Bankovní institut vysoká škola Praha
Zánik účasti společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce
Anastasiya Makarenko
duben 2015
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Zánik účasti společníka a zrušení jeho účasti ve společnosti z ručením omezeným Bakalářská práce
Autor:
Anastasiya Makarenko Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Ivana Slavíková
duben,
2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a ţe jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dál bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne
Anastasiya Makarenko
Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucí práce JUDr. Ivaně Slavíkové.
Anotace Práce se věnuje změnám ve znění zákonů týkajících se obchodních korporací – společností s ručením omezeným v České republice, komparaci a analýze české právní úpravy zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným při srovnání se slovenskou právní úpravou. Práce zahrnuje analýzu zákonů a právních norem a komentářů k nim z oblasti obchodního práva a práv a povinností společníků společnosti s ručním omezeným, srovnávací analýzu - porovnání české a slovenské právní úpravy zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným.
, které mohou vést k zániku a zrušení jeho ú
,
zmapování následků a dopadů .
Klíčová slova Obchodní právo, společnost s ručením omezeným, společník, rekodifikace práva, soukromé právo, zrušení a zánik účasti, dědictví, nástupnictví, vystoupení a přistoupení společníka.
Annotation The work is dedicated to the changes in laws relating to business corporations, particularly limited liability company in the Czech Republic. It includes comparison and analysis of the Czech legislation termination and cancellation of participation of partner in a limited liability company with Slovak legislation. The work includes analysis of the laws and norms and comments to them in the area of commercial law and the rights and obligations of a limited liability company, comparative analysis - a comparison of Czech and Slovak legislation termination and cancellation of participation of partner in a limited liability company. The aim of the work is to analyse the characteristics of legal status of a shareholder in limited liability company, the definition of individual legal circumstances which may lead to the disappearance and cancel his participation in the company, to map the consequences and implications for society and himself as for a shareholder, including the introduction of interpretation and implementation issues with regard to the recodification of private law.
Keywords Commercial law, limited liability company, recodification of law, private law, cancellation and termination of participation, inheritance, succession, accession of a shareholder.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
2
ÚČAST SPOLEČNÍKA, JEHO PRÁVA A POVINNOSTI ..................................................................... 13 1.1
OBCHODNÍ KORPORACE, SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM .............................................................. 13
1.2
PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ......................................... 17
PŘISTOUPENÍ SPOLEČNÍKA ................................................................................................................. 21 2.1
2.1.1
Přechod obchodního podílu na nového společníka ........................................................................ 22
2.1.2
Smluvní převod podílu .................................................................................................................... 23
2.2 3
ZPŮSOBY ZÁNIKU A ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ................. 26
3.1.1
Vystoupení společníka .................................................................................................................... 28
3.1.2
Dohoda o ukončení účasti společníka ............................................................................................ 30
3.1.3
Vyloučení společníka ...................................................................................................................... 30
3.1.4
Zrušení účasti společníka soudem .................................................................................................. 31
3.1.5
Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti .................................................................. 32
3.2
5
POROVNÁNÍ PŘISTOUPENÍ SPOLEČNÍKA V ČR S PRÁVNÍ ÚPRAVOU SR.................................................... 24
ZÁNIK A ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA ......................................................................................... 26 3.1
4
ZPŮSOBY PŘISTOUPENÍ NOVÉHO SPOLEČNÍKA VE SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM ......................... 21
POROVNÁNÍ ZÁNIKU A ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA V ČR S PRÁVNÍ ÚPRAVOU SR ............................... 33
NÁSLEDKY ZÁNIKU ÚČASTI SPOLEČNÍKA ..................................................................................... 36 4.1
NÁSLEDKY ZÁNIKU A ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA PRO SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM .............. 36
4.2
NÁSLEDKY ZÁNIKU A ZRUŠENÍ ÚČASTI SPOLEČNÍKA PRO SPOLEČNÍKA ................................................... 40
EVROPSKÉ ASPEKTY .............................................................................................................................. 44
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 46 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 48 BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................................................... 48 ZÁKONY ............................................................................................................................................................ 49 INTERNETOVÉ ZDROJE ....................................................................................................................................... 49
10
Úvod Obchodní zákoník je právní normou, která stále prochází úpravou spojenou se změnou podmínek podnikání na českém trhu, se změnou obchodních vztahů a subjektů obchodního práva. Cílem obchodního zákoníku bylo vţdy uspořádat majetkoprávní vztahy mezi podnikateli. Vývoj obchodního práva začal v 17. a 18. století s cílem upravit vztahy mezi tehdejšími obchodníky – kupci. Obchodní zákoník lze nazvat určitým druhem symbiózy mezi zákonem občanským a obchodním. První samostatnou normou z oblasti obchodního práva byl hospodářský zákoník a zákoník mezinárodního obchodu z roku 1964. Tato právní norma platila aţ do r. 1991, přičemţ v roce 1989 prošel zákoník důkladnou rekodifikací, a následně zanikl vydáním občanského zákoníku z roku 1991. S novým Občanským zákonem a zákonem O obchodních korporacích z roku 2012 se změnilo mnoho ustanovení zákona týkajících se společníků s ručením omezeným a změny jejich postavení ve společnosti. Práce se věnuje právě změnám ve znění zákonů týkajících se obchodních korporací – společností s ručením omezeným v České republice. Obsahuje komparaci a analýzu české právní úpravy zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným a srovnání se slovenskou právní úpravou. Práce bude zahrnovat tyto jednotlivé části: Především se jedná o analýzu zákonů a právních norem a komentářů k nim z oblasti obchodního práva a práv a povinností společníků společnosti s ručním omezeným. Srovnávací analýza. Jedná se o porovnání české a slovenské právní úpravy zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Součástí je téţ porovnání dřívější právní úpravy zániku a zrušení společníka společnosti s ručením omezeným s novou právní úpravou v souladu se zákonem o obchodních korporacích.
, které mohou vést k zániku a zrušení jeho ú
,
zmapování následků a dopadů pro spol .
11
Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitolou je teoretický základ – pojem obchodní korporace v souladu s novým zněním zákona, pojem společníka, jeho práv a povinností, přistoupení společníka. Ve druhé kapitole je obsaţen podrobný rozbor procesu a způsobu přistoupení společníka ke společnosti s ručením omezeným. Ve třetí kapitole jsou analyzovány způsoby zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Na to navazuje čtvrtá kapitola práce, v níţ jsou analyzovány následky zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. V poslední páté kapitole práce jsou rozebírány evropské aspekty.
12
1 Účast společníka, jeho práva a povinnosti Předtím, neţ se budeme zabývat zánikem účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, je nutné definovat základní pojmy a podívat se na to, jak účast společníka vzniká. V souvislosti s novým občanským zákoníkem se objevily nové pojmy jako obchodní korporace, zákon o obchodních korporacích, nové změny týkající se základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným, nové moţnosti pro vznik a zánik účasti společníka s ručením omezeným.
1.1 Obchodní korporace, společnosti s ručením omezeným Hurdik (2003) uvádí, ţe právnické osoby jsou fenoménem současné doby, protoţe jsou prototypem fyzické osoby, ale zároveň se na právnickou osobu musí pohlíţet z různých úhlů pohledu: administrativního, ekonomického, společenského, sociálního, fiskálního apod. Právnické osoby nebo obchodní korporace vznikaly ještě v antickém světě, kdy fyzické osoby potřebovaly přenést kompetence a odpovědnosti na výbor nebo sdruţení osob a jednat jménem této osoby. V současné době právnická osoba je institutem, který je řešen z hlediska právnického, administrativního a daňového.1 Občanský zákoník vymezuje právnickou osobu následovně: „Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou“.2 Obchodní korporace je pak právnickou osobou, která je tvořena společenstvím osob, ale pohlíţí se na ni jako na jednotný celek. Právnická osoba se zakládá s určitým účelem, například za účelem dosaţení zisku (soukromě prospěšný účel) nebo za veřejně prospěšným účelem. Protoţe se v této bakalářské práci věnujeme společnosti s ručením omezeným, můţeme předpokládat, ţe absolutní většina právnických osob tohoto typu je zakládána za soukromě prospěšným účelem, tedy dosaţení maximalizace ekonomického uţitku nebo prospěchu. Zákon o obchodních korporacích uvádí dva typy obchodních korporací: obchodní společnosti a druţstva. Mezi obchodní společnosti dle § 1 odst. 2) Zákona o obchodních korporacích se 1 2
, J. §20 odst. 1) NOZ
ogie. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, 2003. str. 2-3.
13
zařezuje veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a komanditní společnost (k.s.). Tyto dvě společnosti jsou označovány za osobní společnosti.3 Do obchodních společností se dále zařazuje společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Tyto dva typy společností jsou označována za kapitálové společnosti. Poslední dvě společnosti, které jsou v zákoně označeny jako obchodní společnosti,
jsou evropská společnost a evropské hospodářské
4
zájmové sdruţení.
Jak jiţ bylo uvedeno, společnost s ručením omezeným, která je předmětem zkoumání v dané práci, je obchodní společností. Abychom se mohli blíţe seznámit s principy její správy a existence, vymezíme následující pojmy: statutární organ, účel a cíl podnikání, právní subjektivita, odpovědnost, společníci, obchodní podíl.5
Definice společnosti s ručením omezeným „Společností s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzvání k plnění“.6 Zakládajícím dokumentem pro obchodní společnost je zakládající smlouva nebo zakládající listina (v případě jednoho společníka). Zaloţení společnosti s ručením omezeným probíhá podpisem smlouvy nebo listiny formou notářského zápisu.7 Od tohoto okamţiku společnost můţe činit právní úkony. Právní subjektivitu nabývá zápisem do obchodního rejstříku.
Doba trvání společnosti s ručením omezeným Zaloţení společnosti s ručením omezeným probíhá ve většině případů na dobu neurčitou. Můţe však nastat případ, ţe společnost s ručením omezeným se zakládá na určitou dobu nebo pro splnění určitého cíle. Tento účel nebo doba trvání společnosti se uvádí v zakladatelském dokumentu.
3
§ 1 odst. 2) Zákona o obchodních korporacích § 1 odst. 2) Zákona o obchodních korporacích 5 § 1 odst. 1) Zákona o obchodních korporacích 6 §132 odst. 1) Zákona o obchodních korporacích 7 §132 odst. 1), 2), 3) Zákona o obchodních korporacích 4
14
Statutární orgány společnosti s ručením omezeným „Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.“8 V obchodní společnosti statutárním orgánem je orgán, který za společnost jedná a přijímá rozhodnutí. Občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích blíţe specifikují typy statutárních orgánů kaţdé obchodní společnosti. V případě statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným jsou jím jednatel nebo jednatelé, kteří jednají samostatně nebo společně. Podmínky a způsob jednání jsou stanoveny ve společenské smlouvě. Zákon o obchodních korporacích zavazuje statutární orgány obchodních společností jednat s péči řádného hospodáře, tj. plnit rozhodnutí, která byla přijata valnou hromadou, a jednat vţdy s cílem dosáhnout maximálního prospěchu pro danou společnost s ručením omezeným. Toto ustanovení se jeví značně subjektivní, protoţe pojem „řádného hospodáře“ není podrobně vysvětlen. Zákon o obchodních korporacích pouze stanoví, ţe: „pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.“9 Z tohoto ustanovení můţeme vyvodit závěr, ţe hlavním aspektem při posouzení, zda jednatelé konají v souladu s principem řádného hospodáře, je to, zda mohou obhájit své úkony a mají dostatek relevantních informací před tím, neţ rozhodnutí učiní.
Základní kapitál Před rokem 2014 podmínkou pro zaloţení společnosti s ručením omezeným byl základní kapitál ve výši 200 tis. Kč. Od roku 2014 poţadavek na základní kapitál je 1 Kč. Podle Joskové a Pravdy (2014) toto sníţení (nebo jinými slovy zrušení) povinnosti vytvářet základní kapitál můţe přispět k tomu, ţe společnosti s ručením omezeným budou značně podkapitalizovány, a tudíţ bude hrozit riziko úpadku. Na druhou stranu výše základního
8 9
§163 zákona o obchodních korporacích § 51 a násl. zákona o obchodních korporacích
15
kapitálu platná do 1. 1. 2014 (200 tis. Kč) nezaručila dostatečnou kapitalizaci společnosti a garanci proti úpadku.10
Podíly společníků Podíly jednotlivých společníků jsou představeny kmenovými listy, které obsahují výši vkladu, obchodní podíl, identifikaci společnosti s ručením omezeným a další podrobnosti o společnících. Tyto cenné papíry (na rozdíl od akcií) nejsou obchodovatelné na veřejném trhu. Pokud má společník více podílů, můţe být vydáno více kmenových listů. Novinkou v zákoně o obchodních korporacích je skutečnost, ţe podíly společníků mohou být různého druhu.11 Můţe se jednat o tyto typy podílů:12 s pevnou účastí na zisku – nárok na vyplacení zisku vzniká po schválení účetní závěrky a schválení výše zisku, bez ohledu na to, zda valná hromada rozhodla o rozdělení zisku, podíly s povinností pracovat nebo poskytovat jiné nepeněţité plnění vůči společnosti podíly, se kterými je svázán hospodářský výsledek konkrétního závodu společnosti jiné typy podílů, které předpokládají existenci specifických práv nebo povinností.
Zákon o obchodních korporacích uvádí nový pojem „uvolněný obchodní podíl“. Tento pojem těsně souvisí s tématem této práce. Uvolněným podílem se rozumí podíl společníka, „jehož účast ve společnosti zanikla jiným způsobem, než převodem.“13 Předkupní právo na tento typ podílů mají společníci současní, v opačném případě je podíl nutno prodat bez zbytečného odkladu.
10
JOSKOVÁ, L., PRAVDA, P. Zákon o obchodních korporacích s komentářem. Praha: Grada Publishing, 2014. str. 15. 11 §135 odst. 1 zákona o obchodních korporacích 12 JOSKOVÁ, L., PRAVDA, P. Zákon o obchodních korporacích s komentářem. Praha: Grada Publishing, 2014. str. 16. 13 §212 odst. 1 zákona o obchodních korporacích
16
1.2 Práva a povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným V této podkapitole se věnujeme především povinnostem a právům společníka společnosti s ručením omezeným.
Vkladová povinnost První povinností spojenou se zaloţením a vznikem společnosti nebo přistoupením nového společníka je povinnost splatit vklad ve výši, která je stanovena ve společenské smlouvě. Pokud tato vkladová povinnost nebude splněna, společník můţe být vyloučen podle ustanovení §151 zákona o obchodních korporacích. Pokud společník má více podílů, pak můţe být vyloučen pouze z podílů, které nebyly splaceny.
Právo na podíl na zisku Podíl na zisku náleţí společníkovi v případě, ţe o rozdělení zisku rozhodne valná hromada, a to na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené valnou hromadou, ledaţe se jedná o případy pevného podílu na zisku, o kterém bylo diskutováno v předchozím textu. Velmi podstatnou je změna v novém občanském zákoně, ţe podíl na zisku můţe být vyplácen v zálohách na základě výsledků mezitímní účetní závěrky. Vyplácet zálohy je moţné pouze v případě, ţe společnosti nehrozí úpadek a vyplacení zálohy neovlivní likviditu a solventnost společnosti.
Povinnost příplatku Dalším novým pojmem, který zákon o obchodních korporacích zavádí, je příplatek společníka, který můţe být povinný a dobrovolný. O příplatcích společníků mohou být stanovena pravidla ve společenské smlouvě, ale i na základě rozhodnutí valné hromady. Příplatková povinnost společníka vzniká souměrně s jeho podílem na společnosti. V případě, ţe s danou povinností nesouhlasí, můţe ze společnosti vystoupit, v opačném případě při nesplnění této povinnosti můţe být ze společnosti dokonce vyloučen.
17
V případě dobrovolných příplatků se jedná o případy, které nemusí být schváleny valnou hromadou. Můţe se jednat o příplatky peněţité a nepeněţité (oceněné znalcem).14 Zákon o obchodních korporacích uvádí další výčet práv společníků společnosti s ručením omezeným, a sice právo na informace, na vypořádací podíl, hlasovací, kontrolní a právo na společenskou ţalobu.15
Právo na informace Právem na informace se rozumí právo společníka mít veškeré, úplné a pravdivé informace o chodu společnosti a o všech skutečnostech, které mohou tento chod narušit nebo ovlivnit. Tím, ţe společník má informace o chodu společnosti, má svou dohledovou a kontrolní podstatu. Tohoto práva se můţe domáhat jak na valné hromadě od jednatele společnosti nebo i mimořádně mimo valnou hromadu, včetně nahlíţení do všech spisů a dokumentů, které se k činnosti společnosti vztahují. Jedinou výjimkou z povinnosti jednatelů poskytnout informace o společnosti jsou utajované informace nebo informace, jejichţ zveřejnění nebo sdělení společníkům můţe způsobit veřejnou škodu nebo škodu ve vztahu k České republice. Relativní výjimkou je i poskytnutí informací, které jsou veřejně dostupné; tehdy společník můţe tyto informace získat vlastním úsilím a bez účasti jednatelů. V případě, ţe jednatel nebo jednatelé tyto informace odmítají poskytnout, a povaţuje-li společník tyto informace za nezbytné, můţe učinit další krok, který je poněkud razantní z hlediska dobrých vztahů mezi jednatelem a společníkem: můţe se domáhat svých práv přes soud. Soud můţe na návrh uloţit povinnost jednateli poskytnout veškeré informace společníkovi. Zde je nutné téţ přihlíţet ke skutečnosti, ţe informace slouţí společníkovi pro dosaţení svých práv nebo podílu na zisku. Můţe téţ nastat situace, ţe společník nerozumí poskytnutým informacím, protoţe jsou příliš odborné. V tomto případě si musí obstarat zástupce nebo jiného odborníka, který se v dané problematice vyzná a pomůţe společníkovi se svých práv domoci.
14
JOSKOVÁ, L., PRAVDA, P. Zákon o obchodních korporacích s komentářem. Praha: Grada Publishing, 2014. str. 18. 15 HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., FINGER, L. a kol. Společnost s ručením omezeným. Praha: Anag, 2014. str. 140.
18
Právo na vypořádací podíl Právo společníka na vypořádací podíl vzniká v souvislosti se zánikem jeho účasti, a tudíţ je relevantní pro účely této bakalářské práce. Jedná se však o případy, „když společníkovi bude členství ve společnosti s ručením omezeným ukončeno soudně, když se společník dohodne s ostatními na ukončení účasti ve společnosti s ručením omezeným, když společník nesplní vkladovou povinnost apod.“16, a tedy jde o situaci, kdy společnost s ručením omezeným bude existovat nadále, ale bez účasti daného společníka. Výše vypořádacího podílu se stanoví na základě schválené účetní závěrky ke dni, ke kterému končí účast společníka ve společnosti. Podmínkou je, ţe celkový vklad společníka musí být k tomuto dni splacen; v opačném případě vypořádací podíl náleţí aţ po splacení vkladu. Společník nemá právo na vypořádací podíl v případě, ţe jeho podíl přechází nebo nepřevádí se na jinou osobu.
Hlasovací právo Hlasovací právo je jednoznačným způsobem účasti společníka na řízení společnosti. Můţe vykonávat toto právo sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Zákon o obchodních korporacích přinesl několik zásadních změn v otázce hlasovacích práv společníka. Prvním rozdílem je to, ţe v předchozí úpravě společník společnosti s ručením omezeným měl jeden hlas na kaţdých 1000 Kč svého vkladu do společnosti; v nynější úpravě společník má jeden hlas za kaţdou 1 Kč svého vkladu.17 Dále společník můţe dodatečně vykonat své hlasovací právo mimo valnou hromadu aţ do 7 dnů od konání valné hromady, a to písemně. 18 Společník také nemá hlasovací právo v případě, ţe se jedná o prodlení s příplatkovou povinností.
Kontrolní právo Kontrolní právo má společník uţ z toho titulu, ţe je společníkem, a má tak nárok na účast a rozhodování o chodu společnosti. Zásadním okamţikem při uplatnění kontrolních práv společníka je hlasovací právo, kdy svým hlasem stvrzuje rozhodnutí přijímaná společností
16
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., FINGER, L. a kol. Společnost s ručením omezeným. Praha: Anag, 2014. str. 145. 17 §169 odst. 2 zákona o obchodních korporacích 18 §174 odst. 1 zákona o obchodních korporacích
19
v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Je nutné uvést, ţe kontrolní právo je součtem různých mechanismů a práv, které společník uplatňuje.
Právo na společenskou ţalobu Právo na společenskou ţalobu je „uplatňování nároku na náhradu újmy za společnost prostřednictvím společenské žaloby“.19 Společenská ţaloba přichází v úvahu v případě, ţe jednatel porušuje své zákonem stanovené povinnosti, například nejedná s péčí řádného hospodáře. Společenská ţaloba můţe mít za cíl domáhat se svých práv a náhrady škody po jednateli, nebo přimět ho k činnosti v případě, ţe neposkytuje ţádnou součinnost při plnění svých povinností. V případě, ţe jednatel zůstává nečinným, můţe jeho práva vykonávat jeden ze společníků nebo všichni společníci střídavě. Společenská ţaloba můţe být podána i ve vztahu ke členovi dozorčí rady, který způsobil újmu svým jednáním, nebo proti vlivné osobě, nebo proti jednomu ze společníků v případě, ţe svým jednáním způsobil újmu nebo nesplnil svou vkladovou povinnost.20
19
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., FINGER, L. a kol. Společnost s ručením omezeným. Praha: Anag, 2014. str. 147. 20 HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., FINGER, L. a kol. Společnost s ručením omezeným. Praha: Anag, 2014. str. 148.
20
2 Přistoupení společníka Přistoupení nového společníka do společnosti s ručením omezeným je vţdy spjato se změnou společenské smlouvy a následnou ţádostí o změnu údajů o společnosti v obchodním rejstříku. V tomto kontextu je nutné uvést, ţe ke změně společenské smlouvy a tudíţ i k přistoupení nového společníka do společnosti s ručením omezeným je nutný souhlas všech společníků a forma notářského zápisu, jinak by smlouva nebyla platná. V zákoně o obchodních korporacích je přistoupení společníka upraveno prostřednictvím ustanovení o obchodním podílu a jeho změnách. Podíl je nezbytně nutnou podmínkou existence společníka ve společnosti s ručením omezeným, protoţe právě podíl určuje míru účasti společníka na kontrolních a hlasovacích právech, právo společníka na část zisku nebo vypořádacího podílu apod. „Podíl je vyjádřením jedinečného vztahu společníka k obchodní korporaci, ve které jsou zastoupeny jednak obecné prvky tohoto právního vztahu společné všem obchodním korporacím bez ohledu na účel jejich založení nebo činnosti, ale dále i specifika odvíjející se od charakteristik jednotlivých forem obchodních korporací, která jsou upravená v jim vymezených ustanoveních.“21 S podílem jsou spojena jak práva společníka, tak i jeho povinnosti. Proto v případě nabytí obchodního podílu společnosti s ručením omezeným se společník stává zavázán ke společnosti.
2.1 Způsoby přistoupení nového společníka ve společnosti s ručením omezeným O přistoupení nového společníka lze hovořit v případě přechodu podílu, kdy obchodní podíl přechází k novému společníkovi bez souhlasu předchozího a bez jeho vůle. O přistoupení nového společníka lze hovořit pouze v případě, kdy podíl nepřechází na současného společníka, ale na nového. Přechod obchodního podílu nastává v případě, ţe došlo k zániku právnické osoby – společníka nebo smrt fyzické osoby – společníka. V tomto kontextu se pouţívá pojem univerzální sukcese, kdy obchodní podíl přechází v plné míře na nového vlastníka, včetně veškerých práv a povinností, aniţ by nový vlastník mohl jakkoliv ovlivnit
21
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., FINGER, L. a kol. Společnost s ručením omezeným. Praha: Anag, 2014. str. 61.
21
přechod obchodního podílu. Přechod obchodního podílu lze dále rozdělit na dědictví obchodního podílu po smrti přechozího vlastníka a nástupnictví po zániku právnické osoby.
2.1.1 Přechod obchodního podílu na nového společníka 2.1.1.1 Dědictví obchodního podílu Nyní rozebereme problematiku dědictví obchodního podílu. Listina základních práv a svobod upravuje proces tak, ţe dědění je zaručeno pro kaţdého bez rozdílu.22 Nicméně obchodní podíl s sebou nese spoustu specifik, protoţe se týká přistoupení nového společníka do právnické osoby, která jiţ existuje a předpokládá určitou ekonomickou činnost. Navíc dědění obchodního podílu můţe být upraveno ve společenské smlouvě tak, ţe podíl se dědit nebude, ale dědicovi můţe být vyplacena odpovídající částka za obchodní podíl: V opačném případě (kdyţ společenská smlouva nevylučuje dědění), obchodní podíl a s ním veškerá práva a povinnosti přecházejí na nového společníka. Dědictví můţe předpokládat přistoupení i několika společníků zároveň, je-li dědiců více neţ jeden. V tomto případě lze hovořit o společném obchodním podílu. Specifická je i skutečnost, ţe dědic nemůţe odmítnout nabytí obchodního podílu jako součásti dědictví, protoţe v tomto případě by měl odmítnout celé dědictví. Nicméně v případě, ţe účast dědice na společnosti nevyhovuje dědicovi, můţe se domáhat zrušení účasti ve společnosti s ručením omezeným: “Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, jestliže jsou dány důvody, pro které na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.“23 Zákon v tomto případě poţaduje prokázat, ţe po společníkovi nelze spravedlivě poţadovat, aby se stal společníkem a vlastnil obchodní podíl. Tento návrh na zrušení účasti na společnosti se podává do tří měsíců od nabytí obchodního podílu, tedy od rozhodnutí soudu o dědictví.24
22
Článek 11, odst. 1) Listiny základních práv a svobod § 211odst. 2) Zákona o obchodních korporacích 24 Obchodní společnosti – změny. [online]. [cit. 2015-1-4]. Dostupné http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=4 23
22
z:
2.1.1.2 Nástupnictví po právnických osobách Nástupnictví po právnických osobách je v zákoně upraveno velmi podobným způsobem jako dědictví. Nástupnictví po právnické osobě můţe být rovněţ upraveno ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným, a to tak, ţe můţe být plně vyloučeno nebo určitým způsobem podmíněno.25 Na rozdíl od dědictví však právní nástupce nemůţe obchodní podíl odmítnout nebo ţádat soud o zrušení své účasti ve společnosti. S obchodním podílem přecházejí veškerá práva a povinnosti na právního nástupce. Pokud bychom shrnuli přechod obchodního podílu, přechod nastává bez vysloveného souhlasu a bez podnětu přistupujícího společníka. To znamená, ţe přistupující společník nemusí s takovým přistoupením souhlasit a bude následně ţádat o zánik své účasti.
2.1.2 Smluvní převod podílu O přistoupení nového společníka do společnosti s ručením omezeným můţeme hovořit tehdy, pokud se jedná o smluvní převod podílu na třetí osobu, nikoliv na současného (jiného) společníka ve společnosti. Převod na třetí osobu je upraven v § 208 odst. 1 a 2 zákona o obchodních korporacích, který stanoví, ţe „neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.“26 Rozhodnutí valné hromady musí odsouhlasit dvět třetiny společníků; schvaluje se samotný fakt převodu obchodního podílu, nikoliv podmínky, cenu nebo jiná ujednání smlouvy o převodu obchodního podílu. Na rozdíl od tohoto ustanovení převod podílu na nynějšího společníka není podmíněn souhlasem valné hromady společnosti, pokud to není vysloveně stanoveno ve společenské smlouvě, ale musí být stvrzen vysloveným souhlasem obou stran a kladným vyjádřením jednoho z orgánu dané společnosti.
25 26
§ 160 Zákona o obchodních korporacích § 208 odst. 1 a 2 zákona o obchodních korporacích
23
Účinnost smlouvy o převodu obchodního podílu mezi společníkem a třetí osobou (přistupujícím společníkem) nastává okamţikem uzavřením smlouvy, udělením souhlasu valné hromady nebo k jinému okamţiku, který byl dohodnut smluvními stranami. Smlouva musí být v písemné podobě s úředně ověřenými podpisy.27 V otázce smluvního převodu obchodního podílu na nového přistupujícího společníka musíme konstatovat, ţe převod obchodního podílu na třetí osobu má zcela logický průběh. Především přistoupení nového společníka předpokládá intervenci nové osoby do činnosti společnosti a rozhodovacích procesů. Tato osoba nemusí vyhovovat ostatním společníkům, protoţe můţe narušit obvyklý chod společnosti a taky vztahy mezi současnými společníky. Proto souhlas valné hromady je logický a nezbytný. Na druhou stranu současný společník si můţe nechat právo rozhodnout o podmínkách a ceně převodu obchodního podílu, protoţe stávající společníci nemají právo ovlivnit tyto podmínky ani cenu.
2.2 Porovnání přistoupení společníka v ČR s právní úpravou SR Na začátek této subkapitoly musíme uvést, ţe právní úprava společnosti s ručením omezeným ve Slovenské republice se ve mnoha bodech liší od úpravy v České republice. Poměry ve společnosti s ručením omezeným ve Slovenské republice se řídí Obchodným zákoníkem účinným od 1. 1. 2014 stejně jako v České republice.28 Na rozdíl od české úpravy se na Slovensku liší poţadavek na základní kapitál společnosti s ručením omezeným.29 Hodnota vkladu jednoho společníka má být nejméně 750 EUR.30 Přistoupení nového společníka do společnosti s ručením omezeným ve Slovenské republice se téţ řeší prostřednictvím převodu nebo přechodu obchodního podílu na nového společníka. V případě jednočlenné společnosti, obchodní podíl můţe přejít nejdřív na společnost, a následně bude převeden buď na jiného společníka, nebo na třetí osobu, anebo společnost můţe jít do likvidace na základě rozhodnutí valné hromady.31
27
§ 208 odst. 1 a 2 zákona o obchodních korporacích Predpis č. 513/1991, znenie 01.01.2014 [online]. [cit. 2015-1-3]Dostupný z: http://www.szk.sk/files/legislativa/1991-513_znenie_20140101.pdf 29 Dle slovenské právní úpravy výše základního kapitálu je minimálně 5000 Eur (§ 208 odst. 1 Obchodního zákona Slovenské republiky) 30 § 109 Obchodního zákona Slovenské republiky 31 § 113 odst. 4-6 Obchodního zákona Slovenské republiky 28
24
V případě smluvního převodu obchodního podílu obchodní zákoník Slovenské republiky stanoví proces následovně: „Společník může převést svůj obchodní podíl na jinou osobu, pokud to společenská smlouva připouští. Společenská smlouva může určit, že pro převod obchodního podílu se vyžaduje souhlas valné hromady“.32 Zde se setkáváme s poměrně liberálním přístupem ke smluvnímu převodu obchodního podílu na třetí osobu na rozdíl od úpravy české. Společenská smlouva můţe, ale nemusí donutit valnou hromadu k souhlasu, coţ znamená, ţe jsou společnosti, v níţ převod na třetí osobu je moţný i bez souhlasu valné hromady, ale pouze s oboustranným souhlasem dvou stran – současného a přistupujícího společníka. Co se týče formy smlouvy, smlouva musí mít písemnou formu a ověřené podpisy, v čemţ se plně shoduje s úpravou českou. Účinnost této smlouvy nastává ode dne doručení smlouvy společnosti s ručením omezeným. Nástupnictví po zániku právnické osoby a dědění po smrti fyzické osoby - společníka je upraveno v § 116 Obchodního zákona Slovenské republiky. Je téţ spojeno s přechodem obchodního podílu na nového nástupce nebo společníka podobně jako v České republice. Nástupnictví nebo dědictví obchodního podílu můţe být vyloučeno ve společenské smlouvě. Stejně jako v České republice, i na Slovensku veškeré změny v osobách společníků musí být neodkladně zapsány do obchodního rejstříku a nahlášeny příslušným orgánům.
32
§ 115 odst. 2 Obchodního zákona Slovenské republiky
25
3 Zánik a zrušení účasti společníka Fyzické a právnické osoby se nejen stávají společníky společnosti s ručením omezeným (jejich účast ve společnosti vzniká), ale za určitých podmínek jejich účast téţ můţe zaniknout. Podle nyní účinné právní úpravy existuje několik způsobů, na jejichţ základě to můţe probíhat. Společník disponuje několika moţnostmi, kterými můţe dosáhnout ukončení své účastí sám, nebo společnost rovněţ má několik nástrojů, aby prosadila, ţe daná osoba uţ společníkem nebude.
3.1 Způsoby zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným Způsoby zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti se dají rozdělit podle toho, projevem čí vůle situace nastala. Společník můţe svou vůlí ukončit svou účast ve společnosti, nebo to můţe nastat bez nebo dokonce proti jeho vůli. Moţnosti ukončení vlastní účasti společníkem: 1. smlouvou o převodu podílu33, 2. podle zákona o přeměnách obchodních společností a druţstvech34 můţe vystoupit, pokud nesouhlasí se změnou právní formy, 3. výpovědí pro kvalifikované důvody, 4. dohodou o ukončení účasti, pokud všichni ostatní společníci souhlasí, 5. rozhodnutím soudu v případě, nelze-li na něm spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval, nebo je-li dědicem podílu.35
Moţnost ukončení účasti dohodou je ukázkou toho, ţe společnost s ručením omezeným jednak rozhoduje a jedná přes své orgány na základě vetšinového principu jako společnost kapitálová, a na druhé straně zůstávají zachovány i principy smluvní. Samozřejmě sama společnost také má k dispozici prostředky, jimiţ můţe dosáhnout zániku účasti společníka. Těmito prostředky jsou: 33
§203 Zákona o obchodních korporacích Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstvech. In: Sbírka zákonů, 16. 4. 2008, částka 40. 34
35
§205 Zákona o obchodních korporacích
26
1. rozhodnutí valné hromady v případech, kdy je společník v prodlení se splacením vkladu, nebo kdyţ porušil příplatkovou povinnost, 2. rozhodnutím soudu, a to přes návrh na vyloučení v případě porušování povinností zvlášť závaţným způsobem.
Dalšími okolnostmi, které způsobují zánik účasti společníka ve společnosti bez návrhu společníka nebo společnosti, jsou například36: 1. zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku společníka, 2. zrušení konkursu proto, ţe jeho majetek je zcela nepostačující, 3. pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí či právní mocí exekučního příkazu, není-li podíl převoditelný.37
Smrt fyzické nebo zánik právnické osoby, pokud je vyloučen přechod podílu na dědice či pravního nástupce, nebo pokud je přechod omezen a nebyly splněny podmínky přechodu, je zvláštním případem, kdy k zániku dochází, aniţ by to bylo z vůle společníka, valné hromady nebo rozhodnutúm soudu. V roce 2014 nastala celá řáda změn v právní úpravě způsobů zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. V nové úpravě byly rozšířeny moţnosti, jak společník ze společnosti můţe jednostranně vystoupit, a vyjasněny nepřesnosti, které obsahoval obchodní zákoník. V dalších podkapitolách způsoby zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným budou popsány podrobněji, včetně odkazu na příslušné paragrafy zákona. Pro přehlednost v tabulce dole jsou uvedené odkazy na právní úpravu před rekodifikací a po ní.
36
§ 206 zákona o obchodních korporacích ŠVANDELÍKOVÁ, K. Ostatní způsoby zániku účasti v SRO. [online]. [citace 2015-1-3]. Dostupný z: http://www.prf.cuni.cz/klara-svandelikova-1404046226.html
37
27
Tabulka 1. Přehled změn před rekodifikací a po ní
Způsob zániku účasti po rekodifikaci
Původní úprava
Vystoupení společníka § 164, 202, 207 (3) ZOK, § 376 zákona o přeměnách
§ 376 zákona přeměnách
Dohoda o ukončení účasti společníka
§ 149a ObchZ
o
§ 203 ZOK Vyloučení společníka soudem na návrh valné hromady
§ 149 ObchZ
§ 204 ZOK Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady
§ 113 (4) a
§ 151, 165 ZOK
§ 121 (2) ObchZ
Zrušení účasti společníka soudem § 205, 211 ZOK
§ 148 (1) a § 116 (2) ObchZ
Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti
§ 148 (2) ObchZ
§ 206 ZOK Převod podílu
§ 115 ObchZ
§ 207 ZOK Smrt fyzické osoby a zánik právnické osoby
§ 116 (1) a
§ 42 ZOK
§ 116 (2) ObchZ
Zdroj: ŠVANDELÍKOVÁ, K. Ostatní způsoby zániku účasti v SRO. [online]. [citace 2015-1-3]. Dostupný z: http://www.prf.cuni.cz/klara-svandelikova-1404046226.html
3.1.1 Vystoupení společníka Zákon o obchodních korporacích umoţňuje společníkovi vystoupit, pokud splní podmínky, stanovené zákonem, na rozdíl od předchozí úpravy, která takový jednostranný úkon zakazovala. Vystoupení společníka je upraveno zejména v § 202 zákona o obchodních korporacích. Příčemţ "společník může ze společnosti vystoupit jen tehdy, připouští-li to tento zákon".38
38
§ 206 odst. 1 zákona o obchodních korporacích
28
Přidaly se také důvody pro odstoupení společníka ze společnosti, o čemţ bylo zčásti zmíněno uţ v předchozí podkapitole. Nyní je důvodů celkem pět: nesouhlas s rozhodnutím valné hromady o změně převaţující povahy podnikání, o prodlouţení trvání společnosti, o příplatkové povinnosti, nečinnost orgánu či neudělení souhlasu bez udání důvodu pro převod podílu, je-li převod takovým souhlasem podmíněn, nesouhlas se změnou právní formy. Podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, § 207 odst. 3 a § 164 odst. 5 společenská smlouva nemůţe tyto důvody rozšířit, avšak smí je omezit. Odst. 2 § 202 také stanoví podmínky vystoupení: "Neurčí-li společenská smlouva jinak, společník, který nesouhlasil s přijatým rozhodnutím valné hromady o změně převažující povahy podnikání společnosti, nebo prodloužení trvání společnosti, a hlasoval na valné hromadě proti, může ze společnosti vystoupit."39 Další podmínky jsou uvedeny v § 164, na který je odkaz v § 202 odst. 2. Vystoupení je nutné nahlasit písemně, a to během 1 měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady nebo dne, kde bylo oznámeno. Právo vystoupit má pouze společník, který splatil všechny vklady, spojené s jeho podílem. Účinnost vystoupení je od posledního dne měsíce, ve kterém došlo písemné oznamení. Podle § 202 odst. 3 zákona o obchodních korporacích současně s oznamením o vystoupení ze společnosti společník musí odevzdat společnosti kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení neúčinné. Další situace, které umoţňují vystoupení, jsou zmíněné v jiných paragrafech zákona o obchodních korporacích a § 376 zákona o přeměnách. § 164 odst. 1 zákona o obchodních korporacích stanoví moţnost vystoupení pro případ nesouhlasu s příplatkovou povinností. Podmínky jsou stejné, jako výše popsané, a jsou uvedené v dalších odstavcích § 164. § 207 zákona o obchodních korporacích umoţňuje převod podílu na jiného společníka. V případě, kdy převod podílu je podmíněn souhlasem některého z orgánů společnosti, a není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu bez udání důvodů, nebo není-li orgán činný, má společník právo vyuţít abandonního práva, příčemţ zase se obdobně pouţije § 164. V tomto případě ale vystoupit ze společnosti lze pouze do 1 měsíce ode dne zániku smlouvy o převodu podílu, jinak se k vystoupení nepřihlíţí. Změnou právní úpravy nebyl zrušen zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, který popisuje další moţnost vystoupení společníka, a to při změně právní formy společnosti. Toto byl jediný důvod k vystoupení před rokem 2014. § 376 stanoví, ţe "společník, který se 39
§ 202 zákona o obchodních korporacích
29
změnou právní formy společnosti s ručením omezeným nesouhlasí, má právo ze společnosti s ručením omezeným vystoupit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou, jestliže byl společníkem společnosti s ručením omezeným ke dni konání valné hromady, která schválila změnu právní formy, a hlasoval proti schválení změny právní formy".40 Přičemţ notářský zápis musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny. Podle § 378 tehoţ zákona vystoupení musí mít písemnou formu, podpis musí být úředně ověřen, vystoupení nelze odvolat a účast společníka zanikne dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.
3.1.2 Dohoda o ukončení účasti společníka § 203 zákona o obchodních korporacích upravuje moţnost ukončení účasti společníka dohodou. Obsahuje pouze tři podmínky – dohoda musí být písemná, podpisy všech společníků musí být úředně ověřené a kmenový list společnosti, byl-li vydán, má být odevzdán. Od předchozí úpravy (§ 149a obchodního zákoníku) se téměř neliší, přibyla jen povinnost odevzdat kmenový list. Po ukončení účasti společníkovi vzniká právo na vypořádací podíl.
3.1.3 Vyloučení společníka O vyloučení společníka bez jeho souhlasu můţe rozhodnout buď valná hromada, nebo soud. Soudní cesta je popsaná v § 204 zákona o obchodních korporacích. Společnost se můţe domáhat vyloučení společníka u soudu, pokud zvlášť závaţným způsobem porušuje svou povinnost. Ale předem by měl být k jejímu plnění vyzván a na moţnost vyloučení písemně upozorněn. Pokud porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit, pak ani písemná výzva a upozornění nejsou potřeba. Po vyloučení společník rovněţ musí bez zbytečného odkladu odevzdat společnosti kmenový list, pokud byl vydán. Další moţnost je daná § 157 odst. 3 písm. d): "Společnickou žalobu lze podat také pro uplatnění práva společnosti na vyloučení společníka ze společnosti soudem pro neplnění
40
§ 376 zákona o přeměnách obchodních společností a druţstev
30
vkladové povinnosti",41 coţ se dá povaţovat jako zvláštní případ § 204, kdy ţalobu můţe podat kaţdý společník. Valná hromada má pravomoc vyloučit společníka svým rozhodnutím v případě, ţe neplní vkladové a příplatkové povinnosti. Zákon tuto moţnost uvádí v § 165 zákona o obchodních korporacích pro nesplnění příplatkové povinnosti a v § 151 odst. 2 téhoţ zákona pro nesplnění vkladové povinnosti, přičemţ na vyloučení společníka se pouţijí obdobně ustanovení upravující vyloučení člena spolku pro závaţné porušení povinností, které obsahuje současné znění občanského zákoníku, a ustanovení o moţnosti přezkoumat vyloučení soudem se nepouţije.
3.1.4 Zrušení účasti společníka soudem V § 205 je zakotvena moţnost zrušení účasti společníka soudem, která v novém zákonu zůstala nezměněna oproti původní úpravě. Pokud po společníkovi nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval, společník můţe navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti. Výjimkou, kdy to nejde, je situace, ve které se jedná o jediného společníka. Po zrušení účasti společníka ve společnosti společník musí odevzdat kmenový list, byl-li vydán. Situace, kdy po společníkovi nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti nadále setrval, uţ byly vícekrát řešeny soudem; takové váţné důvody jsou například tehdy, kdy není moţný výkon práv a povinností společníka, který poţaduje ukončení účasti, nebo kdy společnost nenaplňuje účel své existence. Rozhodnutí o zrušení účasti společníka je méně radikální řešení, pokud hrozí situace, ţe se bude muset zrušit celá společnost. V případě zrušení účasti společníka je nutné dbát na to, aby nedošlo k neúměrnému zásahu jak do práv společníka, tak do práv společnosti – způsobená újma by měla být přiměřená. Situace bude odlišná i v případě, ţe společník je důleţitým strategickým partnerem, anebo kdy jeho účast na chodu společnosti není příliš významná. Řešení o ukončení účasti by mělo být krajním řešením, pokud existují další alternativy, jako například převod podílu, podání ţaloby proti usnesení valné hromady apod. Zvláštním případem je dědění podílu. Ustanovení o něm se dají najít v § 211 zákona o obchodních korporacích. Dědic se můţe domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, pokud jsou dány důvody, pro které na něm nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti 41
§ 157 odst. 3 písm. d) zákona o obchdodních korporacích
31
setrval, příčemţ musí o to poţádat do 3 měsíců od právní moci usnesení soudu o dědictví. Odstavec 2 § 211 udává další podmínky. „Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, se nesmí podílet na činnosti společnosti, ani když takovou povinnost určuje společenská smlouva.“42 Podílet se na činnosti společnosti se dá pouze v případě, ţe se písemně dohodne s ostatními společníky. Pokud se jedná o jediného společníka společnosti, moţnost zrušení jeho účasti neexistuje. Po dobu soudního řízení navrhovatel zůstává společníkem a musí plnít svá práva a povinnosti. Jeho účast je zrušena aţ rozhodnutím soudu.
3.1.5 Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti Další případy zániku účasti společníka ve společnosti obsahuje § 206 zákona o obchodních korporacích. Účast společníka ve společnosti zanikne zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu proto, ţe je jeho majetek zcela nedostačující. Insolvence znamená, ţe dluţník není schopen splácet své dluhy a situace se dá vyřešit konkursem, reorganizací nebo oddluţením. Insolvenční řízení můţe být zahájeno pouze na návrh, a kdyţ tento návrh bude zamítnut pro nedostatek, zanikne i účast společníka ve společnosti.43 Na rozdíl od předchozí právní úpravy v Obchodním zákoníku, kdy samotné prohlášení konkursu bylo důvodem k zániku účasti společníka ve společnosti, zákon o obchodních korporacích to povoluje pouze v případě, ţe majetek společníka je zcela nedostačující. Podle odstavce 4 § 206 na zpeněţení podílu společníka v konkursu se pouţije obdobně § 213 odst. 1., coţ znamená, ţe společnost prodá uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu, a společníci mají předkupní právo k prodávanému obchodnímu podílu.44 Pokud předkupní právo vyuţije více společníků, rozdělí se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. Pokud ke zpeněţení podílu společníka nedojde ve lhůtě do šesti měsíců od prohlášení konkursu na majetek společníka, nastanou obdobné účinky jako při vystoupení společníka ze společnosti – podíl se uvolní a určí se vypořádací podíl.
42
43 44
§ 211 zákona o obchodních korporacích § 206 odst. 1) a 2) Zákona o obchodních korporacích § 213 odst. 1) Zákona o obchodních korporacích
32
Další moţností je pak zánik účasti pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiţením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postiţení obchodního podílu. Pokud není obchodní podíl převoditelný, účast zanikne samotným pravomocným nařízením po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti. Byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí je rozhodnutí o tomto návrhu. Pokud je obchodní podíl převoditelný, pouţijí se § 320aa a § 320ab občanského soudního řádu. Samozřejmě můţe nastat situace, ţe rozhodnutí, které má za následek ukončení činnosti, bude zrušeno. V takovém případě se pouţije odst. 3 § 206, které uvádí, ţe zrušením rozhodnutí podle odstavce 1 se účast společníka obnoví. Pokud uţ společníkovi byl vyplacen vypořádací podíl, jeho účast se obnoví, jen kdyţ ho společnost nahradí do dvou měsíců ode dne právní moci zrušení rozhodnutí.45
3.2 Porovnání zániku a zrušení účasti společníka v ČR s právní úpravou SR Zánik účasti společníka ve společnosti stanoví především § 148 - § 150 slovenského obchodního zákoníku, který byl nedavno novelizován. Na Slovensku existuje několik způsobů, kterými můţe být ukončena účast společníka ve společnosti, a to46: zrušení účasti společníka z důvodu převodu obchodního podílu, zrušení účasti ve společnosti rozhodnutím soudu, vyloučení společníka ze společnosti soudem, vyloučení společníka ze společnosti rozhodnutím valné hromady, zánik účasti společníka na základě dohody s ostatními společníky, zánik účasti v důsledku vyhlášení konkursu na majetek společníka, v jehoţ důsledku zanikne majetková účast ve společnosti, zánik účasti v důsledku vyhlášení exekuce na obchodní podíl společníka.
45 46
§ 206 odst. 3) Zákona o obchodních korporacích §148 - §150 Obchodního zákona Slovenské republiky
33
Zánik účasti společníka na základě dohody s ostatními společníky není v zákoně výslovně uveden, ale dá se odvodit od § 141 slovenského obchodního zákoníku, který připouští změny společenské smlouvy. Zánik účasti společníka v takovém případě by mohl být upraven jako dohoda o změně společenské smlouvy. Tato dohoda musí být písemná a podpisy společníků by měly být ověřené. Podle § 115 slovenského obchodního zákoníku se souhlasem valné hromady společník můţe převést svůj podíl na jiného společníka, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu a podpisy mají být ověřené.47 Stejně jako v ČR společník nemůţe ze společnosti vystoupit, avšak můţe navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, pokud po společníkovi nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval.48 Na rozdíl od české právní úpravy v té slovenské zůstala moţnost zrušit účast společníka uţ samotným vyhlášením konkurzu na majetek společníka. Další moţnost je zamítnutí návrhu na vyhlašení konkurzu pro nedostatek majetku společníka. Obě varianty mají stejný následek jako zrušení účasti společníka ve společnosti soudem. Pokud společenská smlouva nepřipustí převod obchodního podílu, nebo kdyţ pro převod obchodního podílu se vyţaduje souhlas valného shromaţdění, má exekuce na obchodní podíl společníka stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. Pokud konkurs bude zrušen pravomocným rozhodnutím soudu z jiných důvodů neţ po splnění usnesení nebo pro nedostatek majetku a společnost nepouţila jeho obchodní podíl podle § 113 odst. 5 a 6, pak účast společníka ve společnosti se obnoví. § 113 odst. 5 a 6 uvádí, ţe obchodní podíl vyloučeného společníka přechází na společnost, která ho můţe převést na jiného společníka nebo na třetí osobu. V takovém případě o převodu rozhoduje valná hromada do 6 měsíců ode dne, kdy byl společník vyloučen. Pokud se obchodní podíl do 6 měsíců nepřevede, valné shromáţdění rozhodné o sníţení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka. V jiném případě hrozí, ţe soud společnost zruší a nařídí její likvidaci.49 Kdyţ společnost uţ vyplatila vyrovnávací podíl, má nárok na jeho vrácení. Platí to i v případě, ţe exekuce byla zastavena pravomocným rozhodnutím soudu.
47 48 49
§115 Obchodního zákona Slovenské republiky §148 Obchodního zákona Slovenské republiky §113, odst. 5) a 6) Obchodního zákona Slovenské republiky
34
Stejně jako v ČR i ve slovenské právní úpravě existuje moţnost vyloučení společníka ze společnosti na návrh společnosti, a to podle § 149 obchodního zákoníku Slovenské republiky v případě, kdy závaţně porušuje své povinnosti, ačkoli byl k jejich plnění vyzván a na moţnost vyloučení byl písemně upozorněn.50 Na rozdíl od české úpravy slovenský obchodní zákoník hned uvádí, ţe s podáním tohoto navrhu musí souhlasit společníci, jejichţ vklady představují alespoň polovinu základního kapitálu. Stejně jako v právní úpravě v ČR valné shromáţdění můţe vyloučit společníka ze společnosti, pokud neplní svou vkladovou povinnost ani v dodatečné lhůtě, přičemţ lhůta nesmí být kratší neţ tři měsíce.51 Zvlaštním případem je dědění obchodního podílu. Stejně jako v ČR dědic můţe poţádat soud o zrušení své účasti, pokud po společníkovi nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval.
50 51
§149 Obchodního zákona Slovenské republiky §113 Obchodního zákona Slovenské republiky
35
4 Následky zániku účasti společníka Po zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným společnost a společník mají určitá práva a povinnosti. Řeší se hlavně otázka uvolněného podílu, vypořádacího podílu, vrácení kmenového listu a řáda dalších dílčích otázek, jako je případná úprava společenské smlouvy, zápis změny do obchodního rejstříku apod.
4.1 Následky zániku a zrušení účasti společníka pro společnost s ručením omezeným Následky zániku a zrušení účasti společníka pro společnost s ručením omezeným a pro společníka jsou rozdílné, ale jsou navzájem propojené. Společnost se stává správcem uvolněného podílu, společník má právo na podíl vypořádací a má povinnost odevzdat kmenový list, byl-li vydán. Podle § 212 zákona o obchodních korporacích uvolněný podíl je podíl společníka, jehoţ účast zanikla jinak neţ převodem jeho podílu. Na rozdíl od předchozí právní úpravy uvolněný podíl se jiţ nestává majetkem společnosti, ale postupuje se s ním podle § 212 –215 zákona o obchodních korporacích. S uvolněným podílem společnost nakládá jako zmocněnec, a při jednání společnosti se pouţivají pravidla o zastoupení, která popisuje nový občanský zákoník v § 436 – 449 a pravidla o zákonném zastoupení z § 457 – 464 nového občanského zákoníku. Podle § 438 nového občanského zákoníku zástupce jedná osobně nebo můţe pověřit dalšího zástupce, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyţaduje-li to nutná potřeba, a odpovídá za řádný výběr jeho osoby. Po dobu, kdy se jedná o uvolněný podíl, nelze vykonávat práva a povinnosti s ním spojené.52 O tom, jakým způsobem bude naloţeno s uvolněným podílem, rozhoduje skutečnost, zda je převod nebo přechod podílu omezen nebo vyloučen.53 Pokud je přechod omezen nebo vyloučen, postupovat se bude podle § 214 a § 215 zákona o obchodních korporacích. Pokud převoditelnost nebude ani omezena, ani vyloučena, společnost bude postupovat podle § 213 a
52 53
§ 438 NOZ HEJDA, J. a kol. Společnost s ručením omezeným Praha: ANAG, 2014. str. 265. (§ 213 ZOK).
36
§ 215 zákona o obchodních korporacích. Takţe se pouţije následující postup při nakládání s uvolněným podílem54: Pokud je podíl volně převoditelný, společnost ho prodá bez zbytečného odkladu za přiměřenou cenu a vyplatí společníkovi vypořádací podíl, nebo rozhodne o přechodu podílu mezi společníky společnosti, nebo základní kapitál bude sníţen o uvolněný podíl. Pokud podíl není volně převoditelný, nebo tak stanoví společenská smlouva, společnost určí výši vypořádacího podílu a vyplatí jej společníkovi a potom rozhodne o přechodu podílu na ostatní společníky nebo o sníţení základního kapitálu. Společnost v takovém případě nemá moţnost prodat podíl třetí osobě.
Prodej uvolněného podílu je řešení, které současný text zákona preferuje, ale zároveň společníci mají moţnost vyloučit tento způsob naloţení s uvolněným podílem ve společenské smlouvě podle § 214 odstavce 2 zákona o obchodních korporacích. V zákoně není stanoven způsob prodeje podílu a můţe k němu dojít různými způsoby: veřejnou soutěţí, draţbou, atd. Cenu podílu nestanovuje znalec, ale zákon o obchodních korporacích předpokládá, ţe její výše bude alespoň rovná vypořádacímu podílu, určenému podle odstavce 2 § 36 zákona o obchodních korporacích, který předpokládá, ţe "neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci."55 V prvním odstavci § 213 je stanoveno, že společnost musí prodat podíl ve lhůtě bez zbytečného odkladu, nikoliv však na úkor ceny za jeho převod, ale v dalším ustanovení je uvedeno, ţe pokud se nepodaří uvolněný podíl prodat ve lhůtě do 3 měsíců, musí postupovat stejným způsobem, jako v § 214 a § 215 zákona o obchodních korporacích. Znamená to, ţe společnost musí podíl prodat bez zbytečného průtahu, nejdéle však do tří měsíců ode dne zániku účasti společníka. Další změnou oproti dřívější právní úpravě je předkupní právo ostatních společníků k prodávanému uvolněnému podílu. Podle § 213 odstavce 1 vyuţije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich
54 55
§ 231 - § 215 Zákona o obchodních korporacích § 36 odst. 2) Zákona o obchodních korporacích
37
podílů. Takovým způsobem společnost chrání svou uzavřenost56. Pokud se nepodaří podíl mezi společníky prodat a není-li převoditelnost podílu vyloučena nebo omezena, můţe jej společnost prodat i třetím osobám. Poté, co společnost uvolněný podíl prodá, vyplatí bez zbytečného odkladu vypořádací podíl společníkovi, jehoţ účast ve společnosti zanikla, nebo ho uloţí do úřední úschovy. Podle odstavce 3 společnost si můţe ze získaného výtěţku z prodeje odečíst účelně vynaloţené náklady a započíst splatné pohledávky za společníkem, jehoţ účast ve společnosti zanikla. Z toho vyplývá, ţe vypořádácí podíl tvoří výtěţek z prodeje po odečtení nákladů a započtení pohledávek. Nezanikne-li započtením zcela vkladová povinnost, ručí ten, komu vzniklo právo na vypořádací podíl, za splnění vkladové povinnosti nabyvatelem podílu. Další moţností, jak naloţit s uvolněným podílem, je moţnost rozhodnout o jeho přechodu na ostatní společníky. V takovém případě protiplnění musí být vţdy minimálně ve výši vyplaceného vypořádacího podílu. Společnost můţe také rozhodnout o sníţení základního kapitálu o vklad společníka, jehoţ účast zanikla. Rozhoduje o tom valná hromada a podle § 215 odstavce 2 zákona o obchodních korporacích pro přijetí rozhodnutí je potřeba dosáhnout dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků. Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. Je nutné, aby valná hromada o tom rozhodla ve lhůtě bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od vyplacení vypořádacího podílu. Potom podle § 215 odst. 3 zákona o obchodních korporacích přechází vlastnické právo k uvolněnému podílu na ostatní společníky podle poměru jejich podílů.57 Moţnost rozhodovat o sníţení základního kapitálu nebo přechodu podílu na společníky se pouţije teprve v případě, ţe se podíl nedá volně převést, pokud společenská smlouva nestanoví jinak nebo pokud se podíl nepodaří prodat. Sníţení základního kapitálu má vliv na počet podílů a na výši vkladů. Neprodejnost podílu musí mít objektivní důvody. Pokud by se společnost dostala do prodlení, například kvůli neprofesionálnímu jednání statutárního orgánu, úmyslnému zmeškání lhůty apod., a bylo by zjištěno a prokázáno, ţe výnos z prodeje uvolněného podílu by mohl být
56
HEJDA, J. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde, 2013. str. 267. 57 § 215 odst. 3 zákona o obchodních korporacích
38
vyšší, neţ vypořádací podíl, stanovený podle § 36 zákona o obchodních korporacích, odpovídala by společnost za způsobenou škodu.58 Pokud společnost nenaloţí s uvolněným podílem podle § 213 – 215 zákona o obchodních korporacích, čímţ nesplní svou povinnost zmocněnce, soud i bez návrhu rozhodne o jejím zrušení a nařídí její likvidaci. Hlavní rozdíly v otázce uvolněného podílu oproti dřívější právní úpravě v Obchodním zákoníku tedy jsou tyto: Společnost se nestává majitelem uvolněného podílu po zániku účasti společníka, ale pouze správcem tohoto podílu a spravuje ho jako zmocněnec. Během tří měsíců společnost musí s podílem naloţit tak, aby jej prodala. Pokud se jí nepodaří do tří měsíců podíl zpeněţit, nemá společník, jehoţ účast na společnosti byla ukončena, čekat na její prodej, ale hned bude určena výše vypořádacího podílu, která mu bude vyplacena bez zbytečného odkladu, nejpozději do měsíce, bez ohledu na úspěšnost následujícího prodeje.
Dalším důsledkem pro společnost s ručením omezeným je povinnost poţádat o úpravu zápisu do Obchodního rejstříku. Nově právní úpravu obchodního rejstříku a skutečností, které se do něho zapisuji, řeší Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Podle prvního odstavce § 48 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v případě obchodních korporaci je potřeba uvést mimo jiné výši základního kapitálu, výši vkladu kaţdého společníka, rozsah splnění vkladové povinnosti, údaje o společnících, jejich místo pobytu, výši podílu, druh podílu, atd. Při zániku účasti společníka nezbytně dochází ke změně zapisovaných skutečností. Změny se mohou týkat například počtu společníků, výše základního kapitálu, osoby společníka aj. Návrh na změnu zapsaných údajů musí být doloţen odpovídajícími listinami.59 Kromě toho se můţe změnit i společenská smlouva, protoţe určuje společníky, výši vkladu společníků a jejich podílů nebo výši základního kapitálu a při zrušení nebo zániku účasti společníka dochází ke změně některých z těchto skutečností. Proto v takovém případě existuje
58
HAVEL, B. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. str. 107. 59
§ 48 Zákona o veřejných restrikcích právnických a fyzických osob
39
potřeba vyhotovit nové úplné znění společenské smlouvy a uloţit ho do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu.
4.2 Následky zániku a zrušení účasti společníka pro společníka Pokud účast společníka na společnosti zanikla, náleţí společníkovi vypořádací podíl. Vypořádací podíl rovněţ náleţí dědicům zemřelého společníka v situaci, kdy podíl na tyto dědice nepřejde. V předchozí právní úpravě byly zahrnuty dva způsoby výpočtu výše vypořádacího podílu; jeden byl preferován zákonným dispozitivním ustanovením, druhý zákon nabízel jako moţnou odchylku výpočtu, uvedenou ve společenské smlouvě.60 Zákon o obchodních korporacích předpokládá jiný způsob: 1. Výplata společníkovi, jehoţ účast na společnosti byla ukončena, vypořádacího podílu ve výši částky, kterou společnost dosáhla v rámci převodu podílu společníka. Podle některých autorů takový způsob ale není spravedlivý, protoţe výše podílu je závislá na jednateli či jednatelích společnosti a jejich postupech.61 2. Druhou variantou je stanovení výše vypořádacího podílu podle odstavce 2 § 36 zákona o obchodních korporacích, a to v závislosti na vlastním kapitálu, zjištěném z účetní závěrky ke dni zániku účasti společníka. 3. Třetí variantou je určení výše vypořádacího podílu způsobem, stanoveným ve společenské smlouvě.
Výše vypořádacího podílu závisí na tom, co společnost udělá s uvolněným podílem. Zákon o obchodních korporacích v § 213 stanoví, ţe společnost musí bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří měsíců od zániku účasti společníka, převést jeho uvolněný podíl. Částka, získaná takovým způsobem, bude vypořádacím podílem společníka. Podle odstavce 3 § 213 téhoţ zákona společnost můţe od ceny prodeje odečíst náklady na prodej a započíst pohledávky za společníkem, jehoţ účast na společnosti byla ukončena. Poté společnost musí bez zbytečného odkladu vyplatit vypořádací podíl společníkovi. Pokud nebude společnost mít
60 61
HEJDA, Jan a kol. Společnost s ručením omezeným Praha: ANAG, 2014. str. 266. ČECH, P. SRO po rekodifikaci. Právní rádce, 2012, roč. 20, č. 5. str. 15.
40
problémy se získáním prostředků k výplatě vypořádacího podílu, měla by lhůta, popsaná v zákoně jako "bez zbytečného odkladu", činit maximálně několik dní.62 Pokud kupující není schopen hned zaplatit cenu podílu, protoţe je hodnota podílu bývalého společníka vysoká, pohledávka společnosti na zaplacení kupní ceny za uvolněný podíl bude postoupena společníkovi, jehoţ účast ve společnosti zanikla. Kdyby k tomu došlo a pohledávka by byla postoupena za úplatu, podle § 1885 odst. 1 nového občanského zákona by společnost bývalému společníkovi ručila za dobytnost pohledávky a to, ţe v době postoupení pohledávka trvala. Tři měsíce poté, co uplyne lhůta od zániku účasti společníka (lhůta můţe být zkrácena, pokud tak stanoví společenská smlouva), výše vypořádacího podílu se stanoví podle § 36 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Vypořádací podíl společnost musí vyplatit maximálně do jednoho měsíce. To znamená, ţe společník obdrţí vypořádací podíl nejpozději čtyři měsíce po zániku jeho účasti. Takovým způsobem se řeší problem moţného "vyvlastnění" podílu po třech měsících bez náhrady z důvodu "nemoţnosti prodeje".63 Důleţitý je v nové úpravě odstavec 3 § 36 zákona o obchodních korporacích, který nově počítá i se skutečnou hodnotou majetku společnosti: „V takovém případě se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce uvedené v odstavci 2. Společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu.“64 V případě, ţe se reálná hodnota majetku společnosti podstatně liší od jeho ocenění v účetnictví, při určení výše vypořádacího podílu se vychází z reálné hodnoty majetku sníţené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce. Reálnou hodnotou se rozumí trţní hodnota neboli částka, za kterou by byl majetek směněn mezi prodávajícím a kupujícím při transakci nezávislých subjektů po řádném marketingu, přičemţ strany transakce jednaly informovaně, opatrně a bez nátlaku.65 Vzhledem k tomu, ţe výše účetně zjíštěné částky s odhadovanou reálnou hodnotou se můţe významně lišit, je moţné očekávat nárůst počtu soudních sporů mezi společností a společníky ohledně způsobu určení vypořadacího podílu a jeho výše.
62
HAVEL, B., ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. str. 407. 63 HAVEL, B. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. str. 107. 64
§ 36 odst. 3 zákona o obchodních korporacích BĚLOHLÁVEK, A., HÓTOVÁ, Renáta. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. 1. díl. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. str. 248. (§ 36 ZOK). 65
41
Ve společenské smlouvě můţe být určen i jiný způsob stanovení hodnoty vypořádacího podílu. V takovém případě jeho výše můţe být stanovena jak pevnou částkou, tak i rovnat se nule.66 Společenská smlouva předpokládá jiný způsob hodnocení vypořádacího podílu a pro tento způsob se pouţívají účetní údaje; neruší se tím moţnost postupu podle § 36 odstavce 3 zákona o obchodních korporacích, který upravuje částku vypořádacího podílu v případech, kdy reálná hodnota majetku se podstatně liší od účetní hodnoty.67 Takţe hlavní rozdíly v otázce vypořádacího podílu oproti dřívější právní úpravě v Obchodním zákoníku jsou tyto: Zákon o obchodních korporacích uvádí jen jednu dispozitivní variantu (aţ na to, ţe podíl nepřechází na společnost) výpočtu vypořádacího podílu, která záleţí na výši vlastního kapitálu, ale společenská smlouva můţe určit jiný způsob výpočtu. Zákon nově dává moţnost určení výše základního kapitálu, a to podle reálné hodnoty majetku společnosti, nejen podle jejích účetních hodnot.
V nové právní úpravě je umoţněno, aby podíl společníka byl představován kmenovým listem. Dříve, tedy před účinností zákona o obchodních korporacích, mohl být podíl společníka představen v podobě cenného papíru pouze ve společnosti akciové. Pokud dojde k zániku účasti společníka a jeho podíl byl představován kmenovým listem, je nutné, aby kmenový list společnosti vrátil. Jedinou výjimkou je převod podílu, kdy kmenový list je převeden rubopisem na jeho nabyvatele. Společník musí vrátit kmenový list společnosti bez zbytečného odkladu. Pokud to takhle neučiní, společnost můţe pouţít postup, popsaný v § 152 – 154 zákona o obchodních korporacích a prohlásit kmenový list za neplatný. Podle § 152 v případě prodlení s odevzdáním kmenových listů společnost má povinnost poskytnout společníkovi dodatečnou lhůtu pro vracení. Výzva společníkovi se musí řídit stejnými pravidly jako při svolání valné hromady: tedy pokud společenská smlouva neurčí jinak, výzva musí být zaslána na adresu společníka, která je uvedena v seznamu společníků. Její součástí musí být upozornění, ţe v případě neodevzdání kmenového listu ho společnost můţe prohlásit za neplatný. Podle odstavce 3 § 152 kmenové listy, které i přes výzvu nebyly v dodatečné lhůtě odevzdány, 66
HAVEL, B. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. str. 43. 67 KUHN, P., ŠTENGLOVÁ, I. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. str. 89.
42
jednatel prohlásí za neplatné a toto prohlášení bez zbytečného odkladu oznámí drţitelům, jejichţ kmenových listů se neplatnost dotýká, na adresu uvedenou v seznamu společníků a současně ho zveřejní v Obchodním věstníku podle prvního odstavce § 776 zákona o obchodních korporacích. Takový postup se nepouţije v případě vystoupení společníka na základě dohody všech společníků o ukončení účasti společníka. V tomto případě platí § 202 a 203 zákona o obchodních korporacích, které stanoví, ţe účinnost vystoupení a dohody je zaloţena na odevzdání kmenových listů. Pokud společník kmenový list neodevzdá, společníkem nadále zůstává.
43
5 Evropské aspekty Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným byla zaloţena na velkém počtu inspiračních zdrojů a platných úprav jak na úrovni jednotlivých států, tak i na úrovni celoevropské. Mezi celeevropské zdroje patří například návrh nařízení Rady EU o statutu evropské soukromé společnosti a také Communication from the Commission to the Council and the European Parliament – Modernising Company Law and Enhancing Corporate Governance in the European Union – A Plan to Move Forward, který je zatím legislativně nezávazný, ale popisuje potřebu jednotlivých změn a stanoví harmonogram jejich uvedení do národních právních řádů68. Podle Evropského parlamentu prvořadým cílem harmonizace práva obchodních společností je podporovat naplňování svobody usazování, umoţňovat veřejnosti snazší a rychlejší přístup k informacím o společnostech a zároveň zjednodušovat povinnosti společností zveřejňovat určité údaje a odstraňovat právní překáţky rozvoje evropských společností. Jednotný trh předpokládá vytváření společností působících po celé Evropě; tyto společnosti musí být schopny fungovat v celé Unii na základě jednotného právního rámce, coţ znamená odstranění důsledků existence většího počtu vnitrostátních právních řádů. Harmonizace evropského práva obchodních společností se týká kromě jiného i minimálních pravidel pro společnosti s ručením omezeným, pro společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, pro účetní výkaznictví a účetnictví.69 Historicky a podle typu právního systému je k české právní úpravě nejblíţe úprava německá, ale nový zákon byl inspirován rovněţ právem švýcarským, rakouským a legislativou jiných evropských zemí.70 Sniţování minimální výše vkladu a základního kapitálu například bylo inspirováno dalšími evropskými národními právními řády, a to právním řádem Německa a Francie, které se také snaţí sniţit počáteční kapitálovou a administrativní náročnost podnikání.71
68
Důvodová zpráva k ustanovením §§ 124 aţ 137 zákona o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-o-obchodnich-korporacich/navrh-zakona.html 69 Evropský parlament. Právo obchodních společností. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_3.2.3.html 70 Důvodová zpráva k ustanovením §§ 138 aţ 157 zákona o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-o-obchodnich-korporacich/navrh-zakona.html
44
V německém právním řádu se obdoba české společnosti s ručením omezeným jmenuje GmbH (Gesellschaft mit beschränkter Haftung). Pro její zaloţení je potřeba mít základní kapitál ve výši minimálně 25 000 EUR72, ale od července 2008 je v Německu moţné zaloţit tzv. Mini GmbH, coţ je zvláštní podtyp GmbH se základním kapitálem pouze 1 EUR. Hlavní rozdíl od české právní úpravy základního kapitálu společnosti s ručením omezeným spočívá v tom, ţe kaţdý rok "Unternehmergesellschaft" (nebo Mini GmbH) musí dát jednu čtvrtinu svého zisku na zvýšení základního kapitálu aţ do okamţiku, kdy dosáhne minimální výše pro obyčejnou GmbH – tedy 25 000 EUR. Nejvíce svobody pro obchodní korporace tradičně poskytuje právo Velké Británie. Například v otázce převodu obchodního podílu nijak neomezuje účastníky private limited companies a všechna rozhodnutí ponechává na společnících, kteří upravují svůj vztah v společenské smlouvě. Francouzská právní úprava rovněţ před nedávnem usnadnila převoditelnost obchodního podílu na třetí osoby tím, ţe sníţila potřebné mnoţství hlasů, které jsou nutné pro schválení řešení o převodu valnou hromadou.
71
Důvodová zpráva k ustanovením §§ 138 aţ 157 zákona o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-o-obchodnich-korporacich/navrh-zakona.html 72 Ustanovení § 5 odst. 1 Gmbh-Gesetz (RGBl. Nr. 58/1906 zuletzt geändert durch BGBl. Nr. 10/1991)
45
Závěr V předchozích letech se výrazně změnila právní úprava týkající se společníků s ručením omezeným a jejich postavení ve společnosti. V současnosti tyto věci upravuje občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Tato práce byla věnována změnám ve znění zákona týkajících se obchodních korporací, zejména společností s ručením omezeným v České republice a komparaci a analýze české právní úpravy zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným ve srovnání se slovenskou právní úpravou. Rovněţ byla porovnána česká a evropská právní úprava společností s ručením omezeným. Z práce je patrné, ţe nové zákony přinesly řadu podstatných změn do mnoha oblastí tykajících se společností s ručením omezeným. Práce zahnuje tři jednotlivé přístupy. První přístup je zaloţen na analýze zákonů a právních norem, včetně komentářů, ohledně práv a povinností společníků společnosti s ručením omezeným. Druhý přístup je srovnávací analýza, a to porovnání české a slovenské právní úpravy zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Dalším předmětem srovnávací analýzy je srovnání předchozí a aktuální právní úpravy otázek, týkajících se společností s ručením omezeným. Třetí přístup je analýza právních norem a zákonů, zejména jejich aktuální znění a následky těchto změn na problematiku zrušení a zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Struktura práce byla rozdělena do pěti kapitol. V první byl představen teoretický základ, kde jsou vysvětleny pojmy obchodní korporace, společník, jeho práva a povinnosti. Protoţe nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přinesly mnoho změn v ustanoveních a pouţívaných pojmech, uvádíme tyto pojmy a jejich vysvětlení v první kapitole. Ve druhé kapitole následuje rozbor procesu a způsobu přistoupení společníka ke společnosti s ručením omezeným. Text zahrnuje analýzu přechodu obchodního podílu na nového společníka (dědictví obchodního podílu, nástupnictví po právnických osobách), dále smluvní převod podílu. Právě v této kapitole se porovnává současná česká právní úprava se slovenskou právní úpravou těchto procesů. Třetí kapitola analyzuje způsoby zániku a zrušení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Protoţe těchto způsobů je více, uvádějí se hlavní a podstatné podmínky pro zánik účasti společníka ve všech zákonem stanovených případech.
46
Čtvrtá kapitola je určitým pokračováním kapitoly třetí a popisuje následky zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným z hlediska společnosti a společníka. Porovnání evropské a české právní úpravy obsahuje poslední, pátá kapitola. Hlavní shrnutí práce je toto: část společníka ve společnosti s ručením omezeným se představuje vlastnictvím podílu. K zániku vlastnictví společníka v podílu a současně jeho účasti ve společnosti můţe dojít dobrovolně (pokud podíl bude převeden), nedobrovolně (společník bude vyloučen) nebo nezávisle na jeho vůli (smrtí společníka). Podíl ve společnosti se dědí, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Zrušení účasti společníka soudem v novém zákoně je upraveno podobně jako v předchozím. Společník můţe navrhnout soudu, aby zrušil jeho účast ve společnosti z důvodu, ţe na něm nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval. Ustanovení o dohodě všech společníků o ukončení účasti společníka rovněţ nebyla mnoho změněna oproti minulé právní úpravě. Vyloučení společníka rozhodnutím valné hromady je moţné jenom v případech, kdy se společník dostal do prodlení s plněním vkladové nebo příplatkové povinnosti. Vyloučení společníka soudem podle staré právní úpravy bylo moţné, nejen pokud společník porušoval své povinnosti závaţným způsobem, ale pokud tak činil i opakovaně nebo soustavně způsobem méně závaţným. Zákon o obchodních korporacích umoţňuje vyloučení společníka soudem jen tehdy, pokud porušení (jediné nebo opakované) bylo zvlášť závaţné. Společník ze společnosti nově také můţe vystoupit jednostranným právním jednáním. Mezi nejdůleţitějšími následky zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným lze pojmenovat uvolnění podílu a právo na vypořádací podíl. Uvolněný podíl se uţ nestává majetkem společnosti; ta s ním nakládá jako zmocněnec. .r.o. (vymezeno v 1. kapitole) (ve 2. a 3. kapitole) (ve 4. kapitole) .
47
Seznam pouţité literatury Bibliografie 1.
BĚLOHLÁVEK, A., HÓTOVÁ, R. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. 1. díl. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-451-0.
2.
BOGUSZAK, J. a kol.
. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-
86395-74-X. 3.
ČECH, P. SRO po rekodifikaci. Právní rádce, 2012, roč. 20, č. 5.
4.
DVOŘÁČEK, J. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-224-3.
5.
HAVEL, B. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-923-9.
6.
HAVEL, B., ŠTENGLOVÁ, I., KUHN, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-480-3.
7.
HEJDA, J., BACHROŇOVÁ, N., FINGER, L. a kol. Společnost s ručením omezeným. Praha: Anag, 2014. ISBN 978-80-7263-870-3.
8.
HEJDA, J., ČÁP, Z. Zákon o obchodních korporacích. Výklad jednotlivých ustanovení včetně návaznosti na české a evropské předpisy. Praha: Linde, 2013. ISBN 978-80-7201917-5.
9.
, J.
a jejich typologie. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, 2003. ISBN
978-80-7400-168-0. 10. JOSKOVÁ, L., PRAVDA, P. Zákon o obchodních korporacích s komentářem. Praha: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-4834-4. 11. LASAK, J., POKORNÁ, J., ČAP, Z., DOLEŢIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-537-5. 12. ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákon. Komentář. Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-369-2.
48
Zákony 13. Předpis č. 90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích) 14. Předpis č. 89/2012: Občanský zákoník 15. Predpis č. 513/1991 : Obchodný zákon Slovenské republiky 16. Předpis č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstvech 17. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod 18. Předpis č. 304/2013 Sb. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Internetové zdroje 19. Důvodová zpráva k ustanovením §§ 124 aţ 137 zákona o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-oobchodnich-korporacich/navrh-zakona.html 20. Důvodová zpráva k ustanovením §§ 138 aţ 157 zákona o obchodních korporacích. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/zakon-oobchodnich-korporacich/navrh-zakona.html 21. Evropský parlament. Právo obchodních společností. [online]. [cit. 2015-2-10]. Dostupné
z:
http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_3.2.3. html 22. Obchodní
společnosti
–
změny.
[online].
[cit.
2015-1-4].
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi51065.html#!&chapter=4 23. Predpis č. 513/1991, znenie 01.01.2014 [online]. [cit. 2015-1-3]Dostupný z: http://www.szk.sk/files/legislativa/1991-513_znenie_20140101.pdf 24. ŠVANDELÍKOVÁ, K. Ostatní způsoby zániku účasti v SRO. [online]. [citace 2015-13]. Dostupný z: http://www.prf.cuni.cz/klara-svandelikova-1404046226.html
49