ZÁKLADNÍ
ŠKOLA
ÚPICE-LÁNY
PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
ŘEČ TĚLA
ŠKOLNÍ ROK
2011-2012
ERIKA STEIDLEROVÁ 9. A 1
Obsah 1. Úvod Teoretická část 2. Co je to komunikace? 3. Rozdíly Praktická část 4. Druhy komunikace 4.1 Mimika 4.2 Kinezika 4.3 Gestika 4.4 Proxemika 4.5 Haptika 4.6 Vizika 4.7 Posturologie 4.8 Oční kontakt
5. Závěr 6. Literatura
2
1. Úvod Jakmile se objevila témata na AP a začala jsem je číst, přestala jsem hned, když jsem narazila na téma Řeč těla. Z témat se mi nejvíce líbilo a druhy komunikací mezi lidmi mě velice zajímají. V teoretické části nejprve vysvětluji co to řeč těla je, jak se používá a jak jí porozumět. Podstatnou teoretickou část mé absolventské práce se Vám budu snažit vysvětlit a objasnit všechny druhy neverbální komunikace. Cílem této práce je přiblížit lidem Řeč těla tak, aby i oni mohli v životě něco podobného využít. „Slovy klamat můžeš, ale tělem ne.“
3
Teoretická část 2. Co je to komunikace? Slovo komunikace pochází z latinského slova „communicare“, které znamená spojovat se, spoluúčastnit se. Lidská komunikace představuje určité vlastnosti a schopnosti člověka, kterými se dorozumívá s okolím. Nejčastěji člověk používá komunikaci verbální. Verbální komunikací se rozumí vyjadřování pomocí slov prostřednictvím příslušného jazyka. Do verbální komunikace se zařazuje komunikace: ústní i písemná, přímá nebo zprostředkovaná, živá nebo reprodukovaná. Což znamená používání řeči, písma a médií. Nemusí vždy jít nutně jen o slova a písma, ale existuje i komunikace neverbální. Neverbální komunikace je proces dorozumívání se neslovními prostředky. Jedná se o přenos informací a sdělení vyplývajících z postojů člověka, zvířete či jiného organizmu. Neverbální komunikace se považuje za řeč těla, tedy za získávání informací z celkových pohybů člověka, jeho gest, mimiky, činnosti očí, dotyků, zaujímání vzdálenosti apod. Člověk tedy mluví, i když mlčí. Každý náš pohyb všem ostatním prozrazuje naši povahu, temperament, i pocity. Slova, gesta a chování nám umožňují, abychom se mezi sebou dorozuměli a abychom porozuměli tomu, co nám sděluje nebo co nám chce sdělit druhý člověk. V porovnání s verbální komunikací je neverbální vývojově starší, vlastí i zvířatům, je bez jazykových barier a je emotivnější. Na druhou stranu je méně přesná. Komunikace je tu prostě od toho, abychom se mezi sebou domluvili, používá se už od pravěkých dob, kdy se lidé, ale i zvířata mezi sebou potřebovali nějak dorozumět a pochopit jeden druhého. Ať už slovně nebo mimoslovně. Řeč se vyvíjela a zdokonalovala hodně dlouhou dobu, vznikaly různé jazyky i nářečí. I v současné době technického rozvoje se komunikace stále zdokonaluje. První komunikací, kterou začne člověk používatje komunikace mimoslovní, až poté následuje naučení se rodnému jazyku, který začínáme používat už od útlého věku. Pro plné využití komunikace je nutno zvyšovat a doplňovat vzdělání – naučit se různé druhy jazyků, psaní, čtení. Tyto znalosti vytvoří předpoklady pro široké využití komunikace s okolím.
4
3. Rozdíly Mezi verbální a neverbální komunikací je rozdíl. Verbální je převážně řeč (slova, věty a nejrůznější zvuky). Verbální komunikace je také vyjádření slov písmem. Neverbální komunikace je řeč těla. Jsou to gesta, pohledy, dotyky, pohyby. Verbální komunikace je vyjádření svých myšlenek, pocitů a potřeb řečí. Podle důležitosti vyjadřování se odvíjí rychlost, hlasitost, srozumitelnost naší řeči. Často se doplňuje i komunikací neverbální (posunky, gesta). Je to nejzákladnější a nejrychlejší komunikace mezi lidmi. Dalším projevem verbální komunikace je písmo, kde člověk může sdělit a vyjádřit své myšlenky, názory a informace. Komunikace neverbální je dorozumívání se pomocí těla. Neverbální komunikace je hned několik druhů. Například gestika, proxemika, haptika, kinezika, mimika, posturologie, a oční kontakt. O tom všem se zmíním v praktické části své práce.
Praktická část 4. Druhy neverbální komunikace Neverbální komunikace je mimoslovní sdělení, které člověk vědomě nebo i nevědomě předává svému okolí.
4.1. Mimika Mimika je vědomé vyjadřování výrazu pomocí tváře. Je úzce spjata s očním kontaktem. Výrazy v mimice slouží i k dorozumívání tam, kde si lidé jazykově nerozumějí. Když jsme spokojení, usmíváme se, když ne jsme zamračení nebo jsme bez úsměvu. Pouhý pohled do obličeje nám prozradí, jakou náladu člověk asi právě má. V následujícím odstavci Vám prakticky představím čeho si všímat na obličeji.
5
Čelo
Obr. č. 1. Svislé vrásky: nelibost, strach, námaha.
Obr. č. 2. Vodorovné vrásky: usilovná pozornost, překvapení.
Obr. č. 3. Svraštěné vrásky: nepochopení, rozhořčení. 6
Ústa
Obr. č. 4. Semknutá ústa znamenají: citlivost, strach před kontaktem, rozhodnost, málomluvnost, silnou vůli, odvahu.
Obr. č. 5. Kousání do rtů znamená: zamyšlenost, zlobení.
7
Úsměv
Obr. č. 6. Výrazný, srdečný, ústa do měsíčku: upřímnost, nenucenost, radost, poctivost.
Obr. č. 7. Jemný, mírný znamená: nesmělost, vytříbenost, nejistota, zdrženlivost.
Obr. č. 8. Křečovitý znamená: ironie, škodolibá radost, závist, nesouhlas. 8
4.2. Kinezika Zabývá se pohyby našeho těla. Sleduje koordinovanost a sladěnost pohybů. Je i dokázané, že někteří lidé dokáží pomocí této komunikace poznat zdravotní stav a nebo přesnou náladu člověka. Jsou to pohyby, které doprovázejí nebo nahrazují slovní projev, dále způsoby stání, sezení ale i chůze. V následujícím odstavci Vám prakticky představím čeho si všímat na sladěnosti pohybů na těle. o Klidná chůze znamená: sebevědomí, vyrovnanost, sílu vůle. o Pomalá chůze znamená: pohodlnost, únava nebo nemoc. o Váhavé šourání znamená: nejistota, bojácnost, váhavost, nerozhodnost. o Rázná chůze znamená: agresivitu, sebejistotu.
4.3. Gestika Gestika je oblastí neverbální komunikace, jejímž prvkem jsou gesta, tedy zejména pohyby prstů, rukou, nohou, hlavy, které doprovázejí verbální projev a jimž při projevu přikládáme vědomky či nevědomky nějaký význam. V následujícím odstavci Vám prakticky představím čeho si především všímat na gestech rukou, nohou a hlavy.
Gesta ilustrativní
Obr. č. 9. Gesty ilustrativními se snažíme dokreslovat, ukazujeme jimi směr.
9
Gesta regulační
Obr. č. 10. Gesty regulačními na něco nebo na někoho upozorňujeme. Ukazujeme prstem, hrozíme, vyvoláváme, tišíme.
Gesta znaková
Obr. č. 11 a 12. Gesty znakovými vyjadřujeme neverbální formu sdělení. Př. Zvednutý palec nahoru značí, že je vše OK. Palec dolů, je to špatné atd.
10
4.4. Proxemika Proxemika se zabývá chováním lidí a živočichů v jejich vlastním osobním prostoru. Jakmile dojde k narušení teritoria dochází ke změně jejich chování. Proxemika rozděluje horizontální vzdálenost mezi komunikujícími do čtyř základních zón. V následujícím odstavci Vám prakticky představím čeho si všímat na vzdálenosti mezi lidmi.
Obr. č. 13. Intimní zóna - vzdálenost komunikujících je do 60 cm. Do této zóny může pouze vstoupit osoba nejbližší: intimní partner, člen rodiny, domácí mazlíček.
Obr. č. 14. Osobní zóna - vzdálenost komunikujících je od 60 cm do 1,2 m. Je to zóna pro osobní i pracovní jednání. Záleží např. na hlučnosti, tématu, času a prostředí. Vyhledávání osobní zóny je např. ve veřejné dopravě, divadle atd. 11
Obr. č. 15. Společenská zóna - vzdálenost komunikujících je od 1,2 m do 2 m (někdy až 3,6 m). Je to zóna v níž probíhá služební styk, obchodní jednání atd. Např. v kanceláři, pracovní hale.
Obr. č. 16. Veřejná zóna - vzdálenost komunikujících je od 3,6 m do 7,6 m (i více). V této zóně se lidé nemusí znát, zůstávají cizí a nepoznaní. Např. projev na veřejném prostranství, herec v divadle atd.
12
4.5. Haptika Jedná se o způsob komunikace, která se tlumočí bezprostředním tělesným kontaktem s druhým člověkem (podání ruky, polibek, poplácání). Tato komunikace bývá ovlivněna kulturou, ze které osoby pocházejí. Doteky mohou mít význam formální, neformální, přátelský, nepřátelský i intimní. Nejčastějším dotekem je podání ruky. o Malá síla stisku znamená: apatie, lhostejnost, nedostatek zájmu a nadšení. o Velká síla stisku znamená: snížené sebevědomí kompenzované silou nebo i srdečná radost ze setkání. o Vlhká, spocená dlaň znamená: nervozita, negativní dojem. o Suchá dlaň znamená: dobrý dojem, korektnost, partnerství.
4.6. Posturologie Je způsob komunikace, která se sděluje fyzickými postoji a jednotlivými částmi těla. Tělesná poloha (postoj) naznačuje v jakém je člověk stavu a rozpoložením. V následujícím odstavci Vám prakticky představím čeho si všímat na postoji člověka.
Obr. č. 17. Vzpřímený postoj znamená: hrdost, optimismus, sebejistota
13
Obr. č. 18. Shrbený postoj znamená: beznaděj, pesimismus, nemoc.
Obr. č. 19. Houpání na židli znamená: vysoká sebedůvěra, nadřazenost.
4.7. Oční kontakt Střetnutí pohledů je často spojené s mimikou. Oči jsou zde jako vysílač nebo přijímač informací. Vzájemný pohled může vyvolat kladné vztahy (přátelství) nebo i naopak. Zde Vám řeknu, čeho si všímat na pohledu očí.
Zaměření pohledu Je-li upřený, neuhýbající, obličejové svaly jsou uvolněné, znamená to pozitivní dojem, zamilovanost, obdiv. Ale může to naznačovat také agresivitu či obrannou reakci.
14
Doba výdrže pohledu Přirozená doba pro ukončení krátkého pohledu je 1-2 sekundy. Pokud oči uhnou hned po zaregistrování pohledu znamená to snahu po utajení pohledu. Delší doba jak 3 sekundy znamená podrážděnost, zvýšené napětí, provokační pohled, jednoznačný zájem, erotickou výzvu nebo sexuální harašení.
Pohyby očí
Obr. č. 20. Oči uhnou vzhůru: pohrdání, nadřazenost, silné ego.
Obr. č. 21. Oči uhnou dolů: podřízenost, ústupnost, bázlivost.
15
Obr. č. 22. Oči uhnou doprava: pravděpodobně je člověk extrovert. Lidé extroverti mají velice rádi společnost, navazování kontaktů, akci a rychlý život.
Obr. č. 23. Oči uhnou doleva: pravděpodobně je člověk introvert. Lidé introverti bývají mlčenliví, přemýšliví, snaží si zachovat odstup od ostatních. Někdy se jeví jako nespolečenští.
Obr. č. 24. Vykulení očí znamená: překvapenost, lišácké spiklenectví.
16
Četnost mrkání
Obr. č. 25. Mrkání jedním okem: tajné dohody, tajemství.
Obr. č. 26. Zavřené oči: nepříjemná situace, nepříjemný pohled, chci být jinde.
17
6. Závěr Znalosti o neverbálních komunikacích (řeči těla) dokážou v mnohých případech zejména v mezilidských vztazích i ve stresových situacích najít cesty sbližování a pochopení v různých životních situacích mezi lidmi. Díky této práci jsem se naučila všímat si na lidech jejich chování, pohyby jejich těl a tak rozpoznat jejich vlastnosti, pocity, nálady. Doufám, že lidé, kteří budou mojí práci číst se naučí komunikovat řečí těla a budou jí využívat ve svém životě.
18
7. Literatura o Průvodce úspěšnou komunikací – Efektivní komunikace v praxi – Jan Vymětal, o Moderní rétorika 2., rozšířené vydání – Alena Špačková, o Rétorika a komunikace 14. vydání - Dieter-W. Allhoff, Waltraud Allhoff
19