ZDAŇOVÁNÍ FYZICKÉ OSOBY V RAKOUSKU TAXION OF INDIVIDUAL EARNING IN AUSTRIA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

ZDAŇOVÁNÍ FYZICKÉ OSOBY V RAKOUSKU TAXION OF INDIVIDUAL EARNING IN AUSTRIA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE

ANNA GÍGELOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2007

ING.PAVEL SVIRÁK, DR.

LICENČNÍ SMLOUVA POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO

uzavřená mezi smluvními stranami: 1. Pan/paní Jméno a příjmení:

Gígelová Anna

Bytem:

Dyjákovice č.59, okr Znojmo 671 26

Narozen/a (datum a místo): 25.03.1976 (dále jen „autor“) a 2. Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská se sídlem Kolejní 2906/4, 612 00, Brno jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty: Ing.Pavel Svirák,Dr. (dále jen „nabyvatel“)

Čl. 1 Specifikace školního díla Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP): □ disertační práce □ diplomová práce ■bakalářská práce □ jiná práce, jejíž druh je specifikován jako ....................................................... (dále jen VŠKP nebo dílo) Název VŠKP:

Zdaňování fyzické osoby v Rakousku

Vedoucí/ školitel VŠKP:

Ing.Pavel Svirák, Dr.

Ústav:

Financí

Datum obhajoby VŠKP:

Červen 2007

VŠKP odevzdal autor nabyvateli v*:

*

■ tištěné formě

–

počet exemplářů ……1.

■ elektronické formě

–

počet exemplářů ……1.

hodící se zaškrtněte

Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická. Článek 2 Udělení licenčního oprávnění • • •

•

Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti □ ihned po uzavření této smlouvy □ 1 rok po uzavření této smlouvy □ 3 roky po uzavření této smlouvy □5 let po uzavření této smlouvy ■10 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací) Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona. Článek 3 Závěrečná ustanovení

• • • •

Smlouva je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

V Brně dne:

……………………………………….. Nabyvatel

…………………………………… Autor

Anotace: Tato práce se zabývá daňovou soustavou Rakouska a České republiky .Především zdaňování fyzické osoby v Rakousku . Jsou zde i uvedeny některé příklady z praxe. Objasňuje zamezení dvojího zdanění z pohledu daní a mezinárodních smluv.. Konkrétně smlouvy č. 48/ 1979 Sb.

Annotation: This Bachelor´s thesis deals with the tax systems in the Czech Republic and Austria with a focus on a natural person´s taxation in Austria, in particular. Some real life examples are also given here. There is an elucidation of double taxation avoidance in terms of taxes and international contracts.To be more specific, dokument number 48/ 1979 dc.

Klíčová slova: Daň, daňová soustava, dvojí zdanění, fyzická osoba, mezinárodní smlouva

Klíčová slova - anglicky Tax, tax system, double taxation, natural person, international treaty

Bibliografická citace mé práce:

GÍGELOVÁ, A. Zdaňování fyzické osoby v Rakousku. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2007. XY s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Pavel Svirák, Dr. 56 stran

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně dne ................................................ Podpis

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla vyjádřit poděkování vedoucímu bakalářské práce panu ing. Dr. Pavlovi Svirákovi za cenné rady a připomínky v rámci konzultací. Také děkuji i oponentovi - daňovému poradci firmy Commerztreuhand Mag.Jaromíru Bláhovi za spolupráci a poskytnutí potřebných informací.

OBSAH: 1.

Úvod ..............................................................................................10

2.

Česká republika ............................................................................ 11

2.1. Daňový systém a soustava daní v ČR............................................11 3.

Zákon o daních z příjmů................................................................13

3.1. Další související zákony.................................................................15 4.

Daň z příjmů fyzických osob..........................................................16

4.1. Vymezení základních pojmů..........................................................13 4.2. Schéma zdaňování jednotlivých příjmů..........................................17 4.3. Předmět daně...................................................................................18 4.4. Osvobození od daně........................................................................18 4.5. Základ daně, dílčí základ daně.......................................................19 4.6. Stanovení záloh..............................................................................19 4.7. Srážka daně....................................................................................19 4.8. Paušální částka ..............................................................................19 4.9. Minimální základ daně.................................................................. 19 5.

Rozdělení do skupin § 6 - § 10.......................................................20

6.

Schéma úpravy zákkladu daně z DPFO.........................................25

7.

Roční zúčtování záloh....................................................................26

8.

Reinvestice,darz,úroky z úvěru,životní pojištění...........................27

9.

Sleva na dani..................................................................................28

10. Výdaje............................................................................................29 11.

Daně – z nemovitostí, silniční, z převodu nemovitosti,................31 dědická a darovací,DPH a spotřební

12.

Rakousko.....................................................................................33

12.1. Daňová soustava v Rakousku......................................................33 13.

Daň z příjmů fyzických osob.......................................................33

13.1. Rozdělení příjmů FO...................................................................33 13.2. Osoby podléhající dani................................................................35 13.2.

Zdanitelný příjem.......................................................................35

13.4. Paušální suma............................................................................35

13.5. Základní nezdanitelná částka.....................................................36

.

13.6.

Slevy na dani.............................................................................36

13.7.

Položky odčitatelné od ZD........................................................37

13.8.

Sazby daně.................................................................................37

13.9.

Sociální a zdravotní pojištění.....................................................38

14.

Daně..........................................................................................39

14.1.

- z obratu (Einkommensteuer Est G)................................39

14.2.

- z nemovitosti (Grunderwerbsteuer Gr Est).................... 41

14.3.

- daň dědická a darovací...................................................42

14.4.

- DPH................................................................................44.

15.

Smlouva mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojího zdanění.45

16.

Příklady na dvojí zdanění..........................................................48

17.

Daňové přiznání........................................................................51

18.

Závěr..........................................................................................53

19.

Literatura....................................................................................54

20.

Přílohy: - Formulář v ČR...........................................................56 - Formulář v Rakousku............................................... 56

ÚVOD: Aktuálnost daní a daňové soustavy je stále diskutovaným tématem nejen u odborníků, ale i u široké veřejnosti, která má mnohokráte nejasnosti v této oblasti, především problém mezinárodního zdanění jednak fyzických, jakožto i právnických osob. V mé práci jsem se zaměřila na fyzické osoby, které zdaňují své příjmy nejen v České republice, ale i v Rakousku. Má práce vznikla na základě podnětu z blízkého okolí, které se nachází v příhraniční oblasti s Rakouskem.

10.

1.ČESKÁ REPUBLIKA

2.1.Daňový systém v České republice Zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní (zrušen a nahrazen zákonem č. 324/2003 Sb. O spotřebních daních). Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní.

2.1.1.SOUSTAVU DANÍ V ČR TVOŘÍ : 1. daně přímé (důchodové,majetkové) 2. daně nepřímé (univerzální, selektivní) 3. daně reálné

PŘÍMÉ DANĚ: 1. Daně z příjmů: - daň z příjmů fyzických osob - daň z příjmů právnických osob 2. Daně majetkové: - Daň z nemovitostí - z pozemků - ze staveb 11.

3. Převodové: - daň z dědictví - daň z darování - daň z převodu nemovitostí 4. Daň silniční

NEPŘÍMÉ DANĚ: 1. Universální : Daň z přidané hodnoty ( včetně daně při dovozu)

2. Daně spotřební: - daň z uhlovodíkových paliv a maziv - daň z lihu a destilátů - daň z piva - daň z vína - daň z tabáku a tabákových výrobků 3. Ostatní daně: Daně k ochraně životního prostředí

Jiné než tyto daně nelze stanovit !!!

12.

3.ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Č.586/1992 SB.

Upravuje daň z příjmů : A) FYZICKÝCH OSOB B) PRÁVNICKÝCH OSOB

Pro tyto obě skupinny definuje základní pojmy (poplatníci a předmět daně; osvobození od daně; sazby; zdaňovací období; základ daně a daňová ztráta/položky snižující základ). Zvláště pro fyzické osoby ještě např. minimální základ daně; daňovou evidenci; příjmy ze závislé činnosti; daň stanovená paušální částkou; nezdanitelná část základu daně; příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu.

Zákon má 42 § a 3 přílohy.

§ 1 až 6 zákona § 2-16 Část I. - Daň z příjmů fyzických osob • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Předmět daně z příjmů fyzických osob Osvobození od daně Základ daně a daňová ztráta Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky § 7 až 16 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Daň stanovená paušální částkou Daňová evidence Minimální základ daně Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy Výpočet příjmu spoluvlastníka Výpočet příjmu účastníka sdružení, které není právnickou osobou Výpočet příjmů spolupracujících osob Výpočet daně ze společného základu daně manželů Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období Nezdanitelná část základu daně Sazba daně 13.

§ 17-21 Část II. - Daň z příjmů právnických osob • • • • • • •

Poplatníci daně z příjmů právnických osob Zdaňovací období Předmět daně Osvobození od daně Základ daně a položky snižující základ daně Samostatný základ daně Sazba daně

§ 22-38fa Část III. - Společná ustanovení

§ 22-23d zákona • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zdroj příjmů Základ daně Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a rozdělení Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost Výměna podílů Fúze a rozdělení společností § 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů § 25 až 33a Odpisy hmotného majetku Odpisy nehmotného majetku Nájem podniku § 34 až 38f Položky odčitatelné od základu daně Sleva na dani Zvláštní sazba daně Zálohy Minimální výše daně Zahraniční plátce daně Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby Zajištění daně Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí Platební zprostředkovatel

§ 38g-38s Část IV. - Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů • • • •

Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků 14.

• • • • • • • • • •

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob Daňová ztráta Rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků a úroků z úvěrů a půjček Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy

§ 39-39a Část V.

§ 40-42 Část VI. - Přechodná a závěrečná ustanovení

Další související zákony se zdaňováním FO: •

č. 337/ 1992 Sb., o správě daní a poplatků

•

č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů

•

č. 563/1991 Sb., o účetnictví

•

č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

•

č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

•

č.262/2006 Sb., Zákoník práce

15.

4.Daň z příjmu fyzických osob: Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou všechny fyzické osoby.

4.1.Vymezení základních pojmů: Poplatník: Osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou podrobeny dani přímo.Např. zaměstnanci, fyzické osoby, které mají příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky.

Plátce: Osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou nebo sraženou od poplatníků. Např. zaměstnavatel, srážku daňové zálohy popř.konečné daně je povinen provést subjekt, který mzdu či obdobné příjmy vyplácí.

FO dělíme je na daňové rezidenty a daňové nerezidenty.

Daňoví rezidenti: -§ 2 odst. 2 a § 2 odst.4 zákona Poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště (místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat) nebo se zde obvykle zdržují (ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce souvisle nebo v několika obdobích, do lhůty 183 dní započítává každý započatý den pobytu), daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí = neomezená daňová povinnost (DPFO podléhá svými celosvětovými příjmy). Z tohoto pravidla platí výjimka pro poplatníky, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia či léčení, ti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR.

Daňoví nerezidenti ( non rezidenti) : -§ 2 odst.3 zákona Ostatní poplatníci výše neuvedení nebo ti, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy. Mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR=omezená daňová povinnost(vztahuje se pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR). 16.

Kritéria pro vymezení daňového rezidentství: Ve všech státech obdobná, může se tedy stát, že osoba bude považována za daňového rezidenta nejen v ČR, ale i v jiném státě. Tato situace je řešena: 1)dohody o zamezení dvojího zdanění (pravidla pro určení daňového domicilu) 2) metody zamezení dvojího zdanění zakotvené v zákoně o daních z příjmů(zápočet daně prostý, vynětí s výhradou progrese). § 37 (kde existuje mezinárodní smlouva mezi zúčastněnými státy) a § 38 f (kde neexistuje smlouva mezi zúčastněnými státy)

4.2. SCHÉMA ZDAŇOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH PŘÍJMŮ FO: FYZICKÁ OSOBA NE Je předmětem daně ? (§3) Příjmy které nejsou předmětem daně Je příjem osvobozen? (§ 4 ) Příjmy které jsou osvobozené od daně ( § 4 ) ANO Příjem (§ 6 ) Příjem (§ 7 ) NE Příjem (§ 8 ) Příjem (§ 8 ) NE Příjmy § 6 Ze závislé činnosti a funkční požitky

Příjmy § 7 Příjmy § 8 Z podnikání a Z kapitálového jiné samostatné majetku výdělečné činnosti

Příjmy § 9 Z pronájmu

Příjmy § 10 Ostatní příjem

DZD 6

DZD 7

DZD 9

DZD 10

DZD 8 17.

4.3.Předmět daně: §3

- co je předmětem daně

§ 3 odst. 4 - co není předmětem daně §6

- vyjímky

•

příjmy, které jsou předmětem daně ( např. cestovné, diety, náhrada za používání vlastních ppomůcek v práci)

•

příjmy, které nejsou předmětem daně (leasing, úvěr)

•

příjmy,které jsou osvobozené od daně (nesmí se zdaňovat nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti atd.)

•

příjmy, které jsou zdaněné zvláštní sazbou daně

DPFO podléhají veškeré příjmy fyzických osob s výjimkou příjmů, které nejsou jejím předmětem. Některé vyjmenované příjmy jsou osvobozené od daně. Zbytek příjmů patří do zdanění touto daní, ať už příjmů peněžních či naturálních (oceněných podle zákona o oceňování) nebo získaných směnou.

4.4. Osvobození od daně: §4 § 6 - 10 další osvobození 1.Osvobození bez podmínek :

např.§ 4 odst.1 písm. j)

2.Osvobození s časovým testem :

např. § 4 odst. 1 písm. a)

3.Osvobození s jinou podmínkou : např. § 4 odst. 1 písm. u)

4.5. Základ daně: § 5 odst. 1 Částka, o kterou příjmy poplatníka ve zdaňovacím období, přesahují výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. P – V = ZD 18.

Dílčí základ daně: §6:

P (hrubá mzda za zdaňovací období) – sociální a zdravotní pojištění

§7 : P – V totéž u § 8, § 9, § 10

4.6. Stanovení záloh: § 38 a

4.7. Srážka daně: § 36 Např. zdanění výplady, divident,m zdanění úroků ze spořících účtů

4.8. Paušální částka: §7a

Minimální základ daně: §7c

5. Všechny zdanitelné příjmy fyzických osob,které jsou předmětem daně, jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů: 1) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( např. mzda) 2) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ( př. příjem živnostníka) 3) příjmy z kapitálového majetku (př. úrok na podnikatelském účtu) 4) příjmy z pronájmu(př. nemovitosti – pravidelný příjem) 5) ostatní příjmy (př. Příležitostní charakter – nepravidelné)

1.Příjmy ze závislé činnosti - § 6 a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce 19.

b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o. a komandistů k.s., i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce c) odměny členů statut. orgánů a dalších orgánů právnických osob Příjmy ze závislé čin. jsou výše uvedené příjmy bez ohledu na to, zda: - jde o příjmy pravidelné či jednorázově vyplácené - je na ně právní nárok či nikoliv - jsou zaměstnanci vyplaceny či připsány k dobru, nebo spočívají v jiné formě plnění - je plnění poskytnuté zam. výdajem (nákladem) zaměstnavatele. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka 1% vstupní ceny vozidla za každý započatý měsíc, je-li nižší jak 1 000,-Kč, považuje se za příjem 1 000,Kč (v 1 % nejsou zahrnuty pohonné hmoty). Předmětem daně ze závislé činnosti nejsou příjmy, uvedené v § 3 odst. 4 a dále uvedené v § 6 odst. 7. Od daně ze závislé činnosti jsou osvobozeny kromě příjmů uvedených v § 4 také příjmy uvedené v § 6 odst. 9.

Funkční požitky: a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Do základu daně (dílčího základu daně) se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, které tvoří samostatný základ daně, z nichž se vybírá konečná srážková daň 15% (těmi jsou příjmy podle a), jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 3 000,-Kč a není podepsáno prohlášení). Základem daně je pak úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků snížený o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

2. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti - § 7 Příjmy z podnikání: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 20.

b) příjmy ze živnosti c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů d) podíly společníků v.o.s. a komplementářů komanditní společnosti Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů v §6: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních děl vlastním nákladem b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů a smluv podle autorského zákona, rozhodce a správce konkursní podstaty d) příjmy z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pro zjištění ZD se použijí ust. § 23 - 33. Podíly společníků v.o.s a komplementářů k.s. se nesnižují o výdaje (lze je snížit pouze o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník v.o.s. nebo komplementář k.s., pokud toto pojistné není hrazeno jako náklad společnostmi). Samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně jsou příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, pokud úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3 000 Kč (u těchto příjmů nelze uplatnit výdaje ani v prokázané výši, ani paušálem) a dále příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm.c), f), g) bod 1 a 2 u daňových nerezidentů. Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatní poplatník v prokázané výši, nebo paušálem (pak je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek): a) 50% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství b) 30% z příjmů z užití či poskytnutí práv (pokud nejsou zdaněny v SZD), c) 25% z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání a z příjmů z nezávislého povolání a příjmů znalce a tlumočníka d) 25% z příjmů z činností předběžného a vyrovnacího správce Pokud využije poplatník možnosti uplatnění výdajů paušálem, má v tomto paušálu zahrnuty veškeré náklady. Navíc může uplatnit pouze v prokázané výši pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo osoby, které nejsou nemocensky pojištěny, mohou uplatnit hrazené pojistné (jedná se pojištění u soukromé pojišťovny na denní dávku při pracovní neschopnosti). Nelze v rámci jednoho dílčího základu daně použít kombinaci uplatnění výdajů paušálem a uplatnění skutečných výdajů v prokazatelné výši, musí se rozhodnout pouze pro jednu variantu. Pokud využije varianty s paušálem, pak není účetní jednotkou, nevede účetnictví, ale pouze evidenci příjmů a pohledávek. 21.

Poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) může uplatnit jako účetní období hospodářský rok. Nesmí však jít o poplatníka, který uplatňuje výdaje paušálem, který má stanovenu daň paušální částkou, který je účastníkem sdružení, dosahuje příjmy za spolupráce druhého z manželů nebo dosáhl příjmy za více zdaňovacích období. Pak je dílčím základem rozdíl mezi příjmy a výdaji v tomto hospodářském roce.

3. Příjmy z kapitálového majetku - §8 a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na a.s., s.r.o., k.s., družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu (s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu) d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim naroveň postavených e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky f) plnění ze soukromého životního pojištění po snížení o zaplacené pojistné g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků o.s. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty se posuzují podle c) h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z části směnky, úrok ze směnečné sumy) i) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání j) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry Příjmy podle a)-f),h)i) plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně § 36. Pokud jsou některé z těchto zahrnuty v obchodním majetku poplatníka, pak se zahrnují (brutto,včetně sražené daně) do dílčího základu daně a sražená daň se započítá na celkovou daňovou povinnost v DP. Pokud tytéž příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí jsou zahrnuty do dílčího základu daně, pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do speciálního samostatného základu daně včetně daně sražené v zahraničí, zde se uplatní sazba § 16 odst. 2 a podává se na ně speciální daňové přiznání.Úroky a jiné výnosy z depozitní směnky vystavené bankou jsou samostatným základem daně zdaněným podle § 36. Dílčí základy daně jsou tvořeny pouze příjmy, nelze uplatnit výdaje. Závěr: převážná většina příjmů z kapitálového majetku ze zdrojů na území ČR se zdaňuje v samostatných základech daně prostřednictvím zvláštní sazby daně srážkou u 22.

zdroje. V dílčím základu daně se zdaňují příjmy ze zdrojů v zahraničí, úroky z vkladů určených k podnikání. Vždy se jedná o příjmy z držby, nikoliv z prodeje kapitálového majetku, bez ohledu na to, zda byl pořízen z obchodního jmění či nikoli. Příjmy v tomto dílčím daňovém základu nelze snížit o výdaje na jejich dosažení!

4. Příjmy z pronájmu - § 9 a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí) b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1

Dílčí daňové základy příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

příjmy z kapitálového majetku

Samostatný základ daně - příjmy od dalšího zaměstnavatele do 3 000 Kč za měsíc (15%) - honoráře za příspěvky do masmédií do 3 000 Kč za měsíc u 1 plátce (10%) - podíly na zisku (dividendy) z účasti na spol. (25%) - podíly na zisku tichého společníka (25%) - výnosy z vkladů na vkladních knížkách a nepodnikatelských účtech (15%) - výnosy z cen. papírů (25%) - plnění penzijního připojištění se státním příspěvkem (15%) - plnění ze soukromého životního pojištění (15%) - výnos z depozitní směnky (15%)

příjmy z pronájmu –

ostatní příjmy

výhry v loteriích, sázkách a reklamních slosováních (20%) - ceny z veřejných a sportovních soutěží (20%) - vypořádací podíly při zániku účasti na společ. nebo družstvu (25%) - likvidační podíl na kap.spol nebo družstvu (25%)

23.

5. Ostatní příjmy - § 10

Základ daně Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky §6 - pojistné na sociál.zabezp. a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění = dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků kromě příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (nebo daňová ztráta vyměřená za toto období) - daňová ztráta vyměřená nebo vykázaná v předešlých zdaň.obd.

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti § 7 - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí dňový zálad příjů z podikání samostatné samostatné výdělečné činnosti (či ztráta)

Příjmy z kapitálového majetku § 8 = dílčí daňový základ příjmů z kapitálového majetku

Příjmy z pronájmu § 9 - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ příjmů z pronájmu (či ztráta)

Ostatní příjmy § 10 - výdaje na dosažení příjmu (podle druhu příjmu do výše daného druhu příjmu) = dílčí daňový základ ostatní příjmy = SOUHRN DÍLČÍCH ZÁKLADŮ DANĚ

24.

Schéma úpravy základu daně a daně z příjmů fyzických osob: Základ daně z příjmů fyzických osob - věcné odčitatelné položky · reinvestiční odčitatelná položka · 30% výdajů na výuku žáků středních odborných učilišť · dary na veřejně prospěšné účely v limitované výši · úroky z úvěru ze staveb. spoření či hyp. úvěru do 300 000,-Kč · placené příspěvky na penzijní připojištění placené FO snížené o 6 000,-Kč, max. 12 000,-Kč · zaplacené pojistné na soukromé život.poj., max. 12 000,-Kč - osobní nezdanitelné částky snižující ZD · na poplatníka (základní 38 040,- Kč; na invaliditu (7 140, 14 280, 50 040); pro studenta 11 400,-) · na vyživovanou osobu (na každé dítě v domácnosti 23 520,-Kč; na manžela (na manželku) 21 720,-) -----------------------------------Daň. základ snížený o nezdanitelné částky a odčitatelné položky * sazba daně = DAŇ ------------------------------------ sleva na dani · za zaměstnance se ZPS 18 000,- Kč · za zaměstnance se ZPS TP 60 000,- Kč -----------------------------------= Daň po slevách - zápočet srážkové daně ze SZD zahrnutého do základu daně -----------------------------------= Celková daňová povinnost

Výpočet měsíčních záloh: Plátce srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi zálohu na DPZČ ze zdanitelné mzdy (=úhrn příjmů ze závislé činnosti a fčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby).

Tento úhrn se sníží pro potřeby výpočtu záloh o: - částky od daně osvobozené - částky uhrazené na sociální a zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti - prokázané nezdanitelné částky základu daně (1/12 měsíčně z 38 040,-Kč; 23 580,na vyživované dítě; důchod-ZTP-P; studující) - 1/12 předpokládané úhrnné výše ročního úroku z úvěru u stavební spořitelny či banky. 25.

K ostatním nezdanitelným částkám přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. Aby plátce srážel z takto snížené částky, musí FO-zaměstnanec podepsat prohlášení. Nárok musí doklady prokázat. Pokud prohlášení nepodepíše, sráží z nesnížené částky nejméně 20 % ze zdanitelné mzdy. Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání. Nezd. částky a odčitatelné položky, s výjimkou daňové ztráty, se odečítají od zákl. daně, a to každá z nich nezávisle na sobě, aniž by zákon určoval jejich pořadí. Daňovou ztrátu lze u FO, i když je také odčitatelnou položkou, odečíst pouze od souhrnu dílčích daňových základů s výjimkou příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a proto je již zakomponována v základu daně.

Záloha 0 - 9100 9100 -18 200 18 200 - 27 600 27 600 a více

Zdanitelná mzda 15% 1365 Kč + 20% z částky nad 9100 3185 Kč + 25% z částky nad 18200 5535 Kč + 32 % z částky nad 27600

7. Roční zúčtování záloh: Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně a podepsal prohlášení k dani, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat DP. DP není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a fčních požitků pouze u jednoho nebo postupně od více plátců a neuplatňuje odečet úroků z hypotečního úvěru banky. Podmínkou je, že podepsal prohlášení a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 4 000,-Kč. Roční zúčtování nahrazuje DP v tom smyslu, že jeho prostřednictvím se vrací přeplatek, pokud je výše záloh vyšší než výsledná celoroční daň zaměstnance. Pokud byly sraženy vyšší zálohy, než činí celoroční povinnost, přeplatek je vrácen, v obráceném případě se nedoplatek nevybere, pokud ovšem zálohy byly správně sraženy. Při ročním zúčtování se přihlédne k ostatním nezdanitelným částkám podle § 15. Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31.března 26.

8.Reinvestice § 34 odst. 3 U FO lze uplatnit u nového hmotného majetku používaného pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. Od ZD mohou poplatníci odečíst 10% (15%) vstupní ceny hmot. maj. či zařízení, jsou-li jejich prvními vlastníky. Ze vstupní ceny strojů pro zem. a les. lze uplatnit 20%. Odpočet lze uplatnit za to zdaň. období, ve kterém je hmot. maj. evidován v majetku poplatníka, či přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci dle smlouvy o fin.pronájmu (evidováním se rozumí uvedení majetku do užívání podle zákona o účetnictví:což znamená zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených práv.předpisy,staveb.,ekologickými,požárními,bezpeč., hygien.). Odečet nelze uplatnit u letadel, motocyklů či osobních aut (s výjimkami dopravy a autoškoly), z přístrojů pro domácnost a tel. a rozhl. přijímačů, z majetku umístěného v zahraničí, majetku získaného darováním, majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených či používaného pouze zčásti k podnikání. Nárok na odpočet zaniká, pokud dojde v průběhu 36 měsíců následujících po konci zdaň.období, za které byl odpočet uplatněn, k vyřazení (s výjimkou vyřazení v důsledku škody). U společníka v.o.s. či komplementáře k.s. se odpočet rozdělí na jednotlivé FO ve stejném poměru, jako se dělí zisk či ztráta. 30% výdajů vynaložených podle § 24 odst. 2 písm.j) bodu 3 na výuku žáků ve stud. a učeb. oborech středních odb. učilišť a učebních oborech učilišť.

Dary : Odečet od ZD Lze odečíst hodnotu darů poskytnutých FO 1)Obcím či právním osobám se sídlem na úyemí ČR a politickým stranám a hnutím (financování vědy, vzdělání, výzkumu a vývojových účelů, kultury, školství,na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské, tělovýchovné a sportovní. 2) FO s bydlištěm na území ČR na financování provozu zařízení školských,zdravotnických, zařízení na ochranu ohrožených zvířat a druhů.Podmínkou je, že úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2% ZD či činit alespoň 1000 Kč.V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ZD.

Úroky z úvěru: Od ZD se odečte částka úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou či stavení spořitelnou použitého na financování bytových potřeb(nesmí jít o byt. výstavbu v souvislosti s podnikáním).Úhrnná částka, o kterou se snižuje ZD ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit za zdaň. obd. 300 000,-Kč. 27.

Penzijní připojištění: Od ZD lze odečíst platbu příspěvků FO na penzijní připojištění.Lze odečíst částku, která se rovná úhrnu placených příspěvků ve zdaň. obd. sníženému o 6000,-Kč, maximálně lze odečíst ročně 12 000,-Kč.

Životní pojištění: Lze odečíst zaplacené pojistné FO, max. 12 000,-Kč za zdaň. obd.

9. Slevy na dani : § 35

Daň se snižuje: 1) o 18 000,-Kč za každého zaměstnance ZPS 2) o 60 000,-Kč za každého zaměstnance ZPS-TP. Sleva se vypočítá jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito ZPS a celkového ročního fondu prac.doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou prac. dobu vynásobený částkou roční slevy. Vymezení příjmů vstupujících do základu daně z příjmů FO Veškeré příjmy poplatníka - příjmy, které nejsou předmětem daně = příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob - příjmy osvobozené od daně z příjmů - příjmy nezahrnované do základu daně (např. tvořících samostatný ZD) = příjmy zdaňované v základu daně z příjmů fyzických osob

10. Daňově účinné výdaje Aby byl účetní náklad uznán jako daňový, musí splňovat: 1) souvislost nákladu se zdanitelnými příjmy věcně i časově, 2) je nákladem nutným pro dosažení zdanitelných příjmů, 3) není náklad vyšší, než je stanoveno tímto či zvláštním zákonem, 4) není tento náklad uveden v § 25 jako daňově neúčinný, 5) vynaložený náklad musí být subjektem prokázán.

Výdaji jsou také: • odpisy hmotného majetku 28.

• • • •

• •

• • • •

• • • • •

• • •

• •

zůstatková cena hmotného majetku (prodaného, zlikvidovaného), v případě vyřazení v důsledku škody do výše náhrad vstupní cena hmot. maj.vyloučeného z odpisování účetní odpisy drobného majetku, nehmotného maj. příspěvky právnickým osobám, když povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona či je podmínkou k provozování předmětu podnikání, i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance, když členství zaměstnance je podmínkou provozování činnosti zaměstnavatele pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s předmětem podnikání pojistné na soc. zabezp.,příspěvky na stát. polit. zaměstnan. a pojistné na všeobec. zdravot. pojištění pokud byly zaplaceny do konce měsíce po uplynutí zdaň. období nájemné, nájemné u fin. pronájmu zaplacená daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí, poplatky vztahující se k podnikání, silniční daň rezervy a opravné položky podle zákona o rezervách výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví zaměstnanců (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygienické vybavení pracovišť, závodní preventivní péče, provoz středních odborných učilišť, příspěvky na záv. strav. do výše 55% ceny jednoho hlavního jídla) výdaje na pracovní cesty částky náhrad cest. výdajů do max. výše stanovené zvlášt. práv. před. škody vzniklé v důsledku živelných pohrom či škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem výdaje na zabezpečení požární ochrany nebo ke kterým je poplatník povinen podle zvláštních zákonů úhrn hodnot CP prodaných ve zdaň. období do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje, hodnota pohledávky do výše příjmu plynoucího z postoupení, nabývací cena podílu na o.s. do výše příjmů z prodeje, cena pořízení směnky do výše příjmu z jejího prodeje, právo opce do výše příjmů z jeho prodeje hodnota pohledávky za dluž. v souvislosti konkursem, který zemřel náhrada za uvolnění bytu (odstupné) příspěvek na penzijní připojištění poukázaný na účet zaměstnance do výše 3% úhrnu vyměřovacích základů zam., pojistné hrazené za zaměstnance na soukromé životní pojištění (8 000 Kč) odvod do stát.rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zam. obč. se ZPS podle zvláštního práv. předpisu úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku do výše příjmů z jeho prodeje

Daňově neúčinné výdaje: Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat zejména: •

výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, cenného papíru, technické zhodnocení 29.

• • • • • • • • • •

výdaje na zvýšení základního kapitálu, na tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů odměny členů statutárních orgánů, vyplácené podíly na zisku výdaje vynaložené na příjmy od daně osvobozené či nezahrnované do základu daně výdaje nad limity stanovené tímto nebo zvláštním zákonem výdaje převyšující příjmy v zaříz. k uspokojování potřeb zaměstnanců manka a škody přesahující náhrady daně zaplacené za jiného poplatníka daň dědická, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob výdaje na reprezentaci (pohoštění, občerstvení, dary), výdaje na osobní potřebu poplatníka plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli, a to ani pokud takové poskytnutí je v tomto státě tolerováno nebo není trestním činem či je obvyklé.

30.

11.Přímé daně: Daň z příjmu fyzických osob má progresivní sazby, které jsou stanoveny ve čtyřech daňových pásmech v rozsahu 12 - 32 %. Daní jsou zatíženy příjmy zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Daň zaměstnanců je strhávána zaměstnavatelem, osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy a každoročně podávají daňové přiznání s vyúčtováním daně z příjmu. Každý plátce daně si může od daně odečíst řadu slev na dani, jako například základní slevu či slevu na manželku. Dividendy a úrokové příjmy jsou zdaněny 15 % srážkovou daní. Od roku 2005 bylo zavedeno společné zdanění manželů s dětmi a byly zavedeny slevy na dani podporující zejména nízko-příjmové domácnosti s dětmi. Daní z nemovitosti jsou zatíženy pozemky a budovy. V případě pozemků je základem daně buď výměra pozemku nebo cena pozemku. Sazba daně závisí na kvalitě pozemku, jeho umístění a na způsobu jeho využití. V případě staveb je základem daně zastavěná plocha, sazba závisí na užití stavby. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Silniční daní jsou zatížena pouze vozidla, která jsou používána nebo určena k podnikání. Vozidla používaná výlučně pro osobní potřeby jsou od daně osvobozeny. Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky. V případě osobních vozidel závisí výše daně na zdvihovém objemu motoru vozidla, zatímco v případě nákladních vozidel na počtu náprav a celkové hmotnosti. Zákon stanoví také zvláštní poplatek za užívání dálnic, který jsou povinna platit všechna vozidla užívající dálnice bez ohledu na jejich účel (tj. jak vozidla užívaná jak pro účely podnikání, tak i vozidla užívaná pro osobní potřeby). Sazba daně z převodu nemovitostí je stanovena ve výši 3 %. Daňovým základem je buď cena nemovitosti zjištěná na základě posudku nebo skutečná prodejní cena a to ta vyšší z těchto dvou cen. Daň platí převodce (prodávající). Sazby dědické a darovací daně se pohybují od 0,5 do 40 % a jejich výše je stanovena v závislosti na vztahu mezi zůstavitelem/dárcem a nabyvatelem (dědicem nebo obdarovaným). Dědictví mezi dětmi a rodiči dani nepodléhají. Zákony stanoví také řadu správních a místních poplatků.

Nepřímé daně: Daň z přidané hodnoty je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboží z dovozu. Základní sazba daně je stanovena ve výši 19 % a snížená sazba je stanovena ve výši 5 %. Většina zboží a služeb podléhá základní sazbě daně. Do snížené sazby jsou 31.

zařazeny např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava,pohřební služby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací služby, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla. Povinnost registrace je stanovena osobám, jejich roční obrat přesáhl 1 miliony Kč. Daň je placena měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na výši obratu plátce daně. Finanční služby jsou od daně osvobozeny. Vyvážené zboží je od daně z přidané hodnoty osvobozeno s tím, že vývozce má nárok na uplatnění daně na vstupu. Od roku 2005 není daň z dováženého zboží vybírána prostřednictvím celní správy do 10 dní po dovozu, ale je až součástí daňových přiznání, která se podávají 25. den po skončení zdaňovacího období. Tím se pro podnikatele významně snížila finanční náročnost importu do ČR. Rovněž spotřební daně jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi. Spotřebním daním podléhají minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Daně jsou stanoveny pevnými sazbami (s výjimkou cigaret, kde jsou tvořeny kombinací pevné sazby a procentuální částky z konečné maloobchodní ceny). Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Daň se stává splatnou, když je zboží uvedeno do volného daňového oběhu, tj. když opustí registrovaný daňový sklad. Daň je splatná do 40. dne po skončení příslušného zdaňovacího období, pokud není stanoveno jinak. Spotřební daň z tabákových výrobků je placena prostřednictvím tabákových nálepek. Daň je splatná do 60 dnů po nákupu tabákových nálepek. Cla jsou regulována celním kodexem EU, sazby jsou stanoveny společným celním sazebníkem. Ostatní nepřímé daně zahrnují například poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad. Uvedené informace odpovídají právnímu stavu k 1. lednu 2006.

Česká republika a Rakousko patří mezi kontinentální daňové soustavy

32.

12.RAKOUSKO

Rakousko patří mezi ekonomicky nejvýkonnější země Evropské unie.

12.1.DAŇOVÁ SOUSTAVA V RAKOUSKU 13.Daň z příjmu fyzických osob Povinost odvádět daň z příjmu mají fyzické osoby. Daň z příjmů fyzických osob podléhají rezidenti (neomzená daňová povinnost) a non – rezidenti(omzená daňová povinnost). Za rezidenta je považován poplatník , který má na území Rakouska trvalé bydliště, nebo se zde zdržuje více jak 6 měsíců v roce či má zde obvvyklé místo pobytu. Základem pro výpočet daně z příjmu je příjem za jeden kalendářní rok. Manželé se zdaňují odděleně, rovněž děti jsou ddaněny odděleně. Pro účely daně z příjmů fyzických osob se příjmy rozdělují následovně:

13.1.Rozdělení příjmů FO: 1. příjem ze zemědělské činnosti a lesního hospodaření(farmářství, rybářství, lesnictví, včelařství a vinařství) 33.

2. příjem ze samostatné výděl. činnosti ( lékaři, právníci, umělci, spisovatelé a vědci) 3. příjem ze živnosti (klasické živnosti jako zámečník, truhlář a dále obchodní živnosti) 4. příjem ze závislé činnosti (zaměstnanci) 5. příjem z kapitálu (úroky z vkladů, cenné papíry, dividendy a podíly zisku ve společnostech ) 6. příjem z pronájmu (včetně příjmů z pronájmu) 7. ostatní přímy (zejména příležitostné příjmy z prodeje nemovitostí v soukromé sféře, pokud není splněn časový test ) Roční vyměřovací základ je stejný jako v České republice, to znamená rozdíl mezi příjmy a výdaji. Do kategorie příjmů ze závislé činnosti (viz.bod 4. výše) jsou zahrnovány následující druhy příjmů: •

příjmy ze součastného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru (zahrnuje kromě mzdy také firemní důchody a zaměstnanecké výhody)

•

důchody ze zákonného pojištění sociálního zabezpečení (důchody z dalšího dobrovolného připojištění podléhají zdanění pouze z jedné čtvrtiny jejich hodnoty )

•

nemocenské příspěvky

Zaměstnanecké výhody, kreré jsou předmětem daně (jsou měsíčně přičítány k základnímu příjmu ze závislé činnosti – vstupují do základu daně ) •

1,5 % z pořizovací ceny automobilu (včetně DPH ) měsíčně, maximálně však 510 EUR v případě, že byl poskytnnut zaměstnavatelem na služební i soukromé účely

•

poskytnutí parkovacího místa zaměstnavatelem zdarma - měsíčně musí být přičteno k příjmu 14,53 EUR

•

poskytnutí bezúročné půjčky či půjčky s nízkým úrokem zaměstnavatelem, která přesahne 7 300 EUR

•

poskytnutí bytu zaměstnavatelem zdarma (výše výhody se počítá jako skutečný nájem snížený o 25 %).

Zaměstnanecké výhody, které nejsou předmětem daně ( nevstupují do základu daně) 34.

•

poskytnutí počítače nebo lapotu pro služební i soukromé účely

•

poskytnutí mobilního telefonu pro soukromé i služební účely

Do kategorie příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (viz.bod 2.) a ze živnosti (viz.bod 3) si poplatníci mohou zvolit mezi uplatňováním skutečných výdajů a paušálních výdajů.U příjmů z podnikání lze uplatnit paušální výdaje ve výši 12 % u příjmů z vědecké a pedagogické činnosti .V případě příjmů sportovců, jimž plynou i příjmy z reklam, jsou paušální výdaje zvýšeny na 33 %.

13.2.Paušální suma: - je kalkulována jakko procento z hrubého příjmu po odečtení plateb sociálního pojištění a činí u umělců a hudebníků 5 % maximálně však 2 700 EUR.Kromě standartních odpočitatelných položek je možné snížit daňový základ i o úrokové platby, pojistné ze životního pojištění a pořizovací náklady nákupu nově vydaných akcií (podílů) v rakouských společnostech do částky 730 EUR.

13.3.Zdanitelný příjem: Představuje celkovou částku všech kategorií příjmů,sníženou o uznatelné výdaje, částky osvobozené od daně, ztráty z jednotlivých kategorií příjmů a jiné úlevy. Osvobozený příjem: Zahrnuje sociální příspěvky a pomoci.Platby obdržené z nadací nebo z veřejných fondů pro přímou ppodporu uměnívědy nebo výzkumu a školné včetně garantů pro studující.

13.4.Osoby podléhající dani: Podnikatelé, kteří dodávají zboží nebo poskytují služby v Rakousku, podnikatelé kteří nakupují zboží z jiného členského státu a další služby s tímto spojené, drobní a malý podnikatelé, kteří jsou osvobozeni od daně, osoby zabývající se farmařením a lesnictvím,kteří podléhají zvláštnímu režimu a veřejnoprávní osoby, které jsou od daně osvobozeny, pokud celková hodnota jejich intrakomunitárního pořízení překročí částku 11 000 EUR za rok a osoby , které dovážejí zboží ze třetích zemí.Mezi zdanitelné transakce patří dodání zboží a poskytnutí služeb v Rakousku podnikatelem v rámci jeho 35.

podnikatelských aktivit,intrakomunitární pořízení a dovoz zboží z nečlenských států Evropské unie.

13.5.Základní nezdanitelná částka u daňového poplatníka: V případě : •

závislé činnosti činí 10 000 EUR ročně

•

jiné druhy příjmů činí 8 887 EUR ročně

DALŠÍ NEZDANITELNÉ ČÁSTKY: •

dětské přídavky

•

týdenní příspěvky ze zákonného sociálního pojištění

•

mateřské příspěvky, příspěvek na péči o dítě

13.6.SLEVY NA DANI: Odčítají se přímo od daňové ppovinnosti) •

obecná sleva ve výši 1 264 EUR

•

zaměstnanecká sleva na dani 54 EUR

•

přepravní sleva - pro zaměstnance do zaměstnání na dani 291 EUR (kompenzace cestovních výdajů pro přeshraniční pracovníky, kteří cestují ze svého dolmicilu do místa výkonu práce) - pro důchodce-nárok na slevu daně do výše 400 EUR

•

sleva na dani pro důchodce 400 EUR ( neplatí v případě důchodu vyššího jak 21 800 EUR )

•

Sezdaní poplatníci jsou oprávnění uplatnit slevu na dani ve výši 364 EUR, pokud příjem manžela (manželky) nepřesahuje 2 200 EUR. Limit pro příjem manžela(manželku) je zvýšen na 6 600 EUR pro domácnosti nejméně s 1 dítětem

•

sleva na dani pro samoživitele pokud jeho příjem nepřesahuje 6 600 EUR 494 EUR (1.dítě), 669 (2.děti) a 220 EUR za každé další dítě

•

sleva na dani za dítě 50,90 EUR měsíčně

•

sleva na dani pro plátce výživného 25,50,EUR měsíčně za první dítě, 38,20 EUR za druhé dítě a 50,90 EUR za třetí a další dítě 36.

•

•

poplatník, který obdržel od daně osvobozený rodinný přísěvek podle zvláštního zákona, je dále oprávněn k roční slevě na dani ve výši 610,80 EUR za každé dítě

13.7.POLOŽKY ODČITATELNÉ OD ZÁKLADU DANĚ: •

osobní pojištění

•

ochrana bydlení

•

určité typy investic-např. Nově vydané cenné papíry (jen do výše 25 %)

•

výdaje na první připojení internetu – 40 EUR měsíčně

•

církevní příspěvky- 75 EUR

13.8.Sazby daně : Daň se vypočítá z celkového čistého příjmu ze všech kategorií příjmů a v roce 2006 se počítala podle následující tabulky:

Příjem v EUR

Sazba daně v %

Daň v EUR

3640

0

0

3630

21

762,3

14530

31

4504,3

29070

41

11918,7

10130

50

5065

60000

22250,3

Tabulka č. 1- Sazby daně z příjmů fyzických osob

13.9.Sociální pojištění: Na úrovni firem.Zaměstnavatelé musí platit příspěvky na sociální pojištění za všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci v Rakousku. Příspěvky se počítají z ročního platu do 45 000 EUR (speciální strop ve výši 7 500 EUR se aplikuje na třinástý a čtrnástý měsíční plat )Příspěvky na sociální pojištění jsoudaňově uznatelným 37.

výdajem.Mulcipallity vybírají další daň ve výši 3 % z celkových platů vyplácených zaměstnancům. I tato daň je započitatelná do daňově uznatelných výdajů. Na úrovni zaměstnavatele v roce 2006 sazby činily: Příspěvek na

Sazba ( % )

Penzijní pojištění

12,55

Zdravotní pojištění pro manuální pracující (pro administrativní zaměstnance

3,75 (3,55 )

Pojištění pro případ nezaměstnanosti

3

Pojištění proti nepředvídatelným událostem

1,4

Pojištění proti platební neschopnosti

0,7

Fond bydlení

0,5

Celkem

21,90 (21,70)

Na úrovni zaměstnanců: Všichni zaměstnanci, kteří jsou rakouskými daňovými rezidenty, jsou povinně pojištěni v systému daňového pojištění .(Určité kategorie zaměstnanců musí přispívat i na zaměstnanecké cechy (0,5 %) či do fondu pro kompenzaci následků špatného počasí (0,7 %).Musí platit příspěvky jako procento svého příjmu až do výše výdělku 45 000 EUR ročně nebo 3 750 EUR měsíčně(speciální strop ve výši 7 5000 EUR se aplikuje na 13. a 14. plat). V roce 2006 byly sazby následující:

Příklad: Poplatník měl základ daně 61 000 EUR. Zdanění jeho příjmů progresivní sazbou daně probíhá následovně: Příspěvek na

Sazba ( % )

Penzijní pojištění

10,25

Zdravotní pojištění pro manuální pracující (pro administrativní zaměstnance Pojištění pro případ nezaměstnanosti

3,75 (3,95) 3

Fond bydlení

0,5

Celkem

17,50 (17,70)

Tabulka sazby za rok 2006 38.

14.PŘÍMÉ DANĚ: 14.1. Daň z obratu (Umsatzsteuer, UsSt ) Na základě zákona o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, UstG) je upraveno zdanění ,,obratu - tržby" podnikatele. Dani z obratu podléhají především úplatné dodávky předmětů a poskytnutí služeb v tuzemsku v rámci obchodního styku jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu. Obvyklá sazba daně z obratu je v Rakousku 20 %. Pro určité dodávky a výkony platí snížená daňová sazba ve výši 10 %ze zdaňovacího základu (daňovým základem je zpravidla úplata za dodávky nebo služby). Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu, a to na jedné straně při přeshraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (jako například peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy pod.). Také pro malopodnikatele s obratem nanejvýš 22.000 EUR existují daňová osvobození. Daň z obratu se vybírá jako daň z přidané hodnoty, to znamená, že podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z toho jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 7.500 EUR za určující období. Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítávat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu. 39.

14.2. Daň z příjmů (Einkommensteuer, EStG) Právním základem je zákon o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG). Podléhají mu fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště nebo obvyklý pobyt, se všemi tuzemskými i zahraničními příjmy (neomezená daňová povinnost). Osoby, které v tuzemsku nemají bydliště ani obvyklý pobyt, podléhají (omezená daňová povinnost) určitými příjmy dani z příjmů (např. ohledně jejich příjmů z živnostenského podniku, pro který v tuzemsku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje účastí (podílů) na tuzemské kapitálové společnosti). Po pobytu v tuzemsku přesahujícím 6 měsíců existuje neomezená daňová povinnost. Osobní společnosti jako OHG, KG nejsou daňovými subjekty a nepodléhají jako takové dani z příjmů (ESt); zisk se společníkům přičítá přímo. Předmětem daně je příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných nákladů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů. Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví (předpokládá) určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování. Na příjem se použije tarif daně z příjmu. Od roku 2005 platí místo systému hraničních daňových sazeb jednoduchý a transparentní progresivní průměrný tarif:

výše příjmu za rok v EUR do 10.000 vč. do 25.000 vč. do 51.000 vč. nad 51.000

daňový tarif v % 0,0 23,0 33,5 50,0

Tab.Daňové tarify – výše sazby daně z příjmu od 1.1.2006 40.

Příjmy určené podle nového tarifu daně z příjmů se odečítají o určité odpočitatelnépoložky,jsou zvlášť upravené zákonem patří sem např. penzijní výdaje či výdaje na dopravu.Poprvé platí nový tarif jako daňová povinnost za rok 2005.ESt je vybírána zdaněním poplatníka. Daňový poplatník musí za tímto účelem odevzdatprohlášení o dani z příjmů, musí zaplatit zálohové platby a započítají se rozhodnutímjako pevně stanovená daň z příjmu (rozhodnutí o dani z příjmu). Kdo docílí výhradně příjmů, které podléhají dani ze mzdy a/nebo již zdaněných příjmů, nemusí zpravidla odevzdat prohlášení o dani z příjmů. Dobrovolné podání žádosti na zdanění je ale možné a částečně se také doporučuje. Při příjmech z nesamostatné práce se daň z příjmu vybírá v zásadě odečtením od mzdy za práci (daň ze mzdy), pokud má zaměstnavatel tuzemskou provozovnu. Zaměstnavatel ručí za správný výpočet a za odvod daně ze mzdy. Tarif daně ze mzdy je odvozen z tarifu daně z příjmů. Jiné příjmy (příjmy, kterých docílí zaměstnanec vedle běžné mzdy za práci, např. peníze na dovolenou nebo k vánocům), jsou až do částky 620 EUR nezdanitelné - nad tuto částku jsou zdaněny až do šestiny ročního příjmu daňovou sazbou 6 % a pak již normálním tarifem. Pro odstupné a odchodné do důchodu platí zvláštní úprava.

MAJETKOVÉ DANĚ: 14.2. Daň z nemovitostí (Grunderwerbsteuer, GrESt) : Nemovitý majetek situovaný v Rakousku je předmětem daně z nemovitostí.Daň z nemovitostí je uvalena ve výši základní federální sazby násobené koeficientem stanoveným pro konkrétní municipalitu.Základní federální sazba je obvykle 0,2 % a koeficient municipalit v rosahu do 500 % záklaadní sazby. Daň je splatná ve čtyřech čtvrtletních splátách.

Daň z převodu nemovitostí : Právním základem je zákon o dani z převodu nemovitostí (Grunderwerbsteuergesetz). 41.

Daň z převodu z nemovitosti vzniká při získání tuzemské reality (také stavební právo a budova na cizím pozemku). Zákon vypisuje jednotlivé skutkové podstaty podléhající dani; nákup nebo výměna reality představuje nejdůležitější způsob nabytí. Také podílové sloučení, to znamená pokud do vlastnictví jedné kapitálové společnosti patří realita a všechny podíly jsou ve společnosti sdruženy nebo získány jednou rukou, podléhá jako způsob nabytí dani z převodu nemovitosti. ProtožeGrESt navazuje na závazkový obchod a nikoliv na skutečné nabytí vlastnictví, vzniká již při uzavření právního vztahu, jehož základem je nabytí (např. kupní smlouva). Pokud je nabytí reality podmíněno odkladnou lhůtou nebo závisí na úředním povolení (např. noravním úřadě) vzniká daň z pevodu nemovitosti teprve při nastoupení podmínek nebo spolu s povolením. Zákon stanoví výjimky ze zdanění. Vyměřovacímzákladem je v zásadě cena protislužby za nabytou realitu. Protislužba se chápe široce a obsahuje kromě všech peněžních a věcných hodnot, které nabyvatel nebo třetí osoba vynaložili na převod reality (to znamená v první řadě kupní cena), také požitky a výkony (úhrady), které si prodávající vyhradil. Daňová sazba činí v zásadě 3,5 %, při nabytí mezi manželi a dětmi pouze 2 %. Daňovými dlužníky jsou osoby, které se zúčastnily procesu nabytí, tedy obvykle kupující a prodávající. O způsobu nabytí je nutno odevzdat na finančním úřadě daňové prohlášení do 15. dne druhého měsíce po vzniku daňového dluhu. Právníci a notáři mohou jako zmocněnci daňového dlužníka sami vypočítat daň z převodu nemovitostí a odvést ji finančnímu úřadu.

Daň dědická a darovací: (Erbschaftssteuer und Schenkungsteuer) Osoby podléhající dani: Daň dědická a daň darovací se uplatňuje, pokud je majetek převáděn bezúplatně a účastníci převodu jsou rakouskými rezidenty.Při výpočtu daňové povinosti je každý příjemce oprávněn k následujícímu odpočtu : 42.

Kategorie

EUR

Osoba

I.

2200 Manžel (manželka)

II.

2200 Potomci dětí uvedených v kategorii I.

III.

440 Rodiče, nevlastní rodiče, sourozenci

IV.

Rodiče manžela (manželky), sourozenci manžela 440 (manželky)

V.

110 Ostatní

Tabulka: Kategorie spadajících skupin dani dědické a darovací

Sazby : Daň dědická a daň darovací mají klouzavě progresívní sazbu daně. Stupeň progrese závisí na dvou faktorech : vztahem mezi zůstavitelem, respektive a dědicem respektive obdarovaným, a hodnotě získaného majetku.

Nabytí nepřesahujíc í (v EURO)

Kategorie I. (v%)

Kategorie II. (v%)

Kategorie III. ( v%)

Kategorie IV. (v% )

Kategorie V. (v% )

7300

2

4

6

8

14

14600

2,5

5

7,5

10

16

29200

3

6

9

12

18

43800

3,5

7

10,5

14

20

58400

4

8

12

16

22

73000

5

10

15

20

26

109500

6

12

18

24

30

146000

7

14

21

28

34

219000

8

16

26

32

38

365000

9

18

27

36

42

730000

10

20

30

40

46

1095000

11

21

32

42

48

1460000

12

22

34

44

51

2920000

13

23

36

46

54

4380000

14

24

38

48

57

15

25

40

50

60

Nad 4380000

Tabulka:částky skupin

43.

Dědictví a dary obdržené dobročinnou nebo náboženskou organizací jsou zdaněny lineární sazbuu ve výši 5 %, které podléhá také převod majetku rakouským soukromým nadací.

NEPŘIMÉ DANĚ: 14.4. Daň z přidané hodnoty: Legislativní úprava daně z přidané hodnoty je v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/EC s povolenými vyjímkami uplatňovanými na pronájem nemovitostí určených pro bydlení a restauračních služeb. Rakousko uplatňuje standartní sazbu daně ve výši 20 %, a sníženou sazbu ve výši 10 %. Snížené sazbě daně ve výši 10 % podléhají potraviny, knihy, noviny, přeprava cestujících a pronájmu nemovitostí určených pro bydlení atd. Registrační povinnost k DPH nemají plátci, jejichž obrat za rok nepřesahuje 22 000 EUR.Plátci, jejichž obrat nepřesahuje 100 000 EUR za rok, podávají tzv.předběžné daňové přiznání čtvrtletně.Plátci, jejichž obrat přesahuje 100 000 EUR za rok, podávají tzv.předběžné daňové přiznání měsíčně.Daň je splatná vždy k 15. dni druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období.Plátci DPH jsou povinni podat daňové přiznání za celý kalendářní rok do 30. dubna následujícího roku, v případě elektronického podání do 30. črvna.( toto přiznání je pouze souhrnem všech podaných předběžných přiznání (měsíčních či čtvrtletních). Pokud je daňové přiznání podáno opožděně,může správce daně rozhodnout o penále ve výši až 10 %daňové povinosti.

Zdaňovací období: Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.Povinnost podat daňové přiznání poplatníkovi vzniká, pokud jeho cellkový příjem přesáhne 10 000 EUR (do tohoto limitu poplatník nemusí podávat daňové přiznání, limit je shodný se základní nezdanitelnou částkou) v případě příjmů ze závislé činnosti . V případě ostatních druhů příjmů tato hranice činí 8 887 EUR. Daňovépřiznání musí být podáno do 30. dubna následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období, pokud je podáváno elektronicky, tato lhůta je prodloužena do 30. června. 44.

15.SMLOUVA MEZI ČR A RAKOUSKEM O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ Dne 8. června 2006 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, a to včetně Protokolu, který tvoří její nedílnou součást. Dnem, kterým se začne provádět tato smlouva (tj. kdy nabude účinnosti), přestane být v platnosti a přestane se provádět, v relaci mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána ve Vídni dne 7. března 1978 (v České republice publikována ve Sbírce zákonů č. 48/1979). Pokud by se podařilo uskutečnit nezbytné následné legislativní práce v obou státech ještě v průběhu roku 2006, nová smlouva by se začala provádět od 1.ledna 2007.

Dohody o zamezení dvojího zdanění Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu nebo násobnému daňovému zatížení stejných příjmů. Abychom se tomuto vyhnuli, existují dohody o zabránění dvojího zdanění (občansko-právní smlouvy mezi jednotlivými státy). Rakousko má tyto smlouvy se 40 státy celého světa.

V následující tabulce jsou zachyceny nejvýznamnější změny oproti současnému znění smlouvy.

45.

Článek smlouvy

Současná smlouva (č. 48/1979 Nová smlouva Sb.) • Staveniště nebo montáž jsou • Staveniště nebo montáž, nebo stálou provozovnou jen instalační projekt nebo dozor s nimi tehdy, jestliže trvají déle než spojený jsou stálou provozovnou, Stálá 12 měsíců. jestliže trvají déle než 12 měsíců. provozovn • Definice stálé provozovny • Definice stálé provozovny je rozšířena a neobsahuje tzv. službovou o poskytování služeb po dobu delší než stálou provozovnu. šest měsíců v rámci jakéhokoliv 12měsíčního období. • Dividendy mohou být • Jestliže příjemce dividend drží alespoň zdaněny ve smluvním státě, 10 % podílů na kapitálu vyplácející v němž má sídlo společnost, společnosti, pak jsou dividendy která je vyplácí, daň však osvobozeny od zdanění ve státě zdroje. Dividendy nesmí přesáhnout 10 % • V ostatních případech může stát zdroje hrubé částky dividend. vybrat až 10 % daně z hrubé částky dividend. • Jsou osvobozené od daně ve • Zůstává stejné pravidlo, tzn. úroky jsou Úroky státě zdroje. zdanitelné pouze v zemi rezidence. • Licenční poplatky za užití • Úprava zůstává zachována. Spolu se autorského práva jsou smlouvou byl podepsán i Protokol ke osvobozeny v zemi zdroje. smlouvě, podle kterého platí: pokud se • Licenční poplatky za užití Česká republika dohodne se všemi práv k předmětům státy EU na 10% sazbě pro tzv. Licenční průmyslového duševního průmyslové licenční poplatky, pak poplatky vlastnictví mohou být bude tato sazba platit i ve vztahu zdaněny v zemi zdroje, ČR/Rakousko. maximálně však do 5 % z hrubé částky licenčních poplatků. • Pravidlo „183 dnů“ je • Pravidlo „183 dnů“ se rozšiřuje na test postaveno na testu fyzické „období souvisejícího se Zaměstnán přítomnosti. zaměstnáním“. Jedná se o shodný text, í který uplatňuje české daňové právo. Metoda vyloučení dvojího Metoda vyloučení dvojího zdanění na zdanění na straně ČR: straně ČR: Vyloučení dvojího zdanění

•

•

Zápočet daně se použije pro dividendy, licenční poplatky, odměny členů statutárních orgánů a příjmy umělců a sportovců. Vynětí příjmů se použije pro všechny ostatní příjmy.

•

Zápočet daně se použije pro všechny typy příjmů.

•

Výměna informací

Příslušné úřady si mohou vyměňovat informace o daních nutné pro provádění dané smlouvy.

•

•

47.

Příslušné úřady si mohou vyměňovat informace o daních nutné pro provádění dané smlouvy i domácího práva. Výměna informací se může týkat jakýchkoliv daní, nejen těch, které upravuje smlouva, a může se týkat i nerezidentů obou smluvních států

16. PŘÍKLADY: Příjmy z ČR i ze zahraničí Př 1 . Společné zdanění podnikající manželky s kapitálovými příjmy z ciziny. Paní Magda začala od léta 2006 provozovat vázanou živnost ,,Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“. Protože skutečných výdajů příliš nemá, rozhodla se uplatnit paušální výdaje 50 % z příjmů (§ 7 odst. 9 ZDP).PPo celý rok 2006 paní Magda pobírala rodičovský příspěvek, proto nemusela platit pojistné na sociální pojištění (vykonává tzv. Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost), ani zdravotní pojištění (jde o první rok podnikání a podnikatelka je osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát), nevztahuje se na ni ani minimální základ daně (jednak pobírá rodičovský příspěvek, a jednak zahájila podnikání). Ze zdanitelných příjmů z ČR má čerstvá podnikatelkaještě nevyužitý zbytek odstupného za uvolnění užívaného bytu 50 000 Kč (§ 10 ZDP) a 200 Kč uroků běžného účtu. Dále přijala ze zahraničí podíly na zisku od tamních obchodních společností, jejichž většinovými vlastníky jsou bratři paní Magdy. Konkrétně jde o 100 000 Kč (brutto) od rakouské firmy , které byly v souladu s mezinárodní daňovou smlouvou (vyhláška č. 48/ 1979 Sb.). V Rakousku zdaněny 10 % a o 50 000 Kč. Od slovenské a.s. (brutto i netto, neboť v SR se podíly na zisku nedaní ). Manžel paní Magdy, pan Miroslav, dosáhl ve svém zaměstnání významě vyšších příjmů, pročeš se rozhodl i využít výhod společného zdanění manželů.Zmíněné podíly na zisku ze zahraničí ovšem budou zdaněny vrámci samostatného základu daně manželky§ 8 odst. 4 ZDP) ještě výhodnější sazbou 15 % (§ 16 odst. 2 ZDP), přitom se rakouská daň započte na daňovou ppovinnost v ČR ( prostý zápočet).Manželé si sice mohly ponechat tyto příjmy ve společném základu daně , v důsledku poměrně vysokého společného základu daně by pak ale byly zdaněny vyšší sazbou.

Daňové přiznání na DPFO za rok 2006 se nachází v příloze této práce: ( příloha č. 1) Př 2 .Češka podnikající v ČR i v Rakousku. Slečna Jana Nováková (rezidentka ČR) v roce 2006 dosáhla těchto příjmů z podnikání snížených o výdaje: • v ČR (předcvičování aerobiku) = 500 000 Kč • v Rakousku (ze stálé provozovny) = 1 000 000 Kč, z čehož tam zaplatila daň 20 % příjmů

48.

Podle smlouvy s Rakouskem má česká rezidentka uplatnit u příjmů z podnikání Rakousku vynětí s progresí.Slečna Jana v ČR podá daňové přiznání za rok 2006 kde uplatní nezdanitelné částky (NČ) 50 000 Kč. • • • • • • •

Fiktivní základ daně = 500 000 Kč (v ČR) +1 000 000 Kč (Rakousko) – 50 000 Kč (NČ) = 1 450 000 Kč Fiktivní daň v ČR (§ 16 odst. 1 ZPD) = 61 212 Kč + 32 % z ( 1 450 000 Kč – 331 200 Kč ) = 419 228 Kč Fiktivní sazba daně ( odpovídající celkovým příjmům ) = Fiktivní daň v ČR/ Fiktivní základ daně = 28, 91 % Reálný základ daně (bez příjmů vyňatých ) = 500 000 Kč (jen příjmy z ČR) – 50 000 Kč (NČ) = 450 000 Kč Daň v ČR = Reálný základ daně x Fiktivní sazba daně (odpovídající celkovým příjmům ) = 130 095 Kč. Daně celkem =130 095 Kč (ČR ) .+ 200 000 Kč (Rakousko ) = 330 095 Kč, Daňové zatížení = Daně celkem / Celkové příjmy = 330 095 Kč / 1 500 000 Kč = 22,01 %.

Stát rezidence je u metody vynětí povinen v souladu se Smlouvou osvobodit od daně tu částku, která by podléhala bez Smlouvy podle vnitrostátních předpisů jeho dani z příjmů. Tato částka se v určitých případech může odlišovat od částky příjmu, která se zdaňuje ve zdrojovém státě podle jeho vnitrostátního práva. Zpravidla se jedná o celkový hrubý příjem snížený o přípustné odpočty (daňové výdaje podnikatelů, pojistné odvody zaměstnanců) , které jsou ovšem daňově relevantní ve státě rezidence, nikoli státu zdroje, tedy stálé provozovny. Z rozdílů mezi státy tak vyplívají dva zdroje problémů, odlišné posouzení mezi státy rezidence a zdanění, respektive příjmů. V praxi to znamená , že základ daně (zdaňovaný příjem ) ze kterého by mohla být ve státě zdroje nebo stálé provozovny sražena daň, nemusí vždy odpovídat částce příjmu vyjímané ze zdanění ve státě rezidence. Ve většině případů mezi nimi významné rozdíly nebudou, ale zejména ohledně znatelnosti výdajů stálých provozoven mohou mít smluvní státy i značně odlišné názory, přičemž v České republice jsou pro daňový základ určující pouze ! 23 – 33 ZDP

49.

Zápočet zaplacené daně v zahraničí:

Příjmy z ČR základ

-------------------- Základ ------------Odpočty-------------Snížený Daně

§ 15,§ 34

daně

Příjmy ze zahraničí--------------------K prostému zápočtu

Maximální daň k zápočtu = 12 – 32 % ---------------------------------------- Daň 12 – 32 % (§ 16 ods.1) x Příjmy ze zahraničí / Základ daně (§ 16 odst. 1) Daň zaplacená v zahraničí Nižší z obou částek Zahraniční daň --------------------------------------------------------------------- Uznaná k zápočtu

17. Český daňový formulář: DAP – příjmy z ČR i ze zahraničí:

Př 3 .společné zdanění podnikající manželky s kapitálovými příjmy z Rakouska Paní Magda začala od léta 2006 provozovat vázanou živnost ,, Péče o dítě do tří let věku v denním režimu .“ Protože skutečných výdajů příliš nemá, rozhodla se uplatnit paušální výdaje 50 % z příjmů ( § 7. odst. 9 ZDP). Po celý rok 2006 pobírala rodičovský příspěvek , z tohoto důvodu nemusela platit pojistné na sociální pojištění ( vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost ).Ani zdravotní pojištění ) první rok podnikání a podnikatelka je osobou za kterou je plátcem pojistného i stát .Nevztahuje se na ni ani minimální základ daně (rodičovský příspěvek a také zahájila podnikání ). Ze zdanitelných příjmů z ČR má čerstvá podnikatelka ještě nevyužitý zbytek odstupného za uvolnění užívaného bytu 50 000(§ 10 ZDP) a 200 Kč úroků běžného účtu . Dále přijala ze zahraničí podíly na zisku od tamních obchodních společností, jejichž většinovými vlastníky jsou bratři paní Magdy .Konkrétně jde o 100 000 Kč brutto od rakouské firmy , které byly v souladu s mezinárodní daňovou smlouvou ( vyhláška č. 50.

48/ 1979 Sb.) v Rakousku zdaněny 10 % a od slovenské a.s. brutto i netto, neboť v SR se podíly na zisku nedaní.) Manžel paní Magdy, pan Miroslav, dosáhl ve svém zaměstnání významně vyšších příjmů, proto se rozhodli využít výhod společného zdanění manželů.Zmíněné podíly na zisku ze zahraničí ovšem budou zdaněny v rámci samostatného základu daně manželky ( § 8 odst. ZDP) ještě výhodnější sazbou 15 % ( § 16 odst. 2 ZDP), přitom rakouská daň se započte na daňovou povinnost v ČR (prostý zápočet) .

Rakouský daňový formulář: DAP – příjmy v Rakousku: Př 4 . Rakouská fyzická osoba (rezident) žijící v Rakousku Př.Paní Dr. Kristýna Hartner pracuje jako doktorka laboratoře v jedné nemocnici ve Vídni.Je rozvedená a má jedno vyživované dítě ve věku 8.let.

Daňové přiznání na DPFO se nachází v příloze této práce : ( příloha č. 2)

Daňové přiznání: Plátce daně je povinen předkládat daňová přiznání a vybranou daň po uplatnění odpočtu odvádět.DP předkládá v každém zdaňovacím období, tj.bez ohledu na to, zda uskutečnil zdanitelná plnění či nikoliv. DP se předkládá vždy (i nulové). Zdaňovací období může být měsíční čtvrtletní. Předkládá se do 25. dne následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období, v tomtéž termínu je daň splatná . Daňová povinnost je rozdíl mezi daní na výstupu a uplatněným odpočtem daně za příslušné zdaňovací období .Pokud převýší daň na výstupu nad odpočtem daně na vstupu = vlastní daňová povinnost , pokud odpočet daně převýší nad daní na výstupu ,jedná se o nadměrný odpočet.

51.

Tabulka č.1: Zdanění mzdy v České republice celkové náklady práce 26 % na sociální pojištění 9% na zdravotní pojištění hrubá mzda 8 % na sociální pojištění 4,5 % na zdravotní pojištění DPFO - 15 % nad nezdanitelným minimem čistá mzda DPH a spotřební daně Daně celkem

17 280 Kč 3 328 Kč 1 152 Kč 12 800 Kč 1 024 Kč 576 Kč 1 200 Kč 10 000 Kč 2 000 Kč 9 280 Kč

52.

ZÁVĚR:

V mé ,,Bakalářské práci „ jsem se zaměřila na problematiku ZDAŇOVÁNÍ FYZICKÉ OSOBY jednak u nás v České republice a dále na zdanění příjmů v Rakousku. Každá daňová soustava má svá specifika pro jednotlivou zdaňovací skupinu příjmů.

Prvním důležitým kritériem je, kde budeme zdaňovat, určení rezidence (daňového domicilu). Je to většinou místo trvalého bydliště či místo kde je tendence se trvale trvale zdržovat.Při pochybnostech rozhodne místě FÚ. A dále časová hranice 183 dnů v roce . Ve státě kde je fyzická osoba tzv. rezidentem, zdaňuje své příjmy celosvětově.V opačném případě se v jiném, popřípadě dalším státě může octnout v pozici non rezidenta tzn. bude zdaňovat pouze příjmy daného státu. V praxi existují různé varianty a situace. Ve státech evropské unie existují mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění.Tyto mají přednost.Vedle toho jsou státy (většinou třetí země které tyto smlouvy nemají ), a proto se zde postupuje jiným odlišným způsobem S Rakouskou republikou existuje vyhláška č. 48/ 1979, která byla v nedávné době novelizována dne 8. června 2006 a vstoupila v platnost od 1. ledna letošního roku. Pro zdaňování fyzické osoby používáme v České republice zákon o daních z příjmů (č. 586/1992).A také další důležité zákony, které je doplňují.

Podívejme se tedy společně na některé oblasti zdaňování.Zde jsou některé údaje pro porovnání: 53.

RAKOUSKO: zaměstnavatel 12,55 % 10,25 %

Sociální pojištění Zdravotní pojištění -

zaměstnanec 3,55 % 3,95 %

ČESKÁ REPUBLIKA: Sociální pojištění Zdravotní pojištění -

Zaměstnavatel, 26 % 9%

zaměstnanec 8% 4,5 %

RAKOUSKO: Zdanitelný příjem prvních dalších dalších nad

10 000 sazba 15 000 sazba 26 000 sazba 51 000 sazba

0 % 38, 333 % 43, 596 % 50 %

ČESKÁ REPUBLIKA: Zdanitelný příjem prvních dalších dalších nad

121 200 sazba 218 400 sazba 331 200 sazba 331 201 sazba

RAKOUSKO: DPH Základní sazba daně - 20 % Snížená sazba daně - 10 % ČESKÁ REPUBLIKA: DPH: Základní sazba daně - 19 % Snížená sazba daně - 5 % 54.

12 % 19 % 25 % 32 %

RAKOUSKO: 25 % srážková daň -u výnosu z kapitálu (uplatňuje se u většiny druhů úroků a jiných -kapitálových příjmů)

ČESKÁ REPUBLIKA: 15 % srážková daň - dividendy a úrokové příjmy Další podrobnosti a tarify naleznete v mé práci rozpracované.

V závěru mé práce bych chtěla vyjádřit můj osobní názor k dané tematice.Problematika dvojího zdanění je velmi komplikovaná ne tak z hlediska teorie, ale samotné praxe.Existují často situace ve kterých nejsou schopni řešit danou situaci ani specialisté a to z důvodu sporné situace,která často má kořeny související s trhem práce, nadále přetrvávající pracovní omezení ve většině států Evropské Unie. Velice často hraje roli neznalost zákona či malá jazyková vybavenost osob, které se rozhodnou proniknou na pracovní trh některého státu. Vraťme se tedy zpět k daním a daňové soustavě . Mezi odborníky i širokou veřejností velice a často diskutovanou.Její výše je zákonem stanovená, s tím se nedá nic dělat.Co však může každý ovlivnit, je zvolit nejvhodnější metodu pro danou situaci.A to je vlastně i cílem nás budoucích daňových poradců.

55.

POUŽITÁ LITERATURA: DVOŘÁKOVÁ , L., Daně II. Edice ,,Vzdělání účetních „.2001.ISBN 80-86371-10-7 ŠIROKÝ , J., Daňová teorie s praktickou aplikací. 2003, ISBN 7179- 413-9 RYLOVÁ, Z., Mezinárodní dvojí zdanění. 2007,ISBN 80-7263-354-6 BEISER , R., Steuer. 2005, ISN 3-85 114-874-6 ŠIROKÝ.J., Daně v EU.2006 ISBN ............ BENDA, V. a TRÁVNÍČEK m., DPH, 2006, ISNB 80-7263-350-3 BOUŠKOVÁ, P., Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny, ISNB 80-72-63-350-3

Užitečné kontakty : Německý portál: Ministerstvo financí : Ministerstvo zahraničních věcí: Ministerstvo spravedlnosti : Vše o daních: Hospodářská komora: Spolková komora pracovníků a zaměstnanců:

Český portál: Hospodářská komora v Brně_ Portál pro podnikání a export: Ministerstvo zahraničních věcí: Finance.CZ Ministerstvo financí ČR: Business center : Hospodářská komora v Brně_

www.bmf.gv.at www.bmaa.gv.at www.bmj.gv.at www.steuerberater.at www.wko.at www.arbeiterkammer.at

www.ohkbrno www.businessinfo.cz www.mzv.cz www.finance.cz www.mfcr.cz www.businesscenter.cz www.ohkbrno.cz

56.

20. PŘÍLOHY: I.

Vyhláška č. 48/ 1979

II .

Formulář pro FÚ v ČR (řešení př1 .)

III: Formulář pro FÚ v Rakousku ( řešení př 2.) IV.

Tabulka pro společné zdanění manželů

V. FO – účetní jednotky, které se povinně stávají účetní jednotkou dle zákona o účetnictví - 563/1991 Sb.

57.