ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ: KONSTRUKČNÍ ČÁSTI STAVBY: NOSNÉ KONSTRUKCE přenáší veškeré zatížení stavby do základů a následně ze základů do základového podloží zajišťují stabilitu budovy NENOSNÁ KONSTRUKCE nepřenáší žádné zatížení s výjimkou vlastní tíhy mají funkci izolační (tepelná izolace, zvuková izolace) nebo estetickou oddělují prostory uvnitř stavby.
NENOSNÉ KONSTRUKCE - PŘÍČKY:
YTONG
POROTHERM
SÁDROKARTON
DĚLENÍ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: STŘEŠNÍ KONSTRUKCE VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SCHODIŠTĚ ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE
ROZDĚLENÍ VODOROVNÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: U VODOROVNÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ ROZLIŠUJEME TYTO KONSTRUKČNÍ PRVKY: DESKA b, L >> h šířka a délka desky převažují nad výškou TRÁM h, b << L délka převažuje nad výškou a šířkou (nad rozměry příčného řezu) slouží k podepření stropní desky PRŮVLAK mohutnější trám např. slouží k podepření trámů
ROZDĚLENÍ SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: U SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ ROZLIŠUJEME TYTO KONSTRUKČNÍ PRVKY: STĚNA H, L >> t výška a délka stěny převažují nad tloušťkou SLOUP a, b << H výška převažuje nad půdorysnými rozměry (nad rozměry příčného řezu) PILÍŘ mohutnější sloup
SCHODIŠTĚ: ZÁKLADNÍ ČÁSTI SCHODIŠTĚ: RAMENO šikmá část schodiště se stupni PODESTA vodorovná plošina, která spojuje nebo ukončuje ramena schodiště.
ROZDĚLENÍ ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ: U ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ ROZLIŠUJEME TYTO ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ PRVKY: ZÁKLADOVÝ PAS h, B << L délka převažuje nad výškou a šířkou, zpravidla slouží k podepření nosné stěny ZÁKLADOVÁ PATKA h≈B≈L slouží k podepření sloupu ZÁKLADOVÁ DESKA H, L >> h šířka a délka desky převažují nad výškou, např. zakládání velkých staveb ve složitých základových poměrech
ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: Z HLEDISKA STATICKÉHO PŮSOBENÍ – CHARAKTERU JEJICH NAMÁHÁNÍ: PRUT h, b << L Např. trám, průvlak, sloup, pilíř. DESKA b, L >> h Zatížení působí kolmo ke střednicové rovině. Např. stropní deska. STĚNA H, L >> t Zatížení působí ve střednicové rovině. Např. nosná svislá stěna.
PRUT:
PRUT:
DESKA:
L
b
h
STĚNA:
H L
t H L
STĚNA:
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ: ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE: ZATÍŽENÍ JE VLIV ZPŮSOBUJÍCÍ ZMĚNU stavu napětí stavu přetvoření tvaru a polohy konstrukce ÚČINEK ZATÍŽENÍ JE PROJEV ZATÍŽENÍ PŮSOBÍCÍHO NA KONSTRUKCI KVANTIFIKOVANÝ velikostí vnitřních sil (SM01, SM02) hodnotami napětí a deformací (PRPE) průhyby a pootočeními (PRPE + SM03) INTENZITA ZATÍŽENÍ f(x,t) Je veličina popisující velikost zatížení v daném bodu x a čase t.
MEZNÍ STAVY: Stavy, při jejichž překročení ztrácí konstrukce spolehlivost - schopnost plnit stanovené funkční požadavky. MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI Ztráta rovnováhy konstrukce jako tuhého tělesa Porušení, zřícení, ztráta stability Porušení únavou MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI Provozuschopnost částí konstrukce Pohodlí uživatelů, funkčnost technologií, kmitání Psychologický efekt - vzhled, nadměrné průhyby, trhliny
MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI: Čína, Shanghai, 29.6.2009 Nedostatečná únosnost základové spáry
Zřícení opěrné zdi
Porušení únavou Lidl Ostrava, 3.1.2006 Chyba projektanta a zatížení sněhem
MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI – ZTRÁTA STABILITY: Převzato z: Karamazínová, M. – Röder, V.: Optimalizace návrhu ocelobetonových sloupů z materiálů vyšších pevností. Časopis Konstrukce
MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI – ZTRÁTA STABILITY:
Převzato z: www.idnes.cz
Klasifikace zatížení PODLE PROMĚ PROMĚNLIVOSTI V ČASE: STÁ STÁLÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ (G) • Např Např. • vlastní vlastní tíha konstrukce, konstrukce, • Zemní Zemní tlak • Sedá Sedání • Předpě edpětí •
PROMĚ PROMĚNNÁ NNÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ (Q) např např. • užitná itná zatí zatížení ení budov • klimatická klimatická zatí zatížení ení (vě (větrem, sně sněhem, teplotou) • zatí zatížení ení mostů mostů dopravou, dopravou, apod. MIMOŘ MIMOŘÁDNÁ DNÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ (A) např např. • výbuch, pož požár, země zemětřesení esení, náraz vozidla, náraz letadla, apod.
PODLE PŮ PŮVODU: PŘÍMÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ soustava sil, spojitých zatí zatížení ení nebo momentů momentů působí sobících na konstrukci. NEPŘ NEPŘÍMÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ soustava vynucených přetvoř etvoření ení nebo zrychlení zrychlení konstrukce, které které jsou vyvolá vyvolány např např.: změ změnami teploty, smrš smrštěním, nerovnomě nerovnoměrným sedá sedáním zá základů kladů, země zemětřesení esením.
PODLE ODEZVY KONSTRUKCE: STATICKÁ STATICKÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ nevyvolá nevyvolávají vají významná významná zrychlení zrychlení konstrukce DYNAMICKÁ DYNAMICKÁ ZATÍ ZATÍŽENÍ ENÍ vyvolá vyvolávají vají významná významná zrychlení zrychlení konstrukce zatí zatížení ení lávek pro pěší chodci, zatí zatížení ení konstrukcí konstrukcí budí budícími silami od strojů strojů, země zemětřesení esení, apod.
NEPŘÍMÁ ZATÍŽENÍ:
Nerovnoměrné sedání základů
Smršťovací trhliny po sanaci
Vliv smrštění na železobetonovou konstrukci (© Hubka, M.)
NEPŘÍMÁ ZATÍŽENÍ:
Vliv rozdílné vnější a vnitřní teploty na komín (© Hubka, M.)
Vliv změny teploty na konstrukci bez dilatačních spár (© Makovička, D., KÚ ČVUT)
CHARAKTERISTICKÉ A NÁVRHOVÉ HODNOTY ZATÍŽENÍ: Pro návrh konstrukce není prakticky možné přesně určit zatížení, které na ni bude působit.
Fd = γf · ψ · Fk
Proto :
Fd Fk γf ψ
…návrhová hodnota zatížení→zavádíme do výpočtu …charakteristická hodnota zatížení - dána normou/jmenovitá hodnota … dílčí součinitel zatížení – vyjadřuje možnou odchylku od skutečné hodnoty Fk …kombinační součinitel – vyjadřuje zmenšenou pravděpodobnost současného působení nahodilých zatížení
ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU – ČSN EN 1991-1-1: NA MODELU KONSTRUKCE SE UVAŽUJE: OBJEMOVÉ ZATÍŽENÍ [N.m-3] spojité zatížení vztažené na jednotku objemu objemová vlastní tíha, tíha na jednotku objemu PLOŠNÉ ZATÍŽENÍ [N.m-2] spojité zatížení vztažené na jednotku plochy vlastní tíha stěn, desek, podlah apod. LINIOVÉ ZATÍŽENÍ [N.m-1] spojité zatížení vztažené na jednotku délky vlastní tíha prutu BODOVÉ ZATÍŽENÍ [N] idealizace zatížení osamělou silou vlastní tíha sloupu
CHARAKTERISTIKY ZATÍŽENÍ:
γ = ρ ⋅ ag
Objemová tíha N/m3
g = µ ⋅ ag
Zatížení N/m, N/m2
ρ - objemová hmotnost, hustota [kg.m-3] µ – hmotnost na jednotku délky nebo plochy [kg.m-1], [kg.m-2] ag – tíhové zrychlení, gravitační zrychlení [m.s-2] ag = 9,81 m.s -2 pro statické výpočty se zpravidla uvažuje hodnotou ag = 10 m.s -2
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU:
Vykreslete zatížení zadaných prutů od vlastní tíhy, jsou-li rozměry průřezu b,h [m], objemová hmotnost ρ [kg.m-3 ] a tíhové zrychlení ag [m.s-2] b
h
xg h
xg
b
b yg
h
zg
xg
yg
zg
yg zg
g = b.h.ρ .ag = b.h . γ [N.m-1] xg xg yg
zg
Svislý prut v ose zg
g = b.h.ρ .ag = b.h . γ [N.m-1]
g = b.h.ρ .ag = b.h . γ [N.m-1]
xg yg
yg
zg
zg
Šikmý prut v rovině yg zg
Vodorovný prut v ose xg
PŘÍKLADY PŮSOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽENÍ VLASTNÍ TÍHOU:
Vykreslete zatížení zadaných konstrukcí od vlastní tíhy, je-li tloušťka stěny t [m], výška desky h [m], objemová hmotnost ρ [kg.m-3 ] a tíhové zrychlení ag [m.s-2] Deska
Stěna
xg yg
zg
zg
g = t . ρ . ag = t . γ [N.m-2] xg yg
yg
xg
zg
yg
xg zg
g = h . ρ . ag = =h.γ [ N.m-2]
ORIENTAČNÍ HODNOTY ρ A γ PRO ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ HMOTY :
Hodnoty jsou převzaty převážně z ČSN EN 1991-1-1, částečně z ČSN 73 0035 a TP51 Statické tabulky pro stavební praxi. Ocel Beton prostý Železobeton Lehký beton - dle třídy Malta - cementová - vápennocementová - vápenná Dřevo - měkké (viz ČSN EN 338) - tvrdé Dřevotřískové a dřevovláknité desky Žula, syenit, porfyr Čedič, diorit, gabro Pískovec Kompaktní vápenec
7700-7850 kg/m3 (77-78,5 kN/m3) 2000-2400 kg/m3 (20-24 kN/m3) 2400-2600 kg/m3 (24-26 kN/m3) 900 - 2000 kg/m3 (9-20 kN/m3) 1900-2300 kg/m3 (19-23 kN/m3) 1800-2000 kg/m3 (18-20 kN/m3) 1200-1800 kg/m3 (12-18 kN/m3) 500-600 kg/m3 (5-6kN/m3), 700-900 kg/m3 (7-9 kN/m3) 800-1000 kg/m3 (8-10 kN/m3) 2700-3000 kg/m3 (27-30 kN/m3) 2700-3100 kg/m3 (27-31 kN/m3) 2100-2700 kg/m3 (21-27 kN/m3) 2000-2900 kg/m3 (20-29 kN/m3)
ORIENTAČNÍ HODNOTY ρ A γ PRO ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ HMOTY :
Zdivo z plných cihel na maltou vápennou Zdivo z plných cihel na maltou cementovou Zdivo z děrovaných cihel CDm Zdivo z děrovaných cihel Porotherm Zdivo z plynosilikátových tvárnic s tenkou maltou Sklo v tabulích Polystyren Izolační vata (záleží na stlačení) - skelná - minerální
1800 kg/m3 (18 kN/m3) 1900 kg/m3 (19 kN/m3) 1550 kg/m3 (15,5 kN/m3) 600 - 900 kg/m3 (6 - 9 kN/m3) 500 - 780 kg/m3 (5 - 7,8 kN/m3) 2500 kg/m3 (25 kN/m3) 30 kg/m3 (0,3 kN/m3) 60-200 kg/m3 (0,6-2 kN/m3) 80-220 kg/m3 (0,8-2,2 kN/m3)
ORIENTAČNÍ HODNOTY PLOŠNÝCH HMOTNOSTÍ A PLOŠNÝCH TÍH VYBRANÝCH STAVEBNÍCH HMOT: Střešní tašková krytina s laťováním Střešní betonová krytina s laťováním
55 kg/m2 (0,55 kN/m2) 60 kg/m2 (0,6 kN/m2)
ORIENTAČNÍ HODNOTY LINIOVÝCH HMOTNOSTÍ A LINIOVÝCH TÍH VYBRANÝCH STAVEBNÍCH HMOT: I 100 I 160 IPE 100 IPE 160
8,3 kg/m (0,083 kN/m) 17,9 kg/m (0,179 kN/m) 8,1 kg/m (0,081 kN/m) 15,8 kg/m (0,158 kN/m)
U 100 10,6 kg/m (0,10 kN/m) U 160 18,8 kg/m (0,188 kN/m) UPE 100 8,5 kg/m (0,085 kN/m) UPE 160 14,1 kg/m (0,141 kN/m)
ROZNÁŠENÍ ZATÍŽENÍ NOSNOU KONSTRUKCÍ:
ROZNÁŠENÍ ZATÍŽENÍ NOSNOU KONSTRUKCÍ:
PŘEVLÁDAJÍCÍ NAMÁHÁNÍ PRVKŮ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: PRVKY VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: desky, trámy, průvlaky jsou namáhány převážně ohybem (ohybovými a měrnými ohybovými momenty kNm, kNm/m) klenby jsou namáhány převážně tlakem a v některých místech ohybem PRVKY SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: stěny, sloupy jsou namáhány převážně tlakovou silou N, nebo kombinací tlaku a ohybového momentu ( N, M )
ZATÍŽENÍ PRVKŮ VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: ZATÍŽENÍ TRÁMŮ – (ŽELBET. TRÁMOVÝ STROP ) Šířka trámů b = 15 cm, výška trámů h = 25 cm, výška desky hd = 5 cm osová vzdálenost trámů a = 1,2m, b = c =1,5m zatížení vlastní tíhou podlahy stropu gS = 1,5 kN/m2 :
gS { hd
deska {
b1
b2 a
ZATÍŽENÍ DESKY:
b
L
b4
b3 c
gD
fd
gD = gS + hd . γ = 1,5 + 0,05 . 25 = 2,75
kN/m2
Liniové zatížení na 1 bm desky fd=gd*1=2.75 kN/m
TRÁMOVÝ STROP ZE ŽELEZOBETONU: Šířka trámů b = 15 cm, výška trámů h = 25 cm, výška desky hd = 5 cm osová vzdálenost trámů a = 1,2m, b = c =1,5m, zatížení vlastní tíhou podlahy stropu gS = 1,5 kN/m2 :
ZATÍŽENÍ TRÁMU: fT x z
b1
b2 a
L
gT = b . (h-hd) . γ = 0,15 . (0,25-0,05) . 25 = = 0,75 kN/m fTi = bi . gD + gT fT1 = 1,2/2 . 2,75 + 0,75 = 2,40 kN/m, fT2 = (1,2/2+1,5/2) . 2,75 + 0,75 = 4,46 kN/m, fT3 = (1,5/2+1,5/2) . 2,75 + 0,75 = 4,88 kN/m, fT4 = 1,5/2 . 2,75 + 0,75 = 2,81 kN/m.
b4
b3 b
c
Přibližná zatěžovací šířka pro jednotlivé trámy: b1 = a/2 b2 = a/2+b/2 b3 = b/2+c/2 b4 = c/2
L
ZATÍŽENÍ STROPNÍCH PRŮVLAKŮ PODLE TYPU STROPNÍ KONSTRUKCE JE PRŮVLAK ZATÍŽEN: BODOVÝM ZATÍŽENÍM [kN] např. zatížení z trámů LINIOVÝM ZATÍŽENÍM [kN/m] např. vlastní tíha průvlaku, zatížení ze stropní desky, zatížení z panelů.
ZATÍŽENÍ PRŮVLAKU – TRÁMOVÝ STROP Odhadněte zatížení železobetonového průvlaku P1 (šířka průvlaku bP = 25 cm, výška průvlaku hP = 40 cm), který je v obrázku je vykreslen tučnou čárkovanou čarou. Trámy jsou vzdáleny 1,2m a jejich zatížení je fT = 4,5 kN/m: 4
ZATÍŽENÍ PRŮVLAKU P1: GP
GP
GP
GP 4m
P2
gP
P1 x z 1,2 m
1,2 m 1,2 m
1,2 m 1,2 m
L=6m
4m
P3
Liniové zatížení vlastní tíhou průvlaku: gP = bP . hP . γ = 0,25 . 0,40 . 25 = 2,5 kN/m
P4
4m Bodové zatížení - reakce z trámů: RT = fT . LT / 2 = 4,5 . 4,0 / 2 = 9,0 kN 3,6 m Na průvlak jsou uloženy dva trámy: GP = 2 . RT = 2 . 9,0 = 18,0 kN
6m osy stropních trámů
3,6 m
STROP S MONOLITICKOU DESKOU: Při přenosu zatížení z desky na průvlaky je roznos realizován do všech stran (výsledkem je liniové zatížení v kN/m). Konstrukce s monolitickou stropní deskou
Průvlaky s železobetonovou stropní deskou
PANELOVÝ STROP: Při přenosu zatížení z panelů na průvlaky je roznos jen v jednom směru (výsledkem je liniové zatížení v kN/m). Konstrukce s panelovým stropem
směry působení stropních panelů
ZATÍŽENÍ PRŮVLAKU: STROP S MONOLITICKOU DESKOU: Při přenosu zatížení z desky na průvlaky je roznos realizován do všech stran (výsledkem je liniové zatížení v kN/m). Konstrukce s monolitickou stropní deskou
Průvlaky s železobetonovou stropní deskou
PANELOVÝ STROP: Při přenosu zatížení z panelů na průvlaky je roznos jen v jednom směru (výsledkem je liniové zatížení v kN/m). Konstrukce s panelovým stropem
směry působení stropních panelů
ZATÍŽENÍ PRŮVLAKU: STROP S MONOLITICKOU DESKOU: Zatěžovací šířky - přenos zatížení na průvlaky u stropu s monolitickou železobetonovou deskou.
PANELOVÝ STROP: Zatěžovací šírky - přenos zatížení na průvlaky u stropu se stropními panely.
P1
P1
P2
P2 P5
P6 P3
P6
P5 P3
P4 P4
Max. zatěžovací šířky průvlaků
Zatěžovací šířky průvlaků
ZATÍŽENÍ PRŮVLAKŮ: P1
P1
P2
P2 P5
P6
P5
P6
P3
P3
P4
fT P4
x
x z z
x z
L
L
NOSNÉ ZDI SE STROPNÍ DESKOU: Zatěžovací šířky - přenos zatížení ze stropní desky na svislé nosné stěny.
SLOUPY SE STROPNÍ DESKOU: Zatěžovací šířky - přenos zatížení ze stropní desky na sloupy. FD
FD fD
fD
FD FD Ly/2
L/2
H fc
= fD
+H
Lx/2
L/2
.γ
.t fc
= fD
L
Zatěžovací šířka pro stěnu je L / 2
+H
.γ
Lx/2
Ly/2
.t
FS = FD+ b h H γ
S1
Lx
FS = FD+ b h H γ
S2
Zatěžovací plocha pro sloup je Lx . Ly / 4
Ly
NOSNÉ ZDI S TRÁMY NEBO PRŮVLAKY : Zatěžovací šířky - přenos zatížení ze stropní desky na trámy a do nosných stěn.
ft1
ft2
Ly /4 Ly /2 Ly /4
Ft1 Ft1 /2
f=
∑
Ft1
/Ly
+H
Ft2 /2
Ft2
Ft1 /2 Ft2 /2
tγ
f
F =∑
t
y+ L / 2
H
Lx1 /2
tγ
Gt1
f
1 = ft
Gt1 Ly 1/
+∑
Gt2
Gt1 Lx1/2 +H
tγ
Lx2
Gt2
Gt2
Gt
f=
f t2
Ly
+∑
G
/ t2
Ly Lx1
Lx2
+H
Ly Lx1
Lx2
Zatěžovací šířka pro krajní trámy je Ly/4
Zatěžovací šířka pro stěnu S1 je Lx1/2
Zatěžovací šířka pro střední trám je Ly/2
Zatěžovací šířka pro stěnu S2 je Lx1/2+Lx2
tγ
PŘÍKLAD ROZNOSU ZATÍŽENÍ: ZADÁNÍ: Vyřešte přibližně přenos zatížení fd ze stropní desky tl. 0,3m na svislé nosné konstrukce a porovnejte ho s přesným výpočtem. Jedná se o konstrukční systém, který je složen ze dvou krajních stěn Z1, Z2 tl. 0,2m a jedné střední sloupové (0,3x0,3) řady s průvlakem (nebo bez průvlaku).
10
2
S1
4
P12 S2
10
Z2
Z1 P23 S3
6 P34 S4 8
12
PŘIBLIŽNÝ RUČNÍ VÝPOČET ZATÍŽENÍ POMOCÍ ZATĚŽOVACÍCH PLOCH A ŠÍŘEK:
Zatěžovací plochy pro stěny a průvlak zjednodušení
P12
Zatížení na stěny Z1, Z2 (kN/m) : Počítáme na 1m ze zatěžovacích šířek lZ1-= 4 m , fZ1 = lZ1 . fd lZ2= 6 m , fZ2 = lZ2 . fd
Z1
P23
Z2
lZ1
lp34
lZ2
P34 4
10
6
fZ1 Z1
H
Zatížení na průvlak (kN/m): Počítáme na 1m ze zatěžovacích šířek lP12 = 4 + 5 = 9 m , fP12 = lP12 . fd lP23, 34 = 4 + 6 = 10 m , fP23 = lP23 . fd
fZ1 + H . t . γ fP12 fZ2 Z2 fZ2 + H . t . γ
H
fP23,34 gP
PŘIBLIŽNÝ RUČNÍ VÝPOČET ZATÍŽENÍ POMOCÍ ZATĚŽOVACÍCH PLOCH A ŠÍŘEK: Zatížení na sloup Z průvlaku musí být připočtena jeho vlastní tíha FS1 = polovina z P12 FS2 = polovina z P12 + polovina z P23 FS3 = polovina z P23 + polovina z P34 FS4 = polovina z P34
Zatěžovací plochy pro stěny a sloupy zjednodušení
S1
2
P12
S2
7
1m
Z1
Z2
P23
8
4
S3
4
6
6
P34
3
S4 4
FS4 fP23,34 gP
10
FS3
6
FS2
FS1 fP12
SHRNUTÍ:
Y
X
Y
fz2
8.6
Z
Z
8.6
5.7
5.7
7.3
91.0 -34.6 -34.6
6.9
-34.6 -34.6
FS4 X
91.0
86.5
3.0
7.3
99.1
99.1 4.0
FS3 6.9
24.4
fz1
24.4
80 − 99,1 .100 = 19,3 % 99,1
1.8
2.6
∆ FS3 =
1.8
FS3 = 99,1 kN
FS2
FS1
2.6
4.0
3.0
5.0
PŘESNÝ VÝPOČET ZATÍŽENÍ METODOU KONEČNÝCH PRVKŮ STATICKÝM PROGRAMEM NA POČÍTAČI:
5.0 86.5
Při zatížení stropu tíhou konstrukce podlahy fd = 1 kN/m2 a při zanedbání tíhy průvlaku (z důvodu porovnání s výsledky výpočtu statickým programem) získáme hodnoty zatížení stěn a sloupů : fZ1 = 4 . 1 kN/m, fZ2 = 6 . 1 kN/m. FS1 = 18 . 1 kN, FS2 = 70 . 1 kN, FS3 = 80 . 1 kN, FS4 = 30 . 1 kN,
PŘENOS ZATÍŽENÍ DO ZÁKLADŮ STAVBY: ZATÍŽENÍ JE DO ZÁKLADŮ PŘENÁŠENO: NOSNÝMI ZDMI, SLOUPY, PILÍŘI Střecha
Půdorysný výsek
Schematický řez
0,3 α=30°°
Strop, průvlak, fasáda
6m
0,75
8m
4.np
Strop, průvlak, fasáda
S1
0,6m
S1
Strop, průvlak, fasáda
8m 1.np 1.pp
3,5m
Strop, průvlak, fasáda
