Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Zhodnocení finanční výkonnosti vybraných bank v České a Slovenské republice Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.
Bc. Andrea Giblová
Brno 2013
Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména doc. Ing. Vlastě Kašparovské, Ph.D., za odborné vedení mé diplomové práce a za cenné rady a připomínky, které mně během zpracování práce poskytla.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Zhodnocení finanční výkonnosti vybraných bank v České a Slovenské republice“ vypracovala samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury.
V Brně, dne 16.12.2012
.................................................................. Bc. Andrea Giblová
Abstract Giblová, A. Evaluation of the financial performance of the selected banks in the Czech Republic and Slovak Republic. Diploma thesis. Brno, 2013. The diploma thesis deals with the evaluation of the financial performance of the selected banks in the Czech and Slovak Republic. For this purpose there are observed the indicators of profitability, productivity, capital adequacy, quality of the banking assets and structure of the banking balance. These indicators are analyzed and evaluated then in the years 2001–2011. The banking profitability is put through the deeper analysis on the basis of the performed decomposition of the indicator return on average assets of the partial cost and income margins. An influence of the partial margins and other variables on the return on average assets is further developed then by the help of the regression analysis. A part of the diploma thesis is also the description of the macroeconomic enviroment and its influence on the financial stability of the bank and the comparison of the achieved results of the selected banks in both countries. Keywords Financial performance, profitability, capital adequacy, productivity, regression analysis.
Abstrakt Giblová, A. Zhodnocení finanční výkonnosti vybraných bank v České a Slovenské republice. Diplomová práce. Brno, 2013. Diplomová práce se zabývá zhodnocením finanční výkonnosti vybraných bank České a Slovenské republiky. Za tímto účelem jsou sledovány ukazatele rentability, produktivity, kapitálové přiměřenosti, kvality bankovních aktiv a struktury bankovní bilance. Tyto ukazatele jsou pak analyzovány a vyhodnocovány v časové řadě let 2001– 2011. Bankovní rentabilita je podrobena hlubší analýze na základě provedeného rozkladu ukazatele rentability průměrných bankovních aktiv na dílčí nákladové a výnosové marže. Vliv vybraných marží a dalších proměnných na rentabilitu aktiv je pak dále rozpracován pomocí statistických metod regresní analýzy. Součástí diplomové práce je i charakteristika vnějšího prostředí a jeho vlivu na finanční stabilitu bank a komparace dosažených výsledků vybraných bank obou zemí. Klíčová slova Finanční výkonnost, rentabilita, kapitálová přiměřenost, produktivita, regresní analýza.
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod do problematiky .......................................................................................... 7
1.2
Cíl práce ................................................................................................................. 8
Metodika 2.1
3
4
7
9
Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................ 9
2.1.1
Ukazatele struktury bilance a úvěrové aktivity ........................................... 9
2.1.2
Ukazatele kvality bankovních aktiv ........................................................... 10
2.1.3
Ukazatele produktivity a intenzity .............................................................. 11
2.1.4
Kapitálová přiměřenost ............................................................................... 11
2.1.5
Ukazatele rentability .................................................................................. 13
2.2
Analýza soustavy ukazatelů ................................................................................ 14
2.3
Regresní analýza ................................................................................................. 16
2.4
Výběr bank .......................................................................................................... 19
2.5
Zdroje dat a informací ........................................................................................20
Hodnocení bankovní výkonnosti
22
3.1
Přístupy k měření výkonnosti ............................................................................. 22
3.2
Zdroje dat pro měření bankovní výkonnosti ...................................................... 29
3.3
Výkaznictví dle IFRS ...........................................................................................30
Bankovní podnikání v ČR a SR
33
4.1
Právní úprava bankovní činnosti ........................................................................ 34
4.2
Přiměřenost kapitálu bank ................................................................................. 35
4.3
Pravidla tvorby rezerv a opravných položek ...................................................... 36
5
Charakteristika vnějšího prostředí
38
6
Posouzení výkonnosti vybraných bank
44
6.1
Charakteristika vybraných bank ......................................................................... 44
6.1.1
Česká spořitelna ......................................................................................... 44
6.1.2
Slovenská spořitelna .................................................................................. 45
6.2
Struktura bilance bank ....................................................................................... 46
6.3
Kvalita bankovních aktiv .................................................................................... 52
6.4
Produktivita a nákladová intenzita..................................................................... 55
6.5
Kapitálová přiměřenost ...................................................................................... 58
6.6
Ukazatele rentability ........................................................................................... 61
6.6.1
Rentabilita průměrných bankovních aktiv ................................................ 62
6.6.2
Analýza vlivu dílčích marží na ROAA ........................................................ 64
6.6.3
Rentabilita průměrného vlastního kapitálu .............................................. 70
6.7
Regresní analýza ................................................................................................. 73
7
Posouzení plnění požadavků Basel III
80
8
Závěr
84
9
Použité zdroje
89
Seznam použitých zkratek
96
Seznam tabulek a grafů
97
Seznam příloh
99
Úvod a cíl práce
7
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky Banky jsou specifické podnikatelské subjekty působící jako finanční zprostředkovatelé v ekonomickém systému. Jejich úkolem je zabezpečit tok finančních prostředků mezi ekonomickými subjekty, z čehož vyplývá i podstata jejich činnosti: přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Kromě této základní činnosti zabezpečují banky platební styk, provádí směnárenskou činnost, obchodují s cennými papíry a mnoho dalších. Vše však činí především za účelem dosahování zisku, který musí zaručit budoucí fungování banky. Bankovní subjekty mohou být na jedné straně velmi ziskové, na druhou stranu se však při své podnikatelské činnosti potýkají s významnými riziky. Poněvadž obchodují s cizími prostředky, musí být schopny za každých okolností, tedy i při nepříznivém vývoji ekonomiky nebo v době hospodářské krize, dostát svým závazkům včas a v plné výši. Možná rizika musí banka pravidelně vyhodnocovat a zabránit jejich negativním dopadům na činnost banky, či tento dopad alespoň zmírnit. Vzhledem k tomuto specifiku bankovního podnikání je při hodnocení finanční stability bank a bankovních systémů sledována nejenom ziskovost subjektu, ale také kvalita bankovních aktiv či dostatečná velikost kapitálu banky, které odráží riziko podstupované bankou. Výsledky hospodaření bank a hodnoty dalších ukazatelů finanční výkonnosti jsou velmi důležité nejen pro samotný management banky, který informace využívá k rozhodování o dalším rozvoji banky, ale jsou také využívány klienty banky, investory a konečně také orgány dohledu, kteří pravidelně kontrolují, zda banka splňuje všechna zákonem stanovená kritéria nutná pro výkon její činnosti. Na konci minulého století čelily české a slovenské banky mnoha problémům v důsledku vysokého objemu nezdravých úvěrů a spousta bank byla nucena svou činnost ukončit. Vlivem těchto událostí došlo ke zpřísnění bankovní regulace a dohledu a byla nastavena nová pravidla pro výkon bankovní činnosti. Na přelomu tisíciletí došlo k celkové restrukturalizaci bankovních systémů obou zemí. Proběhla významná konsolidace obou bankovních sektorů a část nezdravých úvěrů byla převedena na specializovanou státní Konsolidační banku. České i slovenské banky byly privatizovány a vlastníky se staly zahraničí akcionáři. Současné bankovní trhy obou zemí splňují již všechny rysy moderních bankovních trhů vyspělých zemí. Internalizace, globalizace, fůze, nová pravidla regulace, volatilní tržní prostředí a silná konkurence charakterizují bankovní sektory České a Slovenské republiky v dnešní době.
Úvod a cíl práce
8
1.2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy a s použitím zvolených statistických metod zhodnotit finanční výkonnost vybraných bank v České republice a na Slovensku za předem definované časové období, identifikovat a popsat jejich silné a slabé stránky v oblasti finanční výkonnosti a uvést příčiny tohoto vývoje a faktory, jež se na tomto vývoji významnou měrou podílí. Na tomto základě pak budou formulovány závěry a doporučení do budoucna. Ke splnění cíle práce budou vybrány dvě banky, tedy jedna česká a druhá působící na slovenském bankovním trhu. Finanční výkonnost vybraných bank bude vyhodnocována jednak v časové řadě, a dále z hlediska prostorového, kdy budou výsledky bank porovnávány mezi sebou navzájem. Dílčími cíli diplomové práce bude: •
zvolit metody vhodné pro měření výkonnosti bankovních subjektů a zdůvodnit volbu těchto metod;
•
popsat zdroje dat využívaných pro hodnocení finanční výkonnosti a srovnat datovou základnu obou zvolených bank;
•
stručně vymezit právní rámec pro výkon bankovního podnikání v obou zemích se zaměřením na podobnosti a rozdíly v oblasti právní úpravy výkonu činnosti bank;
•
charakterizovat makroekonomické prostředí obou zemí a zjistit jeho vliv na finanční výkonnost bank;
•
aplikovat zvolené ukazatele a metody na obě banky a interpretovat výsledky, zjistit příčiny vývoje ukazatele daným směrem a následný vliv na finanční stabilitu bank;
•
srovnat výsledky české a slovenské banky;
•
zformulovat závěry a doporučení, vyzdvihnout zjištěné silné a slabé stránky bank.
Metodika
9
2 Metodika V této kapitole budou charakterizovány všechny metody, které budou v předkládané diplomové práci použity. Diplomová práce bude rozdělena na několik kapitol. V první, teoretické části diplomové práce bude provedena analýza dostupných zdrojů, které pojednávají o možnostech a způsobech hodnocení finanční výkonnosti bank. Pozornost bude věnována datové základně a účetním výkazům bank, ze kterých je v této práci čerpáno. V další části bude stručně vymezena také legislativa týkající se úpravy bankovního podnikání.
Samostatná
kapitola
bude
věnována
deskripci
a
analýze
vývoje
makroekonomického prostředí, které významně ovlivňuje činnost bankovních institucí. Praktická část diplomové práce bude zpracována vybranými metodami finanční analýzy, zejména půjde o trendovou a prostorovou analýzu, a získané výsledky obou bank budou srovnány metodou komparace. Použity budou především poměrové ukazatele finanční analýzy uzpůsobené pro bankovní subjekty, přičemž největší důraz bude kladem na koncepci ukazatelů rentability, neboť ziskovost je jedním ze základních cílů banky a předpokladem jejího úspěšného fungování. V práci bude využit také pyramidový rozklad ukazatele rentability průměrných bankovních aktiv na dílčí výnosové a nákladové marže. Z matematicko-statistických metod bude aplikována regresní analýza.
2.1 Analýza poměrových ukazatelů 2.1.1 Ukazatele struktury bilance a úvěrové aktivity Ukazatele struktury bilance jsou významné pro zhodnocení podnikatelského zaměření banky. Typickým ukazatelem je podíl úvěrových pohledávek za klienty na celkových aktivech banky, který může indikovat riziko plynoucí z koncentrace portfolia, nebo podíl klientských vkladů na celkových pasivech banky. Ukazatel podílu úvěrových pohledávek na celkových bankovních aktivech je významný i z hlediska úrokového zisku, neboť ten patří k nejvýznamnějším součástem bankovního zisku. Úvěrové pohledávky k nebankovním klientům jsou dále typické svou poměrně vysokou rizikovostí a nízkou likviditou. [1]
Metodika
10
(%) =
ú ě
é
ℎ
á
í
ů
∙ 100
á ř
(%) =
é
í
∙ 100
á
(1)
(2)
Sledovány budou i podíly ostatních významných položek aktiv a pasiv banky, a to dle jejich členění ve výkazu o finanční situaci uvedeného v příloze č. 1. Velice důležitým ukazatelem je také podíl rychle likvidních aktiv na celkových bankovních aktivech, a to především z hlediska řízení likvidity. Mezi rychle likvidní aktiva jsou řazeny peněžní prostředky, vklady u centrální banky, vklady u ostatních finančních institucí splatné na požádání a okamžitě splatné státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy. [33] [72] Velice sledovaným ukazatelem je také ukazatel úvěrového krytí. Ten poměřuje vklady přijaté od nebankovních klientů a úvěry těmto klientům poskytnuté. [2] ú ě .
í
(%) =
ř ú ě
é
í é
í
ů
∙ 100
(3)
2.1.2 Ukazatele kvality bankovních aktiv Ukazatel kvality bankovních aktiv je obvykle vyjádřen jako podíl rezerv nebo opravných položek k uvěrovým pohledávkám na celkových pohledávkách za klienty a umožňuje zjistit rizikovost bankovního portfolia. Sledováním změn ukazatele v čase je možné indikovat úvěrové riziko, které patří k nejvýznamnějším rizikům v oblasti bankovního podnikání. [1] (%) =
é
ž ú ě éú ě é
ý ℎ
ℎ á
á
á
∙ 100
(4)
Opravné položky vytvářené k úvěrovým pohledávkám snižují účetní hodnotu rizikových aktiv. Jejich výše je určena podle zatřídění klientských pohledávek do skupin dle rizikovosti tak, jak stanoví regulátor bankovního systému. V rámci poměrové finanční analýzy lze pak zkoumat podíly jednotlivých skupin pohledávek na celkovém objemu úvěrových pohledávek ke klientům. V práci bude posuzován ukazatel podílů úvěrů v selhání na celkových úvěrových pohledávkách ke klientům. [3]
Metodika
11
(%) =
ú ě éú ě é
ℎ
ℎá í á
∙ 100
ů
(5)
2.1.3 Ukazatele produktivity a intenzity Ukazatele produktivity a intenzity vypovídají o kvalitě manažerského řízení banky. Jsou důležité především pro vedení podniku a manažery, neboť odrážejí efektivnost využití bankovních zdrojů a slouží také pro vyjádření konkurenceschopnosti banky. Mezi základní faktory zvyšování produktivity v podniku patří především zvyšování kvalifikace zaměstnanců, lepší odborné vedení, využití controllingu, zavedení nových technologií apod. [3] Ukazatel celkové produktivity poměřuje čistý zisk banky k průměrnému přepočtenému počtu zaměstnanců banky, ukazatel nákladové intenzity vyjadřuje vynaložené náklady (celkové či personální) na jednoho pracovníka banky. [1] (%) =
(%) =
ů ě
ů ě
ý ř
č ý č ý
ý ř
á í á č ý
ě
ů
ě
ů
∙ 100
(6)
∙ 100
(7)
2.1.4 Kapitálová přiměřenost Ukazatel kapitálové přiměřenosti patří v současné době k nejvíce sledovaným ukazatelům při hodnocení finanční stability bank, neboť vyjadřuje povinnost banky udržovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k rizikovosti bankovního portfolia. Jde tedy o vztah mezi skutečnou výší kapitálu banky a jeho požadovanou výší zohledňující bankovní riziko. Kapitál vykazovaný pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti je označovaný jako regulatorní kapitál a slouží ke krytí tzv. neočekávané ztráty1. Dostatečná výše regulatorního kapitálu má za cíl zamezit přesunu ztrát na věřitele banky. Rostoucí hodnota ukazatele kapitálové přiměřenosti je pozitivní informací pro orgány dohledu, jež vývoj tohoto ukazatele sledují, a dokazuje dostatečnou finanční stabilitu bankovní instituce. Na druhou stranu může příliš velký objem drženého kapitálu způsobit pokles tempa růstu rentability, což je negativní signál pro bankovní investory. [1]
1
Neočekávanou ztrátou se rozumí potencionální ztráta, které je banka vystavena v důsledku
rizikovosti svých aktiv. [1]
Metodika
12
V současné době je tento ukazatel přísně sledován institucemi bankovního dohledu v jednotlivých zemích a jeho minimální výše je mezinárodně upravena v rámci koncepce Basel, která představuje soubor doporučení pro bankovní regulaci a dohled. Minimální hodnota poměru kapitálu banky a rizikově vážených aktiv dle první z dohod, tzv. Basel I, byla stanovena na 8 %. Vztah pro výpočet kapitálové přiměřenosti používaný v České republice i na Slovensku až do roku 2007 podle Basel I je následující: í
= kde
á
+
∙ 0,08 ≥ 0,08,
(8)
je kapitálový požadavek k úvěrovému riziku a
kapitálový požadavek
k tržnímu riziku (zahrnující riziko měnové, akciové, komoditní a úrokové)2. Tento koncept byl implementován do právních řádů jednotlivých států a postupně se stal normou pro většinu vyspělých bankovních systémů ve světě. [4] Od roku 2007 je platná druhá z dohod, tzv. Basel II, která je aktuální po zbytek sledovaného
období
v diplomové
práci.
Doporučení
této
koncepce
byly
implementovány do práva Evropské unie v podobě směrnic a kapitálová přiměřenost je dle Basel II dána vztahem: = kde
í +
á +
∙ 0,08 ≥ 0,08,
je kapitálový požadavek k úvěrovému riziku,
k tržnímu riziku a
(9) je kapitálový požadavek
je kapitálový požadavek k operačnímu riziku. [1]
Kapitál, který vstupuje do výpočtu kapitálové přiměřenosti, se skládá z několika složek. Nejdůležitější je tzv. Tier 1 (jádrový kapitál), který zahrnuje splacený základní kapitál, splacené emisní ážio, zákonné rezervní fondy, nerozdělený zisk a zisk běžného období, přičemž ztráty a některé další položky (nabyté vlastní akcie, goodwill, nehmotný majetek) se od jeho výše odečítají. Tato vrstva má nejvyšší schopnost ke krytí ztrát a minimum Tier 1 je stanoveno na 4 %. Další složkou je Tier 2 (dodatkový kapitál), který se skládá z obecných rezerv na krytí ztrát, kapitálových fondů a termínovaného podřízeného dluhu (minimální lhůta splatnosti pět let). Nejméně významný je Tier 3 (kapitál na pokrytí tržních rizik) tvořený krátkodobým podřízeným dluhem (splatnost od dvou do pěti let). [5]
2
Primárně bylo dle Basel I sledováno pouze úvěrové riziko, až v roce 1996 byla do výpočtu
ukazatele zahrnuta i tržní rizika.
Metodika
13
2.1.5 Ukazatele rentability Ukazatele rentability představují vztah mezi dosaženým ziskem banky a jejím vlastním kapitálem, popřípadě celkovými aktivy. Vyjadřují míru zhodnocení vložených zdrojů do bankovního podnikání. [1] Míru zhodnocení vlastního kapitálu vyjadřuje rentabilita průměrného vlastního kapitálu (return on average equity, ROAE). Tento ukazatel je významný zejména pro akcionáře banky, neboť představuje návratnost jimi vložených prostředků, tedy značí, co akcionáři banky mohou obdržet ze své investice do kapitálu banky. Protože vlastní kapitál zachycený v rozvaze banky je veličinou stavovou a zisk je veličina toková, je nutné vztáhnout ukazatel ROAE k průměrnému vlastnímu kapitálu, který je možné získat jako aritmetický průměr stavu vlastního kapitálu na začátku účetního období (neboli na konci předchozího účetního období) a na konci účetního období. [5] Výpočet ukazatele je pak dán vzorcem: [1] (%) =
č ů ě
ý
ý í
á
∙ 100.
(10)
Jedním z problémů spojených s interpretací ukazatele ROAE je skutečnost, že v sobě nezahrnuje rizika, která vyplývají z bankovního podnikání. Zvyšování hodnoty ROAE je možné zajistit například snižováním výše vlastního kapitálu banky3, což však významně narušuje finanční stabilitu banky. Proto kromě těchto ukazatelů rentability existují další (rizikově upravené) ukazatele. [2] Vypovídací schopnost ukazatele je navíc snížena tím, že výpočet ROAE vychází z ročního zisku. Pokles rentability vlivem růstu nákladů například při zavedení nových technologií se odráží pouze v jednom období, i když užitek z nové technologie bude plynout i v obdobích dalších. [1] Rentabilita průměrných bankovních aktiv (return on average assets, ROAA) vyjadřuje efektivnost využití bankovních aktiv. Ukazuje, jakou výši zisku bance vydělala jedna jednotka aktiv. Stejně jako při výpočtu ROAE je i zde vztažen zisk k průměrnému stavu bankovních aktiv.
Protože ukazuje schopnost managementu
využít aktiva banky k vytvoření zisku, zajímá zejména řídící pracovníky. Zahrnuje výsledky všech typů bankovních operací, odráží se v něm rozhodnutí o struktuře aktiv a pasiv, řízení nákladů a schopnost managementu reagovat na vnější prostředí a tržní podmínky. [5]
3
Viz ukazatel kapitálové přiměřenosti.
Metodika
14
(%) =
ů ě
č ý
ý
∙ 100
(11)
Výše ukazatele by se měla pohybovat nad hodnotou 1 %. Vztah mezi výší ROAA a návratností aktiv udává následující tabulka. Tab. 1
Návratnost aktiv a ROAA ROAA (%)
Návratnost aktiv
< 0,75
slabá
0,75 - 1,00
pod standardem
1,00 - 1,25
dobrá
1,25 - 1,75
velmi dobrá
> 1,75
excelentní Zdroj: [2]
Ukazatele ROAE i ROAA je možné dále rozkládat na dílčí ukazatele, které ovlivňují vrcholový ukazatel rentability, a tím lze zjistit podíl vlivu dalších ukazatelů na rentabilitě kapitálu či aktiv banky.
2.2 Analýza soustavy ukazatelů V diplomové práci bude proveden rozklad rentability průměrných bankovních aktiv na dílčí výnosové a nákladové marže na základě Schierenbeckova modelu, aby tak mohl být posouzen vliv těchto marží na vrcholový ukazatel rentability. Rozklad ROAA na dílčí marže je znázorněn na následujícím schématu. Vzhledem k využití marží jako poměrových ukazatelů lze lépe porovnávat výsledky bank navzájem a taktéž i výsledky jedné banky v časové řadě. Jednotlivé marže jsou získány jako podíl absolutních hodnot jednotlivých složek hospodářského výsledku a průměrného stavu aktiv banky. [1] Ú
á
ž (%) =
č éú ů ě ý
é ý
∙ 100,
(12)
kde čisté úrokové výnosy jsou tvořeny rozdílem úrokových výnosů a úrokových nákladů. í
ž (%) =
č
é ý ů ě
ů ý
í
∙ 100,
(13)
kde čisté výnosy z poplatků a provizí jsou tvořeny rozdílem mezi výnosy z poplatků a provizí a náklady na poplatky a provize.
Metodika
15
ž
č í ℎ
í (%) =
č
( á ) ý ů ě ý
.
í
∙ 100,
(14)
kde čistý zisk (ztráta) z finančních operací je zisk (ztráta) vzniklý z operací s cennými papíry a z devizových transakcí.
Obr. 1
Schierenbeckův rozklad ROAA. Zdroj: [1]
ž
í ℎ ý
ů (%) =
č
é ů ě
í
í ý
ý
∙ 100,
(15)
kde čisté ostatní provozní výnosy jsou dány rozdílem ostatních provozních výnosů a ostatních provozních nákladů (výnosy z prodeje majetku apod.). ž
á í ℎ á
ů (%) =
á í á ů ě
ý
∙ 100,
(16)
kde personální náklady jsou tvořeny mzdami a platy zaměstnanců včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. ž
ě
ý ℎ á
ů (%) =
ě é á ů ě ý
∙ 100,
(17)
kde věcné náklady zahrnují především odpisy, rezervy a opravné položky dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
Metodika
16
á
é á
ž (%) =
ů ě
∙ 100,
ý
(18)
kde rizikové náklady jsou dány rozdílem mezi tvorbou a rozpuštěním opravných položek a rezerv k bankovním pohledávkám a zárukám včetně odpisů pohledávek. Vývoj některých absolutních veličin v čase bude posuzován na základě meziročních přírůstků. Ty budou vypočteny dle vztahu: =
,
−
,
(19)
pro, i = 2, 3, … n. [6]
2.3 Regresní analýza Regresní analýza je označení statistických metod, s jejichž pomocí odhadujeme hodnotu jisté náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, vysvětlované proměnné), na základě znalosti jiných veličin (nezávislých proměnných, vysvětlujících proměnných). [16] Regresní analýza slouží pro kvantitativní popis vztahu mezi ekonomickými a finančními veličinami. Jejím úkolem je vysvětlit změny hodnot jedné proměnné změnami hodnot jiných proměnných. [7] V diplomové práci bude využita vícerozměrná regresní analýza, kdy do modelu vstupuje více nezávislých proměnných a je zkoumán jejich vliv na závislou proměnnou. Klasický vícerozměrný regresní model vypadá: = (
,
,…,
),
kde Y je závislá proměnná a X1, X2, až Xk jsou nezávislé proměnné. Vícerozměrný lineární regresní model lze zapsat:
=
+
+ ⋯+
+ ,
kde i = 1, 2, 3, …, n, k je počet závislých proměnných v modelu,
,
neznámé parametry modelu, které mají být odhadnuty. Chybový člen
,…,
jsou
popisuje
závislost vysvětlované proměnné na neznámých nebo nepozorovaných proměnných a také popisuje vliv náhody. [16] V diplomové práci bude analyzován vícerozměrný regresní model, který má následující tvar: ROAA = f(UM, PM, NM, RM, PC), kde UM je úroková marže, PM je provizní marže, NM je marže správních nákladů (nákladová marže), RM je riziková marže a PC je celková produktivita. Výpočet těchto
Metodika
17
ukazatelů je obsahem předchozí části kapitoly. Očekávaný vliv je pozitivní u úrokové a provizní marže, a také u celkové produktivity. V případě nákladové a rizikové marže je pak očekáván negativní vliv na ROAA. Dílčí marže byly zvoleny vzhledem k jejich předpokládanému významu a velikosti, vliv celkové produktivity na variabilitu ROAA je zřejmý již ze vztahu pro její výpočet. Pomocí změn v těchto ukazatelích pak bude vysvětlena variabilita proměnné ROAA. Nejznámější metodou pro zjištění velikosti a vlivu závislých proměnných a tedy odhadu parametrů modelu je metoda nejmenších čtverců, označovaná jako OLS. Je založena na minimalizaci sumy čtverců rozdílů mezi původními empirickými hodnotami vysvětlované proměnné a jejími odhadnutými hodnotami. [7]
( − ) Postup výpočtu spočívá v tom, že se nejprve vyjádří parciální derivace podle všech parametrů, ty se položí rovny nule, a takto sestavená soustava rovnic se vyřeší. Celkovou průkaznost a vhodnost modelu hodnotí tzv. F-test. Testová statistika vypadá následovně: /( − 1) , /( − )
=
(20)
kde p je počet regresních parametrů v modelu, n je počet pozorování, ESS je regresní součet čtverců a RSS je reziduální součet čtverců. [16] =
( − ) ,
=
( − )
Nulová hypotéza H0 v tomto testu je stanovena tak, že všechny parametry modelu jsou rovny nule, jsou tedy statisticky nevýznamné a celkový model je statisticky neprůkazný. Ve prospěch modelu pak hovoří alternativní hypotéza H1. zdůrazňující statistickou průkaznost zvoleného modelu.
:
=
=⋯=
=0
:
=
=⋯=
≠0
Jeden ze způsobů provedení statistického testu je pomocí kritického oboru. Kritický obor je nastaven pomocí kritické hodnoty tak, aby chyba, že zamítneme nulovou hypotézu, i když ona platí, nastala jen s velmi malou pravděpodobností. Tato pravděpodobnost α se nazývá hladina významnosti a její výše je zpravidla určena 5 %. Kritický interval v případě F-testu je dán jednostranně: [7]
=〈
( − 1, − ); ∞)
Metodika
18
Kvalitu modelu lze měřit také pomocí koeficientu determinace
. Ten může nabývat
hodnot od 0 po 1, přičemž model je vyhovující, pokud se hodnota koeficientu blíží číslu 1. Poněvadž v tomto ukazateli není zahrnut počet vysvětlujících proměnných, je vhodné používat korigovaný koeficient determinace
. [16] (21)
=
= 1 − (1 −
)∙
−1 −
(22)
Platí, že n je rozsah souboru, p je počet parametrů modelu a TSS je celkový součet čtverců, kdy =∑ ( − ) . Statistickou významnost regresního parametru sleduje t-test. S jeho pomocí lze zjistit, zda by v modelu daná proměnná být měla či nikoliv. Testová statistika se vyjádří: =
( )
, = 0,1, … , ,
přičemž standardní chyba odhadu prvky matice
=(
=
ℎ
(23)
,
a ℎ
,
jsou diagonální
) . [16]
Nulová hypotéza o statistické nevýznamnosti parametru a alternativní hypotéza ve prospěch významnosti parametru vypadají: :
= 0,
:
≠ 0.
Kritickým intervalem je pro oboustrannou alternativu interval:
= (−∞; −
( − )〉 ∪ 〈
( − ); ∞)
Při testování modelu je nutné zajistit, aby nedocházelo k tzv. multikolinearitě mezi proměnnými. Multikolinearita vyjadřuje závislost mezi více vysvětlujícími proměnnými a její existence způsobuje obtížnost vyjádření působení jednotlivých vysvětlujících proměnných na vysvětlovanou
proměnnou. Základní odhad pomocí metody
nejmenších čtverců je pak téměř nemožné zkonstruovat, neboť odhadnuté parametry mají velmi vysoké rozptyly a jsou téměř nepoužitelné. Jednou z možných metod, jak detekovat přítomnost multikolinearity, je analýza tzv. VIF faktorů (Variance Inflation Factors). Tato metoda je založena na tzv. dílčích koeficientech vícenásobné determinace, které jsou získány z pomocného regresního modelu pro každou vysvětlující proměnnou X. [16] VIF pro každou vysvětlující proměnnou jsou vypočteny dle vztahu:
Metodika
19
= kde
1 1−
,
je dílčí koeficient vícenásobné determinace pro každý parametr
(24) . [16]
Dílčímu koeficientu vícenásobné determinace ve výši nula odpovídá velikost VIF faktoru pro parametr β ve výši jedna. Pokud je dílčí koeficient determinace roven jedné, pak je velikost VIF blízká ∞. K problému s multikolinearitou dochází, pokud
( ) > 10. Problémy s multikolinearitou lze také vypozorovat z korelační matice, kde jsou síly závislostí mezi jednotlivými proměnnými vyjádřeny pomocí korelačních koeficientů. Ty mohou nabývat hodnot v intervalu <-1,1>. Korelační koeficient tedy určuje směr závislosti (přímá a nepřímá lineární závislost) a také její sílu. Za velmi těsnou závislost lze považovat hodnota |0,9| a vyšší. Párový korelační koeficient je dán vztahem: =
=
∙
,
(25)
kde s xy je kovariance proměnných x a y; s x a s y jsou směrodatné odchylky proměnných x a y. [6]
2.4 Výběr bank Pro splnění cíle diplomové práce byly vybrány dvě banky: Česká spořitelna, a.s., působící na českém bankovním trhu, a Slovenská sporiteľna, a.s., vykonávající činnost na slovenském bankovním trhu. Banky byly zvoleny především vzhledem k velikosti jejich tržních podílů na daném bankovním trhu, neboť obě banky zaujímají přední pozici s ohledem na podíl jejich bankovních aktiv na celkové bilanční sumě daného bankovního sektoru (viz graf č. 1 a 2). Obě banky navíc spojuje společná historie a členství v jedné finanční skupině. Finanční výkonnost bank bude sledována za období let 2001−2011. Dostatečně dlouhá časová řada umožní sledovat vliv významných událostí na finanční výkonnost bank, včetně působení světové finanční krize. Čtvrtletní data pak zajistí dostatečné množství podkladových dat pro regresní analýzu. Absolutní hodnoty jednotlivých položek účetních výkazů Slovenské spořitelny byly v případě potřeby (například při výpočtu meziročních přírůstků apod.) přepočteny na jednotnou měnu – euro. Do roku 2007 byl pro přepočet použit oficiální výměnný kurz SKK/euro k 31. 12. každého roku; v roce 2008 byly údaje přepočteny oficiálním výměnným kurzem 30,1260 SKK/euro stanoveným 30. června 2008. Platné hodnoty kurzu jsou uvedeny v příloze č. 3. [50]
M Metodika Grraf č. 1
20 Tržn ní podíly nejvvětších bank k na českém trhu t v roce 2011 2 20,92 %
29 % 31,2
Českosllovenská obchod dní banka Česká spořitelna s Komerčční banka UniCred dit Bank
19,94 %
4,53 %
Raiffeissen Bank Ostatníí banky
6,45 % 16 6,86 %
Zdroj:: Výroční zprrávy bank
Grraf č. 2 Tržn ní podíly nejvvětších bank k na slovensk kém trhu v ro oce 2011 19,2 24 %
Slovenská sporiteľna
30,09 % Všeobecnáá úverová banka Tatra bankka
18,87 % 6,53 3%
Českosloveenská obchodná banka UniCredit Bank B Slovakia Ostatní banky
9,73 %
15,53 % Zdroj:: Výroční zprrávy bank
2.5 Zdro oje dat a informací Vsstupní data a potřebná pro p výpočtyy v diplomo ové práci jssou získána z účetních závěrek a výročních v z zpráv Českéé a Slovensské spořitellny zveřejňo ované na w webových sttránkách ob bou bank. Účetn ní závěrky jsou sesta aveny podlee Mezináro odních stan ndardů fin nančního výýkaznictví (IFRS). ( V souvislosti s se vstupem m ČR a SR do Evropsské unie jso ou IFRS po ovinně plattné pro všeechny účetn ní jednotkyy, které jso ou emitenteem cenných h papírů reegistrovanýcch na regulo ovaném trh hu cenných papírů p od ro oku 2005. [[8]
Metodika
21
Do roku 2005 banky sestavovaly závěrky podle českých, respektive slovenských účetních předpisů (CAS, SAS). Obě vybrané banky však vykazují v souladu s IFRS i před rokem 2005. Vzhledem k dostupnosti dat budou u obou bank použity konsolidované údaje, které zohledňují hospodářské výsledky za celý konsolidovaný celek, včetně dceřiných a přidružených společností bank. Další zdroje dat jsou Zprávy o finanční stabilitě, které vydává každoročně Česká národní banka i Národní banka Slovenska a další zdroje uvedené v seznamu literatury.
Hodnocení bankovní výkonnosti
22
3 Hodnocení bankovní výkonnosti Hodnocení výkonnosti subjektu je prováděno za účelem celkového ohodnocení jeho podnikatelské úspěšnosti. Výkonnost subjektu lze chápat jako ukazatel jeho „finančního zdraví“. Při hodnocení výkonnosti nejde jenom o momentální stav, ale především o základní vývojové tendence v čase, stabilitu, resp. volatilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v odvětví. [9] Tradičně je výkonnost organizace posuzována s ohledem na její finanční výsledky, podle toho také finanční výkonnost subjektu. Někdy je pak zjednodušeně výkonnost instituce hodnocena podle toho, jaký dosahuje zisk; pak lze tedy říci, že výkonnost instituce je dobrá, pokud je vykazována vysoká ziskovost. Zpravidla je však výkonnost určena více ukazateli a je determinována množstvím vnitřních i vnějších faktorů. Pro zjištění celkové výkonnosti je pak nutné poznat i vzájemná vazby mezi jednotlivými faktory určující výkonnost instituce. Ukazatele měřící výkonnost subjektu se mírně liší podle toho, o jaký druh subjektu se jedná: při hodnocení finanční výkonnosti bank a bankovních sektorů půjde o jiné nebo upravené ukazatele, než jaké se používají při hodnocení výkonnosti např. komerčního podniku. Přesně definovat pojem finanční výkonnosti je velice složité. Jednoznačná definice neexistuje a v různých odborných publikacích lze nalézt vždy mírně odlišné formulace. Např. dle Evropské centrální banky je možné finanční výkonnost banky chápat jako schopnost vykazovat udržitelnou míru ziskovosti. Ziskovost banky pak slouží jako obrana proti neočekávaným ztrátám a posiluje kapitálovou pozici banky. [40] Kašparovská uvádí, že proces měření výkonnosti banky je možné chápat jako „definování způsobu, kterým bude banka kvantifikovat pokrok při dosahování stanoveného cíle“. Nutné je stanovit hodnotící kritéria. [1] Dle Šuláka a Vacíka znamená výkonnost subjektu jeho „schopnost co nejlépe zhodnotit investice vložené do jeho podnikatelských aktivit“. [10] Alternativně je výkonnost definována jako subjektivní měření schopnosti podniku využívat svůj majetek a generovat z výkonu své činnosti příjmy. [11] Je tedy zřejmé, že výkonnost instituce je možné definovat velice obecně, nebo naopak ji lze vymezit konkrétně např. s ohledem na dosahované hospodářské výsledky.
3.1 Přístupy k měření výkonnosti Jak již bylo zmíněno, k měření výkonnosti daného subjektu je možné přistupovat odlišně. Existuje několik přístupů a s nimi spojených metod, na jejichž základě je výkonnost instituce posuzována. Např. Evropská centrální banka se rozhodla spektrum
Hodnocení bankovní výkonnosti
23
ukazatelů charakterizujících finanční výkonnosti bank kategorizovat do tří skupin přístupů, kterými jsou tradiční přístup k hodnocení bankovní výkonnosti, ekonomický přístup k hodnocení výkonnosti a tržně založený přístup k hodnocení výkonnosti. [40] Tyto skupiny a ukazatele v nich obsažené disponují určitými vlastnostmi, podle kterých se poté dané ukazatele využívají k vlastnímu hodnocení bankovní výkonnosti. Pro účely posouzení výkonnosti subjektu je nejprve nutné zvolit, z jakého úhlu pohledu nás bude tato výkonnost zajímat, přičemž je nezbytné zohlednit míru dostupnosti potřebných dat. Metody tradičního přístupu k hodnocení bankovní výkonnosti zahrnují ukazatele, které se většinou používají i při hodnocení výkonnosti jiných než bankovních subjektů. Patří sem klasické poměrové ukazatele finanční analýzy. Nejčastěji se jedná o ukazatele rentability aktiv (Return On Assets, ROA) a rentability kapitálu (Return On Equity, ROE). Kromě ukazatelů ROA a ROE se u tradičních metod používá tzv. cost-toincome ratio, které ukazuje schopnost banky vytvářet zisk při daném objemu příjmů a vyjadřuje podíl provozních nákladů a provozních výnosů. Typicky bývá také monitorována tzv. čistá úroková marže. [40] Metody ekonomického přístupu k hodnocení bankovní výkonnosti berou v úvahu jednak proces tvorby hodnoty vlastníků a jednak riziko podstupované bankovními subjekty. Ukazatele používané v této skupině lze pak rozdělit na dvě podskupiny: ukazatele udávající celkovou návratnost investice, založené na koncepci nákladů příležitosti (např. ukazatel ekonomické přidané hodnoty (Economic Value Added, EVA)) a ukazatele zohledňující míru rizika spojenou s činností bank. Příkladem ukazatele spadajícího do druhé podskupiny je např. indikátor RAROC (Risk-Adjusted Return On Capital), udávající návratnost rizikového kapitálu a zohledňující tržní, operační i úvěrové riziko. [40] Tržně založený přístup k hodnocení bankovní výkonnosti zahrnuje ukazatele a metody, které charakterizují způsob, jakým kapitálové trhy hodnotí aktivitu dané bankovní instituce ve srovnání s její odhadovanou účetní nebo ekonomickou hodnotou. Nejčastěji využívanými ukazateli jsou pak například „total share return“ (TSR), neboli celková návratnost akcionáře, často používané „price-earnings ratio“ (P/E), které vyjadřuje poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii, anebo také tzv. „credit default swap“ (CDS), který představuje náklad na pojištění nezaručené akcie instituce za určité časové období. [40] Jiným způsobem pak přístupy pro měření výkonnosti rozdělují autoři Šulák a Vacík, kteří rozlišují klasické přístupy, moderní přístupy a komplexní přístupy. Klasické přístupy uvažují jako hlavní indikátor hodnocení výkonnosti subjektu zisk a do této skupiny lze řadit klasickou finanční analýzu. Moderní přístupy posuzují ekonomický zisk subjektu a berou v úvahu i náklady příležitosti (např. ukazatel EVA). Komplexní přístupy využívají kromě finančních ukazatelů také nefinanční ukazatele
Hodnocení bankovní výkonnosti
24
a zaměřují se i na zákazníky, zaměstnance instituce a její vnitřní procesy (např. metoda Balanced Scorecard). [10] Kašparovská používá k měření bankovní výkonnosti metody benchmarkingu a metodu Balanced Scorecard, které se odlišují od jiných metod tím, že jsou založeny také na nefinančních ukazatelích, a metody finanční analýzy. [1] Právě metody finanční analýzy (především analýza poměrových ukazatelů) jsou v praxi stále nejvíce využívanými metodami pro hodnocení výkonnosti instituce. [11] Poměrové
ukazatele
znázorňují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli. Mezi důvody jejich velkého rozšíření můžeme zařadit to, že vycházejí z lehce dostupných účetních dat, umožňují provádět trendovou a prostorovou analýzu, či mohou být využity jako vstupní údaje matematických modelů, které popisují vzájemné závislosti mezi ukazateli. Jejich nevýhodou ale může být nízká schopnost vysvětlovat jevy. Proto je nutné pro důkladnější poznání finanční výkonnosti provádět právě trendovou analýzu nebo sledovat působení dílčích složek syntetického poměrového ukazatele. [12] Mezinárodní měnový fond z důvodu zajištění možnosti mezinárodního srovnávání a možnosti makro-obezřetnostních analýz finančních trhů sestavil soubor základních ukazatelů finančního zdraví, dle kterých je možné hodnotit bankovní výkonnost. Tento soubor se skládá ze dvou sad ukazatelů: ze základní sady a z nepovinné rozšířené sady. Základní, tzv. „core“ sada je pro zúčastněné subjekty povinná a obsahuje ty nejzákladnější ukazatele charakterizující bankovní sektor. Rozšířená sada pak obsahuje doplňkové ukazatele pro bankovní sektor a ukazatele určené pro ostatní finanční a nefinanční subjekty. [28] Mezi základní ukazatele finanční výkonnosti patří právě oblíbené finanční poměrové ukazatele, např. regulatorní kapitál (popř. kapitál Tier 1) k rizikově váženým aktivům, pohledávky se selháním k celkovým pohledávkám, návratnost aktiv, návratnost kapitálu, likvidní aktiva k aktivům celkem, klientské vklady ke klientským úvěrům apod. [25] Mezinárodní měnový fond eviduje centrální databázi ukazatelů finančního zdraví jednotlivých zemí. Tato databáze je přístupná online a uvedena je ve zdroji [43]. Jednotlivé země nejsou nijak nuceny do této databáze přispívat, tento krok je dobrovolný. Jakmile se však daná země přihlásí k poskytování daných informací, je vázána příslibem pravidelné aktualizace poskytovaných dat v periodicitě, kterou si daná země sama stanoví. MMF vydal metodiku pro sestavování a výpočet hodnot jednotlivých ukazatelů, podle které by se měly přispívající země řídit, a kterou by se měly snažit maximálně dodržet. Touto metodikou se řídí i ČNB při sestavování těchto ukazatelů pro český bankovní sektor, avšak v některých případech ji nebylo možné přesně dodržet vzhledem k rozdílům v základních předpokladech nebo nedostupnosti některých detailnějších údajů ve výkazech předkládaných bankami České národní bance. [25]
Hodnocení bankovní výkonnosti
25
Tyto ukazatele (nebo alespoň některé z nich) jsou vykazovány i ve výročních zprávách obou zvolených bank, ze kterých jsou čerpána data pro diplomovou práci. Shodně jsou v obou bankách uváděny ukazatele ziskovosti (rentabilita aktiv a vlastního kapitálu), ukazatel nákladovosti (cost-to-income ratio), ukazatel velikosti čisté úrokové marže, ukazatel poměru klientských pohledávek a klientských závazků či ukazatel kapitálové přiměřenosti. [33] [72] V dnešní době existuje velké množství studií zabývajících se hodnocením výkonnosti bank či bankovních sektorů v různých zemích. Autoři se zaměřují na hodnocení výkonnosti jednotlivých konkrétních bank i celých bankovních sektorů. Velká skupina studií věnuje pozornost determinantům výkonnosti bank několika
zemí, které obvykle spojuje nějaká společná vlastnost (tzv. cross-country analýzy). Bankovní výkonnost obvykle hodnotí dle dosahované ziskovosti společně s dalším množstvím ukazatelů a pomocí ekonometrických přístupů vyhodnocují jednotlivé determinanty ovlivňující výkonnost (resp. ziskovost) bank. Velice využívanými ukazateli pro hodnocení bankovní výkonnosti jsou ty spadající do oblastí obsažených v ratingovém modelu CAMEL(S). Tento model patří k nejnovějším přístupům provádění finanční analýzy a i vzhledem ke své účelnosti se stal velmi oblíbeným a rozšířeným. Model CAMEL(S) zahrnuje oblasti a ukazatele, které při společném vyhodnocení mohou indikovat silné a slabé stránky instituce. Oblast kapitálu (capital adequancy) obvykle zahrnuje ukazatel kapitálové přiměřenosti a ukazatel poměru kapitálu a aktiv banky, oblast kvality aktiv (asset quality) sleduje vývoj opravných položek a podíl ztrátových úvěrů (non performing loans), oblast řízení banky (management efficiency) se soustředí na kvalitu řízení, plánování a personální charakteristiky, oblast ziskovosti (earnings performance) je určena ukazateli rentability aktiv a kapitálu, oblast likvidity (liquidity) je sledována např. ukazatelem podílu rychle likvidních aktiv na celkových bankovních aktivech a poslední oblast týkající se tržního rizika (sensitivity to market risk) měří volatilitu tržních cen aktiv a pasiv. Na tomto modelu postavili svůj výzkum autoři Suvita a Xiaofeng (2012), kteří ve svém díle hodnotili výkonnost komerčních bank v Nepálu v závislosti na jejich vlastnické struktuře. Na základě dvou sestavených vícerozměrných regresních modelů odhadli dopad vybraných ukazatelů modelu CAMEL(S) na celkovou výkonnost bank, zejména na rentabilitu aktiv a vlastního kapitálu těchto bank. Výsledky analýzy odhalily, že rentabilita aktiv byla významně (negativně) ovlivněna ukazatelem kapitálové přiměřenosti, ukazatelem poměru úrokových nákladů k celkovému objemu úvěrů a čistou úrokovou marží, zatímco rentabilita vlastního kapitálu byla značně (pozitivně) ovlivněna pouze ukazatelem kapitálové přiměřenosti. [73] Podobnou studii vypracovali autoři Jaffar a Manarvi (2011). Studie porovnává výkonnost islámských a tradičních bank v Pákistánu v období od roku 2005 do roku 2009 pomocí ukazatelů modelu CAMEL: kapitálová přiměřenost, kvalita aktiv, kvalita
Hodnocení bankovní výkonnosti
26
managementu, ziskovost a likvidita. Pro srovnání bylo vybráno 5 islámských a 5 tradičních bank této země. Studie prokázala, že bankovní výkonnost nelze stanovit na základě výsledku jednoho ukazatele, neboť tradiční banky dosáhly lepších výsledků v oblasti ziskovosti a kvality managementu, zatímco výsledky kapitálové přiměřenosti a likvidní pozice byly u této skupiny bank mnohem horší. [44] Pomocí metody Balanced Scorecard se rozhodli hodnotit výkonnost komerčních bank v Pákistánu autoři Ahmed a Bowra (2011). [18]
Determinanty bankovní výkonnosti jsou obecně rozdělovány na dvě hlavní skupiny: vnitřní a vnější. Vnitřní determinanty mohou být definovány jako faktory ovlivněné rozhodnutími bankovního managementu. Vnější determinanty jsou faktory mimo kontrolu managementu banky a reprezentují vnější události. Přesto management banky může sledovat změny ve vnějším prostředí a může jim přizpůsobovat svá rozhodování. Tato skupina zahrnuje jednak makroekonomické faktory a jednak faktory strukturální a regulační. Autoři Pasiouras a Kosmidou (2006) vypracovali studii, ve které zkoumají faktory ovlivňující ziskovost domácích a zahraničních komerčních bank v Evropské unii (resp. v EU-15) v letech 1995–2001. Tato studie tedy patří do skupiny tzv. cross-country analýz a autory zajímaly jak specifické bankovní charakteristiky (vnitřní faktory), tak vnější charakteristiky ovlivňují ziskovost bank. V ekonometrickém modelu byla použita jako závislá proměnná rentabilita průměrných bankovních aktiv, jako vnitřní bankovní charakteristiky determinující bankovní výkonnost byly zvoleny celková aktiva bank, cost-to-income ratio, poměr vlastního kapitálu a aktiv a poměr úvěrů k vkladům. Jako vnější determinanty sloužící k posouzení dopadu okolního prostředí na bankovní výkonnost sloužily v tomto modelu roční míra inflace, růst reálného domácího produktu, ukazatel bankovní koncentrace a další. Jejich výsledky shrnují, že ziskovost těchto bank je výrazně ovlivněna právě vnějšími charakteristikami, jako je struktura finančních trhů a makroekonomické podmínky. Mimo jiné objevili značný pozitivní vztah mezi velikostí bank (měřenou celkovými aktivy) a ziskovostí bank. [63] Vlivem vnitřních a vnějších faktorů na bankovní výkonnost, potažmo ziskovost, se zabývají i další autoři. Velice zajímavá a komplexní je studie Dietricha a Wanzenrieda (2009), ve které zkoumají, jak specifické bankovní charakteristiky, makroekonomické proměnné a také odvětvové faktory ovlivňují ziskovost bank (měřenou pomocí rentability průměrných bankovních aktiv). Pro svou studii použili data 453 komerčních bank ve Švýcarsku z let 1999–2006. Regresní model využil i takové proměnné, jako je roční růst vkladů, podíl růstu úvěrů banky a růstu úvěrů bankovního trhu, poměr úrokových příjmů k celkovým finančním příjmům, „bankovní
Hodnocení bankovní výkonnosti
27
věk4“, vlastnictví banky, region, ve kterém se daná banka nachází, efektivní daňovou sazbu, ukazatel růstu HDP, vývoje úrokových sazeb nebo meziročních změn v populaci. Studie ukázala výrazné rozdíly v ziskovosti bank a jedním ze zajímavých výsledků je prokázaný vliv kapitálové vybavenosti na rentabilitu průměrných bankovních aktiv, kdy u většiny bank dospěli autoři k závěru, že banky s vyšším podílem vlastního kapitálu jsou také více ziskové. Ke stejnému závěru dospěli také autoři Staikouras a Wood (2003), kteří vztah mezi ziskovostí bank a objemem jejich kapitálu zkoumali na vzorku několika evropských bank, Goddard (2004), který růst ziskovosti připsal růstu podílu vlastního kapitálu a bankovních aktiv, stejně jako García-Herrero a Gavilá (2009). Vong a Chan (2009) tuto pozitivní korelaci zdůvodnili tak, že vyšší vybavenost kapitálem umožní dosahovat nižší rizikovosti a ta je poté přenesena do vyšší ziskovosti. Tyto závěry jsou podloženy jejich studií hodnotící výkonnost bankovního sektoru v Macau. Rumler a Waschiczek (2010) připomínají, že fakt, že vyšší úroveň kapitálu nebránila dosahování ziskovosti, může být důležitým poznatkem pro politická rozhodování ohledně nových regulatorních požadavků v oblasti kapitálové přiměřenosti v současné době. Autoři
Dietrich
a
Wanzenried
(2009)
navíc
uvádějí,
že
výrazným
determinantem ziskovosti švýcarských bank je také jejich geografická poloha, neboť v některých švýcarských regionech byly banky více ziskové než banky v jiném regionu. Negativně ziskovost bank ovlivňuje podíl úrokových příjmů na celkových příjmech banky z finanční činnosti. Autoři upozorňují na to, že banky mající větší podíl úrokových příjmů jsou méně ziskové, což vysvětlují rozdílnou velikostí úrokových a provizních marží, kde ty provizní obvykle dosahují větší výše. Z makroekonomických veličin považují autoři za nejvýznamnější vliv růstu HDP, který ovlivňuje ziskovost bank pozitivně, a efektivní daňovou sazbu společně s mírou koncentrace bankovního trhu, které naopak na ziskovost bank působí v opačném směru. [37] Pozitivní závislost mezi ziskovostí bank a růstem ekonomiky pozorovalo mnoho autorů, pro kompletnost lze uvést studie Bourke (1989), Wiliams (2002) a Rumler a Waschiczek (2010). Autoři tento vztah zdůvodňují růstem poptávky po úvěrech v období ekonomického růstu a růstem ztrátových úvěrů v období recese. Autoři přikládají vliv na ziskovost bank i ostatním makroekonomickým proměnným. Např. Abreu a Mendes (2001) zjistili negativní dopad nezaměstnanosti na ziskovost bank. Pozitivní vztah mezi rentabilitou vlastního kapitálu a výší úrokové sazby objevili Molyneux a Thorton (1992), kteří jako jedni z prvních zkoumali vliv makroekonomických faktorů na bankovní výkonnost. Tuto vazbu prokázali i Staikouras 4
Dle tohoto kritéria byly banky rozděleny s ohledem na jejich rok založení s tím, že zde byla
předpokládána rostoucí ziskovost s rostoucím „věkem“ banky. Regresní analýza však tuto pozitivní závislost neprokázala.
Hodnocení bankovní výkonnosti
28
a Wood (2003) a Rumler a Waschiczek (2010). Pozitivní závislost vysvětlovali přes čistou úrokovou marži, která ovlivňuje zisk z finanční činnosti bank. Naproti tomu pokud jde o vliv inflace na bankovní výkonnost, nedošli autoři studií k jednoznačné shodě. Vong a Chan (2009) považují vazbu mezi inflací a bankovní výkonností za pozitivní, což dokládají svou studií, ve které hodnotí bankovní výkonnost komerčních bank v Macau. Z jejich výsledků plyne, že bankovní příjmy s inflací narůstají rychleji než náklady. Oproti tomu vystupují např. autoři Abreu and Mendes (2000), kteří naopak tuto závislost považují za negativní. Godwin (2009) zkoumal determinanty ovlivňující výkonnost bankovního sektoru jako celku, a to konkrétně bankovního sektoru Nigérie. Pro tento účel byla použita analýza jednotlivých faktorů a jako relevantní se ukázaly faktory jako příliš velké vzájemné působení bank, politická krize, podkapitalizace bank, podvodné praktiky a špatné úvěry, které patří mezi nejkritičtější faktory ovlivňující efektivitu nigerijských finančních institucí. [42] Z práce tohoto autora je tedy patrné, že faktory determinující bankovní výkonnost se liší i s ohledem na zemi, ve které je bankovní výkonnost posuzována. Podobně Naceur a Omran (2010) hodnotili ve své práci banky v zemích severní Afriky a Blízkého východu za pomoci jejich úrokových marží, ziskovosti a nákladové efektivity. Jako determinanty výkonnosti uvažovali bankovní regulaci, koncentraci bankovního trhu a institucionální prostředí. Právě bankovní regulace a institucionální prostředí dle jejich studie mají významný dopad na výkonnost bank, přičemž významným byl shledán negativní vliv korupce a pozitivní vliv legislativních změn. [47]
Makroekonomické změny a jejich dopad na ziskovost rakouských bank byly předmětem zkoumání autorů Rumlera a Waschiczeka (2010). Regresní analýza zahrnovala údaje všech rakouských bank v letech 1995 až 2009. Pozitivně na ziskovost bank působí dle výsledků jejich analýzy zvyšování diverzifikace majetku (snižování podílu úvěrů v celkovém majetku banky) a zvýšená orientace obchodních aktivit mimo klasické úvěrové obchody. Stejně tak lze pozitivní závislost pozorovat s ohledem na rostoucí stupeň koncentrace bankovního sektoru. Naproti tomu autoři Dietrich a Wanzenried (2009) nebo García-Herrero a Gavillá (2009) ve svých studiích považují tento vztah za negativní; tedy méně koncentrovaný trh umožňuje zvyšovat ziskovost bank. Rumler a Waschiczek (2010) dále uvádí, že změny ve vlastnické struktuře (privatizace nebo rostoucí podíl zahraničně vlastněných bank) nemají jasný vliv nebo značný dopad na zisky bank, stejně jako rostoucí podíl úvěrů v cizích měnách poskytovaných rakouskými bankami. Autoři v závěru studie uvádí, že je těžké předvídat, jak současná krize změnila operační prostředí pro rakouské banky, a zda tedy budou tyto výsledky platné i v postkrizovém období. [65]
Hodnocení bankovní výkonnosti
29
3.2 Zdroje dat pro měření bankovní výkonnosti Datová základna je velice důležitou součástí provádění jakéhokoliv hodnocení bankovní výkonnosti a je také omezujícím prvkem při volbě vhodných metod. Nutné je získat nejenom úplná a relevantní data, ale také zajistit srovnatelnost dat při používání dat z více zdrojů, zvláště pokud hodnocené subjekty pochází z různých zemí. Zdroje dat a informací pro hodnocení výkonnost lze rozdělit na výkazy externí, mezi které patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o peněžních tocích apod., a výkazy vnitropodnikového účetnictví, které si podnik vytváří sám podle svých potřeb. [11] Lze uvést i dělení na informace: [11] •
finanční - tyto
informace zahrnují účetní výkazy a výroční zprávy,
vnitropodnikové informace, prognózy finančních analytiků a vedení firmy, burzovní informace, zprávy o vývoji úrokových měr apod.; •
kvantifikované nefinanční informace - zde řadíme firemní statistiky produkce, odbytu, zaměstnanosti, normy spotřeby či interní směrnice;
•
nekvantifikované informace - do této skupiny patří zprávy vedoucích pracovníků útvarů firmy, komentáře manažerů, tisku, nezávislá hodnocení apod.
Vzhledem k poměrně vysoké regulaci bankovního odvětví a z toho vyplývající povinnosti zveřejňovat řadu informací a poskytovat je regulátorovi, je spousta dat lehce dostupná a získatelná pro širokou veřejnost. Povinnost banky zveřejňovat účetní závěrky vyplývá ze zákona o účetnictví5. Tato povinnost je dále rozvedena v opatřeních vydávaných ČNB a NBS6. [17] Banky mají také povinnost sestavit a zveřejnit výroční zprávu. Tuto povinnost ukládá bankám zákon o bankách7. V ČR je nutné zveřejnit výroční zprávu do čtyř měsíců od konce účetního období a na Slovensku musí banka toto učinit do 30 dní po schválení výroční zprávy valným shromážděním. [29] [62]
5
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví platný pro ČR a zákon č. 431/2002 Z. z. o účtovníctve
platný pro SR. 6
Opatření ČNB ze dne 30.12. 2003, kterým se stanoví minimální požadavky na uveřejňování
informací bankami a Opatření ČNB ze dne 15.12. 2004, kterým se stanoví metodika k sestavování výkazů předkládaných ČNB bankami a pobočkami zahraničních bank. Na Slovensku jde o Opatrenia NBS z 21. septembra 2010 č. 15/2010 o uverejňovaní informácií bankami a pobočkami zahraničných bánk. 7
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách platný pro ČR a zákon č. 483/2001 Zb., o bankách platný pro
SR.
Hodnocení bankovní výkonnosti
30
Banky musí mít povinně na základě zákona o účetnictví ověřenou správnost účetní závěrky auditorem, což podporuje spolehlivost dat v účetních závěrkách. [17] Účetní výkazy bank jsou podobné výkazům jiných podnikatelských subjektů. Poněvadž však odrážejí složitější operace, vykazují určité zvláštnosti a jejich struktura je odlišná. Bilance banky je charakteristická relativně nízkým podílem vlastního kapitálu v pasivech, nízkým podílem fixního kapitálu v aktivech a převahou krátkodobých zdrojů v pasivech i přes vysoký podíl dlouhodobého majetku v aktivech (časový nesoulad mezi majetkem a zdroji jeho krytí). Dále na rozdíl od podnikatelských subjektů nevykazují zásoby a majetek banky je tvořen převážně finančním majetkem. Odlišnou strukturu má i vzhled výkazu zisku a ztráty, který banky sestavují podle jednotlivých bankovních činností. [13] Uspořádání a obsahové vymezení jednotlivých položek účetních výkazů upravuje v ČR Vyhláška Ministerstva financí č. 501/2002 Sb., která upravuje některé předpisy zákona o účetnictví; na Slovensku jde o Opatrenie Ministerstva financií Slovenskej republiky z 13. novembra 2002. [17]
3.3 Výkaznictví dle IFRS Účetnictví bank je také upraveno Mezinárodními standardy finančního výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS). Tyto standardy vydává Rada pro mezinárodní účetní standardy a jsou souborem mezinárodních směrnic pro vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky. V roce 2002 byla na poli Evropské unie schválena Účetní směrnice, která požaduje, aby všechny kotované společnosti8 EU dodržovaly od roku 2005 při sestavování konsolidovaných účetních závěrek IFRS. [36] V souvislosti se vstupem ČR a SR do Evropské unie jsou Mezinárodní standardy finančního výkaznictví povinně platné pro všechny účetní jednotky, které jsou těmito kotovanými společnostmi. Použití IFRS místo českých a slovenských účetních předpisů platí pro sestavení konsolidovaných i individuálních (nekonsolidovaných) účetních závěrek. Daňové základny jsou však stále založeny na národních účetních předpisech. [64] Hlavním cílem zavádění těchto standardů je harmonizace účetnictví v době, kdy spousta společností nabývá nadnárodního charakteru. V ČR i SR byla směrnice EU implementována do novely zákona o účetnictví platné od roku 2005. V obou zemích však již počínaje 1. lednem 2002 byly účetní postupy bank nastaveny v podstatě shodně s pravidly IFRS a byly téměř plně převzaty standardy týkající se bankovního podnikání. Banky jsou navíc součástí mezinárodních skupin, kde používání IFRS nabývá stále více
8
Společnosti emitující veřejně obchodovatelné cenné papíry na regulovaném trhu (v ČR tímto je
trhem Burza cenných papírů).
Hodnocení bankovní výkonnosti
31
na významu. I proto lze konstatovat, že v případě bank je míra sladění obou účetních předpisů mnohem vyšší než u jiných podnikatelských subjektů. [8] Česká a Slovenská spořitelna uvádějí informace ve svých účetních závěrkách podle IFRS již od roku 2001, tedy po celé v práci analyzované období. Proto zde budou alespoň stručně popsány výkazy bank sestavované dle těchto standardů, ze kterých jsou čerpána data v diplomové práci. Dle standardu IAS 1: Sestavování a zveřejňování účetní závěrky obsahuje kompletní účetní závěrka výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku za období, výkaz změn vlastního kapitálu, výkaz o peněžních tocích a komentář9. Rozdíl oproti národním předpisům spočívá především v tom, že IFRS nepředepisují přesný formát, pořadí a označení řádků výkazu o finanční situaci a výkazu o úplném výsledku za období a pouze vyjmenovávají minimální položky a požadavky na jejich členění. [36] Výkaz o finanční situaci banky je účetní výkaz, který vypovídá o struktuře majetku a zdrojích krytí tohoto majetku. Je to výkaz se stavovými veličinami, kde jsou položky uvedeny jako stav k určitému časovému okamžiku. Aktiva i závazky jsou zde rozděleny zpravidla dle likvidity. Možná struktura výkazu o finanční pozici tak, jak ji uvádí ve svých účetních závěrkách obě vybrané banky, je uvedena v příloze č. 1. [36] Výkaz o úplném výsledku ukazuje náklady a výnosy banky a také výsledek hospodaření banky za dané období. Zpravidla má vertikální podobu, kdy jsou sumarizovány jednotlivé výnosy, od kterých jsou odečítány příslušné náklady. Na rozdíl od výkazu o finanční situaci obsahuje veličiny tokové, které se vztahují k určitému časovému intervalu. [3] Dle IAS 1 zahrnuje tento výkaz všechny položky výnosů a nákladů (tzn. všechny změny ve vlastním kapitálu kromě transakcí s vlastníky). Může být sestaven buď jako jeden celek společně s výkazem o zisku, nebo je rozdělen na dvě samostatné části, přičemž první částí je výkaz o zisku (odpovídá výkazu zisku a ztráty užívaného v českých účetních předpisech) a druhou část tvoří samotný výkaz o úplném výsledku. Analýza nákladů může vycházet z druhu nákladů nebo z jejich funkce; v komentáři pak musí být vždy uvedeno druhové členění nákladů. Struktura tohoto výkazu, jak ji vykazují obě vybrané banky, prezentuje příloha č. 2. [36] Při sestavování výkazu o finanční pozici je nutné ocenit aktiva a pasiva banky. Ocenění má významný vliv na výsledné hodnoty jednotlivých položek majetku a závazků banky a je určující pro konečnou výši výsledku hospodaření banky. Je tedy důležité pro zajištění věrohodnosti účetní závěrky a vypovídací schopnosti finanční analýzy. Problém nastává především u sekundárně neobchodovatelných instrumentů,
9
Dle IFRS je pojem rozvaha nahrazen pojmem výkaz o finanční situaci a výkaz zisku a ztráty je
nově nazýván výkaz o úplném výsledku za období. Příloha je označována jako komentář.
Hodnocení bankovní výkonnosti
32
jako jsou např. poskytnuté bankovní úvěry, které mají ve struktuře aktiv významný podíl. [3] Standardy IFRS definují jednotný způsob, jakým jsou oceňována bankovní aktiva a závazky. Např. úvěry a pohledávky jsou oceňovány zůstatkovou hodnotou sníženou o opravné položky a klientské úvěry se navíc pravidelně testují na snížení hodnoty. Podrobněji je oceňování bankovních aktiv a závazků popsáno standardem IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování. [36] Při interpretaci výsledků poměrové analýzy prováděné na základě účetních výkazů jsou třeba brát v úvahu i omezení, která tato analýza přináší. Aby byly výsledky analýzy spolehlivé, musí být zajištěna pravdivost vstupních účetních údajů. U bank je toto riziko sníženo právě tím, že všechny bankovní subjekty mají ze zákona povinnost ověřování účetní závěrky auditorem. Možnost srovnávání vypočtených ukazatelů je pak zajištěna používáním stejného předpisu pro vykazování informací v účetních závěrkách, což v tomto případě znamená používání jednotné metodiky vykazování a oceňování bankovního majetku a závazků dle standardů IFRS. [14]
Bankovní podnikání v ČR a SR
33
4 Bankovní podnikání v ČR a SR V této části diplomové práce bude provedena stručná charakteristika bankovních trhů České a Slovenské republiky a srovnána bude legislativní úprava bankovního podnikání v obou zemích. Definovány a popsány budou především podmínky, které musí banky obou zemí při výkonu své činnosti dodržovat, neboť odlišná úprava výkonu bankovní činnosti ovlivňuje jejich finanční výsledky a stabilitu. Bankovní systémy České a Slovenské republiky se dlouhou dobu vyvíjely společně v rámci bankovního systému Československa. Toto a mnoho dalších faktorů ekonomických, politických, regionálních i kulturních způsobilo, že bankovní systémy těchto zemí spojuje mnoho společných rysů. Oba patří mezi univerzální bankovní systémy a jsou koncipovány na dvoustupňovém principu. Takto funguje bankovnictví ČR i SR již od roku 1990. V obou zemích se bankovní soustava skládá z nezávislé centrální banky, kterou je Česká národní banka (ČNB) a Národná banka Slovenska (NBS), a z obchodních bank. Hlavním úkolem ČNB je zajištění cenové stability, dále vykonává měnovou politiku a vydává hotovostní peníze. NBS je od 1. ledna 2009, kdy bylo na Slovensku zavedeno euro, součástí Eurosystému10. Jejím hlavním cílem je udržování cenové stability v eurozóně a dále se podílí na společné měnové politice, kterou určuje Evropská centrální banka, vydává eurobankovky a euromince či zajišťuje mezinárodní spolupráci. Obě centrální banky jsou také orgánem vykonávajícím dohled nad celým finančním trhem, tedy bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy apod. [26] [55] Většina aktiv bankovních trhů České i Slovenské republiky je přímo nebo nepřímo kontrolovaná zahraničními vlastníky, především v důsledku rozsáhlých fůzí na počátku nového tisíciletí. Většina českých i slovenských bank má rozhodující zahraniční účast. Na konci roku 2011 byl podíl zahraničního kapitálu na celkovém kapitálu bankovního sektoru ČR přibližně 80 %. [23] Podíl zahraničního kapitálu na celkovém kapitálu slovenského bankovního sektoru činil v témže roce dokonce 90 %, přičemž největší podíl pak mělo Rakousko (35 %). [49] České a slovenské banky jsou členy silných finančních skupin. 10
Eurosystém tvoří Evropská centrální banka a národní centrální banky zemí, které přijaly euro.
Od přijetí eura na Slovensku k 1. 1. 2009 vykonává měnovou politiku a ostatní jí svěřené funkce ve spolupráci s Evropskou centrální bankou a s ostatními centrálními bankami zemí eurozóny. [52]
Bankovní podnikání v ČR a SR
34
Příloha č. 4 diplomové práce znázorňuje vývoj počtu bank a poboček zahraničních bank v České a Slovenské republice v letech 2001–2011. Bankovní sektor České republiky byl k 31. prosinci 2011 tvořen 44 bankami a pobočkami zahraničních bank, na Slovensku vykonávalo svou činnost k témuž datu 32 bank a poboček zahraničních bank. Množství dalších subjektů poskytuje v obou zemích volné přeshraniční bankovní služby na základě jednotné bankovní licence. [23] [57] Počet bank a poboček zahraničních bank od roku 2003 v obou zemích postupně narůstal, přičemž na tomto trendu se podílely především pobočky zahraničních bank v důsledku zavedení principu jednotné bankovní licence. Na českém bankovním trhu došlo v posledních dvou letech ke zvýšení počtu klasických bank, neboť vznikly nové bankovní subjekty (Air Bank, a.s. a Fio banka, a.s.), které zvýšily konkurenci českého bankovního trhu. Menší nízkonákladové banky vstupující na český trh konkurují
velkým bankám, jako je např. i Česká spořitelna. V tomto případě jde především o konkurenci cenovou, což spočívá zejména v nízkých nebo nulových poplatcích za vedení účtu. [23]
4.1 Právní úprava bankovní činnosti Legislativní úprava bankovního podnikání v České a Slovenské republice je od vstupu těchto zemí do Evropské unie determinována principy obsaženými ve směrnicích EU, které upravují činnost a regulaci bank v rámci celé EU. Základní legislativní normou upravující bankovní podnikání v ČR je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Na Slovensku jde o zákon č. 483/2001 Zb., o bankách. Principy obou zákonů vychází z příslušné směrnice EU11. Právě v důsledku harmonizace zákonů s právem EU došlo k množství úprav v těchto právních předpisech. [13] Oba právní předpisy upravují oblast vzniku banky, zabývají se řízením a podnikáním banky a také jejím zánikem. Je zde vymezeno, co spadá do bankovních činností, je zde popsán postup udělování bankovní licence a definována je také jednotná bankovní licence platná v EU. Dále jsou zde uvedeny podmínky pro strukturu organizace banky, provozní požadavky, které musí banka dodržovat ve vztahu ke klientům i k dozorčímu orgánu a je zde stanovena také informační povinnost bank. Zákon stanovuje také opatření k nápravě. [3] Dle zákona o bankách musí být banka v České a Slovenské republice založena pouze jako akciová společnost. [29] [62] O udělení licence rozhoduje regulátor bankovního trhu (ČNB a NBS) a podmínky, které musí být pro udělení licence splněny, jsou v obou zemích téměř
11
Jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES o přístupu k činnosti úvěrových
institucí a o jejím výkonu.
Bankovní podnikání v ČR a SR
35
totožně (základní kapitál, způsobilost osob vykonávající řídící funkce, technické a organizační předpoklady pro výkon činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky, obchodní plán apod.). Liší se pouze minimální výše základního kapitálu. [29] [62] Centrální banky obou zemí vydávají další opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank. Tato pravidla mají za cíl omezení rizik bankovního podnikání tak, aby nedošlo k ohrožení návratnosti vkladů vkladatelů a destabilizaci bankovního sektoru jako celku. Základní pravidla obezřetného podnikání jsou stanovena přímo v zákoně o bankách, např. požadavek na řídící a kontrolní systém, požadavek dodržovat kapitálovou přiměřenost a pravidla úvěrové angažovanosti, limity pro kvalifikované účasti banky v jiných subjektech apod. Tato pravidla jsou dále rozvedena v prováděcích předpisech k zákonu o bankách, opatřeních a vyhláškách ČNB a NBS. [15] Vzhledem k současné tendenci sjednocování některých pravidel regulujících bankovní podnikání vlivem stále větší globalizace trhů, vycházejí některá pravidla obezřetného podnikání z doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby a také ze směrnic Evropského společenství. [13] Banky musí dodržovat následující pravidla obezřetného podnikání: [1] •
přiměřenost kapitálu,
•
pravidla úvěrové angažovanosti,
•
přiměřenost likvidity,
•
pravidla tvorby rezerv a opravných položek,
•
tvorba povinných minimálních rezerv,
•
pojištění vkladů bankovních klientů,
•
požadavky na uveřejňování informací,
•
vnitřní kontrolní systém bank.
Z hlediska cíle a obsahu diplomové práce budou podrobněji popsány pravidla přiměřenosti kapitálu a pravidla týkající se tvorby rezerv a opravných položek k úvěrovým pohledávkám.
4.2 Přiměřenost kapitálu bank Přiměřenost kapitálu měřená ukazatelem kapitálové přiměřenosti je jedním z hlavních nástrojů bankovní regulace. Banka má povinnost držet určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů. Výpočet kapitálové přiměřenosti se v obou zemích řídí doporučeními vydanými Basilejským výborem pro bankovní dohled (Basel Committee on Banking Supervision, BCBS) při Bance pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements, BIS). Zde byly schváleny a vydány dohody, tzv.
Bankovní podnikání v ČR a SR
36
Basel Accord, které ustanovovaly minimální kapitálové požadavky pro banky. Cílem těchto dohod bylo zabránit snižování kapitálu banky a podstupování nepřiměřených rizik a zamezit tak dopadu neočekávaných ztrát na bankovní věřitele. První z dohod, tzv. Basel I, platila až do roku 2006 a primárně se soustředila na úvěrové riziko. [13] Pokrok v oblasti řízení a měření rizik, globalizace a rychlý vývoj finančních trhů a další faktory způsobily, že bylo nutné stávající metodiku propočtu kapitálové přiměřenosti upravit. V roce 2004 schválil Basilejský výbor novou verzi metodiky, tzv. Basel II. V roce 2006 pak byla tato dohoda zavedena do národních právních řádů a také do legislativy EU, kde se jí zabývají směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/EC a 2006/49/EC o kapitálové přiměřenosti, známé pod zkratkou CRD. Vstupem ČR i SR do EU v roce 2004 se pro oba státy staly směrnice o kapitálové přiměřenosti závazné. Směrnice byly začleněny do právních norem ČR i SR v roce 200712. [69] Předpisy dohody Basel II formulují nové povinností ohledně kapitálové přiměřenosti, řeší také povinnosti regulátora při bankovním dohledu a rozsah zveřejňovaných informací bankami. Basel II klade důraz na měření rizik a zlepšování řízení rizik v bankách. Kromě úvěrového a tržního rizika je ve výpočtu kapitálové přiměřenosti zahrnuto také riziko operační (riziko ztráty způsobené nevhodným interním procesem, pracovníky, systémem nebo vnějšími událostmi). Oproti Basel I obsahuje více metod pro výpočet kapitálových požadavků k jednotlivým rizikům. [4]
4.3 Pravidla tvorby rezerv a opravných položek Rezervy a opravné položky k úvěrovým pohledávkám jsou vytvářeny za účelem pokrytí očekávaných ztrát banky. Tato oblast zatím není na úrovni EU upravena jednotnou metodikou. Právní úprava v ČR a SR je však v podstatě shodná. Pro účely tvorby opravných položek jsou úvěrové pohledávky rozděleny do skupin dle jejich rizikovosti. Toto dělení vychází z doby, po kterou je pohledávka po splatnosti, z finanční a ekonomické situace dlužníka, kvality pohledávky a její očekávané návratnosti, kvality zajištění, ale odvíjí se také od vnějších ekonomických faktorů apod. Dále jsou tyto pohledávky pravidelně testovány, zda nedošlo k jejich přesunutí do jiné kategorie např. z důvodu neschopnosti dlužníka splácet jistinu či úroky plynoucí z pohledávky. Na základě zařazení pohledávky do příslušné skupiny dochází k tvorbě opravných položek k pohledávkám. [13]
12
V České republice byla touto právní normou vyhláška ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech
obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Ve slovenském bankovním sektoru je tato oblast upravena opatřením NBS č. 4/2007 Zb., o vlastních zdrojích financování bank.
Bankovní podnikání v ČR a SR
37
Kategorie úvěrových pohledávek a tvorba opravných položek k jednotlivým kategoriím jsou upraveny příslušnými opatřeními ČNB a NBS13. Pohledávky jsou posuzovány buď jednotlivě, nebo se uplatňuje portfoliový přístup. Portfoliový přístup se používá pro jednotlivě nevýznamné pohledávky. Jednotlivě posuzované pohledávky se poté dělí do pěti skupin: [27] [56] •
standardní,
•
sledované (štandardné s výhradou),
•
nestandardní,
•
pochybné,
•
ztrátové.
Ke skupině standardních pohledávek banka může tvořit rezervy, ke zbylým kategoriím má potom zákonem stanovenou povinnost tvořit opravné položky. Dle uvedených opatření existují dva způsoby výpočtu velikosti tvořených opravných položek, a to pomocí diskontování očekávaných budoucích peněžních toků a pomocí koeficientů, přičemž banky, které sestavují účetní výkazy dle standardů IFRS musí použít jen metodu diskontování očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky. [27] [56] Dle vyhlášky ČNB č. 123/2007 a opatření NBS č. 4/2007 jsou standardní a sledované pohledávky označovány jako pohledávky bez selhání dlužníka a kategorie pohledávek nestandardních, pochybných a ztrátových jsou tzv. pohledávky se selháním dlužníka (zlyhané pohľadávky). Společný vývoj bankovních systémů České a Slovenské republiky se podepsal na velice podobné struktuře bankovních trhů obou zemí, vyznačující se dvoustupňovou strukturou a rozhodující zahraniční majetkovou účastí obchodních bank. Právně bankovní podnikání upravuje zákon o bankách, který bankám stanovuje shodné povinnosti a pravidla v obou zemích. Pravidla kapitálové přiměřenosti jsou mezinárodně sjednoceny a upraveny koncepcí Basel, tvorba opravných položek k úvěrovým pohledávkám je upravena v podstatě shodně podzákonnými právními předpisy obou zemí. Lze tedy shrnout, že obě vybrané banky čelí stejným podmínkám v oblasti příslušného bankovního trhu.
13
Opatření ČNB č. 9/2002 Věst. ČNB, kterým se stanoví pravidla pro posuzování pohledávek
z finančních činností, tvorbu opravných položek a rezerv a pravidla pro nabývání některých druhů aktiv; Opatrenie NBS z 26. novembra 2004 o zatrieďovaní majetku a záväzkov bánk a pobočiek zahraničných bánk.
Charakteristika vnějšího prostředí
38
5 Charakteristika vnějšího prostředí V této kapitole bude popsán a zhodnocen vývoj vnějšího makroekonomického prostředí v letech 2001–2011 a zkoumán bude také jeho vliv na samotnou finanční výkonnost bank. Makroekonomický vývoj v dané zemi významně ovlivňuje činnost bank, jejich hospodářské výsledky a celkovou finanční stabilitu. Národní ekonomické podmínky České a Slovenské republiky se vyvíjely obdobným způsobem. Vysoký hospodářský růst, charakteristický pro první polovinu sledovaného období, byl utlumen vlivem nedávné finanční a hospodářské krize, která ovlivnila výkonnost ekonomik i hospodaření a stabilitu bank po celém světě. Původně hypoteční krize vypukla v USA koncem roku 2007 a brzy se rozšířila po celém světě. Následovaly problémy s likviditou, růst rizikových prémií či nárůst volatility na globálních finančních trzích. V závěru roku 2008 se globální finanční krize postupně stala globální ekonomickou recesí a v České i Slovenské republice stejně jako v jiných zemích způsobila pokles růstu produktu, zvýšení nezaměstnanosti, pokles růstu reálných mezd a zpomalení úvěrové aktivity. [41] Vývoj růstu reálného HDP v letech 2001 až 2011 v České republice a na Slovensku znázorňuje graf č. 3. Ekonomika ČR od roku 2002 postupně rostla, a to až do roku 2006, kdy meziroční růst HDP dosáhl 7 %. Důvodem byla především rostoucí spotřeba vlivem nízké inflace a významně se rozvíjející zahraniční obchod. Růst produktu byl tažen také silnou investiční aktivitou. V roce 2007 došlo k poklesu růstu ekonomiky. Ačkoliv se domácí makroekonomické prostředí ještě v první polovině tohoto roku vyvíjelo příznivě, což bylo způsobeno především vysokou domácí poptávkou, ve druhé polovině roku se růst produktu snížil vlivem mírného poklesu čisté zahraniční poptávky s ohledem na první rizika vyskytující se ve finančních systémech. Pokles tempa růstu produktu pokračoval v roce 2008. Na makroekonomický vývoj v tomto roce měla vliv schválená reforma veřejných financí, neboť řada nových opatření negativně ovlivnila disponibilní důchod domácností a jejich spotřebu, stejně jako investiční činnost podniků. Disponibilní příjmy domácností byly ovlivněny také zvýšením inflace, v důsledku čehož došlo ke zpomalení tempa růstu reálných disponibilních příjmů. Investiční aktivitu a export tlumilo kromě vývoje v zahraničí také prudké zhodnocení koruny v tomto roce, které je vedlejším důsledkem finančních turbulencí na světových trzích. [30] Nejvíce se hospodářská recese projevila v roce 2009. V tomto roce došlo dokonce k poklesu HDP, který činil 4,5 %. Tento významný pokles byl způsobený dvěma hlavními faktory: Došlo k poklesu průmyslové produkce vlivem nedostatečné poptávky po průmyslových produktech, a dále také ke snížení zahraniční poptávky po
Ch harakteristiika vnějšího o prostředí
39
čeeské produk kci, která jee hlavním tahounem české, expo ortně orien ntované eko onomiky. [6 67] V roce 2010 česk ká ekonomiika opět do osáhla kladn ného tempaa růstu prod duktu ve výýši 2,5 %. Hlavní H vliv na n růst prod duktu mělo především oživení eko onomik obcchodních pa artnerů ČR R, neboť doššlo k obnovvení dynamiky zahraniičního obch hodu (růst vývozu). v V roce 2011 ekonomika e ČR opět zp pomalila, a to mj. vlivvem fiskálníí konsolidacce, která byyla nezbytn ná pro dlo ouhodobou udržitelnosst veřejnýcch financí. Negativní vliv na ho ospodářský růst měl také t globáln ní vývoj v eurozóně, e k která byla p postižena dluhovou d krrizí. Ve dru uhé poloviněě roku 2011 se napětí na dluhop pisových trzzích výrazněě zvýšilo a situace si vyžádala zásahy z Evropské centtrální bank ky. Ačkoliv byla pom moc ECB oměrně úsp pěšná, vyžád dala si dluh hová krize pokles p důvěěry ve finan nční trhy a odložení o po in nvestičních rozhodnutíí. Kromě poklesu p inv vestic byla negativně o ovlivněna spotřeba s do omácností vlivem v nep příznivé situ uace na trh hu práce a kladný k růstt HDP byl vykázán hllavně v důslledku rostou ucí zahraničční poptávk ky. [30]
Růst reálného HDP (%, stálé ceny)
Grraf č. 3 Vývvoj reálného HDP H v ČR a SR v letech 2001–2011 2 12 9 6 3 ČR
0
SR -3 -6
Rokk Zdroj: [35], [61]
N Slovensk Na ku byl růstt reálného HDP nejvyyšší v roce 2007, a tto 10,5 %. K růstu optávka. Spotřeba prroduktu po ozitivně přřispívaly jak domácíí, tak zah hraniční po S do omácností byla b navíc podpořena p n nízkou míro ou inflace (graf ( č. 7). V roce 2008 8 se růst H HDP snížil pod p 6 % vliivem rozšiřřující se glo obální ekon nomické kriize. Přestožže dobré po odmínky slo ovenského hospodářsttví byly pod dloženy zvyššujícím se ttempem růsstu HDP po o několik předchozích p h období, jako j malá a otevřená á ekonomika bylo Sllovensko za asaženo neg gativním vývvojem v osttatních zemích. Hospod dářská krizee tak odhaliila rizika pllynoucí z orrientace výrroby a obch hodu na úzk ký okruh od dvětví. V prrvním čtvrtlletí roku 20 009 došlo k výraznému u zpomalen ní ekonomik ky a HDP v tomto rocce pokleslo o 4,9 %.
Charakteristika vnějšího prostředí
40
Vývoj HDP byl stejně jako v ČR ovlivněný především klesající zahraniční poptávkou. Oživení v roce 2010 bylo výraznější než v ČR (4% růst); růst slovenské ekonomiky byl podpořen exportem, růstem průmyslové produkce určené k exportu a oživením u hlavních obchodních partnerů Slovenska, kterým je především Německo. Slovenská ekonomika tak v tomto roce vykázala jeden z největších růstů produktu v EU.
V roce
2011 došlo na Slovensku, stejně jako v ČR a ve většině evropských zemí, k poklesu produktu. Dluhová krize dosáhla systémového charakteru a negativně ovlivnila ekonomickou aktivitu. [58] Nezaměstnanost
odpovídala
vývoji
HDP.
Průměrná
míra
registrované
nezaměstnanosti v ČR klesala z 9,2 % v roce 2004 až na 5,4 % v roce 200814. Poté se projevily dopady hospodářské krize a nezaměstnanost se opět zvýšila. V roce 2009 dosáhla téměř 8 % a v roce 2010 ještě o 1 procentní bod více. Nezaměstnanost na Slovensku se vyvíjela stejným způsobem jako v ČR, její úroveň však byla podstatně vyšší. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v roce 2008, a to 9,6 %.
Průměrná roční míra registrované nezaměstnanosti (%)
Graf č. 4 Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v ČR a SR v letech 2001–2011 21 18 15 12 9 6 3 0
ČR SR
Rok Zdroj: [35], [61]
Dalším důležitým makroekonomickým faktorem je vývoj růstu reálných mezd obyvatelstva, který společně s mírou nezaměstnanosti ovlivňuje úvěrovou aktivitu domácností. Domácnosti jsou navíc na rozdíl od podniků málo citlivé na vývoj úrokových sazeb a mnohem výrazněji je jejich úvěrová aktivita ovlivněna jejich finanční situací. Výrazný pokles reálných mezd na Slovensku nastal v roce 2003. Ten byl způsobený vysokou mírou inflace, která v tomto roce vzrostla na 8,4 %. Vysoká meziroční míra inflace na Slovensku v tomto období byla důsledkem postupného zvyšování regulovaných cen (plyn, elektřina, nájemné, vodné a stočné) a změn
14
Nezaměstnanost reaguje na pokles produktu se zpožděním; zvýšená nezaměstnanost se jako
důsledek hospodářské krize projevila až v roce 2009.
Ch harakteristiika vnějšího o prostředí
41
neepřímých daní. Podobn ně měla vyssoká míra in nflace vliv na n pokles reeálných mezzd v roce 20 011. V ČR dosáhl růsst reálných h mezd neejnižších ho odnot v lettech 2010 a 2011. V důsledku ekonomické e ého útlumu činil jejich h meziroční nárůst pou uze o 0,3 %. % To byl ta aké historick ky nejnižší nárůst n mezd d od roku 2001.
Meziroční změna reálných mezd (%)
Grraf č. 5 Vývvoj reálných mezd m v ČR a SR v letech 2001–2011 2 9 6 3 ČR Č 0
SR S
-3
Ro ok Zdroj: [35], [61]
Ziisky bank jsou výzznamně ovvlivňovány vývojem úrokového o zisku, který k je deeterminován n vývojem úrokových sazeb. Tržn ní úrokové sazby se odvíjí od zák kladních úrrokových měr m stanovvovaných ceentrální ba ankou státu u. V ČR jee základní měnově po olitickou úrrokovou sa azbou dvouttýdenní rep po sazba, kterou k jsou úročeny tzv. repo op perace na vo olném trhu. Na Sloven nsku platila úroková sazzba NBS pro dvoutýden nní repo teendr do roku 2008; od 1. 1. 2009 2 je zák kladní měn nově politiccká úrokov vá sazba vyyhlašována Evropskou u centrální bankou a je jí tzv. sazba hlavvních refin nančních op perací15. [59 9] Vývoj základních h úrokovýcch sazeb v ČR a SR znázorňuje graf č. 6. V obou zeemích úroko ové sazby po p většinu sledovaného s o období kllesaly, k růsstu sazeb do ocházelo přřevážně v roce r 2006 v důsledku u růstu infllace a zpříssnění moneetární polittiky. Od po očátku roku u 2008 pa ak již doch házelo k uv volňování měnové m pollitiky a rap pidnímu sn nižování úro okových sazzeb. To měllo za cíl pod dpořit ekon nomický růsst zemí postižených reecesí. Sazbyy snižovalyy ČNB i NBS, N ale i ECB, E takžee pokles úrrokových sazeb na Sllovensku po okračoval i od o roku 2009 vlivem rozhodnutí r ECB. Repo sazba v ČR R byla od kvvětna roku 2010 2 udržována na hod dnotě 0,75 % a tato výšše byla ponechána až do d konce
15
Dle zákona č. č 659/2007 Z. z. o zavedení měny euro ve Slovenské republicee.
Charakteristika vnějšího prostředí
42
roku 201116. Míra inflace byla v letech 2010 a 2011 zvyšována pouze cenami paliv, potravin a regulovanými složkami, tudíž nebyl důvod ke změně sazeb. ECB stanovila výši úrokové sazby hlavních refinančních operací ve výši 1 % v prosinci roku 201117. [24] [59] Graf č. 6 Vývoj základní úrokové sazby v ČR a SR v letech 2001–2011
Úroková sazba (%)
10,00 8,00 6,00 ČR
4,00
SR
2,00 0,00
Zdroj: [24], [59], [60]
Pokles základních úrokových sazeb na minimum v obou zemích v roce 2010 se částečně promítl do tržních úrokových sazeb a došlo tak k nastartování úvěrové dynamiky. Vývoj úrokových sazeb na nově poskytnuté úvěry je uveden v příloze č. 6. Jak již bylo několikrát zmíněno, výkonnost bank je také ovlivněna mírou inflace. Ta ovlivňuje úvěrové zatížení domácností, výši jejich reálných mezd a také výši reálných úrokových sazeb. Vývoj míry inflace v České a Slovenské republice prezentuje graf č. 7. Průběh jejího vývoje je u obou zemí přibližně od roku 2005 velice podobný. To je způsobeno tím, že inflace je v tomto období determinována především vývojem vnějších faktorů, tedy růstem cen potravin či růstem cen energetických komodit. Na Slovensku dosahovala inflace měřená pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI) nejvyšší úrovně v roce 2003, což byl důsledek postupného zvyšování regulovaných cen a změn nepřímých daní. Průměrná meziroční míra inflace dosáhla 8,4 %. V ČR nastal výrazný nárůst inflace na přelomu let 2007 a 2008, kdy průměrná meziroční míra inflace dosáhla 6,3 %. Na tomto růstu se podílel nárůst regulovaného nájemného, růst cen energií, zvýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % či zavedení ekologických daní.
16
K dalšímu snižování základních úrokových sazeb v ČR a tedy i ke snížení 2T repo sazby došlo
až v průběhu roku 2012: v červnu 2012 na 0,5 %, v říjnu 2012 na 0,25 % a v listopadu 2012 na 0,05 %. [24] 17
V červenci 2012 se základní úroková sazba na Slovensku snížila na 0,75 %. [55]
Charakteristika vnějšího prostředí
43
Během roku 2009 míra inflace v obou zemích klesala a v roce následujícím dosáhla svého minima. V tomto období docházelo k poklesu cen pohonných hmot, potravin i ostatních produktů. Od roku 2010 lze pozorovat mírně rostoucí tendenci míry inflace, na níž se podílí daňové reformy (zvýšení nepřímých daní) a také zvýšení cen zejména v oddílech bydlení, potravin, nealkoholických nápojů a energetických komodit. Výrazný nárůst míry inflace je patrný zejména v případě slovenské ekonomiky. [30] [49] Graf č. 7 Vývoj inflace v ČR a na Slovensku v letech 2001–2011 10 Míra inflace (%)
8 6 4 2 0
ČR SR
-2
Zdroj: [35], [61]
Změny ve vnějším makroekonomickém prostředí ovlivňují výkonnost bank přes bankovní rentabilitu, kvalitu aktiv a úvěrovou aktivitu. Zjednodušeně řečeno, první polovina sledovaného období (až do roku 2006) je charakteristická vysokým ekonomickým růstem spojeným s klesající úrovní nezaměstnanosti a vysokým růstem reálných mezd. Tyto faktory pozitivně ovlivňují spotřebu domácností a investiční aktivitu firem a s tím spojený rostoucí zájem o bankovní úvěry. Vývoj HDP v druhé polovině sledovaného období je determinován globální finanční a hospodářskou krizí, která se projevila poklesem tempa růstu HDP společně se zvýšenou nezaměstnaností a nízkým růstem reálných mezd. Úrokové zisky bank jsou ovlivněny kromě vývoje produktu také velikostí úrokových sazeb v ekonomice, které určují výši úrokových výnosů a nákladů. Roky 2010 a 2011 jsou charakteristické velice nízkými úrokovými sazbami, jejichž cílem je podpoření investiční aktivity a spotřeby domácností a rozvoj úvěrové aktivity v ekonomice. Oživení z hospodářské recese je v obou zemích prozatím mírné, stejně jako u většiny ostatních evropských zemí. Budoucí hospodářský vývoj České a Slovenské republiky závisí především na vývoji v ekonomikách jejich hlavních obchodních partnerů a hlavním rizikem je pokračování a prohlubování recese v západních ekonomikách. [66]
Posouzení výkonnosti vybraných bank
44
6 Posouzení výkonnosti vybraných bank V této kapitole bude provedeno vlastní hodnocení finanční výkonnosti vybraných bank na základě zvolených metod a ukazatelů finanční analýzy. Postupováno bude podle dříve popsané metodiky. Nejprve budou stručně charakterizovány obě vybrané banky, aby pak mohlo být přistoupeno k samotné poměrové analýze. Následně bude provedena podrobná analýza bankovní rentability pomocí rozkladu ukazatele rentability průměrných bankovních aktiv (ROAA) a v závěru této kapitoly bude provedena také regresní analýza s cílem zhodnocení vlivu vybraných proměnných na ROAA. Finanční výkonnost obou bank bude sledována za období let 2001 až 2011 a všechny informace potřebné pro její zhodnocení budou čerpány z výročních zpráv bank a také z ostatních dokumentů a prezentací shrnujících jejich hospodaření.
6.1 Charakteristika vybraných bank Pro splnění cíle této diplomové práce byly vybrány dvě významné banky České republiky a Slovenska, a to Česká spořitelna, a.s., a Slovenská sporiteľna, a.s. Obě banky spojuje společný historický vývoj, členství v téže finanční skupině, ale také jejich přední pozice na bankovním trhu dané země.
6.1.1 Česká spořitelna Nejstarší předchůdce České spořitelny, Spořitelna česká (Böhmische Sparkasse), byla založena již v roce 1825. Byla první spořitelní institucí na území českého státu. V roce 1967 byla na území Československa založena jedna Státní spořitelna a v roce 1969 byla po vzniku Československé federativní republiky rozdělena na Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu. V roce 1990 získala Česká státní spořitelna univerzální bankovní licenci. V roce 1992 došlo k rozdělení Československa a vzniku samostatné České a Slovenské republiky a Česká spořitelna pokračovala na území ČR jako akciová společnost. [32] V roce 2000 se Česká spořitelna stala členem rakouské skupiny Erste Group (Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG). Erste Group má pobočky v 8 zemích především střední a východní Evropy (Rakousko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko a Ukrajina) a platí za jednoho z největších poskytovatelů finančních služeb v Evropě. Ve střední Evropě je potom vedoucí retailovou bankou. Erste Group vlastní přibližně 98 % kapitálu České spořitelny a 99,5 % jejích hlasovacích práv. [32]
Posouzení výkonnosti vybraných bank
45
V současnosti je Česká spořitelna banka orientovaná na retailové klienty. Díky své velikosti a dlouhé tradici však poskytuje produkty všem skupinám klientů, včetně velkých firem a veřejného a neziskového sektoru. Umožňuje financovat bydlení, vést osobní účty, poskytuje poradenství, investiční produkty i služby privátního bankovnictví. Na konci roku 2011 vykonávala svou činnost prostřednictvím 654 poboček a s počtem 5,2 milionů klientů byla největší bankou na českém trhu. Česká spořitelna má také nejširší pobočkovou i bankomatovou síť v zemi. Každoročně zaujímá jedno z prvních míst na trhu sumou svých celkových aktiv, poskytnutých úvěrů či vkladů. [32] Mezi její konsolidované dceřiné společnosti patří mimo jiné i Stavební spořitelna České spořitelny, Realitní společnost České spořitelny, Penzijní fond České spořitelny, sAutoleasing apod. Česká spořitelna je oceňována v řadě soutěží v ČR (Banka desetiletí, Nejdůvěryhodnější banka roku), ale i v mezinárodních soutěžích (Banka roku 2010 České republiky, Nejbezpečnější banka regionu střední a východní Evropy roku 2011, Korporátní banka roku ve střední Evropě apod.). To vše je dáno mimo jiné i velmi dobrým ratingem udělovaným bance. [32]
Obr. 2
Struktura finanční skupiny České spořitelny k 31. 12. 2011. Zdroj: [33]
6.1.2 Slovenská spořitelna Slovenská spořitelna je bankou, která má na Slovensku nejdelší tradici. Její přímou předchůdkyní je „Die Erste österreichische Spar-Casse“, která měla pobočky v několika městech na území dnešního Slovenska už od roku 1819. Tyto pobočky se postupem času přeměnily na samostatné spořitelny; první spořitelnou byla od roku 1842 spořitelna v Bratislavě. V roce 1969 po vzniku ČSSR vznikla Slovenská státní spořitelna. V roce 1990 získala univerzální bankovní licenci a rozšířila svou působnost i do sektoru podnikových klientů a institucí. V roce 1994 se transformovala na akciovou společnost s obchodním jménem Slovenská sporiteľna, a.s. Od roku 2001 je Slovenská spořitelna
Posouzení výkonnosti vybraných bank
46
členem stejné finanční skupiny jako Česká spořitelna, rakouské Erste Group, která má 100 % podíl na kapitálu banky i na hlasovacích právech. [71] Slovenská spořitelna je dnes největší komerční bankou na Slovensku, a to jak sumou celkových aktiv, tak i počtem svých klientů. Počet klientů banky se pohybuje kolem 2,5 milionů a banka má asi 400 poboček. Má největší podíl v oblasti vkladů i nejrozsáhlejší síť poboček a bankomatů. Poskytuje širokou škálu produktů a služeb, provozuje vkladové a úvěrové obchody, služby elektronického bankovnictví apod. Zaměřuje se především na retailovou klientelu, ale svou působnost rozšířila i na potřeby malých a středních podniků, organizací veřejného či neziskového sektoru i velkých firemních klientů. [71] Dostala několik ocenění, včetně titulu Nejlepší banka na Slovensku, Banka roku apod. Dceřinými společnostmi Slovenské spořitelny jsou například Factoring Slovenské sporiteľny, Leasing Slovenské sporiteľny, Realitní společnost Slovenské sporiteľny apod. [71]
Obr. 3
Struktura finanční skupiny Slovenské spořitelny k 31. 12. 2011. Zdroj: [72]
6.2 Struktura bilance bank Jak je zřejmé již z popsaného zaměření bank, nejvýznamnější položkou aktiv jsou pohledávky za nebankovními klienty, naopak podstatnou část bankovních závazků obou bank tvoří klientské vklady. Podíl pohledávek za nebankovními klienty na celkových aktivech České spořitelny tvořil v roce 2011 více než 50 %. Během prvních deseti let tohoto století se tento podíl meziročně zvyšoval, neboť v roce 2001 činil pouze 30 %. Opačná tendence ve vývoji je patrna u pohledávek za bankovními institucemi, kde podíl těchto pohledávek na celkových aktivech banky poklesl z 25 % v roce 2001 na 9 % v roce 2011. Změna struktury majetkového portfolia tak probíhala ve prospěch klientských obchodů. Stabilním a významným podílem jsou v bilanci České spořitelny každoročně obsaženy
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
47
ceenné papíryy (dluhové i majetkové)) a ačkoliv malé, m tak veelice význam mné místo zde z mají ok kamžitě likvvidní vkladyy u ČNB a peněžní prrostředky. Téměř T tři čttvrtiny pasiiv České sp pořitelny tvvoří klientsk ké vklady, zatímco zá ávazky k ba ankám a em mitované dlluhopisy za aujímají pou uze malou část č bankovvních závazk ků. Nezastu upitelnou ro oli na pasivn ní straně biilance hrajee samozřejmě vlastní kapitál. Podíl P klienttských vklaadů zaznam menal ve sledovaném období mírrný pokles o 5 procenttních bodů,, ve prospěěch navýšen ní podílu em mitovaných h dluhopisů a také zvýššeného objeemu vlastníího kapitálu u. Struktura a bilance jee znázorněna grafem č. 8. Grraf č. 8 Pod díl vybraných h položek akttiv a závazků na celkové bilanční b sumě České spořřitelny v letech l 2001– –201118
Podíl vybraných položek (%)
100
80
60
40
20
0 2 2001
2002
2003
200 04
2005
Pohledávky zza klienty Cenné papíryy Závazky ke klientům Emitované dluhopisy
2006 2 Rok
2007
2008
200 09
2010
2011 2
Poh hledávky za baankami Pokkladní hotovosst, vklady u CB B Závazky k bankám m Vlasstní kapitál Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [33])
Sttruktura akttivní stranyy bilance u Slovenské S spořitelny s byla v roce 2 2011 velice podobná p sttruktuře v případě p Česské spořitellny. Ovšem m v roce 2001 byla situ uace zcela odlišná. M Majoritní po odíl celkovýých aktiv Slovenské sp pořitelny tvo ořily tehdy cenné papíry, a to přředevším in nvestiční cen nné papíry,, konkrétněě cenné pap píry držené do doby sp platnosti.
18
Jednotlivé vybrané v položžky bilance jsou uvedenyy jako jejich podíl p na celk kových aktiveech, popř.
pa asivech bank ky, v %. Gra af neobsahuje zcela všech hny položkyy bilance a aaktivní strana bilance na avíc nezohled dňuje opravn né položky vyytvářené k po ohledávkám za klienty. N Na stejném prrincipu je vyytvořen i graff č. 9 pro Slovvenskou spořitelnu.
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
48
Ceelkový podííl cenných papírů p se sn nížil z téměěř 50 % v ro oce 2001 naa 32 % v ro oce 2011. Veelké procen nto bilance banky b zaujím maly také pohledávky p za bankamii (především m vklady vee finančních h institucícch), jejichž podíl se sn nížil z 27 % v roce 200 01 na pouhýých 5 % v roce 2011. Stejně ja ako u Česk ké spořitellny došlo tedy ve slledovaném období k výrazným změnám z ma ajetkového portfolia p ba anky, kdy see značně zvýýšil procenttní podíl po ohledávek za z klienty na n úkor poh hledávek za a bankami a cenných p papírů. V ro oce 2011 tvvořily klienttské úvěry téměř 60 % bankovníích aktiv. Zdrojem Z fin nancování aktivních a ob bchodů Slovvenské spořřitelny jsou u klientské vklady, v kterré činily vícce než 70 % celkové su umy pasiv banky. b Jejich h podíl se však v oproti roku 2001 snížil s (o 13 procentních h bodů), vee prospěch především m závazků k bankám. Přesto i ke k konci rroku 2011 je j podíl kllientských vkladů v vyšší než pod díl klientskýých úvěrů, což se pro omítá i v následně n po opsaném uk kazateli úvěěrového kryttí. Grraf č. 9
Pod díl vybraných h položek ak ktiv a závazků ů na celkové bilanční sum mě Slovenskéé spo ořitelny v leteech 2001–20 011
Podíl vybraných položek (%)
100
80
60
40
20
0 2 2001
2002
2003
Pohledávky za klienty Cenné papíry Závvazky ke klien ntům Em mitované dluho opisy
200 04
2005
2006 2
2007
2008
200 09
2010
2011 2
Rok Pohledávky zaa bankami Pokladní hoto ovost, vklady u CB Z Závazky k ban nkám V Vlastní kapitál Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [72])
Po odíl rychle likvidních h aktiv na celkových aktivech České Č a Slo ovenské sp pořitelny ob bsahuje přílloha č. 7. Tato T skupina aktiv dosahuje po ceelé období sstabilní výšše kolem 3 %; výjimko ou je rok 2008 2 u Slovvenské spo ořitelny, kdyy rychle lik kvidní aktiv va činila tééměř 12 % celkových bankovnícch aktiv. Výýrazný růstt byl zaznaamenán přředevším v položkách pokladna a úvěry poskytnuté NBS, N což so ouviselo zejjména s uk kládáním
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
49
přřebytečné liikvidity v Národní N ban nce Slovensk ka a také s konverzí sllovenské ko oruny na eu uro, která vyyžadovala držet d v pokla adně vyšší objemy o hoto ovosti než o obvykle. Zvyšo ování podíllu úvěrů na celkovýých aktivecch bylo sp pojeno s vysokými v m meziročními přírůstky klientských h úvěrů trv vající až do roku 2008 8. V případ dě České sp pořitelny dosahovaly d tyto přírůstky úvěrů ů až 25 %, % u Sloven nské spořittelny se po ohybovaly nad n úrovní 20 2 % a v ro oce 2005 čin nil nárůst po oskytnutých h úvěrů oprroti roku 20 004 téměř 60 6 %. Tento o růst byl důsledkem d rozsáhlé r úvvěrové expan nze vlivem dobrých ek konomickýcch podmíneek přetrváva ajících v Česské i Sloven nské republiice až do roku 2007 (vviz kapitola 5). Zájem o úvěry ro ostl jak u domácností, d tak i v příípadě nefin nančních po odniků. Totto období jee charakterisstické růsteem zadlužen nosti ekonom mických sub bjektů. Obdob bí růstu úvěěrové aktiviity vystřídallo období jeejího poklessu, které vyv vrcholilo v roce 2010,, kdy došllo dokoncee k zápornéému tempu u růstu úvvěrů poskyytnutých kllientům (v případě Čeeské spořittelny o tém měř 2 %). Příčinou P byylo rychlé zhoršení z ek konomické situace vlivvem finančn ní a hospod dářské krizee a s tím spo ojený poklees zájmu o úvěry z důvvodu vysokéé nezaměstn nanosti, nižššího růstu reálných r meezd, slabé in nvestiční ak ktivity a krrachů firem m. Vysoký sklon s ke sp potřebě přeetrvávající do roku 2007 2 byl v tomto t obdo obí převážen n sklonem k úsporám. V rocee 2011 se sittuace na úvvěrovém trh hu opět mírn ně zlepšila a objem klieentských úvvěrů meziro očně vzrosttl (obzvláštěě v případě Slovenské spořitelny, kde nárůst dosáhl 10 0 %). Velkýý rozvoj za aznamenal v tomto ro oce předevvším hypoteeční trh, což c bylo dů ůsledkem prostředí p n nízkých úro okových sazzeb (viz ka apitola 5). Poptávka po této sk kupině úvěrrů výrazně vzrostla a vzhledem v k významném mu podílu této skupin ny úvěrů na a celkových h klientskýcch úvěrech (u České spořitelny s č činí hypoteční úvěry přibližně p 40 0% podíl na a celkových klientských h úvěrech) vzrostly v i cellkové klienttské úvěry.
Roční přírůstek klientských úvěrů (%)
Grraf č. 10 Ročční přírůstek klientských úvěrů Českéé a Slovenskéé spořitelny v letech 20011–2011 6 60,00 5 50,00 4 40,00 3 30,00 2 20,00 1 10,00 0,00 -1 10,00 2 2002
2003
200 04
2005
2 2006
2007
2008
2009 9
2010
20 011
Rok Česká spo ořitelna
S Slovenská spo ořitelna Zdroj: Vlastní V zpraccování (dle [3 33], [72])
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
50
Po odobně jak ko v případ dě obou bank b se vyyvíjel úvěro ový trh taaké v rámcii celého ba ankovního sektoru Čeeské a Slovvenské repu ubliky, což je zřejmé z velikostii tržních po odílů obou bank. b V obo ou těchto zeemích došlo o v letech 20 010 a 2011 k oživení úv věrového trhu po propadu v leteech 2009 a 2010, k čemuž č přisp pěly nízké úrokové sazby na hyypoteční úvvěry bank, které odrrážely jedna ak nízkou výši měno ově politick ké sazby a jednak j min nimální výšši úrokové marže jedn notlivých ba ank. Růst p podnikovýcch úvěrů i v roce 20111 byl stálee slabý, především vlivem v nad dále nejistýých ekonomických po odmínek a slabé s investtiční aktivitty. V obou zemích z je vššak situace v oblasti úv věrového trhu příznivá á. Oproti tom mu nepřízn nivá situace přetrvává v roce 2011 v některých h zemích eu urozóny (a to t nejenom v rizikovýcch zemích ja ako je Řecko, Portugalsko a Irsko)), kde se m mnoho států potýká s neegativní úvěěrovou dyna amikou. [66 6] Objem m poskytnu utých úvěrů ů bankou se s společněě s objemem m přijatých h vkladů prromítá do ukazatele úvěrového ú k krytí. Ten poměřuje klientské k vk vklady a úv věry a je dů ůležitý i z hllediska posouzení likviidní pozice banky. Vývvoj tohoto u ukazatele prezentuje ná ásledující graf g a jak je patrné, jeho výše u obou ba ank výrazn ně klesala, přičemž m mnohem ma arkantnější byl b pokles úvěrového ú krytí k u Slovvenské spořřitelny. V ro oce 2001 zd de totiž uka azatel činil 576 % a ke k konci ro oku 2011 pa ak již „pou uze“ 120 %. Vysoká ho odnota ukazatele na počátku sled dovaného ob bdobí byla příčinou veelice malého o podílu kllientských úvěrů ú v bila anci banky, neboť bank ka investovvala předevšším do inveestičních ceenných pap pírů a vklad dů ve finan nčních insttitucích (vizz graf č. 9)). Česká sp pořitelna vyykázala ke konci k roku 2011 ukaza atel úvěrovéého krytí vee výši 136 % %. Pokles ukazatele u na astal předevvším v prvn ní poloviněě sledovanéh ho období a na tomto o trendu see podílel zeejména rapiidní růst úvěěrů, který převýšil p zvyššující se objem klientsk kých vkladů ů.
Klientské vklady/klientské úvěry (%)
Grraf č. 11 Vývvoj ukazatele úvěrového krytí k u České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 600 500 400 300 200 100 0 2001
2002
2003
20 004
2005
2006
2007 7
2008
20 009
2010
2011
Rok Česká spo ořitelna
S Slovenská spo ořitelna V zpraccování (dle [3 33], [72]) Zdroj: Vlastní
Posouzení výkonnosti vybraných bank
51
Od roku 2007 se poměr klientských vkladů a úvěrů stabilizoval a u České spořitelny dosahuje úrovně kolem 140 % (u Slovenské spořitelny mírně nižší). U obou bank došlo v roce 2011 k poklesu tohoto ukazatele, a to zejména vlivem poklesu objemu klientských vkladů. I přes tento pokles, charakteristický především pro první polovinu dekády, lze úroveň ukazatele úvěrového krytí považovat stále za velmi dobrou. I v roce 2011 jsou u obou bank vklady klientů schopny plně financovat poskytnuté úvěry na aktivní straně bilance. Vysoký objem klientských vkladů a jejich přebytek nad klientskými úvěry přispívá k silné likvidní pozici bank, neboť mají dostatek zdrojů pro financování poskytnutých úvěrů. Navíc to činí obě banky relativně nezávislé na mezibankovních zdrojích financování, které jsou v časech likviditních problémů navíc méně stabilní než klientské vklady. Obě banky jsou tedy z hlediska struktury svých bilancí velice konzervativní. Velice podobných hodnot ukazatele úvěrového krytí dosahují také bankovní sektory České republiky a Slovenska (v roce 2011 činil tento ukazatel 134 % v ČR a 110 % u SR). Pro tyto země jsou klientské vklady velkou oporou a v tomto smyslu patří bankovní sektory ČR a SR mezi nejstabilnější v Evropě. Ve většině evropských zemí je tento poměr menší než 100 % a banky těchto zemí si musí zdroje pro financování poskytnutých úvěrů půjčovat na mezibankovním trhu. Tyto zdroje jsou však hůře dostupné a navíc jejich cena je volatilní – odvíjí se od situace v ekonomice a na ostatních finančních trzích. [33]
Obr. 4
Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům (v %) ve vybraných zemích EU v roce 2011. Zdroj: [33]
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
52
6 Kvaliita bank 6.3 kovních aktiv Ukazatele kvvality bankovních aktiv identifikujíí schopnostt banky čelitt úvěrovém mu riziku, ktteré patří v současné době k nejvvýznamnějššímu a tak ké nejvíce ssledovaném mu riziku pllynoucího z bankovníh ho podnikán ní. K úvěro ovým pohledávkám zaa klienty, u kterých hrrozí riziko jejich j nespllacení, jsou u vytvářeny opravné položky, p jejiichž úkolem m je krýt přřípadné ztrráty banky v případě úplného ú neebo částečn ného nesplaacení těchto o úvěrů. Prroto je důssledně sled dován vývo oj objemu opravných položek a také podííl těchto op pravných po oložek na ceelkové suměě úvěrových h pohledáveek za klientyy. Vývoj opravných h položek k úvěrovým pohledávká ám a jejich podíl na ceelkových po ohledávkách h za nebank kovními klienty zobrazzují grafy č. 12 a 13. Výývoj je u ob bou bank veelice podobn ný; podíl op pravných po oložek na úvěrových ú pohledávkácch zpočátku výrazně kllesal, od rok ku 2007 je u obou ban nk patrný mírný m nárůst tohoto u ukazatele. V případě Čeeské spořittelny došlo o v první polovině p slledovaného období k poklesu ukazatele u z téměř t 15 % v roce 2001 na pouh hých 1,6 % v roce 200 07, což ovlivvnil pokles objemu vyytvořených opravných h položek v důsledku restrukturralizace a o očištění úv věrového po ortfolia ban nky (výrazn ný pokles opravných o položek p způ ůsobila likvvidace tzv. „Špatné ba anky“ v rocee 2003) a dále pak přízznivý vývoj ve vnějším prostředí. V Vysoký ekon nomický rů ůst a klesajíící nezaměsstnanost se podepsaly na výraznéém poklesu poměru op pravných po oložek a úvěěrových poh hledávek i v případě Sllovenské sp pořitelny, kd dy nejnižší hodnoty byylo dosažen no v roce 2006 2 (3,3 %). Domá ácnosti i podniky p bylly schopnyy splácet po oskytnuté úvěry ú relativvně snadno o a kvalita úvěrů ú se ted dy zlepšovaala. Vývoj ukazatele u byyl navíc deteerminován rostoucím objemem o úv věrů.
25 00 00
16
20 00 00
12
15 00 00 8 10 00 00 4
0 5 000
0
Opravné položky (mil. Kč)
Opravné položky/úvěry (%)
Grraf č. 12 Vývvoj opravných h položek k úvěrovým ú po ohledávkám České Č spořiteelny
0 001 2002 2003 2004 2 2005 2006 2007 2 2008 2009 2010 2011 20 Rok Opravné polo ožky k pohledáávkám za klien nty (mil. Kč) Opravné polo ožky k pohl. zaa klienty/pohl.. za klienty (% %) Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [33])
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
53
30
500 00 00
25
400 00 00
20
300 00 00
15 200 00 00
10 5
00 100 00
0
0
Opravné položky (tis. EUR)
Opravné položky/úvěry (%)
Grraf č. 13 Vývvoj opravných h položek k úvěrovým ú po ohledávkám Slovenské S spořitelny
001 2002 20 003 2004 20 005 2006 2007 2008 2009 2 2010 2011 2 20 Rok Opravné polo ožky k pohledáávkám za klien nty (tis. EUR) Opravné polo ožky k pohl. zaa klienty/pohl.. za klienty (% %) Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [72])
Druhá polovvina sledova aného obdo obí je charrakteristická á rostoucí ttvorbou op pravných po oložek k úvvěrovým po ohledávkám m a také zvyšujícím z se ukazateelem podílu u těchto op pravných položek. p Čeeská spořitelna vykázzala nejvyššší nárůst o opravných položek v letech l 2009 a 2010, podobně to omu bylo i u Slovensk ké spořiteln ny. Zvýšená á tvorba op pravných položek k po ohledávkám m za klientyy byla zapříččiněna jedn nak růstem objemu neekvalitních úvěrů v dů ůsledku úvěěrové expan nze před ro okem 20077, a předev vším pak zh horšením makroekono m omického vývoje vý a s tím t spojenéé zhoršené schopnostii splácet po oskytnuté úvěry ú vlivem m finanční krize k v letech h 2008 až 2010. 2 Podíl opravných položek na a celkových h úvěrech odrážel o vývvoj objemu u opravných h položek a v roce 20 010, kdy do osáhl u obo ou bank svéého maxima a, činil 4,2 % u České spořitelny s a 6,5 % u Sllovenské sp pořitelny. Mírné M oživen ní ekonomické aktivityy vedla ke zlepšení z kvaality úvěrů a tvorba op pravných položek p míírně poklessla, což zp působilo ta aké pokless ukazatelee podílu op pravných položek p na celkových úvěrových pohledávk kách za kliienty. U Sllovenské sp pořitelny se tento poměr mírně sn nížil vlivem výrazného nárůstu úvvěrů o více než n 10 % op proti roku 2010. 2 Výše opravných položek mohla m být ovlivněna také t změno ou metodik ky jejich tvvorby. Od 1. 1 1. 2005 zavedly z oběě banky nov vou metodiiku tvorby opravných položek v souladu
s revidovanýým
standa ardem
IA AS
39.
U
neretailo ových
poh hledávek
a individuáln ně významn ných retailo ových pohlledávek je od tohoto data pro výpočet op pravných položek p po oužita mettoda souča asné hodn noty budou ucích oček kávaných peeněžních tok ků při použžití původní efektivní úrokové míryy dané pohlledávky. [33 3] V rám mci řízení rizika r pro účely ú stano ovení opravvných položžek banky rozdělují r po ohledávky za z klienty na pohledávk ky bez selhá ání dlužník ka, kdy jistin na ani úrokyy nejsou
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
54
vííce než 90 dní po spllatnosti, a pohledávky p y se selháním dlužník ka. Podstatn nou část ceelkových úvvěrových po ohledávek tvoří pohleedávky bez selhání dllužníka (od dpovídají sttandardním m a sledovan ným (resp. standardníím s výhrad dou) pohled dávkám dlee členění ČN NB a NBS S). Pohledá ávky se sellháním dlu užníka (úvěěry v selhán ní) pak od dpovídají sk kupinám neestandardn ních, pochyb ybných a zttrátových pohledávek p a jejich podíl p na ceelkových úvvěrech je ma alý. Poněvad dž však prav vděpodobno ost splaceníí těchto poh hledávek jee minimálníí, je vhodnéé sledovat vývoj v této sk kupiny poh hledávek pro o posouzen ní kvality úvvěrového po ortfolia a úvvěrového rizzika. [33] [7 72] Vývoj úvěrů v seelhání a jejjich podíl na n celkovýcch klientsk kých úvěrecch České sp pořitelny zo obrazuje gra af č. 14. Zdee lze pozoro ovat výrazn ně klesající trend vývojje úvěrů v selhání do roku r 2004, který koressponduje s dříve d popsa aným vývojeem ukazatelle podílu op pravných po oložek na ceelkových úvvěrových po ohledávkách h. Restruktu uralizace úv věrového po ortfolia a příznivé ekonomické e é podmínk ky způsobilly, že doššlo k rekllasifikaci po ohledávek do d méně riizikových sk kupin. Potéé se až do roku 20077 držel pod díl úvěrů v selhání pod hranicí 3 %. Mírn ný růst úvěěrů v selhán ní byl tak v souladu s rychle ro ostoucím objemem o ceelkových úvěrů. ú Výra azný nárůst podílu ú úvěrů v selh hání na ceelkových úvvěrech nasttal až v lettech 2008 až 2010, kdy k dosáhll maxima (6,5 ( %). Vzzhledem k poklesu ekonomikyy bylo toto o zhoršení kvality úvvěrového portfolia p oččekávané. V souvislostti s rostouccím rizikem m nesplacen ní banka om mezila posk kytování no ových úvěrrů a důsled dným provvěřováním bonity b klieentů společčně s realizo ovanými od dpisy pohleedávek zajisstila mírné zlepšení kv vality úvěro ového portfo olia a poklees úvěrů v selhání v ro oce 2011.
16
35000 30000
12
25000 20000
8
15000 10000
4
5000 0
0
Úvěry v selhání (mil. Kč)
Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech (%)
Grraf č. 14 Vývvoj úvěrů v seelhání České spořitelny v letech 2001– –2011
2001 2002 2003 2004 2005 2 2006 2007 2008 20 009 2010 201 11 Rok Úvěry v selháání (mil. Kč)
Úvěryy v selhání/po ohledávky za klienty k (%) Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [33])
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
55
10
600000 500000 400000 300000 200000 100000 0
8 6 4 2 0 2006
2007
2 2008
2009
2010 0
2011
Úvěry v selhání (tis. EUR)
Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech (%)
Grraf č. 15 Vývvoj úvěrů v seelhání Sloven nské spořiteln ny v letech 2006–2011 2
Rok Úvěry v selhání (tis. EUR)
Úvěryy v selhání/po ohledávky za klienty k (%) Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [72])
U Slovenské spořitelny je j vývoj pod dílu úvěrů v selhání na celkových k klientských úvěrech vllivem nedosstupnosti úd dajů zachyccen pouze od o roku 200 06. Vývoj je však podob bný jako v případě Čeeské spořiteelny. Do rok ku 2008 see podíl úvěrrů v selháníí nezvyšova al, neboť rů ůst této sk kupiny poh hledávek byyl vykompeenzován výýrazným nárůstem ceelkových úvvěrových po ohledávek. Největší N růsst podílu úv věrů v selhá ání byl charaakteristickýý pro rok 20 009. V rocee 2010 dosá áhl ukazatel svého ma axima; v tom mto roce byylo 7,7 % ceelkových úvvěrových pohledávek kategorizovváno jako pohledávky p y v selhání. V roce 2011 došlo k mírnému poklesu p uka azatele o 1 procentní bod, přičem mž k dalším mu snižován ní úvěrů v selhání mů ůže napomo oci mírně see zlepšující ekonomick ká situace ccharakteristická pro onec tohoto o roku. ko Kvalita a aktiv, ressp. klientsk kých úvěrů ů, byla výra azně ovlivn něna ekono omickou sittuací obou zemí. Poklees výkonno osti ekonom mik v letech 2008–2010 0 omezil scchopnost ek konomickýcch subjektů ů splácet úvvěry a narrostl nejeno om objem opravných položek a jejich j podíll na celkovvých úvěrovvých pohled dávkách za klienty, alle také pod díl úvěrů v selhání. Ob ba tyto ukazatele byly mírně m vyšší u Slovenskéé spořitelnyy.
6 Prod 6.4 duktivita a a nákla adová in ntenzita Ukazatele produktivity p y a náklad dové inten nzity zkoum mají poměěr zisku, aktiv a či peersonálních h nákladů a průměrnéh ho přepočteného počttu zaměstnaanců. U obou bank byyly zkoumány dva uka azatele prod duktivity. Ukazatel celk kové produk ktivity sleduje čistý zisk na jedno oho zaměstn nance a uka azatel nákla adové intenzzity pak perrsonální nák klady na jeednoho zam městnance. Oba O tyto poměry říka ají, jak efek ktivně bank ka své zaměěstnance vyyužívá. Ukaza atele produ uktivity a nákladové in ntenzity jso ou ovlivňovány vývojem m počtu za aměstnanců ů banky. Ten n zobrazujee následujíccí graf. Počeet pracovník ků obou ban nk se po
Posouzení výkonnosti vybraných bank
56
většinu sledovaného období snižoval. V případě České spořitelny došlo k největšímu poklesu pracovníků do roku 2006, poté se jejich stav mírně navýšil a další pokles pokračující až do roku 2011 byl již mírný. U Slovenské spořitelny došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců banky v roce 2009, kdy se jejich průměrný stav snížil meziročně o 15 %. Snižování počtu pracovníků bank bylo důsledkem několika faktorů; především docházelo k optimalizaci organizační struktury prodejní sítě a zpřísnění procesu příjímání nových zaměstnanců. S nástupem moderní techniky a stále se rozšiřující oblastí informačních technologií roste zájem o využívání prvků, jako jsou elektronické bankovnictví, platby kartou apod., díky kterým jsou uspokojovány zvyšující se potřeby klientů i bez rostoucího počtu zaměstnanců banky.
15 000
6 000
14 000
5 500
13 000
5 000
12 000
4 500
11 000
4 000
10 000
3 500
Počet zaměstnanců Slovenské spořitelny
Počet zaměstnanců České spořitelny
Graf č. 16 Vývoj průměrného přepočteného počtu zaměstnanců České a Slovenské spořitelny
Rok Česká spořitelna
Slovenská spořitelna Zdroj: [33], [72]
Do ukazatele celkové produktivity se významně promítá vývoj výše čistého zisku banky, jehož změny v jednotlivých letech a faktory ovlivňující jeho výši budou popsány v kapitole 6.6. Obě banky zvyšovaly svůj objem zisku až do roku 2008, přičemž vlivem klesajícího počtu zaměstnanců bank byl nárůst ukazatele celkové produktivity ještě umocněn. V roce 2009 došlo k poklesu čistého zisku u obou bank, ovšem hned následující rok byla opět nastolena rostoucí tendence zisku i celkové produktivity obou bank. V případě ukazatele nákladové intenzity docházelo k rostoucí tendenci vývoje, stejně jako tomu bylo u celkových personálních nákladů bank. Personální náklady, zahrnující jednak mzdy, platy a odměny pracovníkům a dále náklady na sociální a zdravotní pojištění, se zvyšovaly především v první polovině sledovaného období.
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
57
Rů ůst personálních náklladů a s níím spojenýý růst ukazzatele náklaadové inten nzity byl dů ůsledkem každoročníh k ho růstu reeálných meezd (viz kap pitola 5) a byl také ovlivněn o m mzdovou po olitikou sam motných ba ank. Ty v časech č ekon nomického růstu a vysokého v čistého zisku u dosahova ané v tomto o období vyplácely v da alší odměn ny a benefity svým za aměstnanců ům.
1 500
50 00 00
1 200
40 00 00
900
30 00 00
600
20 00 00
300
10 00 00
0
Celková produktivta SS (EUR)
Celková produktivita ČS (tis. Kč)
Grraf č. 17 Celk ková produkttivita České a Slovenské spořitelny s v letech 2001– –2011
0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Česká spo ořitelna
Slovenská spořitelna V zpraccování (dle [3 33], [72]) Zdroj: Vlastní
1 500
30 000 0
1 200
24 000 0
900
18 000 0
600
12 000 0
300
6 000
0
Nákladová intenzita SS (EUR)
Nákladová intenzita ČS (tis. Kč)
Grraf č. 18 Nák kladová inten nzita České a Slovenské spořitelny v leetech 2001–2011
0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2 2008 2009 2 2010 2011 Rok Česká spořřitelna
Slovenská spořitelna s Zdroj: Vlastní V zpraccování (dle [3 33], [72])
Posouzení výkonnosti vybraných bank
58
U obou bank došlo v letech 2009 a 2010 k poklesu personálních nákladů, který byl v roce 2010 vyšší než pokles počtu zaměstnanců obou bank, což vedlo k poklesu nákladové intenzity v tomto roce. Obě banky v tomto období snížily vyplacené mzdy a odměny s cílem zajistit dostatečnou úroveň zisku i v ekonomicky nepříznivém období. U obou bank došlo ve sledovaném období k růstu efektivnosti při využívání pracovních sil. Zisk na zaměstnance rostl a růst nákladů na zaměstnance se zpomaloval a stabilizoval. Vliv na tento pozitivní trend má dozajista také práce managementu při zefektivňování procesů a řízení lidských zdrojů banky. Cílem bank je optimalizace organizační struktury tak, aby zabezpečila dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků s minimálním vlivem na plánované personální náklady. [72]
6.5 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je jedním z dalších velice významných ukazatelů určujících finanční stabilitu banky a její schopnost čelit rizikům. Měla by být dostatečně vysoká, aby byla zajištěna stabilita a bezpečnost banky, zároveň by však neměla výrazně snižovat
dosahovanou
výši
rentability.
Současně
platná
koncepce
Basel
II
implementovaná do podzákonných předpisů ČNB a NBS požaduje udržovat minimální úroveň kapitálové přiměřenosti ve výši 8 %. Všechny údaje o kapitálové přiměřenosti byly přímo převzaty z výročních zpráv obou bank a jejich výpočty navazují na legislativní předpisy daných zemí (viz kapitola 4.2). Pravidla koncepce Basel II jsou Českou spořitelnou používána od července 2007, Slovenská spořitelna přešla na nové postupy v oblasti měření úvěrového rizika k 1. 7. 2008. Do té doby byla kapitálová přiměřenost vykazována dle metodiky BIS (Basel I), přičemž minimální požadavek na kapitál banky byl také ve výši 8 %. [33] [72] Vývoj kapitálové přiměřenosti obou bank v letech 2001 až 2011 znázorňuje graf č. 19. Minimální požadovanou úroveň ve výši 8 % splňují Česká i Slovenská spořitelna po celé sledované období. U obou bank docházelo v první polovině sledovaného období k poklesu kapitálové přiměřenosti, naopak druhá polovina (od roku 2007) je charakteristická mírným růstem tohoto ukazatele. Kapitálová přiměřenost České spořitelny dosáhla svého minima v roce 2007, kdy činila pouhých 9,4 %. Slovenská spořitelna vykázala nejnižší kapitálovou přiměřenost v roce 2006, a to 9,1 %. Pokles kapitálové přiměřenosti v tomto období lze spojovat s úvěrovou expanzí trvající až do roku 2007, která měla za následek zvýšení úvěrového rizika a nárůst rizikově vážených aktiv, což se promítlo do růstu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku a úměrně k němu také do růstu celkového kapitálového požadavku. Tehdy platná metodika Basel I navíc nezohledňovala bonitu jednotlivých klientů, což samo o sobě navyšovalo kapitálový požadavek k úvěrovému riziku. V případě České spořitelny činil celkový nárůst kapitálového požadavku v roce
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
59
20 007 oproti roku 200 01 téměř 15 50 %. Regulatorní ka apitál bank k meziročněě mírně na arůstal, ovšem nepřeko onal nárůst kapitálovýcch požadavk ků. V případ dě České sp pořitelny do ošlo v letech h 2002 a 20 003 dokoncce k poklesu u regulatorn ního kapitáálu vlivem rozdělení zisku minulýých let a výplat divvidend. Výv voj regulattorního kap pitálu odrá áží větší po ozornost ba ank věnovan nou otázce efektivnostii kapitálu v situaci, kd dy se zmírniila rizika šp patných půjjček, a doššlo ke stab bilizaci bank kovního seektoru. Růsst úvěrovéh ho rizika v dalších leteech však způ ůsobil, že bylo b nutné posílit p regullatorní kapiitál banky, což bylo prrovedeno za ahrnutím neerozdělenéh ho zisku a emisemi pod dřízeného d dluhu. Grraf č. 19 Kap pitálová přim měřenost Česk ké a Slovensk ké spořitelnyy v letech 200 01–2011
Kapitálová přiměřenost (%)
30
28,9 24 4,8
25
24,3
20 16,5
1 16,8
15
14,6
16,8 12,4 4 13,3
10
11,0
1 12,2 11,1 9,1
10 0,3 9,9 9,4 4
9,6
15,2
14,1
10,5
13,2
13,6
5 2001 2
2002
2003
04 200
2005
Česká spo ořitelna
2006 2
2007
2008
09 200
2010
2011
Rok Slovenská spořitelna Zdroj: [33], [72]
Grraf č. 20 Přírrůstky celkovvého kapitálo ového požada avku a reg. kapitálu k Česk ké spořitelny
Meziroční přírůstek KP a reg. kapitálu (%)
30 20
Meziroční přírůstek kapitálového ( požadavku (%)
10
Meziroční přírůstek ho regulatorníh kapitálu (%)
0 -10 -20
Rok Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [33])
Posouzení výkonnosti vybraných bank
60
Od roku 2007 (resp. 2008) docházelo k růstu kapitálové přiměřenosti. Přísné požadavky na posuzování bonity klientů měly za cíl omezit nárůst rizikových aktiv a v době finanční nejistoty byl kladen velký důraz na posilování kapitálu jako ochrany proti rizikům plynoucích z bankovního podnikání. Regulatorní kapitál bank rostl především v důsledku zadržování nerozděleného zisku, zahrnování zisku z minulých let a také několika emisí podřízeného dluhu; tempo růstu kapitálových požadavků naopak zpomalilo. V případě České spořitelny došlo v letech 2009 a 2010 dokonce k meziročnímu poklesu celkového kapitálového požadavku, především kapitálového požadavku k úvěrovému riziku v závislosti na vývoji struktury aktiv. Ke zpomalení tempa růstu kapitálového požadavku přispěly také přesnější metody měření úvěrového rizika v rámci nové metodiky Basel II. V roce 2011 činila kapitálová přiměřenost Slovenské spořitelny 15,2 %. Kapitálová přiměřenost České spořitelny v roce 2011 mírně poklesla oproti roku 2010 na 13,6 % (z 14,1 % v roce 2010), a to v důsledku poklesu regulatorního kapitálu způsobeného vyplacením dividendy a zpětným odkoupením podřízeného dluhu emitovaného v roce 2009. [33] Regulatorní kapitál obou bank se skládá pouze ze dvou složek: kapitálu Tier 1 a Tier 2. Kapitál Tier 3 není u České ani Slovenské spořitelny vykazován. V kapitálu bank tradičně dominuje složka Tier 1 s přibližně 90% podílem na celkovém regulatorním kapitálu. Co se týká složení kapitálových požadavků, největší měrou je zastoupen kapitálový požadavek k úvěrovému riziku, jehož podíl na celkovém kapitálovém požadavku každoročně přesahuje 80 %. Kapitálový požadavek k tržnímu riziku má poté pouze zanedbatelný podíl. Výše kapitálového požadavku k úvěrovému riziku odrážela vývoj na úvěrovém trhu. Kapitálová přiměřenost obou bank dosahovala v roce 2011 velice uspokojivé hodnoty a splnila tak požadavky na minimální úroveň tohoto ukazatele ve výši 8 %. Obě banky jsou bezpochyby dostatečně kapitalizovány. Rostoucí trend ve vývoji kapitálové přiměřenosti v posledních letech odráží také makroekonomickou situaci spojenou se snahou
zvyšovat
bezpečnost bankovního podnikání
v nejistých
ekonomických
podmínkách. Dostatečná kapitalizace českých a slovenských bank výrazně napomáhá udržovat stabilní bankovní systém. Národní banka Slovenska vzhledem k udržení stability slovenského bankovního sektoru doporučila bankám, aby v případě, že se ukazatel jejich kapitálové přiměřenosti sníží pod 11,5 %, omezily vyplácení dividend ze zisku dosaženého v roce 2011. Podle výše kapitálové přiměřenosti je pak stanoveno doporučené procento zisku, který má zůstat nerozdělen. [58] Toto ukazuje na vysokou úroveň kapitálové přiměřenosti Slovenské spořitelny, která nemusí činit žádná omezení při vyplácení dividend a podílů na zisku.
Posouzení výkonnosti vybraných bank Tab. 2
61
Kapitálová přiměřenost bankovních sektorů ČR a SR v letech 2001–2011 (%)
Rok Bankovní sektor ČR Bankovní sektor SR
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
15,4
13,9
14,3
12,6
11,9
11,4
11,5
12,3
14,1
15,5
15,3
19,8
21,3
21,6
18,7
14,8
13,0
12,4
11,1
12,6
12,7
13,4
Zdroj: [30], [48], [53]
Pro doplnění jsou v tabulce uvedeny hodnoty kapitálové přiměřenosti českého a slovenského bankovního sektoru. Vývoj kapitálové přiměřenosti obou bank odpovídá vývoji v bankovních sektorech obou zemí. Bankovní sektory ČR i SR se vyznačují vysokou zásobou kapitálu a dostatečným přebytkem kapitálu. Kapitálová přiměřenost České spořitelny dosahovala do roku 2005 nadprůměrných hodnot, poté se tento ukazatel snížil mírně pod průměr, avšak i přesto kapitálová přiměřenost neklesla pod požadovaných 8 %. Tento výsledek vysvětluje také velikost banky, která vzhledem ke svému rozsahu výrazně nemění strukturu svého úvěrového portfolia a může si tak dovolit držet kapitálovou přiměřenost na nižší, přesto však dostatečně vysoké úrovni, což jí umožní lepší umístění kapitálu. Slovenská spořitelna vykázala nadprůměrné hodnoty kapitálové přiměřenosti v letech 2010 a 2011, přičemž takto vysoké hodnoty svědčí o konzervativní politice uplatňované bankou.
6.6 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří k nejvíce sledovaným ukazatelům poměrové finanční analýzy bank. Je to především z toho důvodu, že sledují vývoj dosaženého zisku banky. Jedná se o ukazatel rentability průměrného vlastního kapitálu (ROAE), který ukazuje zhodnocení vloženého kapitálu, a ukazatel rentability průměrných bankovních aktiv (ROAA), který vyjadřuje návratnost aktiv banky. Hodnoty obou ukazatelů jsou v diplomové práci vypočteny na základě vztahů uvedených v metodice práce, a mohou se proto mírně lišit od hodnot uvedených ve výročních zprávách bank. V této části práce bude provedena také detailní analýza vlivu jednotlivých složek zisku z provozní činnosti včetně vlivu rizikových nákladů na tvorbu zisku banky a rentabilitu průměrných bankovních aktiv. Rozklad bude proveden na základě Schierenbeckova modelu, jehož schéma je uvedeno v metodice práce. Položky provozních výnosů, provozních nákladů a rizikových nákladů budou vztaženy k průměrné bilanční sumě a srovnávány pak budou jednotlivé marže. Pro splnění cíle práce budou zvoleny nejvýznamnější marže, kterými jsou marže úroková (ÚM), provizní (PM), finančních operací (FM), správních nákladů (NM) a riziková (RM).
Posouzení výkonnosti vybraných bank
62
6.6.1 Rentabilita průměrných bankovních aktiv Vývoj ukazatele rentability průměrných bankovních aktiv je determinován vývojem čistého zisku banky a také velikostí její bilanční sumy. U obou bank vývoj ROAA odráží především vývoj dosažené čistého zisku bank. Graf č. 21 znázorňuje vývoj ROAA České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011. Graf č. 21 Vývoj ROAA České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 2,0
ROAA (%)
1,5 1,0 0,5 0,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok ROAA Česká spořitelna (%)
ROAA Slovenská spořitelna (%) Zdroj: Vlastní zpracování (dle [33], [72])
Rentabilita průměrných aktiv obou bank zpočátku rostla, poté od roku 2003 až do roku 2008 byla její výše stabilní a pohybovala se na úrovni okolo 1,5 %. Skokový nárůst ROAA na začátku sledovaného období byl způsobený výrazně vyšším meziročním růstem čistého zisku než průměrných aktiv banky. Zatímco meziroční růst průměrných bankovních aktiv nepřekonal v prvních dvou letech sledovaného období 10 % (viz graf č. 22), čistý zisk vzrostl u České spořitelny v roce 2002 meziročně o více než 200 %. Na růstu čistého zisku se podílel především úrokový zisk tvořící největší podíl na celkovém provozním zisku bank.19 Už od roku 2005 je patrná rozdílná tendence ve vývoji ROAA obou bank, kdy se rentabilita průměrných aktiv České spořitelny mírně zvyšovala a naopak v případě Slovenské spořitelny docházelo k jejímu poklesu. Tento vývoj vyvrcholil v roce 2008, kdy ROAA České spořitelny dosáhla svého maxima za celé sledované období (1,9 %), zatímco u Slovenské spořitelny docházelo stále k jejímu poklesu vlivem výrazného navyšování bankovních aktiv (v roce 2008 meziročně o více než 20 %). Růst ROAA České spořitelny zapříčinil opět výrazný nárůst zisku, který byl kromě nárůstu úrokového zisku ovlivněn také mimořádným ziskem, kdy do výsledku hospodaření 19
Podrobněji bude ROAA analyzována z pohledu dílčích výnosových a nákladových marží
v dalším textu práce.
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
63
v tomto t rocee vstupoval jednorázovvý zisk z prrodeje Pojiššťovny Česk ké spořiteln ny, která byyla až do rok ku 2008 součástí konssolidovanéh ho celku. [33 3]
Meziroční změna aktiv (%)
Grraf č. 22 Mezziroční přírůstky průměrných aktiv České Č a Sloven nské spořitellny 25 20 Česká spořitelna
15 10 5
Slovenská spořitelna
0 -5 -10
2002 2003 3 2004 2005 2006 2007 2008 2 2009 20 010 2011 Rok Zdroj: Vlastní V zpraccování (dle [3 33], [72])
V roce 2009 ROAA u ob bou bank po oklesla vliv vem výraznéého poklesu u čistého zissku, a to i přes p zpoma alení tempa a růstu aktiiv vlivem poklesu p úvěěrové aktiviity (meziro oční růst ak ktiv České spořitelny v roce 200 09 činil po ouze 2,5 %). % Pokles zisku byl ovlivněn o přředevším rů ůstem riziko ových nákla adů souviseejícím s vyššší tvorbou opravných položek k úvěrovým pohledávká ám. Bankyy tak tímto o reagovalyy na zvýšeené úvěrov vé riziko a rostoucí po odíl úvěrů v selhání. Pokles zissku a tedyy i ROAA byl velice výrazný přředevším u Slovenskéé spořitelnyy, kdy ROA AA klesla na n pouhou čtvrtinu procenta. p Po okles zisku byl však u Slovenské spořitelny patrný již od roku 20 005 a na mírnějším po oklesu zisku u v roce 2008 se prom mítly i jedno orázové fakttory, neboť v tomto ro oce došlo sttejně jako u České spořitelny k zahrnutí zisku z prodeje p Pojjišťovny Sllovenské sp pořitelny do o výsledku hospodaření h í banky. [72 2] V dalšších dvou letech l se bankám b pod dařilo obno ovit rostouccí trend rentability prrůměrných bankovních h aktiv. U České spořřitelny bylo o obnovení pozvolné a mírné, přřesto však v roce 20111 ROAA vzrrostla a dossáhla tak 1,,54 %. K tvo orbě zisku přispěly v tomto t rocee především m kladné hodnoty tem mpa růstu hlavních h výýnosových položek, po okles všeobecných sprá ávních náklladů a výrazzný pokles čisté č tvorbyy opravných položek vllivem zlepšeení kvality úvěrového portfolia. Po P výrazném m poklesu ROAA u Sllovenské sp pořitelny v roce 2009 nastal výra azný nárůstt rentabilityy v roce 20 010, který byl b ještě m mírně vyšší než pokless v roce 200 09. Nárůst ROAA pok kračoval i v roce 20111 vlivem ryychlého růsttu čistého ziisku a souča asného mezziročního úb bytku prům měrných ban nkovních ak ktiv (činící v roce 2010 0 více než 6 %) a hodn nota ukazatele ROAA d dosáhla v ro oce 2011 svvé nejvyšší úrovně od d roku 200 01, a to 1,7 74 %. Rosttoucí trend d vývoje rentability prrůměrných aktiv obou bank v possledních dvo ou letech a její j vysoké hodnoty tak k dle [2] zn načí velmi dobrou d návrratnost aktivv banky.
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
64
6.6.2 Anallýza vlivu u dílčích marží m na ROAA Výývoj jednotllivých výno osových a nákladových h marží u Čeeské spořiteelny v letech h 2001– 20 011 prezen ntuje graf č. 23. Na kladnou úroveň ú hodnot rentaability prům měrných ba ankovních aktiv nejvícce působí marže úrok ková, což je zřejmé i z vysokého o podílu čistého úroko ového výnossu na provo ozních výnosech bankyy (viz přílohaa č. 14). V ro oce 2011 tvvořily čisté úrokové výýnosy 71 % celkových provozních p výnosů banky, přičem mž jejich neejvýznamněější položko ou byly čistéé úrokové výnosy vý z klieentských ob bchodů tvořřící 76 % čistých úroko ových výnossů v roce 20 011. Grraf č. 23 Vývvoj jednotlivýých marží České spořiteln ny v letech 20 001–2011 4
Marže (%)
3 2 1 0 -1
2001
2002
2003
20 004
2005
2006
2007
2008
2 2009
2010
2011
ÚM (%)
3,26
3,19
2,96
3,,07
3,03
3,04
3,21 1
3,61
3 3,63
3,48
3,52
PM (%)
1,33
1,35
1,47
1,,45
1,36
1,30
1,25 5
1,31
1 1,33
1,40
1,40
FM (%)
0,18
0,13
0,24
0,,21
0,22
0,25
0,22 2
0,17
0 0,39
0,34
0,05
NM (%)
3,28
2,92
2,81
2,,80
2,66
2,51
2,38 8
2,33
2 2,24
2,15
2,08
RM (%)
0,57
0,05
-0,36
0,,05
0,09
0,17
0,29 9
0,43
0 0,99
1,11
0,63
ROAA (%)
0,39
1,15
1,42
1,,52
1,48
1,50
1,58 8
1,89
1 1,40
1,39
1,54
ÚM M (%)
P (%) PM
FM (%)
NM (%)
RM (%)
ROAA (%) (
Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [33])
Úroková marrže České sp pořitelny vee sledovanéém období dosahovala d hodnot vyššších než 3 % (až na výjimku v v ro oce 2003). K poklesu úrokové marže m do rok ku 2003 do ocházelo vllivem klesajjících úroko ových sazeb b, což zapříččinilo pokles úrokových h výnosů i nákladů. n Do roku 200 09 pak úrok ková marže narůstala, přičemž p nejjvyšší nárůsst této maržže (o 0,4 prrocentních bodů) byl zaznamenán z n v roce 2008. Úrokovvá marže do osáhla v tom mto roce výýše 3,61 %. Příčinou to ohoto nárůsstu byl výrazný růst čisstého úroko ového výnossu, který přřekonal i po oměrně rycchlý růst billanční sumyy banky. Úrrokové výno osy narostlyy vlivem rů ůstu objemu u úvěrových h obchodů,, zvláště úv věrů na fina ancování byydlení a úv věrů pro m malé a střeední podniiky, což vedlo v k výzznamnému nárůstu úrokových výnosů
Posouzení výkonnosti vybraných bank
65
z klientských pohledávek. Na růstu úrokových nákladů se naopak projevil zvýšený objem pasivních produktů. Nemalý vliv na výši úrokových výnosů a nákladů pak měly v období do roku 2008 také rostoucí úrokové sazby (viz kapitola 5). Ještě v polovině roku 2008 činila základní 2T repo sazba 3,75 %20. V roce 2009 dosáhla úroková marže nejvyšší úrovně za celé sledované období (3,63 %), a to vlivem alokace zdrojů do lépe úročených produktů a efektivního řízení aktiv a pasiv. Úrokové výnosy (ale i náklady) však již v tomto roce poklesly, jednak vlivem nižších objemů (vzhledem k zhoršeným ekonomickým podmínkám v zemi), jednak také v důsledku nižších tržních úrokových sazeb. V roce 2010 poklesl čistý úrokový výnos o téměř 3 % z důvodu přetrvávajících nízkých tržních úrokových sazeb a nižší úvěrové aktivity a poklesla také úroková marže. V roce 2011 se bance podařilo díky řízení struktury aktiv a pasiv (realokace aktiv do dluhopisů a klientských úvěrů) mírně zvýšit velikost čisté úrokové marže na 3,52 %, a to i navzdory stále nízkým úrokovým sazbám (viz kapitola 5). Druhou nejvýznamnější výnosovou položkou jsou výnosy z poplatků a provizí. Vliv provizní marže na ROAA je vzhledem k objemu čistých příjmů z poplatků a provizí výrazně nižší než v případě úrokové marže a její hodnoty se pohybovaly ve sledovaném období na úrovni mírně vyšší než 1 %. Podíl čistých příjmů z poplatků a provizí na celkových provozních výnosech v roce 2011 činil 28 % (viz příloha č. 14). Rozhodující podíl v této skupině tvoří poplatky za služby související s platebním stykem. Z počátku sledovaného období docházelo k růstu provizní marže. V roce 2003 dosáhla svého maxima za sledované období, a to 1,47 %. V tomto roce se podařilo zvýšit čistý příjem z poplatků a provizí, což způsobil větší objem transakcí a obchodů (a s tím související růst poplatků z platebního styku) v důsledku rostoucího počtu klientů České spořitelny. Zvýšily se také příjmy z poplatků z operací s cennými papíry v souvislosti se zvýšeným zájmem o investování do investičních fondů. Do roku 2007 docházelo k poklesu provizní marže vlivem rychlého růstu bilanční sumy banky, která převýšila každoroční nárůst čistých příjmů z poplatků a provizí. Dosažený růst čistých příjmů z poplatků a provizí souvisel především s expanzí úvěrových obchodů a tedy růst příjmu z poplatků a provizí z těchto obchodů. Navýšení provizní marže v roce 2008 bylo spojeno se zvyšováním objemu transakcí a také s pokračujícím růstem úvěrových obchodů. Poprvé se mírně snížily čisté příjmy z poplatků z obchodování s cennými papíry. Důvodem byly především klesající příjmy z poplatků plynoucích ze správy aktiv vzhledem k nižší poptávce v důsledku finanční krize. Zvyšování provizní marže pokračovalo až do roku 2011, kde se dlouhodobě projevuje vliv stálého růstu platebních a kartových transakcí. Provizní marže tak v posledních letech sledovaného období 20
Na konci listopadu 2008 došlo k výraznému snížení 2T repo sazby na 2,25 %, a to z důvodu
začínajícího ekonomického poklesu v ČR.
Posouzení výkonnosti vybraných bank
66
rostla na úkor marže úrokové, což lze vysvětlit také silnou pozicí České spořitelny na bankovním trhu, kdy si banka může dovolit nastavit vysoké ceny za své služby. Kladný vliv na velikost ROAA měla také marže finančních operací. Její význam byl však velice malý. Nejvyšší úrovně bylo dosaženo v roce 2009, a to 0,39 %. Čisté výnosy z finančních operací vzrostly v tomto roce meziročně o 132 %, přičemž jejich podíl na celkovém provozním zisku banky činil v tomto roce 7 %. Vzrostly výnosy z operací s cizími měnami v důsledku vyšších objemů klientských obchodů i zisky z obchodování s cennými papíry. V roce 2010 se již marže finančních operací snížila a největší pokles nastal v roce 2011, kdy její úroveň dosáhla pouhých 0,05 % (a podíl čistých výnosů z finančních operací na provozním zisku klesl na 1 %). Na tomto výsledku se odrazila především nepříznivá situace na finančních trzích evropských zemí a nutnost přecenění některých finančních investic. Marže správních nákladů snižuje rentabilitu průměrných aktiv. Pozitivně však může být hodnocen vývoj této marže, neboť za sledované období došlo ke snížení o 1,2 procentního bodu z hodnoty 3,28 % v roce 2001 na 2,08 % v roce 2011. Všeobecné správní náklady sice až do roku 2008 rostly, jejich růst byl ale nižší než růst průměrných aktiv banky. Nejvíce správní náklady vzrostly v roce 2008. Za jejich meziročním růstem stojí dle [33] zejména navýšení výdajů na zpracování dat s ohledem na outsourcing IT služeb a další IT výdaje. Zvýšily se i další náklady na prostory, poradenství, reklamu a marketing v důsledku pokračující expanze banky a mírně vzrostly také personální náklady v důsledku navyšování mezd pracovníků včetně odměn s ohledem na vynikající hospodářské výsledky. V dalších letech již všeobecné správní náklady klesaly především vlivem jejich důsledného řízení a snahy o zvyšování efektivity. Snížily se i náklady na zaměstnance v souvislosti s nižšími odměnami vázanými na výsledky banky. Riziková marže po většinu období snižuje ROAA (výjimkou je rok 2003, kdy je její vliv pozitivní v důsledku převahy rozpuštění opravných položek k úvěrovým pohledávkám nad jejich tvorbou). Vývoj rizikové marže je ovlivněn vývojem čisté tvorby opravných položek k úvěrovým pohledávkám, která je dána jako rozdíl mezi jejich tvorbou a rozpuštěním. Do roku 2003 lze pozorovat klesající trend vývoje rizikové marže. V roce 2003 Česká spořitelna vykázala zápornou hodnotu čisté tvorby opravných položek v důsledku očištění úvěrového portfolia formou prodeje rozvahových pohledávek ve výši téměř 8 mld. Kč. [33] Poté se riziková marže zvyšovala a své nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2010 (1,11 %). Růst marže do roku 2008 byl způsoben rekordním množstvím poskytovaných úvěrů a s tím spojeným růstem klasifikovaných úvěrů; v roce 2009, kdy byl meziroční nárůst čisté tvorby opravných položek nejvyšší, byla příčinou snížená bonita klientů v důsledku zhoršených makroekonomických podmínek. Mírné zlepšení kvality korporátního i retailového
Posouzení výkonnosti vybraných bank
67
úvěrového portfolia bylo důvodem pro nižší potřebu tvorby opravných položek na úvěrová rizika, což vedlo k poklesu rizikové marže na 0,63 % v roce 2011.
12000
1,20
10000
1,00
8000
0,80
6000
0,60
4000
0,40
2000
0,20
0
0,00
-2000 -4000
Riziková marže (%)
Čistá tvorba OP (mil. Kč)
Graf č. 24 Riziková marže České spořitelny v letech 2001–2011
Čistá tvorba opravných položek (mil. Kč) Riziková marže (%)
-0,20 Rok
-0,40
Zdroj: Vlastní zpracování (dle [33])
Vývoj dílčích výnosových a nákladových marží u Slovenské spořitelny v letech 2001– 2011 prezentuje graf č. 25. Stejně jako v případě České spořitelny je nejvýznamnější výnosovou marží u Slovenské spořitelny úroková marže. Ta výrazně rostla na počátku sledovaného období a v roce 2003 činila 4,86 %. K růstu této marže docházelo vlivem výrazného nárůstu čistého úrokového výnosu. Úrokové výnosy i náklady byly ovlivněny klesajícími úrokovými sazbami; pokles úrokových sazeb se však dotkl zejména pasivní strany bilance a vysoká úvěrová dynamika a růst úvěrů obyvatelstvu a malým a středním podnikům zajistil dostatečnou výši čistého úrokového výnosu v roce 2003. V roce 2004 byl v jako jediném za sledované období zaznamenán pokles čistého úrokového výnosu (meziročně o 17 %), vlivem významného poklesu úrokových sazeb. Nejnižší hodnoty dosáhla úroková marže v roce 2005, neboť pokračující pokles úrokových sazeb způsobil, že růst bankovních aktiv převýšil meziroční růst čistého úrokového výnosu. Za zmínku stojí významný růst úrokové marže v letech 2010 a 2011, především vlivem poklesu průměrných aktiv banky. Bance se podařilo zvýšit čisté úrokové výnosy i přes přetrvávající nízké úrokové sazby (viz kapitola 5), a to především v důsledku důsledného řízení úrokových nákladů a vhodné alokace svého majetku. Banka udržela úrokové náklady na minimální úrovni, což na druhé straně snížilo růst klientských vkladů. Vzhledem ke stále vysokému podílu klientských vkladů na klientských úvěrech mohla banka využít tento způsob zvyšování svého zisku, zvláště po jeho obrovském propadu v roce 2009, aniž by zhoršila svou bilanční pozici a stabilitu.
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
68
Grraf č. 25 Vývvoj jednotlivýých marží Slo ovenské spořřitelny v letecch 2001–20111 5
Marže (%)
4 3 2 1 0 -1
2001
2002
2003
20 004
2005
2006
2007
2008
2 2009
2010
2011
ÚM (%)
2,76
3,56
4,86
3,,61
3,23
3,32
3,60 0
3,51
3 3,36
3,94
4,16
PM (%)
0,71
0,92
1,04
1,,23
1,30
1,15
1,09 9
1,10
0 0,91
1,02
1,08
FM (%)
0,39
0,17
0,21
0,,31
0,23
0,29
0,24 4
0,30
0 0,11
0,08
0,02
NM (%)
3,02
3,07
3,18
2,,91
2,64
2,58
2,57 7
2,44
2 2,14
2,05
2,09
RM (%)
-0,07
0,40
-0,07
-0,01
0,18
0,23
0,48 8
0,82
1 1,33
1,15
0,65
ROAA (%)
0,60
0,61
1,33
1,,50
1,46
1,44
1,40 0
1,32
0 0,25
1,33
1,74
ÚM M (%)
P (%) PM
FM (%)
NM (%)
RM (%)
ROAA (%) (
Zd droj: Vlastní zpracování (dle ( [72])
Prrovizní marrže vykazovvala rostouccí trend do roku 2005 5, kdy dosááhla výše 1,3 %. Na to omto vývoji se podepsal růst výnosů z popla atků a provvizí, který k každoročně narůstal v řádech dessítek procent. Vzhledeem k rosto oucímu poččtu transak kcí došlo k nárůstu po oplatků a provizí p z prrovedených transakcí, což význam mně přispěělo k růstu provizní m marže. K výzznamnějším mu poklesu u provizní marže m došllo v roce 2 2009. Čistéé výnosy z poplatků p a provizí v tomto rocce poprvé za sledova ané obdob bí poklesly.. Pokles prrovizních výnosů v byl způsobený zejména snížením ob bjemu popllatků za zah hraniční pllatby po přiijetí eura v tomto roce. Navíc vsto oupila v pla atnost novella zákona o cenách, dlle které ba anka vykon návala hoto ovostní opeerace v eurrech po do obu 6 měssíců bez po oplatků. [72 2] Růst provvizní maržee v roce 20110 a 2011 byyl ovlivněn záporným tempem rů ůstu průměrrných bank kovních aktiiv. Čisté výn nosy z poplatků a provvizí vykázalyy kladné ho odnoty v dů ůsledku rů ůstu počtu transakcí a také vlivvem růstu poplatků z prodeje úvvěrového po ojištění. Nepříznivý vývvoj na finan nčních trzícch a dluhováá krize se negativně po odepsaly na n objemu poplatků za zprosttředkování obchodů s cennými papíry a v oblasti sp právy aktiv. Maržee finančních operacíí vykázala nejvyšší hodnotu hned na počátku sledovaného období, v roce 2001. Tehdy čin nila 0,39 %. % K výraznéému snižov vání této m marže dochá ázelo od ro oku 2009 a v roce 20111 činila po ouze 0,02 %. Pokles způsobil
Posouzení výkonnosti vybraných bank
69
nárůst tržního rizika v důsledku nejistého vývoje na finančních trzích a přecenění některých finančních investic. Marže správních nákladů vykazovala po většinu sledovaného období pozitivní trend, neboť od roku 2003 docházelo k jejímu poklesu. V roce 2011 dosáhla marže správních nákladů 2,1 %. Růst bilanční sumy banky převýšil růst celkových správních nákladů, a to i přes poměrně významný růst správních nákladů v některých letech. Na růstu správních nákladů se podílely zejména zvýšené mzdové náklady, které vzrostly vlivem vyšších odměn a vyplacených výkonnostních bonusů. V roce 2008 výrazně narostly všeobecné správní náklady v souvislosti se zvýšenými náklady spojenými s přechodem na euro a také s postupnou implementací nových bankovních informačních systémů. Od roku 2009 docházelo k poklesu všeobecných správních nákladů, který nastal navzdory zvýšeným nákladům spojeným s investicemi do budoucího rozvoje. Celkové snižování nákladů tak souvisí s přísným řízením nákladů. Pokles se týkal také mzdových nákladů, které klesaly v důsledku redukce počtu zaměstnanců banky. Stejně jako u České spořitelny se během sledovaného období zvyšoval rozdíl mezi velikostí úrokové marže a velikostí nákladové marže. Ještě v roce 2001 byla u obou bank nákladová marže vyšší než úroková, v roce 2011 pak úroková marže téměř dvakrát převýšila marži nákladovou.
180 000
1,80
160 000
1,60
140 000
1,40
120 000
1,20
100 000
1,00
80 000
0,80
60 000
0,60
40 000
0,40
20 000
0,20
0
0,00
-20 000
Riziková marže (%)
Čistá tvorba OP (tis. EUR)
Graf č. 26 Riziková marže Slovenské spořitelny v letech 2001–2011
Čistá tvorba opravných položek (tis. EUR) Riziková marže (%)
-0,20 Rok Zdroj: Vlastní zpracování (dle [72])
Riziková marže snižuje ROAA po většinu období, přesto však v letech 2001, 2003 a 2004 převýšilo rozpuštění opravných položek k úvěrovým pohledávkám jejich tvorbu a marže zvýšila velikost rentability průměrných aktiv. Od roku 2004 se riziková marže zvyšovala a nejvyšší úrovně dosáhla v roce 2009 (1,33 %). Navyšování rizikové marže
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
70
byylo způsobeeno postup pným nárů ůstem čistá tvorby op pravných položek k úv věrovým po ohledávkám m v důsledk ku zvýšenéh ho úvěrové rizika. V ro oce 2010 do ošlo k pokleesu čisté tvvorby opravvných položeek a tím i rizikové r marrže vlivem důsledného d o posuzován ní bonity kllientů při po oskytování úvěrů a odm mítání vyso oce rizikovýcch klientů a snížení úv věrového rizzika vlivem m zlepšující se makroek konomické situace. Prrovedením změn v pro oduktové m a kvalittou a dodržžováním sttruktuře ve prospěch produktů s vyšším zabezpečení z sttriktní úvěrrové politikyy eliminova ala Slovensská spořitellna negativvní dopady dluhové krrize na úvěrrové portfoliio v roce 20 011. Za úččelem srovn nání jednottlivých výno osových a nákladových n h marží obou bank byyly vypočteeny aritmettické prům měry daných h marží za a celé sled dované obd dobí. Po po orovnání těěchto průměěrných hodnot lze kon nstatovat, žee hlavní výn nosové a ná ákladové m marže dosah hují u obou u bank srovvnatelné veelikosti. Neejvětší kladn ný vliv na velikost RO OAA má marže m úroko ová, největší záporný vliv v pak ma arže správn ních nákladů ů. Česká sp pořitelna získává oproti Slovensk ké spořiteln ně vyšší část příjmů z poplatků a provizí, Sllovenská sp pořitelna vyydělává na rostoucích h úrokových h výnosech.. Vyšší rozd díl mezi veelikostí úrok kové maržee a velikostíí provizní marže m u Slovvenské spořřitelny je pa atrný po ceelé sledovan né období. Grraf č. 27 Průměrné hodnoty jednotlivvých marží Čeeské a Sloven nské spořitellny 4,00
Marže (%)
3,00 Česká spořitelna
2,00
Slovenská spořitelna
1,00 0,00 M ÚM
PM
FM
NM
RM
Zdroj: Vlastní V zpraccování (dle [3 33], [72])
6.6.3 Renttabilita průměrné ého vlastn ního kapittálu Výývoj rentab bility průměěrného vlasttního kapitálu České a Slovenskéé spořitelny je svým prrůběhem velice podob bný vývoji rentabilityy průměrnýých bankovvních aktiv.. Odráží přředevším výývoj čistého o zisku bank k, jehož změěny byly již analyzován ny. Pro obě banky b je teedy charaktteristický nárůst n ROA AE na počátku sledova aného obdo obí a poté stabilní úrroveň ukazatele ve výýši přes 20 %, kterou obě bankyy udržovalyy až do rok ku 2008. V roce 2008 dosáhla Čeeská spořiteelna nejvyššší úrovně reentability vllastního kap pitálu ve
Po osouzení výýkonnosti vyybraných ba ank
71
výýši 26 % vllivem nárůstu čistého o zisku ban nky. Průměrrný vlastní kapitál se po celé ob bdobí mezirročně zvyšovval o 10–20 0 %, a to u obou o bank (viz graf č. 2 29). Grraf č. 28 Vývvoj ROAE Česské a Slovensské spořiteln ny v letech 20 001–2011 30
ROAE (%)
25 20 15 10 5 0 2001 2
2002
2003
200 04
2005
2006 2
2007
2008
20 009
2010
2011
Rok ROAE Česká Č spořitelna (%)
ROAE Slovvenská spořiteelna (%) Zdroj: Vlastní V zpraccování (dle [3 33], [72])
Meziroční změna vlastního kapitálu bank (%)
Grraf č. 29 Mezziroční přírůstky průměrného vlastníh ho kapitálu České Č a Sloveenské spořiteelny 20 16 Česká spořitelna
12 8
Slovenská spořitelna
4 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2 2009 20 010 2011 Rok
Zdroj: Vlastní V zpraccování (dle [3 33], [72])
Po okles ROAE E v roce 20 009 byl zap příčiněn výrrazným pok klesem zisk ku v důsled dku vyšší tvvorby opravvných položeek k úvěrovvým pohledá ávkám a da alších faktorrů. Tento po okles byl m mnohem ma arkantnější u Slovensk ké spořiteln ny, kdy se rentabilita vlastního kapitálu sn nížila na 3,8 8 %. Pokless rentabilityy však byl pouze p dočassný a již v n následujícím m roce se Sllovenské sp pořitelně op pět podařilo dosáhnou ut téměř předkrizové p úrovně rentability vllastního ka apitálu. V ro oce 2011 činila č ROAE E Slovensk ké spořiteln ny necelých h 20 %. V případě Čeeské spořiteelny sice neb byl pokles rentability r v vlastního kaapitálu v ro oce 2009 ta ak výrazný jako j u Slovvenské spořitelny, nicm méně k obno ovení růsto ové tendencce ROAE do ocházelo veelice pozvollna. Částečně to také souvisí se strategií b banky, která á snížila úrrokovou marži m na minimum, m a aby mohla obnovit úvvěrování ek konomiky v časech
Posouzení výkonnosti vybraných bank
72
ekonomického poklesu. Slovenská spořitelna se naopak rozhodla zvýšit svou úrokovou marži a celkový zisk i za cenu nižšího růstu bankovních depozit. V letech 2009 a 2010 se navíc snížilo tempo růstu vlastního kapitálu bank. I přesto dosáhl ukazatel ROAE České spořitelny v roce 2011 více než 18 %. Obě banky tak i v roce 2011 dosahují vysokých hodnot rentability průměrného vlastního kapitálu a daří se jim zhodnocovat vložené prostředky. Pro představu je v následující tabulce provedeno srovnání dosažených hodnot ukazatelů ROAE a ROAA s průměrem v bankovních sektorech České a Slovenské republiky. V tomto případě můžeme vývoj shrnout s tím, že obě sledované banky vykazují průměrné až nadprůměrné výsledky v oblasti ziskovosti. Rentabilita průměrného vlastního kapitálu i průměrných bankovních aktiv České spořitelny v roce 2011 v obou případech vzrostla oproti roku 2010. Naopak v případě českého bankovního sektoru jako celku došlo u ROAE i ROAA k poklesu hodnot oproti roku 2010. To bylo způsobeno zejména odpisy řeckých státních dluhopisů u ostatních (převážně velkých) českých bank. Oba ukazatele rentability v případě Slovenské spořitelny, stejně jako slovenského bankovního sektoru jako celku, vzrostly v roce 2011 oproti roku 2010; nicméně Slovenská spořitelna vykazovala výrazně nadprůměrné hodnoty své ziskovosti. Tab. 3
Srovnání ROAE a ROAA České a Slovenské spořitelny a bankovních sektorů ČR a SR
Rok
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
ČS
7,6
21,4
23,7
23,5
22,1
22,6
23,3
26,3
18,8
18,0
18,1
ROAE
ČR
10,1
16,0
17,1
18,1
19,9
17,2
19,2
16,6
19,5
16,8
15,1
(%)
SS
10,7
10,2
19,4
20,7
20,1
20,4
19,9
19,6
3,8
17,6
19,9
SR
23,6
18,9
13,7
13,6
16,6
23,5
20,1
16,5
6,9
11,8
15,3
ČS
0,39
1,15
1,42
1,52
1,48
1,50
1,58
1,89
1,40
1,39
1,54
ROAA
ČR
0,71
1,13
1,20
1,27
1,40
1,24
1,36
1,17
1,47
1,34
1,23
(%)
SS
0,60
0,61
1,33
1,50
1,46
1,44
1,40
1,32
0,25
1,33
1,74
SR
0,97
1,17
1,15
1,06
0,97
1,21
1,01
0,85
0,51
0,87
1,14
Zdroj: Vlastní zpracování (dle [22], [23], [33], [48], [54], [72])
Dluhová krize v Evropě a rozkolísané finanční trhy se na konci roku 2011 podepsaly na ziskovosti řady velkých evropských bank. Ztráty v posledním čtvrtletí tohoto roku vykázala například Deutsche Bank nebo švýcarská Credit Suisse. Hlavním důvodem jsou odpisy řeckých dluhů. Ztrátám se nevyhnul ani vlastník České a Slovenské spořitelny, rakouská skupina Erste Group, která ke konci roku 2011 vykázala ztrátu ve výši přes 700 mil. EUR. [38] Podobná situace postihla i některé velké české banky. ČSOB i Komerční banka vykázaly v roce 2011 významné poklesy zisku právě vlivem odpisů řeckých státních
Posouzení výkonnosti vybraných bank
73
dluhopisů. Česká spořitelna však naopak v roce 2011 svůj čistý zisk zvýšila o více než 13 %, Slovenská spořitelna dokonce o necelých 30 %; pokles zisku se těmto bankám tedy vyhnul. Příčinou je právě i to, že obě banky ve svém portfoliu nedrží žádné řecké vládní dluhopisy ani jiné vládní dluhopisy ostatních rizikových zemí jižní Evropy. [34] Vysoké hodnoty ziskovosti českých a slovenských bank společně s již zmíněnou dostatečnou úrovní kapitálové přiměřenosti významně přispívají ke stabilitě obou bankovních sektorů. Ziskovost bankovních sektorů ČR i SR je v porovnání s jinými státy Evropské unie nadprůměrná (viz obr. č. 5).
Obr. 5
Srovnání ukazatelů ROAE (levý graf) a ROAA v rámci vybraných zemí EU v roce 2011 (%). Zdroj: [66]
6.7 Regresní analýza V další části práce bude vliv nejvýznamnějších dílčích marží na rentabilitu průměrných bankovních aktiv včetně vlivu celkové produktivity analyzován pomocí regresní analýzy, aby tak byla prokázána statistická závislost mezi ROAA a vybranými proměnnými. Sestavený vícerozměrný regresní model uvedený v metodice práce má tvar: ROAA = f(UM, PM, NM, RM, PC), kde UM je úroková marže, PM je provizní marže, NM je marže správních nákladů, RM je riziková marže, PC je celková produktivita (viz kapitola 2.3). Jako funkční forma bude zvolen lineární trend. Nejprve byla provedena regresní analýza u České spořitelny. Použity byly čtvrtletní data dostupná z prezentací výsledků hospodaření banky. [31] Pomocí metody nejmenších čtverců byly odhadnuty parametry tohoto modelu, pro které byl proveden test významnosti. Test byl proveden na základě velikosti zjištěné p-hodnoty. Ta dosahovala úrovně nižší než 0,05 (5% hladina významnosti) u všech parametrů s výjimkou provizní marže (bez ohledu na konstantu). Zde tedy nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu o nevýznamnosti parametrů na 5% hranici významnosti a tento
Posouzení výkonnosti vybraných bank
74
parametr je pravděpodobně statisticky nevýznamný a bude nutné ho z modelu odstranit. Takto upravený model prezentuje tabulka č. 4. Zde již statistickou významnost splňují všechny parametry modelu. Tab. 4 Upravený vícerozměrný regresní model závislosti vybraných proměnných na ROAA České spořitelny, počet pozorování 43 Koeficient
Směrodatná chyba
t-podíl
p-hodnota
Konstanta (β0)
0,109117
0,110874
0,984
0,3313
UM (β1)
0,245247
0,119202
-2,057
0,0466
NM (β2)
-0,289108
0,091521
-3,159
0,0031
RM (β3)
-0,249995
0,076535
3,266
0,0023
PC (β4)
1,20996
0,064477
18,77
8,18-21
Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Dále byla provedena analýza rozptylu a celkový F-test průkaznosti tohoto upraveného modelu. Při testování průkaznosti modelu je zvolen postup popsaný v metodice diplomové práce za použití pravostranného kritického intervalu (W). Z výpočtu je patrné, že F-statistika leží v tomto intervalu. Nulová hypotéza H0 o celkové neprůkaznosti modelu zde tedy může být zamítnuta.
W = F1−α ( p − 1, n − p ); ∞) W = F0,95 (4, 38); ∞) W = 2,62; ∞) Stejný závěr potvrdí i testování na základě p-hodnoty, která činí 1,96-21 a je tedy menší než 0,05. Koeficient determinace má hodnotu 0,93, korigovaný koeficient determinace 0,92. Variabilita ROAA je tedy tímto modelem vysvětlena z více než 90 %. Tab. 5
Analýza rozptylu a F-test průkaznosti regresního modelu Součet
Stupně
Průměrný
čtverců
volnosti
čtverec
Regrese (ESS)
0,586175
4
0,146544
Rezidua (RSS)
0,043916
38
0,001156
Celkem (TSS)
0,630091
42
F-statistika 126,803
Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Dále byl zkoumaný model rovněž podroben RESET testu specifikace modelu. Hypotéza H0 říká, že model je správně specifikován, tedy že zde jsou správně vybrané všechny závislé proměnné a že je model ve správné funkční formě. Alternativní hypotéza naopak ukazuje na to, že model je specifikován nesprávně. Na základě provedené pomocné
Posouzení výkonnosti vybraných bank
75
regrese pro test specifikace modelu byla zjištěna p-hodnota 0,0807; je tedy větší než 0,05 a na 5% hranici významnosti nezamítáme H0. Model je správně specifikován. Následující tabulka představuje korelační matici modelu, kde jsou vypočteny párové korelační koeficienty informující o síle závislosti mezi proměnnými (mezi závislými proměnnými a nezávislou proměnnou a také mezi samotnými závislými proměnnými - regresory). Vysoký korelační koeficient mezi ROAA a závislou proměnnou je dosažen pouze v případě celkové produktivity, kde existuje pozitivní závislost a korelační koeficient dosahuje hodnoty téměř 0,9. Absolutní hodnoty ostatních jednotlivých párových korelačních koeficientů nepřesahují hodnotu 0,8 a lze tak předpokládat, že u tohoto modelu nebude docházet k problémům s tzv. multikolinearitou (viz kapitola 2.3). Tab. 6
Korelační matice a korelační koeficienty ROAA
UM
NM
RM
PC
1,0000
0,0287
-0,3998
0,1046
0,8725
ROAA
1,0000
0,4748
-0,7693
0,3916
PM
1,0000
-0,4885
0,6899
NM
1,0000
-0,2942
HDP
1,0000
TP PC
Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Pro ověření, že se v modelu nevyskytuje multikolinearita, tedy výrazná závislost mezi regresory, bylo přistoupeno k testu kolinearity. Byly vypočteny VIF faktory u jednotlivých závislých proměnných, přičemž hodnoty vyšší než 10 mohou indikovat problém multikolinearity. Ve sledovaném modelu tento problém opravdu nenastává ani u jedné z proměnných. Tab. 7
Faktory zvyšující rozptyl (VIF) VIF UM
2,643
NM
2,300
RM
2,675
PC
2,003 Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Výsledný model má potom následující tvar: ROAA = 0,109 + 0,245 UM - 0,289 NM – 0,250 RM + 1,210 PC
Posouzení výkonnosti vybraných bank
76
Interpretovat lze tento model tak, že při zvýšení tempa růstu úrokové marže o jeden procentní bod, dojde ke zvýšení tempa růstu ROAA o 0,245 procentních bodů. Zvýšení tempa růstu nákladové marže o 1 p.b. způsobí pokles tempa růstu ROAA o 0,289 p.b. Zvýšení tempa růstu RM o 1 p.b. sníží tempo růstu ROAA o 0,250 p.b. a zvýšení tempa růstu celkové produktivity o 1 p.b. zapříčiní zvýšení ROAA o 1,210 p.b. Vliv celkové produktivity na ROAA je tedy velice silný, což je zřejmé i z výpočtů těchto ukazatelů. Přímou závislost celkové produktivity a ROAA prezentuje následující graf. Graficky je také znázorněna negativní vazba mezi ROAA a nákladovou marží. Graf č. 30 Vývoj ROAA a celkové produktivity České spořitelny21 1
0,8
0,8
0,6
0,6
0,4
0,4
0,2
0,2
PC (mil. Kč)
ROAA (%)
1
ROAA (%) PC (mil. Kč)
0 Q4_2011
Q1_2011
Q2_2010
Q3_2009
Q4_2008
Q1_2008
Q2_2007
Q3_2006
Q4_2005
Q1_2005
Q2_2004
Q3_2003
Q4_2002
Q1_2002
Q2_2001
0
Čtvrtletí Zdroj: Vlastní zpracování (dle [31]) Graf č. 31 Vývoj ROAA a nákladové marže České spořitelny
ROAA (NM) v %
1 0,8 0,6 0,4 ROAA (%)
0,2
NM (%) Q4_2011
Q1_2011
Q2_2010
Q3_2009
Q4_2008
Q1_2008
Q2_2007
Q3_2006
Q4_2005
Q1_2005
Q2_2004
Q3_2003
Q4_2002
Q1_2002
Q2_2001
0
Čtvrtletí Zdroj: Vlastní zpracování (dle [31])
21
Vysoká úroveň rentability průměrných bankovních aktiv i celkové produktivity ve 3. čtvrtletí
roku 2008 je způsobena navýšením zisku v důsledku prodeje Pojišťovny České spořitelny.
Posouzení výkonnosti vybraných bank
77
Stejným způsobem jako v případě České spořitelny byla provedena regresní analýza u Slovenské spořitelny. Vzhledem k dostupnosti dat byly použity pouze roční data, což snižuje vypovídací schopnost provedené analýzy, a proto je nutné na toto brát zřetel při komentování výsledků. Z původního modelu prokázaly statistickou významnost na základě provedeného t-testu všechny proměnné kromě nákladové marže, která byla poté z modelu odstraněna. Úroková marže prokázala statistickou významnost až na 10% hladině významnosti, tudíž její vliv na variabilitu ROAA je pouze malý, v modelu však zůstala ponechána. Tab. 8 Vícerozměrný regresní model závislosti vybraných proměnných na ROAA Slovenské spořitelny, počet pozorování 11 Koeficient
Směrodatná chyba
t-podíl
p-hodnota
Konstanta (β0)
-0,534599
0,195511
-2,734
0,0340
UM (β1)
0,085481
0,039813
2,147
0,0754
PM (β2)
1,04145
0,147493
7,061
0,0004
RM (β3)
-0,46044
0,048074
9,578
7,40-5
PC (β4)
2,535-5
1,974-6
12,84
1,37-5
Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Dále byla taktéž provedena analýza rozptylu a celkový F-test průkaznosti tohoto upraveného modelu. P-hodnota v tomto testu činila 5,62-6; je tedy menší než 0,05 a na 5% hladině významnosti můžeme zamítnout nulovou hypotézu o celkové neprůkaznosti modelu. Při testování s využitím pravostranného kritického intervalu dojdeme ke stejnému závěru: testová statistika F se v tomto intervalu nachází a nulová hypotéza H0 o celkové neprůkaznosti modelu zde tedy může být také zamítnuta.
W = F1−α ( p − 1, n − p ); ∞) W = F0,95 (4, 6); ∞) W = 4,53; ∞) Tab. 9
Analýza rozptylu a F-test průkaznosti regresního modelu Součet
Stupně
Průměrný
čtverců
volnosti
čtverec
Regrese (ESS)
2,1717
4
0,542932
Rezidua (RSS)
0,02467
6
0,004111
Celkem (TSS)
2,1964
10
F-statistika 132,071
Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Posouzení výkonnosti vybraných bank
78
Koeficient determinace má hodnotu 0,99, korigovaný koeficient determinace 0,98. Variabilita ROAA je tedy tímto modelem vysvětlena téměř zcela. Na základě provedené pomocné regrese pro RESET test specifikace modelu byla zjištěna p-hodnota (0,1457) větší než 0,05 a na 5% hranici významnosti nezamítáme H0 ohledně správné specifikace modelu. Model je tedy specifikován správně. Tab. 10
Korelační matice a korelační koeficienty ROAA
UM
PM
RM
PC
1,0000
0,4286
0,7593
0,2557
0,7531
ROAA
1,0000
0,2151
-0,0155
0,3530
UM
1,0000
0,1271
0,4336
PM
1,0000
-0,3590
RM
1,0000
PC
Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Pro další analýzu byla sestavena korelační matice modelu a vypočteny párové korelační koeficienty. Vysoký korelační koeficient mezi ROAA a závislou proměnnou je dosažen v případě provizní marže a celkové produktivity, kde v obou případech existuje pozitivní závislost a korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,75. Za účelem detekce multikolinearity byly vypočteny VIF faktory u jednotlivých závislých proměnných. Ty jsou u všech tří proměnných výrazně nižší než 10 a tudíž lze uzavřít, že v případě tohoto modelu nenastává příliš vysoká závislost mezi jednotlivými proměnnými. Tab. 11
Faktory zvyšující rozptyl (VIF) VIF UM
1,162
PM
1,390
RM
1,310
PC
1,735 Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Výsledný vícerozměrný regresní model má tvar: ROAA = - 0,535 + 0,085 UM + 1,041 PM - 0,460 RM + 2,54-5 PC Interpretovat lze model tak, že při zvýšení tempa růstu úrokové marže o jeden procentní bod dojde k mírnému zvýšení tempa růstu ROAA o 0,085 procentních bodů, při zvýšení tempa růstu provizní marže o jeden procentní bod dojde ke zvýšení tempa růstu ROAA o 1,041 procentních bodů. Zvýšení tempa růstu rizikové marže o 1 p.b.
Posouzení výkonnosti vybraných bank
79
způsobí pokles tempa růstu ROAA o 0,460 p.b. a zvýšení tempa růstu celkové produktivity o 1 p.b. má za následek naopak mírné zvýšení ROAA. I z grafické prezentace je patrna přímá závislost mezi ROAA a provizní marží. Nutné je však upozornit na to, že výsledky by byly jistě mnohem přesnější, kdyby byla použita rozsáhlejší datová základna. Graf č. 32 Vývoj ROAA a provizní marže Slovenské spořitelny
ROAA, PM (%)
2 1,6 1,2 0,8
ROAA (%)
0,4
PM (%)
0
Rok Zdroj: Vlastní zpracování (v programu Gretl)
Posouzení plnění požadavků Basel III
80
7 Posouzení plnění požadavků Basel III Ještě před provedením samotného závěru a shrnutí diplomové práce by bylo vhodné se alespoň krátce zmínit o novém konceptu regulace, dohledu a řízení rizik bankovního sektoru, tzv. Basel III. Ten totiž zavádí mj. nové požadavky na kapitál a kapitálovou přiměřenost bank, která byla analyzována v této práci s ohledem na požadavky konceptu Basel II. Proto se zde zaměřím na stručnou charakteristiku nového konceptu a převážně na novinky v oblasti regulace bankovního kapitálu a tyto požadavky zde aplikuji na současné výsledky dosahované oběma vybranými bankami, aby tak mohlo být posouzeno, zda by byly Česká a Slovenská spořitelna schopny splňovat nová pravidla již nyní, či zda by jim přechod na Basel III činil závažnější problémy. Basel III byl Basilejskou komisí vytvořen již v září roku 2010 v souvislosti se zkušeností s nedávnou finanční krizí, neboť právě nízká úroveň kapitálu drženého bankami nutná na krytí rizikových aktiv banky byla důvodem narušení stability bank a ohrožení
celých
bankovních
sektorů.
Hlavním
cílem
Basel
III
je
snížit
pravděpodobnost výskytu krizí a vytvořit silný a odolný bankovní systém jako základ trvale udržitelného ekonomického růstu a posílit bankovní systém. [46] Nejvýznamnější slabiny současné bankovní regulace pak dle [68] spočívají v nízkých požadavcích na kvalitu i kvantitu kapitálu bank, v nedostatečné regulaci rizika likvidity, přílišné složitosti Basel II, podcenění rozměru úvěrového rizika, důvěryhodnosti externích ratingů a procykličnosti Basel II. Právě tyto nedostatky si dalo za cíl odstranit Basel III. Hlavní požadavky kladené na banky koncepcí Basel III jsou následující: [45] •
požadavek na vyšší kvalitu kapitálu (důraz na vlastní kapitál),
•
zavedení kapitálových polštářů (rezervy v dobrých časech pro krizová období),
•
důraz na lepší pokrytí rizik, zejména tržních rizik a rizik protistran,
•
definování minimálních standardů pro řízení likvidity,
•
omezení pákového poměru (leverage ratio) pro zamezení růstu bilance,
•
zlepšení bankovního dohledu a zveřejňování informací.
Zavádění Basel III je předpokládáno postupně v období let 2013 až 2019. Doporučení Basel III budou implementována do evropského práva prostřednictvím směrnice o kapitálových požadavcích (Capital Requirements Directive, tzv. CRD IV). [46] Požadavky na kapitál banky Basel III klade přísnější požadavky na kvalitu i kvantitu kapitálu bank pro účel výpočtu kapitálové přiměřenosti. Dochází ke změně struktury kapitálu. Důraz je kladen na
Po osouzení pln nění požada avků Basel III
81
kvvalitní kmeenový kapittál Tier 1 a přesněji se s definuje jeho hlavn ní a vedlejšší složka („common equity“ e Tier 1 a additional Tier 1). Ruší se slo ožka kapitálu určená po ouze pro krrytí tržních rizik Tier 3. 3 Postupně se bude na avyšovat kap pitálový požžadavek. Miinimální lim mit 8 % rizikově vážen ných aktiv bude b postup pně navyšován až na 110,5 % v roce 2019, přřičemž 2,5 5 % z tétto výše ka apitálových zdrojů bude b tvořitt tzv. konzervační (b bezpečnostn ní) polštář. Původní P ka apitál Tier 1 bude museet činit miniimálně 6 % rizikově vá ážených akttiv v roce 20 019 a nejkva alitnější „co ommon equiity“ Tier 1 m musí od toho oto roku do osahovat minimálně 4,,5 %. [19] Takto o stanovenýý kapitálovýý polštář vššak může být b navýšen n ještě až o dalších 2,,5 % ve form mě proticyk klického po olštáře, kterrý se bude vytvářet v ""lepších" ča asech na ča asy ekonom mického pok klesu, což umožní rea agovat na hospodářsk ký cyklus a omezit prrocyklické tendence t ba ankovního sektoru. s Tak k může být kapitálový požadavek navýšen ažž na 13 %. O zavedeníí tohoto kapitálového polštáře ro ozhodne reg gulátor ban nkovního seektoru a bude b platit plošně prro všechnyy banky. Zavedení Z p povinnosti vytvářet prroticyklickýý kapitálovýý polštář by mělo násled dovat po ob bdobí nadměrného zadllužování so oukromého sektoru. [2 20] Grraf č. 33 Stru uktura kapitá álu dle Basel II a jeho plá ánovaná struk ktura dle Bassel III
Kapitálový požadavek k RVA (%)
14 12
Prroticyklický polštář
0 - 2,5 %
10
Be ezpečnostní polštář
2,5 %
8
Tier 3 (krytí tržních rizik)
6
Tier 2 (dodaatkový kapitál))
4 2
8%
8%
Tier 1 (ved dlejší kapitál) 4%
6% 4,5 %
Tier 1 (hlaavní kapitál)
0 Basel II
Basel III (kk 1.1. 2019) Zd droj: Vlastníí zpracování (dle [19])
Le everage ra atio Dalším novým m požadavk kem zavedeeným Basel III je tzv. pákový p pom měr (leverag ge ratio). Pá ákový poměr se zavád dí jako alteernativa ke kapitálovéé přiměřeno osti a jeho cílem je za amezení vellkému nárů ůstu bilancee a podrozv vahy. Ukaza atel poměřu uje původníí kapitál ba anky Tier 1 a celková aktiva ban nky (rozvah hová i podro ozvahová). Dle Basel III I musí
Posouzení plnění požadavků Basel III
82
tento poměr musí činit alespoň 3 %. Konečná platnost tohoto požadavku se očekává od roku 2018. [45] Dopad zavádění Basel III na banky Za účelem posouzení plnění nových požadavků na kapitál bank byly u České i Slovenské spořitelny
vypočteny
velikosti
celkové
kapitálové
přiměřenosti
a
kapitálové
přiměřenosti Tier 1 za jednotlivá čtvrtletí let 2011 a 201222. U obou bank dochází v průběhu roku 2012 k posilování kapitálové pozice a k výraznému nárůstu obou ukazatelů kapitálové přiměřenosti vlivem růstu regulatorního kapitálu a především složky kapitálu Tier 1. Kapitálová přiměřenost Tier 1 se u České spořitelny výrazně přiblížila úrovni celkové kapitálové přiměřenosti. Tab. 12
Kapitálová přiměřenost České a Slovenské spořitelny v letech 2011 a 2012 Rok
2011 31.3.
30.6.
2012
30.9.
31.12.
31.3.
30.6.
30.9.
Česká spořitelna Kapitál (mil. Kč) KP (%) Kapitál Tier 1 (mil. Kč) KP Tier 1 (%)
65 049
67 032
65 254
63 189
63 980
74 113
74 376
14,0
15,2
14,2
13,6
14,0
16,0
16,5
53 644
62 225
60 619
60 750
61 561
71 736
71 979
11,6
14,1
13,2
13,1
13,5
15,5
16,0
Slovenská spořitelna Kapitál (mil. EUR)
.
.
.
908
1 072
1 092
1 099
KP (%)
.
.
.
15,2
18,0
19,3
19,9
Kapitál Tier 1 (mil. EUR)
.
.
.
674
824
824
833
KP Tier 1 (%)
.
.
.
11,3
13,9
14,6
15,0
Zdroj: Vlastní zpracování (dle [31], [70])
Přechod na Basel III a plnění nových požadavků v oblasti kapitálové přiměřenosti by pro Českou ani Slovenskou spořitelnu neměl být problém. Výše celkové kapitálové přiměřenosti v posledních dvou letech (tedy 2011 a 2012) výrazně převyšuje požadovaných 10,5 % a i přiměřenost kapitálu Tier 1 dosahuje dostatečné výše (více než 6 % i více než 8,5 % včetně bezpečnostního polštáře). Obě banky jsou tedy již nyní připraveny splňovat požadavky Basel III. Zrušení složky kapitálu Tier 3 nebude mít na vybrané banky žádný vliv, neboť ani jedna z bank tuto složku nevykazuje a její výše je po celé období nulová.
22
V případě Slovenské spořitelny chybí výpočet kapitálové přiměřenosti ve třech čtvrtletích roku
2011 z důvodu nedostupnosti dat pro výpočet kapitálové přiměřenosti.
Posouzení plnění požadavků Basel III
83
Basilejský výbor pro bankovní dohled však není jedinou iniciativou zabývající se regulatorními opatřeními bank. Další požadavky, částečně se shodující s požadavky Basel III, připravil Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority, EBA) v souvislosti s dluhovou krizí v Evropě. Tento orgán po provedení zátěžových testů zavedl další opatření týkající se kapitálových požadavků bank. Doporučení EBA byla přijata 8. prosince 2011 a jejich cílem je zvýšit stabilitu bankovního systému v Evropské unii a obnovit důvěru v trhy. Vybraná skupina významných evropských bankovních institucí bude muset dle požadavků EBA dosáhnout kapitálové přiměřenosti jádrového kapitálu Tier 1 ve výši 9 %, a to do konce června 2012. Banky, které tuto úroveň nedosahují, tak budou muset navýšit Tier 1 nebo snížit rizikově vážená aktiva (zejména týkající se úvěrového rizika). [39] Česká i Slovenská spořitelna v jednotlivých čtvrtletích let 2011 a 2012 splňují i tento požadavek na kapitál Tier 1 a problém s případným dodržením tohoto požadavku by ani jedna z těchto bank neměla. Naopak v případě jejich mateřské banky, rakouské Erste Group, činila kapitálová přiměřenost jádrového Tier 1 ke konci roku 2011 pouhých 8,9 %, a banka tam musela v následujícím pololetí zajistit doplnění regulatorního kapitálu. Dle [38] se toto bance podařilo již během prvního čtvrtletí roku 2012 a k 31. březnu 2012 vykázala kapitálovou přiměřenost Tier 1 ve výši 9,1 %. Tab. 13
Pákový poměr (leverage ratio, v %) České a Slovenské spořitelny v letech 2011 a 2012 Rok
Česká spořitelna Slovenská spořitelna
2011
2012
31.3.
30.6.
30.9.
31.12.
31.3.
30.6.
30.9.
5,34
6,38
6,06
6,32
6,28
7,29
7,31
.
.
.
5,18
6,05
6,03
6,02
Zdroj: Vlastní zpracování (dle [31], [70])
Pákový poměr dosahuje minimální požadované hodnoty 3 % v letech 2011 a 2012 u obou bank. Do výpočtu tohoto ukazatele vstupuje jádrový kapitál Tier 1 a celková aktiva banky (tedy nejenom rozvahová, ale i podrozvahová, především poskytnuté úvěrové přísliby). Především rostoucí kapitál Tier 1 způsobil v roce 2012 růst pákového poměru u obou bank. Pokud se u vybraných bank v následujících letech výrazně nezmění struktura majetku a vlastního kapitálu, měly by být tyto banky schopny dodržovat nové požadavky koncepce Basel III bez problémů, a to jak vyšší úroveň kapitálové přiměřenosti, tak i ukazatel leverage ratio. Přísnější požadavky na kvalitu a kvantitu kapitálu však mohou mít za následek pokles ziskovosti kapitálu. Ziskovost obou bank je však dle výsledků diplomové práce nadprůměrná, a proto by toto opatření nemělo mít závažný dopad na výkonnost bank.
Závěr
84
8 Závěr Diplomová práce se zaměřila na posouzení finanční výkonnosti vybraných bank České a Slovenské republiky v letech 2001–2011. Za účelem splnění cíle práce byly zvoleny Česká spořitelna jako zástupce českých bank a Slovenská spořitelna jako zástupce bank slovenských. Tato volba byla podpořena hned několika faktory, mezi které lze řadit prvenství obou bank na daném bankovním trhu nejenom dle velikosti bilanční sumy banky, společná historie či příslušnost k téže finanční skupině. Vyhodnocování finanční výkonnosti bank může byt prováděno prostřednictvím různých metod. Vybrané přístupy a metody používané k hodnocení bankovní výkonnosti jsou uvedeny v třetí kapitole této práce. V předkládané práci byly použity především poměrové ukazatele finanční analýzy. V třetí kapitole této práce jsou pak dále popsány zdroje dat používaných pro provádění hodnocení bankovní výkonnosti a účetní výkazy bank jsou charakterizovány s ohledem na používání Mezinárodních standardů finančního výkaznictví, dle kterých obě vybrané banky vykazují po celé v této práci sledované období. Právě jednotný rámec pro vykazování v účetních závěrkách bank zajišťuje potřebnou srovnatelnost při hodnocení finanční výkonnosti. Při posuzování finanční výkonnosti bank z různých zemí je nutné zohlednit rozdíly plynoucí z odlišné právní úpravy bankovního podnikání a z rozdílných požadavků kladených na banky při výkonu jejich činnosti. Toto je náplní čtvrté kapitoly diplomové práce. Jak vyplývá z provedené komparace struktury bankovních trhů České a Slovenské republiky a z legislativní úpravy bankovní činnosti v obou zemích, podmínky jsou pro obě vybrané banky nastaveny v podstatě shodně. Ještě před samotnou analýzou výkonnosti obou vybraných bank bylo provedeno hodnocení makroekonomického vývoje, neboť i jednotlivé vnější faktory mohou značně ovlivnit výkonnost bank. Počáteční období vysokého růstu produktu spojeného s klesající úrovní nezaměstnanosti a vysokým růstem reálných mezd bylo vystřídáno hospodářským poklesem v důsledku propuknutí globální ekonomické krize v roce 2008. Pokles růstu HDP způsobil pokles investiční aktivity podniků a zvýšená nezaměstnanost současně s nižším růstem reálných mezd negativně ovlivnila spotřebu domácností vlivem nižších disponibilních důchodů. Tyto faktory společně zapříčinily pokles poptávky po úvěrech. Úvěrovou aktivitu omezovaly i samotné banky v důsledku zvýšeného rizika nesplacení. Významně je výkonnost bank ovlivněna také výší úrokových sazeb v ekonomice, které ovlivňují úrokové výnosy a náklady bank a tím i jejich finanční zisky a navíc jejich vývoj determinuje poptávku po úvěrech. Tyto faktory pak byly brány v úvahu při interpretaci výsledků diplomové práce.
Závěr
85 Samotné hodnocení finanční výkonnosti obou bank bylo prováděno na základě
metodiky práce rozepsané ve druhé kapitole. Nejprve byla charakterizována struktura bilancí obou bank. Shodně u nich došlo ke změně struktury aktivní strany bilance ve prospěch úvěrových pohledávek za klienty na úkor pohledávek za bankami a cenných papírů. Na straně pasiv pak tvoří rozhodující podíl klientské vklady. Struktura bilancí obou bank tak odpovídá jejich hlavnímu předmětu činnosti, jímž je orientace na klasické bankovnictví a klientské obchody. Likvidní aktiva jsou v obou bankách držena na stabilní a poměrně nízké úrovni ve snaze o dosahování vyšších výnosů z bankou držených aktiv. Obě banky jsou všeobecně považovány za stabilní a bezpečné a vzhledem k jejich objemům dosahují i vysoké úrovně vkladové sedliny; banky proto mohou své volné prostředky využít k investování do výnosnějších aktiv (např. klientských úvěrů). S rostoucím podílem klientských úvěrů narůstá i riziko plynoucí ze zvolené struktury bankovního portfolia; to se však s ohledem na další analýzu nepotvrdilo. Úvěrová aktivita se nejvíce rozvíjela do roku 2007, kdy byly meziroční přírůstky poskytnutých klientských úvěrů nejvyšší. Od tohoto roku se v obou bankách přírůstky úvěrů snižovaly a svého minima dosáhly v roce 2010, což ovlivnilo z podstatné části zhoršené makroekonomické prostředí a s ním spojené faktory. Samotné banky omezovaly množství nově poskytnutých úvěrů z opatrnostních důvodů. Obnovení tempa růstu úvěrů nastalo v roce 2011 vlivem nízkých úrokových sazeb. Poměr klientských vkladů a úvěrů dosahuje vysokých hodnot, což poukazuje na silnou bilanční pozici bank. Klesající trend tohoto ukazatele byl charakteristický pro první polovinu sledovaného období a v posledních letech se tento poměr stabilizoval. V posledních třech letech dosahuje mírně vyššího poměru Česká spořitelna, nicméně obě banky jsou schopny plně financovat poskytnuté klientské úvěry klientskými vklady. Vývoj podílu opravných položek k úvěrovým pohledávkám za klienty a podílu úvěrů v selhání vykazoval zpočátku u obou bank klesající tendenci, což poukazovalo na zlepšující se kvalitu úvěrového portfolia. Výrazný pokles ukazatelů byl determinován i rychle se zvyšujícím růstem objemu klientských úvěrů. Od roku 2008 v důsledku snížené schopnosti splácet úvěry rostla tvorba opravných položek i podíl úvěrů v selhání a kvalita aktiv se snižovala. Mírně lepších výsledků dosahovala Česká spořitelna. Obnovení ekonomického růstu a částečná stabilizace na trhu práce přispěly k posilnění finanční pozice domácností a firem ke konci roku 2010 a došlo tak ke zmírnění úvěrového rizika, což se projevilo i mírným poklesem podílu opravných položek a úvěrů v selhání v roce 2011. Na vývoji kvality bankovních aktiv se tak výrazně podepsal hospodářský vývoj, který pravděpodobně bude určovat vývoj obou sledovaných ukazatelů i nadále. Právě úvěrové riziko zůstává stále dominantním rizikem obou bankovních subjektů a obě banky mohou posílit kvalitu svých aktiv např.
Závěr
86
odpovědným poskytování úvěrů a odmítáním rizikových klientů, čímž sice ztratí část výnosů, na druhou stranu bude jejich podnikání méně rizikové. Výše celkové produktivity byla určena velikostí bankou dosaženého zisku a ve sledovaném období se i vlivem klesajícího počtu zaměstnanců bank v důsledku reorganizace jejich činností zvyšovala. Výjimku tvořil rok 2009, kdy se zisk bank a tedy i produktivita výrazně snížily; především u Slovenské spořitelny. Rozdíl v produktivitě u obou bank se prohluboval až do roku 2009, poté však Slovenská spořitelna zvýšila svůj zisk na zaměstnance a v roce 2011 dosahují obě banky vysokých hodnot produktivity, což odráží kvalitní manažerské schopnosti vedení obou bank. V případě ukazatele nákladové intenzity lze pozitivně hodnotit snižující se tempo růstu personálních nákladů na zaměstnance v pozorovaných letech. Zpočátku vysoké přírůstky personálních nákladů však byly ovlivněny vnějšími faktory, kdy vývoj mezd odrážel ekonomický růst. Kapitálová přiměřenost obou bank po celé období značně převyšuje požadovanou minimální hranici 8 %. Obě banky jsou tedy dostatečně kapitalizovány. Vývoj tohoto ukazatele je u obou bank podobný. Zpočátku nadměrně vysoké hodnoty kapitálové přiměřenosti především u Slovenské spořitelny svědčily o nepříliš efektivní alokaci prostředků bank, a proto byla kapitálová přiměřenost bank snižována vlivem poklesu regulatorního kapitálu. Kapitálovou přiměřenost v dalších letech snižoval rychlý růst kapitálových požadavků v důsledku nárůstu rizikově vážených aktiv. Od roku 2007 obě banky upevňovaly svou kapitálovou pozici a ukazatel kapitálové přiměřenosti rostl v souvislosti se snahou o zvyšování bezpečnosti bankovního podnikání. Úroveň kapitálové přiměřenosti Slovenské spořitelny 15,2 % v roce 2011 společně s jejím rostoucím trendem v posledních letech svědčí o dostatečné velikosti vlastního kapitálu vzhledem k podstupovanému riziku. Česká spořitelna snížila svůj regulatorní kapitál, což způsobilo mírný pokles ukazatele kapitálové přiměřenosti na 13,6 %, přesto je tato úroveň nadále dostačující. Kapitálové požadavky bank byly ovlivněny také situací ve vnějším prostředí a změnou metodiky jejich výpočtu. Posledními ukazateli sledovanými v diplomové práci jsou ukazatele rentability. Jak bylo potvrzeno mnoha studiemi, rentabilita neboli ziskovost bank je často chápána jako hlavní ukazatel výkonnosti bankovních institucí. Rentabilita průměrných bankovních aktiv i vlastního kapitálu dosáhly u obou bank vysoké úrovně a banky jsou tak schopny efektivně využívat svá aktiva a zhodnocovat kapitál vložený do jejich podnikatelské činnosti. Z komparace dosažených výsledků lze říci, že výše obou ukazatelů rentability je determinována dosaženým ziskem. Po nárůstu ziskovosti během prvních dvou let sledovaného období se držela rentabilita obou bank na vysoké úrovni
až
do
roku
makroekonomickými
2008.
Bankovní
podmínkami,
kdy
rentabilita vývoj
byla
produktu
značně
ovlivňována
společně
s úrovní
nezaměstnanosti a dále vývoj úrokových sazeb určovaly především velikosti úrokových
Závěr
87
a rizikových marží a také objem poskytnutých úvěrů. Právě na poklesu rentability v roce 2009 se podepsal pokles produktu a nárůst rizikových nákladů v důsledku vysoké tvorby opravných položek k úvěrovým pohledávkám za klienty. Negativně lze hodnotit velice výrazný pokles rentability Slovenské spořitelny právě v roce 2009, kdy se zisk banky snížil na čtvrtinu své úrovně z roku 2008. Pozitivně však může být hodnocen vývoj rentability Slovenské spořitelny v posledních dvou letech, kdy se ukazatele ROAA i ROAE dostaly na úroveň z roku 2008 a banka prokázala, že pokles její ziskovosti byl jen mimořádný, a že je i nadále schopna udržovat vysokou úroveň své rentability. Pokles zisku u České spořitelny v roce 2008 byl na rozdíl od Slovenské spořitelny menší a v dalších letech banka obnovila rostoucí tendenci vývoje ziskovosti, i když v tomto případě šlo o pouze mírný nárůst v důsledku jen pozvolného oživování ekonomické aktivity a snižování úvěrového rizika ekonomických subjektů. Na rozdíl od jiných bank se zvolené instituce vyhnuly ztrátám v důsledku vlastnictví rizikových dluhopisů, což pozitivně ovlivnilo jejich hospodářské výsledky. Rozklad ROAA na dílčí marže prokázal vysokou významnost marže úrokové na výnosové straně a marže správních nákladů na straně nákladové. Pokles nákladové marže vlivem optimalizace nákladů zvyšoval rozdíl mezi úrokovou marží a marží správních nákladů. Úroková marže České spořitelny nejvíce vzrostla v letech 2007 a 2008 vlivem rostoucích objemů a zvyšujících se úrokových sazeb. V posledních letech získala na významu marže provizní, kdy i přes značnou cenovou konkurenci jiných bank docházelo k růstu objemů poplatků z platebních transakcí České spořitelny, na čemž se podílela i tradice a silná pozice banky. Slovenská spořitelna výrazně zvýšila svou úrokovou marži v letech 2010 a 2011 i přes nízkou úroveň úrokových sazeb v souvislosti s velice nízkými úrokovými náklady, což však na druhé straně způsobilo pokles klientských vkladů a s ním spojený pokles úvěrového krytí banky. Celkově byl u Slovenské spořitelny prokázán větší důraz kladený na marži úrokovou oproti marži provizní, přičemž Česká spořitelna vykázala trend opačný. Hospodářská recese zvýšila rizikové náklady, čímž došlo k růstu rizikové marže a dluhová krize se v roce 2011 podepsala na výrazném poklesu marže z finančních operací. Čistý zisk z finančních operací zaujímal pouze minimální podíl na provozním zisku bank, což odráží nízkou aktivitu na domácích i zahraničních finančních trzích. S pomocí regresní analýzy byl u obou bank potvrzen vliv celkové produktivity na variabilitu rentability průměrných bankovních aktiv. Celková produktivita vykazovala i vysoké hodnoty korelačních koeficientů. V případě České spořitelny byl významný také negativní vliv vývoje nákladové marže, u Slovenské spořitelny hrál pak důležitou roli vliv vývoje provizní marže. Tato analýza byla provedena s cílem zhodnotit a porovnat finanční výkonnost největších bank České a Slovenské republiky. Účelem bylo nejen posoudit, zda jsou obě banky ve sledovaném období finančně zdravé, zda a jak obstály v současném rizikovém
Závěr
88
prostředí, ale také zda přispívají ke stabilitě a ziskovosti bankovního sektoru své země a stabilitě a ziskovosti skupině Erste, do které spadají. Vzhledem k rozsahu práce zde nebyly analyzovány zcela všechny determinanty bankovní výkonnosti, nicméně na základě dosažených výsledků byly obě banky shledány finančně stabilními a zdravými. Ziskovost obou bank je nadprůměrná, a ačkoliv především Slovenská spořitelna zaznamenala velice výrazný propad hospodářského výsledku v roce 2009, dokázala rychle obnovit návratnost vložených prostředků. Mezi silné stránky obou bank patří jejich přebytek klientských vkladů nad úvěry a nezávislost na externím financování, jež jsou v současném volatilním prostředí obrovskou výhodou. Dále je síla bank podpořena dobrou vybaveností kapitálem, kdy dosahovaná úroveň kapitálové přiměřenosti splňuje minimální požadavky a její rostoucí trend ukazuje na důležitost bezpečnosti podnikatelské činnosti pro banky. Obě banky jsou již nyní připraveny na nové požadavky v oblasti kapitálu a nemají problém s nadměrným využíváním cizích zdrojů. Vzhledem ke konzervativní a obezřetné úvěrové politice se oběma institucím podařilo v roce 2011 snížit podíl úvěrů v selhání i tvorbu opravných položek. Vzhledem k nepříznivým vnějším makroekonomickým podmínkám může být celková výkonnost bank hodnocena pozitivně. Další vývoj výkonnosti obou bank bude záviset na vnějších podmínkách v obou zemích a také na vývoji v zemích eurozóny. Přetrvávající nejistota na finančních trzích by mohla negativně ovlivnit doposud stabilní finanční pozici České a Slovenské spořitelny. Obezřetným řízením aktiv a pasiv má management bank alespoň částečně možnost zmírnit dopady vývoje ve vnějším prostředí. Doporučením pro banky je nadále důsledně vyhodnocovat bonitu klientů, aby tak zabránily případnému růstu rizikových nákladů. Stabilní a vysoká rentabilita a kapitálová přiměřenost jsou dobrým předpokladem pro zdravý budoucí vývoj. V silné a kapitálově vybavené bance vidí klienti bezpečí pro své úspory a možnost spolehnutí se na bankovní instituci i v jinak nestabilním prostředí, což je obrovskou konkurenční výhodou obou bank. Pro další pokračování v této analýze by mohla být zhodnocena výkonnost např. ostatních členů finanční skupiny Erste, čímž by mohly být srovnány i bankovní trhy ostatních zemí, na kterých tento rakouský holding působí.
Použité zdroje
89
9 Použité zdroje Monografie [1] KAŠPAROVSKÁ, V. A KOL. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 339 s. ISBN 978-80-7179-381-7. [2] ZIEGLER, K. A KOL. Finanční řízení bank. 2. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2006. 204 s. ISBN 80-7265-094-7. [3] DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha : Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. [4] MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, M., TEPLÝ, P. Základní principy bankovnictví: Basic principles of banking. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2008. 627 s. ISBN 80-246-1500-4. [5] POLOUČEK, S. A KOL. Bankovnictví. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 807179-462-7. [6] HINDLS, R. A KOL. Statistika pro ekonomy. 7. vyd. Praha : Professional Publishing, 2006. 415 s. ISBN 80-86946-16-9. [7] CIPRA, T. Finanční ekonometrie. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2008. 538 s. ISBN 97880-86929-43-9. [8] JÍLEK, J., SVOBODOVÁ J. Účetnictví podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví 2011. Praha : Grada Publishing, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-3427-9. [9] KISLINGEROVÁ, E. A KOL. Manažerské finance. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010. 824 s. ISBN 978-80-7400-194-9. [10] ŠULÁK, M., VACÍK, E. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005. 89 s. ISBN 80-86754-33-2. [11] DLUHOŠOVÁ, D. A KOL. Finanční řízení a rozhodování podniku. 3. upravené vyd. Praha : Ekopress, 2010. 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2. [12] SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 2. aktualizované vyd. Brno : Computer Press, 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6. [13] REVENDA, Z. A KOL. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualizované vyd. Praha : Management Press, 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. [14] LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5.
Použité zdroje
90
[15] VOKOROKOSOVÁ, R. Komerčné bankovníctvo. 1. vyd. Košice : Elfa, 2008. 159 s. ISBN 978-80-8086-094-3.
Výukové materiály [16] HAMPEL, D. Ekonometrie II: Přednáškové materiály kurzu Ekonometrie II. Brno : Mendelova univerzita, 2010. [17] GLÁSEROVÁ, J. Účetnictví neziskových organizací a finančních institucí: Přednáškové materiály kurzu. Brno : Mendelova univerzita, 2011.
Elektronické zdroje [18] AHMED, Z., BOWRA, Z. A. Performance Measures Used by the Commercial Banks in Pakistan within the Four Perspectives of Balanced Scorecard. [online]. Journal of Money, Investment and Banking. 2011. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z:
[19] BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking systems. [online]. [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: [20] BUČKOVÁ, V. Nový požadavek na banky - proticyklický kapitálový polštář. Finance [online]. 3.2.2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné
z:
banky-proticyklicky-kapitalovy-polstar-/> [21] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. ARAD – systém časových řad: úrokové sazby. [online]. [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: [22] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Bankovní dohled 2001 – 2005 – archiv. [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: [23] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem 2006 2011. [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: [24] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Měnověpolitické nástroje. [online]. [cit. 2012-04-09]. Dostupné z:
Použité zdroje
91
[25] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Metodické vysvětlivky k základním ukazatelům finančního zdraví. [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [26] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. O ČNB. [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: [27] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Opatření ČNB č. 9/2002. [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: [28]
ČESKÁ
NÁRODNÍ
Mezinárodního
BANKA.
měnového
Základní
fondu.
ukazatele
[online].
[cit.
finančního 2012-11-26].
zdraví
podle
Dostupné
z:
[29] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. [online]. [cit. 2012-0305]. Dostupné z: [30] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Zprávy o finanční stabilitě. [online]. [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: [31] ČESKÁ SPOŘITELNA. Prezentace hospodářských výsledků 2001 - 2011. [online]. [cit. 2012-09-07]. Dostupné z: [32] ČESKÁ SPOŘITELNA. Profil České spořitelny. [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: [33] ČESKÁ SPOŘITELNA. Výroční zpráva 2001 - 2011. [online]. [cit. 2012-09-03]. Dostupné z: [34] ČESKÁ TELEVIZE. České spořitelně Řecko zisk nesnížilo. [online]. [cit. 2012-09-12]. Dostupné z: [35] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Průřezové statistiky - makroekonomické údaje. [online]. 23.1.2012 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z:
Použité zdroje
92
[36] DELOITTE. IFRS do kapsy 2010. [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: [37] DIETRICH, A., WANZENRIED, G. What Determines the Profitability of Commercial Banks? New Evidence from Switzerland. [online]. 2009. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [38] ERSTE GROUP. Erste Group se ve 4. čtvrtletí 2011 vrátila do ziskové zóny. [online]. [cit. 2012-09-10]. Dostupné
z:
verze/Archiv/2012/29.02.2012> [39] EUROPEAN BANKING AUTHORITY. Update on the implementation of the capital exercise. [online]. [cit. 2012-09-07]. Dostupné z: [40] EUROPEAN CENTRAL BANK. Beyond ROE - How To Measure Bank Performance. [online]. 2010. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [41] GERŠL, A. Finanční stabilita v roce 2009 z pohledu ČNB. Česká národní banka [online]. 28.5.2009 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: [42] GODWIN, CH. O. A Synthesis of the Critical Factors Affecting Performance of the Nigerian Banking System. [online]. European Journal of Economics, Finance and Administrative Sciences. 2009. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [43] INTERNATIONAL MONETARY FUND. Financial Soundness Indicators. [online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [44] JAFFAR, M., MANARVI, I. Performance comparison of Islamic and Conventional banks in Pakistan. [online]. Global Journal of Management And Business Research. 2011. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [45] LAUŠMANOVÁ, M. Basel III může pozitivně ovlivnit řízení bank. Bankovnictví [online]. 18.2.2011 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z:
Použité zdroje
93
[46] LAUŠMANOVÁ, M. Basel III: Požadavky nové regulace a její dopad na bankovní sektor. Česká spořitelna [online]. 8.12.2010 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z: [47] NACEUR, S., OMRAN, M. The effects of bank regulations, competition, and financial reforms on banks' performance. [online]. Elsevier B. V. 2010. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [48] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Analytické údaje finančního sektora. [online]. [cit. 2012-09-05].
Dostupné
z:
trhom/analyzy-spravy-a-publikacie-v-oblasti-financneho-trhu/analyticke-udajefinancneho-sektora> [49] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Analýzy slovenského finančného sektora. [online]. [cit.
2012-04-10].
Dostupné
z:
nbs/analyzy-slovenskeho-financneho-sektora> [50] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Archív kurzových lístkov NBS. [online]. [cit. 201209-11]. Dostupné z: [51] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Banková úroková štatistika – úvery. [online]. [cit. 2012-11-05].
Dostupné
z:
bankova-statistika/urokova-statistika/bankova-urokova-statistika-uvery> [52] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Eurosystém. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: [53] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Informácie o rozvoji bankového sektora z pohľadu obozretného
podnikania.
[online].
[cit.
2012-11-12].
Dostupné
z:
[54] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Mesačná bilancia aktív a pasív. [online]. [cit. 201211-13]. Dostupné z: [55] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. O národnej banke. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: [56] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Opatrenie NBS z 26. novembra 2004. [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z:
Použité zdroje
94
[57] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Prehľad o rozvoji peňažného sektora. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: [58] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Správa o finančnej stabilite 2001 - 2011. [online]. [cit.
2012-09-04].
Dostupné
z:
nbs/sprava-o-financnej-stabilite> [59] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Úrokové sadzby ECB. [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné
z:
sdds/urokove-sadzby/urokove-sadzby-ecb> [60] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Základná úroková sadzba NBS. [online]. [cit. 201202-05].
Dostupné
z:
sdds/urokove-sadzby/urokove-sadzby-nbs/zakladna-urokova-sadzba-nbs-limitnaurokova-sadzba-pre-dvojtyzdnove-repo> [61] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Vybrané makroekonomické ukazovatele. [online]. [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: [62] NÁRODNÁ BANKA SLOVENSKA. Zákon č. 483/2001 Zb., o bankách. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: [63] PASIOURAS, F., KOSMIDOU, K. Factors influencing the profitability of domestic and foreign commercial banks in the European Union. [online]. Elsevier B. V. 2006. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [64] PRICEWATERHOUSE COOPERS. IFRS a české účetní předpisy: podobnosti a rozdíly. [online]. 2009 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: [65] RUMLER, F., WASCHICZEK, W. The Impact of Economic Factors on Bank Profits. [online]. Monetary Policy & The Economy. 2010. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [66] ŘEŽÁBEK, P. Aktuální hospodářský vývoj v kontextu finanční stability v České republice. Česká národní banka [online]. 20.4.2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z:
Použité zdroje
95
[67] SINGER, M. Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru. Česká národní banka
[online].
24.11.2009
[cit.
2012-02-26].
Dostupné
z:
[68] SINGER, M. Kam směřuje bankovní regulace. Česká národní banka [online]. 9.11.2010 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: [69] SLOVENSKÁ BANKOVÁ ASOCIÁCIA. Basel II. [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: [70] SLOVENSKÁ SPORITEĽNA. Informácie a finančné ukazovateľe Slovenskej sporiteľne, a.
s.
[online].
[cit.
2012-11-17].
Dostupné
z:
banke/financne-ukazovatele/informacie-a-financne-ukazovatele-slovenskejsporitelne/informacie-a-financne-ukazovatele-slovenskej-sporitelne.html> [71] SLOVENSKÁ SPORITEĽNA. Profil banky. [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: [72] SLOVENSKÁ SPORITEĽNA. Výročná správa 2001 - 2011. [online]. [cit. 2012-09-03]. Dostupné
z:
sprava-slovenskej-sporitelne/archiv-vyrocnych-sprav/archiv-vyrocnych-spravslovenskej-sporitelne.html> [73] SUVITA, J., XIAOFENG, H. A comparison of financial performance of commercial banks: A case study of Nepal. [online]. African Journal of Business Management. 2012. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [74] VONG, A., CHAN, H. S. Determinants of Bank Profitability in Macao. [online]. 2009. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: [75] WILIAMS, B. Domestic and international determinants of bank profits: Foreign banks in Australia. [online]. Elsevier B. V. 2002. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z:
Seznam použitých zkratek
96
Seznam použitých zkratek BCBS – Basel Committee on Banking Supervision (Basilejský výbor pro bankovní dohled) BIS – Bank for Internationl Settlements (Banka pro mezinárodní platby) CPI – Consumer Price Index (Index spotřebitelských cen) ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika EBA – European Banking Authority (Evropský orgán pro bankovnictví) ECB – European Central Bank (Evropská centrální banka) EU – European Union (Evropská unie) HDP – Hrubý domácí produkt IAS – International Accounting Standards (Mezinárodní účetní standardy) IFRS – International Financial Reporting Standards (Mezinárodní standardy finančního výkaznictví) KP – Kapitálová přiměřenost NBS – Národná banka Slovenska ROA – Return On Assets (Rentabilita aktiv) ROAA – Return On Average Assets (Rentabilita průměrných aktiv) ROAE – Return On Average Equity (Rentabilita průměrného vlastního kapitálu) ROE – Return On Equity (Rentabilita vlastního kapitálu) RVA – Rizikově vážená aktiva SR – Slovenská republika VIF – Variance Inflation Factors
Seznam tabulek a grafů
97
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tab. 1
Návratnost aktiv a ROAA .................................................................................. 14
Tab. 2
Kapitálová přiměřenost bankovních sektorů ČR a SR v letech 2001–2011 .... 61
Tab. 3
Srovnání ROAE a ROAA České a Slovenské spořitelny a bankovních sektorů ČR a SR .............................................................................................................. 72
Tab. 4
Upravený vícerozměrný regresní model závislosti vybraných proměnných na ROAA České spořitelny, počet pozorování 43 .................................................. 74
Tab. 5
Analýza rozptylu a F-test průkaznosti regresního modelu .............................. 74
Tab. 6
Korelační matice a korelační koeficienty.......................................................... 75
Tab. 7
Faktory zvyšující rozptyl (VIF) ......................................................................... 75
Tab. 8
Vícerozměrný regresní model závislosti vybraných proměnných na ROAA Slovenské spořitelny, počet pozorování 11 ....................................................... 77
Tab. 9
Analýza rozptylu a F-test průkaznosti regresního modelu .............................. 77
Tab. 10
Korelační matice a korelační koeficienty..........................................................78
Tab. 11
Faktory zvyšující rozptyl (VIF) .........................................................................78
Tab. 12
Kapitálová přiměřenost České a Slovenské spořitelny v letech 2011 a 2012 . 82
Tab. 13
Pákový poměr České a Slovenské spořitelny v letech 2011 a 2012 ................. 83
Seznam grafů Graf č. 1
Tržní podíly největších bank na českém trhu v roce 2011 .......................... 20
Graf č. 2
Tržní podíly největších bank na slovenském trhu v roce 2011 ................... 20
Graf č. 3
Vývoj reálného HDP v ČR a SR v letech 2001–2011 ....................................39
Graf č. 4
Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v ČR a SR v letech 2001–2011 .... 40
Graf č. 5
Vývoj reálných mezd v ČR a SR v letech 2001–2011 ................................... 41
Graf č. 6
Vývoj základní úrokové sazby v ČR a SR v letech 2001–2011 .................... 42
Graf č. 7
Vývoj inflace v ČR a na Slovensku v letech 2001–2011 ...............................43
Graf č. 8
Podíl vybraných položek aktiv a závazků na celkové bilanční sumě České spořitelny v letech 2001–2011 ...................................................................... 47
Graf č. 9
Podíl vybraných položek aktiv a závazků na celkové bilanční sumě Slovenské spořitelny v letech 2001–2011.................................................... 48
Graf č. 10
Roční přírůstek klientských úvěrů České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 .................................................................................................... 49
Graf č. 11
Vývoj ukazatele úvěrového krytí u České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 .................................................................................................... 50
Seznam tabulek a grafů
98
Graf č. 12
Vývoj opravných položek k úvěrovým pohledávkám České spořitelny ....... 52
Graf č. 13
Vývoj opravných položek k úvěrovým pohledávkám Sl. spořitelny ............ 53
Graf č. 14
Vývoj úvěrů v selhání České spořitelny v letech 2001–2011 .......................54
Graf č. 15
Vývoj úvěrů v selhání Slovenské spořitelny v letech 2006–2011 ................ 55
Graf č. 16
Vývoj průměrného přepočteného počtu zaměstnanců České a Slovenské spořitelny .......................................................................................................56
Graf č. 17
Celková produktivita České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 .... 57
Graf č. 18
Nákladová intenzita České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 ..... 57
Graf č. 19
Kapitálová přiměřenost České a Sl. spořitelny v letech 2001–2011 ............59
Graf č. 20
Přírůstky celkového kapitálového požadavku a reg. kapitálu České spořitelny .......................................................................................................59
Graf č. 21
Vývoj ROAA České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 ................. 62
Graf č. 22
Meziroční přírůstky průměrných aktiv České a Slovenské spořitelny ........63
Graf č. 23
Vývoj jednotlivých marží České spořitelny v letech 2001–2011 ................. 64
Graf č. 24
Riziková marže České spořitelny v letech 2001–2011 ................................. 67
Graf č. 25
Vývoj jednotlivých marží Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 .......... 68
Graf č. 26
Riziková marže Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 ......................... 69
Graf č. 27
Průměrné hodnoty jednotlivých marží České a Slovenské spořitelny ........70
Graf č. 28
Vývoj ROAE České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011 .................. 71
Graf č. 29
Meziroční přírůstky průměrného vlastního kapitálu České a Slovenské spořitelny ....................................................................................................... 71
Graf č. 30
Vývoj ROAA a celkové produktivity České spořitelny ................................. 76
Graf č. 31
Vývoj ROAA a nákladové marže České spořitelny ....................................... 76
Graf č. 32
Vývoj ROAA a provizní marže Slovenské spořitelny ................................... 79
Graf č. 33
Struktura kapitálu dle Basel II a jeho plánovaná struktura dle Basel III ... 81
Seznam obrázků Obr. 1
Schierenbeckův rozklad ROAA. ........................................................................ 15
Obr. 2
Struktura finanční skupiny České spořitelny k 31. 12. 2011 ............................45
Obr. 3
Struktura finanční skupiny Slovenské spořitelny k 31. 12. 2011 .................... 46
Obr. 4
Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům ve vybraných zemích EU .................... 51
Obr. 5
Srovnání ukazatelů ROAE a ROAA v rámci vybraných zemí EU .................... 73
Seznam příloh
99
Seznam příloh Příloha č. 1:
Výkaz o finanční situaci dle IFRS.
Příloha č. 2:
Výkaz o zisku dle IFRS.
Příloha č. 3:
Výměnný kurz SKK/euro v letech 2001–2008.
Příloha č. 4:
Vývoj počtu bankovních subjektů v ČR a SR v letech 2001–2011.
Příloha č. 5:
Vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů v České republice a na
Slovensku v letech 2001–2011. Příloha č. 6:
Vývoj úrokové sazby na nové úvěry na bydlení domácnostem s fixací 1–5
let v ČR a SR v letech 2001–2011. Příloha č. 7:
Podíl rychle likvidních aktiv na celkových aktivech České a Slovenské
spořitelny v letech 2001–2011. Příloha č. 8:
Skladba úvěrového portfolia České a Slovenské spořitelny v roce 2011.
Příloha č. 9:
Ukazatele charakterizující strukturu bilance a úvěrovou aktivitu České a
Slovenské spořitelny v letech 2001–2011. Příloha č. 10: Výpočet ukazatelů rentability u České a Slovenské spořitelny v letech 2001–2011. Příloha č. 11: Meziroční změny vybraných položek čistého zisku České spořitelny v letech 2002–2011 (%). Příloha č. 12: Vývoj složek provozního zisku a všeobecných správních nákladů České spořitelny v letech 2001–2011 (mil. Kč). Příloha č. 13: Vývoj složek provozního zisku a všeobecných správních nákladů Slovenské spořitelny v letech 2001–2011. Příloha č. 14: Vývoj skladby provozního zisku České spořitelny v letech 2007–2011. Příloha č. 15: Zdroje dat pro vícerozměrný regresní model závislosti vybraných proměnných na ROAA České spořitelny. Příloha č. 16: Zdroje dat pro vícerozměrný regresní model závislosti vybraných proměnných na ROAA Slovenské spořitelny.