Závěrečná zpráva z výzkumu (červen srpen 2015)

Rozvoj marketingové inteligence formou aktivit marketingového výzkumu a následného přenosu klíčových poznatků a výstupů směrem k místním aktérům cestovního ruchu Závěrečná zpráva z výzkumu (červen – srpen 2015)

Zadavatel:

Euroregion Praděd

Nové Doby 111 793 26 Vrbno pod Pradědem

Zhotovitel VAV Enterprise plc, s.r.o.

& VŠPP, a.s.

710 00 Ostrava - Slezská Ostrava Autorský tým: Ing. Vladimír Vavrečka, CSc., PhDr. Lukáš Durda, PaedDr. Jiří Mezuláník, CSc. Ostrava, červen- září 2015

Výzkum cestovního ruchu v turistické oblasti Jeseníky-východ, 2015

Euroregion Praděd

Obsah 1 ÚVOD .................................................................................................................................................... 3 2 SPECIFIKACE ZADÁNÍ ........................................................................................................................ 3 3 VÝCHODISKA A ZDROJE SEKUNDÁRNÍCH DAT ............................................................................ 4 4 OBECNÉ TRENDY VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ......................................................................... 4 4.1 VÝVOJOVÉ TRENDY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH VE SVĚTĚ A V EVROPĚ ......................................... 4 4.2 VÝVOJOVÉ TRENDY OVLIVŇUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH V ČR ................................................................. 11 4.3 VÝVOJOVÉ TRENDY CESTOVNÍHO RUCHU V MSK .......................................................................... 18 4.4 ZAHRANIČNÍ HOSTÉ V ČR A V MSK .............................................................................................. 21 4.4.1 Polsko ............................................................................................................................ 21 4.4.2 Německo ........................................................................................................................ 22 4.4.3 Slovensko ...................................................................................................................... 23 5 TRENDY A VÝVOJ POPTÁVKY V TO JESENÍKY - VÝCHOD ......................................................... 23 6 METODIKA VÝZKUMU ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ ............................................................................ 26 6.1 POPIS VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU PRO DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................................ 26 6.2 SBĚR DAT ................................................................................................................................... 26 6.3 VYHODNOCENÍ DAT ..................................................................................................................... 27 6.4 REALIZACE VÝZKUMU .................................................................................................................. 27 6.5 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ............................................................................................................. 27 6.5.1 Srovnání výsledků šetření dle věku, pohlaví a země .................................................... 41 6.5.2 Rozdíly v průměrné spokojenosti a v průměrném hodnocení v letech 2014 a 2015 .... 45 7 HLOUBKOVÉ ROZHOVORY SE ZÁSTUPCI UBYTOVATELŮ A PROVOZOVATELŮ ATRAKTIVIT ............................................................................................................................................ 46 8 ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 49 9 BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................................... 50 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................................ 50 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................................... 51 10 PŘÍLOHY: ........................................................................................................................................... 51 10.1 10.2 10.3 10.4

DOTAZNÍK V ČEŠTINĚ................................................................................................................... 51 DOTAZNÍK V POLŠTINĚ ................................................................................................................. 51 DOTAZNÍK V NĚMČINĚ .................................................................................................................. 51 DOTAZNÍK V ANGLIČTINĚ .............................................................................................................. 51

VAV Enterprise plc, s.r.o. & VŠPP, a. s.

Strana 2 (celkem 51)


Euroregion Praděd

1 Úvod Předkládaná závěrečná zpráva je výstupem, zaměřujícím se jak na práci se sekundárními daty, tak na využití primárních dat, získaných realizací a vyhodnocením dotazníkového šetření a osobního dotazování. Za období červen až srpen bylo rozvezeno do 17 partnerských ubytovacích zařízení 250 dotazníků. Návratnost dosáhla téměř 70% (174 vyplněných dotazníků). Vzhledem k zjištěným nedostatkům bylo vyřazeno 9 dotazníků, celkově bylo tedy do vyhodnocení zařazeno 165 dotazníků, tj. 66%. V druhé části výzkumu bylo realizováno 9 intervií (hloubkových rozhovorů se zástupci ubytovatelů v turistické oblasti Jeseníky – východ. Vše bylo doplněno o základní rámec, vycházející ze sekundárních dat a vytvářející představu o stavu příjezdového cestovního ruchu v TO Jeseníky – východ.

2 Specifikace zadání Výzkum bude realizován ve dvou souběžných aktivitách. 1) Dotazníkové šetření, zaměřené na zahraniční klientelu bude realizováno na základě již zpracované metodiky formou předpřipravených dotazníků ve 4 jazykových mutacích (polština, angličtina, němčina, čeština), které budou distribuovány prostřednictvím ubytovatelů v turistické oblasti v letní etapě (červen – srpen 2015). Dotazníkové šetření bude zaměřeno na zahraniční klientelu s předpokládaným počtem 225 respondentů. Vedle základních obvyklých údajů (místo bydliště hosta, způsob dopravy, délka / opakovanost / důvod návštěvy, lákavé aktivity v destinaci, zdroj informací) je prioritou i zjištění spokojenosti návštěvníků s konkrétními službami a produkty a dále výše denní útraty. Úkolem realizátora šetření bude: a) tisk dotazníků, b) příprava tazatelů a sběr dotazníků, c) převod do elektronické podoby, d) vyhodnocení dotazníků, e) zpracování závěrečné výzkumné zprávy za dotazníkové šetření. 2) Hloubkové rozhovory se zástupci ubytovatelů a provozovatelů atraktivit – kvalitativní výzkum. Kvalitativní šetření bude zaměřeno na zkušenosti ubytovatelů a provozovatelů atraktivit se zahraniční klientelou. Proběhne v období červen – srpen a bude realizováno formou řízených hloubkových individuálních rozhovorů (intervií) se zástupci minimálně 6 aktérů cestovního ruchu. Předmětem tohoto šetření bude: a) zjištění podílu zahraničních hostů na celkovém počtu hostů, b) srovnání dvou posledních zimních sezon (2013/2014 a 2014/2015) z pohledu množství a spokojenosti zahraničních hostů, c) popis typických zahraničních hostů (kdo je v daném zařízení typickým zahraničním návštěvníkem, odkud přijíždí, jak přijíždí, s kým přijíždí), d) jaké jsou důvody příjezdu a jaká očekávání zahraniční hosté spojují se svým pobytem v destinaci, e) spokojenost zahraničních hostů s pobytem v zařízení / v destinaci, f) spokojenost aktérů cestovního ruchu v TO Jeseníky - východ s množstvím a strukturou zahraničních hostů, g) bariéry dalšího růstu počtu zahraniční klientely v TO Jeseníky – východ z pohledu aktérů cestovního ruchu, h) plány aktérů cestovního ruchu v TO Jeseníky - východ vůči zahraniční klientele v budoucnu. Konkrétní výstupy obou částí výzkumu budou prezentovány místním aktérům cestovního ruchu a zainteresovaným subjektům na semináři/konferenci po dohodě se zadavatelem zakázky. Prezentace




Euroregion Praděd

výzkumu a jeho výsledků bude zpracována rovněž ve formě studie v tištěné podobě v počtu 1 ks a v elektronické podobě (na CD/DVD/flashdisku).

3 Východiska a zdroje sekundárních dat Pro zpracování základních východisek k problematice zahraničních zdrojových trhů byla použita data a informace z následujících zdrojů:  http://www.czechtourism.cz/ o http://www.czechtourism.cz/vyzkum/aktualni-informace/ o http://www.czechtourism.cz/vyzkum/tourism-in-the-czech-republic-facts-figures/ o http://www.czechtourism.cz/vyzkum/clanky-a-komentare/ o http://www.czechtourism.cz/vyzkum/reporty/  http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/uvod.html o http://monitoringcr.czechtourism.cz/ o http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=5 o http://www.kudyznudy.cz/  http://vdb.czso.cz/vdbvo/  http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home  Marketingová strategie cestovního ruchu Jeseníky V  http://www.europraded.cz/?show=turisticky-ruch-zajimava-mista  http://www.nipos-mk.cz/ o http://www.nipos-mk.cz/?cat=126  http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cr.html.

4 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu Trendy v oblasti cestovního ruchu lze sledovat z pohledu globálního (celosvětové trendy), celorepublikového až po oblastní či místní. V následujících částech je výčet hlavních trendů dle výše uvedených úrovní s přihlédnutím k tomu, jak by se mohly tyto promítnout do rozvoje cestovního ruchu v destinaci Jeseníky - východ.

4.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch ve světě a v Evropě Na základě studie Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) „Vize cestovního ruchu pro rok 2020“ bude dlouhodobé cestování zaujímat místo nynějších 24%, celých 32% v zahraničním cestovním ruchu. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,4 mld. příjezdů zahraničních turistů. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Z pohledu marketingu lze tedy očekávat další nárůsty jak v počtu „cestovatelů“ (turistů), tak v penězích, které cestovatelé (turisté) za služby (doprava, ubytování, stravování, vstupné / poplatky za atraktivity atd.) utratí. Toto dokumentuje i graf č. 1, znázorňující vývoj počtu příjezdů v rámci mezinárodního cestovního ruchu dle jednotlivých světových regionů. Přes určitou ztrátu dynamiky je předpoklad, že z pohledu mezinárodního cestovního ruchu budu v počtu příjezdů v nejbližších 15 letech stále Evropa následována nejdynamičtěji se rozvíjejícím trhem „Asií a Pacifikem“.




Euroregion Praděd

Pro destinace cestovního ruchu, které usilují o úspěch nejen v místním měřítku, ale nejméně v národním či evropském měřítku se stále více stává důležitou kombinace mezinárodního (příjezdového) a domácího cestovního ruchu. Podle OECD pouze trh mezinárodního CR generuje roční příjmy přes 1 bilion dolarů a řadí tak odvětví cestovního ruchu mezi přední exportní odvětví světa (za ropný, chemický a automobilový průmysl), přitom dle statistických údajů je domácí CR ještě významnější. Odhady UNWTO (UNWTO, 2013) a WTTC1 (World Travel & Tourism Council, 2013) uvádějí asi pětiprocentní přímý podíl sektoru turismu na celosvětovém HDP a při započítání i nepřímých a indukovaných efektů je tento podíl až dvojnásobný. Jednoznačně lze tedy konstatovat, že trhy (světový, evropský, národní) cestovního ruchu jsou a do budoucna nadále budou zajímavými příležitostmi jak pro podnikatelský sektor, tak pro sektory veřejný a neziskový. Graf 1 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu ve světě podle regionů

Zdroj: UNWTO2 Z níže uvedené tabulky je patrné poměrně slabé postavení ČR v rámci mezinárodního srovnání absolutních hodnot devizových příjmů. V rámci střední Evropy jsou vedoucími destinacemi Německo a Rakousko. Poněkud příznivější je hodnocení pozice ČR z pohledu vývoje. Výrazný nárůst resp. jeho rychlost vůči srovnávaným zemím je v ČR velmi pozitivní až do roku 2005 (z pohledu nárůstů je to vždy 3. pozice). Hodnocení za rok 2010 již vykazuje výrazné zpomalení (7. místo), přičemž vývoj v dalších letech (2012 a 2013) je ještě horší (14. a 15. místo). Toto zpomalení má řadu příčin, vedle projevů světové hospodářské krize z let 2008 a 2009 (které však bylo více či méně pro všechny destice podobné) či jiných objektivních jevů, je to jistě i řada subjektivních charakteristik, ovlivňujících atraktivitu ČR na mezinárodních trzích (suprastruktura a ifrastruktura cestovního ruchu, rozsah a kvalita poskytovaných služeb, image ČR atd.). Po roce 2010 je zpomalení růstové tendence devizových příjmů ČR z cestovního ruchu velmi výrazné. Tab. 1 – Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR (srovnání 1999,2005, 2009, 2010, 2012 a 2013): Země

1 2

mld. USD (1999)

mld. USD (2005)

mld. USD (2009)

mld. USD (2010)

mld. USD (2012)

mld. Index USD 2010/ (2013)* 1999

Index 2010/ 2005

Index 2010/ 2009

Index 2012/ 2010

Index 2013/ 2012

WTTC, 2013. WTTC Research. World Travel & Tourism Council.

UNWTO. 2013. UNWTO Tourism Highlights 2013 Edition. World Tourism Organization UNWTO. [Online] 2013. [Citace: 19. listopad 2013.] http://unwto.org/en..




Země USA Španělsko Francie Itálie V. Británie Čína Německo Rakousko Řecko Kanada Austrálie Mexiko Švýcarsko Rusko ČR

Euroregion Praděd

mld. mld. mld. mld. mld. mld. Index Index Index Index Index USD USD USD USD USD USD 2010/ 2010/ 2010/ 2012/ 2013/ (1999) (2005) (2009) (2010) (2012) (2013)* 1999 2005 2009 2010 2012 74,4 81,7 94,2 103,5 126,2 139,6 1,39 1,27 1,10 1,22 1,11 32,9 47,9 53,2 52,5 56,2 60,4 1,60 1,10 0,99 1,07 1,07 31,7 42,3 49,4 46,3 53,5 56,1 1,46 1,09 0,94 1,16 1,05 28,4 35,4 40,2 38,8 41,2 43,9 1,37 1,10 0,97 1,06 1,07 21 30,7 30,1 30,4 36,2 40,6 1,45 0,99 1,01 1,19 1,12 14,1 29,3 39,7 45,8 50 51,7 3,25 1,56 1,15 1,09 1,03 16,8 29,2 34,6 34,7 38,1 41,2 2,07 1,19 1,00 1,10 1,08 11,1 15,5 19,4 18,7 18,9 20,1 1,68 1,21 0,96 1,01 1,06 8,8 13,7 14,5 12,7 13,4 15,9 1,44 0,93 0,88 1,06 1,19 10 13,6 13,7 15,8 17,4 17,7 1,58 1,16 1,15 1,10 1,02 7,5 15 25,4 28,4 31,7 31 3,79 1,89 1,12 1,12 0,98 7,6 11,8 11,3 11,9 12,7 13,8 1,57 1,01 1,05 1,07 1,09 7,4 11 13,8 14,8 16 16,5 2,00 1,35 1,07 1,08 1,03 7,8 5,5 9,3 8,8 10,8 12 1,13 1,60 0,95 1,23 1,11 3 4,6 6,5 7,1 7 7 2,37 1,54 1,09 0,99 1,00

Zdroj: WTO, * odhad Přesto nebo právě proto je potřeba si uvědomit celkový kontext a význam sektoru cestovního ruchu pro ekonomiku jednotlivých zemí a v souhrnu pro ekonomiku světovou. Zde lze konstatovat následující klíčová čísla:

     

9% podíl na světovém HDP (přímý, nepřímý a indukovaný vliv), přes 9% všech pracovních míst ve světě, 1,4 bilionu $ z exportu, tj. 6% celosvětového exportu, nárůst z 25 milionů mezinárodních turistů v roce 1950 na 1087 milionů v roce 2013, 5 – 6 miliard domácích turistů, 1,8 miliard mezinárodních turistů dle předpovědi pro rok 2030.3 (UNWTO, 2015)

Situace na evropském trhu cestovního ruchu je samozřejmě zásadní pro vývoj cestovního ruchu v České republice. Na jedné straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je výrazným prvkem evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci odvětví turismu v ČR. Proto lze konstatovat, že prognózované rostoucí tendence na evropském trhu jsou jednoznačně pozitivní zprávou i pro ČR a její destinace mezinárodního (příjezdového) cestovního ruchu. Tedy ty destinace v ČR, které se hodlají ucházet o zahraniční turisty. Nicméně podmínkou úspěchu je a bude bedlivé sledování trendů cestovního ruchu ve světě, sledování vývoje marketingových politik a marketingové komunikace, uplatňované v odvětví vůči různým cílovým skupinám. Následující tabulka č. 2 zachycuje hlavní trendy ve vývoji světového cestovního ruchu, podnikání, marketingu a marketingové komunikace. Tab. 2 – Trendy ve vývoji cestovního ruchu, podnikání, marketingu a marketingové komunikace: Trendy ve vývoji prostředí a chování turistů a Trendy v podnikání, marketingu a návštěvníků (poptávka) marketingové komunikaci (nabídka) 1. Posun od cestování za „hmatatelným“ k  posilování programové nabídky, cestováním za „nehmotným“. Při volbě  posilování spolupráce (partnerství) destinace či zařízení cestovního ruchu hrají stále mezi zainteresovanými subjekty v větší význam zážitky, emoce a poznávání. Tento destinaci – síťování (hodnototvorné 3

UNWTO Tourism Highlights, 2014 Edition. World Tourism Organization UNWTO. [Online] 2014. [Citace: 21. července 2014.] http://unwto.org/en




Euroregion Praděd

Trendy ve vývoji prostředí a chování turistů a návštěvníků (poptávka) trend dále posiluje roli poznávacího turismu, jehož součástí je i turismus kulturní a kreativní. 



2. Internet mění svět a tím i cestovní ruch. Internet se za poslední dvě dekády výrazně posunul z nástroje informačního na nástroj rezervační, prodejní a komunikační. On-line rezervace a možnost tvorby vlastních balíčků změnily vztahy, formu a charakter trhu cestovního ruchu. Internet navíc přinesl zpestření cestování i pobytu, nebývalé rozšíření možností komunikace mezi zúčastněnými stranami a subjekty, krácení z pohledu cestovatelů nevyužitého času (hry, informační portály atd.). Internet dokáže zprostředkovat takové informace a v takové formě (audio a video nahrávky) a kvalitě, které tradiční nástroje nedokážou (tištěné letáky, katalogy, fotografie apod.).



3. Vedle internetu nebo někdy i ve spolupráci s internetem vznikla řada nástrojů, které přispívají jak k bezpečí a pohodlí cestujících, tak ke změnám v chování návštěvníků a turistů. Typickým takovým nástrojem jsou lokační služby a jejich využití ať již jako navigace pro cestovatele (automobilové, pěší, cyklo atd.), či jako nástroj pro tvorbu zajímavých produktů pro volný čas a turismus (geocaching) atd. Stále významnější je mobilní komunikace, která je podporována technickým rozvojem a miniaturizací na straně výroby a turistům a návštěvníkům přináší nejen stále větší cestovatelské pohodlí, ale zvyšuje i bezpečí, umožňuje téměř stálou komunikaci s okolím, se svými blízkými, ale i s poskytovateli služeb a to převážně v několika jazykových mutacích. Objevují se čím dál častěji technologie, schopné






  

  



Trendy v podnikání, marketingu a marketingové komunikaci (nabídka) sítě jako nástroj konkurenceschopnosti), rozšiřování nabídky, založené na interaktivně, na využití moderních technologií, stejně tak jako na na specifikách destinace / zařízení, jejich historii a tradicích, využití moderních technologií v marketingové komunikaci, schopných zachytit a přenášet emoce, nálady, atmosféru (okamžikové snímky pro sociální sítě, filmové spoty/šoty, animace apod.). internet jako nástroj informačního zajištění – informační portály, weby, sociální sítě s využitím video a audio nástrojů, internet jako nástroj jako nástroj marketingové komunikace – emarketingové kampaně, e-maily, ereklama (PPC, PPT, bannery atd.), internet jako nástroj rezervační – rezervace ubytování, dopravy, vstupenek atd., internet jako nástroj nákupní – realizace objednávek a plateb za ubytování, dopravu, vstupenky atd. internet jako nástroj hodnocení kvality a tlaku na kvalitu služeb – hodnocení zákazníků/uživatelů na rezervačních portálech, na sociálních sítích, navigace pro motoristy, cyklisty, pěší, vodáky atd. ulehčující turistům a návštěvníkům cestování do cílové destinace a v rámci (neznámé) destinace, napomáhají k vyhledávání turistických cílů, lokační služby jako nástroj pro cílenou reklamu (SMS, MMS, e-mail) a vyhledávání turistických cílů, lokační služby jako nástroj zábavy (geocaching), smartphony jako nástroj komunikace, průvodce destinací, atraktivitou, jako „tlumočník“ průvodce (jazykové mutace), mobilní telefony / smartphony jako nástroj zvýšení bezpečnosti pobytu/cestování v neznámé destinaci,



Trendy ve vývoji prostředí a chování turistů a návštěvníků (poptávka) dokreslovat či přizpůsobovat realitu a ty významně ovlivňují nákupní chování turistů a návštěvníků. 4. Přírodní katastrofy (sopky, tsunami, zemětřesení atd.) a nemoci (SARS, ptačí chřipka, prasečí chřipka atd.) stále více zvýrazňují požadavky na bezpečnost destinace. Výhodu mají tedy ty destinace, které nejsou spojovány s možností přírodních katastrof (zemětřesení, tornáda, záplavy apod.), nízké úrovně hygienické bezpečnosti apod.

5. Příjezdové trhy (cílové destinace): – Tradiční trhy v posledním období vykazovaly růst na úrovni 20 – 30% za 5 let (2006 – 2010), nové trhy však vykazovaly pětiletý růst v rozmezí 70 – 90%. Jedná se např. o: • střední a východní Evropu (Bulharsko, Chorvatsko, Ukrajina) • Asii (Azerbájdžán, Uzbekistán, Katar) • Jižní Ameriku (Brazílie, Chile atd.). 6. Zdrojové (výjezdové) trhy: – K posunům dochází i z pohledu zdrojových (výjezdových) trhů. Do mezinárodního cestovního ruchu se stále významněji zapojují turisté z dříve pro výjezdový turismus netradičních či méně významných zemí: • Čína a Indie (za 5 let 2006 – 2010 téměř 70% nárůst výjezdů) • Rusko a řada ostatních zemí bývalého SNS – stále větší množství obyvatel těchto zemí se zapojuje do mezinárodního cestovního a navíc lze zde identifikovat relativně velký segment, patřící z pohledu výdajů mezi nejlukrativnější návštěvníky či turisty. 7. „Noví“ cestovatelé vyžadují kvalitní infrastrukturu, minimalizaci jazykových bariér, letecká spojení a znalost „nových“ turistů hostitelskými zeměmi, destinacemi či aktéry


Euroregion Praděd



  

  





 



Trendy v podnikání, marketingu a marketingové komunikaci (nabídka) využívání virtuální reality / rozšířené reality jako marketingového nástroje, ale i produktu cestovního ruchu, internet a smartphony jako nástroj komunikace s bezpečnostními systémy v destinaci / zařízení, mobilní telefony / smartphony jako nástroj zvýšení bezpečnosti pobytu/cestování v neznámé destinaci, internet, smartphony a tablety jako nástroje zábavy, krácení nevyužitého času při neočekávaných situacích (nehody, zácpy atd.), stále silnější konkurenční boj mezi zavedenými a novými trhy, specializace nabídek, využívání místních zvyklostí, tradic, specifik atd., síťování zainteresovaných subjektů zejména v hospodářsky a kulturně vyspělejších destinacích s tradicí v turismu a službách (viz Rakousko, Německo, Francie, USA atd.), orientace marketingových aktivit na nové rostoucí trhy (jazykové mutace, veletrhy a výstavy, zastoupení turistických centrál, produkty cestovního ruchu atd.), stále silnější orientace na rostoucí trhy a přizpůsobování marketingových nástrojů novým požadavků nových cílových skupin (jazyk, kultura, suprastruktura cestovního ruchu), rozvoj dopravní infrastruktury (dálnice a rychlostní komunikace, železnice, letiště, přístaviště, cyklostezky atd.), rozvoj dopravní dostupnosti / obslužnosti (půjčovny automobilů, taxislužby, pohodlné dálkové / linkové autobusy, rychlovlaky s širokou nabídkou služeb, pravidelné / charterové linky, skibusy, cyklobusy, lanovky atd.),

rozvoj supra a infra struktury cestovního ruchu v souladu s požadavky zákazníků (turistů, návštěvníků, touroperátorů, dopravců),



Trendy ve vývoji prostředí a chování turistů a návštěvníků (poptávka) cestovního ruchu (poskytovatelé služeb, správci/ provozovatelé atraktivit atd.), tedy kvalitní marketingovou inteligenci. Vyžadují přístup k moderním technologiím a komunikačním prostředkům, okamžité sdílení jejich aktuálních zkušeností a zážitků s příbuznými a kamarády. Toto zvyšuje tlak na rozsah, kreativitu a cílenost marketingových nástrojů, které v boji o cílové trhy sehrávají stále klíčovější roli. 8. Seniorizace – nejrychleji rostoucí cílovou skupinou jsou senioři. Toto je dáno jak demografickým vývojem, tak životním stylem a životní úrovní, umožňujícím stále širšímu počtu seniorů se zapojovat do cestovního ruchu nejen na regionální či národní úrovni, ale i na mezinárodní úrovni. Právě segment seniorů patří mezi typické představitele celosvětově rostoucích cílových trhů.

Euroregion Praděd

Trendy v podnikání, marketingu a marketingové komunikaci (nabídka)  využívání tradičních nástrojů marketingové inteligence (průzkumy zdrojových trhů, studie atd.) a využívání „nových“, zpravidla internetu a moderních technologií využívajících nástrojů (hodnocení hosty v rámci rezervačních portálů, analýzy sociálních sítí atd.),  

 

9. Kulturní turismus – je jednou z nejrychleji se  rozvíjejících forem turismu v posledních 10 – 15 letech. Cestovatelé, turisté, návštěvníci stále více  chtějí poznávat různé kultury, jejich charakteristiky (kuchyně, zvyky, tradice, řemesla, umění atd.). I výše uvedené trendy a zapojování  nových cílových skupin vede k posilování právě kulturního turismu, co by součásti poznávacího či zážitkového turismu. Kulturní turismus navíc dokáže posilovat lokální poptávku po místní kultuře a kulturních akcích či aktivitách a tím se často aktivně podílí na zachování řady takovýchto akcí či aktivit i pro příští generace. 10. Kreativní turismus – kulturní turismus se  s nárůstem aktivity cestovatelů částečně transformuje a rozšiřuje o tzv. kreativní  turismus. Ten představuje jednu z forem cestovního ruchu, která se vyznačuje specifickou motivací a obsahem pobytu. Cílem účastníků kreativního turismu je získat nové umělecké, řemeslné, duševní nebo i jiné tvůrčí dovednosti během relativně krátké doby (např. během prodloužených víkendů, během jednoho týdne v rámci příslušných kursů či tzv. tvůrčích dílen apod.). Snahou je tedy nejen kultury  pasivně poznávat, ale učit se jim (jazyky, vaření,


stále více na míru šitých produktů a marketingových nástrojů pro seniory, přizpůsobování tradičních aktivit / prostředků (např. kola – elektrokola), informačních nástrojů (tiskoviny s větším písmem, přizpůsobené mobilní telefony pro seniory atd.), specializovaný a proškolený personál pro potřeby seniorů, na seniory cílené marketingové kampaně z pohledu komplexního marketingového mixu cestovního ruchu, rozšiřování nabídky poznávacího a kulturního turismu, adaptace produktů a služeb cestovního ruchu pro potřeby zvýraznění místních kulturních specifik, tradic, zvyků, rozvoj místního a regionálního síťování (hodnototvorné sítě) zainteresovaných subjektů, podporujících jak samotný příjezdový cestovní ruch, tak jeho prostřednictvím posilování poptávky po produktech / službách, zdánlivě nesouvisejících s turismem (místní řemeslnící, výrobci potravin, průmyslové firmy atd.), posilování interaktivity a tvořivosti produktů cestovního ruchu, rozvoj zcela nových produktů, podporujících šíření místní kultury, zvyků, tradic (příprava specialit místní gastronomie, výroba místních produktů, výukové kurzy zaměřené na místní specifické know-how, související zpravidla s místní historií a tradicí – např. sklářství, kamenictví, keramika, jazykové kurzy atd.), specializace destinací a/nebo zařízení na produkty kreativního turismu,



Euroregion Praděd

Trendy ve vývoji prostředí a chování turistů a Trendy v podnikání, marketingu a návštěvníků (poptávka) marketingové komunikaci (nabídka) řemesla, místní hudební nástroje apod.) a tím se  propojování subjektů ze sektoru nejen zdokonalovat ve svém poznání, ale i sbírat turismu a ze sektorů výrobních a/nebo zážitky. poskytujících služby, primárně nezaměřující se na turismus (hodnototvorné sítě), 11. Stále významnějším prvkem je internet a  rostoucí orientace na s internetem zejména z něj vycházející nástroje. Období související nástroje marketingové posledních cca 5 let je obdobím prudkého komunikace, komunikace s klienty rozvoje sociálních sítí. Sociální média jsou (návštěvníky, turisty), komunikace mezi fenomén dnešní doby a jejich význam neustále partnery – aktéry cestovního ruchu roste. Sociální média dala moc do rukou lidem atd., (rozdíl oproti off-line reklamě) – klientům,  rozvoj a využívání specifických zákazníkům, cestovatelům. Lidé mohou sociálních sítí, charakteristicky komunikovat, zveřejňovat, komentovat, využívaných vybranými cílovými označovat např. pomocí „líbí“ a to všechno v skupinami (muži, ženy, profesní nebývalém měřítku, stále více ovlivňujícím nejen cestovatelé apod.), poptávku, ale i nabídku a to v on-line systému,  využívání internetu a bezdrátových podporovanému mobilními technologiemi technologií (wifi, bluetooth) pro (smartpony, tablety) a SW. Navíc i ty subjekty, podporu informačních a které na sociálních sítích nevystupují, se tam ve průvodcovských služeb, formě názorů a postřehů „síťařů“ objevují, aniž  vedle tradičních průzkumů se právě by o tom věděli a často aniž by si to přáli. sociální sítě stávajíc čím dál důležitějším zdrojem poznatků marketingové inteligence, 12. Bezpečnost: – Prevence kriminality a terorismu se stává  využívání informací o zajištění stále významnějším úkolem všech bezpečnosti návštěvníků a turistů zainteresovaných subjektů na cestovním v rámci marketingových kampaní, ruchu. Bezpečí se stává integrálním  spolupráce aktérů cestovního ruchu hodnotícím faktorem cestovatelů při výběru s veřejnou správou, bezpečnostními destinace / zařízení cestovního ruchu. Roste složkami (zapojování do role policie a její význam, spočívající nejen hodnototvorných sítí), v ochraně obyvatel, návštěvníků a turistů,  využívání bezpečnostních a ochranných ale roste i její role co by prevence před systémů v rámci atraktivit a aktivit kriminalitou. Návštěvníci a turisté stále více cestovního ruchu, vyžadují prvky, posilující jejich pocit bezpečí. – Pracovníci v turismu, organizátoři akcí a  propojování (síťování) odborných aktivit jsou stále více tlačeni k podpoře pracovníků v cestovním ruchu bezpečí návštěvníků a turistů. Toto s sebou s pracovníky ze sektoru bezpečnosti a nese růst požadavků turistů a návštěvníků ochrany zdraví, na znalosti a dovednosti personálu, potřebu  využívání organizačních nástrojů a proškolování organizátorů a personálu pro pomůcek, pro zvládání špiček podporu bezpečí a naplňování požadavků na v návštěvnosti/dopravě, zvýšení pocitu bezpečí nejen návštěvníků a  využívání moderních komunikačních a turistů, ale i ostatních účastníků akcí a aktivit bezpečnostních systémů podporujících (umělci, řemeslnící, průvodci atd.). a/nebo nahrazujících personál a přispívajících k zvýšení pocitu bezpečí, – Součástí turismu se stávají bezpečnostní  využívání bezpečnostních a ochranných systémy, které vedle ochrany majetku, systémů v rámci atraktivit a aktivit




Euroregion Praděd

Trendy ve vývoji prostředí a chování turistů a Trendy v podnikání, marketingu a návštěvníků (poptávka) marketingové komunikaci (nabídka) hodnot apod., mají za cíl chránit i turisty a cestovního ruchu, návštěvníky, kteří na tuto oblast kladou stále  využívání nástrojů pro posílení pocitu větší význam při výběru destinací a/nebo bezpečí u návštěvníků a turistů, zařízení. – Zejména u masových kulturních akcí je  posilování nákladů na zajištění bezpečí význam prevence v oblasti bezpečnosti návštěvníků, turistů i pracovníků významný a zkušenosti z minula u v cestovním ruchu, často se přímo či takovýchto akcí výrazně ovlivňují chování nepřímo promítající do cen vstupného, návštěvníků a turistů a tedy i úspěšnost a jízdenek apod., potřebnou úroveň marketingových výdajů  využívání služeb bezpečnostních spojených s takovýmito akcemi. expertů a agentur (zapojování do hodnototvorných sítí),  využívání informací o zajištění bezpečnosti návštěvníků pro marketingové účely, 13. Lidé – pracovníci v turismu. Stále chybí kvalita,  stále rostoucí požadavky na vyžadována turisty a návštěvníky. Návštěvníky a připravenost pracovníků v cestovním turisty stále více ovlivňuje v jejich rozhodování ruchu (jazyky, speciální dovednosti, právě kvalita a úroveň personálu. A opět obchodní metody a taktiky, znalosti internet – rezervační portály a systémy, sociální v oblasti bezpečnostních systémů atd.), sítě – sehrává stále významnější roli při šíření  vytváření a/nebo zdokonalování zpráv o spokojenosti či nespokojenosti systému výběru a výcviku personálu, návštěvníků a turistů s šíří a kvalitou služeb a  zdokonalování využívání internetu a tedy i s přístupem personálu. moderní audiovizuální a komunikační techniky pro podporu kvality (hodnotící systémy, sledovací systémy atd.). Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastních výzkumných aktivit a s využitím zdrojů ČSÚ, ČCCR-CzT, UNWTO, OECD, WTTC

4.2 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v ČR Cestovní ruch představuje významné národohospodářské odvětví, které má průřezový charakter a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví – doprava, stavebnictví, kultura apod. Je to odvětví sektoru služeb, které v ekonomikách vyspělých států představuje již nadpoloviční až dvoutřetinový podíl. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k těm rychle rostoucím. Zároveň však jde o poměrně křehký sektor, který velmi rychle podléhá vnějším více či méně předvídatelným vlivům, čímž ztrácí na síle a stabilitě (viz globální ekonomická krize, živelné katastrofy, epidemie, teroristické útoky apod.). V rámci dopadů světové hospodářské krize z let 2008 a 2009 patřil cestovní ruch mezi nejvíce zasažená odvětví národního hospodářství ČR. Nicméně již výsledky za roky 2010 a 2011 vykazují opětné oživení a zejména nárůsty počtu nerezidentů (zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních) naznačují obnovení zájmu i o ČR.4 Pozitivně vyznívají roky 2012, 2013 i 2014. Problémem však zůstává zejména u příjezdového cestovního ruchu (nerezidenti) jeho nerovnoměrné směrování, kdy přes 60% zahraničních turistů (nerezidentů) směřuje do Prahy a pouze necelých 40% nerezidentů hledá cíl svého pobytu mimo hlavní město (blíže viz následující tabulka). Téměř 47% domácích turistů (rezidentů) hledá cíl pro svůj pobyt v jednom ze čtyř krajů/hl. městě: Praha, Jihočeský kraj, Královehradecký kraj a Jihomoravský

4

Vavrečka, V.: Cestovní ruch v České republice. (In: Analýza vývoje a stavu malého a středního podnikání v ČR a SR – komparace výsledků a perspektiv rozvoje, 1. část – Analýza. VŠEMvs Bratislava a VŠP, a.s. Ostrava, 2012).




Euroregion Praděd

kraj. V MSK hledalo svůj cíl pobytu za rok 2014 něco přes 7,5% rezidentů (domácích turistů) a necelých 1,75% nerezidentů (zahraničních turistů). V roce 2014 došlo na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" k aktualizaci Registru hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ a došlo k revizi dat o kapacitách i návštěvnosti za referenční roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu došlo k přerušení publikování dat v souvislé časové řadě. Nové srovnatelné časové řady jsou publikované od roku 2012 a vztahují se tedy i k roku 2013 a výsledkům za rok 2014. Nerevidované údaje za období 2000 až 2013 jsou nadále umístěny v archivu. Tab. 3 – Podíl krajů na počtu hostů v HUZ za rok 2014: Rezidenti Nerezidenti Celkem Kraj Počet hostů Podíl na ČR Počet hostů Podíl na ČR Počet hostů Podíl na ČR Praha 791 982 10,53% 5 324 033 65,52% 6 116 015 39,09% Středočeský 619 633 8,24% 188 105 2,31% 807 738 5,16% Jihočeský 812 550 10,81% 359 530 4,42% 1 172 080 7,49% Plzeňský 363 986 4,84% 203 353 2,50% 567 339 3,63% Karlovarský 262 568 3,49% 524 149 6,45% 786 717 5,03% Ústecký 284 456 3,78% 149 736 1,84% 434 192 2,78% Liberecký 571 185 7,60% 146 836 1,81% 718 021 4,59% Královehradecký 719 009 9,56% 220 861 2,72% 939 870 6,01% Pardubický 303 044 4,03% 53 267 0,66% 356 311 2,28% Vysočina 385 958 5,13% 67 151 0,83% 453 109 2,90% Jihomoravský 991 811 13,19% 520 180 6,40% 1 511 991 9,66% Olomoucký 384 007 5,11% 110 714 1,36% 494 721 3,16% Zlínský 483 656 6,43% 96 427 1,19% 580 083 3,71% Moravskoslezský 544 493 7,24% 162 027 1,99% 706 520 4,52% ČR 7 518 338 100% 8 126 369 100% 15 644 707 100% Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování

Tab. 4 – Podíl na počtu přenocování hostů v HUZ za rok 2014: Rezidenti Nerezidenti Celkem Kraj Počet hostů Podíl na ČR Počet hostů Podíl na ČR Počet hostů Podíl na ČR Praha 1 391 765 6,65% 13 413 444 60,42% 14 805 209 34,33% Středočeský 1 537 558 7,35% 455 140 2,05% 1 992 698 4,62% Jihočeský 2 458 521 11,75% 764 459 3,44% 3 222 980 7,47% Plzeňský 1 024 891 4,90% 436 537 1,97% 1 461 428 3,39% Karlovarský 1 174 140 5,61% 3 343 518 15,06% 4 517 658 10,48% Ústecký 762 084 3,64% 432 316 1,95% 1 194 400 2,77% Liberecký 1 782 585 8,52% 497 818 2,24% 2 280 403 5,29% Královehradecký 2 318 769 11,08% 754 764 3,40% 3 073 533 7,13% Pardubický 867 772 4,15% 142 152 0,64% 1 009 924 2,34% Vysočina 1 004 291 4,80% 160 685 0,72% 1 164 976 2,70% Jihomoravský 2 096 020 10,02% 920 854 4,15% 3 016 874 7,00% Olomoucký 1 381 398 6,60% 231 724 1,04% 1 613 122 3,74% Zlínský 1 548 093 7,40% 259 218 1,17% 1 807 311 4,19% Moravskoslezský 1 574 077 7,52% 388 251 1,75% 1 962 328 4,55% ČR 20 921 964 100% 22 200 880 100% 43 122 844 100% Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování




Euroregion Praděd

Z pohledu počtu přenocování je situace velmi podobná ukazateli počtu hostů v HUZ. U nerezidentů opět jednoznačně dominuje s podílem 60,4% počtu noclehů hlavní město Praha, následováno Karlovarským krajem (15,06%) s jeho lázeňskými kapacitami. Z pohledu domácích hostů je na prvním místě Jihočeský kraj (11,75%) s kapacitami Šumavy a dvěma památkami UNESCO, následován Královehradeckým krajem (11,08%) s kapacitami Krkonoš. V kontextu s výše uvedenými trendy rozvoje cestovního ruchu ve světě a v Evropě lze konstatovat, že v České republice můžeme identifikovat několik základních slabin, omezujících rozvoj cestovního ruchu. Jedná se zejména o:  standardizaci kvality poskytovaných služeb,  úroveň kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu,  stav suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech,  řízení, organizaci a koordinaci cestovního ruchu v turistických regionech / oblastech5. Základní podmínkou pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury, očekávané úrovně nabízených služeb a zajištění image bezpečné destinace především intenzivní a správně cílený marketing, aktivnější politika na mezinárodních trzích a dobře namixovaná politika integrované marketingové komunikace. Předpokladem úspěchu je dále tvorba konkurenceschopného produktu cestovního ruchu, tedy komplexu vnitřně propojených služeb, který bude vytvořen na míru bedlivě identifikovaným cílovým skupinám. Vytvoření opravdu úspěšného a udržitelného strategického plánu v sektoru cestovního ruchu vyžaduje pohled na turistický produkt očima klienta – turisty, návštěvníka (tvůrce vidí hotel – klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice je ve statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá s úspěchem předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu (s výjimkou Prahy). Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při výběru cílové destinace a při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a nabízené/obdržené kvality. Cestovní ruch v ČR v číslech Tab. 5 – Bilance cestovního ruchu v ČR V mil. Kč Bilance služeb celkem Příjmy Doprava Cestovní ruch Ostatní služby Výdaje Doprava Cestovní ruch Ostatní služby

5

2003

2004

2005

13 236,7

16564,4 36 937,1

2006

2007

2008

2009

2010

2011

45088,4 49 707,1 65 858,7 26 986,3 75 307,9 66 319,0

2012

2013

2014

49835.0

52996,8

55877,4

219 151,1 247 084,8 282 411,4 314 032,3 341 534,3 370 308,5 385 296,4 399 338,0 408 394,4 431920,0 438525,4 522039,3 60 556,3 69 859,0 76 701,5 85 700,7 101 840,5 105 987,3 103 359,4 97 120,4 96 674,7 100782,3 99741,8 117007,9 100 310,1 107 231,8 112 234,4 124 744,2 129 009,3 122 032,3 122 469,9 135 954,0 135 007,0 137815,0

137946 141783,0

58 284,7 69 994,0 103 587,4 110 684,5 110 684,5 142 288,9 159 467,1 166 963,6 176 712,7 193322,7 200837,6 263248,4 205 914,4 230 520,4 245 474,3 268 943,9 291 827,2 304 449,8 358 310,1 324 030,2 342 075,3 382085,0 385528,6 466161,9 33 725,7 47 571,4 56 254,1 62 140,7 73 128,4 75 663,1 75 961,6 78 741,9 84 344,3 85381,2 89357,8 105954,3 54 419,2 58 398,0 57 777,6 62 174,3 73 486,3 77 487,1 77 160,1 77 585,4 80 569,0

84124,4

89909,9 106722,5

117 769,5 124 551,0 131 442,6 144 628,9 145 212,5 151 299,6 205 188,4 167 702,9 177 162,0 212579,4 206620,9 253485,1

MMR ČR. 2013. Podpora regionů a CR: Koncepce, strategie: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 20142020. www.mmr.cz. [Online] 2013. [Citace: 25. červen 2013.] www.mmr.cz.




V mil. Kč Bilance cestov. ruchu

2003

2004

2005

2006

2007

Euroregion Praděd

2008

2009

2010

2011

45 890,9 48 833,8 54 456,8 62 569,9 55 523,0 44 545,2 45 309,8 58 368,6 54 438,0

2012

2013

2014

53690,6

48036,1

35060,5

Zdroj: ČNB, údaje k 31. 3. 2014, Platební bilance od r. 2003.

Bilance cestovního ruchu je v ČR dlouhodobě pozitivní a významný převis příjmů nad výdaji byl zaznamenán i přes pokles zejména na příjmové stránce v „krizových“ letech 2008 a 2009. Podobný je trend i v letech 2010 až 2014, byť v roce 2011 došlo k mírnému poklesu na straně příjmů z cestovního ruchu, ten však byl nahrazen nárůstem v letech 2012 až 2014. Tab. 6 – Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR Rok Rezidenti Nerezidenti 2000 6 090 978 4 772 794 2001 5 877 946 5 405 239 2002 5 672 482 4 742 773 2003 6 270 726 5 075 756 2004 6 158 464 6 061 225 2005 6 025 665 6 336 128 2006 6 289 452 6 435 474 2007 6 281 217 6 679 704 2008 6 186 476 6 649 410 2009 5 953 539 6 032 370 2010 5 877 882 6 333 996 2011 6 183 645 6 715 067 2012 6 482 337 7 164 576 2013 6 558 480 7 309 856 2012* 7 451 773 7 647 044 2013* 7 555 806 7 851 865 2014 7 491 191 8 095 885

Celkem 10 863 772 11 283 185 10 415 255 11 346 482 12 219 689 12 361 793 12 724 926 12 960 921 12 835 886 11 985 909 12 211 878 12 898 712 13 646 913 13 868 336 15 098 817 15 407 671 15 587 076

Zdroj: ČSÚ

* Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" byl aktualizován Registr hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ a došlo k revizi dat o kapacitách i návštěvnosti za referenční roky 2012 a 2013. Z tohoto důvodu dochází k přerušení publikování dat v souvislé časové řadě. Nové srovnatelné časové řady jsou publikované od roku 2012. Nerevidované údaje za období 2000 až 2013 jsou umístěny v archivu.

Rovněž vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních vykazoval dlouhodobý nárůst, jehož zpomalení kopírovalo otřesy v mezinárodním turismu, způsobenými „šokovým“ rokem 2001 (útok atentátníků na Světové obchodní centrum v New Yorku) a světovou hospodářskou krizí v letech 2008 a 2009. Nicméně již rok 2010 zaznamenal opět meziroční nárůst ve výši 1,9%, tažený nerezidenty (u rezidentů došlo k dalšímu meziročnímu poklesu) a rok 2011 zaznamenal meziroční nárůst již o 5,8%, tentokrát podporovaný jak nárůstem počtu nerezidentů (o 7,8%, historicky nejvyšší počet hostů nerezidentů v HUZ), tak nárůstem počtu rezidentů (o 3,5%). Růstový trend vykazovaly i roky 2012 a 2013. Oproti meziročním nárůstům v roce 2012 (rezidenti o 4,83%, nerezidenti o 6,69%, celkově o 5,8%) byly však ty za roky 2013 (rezidenti o 1,4%, nerezidenti o 1,03%, celkově o 1,02%) a 2014 (rezidenti pokles o 0,9%, nerezidenti o 1,03%, celkově o 1,01%) výrazně nižší resp. u rezidentů došlo v roce 2014 dokonce k mírnému poklesu. Z pohledu dlouhodobého vývoje počtu hostů v HUZ byl zlomovým rok 2004, kdy došlo poprvé v historii ČR k situaci, kdy počet zahraniční hostů v HUZ byl vyšší, než počet domácích hostů. Přes výkyvy či otřesy v mezinárodních tocích se tato situace stabilizovala a je platná i v současné době. Graf 2 – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR




Euroregion Praděd

Vývoj počtu hostů v HUZ v ČR 18 000 000 16 000 000 14 000 000

počet hostů

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0

rok Rezidenti

Nerezidenti

Celkem

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Velmi podobný vývoj je patrný u počtu přenocování, kde však si vyšší počet přenocování v HUZ udrželi domácí hosté až do roku 2006 a výjimkou jsou od té doby pouze roky 2009 a 2010. Hlavní příčinu lze v situaci v tomto roce hledat s největší pravděpodobností ve světové hospodářské krizi, která se přece jen projevila ve spořivějším přístupu v mezinárodním cestování a tedy i v krácení počtu zahraničních pobytů. Bez ohledu na absolutní počet nocí a použití původních či revidovaných údajů za léta 2012 a 2013, došlo již k 3. meziročnímu poklesu počtu přenocování u rezidentů, po nárůstu v roce 2013 došlo v roce 2014 k poklesu i u nerezidentů, což způsobilo celkový pokles počtu přenocování za rok 2014. Tab. 7 – Vývoj počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR Rok Rezidenti Nerezidenti 2000 28 602 529 15 597 087 2001 21 867 306 17 254 881 2002 21 540 679 15 569 156 2003 22 832 632 16 510 618 2004 21 800 246 18 980 462 2005 20 725 442 19 595 035 2006 21 357 449 20 090 348 2007 20 220 886 20 610 186 2008 19 296 452 19 987 022 2009 18 915 299 17 746 893 2010 18 542 864 18 365 947

Celkem 44 199 616 39 122 187 37 109 835 39 343 250 40 780 708 40 320 477 41 447 797 40 831 072 39 283 474 36 662 192 36 908 811




Rok 2011 2012 2013 2012* 2013* 2014

Rezidenti 18 810 249 19 045 697 18 596 191 21 484 472 21 163 383 20 836 817

Euroregion Praděd

Nerezidenti 19 424 839 20 521 815 20 719 826 21 793 985 22 144 896 22 110 112

Celkem 38 235 088 39 567 512 39 316 017 43 278 457 43 308 279 42 946 929



Graf 3 – Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR

Vývoj počtu přenocování hostů v HUZ v ČR 50 000 000 45 000 000

Počet přenocování

40 000 000 35 000 000 30 000 000 25 000 000 20 000 000 15 000 000 10 000 000 5 000 000 0

rok Rezidenti

Nerezidenti

Celkem



Tab. 8 – Hlavní důvody návštěvy České republiky zahraničními turisty (červenec–září 2009 / 1. pol. 2015) Podíl zahraničních turistů Podíl zahraničních turistů Hlavní důvod návštěvy 2009 leden – červen 2015 Rekreace, dovolená, volný čas, 54% 65% poznávání Návštěvy příbuzných a známých 18% 12% Obchodní cesta 11% 16%




Hlavní důvod návštěvy Návštěva sportovní, kulturní akce, festivalu Aktivní dovolená (turistika, sport) Účast na kongresu, semináři, veletrhu Zdravotní pobyt, léčení v lázních Nákupy

Euroregion Praděd

Podíl zahraničních turistů 2009

Podíl zahraničních turistů leden – červen 2015

6% 5% 2% 2% 2%

Ostatní 6%

1%

Zdroj: ČCCR – CzechTourism

Tab. 9 – TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice v roce 2012 Pořadí název objektu (tis. n.) kraj 1. Pražský hrad 1 623,0 Praha 2. Zoologická zahrada Praha 1 285,5 Praha 3. AquaPalace Praha 782,0 Praha 4. Židovské muzeum v Praze 553,0 Praha 5. Dolní oblast Vítkovic, Landek Park 533,1 Moravskoslezský 6. Zoologická zahrada Zlín (Lešná) 487,9 Zlínský 7. Národní galerie v Praze 435,2 Praha 8. Zoologická zahrada Ostrava 434,7 Moravskoslezský 9. Zoologická zahrada Plzeň 422,9 Plzeňský 10. Centrum Babylon Liberec 398,5 Liberecký 11. Petřínská rozhledna 376,6 Praha 12. Staroměstská radnice 375,7 Praha 13. Zoologická zahrada Dvůr Králové 370,3 Královéhradecký 14. Zoologická zahrada Olomouc 365,9 Olomoucký 15. Zoologická zahrada Liberec 362,5 Liberecký 16. Zámek a arboretum Průhonice 340,0 Středočeský 17. Státní hrad a zámek Český Krumlov 316,0 Jihočeský 18. Svět miniatur, Sklep strašidel a Slezskoostravský hrad, Ostrava 315,7 Moravskoslezský 19. Státní zámek Lednice - NKP 312,7 Jihomoravský 20. Vojenský historický ústav, Praha 311,0 Praha Zdroj: ČCCR – CzechTourism

Tab. 10 – TOP 30 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice v roce 2014 Pořadí název objektu (tis. n.) kraj 1 Pražský hrad 1 799,3 Praha 2 Zoologická zahrada Praha 1 382,2 Praha 3 AquaPalace Praha 845,3 Praha 4 Dolní oblast Vítkovic, Landek Park, Ostrava 808,9 Moravskoslezský 5 Staroměstská radnice 739,8 Praha 6 Pivovary a expozice Plzeňského Prazdroje 600,0 Plzeňský 7 Zoologická zahrada Zlín (Lešná) 585,1 Zlínský 8 Židovské muzeum v Praze 580,0 Praha 9 Petřínská rozhledna 557,4 Praha 10 Zoologická zahrada Ostrava 540,5 Moravskoslezský 11 Zoologická zahrada Dvůr Králové 464,2 Královéhradecký 12 Centrum Babylon Liberec 428,1 Liberecký 13 Zoologická zahrada Plzeň 427,4 Plzeňský 14 Zoologická zahrada Liberec 414,2 Liberecký




Pořadí

15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

název objektu Národní galerie v Praze Státní zámek Lednice - NKP Státní hrad a zámek Český Krumlov Bludiště na Petříně Zoologická zahrada Olomouc Svět miniatur, Sklep strašidel a Sezskoostravský hrad, Ostrava Kostnice Sedlec, Kutná Hora Stezka v korunách stromů, Lipno Vojenský historický ústav, Praha Botanická zahrada hl. m. Prahy Chrám sv. Barbory, Kutná Hora Zoologická zahrada Jihlava Zoologická zahrada Brno Zoologická zahrada Ohrada, Hluboká nad Vltavou Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm Státní zámek Hluboká nad Vltavou - NKP

Euroregion Praděd

(tis. n.) 380,2 378,1 367,6 363,7 356,9 350,0 340,0 330,7 329,0 301,2 290,0 285,6 274,0 271,0 264,6 263,5

kraj Praha Jihomoravský Jihočeský Praha Olomoucký Moravskoslezský Středočeský Jihočeský Praha Praha Středočeský Vysočina Jihomoravský Jihočeský Zlínský Jihočeský

Zdroj: CzT, http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2014/

V rámci jednotlivých krajů zachycuje nejnavštěvovanější cíle následující tabulka č. 11. Tab. 11 – nejnavštěvovanější turistických cílů v České republice v roce 2014 kraj

Kostnice Sedlec, Kutná Hora Státní hrad a zámek Český Krumlov Plzeňský prazdroj

2. místo Zoologická zahrada Praha Chrám sv. Barbory, Kutná Hora Stezka v korunách stromů, Lipno ZOO Plzeň

Pardubický

Hrad Loket Památník Terezín ZOO Dvůr Králové Východočeské muzem v Pardubicích

Zámek Bečov nad Teplou ZOO Chomutov Zámek Dětenice Soubor lidových staveb Vysočina, Hlinsko

Vysočina

ZOO Jihlava

Státní zámek Telč

Olomoucký

ZOO Olomouc

Muzeum umění Olomouc

Jihomoravský

Státní zámek Lednice

ZOO Brno Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. R.

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Královéhradecký

1. místo Pražský hrad

Zlínský

ZOO Zlín (Lešná) Dolní oblast Vítkovic a Moravskoslezský Landek Park, Ostrava

ZOO Ostrava

3. místo AquaPalace Praha Zámek a arboretum Průhonice ZOO Ohrada, Hluboká nad Vltavou Techmania Centrum Plzeň Jan Becher muzeum Karlovy Vary Edmundova soutěska Státní zámek Ratibořice Státní zámek Litomyšl Muzeum Vysočiny v Jihlavě (hrad Rotštejn) Vlastivědné muzeum v Olomouci Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně Slezskoostravský hrad a MiniUni, Ostrava

Zdroj: CzT, http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2014/

4.3 Vývojové trendy cestovního ruchu v MSK Vývoj cestovního ruchu v MSK lze rozdělit do několika období, která byla formována jak vnějšími (objektivními) jevy, tak vnitřními (subjektivními) jevy. Tab. 12 – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních MSK v letech 2000 - 2014




Rok / Měsíc 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2012* 2013* 2014

Rezidenti 540 800 546 113 529 356 538 588 489 342 488 570 496 768 510 870 503 812 472 404 426 048 461 043 475 406 469 645 545 718 540 988 542 734

Euroregion Praděd

Nerezidenti 96 688 121 309 138 296 118 220 107 949 107 560 112 668 132 046 136 316 113 290 101 332 111 263 131 859 136 372 153 028 157 223 160 275

Celkem 637 488 667 422 667 652 656 808 597 291 596 130 609 436 642 916 640 128 585 694 527 380 572 306 607 265 606 017 698 746 698 211 703 009



Graf 4 – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK v letech 2000 – 2014

Vývoj počtu hostů v HUZ v MSK 800 000 700 000

počet hostů

600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

Rezidenti

Nerezidenti

Celkem


Z vývoje počtu hostů v HUZ Moravskoslezského kraje je patrné, že ani zlepšené výsledky střední a východní Evropy a ČR jako celku se pozitivně nepromítly do vývoje počtu turistů přijíždějících do




Euroregion Praděd

regionu. Pozitivní trend středoevropského regionu se v rámci MSK projevil v roce 2010 zpomalením negativního trendu nastartovaného od roku 2008 a v roce 2011 mírným růstem celkového počtu hostů, který se přiblížil výsledkům krizového roku 2009. Jistým náznakem zlepšení se jevily výsledky roku 2011 (alespoň dle statistik hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, nicméně ve srovnání s vývojem v regionu střední a východní Evropy a v ČR celkem i malé oživení bylo stále pouze pomalejším ztrácením pozic (podílu na trhu). Růst zaznamenal MSK i v roce 2012, avšak následující rok 2013 přináší opět pokles celkového počtu hostů v HUZ a to zejména díky propadu tuzemské klientely, což se nepodařilo v celkovém hodnocení vyvážit ani růstem počtu nerezidentů. Celkový skokový nárůst absolutních počtů hostů od roku 2012 je primárně zapříčiněn změnou metodiky výpočtů (viz poznámka pod následující tabulkou), trendově lze však vývoj považovat za adekvátní. Slibná čísla přináší rok 2014, vykazující nárůsty jak u rezidentů, tak i u nerezidentů. Tab. 13 – Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních MSK v letech 2000 - 2014 Rok / Měsíc Rezidenti Nerezidenti Celkem 2000 2 772 416 334 931 3 107 347 2001 2 187 049 376 129 2 563 178 2002 2 165 127 410 536 2 575 663 2003 2 084 989 349 260 2 434 249 2004 1 830 422 287 136 2 117 558 2005 1 751 583 313 688 2 065 271 2006 1 726 761 328 943 2 055 704 2007 1 690 871 345 335 2 036 206 2008 1 595 485 333 284 1 928 769 2009 1 570 607 280 650 1 851 257 2010 1 469 820 264 112 1 733 932 2011 1 530 637 277 997 1 808 634 2012 1 470 344 324 017 1 794 361 2013 1 354 816 365 556 1 720 372 2012* 1 640 481 374 730 2 015 211 2013* 1 530 990 416 571 1 947 561 2014 1 563 795 381 461 1 945 256 Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování


Ještě dramatičtěji se pokles výsledků cestovního ruchu v závěru první dekády 21. století v MSK projevil v počtu přenocování hostů v HUZ v kraji. Podobně jako u počtu hostů byl i pokles v počtu přenocování strmější u rezidentů (tedy domácích turistů). Určitým pozitivním obratem se jeví výsledky za rok 2011, kde došlo k mírnému meziročnímu nárůstu jak u rezidentů, tak u nerezidentů, nicméně v porovnání s výsledky za ČR jako celek je tento nárůst u rezidentů vyšší, u nerezidentů nižší cca o 2%. Vývoj za roky 2012 a 2013 je vzhledem ke dvojím sadám dat problematické posuzovat. Dle původních dat byl vývoj jednoznačně klesající co do počtu přenocování (v roce 2012 pokles o 3,94% u rezidentů, o 0,79% celkem, v roce 2013 pokles o 7,86% u rezidentů, o 4,12% celkem). Tento pokles je zapříčiněn zejména poklesem počtu přenocování u domácích turistů (rezidentů) a mírnými přírůstky počtu zahraničních turistů (nerezidentů, v roce 2012 o 16,55% a v roce 2013 o 12,82%), které celkový pokles přenocování v HUZ v MSK jen mírní. Dle revidovaných dat (označeny v tabulce *) došlo mezi lety 2011 a 2012 ke skokovému nárůstu, již v následujícím roce 2013 však došlo opět k poklesu. Rok 2014 přináší u rezidentů slibnější výsledky, které však vzhledem k poklesu počtu přenocování u nerezidentů v celkovém součtu nestačily zastavit další meziroční pokles.




Euroregion Praděd

Graf 5 – Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK

Vývoj počtu přenocování hostů v HUZ v MSK 3 500 000

počet přenocování

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

Rezidenti

Nerezidenti

Celkem


4.4 Zahraniční hosté v ČR a v MSK Vzhledem k omezeným informacím a datům, vážícím se k zahraničním návštěvníkům a turistům v TO Jeseníky – východ, byly převzaty základní data a informace z šetření, realizovaných ve zdrojových zemích výzkumnými agenturami za celou ČR. Z pohledu zahraničních turistů tvoří pro MSK a TO Jeseníky-východ strategické cílové skupiny turisté z následujících zemí:  Polsko – sousedící stát, s významnými historickými vazbami a s ověřenou vysokou návštěvností, dobrá dosažitelnost silniční a železniční přepravou.  Německo – sousedící stát, s významnými historickými vazbami a s ověřenou vysokou návštěvností, významný cílový trh, dobrá dosažitelnost silniční a železniční přepravou.  Slovensko – sousedící stát s významnými historickými vazbami a s ověřenou vysokou návštěvností, významný cílový trh, dobrá dosažitelnost silniční a železniční přepravou.  Francie – stát ze západní Evropy, s významnými historickými vazbami, horší dosažitelnost silniční a železniční přepravou, od roku 2012 přímé letecké spojení Ostrava – Paříž.  Velká Británie - stát ze západní Evropy, s významnými historickými vazbami, horší dosažitelnost silniční a železniční přepravou, od roku 2013 přímé letecké spojení Ostrava – Londýn. 4.4.1 Polsko Z pohledu příjezdových cílových trhů jsou strategickou cílovou skupinou zejména turisté a návštěvníci z Polska. Aktuální informace z tohoto trhu a trendy:  V roce 2013 mezi nejnavštěvovanější turistické destinace patřily tyto země v následujícím pořadí: 1. Německo, 2. Velká Británie, 3. Itálie, 4. ČR. Z konkurenčních států se Rakousko umístilo na 9. místě, Slovensko na 10. místě. Německo a Itálie se také objevují na předních pozicích jako země, do nichž Poláci cestují za prací či návštěvou příbuzných. U ČR se tyto typy










Euroregion Praděd

výjezdů neobjevují, zdroj: active group 2013. Obecně je známo, že Německo a Itálie jsou země populární pro sezonní práci. Údaje pro rok 2014 nejsou zatím k dispozici. Změnu chování polských turistů odhalila letošní analýza největšího polského slevového portálu Groupon. Dle výsledků byl zaznamenán největší zájem o pěší horskou turistiku a nejpopulárnějsí byly nabídky od hotelů s balíčkem služeb. Dle Ivany Bílkové, ředitelky ZZ Polsko: „ Je to výzva pro české poskytovatele služeb v cestovním ruchu, období, kde se již skončila letní dovolená a ještě nezahájila zimní. … Budeme-li mít konkrétní nabídky, můžeme adresněji je dostat ke konečnému uživateli, pozici na trhu je nutné budovat, nespoléhejme, že si nás někdo najde bez naší snahy.“ Analýza probíhala od března do června a z celkového počtu 750 turistických nabídek bylo 39% zahraničních. Kromě toho se ukázalo, že největším klientem jsou ženy ve věku 25-45 let, obyvatelky větších měst, které vydělávají více než průměrný plat. Samostatná organizace dovolené a použití vlastního automobilu se v Polsku stává viditelným trendem. Českou republiku v letošním roce plánuje navštívit více než 20 procent Poláků. Dovolená vlastním autem se v Polsku stává hitem. Odhodlání vyjet vlastním dopravním prostředkem deklarovalo v nedávném výzkumu až 60 % lidí. Důvodem vlastní dopravy jsou především svoboda, časová disponibilita či možnost navštívit místa dle vlastního výběru. Jediná země, která Polsko předběhla v počtu výjezdů, byla Francie. „Na polském trhu je v letošním roce patrný trend k samostatnému plánování dovolené. Ukazuje se, že Poláci rádi nakupují a plní své kufry dobrým jídlem či vínem, ale i nespočtem suvenýrů,“ říká Ivana Bílková, ředitelka zahraničního zastoupení ve Varšavě. Dle výzkumu společnosti StenaLine patří mezi nejčastěji navštívené destinace právě Česká republika. V letošním roce ji plánuje navštívit více než 20 % Poláků. „Česká republika je pro polský trh zajímavá z několika důvodů. Je to sousední země s dobrou infrastrukturou a vysokou koncentrací UNESCO památek. Poláky také přitahují malá městečka s atmosférou a v poslední řadě i gastronomické akce. Zároveň je pro ně důležitým faktorem bezpečnost destinace, přičemž České republice celosvětově patří z tohoto hlediska 11. místo,“ upřesňuje Bílková. Rostoucí zájem Poláků o Českou republiku potvrzuje také loňský rekordní počet návštěvníků. Více než 450 000 turistů znamená nárůst o 6,4 % oproti roku 2013. Průměrná délka pobytu návštěvníků z Polska je tři dny, což je srovnatelné s dalšími sousedními státy. Motivace cest do ČR: sousední země, rozvinutá infrasktruktura, finanční dostupnost, kulturní místa, cyklistické stezky, bezpečnost a stále častěji gastronomie.

4.4.2 Německo Významnou cílovou skupinou zejména z pohledu historických vazeb jsou návštěvníci z Německa. Aktuální informace z tohoto trhu a trendy:  Rostoucí zájem o aktivní dovolenou - pěší + cyklo turistika stala lifestylovou záležitosti - plně v trendu  Motivace cest do ČR: Německo představuje nejvýznamnější zdrojový trh pro incoming do České republiky. Němce motivuje především levné ubytovací zařízení, léčebné a levné lázeňství, zlepšující se infrastruktura v českých lyžařských areálech a regionech, gastronomické speciality, unikátní turistické produkty, nárůst luxusních hotelů a resortů. Důležitý faktor při rozhodování je pro německého turistu: poměr cena x kvalita.




Euroregion Praděd

4.4.3 Slovensko Významnou cílovou skupinou zejména z pohledu historických vazeb, kulturních a jazykových vazeb jsou návštěvníci ze Slovenska. Aktuální informace z tohoto trhu a trendy:  Na Slovensko postupně přichází trend aktivních seniorů. Potvrzuje to i Svetlana Tarageľová se slevového portálu ZlavaDna.sk, která tvrdí, že mezi seniory jsou populární především relaxační a léčebné pobyty. Stále víc se zajímají o aktivní trávení volného času a doplňkovou péči o zdraví. (Zdroj: http://cestovanie.pravda.sk/cestovny-ruch/clanok/334593-naslovensko-prichadza-trend-aktivnych-seniorov/)  Stále více lidí využívá při hledání dovolené internet. Podle Tibora Bajaníka z CK Fifo 76 % využívá internet jako zdroj informací, online si dovolenou zakoupí pouze 15 % cestujících. (Zdroj: Top Trend v cestování, květen 2014)  Podle posledního zveřejněného průzkumu Eurobarometr cestovala polovina oslovených Slováků za sluncem a mořem, 32 % upřednostnilo přírodní turistiku, 28 % cestovalo za kulturou nebo v rámci náboženských poutí, 22 % se zúčastnilo městských poznávacích zájezdů, wellness pobytů 21 %, za extrémním sportem vycestovalo 11 % a 9 % jelo za hranice kvůli festivalům a sportovním událostem. (Zdroj: http://www.euractiv.sk/regionalnyrozvoj/clanok/cestovny-ruch-v-europe-rastol-a-dalej-bude-022051). Kromě toho roste zájem o pobyty s all inclusive, letecká doprava stoupá na úkor individuální dopravy a převažují především týdenní pobyty. (Zdroj: Top Trend v cestovaní, máj 2014).  Motivace cest do ČR: návštěva rodiny, přátel a známých, přírodní krásy, kultura a historické památky, služební cesty.

5 Trendy a vývoj poptávky v TO Jeseníky - východ Základními ukazateli poptávky jsou vývoj počtu turistů a délka jejich pobytu v cílové destinaci. Dle metodiky ČSÚ zde použijeme pro počet turistů ukazatel „počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních“ a pro délku pobytu „průměrná doba pobytu ve dnech“. Z pohledu hodnocení samotného řešeného území budeme vycházet zejména z monitoringu návštěvníků. Vývoj poptávky se statisticky lépe eviduje u větších územních celků, shodných se statistickými jednotkami ČSÚ, jako je např. ČR, kraje, turistické regiony. Statistická data zpracovaná za TO Jeseníkyvýchod jsou na ČSÚ k dispozici ve formě jednotlivých ORP. Lze tedy nasčítat data dle dotčených ORP či okresů. Tab. 14 - Počet hostů a počet přenocování v HUZ TO Jeseníky-východ Stav k 31.12.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet příjezdů hostů

134 771 137 445 144 051 134 354 118 840 113 676 112 079 109 019 106 182 94 807

z toho z toho Počet z toho z toho rezidenti nerezidenti přenocování rezidenti nerezidenti

118 371 116 324 115 458 113 681 102 292 99 152 97 292 96 550 94 443 87 359


16 400 21 121 28 593 20 673 16 548 14 524 14 787 12 469 11 739 7 448

678 365 574 052 578 425 584 214 495 443 450 838 403 030 368 258 330 216 315 300

622 575 510 495 501 327 521 353 445 903 406 639 355 506 331 833 297 874 295 779

55 790 63 557 77 098 62 861 49 540 44 199 47 524 36 425 32 342 19 521

Průměrný Průměrná počet doba pobytu přenocování

5 4,2 4 4,3 4,2 4 3,6 3,4 3,1 3,3

6 5,2 5 5,3 5,2 5 4,6 4,4 4,1 4,3



Stav k 31.12.

2010 2011 2012 2013 2014


Euroregion Praděd


88 059 80 395 88 660 82 872 118 694 108 262 122 617 110 255 111 638 102 361

7 664 5 788 10432 12362 9277

295 599 295 730 365 719 378 787 355 044

274 886 280 397 339 818 347 802 332 215

Průměrný Průměrná počet doba pobytu přenocování

20 713 15 333 25901 30985 22829

3,4 3,3 3,1 3,1 3,2

4,4 4,3 4,1 4,1 4,2

Pramen : ČSÚ, vlastní zpracování

Z tabulky je patrné, že počet přijíždějících hostů do TO Jeseníky-východ měl až do roku 2010 klesající tendenci. Pokles nabral na razanci zejména po roce 2008, lze předpokládat, že hlavním důvodem zrychlení poklesu bude projev světové hospodářské krize. Situace se začala měnit počínaje rokem 2011, kdy až do roku 2013 dochází k neustálému nárůstu jak počtu hostů, tak počtu přenocování. Rok 2014 je po tříletém růstu prvním rokem, vykazující poklesy napříč všemi ukazateli. Dle detailních statistik dle jednotlivých měsíců je patrné, že propad primárně zapříčinila velmi špatná zima 2013/2014, kdy celý první kvartál roku 2014 vykazuje znatelné poklesy a ani následné rostoucí výsledky za 2. a 3. kvartál nestačily zvrátit celkový pokles jak v ukazateli počtu hostů, tak v ukazateli počtu přenocování. Výrazný pokles je patrný u nerezidentů (25% pokles u počtu hostů a téměř 27% pokles u počtu přenocování. I toto je jeden z důvodů, proč je potřeba se výrazněji zaměřit na hraniční trhy. Tab. 15 – Vývoj počtu hostů a počtu přenocování v HUZ TO Jeseníky-východ Index

2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 2013/2012 2014/2013



101,98% 98,27% 104,81% 99,26% 93,27% 98,46% 88,45% 89,98% 95,65% 96,93% 98,60% 98,12% 97,27% 99,24% 97,40% 97,82% 89,29% 92,50% 92,88% 92,03% 100,68% 103,08% 133,88% 130,64% 103,31% 101,84% 91,05% 92,84%

128,79% 135,38% 72,30% 80,05% 87,77% 101,81% 84,32% 94,15% 63,45% 102,90% 75,52% 180,23% 118,50% 75,04%

84,62% 100,76% 101,00% 84,81% 91,00% 89,40% 91,37% 89,67% 95,48% 93,75% 100,04% 123,67% 103,57% 93,73%

82,00% 98,20% 103,99% 85,53% 91,19% 87,43% 93,34% 89,77% 99,30% 92,94% 102,00% 121,19% 102,35% 95,52%

113,92% 121,31% 81,53% 78,81% 89,22% 107,52% 76,65% 88,79% 60,36% 106,11% 74,03% 168,92% 119,63% 73,68%

Průměrný Průměrná počet doba přenocování pobytu

84,00% 95,24% 107,50% 97,67% 95,24% 90,00% 94,44% 91,18% 106,45% 103,03% 97,06% 100,00% 96,97% 100,00%

86,67% 96,15% 106,00% 98,11% 96,15% 92,00% 95,65% 93,18% 104,88% 102,33% 97,73% 100,00% 97,67% 100,00%

Pramen : ČSÚ, vlastní zpracování




Euroregion Praděd

Graf 6 – Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v TO Jeseníky-východ

Počet hostů v HUZ v TO Jeseníky-východ 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Hosté celkem

2007

2008

2009

Rezidenti

2010

2011

2012

2013

2014

Nerezidenti


Graf 7 – Vývoj počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v TO Jeseníky-východ

Počet přenocování hostů v HUZ v TO Jeseníkyvýchod 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Hosté celkem

2007

2008

Rezidenti

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Nerezidenti





Euroregion Praděd

6 Metodika výzkumu zahraničních hostů V souladu se zadávací dokumentací byla vytvořena metodika výzkumu, která umožňuje dosažení výzkumného cíle a získání dostatečného množství dat pro formulaci relevantních závěrů a doporučení směrem k místním aktérům cestovního ruchu turistické oblasti Jeseníky - východ.

6.1 Popis výzkumného problému pro dotazníkové šetření Z výsledků sekundárního šetření je zřejmé, že celková návštěvnost turistické oblasti Jeseníky – východ měla až do roku 2010 klesající tendenci, a to z hlediska počtu návštěvníků, celkové doby strávené v TO, spokojeností se službami v CR, motivace k návštěvě TO apod. Od roku 2011 se ukazují dle statistik pozitivní trendy, což však zejména v kontextu s méně úspěšným vývojem ukazatelů za celé území MSK podporuje požadavek na kvalitní informace o vývoji na cílových trzích. Zejména výsledky za rok 2014 potvrzují potřebu efektivnějšího zaměření na zahraniční trhy. Nerezidentů totiž v roce 2014 přijelo do TO Jeseníky - východ oproti roku 2013 výrazně méně (o 25%) a ještě méně zde strávili nocí (pokles o téměř 27%). Dlouhodobě jsou zahraniční hosté (návštěvníci i turisté) nezanedbatelným segmentem návštěvníků TO. Strategickými zahraničními trhy jsou zejména Polsko, Německo, okrajovými trhy to jsou potom hosté z jiných zemí (ve sledovaném období ze Slovenska, Velké Británie, Holandska, Itálie, Slovinska a Estonska). Z tohoto důvodu se projekt/výzkum zaměřuje na zahraniční návštěvníky s cílem zkvalitnit nabídku služeb cestovního ruchu a tím zvýšit atraktivitu TO pro zahraniční návštěvníky a turisty. Vzhledem k tomu, že rozvoj, resp. úpadek cestovního ruchu je poměrně složitý socioekonomický problém, byl výzkum zaměřen na odhalení souvislostí mezi motivací pro návštěvu TO Jeseníky – východ a spokojeností klientů s návštěvou TO.

6.2 Sběr dat Za základní metodu pro sběr dat bylo využito dotazování, výzkumnou techniku představoval tištěný dotazník (PAPI) a hloubkové rozhovory se zástupci poskytovatelů služeb. Dotazník byl v souladu se zadávací dokumentací zpracován v třech jazykových mutacích – v polštině (pro polskou klientelu), němčině (pro německy mluvící klientelu) a angličtině (pro návštěvníky z ostatních zemí), viz přílohy. Náročnost dotazníku byla konstruována tak, aby umožnila samostatné vyplnění dotazníku respondentem, aniž by byla potřeba asistence, a zároveň svým rozsahem nebyla pro respondenta demotivující. V souladu s definovaným výzkumným problémem obsahuje dotazník následující části:  Základní identifikace návštěvníka TO (zejména zdrojová země, forma dopravy, doprovod)  Motivace pro návštěvu TO (poznání, turistika, služební cesta, tranzit apod.)  Hodnocení spokojenosti se službami dané TO. Struktura dotazníku byla totožná se strukturou dotazníku z roku 2014, aby bylo možno výsledky z obou let případně porovnat. Sběr dat probíhal v období červen - srpen 2015. Distribuce dotazníků byla zajišťována ve spolupráci se zadavatelem projektu tak, aby teritoriálně pokryla co největší část TO Jeseníky - východ. Výběr respondentů byl prováděn náhodně s tím, že všichni respondenti měli stejnou pravděpodobnost dostat se do výběrového respondentského vzorku. Jednalo se o zahraniční hosty hromadných ubytovacích zařízení v TO Jeseníky - východ, která jsou partnery RP a splňují požadavky směrnice č. 7/2011 pro zařazení ubytovacích a doplňkových služeb nebo místních výrobků do regionálních turistických produktů turistické oblasti Jeseníkyvýchod. Významným atributem výběru respondentů byla i ochota zúčastnit se šetření. Celkem bylo rozdáno 250 dotazníků (250 ks, 150 PL, 50 D, 50 AJ), vyplněných dotazníků bylo vráceno 174, 165 bylo vyplněno správně.




Euroregion Praděd

Druhou metodou sběru dat byly řízené hloubkové strukturované rozhovory v rozsahu přibližně 15-20 minut. Rozhovory byly zaměřeny na zkušenosti ubytovatelů a provozovatelů atraktivit se zahraniční klientelou a proběhlo v období červen - srpen 2015. Předmětem rozhovorů byly následující oblasti:        

zjištění podílu zahraničních hostů na celkovém počtu hostů, srovnání dvou posledních zimních sezon (2013/2014 a 2014/2015) z pohledu množství a spokojenosti zahraničních hostů, popis typických zahraničních hostů (kdo je v daném zařízení typickým zahraničním návštěvníkem, odkud přijíždí, jak přijíždí, s kým přijíždí), jaké jsou důvody příjezdu a jaká očekávání zahraniční hosté spojují se svým pobytem v destinaci, spokojenost zahraničních hostů s pobytem v zařízení / v destinaci, spokojenost aktérů cestovního ruchu v TO Jeseníky - východ s množstvím a strukturou zahraničních hostů, bariéry dalšího růstu počtu zahraniční klientely v TO Jeseníky – východ z pohledu aktérů cestovního ruchu, plány aktérů cestovního ruchu v TO Jeseníky - východ vůči zahraniční klientele v budoucnu.

Celkem bylo uskutečněno 9 rozhovorů.

6.3 Vyhodnocení dat Získaná data z dotazníku byla zpracována programem SPSS IBM Statistics. Pro prozkoumání vztahů mezi jednotlivými proměnnými a statistické zpracování dat, byly použity metody deskriptivní statistiky (tabulky četností, výpočet středních hodnot, rozpětí kvantity). Následně byly kvantitativní výsledky interpretovány a formulovány konkrétními návrhy a doporučeními pro zadavatele výzkumu v podobě závěrečné výzkumné zprávy. Výsledky hloubkových rozhovorů byly zobecněny a jsou uvedeny v kapitole 7. této zprávy. Výzkumná zpráva byla zpracována v tištěné i elektronické formě a dále v prezentační formě pro potřeby seminářů, workshopů či konferencí.

6.4 Realizace výzkumu V rámci přípravy a realizace výzkumu byly v souladu se zadáním realizovány následující kroky: • Byla zpracována metodika výzkumu (viz kap. 6 této zprávy). • Byl zpracován a přeložen dotazník, a to do 3 jazyků (do PL, D, AJ). • Proběhla setkání se zástupci ubytovacích zařízení a těmto vybraným 7 certifikovaným ubytovacím zařízením byly distribuovány dotazníky. • Převedení dotazníků do elektronické podoby a vložení do programu IBM Statistics SPSS. • Proběhlo základní vyhodnocení sesbíraných dotazníků.

6.5 Vyhodnocení výzkumu Struktura vyhodnocení výzkumu vychází ze struktury dotazníku. 1. Pocházíte z:




Euroregion Praděd

28,0 Polsko

48,4

Německo jiné

23,6

Z grafu vyplývá, že největší počet zahraničních návštěvníků přijíždělo ve sledovaném období do turistické oblasti z Polska (48,4%), dále následuje Německo (23,6%). 28% návštěvníků bylo z jiných zemí (ze Slovenska, Velké Británie, Nizozemí). U ostatních zemí (Itálie, Slovinska, Švýcarska a Estonska), šlo o vyjádření 2 nebo méně respondentů. Zastoupení jiných zemí (otázka 1)

Slovensko

20

Velká Británie

14

Nizozemí

4

0


5

10

15

20

25



Euroregion Praděd

2. Která místa v České republice jste již při nynějším pobytu navštívil(a) nebo hodláte ještě navštívit? Dlouhé Stráně

22

Jeseník

16

Velké Losiny

15

Krnov

11

Olomouc

10

Karlova Studánka

10

Javorník

9

Vidnava

8

Šumperk

8

Bruntál

8

Praha

7

Jeseníky

7

Praděd

6

Opava

6

lázně (uvedeno jako "spa")

5

Zlatý Chlum Jeseník

4

Kouty nad Desnou

4

Jindřichův Hradec

4

Karlov

3

Rýmařov

3

Vrbno p. Pradědem

3

Jižní Morava

3

Jižní Čechy

3

Červená Voda

2

Malá Morávka

2 0

5

10

15

20

25

V grafu jsou uvedena místa, která respondenti během své návštěvy (nejen Jeseníky -Východ) navštívili. Uvedena jsou pouze místa, která byla respondenty označena alespoň 3 a 2x (dalších 11 míst bylo uvedeno 1x).




Euroregion Praděd

3. Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování?

16,0

17,2 do 100 km 101 až 500 km 501 až 1000 km

24,5

nad 1000 km 42,3

Pokud jde o vzdálenost z místa bydliště, nejvíce návštěvníků turistické oblasti přijíždí z bližšího okolí (42,3%). 24 % má vzdálenost bydliště mezi 501 až 1000 km a z nejvzdálenějších míst nad 1000 km přijelo 16% hostů. 4. Jak jste sem přicestovali? 2,7

17,3 autem (popř. na motocyklu)

1,3

vlakem autobusem - se zájezdem

9,3

na kole 69,3

jinak

Největší počet respondentů přijelo do turistické oblasti autem (69,3%), následuje doprava na kole (17,3%), vlakem (9,3%), jiným způsobem 2,7%. Z hlediska výzkumu je dobré, že autobusem se zájezdem přicestovalo pouze 1,3% návštěvníků, protože tyto skupiny jsou velmi často homogenní (věk, cíl pobytu, příjmová kategorie), což by mohlo výsledky šetření zkreslit. Překvapivá je skupina návštěvníků, která do turistické oblasti přijíždí na kole. Z vyhodnocení vyplývá, že se jedná o 1-denní návštěvy, případně o cykloturisty, kteří turistickou oblastí projíždějí.




Euroregion Praděd

5. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?

13,8

15,1

jednodenní - bez noclehu 1 až 2 noclehy (např. víkendový) 3 až 7 noclehů (např. týdenní) 30,2

delší

40,9

40,9% návštěvníků strávilo v turistické oblasti 3-7 nocí, následuje kategorie s délkou pobytu s 1-2 noclehy (15,1%) a kategorie bez noclehu (15,1%). Více než 7-denních pobytů je 13,8%. 6. Už jste někdy navštívil(a) tento region?

36,6 42,8

ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát ano, byl(a) jsem zde už vícekrát

20,7

Téměř polovina respondentů (42,8%) navštívila turistickou oblast poprvé, vícekrát ji navštívilo 36,6%, v případě opakované návštěvy 1 až 3 krát jde o 20,7%.




Euroregion Praděd

7. S kým jste sem přijel(a)?

18,5 24,7

sám /sama s partnerem, s partnerkou, přáteli, známými apod.

11,1

s malými dětmi (dítětem (alespoň jedno předškolního věku) se staršími dětmi/dítětem (školního věku)

45,7

Téměř polovina respondentů (45,7%) uvádí, že do turistické oblasti přicestovali s partnerem/partnerkou/přáteli. 24,7% respondentů navštívilo destinaci bez doprovodu, 18,5% se starším dítětem/dětmi a 11,1% alespoň s jedním dítětem. 8. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: turistika a sport

37,3

relaxace

21,1

poznání

15,5

práce

9,9

návštěva

7,5

tranzit

3,7

zdraví

3,7

zábava

1,2 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

50,0

Za převažující důvod návštěvy turistické oblasti Jeseníky – východ lze považovat turistiku a sport (37,3%), relaxaci (21,1%) a poznání (15,5%). Ostatní důvody jsou méně časté.




Euroregion Praděd

9. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? pěší turistika

58,8

cykloturistika, horská cyklistika

31,5

poznávací turistika

24,8

koupání, vodní sporty

23,6

péče o fyzickou a duševní kondici

18,8

církevní turistika

8,5

společenský život a zábava

7,3

jiný aktivní sport, který provozujete

7,3

lyžování, zimní sporty

6,1

návštěvy sportovních akcí

3,6

návštěvy kulturních akcí

2,3

venkovská turistika

1,2 0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

Mezi konkrétní aktivity, které návštěvníky do TO lákají, jednoznačně dominuje pěší turistika (58,8%). Následuje cykloturistika a horská cyklistika (31,5%), poznávací turistika je zastoupena 24,8%, koupání a vodní sporty 23,6% a zvyšování kondice 18,8%. Ostatní aktivity jsou zastoupeny méně než 10%, zimní aktivity nejsou pro dané (letní) období relevantní, přesto 6,1% dotazování určilo i lyžování a zimní sporty jako jedny z nejlákavějších aktivit v TO Jesenky – východ. 10. Co pro Vás bylo hlavním impulsem pro návštěvu tohoto regionu?




Euroregion Praděd

50,0 45,0 40,1 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0

23,7 16,4

15,0 10,0 5,0

6,6

5,3

3,9

2,6

1,3

0,0

Hlavními impulsy pro návštěvu regionu byla předchozí návštěva, dobrá zkušenost z ní (40,1%), doporučení přátel a blízkých (23,7%) a informace z webových stránek Jeseníků (16,4%). Ostatní motivy byly méně důležité.




Euroregion Praděd

11. Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu?

19,4 31,5 ano–v brzké době (do půl roku) 7,3

ano - ale někdy později spíše ne nevím, nedokážu říci

41,8

41,8% respondentů uvažuje v budoucnu o opakované návštěvě regionu, 31,5% hodlá navštívit region do půl roku, 19,4% nedokáže odpovědět. Je sympatické, že jen 7,3% respondentů neuvažuje v budoucnu o opakované návštěvě regionu. 12. Jak jste celkově spokojen(a) s místem Vašeho výletu/pobytu)?

5,0

19,3 velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen

75,8

Celková spokojenost s místem pobytu/výletu v kategorii velmi spokojen činí 75,8%, v kategorii spíše spokojen 19,3%, kategorii spíše nespokojen zvolilo jen 5,0 % dotazovaných.




Euroregion Praděd

13. Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v tomto regionu? ubytovací služby

1,42

úroveň veřejného stravování

1,48

úroveň personálu ve službách cest. ruchu

1,54

služby pro cykloturisty

1,60

cenová úroveň služeb

1,70

služby pro lyžaře/snowboardisty/sáňkaře

1,71

péče o čistotu a pořádek

1,71

služby pro motoristy

1,79 1,00

2,00

3,00

4,00

Respondenti mohli na tuto otázku odpovědět ve škále: 1 velmi dobře, 2 spíše dobře, 3 spíše špatně, 4 velmi špatně, 5 neumím posoudit. Z výsledků je zřejmé, že celkově jsou respondenti se službami spokojeni v kategorii velmi dobře – spíše dobře. 14. Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto regionu? rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

1,42

rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

1,45

příležitosti pro zábavu a společenské vyžití

1,91

nákupní možnosti (prodejní síť)

1,92

vybavení regionu pro sportovní aktivity

1,93

dostupnost regionu hromadnou dopravou

2,00

dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště)

2,01

vybavenost regionu atrakcemi pro děti

2,10 1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

Respondenti měli stejnou škálu odpovědí jako v předcházející otázce : (1 velmi dobře, 2 spíše dobře, 3 spíše špatně, 4 velmi špatně, 5 neumím posoudit). Z odpovědí vyplývá, že respondenti jsou spokojeni velmi dobře – spíše dobře pouze v prvních dvou subotázkách, zbytek subodpovědí je v kategorii spíše dobře, za zamyšlení stojí dostupnost regionu hromadnou dopravou, dopravní infrastruktura a vybavenost regionu atrakcemi pro děti. .




Euroregion Praděd

15. Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? přátelskost místních lidí k návštěvníkům

1,52

poskytování informací o regionu

1,55

místní orientační značení (směrovky, tabule)

1,60

péče o bezpečnost návštěvníků

1,71

péče o životní prostředí

1,73

péče o památky a turistické atraktivity

1,76

nabídka programů pro volný čas

1,88

drobný prodej (občerstvení, suvenýry, stánky)

2,12 1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

Pro hodnocení jednotlivých složek péče o rozvoj cestovního ruchu měli respondenti stejnou škálu odpovědí jako v předcházející otázce: 1 velmi dobře, 2 spíše dobře, 3 spíše špatně, 4 velmi špatně, 5 neumím posoudit. Nejlepšího průměrného hodnocení dosáhla kategorie „přátelskost místních lidí k návštěvníkům“, „poskytování informací o regionu“ a „místní orientační značení“. Nejhůře z nabízených možností respondenti hodnotili možnosti drobného prodeje.




Euroregion Praděd

17. Využil(a) jste některé informace z následujících zdrojů? Informace od personálu ve službách

46,2

Internet: vyhledávače (Google atd.)

41,8

Turistická informační centra

40,0

9,2

44,6

17,9

40,3

11,4

48,6

Internet: ostatní

34,4

18,0

47,5

Propagační materiály, prospekty, průvodci apod.

34,4

18,8

46,9

Informace od příbuzných či známých

32,3

Internet: turistické informační portály (CzechTourism, My Czech Republic atd.)

11,3

26,9

Knižní průvodce

56,5

17,9

23,5

55,2

13,2

63,2

Cestovní kanceláře a agentury

15,9

Internet: Facebook, sociální sítě

14,8

Internet: bannery (reklamy, upoutávky na webu)

14,8

13,1

72,1

Televize

12,9

16,1

71,0

Venkovní reklama (bilboardy apod.)

11,5

Rozhlas Tisk (noviny, časopisy) E-mailové upoutávky, MMS zprávy

14,3 24,6

23,0

8,2 11,5 7,9

69,8 60,7

65,6 80,3

17,5

74,6

7,9 12,7

79,4

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano

částečně

ne

Významná je dne oblast získávání informací či oslovování klientů a jejich informovanost. Zde měli respondenti na výběr z 16 možných zdrojů a hodnotili využití těchto zdrojů škálou od využil (ano), přes částečně až po nevyužil (ne). Nejvyššího využití na úrovni „ano“ nebo „částečně“ dosáhly internetové vyhledávače (téměř 60% respondentů), za nimi následují informace od personálu (55,4%), tiskoviny - propagační materiály, prospekty, průvodci (53,2), ostatní internetové zdroje (52,4%) a turistická informační centra (51,4%). Naopak nejméně využitými zdroji byly rozhlas (nevyužilo jej vůbec jako zdroje informací 80,3%), e-mailové upoutávky, MMS zprávy (nevyužilo je vůbec 79,4%) a tištěná periodika – noviny časopisy (ty nevyužilo vůbec 74,6% respondentů).




Euroregion Praděd

18. Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? 50,0 45,0 40,0

37,7

35,0 30,0 25,0

21,4

20,8

20,0

15,1

15,0 10,0

5,0

5,0 0,0 do 1000 Kč / 1001 až 1500 Kč / 1501 až 2000 Kč / 2001 až 2500 Kč / více než 2500 Kč / do 40 € / 160 40 – 60 € / 161 – 60 – 80 € / 241 – 80 – 100 € / 321 – nad 100 € / nad PLN 240 PLN 320 PLN 400 PLN 400 PLN

37,7% respondentů uvádí denní útratu na osobu do 1000 Kč (40 €), 21,4 respondentů utratí 1001 až 1500 Kč (40-60 €). Více než 2500 Kč (nad 100 €) utratí 20,8% respondentů. 15,1% je ochotno utratit částku v rozmezí 1501 - 2000 Kč (60-80 €), 5% částku 2001 – 2500 Kč (80 – 100 €). Ze získaných údajů je zřejmé, že návštěvníci turistické oblasti, kteří byli ochotni se šetření zúčastnit, jsou připraveni utratit za svůj pobyt spíše nižší částky. Lze tedy konstatovat, že TO Jeseníky mají image spíše levnější destinace. 19. Věková kategorie

6,1

13,5

13,5 do 25 let 19,6

26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let

47,2

Z uvedeného grafu je zřejmé, že nejpočetnější skupinu letních návštěvníků turistické oblasti tvoří střední generace ve věku 35 až 49 let (47,2%). Druhou významnou kategorií jsou návštěvníci ve věku 26 až 34 let (19,6%), srovnatelně pak kategorie 50+ (13,5%) a mladá generace do 25 let (13,5%). Kategorie 60+ je zastoupena pouze 6,1%.




Euroregion Praděd

20. Vzdělání

23,6 37,9 vyučen střední škola (s maturitou) vysoká škola / univerzita

38,5

Kvantitativní distribuce respondentů podle vzdělání je vcelku vyrovnaná, nelze tedy usuzovat, že by vzdělání hrálo pro návštěvu turistické oblasti významnější roli. 21. Pohlaví

46,6

muž 53,4

žena

Podobně i u této demografické otázky je zřejmé, že pohlaví návštěvníků nesehrává významnější roli.




6.5.1

Euroregion Praděd

Srovnání výsledků šetření dle věku, pohlaví a země

Odpovědi respondentů na vybrané otázky byly srovnávány dle základních sociodemografických charakteristik. Byly srovnávány odpovědi v otázkách:  č. 8 (převažující důvod návštěvy),  č. 9 (nejatraktivnější aktivity),  č. 12 (celková spokojenost s pobytem),  č. 13 (hodnocení služeb poskytovaných v regionu),  č. 14 (hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu),  č. 15 (hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu ve vybraných oblastech),  č. 17 (využití informačních zdrojů). 6.5.1.1 Věk Pro účely analýzy byla otázka věku transformována (byly sloučeny do jedné kategorie věkové kategorie „do 25 let“ a „26 až 34 let“, stejně tak „50 až 59 let“ a „60 a více let“). Převažující důvod návštěvy Převažujícím důvodem návštěvy v kategorii „34 a méně“ je turistika a sport (57,7%). U kategorie „3549“ se jedná o relaxaci a turistiku a sport (v obou případech 36,4%). Lidé ve věku 50 a více cestují především za poznáním (33,3%) a na návštěvu či za prací (v obou případech 26,7%). Tab. 16 – Převažující důvod návštěvy – dle věku 34 a méně poznání 11,5% relaxace 7,7% turistika a sport 57,7% zdraví 3,8% práce 7,7% zábava 0,0% návštěva 3,8% tranzit 7,7% celkem 100,0%

35-49 11,7% 36,4% 36,4% 2,6% 5,2% 2,6% 2,6% 2,6% 100,0%

50 a více 33,3% 0,0% 6,7% 6,7% 26,7% 0,0% 26,7% 0,0% 100,0%

celkem 15,7% 20,1% 37,7% 3,8% 10,1% 1,3% 7,5% 3,8% 100,0%

Nejlákavější aktivity Rozdíly v nejlákavějších aktivitách byly zaznamenány u pěší turistiky (lákavější pro střední a nejstarší věkovou skupinu), cykloturistiky (lákavější pro nejmladší a střední skupinu). Koupání láká především střední věkovou skupinu. Církevní turistika je atraktivnější pro nejstarší věkovou kategorii. Tab. 17 – Nejlákavější aktivity (odpovědi „Ano“) – dle věku 34 a méně pěší turistika 40,7% cykloturistika, horská cyklistika 40,7% koupání, vodní sporty 11,1% církevní turistika 0,0%

35-49 68,8% 36,4% 37,7% 7,8%

50 a více 62,5% 6,3% 6,3% 25,0%

Srovnání průměrné spokojenosti a průměrného hodnocení Celková spokojenost s pobytem (otázka č. 12) se neliší (1,24 pro kategorii „34 a méně“, 1,36 pro kategorii „35-49“ a 1,22 pro kategorii „50 a více“). U otázek 13-15 z 24 kategorií byl zaznamenán statisticky významný rozdíl u 3 kategorií.




Euroregion Praděd

Nejmladší respondenti hodnotí hůře dopravní infrastrukturu. Naopak významně hůře hodnotí lidé v kategorii „50 a více“ místní orientační značení. Nabídka programů pro volný čas je nejhůře hodnocena nejstaršími respondenty, poté nejmladšími návštěvníky. Lidé ve středním věku hodnotí nabídku programů nejlépe. Rozdíly v průměrném hodnocení – dle věku 2,29

14.3_dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště)

1,85 2,04

1,46

15.2_místní orientační značení (směrovky, tabule)

34 a méně

1,48

35-49

2,14

50 a více

1,96 15.6_nabídka programů pro volný čas

1,68 2,30 1,00

1,50

2,00

2,50

Využití informační zdrojů Velmi významný statistický rozdíl nebyl zaznamenán u žádného informačního zdroje. Významný statistický rozdíl byl identifikován u níže uvedených položek (výsledky však mají vzhledem k nízkému počtu odpovědí v některých kategoriích velmi omezenou vypovídací schopnost):  Cestovní agentury a kanceláře - nejvíce využili turisté ve střední věkové kategorii, poté v nejmladší věkové kategorii.  Televize – nejvíce využili turisté v nejstarší věkové kategorii, poté v nejmladší věkové kategorii.  Rozhlas – nejvíce využili turisté v nejstarší věkové kategorii, poté ve střední věkové kategorii.  Internet: bannery – nejvíce využili turisté v nejmladší věkové kategorii, poté ve střední věkové kategorii.  Knižní průvodce – nejvíce využili turisté ve střední věkové kategorie, poté v nejmladší věkové kategorii.




Euroregion Praděd

6.5.1.2 Pohlaví Převažující důvod návštěvy Více než třetina mužů přicestovala kvůli turistice a sportu (35,3%), dále kvůli poznání (22,4%) a kvůli práci (18,8%). Převažujícím důvodem u žen byla také turistika a sport (40,5%), následovala relaxace (32,4%). Tab. 18 - Převažující důvod návštěvy – dle pohlaví muž poznání 22,4% relaxace 9,4% turistika a sport 35,3% zdraví 4,7% práce 18,8% zábava 2,4% návštěva 2,4% tranzit 4,7% celkem 100,0%

žena

celkem 8,1% 32,4% 40,5% 2,7% 0,0% 0,0% 13,5% 2,7% 100,0%

15,7% 20,1% 37,7% 3,8% 10,1% 1,3% 7,5% 3,8% 100,0%

Nejlákavější aktivity Nejlákavější aktivity (otázka č. 9) se u mužů a žen liší výrazně pouze u poznávací turistiky (muži uvedli tuto možnost v 10,3%, ženy ve 39,5%). Srovnání průměrné spokojenosti a průměrného hodnocení Celková spokojenost s pobytem (otázka č. 12) se u mužů a žen neliší (1,25 pro muže, 1,34 pro ženy). U otázek 13-15 z 24 kategorií byl zaznamenán statisticky významný rozdíl u 4 kategorií. Ve všech těchto kategoriích ženy uváděly lepší hodnocení (služby pro motoristy, příležitosti pro zábavu a společenské vyžití, péče o životní prostředí a přátelskost místních lidí k návštěvníkům). Rozdíly v průměrném hodnocení – dle pohlaví

2,00

13.3_služby pro motoristy

1,50

2,07

14.7_příležitosti pro zábavu a společenské vyžití

1,73 muž

15.4_péče o životní prostředí

1,58

1,67

15.8_přátelskost místních lidí k návštěvníkům

1,31

1,00


žena

1,83

1,50

2,00

2,50



Euroregion Praděd

Využití informační zdrojů Velmi významný statistický rozdíl u využití informačních zdrojů byl zaznamenán pouze u propagačních materiálů. Přibližně třetina obou pohlaví výrazně využila tento informační zdroj (33,3% mužů, 31% žen), lišilo se však částečné využití (9,5% mužů, 31% žen). Výsledky však mají vzhledem k nízkému počtu odpovědí v některých kategoriích omezenou vypovídací schopnost. 6.5.1.3 Země Výsledky byly srovnány z důvodu zajištění potřebného počtu respondentů pouze pro dvě země – Polsko a Německo. Převažující důvod návštěvy Hlavní rozdíl v převažujících důvodech návštěvy byl zaznamenán u možností „návštěva“ a „relaxace“. Němečtí turisté častěji přijíždějí do Jeseníků na návštěvu, zatímco polští turisté přijíždějí více za účelem relaxace. U obou skupin je dominantním důvodem turistika a sport. Tab. 19 - Převažující důvod návštěvy – dle zemí Polsko poznání 13,2% relaxace 26,3% turistika a sport 50,0% Zdraví 2,6% Práce 5,3% návštěva 2,6% Celkem 100,0%

Německo

celkem

15,8% 10,5% 42,1% 0,0% 10,5% 21,1% 100,0%

14,0% 21,1% 47,4% 1,8% 7,0% 8,8% 100,0%

Nejlákavější aktivity Polští turisté uváděli častěji jako důvod návštěvy koupání a společenský život. Vzhledem k počtu odpovědí se však jedná o výsledek s omezenou vypovídací schopností. Tab. 20 - Nejlákavější aktivity (odpovědi „Ano“) – dle zemí Polsko koupání, vodní sporty 30,8% společenský život a zábava 12,8%

Německo 10,5% 0,0%

Srovnání průměrné spokojenosti a průměrného hodnocení Celková spokojenost s pobytem (otázka č. 12) se neliší (1,22 pro Polsko, 1,32 pro Německo). U otázek 13-15 z 24 kategorií byl zaznamenán statisticky významný rozdíl u 4 kategorií. Němečtí turisté lépe hodnotí cenovou úroveň služeb a péči o čistou a pořádek. Naopak polští turisté lépe hodnotí rozsah a dostupnost stravovacích kapacit a místní orientační tabule. Celková spokojenost s pobytem (otázka č. 12) se neliší (1,22 pro Polsko, 1,32 pro Německo). Němečtí turisté lépe hodnotí cenovou úroveň služeb a péči o čistotu a pořádek. Naopak polští turisté lépe hodnotí rozsah a dostupnost stravovacích kapacit a místní orientační tabule.




Euroregion Praděd

Rozdíly v průměrném hodnocení - země 1,40

13.7_péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC)

13.8_cenová úroveň služeb

1,79

1,25 1,80 Německo

14.2_rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

15.2_místní orientační značení (směrovky, tabule)

Polsko

1,50 1,25

1,88 1,45 1,00 1,20 1,40 1,60 1,80 2,00 2,20 2,40

Využití informačních zdrojů Velmi významný statistický rozdíl byl zaznamenán u níže uvedených informačních zdrojů (výsledky však mají vzhledem k nízkému počtu odpovědí v některých kategoriích velmi omezenou vypovídací schopnost):  Televize – více využívají turisté z Německa (ano - 37,5%, částečně - 12,5%) než z Polska (ano – 5,9%, částečně – 17,6%)  Internet: turistické informační portály - více využívají turisté z Německa (ano – 63,6, částečně – 0,0%) než z Polska (ano – 20,6%, částečně – 23,5%)  Internet: Facebook - více využívají turisté z Polska (ano – 26,5, částečně – 29,4%) než z Německa (ano – 0,0%, částečně – 0,0%)  Internet: ostatní - více využívají turisté z Polska (ano – 42,4%, částečně – 24,2%) než z Německa (ano – 0,0%, částečně – 28,6%)  Propagační materiály, prospekty, průvodci apod. - více využívají turisté z Polska (ano – 44,1%, částečně – 23,5%) než z Německa (ano – 12,5%, částečně – 12,5%).

6.5.2

Rozdíly v průměrné spokojenosti a v průměrném hodnocení v letech 2014 a 2015

Odpovědi respondentů na otázky č. 12 (celková spokojenost s pobytem), č. 13 (hodnocení služeb poskytovaných v regionu), č. 14 (hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu) a č. 15 (hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu ve vybraných oblastech) byly srovnány s výsledky šetření z roku 2014 (pro srovnatelnost výsledků byly do srovnání zahrnuty pouze respondenti z letního období). Celková spokojenost s pobytem (otázka č. 12) zůstala na přibližně stejné úrovní (1,37 v roce 2014, 1,29 v roce 2015). U otázek 13-15 z 24 kategorií byl zaznamenán statisticky významný rozdíl u 5 kategorií, z toho u 3 kategorií bylo vnímání respondentů pozitivnější.




Euroregion Praděd

Zlepšilo se hodnocení služeb pro cykloturisty, hodnocení rozsahu a dostupnosti ubytovacích kapacit a poskytování informací o regionu. Naopak zhoršení bylo zaznamenáno u hodnocení cenové úrovně služeb a hodnocení dopravní infrastruktury (silnice, parkoviště). Rozdíly v průměrné spokojenosti a v průměrném hodnocení v letech 2014 a 2015 (vybrané subotázky):

2,00

13.4_služby pro cykloturisty

1,60

1,43

13.8_cenová úroveň služeb

1,70

1,73

14.1_rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

2014

1,42

2015

1,70

14.3_dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště)

2,01

1,82

15.1_poskytování informací o regionu

1,55 1,00

1,20

1,40

1,60

1,80

2,00

2,20

7 Hloubkové rozhovory se zástupci ubytovatelů a provozovatelů atraktivit V období červen – srpen byly realizovány hloubkové rozhovory v následující struktuře: • Interview se zástupci poskytovatelů služeb – Strukturovaný rozhovor (cca 15 – 25 minut) – 9 rozhovorů • Struktura dotazovaných: – Ve 2 případech majitelé – Ve 3 případech manažeři na středním stupni řízení – Ve 4 případech pracovníci, přicházející do bezprostředního kontaktu s klienty Výstupy z intervií v zadaném členění: 1) Zjištění podílu zahraničních hostů na celkovém počtu hostů: a) Zahraniční hosté jsou, ale existují rozdíly mezi zařízeními.




Euroregion Praděd

b) Podíl zahraničních hostů se liší u různých zařízení, pohybuje se od několika procent až po cca 10 – 15 % (spíše u zařízení s vyšší kvalitou). c) Zima – zimní sporty i) Převládají Poláci ii) Objevují se Slováci i Němci iii) Občas se objeví i jiná národnost (Angličané, Nizozemci, Francouzi), d) Zima 2015 byla lepší než 2014, ale opět jen u některých zařízení (spíše s vyšší kvalitou a komplexnější nabídkou). e) Léto – pěší a cyklo turistika, poznávání, odpočinek i) Převládají Poláci a Slováci ii) Objevují se i Němci iii) Občas zabloudí i jiná národnost (Angličané, Nizozemci, Francouzi, Číňané) f) Léto 2015 – nadprůměrné z pohledu počtu hostů, ale zejména tuzemců. Vedra vyhnala tuzemskou klientelu do hor. Podobně to bylo patrné i u polské klientely. 2) Srovnání dvou posledních zimních sezon (2013/2014 a 2014/2015) z pohledu množství a spokojenosti zahraničních hostů: a) Zima 2015 byla jednoznačně lepší než 2014, ale opět jen u některých zařízení (spíše s vyšší kvalitou a komplexnější nabídkou). b) Zima 2013/2014 byla z dlouhodobého pohledu nejhorší zimní sezonou. Toto bylo výrazně vidět i na zanedbatelném počtu zahraničních klientů. c) Zima 2014/2015 byla jednoznačně lepší, ale byla patrná určitá nedůvěra v dostatečnou sněhovou pokrývku, hosté rezervovali / kupovali pobyty na poslední chvíli, ověřovali stav sněhové pokrývky. d) Stále výraznější trend posilování významu letní sezony na úkor té zimní. e) Zima v Jeseníkách slábne!!! Liší se to zařízení od zařízení („klientela leniví, chce vše pod nosem“). 3) Popis typických zahraničních hostů (kdo je v daném zařízení typickým zahraničním návštěvníkem, odkud přijíždí, jak přijíždí, s kým přijíždí): a) Škála ubytovacích zařízení je poměrně široká, byť těch v „prémiové“ kvalitě je relativně velmi omezený počet. Tomu odpovídá i klientela. Jedná se převážně o klientelu s nižšími středními a středními příjmy. b) Cílové skupiny – liší se dle daných zařízení: i) Zařízení s průměrnou kvalitou a průměrnou cenou – mají větší problém s obsazeností. Nejsou ničím specifické – ani (nízkou) cenou, ani kvalitou. ii) Zařízení s nízkou cenou a ekonomickou kvalitou – problém s obsazeností a s hosty, ti málo utrácejí a služby se jim stále jeví drahé (typické pro polskou klientelu). iii) Zařízení s vyšší cenou a odpovídající kvalitou – v zimě ani v létě nemívají výraznější problémy s obsazeností (pro top sezonu 2 – 3 roky dopředu rezervace). iv) Vzhledem k velikosti a charakteru jsou v TO Jeseníky jak volnočasoví, tak profesní cestovatelé. V horských oblastech převládají volnočasoví, doplňkem jsou zde firemní akce (výjezdní porady, obchodní jednání), v podhorských resp. v městských lokalitách logicky převládají profesní cestovatelé (obchodní jednání, pracovní pobyty, porady, konference apod.). v) Zejména u kvalitnějších zařízení převažují mezi zahraničními návštěvníky vyšší střední věk a senioři. 4) Jaké jsou důvody příjezdu a jaká očekávání zahraniční hosté spojují se svým pobytem v destinaci: a) Přijíždějí zejména auty, Poláci využívají i vlak




Euroregion Praděd

i)

5)

6)

7)

8)

Problém – velmi špatné spojení hromadnou dopravou s centrálními částmi obou dotčených krajů (MSK, OLK). b) Motivací pro pobyty jsou zejména hory, turistika (pěší i cyklo), poznávání přírodních a kulturních (historických) atraktivit. Spokojenost zahraničních hostů s pobytem v zařízení / v destinaci: a) Převažuje spokojenost se službami, ale nespokojenost s cenou (zejména u nevyhraněných zařízení a u Poláků). b) U kvalitnějších zařízení a spokojených klientů je řada loajálních návštěvníků, vracejících se do zařízení. c) Hosté z hospodářsky vyspělejších zemí (Angličané, Francouzi, Němci, Nizozemci, Rakušané, apod.) dokážou utratit velké částky, jsou-li spokojeni. d) Často vyhledávané cíle: i) Karlova Studánka ii) „Spořiví“ Poláci - hospoda Spokojenost aktérů cestovního ruchu v TO Jeseníky - východ s množstvím a strukturou zahraničních hostů: a) Jednotlivá zařízení se od sebe liší. Kvalitní – úrovní vybavenosti a služeb – si nestěžují na nedostatek zahraniční klientely (ale většímu přílivu zahraničních hostů by se nebránili). b) Nevyhraněná, nespecifická zařízení – mají nedostatek či dokonce žádné zahraniční hosty. Důležitá je i poloha zařízení (malá zkušenost s kompenzací horšího umístění zařízení – polohy). Bariéry dalšího růstu počtu zahraniční klientely v TO Jeseníky – východ z pohledu aktérů cestovního ruchu: a) Kvalita služeb b) Úroveň dopravní infrastruktury – špatná kvalita cest, zejména v zimě a po zimě. Kvalita silnic, nedostatek parkovacích kapacit, špatné služby pro motoristy – značení cílů. c) Dopravní obslužnost obecně, ale zejména dopravní obslužnost o víkendech a mimo „směnové“ spoje. d) Propojení Jeseníků a letiště (žádný dopad z otevření a provozu pravidelných leteckých linek ubytovatelé nepociťují). e) Marketing (marketingová inteligence – znalost požadavků a preferencí zahraniční klientely) a marketingová komunikace (formy a nástroje) zejména vůči zahraniční klientele. f) Jazyková bariéra. Plány aktérů cestovního ruchu v TO Jeseníky - východ vůči zahraniční klientele v budoucnu: a) Opět byly markantní rozdíly mezi zařízeními. Od pasivity, rezignace až po zaujetí a snahu spolupracovat s partnery, schopnými při oslovování a zajišťování zahraniční klientely pomoci. b) Některá zařízení se začínají poohlížet po „nových“ cílových trzích – exotičtější klientele – např. z Číny. c) Využití spolupráce s ostatními aktéry / TO v sousedství. d) Gastronomie – významný motivátor vedle hor, vzduchu apod.




Euroregion Praděd

8 Závěr Realizovaný výzkum proběhl v souladu se zadávacími podmínkami. V procesu sběru vyplněných dotazníků byly realizovány osobní rozhovory se zástupci ubytovatelů a proběhla řada situací, které nastaly při cestování regionem. Jak lépe prodávat Jeseníky na zahraničních trzích? • Lepší cílení dle charakteru zařízení (poloha, dostupnost, vybavenost, atraktivita okolních – dostupných turistických cílů. – Nejhorší cílová skupina: všichni – Nejhorší produkt: všechno • Přednosti: – Příroda, zdravý vzduch – Kombinace horského a venkovského charakteru s několika zajímavými městy. – Ticho a klid. – Relaxace a regenerace. – Odpočinek. – Žádné dopravní zácpy. • Internet, internet, internet internet, internet …




Euroregion Praděd

9 Bibliografie MMR ČR. 2013. Podpora regionů a CR: Koncepce, strategie: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020. www.mmr.cz. [Online] 2013. [Citace: 25. červen 2013.] www.mmr.cz. OECD. 2010. OECD Tourism Trends & Policies 2010. místo neznámé : OECD, 2010. 9789264077423. UNWTO. 2011. UNWTO Tourism Highlights 2011 Edition. World Tourism Organization UNWTO. [Online] 2011. [Citace: 19. prosinec 2011.] http://unwto.org/en. UNWTO. 2015. UNWTO Tourism Highlights, 2014 Edition. World Tourism Organization UNWTO. [Online] 2015. [Citace: 20.. srpen 2015.] UNWTO. 2013. World Tourism Organization, UNWTO World Tourism Barometer. [Online] červen 2013. [Citace: 31. srpen 2013.] http://unwto.org/en. World Travel & Tourism Council. 2013. http://www.wttc.org/research/. [Online] WTTC, srpen 2013. [Citace: 31. srpen 2013.] http://www.wttc.org/research/. WTTC. 2012. Benchmarking Travel & Tourism's economic impact against other sectors. WTTC. [Online] Květen 2012. [Citace: 12. prosinec 2012.] www.wttc.org.

Seznam tabulek Tab. 1 – Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR (srovnání 1999,2005, 2009, 2010, 2012 a 2013): ... 5 Tab. 2 – Trendy ve vývoji cestovního ruchu, podnikání, marketingu a marketingové komunikace: ....... 6 Tab. 3 – Podíl krajů na počtu hostů v HUZ za rok 2014: ........................................................................ 12 Tab. 4 – Podíl na počtu přenocování hostů v HUZ za rok 2014: ............................................................ 12 Tab. 5 – Bilance cestovního ruchu v ČR ................................................................................................. 13 Tab. 6 – Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR ............................................... 14 Tab. 7 – Vývoj počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR..................................... 15 Tab. 8 – Hlavní důvody návštěvy České republiky zahraničními turisty (červenec–září 2009 / 1. pol. 2015) .............................................................................................................................................. 16 Tab. 9 – TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice v roce 2012......................... 17 Tab. 10 – TOP 30 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice v roce 2014....................... 17 Tab. 11 – nejnavštěvovanější turistických cílů v České republice v roce 2014....................................... 18 Tab. 12 – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních MSK v letech 2000 - 2014...................... 18 Tab. 13 – Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních MSK v letech 2000 - 2014 . 20 Tab. 14 - Počet hostů a počet přenocování v HUZ TO Jeseníky-východ................................................. 23 Tab. 15 – Vývoj počtu hostů a počtu přenocování v HUZ TO Jeseníky-východ ...................................... 24 Tab. 17 – Převažující důvod návštěvy – dle věku ................................................................................... 41 Tab. 18 – Nejlákavější aktivity (odpovědi „Ano“) – dle věku ................................................................. 41 Tab. 19 - Převažující důvod návštěvy – dle pohlaví ............................................................................... 43 Tab. 20 - Převažující důvod návštěvy – dle zemí.................................................................................... 44 Tab. 21 - Nejlákavější aktivity (odpovědi „Ano“) – dle zemí .................................................................. 44




Euroregion Praděd

Seznam grafů Graf 1 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu ve světě podle regionů .................................................... 5 Graf 2 – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR ......................................................... 14 Graf 3 – Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR .................................... 16 Graf 4 – Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK v letech 2000 – 2014 .................... 19 Graf 5 – Počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK ................................. 21 Graf 6 – Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v TO Jeseníky-východ .................... 25 Graf 7 – Vývoj počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v TO Jeseníky-východ 25

10 Přílohy: 10.1 Dotazník v češtině 10.2 Dotazník v polštině 10.3 Dotazník v němčině 10.4 Dotazník v angličtině



1) Polska 2) Německa 3) jiné země, které: 1. Pocházíte z (označte X): 2. Která místa v České republice jste již při nynějším pobytu navštívil(a) nebo hodláte ještě navštívit? ________________________ _______________________ ________________________ 3. Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) do 100 km 2) 101 až 500 km 3) 501 až 1000 km 4) nad 1000 km 4. Jak jste sem přicestovali? (uveďte pouze 1 převažující způsob dopravy a označte X) 1) autem (příp. na motocyklu) 2) vlakem 3) autobusem – se zájezdem 4) na kole 5. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) jednodenní – bez noclehu 2) 1 až 2 noclehy (např. víkendový) 3) 3 až 7 noclehů (např. týdenní) 4) delší

5) jinak, jak?:

6. Už jste někdy navštívil(a) tento region? 1) ne, jsem tu poprvé 2) ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát 3) ano, byl(a) jsem zde už vícekrát

7. S kým jste sem přijel(a)? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) sám / sama 3) s malými dětmi/dítětem (alespoň jedno předškolního věku) 2) s partnerem, partnerkou, přáteli, známými apod. 4) se staršími dětmi/dítětem (školního věku) 8. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) poznání – návštěvy turist. atraktivit, historie, 2) relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky architektura, kultura, folklór apod. apod. 3) turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, 4) zdraví – lázně, rehabilitace, léčení apod. tenis, lyžování apod. 5) práce – služební cesta, školení, konference, obchod 6) zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční život, dobré apod. jídlo, pití apod. 7) nákupy 8) návštěva příbuzných nebo známých 9) tranzit (pouze tudy projíždím) 9. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? (vyberte max. 3 odpovědi, označte X) 1) pěší turistika 2) cykloturistika, horská cyklistika 3) koupání, vodní sporty 4) lyžování, zimní sporty 5) jiný aktivní sport, který provozujete (golf, volejbal, horolezectví, létání apod.) 6) péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, wellness, posilování, sauna, rehabilitace apod.) 7) poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.) 8) venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projížďky na koni apod.) 9) církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity apod.) 10) návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) 11) návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.) 12) společenský život a zábava (společenské aktivity, hry, noční život, dobré jídlo, pití apod.) 10. Co pro Vás bylo hlavním impulsem pro návštěvu tohoto regionu? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) Už jsem zde byl/a, dobrá zkušenost 2) Doporučení přátel a blízkých 3) Doporučení na internetových diskusích (sociální sítě, odborné weby apod.) 4) Webové stránky Jeseníků, hotelu/penzionu či jiné webové stránky z regionu 5) Nevybíral/a jsem destinaci, přijel/a jsem se skupinou / rodinou 6) Viděl/a jsem, četl/a jsem o regionu/daném místě reportáž v médiích 7) Viděl/a jsem na region/dané místo reklamu v médiích (tisk, rozhlas, televize, internet) 8) Dozvěděl/a jsem se o regionu v katalogu / letáku cestovní kanceláře 9) Jiný, jaký: 11. Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) ano–v brzké době (do ½ roku) 2) ano–ale někdy později 3)spíše ne

4) nevím, nedokážu říci

11. Jak jste celkově spokojen(a) s místem Vašeho výletu/pobytu)? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) 1) velmi spokojen 2) spíše spokojen 3)spíše nespokojen 4) velmi nespokojen 12. Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v tomto regionu? velmi Vybrané hodnocení v každém řádku označte X dobře 1 - ubytovací služby (pokud jste zde ubytováni) 1 2 - úroveň veřejného stravování 1 3 - služby pro motoristy 1 4 - služby pro cykloturisty 1 5 - služby pro lyžaře/snowboardisty/sáňkaře 1 6 - úroveň personálu ve službách cest. ruchu 1 7 - péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC) 1 8 - cenová úroveň služeb 1

spíše dobře 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatně 3 3 3 3 3 3 3 3

velmi špatně 4 4 4 4 4 4 4 4

neumím posoudit 5 5 5 5 5 5 5 5

13. Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto regionu? velmi dobře 1 1 1 1 1 1 1 1

spíše dobře 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatně 3 3 3 3 3 3 3 3

velmi špatně 4 4 4 4 4 4 4 4


14. Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? velmi Vybrané hodnocení v každém řádku označte X dobře 1) poskytování informací o regionu 1 2) místní orientační značení (směrovky, tabule) 1 3) péče o památky a turistické atraktivity 1 4) péče o životní prostředí 1 5) péče o bezpečnost návštěvníků 1 6) nabídka programů pro volný čas 1 7) drobný prodej (občerstvení, suvenýry, stánky) 1 8) přátelskost místních lidí k návštěvníkům 1

spíše dobře 2 2 2 2 2 2 2 2

spíše špatně 3 3 3 3 3 3 3 3

velmi špatně 4 4 4 4 4 4 4 4


částečně 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

ne 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

Vybrané hodnocení v každém řádku označte X 1 - rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit 2 - rozsah a dostupnost stravovacích kapacit 3 - dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) 4 - dostupnost regionu hromadnou dopravou 5 - vybavení regionu pro sportovní aktivity 6 - nákupní možnosti (prodejní síť) 7 - příležitosti pro zábavu a společenské vyžití 8 - vybavenost regionu atrakcemi pro děti

15. Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí?

16. Využil(a) jste některé informace z následujících zdrojů? Vybrané hodnocení v každém řádku označte X 1) Turistická informační centra 2) Cestovní kanceláře a agentury 3) Tisk (noviny, časopisy) 4) Televize 5) Rozhlas 6) Venkovní reklama (bilboardy apod.) 7) Internet: turistické informační portály (CzechTourism, My Czech Republic atd.) 8) Internet: bannery (reklamy, upoutávky na webu) 9) Internet: Facebook, sociální sítě 10) Internet: vyhledávače (Google atd.) 11) Internet: ostatní 12) Propagační materiály, prospekty, průvodci apod. 13) Informace od personálu ve službách 14) Informace od příbuzných či známých 15) Knižní průvodce 16) E-mailové upoutávky, MMS zprávy

ano 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

17. Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? (vyberte pouze 1 odpověď, označte X) (Odhadem veškeré náklady, včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod.) 1) do 1000 Kč / do 40 € / 160 PLN 2) 1001 až 1500 Kč / 40 – 60 € / 161 – 240 PLN 3) 1501 až 2000 Kč / 60 – 80 € / 241 – 320 PLN 4) 2001 až 2500 Kč / 80 – 100 € / 321 – 400 PLN 5) více než 2500 Kč / nad 100 € / nad 400 PLN 18. Věková kategorie: 1) do 25 let 2) 26 až 34 let 3) 35 až 49 let 4) 50 až 59 let 5) 60 a více let

Místo:

19. Vzdělání: 1) vyučen 2) střední škola (s maturitou) 3) vysoká škola / univerzita

Období:

Čís. dotazníku:

20. Jste: 1) muž 2) žena

1) Polski 2) Niemiec 3) innego kraju, którego: 1. Czy jesteście Państwo z (oznaczyć za pomocą X): 2. Które miejsca w trakcie niniejszego pobytu w Republice Czeskiej już odwiedziliście lub zamierzacie odwiedzić? ________________________ _______________________ ________________________ 3. Jak daleko leży miejsce Państwa zamieszkania od miejsca prowadzenia ankiety? (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) 1) do 100 km 2) od 101 do 500 km 3) od 501 do 1000 km 4) ponad 1000 km 4. W jaki sposób Państwo tu przybyliście? (podać tylko 1 przeważający środek transportu, zaznaczyć za pomocą X) 1) samochodem (ew. motocyklu) 2) pociągiem 3) autokarem – z wycieczką 4) na rowerze 5) inaczej, jak?: 5. Ile czasu zamierzacie tu spędzić? (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) 6. Czy byliście już w tym regionie? 1) jeden dzień – bez noclegu 1) nie jestem tu po raz pierwszy 2) 1 do 2 noclegów (np. weekend) 2) tak, byłem tu od 1 do 3 razy 3) 3 do 7 noclegów (np. tydzień) 3) tak, byłem tu już kilkakrotnie 4) dłużej 7. Z kim Państwo przyjechaliście (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) 1) sam / sama 3) z małymi dziećmi/dzieckiem (przynajmniej 1 w wieku przedszkolnym) 2) z partnerem, partnerką, przyjaciółmi, znajomymi itd. 4) starszymi dziećmi / dzieckiem (w wieku szkolnym) 8. Jaki jest główny powód Państwa przyjazdu do tego regionu: (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) 1) zapoznanie się z regionem – zwiedzanie atrakcji turyst., 2) odpoczynek – rekreacja, pobyt w przyrodzie, spacery itp. historia, kultura, folklor itp. 3) turystyka i sport – wycieczki piesze, turystyka rowerowa, 4) zdrowie – uzdrowiska, rehabilitacja, kuracje itp. turystyka wodna, tenis, narty itd. 5) praca – podróż służbowa, szkolenie, konferencja, handel 6) zabawa – spotkania towarzyskie z przyjaciółmi, gry, życie itp. nocne, dobre jedzenie, picie itp. 7) zakupy 8) odwiedziny krewnych lub znajomych 9) tranzyt (jesteśmy tu przejazdem) 9. Które możliwości i atrakcje tego regionu są dla Państwa najciekawsze? (wybrać maks. 3 odpowiedzi, zaznaczyć za pomocą X) 1) turystyka piesza 2) turystyka rowerowa, rowery górskie 3) kąpanie, sporty wodne 4) narciarstwo, sporty zimowe 5) inne aktywne dziedziny sportu, które Państwo uprawiają (golf, siatkówka, alpinistyka, latanie itp.) 6) dbałość o kondycję fizyczną i psychiczną (fitness, siłownia, sauna, rehabilitacja itp.) 7) turystyka poznawcza (zwiedzanie zamków i pałaców, zabytków, muzeów itp.) 8) turystyka na wsi (agroturystyka, pobyt na farmie, przejażdżki konne itp.) 9) turystyka religijna (zabytki sakralne, pielgrzymki, imprezy wyznaniowe itp.) 10) udział w imprezach kulturalnych (festiwale, obchody, koncerty itp.) 11) udział w imprezach sportowych (zawody, mecze, turnieje itp.) 12) życie towarzyskie i zabawa (spotkania towarzyskie, gry, życie nocne, dobre jedzenie, picie itp.) 10. Co było dla Państwa głównym impulsem do zwiedzania regionu? (wybrać tylko 1 odpowiedź, oz zaznaczyć za pomocą X) Byłem tu wcześniej, dobre doświadczenie Rekomendacja przyjaciół i bliskich Rekomendacja na stronach czatu internetowego (serwisy społecznościowe, profesjonalne strony internetowe, itp.) Strony internetowe Jesioników, hotelu / pensjonatu lub innych stron internetowych z regionu Nie wybrałem / wybrałam celu podróży i przyjechałem/ przyjechałam z grupą / rodziną Zobaczyłem / zobaczyłam, czytałem / czytałam o regionie / danym miejscu raport w mediach Widziałem / widziałam o regionie / miejscu reklamę w mediach (prasa, radio, telewizja, Internet) Dowiedziałem się / dowiedziałam się o regionie w katalogu / broszurze buria podróży Inny, jaki: 11. Czy planujecie Państwo ponowne odwiedzenie tego regionu? (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) 1) tak – w najbliższym czasie (do ½ roku) 2) tak – ale kiedyś później 3)raczej nie 4) nie wiem, trudno powiedzieć 12. Jak jesteście Państwo ogólnie zadowoleni z miejscem wycieczki/pobytu)? (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) 1) bardzo zadowolony 2) raczej zadowolony 3)raczej niezadowolony 4) bardzo niezadowolony 13. Jak Państwo oceniają ogólnie poziom usług świadczonych w tym regionie? bardzo zaznaczyć wybraną ocenę w każdym wierszu za pomocą X dobrze 1 - zakwaterowanie (jeżeli jesteście Państwo zakwaterowani) 1 2 - poziom żywienia zbiorowego 1 3 - usługi dla zmotoryzowanych 1 4 - usługi dla rowerzystów 1 5 - usługi dla narciarzy /snowboardzistów/saneczkowiczów 1 6 - poziom personelu w usługach turystycznych 1 7 - dbałość o czystość i porządek (śmieci, sprzątanie, WC) 1 8 - poziom cenowy usług 1

raczej dobrze 2 2 2 2 2 2 2 2

raczej źle 3 3 3 3 3 3 3 3

bardzo źle 4 4 4 4 4 4 4 4

nie mam zdania 5 5 5 5 5 5 5 5

14. Jak oceniacie Państwo infrastrukturę i wyposażenie turystyczne tego regionu? bardzo zaznaczyć wybraną ocenę w każdym wierszu za pomocą X dobrze 1 - zakres i dostępność punktów zakwaterowania 1 2 - zakres i dostępność punktów gastronomicznych 1 3 - infrastruktura drogowa (drogi, parkingi) 1 4 - dostępność regionu w ramach komunikacji zbiorowej 1 5 - przygotowanie regionu do imprez sportowych 1 6 - możliwości robienia zakupów (sieć handlowa) 1 7 - możliwości zabawy i imprez towarzyskich 1 8 - wyposażenie regionu w atrakcje dla dzieci 1

raczej dobrze 2 2 2 2 2 2 2 2

raczej źle 3 3 3 3 3 3 3 3

bardzo źle 4 4 4 4 4 4 4 4


15. Jak oceniacie Państwo dbałość o rozwój ruchu turystycznego w poniższych dziedzinach? bardzo raczej zaznaczyć wybraną ocenę w każdym wierszu za pomocą X dobrze dobrze 1) świadczenie informacji o regionie 1 2 2) lokalne oznaczenie orientacyjne (drogowskazy, tablice) 1 2 3) dbałość o zabytki i atrakcje turystyczne 1 2 4) dbałość o środowisko naturalne 1 2 5) dbałość o bezpieczeństwo gości 1 2 6) oferta programów spędzenia czasu wolnego 1 2 7) drobne punkty handlowe (gastronomia, pamiątki, kioski) 1 2 8) przyjazny stosunek miejscowych do gości 1 2 16. Czego Państwu w tym regionie brakuje, co przeszkadza?

raczej źle 3 3 3 3 3 3 3 3

bardzo źle 4 4 4 4 4 4 4 4


17. Czy skorzystaliście Państwo z informacji z poniższych źródeł? ano částečně ne zaznaczyć wybraną ocenę w każdym wierszu za pomocą X 1) Ośrodki informacji turystycznej 1 2 3 2) Biura podróży i agencje turystyczne 1 2 3 3) Media (artykuły w prasie, radio, telewizja) 1 2 3 4) Telewizja 1 2 3 5) Radio 1 2 3 6) Reklama na zewnątrz (bilboardy itd.) 1 2 3 7) Internet: turystyczne portały informacyjne (CzechTourism, My Czech Republic itd.) 1 2 3 8) Internet: bannery (reklamy, zwiastun na stronie internetowej) 1 2 3 9) Internet: Facebook, serwisy społeczniowe 1 2 3 10) Internet: wyszukiwarki (Google itd.) 1 2 3 11) Internet: inne 1 2 3 12) Materiały propagacyjne, przewodnicy itp. 1 2 3 13) Informacje od personelu w punktach usługowych 1 2 3 14) Informacje od krewnych lub znajomych 1 2 3 15) Przewodniki ksążkowe 1 2 3 16) Zwiastun w formie załącznika do emaila, wiadomości MMS 1 2 3 18. Ile kosztuje Państwa średnio na osobę i dzień pobyt w tym regionie? (wybrać tylko 1 odpowiedź, zaznaczyć za pomocą X) (Szacunkowo wszelkie koszty, łącznie z transportem, zakwaterowaniem, zabawą, zakupami itp.) 1) do 1000 Kč / do 40 € / 160 PLN 2) od 1001 do 1500 Kč / 40 – 60 € / 161 – 240 PLN 3) od 1501 do 2000 Kč / 60 – 80 € / 241 – 320 PLN 4) od 2001 do 2500 Kč / 80 – 100 € / 321 – 400 PLN 5) ponad 2500 Kč / ponad 100 € / ponad 400 PLN 20. Wykształcenie: 1) zawodowe 2) średnie (matura) 3) wyższe / uniwersytet

19. Kategoria wiekowa: 1) do 25 let 2) od 26 do 34 lat 3) od 35 do 49 let 4) od 50 do 59 let 5) ponad 60

Miejscowość:

Okres:

Numer ankiety:

21. Respondent jest: 1) mężczyzną 2) kobietą

1) Polen 2) Deutschland 3) aus einem anderen Land, aus welchem: 1. Stammen Sie aus (markieren Sie X): 2. Welche Orte in der Tschechischen Republik haben Sie beim jetzigen Aufenthalt schon besucht bzw. möchten Sie besuchen? ________________________ _______________________ ________________________ 3. Wie weit ist ungefähr Ihr Wohnort von diesem Ort der Erhebung entfernt? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) bis 100 km 2) 101 bis 500 km 3) 501 bis 1000 km 4) über 1000 km 4. Wie sind Sie angereist? (führen Sie bitte nur eine überwiegende Beförderungsart an, markieren Sie X) 1) mit dem Pkw (bzw.mit dem 2) mit dem Zug 3) mit dem Bus – mit einer 4) mit dem Motorrad) Gesellschaftsreise Fahrrad 5. Wie lange wird Ihr Aufenthalt dauern? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) Tagesaufenthalt – ohne Übernachtung 2) 1 bis 2 Übernachtungen (z.B.am Wochenende) 3) 3 bis 7 Übernachtungen (z.B. wöchentlich) 4) länger

5) anders, wie?:

6. Haben Sie diese Region schon besucht? 1) nein, ich bin zum ersten Mal hier 2) ja, ich war einmal bis dreimal hier 3) ja, ich war schon mehrmals hier

7. Mit wem sind Sie angekommen? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) allein 3) mit kleinen Kindern/ Kind (wenigstens eines im Vorschulalter) 2) mit dem Partner, der Partnerin, Freunden, Bekannten usw. 4) mit größeren Kindern/Kind (schulpflichtig) 8. Der vorwiegende Grund Ihres Besuches in dieser Region ist: (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) Kennenlernen – Besuch von touristischen Sehens2) Entspannung – Erholung, Aufenthalt im Freien, Ausruhen, würdigkeiten, Geschichte, Architektur, Kultur, Folklore usw. Spaziergänge usw. 3) Touristik und Sport – Wanderungen, Radtouren, 4) Gesundheit – Kur, Rehabilitation, Heilbehandlung usw. Wassersport, Tennis, Skifahren usw. 5) Arbeit – Dienstreise, Schulung, Konferenz, Geschäft usw. 6) Unterhaltung – gesellschaftliche Aktivitäten mit Freunden, Spiele, Nachtleben, gutes Essen, Getränk usw. 7) Einkäufe 8) Besuch von Verwandten oder Bekannten 9) Transit (ich bin nur auf der Durchreise) 9. Welche Aktivitäten sind für Sie in dieser Region am verlockendsten? (wählen Sie bitte max.3 Antworten, markieren Sie X) 1) Wanderungen 2) Radtouren, Mountainbiketouren 3) Baden, Wassersport 4) Skifahren, Wintersport 5) andere aktive Sportarten, die Sie treiben (Golf, Volleyball, Bergsteigen, Fliegen usw.) 6) Verbesserung der physischen und psychischen Kondition (Fitness, Wellness, Muskelaufbautraining, Sauna, Rehabilitation usw.) 7) Kulturtourismus (Besuch von Burgen, Schlössern, Denkmälern, Museen, Galerien usw.) 8) Naturtourismus (Agrotourismus, Aufenthalt auf dem Bauernhof, Reitausflüge usw.) 9) Kirchentourismus (Kirchendenkmäler, Wallfahrten, religiöse Aktivitäten usw.) 10) Besuch von Kulturveranstaltungen (Festivals, Feste, Konzerte usw.) 11) Besuch von Sportveranstaltungen (Wettrennen, Wettkämpfe, Meisterschaft usw.) 12) gesellschaftliches Leben und Unterhaltung (gesellschaftliche Aktivitäten, Spiele, Nachtleben, gutes Essen, Getränk usw.) 10. Was war für Sie der Haupttreiber für die Erkundung der Region? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) Ich bin hier gewesen / gute Erfahrung 2) Die Empfehlung von Freunden und engsten Freunden 3) Die Empfehlung im Internet-Chat (soziale Netzwerke, professionelle Websites, usw.) 4) Die Websites des Gesenkes, des Hotels / der Pension oder andere Websites aus der Region 5) Ich habe das Reiseziel nicht gewählt und ich bin mit der Gruppe / der Familie angekommen 6) Ich habe den Bericht über die Region / den Ort in den Medien gesehen und gelesen 7) Ich habe die Werbung über die Region / den Ort in den Medien gesehen und gelesen (die Presse, der Rundfunk, das Internet) 8) Ich habe über die Region im Katalog / in der Broschüre des Reisebüros erfahren 9) Ein anderer, was für ein: 11. Erwägen Sie einen wiederholten Besuch dieser Region? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) ja – bald (in den kommenden 6 2) ja – aber irgendwann 3)eher nicht Monaten) später

4) ich weiß nicht, das kann ich nicht sagen

12. Wie sind Sie allgemein zufrieden mit dem Ort Ihres Ausfluges/Aufenthaltes)? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) 1) sehr zufrieden 2) eher zufrieden 3)eher unzufrieden 4) sehr unzufrieden 13. Wie bewerten Sie allgemein folgende Dienstleistungen, die in dieser Region gewährt werden? markieren Sie die gewählte Bewertung auf jeder Zeile mit X 1 - Unterbringungsdienstleistung (falls Sie hier untergebracht wurden) 2 - Niveau der öffentlichen Verpflegung 3 - Dienstleistungen für Autofahrer 4 - Dienstleistungen für Radfahrer 5 - Dienstleistungen für Skifahrer/Snowboarder/Schlittenfahrer 6 - Niveau des Personals im Tourismusbereich 7 - Pflege um Sauberkeit und Ordnung (Abfälle, Reinigung, Toiletten) 8 - Preisniveau der Dienstleistungen

sehr gut

eher gut

eher schlecht

sehr schlecht

1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4

ich kann nicht beurteilen 5 5 5 5 5 5 5 5

14. Wie bewerten Sie die Infrastruktur und die Ausstattung dieser Region? markieren Sie die gewählte Bewertung auf jeder Zeile mit X 1 - Umfang und Verfügbarkeit von Unterbringungskapazitäten 2 - Umfang und Verfügbarkeit von Verpflegungskapazitäten 3 - Verkehrsinfrastruktur (Straßen, Parkplätze) 4 - Erreichbarkeit der Region mit öffentlichen Verkehrsmitteln 5 - Ausstattung der Region bei Sportveranstaltungen 6 - Einkaufsmöglichkeiten (Verkaufsnetz) 7 - Freizeitangebot, gesellschaftliche Veranstaltungen 8 - Ausstattung der Region – Kinderveranstaltungen

sehr gut

eher gut

eher schlecht

sehr schlecht

1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4


15. Wie bewerten Sie die Maßnahmen zur Entwicklung des Fremdenverkehrs auf folgenden Gebieten? markieren Sie die gewählte Bewertung auf jeder Zeile mit X 1) Zurverfügungstellung von Informationen über die Region 2) Örtliche Orientierungsmarkierung (Richtungsanzeiger, Ausschilderung) 3) Denkmalpflege, touristische Attraktivität 4) Umweltschutzpflege 5) Maßnahmen zur Gewährleistung der Sicherheit der Besucher 6) Freizeitangebot 7) Einzelhandel (Imbiss, Souvenirs, Stände) 8) Freundlichkeit der Ortsansässigen zu den Besuchern

sehr gut

eher gut

eher schlecht

sehr schlecht

1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4


teilweise 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

nein 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

16. Was fehlt Ihnen in dieser Region am meisten, was stört Sie?

17. Haben Sie irgendwelche Informationen aus den folgenden Quellen verwendet? markieren Sie die gewählte Bewertung auf jeder Zeile mit X 1) Tourist-Infozentren 2) Reisebüros und Agenturen 3) Medien (Presseartikel, Rundfunk, Fernsehen) 4) Fernsehen 5) Rundfunk 6) Außenwerbung (Plakatwerbung usw.) 7) das Internet: touristische Informationsportale (CzechTourism, My Czech Republic usw.) 8) das Internet: Werbebanner (Werbungen, Vorspann auf der Website usw.) 9) das Internet: Facebook, soziales Netz 10) das Internet: Suchmaschinen (Google usw.) 11) das Internet: andere 12) Werbematerial, Prospekte, Reiseführer usw. 13) Informationen vom Personal im Dienstleistungsbereich 14) Informationen von Verwandten oder Bekannten 15) Reiseführer 16) E-Mail-Anreißer, MMS-Nachrichten

ja 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

18. Wie viel kostet Sie durchschnittlich pro Person und Tag Ihr Aufenthalt in dieser Region? (wählen Sie nur eine Antwort, markieren Sie X) (schätzungsweise jedweder Kosten, einschl. Beförderung, Unterbringung, Unterhaltung, Einkäufe usw.) 1) bis 1000 Kč / bis 40 € / 160 PLN 2) 1001 bis 1500 Kč / 40 – 60 € / 161 – 240 PLN 3) 1501 bis 2000 Kč / 60 – 80 € / 241 – 320 PLN 4) 2001 bis 2500 Kč / 80 – 100 € / 321 – 400 PLN 5) mehr als 2500 Kč / über 100 € / über 400 PLN 19. Alterskategorie: 1) bis 25 Jahre 2) 26 bis 34 Jahre 3) 35 bis 49 Jahre 4) 50 bis 59 Jahre 5) 60 und mehr Jahre

Ort:

20. Bildung: 1) man hat eine Lehre absolviert 2) Mittelschule (mit dem Abitur) 3) Hochschule / Universität

Zeitraum:

Nr. des Fragebogens:

21. Sind Sie: 1) Mann 2) Frau

1) Poland 2) Germany 3) another country, which one: 1. Do you come from (mark with X): 2. What other places have you visited in the Czech Republic or you are going to visit during this trip? ________________________ _______________________ ________________________ 3. What is the approximate distance between your place of residence and this location? (select just 1 answer, mark with X) 1) up to 100 km 2) 101 to 500 km 3) 501 to 1000 km 4) more than 1000 km 4. How did you arrive here? (state just 1 prevailing method of transport and mark with X) 1) by car (or by motorbike) 2) by train 3) by coach – organized tour 4) by bicycle 5. How long are you going to stay here? (select just 1 answer, mark with X) 1) one day – no overnight stay 2) 1 to 2 nights (such as a weekend stay) 3) 3 to 7 nights (such as a week’s stay) 4) longer 7. Who did you arrive with? (select just 1 answer, mark with X) 1) on my own 2) with a partner, friends, acquaintances, etc.

5) otherwise, how?:

6. Have you visited this region before? 1) no, this is my first visit 2) yes, I have been here 1 to 3 times 3) yes, I have been here many times

3) with small children/child (at least one pre-school age) 4) with older children/child (school children)

8. The main reason for your visit to this region is: (select just 1 answer, mark with X) 1) sightseeing – visiting tourist attractions, history, 2) relaxation – recreation, relaxation outdoors, rest, walks, etc. architecture, culture, folklore, etc. 3) tourism and sport – hiking, cycling, water sports, 4) health – spas, rehabilitation, therapy, etc. tennis, skiing, etc. 5) work – business trip, training, conference, business, 6) entertainment – social activities with friends, games, night etc. life, good food, drink, etc. 7) shopping 8) visiting relatives or friends 9) transit (just passing through) 9. Which activities in this region do you find the most attractive? (select max. 3 answers, mark with X) 1) hiking 2) cycling, mountain biking 3) swimming, water sports 4) skiing, winter sports 5) other active sport that you do (golf, volleyball, mountaineering, flying, etc.) 6) improving your physical and mental condition (fitness, wellness, body building, sauna, rehabilitation etc.) 7) sightseeing (visiting castles and chateaus, historical monuments, museums, galleries, etc.) 8) country tourism (agricultural tourism, farming holidays, horse riding, etc.) 9) religious tourism (religious monuments, pilgrimages, religious activities, etc.) 10) cultural events (festivals, celebrations, concerts, etc.) 11) sporting events (races, matches, championships, etc.) 12) social life and entertainment (social activities, night life, good food, drink etc.) 10. What was the main impetus for you for exploring the region? (select just 1 answer, mark with X) 1) I've been here before, good experience 2) The recommendation of friends and the closest friends 3) The recommendation on the Internet chat (social networks, professional sites, etc.) 4) The websites of the Jeseníky Mountains, the hotel / the boarding house or other sites from the region 5) I did not choose the destination and I arrived with a group / the family 6) I have seen and read a report about the region / the location in the media 7) I have seen an advertisement about the region / the location in the media (the print, the radio, TV, the Internet) 8) I have learned about the region in the catalog / the brochure of a travel agency 9) other/which one: 11. Are you considering visiting this region again? (select just 1 answer, mark with X) 1) Yes – within a short time (within 6 months) 2) yes – but sometime later 3)not really

4) I don’t know, I can’t say

12. How are you generally satisfied with the location of your trip/stay)? (select just 1 answer, mark with X) 1) very satisfied 2) rather satisfied 3) rather dissatisfied 4) very dissatisfied 13. What is your overall evaluation of the following services provided in this region? very rather mark the selected evaluation with X in each line good good 1 – accommodation (if applicable) 1 2 2 – the level of catering 1 2 3 – services for motorists 1 2 4 – services for cyclists 1 2 5 – services for skiers/snowboarders/sledders 1 2 6 – the level of staff in the services of tourism 1 2 7 – care of cleanliness and order (litter, cleaning, WC) 1 2 8 – price levels of services 1 2

rather bad 3 3 3 3 3 3 3 3

very bad I can’t say 4 4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5 5

14. How would you evaluate the infrastructure and facilities in this region? very mark the selected evaluation with X in each line good 1 - scope and availability of accommodation facilities 1 2 - scope and availability of catering facilities 1 3 - transport infrastructure (roads, car parks) 1 4 - access to the region by public transport 1 5 - facilities in the region for sporting activities 1 6 - shopping opportunities (commercial network) 1 7 - opportunities for entertainment and social activities 1 8 - availability of attractions for children in the region 1

rather good 2 2 2 2 2 2 2 2

rather bad 3 3 3 3 3 3 3 3

very bad 4 4 4 4 4 4 4 4

I can’t say 5 5 5 5 5 5 5 5

15. How would you evaluate the effort to promote tourism in the following areas? very rather mark the selected evaluation with X in each line good good 1) providing information on the region 1 2 2) information signs in the region (direction signs, boards) 1 2 3) care of historical monuments and tourist attractions 1 2 4) care of the environment 1 2 5) care of visitors’ safety 1 2 6) range of leisure programs 1 2 7) small retail shops (refreshments, souvenirs, stands) 1 2 8) friendliness of the locals to visitors 1 2

rather bad 3 3 3 3 3 3 3 3

very bad 4 4 4 4 4 4 4 4

I can’t say 5 5 5 5 5 5 5 5

yes 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

partly 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

no 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

16. What do you miss most in this region, what bothers you?

17. Did you use some information from the following sources? mark the selected evaluation with X in each line 1) tourist information centers 2) travel agencies and agencies 3) print (newspapers, magazines) 4) television 5) radio 6) outdoor advertising (billboards etc.) 7) the Internet: tourist information portal (CzechTourism, My Czech Republic etc.) 8) the Internet: banners (ads, trailers on the website) 9) the Internet: Facebook, social networks 10) the Internet: search engines (Google etc.) 11) the Internet: other 12) promotional materials, brochures, guides etc. 13) information from service personnel 14) information from relatives or friends 15) guide books 16) e-mail teasers, MMS messages

18. How much is your stay on average per person and day in the region? (select just 1 answer, mark with X) (estimated total costs including transport, accommodation, entertainment, shopping, etc.) 1) up to 1000 CZK / up to 40 € / 160 PLN 2) 1001 up to 1500 CZK / 40 – 60 € / 161 – 240 PLN 3) 1501 up to 2000 CZK / 60 – 80 € / 241 – 320 PLN 4) 2001 up to 2500 CZK / 80 – 100 € / 321 – 400 PLN 5) more than 2500 CZK / over 100 € / over 400 PLN 19. Age group: 1) up to 25 years 2) 26 to 34 years 3) 35 to 49 years 4) 50 to 59 years 5) 60 and older

Location:

20. Education: 1) apprentice license 2) completed GCEs 3) college / university

Period:

Questionnaire no.:

21. Are you: 1) male 2) female

Závěrečná zpráva z výzkumu (červen srpen 2015)

Recommend Documents