země ČTYŘI ŽIVLY V ARCHITEKTUŘE A UMĚNÍ POZNÁVÁCÍ SOUTĚŽ pro děti Více informací na webových stránkách Národního památkového ústavu www.npu.cz
MÝTY 1. Matka Země – Gaia Bohyně Země, Gaia, měla syna Antaia (1. pád Antaios). Byl to obr, který žil v Libyi v jeskyni a všechny, kdo se přiblížili, zabil. Herakles na něj narazil na své cestě za zlatými jablky a musel se s ním také utkat. V dlouhém zápase Herakles zpozoroval, že vždy, když Antaios umdléval a dotknul se země, vrátila se mu opět všechna síla – dodávala mu ji jeho matka Gaia. Proto obra vyzvedl do výše a uškrtil ho. Zápas těchto dvou siláků byl oblíbeným tématem sochařů. Na jeho ztvárnění můžeme narazit na více místech.
1a N a kterém ze čtyř soklů je vyobrazený souboj s Antaiem?
1b S kým zápasí Hérakles na dalších třech reliéfech? 1c Co je v Clam-Gallasově paláci nyní?
1d N akreslete ozdobný monogram rodu Clam-Gallasů (je zlacený, v mřížce nad vraty).
Héraklés zápasí s Antaiem
1e V kterém roce zde sahala povodeň nejvýše? (Hledejte rysky vedle portálů.)
Zobrazený reliéf najdeme na Clam-Gallasově paláci v Praze na Starém Městě (Husova ulice čp. 158/20). Palác má dva portály s dvojicemi atlantů a pod nimi na soklech jsou výjevy s Heraklovými zápasy.
Clam-Gallasův palác navrhl slavný vídeňský architekt J. B. Fischer z Erlachu, stavěl se v letech 1713-1719. Autorem atlantů a reliéfů je Matyáš Bernard Braun, vedle F. M. Brokoffa nejvýznamnější český barokní sochař. Jeho „Vidění svaté Luitgardy“ je považováno za jedno z nejkrásnějších sousoší na Karlově mostě.
1f N ajděte sv. Luitgardu na Karlově mostě. Popište stručně, kde stojí.
1g Opište text z oválné desky na soklu pod sochou. Sv. Luitgarda, odlitek vystavený v klášteře v Plasech
2
2. Praotec Čech Podle pověsti přišli Čechové z východu, z pravlasti všech Slovanů. Utábořili se pod Řípem, a když praotec Čech, který je vedl, na něj vystoupil, uviděl před sebou mírnou a vlídnou zemi, „zvěře a ptáků plnou, medem oplývající“, a rozhodl, že se zde se svým lidem usadí. Na vrcholu Řípu dnes stojí románská rotunda sv. Jiří. Rotundy jsou malé, centrální kostelíky, kruhového půdorysu. Oltář je v apsidě, centrální prostor osvětlují malá okna ve zdech a někdy také tzv. lucerna ve střeše.
2a V yjmenujte tři rotundy, které jsou v Praze. Kde stojí a komu jsou zasvěceny? Jednu z nich vyfotografujte nebo nakreslete (vlastní fotografie nebo kresba se cení více než obrázek stažený z internetu). 2b U veďte alespoň jeden příklad mimopražské rotundy v Čechách nebo na Moravě. Rotunda sv. Jiří na Řípu
Jinou typickou románskou stavbou je bazilika. Je to podélná stavba se třemi (někdy i více) loděmi, střední loď je nejvyšší. Všechny lodě jsou přímo osvětleny okny (odtud název „bazilikální osvětlení“).
2c J ak se jmenuje významná pražská románská bazilika? 2d Která česká světice je zde pohřbena? Bazilika, příčný řez – schéma 3
3. Přemysl Oráč Dle pověstí vládl po praotci Čechovi vladyka Krok a po něm nejmladší z jeho tří dcer, moudrá kněžna Libuše. Když si Libuše měla vybrat manžela a muže, který by Čechům vládnul místo ní, vypravila pro něj poselstvo. Popsala přesně místo, kde její vyvolený oral, a dala poslům svého koně, aby je k němu dovedl. Přemysl žil ve Stadicích u řeky Bíliny. Na jeho poli dnes stojí pomník s bronzovým pluhem. Pomník zde byl postaven v 1. polovině 19. století. Jeho autorem je Josef Max, ve své době uznávaný a úspěšný sochař. Má několik soch i na Karlově mostě.
Pomník Přemysla Oráče u Stadic
3a K de najdete tohoto lva od Josefa Maxe? 4
Socha Libuše a Přemysla stojí na Vyšehradě na tzv. Akropoli. Je jedním ze čtyř monumentálních sousoší, která původně stávala na předpolí Palackého mostu.
3b J ak se nazývá sousoší Libuše a Přemysla? Název najdete na bronzové destičce na soklu. Libuše a Přemysl
3c Kdo je autorem všech čtyř sousoší?
Další dvojicí je zde Ctirad a Šárka ve výjevu z Dívčí války.
3d P odle pověsti byla Šárka připoutána ke stromu, zde je naznačen kmen. Jaký to byl strom? Poznáte jej podle listů.
Ctirad a Šárka
3e N a soklu je napsáno, kdo sochu podle autorova návrhu sekal. Jak se sochař jmenoval?
5
Na Vyšehradě, nedaleko kostela sv. Petra a Pavla na východní straně, stojí také tři kusy záhadného Čertova sloupu.
3f Co o něm dokážete zjistit? Čertův sloup na Vyšehradě
víra Předměty, se kterými se svatí zobrazují, jako např. sv. Florián s putýnkou a hořícím stavením, sv. Petr s klíči od nebeské brány, sv. Pavel s dlouhým mečem, se nazývají atributy. Bývají to nástroje jejich umučení. Atributy jsou pro jednotlivé světce typické a dá se podle nich dobře určit, o koho se jedná.
4. Sv. Prokop Sv. Prokop bývá zobrazován buď v řeholním mnišském hábitu, nebo jako opat s berlou, ale téměř vždy mu u nohou leží čert na řetěze. Sv. Prokop byl poustevníkem a později se stal opatem v Sázavském klášteře. Podle pověsti přinutil čerta, aby ho poslouchal, zapřáhl pekelníka do pluhu a oral s ním. Od Chotouně u Kouřimi, kde se sv. Prokop narodil, až k Sázavskému klášteru se táhne hluboká rýha (dnes již místy zaniklá), které se říká Prokopova brázda.
Sousoší sv. Prokopa a sv. Vincence Ferrarského od Ferdinanda Maxmiliana Brokoffa na Karlově mostě
4a Jak je ztvárněn sv. Prokop v tomto sousoší?
6
4b J aký výjev je na reliéfu na druhé straně podstavce?
Relief na podstavci: sv. Prokop oře čertem
4c K olik tisíc Saracénů obrátil sv. Vincenc Ferrarský na katolickou víru? Latinskou odpověď a číslo najdete na podstavci pod světcem.
Na Malé Straně, nedaleko od Karlova mostu směrem z Maltézského náměstí ke Karmelitské ulici, je Prokopská ulička. Nazývá se tak podle bývalého kostela sv. Prokopa, který byl Josefem II. zrušen. Kostel lze rozpoznat ještě dnes, i když byl přestavěn na obytný dům. Socha sv. Prokopa je ve výklenku nad vstupními dveřmi. 4d V jakém oděvu je zde sv. Prokop? 4e Jak vypadá ďábel?
4f J ak Josef Václav Myslbek vymodeloval sv. Prokopa na pomníku sv. Václava v Praze?
7
5. Sv. Václav Sv. Václav je nejvýznamnější český patron (ochránce). Pověst vypráví, že v Čechách začal pěstovat vinnou révu. Sám hrozny sklízel, šlapal a lisoval; víno potom užíval při mši. Sv. Václav se nejčastěji vyobrazuje v knížecím šatě, s kopím a se štítem s českou orlicí. Takový je také na tzv. Viničním sloupu na Křižovnickém náměstí. Dlažba kolem sloupu je nejstarší v Praze – byly zde použity původní kameny z dláždění Juditina mostu ze 12. století. Najdeme zde tmavý čedič a červený pískovec.
Viniční sloup na Křižovnickém náměstí
5a Nakreslete skladbu červených kamenů.
Od 19. století je pro pražské chodníky typická mozaiková dlažba z mramorových kostek. Nejběžnější jsou dvoubarevné vzory, někde lze vidět i tříbarevné z šedých, bílých a růžových kostek.
Typické vzory pražské dlažby: „dáma“ (šachovnice)
„sedmdesátka s dámou“ (strana čtverce měří 70 cm)
„sedmdesátka bez dámy“
„draci v rámech“ 8
5b N ajděte v Praze na chodníku dlažbu, která je komponovaná ve třech barvách (šedá – bílá – červená/ růžová). Na samostatný list nakreslete a vybarvěte vzor, který jste našli, a uveďte místo. Ze štípaných dlažebních kostek se kromě geometrických vzorů dají dobře skládat i nápisy a složitější obrazce, jak můžeme vidět například u staroměstské radnice, kde je takto připomenuta poprava 27 českých pánů v roce 1621. 5c N ajděte jinde v Praze dlažbu s letopočtem, s nápisem, nebo jiným motivem. Doložte kresbou nebo vlastní fotografií. Jeden starý mistr dlaždičský si udělal z mozaiky, z malých kostiček, přímo firemní štít na fasádě domu. Najdete ho U tří čápů v Tomášské ulici na Malé Straně. 5d Jak se mistr dlaždič jmenoval?
Sv. Václav se někdy zobrazuje jako malý chlapec se svou babičkou sv. Ludmilou; babička drží knihu a učí svého vnuka číst. Tak je také můžeme vidět na Karlově mostě.
5e Jaký výjev je na oválném reliéfu na soklu? Sv. Ludmila se sv. Václavem na Karlově mostě, z dílny Matyáše Bernarda Brauna Sv. Ludmila byla na příkaz kněžny Drahomíry, své snachy, uškrcena na hradu Tetín vlastní šálou. Jejím atributem je dlouhá stočená šála na šíji. Sv. Ludmila byla jako další významná česká patronka také velmi oblíbená (sochy na průčelích kostelů, u mariánských a trojických sloupů i jako samostatné plastiky). 5f N ajděte v Praze sochu sv. Ludmily, ale jinde, než u pomníku sv. Václava na Václavském náměstí. Popište její umístění a doložte vlastní fotografií nebo kresbou. 9
6. Sv. Isidor Patronem rolníků byl sv. Isidor. Žil v 11. století v Madridu, byl zemědělský dělník a vynikal zbožností a láskou k bližním. Vykopal v suchém kraji studnu, aby se poutníci měli kde osvěžit. Jeho sochy a kostely či kaple jemu zasvěcené jsou u nás poměrně vzácné.
6a Uveďte další sochu (sochy) v Praze od Jana Jiřího Bendla. Barokní socha sv. Isidora z Budeniček od Jana Jiřího Bendla, dnes v Národní galerii
realita 7. Zahrady I ve středověké Praze se uvnitř hradeb nacházely zahrady. Nejstarší vznikaly u klášterů; byly zde vinice, sady, užitkové zahrady i bylinkové zahrádky s léčivými rostlinami. Ke klášternímu kostelu přiléhal rajský dvůr, uzavřený čtvercový prostor, obklopený křížovou chodbou – ambitem. Uprostřed stává kašna nebo studna jako symbol pramene života, plocha bývala osázena okrasnými a léčivými rostlinami. Prostor rajského dvora je uměřený, krásný a povznášející, odtud též jeho název.
7a Vyjmenujte tři pražské kláštery. Rajský dvůr, příklad z Francie
7b Uveďte alespoň jeden velký klášter mimo Prahu. 10
Zahrady, které byly zakládány u paláců, měly zejména okrasný a reprezentační význam. Příkladem renesanční zahrady je Královská zahrada, rozkládající se mezi letohrádkem Belveder a Lvím dvorem v ulici U Prašného mostu. V jižní části stojí dlouhá budova míčovny.
Míčovna v Královské zahradě
Její zahradní fasáda je bohatě zdobená sgrafity. Sgrafita byla restaurována v 50. letech 20. století a zřejmě v této době se sem nenápadně vloudil také jeden z dobových symbolů – pětka v ozubeném kole, se srpem a kladivem, jako symbol státního pětiletého plánu.
7c Najděte je a napište, kde se nacházejí. Míčovna v Královské zahradě 11
Na jižním svahu pod Pražským hradem je několik dnes propojených barokních zahrad. Patří k palácům ve Valdštejnské ulici a podle nich se také nazývají – Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolovratská a Malá a Velká Fűrstenberská. Původně zde bývaly vinice, postupně začaly na jejich místě vznikat zahrady s terasami, schodišti, kašnami a sochami, s tajemnými zákoutími, s oranžériemi, gloriety – a hlavně s nádhernou vyhlídkou na Prahu.
Tunelové schodiště s portálem se slunečními hodinami ve Velké Pálffyovské zahradě
Ledeburská zahrada
7d N ajděte v Praze další sluneční hodiny a nakreslete je nebo vyfotografujte. Uveďte adresu, kde jste je objevili. (Vypracujte na samostatném listu.)
Přímo u Hradu, podél jeho jižní strany, na sebe navazují Rajská zahrada a zahrada Na Valech, dnes v moderní úpravě z 20. let 20. století. Autorem úprav je hradní architekt Jože Plečnik.
7e Jaké národnosti byl Jože Plečnik? Rajská zahrada
7f Co je dnes hlavním městem jeho rodné země? 12
8. Opevnění – valy, příkopy a hradby Pražský hrad byl původně chráněn pouze jednoduchými valy a příkopy, teprve později zde byly vybudovány kamenné hradby, věže a brány. Rovněž Staré Město i Malá Strana byly opevněné. Staroměstské hradby ztratily svůj význam po založení a opevnění Nového Města. Od jihu Malou Stranu chránila Hladová zeď. Táhne se od Strahovského kláštera přes Petřín dolů k Újezdu. Byla postavena za Karla IV. 8a Proč se jí říká Hladová? V polovině 17. století bylo celé městské opevnění modernizováno podle dobových požadavků na obranu; vzniká pás hradeb s bastiony a dalšími obrannými prvky. Rozvinutá délka hradeb by byla větší než 16 km. 8b C o je to bastion? Naskicujte jej. Jaký měl význam? 8c C o je to parkán? Nakreslete schéma. Odpovědi na obě otázky vypracujte na samostatném listu.
Do opevněného města se vstupovalo bránami a brankami. Většina jich byla zbourána v 19. století buď zároveň s hradbami, nebo při rozšiřování silnic. Jedna z mála bran, které se v Praze dodnes zachovaly, je Písecká brána nedaleko letohrádku Belveder. Můžeme na ní vidět typický rozdíl mezi vnější a vnitřní fasádou – vnější, orientovaná k příchozím, je bohatě zdobená, vnitřní, na městské straně, je strohá.
Písecká brána
8d C o je na klenáku nad průjezdem na severní straně? 13
V bráně je průjezd s mohutnými vraty, po stranách jsou dvě malé branky pro pěší. Nad jednou z branek na vnější (severní) straně jsou ve zdi dvě kolečka s vybraným žlábkem po obvodu.
8e Nad kterou brankou (pravou nebo levou) jsou kolečka? Branka pro pěší – detail
8f Jaký byl jejich význam?
9. Zemědělské usedlosti Za hradbami, v okolí Prahy, vznikaly od středověku osamocené usedlosti – původně viniční nebo zemědělské, později také pro pohodlné a reprezentativní bydlení. V okolí Prahy jich bylo na 300, do dnešní doby se jich zachovalo několik desítek. Jména mají po svých původních majitelích (Vlčovka, Hanspaulka, Beránka ad.), a i ty, které zanikly, připomínají dodnes některé názvy pražských ulic (Malovanka, Bořislavka, Santinka, Dobeška, Zatlanka, Na Knížecí aj.).
Usedlost Jenerálka v Praze 6
9a Z kuste podobnou usedlost najít (popřípadě s pomocí rodičů nebo učitelů), napište, kde stojí, a nakreslete ji nebo vyfotografujte.
10. Krajina 10a Na samostatném listu A4 nakreslete návrh zahradní besídky, ve které by se vám líbilo pobývat.
10b N a samostatný list A4 nakreslete konkrétní, skutečnou krajinu nebo část krajiny, která se vám líbí nebo kterou máte rádi. Stručně ji popište a napište, proč jste si vybrali právě ji. 14
Fotografie na titulní straně: Měsíc září na Staroměstském orloji od Josefa Mánesa
Koncepce a text: Natalie Mojžíšová
Fotografie: Ladislav Bezděk a Josef Slavíček, NPÚ Ladislav Špaček, NPÚ (pražská dlažba) Gabriela Čapková, NPÚ (Míčovna, Rajská zahrada) Pavel Dosoudil (tunelové schodiště) Natalie Mojžíšová (Libuše a Přemysl, Ctirad a Šárka, Čertův sloup) Veronika Skálová (rajský dvůr) Hana Řezníčková (Míčovna – detail) internet (Stadice, sv. Isidor)
Grafická úprava: Michal Beneš
Literatura: Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, Praha 1963 Jaroslav Herout: Staletí kolem nás, Praha 1970 Bohuslav Syrový: Architektura, Praha 1973 Alois Jirásek: Staré pověsti české, Nakladatelství Jos. R. Vilímek v Praze Julius Košnář: Staropražské pověsti a legendy Alfréd Schubert a kol.: Péče o památkově významné venkovní komunikace, Praha 2007 Ladislav Špaček: Mozaiková dlažba a pražské chodníky, příloha Věstníku Za starou Prahu 2/2009 Božena Pacáková-Hošťálková a kol.: Pražské zahrady a parky, Praha 2000 Pevnost Praha, vliv opevnění na rozvoj města, katalog k výstavě, Praha 2000 Pražské usedlosti II, katalog k výstavě, Praha 2006 Jaroslava Staňková, Martin Hurin, Jaroslav Staněk: Pražské zámky, zámečky a usedlosti, Praha 2008
15