Projekt je podpořen Fondem pro podporu a rozvoj vzdělávání Statutárního města Liberec.
Číslo 2|Ročník 2014
Školní časopis ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, KŘÍŽANSKÁ 80, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
ŠOTEK, školní časopis pro žáky, učitele a přátele ZŠ Ostašov Redaktoři: Jarda Cidlinský, VIII. třída; Denča Doležalová, VIII. třída; Týna Jungwirtová, VIII. třída; Vojta Kouřil, VIII. třída; Týna Lukešová, VIII. třída; Adéla Šepáková, VII. třída; Týna Šlocarová, VIII. třída; Vanda Venclová, VIII. třída; Lucka Vladyková, VII. třída; Vydavatel: Základní škola, Liberec, Křížanská 80, příspěvková organizace, zastoupená Mgr. Jakubem Reindlem, zástupcem ředitele školy; email:
[email protected]. Šotek vychází každý měsíc kromě letních prázdnin v počtu min. 80 ks (z toho je 5 ks určeno k archivaci). Počet stran je minimálně 16. Časopis je vždy s následujícím číslem zveřejňován i elektronicky na stránkách vydavatele www.zsostasov.cz. Časopis je podpořen Fondem pro podporu a rozvoj vzdělávání Statutárního města Liberec.
OBSAH ŠOTKA Obsah
2
Pomlázka
3
Rozhovor: Mgr. Jana Zástěrová
4
Věděli jste, že… (zajímavosti o Velikonocích)
6
Historie Velikonoc
7
Velikonoce v zahraničí
8
Velikonoční tradice v Česku
10
Pašijový týden
11
Výsledky kvízu z minula
14
Smějeme se společně
15
Omalovánky
16
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 2
Nejdříve musíme sehnat dobré vrbové proutí. Potřebovat budeme osm proutků, které by měly být přibližně stejně tlusté a dlouhé. Zároveň se nám hodí i další dva, o něco tenčí, na omotávku. Proutí seženeme v blízkosti vody (potok, rybník). Před samotným pletením je lepší proutky namočit do vody, aby se nelámaly. Hodina by mohla stačit. Pomlázka se dá plést z obou směrů. Je tak jedno, na kterém konci začnete. Vybrané proutky srovnáme a zavážeme kouskem provázku (lze i rovnou udělat omotávku, ale u začátečníků nedoporučujeme ). 8 proutků si rozdělíme na poloviny (1-4 a 58). Do každé ruky 4. Krajní proutek z levé ruky (1) dáme vrchem mezi dva proutky (6 a 7), z pravé ruky a spodem vrátíme zpět na levou stranu (vpravo od proutku 4). Krajní proutek z pravé ruky (8) dáme vrchem mezi dva proutky (3 a 4), z levé ruky a spodem vrátíme zpět na pravou stranu (vlevo Zdroj: paja-trb.cz od proutku 5). Takto postupujeme po celou dobu pletení pomlázky. Před koncem proutků skončíme s pletením a proutky pevně svážeme provázkem. Pokud jsme omotávku neudělali na začátku, tak ještě doděláme. Tenké proutky prostrčíme mezi zapletené konce a omotáme. Tím je pomlázka hotová, teď ji stačí ozdobit nějakou mašlí a můžeme vyrazit.
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 3
MEDAILON Jméno: Mgr. Jana Zástěrová Narozeniny: 29. 11.
Svátek: 24. 5.
Znamení zvěrokruhu: Střelec R: „Učila jste se dobře na škole?“ JZ: „Učení mi šlo podle toho, kdo nás učil a jak mne daný předmět či látka bavila. Lepší to bylo v humanitních předmětech. Hodně mě zajímal dějepis a zeměpis.“ R: „Stal se Vám ve škole nějaký ten trapas?“ JZ: „Bývala jsem v zimě často nemocná a paní doktorka mojí mamce doporučila pobyt u moře. Dříve nebylo běžné omlouvat se z výuky kvůli dovolené, apod. Jen v případě nemoci. Paní doktorka mně však napsala omluvenku jako že jsem nemocná a poslala nás do Itálie a víte co se stalo? Potkala jsem se s třídní učitelkou v Benátkách na přepravní lodi. Samozřejmě jsem se k ní okamžitě hlásila, ani jsem si nevzpomněla z jakého důvodu vlastně chybím ve škole. Fascinovalo mě, jak to, že jsme se potkaly tak daleko od domova. Naštěstí vše proběhlo hladce – nezradila nás.“ R: „Chutná Vám ve školní jídelně?“ JZ: „Bohužel nemám čas chodit na oběd do školní jídelny.“
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 4
Význam jména Jana Jana pochází z hebrejštiny, kde יוחנןjóchanán znamená „Hospodin je milostivý“ nebo také „milostivý dar Hospodinův“. Od téhož jména pochází někdy samostatná forma Johana. Slavní jmenovci: Jana Brejchová (herečka), Jana Štefánková (modelka), Jana Bobošíková (novinářka, politička), Jana Kirschner (zpěvačka), a mnoho dalších … ZDROJ: wikipedia.cz R: „Chtěla jste být vždy učitelkou?“ JZ: „Již v první třídě jsem rozhlašovala, že budu učitelka. Uvažovala jsem také o pěvecké dráze, z té sešlo hlavně kvůli rodinnému životu. Potkala jsem dost učitelů, kteří jsou mi vzorem.“ R: „Máte nějaké sourozence?“ JZ: „Ano, mám dva starší sourozence – bratra a sestru.“ R: „Učíte výtvarnou výchovu. Jaká je Vaše oblíbená barva?“ JZ: „Během střední školy vedla barva modrá. Nyní již nemám tak vyhraněné priority. Zjistila jsem, že každá barva má své. Stále si však myslím, že se ke mně nejvíce hodí již zmiňovaná modrá. Je úžasné, že v přírodě můžeme najít všechny barvy.“ Týna Lukešová a Týna Šlocarová, VIII. třída
Statistika výskytu jména Jana V České republice má stejné křestní jméno 268 472 lidí, což jej řadí na 5. místo četnosti výskytu. Věkový průměr Jan je 47 let. V Liberci nalezneme 3 782 nositelek toho jména. ZDROJ: www.nasejmena.cz; údaje platné k 31. 12. 2013 Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 5
•
•
• • • • • •
…slovo velikonoce pochází ze spojení velká noc - tak se označovala noc, kdy Kristus vstal z mrtvých? …kdo sní na Zelený čtvrtek před východem slunce jidáše s medem, upevní prý své zdraví a je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. …jidáš je do spirály stočený váleček kynutého těsta, který symbolizuje provaz, na kterém se oběsil Jidáš, jenž podle biblického příběhu zapříčinil Kristovo zatčení a smrt? …čokoládová vajíčka se začala vyrábět v 19. století? …každý rok se vyrobí asi 90 milionů čokoládových zajíčků? …76 % lidí ukousne čokoládovému zajíčku nejprve uši, 5 % dává přednost nohám a 4 % ocásku? …nejdelší velikonoční pomlázka je dlouhá 699 cm a dokáže vyplatit až sedmnáct dívčích zadečků? …nejmenší velikonoční pomlázka měří jen 4,5 milimetrů? …největší velikonoční kraslice je vyrobená ze zápalek a na výrobu bylo použito 4 877 zápalek a 9 988 hlaviček sirek? Denča Doležalová, VIII. třída Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 6
Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Původně bylo jejich podstatou vítání přicházejícího jara a tím i nového období úrody. Tyto svátky, někdy také označovány jako svátky jara, se slavily různou formou. Již u před obdobím Krista slaví Židé tzv. svátek pascha. Ten je oslavou dne, kdy Hospodin ušetřil prvorozence v domech, které byly označeny krví beránka. Symbol beránka pak drží i dnešní křesťanské pojetí Velikonoc. Dnes jsou Velikonce spojené především s umučením a vzkříšením Ježíše Krista. Je to tak nejvýznamnější svátkem křesťanské církve. Jedná se o svátek pohyblivý, neboť není vždy ve stejném datu. Velikonoce se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku. Před samotnými svátky je tzv. postní období, které začíná na Popeleční středou. Ta letos vyšla na 5. března. Období končí pak Květnou nedělí, která zahajuje velikonoční týden. Ten je také označován jako Pašijový nebo nebo Velký. Více k tomuto týdnu naleznete na straně 11. Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátku „Seslání Ducha svatého“. Týna Jungwirtová, VIII. třída
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 7
Německo V Německu se vyrábějí slaměná hnízda, která rodiče schovávají v domě nebo na zahradách a schovávají do nich velikonoční zajíčky, vajíčka a jiné sladkosti. Ráno pak děti chodí a hledají onu nadílku. Dalším zvykem je tzv. velikonoční strom, který je ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi a dobrůtkami. Zdroj: zbynkuv.blog.cz
USA a Velká Británie Odtud pochází tradice velikonočního zajíčka, který schovává nadílku v zahradě a děti ji hledají. Děti ve školách vyrábějí zdobené velikonoční klobouky. K jídlu připravují šunku se zeleninou a brambory, v některých rodinách jehněčí. Pečou se buchty z kynutého těsta zdobené křížem (symbol ukřižování).
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 8
Řecko Bohoslužeb na se Velikonoce účastní téměř všichni Řekové. V týdnu před Velikonocemi Řekové v kostelech ozdobí hrob Krista, na Velký pátek se pak na vesnicích nese Kristova rakev. Vrcholem oslav je noční mše, která se koná na Bílou sobotu. Ještě v noci se jí polévka majiritsa, která je připravena z jehněčích vnitřností, tsurekia, což je mazanec se zapečenými obarvenými vejci, a další kulinářské speciality. Zdroj: iriny-tours.cz
Itálie: Jak už bývá v Itálii zvykem, Velikonoce pro Italy znamenají především jídlo. Tradičním pokrmem jsou preclíky, jejichž zkroucený tvar má představovat ruce při modlitbách. Oslava Velikonoc začíná už v lednu, a to karnevaly. Lidé nosí různé typy masek, například černé masky duchů a čarodějnic. Součástí karnevalů jsou pestré průvody, hudba, tanec a podobně. Zdroj: ihned.cz Symbolem karnevalu je obtloustlý muž, který znázorňuje hody. Naproti tomu je stará hubená žena, symbol půstu. Adéla Šepáková, VII. třída Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 9
Velikonoce jsou v České republice stejně jako v jiných zemích jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků a jejich oslava se nese především v tomto duchu.
Zdroj: idnes.cz
S Velikonocemi je spojeno velké množství tradic a zvyků, z nichž některé mají své kořeny až v dobách pohanských. Ve městech se v dnešní době dodržují už méně, avšak na vesnicích a v regionech se silnými folklórními tradicemi, například na Moravě, jsou stále velmi živé. Samotným velikonočním svátkům předchází svatý nebo také pašijový týden, který připomíná vrchol Ježíšova života – jeho smrt a vzkříšení. Jednotlivé dny ve svatém týdnu mají své zvláštní pojmenování – Modré pondělí, Šedé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Mezi tradiční zvyky spojené se svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“ – v tomto týdnu na Zelený čtvrtek se zvony rozezní naposledy a umlknou až do velikonoční neděle. Týna Lukešová, VIII. třída
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 10
Také se divíte, jak názvy těchto dnů vznikly? Proto tu pro vás máme vysvětlivky...
Modré pondělí V tento den se v kostelech na oltáři vyvěšuje modrá látka.
Šedé nebo žluté úterý Jako žluté je označován tento ten obdobně jako pondělí, a to z důvodu barvy látky na oltáři v kostelech. Označení „šedé“ se jistě dopátrat nepodařilo. Avšak domníváme se, že důvody můžou být dva. Prvním je, že se přibližuje Škaredá středa (někdy taky označována jako Černá). Druhým důvodem pak může být, že dříve měli tento lidé spojen s úklidem – vymetali a bílili světnice i chalupy. A tak podle barvy prachu, šedá.
Škaredá středa Ten den je spojen se zradou Jidáše. Je to den, kdy zradil Ježíše. Později se tento den spojil s vymetáním komínů a pečením tzv. jidášů. Traduje se, že na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce. Někteří dokonce tvrdí, že se budete škaredit po celý rok (nejen ve středu).
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 11
Zelený čtvrtek Nebo také Den poslední večeře Pána, při níž se Ježíš loučil s apoštoly. Dnes je tento spojen s tradicí zeleného pokrmu jako špenát, zelená polévka, sekané kopřivy, šťovík, bylinky atd. Kdo pozře zelené, bude zdraví a silný celý rok. Na Zelený čtvrtek musíte také časně vstát a omýt se rosou, pak již nebudete nemocní určitě. Pokud hospodyně zamete dům ještě před východem slunce a smetí odnese na křižovatku, nebude mít v domě blechy. V Orlických horách se také například házel do studny chléb s medem, aby v ní byla voda celý rok. Jedli se Jidáše s medem, které zaručovali zdraví. Hlas zvonů, které „odletěly do Říma“ (pozn. redakce: zvony utichly a rozezní se znovu v neděli), nahradila mládež s řehtačkami.
Velký pátek Den, kdy byl Ježíš Kristus ukřižován. Je to tak nejsmutnější den křesťanského roku. Během bohoslužeb v tento den nezní v kostelech varhany. Na Velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Jedná se o symboliku, neboť smytím nečistot, došlo i očistě duše a mohlo dojít Zdroj: wikipedia.org k jejímu vykoupení. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 12
pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat. Někteří lidé také věřili, že se v tento den otvírají skály a chodili k nim hledat poklady.
Bílá sobota Bílá je označována především podle oděvu těch, kteří byli v tento den křtěni. Je to den, který připomíná, jak Ježíš ležel v hrobě. Tzv. nový oheň symbolizující pálení Jidáše Zdroj: dltm.cz můžeme vidět před řadou kostelů. Večer pak začíná slavnost Zmrtvýchvstání Páně (svěcení vody a ohně, upálení velikonoční svíce). Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár.
Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle) Den vzkříšení Ježíše. Jedná se o největší křesťanský svátek v roce. Na Boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 13
posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka.
Velikonoční pondělí (Červené) Tento den již není součástí pašijového týdne. Je to lidový svátek, nikoliv církevní. Dříve byl tento den označován jako Červené pondělí. Většina kraslic se totiž obarvovala do červena. Chlapci na tento den chodí s pomlázkou ozdobenou pentlemi „vyšlehat“ děvčata. Pomlázka se plete z mladých zelených proutků. Symbolickým vyšleháním dochází k předání síly a plodnosti, dívka je „omlazena“. Dívky jako poděkování chlapce obdarovávají malovanými vejci, které představují znovuzrození života a jeho věčné trvání. Týna Lukešová, VIII. třída
Výsledky Šotkova kvízu z minulého čísla Zimní olympijské hry 1) C 7) C
VTIP
2) A 8) B
3) C 9) A
4) C 5) B 6) A 10) B 11) B
Křížovky OLYMPIÁDA
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 14
Velikonoční řidič je viditelně ve veselejší náladě a už ho zastavuje policejní hlídka. K autu přijde mladá policistka a spustí: „Tak si vystupte, pane řidiči, Co ta pomlázka za volantem?” „Jé, promiňte, slečno,” usmál se řidič, „já nevěděl, že chcete taky vyšupat...” Nesmělý mladík prozrazuje své plány ohledně jedné krásné slečny: „Před Vánoci ji vezmu na večeři a pak jí pošlu Valentýnku.” Kamarád na to: „A proč ji radši nejdeš zítra vyšlehat?” „Tak co sis letos o Velikonocích vykoledoval, Filípku?” zajímá se babička. Vnouček na to: „Pořádnej průšvih.” Týna Lukešová, VIII. třída
DALŠÍ ČÍSLO ŠOTKA VYCHÁZÍ JIŽ
21. KVĚTNA 2014. TĚŠIT SE MŮŽEŠ NA INFORMACE O PLÁNOVANÉM JARMARKU, DALŠÍ KVÍZY A MNOHO DALŠÍHO. Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 15
Školní časopis Šotek, ZŠ OSTAŠOV
Stránka 16