utváření identity a sebepojetí. 14) Nedostatečná socializace dítěte, její příčiny a projevy. Deprivace a subdeprivace. 15) Rodina ze sociálně psychologického hlediska. Vliv rodiny na vývoj a formování osobnosti dítěte. Důsledky pro práci vychovatele. 16) Výchovné styly v rodině , vliv rodiny na vznik problémů dítěte. Potenciality vývoje/rozvoje – jejich využívání versus blokování. 17) Hodnocení, jeho význam a formy. Odměna a trest – psychologická charakteristika jejich působení. 18) Malá sociální skupina. Třídění skupin, základní znaky skupin. Dynamika a struktura skupiny, sociální pozice a role. Vrstevnická skupina. 19) Druhy sociálních skupin, vývoj skupiny a vývoj její struktury. Sociální skupina na různých vývojových úrovních. Význam pro vývoj jedince. 20) Sociální klima. Znaky a význam sociálního klimatu. Sociální klima a pedagogické působení instituce. 21) Postoje. Definice a struktura postoje. Vznik, funkce a změna postojů. Předsudky a stereotypy. 22) Sociální poznávaní a hodnocení. Zdroje a působení sociální percepce, hlavní typy zkresleného vnímání ve vztahu mezi dětmi a vychovatelem. Důsledky pro dítě. 23) Percepčně postojové zaměření učitele a vychovatele. Atribuční procesy. 24) Komunikace. Verbální a neverbální komunikace. Sociální vlivy v komunikaci. 25) Metody pedagogicko psychologické diagnostiky v práci pedagoga, etika práce s pedagogicko psychologickými diagnostickými nástroji. 26) Přehled sociálně patologických jevů ve škole, možnosti a zásady primární prevence ve školském zařízení.
Literatura FONTANA, G Psychologie ve škole. Praha : Portál, 1996. HADJ MOUSSOVÁ, Z. Sociální psychologie. Praha : PedF UK, 2003. HADJMOUSOVÁ, Z. Pedagogická psychologie. Praha : PedF UK, 2005. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha, 1998. HELUS, Z. Sociální psychologie pro pedagogy. Praha : Grada,2006 HELUS, Z. Osobnost a její vývoj.Praha : PedF UK, 2003. HELUS, Z. Dítě v osobním pojetí. Praha : Portál, 2004. HRABAL, V. Sociální psychologie. Praha: PedF UK, 2002. HRABAL,V. Diagnostika. Praha : PedF UK, 2002. KUSÁK,P.; DAŘÍLEK, P. Pedagogická psychologie A,B.Olomouc : PedF UJEP, 2002 MAREŠ, J.; KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : MU, 1995. MATĚJČEK, Z.; DYTRYCH Z. Děti, rodina a stres. Praha : MZ ČR, Psychiatrické centrum, 1994. MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíce potřebují. Praha : Portál, 1994. PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení : Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci. Praha : PedF UK, 2002. PSŠE. Typy žáků. Praha : PedF UK, 1995. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998. ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha : Panorama, 1989. SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Brno : Barrister a principál, 2002. VÁGNEROVÁ, M. Úvod do psychologie. Praha : Karolinum, 1999. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství v dospívání. Praha : Karolinum, 2005. VÁGNEROVÁ, M. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha : Karolinum, 2001. VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha : Karolinum, 2004. VÁGNEROVÁ, M. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha : Karolinum, 2005.
Zkušební okruhy ke státní závěrečné zkoušce z pedagogiky (kombinované bakalářské studium Vychovatelství) 1) Pedagogika jako věda, struktura pedagogiky. Předmět studia základních pedagogických disciplín, hraniční a spolupracující vědy. Význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi. 2) Pedagogika volného času. Základní pojmy – volný čas, výchova ve volném čase, volným časem, pro volný čas. Výchova formální, informální, neformální. Výchova mimo vyučování. 3) Výchova a vývoj člověka. Pedagogický nativismus a empirismus, důsledky těchto krajností pro koncepci výchovy a vzdělávání. Současné názory na význam vnitřních a vnějších faktorů při vývoji jedince. 4) Vztah výchovy a společnosti. Ekonomické a sociální souvislosti výchovy a vzdělávání. Idea vzdělanostní společnosti a současná realita v České republice. 5) Přehled vývoje názorů na výchovu a vzdělávání. Výchovný ideál starověku, středověku a novověku. 6) Pedagogické názory J. A. Komenského a jejich vliv na pedagogickou teorii a praxi. 7) Alternativní směry v pedagogické teorii a praxi. Možnosti a meze využití alternativních koncepcí výchovy v praxi škol a školských zařízení. 8) Český školský systém a jeho struktura. Základní legislativní dokumenty ve školství. Současné problémy školské politiky v ČR, v Evropské unii. 9) Přehled školských zařízení, která se podílejí na výchově ve volném čase. Zařízení pro zájmové vzdělávání, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu. Subjekty, které se podílejí na výchově ve volném čase, mimo vyučování. Další prostředí, kde děti tráví volný čas 10) Hlavní trendy ve výchově ve volném čase. Animace, výchova zážitkem, práce v terénu, participace. 11) Motivace dítěte jako pedagogicko-psychologický problém. 12) Cíle, podmínky, obsah, metody a formy výchovy ve volném čase. 13) Kompetence vychovatele, autorita a prestiž, aktuální problémy vychovatelského povolání. Způsoby získávání vychovatelské kvalifikace. 14) Klima školy, zařízení pro volný čas. Výchovný systém zařízení, řády, samospráva, tradice. 15) Etika v životě člověka. Morální rozvoj osobnosti, role výchovy, metody etické výchovy. Problém svobody a kázně. Pojetí kázně při výchově ve volném čase.
16) Výchovná práce v oblasti multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy 17) Spolupráce vychovatele s učiteli a s rodiči žáků. Společné aktivity dospělých a dětí v rámci výchovy ve volném čase. 18) Zájmové činnosti - pojem. Obsah a formy zájmových činností. 19) Hra a hračka ve sféře volného času dětí, mládeže a dospělých. 20) Sociálně patologické jevy a poruchy chování. Základní charakteristiky poruch chování, příčiny poruch chování, klasifikace poruch chování, možnosti prevence a řešení jednotlivých poruch chování.
Literatura : BENDL, S. Školní kázeň, metody a strategie. Praha : ISV, 2001. DVOŘÁČEK, J. Vzdělávání v integrující se Evropě. Praha : VŠE,2001. ISBN 80-245-0223-2. DVOŘÁČEK, J. Základy pedagogiky pro učitele a vychovatele. Praha : PedF UK, 2004. DVOŘÁČEK, J. Kapitoly z etiky. Praha : Oeconomica, 2004. HÁJEK, B.; PÁVKOVÁ, J. Školní družina. Praha : Portál, 2003. HÁJEK, B.; HOFFBAUER, B.; PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času. Praha : Portál, 2008. HÁJEK, B. Právní vědomí vychovatele. Praha : UK – PedF, 2003. Texty pro distanční studium. JEDLIČKA, R.; KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. KYRIACOU, CH. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha : Portál, 2005. MATĚJČEK, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha : SPN, 1992. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice : Bílá kniha. Praha : ÚIV, 2001. MATOUŠEK, O.; KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha : Portál, 2003 NĚMEC, J.aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno : Paid, 2002. PÁVKOVÁ, J.,aj. Pedagogika volného času. Praha : Portál, 1999, 2002. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, http://www.vuppraha.cz/soubory/RVPZV_2007-07.pdf SAK,P.; SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. Praha : Svoboda servis, 2004. ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky I., II. Praha : SPN, 1991. TRAIN, A. Nejčastější poruchy chování dětí. Praha : Portál, 2001. VÁŇOVÁ, R. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha : PedF UK, 1997. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 1999.
Zkušební okruhy ke státním bakalářským zkouškám z tělesné výchovy a didaktiky tělesné výchovy ( kombinované bakalářské studium Vychovatelství) 1. Lanové centra, kde se nacházejí, kontakty. 2. Bezpečnostní předpisy v lan. centrech. 3. Orientační běh, potřeby pro ob, základy práce s mapou a buzolou. 4. Hry v přírodě. 5. Rozdělení her v přírodě a jejich význam. 6. Organizace letního tábora. 7. Míčové hry, basketbal, házená, základní pravidla, herní cvičení. 8. Netradiční sportovní hry, badminton a ringo. 9. Netradiční sportovní hry, floorbal a frisbee. 10. Záchrana tonoucího a bezpečnost při plavání. 11. Lezení na umělých lezeckých stěnách, provozní řád a bezpečnost. 12. Organizace sportovního dne. 13. Míčové hry, fotbal, volejbal, základní pravidla, herní cvičení. 14. Cykloturistika a její přednosti. 15. Vodní turistika. 16. Noční hry pro děti. 17. Hry v tělocvičně. 18. Vedení a organizace lyžařského výcviku. 19. Co je to geocaching ?
Zkušební okruhy ke státním bakalářským zkouškám z dramatické výchovy ( kombinované bakalářské studium Vychovatelství) 1. Dramatická výchova jako systém – podstata oboru, základní pojmy. Proces dramatické výchovy, jeho součásti a struktura. 2. Dětské divadlo a dětský přednes jako součást dramatické výchovy. 3. Věková a individuální specifika dítěte ve vztahu k dramatické výchově. 4. Škola, výchova a vyučování a dramatická výchova. Různé podoby dramatické výchovy v současné škole. 5. Cíle dramatické výchovy. 6. Hra a dramatická hra. Možnosti, limity a rizika dramatické hry. 7. Metody dramatické výchovy. 8. Typy dramatickovýchovných lekcí a jejich stavba. 9. Strategie vedení v dramatické výchově. Základní typy vedení dramatickovýchovné lekce. 10. Hodnocení žáka v procesu dramatické výchovy. Vztah cílů a hodnocení. 11. Osobnost učitele dramatické výchovy.
Zkušební okruhy ke státním bakalářským zkouškám z výtvarné výchovy a didaktiky výtvarné výchovy ( kombinované bakalářské studium Vychovatelství) I. Důvody, proč dítě kreslí. Ontogeneze dětského výtvarného projevu. Stadia. Typologie. Spontánní a řízený výtvarný projev. Dimenze učitele výtvarné výchovy. Osobní představa, inklinace. Mezioborový vztah. II. Problematika tvořivosti. Omyly při vedení výtvarných činností. Problematika pokleslé výtvarné tvorby. Krize dětského výtvarného projevu. Techniky a materiály ve vztahu k výtvarnému námětu. Kritéria hodnocení.
III. Rámcový vzdělávací program. Cíle a prostředky Vv. Plánování ve Vv. Typy mapování tématu. Okruhy tématu, výtvarné řady námětů. Výtvarný námět a jeho východiska – výtvarný problém, výtvarná technika. Příprava na vyučovácí jednotku. Práce s metodickou literaturou.
IV. Interakce s uměleckým dílem, možnosti parafrází. Zařazení interakce s výtvarným dílem do výtvarné řady. Práce s Průvodcem výtvarným uměním, Obrazárnami v hlavě, návštěva v galerii. Galerie a výstavy. Kulturní památky v regionu a jejich využití.
Zkušební okruhy ke státním bakalářským zkouškám z metodiky zájmových činností s přírodními a technickými materiály ( kombinované bakalářské studium Vychovatelství) 1. Začlenění praktických činností s různými materiály a s rostlinami do vzdělávacích programů pro školní družiny, kluby a zájmové kroužky ve školách, DDM adal; legislativa , možnosti a varianty, zkušenosti. 2. Didaktické metody vhodné pro zájmové činnosti s přírodními a technickými materiály; přehled, stručná charakteristika a specifika pro vybrané cílové skupiny. Cílová skupina : děti ve ŠD, členové zájmových kroužků ve škole, v DDM, v nízkoprahových klubech aj. Podobně je chápáno vymezení pojmu cílová skupina u dalších okruhů učiva. 3. Možnosti motivace dětí a mladých lidí pro praktické činnosti a získávání dovedností, pro experimentování s technickými a přírodními materiály a s rostlinami; příklady ve vztahu k vybraným cílovým skupinám, vlastní zkušenosti. 4. Aktivizační metody vhodné pro zájmové činnosti vybraných cílových skupin dětí a mladých lidí.; přehled, charakteristika, zkušenosti s jejich uplatňováním v praxi; podrobněji se zaměřit na řešení problémů spojených s výběrem pracovního postupu, materiálů adal. 5. Metody seznamování členů cílových skupin s pracovními postupy, manipulací s nástroji, výběrem materiálu a pracovních technik; instruktáž, typy instruktáže, zkušenosti s jejich uplatňováním. 6. Projekty a projektové metody při zájmových činnostech, využití při činnostech s technickými a přírodními materiály. Význam, fáze projektů, možnosti při práci s různými cílovými skupinami, zkušenosti z dosavadní praxe (jako účastníci projektu nebo organizátoři). 7. Experimentování s různými materiály a s rostlinami při zájmových činnostech; vymezení vybraných pojmů, zásady pokusnické činnosti, možnosti využití pokusnictví pro rozvoj poznávání a formování vybraných vlastností osobnosti členů cílových skupin. 8. Bezpečnost a hygiena při práci s různými materiály a s rostlinami, možná rizika, prevence úrazů a poškození zdraví; legislativa, vlastní zkušenosti. 9. Didaktické zásady a principy – jejich aplikace při zájmových činnostech s technickými a přírodními materiály u vybraných cílových skupin. 10.Organizační formy vhodné pro zájmové činnosti s technickými a přírodními materiály ve ŠD, zájmových kroužcích organizovaných školou, DDM adal.;, vhodná struktura. Možnosti využití besed (s odborníky, členy různých zájmových organizací aj.), exkurzí a vycházek. Přednosti a rizika.
11. Sociální formy vhodné pro zájmové činnosti: individuální práce, práce ve dvojicích, skupinová práce; zhodnocení vybraných námětů z hlediska vhodnosti zařazení uvedených sociálních forem; možnosti rozvíjení vybraných vlastností členů cílových skupin pomocí práce ve skupinách. 12. Pedagogická diagnostika – význam a možnosti jejího využití při zájmových činnostech s technickými a přírodními materiály a s rostlinami. Metody pedagogické diagnostiky při přípravě programu, výběru námětů, materiálu a nástrojů, přípravě individuálních programů. 13. Materiální prostředky pro zájmovou činnost , materiály (papír, modelovací a lící hmoty, textilie, aj. technické a drobné materiály, rostliny), nástroje, vybavení pracoven. 14. Začlenění průřezových témat RVP ZV (enviromentální výchova, multikulturní výchova adal.) do programu zájmových činností s přírodními a technickými materiály. 15. Problematika integrace dětí a mladých lidí se speciálními vzdělávacímí potřebami do zájmových činností s přírodními a technickými materiály a s rostlinami. 16. Využití zájmových činností s přírodními a technickými materiály pro rozvoj jemné motoriky, nonverbální tvořivosti a dalších vlastností členů cílových skupin, důležitých pro rozvoj jejich osobnosti, prevenci sociálně patologických jevů a přípravu na uplatnění v praktickém životě. Základní informační zdroje: DYTRTOVÁ, R.; VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti I. Praha : UK-PedF, 1999 ISBN 80-86039-89-7. HÁJEK,B.;HOFBAUER,B.;PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času.Praha : UK-PedF,2003. ISBN 80-7290-128-1. (vybrané kapitoly) HÁJEK, B.;PÁVKOVÁ, J., aj. Činnosti ve školní družině. In PÁVKOVÁ, J.; HÁJEK, B. Školní družina.Praha : Portál,2003.ISBN 80-7178-751-5. HOFBAUER, B. Kde všude se volný čas výchovně zhodnocuje ? In Děti, mládež a volný čas. Praha :Portál,2004. ISBN 80-7178-927-5. HONZÍKOVÁ, J.; MICHÁLKOVÁ, L.; VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti II. Praha : UK-PedF, 2000. ISBN 80-729-003-X. HONZÍKOVÁ, J. Netradičně v pracovní výchově. Plzeň : Krajské centrum vzdělávání, 2004. ISBN 80-7020-149-5. NĚMEC,J. Od prožívání k požitkářství. Brno : Paido, 2002.ISBN 80-7315-006-9. NĚMEC,J. S hrou na cestě za tvořivostí. Brno : Paido, 2004.ISBN 80-7315-014-X. NĚMEC,J Ekologická výchova a environmentální vzdělávání ve volném čase. In Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno : Paido, 2002. ISBN 80-7315-012-3. PÁVKOVÁ, J.,aj. Pedagogika volného času. 3 akt. vyd.Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-711-6. VODÁKOVÁ, J., aj. Speciální pracovní výchova a ergoterapie. Praha : UK-PedF, 2003. ISBN 80-7290-113-3. (vybrané kapitoly, v nich uvedeny další informační zdroje)
