ZÁVAZNÉ STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Signature Verified Mgr. NotDigitally

Evžen Dolež al

V Praze dne 15. února 2016 Č. j.: 6502/ENV/16 Vyřizuje: Ing. Vozka Tel: 267 122 509

ZÁVAZNÉ STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 9a odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)

Výroková část Název záměru:

POPD DNT Hlubina – vydobytí části zásob hnědého uhlí v konečných svazích lomu DNT hlubinnou dobývací metodou

Kapacita (rozsah) záměru:

Pokračování hornické činnosti na výhradním ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš (č. 3250100), pro které byl stanoven dobývací prostor Tušimice o výměře 42,2718999 km2. Těžba bude probíhat hlubinným způsobem – metodou chodbicování. Předpokládaná (optimální) roční kapacita těžby je 1,15 mil. tun uhlí (v letech 2018 – 2029 se počítá s vytěžením 13,15 mil. tun uhlí). Těžba uhlí hlubinným způsobem bude probíhat ve stanoveném dobývacím prostoru bez nároku na nový zábor území a nezvýší celkové množství těženého uhlí v rámci lomu DNT. Těžba uhlí hlubinným způsobem bude postupovat od západu k východu, postupně ve třech oblastech těžby (nejdříve bude v dané oblasti vytěženo horní patro a následně dolní patro). Vydobyté chodbice budou uzavírány a po vydobytí patra v dané oblasti bude uzavřeno celé patro.

Zařazení záměru dle přílohy č. 1 k zákonu:

2.3/I (Těžba ostatních nerostných surovin v novém dobývacím prostoru. Těžba ostatních nerostných

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]

signed by Mgr. Evžen Doležal Date: 2016.02.22 09:13:06 CET Reason: nedefinovany Location: nedefinovany

surovin na ploše nad 25 ha. Těžba rašeliny na ploše nad 150 ha.) Umístění záměru:

kraj: obec: k. ú.:

Ústecký Černovice, Droužkovice, Spořice Černovice u Chomutova, Droužkovice, Spořice

Obchodní firma oznamovatele: Severočeské doly a.s. IČ oznamovatele:

49901982

Sídlo (bydliště) oznamovatele: Boženy Němcové 5359, 430 01 Chomutov

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 21 zákona na základě § 9a odst. 1 zákona vydává

SOUHLASNÉ

ZÁVAZNÉ

STANOVISKO

k záměru

„POPD DNT Hlubina – vydobytí části zásob hnědého uhlí v konečných svazích lomu DNT hlubinnou dobývací metodou“ Ministerstvo životního prostředí na základě § 9a odst. 1 zákona stanoví následující podmínky pro navazující řízení: 1.

S ohledem na doporučení uvedené v bodě 5.4 expertního posudku (Předpolí lomu Libouš – vliv hlubinné těžby, GeoTec – GS, a.s., leden 2015) upravit v rámci další přípravy záměru hranice dobývání (hranice okraje těžebních chodbic) tak, aby byla i teoreticky vyloučena možnost případného ovlivnění železničního tělesa (železniční trati č. 124) v ochranném pilíři. Respektovat rovněž doporučení uvedená v bodě 7 (závěry znalce) báňského znaleckého posudku (Ing. Svatopluk Havrlík, leden 2015).

2.

Podle projektu geotechnického monitoringu (příloha č. 4 k expertnímu posudku Předpolí lomu Libouš – vliv hlubinné těžby, GeoTec – GS, a.s., leden 2015) provádět: a) bezpečnostní monitoring přímo v prostoru budoucí ražby;

2/33


b) klasický geotechnický monitoring vzniku a případného rozvoje deformací v širším horninovém prostředí, resp. přímo na povrchu terénu. 3.

V rámci projektu likvidace dílčích vyrubaných oblastí vyhodnotit vhodnost a případný přínos aplikace těsnících vrstev v území po ukončení těžby.

Odůvodnění Odůvodnění vydání souhlasného stanoviska včetně odůvodnění stanovených podmínek: Posouzený záměr představuje pokračování hornické činnosti na výhradním ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš (č. 3250100), pro které byl stanoven dobývací prostor Tušimice o výměře 42,2718999 km 2. Těžba bude probíhat hlubinným způsobem – metodou chodbicování. Předpokládaná (optimální) roční kapacita těžby je 1,15 mil. tun uhlí (v letech 2018 – 2029 se počítá s vytěžením 13,15 mil. tun uhlí). Těžba uhlí hlubinným způsobem bude probíhat ve stanoveném dobývacím prostoru bez nároku na nový zábor území a nezvýší celkové množství těženého uhlí v rámci lomu DNT. Těžba uhlí hlubinným způsobem bude postupovat od západu k východu, postupně ve třech oblastech těžby (nejdříve bude v dané oblasti vytěženo horní patro a následně dolní patro). Vydobyté chodbice budou uzavírány a po vydobytí patra v dané oblasti bude uzavřeno celé patro. K provedení zjišťovacího řízení bylo příslušnému úřadu v září 2014 předloženo oznámení záměru zpracované v rozsahu přílohy č. 3 k zákonu (navržena byla varianta těžby hnědého uhlí hlubinným způsobem (metodou chodbicování) s roční kapacitou 1,15 milionu tun, přičemž bylo v rámci záměru počítáno s vytěžením celkem 16 milionů tun v letech 2018 – 2032). Po provedeném zjišťovacím řízení vydal příslušný úřad v prosinci 2014 závěr zjišťovacího řízení s uvedením 12 oblastí, na které je třeba se zaměřit při zpracování dokumentace. K posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví byla v dubnu 2015 předložena dokumentace vlivů záměru na životní prostředí zpracovaná v rozsahu přílohy č. 4 k zákonu (v dokumentaci byla původní varianta záměru zmenšena časově (těžba v letech 2018 – 2029) a tedy i kapacitně, co se týče celkových vytěžených zásob za uvedené období (13,15 mil. tun uhlí), přičemž přepokládaná roční výše těžby (1,15 mil. tun uhlí) je beze změny – viz výsledné parametry záměru uvedené v prvním odstavci této kapitoly a na 1. straně tohoto stanoviska). Dokumentace dostatečně zohledňuje všechny požadavky ze závěru zjišťovacího řízení. V rámci dokumentace byly posouzeny vlivy na všechny složky životního prostředí. Podrobné vyhodnocení vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí bylo provedeno v dokumentaci a v jejích přílohách, tzn. v rozptylové studii (Ascend s.r.o., duben 2015), hlukové studii (Beryl spol. s r.o., duben 2015), autorizovaném posouzení vlivů na veřejné zdraví (Beryl spol. s r.o. a Ing. Jitka Růžičková, duben 2015), expertním posudku (Předpolí lomu Libouš – vliv hlubinné těžby, GeoTec – GS, a.s., leden 2015) a báňském znaleckém posudku (Ing. Svatopluk Havrlík, leden 2015). Dále byl v samostatné příloze dokumentace vyhodnocen biologický průzkum (CSConsult CZ s.r.o., prosinec 2014). Ze závěrů dokumentace lze shrnout následující. Posuzovaný záměr představuje z věcného hlediska nový báňsko-technologický postup těžby (tj. těžbu 3/33


hlubinným způsobem – metodou chodbicování) v dlouhodobě rozfáraném povrchovém lomu v rámci nového plánu otvírky, přípravy a dobývání v období 2018 – 2029 a oproti dříve posuzovanému záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ se jedná o změnu záměru ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona, tj. změnu části povrchové těžby na těžbu hlubinou. Posuzovaný záměr, tj. změna části povrchové těžby na těžbu hlubinou, prakticky neovlivní živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, vodu, ovzduší, klima, krajinu, hmotný majetek, kulturní památky a akustickou situaci. Vlivy posuzovaného záměru na uvedené složky a charakteristiky životního prostředí se tak promítají i do zcela nevýznamného ovlivnění obyvatelstva. Za nejvýznamnější vlivy záměru lze považovat vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje, avšak zásah do horninového prostředí s cílem vydobytí části zásob hnědého uhlí na výhradním ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš (č. 3250100), pro které byl stanoven dobývací prostor Tušimice, je smyslem posuzovaného záměru. Podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se jedná o zajištění hospodárného využívání nerostného bohatství. Záměr respektuje závazné linie omezení těžby a výsypek stanovené usnesením vlády ČR ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi. Z hlediska vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, které jsou podrobněji popsány v kapitole D.I. dokumentace, byl v dokumentaci záměr z hlediska vlivů na životní prostředí zhodnocen jako akceptovatelný, tzn. záměr je doporučen k realizaci za předpokladu splnění navržených podmínek k ochraně životního prostředí. Konkrétní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí jsou podrobněji popsány v části „Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti“ tohoto stanoviska. K dokumentaci bylo doručeno celkem 15 vyjádření (3 vyjádření dotčených územních samosprávných celků, 9 vyjádření dotčených správních úřadů, 2 vyjádření společností a 1 vyjádření veřejnosti). Veškerá vypořádání připomínek vzešlých z došlých vyjádření k dokumentaci jsou komentována v části V. posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“) a všechny relevantní požadavky vyplývající z těchto vyjádření byly zpracovatelem posudku odpovídajícím způsobem komentovány, popř. jsou zapracovány do tohoto závazného stanoviska. Zpracovatel posudku se ztotožnil se závěry dokumentace, tedy že z provedeného vyhodnocení je zřejmé, že z hlediska významnosti jednotlivých identifikovaných vlivů je záměr realizovatelný a při dodržování relevantních podmínek je možno jej doporučit k realizaci. Zpracovatel posudku navrhuje vydat souhlasné závazné stanovisko se 3 podmínkami. K posudku příslušný úřad obdržel celkem 14 vyjádření (3 vyjádření dotčených územních samosprávných celků, 8 vyjádření dotčených správních úřadů, 2 vyjádření společností a 1 vyjádření veřejnosti), která jsou blíže popsána v příslušné kapitole tohoto závazného stanoviska. Většina vyjádření byla souhlasná, připomínky byly uplatněny pouze k vyhodnocení vlivů na ovzduší a veřejné zdraví, zdůvodnění záměru, vyhodnocení vlivů na povrch apod. Veškerá vyjádření jsou vypořádána v příslušné části tohoto závazného stanoviska, relevantní připomínky jsou zohledněny v podmínkách tohoto závazného stanoviska. Z posudku vyplývá, 4/33


že negativní vlivy posuzovaného záměru nepřesahují míru stanovenou zákony a dalšími předpisy při respektování podmínek navržených v tomto závazném stanovisku. Na veřejném projednání konaném dne 18. 11. 2015 představil Ing. Jiří Neruda, jako zástupce oznamovatele, předmětný záměr a zpracovatel dokumentace Mgr. Luboš Motl seznámil přítomné s posuzovanými vlivy záměru na životní prostředí. Následně zpracovatel posudku Ing. Václav Obluk, zhodnotil kvalitu, úplnost a rozsah dokumentace. Uvedl, že dokumentace splňuje všechny náležitosti podle zákona. Následně uvedl, že závěr posudku dává návrh na souhlasné závazné stanovisko při respektování podmínek uvedených v návrhu závazného stanoviska. Dále vystoupili přítomní zástupci dotčených územních samosprávných celků a dotčených správních úřadů, neuplatnili však žádné připomínky, rovněž přítomní zástupci veřejnosti žádné připomínky neuplatnili. Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí byly na základě dokumentace a jejích odborných příloh (rozptylová studie, hluková studie, autorizované posouzení vlivů na veřejné zdraví, biologický průzkum, expertní posudek vlivu hlubinné těžby a báňský znalecký posudek) vyhodnoceny jako akceptovatelné, tzn. záměr je doporučen k realizaci za předpokladu splnění navržených podmínek k ochraně životního prostředí. Za nejvýznamnější vlivy záměru lze považovat vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje, avšak zásah do horninového prostředí s cílem vydobytí části zásob hnědého uhlí na výhradním ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš je smyslem posuzovaného záměru. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky spojené s případnými deformacemi terénu byly samostatně vyhodnoceny ve dvou samostatných přílohách dokumentace (expertní posudek a báňský znalecký posudek), které tyto vlivy prakticky vylučují. Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů na jednotlivé složky životního prostředí bylo potvrzeno autorizovanou osobou v rámci zpracování posudku vlivů záměru na životní prostředí. K vyloučení negativních vlivů na hmotný majetek a kulturní památky jsou v podmínkách stanoviska navržena opatření spočívající především v provádění geotechnického monitoringu a úpravě rozsahu těžby tak, aby bylo vyloučeno ovlivnění povrchu (i teoretické), resp. objektů a liniových staveb. Na základě výše uvedeného, výsledků autorizovaných studií předložených v rámci dokumentace, závěrů hodnocení posudku, veřejného projednání a písemných vyjádření uplatněných v procesu EIA se příslušný úřad ztotožnil se závěry posudku a dospěl k závěru, že negativní vlivy posuzovaného záměru jsou při respektování podmínek tohoto stanoviska akceptovatelné, a lze tedy vydat souhlasné závazné stanovisko. Odůvodnění stanovených podmínek: Do podmínek závazného stanoviska byly zahrnuty všechny (celkem 3) podmínky, které byly navrženy zpracovatelem posudku v rámci konečného návrhu stanoviska dle § 9 odst. 10 zákona. Podmínky č. 1 a 2 jsou navrženy za účelem vyloučení (i teoretických) negativních vlivů na hmotný majetek a infrastrukturu. Podmínka č. 3 je navržena za účelem zajištění stability prostředí po ukončení záměru (resp. prověření vhodnosti aplikace těsnících vrstev). 5/33


Připomínky a požadavky dotčených územních samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti obdržené v rámci procesu EIA, které vyplývají ze zákonných požadavků, do podmínek závazného stanoviska zahrnuty nebyly, neboť povinnost splnit takovéto požadavky ukládají oznamovateli platné právní předpisy. Veškeré další připomínky byly v rámci procesu EIA vypořádány, případně jsou vypořádány v tomto závazném stanovisku. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti: Charakteristika vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí a obyvatelstvo z hlediska jejich velikosti a významnosti je uvedena se zaměřením především na popis a vyhodnocení očekávaných vlivů způsobených přípravou a samotnou realizací záměru. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů V rámci hodnocení vlivů na obyvatelstvo bylo zpracováno autorizované posouzení vlivů na veřejné zdraví. Posuzovány byly fyzikální škodliviny (hluk) a chemické polutanty (imise škodlivin). Provozem záměru nebude docházet v nejbližších obytných sídlech k překračování hygienických limitů pro denní ani noční dobu, hluk z provozu záměru nebude mít ani obtěžující účinky. Hodnocení zdravotních rizik imisních škodlivin bylo provedeno pro oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice PM10 a PM2,5. Při hodnocení expozice obyvatel zájmového území byl zvolen konzervativní přístup s rezervou na straně bezpečnosti, přičemž bylo zjištěno, že záměr nebude znamenat významné riziko nepříznivých zdravotních účinků pro obyvatele v okolí. Pokud jde o stávající provoz lomu DNT je třeba i nadále dbát na maximální možné omezování emisí do ovzduší, především pak suspendovanými částicemi. Pokud se jedná o vlastní posuzovaný záměr, tj. změnu části povrchové těžby na těžbu hlubinou, je zřejmé, že tato změna je z hlediska vlivů na veřejné zdraví zcela nevýznamná a ve vztahu k příslušným environmentálním charakteristikám záměru (tj. údajům týkajícím se znečištění ovzduší a akustické situace) je z hlediska zdravotního stavu obyvatelstva prakticky nevyhodnotitelná. Vlivy na ovzduší a klima K vyhodnocení vlivů záměru na ovzduší byla zpracována rozptylová studie. Do výpočtu vlivů záměru byly zahrnuty tyto zdroje emisí: pásové dopravníky uhlí, víceúčelová dieselový nakladač, přesypové stanice uhlí, výduchy z provozu hlubinné těžby. Výpočet rozptylu byl proveden pro relevantní znečišťující látky, které budou při činnosti záměru emitovány a zároveň mají stanoveny imisní limity dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, benzen, benzo(a)pyren a suspendované částice PM10 a PM2,5. Příspěvek záměru k průměrným ročním koncentracím benzenu, benzo(a)pyrenu, oxidu dusičitému a oxidu siřičitému je vyhodnocen jako zanedbatelný. Příspěvek záměru k maximálním denním 8-hodinovým koncentracím oxidu uhelnatého je vyhodnocen jako zanedbatelný. Příspěvek záměru k maximálním 1-hodinovým koncentracím oxidu dusičitému a oxidu siřičitému je vyhodnocen jako zanedbatelný. Příspěvek záměru k průměrným 6/33


ročním koncentracím PM2,5 je vyhodnocen jako velmi malý až zanedbatelný (zároveň se nepředpokládá překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace). Příspěvek záměru k průměrným ročním koncentracím PM10 je vyhodnocen jako velmi malý s výjimkou obytných zón Březno a Droužkovice, kde je hodnocen jako malý, tj. do 17,0 %, resp. 10,8 % imisního limitu. Příspěvek záměru k povolené četnosti překročení 24-hodinového imisního limitu pro PM10 nepřesáhne 20 % hodnoty limitu přípustné četnosti překročení s výjimkou obytných zón Březno a Droužkovice, kde je příspěvek záměru k povolené četnosti překročení 33,7 %, resp. 35,8 %. Vliv záměru na ovzduší a klima bude nevýznamný a tedy přijatelný. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Z hlukové studie, která byla zpracována v rámci dokumentace, vyplývá, že posuzovaný záměr, tj. změna části povrchové těžby na těžbu hlubinou, je z hlediska vlivů na akustickou situaci u nejbližší obytné zástavby zcela nevýznamná a výsledný stav hlukové zátěže v noční době, stejně jako v denní době, nemůže realizace záměru ovlivnit. Realizací záměru nedojde k překročení platných hygienických limitů ve všech kontrolovaných referenčních bodech pro chráněný venkovní prostor staveb v denní i noční době. Vlivy záměru na hlukovou situaci, event. další fyzikální a biologické charakteristiky, budou nevýznamné a tedy přijatelné. Vlivy na podzemní a povrchové vody K negativnímu vlivu na povrchové vodoteče, přípovrchové podzemní vody (v kvartérních vrstvách) a jímací objekty nemůže dojít ani teoreticky (při těžbě se bude odvodňovat pouze slojový kolektor vázaný na holešovické vrstvy, a to pouze lokálně, což nebude mít žádný vliv na povrchové a podzemní vody). Vlivy na povrchové a podzemní vody nelze předpokládat. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Realizace záměru představuje vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje, avšak zásah do horninového prostředí s cílem vydobytí části zásob hnědého uhlí na výhradním ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš (č. 3250100), pro které byl stanoven dobývací prostor Tušimice, je smyslem posuzovaného záměru. Podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, se jedná o zajištění hospodárného využívání nerostného bohatství. S realizací záměru budou spojeny vlivy horninové prostředí a přírodní zdroje, tyto vlivy jsou však s ohledem na cíl záměru hodnoceny jako přijatelné. Záměr svým charakterem vylučuje vlivy na půdu. Vlivy na půdu nelze předpokládat. Vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu Záměr svým charakterem (hlubinná těžba) vylučuje vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu. Vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu nelze předpokládat. Záměr svým charakterem rovněž vylučuje vlivy na území Natura 2000 (vliv záměru na území Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem Krajského úřadu Ústeckého kraje č. j. 3252/ZPZ/2014/ZPZ/N-2014 ze dne 28. 8. 2014). 7/33


S realizací záměru tedy nebudou spojeny vlivy na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky spojené s případnými deformacemi terénu byly samostatně vyhodnoceny ve dvou samostatných přílohách dokumentace, a to v expertním posudku (Předpolí lomu Libouš – vliv hlubinné těžby, GeoTec – GS, a.s., leden 2015) a v báňském znaleckém posudku (Ing. Svatopluk Havrlík, leden 2015). Z uvedených posudků vyplývá, že v krátkodobém časovém horizontu, tj. minimálně po dobu předpokládané hlubinné těžby, je díky navržené technologii ražby prakticky vyloučena možnost vzniku takových deformací v horninovém prostředí, které by mohly mít negativní vliv na stabilitu závěrných svahů budoucí zbytkové jámy povrchového lomu. Ze stejných důvodů lze jednoznačně vyloučit i možnost vzniku jakýchkoliv dodatečných deformací na povrchu terénu v širším území za hranicí stanoveného dobývacího prostoru. I v dlouhodobém časovém horizontu několika desítek, resp. prvních stovek let od ukončení hlubinné těžby je možnost vzniku rozsáhlejších deformací v souvrství nadložních sedimentů nad zamýšlenou hlubinnou těžbou velmi málo pravděpodobná. Za předpokladu realizace opatření týkajících se geotechnické problematiky (stability území), která vyplývají z uvedených posudků, nemohou případné deformační projevy vlivem hlubinné těžby ani při zvážení kombinace všech hypoteticky možných negativních skutečností žádným způsobem negativně ovlivnit širší předpolí, a to jak ve vztahu k železniční trati č. 124, tak i ve vztahu k vlastnímu intravilánu blízkých obcí Černovice, Spořice a Droužkovice. Relevantní doporučení uvedená v předmětných posudcích jsou převzata do podmínek tohoto závazného stanoviska. S realizací záměru tedy nebudou spojeny vlivy na hmotný majetek či kulturní památky. Přeshraniční vlivy U všech výše popsaných vlivů byla prověřena možnost ovlivnění území přesahující hranice České republiky, přičemž vzhledem k charakteru a umístění záměru byly přeshraniční vlivy záměru vyloučeny. Se záměrem nejsou spojeny vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví přesahující hranice České republiky. V návaznosti na vše výše uvedené je tedy možné konstatovat, že z pohledu akceptovatelnosti realizace záměru z hlediska vlivů na životní prostředí nebyl nalezen natolik významný faktor, který by za přijetí navržených opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví formulovaných v závazném stanovisku bránil realizaci záměru. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí: Technické řešení záměru je z hlediska procesu posuzování vlivů na zdraví obyvatelstva a životní prostředí v procesu EIA dostatečně popsáno. Předmětný záměr představuje pokračování hornické činnosti na výhradním ložisku hnědého uhlí Tušimice – Libouš (č. 3250100), pro které byl stanoven dobývací prostor Tušimice o výměře 42,2718999 km2. Těžba bude probíhat hlubinným způsobem – metodou chodbicování. Předpokládaná (optimální) roční kapacita těžby je 1,15 mil. tun uhlí 8/33


(v letech 2018 – 2029 se počítá s vytěžením 13,15 mil. tun uhlí). Těžba uhlí hlubinným způsobem bude probíhat ve stanoveném dobývacím prostoru bez nároku na nový zábor území a nezvýší celkové množství těženého uhlí v rámci lomu DNT. Těžba uhlí hlubinným způsobem bude postupovat od západu k východu, postupně ve třech oblastech těžby (nejdříve bude v dané oblasti vytěženo horní patro a následně dolní patro). Vydobyté chodbice budou uzavírány a po vydobytí patra v dané oblasti bude uzavřeno celé patro. Na základě předloženého technického řešení lze vyslovit názor, že pro omezení negativních vlivů souvisejících se záměrem budou, při respektování podmínek stanovených v tomto stanovisku, použita odpovídající technická řešení na úrovni stávající techniky s respektováním místních podmínek, omezující výstupy do jednotlivých složek životního prostředí. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí: V oznámení byl záměr navržen ve variantě těžby hnědého uhlí hlubinným způsobem (metodou chodbicování) s roční kapacitou 1,15 milionu tun, přičemž bylo v rámci záměru počítáno s vytěžením celkem 16 milionů tun v letech 2018 – 2032. V dokumentaci byla původní varianta záměru zmenšena kapacitně a plošně na výsledné parametry uvedené v prvním odstavci této kapitoly a na 1. straně tohoto stanoviska, tzn. těžba hnědého uhlí hlubinným způsobem (metodou chodbicování) s roční kapacitou 1,15 milionu tun, přičemž je v rámci záměru počítáno s vytěžením celkem 13,15 milionů tun v letech 2018 – 2029. Varianta uvedená v dokumentaci je tedy jediným navrženým řešením, které je předmětem tohoto stanoviska, a která je při respektování podmínek tohoto stanoviska akceptovatelná. Celkové hodnocení procesu posuzování vlivů na životní prostředí: Dne 17. 9. 2014 bylo na MŽP předloženo oznámení zpracované Mgr. Lubošem Motlem (osvědčení odborné způsobilosti č. j. 1522/243/OPVŽP/99, s prodloužením autorizace č. j. 6741/ENV/11). Dne 8. 10. 2014 bylo MŽP oznámení rozesláno dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření. Dne 15. 10. 2014 byla informace o oznámení zveřejněna na úřední desce Ústeckého kraje. Dne 1. 12. 2014 vydalo MŽP závěr zjišťovacího řízení, ve kterém uvedlo požadavky na zpracování dokumentace vlivů záměru na ŽP. Dne 30. 4. 2015 byla na MŽP předložena dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) zpracovaná Mgr. Lubošem Motlem. Závěry dokumentace: Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných podkladů o záměru, o současném a výhledovém stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem zpracovatel dokumentace konstatuje, že realizace záměru je s ohledem na významnost a rozsah souvisejících vlivů na životní prostředí a na veřejné zdraví hodnocena jako akceptovatelná. 9/33


Dne 28. 5. 2015 byla MŽP dokumentace rozeslána dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření. Dne 3. 6. 2015 byla informace o dokumentaci zveřejněna na úřední desce Ústeckého kraje. Dne 24. 7. 2015 byl zpracováním oponentního posudku pověřen Ing. Václav Obluk (osvědčení odborné způsobilosti č. j. 19739/2338/OPVŽP/98, s prodloužením autorizace č. j. 50209/ENV/11). Dne 30. 9. 2015 obdrželo MŽP zpracovaný posudek. Závěry posudku: Vlivy záměru byly posouzeny ze všech podstatných hledisek. Zpracovatel posudku vyhodnotil dokumentaci jako dostatečnou, zpracovanou v souladu s požadavky přílohy č. 4 k zákonu. Na základě vyhodnocení dokumentace a doručených vyjádření navrhl zpracovatel posudku příslušnému úřadu vydat k záměru souhlasné závazné stanovisko za respektování podmínek tohoto závazného stanoviska. Na základě hodnocení vlivů záměru provedeného v dokumentaci a v posudku konstatuje zpracovatel posudku, že realizace záměru je z hlediska vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví možná ve variantě navržené v dokumentaci. Dne 5. 10. 2015 byl posudek rozeslán dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření. Dne 13. 10. 2015 byla informace o posudku zveřejněna na úřední desce Ústeckého kraje. Dne 2. 11. 2015 rozeslalo MŽP informaci o konání veřejného projednání dotčeným územním samosprávným celkům ke zveřejnění. Dne 6. 11. 2015 byla informace o konání veřejného projednání zveřejněna na úřední desce Ústeckého kraje. Dne 18. 11. 2015 se od 15:00 konalo veřejné projednání dokumentace a posudku v restauraci "U Hřiště", SNP 186, 431 44 Droužkovice. Závěry veřejného projednání: Na veřejném projednání vystoupili v souladu s programem veřejného projednání zástupci dotčených územních samosprávných celků a dotčených správních úřadů, neuplatnili však žádné připomínky, rovněž přítomní zástupci veřejnosti žádné připomínky neuplatnili. Údaje o účasti a závěry z veřejného projednání jsou blíže specifikovány v zápisu z veřejného projednání č. j. 81496/ENV/15 ze dne 19. 11. 2015. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta: Ústecký kraj Obec Droužkovice 10/33


Obec Spořice Obec Černovice Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Magistrát města Chomutova, odbor obecní živnostenský úřad, stavební úřad a životní prostředí Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého Správa chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a krajské středisko Ústí nad Labem Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IV Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Ministerstvo životního prostředí, odbor obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie Povodí Ohře, státní podnik Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Ohře Ing. Věra Ježková Vypořádání vyjádření k dokumentaci: Příslušný úřad obdržel vyjádření od následujících subjektů: Ústecký kraj Obec Droužkovice Obec Spořice Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Magistrát města Chomutova, odbor obecní živnostenský úřad, stavební úřad a životní prostředí Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IV Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie Povodí Ohře, státní podnik Lesy České republiky, s. p., správa toků – oblast povodí Ohře Ing. Věra Ježková Požadavky a připomínky obsažené ve vyjádřeních byly řádně vypořádány v části V. posudku. Připomínky se týkaly zejména vlivů na ovzduší, hlukovou situaci, 11/33


horninové prostředí, případných deformací terénu apod. Posudek je zveřejněn v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz/eia), a na stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/eia), pod kódem záměru MZP447 v části Posudek. Vypořádání vyjádření k posudku: Příslušný úřad obdržel vyjádření od následujících subjektů: Obec Droužkovice Obec Spořice Obec Černovice Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Magistrát města Chomutova, odbor obecní živnostenský úřad, stavební úřad a životní prostředí Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie Povodí Ohře, státní podnik Lesy České republiky, s. p., správa toků – oblast povodí Ohře Ing. Věra Ježková Podstata vyjádření obce Droužkovice ze dne 4. 11. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření obce Spořice ze dne 4. 11. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření obce Černovice ze dne 16. 11. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře.

12/33


Podstata vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 11. 11. 2015 Z důvodu nevypořádání připomínek k rozptylové studii a studii vlivu na veřejné zdraví (přílohy k dokumentaci) nesouhlasí s návrhem souhlasného stanoviska uvedeného v posudku. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření, které neosahuje konkrétní zdůvodnění nesouhlasu s návrhem na souhlasné závazné stanovisko, se nejprve uvádí, že ve vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, k dokumentaci bylo uvedeno: „Z hlediska ochrany ovzduší požadujeme vysvětlení výrazných rozdílů ve výši emisí polétavého prachu a v případě, že byly použity chybné údaje, požadujeme přepracování rozptylové studie a posouzení vlivů na veřejné zdraví.“. V rámci vypořádání vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, byly v posudku rozdíly ve výši emisí tuhých znečišťujících látek vysvětleny. Rozdíl v emisích tuhých znečišťujících látek je dán zpřesněním měrných výrobních emisí. V rozptylové studii řešené v rámci dříve posuzovaného záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ byly použity zobecněné měrné výrobní emise odvozené Českým hydrometeorologickým ústavem ze standardních emisních faktorů a modelového lomu. Tyto měrné emise byly stanoveny tak, aby představovaly v souhrnu velmi konzervativní odhad situace lomu DNT. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zařadil nově povrchové doly o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den (tedy i lom DNT) mezi tzv. vyjmenované stacionární zdroje, na které se vztahují určité povinnosti (viz kód 5.13. v příloze č. 2 k uvedenému zákonu). Mezi tyto povinnosti patří i povinnost pro provozovatele tohoto stacionárního zdroje získat povolení k provozu (viz § 41 odst. 6 uvedeného zákona). V rámci přípravy žádosti o povolení provozu proběhla v letech 2012 a 2013 na lomu DNT detailní analýza všech zdrojů emisí. Na základě této analýzy byly ze stejných standardních emisních faktorů ve spolupráci s ČHMÚ odvozeny upřesněné měrné výrobní emise, které byly použity v rozptylové studii řešené v rámci posuzovaného záměru „POPD DNT Hlubina – vydobytí části zásob hnědého uhlí v konečných svazích lomu DNT hlubinnou dobývací metodou“. Rozdíl v celkových emisích v příslušných rozptylových studiích (tj. v RS z roku 2015 a RS z roku 2011) je dán zejména rozdílem v použitých měrných výrobních emisích u dobývacích strojů na uhlí a skrývku a u zakládacích strojů na skrývku – viz údaje uvedené v následující tabulce (zde pouze pro PM 10, u PM2,5 je situace analogická): Měrné emise PM10 [g/s] RS 2015 – Varianta 0 2014

2020

RS 2011 2025

2029

Dobývací stroj uhlí

0,984158 0,984158 1,117338 1,650058 3,350000

Dobývací stroj skrývky

3,151737 3,538562 2,249144 4,945199 8,888000

Zakládací stroj skrývky

4,412203 4,957532 3,139770 4,627029 9,063000 13/33


Ve vztahu k výše uvedenému se dále uvádí, že v posudku bylo ve vztahu k emisím tuhých znečišťujících látek konstatováno: „V této souvislosti se dále uvádí, že emise částic frakce PM10 a PM2,5 byly v rámci rozptylové studie stanoveny na straně rezervy (konzervativně byly uvažovány nejnepříznivější situace z hlediska časového faktoru provozu zdrojů emisí a z hlediska délky liniových zdrojů emisí a plochy plošných zdrojů emisí).“. V posudku bylo dále uvedeno: „K problematice prašnosti je třeba obecně uvést, že vyčíslení emisí tuhých znečišťujících látek, resp. částic frakce PM10 a PM2,5, je značně obtížné a bilanční metody (i následné výpočetní metody znečištění ovzduší) jsou nepřesné a nespolehlivé. Reálné emise těchto látek jsou totiž značně variabilní, neboť jsou kromě jiného silně ovlivňovány klimatickými podmínkami, zejména pak rychlostí větru. Jejich reálná velikost bude dále záviset zejména na velikosti „aktivních ploch“ (jako zdroje prašnosti) a vlhkosti příslušných materiálů. Je proto zřejmé, že velikost těchto emisí může být významně ovlivněna zejména minimalizováním „aktivních ploch“ a skrápěním nejvíce exponovaných ploch při nepříznivých klimatických podmínkách (v době velkého sucha). To samozřejmě platí i pro etapu přípravných prací (provádění skrývky).“. Tato opatření je tedy třeba nadále provádět i v rámci realizace předmětného záměru, resp. při pokračování souběžné těžby hlubinným a povrchovým způsobem v letech 2018 – 2029. Výhradně ve vztahu k posuzovanému záměru, který oproti dříve posuzovanému záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ představuje změnu záměru ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona (tj. změnu části povrchové těžby na těžbu hlubinou), je možné (na základě údajů v rozptylové studii, která je přílohou H.3 k dokumentaci) konstatovat, že (při předpokládaném nezvyšování celkového množství těženého uhlí v lomu v průběžném roce, kdy množství uhlí vytěženého hlubinným způsobem bude zároveň znamenat snížení stejného množství uhlí vytěženého povrchovým způsobem) z hlediska ochrany ovzduší je změna na hlubinnou těžbu prakticky srovnatelná s povrchovou těžbou. Podstata vyjádření Magistrátu města Chomutova, odboru obecní živnostenský úřad, stavební úřad a životní prostředí, ze dne 15. 10. 2015 K záměru neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2015 Uvádí, že posudek je možné doporučit ke kladnému projednání. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Ústí nad Labem, ze dne 29. 10. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky.

14/33


Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého ze dne 13. 10. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře. Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší, ze dne 10. 11. 2015 Upozorňuje, že v návrhu stanoviska, který je uveden v posudku, nejsou žádná opatření ke snižování emisí prašnosti. Proto požaduje zahrnout do stanoviska opatření navržená v dokumentaci (části D.IV. dokumentace) a kromě těchto opatření požaduje zahrnout do stanoviska další opatření k eliminaci emisí prašnosti navrhovaná odborem ochrany ovzduší v rámci připomínek k dokumentaci, tzn. na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek (TZL) do ovzduší zvolit vhodná opatření ke snížení prašnosti (např. zakrytování třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest; odprašovací, mlžící, skrápěcí zařízení; opatření pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, skrápění, budování zástěn; opatření pro přepravu materiálu – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků; ochranné valy apod.). Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření se nejprve uvádí, že z věcného hlediska představuje záměr nový báňsko-technologický postup těžby (tj. těžbu hlubinným způsobem – metodou chodbicování) v dlouhodobě rozfáraném povrchovém lomu v rámci nového plánu otvírky, přípravy a dobývání v období 2018 – 2029 a oproti dříve posuzovanému záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ se tedy jedná o změnu záměru ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona (tj. změnu části povrchové těžby na těžbu hlubinou). Na základě údajů v rozptylové studii, která je přílohou H.3 k dokumentaci, je možné konstatovat, že (při předpokládaném nezvyšování celkového množství těženého uhlí v lomu v průběžném roce, kdy množství uhlí vytěženého hlubinným způsobem bude zároveň znamenat snížení stejného množství uhlí vytěženého povrchovým způsobem) z hlediska ochrany ovzduší je změna na hlubinnou těžbu prakticky srovnatelná s povrchovou těžbou. V rámci návrhu závazného stanoviska uvedeného v posudku nebyla navržena žádná opatření ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek, neboť opatření ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek při hlubinné těžbě jsou zahrnuta do dokumentace a tvoří tak integrální součást záměru a opatření ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek při povrchové těžbě, která byla formulována jako podmínky stanoviska v rámci posuzování záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ podle zákona, zůstávají v platnosti. 15/33


Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany vod, ze dne 15. 10. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře. Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru geologie, ze dne 6. 11. 2015 K posudku neuplatňuje žádné připomínky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře. Podstata vyjádření Povodí Ohře, státní podnik, ze dne 27. 10. 2015 Uvádí, že z hlediska Plánu hlavních povodí a Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe je záměr možný. Z hlediska správce povodí a z hlediska Povodí Ohře, státní podnik, považuje posudek z pohledu vodního hospodářství v dané lokalitě za zpracovaný s dostatečnou odborností a s potřebnou podrobností. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře. Podstata vyjádření Lesů České republiky, s. p., správy toků – oblast povodí Ohře, ze dne 29. 10. 2015 K závěrům posudku nemá žádné námitky. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře. Podstata vyjádření Ing. Věry Ježkové ze dne 9. 11. 2015 a ze dne 13. 11. 2015 a)

Uvádí, že připomínky k dokumentaci uplatnila v rozsahu 5 stránek textu a 12 stránek grafických a textových příloh. V posudku je však uvedeno jen 20 % jejich obsahu. Přitom zpracovatel posudku je povinen řešit veškeré podněty a připomínky, nikoliv je korigovat či úplně vynechávat a rozhodovat o úrovni jejich opodstatnění. Tímto postupem zpracovatel posudku neuvedl velmi závažná upozornění, kterými se vůbec nezabýval. Obsahová stránka posudku je tím zkreslena, čímž je i eliminována samotná podstata a účel posuzování podle zákona.

b)

Uvádí, že záměr v oznámení předpokládal zahájení hlubinné těžby v období od roku 2018 až do roku 2032. Tedy na 15 let s průměrnou roční těžbou ve výši 1,15 mil. tun uhlí s tím, že jej za celé období bude vytěženo celkem 16 mil. tun, čímž dojde k navýšení celkového množství vytěžitelných zásob uhlí. V dokumentaci však bylo v rozporu s původně uváděnou kapacitou sděleno, že při optimální výši roční těžby 1,15 mil. tun uhlí bude do roku 2029 vytěženo pouze 13,15 mil. tun uhlí s tím, že by se v tomto procesu posuzovala hlubinná těžba pouze v období od roku 2018 do roku 2029. Grafická příloha znázorňovala chodby hlubinné těžby převážně ve vázaných zásobách uhlí 16/33


ochranného pilíře závěrného svahu lomu (příloha č. 1 vyjádření). V posudku je zdůrazněno, že se jedná o změnu části povrchové těžby dle již posouzeného záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ na těžbu hlubinnou. V této souvislosti pak chybí sdělení, že z 200 mil. tun volných zásob uhlí dle POPD 2014 – 2029 nebude těženo 13,15 mil. tun volných zásob uhlí, což by se mělo projevit přesně specifikovaným dodatkem k uvedenému povolení hornické činnosti, aby bylo nezpochybnitelným způsobem splněno tvrzení o prodloužení životnosti DNT a snížení imisí o uvedenou sníženou těžbu těchto volných zásob uhlí. c)

Upozorňuje na závažný fakt, že geologické zásoby uhlí v dobývacím prostoru DNT jsou od roku 1994 prokazatelně nadhodnoceny o zhruba 76 mil. tun geologických zásob uhlí s doložením odpovídajících dokumentů, což není v posudku vůbec uvedeno a zobrazeno (v roce 1994 totiž při zmenšení původní plochy dobývacího prostoru v rámci usnesení vlády č. 444/1991 bylo za tyto limity z původních 722 mil. tun geologických zásob převedeno jen 286 mil. tun bilančních zásob a nepřevedeno 76 mil. tun nebilančních zásob uhlí) – viz příloha č. 2 – 5 vyjádření. Při projednávání této problematiky na SD v roce 2010 jeho vedení managementu sdělilo, že se tím již nebude zabývat. Přitom krátce poté zpětně v rámci přehodnocení zásob uhlí na DNT ke dni 29. 12. 2009 převedlo z původních 127 mil. tun vázaných zásob uhlí v závěrných svazích 73 mil. tun vázaných zásob do kategorie volných, jakoby se již v závěrných svazích nenacházely. Tento postup je vnímán jako administrativní nahrazení chybějících volných zásob uhlí DNT. Tím v závěrných svazích administrativně zbylo pouze 54 mil. tun vázaných zásob uhlí, zdůvodněných jako nedotknutelné, tvořící ochranný pilíř vůči přeložce železniční trati. V dokumentaci však její zpracovatel mnou dodané grafické znázornění (příloha č. 6 vyjádření) jejich rozsahu v rámci připomínek taktéž nezobrazil, aby nejspíš nebylo patrné, že budou těženy. Zpracovatel posudku všechny tyto závažné skutečnosti ignoroval a ani neokomentoval, že v dokumentaci není znázorněna těžba z ochranného pilíře 54 mil tun vázaných zásob uhlí, k čemuž by v dokumentaci SD musely předem doložit souhlas od Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého s předchozím projednáním se Správou železniční dopravní cesty, s. o. Přitom veškerá grafická úprava záměru znázorňuje v dokumentaci rozsah závěrných svahů DNT tak, jak v nich ještě v březnu 2010 společnost Severočeské doly prezentovala 127 mil. tun vázaných zásob uhlí (příloha č. 7 vyjádření). Na problematiku reálně nižších geologických zásob uhlí v DNT byl zpracovatel posudku veřejností zcela prokazatelně několikrát upozorněn, když figuroval i jako zpracovatel posudků podle zákona pro záměr obnovy 3x250 MW bloků Elektrárny Prunéřov II a pro záměr postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029. Vždy upozornění bagatelizoval a vůbec se jím nezabýval. Nyní v rámci vypořádání připomínek nepravdivě tvrdí, že tato problematika již byla komentována v předešlém jmenovaném procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Přitom způsob nadhodnocení o 76 mil. tun geologických zásob uhlí na DNT s dodanými důkazními kopiemi pocházejících ze SD nebyl 17/33


zpracovatelem přímo komentován a ani nijak vyvrácen. V posudku vysvětlující text a důkazní kopie neuvedl. d)

Další nedostatečně vypořádané připomínky: 1. Dokumentace neobsahuje prokázání rentabilnosti těžby a není pravdou, že není předmětem posouzení podle zákona, neboť objektivní posouzení záměru má za úkol přispět k udržitelnému rozvoji společnosti, což by v případě nerentabilnosti záměru nesplnilo úzus udržitelného rozvoje. SD by v případě neekonomičnosti těžby měly problémy se splněním environmentálních závazků na zahlazování důlní činnosti po jejím ukončení. Zpracovatel posudku se omezil pouze na argument, že se jedná o riziko oznamovatele. Pominul však, že většinovým vlastníkem SD je prostřednictvím ČEZ a. s. stát a minoritní akcionáři (jsem také akcionářkou ČEZ a.s.). Tento záměr nebyl ekonomicky zdůvodněn na žádné valné hromadě ČEZ a.s. a ani v žádné jeho výroční zprávě. Ekonomické zdůvodnění rentabilnosti chybí. 2. V místě závěrných svahů mezi obcemi Černovice a Spořice se nachází „Vulkanická struktura u Spořic“, kde bylo manažery SD ve výpočtu zásob předpovězeno, že může lokálně zhoršit stabilitu závěrného svahu (příloha č. 8 vyjádření). Dokumentace však tato dobře známá fakta neuvádí. Zpracovatel posudku doložený důkaz pořízený z Geofondu Praha v posudku neuvedl a neokomentoval. Zpracovatel dokumentace tvrdil, že sloj v závěrných svazích dobývacího prostoru není roztříštěná. Pravý opak je doložen dokumenty z výpočtu zásob uhlí, kde je ložisko popsáno následovně: „svrchní uhelná poloha“, „střední uhelná poloha“ a „spodní uhelná poloha“ s přesným grafickým nákresem rozštěpenosti hlavní sloje. Zpracovatel posudku v něm tyto dokumenty neznázornil a geologické prostředí okomentoval prohlášením, že existence tří uhelných poloh je přece dostatečně známa místo upozornění, že dokumentace je vylučovala. Jeho posouzení je v tomto ohledu neobjektivní. 3. Zpracovatel dokumentace uváděl, že důvodem hlubinné těžby je i udržení stovek přímých a stovek navazujících pracovních míst v regionu, zasaženém vysokou nezaměstnaností. Zpracovatel posudku vůbec nepožadoval konkrétní informaci o tom, kolik pracovníků z těch stovek pracovních míst bude zaměstnáno přímo v chodbách hlubinné těžby, kam budou docházet pěšky či budou přemísťováni pomocí závěsné dráhy. Argumentoval, že hlubinnou těžbou se sníží důlní imise s jejich negativním vlivem na okolní obce a její obyvatele. Ovšem vůbec neřešil, že koncentrace těchto imisí v chodbách hlubinné těžby bude přímo negativně ovlivňovat zdraví těchto pracovníků. Nikde není ani zmínka, jak bude tato okolnost řešena. 4. Dokumentace uváděla, že výsledkem bude prodloužení životnosti lomu. Celkem záměr počítá do roku 2029 s vytěžením 13,15 mil. tun uhlí (zbývajících 2,75 mil. tun bude vytěženo poté). V předešlém procesu posuzování vlivů na životní prostředí se posuzoval záměr těžby 200 mil. tun volných zásob uhlí (zbývajících 18 mil. tun bude vytěženo poté). Při předpokládané spotřebě uhlí v blocích elektráren by to představovalo 18/33


zhruba životnost DNT do roku 2033 v případě nadhodnocených zásob uhlí v DNT. Otázka zní, proč zpracovatel posudku, kterému dle textu tolik záleží na životním prostředí a veřejném zdraví, nepožaduje zpracování dokumentace záměru až do ukončení životnosti DNT, což představuje rozdíl jen pouhých několika let? Tím by totiž manažeři SD museli s konkrétní odpovědností garantovat veřejnosti potřebnou výši vytvořených povinných finančních rezerv na rekultivace a sanace po ukončení těžby DNT s jejich konkrétní projektovou dokumentací. Otázkou je i to, zda při současném nadhodnocení zásob uhlí bude příště ještě co posuzovat. 5. Příloha H.5 k dokumentaci na straně 4 uváděla, že optimalizaci těžebních horizontů v rámci nové, technologicky přizpůsobené rozfárávky v lokalitě Závěrné svahy je kalkulováno 136 150 000 t využitelných zásob hnědého uhlí o výhřevnosti Qir = 11,6 GJ/t uhlí. K této argumentaci jsem v rámci připomínek doložila tabulku z výpočtu zásob uhlí SD, která tyto optimistické údaje o výhřevnosti v případě objemu 136,15 mil. tun uhlí vylučuje. Zpracovatel posudku ji ale nezobrazil. V předchozích posuzováních podle zákona byl totiž zveřejněn údaj průměrné výhřevnosti bilančních zásob uhlí ve východním báňském postupu Qir = 9,4 GJ/t a v severním báňském postupu v intervalu Qir = 10 až 12 GJ/t. To znamená, že vytěžením 13,15 mil. tun uhlí ze závěrných svahů i při jejich případné teoretické maximální výhřevnosti 12 GJ/t nelze při váženém průměru uvedených výhřevností u celkové těžby 136,15 mil. tun uhlí dosáhnout průměrné výhřevnosti 11,6 GJ/t. 6. Upozorňuje, že kolem roku 2025 má být provedena výsadba dřevin místní provenience v ochranných lesních pásech topolové monokultury. Zpracovatel posudku ale tvrdí, že ochranné opatření pro obec Březno, které bylo realizováno v roce 1998 vysázením topolové monokultury, je podsazováno dřevinami místní provenience již od roku 2005 lesními sazenicemi a keři v celkovém počtu 33,1 tisíc kusů. Vzhledem k tomu, že území pravidelně navštěvuji, mohu odpovědně označit jeho tvrzení za nepravdivé. Uvedené množství sazenic je možná vysazeno někde jinde. Příkladem užívání neobjektivního posuzování dokumentace je i následující skutečnost. V předešlém posuzování podle zákona bylo písemně a poté i ústně při veřejném projednávání upozorněno, že v obci Březno u Chomutova není vybudován ochranný severní zalesněný zemní val mezi hranicí dobývacího prostoru DNT a přeložkou železniční trati, jak bylo požadováno ve stanoviscích MŽP v letech 2001 i 2005 jako ochrana proti hluku a důlním imisím. Zpracovatel posudku však toto upozornění ignoroval, přestože projednávání probíhalo ve zmíněné obci, čímž měl možnost se osobně přesvědčit o pravdivosti tohoto upozornění. Management SD si totiž opatřil nepravdivé vyjádření od Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého (příloha č. 9 vyjádření), že toto opatření bylo realizováno do konce roku 2008. Tak dokonce argumentoval i ČEZ a.s. na valné hromadě v červnu roku 2014, přestože v tu dobu již měly SD podanou žádost o podporu na Státním fondu životního prostředí ČR v rámci OPŽP. Ve skutečnosti byl ochranný severní zalesněný zemní val zbudován 19/33


až v období od července 2014 do června 2015 (příloha č. 10 vyjádření). e)

Závěrem uvádí, že předmětem výše uvedených připomínek je nutnost požadavku Ministerstva životního prostředí na řádné zpracování dokumentace až do vyuhlení dobývacího prostoru DNT: 1. s ekonomickým vyhodnocením hlubinné těžby uhlí v závěrných svazích DNT; 2. se zapojením Správy železniční dopravní cesty, s. o., do procesu posuzování ve vztahu k vlivům hlubinné těžby a k vlivu hydrické rekultivace ve zbytkové jámě na železniční trať, jak bylo v době její realizace požadováno firmou Geotechnika Praha; 3. s prověřením skutečných zásob uhlí v dobývacím prostoru DNT a z toho vyplývajícím výpočtem měrného nákladu na jednu tunu uhlí k zajištění dostatečné výše potřebných finančních rezerv na zahlazení důlní činnosti DNT s tím, že bude předložen aktualizovaný Generel sanace a rekultivace území po ukončení těžby DNT; 4. s objektivním vyhodnocením vlivů (prach, radioaktivita, arsen a další látky) na zdraví pracovníků důlního hlubinného provozu DNT a z toho vyplývajících opatření; 5. se závaznými termíny výsadeb dřevin místní provenience v ochranných lesních pásech topolové monokultury s jejich následnou pěstební péčí, které mají topolovou monokulturu postupně nahrazovat kolem roku 2025.

Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Ad a) V posudku, resp. v části V. posudku (Vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci), byla uvedena podstata vyjádření (tj. nebyl uveden celý text vyjádření a nebyly uvedeny přílohy vyjádření). V případě vyjádření k dokumentaci byly v rámci podstaty vyjádření uvedeny následující záležitosti: V bodě a) Rozpor mezi oznámením záměru a dokumentací týkající se ročních výší těžeb a celkového období těžby; nadhodnocení zásob uhlí v dobývacím prostoru s vlivem na životnost lomu a na tvorbu finančních prostředků k zahlazení důlní činnosti. V bodě b) Připomínky k úrovni zpracování dokumentace: 1. nezmínění ohrožení železniční trati; 2. neprokázání rentability těžby, a to i s ohledem na problematiku vulkanické struktury u Spořic; 3. argumentace ekonomického charakteru (zásobování elektráren a udržení pracovních míst) dokládá oprávněnost požadavku na předložení rentabilnosti těžby; 4. nepředložení ekonomické analýzy; 5. neuvedení životnosti lomu a zbavení se odpovědnosti za nedostatky: 20/33


a/

nižší geologické zásoby;

b/

nižší vytvořené finanční rezervy na zahlazení důlní činnosti;

c/

pozapomenutí na výsadbu dřevin místní provenience jako náhradu za topolovou monokulturu;

6. nadhodnocení výhřevnosti uhlí. V bodě c) Závěr vyjádření spočívající v nutnosti požadavku Ministerstva životního prostředí na řádné zpracování dokumentace až do konečného vyuhlení: 1. s ekonomickým vyhodnocením hlubinné těžby a popisem skutečného geologického prostředí; 2. se zapojením Správy železniční dopravní cesty, s. o., do posuzování podle zákona; 3. s prověřením skutečných zásob uhlí a výpočtem měrného nákladu na tunu uhlí k zajištění dostatečné výše finančních rezerv na zahlazení důlní činnosti; 4. se závaznými termíny výsadeb dřevin místní provenience. Při porovnání výše uvedených bodů (tzn. podstaty vyjádření tak, jak je uvedeno v posudku) s originálem vyjádřením je zřejmé, že v části posudku V. (Vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci) nebyl opomenut žádný zásadní aspekt vyjádření. Ad b) Vzhledem k obsahu vyjádření se nejprve uvádí, že v posudku bylo ve vztahu k části vyjádření k dokumentaci týkající se rozporu mezi oznámením záměru a dokumentací uvedeno: „V rámci dokumentace byl záměr hlubinné těžby upraven (oproti oznámení záměru) na časové období 2018 – 2029 tak, aby konečný rok byl kompatibilní s dokumentací vlivů záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ na životní prostředí, resp. s příslušným vydaným povolením k hornické činnosti ve smyslu § 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného je tedy zřejmé, že před rokem 2029 bude podle v té době platné právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí připravena dokumentace, která bude řešit dokončení povrchové těžby za souběhu s těžbou hlubinnou v prvních třech letech. Předložený záměr předpokládá roční těžbu ve výši 1,15 mil. tun hnědého uhlí (v roce 2018 pouze 0,50 mil. tun s ohledem na náběh hlubinné těžby až v polovině roku), tj. celkem 13,15 mil. tun v letech 2018 – 2029 (hlubinná těžba v letech 2030 – 2032, která však není předmětem předloženého záměru, bude opět orientována na roční těžbu ve výši 1,15 mil. tun s tím, že v roce 2032 bude hlubinná těžba ukončena s roční těžbou ve výši 0,55 mil. tun, tj. celkem 2,85 mil. tun v letech 2030 – 2032). Z dokumentace tedy v žádném případě nevyplývá, že by se počítalo s tím, že zbylých 2,85 mil. tun bude těženo od roku 2030 až do roku 2040.“. Pokud se jedná o posuzovaný záměr, v dokumentaci je deklarováno, že těžba uhlí hlubinným způsobem nezvýší celkové množství těženého uhlí v rámci lomu DNT. To je pro posuzování podle zákona zásadní parametr (je integrální 21/33


součástí záměru). Pro úplnost se dále uvádí, že povolení k hornické činnosti je řešeno v následném samostatném řízení (tj. v řízení navazujícím na posuzování podle zákona), podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Ad c)

Jádrem uplatněných vyjádření k dokumentaci a posudku týkajících se zásob uhlí je tvrzení, že vně územních ekologických limitů těžby stanovených usnesením vlády ČR č. 444 ze dne 30. října 1991 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi (dále jen „ÚEL“) není v prostoru bývalého DP Droužkovice I 286 mil. tun uhlí, ale celkem 362 mil. tun uhlí, tj. o 76 mil. tun více, resp. (obráceně), že uvnitř ÚEL (v DP Tušimice) v ploše bývalého DP Droužkovice I je jen 360 mil. tun uhlí, tj. o 76 mil. tun uhlí méně, než je uvedeno v příslušných podkladech a relevantních rozhodnutích. Ve vyjádření k dokumentaci se rovněž uvádí, že manažeři SD a.s. špatně odečetli zásoby a 76 mil. tun zásob hnědého uhlí chybí, a že v DP Tušimice tak nebylo k 1. 1. 1993 796 mil. tun geologických zásob uhlí, ale jen 720 mil. tun. Na podporu vyjádření se uvádí údaje ze „Studie Sektoru uhlí“. K tomu je ovšem třeba konstatovat, že jakákoliv studie (ani studie VÚHU) není relevantním rozhodnutím o stanovení množství zásob (navíc v této studii údaj o 362 mil. tun uhlí za ÚEL, který by podpořil vyjádření, není vůbec uveden). Dále se v tomto vyjádření tvrdí: „Tuto skutečnost dokazuje i „Roční výkaz MH ČR o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin za rok 1993“, který v tabulkách znázorňoval zásoby uhlí uvnitř nové zmenšené plochy dobývacího prostoru v limitech těžby, ve které byly zásoby uhlí pojímány jako volné (dostupné). Naopak zásoby uhlí vně dobývacího prostoru za limity těžby byly pojímány jako vázané zásoby (nedostupné) – příloha č. 8 vyjádření: „volné 359 774 kt = zhruba 360 mt vázané 362 312 kt = zhruba 362 mt.“. Nejdříve je třeba uvést, že se nejedná o „zásoby uhlí uvnitř nové zmenšené plochy dobývacího prostoru“. Dobývací prostor Droužkovice I se nezmenšoval, ale po stanovení nového DP Tušimice (8/1994), který zahrnul všechny zásoby uvnitř ÚEL, se v 11/1994 rovnou zrušil. Ve vyjádření se potom dále chybně argumentuje, že tvrzení o chybějících 76 mil. tun uhlí uvnitř ÚEL dokazuje i „Roční výkaz MHČR o pohybu a stavu zásob výhradních ložisek nerostných surovin za rok 1993 pro DP Droužkovice I“. Tento výkaz ale nic takového prokázat nemůže a ani neprokazuje. V tomto výkazu lze sice údaj 362 mil. tun (362 312 kt) jako součet všech vázaných zásob v DP Droužkovice I získat, avšak tato hodnota celkových vázaných zásob uvnitř DP Droužkovice I se netýká jen plochy vně ÚEL, ale i plochy vázaných zásob v závěrných svazích uvnitř ÚEL (76 mil. tun) v budoucích konečných svazích lomu. Je zcela běžné, že i uvnitř dobývacích prostorů jsou zásoby vázané. Ložisko hnědého uhlí totiž nejde povrchově vytěžit až na hranici dobývacího prostoru kvůli nutnosti zajistit stupeň bezpečnosti konečných svahů vyšší než k b>1,5 a tak zajistit stabilitu svahů. Proto je potřeba i uvnitř dobývacích prostorů ponechat část zásob nedotěžených v závěrných svazích, které bývají často ve výpočtech zásob klasifikovány jako vázané uvnitř dobývacích prostorů. 22/33


Úvahy ve vyjádření o tom, jak byly zásoby „pojímány“, jsou tak v rozporu s prokázanou realitou vyjádřenou v tehdy platných podmínkách využitelnosti, které jsou podle právního řádu ČR jediným relevantním dokumentem vyjadřujícím, jak byly zásoby ve skutečnosti „pojímány“. V podmínkách využitelnosti pro výpočet zásob s názvem „Tušimice – operativní výpočet zásob k 1. 1. 1993“, které jsou přílohou předmětného výpočtu zásob, je na str. 10 uvedeno, že pro východní část DP Tušimice platilo: „jako vázané jsou hodnoceny zásoby v závěrných svazích lomu, zásoby v dosud schválených pilířích a zásoby pod vnější výsypkou Březno“. Lze to prokázat i mapovou dokumentací tehdejších výpočtů zásob a přesně dokladovat, kde vázané zásoby uvnitř DP Tušimice leží. Ve vyjádření se tak v rozporu s realitou tvrdí, že uvnitř ÚEL nejsou žádné vázané zásoby, že všechny vázané zásoby jsou vně ÚEL a že tedy 76 mil. tun zásob chybí. Pro úplnost vysvětlení se uvádí zjednodušené schéma bloků v prostoru bývalého DP Droužkovice I – celkem 722 086 kt zásob:

Také není pravda, že došlo k odečítání zásob, při kterém udělali manažeři SD a.s. chybu. Množství zásob uvnitř ÚEL (DP Tušimice) i zásoby vně ÚEL byly stanoveny na základě dvou zcela nezávislých výpočtů zásob. Jeden výpočet zásob určil zásoby v polygonu pouze uvnitř ÚEL a druhý vně ÚEL. Obě dokumentace výpočtů zásob byly předloženy, projednány a schváleny tehdejším Ministerstvem Hospodářství ČR a Komisí pro průzkum a dobývání nerostů při Radě surovinové politiky. K žádnému odečítání zásob mezi těmito výpočty nedošlo, a proto nemohlo touto matematickou operací dojít ani k navýšení zásob uvnitř ÚEL. Pokud se jedná o vyjádření k posudku týkající se přehodnocení zásob uhlí ke dni 29. 12. 2009 (převedení 73 mil. tun z původních 127 mil. tun vázaných zásob uhlí v závěrných svazích do kategorie zásob volných), i v tomto případě bylo postupováno v koordinaci a pod kontrolou státních institucí. Na základě úpravy DP Tušimice v důsledku uplatnění ÚEL byla postupně vypracována báňská dokumentace, navrhující postup v lokalitě Libouš severním směrem a lokalitě Libouš II sever východním směrem. Zde vzniklá geotechnickými 23/33


posudky podložená představa o podobě závěrných svahů budoucího lomu byla vtělena poprvé do výpočtu zásob se stavem k 1. 1. 2003. Výpočtové oblasti v tomto výpočtu tak respektovaly odlišnou přístupnost zásob pod plánovanými svahy lomu a po konzultaci s Ministerstvem životního prostředí byly zařazeny do kategorie zásob nebilančních vázaných v celkovém objemu 127 Mt, při čemž ve výkazech se kromě toho nacházelo i 18 Mt zásob nevytěžených v prostoru bývalého lomu Merkur obsypaných vnitřní výsypkou lomu (127 + 18 = 145 Mt). Důvodem vázanosti v tomto případě byl fakt, že dotyčné zásoby v závěrných svazích ani pod vnitřní výsypkou nelze těžit povrchovým způsobem. V posledním výpočtu v roce 2010 došlo, opět po konzultaci s Ministerstvem životního prostředí, ke změně vnímání zásob uložených pod budoucími závěrnými svahy lomu. Ministerstvem životního prostředí bylo shledáno, že pouhý fakt existence zásob pod závěrnými svahy není důvodem pro jejich zařazení do kategorie vázaných zásob a zpracovateli výpočtu bylo doporučeno je zařadit do kategorie zásob nebilančních volných. Navíc bylo rozhodnuto, že výpočtem se zároveň z evidence vyjme 18 Mt v prostoru bývalého lomu Merkur. Navršená výsypka v okolí netěženého bloku zcela znemožnila budoucí těžbu povrchovým způsobem. Zbylých 127 Mt zásob pod závěrnými svahy lomu ale nově muselo být rozděleno (aniž by se změnily celkové kontury) na dvě výpočtové oblasti, kdy ve východnější části bylo zkonstruováno ochranné pásmo nově dobudované železniční trati Žatec – Chomutov vůči povrchové těžbě. V rozsahu tohoto pásma bylo výpočtem zjištěno 54 Mt zásob uhlí. Existence takového pásma je relevantním důvodem pro zařazení zásob do kategorie vázaných. Pohyby zásob zjištěné výpočtem (spolu s výsledky nového rozsáhlého průzkumu a s využitím aktualizovaných podmínek využitelnosti na nové ekonomické a technologické možnosti) byly správně aplikovány v GEO (MŽP) za rok 2010. Objem zásob se v ploše závěrných svahů lomu nezměnil, jen se nově objevila definice dosahu ochranného pásma dráhy vůči povrchové těžbě. Zásoby suroviny v prostoru pod závěrnými svahy zůstaly v kategorii nebilančních, nemůže tedy na ně být nikým nahlíženo jako na zásoby vytěžitelné, a tudíž touto změnou nedošlo k umělému administrativnímu navýšení využitelného množství uhlí, jak je uvedeno ve vyjádření. Rovněž není pravda, že by se celkový rozsah těchto zásob v posledních letech měnil. Od roku 2003, kdy byly stanoveny výpočtem, se upřesňují jenom podle zjištění nového geologického průzkumu. Jejich celkový plošný rozsah, jak ostatně dokládá i dokumentace předložená ve vyjádření (příloha č. 7 a 8 vyjádření) je rovněž respektován v nezměněné podobě. Ad d)

K jednotlivým připomínkám se uvádí následující.

1. Ekonomická efektivnost záměru není předmětem posuzování podle zákona. Pokud se jedná o souvislost s plněním environmentálních závazků na zahlazování důlní činnosti po jejím ukončení, hlubinná těžba bude probíhat v dobývacím prostoru Tušimice, kde zároveň probíhá povolená povrchová těžba. Ta spočívá v odtěžení veškerých nadložních hmot až k hranici dobývacího prostoru a v určité vzdálenosti od hranice následuje těžba uhlí. Po ukončení povrchové těžby dojde ke komplexní obnově krajiny podle platného plánu sanace a rekultivace. Stanovisko k posouzení vlivů 24/33


provedení záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ na životní prostředí č. j. 51079/ENV/12 ze dne 16. 7. 2012 stanovilo několik dalších podmínek právě k oblasti sanace a rekultivace – plnění environmentálních závazků po ukončení těžby. Následovalo povolení hornické činnosti. Obvodní báňský úřad ve svém rozhodnutí tyto podmínky kompletně převzal a v současné době probíhá těžba povolená do roku 2029. Hlubinná těžba je plánována v prostoru, kde probíhala, probíhá, či bude probíhat povrchová těžba podle platného povolení a jsou stanoveny podmínky pro komplexní obnovu krajiny v souvislosti s plněním environmentálních závazků. Z dokumentace posuzovaného záměru vyplývá, že hlubinná těžba nebude generovat další environmentální závazky na zahlazování důlní činnosti, jejichž řešení je obsahem schváleného plánu sanace a rekultivace, který zahrnuje podmínky stanoviska MŽP pro povrchovou těžbu. Jedná se především o svahování skrývkových řezů, či etáží výsypek, které budou v ploše hlubinné těžby. Vstupy do dolu budou po ukončení jednotlivých etap hlubinné těžby zazděny a zasypány výsypkou. Následovat bude rekultivace v souladu se schváleným plánem sanace a rekultivace pro povrchovou těžbu. Splnění environmentálních závazků na zahlazování důlní činnosti hlubinné těžby po jejím ukončení je tak zajištěno postupným plněním závazků pro povrchovou těžbu. 2. Vzhledem k obsahu vyjádření se nejprve uvádí, že je třeba objasnit tři pojmy, tj. roztříštěnost, rozštěpení a porušení sloje. Pojem roztříštěnost je neurčitý laický výraz, který v geologii na ložisku nic neznamená a který zřejmě vznikl „smícháním“ termínů rozštěpení a porušení. Pokud jde o rozštěpení sloje, v žádném výpočtu zásob ani jiném geologickém posudku, nebo v posuzovaném záměru se nepopírá, že sloj v chomutovské části pánve se směrem k jihovýchodu štěpí na dílčí uhelné vrstvy (polohy). Štěpení na tři až pět vrstev (poloh) je provázeno zároveň nárůstem mocnosti jílovitých vrstviček ve sloji. Stejným směrem, tedy k jihovýchodu, jako narůstá mocnost jílovitých vrstviček, narůstá v uhelných vrstvách obsah popelovin. V oblasti plánované hlubinné těžby je tento fakt využíván v tom smyslu, že sloj může být těžena ve dvou uhelných vrstvách oddělených několikametrovou vrstvou jílovitých a nebilančních uhelných materiálů. V mezistropu mezi těžebními lávkami nedochází k vázání kvalitní suroviny. Hlubinná těžba selektivně zasahuje jen ty nejkvalitnější části sloje. Naproti tomu existuje slovní spojení porušení sloje nebo nadloží, které je zmiňováno v souvislosti s existencí vulkanických elevací v podloží sloje v nejsevernější ploše hlubinné těžby u Černovic. Porušení normálního uložení sloje zde spočívá v tom, že na svahu těchto elevací je sloj ohnutá a tedy v řezu mírně ukloněná a místy se mohou objevit i drobné poklesové zlomy, vzniklé porušením křehké sloje při ohýbání a posouvání po vrstevních plochách a svazích elevací. Takovéto porušení ale s výše komentovaným rozštěpením nesouvisí (rozštěpení sloje vzniklo během sedimentace vlivem přínosu jílu do rašeliniště, zatímco deformace a zlomy většinou až po jejím ukončení pod vlivem kompakce rozdílně stlačitelných 25/33


materiálů, nebo vlivem tektonických dějů). Se všemi těmito změnami v uložení sloje navržená technologie a postup plánovaného hlubinného dolu počítá (v hlubinných dolech mostecké pánve se s nimi vypořádávaly celé generace horníků). 3. Pracovní prostředí, resp. bezpečnost a ochrana zdraví při práci, není předmětem posuzování podle zákona. Povinnost zajistit odpovídající pracovní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci vyplývá z platných právních předpisů, které musí oznamovatel respektovat. 4. Pokud se jedná o životnost lomu (viz i komentář v bodě Ad c) tohoto vypořádání vyjádření), k prodloužení teoretické životnosti lomu dochází neustále, a to snahou využívat jako palivo i zásoby nebilanční suroviny, která ale nemůže být započítávána do kategorie suroviny vytěžitelné. Vrstvy nebilančních zásob se nacházejí jak v podloží sloje, tak na kontaktu tří slojových poloh s jílovitými meziložími, které uhelné polohy rozdělují. Směrem k jihovýchodu obecně množství, mocnost i popelnatost těchto vrstev narůstá, a proto je proces homogenizace (míchání různě kvalitních vrstev s cílem dosáhnout jednotné požadované kvality) spojen s náročnou aktivní prací týmů lidí nejen u jednotlivých velkostrojů, ale i při jejich koordinaci v rámci výstupu celého dolu. Celý proces je neustále vyvíjen technickými a organizačními opatřeními. Od poloviny 90. let minulého století existuje a postupně je zdokonalován počítačový geologický model sloje, který umožňuje operativní výpočty a zjišťování kvality suroviny v kterémkoli bodě ložiska. Byla vybudována homogenizační skládka, informace o geologické stavbě ložiska byly pomocí systému přesného měření polohy kolesa rýpadla s pomocí GPS dovedeny až k obsluze velkostroje. Nově je investováno do modernizace další velkokapacitní skládky, která možnosti využití nebilanční suroviny dále zvýší. K upřesňování kvality sloje pro operativní účely slouží výsledky z desítek nových průzkumných vrtů implementované do modelu. Ročně se takto daří přimíšením nebilanční suroviny do suroviny bilanční využít přes 2 mil. tun uhlí, které není zahrnuto do bilance vytěžitelných zásob a samo o sobě by jako palivo v existujících zdrojích využitelné nebylo. Využitím celkových 16 mil. tun relativně vysoce výhřevného uhlí z hlubinné těžby by tento proces měl být do budoucna minimálně udržen, případně i posílen i při celkově klesající kvalitě uhlí na ložisku, při postupu lomu na východ. Těžba 16 mil. tun (z toho 13,15 mil. tun do roku 2029) tedy představuje možnost v úspěšném procesu „zbilančňování“ nebilančních zásob pokračovat až do celkového vyuhlení lomu (těmito snahami se naplňuje funkce zodpovědného hospodáře na ložisku ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využívání nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, která spočívá v racionálním využívání těženého ložiska). K rozšíření možností využití nebilančních zásob přispěla částečně také přestavba a ekologizace provozů obou hlavních odběratelů paliva, tedy elektráren Tušimice a Prunéřov. Přitom nejdůležitějším faktorem životnosti dolu nejsou jeho zásoby (ty už ani dalším geologickým průzkumem nedoznají podstatných změn) nebo těžební kapacita, ale zejména intenzita využívání elektrárenských bloků, která má ve velmi dynamicky se rozvíjející 26/33


energetice v Evropě řadu těžko ovlivnitelných aspektů na pomezí politiky a trhu. Mimo jiné právě z důvodu existence mnoha neurčitostí v energetice nedaleké budoucnosti a vývoji na trhu s elektrickou energií nebyly poslední navrhované POPD jak povrchové těžby, tak hlubinné těžby koncipovány až do ukončení těžby. Naopak byla stanovena časová rezerva, která umožní definitivní řešení za aktuálních ekonomických podmínek za 13-15 let. V této souvislosti se dále uvádí, že zpracovatel státní energetické koncepce nemůže počítat s jinými zásobami uhlí, než které MŽP a MPO získává od SD a.s. každoročně ve svých výkazech GEO (MŽP) resp. Hor (MPO). Jak již bylo uvedeno v posudku, v rámci dokumentace byl záměr hlubinné těžby upraven (oproti oznámení záměru) na časové období 2018 – 2029 tak, aby konečný rok byl kompatibilní s dokumentací vlivů záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ na životní prostředí, resp. s příslušným vydaným povolením k hornické činnosti ve smyslu § 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vzhledem k obsahu vyjádření se nejprve uvádí, že záměr počítá pro období let 2018 – 2029 s těžbou celkem 13,15 mil. tun uhlí hlubinnou technologií. Argumentace ve vyjádření však vychází z údaje uvedeného v příloze H.5 k dokumentaci (hodnocení zdravotních rizik), kde je chybně (zřejmě překlepem) uveden údaj 136 150 000 t (namísto správného údaje 13 150 000 t). Jak již bylo uvedeno v posudku, pro lomové dobývání, kdy je dosažena výrubnost > 95%, je průměrná výhřevnost zbylých zásob skutečně kolem Qir = 9,5 GJ/t. U těžby hlubinným způsobem (metodou chodbicování) bude výrubnost podstatně nižší kvůli zachování stability nadloží. Budou těženy ty nejkvalitnější vrstvy ze střední a spodní uhelné polohy (těžba bude navíc realizována v budoucích severních závěrných svazích, kde je výhřevnost vyšší než na jihu). V rámci posuzovaného záměru hlubinné těžby je uvažováno s výhřevností Qir = 11,8 GJ/t. 6. Pokud jde o výsadbu dřevin místní provenience, v posudku bylo uvedeno: „Ochranné opatření pro obec Březno, které bylo realizováno v roce 1998 vysázením topolové monokultury, je podsazováno dřevinami místní provenience již od roku 2005, a to tak, aby byla zajištěna vitalita dřevin po celé období těžební činnosti s důrazem na plnění protiprašné a protihlukové funkce pro obec Březno. Topolová kultura byla podsázena lesními sazenicemi a keři v celkovém počtu 33,1 tis. kusů.“. K tomuto konstatování se s ohledem na vyjádření (včetně jeho doplnění dne 13. 11. 2015 o textovou a fotografickou část) připojuje v samostatné příloze 24 fotografií výsadeb s popisem umístnění focené plochy dokumentující realizaci výsadeb (s odkazem na rozčlenění ploch podle Projektu pěstební péče 2013 – 2015 a Situace – ochranné lesní pásy Březno). V této souvislosti se dále k dokreslení situace uvádí, že realizace ochranných lesních pásů probíhá podle projektů pěstební péče s tím, 27/33


že zprávy o stavu porostu jsou předávány obci Březno k projednání v zastupitelstvu obce. V samostatné příloze jsou připojeny následující nejaktuálnější dokumenty: Projekt pěstební péče 2013 – 2015, Situace – ochranné lesní pásy Březno, Zpráva o stavu porostu – 2014 a Zápis ze zastupitelstva obce Březno. V případě části vyjádření týkající se vybudování zemních valů se jedná o podmínku, která byla součástí stanoviska podle zákona v rámci posuzování záměru „Lom Libouš II – sever (kooperace pro POPD na období 2006 – 2015)“ vydaného Ministerstvem životního prostředí (č. j. 4948e/OPVI/05 ze dne 6. 9. 2005). Jedná se tedy o záležitost vybočující z rámce posuzování předmětného záměru. Vzhledem k obsahu vyjádření se přesto na základě vyžádaných podkladů uvádí následující. i.

V rozhodnutí OBÚ v Mostě o povolení hornické činnosti podle POPD Lomu Libouš II – sever v DP Tušimice (č. j. 7879/05/II ze dne 28. 2. 2006) je v bodě 11 uvedena podmínka těžby uhlí: „Nejpozději do roku 2008 budou u obcí Březno, Droužkovice a Spořice vybudovány ochranné zemní valy, které budou zatravněny a osázeny dřevinami místní provenience s významným zastoupením stále zelených dřevin tak, aby garantovaly potřebné snížení hluku a důlních imisí z hornické činnosti.“.

ii.

Opatření podle bodu 11 uvedeného rozhodnutí byla realizována a plní svou funkci. Splnění předmětné podmínky bylo kontrolováno OBÚ v Mostě, který k tomuto vydal stanovisko (č. j. 264/09/11 dne 2. 2. 2009), ve kterém uvádí: „OBÚ v Mostě po provedené prohlídce konstatuje, že ochranné zemní valy byly vybudovány v souladu se zněním podmínky č. 11 rozhodnutí zdejšího úřadu č. j. 7879/05/II ze dne 28. 2. 2006 o povolení hornické činnosti podle Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) Lomu Libouš II – sever v DP Tušimice a považuje ustanovení podmínky č. 11 za splněné.“.

iii.

Ochranný val pro obec Březno byl dokončen podle předmětné podmínky včetně podzimní výsadby dřevin v roce 2008 v souladu s doporučením posudku doc. Lapčíka – v rámci posuzování záměru „Lom Libouš II – sever (kooperace pro POPD na období 2006 – 2015)“ podle zákona – na základě varianty č. II zpracované studie BPT z 02/2004 (použité množné číslo valů u obce Březno je v posudku upřesněno vybranou variantou č. II studie, ve které se specifikuje pouze jeden val s konkrétními doporučenými parametry; v textu posudku zpracovatel uvádí i další výstavbu valů u obcí Droužkovice a Spořice). V současné době plní všechny valy funkci protiprašného a protihlukového opatření. Objektivně je nutno přiznat, že val nebyl vybudován v celé délce (nikoliv však kratší o 1/3 délky). Důvodem zkrácení valu bylo jeho navázání na násep bývalé železniční trati a zachování přístupové cesty na zemědělské pozemky, které bylo taktéž požadováno. 28/33


iv.

V rámci procesu připravované dokumentace k záměru „Postup SD a.s. – DNT v období 2014 – 2029“ byl navržen ochranný val, který navazuje na stávající val a který byl zapracován do modelu hlukové studie. Tento ochranný val u obce Březno byl před postupem porubní fronty budován v roce 2013 včetně podzimní výsadby dřevin na základě hlukové studie, kterou vypracovala v roce 2011 společnost Beryl s.r.o. (je součástí dokumentace). Citace z hlukové studie společnosti Beryl s.r.o.: „Pro dodržení limitních hladin hluku z provozu DNT v jednotlivých dotčených obcích byla či budou realizována protihluková opatření, která byla do výpočtového modelu v rámci jednotlivých postupových roků zapracována.“. Společnost SD a.s. pokračuje v realizaci dalších ochranných opatření před postupem porubní fronty lomu v souladu s povolením hornické činnosti OBÚ v Mostě (zn. SBS/37968/2012/OBÚ-04/5 ze dne 27. 12. 2011 – podmínka č. 15). Další soubor opatření ke snížení hlukové zátěže a ostatních imisí je před postupem porubní fronty realizován na základě prováděného pravidelného měření hluku a prachu. Podle doporučení hlukové studie byla v roce 2015 prováděna instalace protihlukových mobilních zábran. Konkrétním příkladem je v současné době realizovaný projekt „Zlepšení kvality ovzduší v okolí lomu DNT realizací izolační zeleně Březno“, spojený s výstavbou dalšího ochranného valu. Ten byl realizován po projednání s obcí Březno v předstihu před postupem porubní fronty a byl navržen tak, aby mimo ochrany proti hluku s požadovanými parametry plnil i funkci protiprašného opatření. Nahrazuje tak doporučení hlukové studie z dokumentace – jednalo se o soubor opatření v období 2020 – 2029 (protihlukové stěny v úseku 1, 2, 3).

Ad e) K jednotlivým argumentům v závěru vyjádření, na základě kterých se požaduje řádné zpracování dokumentace, se uvádí následující. 1. Vzhledem k obsahu vyjádření se odkazuje na komentář v bodě Ad c) a v bodě Ad d) 1. tohoto vypořádání vyjádření. 2. Vzhledem k obsahu vyjádření se nejprve uvádí, že z dokumentace, resp. expertního posudku a báňského znaleckého posudku, které hodnotí vlivy hlubinné těžby na povrch a které jsou přílohami dokumentace, vyplývá, že problematice případného vlivu dobývání na povrch byla věnována náležitá pozornost (dokumentace se touto problematikou podrobně zabývala). Je zřejmé, že k ohrožení železniční tratě nedojde. Hlubinná těžba nebude prováděna v ochranném pásmu dráhy a budou dodržena doporučení výše zmíněných posudků, aby k ohrožení ani teoreticky nemohlo dojít. Správa železniční dopravní cesty s. o. bude požádána o vyjádření s ohledem na hlubinnou těžbu v rámci povolování hornické činnosti podle § 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se jedná o hydrickou rekultivaci, je součásti plánu otvírky, přípravy a dobývání pro lomovou těžbu a jako taková již byla projednána v rámci 29/33


předchozích procesů posuzování vlivů na životní prostředí. 3. Vzhledem k obsahu vyjádření se odkazuje na komentář v bodě Ad c) tohoto vypořádání vyjádření. 4. Vzhledem k obsahu vyjádření se odkazuje na komentář v bodě Ad d) 3. tohoto vypořádání vyjádření. 5. Vzhledem k obsahu vyjádření se odkazuje na komentář v bodě Ad d) 6. tohoto vypořádání vyjádření. Doplňující komentář příslušného úřadu Podklady, na které se zpracovatel posudku odkazuje ve vypořádání vyjádření v části Ad d) bod 6. jsou uvedeny jako přílohy č. 1 – 5 tohoto závazného stanoviska: Příloha č. 1:

24 fotografií výsadeb dřevin místní provenience;

Příloha č. 2:

Projekt pěstební péče 2013 – 2015 (ochranné lesní pásy Březno, Báňské projekty Teplice a. s., prosinec 2012);

Příloha č. 3:

Situace (ochranné lesní pásy Březno);

Příloha č. 4:

Zpráva o stavu porostu – 2014 (ochranné lesní pásy Březno, Báňské projekty Teplice a. s., prosinec 2014);

Příloha č. 5:

Dopis předání zprávy o stavu porostu – 2014 obci Březno, resp. usnesení ze zasedání zastupitelstva obce Březno dne 25. 3. 2015.

Toto závazné stanovisko je vydáno dle § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jako podklad pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení podle § 3 písm. g) zákona. Platnost tohoto závazného stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že může být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s § 9a odst. 3 zákona.

Poučení Proti tomuto závaznému stanovisku není podání samostatného odvolání přípustné. V souladu s ustanovením § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů je toto závazné stanovisko přezkoumatelné v rámci odvolání podaného proti rozhodnutí vydanému v navazujícím řízení, které bylo podmíněno tímto závazným stanoviskem.

Mgr. Evžen DOLEŽAL v. r. ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (otisk úředního razítka) 30/33


Dotčené územní samosprávné celky ve smyslu § 16 odst. 3 zákona neprodleně zveřejní závazné stanovisko na úředních deskách. Doba zveřejnění je podle § 16 odst. 4 zákona nejméně 15 dnů. Zároveň v souladu s tímto ustanovením dotčené územní samosprávné celky vyrozumí elektronickou datovou nebo e-mailovou zprávou ([email protected]), popř. písemně příslušný úřad o dni vyvěšení závazného stanoviska na úřední desce, a to v nejkratším možném termínu. Do závazného stanoviska lze také nahlédnout v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz/eia), a na stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/eia), pod kódem záměru MZP447. Současně s tímto stanoviskem je zaslán i zápis z veřejného projednání č. j. 81496/ENV/15 ze dne 19. 11. 2015.

Rozdělovník k č. j. 6502/ENV/16 Dotčené územní samosprávné celky: Ústecký kraj hejtman Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Obec Droužkovice starosta Rudé Armády 80, 431 44 Droužkovice Obec Spořice starosta Lipová 201, 431 01 Spořice Obec Černovice starosta Černovice 80, 430 02 Chomutov Dotčené správní úřady: Krajský úřad Ústeckého kraje ředitel Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Magistrát města Chomutova (obec s rozšířenou působností) tajemník Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Moskevská 15, 400 01 Ústí nad Labem Česká inspekce životního prostředí, OI Ústí nad Labem Výstupní 1644, 400 07 Ústí nad Labem

31/33


Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého U města Chersonu 1429, 434 61 Most Ministerstvo životního prostředí (odesláno VS pod č. j. 6505/ENV/16) odbor výkonu státní správy IV – Chomutov Školní 5335, 430 01 Chomutov Další adresáti: Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219, 430 03 Chomutov Lesy ČR, s.p., Oblast povodí Ohře Dr. Vrbenského 2874/1, 415 01 Teplice Oznamovatel: Severočeské doly a.s. Ing. Ivo Pěgřímek, Ph.D. Boženy Němcové 5359, 430 01 Chomutov Zpracovatel dokumentace: Environmentální a ekologické služby s.r.o. Mgr. Luboš Motl Jiráskova 413, 436 01 Litvínov Zpracovatel posudku: Ing. Václav Obluk Lékořicová 166/13, 104 00 Praha 10 – Křeslice Na vědomí: Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Česká inspekce životního prostředí Na Břehu 267, 190 00 Praha 9 – Vysočany Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem Podmokelská 1/38, 400 07 Ústí nad Labem – Krásné Březno Oblastní muzeum v Chomutově Palackého 86, 430 01 Chomutov Statutární město Chomutov, primátor Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Město Kadaň, starosta Mírové náměstí 1, 432 01 Kadaň Obec Březno, starosta Radniční 97, 431 45 Březno Obec Málkov, starosta Zelená 3, 431 02 Málkov

32/33


Odbory MŽP: (odesláno VS pod č. j. 6505/ENV/16) odbor ochrany ovzduší odbor ochrany vod odbor geologie odbor obecné ochrany přírody a krajiny

33/33


ZÁVAZNÉ STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents