Zápis z jednání pracovní skupiny k Občanskému zákoníku 12. 9. 2012 Přítomni: Hana Frištenská, Markéta Krajíčková, Kateřina Ronovská, Kateřina Smolíková, Marek Svatoš, Klára Šplíchalová Omluveni: Lenka Deverová, Pavlína Kalousová, Pavel Staněk Obsah: I. Odpovědi na otázky z minulého jednání II. Výzkum mezi nadacemi – co z výzkumu vyplývá III. Zápis z jednání – nadační fondy IV. Otázky a úkoly pro příští jednání I. Odpovědi na otázky z minulého jednání
1. Podnikání nadací Jak interpretovat podnikání nadací a nadačních fondů? Podnikání nadací, které umožňuje NOZ, je podnikání jako každé jiné se dvěma specifiky – pouze vedlejší činnost, veškerý zisk musí být reinvestován do hlavního účelu nadace. Podnikání nadace může zakladatel úplně vyloučit v nadační listině. Může být rozdíl mezi výdělečnou činností a podnikáním. Každá výdělečná činnost zřejmě nemusí být podnikání, protože: Podnikáním se rozumí soustavná činnost vyvíjená vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem tvorby zisku. Otázky: Je možné podnikání v rámci hlavní činnosti jako je tomu dosud nebo pouze výdělečná činnost v rámci hlavní činnosti ? V současné době jsou povoleny některé druhy podnikání jako součást hlavní činnosti a jejich výnosy jsou osvobozeny od daně z příjmu. Jak lze interpretovat rozdíl mezi výdělečnou činností a podnikáním? Podle NOZ mohou nadace a nadačních fondy podnikat: Podnikání přímé, vlastním jménem – u nadací možnost použití nadační jistiny k zajištění dluhu Podnikání nepřímé, nikoliv vlastním jménem – zřejmě nemůže / nemusí použít nadační jistinu k zajištění dluhu Otázky: Jak to bude s daněmi z příjmu, pokud bude nadace a nadační fond podnikat jako svoji vedlejší činnost. Bude to totožné jako nyní u o.p.s. nebo občanských sdružení? Jak to bude s účetnictvím nadací a nadačních fondů, budou – li podnikat jako svojí vedlejší činnost? Půjde o zvláštní účetní středisko a bude zákaz krytí schodku z hlavní činnosti ziskem z vedlejší činnosti?
2. Nadační jistina a nadační kapitál a) Co je nadační kapitál? Nadační kapitál je peněžním vyjádřením nadační jistiny, která může být složena z různých komponent. Nadační kapitál = nadační jmění ovšem bude uveden jako jedna částka. Nyní je výnos nadačního jmění osvobozen od daně z příjmu. b) Co je do něj zahrnuto? Nadační jistinu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě také nadačních darů. Nadační vklady jsou upraveny v § 327 an. c) Jak bude získáno finanční vyjádření různých komponent nadační jistiny V § 327 an. Je popsáno, jak se ohodnocují různé typy vkladů – nemusí to být pouze znaleckým posudkem, ale i jinými způsoby. Vzhledem k tomu, že nadační kapitál je peněžní vyjádření nadační jistiny a ta je tvořena souborem předmětů vkladů do nadace, bude finanční vyjádření nadační jistiny. d) Pravidla pro správu nadační jistiny Změna skladby nadační jistiny je možná, jde o jednotlivé majetkové hodnoty, které tvoří dohromady nadační kapitál. Je interní věcí nadace, jak se dohodne s dárcem – zákon to nereguluje, je to na zakladateli či na správní radě (ta musí jednat s péčí řádného hospodáře). To, co může říct zakladatel, může říct i dárce. NOZ stanoví, že před vznikem nadace se vkladová povinnost splní alespoň tak, aby souhrnná výše vkladů odpovídala alespoň částce 500 000 Kč1. Dále uvádí, že nadační jistina musí mít celkovou hodnotu odpovídající alespoň výši 500 000,- Kč2 a zákon zakazuje snížit nadační kapitál na částku nižší než 500 000,- Kč3. Nadace musí s nadační jistinou nakládat s péčí, kterou zákon požaduje při správě cizího majetku4, s drobnými modifikacemi. Musí činit vše, co je nutné k jejímu zachování. Uplatňuje při správě všechna práva týkající se spravovaného majetku a řádně s ním hospodaří. Spravuje-li nadace peněžní prostředky, které tvoří nadační jistinu, musí je vynaložit obezřetně, přičemž v ustanovení § 1432 a násl. NOZ je výslovně zakotveno, co se rozumí takovou „obezřetnou investicí“. Nadace je povinna rozhodovat o investicích se zřetelem k výnosu a předpokládanému zisku; je-li to možné, rozvrhne investiční riziko tak, aby dosáhl takového poměru mezi pevným příjmem a pohyblivými výnosy, který rozumně odpovídá hospodářským podmínkám. Zákon zakazuje nabýt více než 5% akcií téhož emitenta. Taktéž nesmí nabýt akcii, dluhopis nebo jiný cenný papír osoby, která porušila povinnost platit z cenného papíru výnos; takové osobě správce nesmí ani poskytnout úvěr. Nadace může uložit spravované peněžní prostředky pouze u takové banky, zahraniční banky nebo úvěrového družstva pouze za podmínky, že jí bude umožněn výběr na požádání nebo do 30 dnů. Důležité ustanovení pro stávající nadace je bezpochyby ustanovení § 1435, které stanoví, že investici vynaloženou dříve, než se majetková hodnota stala součástí nadační jistiny, může udržovat, třebaže nebyla obezřetná.
1
§ 330 odst. 1 NOZ §336 odst. 2 NOZ 3 § 345 NOZ 4 § 1405 a násl. NOZ 2
e) Co je péče řádného hospodáře s nadační jistinou? Jak vykládat prostou správu cizího majetku versus péče řádného hospodáře? Prostá správa cizího majetku je správou majetku, který nevlastní právnická osoba, která o něj pečuje. Při správě cizího majetku se užijí i obezřetné investice, viz § 1432 an. V případě prosté správy dle ust. §§ 1405 a násl. NOZ není správce oprávněn bez souhlasu beneficienta změnit účel spravovaného majetku, toto se netýká správy majetku ve formě peněz. Souhlas beneficienta správce dále nepotřebuje v případě, že majetku hrozí rychlá zkáza nebo ztráta na hodnotě. Plná správa dle ust. §§ 1409 a násl. NOZ umožňuje správci při spravování majetku učinit vše, co je potřebné k jeho zachování, zhodnocení nebo rozmnožení. Na obě dvě situace dopadají ust. §§ 1411 a násl. NOZ (Povinnosti správce vůči beneficientovi), zejména pak povinnost spravovat svěřený majetek s péčí řádného hospodáře. Důvodová zpráva hovoří o správě s péčí řádného hospodáře jako o správě prováděné čestně, věrně, prozíravě a pečlivě se zřetelem k účelu, jehož má být správou dosaženo. Z této zásady plyne i pravidlo, že správce nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem, který spravuje, a dále musí dbát, aby mezi ním a beneficientem nedošlo při výkonu správy ani jinak ke střetu zájmů. Takové situace musí správce vyloučit, anebo - není-li to možné - beneficientovi oznámit. Pro zcizování něčeho z majetku ve správě platí především obecná pravidla, odlišná podle toho, jednáli se o správu prostou nebo plnou. Zvláštní pravidlo se zavádí pro bezplatné zcizení majetku nacházejícího se ve správě, jehož dovolenost se omezuje pouze na případy, jeli to v povaze správy, nebo se správce zbavuje majetku v zájmu beneficienta.
Péči řádného hospodáře vykonává osoba, která je členem orgánu právnické osoby, o jejíž majetek se jedná. Jakou péči o svěřený majetek musí osoba („správce“) vykonávat tedy závisí na tom, jaký vztah má právnická osoba, jejíž je součástí, ke spravovanému majetku. Je-li členem představenstva či ředitelem nadace A, pak o její majetek musí pečovat s péčí řádného hospodáře. Pokud však bude spravovat přidružený fond, jedná se o majetek pana X, který jej svěřil do správy nadace A. Není to tedy majetek nadace A, ta o něj jen pečuje – a to prostou správou cizího majetku – takto spravovat má majetek tak, aby zachovala hodnotu majetku, tedy starat se o majetek spíše konzervativně.
Závěr. Ustanovení § 340 NOZ limitující nakládání s nadační jistinou odkazuje na obecná ustanovení o správě cizího majetku, konkrétně pro správu cizího majetku prostou (což plyne zejména z důvodové zprávy NOZ). Nadační listina či statut jednotlivých nadací může stanovit podmínky přísněji. V této souvislosti se správou s péčí řádného hospodáře rozumí péče prováděná čestně, věrně, prozíravě a pečlivě se zřetelem k účelu, kterého má být dosaženo. Vyžaduje-li se podle ustanovení o prosté správě cizího majetku k určitému právnímu jednání souhlas beneficienta, vyžaduje se k takovému právnímu jednání předchozí souhlas osoby určené v nadační listině; není-li tato osoba určena, vyžaduje se předchozí souhlas dozorčí rady.
3. Nadační listina, úprava a změny NOZ vychází z předpokladu, že nadační listina jako zakladatelské právní jednání má vždy přednost před zákonem tam, kde OZ nestanoví povinnosti obligatorně (toho je minimum) NOZ stanoví, že stojí-li na straně zakladatele nadace více osob, považují se za zakladatele jediného a v záležitostech nadace musí jednat jednomyslně. Odmítá-li některá z těchto osob souhlas bez vážného důvodu udělit, nahradí jej k návrhu kteréhokoli z ostatních zakládajících osob svým rozhodnutím soud. § 309, odst.2. NOZ a) Co zakladatel musí upravit v nadační listině? NOZ vyžaduje v každém případě formu veřejné listiny. Nový občanský zákoník určuje obecně, že fundace musí ve svém zakladatelském právním jednání určit majetkové zajištění a účel. V ustanovení § 310 pak definuje minimální obsahové náležitosti zakládací listiny pořízené inter vivos. Jsou to: název a sídlo nadace jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo vymezení účelu, pro který se nadace zakládá údaj o výši vkladu každého zakladatele údaj o výši nadačního kapitálu počet členů správní rady i jména a bydliště jejich prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejich prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora určení správce vkladů podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem ke svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace b) Co zakladatel může upravit v nadační listině? Cokoliv, co zákon nestanoví obligatorně. c) Co může zakázat v nadační listině? Může zejména: zakázat podnikání přeměnu nadace na nadační fond změnu nadační listiny vznik přidruženého fondu
4. Změna nadační listiny a účelu NOZ5, na rozdíl od úpravy obsažené v ZNNF, umožňuje změnu nadační listiny a obsahuje i zvláštní ustanovení o nadačním účelu – a to vyčerpávajícím způsobem. Zásadní význam má ustanovení § 317 NOZ, které nepřímo nabádá zakladatele, ať se k možnosti změny nadační listiny (resp. i nadačního účelu) vyjádří již při založení nadace a případně si sám sobě (nebo jiným osobám či orgánům nadace) toto právo vyhradí. Naopak, určí-li zakladatel v nadační listině, výslovně, že je nezměnitelná nebo že nelze měnit její určitou část (např. vymezení účelu),
5
Obecná úprava změny nadační listiny viz § 317 a násl. NOZ, lex specialit – zvláštní ustanovení o změně nadačního účelu viz § 321 a násl. NOZ
nelze ji změnit ani rozhodnutím soudu6, což je důkazem, že vůle zakladatele má takřka absolutní přednost. V případě, že nadační listina nezakládá právo změnit účel nadace zakladateli nebo některému orgánu nadace, může tento změnit soud na návrh nadace, schválený správní a dozorčí radou. Nesouhlasí-li však zakladatel (nebo osoba jím určená v nadační listině) s touto změnou – soud návrh zamítne7. Nadace je povinna zveřejnit oznámení o navrhované změně a každý, komu svědčí právní zájem, může proto tomuto návrhu odporovat. Pro tento úkon je však stanovena pouze velmi krátká – jednoměsíční lhůta ode dne, kdy bylo oznámení zveřejněno, což se jeví jako problematické. Při změně je povinen dbát, aby byl co nejvíce šetřen úmysl zakladatele. Soud může změnit nadační účel i tehdy, je-li dosažení původního účelu nadace nemožné nebo obtížně dosažitelné z příčin zakladateli neznámých nebo pro něho nepředvídatelných. I takový postup však může zakladatel vyloučit svým projevem vůle8. Důležité pravidlo pro právní jistotu osob oprávněných - příjemců nadačních příspěvků nadace, která mění svůj účel, obsahuje i ustanovení § 326 NOZ, které výslovně požaduje zachování darů ve prospěch původního účelu (a výnosů z nich) k poskytování nadačních příspěvků původního účelu, ledaže dárce projeví jinou vůli. Změní-li účel nadace soud, může současně autoritativně i ex offo rozhodnout, v jakém rozsahu a po jakou dobu bude nadace používat výnosy z nadační jistiny k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem. Zákon dokonce konstruuje nevyvratitelnou domněnku pro případ, že soud rozhodne o změně veřejně prospěšného účelu na dobročinný a zároveň nerozhodne o takovém rozsahu a době: nadace bude povinna v takovém případě po dobu pěti let ode dne, kdy se změna stala účinnou, používat výnosy z nadační jistiny ze 4/5 k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem ode dne, kdy se změna stala účinnou. Určení účelu nadace zakladatelem má pro nadaci, vzhledem k charakteru nadace – účelového sdružení majetku, zásadní význam. Proto lze považovat za vhodné, aby zakladatel možné změně nadačního účelu věnoval pozornost již ve fázi zakládání nadace a tuto možnost buď vyloučil, nebo nastavil jasná a srozumitelná pravidla. Pokud totiž zakladatel dostatečně široce vymezí nadační účel v nadační listině, není změna nadačního účelu v zásadě nutná ani potřebná. Jak vykládat ustanovení § 318, konkrétně jaké mohou být okolnosti vyvolávající rozumnou potřebu změny vnitřních poměrů? Změna sídla, změna způsobu jednání orgánů nadace, změna funkčního období členů orgánu nebo změna počtu členů orgánu nadace, navýšení nadační jistiny apod. Jaká nastane situace, pokud zakladatel nadace či nadačního fondu ponechá nadační listinu i po 1. 1. 2014 (resp. po 1. 1. 2026) bez změn? Pokud má nadace zakládací listinu se všemi náležitostmi, nemusí ji totiž měnit Potom ale: - může podnikat - může založit přidružený fond, atd.
Pozor: pokud zakladatel zakáže změnu nadační listiny, nemůže nadace navyšovat nadační jmění
5) Statut Z dikce ustanovení § 314 odst. 2 NOZ lze spíše dovodit, že každá nadace a nadační fond musí mít vedle nadační listiny i statut. Stanoví totiž, že: „nevydá-li zakladatel statut nadace společně s nadační
6
§ 320 NOZ § 321 odst. 1 NOZ 8 Blíže viz § 322 NOZ 7
listinou, vydá jej po předchozím souhlasu dozorčí rady správní rada do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace“. Statut nadace upravuje především vnitřní poměry nadace a nadačního fondu. Jako jeden ze základních dokumentů nadace, bude nutno uveřejnit založením do sbírky listin; každý do něj může nahlížet a pořizovat si výpisy, opisy nebo kopie. Stejné právo lze uplatnit i v sídle nadace, což se může v praxi jevit jako problematické, zvláště u nadací jiných než veřejně prospěšných (např. rodinných). Pokud však zakladatel nestanoví v nadační listině jinak, rozhoduje o změnách statutu po předchozím souhlasu dozorčí rady, správní rada. Pokud by tímto způsobem zakladatel postupoval, veden obavami, že budou měněna jím nastavená pravidla vnitřními orgány nadace, může stanovit pro změnu statutu jiný postup, než stanovuje zákon 9.
II. Výzkum mezi nadacemi Fórum dárců provedlo výzkum mezi členskými nadacemi, nadačními fondy a firemními nadacemi a fondy. Otázka: Má nadace zakládací listinu a statut nebo pouze statut? Počet oslovených subjektů: 36 nadací, 19 nadačních fondů, 8 firemních nadací a fondů Z celkového počtu oslovených odpovědělo: 19 nadací, 6 nadačních fondů, 6 firemních nadací a fondů Statut a zakládací listinu má: 9 nadací, 6 nadačních fondů, 4 firemní nadace a fondy Statut a zřizovací listinu mají: 2 nadace Statut má: 8 nadací, 2 firemní nadace III. Zápis z jednání – nadační fondy Ustanovení o nadačních fondech v Občanském zákoníku jsou velmi chudá, protože se upravuje jen to, čím se nadační fond od nadace liší. V ostatním se má se za to, že se pro právní poměry nadačního fondu použije přiměřeně ustanovení o nadacích. Nicméně toto pravidlo není v Občanském zákoníku explicitně uvedeno a nezmiňuje se o něm ani důvodová zpráva k Občanskému zákoníku Má se zato, že ustanovení o nadacích se používají i v případě nadačních fond tam, kde není speciální úprava? Občanský zákoník považuje za hlavní rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy dočasnost účelu nadačních fondů a trvalost účelu nadací. Tento rozdíl vyjadřuje trojím způsobem – nadačním fondům dává možnost relativně snadného zrušení rozhodnutím správní rady (pokud už není možné plnit stanovený účel)10, nadacím tuto možnost nedává, nadace musí mít nadační jistinu (jde dokonce o základní znak), a to minimálně v povinné výši - ta musí přinášet výnos, nadační fond nadační jistinu nevytváří. nadační fondy používají svůj veškerý majetek k naplnění svého účelu až do spotřebování
9
§ 314 odst. 2 NOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Díl 3, § 401, odst. 1
10
III. Nadační fond podle NOZ : Zatímco zákon č. 227/1997 definoval nadaci i nadační fond stejně - jako“ účelové sdružení majetku pro dosahování obecně prospěšného účelu v demonstrativně vyjmenovaných oblastech, nyní je nadační fond: vymezen střídměji než nadace – nadační fond je zakládán pouze „k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky“11. Je možné, aby také nadační fond měl dobročinný účel. 2. Vznik nadace a nadačního fondu není rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy 3. Nadační listina (zakládací listina nebo pořízení pro případ smrti) Pokud jde o zakládací dokument, může to být stejně jako u nadace zakládací listina nebo pořízení. Pokud jde o minimální rozsah těchto dokumentů, je obdobný jako u nadace – s výjimkou toho, že v zakládacím dokumentu nebude uvedena nadační jistina, kterou nadační fond nevytváří. 4. Statut nadace a nadačního fondu není rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy 5. Majetek nadačního fondu Je možné, aby nadační fondy podnikaly ve stejném rozsahu jako nadace. Pokud se použijí ustanovení o nadacích, pak nadační fond bude moci podnikat v libovolné oblasti při splnění následujících podmínek: pokud podnikání její zakladatel v nadační listině nevyloučí, pokud podnikání bude jen její vedlejší činností, dokonce i nezcizitelnost nadační jistiny je prolomena ustanovením, že může být použita na zajištění závazků z podnikání, pokud nadace provozuje obchodní závod, pokud zisk z jejího podnikání bude zcela podporovat naplňování jejího účelu. 6. Nadační příspěvky Není rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy 7. Přidružený fond - tzv. nesamostatná nadace12 Také nadační fondy mohou zřizovat přidružený fond 8. Orgány nadace a nadačního fondu (není rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy) Nadační fondy mají dva obligatorně předepsané orgány. Další orgány může nadace i nadační fond zřídit, uvede-li to v zakladatelském právním jednání, tedy v nadační listině, zakladatel. Povinným orgány jsou správní rada dozorčí rada nebo revizor Správní rada - obecně (pro nadace i nadační fondy): není rozdíl mezi nadacemi a nadačními fondy) Dozorčí rada a revizor13 Pro nadační fondy platí pravidlo, že dozorčí rada je zřizována tehdy, stanoví-li to zakládací listina. 9. Zánik nadace a nadačního fondu Obecně (stejné pro nadaci i pro nadační fond): 11
Dtto, oddíl 3, § 394 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Oddíl3, §§ 349 – 352. 13 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Oddíl3, §§ 368 – 375. 12
Nadace i nadační fond zanikají výmazem z veřejného rejstříku. Zániku předchází: zrušení nadace nebo nadačního fondu s likvidací, byl-li naplněn účel, pro který byly nadace nebo nadační fond založeny, zrušení nadace nebo nadačního fondu s likvidací soudem na návrh osoby, která osvědčí právní zájem nebo z taxativně uvedených důvodů14, přeměna nadace: a) změnou nadace na nadační fond za přesně stanovených podmínek, pokud došlo k snížení nadačního kapitálu pod 500 000 Kč na dobu nikoliv přechodnou15, b) fůzí, sloučením s jinou nadací nebo s nadačním fondem. Nadační fond může navíc být: zrušen správní radou po naplnění účelu, nebo pokud účel trvale naplňovat nelze16, zrušen soudem podle § 401, odst. 2, změnit se na nadaci za podmínek stanovených občanským zákoníkem17, sloučit se s jiným nadačním fondem nebo s nadací za podmínek, které Občanský zákoník stanoví. Shrnutí - odlišnosti nadačního fondu od nadací podle Občanského zákoníku18 Nadační fond neslouží trvalému účelu jako je tomu u nadace, tudíž není nutné stanovit, aby vklady do něj v podobě nadační jistiny zaručovaly trvalý výnos. Veškerý svůj majetek nadační fond používá k dosažení stanoveného účelu až do jeho úplného vyčerpání. Je zcela zakázáno, aby majetek nadačního fondu sloužil k zajištění dluhu, nebo byl zastaven. S ohledem na výše uvedené nadační fond nevytváří nadační jistinu. Obecný účel nadačního fondu je Občanským zákoníkem vymezen volněji než u nadace – nově bez toho, že by nadační fondy musely naplnit podmínku obecně prospěšného účelu? Občanský zákoník nestanoví, že nadační fondy mohou být zakládány také s dobročinným účelem? Nadační fondy mohou zřizovat přidružené fondy? Nadační fondy mohou podnikat a investovat bez omezení, Občanský zákoník tuto oblast vůbec neupravuje…? Pro nadační fondy není stanovena žádná povinnost zřídit dozorčí radu – zřizuje se tedy jen tehdy, je-li to vůle zakladatele vyjádřená v zakládací listině nebo v pořízení. Nadační fond se může změnit na nadaci, pokud to zakladatel výslovně v zakládací listině připustí. Rozhodne o tom správní rada po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora. Na rozdíl od nadace může správní rada rozhodnout o zrušení nadačního fondu za předpokladu, že nadační fond nemůže dlouhodobě plnit svůj účel.
14
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Oddíl3, § 377. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Oddíl3, §§ 391 – 393. 16 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Oddíl3, § 401 odst. 1. 17 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Oddíl3, § 399. 18 Při stanovení odlišností nadačního fondu od nadací vycházíme z předpokladu, který Občanský zákoník ovšem explicitně neuvádí, že poměry nadačního fondu tam, kde nejsou upraveny ustanoveními §§ 394 -401, se řídí ustanoveními o nadacích, tedy shodně. 15
IV. Otázky pro příští jednání: 1. Jaký je rozdíl mezi výdělečnou činností a podnikáním? 2. Je nadace povinna poskytovat nadační příspěvky jako je tomu dosud? Může mít nadační příspěvek i formu činnosti nebo služby? V zákoně o statutu veřejné prospěšnosti by měla být uvedena povinnost rozdělovat nadační příspěvky!
V. Úkoly pro příští jednání: 1. Pracovní skupina vytvoří vzor nadační listiny pro stávající nadace i pro nově vzniklé nadace. 2. Pracovní skupina vytvoří vzorovou smlouvu o přidruženém fondu.
