01_mh0608
24.6.2008 10:35
Stránka 1
REGIONÁLNÍ INFORMACE
ČERVEN 2008
HLAVNÍ TÉMA VYDÁNÍ DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
ZAOSTŘENO NA INTEGROVANOU DOPRAVU
Starostové ušetří za dopravu
Obchvaty proti hluku
4–5
Dálnice na Vídeň CO PRÁVĚ TEĎ DĚLÁTE PRO BUDOUCNOST DOPRAVNÍHO SPOJENÍ SVÉHO KRAJE S REPUBLIKOU, EVROPOU, SVĚTEM? Otázku mi kladete jen nûkolik hodin poté, co vláda âR rozhodla o tom, Ïe trasa rychlostní silnice R 52 spojující Brno s Vídní povede pfies Mikulov. Vítám toto rozhodnutí, protoÏe R 52 je pro nás nejdÛleÏitûj‰í dopravní stavba v kraji. Jde o prioritu s nadregionálním v˘znamem. Spojení Brna s Vídní totiÏ chybí jak ãeské, tak rakouské stranû. Vûfiím, Ïe se splní usnesení, podle kterého tato komunikace spojí jihomoravskou a rakouskou metropoli nejpozdûji v roce 2014. Jihomoravsk˘ kraj v této souvislosti pfiipravil vizualizaci této silnice. Jde nám o to, aby ‰lo o co nejvûrnûj‰í zobrazení a aby k nûmu mûlo pfiístup co nejvíce lidí. V modelu bude zakreslena vedle navrhované trasy R 52 je‰tû souãasná silnice z Pohofielic na Mikulov. Obyvatelé kraje tak budou moci posoudit správnost této trasy, kterou schválilo a doporuãilo na‰e zastupitelstvo. JMK dále patfií mezi subjekty, které spolupracují na projektu pfiestavby brnûnského Ïelezniãního uzlu EUROPOINT BRNO. Zde je spoleãn˘m cílem dal‰í zkvalitÀování regionální vefiejné dopravy. Skuteãn˘m fie‰ením dopravní situace v kraji je zde takzvaná rychlodráha, tedy propojení a starého a nového vlakového nádraÏí v Brnû. Vzdu‰nou branou do svûta je pro nበkraj mezinárodní leti‰tû v Brnû-Tufianech. Z pohledu kraje jako majitele je jeho rozvoj klíãov˘. Leti‰tû je hnacím motorem v‰ech snah o rozvoj investic a zv˘‰ení turistického ruchu – pro zahraniãní investory je totiÏ dobfie fungující leti‰tû jednou ze základních podmínek. Chceme proto, aby se z Brna létalo nejen do Lond˘na, Moskvy a Barcelony, ale i na dal‰í v˘znamná leti‰tû. Ing. STANISLAV JURÁNEK hejtman Jihomoravského kraje
Jak získat evropské peníze
6–7
8–9
Z Ostravy je blíž do světa Ostravské leti‰tû Leo‰e Janáãka propojí severomoravskou metropoli s celou Evropou Foto: archiv RR Moravskoslezsko
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ BYL CELÁ DESETILETÍ POVAŽOVÁN ZA OBLAST TĚŽKÉHO PRŮMYSLU – DOLŮ, HUTÍ, STROJÍREN. STÁLE PATŘÍ K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM PRŮMYSLOVÝM OBLASTEM NAŠÍ REPUBLIKY, ALE JEHO POTENCIÁL JE MNOHEM BOHATŠÍ A ROZMANITĚJŠÍ. NABÍZÍ NAPŘÍKLAD UNIKÁTNÍ PŘÍLĚŽITOSTI PRO INVESTICE V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU ČI INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH.
Nepopiratelná je i fiada dÛvodÛ, pro které bude stále víc stát zato v regionu na severov˘chodû Ïít, nebo jej alespoÀ nav‰tívit. Kraj nabízí pfiírodní krásy, lázeÀská centra i sportovní záÏitky. Hory, lesy, pfiírodní rezervace s vodními plochami a dal‰í pozvánky k aktivnímu trávení volného ãasu pfiilákaly vloni tolik turistÛ, Ïe se severní Morava a Slezsko staly po Praze a jiÏní Moravû na‰í tfietí nejnav‰tûvovanûj‰í oblastí. Za letitou bolest zdej‰ího kraje b˘vá v‰ak povaÏováno dopravní spojení, pocit odfiíznutosti od dÛleÏit˘ch komunikací. Ostrava jako tfietí nejvût‰í mûsto v âeské republice zÛstávala bez kvalitního dálniãního napojení na dÛleÏité tepny nejen do Brna a Prahy, ale i do sousedního Slovenska a Polska. V‰e se v‰ak postupnû mûní a vyvíjí. Je zfiejmé, Ïe severní Morava a Slezsko potfiebují na zlep‰ení dopravní infrastruk-
tury miliardové investice. Kraj spravuje 2700 kilometrÛ silnic druh˘ch a tfietích tfiíd, celá tfietina z nich vyÏaduje rychlou opravu. Proto je doprava také prioritou pro ãerpání penûz z pokladnice Evropské unie. V˘znamn˘m dopravním uzlem je i leti‰tû Leo‰e Janáãka, které spojí Ostravu a cel˘ kraj s evropsk˘mi metropolemi. „Na leti‰tû máme v rámci Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko (2007–2013) vyãlenûno 2,4 miliard korun,“ udává fieditel úfiadu Regionání rady regionu soudrÏnosti Moravskoslezsko David Sventek. V loÀském roce byla otevfiena první ãást dálnice D47, a to na území Ostravy. Pfiib˘vají dal‰í úseky tak, aby celá dálnice mohla b˘t v provozu od roku 2009. V kvûtnu vyjela první auta po dvanáctikilometrové trase z Bílovce do Ostravy. Souãástí nové spojnice je i sedmnáct mostÛ. Okolní lázeÀská mûsta chrání pfied dopravní záteÏí dálniãní tunel Klimkovice se
ZLÍN: Mezinárodní týmy hledají i lék na rakovinu
BRNO: Na Autotecu zaujaly ekologické novinky
V novû otevfieném vûdecko-technickém parku získala Univerzita Tomá‰e Bati ve Zlínû moderní a nadstandardnû vybavené zázemí o rozloze 5 600 m2. V˘stavba parku stála univerzitu témûfi dvû stû miliónÛ korun. Vût‰í ãást tûchto prostfiedkÛ pokryje dotace 142 milióny korun od EU. V mezinárodním t˘mu zamûfieném na hadice, katetry a cévky pro zdravotnictví pracuje (na fotografii zleva) ing. TomበSedlá‰ek, Ph.D., Msc. Khongorzul Boldbaatar, ing. Oyunchimeng Zandraa, Pd.D. (obû Mongolsko) a ing. Martina Polá‰ková. Dal‰í z mezinárodních t˘mÛ se zamûfiuje na medicínské hybridní nanokompozity, které se dají vyuÏít v léãbû nádorov˘ch onemocnûní. (tk)
Dvanáct˘ roãník Mezinárodního veletrhu uÏitkov˘ch vozidel, dílÛ a servisní techniky Autotec 2008 se konal vzápûtí po zahájení oslav historick˘ch v˘roãí brnûnského v˘stavnictví. Od poãátku je spjato s automobilov˘m prÛmyslem. První mezinárodní motoristick˘ autosalon se totiÏ v Brnû pfiedstavil jiÏ v roce 1928. Dnes se âeská republika fiadí svou roãní produkcí automobilÛ na poãet obyvatel na pfiední svûtovou pozici. Díky tomu se tû‰il i poslední Autotec velkému zájmu vystavovatelÛ. Odborná vefiejnost i náv‰tûvníci se letos seznámili s vozy na hybridní
Foto: Roman Verner
pohon. Hlavním tématem Autotecu byla zejména bezpeãnost silniãní dopravy. Na mezinárodní konferenci Brnosafety 2008 se hovofiilo o provenci v silniãní dopravû, o chování úãastníkÛ silniãního provozu i o nov˘ch technologiích. Na pfiedná‰kovou ãást navázala konference, pfii které si analytici vymûÀovali zku‰enosti s neobvykl˘mi dopravními nehodami. Na konferenci Autosympo 2008 diskutovali odborníci o ekologii v mûstské hromadné dopravû. Podtitul jednání znûl nadûjnû: âistá budoucnost mûstské dopravy na (tk) dosah ruky.
dvûma samostatn˘mi tubusy. Investorem stavby je ¤editelství silnic a dálnic âR, finanãní prostfiedky poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. „V˘znam dálnice je pro dynamicky se rozvíjející kraj zcela zásadní,“ fiíká námûstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Pavol Luk‰a. „Dojde k jeho plnohodnotnému napojení na celostátní dálniãní síÈ, coÏ bude po letech ãekání znamenat praktickou integraci na‰eho kraje v rámci republiky.“ Nová dálnice bude pro region souãasnû i cestou do svûta. „Propojení D47 s polskou dálniãní sítí prostfiednictvím dálnice A1 v roce 2010 bude pro kraj znamenat dal‰í v˘znamn˘ krok k jeho integraci v rámci prostoru Evropské unie,“ dodává Pavol Luk‰a. „To v‰e dále nepochybnû pfiispûje k dal‰ímu rozvoji kraje a posílení jeho hospodáfiské a kulturní pozice.“ TaÈána Kuxová
MIKULČICE: Lávka propojí Moravu a Slovensko Pokud dnes chtûjí turisté vidût jak archeologické nalezi‰tû v moravsk˘ch Mikulãicích, tak ve slovensk˘ch Kopãanech, nezb˘vá neÏ volit sedmikilometrovou zajíÏìku mûstem Hodonín. Tak daleko je nebliωí most pfies fieku Moravu. Za dva roky by mûla obû v˘znamné archeologické lokality Velké Moravy propojit lávka pfies fieku pfiímo v archeologickém parku Mikulãice-Kopãany. Jihomorav‰tí radní jiÏ schválili první dotaci na její stavbu. Kraj pfiipravil tento projekt ve spolupráci s hlavním pfieshraniãním partnerem Trnavsk˘m samosprávn˘m krajem. Dal‰ími partnery jsou
obce Mikulãice a Kopãany. Celkov˘ rozpoãet projektu ãiní 9 678 475 Kã. Lávka by mûla b˘t otevfiena na konci roku 2010. Nová mostní konstrukce po dlouhé dobû spojí území, které bylo jedním z center Velké Moravy. Hradi‰tû Valy v Mikulãicích je povaÏováno za pÛsobi‰tû vûrozvûstÛ Cyrila a Metodûje. Památkáfii nyní usilují o to, aby se park Mikulãice-Kopãany dostal na seznam kulturního dûdictví UNESCO. „Oãekáváme buì v prÛbûhu leto‰ního podzimu, nebo na jafie pfií‰tího roku pfiíjezd expertní skupiny,“ uvedl radní JMK Jan Letocha. (tk)
02_mh0608
24.6.2008 11:07
Stránka 1
ČERVEN 2008 TÉMA KRAJŮ CO PRÁVĚ TEĎ DĚLÁTE PRO BUDOUCNOST DOPRAVNÍHO SPOJENÍ SVÉHO KRAJE S REPUBLIKOU, EVROPOU, SVĚTEM? Vedeme mohutnou ofenzivu ve vztahu k v˘stavbû dálniãní a rychlostní dopravní infrastruktury. Na na‰em území se intenzivnû buduje dálnice D1, právû zahajujeme její dal‰í úsek z KromûfiíÏe do ¤íkovic, úseky od Vy‰kova do KromûfiíÏe budeme zase otevírat na podzim. Ve stejnou dobu také zahájíme budování rychlostní komunikace R49 z Hulína do Fry‰táku a dále ke krajskému mûstu Zlín i rychlostní komunikace R 55 z Hulína do Otrokovic. ZároveÀ vedeme také jednání o vyuÏívání leti‰tû v Pfierovû Bochofii pro smí‰en˘, tedy i civilní provoz. To v‰e jsou aktivity, které Zlínsk˘ kraj napojí na dopravní koridory v Evropû a v˘raznû zv˘‰í na‰i konkurenceschopnost.“ LIBOR LUKÁ· hejtman Zlínského kraje Právû nyní intenzivnû pfiedkládáme a pfiipravujeme projekty do Regionálního operaãního programu, abychom právû na zlep‰ení infrastruktury získali co moÏná nevíce evropsk˘ch penûz. Vûfiím, Ïe na krajské silnice Vysoãiny získáme v plánovacím období 2007 aÏ 2015 okolo ãtyfi miliard korun. Dal‰ím velk˘m úkolem je dosaÏení dohody s ministerstvem dopravy. Je nezbytné, aby ¤editelství silnic a dálnic udûlalo v‰e pro zv˘‰ení bezpeãnosti jízdy na dálnici D1 a rovnûÏ za nezbytné povaÏuji investice do státních silnic v kraji Vysoãina. Zejména mám na mysli tzv. „Císafiskou cestu“ – silnici I/38, která je nejkrat‰ím spojením mezi Prahou a samozfiejmû i dal‰í silnice první tfiídy. Z hlediska koncepãních projektÛ probíhají velmi intenzivnû práce na Zásadách územního rozvoje kraje Vysoãina, jejichÏ nedílnou souãástí bude i návrh koncepãního fie‰ení dopravy vãetnû vyuÏití dopravy dráÏní. RNDr. MILO· VYSTRâIL hejtman kraje Vysoãina SnaÏíme se hlavnû o dokonãení a napojení dálnice D47 a na ni navazujících silnic. Pro letecké spojení s Evropou a svûtem je pro nás dÛleÏité rozlétání nov˘ch destinací a dal‰í postupné technické vylep‰ování leti‰tû. EVÎEN TO·ENOVSK¯ hejtman Moravskoslezského kraje Jen v posledních dvou letech Olomouck˘ kraj z vlastního rozpoãtu i s pomocí evropsk˘ch penûz opravil 42 úsekÛ cest a mostÛ na silnicích II. a III. tfiídy, které má ve své kompetenci, v celkovém objemu pfies 2 miliardy korun. S hejtmany Královehradeckého a Pardubického kraje se nám podafiilo urychlit pfiípravy na v˘stavbu rychlostní komunikace R35 jako alternativního spojení Moravy s âechami. Na stavbu rychlostních Ïelezniãních koridorÛ Pfierov – Bfieclav, Olomouc – Pfierov a âervenka – Zábfieh jsme v kraji navázali investicemi do dopravní infrastruktury. Kraj podpofiil 10 milióny korun pfiestavbu pfiednádraÏního prostoru v Zábfiehu, kter˘ je svého druhu branou do JeseníkÛ. Ambicí propojit Olomouck˘ kraj s Evropou i svûtem je projekt vybudování regionálního leti‰tû se smí‰en˘m vojensko-civilním provozem v Pfierovû. Po nûkolikaletém jednání s vládou a ministerstvem obrany se nám podafiilo leti‰tû pro region zachovat a na jednom z posledních jednání rady kraje jsme uÏ uvolnili prvních 20 miliónÛ korun zejména na opravu vzletové a pfiistávací dráhy. RNDr. IVAN KOSATÍK hejtman Olomouckého kraje
STRANA 2
C E S T A M I M O R AV Y , C E S T A M I S V Ě T A
NOŠOVICE: Automobilka přináší změny
KOREJSKÁ AUTOMOBILKA HYUNDAI MÁ ZCELA ZJEVNĚ OBROVSKÝ VLIV NA DĚNÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI. PŘÍCHOD VÝZNAMNÉHO ZAHRANIČNÍHO INVESTORA JE SPOJOVÁN S POZITIVNÍM EKONOMICKÝM VÝVOJEM. Souãasnû v‰ak s sebou stavba prÛmyslové zóny pfiiná‰í znaãné dopravní komplikace. Za nejvût‰í problém b˘vají oznaãovány prÛtahy mûsty Fr˘dek-Místek a Tfiinec. Dosud po nich jezdí ve dne v noci stovky nákladních automobilÛ a fie‰ení v podobû obchvatÛ je zlouhavé. Kraj ve spolupráci s místní samosprávou nejvíce zatíÏen˘ch mûst hledá optimální dopravní fie‰ení. Mnohá jednání s vládou a investorem v‰ak smûfiují spí‰e do sfér vy‰‰í diplomacie. Tak se napfiíklad podafiilo upozrnit Prahu na to, co místní obyvatele skuteãnû trápí a prosadit nûkteré dodatky t˘kající se ob-
chvatÛ alespoÀ do pfiílohy vládního usnesení o v˘stavbû no‰ovické prÛmyslové zóny. O prÛmyslové zónû a jejím vlivu na situaci v kraji z hlediska dopravní infrastruktury námûstek hejmana pro ekonomick˘ rozvoj Pavel Drobil prohla‰uje: „JiÏ dnes mÛÏeme fiíci, Ïe díky spoleãnosti Hyundai se stavba nûkter˘ch komunikací v kraji urychlila, coÏ je velmi pozitivní a bezesporu to pfiinese ekonomick˘ rozvoj. Na druhou stranu novinky takového rozsahu, jako je pfiíchod velké automobilky, pfiiná‰ejí i negativa. To se t˘ká krajské infrastruktury zejména smûrem na Slovensko. Nicmémû i tento problém je fie‰en velmi intenzivnû.“ Velkou úlevu od dopravní záteÏe pfiinese dokonãení v˘stavby silnice I/11. Její trasa vede z Hradce Králové pfies ·umperk, Bruntál, Opavu, Ostravu, âesk˘ Tû‰ín a Tfiinec aÏ na státní hranici se Slovenskem. Tvofií dÛleÏitou silniãní tepnu Moravskoslezského kraje. Díky vût‰í kapacitû, kterou v úseku mezi Opavou a hranicí zajistí provoz ve ãtyfiech silniãních pruzích, v˘znamnû odlehãí regionu od dopravní záteÏe. Dokonãení silnice I/11 se místní obyvatelé doãkají do pûti let. Nejdfiíve v roce 2012 by mûl b˘t hotov˘ obchvat Tfiince. Nedalek˘ Jablunkov má náskok. Jeho obchvat se bude otvírat uÏ letos na podzim. Stavûl se od roku 2006, mûfií 5,17 kilometrÛ a jeho souãástí se
stalo jedenáct mostÛ, v˘stavba protihlukovách stûn a pfieloÏka místních komunikací. Jen v leto‰ním roce bylo na stavbu vyãlenûno 312 miliónÛ korun (pfiibliÏnû tfietina celkové ãástky). Z toho je 210 miliónÛ z evropsk˘ch penûz (operaãní program Doprava) a 90 miliónÛ z úvûrÛ. „To nebude kámen, ale skála, co nám spadne ze srdce,“ vyjádfiil se k netrpûlivû oãekávanému otevfiení objízdné trasy starosta Jablunkova Petr Sagitarius.
AUTOMOBILKA BUDE MÍT POZITIVNÍ VLIV NA ZAMĚSTNANOST Samostatnou kapitolou v˘stavby prÛmyslové zóny No‰ovice jsou dosavadní a plánované investice Moravskoslezského kraje. „Není to jednoduchá záleÏitost,“ podot˘ká Pavel Drobil. „Pfiedev‰ím musíme rozli‰it financování na dvû kapitoly. První z nich se t˘ká státního financování. Ta druhá je pro nás dÛleÏitûj‰í, protoÏe se na ní podílí kraj samostatnû ze svého rozpoãtu. Bûhem let 2005 aÏ 2010 ãiní krajsk˘ podíl celkem 323,501 miliónÛ korun.“ Automobilka Hyundai uÏ z vnûj‰ího pohledu vypadá témûfi hotová. Má dokonãené v‰echny v˘robní haly a nyní je vybavuje technologiemi. „Dokonãují se ãásti obvodov˘ch plá‰ÈÛ, svrchní plá‰tû stfiech, asfaltují se
komunikace, staví se parkovi‰tû a pokraãuje se se stavbou plotu,“ upfiesÀuje mluvãí automobilky Petr Vanûk. K úplnému dokonãení chybí je‰tû kanceláfiské budovy, v˘robní haly subdodavatelsk˘ch forem, nákladové nádraÏí a manipulaãní plocha pro kontejnery a nakládku automobilÛ. Na pfielomu záfií a fiíjna by se v nov˘ch halách mûl rozjet zku‰ební provoz. Zahájení sériové v˘roby se posunuje na zaãátek pfií‰tího roku, nejspí‰ na pfielom mûsícÛ ledna a února. Slavnostní zahajovací ceremoniál se pak plánuje aÏ na bfiezen ãi duben 2009. V souãasné dobû továrna jiÏ zamûstnává 790 lidí, z toho je 760 z âeska. Ve své databázi registruje 5500 dal‰ích zájemcÛ o práci. Letos chce pfiijmout 1500 zamûstnancÛ, do roku 2011 by mûla podle údajÛ tiskového mluvãího zamûstnávat pfiibliÏnû 3400 lidí. PrÛmyslová zóna tedy situaci v kraji z hlediska zamûstnaností v˘znamnû ovlivní. „Pfii ohlá‰ení investice v na‰em kraji,“ vzpomíná Pavel Drobil, „bylo krajské politické reprezentaci jasné, Ïe v˘stavba automobilky Hyundai v No‰ovicích bude mít pozitivní vliv na v˘voj zamûstnanosti v regionu. Kromû pfiím˘ch pracovních míst, které spoleãnost vytvofií, musíme pfiipoãíst i subdodavatelské spoleãnosti, které zamûstnají dal‰ích deset tisíc pracovníkÛ.“ (tk)
LAA AN DER THAYA: Morava je blíž Na prezentaci jihomoravsk˘ch firem na veletrhu v Laa má od poãátku velkou osobní zásluhu starosta mûsta ing. Manfred Fass (vlevo). Foto: archiv RPC
Příští vydání září 08 vychází 1. 9. 2008 Z příštího čísla vybíráme… ZAMĚŘÍME SE NA STROJÍRENSTVÍ A INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE.
• Rozvoj strojírenského průmyslu na Moravě • Nedostatek zaměstnanců ve strojírenském průmyslu brzdí jeho vývoj • Telekomunikace a IT ve službách měst a obcí • Přehled vhodného software pro malé a střední obce VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail:
[email protected], www.jmha.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, e-mail:
[email protected]
PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKATELE ZE VŠECH OBORŮ PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI PŘPRAVILA JIHOMORAVSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA VE SPOLUPRÁCI S WIRTSCHAFTSKAMMER NIEDEROSTERREICH ÚČAST NA TRADIČNÍM KVĚTNOVÉM VELETRHU V RAKOUSKÉM MĚSTĚ LAA AN DER THAYA. Veletrh v Laa se koná kaÏdoroãnû vÏdy v dobû historick˘ch v˘roãních trhÛ pod zá‰titou zemského hejtmana a je v˘znamn˘m místem pro setkání
pfiedstavitelÛ mûst, obcí a státní správy a také pfiíleÏitostí k navázání nov˘ch kontaktÛ. Leto‰ní roãník veletrhu byl oznaãen˘ jubilejní tfiicítkou. Pro Jihomoravskou hospodáfiskou komoru mûla úãast, kterou si nenechali od roku 1992 ani jednou ujít, pofiadové ãíslo ‰estnáct. Garantem prezentace jihomoravsk˘ch firem se opût stalo Rakouské podnikatelské centrum. Pomáhá men‰ím firmám, ale i pfiedstavitelÛm obcím ãi ‰kol, aby se na veletrhu v Laa pfiedstavili v rámci souhrnné expozice. Pfii leto‰ním roãníku se RPC zamûfiilo zajména na prezentaci a média. „Jedinou konstantou dne‰ní doby je zmûna,“ prohlásil pfii zahájaní veletrhÛ okresní hejtman Mistelbadu dr. Gerhard Schütt. „Nedávno jsem nav‰tívil v˘stavbu dálnice vedoucí na Moravu, která po dokonãení spojí VídeÀ s Brnem. Vidûl jsem, Ïe se v regionech kolem v‰echno
mûní. A nejen zde, v Rakousku. Také v jihomoravském regionu – v‰ude jsem vidûl zmûnu, promûnu k lep‰í komunikaci mezi regiony.“
PRIORITOU JE KOMUNIKACE MEZI REGIONY Díky pfieshraniãní spolupráci se regiony v Rakousku, na Moravû i na Slovensku stále více sbliÏují a dostávají nové impulsy. „Prioritou,“ zdÛrazÀuje hejtman Mistelbadu, je lep‰í a rychlej‰í komunikace mezi regiony.“ K tomu, aby zmûny nepostupovaly rychleji, neÏ pro nû nastane prav˘ ãas, v‰ak hejtman doplÀuje pfiirovnání z oblasti sportu: „KdyÏ nûkdo jede pfiíli‰ rychle, mÛÏe dostat smyk nebo dokonce nabourat,“ dodává Gerhard Schütt. (tk)
REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá gsm: 774 112 671, e-mail:
[email protected] vydání připravila: Mgr. Taťána Kuxová e-mail:
[email protected] spolupráce: Martin Wokoun e-mail:
[email protected] INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247, gsm: 774 112 643, e-mail:
[email protected], Alena Štepánková, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail:
[email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139, e-mail:
[email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, www.litera.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141
03_mh0608
23.6.2008 17:01
Stránka 1
ČERVEN 2008
Dálnice Brno – Vídeň: přes Mikulov i Břeclav VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY KONEČNĚ I PŘES PROTESTY EKOLOGŮ ROZHODLA, ŽE DÁLNICE Z BRNA DO VÍDNĚ POVEDE PŘES MIKULOV. PENÍZE CHCE POSLAT TAKÉ NA STAVBU ČTYŘPROUDÉ SILNICE Z BŘECLAVI DO RAKOUSKA. âeská vláda rozhodla o dálnici z Brna na VídeÀ. Rozhodnutí padlo i pfiesto, Ïe za stolem sedûli ãtyfii odpÛrci varianty pfies Novoml˘nské nádrÏe a Pálavu: ministfii ze Strany zelen˘ch. Ti v‰ak zvedli roku jen proto, Ïe usnesení obsahuje vûtu o posou-
STRANA 3
C E S T A M I M O R AV Y , C E S T A M I S V Ě T A
s ohledem na nutnost dokonãení odpovídajícího propojení Brna s hlavním mûstem Rakouska,“ uvedl ¤ebíãek. Pûtadvacetikilometrov˘ úsek by se mûl zaãít stavût za dva roky. Je‰tû pfied dvûma lety ale politici odhadovali, Ïe dálnice Brno – VídeÀ bude hotová v roce 2009. UÏ pfií‰tí rok pfiestfiihnou rakou‰tí politici pásku dvacet kilometrÛ pfied ãesk˘mi hranicemi u mûsta Mistelbach. K ãesk˘m hranicím dorazí v roce 2013. Ze ãtyfiproudé dálnice tak budou dva roky sjíÏdût fiidiãi do dvou pruhÛ. âeská republika chce totiÏ dálnici otevfiít nejdfiíve v roce 2015. Pokud by ministerstvo financí pfiece jen uvolnilo peníze pro oba smûry, mohli by si fiidiãi vybrat dvû cesty na VídeÀ. Jednu pfies Mikulov, druhou pfies Bfieclav. Zatím
e-vize
nost spolufinancování se soukrom˘mi firmami,“ fiekl ¤ebíãek. Právû PPP projekt na v˘stavbu dálnice A5 vyuÏili i Raku‰ané. Rakouská ãást dálnice bude stát pfies jedenáct miliard korun. Kromû penûz z Evropské unie tam stát vyjednal i pfiíspûvek od soukrom˘ch stavebních firem. Ty totiÏ za slevu pfii stavbû dostaly smlouvy na více neÏ tfiicetiletou údrÏbu silnice.
Konferenční program určený pro státní správu a samosprávu
6.–7. 10. 2008
pondělí
ŠANCE PRO FIRMY
úterý
Brno - Výstaviště
Zelení, ktefií argumentovali pfii vyjednávání také tím, Ïe rychlostní silnice R52 pfies Bfieclav bude levnûj‰í, nakonec vybojovali dvakrát tak draωí fie‰ení. Pûtadvacetikilo-
DÁLNICE NA VÍDEŇ PŘES MIKULOV Zahájení stavby: březen 2010 • Dokončení: leden 2015 Cena: 10 miliard korun • Investor: Ředitelství silnic a dálnic RAKOUSKÁ DÁLNICE A5 Příští rok dokončí Rakušané úsek do Mistelbachu. Dalších dvacet kilometrů k hranicím dokončí do roku 2013. Dálnici financují společně se soukromými firmami. Ty získávají koncese na údržbu silnic až na třicet let. SILNICE R52 BRNO – POHOŘELICE už je postavená. Měří dvacet kilometrů. K hranicím chybí postavit pětadvacet kilometrů dálnice. Vzdálenost Brno – Vídeň bude měřit 132 kilometrů. Z BRNA DO BŘECLAVI je už vybudována dálnice D2 směrem na Bratislavu. Měří 48 kilometrů. Ředitelství silnic a dálnic dokončí téměř sedmnáct kilometrů rychlostní silnice R55. Trasa Brno – Břeclav Vídeň bude měřit 141 kilometrů Podle propočtů ministerstva takové řešení bude stát téměř 26 miliard korun. Zatím ale počítá pouze s postavením krátkého sedmnáctikilometrového úseku. A ten by měl stát deset miliard korun. Prodloužení R55 mezi Břeclaví a Otrokovicemi není v plánu. zení odklonu kamionÛ pfies Bfieclav. Jejich dovûtek ale stále visí ve vzduchu.
KOMPROMIS BEZ ZÁRUKY „Vláda rozhodla, Ïe souhlasí s obûma variantami," oznámil kompromis premiér Mirek Topolánek. Ministr dopravy Ale‰ ¤ebíãek ale upozornil na to, Ïe prioritní je prodlouÏení R52. Tedy trasy pfies Mikulov. „V˘stavba rychlostní silnice R52 je prioritou
ale nejsou peníze ani na jednu z nich. Operaãní program doprava schválen˘ Evropskou komisí sice s dálnicí pfies Mikulov za témûfi deset miliard korun poãítá, ministerstvo dopravy v‰ak chce zaãít stavût do bfiezna 2010. Peníze z Bruselu musí vláda vyãerpat do roku 2013, dokonãení stavby ale bude zfiejmû aÏ o dva roky pozdûji. A to mÛÏe pfiíspûvek z evropské pokladny ohrozit. Pokud by se podafiilo podmínky splnit, mÛÏe âesko získat z Bruselu aÏ 85 % penûz. „Finanãní otázku musíme je‰tû vyfie‰it. Nevyluãujeme ani moÏ-
metrov˘ úsek Pohofielice – IvaÀ – Perná – Mikulov bude totiÏ stát necel˘ch deset miliard korun. Stejnou ãástku chce stát uvolnit na vybudování pfiípojky R55 z Bfieclavi do Rakouska. Po ní by mûly jezdit pfiedev‰ím kamiony. Radní JMK Anna Procházková, která má na starosti územní plánování, ale takové fie‰ení povaÏuje za nereálné. „Situace kolem ní není vyjasnûná. Musel by se zmûnit územní plán a navíc by s ním musela souhlasit i rakouská strana,“ poznamenala Procházková.
18. mezinárodní veletrh informačních a komunikačních řešení pro rozvoj podnikání
6.–9. 10. 2008 BRNO - VÝSTAVIŠTĚ
www.invex.cz
Veronika Hrdá N Á Š
T I P
P R O
V A Š I
F I R M U
Jak efektivní jsou vaši zaměstnanci? OptistaMod napoví NEDOSTATEK KVALITNÍCH PRACOVNÍKŮ JE DLOUHODOBÝ PROBLÉM VĚTŠINY FIREM. OdborníkÛ, zvlá‰tû v technick˘ch oblastech, není dost, a tak pfii shánûní nov˘ch pracovních sil firmy ãasto pfietahují zamûstnance od konkurence. Dal‰í moÏností je hledat budoucí zamûstnance jiÏ na ‰kolách a motivovat je od zaãátku studia. To v‰e samozfiejmû stojí spoustu ãasu a penûz. Moderní softwarové nástroje se neustále vyvíjejí a objevují se v nich dal‰í funkce, které by mûly uÏivatelÛm ulehãit práci a zv˘‰it jejich efektivitu. Nároky na zamûstnance samozfiejmû rostou, zvládnutí potfiebn˘ch
programÛ zabere spoustu ãasu. Pro zamûstnavatele to znamená nákladná ‰kolení, která jeho zamûstnancÛm umoÏní drÏet krok s nov˘mi funkcemi. Z desítek aÏ tisícovek funkcí, které programy nabízejí, se ve skuteãnosti vyuÏívá jen mal˘ zlomek. Jak ale zjistit, nakolik efektivnû zamûstnanci vyuÏívají drahé softwarové nástroje? Na trhu je dostatek nástrojÛ pro sledování toho, jak zamûstnanci vyuÏívají pracovní dobu. Tyto programy sledují, zda sekretáfiky opravdu pracují ve Wordu a Outlooku místo hraní karet a ãtení si webov˘ch serverÛ. A zda projektanti vût‰inu pracovní doby stráví nad AutoCADem. Podobn˘mi nástroji v‰ak nelze zjistit, zda je dan˘ nástroj vyuÏíván efektivnû a jestli bylo opravdu potfieba
nad dan˘m v˘kresem strávit 20 hodin, anebo to ‰lo s vyuÏitím pokroãil˘ch funkcí AutoCADu zvládnout rychleji. Ov‰em i efektivitu vyuÏívání software lze zmûfiit. SlouÏí k tomu novinka z v˘vojov˘ch laboratofií brnûnské firmy B&M InterNets – nástroj OptistaMod. Ten hodnotí efektivitu vyuÏívání programÛ. Základem pro toto hodnocení je sledování reálného vyuÏívání programu uÏivatelem a jeho porovnání s modelem optimálního vyuÏití. Na základû v˘stupÛ z OptistaMod lze naplánovat pro zamûstnance ‰kolení v pouÏívání software a zvy‰ovat tak efektivitu jejich práce. Smyslem vyuÏívání nástroje OptistaMod je dokonalé vyuÏití potenciálu stávajících odborníkÛ ve firmû. Pfiíjemn˘m vedlej‰ím pfiínosem je zji‰tûní nedostatku ãi
nadbytku licencí jednotliv˘ch programÛ. OptistaMod umoÏÀuje firmám ohodnocení efektivnosti pouÏívání jednotliv˘ch softwarov˘ch nástrojÛ, aÈ jiÏ pouÏívan˘ch ãi plánovan˘ch. Managementu umoÏní identifikovat zpÛsob vyuÏívání rÛzn˘ch softwarov˘ch nástrojÛ. Automatická anal˘za provede srovnání se ‰ablonami optimálního vyuÏití pro jednotlivé programy. Na základû v˘sledkÛ anal˘zy je moÏné posoudit potfiebnost licencí software, ale hlavnû organizovat potfiebné vzdûlávání pracovníkÛ. To nebude plánováno obecnû, ale bude zacíleno na problémy odhalené anal˘zou. Mezi základní funkce OptistaMod patfií monitorování právû spu‰tûn˘ch programÛ a také práce uÏivatele s programy. OptistaMod
prÛbûÏnû analyzuje vyuÏívání jednotliv˘ch funkcí programÛ, po del‰ím ãasovém úseku lze provést vyhodnocení. Graficky je znázornûno vyuÏívání programÛ, upozornûno na nesrovnalosti s modelem optimálního vyuÏívání funkcí. Nástroj OptistaMod samozfiejmû chrání osobní údaje pracovníkÛ (nesleduje vepisovan˘ text ani hesla) a sledování je otevfiené. Jeho cílem je zv˘‰ení efektivity práce se softwarem a pfiínos pro v‰echny, nikoli skryté ‰pehování vlastních zamûstnancÛ. Pro úspû‰né nasazení OptistaMod ve firmû jsou potfiebné takzvané ‰ablony. Ty se vztahují k dané aplikaci a prezentují srovnávací model optimálního vyuÏívání. ·ablonu lze nastavit na vyhodnocení konkrétních funkcí, které jsou definovány zákazníkem. Kromû programovû specific-
k˘ch je k dispozici také základní ‰ablona. Ta sleduje spou‰tûní a vyuÏívání jednotliv˘ch programÛ. Sledovat lze jednotlivé uÏivatele ãi poãítaãe. Pfiíkladem ‰ablony pro sledování efektivity vyuÏívání programÛ je ‰ablona pro textov˘ editor MS Word. Sledují se práce s opravami textu (efektivní je pouÏití sledování zmûn místo zabarvování zmûnûného textu), detekuje se pouÏívání stylu (styly zrychlují práci s textem), pouÏívání funkce hromadné po‰ty a dal‰í záleÏitosti, jako je tfieba opakování mezer nebo tabulátorÛ bezprostfiednû po sobû (optimální je pouÏití tabulátorÛ místo opakované mezery). V˘sledkem je pak hodnocení, které urãí efektivitu pouÏívání textového editoru. Více informací na www.bmi.cz Martin Wokoun
04_mh0608
23.6.2008 15:25
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 4
I N T E G R O VA N Á D O P R AVA
Integrovaná jízda celou Moravou
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY (IDS) ZAJIŠŤUJÍ DOPRAVNÍ OBSLUHU URČITÉHO ÚZEMÍ PROSTŘEDNICTVÍM VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY. PROČ DOSTÁVAJÍ V POSLEDNÍ DOBĚ ZELENOU? PRUDKÝ NÁRŮST INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVY PŘINESL TOLIK NEGATIV, ŽE SE PODPORA HROMADNÝCH PROSTŘEDKŮ STÁVÁ NEJEN ALTERNATIVOU, ALE I EKOLOGICKOU NEZBYTNOSTÍ.
Vlaky, autobusy a tramvaje. Trojhvûzdí stálic integrované dopravy. Foto: archiv Kordis
Model je v˘hodn˘ i pro mûsta a obce, protoÏe ‰etfií finanãní prostfiedky, které do vefiejné dopravy vkládají. Integrace zahrnuje více druhÛ dopravy (mûstskou, regionální, Ïelezniãní). Díky koordinaci se omezují soubûhy spojÛ a jednotlivé dopravní prostfiedky jsou lépe vyuÏity. Lidé také u‰etfií a mají lep‰í pfiehled, protoÏe mohou v rámci uceleného systému cestovat podle jednotn˘ch pfiepravních a tarifních podmínek. Nûkteré oblasti mají IDS jiÏ fiadu let. V Praze a okolí se jezdí integrovanû jiÏ od roku 1992. Jinde se doprava zaãala
integrovat pomûrnû nedávno a seystémy se postupnû rozvíjejí. Na Moravû má nejdel‰í tradici Ostravsk˘ dopravní integrovan˘ systém, kter˘ zaãal vznikat roku 1997. Od roku 2004 se datují poãátky Jihomoravského IDS, kter˘ raketovû roz‰ifiuje svou pÛsobnost a do dvou let by mûl pokr˘vat jiÏ celé území jiÏní Moravy. Integrované systémy Zlínského a Olomouckého kraje (Zlínská integrovaná doprava a IDSOK) mají pfied sebou budoucnost spojenou s nov˘mi programy na zaãleÀováním dal‰ích území.
Do roku 2010 bude integrovaná doprava na celé jižní Moravě V SOUČASNÉ DOBĚ INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZAHRNUJE 368 MĚST A OBCÍ, Z TOHO JICH 336 LEŽÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. IDS JMK AKTUÁLNĚ ZABEZPEČUJE DOPRAVU DO POLOVINY VŠECH OBCÍ KRAJE A OBSLUHUJE 767 TISÍC JEHO OBYVATEL. NA NĚKOLIK OTÁZEK NÁM ODPOVĚDĚL ŘEDITEL SPOLEČNOSTI KORDIS JAROMÍR HOLEC.
anebo mûstskou dopravou, vÏdy mu staãí jen jeden lístek. Pfii pfiestupech jiÏ znovu platit nemusí. V IDS JMK zavádíme i v˘hodné mûsíãní, ãtvrtletní a roãní pfiedplatní jízdenky. S nimi pravidelní cestující u‰etfií nemalé ãástky za jízdné. IDS JMK pfiiná‰í vût‰í pravidelnost a srozumitelnost odjezdÛ, stejnû jako zlep‰ení moÏností pfiestupÛ a jejich garanci. Zavedení
IDS JMK umoÏnilo srovnat kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb na obsluhovaném území a postupnû modernizovat vozov˘ park. V‰ichni dopravci jsou povinni dodrÏovat jednotné standardy poskytovan˘ch sluÏeb. V neposlední fiadû IDS JMK pfiinesl cestujícím zlep‰ení informovanosti. Existuje jednotná informaãní telefonní linka s ãíslem 5 4317 4317 stejnû jako webové stránky s plánky sítû, v‰emi jízdními fiády a vyhledávaãem spojení www.idsjmk.cz. Právû teì, v ãervnu, je aktuální roz‰ifiování IDS na Vy‰kovsko a Kyjovsko. Kolika obcí se
Øícmanice
20
5
Modøice
63
,R
7
9 50
511 514
Rebešovice Otmarov
Popovice
Ponìtovice Prace Zbýšov
Kobylnice Sokolnice
610
S2,R7
Telnice
Opatovice
Mìnín
atèany
610
Slavkov u B Køenovice 630 R6 S6 Hrušky 620
Šaratice
Újezd u Brna
9
Rajhradice
HostìrádkyRešov
1 61
S3
51 5132
S2
621
78
4 73 0
630
406
49
8
50
Rajhrad
Vítovice
702
Otnice
1 60
101 4
2
10
Sivice
1
31
ešice 510
N
Habrova
Vinièné Šumice Velatice 10 Kovalovice Rousínov Podolí 2 Tvaroná 73 60 Holubice Bedøichovice Slavíkovice 107 Jiøíkovice 106 Velešovice R7 R6 S6Šlapanice 710 Blaovice
9 12
01
y
Horákov
106 107 601 602 701 702
10
avany 5
Pozoøice
8
2 3 13
7 6
720
701
Mokrá
151
100 4
Olšany
Hostìnice
210
2012
4
731
3 9 R S1 11 S3
731
13 12 3 30 11
Raèice - Pís
Bílovice nad Svitavou
75
6 7
151
01
Ochoz u Brna
215
301
1
Váany nad Litavou
631 Kobeø
K této fázi roz‰ífiování IDS patfií také v˘stavba pfiestupních terminálÛ v Buãovicích a Nesovicích – mÛÏete tyto stavby struãnû pfiedstavit? Oba terminály jsou budovány v blízkosti vlakov˘ch nádraÏí v Buãovicích a Nesovicích. Cílem tûchto staveb je maximálnû zjednodu‰it cestujícím pfiestup mezi vlaky a autobusy a zkrátit jim tak jejich cestu. Souãasnû dojde k architektonick˘m úpravám prostoru pfied obûma nádraÏími. Jaké jsou v˘hody IDS pro pasaÏéry na jiÏní Moravû? MÛÏete uvést nûjak˘ konkrétní pfiíklad toho, jak se dá vyuÏitím IDS u‰etfiit jízdné ãi ãas? Pokud by neexistoval IDS JMK, museli by si napfiíklad cestující z Boskovic do brnûnské bohunické nemocnice kupovat minimálnû dvû jízdenky. Celkem by pfii dne‰ních cenách zaplatili minimálnû 45 Kã za vlak a 15 Kã za mûstskou dopravu. Za stejnou cestu s osmizónovou jízdenkou IDS JMK dnes zaplatí pouze 48 Kã. Doba jízdy mezi Boskovicemi a Brnem je pfiitom srovnatelná s osobním automobilem. Spolupracujete s nûkolika rÛzn˘mi dopravci – jak tuto spolupráci hodnotíte? V IDS JMK zabezpeãuje dopravu v souãasné dobû 18 dopravcÛ. Na‰e vztahy s nimi jsou velmi korektní. Na‰í snahou je
ZLÍNSKÝ A OLOMOUCKÝ KRAJ ■ Ve Zlínském kraji spadají poãátky integrované dopravy jiÏ do roku 1992. Byly to v‰ak spí‰e zárodky skuteãného systému, protoÏe se t˘kaly pouze spojení mezi mûsty Zlín a Otrokovice. Zlínská integrovaná doprava tak lidem umoÏÀuje, aby na pfiepravu po území mûsta navázali se stejn˘m jízdním dokladem v nûkolika pfiilehl˘ch vnûj‰ích pásech. Od roku 1998 mohou cestující s jednou jízdenkou vyuÏívat jak mûstskou dopravu, tak vlaky na trati 331 Otrokovice – Zlín – Vizovice. Území, na
fie‰it pfiípadné problémy vÏdy tak, aby z jednání odcházely spokojeny obû strany. Od starostÛ víme o tom, Ïe vycházíte vstfiíc jejich poÏadavkÛm. V jakém pfiedstihu koordinujete jejich specifické poÏadavky a berete v potaz místní podmínky? Pfiíprava kaÏdé rozvojové etapy IDS JMK trvá více neÏ rok.
J I H O M O R AVS K Ý K R A J
ZhodnoÈte základní v˘hody IDS v porovnání se stavem pfied rokem 2004. Proti pfiedchozímu stavu IDS JMK nabízí pfiedev‰ím moÏnost cestovat s jedinou integrovanou jízdenkou. I kdyÏ cestující jede a pfiestupuje mezi zaintegrovan˘m regionálním autobusem, vlakem vice
t˘ká a jaké jsou uzlové body této dopravní sítû? Od 28. ãervna 2008 dochází k roz‰ífiení IDS JMK na Vy‰kovsko a Kyjovsko. IDS JMK se tak rozroste o dal‰ích 62 obcí, z toho jich 5 bude mimo Jihomoravsk˘ kraj. Za hlavní pfiestupní body v tomto území povaÏujeme Vy‰kov, Buãovice, Nesovice a Kyjov.
nûmÏ pÛsobí ZID, je rozdûleno do ãtyfi pásem. Mezi jednotliv˘mi dopravními prostfiedky mohou lidé v dobû platnosti jízdenky libovolnû pfiestupovat. ■ Integrovan˘ dopravní systém Olomouckého kraje (IDSOK) navazuje na IDOS (Integrovan˘ dopravní systém Olomoucka). Ten vznikl v roce 2000 a zahrnoval pouze mûstskou hromadnou dopravu v Olomouci a autobusové spojení do okolních obcí. Základní nulové pásmo
pokr˘valo Olomouc a nejbliωí obce a bylo obklopeno vnûj‰ími pásmy. V roce 2004 byl IDOS vãlenûn do systému IDSOK, kter˘ sdruÏuje dopravní systémy na území Olomouckého kraje. T˘ká se tedy okresÛ Jeseník, Olomouc, Prostûjov, Pfierov a ·umperk. Není jiÏ pravidlem, Ïe by vût‰í sídlo bylo obklopeno kruhovit˘mi pásmy. KaÏdá zóna sousedí s nûkolika dal‰ími. Napfiíklad v okrese Olomouc je 34 zón. Území zón se v‰ak nepfiekr˘vají s pfiesn˘mi administrativními hranicemi okresÛ.
Bûhem této doby s obcemi nûkolikrát projednáme návrhy jízdních fiádÛ. Ty jsou rovnûÏ umístûny na na‰ich webov˘ch stránkách. Tak-
Ïe se k nim mÛÏe vyjádfiit i vefiejnost. V‰echny podnûty sbíráme a vyhodnocujeme. Pokud je to moÏné, snaÏíme se pfiipomínkám vyhovût. To znamená, Ïe v souãasné dobû uÏ je v pokroãilém stádiu dal‰í roz‰ífiení IDS do okresÛ Hodonín a Bfieclav, které je plánované do konce leto‰ního roku. Jaké pfiípravné fáze vás do prosince 2008 je‰tû ãekají? S obcemi leÏícími v této oblasti jiÏ jsme zahájilijednání, nyní vyhodnocujeme jejich pfiipomínky a podnûty. Dal‰ím krokem, kter˘ nás v souãasné dobû ãeká, je vypsání a vyhodnocení v˘bûrového fiízení na autobusové dopravce zaji‰Èující dopravu na tomto úze-
mí. Vedle toho je‰tû stále na základû pfiipomínek obcí a obãanÛ upravujeme jízdní fiády a chystáme v‰e, aby spu‰tûní probûhlo bez v˘raznûj‰ích problémÛ. Cel˘ Jihomoravsk˘ kraj bude do IDS zaãlenûn do konce roku 2010, tedy v prÛbûhu sedmi let. Jak hodnotíte toto ãasové rozpûtí? Z na‰eho pohledu byl ãasov˘ harmonogram integrace Jihomoravského kraje zvolen optimálnû. Pokud by byla integrace pfiíli‰ uspûchaná, nebyl by dostatek ãasu na doladûní ãerstvû spu‰tûn˘ch oblastí. Pokud by byla pfiíli‰ pomalá, mohlo by dojít k úbytku cestujících na nezaintegrovaném území.
INZERCE
INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
INTEGROVANÁ VEŘEJNÁ DOPRAVA ZÁKLAD ROZVOJE REGIONU Jednotná jízdenka V systému IDS JMK je možné s jedinou jízdenkou cestovat všemi tramvajovými, trolejbusovými a do systému zahrnutými autobusovými linkami včetně zaintegrovaných osobních a spěšných vlaků i rychlíků. Cestující si koupí nebo označí jednu jízdenku při zahájení cesty a v rámci její platnosti pak může mezi všemi dopravními prostředky libovolně přestupovat bez dalšího placení. Po zavedení IDS JMK nezáleží na tom, které dopravní prostředky a které dopravce na své cestě použijete. Vždy zaplatíte stejnou předem dobře známou cenu.
Předplatní jízdenka Pravidelní cestující oceňují možnost pořídit předplatní jízdenku. O její výhodnosti svědčí, že ji denně využívá až 70 % cestujících. Nejen, že jim odpadlo každodenní přepočítávání drobných, ale navíc ušetří až třicet procet jízdného.
Pravidelnost a přesnost odjezdů IDS JMK přináší do veřejné dopravy v Jihomoravském kraji pravidelnost. Většina spojů odjíždí ve snadno zapamatovatelných taktech. Minutové časy odjezdů zůstávají po celý den stejné, mění se pouze hodiny. Proti minulosti dochází k posílení dopravy zejména ve večerních hodinách a o víkendech a ke zpřesnění dodržování časů odjezdů uvedených v jízdních řádech.
Možnosti přestupů Jízdní řády jsou v IDS JMK tvořeny tak, aby na sebe linky v maximální možné míře vzájemně navazovaly. Pokud je to v jízdním řádu vyznačeno, řidiči mají povinnost vzájemně na přípoje vyčkat a nechat přestoupit cestující. Zlepšily se tak možnosti cestování za prací, do škol nebo za zábavou i do řady směrů, kde dříve nebyla zavedena přímá linka.
Zlepšení služeb Zavedení IDS JMK umožní zajistit srovnání úrovně poskytovaných dopravních služeb na obsluhovaném území. Všichni dopravci jsou povinni dodržovat jednotné standardy, za jejich porušení mohou být postiženi. Došlo k výrazné modernizaci vozového parku dopravců.
Zlepšení informovanosti
V celém IDS JMK platí jednotné informační telefonní číslo 5 4317 4317, kam se cestující mohou obracet se svými dotazy a podněty. Kompletní informace o IDS JMK jsou na www.idsjmk.cz
KORDIS JMK Společnost KORDIS JMK, spol. s r. o. byla založena společně Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem za účelem řízení a provozování IDS JMK. Obce tak získaly možnost konzultovat dopravní potřeby svých občanů s organizací, jejímž cílem a v jejíž kompetenci je jejich problém vyřešit.
05_mh0608
23.6.2008 15:34
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 5
I N T E G R O VA N Á D O P R AVA
Budoucnost je na východ od Ostravy
IDS v bodech PRINCIPY
INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (ODIS) ZAHRNUJE JIŽ VÍCE NEŽ 60 % ROZLOHY A PŘES 80 % OBYVATEL MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. OD DUBNA 2008 JE V ODIS ZAPOJENO JIŽ 186 OBCÍ. Podrobnûj‰í informace nám ochotnû poskytl ing. Martin Dutko, vedoucí oddûlení dopravy a marketingu ve spoleãnosti Koordinátor ODIS, s. r. o. Jaké jsou dosavadní zku‰enosti od vzniku ODIS v roce 1997 – jaké jsou v˘hody ãi problémy? ODIS vznikl v roce 1997 v Ostravû a nejbliωím okolí. Postupnû se rozvíjel do dal‰ích obcí a zvy‰oval se poãet linek a dopravcÛ do ODIS zapojen˘ch. Od roku 2002, kdy se stal spoleãníkem Koordinátora ODIS s. r. o. Moravskoslezsk˘ kraj, je ODIS vnímán jako celokrajsk˘ IDS. Hlavní v˘hodou kaÏdého IDS je jednotn˘ jízdní doklad. Ten se zatím dafií zavádût plo‰nû u v‰ech dopravcÛ pouze u dlouhodob˘ch ãasov˘ch jízdenek. Krátkodobé
pfiestupní jízdenky ODIS v‰ak nejsou platné u v‰ech dopravcÛ. To je jeden z nejvût‰ích problémÛ souãasného systému, neboÈ s tím souvisí i omezenost pfiípadn˘ch
Od 1. dubna se ODIS roz‰ífiil mj. smûrem do mûsta Orlová. Prozatímní ohlasy jsou kladné, cestující vítají zavedení jednotn˘ch pfiestupních jízdenek, které
dohodu nepfiistoupil, nemÛÏe logicky v IDS pÛsobit. Dopravci zapojení v ODIS si v‰ak uvûdomují potfiebnost integrované dopravy a od toho se odvíjí i spo-
M O R AVS KO S L E Z S K Ý K R A J dopravních optimalizací. Co pfiiná‰í ODIS pasaÏérÛm – mÛÏete uvést na konkrétních pfiíkladech, kolik lidé u‰etfií penûz ãi ãasu? Hlavní pfiínos pro cestující spoãívá v jednotném jízdním dokladu. Napfiíklad pravideln˘ cestující mezi Opavou a Ostravou si dfiíve musel zakoupit zvlá‰È síÈovou jízdenku na MHD Opava, traÈovou jízdenku na Ïeleznici a rovnûÏ síÈovou jízdenku na MHD Ostrava. Dnes si zakoupí pouze jednu douhodobou ãasovou jízdenku pro pfiíslu‰ní tarifní zóny, ve kter˘ch se mÛÏe pohybovat v‰emi linkami do ODIS zapojen˘mi, aÈ uÏ se jedná o tramvaj, trolejbus, autobus ãi vlak. Cestování ho bude stát mûsíãnû 1 231 korun, coÏ je pfiibliÏnû o 500 Kã ménû, neÏ kdyby si jízdenky kupoval pro kaÏdého dopravce zvlá‰È. V dubnu se ODIS roz‰ífiil na dal‰í mûsta a obce. Jaké jsou první zku‰enosti?
jim u‰etfií peníze. Podobné ohlasy zaznívají i z Krnovska a OsoblaÏska. Jak vycházíte vstfiíc poÏadavkÛm a potfiebám obcí pfii koordinaci v pfiedstihu a pfiizpÛsobování místním potfiebám? KaÏd˘ takov˘ poÏadavek nejprve anylyzujeme, nakolik je pro cestující prospû‰n˘ a komu naopak jeho realizace mÛÏe u‰kodit. Dále je zapotfiebí projednat s dopravci moÏnost jeho realizace po stránce obûhÛ vozidel. Pokud se jedná o zavádûní nov˘ch spojÛ, je samozfiejmû nutné zajistit pro takové spoje finanování, aÈ uÏ z prostfiedkÛ obce nebo kraje. âast˘m poÏadavkem obcí je zaji‰tûní spojení do novû vznikajících prÛmyslov˘ch zón. Máte dobré zku‰enosti s jednotliv˘mi dopravci? Integrovan˘ dopravní systém je zaloÏen na dohodû mezi jednotliv˘mi dopravci a organizátorem. Pokud by nûjak˘ dopravce na
lupráce mezi nimi a organizátorem. Vznikají v rámci ODIS nové pfiestupní terminály? Pfiestupní terminál vznikl v Opavû pfied v˘chodním nádraÏím a rekonstruovalo se autobusové nádraÏí v Hluãínû a Vítkovû. Podafiilo se vystavût ãást terminálu pfied nádraÏím Ostrava-Svinov. BohuÏel v tomto smûru je Ostrava oproti srovnateln˘m mûstÛm v republice pozadu. Ter-
minály existují zatím pouze v projektech a jejich realizace je odvislá od zaji‰tûní potfiebn˘ch finanãních prostfiedkÛ. Jsme si v‰ak vûdomi tohoto nedostatku, protoÏe bez nich je obtíÏné provádût dopravní optimalizaci zaloÏenou na komfortních pfiestupech. Na jaká území se bude ODIS roz‰ifiovat v nejbliωí budoucnosti? JiÏ v polovinû ãervna se ODIS roz‰ífií o linky spojující Bohumín s Rychvaldem, Petfivaldem a Orlovou, dal‰í oblasti na Karvinsku by mûly následovat od prosince 2008. V plánu je rovnûÏ integrace mûstsk˘ch doprav ve mûstech Orlová a Karviná. Nejbliωí budoucnost je tedy zamûfiena na hustû obydlenou oblast v˘chodnû od Ostravy.
Pfiipravit, pozor, teì! Ostravské tramvajové vozy se fiadí na startu. Foto: archiv Kodis
V¯HODY
Nádraží v Brně: obchody, bydlení, bulvár a rychlodráha CESTUJÍCÍ, KTEŘÍ ZA SEDM LET VYSTOUPÍ NA VLAKOVÉM NÁDRAŽÍ V BRNĚ, ZŘEJMĚ NEPOZNAJÍ, DO JAKÉHO MĚSTA PŘIJELI. NOVÁ BUDOVA NÁDRAŽÍ BUDE STÁT O OSM SET METRŮ JIŽNĚJI. TAM, KDE ČESKÉ DRÁHY POSTAVÍ MODERNÍ NÁDRAŽNÍ HALU, VYROSTE I NOVÁ PULZUJÍCÍ ČTVRŤ: JIŽNÍ CENTRUM. AÏ cestujícího omrzí nakupovat nebo sedût na laveãce v parku obklopeného moderními budovami, mÛÏe zamífiit do historického centra. Do sedmi minut ho tam odveze mûstská rychlodráha. Z v˘‰ky sedmi metrÛ nad zemí se mÛÏe dívat na brnûnské dominanty, jako jsou Petrov, ·pilberk nebo opravenou starou budovu nádraÏí. Ta totiÏ v centru zÛstane. Zmûní se v nákupní pasáÏ. Îivot v restauracích, pekárnách, lékárnách a módních buticích bude stále doprovázet Ïivot na nástupi‰tích a skfiípûní brzd lokomotiv. Do nádraÏí v centru budou stále mífiit pfiímûstské vlaky. „Pokud bude brnûnské nádraÏí pfiesunuto na jih, zaãneme okamÏitû s opravou staré budovy nádraÏí. Práce by mûly trvat pfiibliÏnû dva roky a investujeme tu odhadem dvû miliardy korun,“ pfiiblíÏil plány firmy Brno new station development její zástupce Radek Koneãn˘. Spoleãnost letos získala budovu a okolní pozemky do pronájmu na ãtyfiicet let. Kromû oÏivení historické budovy se zavázala, Ïe opraví i brownfield Malá Amerika. Dnes tam prodávají levné obleãení stánkafii. Novotou by se také mûla lesknout ulice Bene‰ova. A o tom, Ïe do osmi let mají rychlíky a nákladní vlaky mífiit do nového nádraÏí na jihu, je jiÏ rozhodnuto. „Na konci roku 2009 zaãneme sta-
vût,“ prohlásil fieditel Správy Ïelezniãní a dopravní cesty Jan Komárek. Do vlakÛ, které by mûly pfiijíÏdût ze sedmi smûrÛ, by mûli lidé nastupovat uÏ v roce 2015. V Brnû tak kromû nástup-
prostoru pod koleji‰tûm. Zajímala nás také hospodárnost zvoleného fie‰ení,“ uvedl Ivo Kleme‰ z kanceláfie brnûnského primátora. Porotû pfiedsedal architekt Josef Pleskot. SoutûÏ vyhráli vídeÀ‰tí
návrh zaujal skromnou, racionální a elegantní architekturou,“ vysvûtlil Kleme‰. ProtoÏe si ale architekti nedûlají nárok na autorská práva, uÏ teì je jasné, Ïe Správy Ïelezniãní
novû navrÏen˘ mûstsk˘ bulvár,“ vysvûtlil architekt Jaroslav Dokoupil z kanceláfie ArchDesign. O mûstské pozemky se nyní zaãíná prát osm v˘znamn˘ch soukrom˘ch investorÛ. Zvítûzí ãtyfii.
Historická budova brnûnského centrálního nádraÏí nezmizí (na snímku vlevo). Naopak. PfiestoÏe rychlíky a nákladní vlaky budou za sedm let zastavovat v moderním nádraÏí o osm set metrÛ jiÏnûji, lidé z jihomoravského regionu vystoupí v centru. Cestou do mûsta si mÛÏou nakoupit v nov˘ch obchodech. Fota: Otto Wolf (1), www.europoint.cz (2)
ního terminálu vznikne dvanáct kilometrÛ nové Ïeleznice. Podél ní vyrostou nové mosty, protihlukové stûny a dal‰í Ïelezniãní stavby. Brnûnsk˘ koridor bude stát témûfi dvacet miliard korun.
NOVÁ BUDOVA NÁDRAŽÍ PfiestoÏe je‰tû pfied nûkolika mûsíci vedly jednotlivé brnûnské politické strany mezi sebou ostrou diskuzi o poloze nového nádraÏí, BrÀané znají podobu nádraÏí uÏ více neÏ ãtyfii roky. V roce 2004 vyhlásilo mûsto vefiejnou anonymní soutûÏ. „DÛraz byl kladen na kvalitu urbanisticko-architektonického fie‰ení nového osobního nádraÏí jako jádra revitalizace území v centrální oblasti mûsta, na kvalitu návrhu pfiestupního uzlu mezi rÛzn˘mi druhy dopravy vãetnû úãelného vyuÏití
■ Základem sítû je kolejová (vlaková, tramvajová), pfiípadnû trolejbusová doprava Na koleje navazují autobusové linky, které obsluhují území bez kolejové dopravy. SoubûÏné vedení kolejové a autobusové dopravy je eliminováno. ■ Jednotn˘ pfiestupní tarif Osvûdãuje se systém ãasového jízdného. Cestující si na urãitou dobu (od nûkolika minut po nûkolik mûsícÛ) pfiedplatí libovolné uÏívání dopravních prostfiedkÛ na urãitém území. ■ Taktov˘ jízdní fiád Spoje jezdí v pravideln˘ch intervalech, maximálnû po jedné hodinû. Jednotlivé linky na sebe vzájemnû navazují. ■ Pfiednost pfied automobily Napfiíklad samostatné jízdní pruhy a pfiednost na fiízen˘ch kfiiÏovatkách. ■ Spoleãn˘ informaãní systém Jízdní fiád tiskem i na internetu, informaãní letáãky. ■ DoplÀkové sluÏby Návaznost na cyklistickou nebo automobilovou dopravu, moÏnost nakupování ve vût‰ích stanicích.
Spoãívají zejména v omezení individuální automobilové dopravy. Pro vût‰í úãinek je vhodné kombinovat IDS s podporou návazn˘ch druhÛ dopravy (cyklistika, turistika) a restrikcí automobilismu (redukce parkovacích míst v centrech mûst, nahrazování silnic pû‰ími zónami). SníÏení podílu automobilÛ na celkovém objemu dopravy se pozitivnû projeví formou: ■ sníÏení exhalací ■ sníÏení hluku ■ sníÏení záboru vefiejn˘ch prostranství ■ sníÏení nákladÛ na budování infrastruktury pro automobily ■ zv˘‰ení bezpeãnosti ■ zv˘‰ení celkové pohody CESTUJÍCÍ
architekti z kanceláfie Vednel a Fellerer z kanceláfie Architekten âe‰ka – Priesner. Budoucí vlakové nádraÏí by tak mûlo mít podobu mostu nad kolejemi. Zhruba tfiicet metrÛ ‰irok˘ a 185 metrÛ dlouh˘ most povede nad v‰emi dvanácti kolejemi. âást nádraÏí vãetnû pokladen je umístûna i pod nádraÏním tûlesem. Cestující, ktefií budou pokraãovat do jiného mûsta, mÛÏou pfiímo na nádraÏí nasednout do autobusu. Architekti totiÏ poãítají s tím, Ïe mûstská i dálková doprava bude mít svá nástupi‰tû nedaleko vlakov˘ch. Ani fiidiãi nebudou muset krouÏit kolem budovy a hledat parkovací místo. Zajedou jednodu‰e pod koleje. Tam bude dvoupatrové parkovi‰tû. Nad kolejemi bude také „létat“ lávka, ve které budou restaurace, ãekárny nebo i spoleãenská místnost. „Vítûzn˘
a dopravní cesty s âesk˘mi drahami do projektu je‰tû zasáhnou. Projekt má totiÏ nûkolik „bolav˘ch míst“. „Koneãná podoba nádraÏí bude zfiejmû jiná,“ pfiipustil letos generální fieditel správy Jan Komárek. Jak konkrétnû by mohla stanice vypadat, v‰ak neupfiesnil. UÏ dfiíve odborníci kritizovali pfiedev‰ím nekomfortní otevfiená nástupi‰tû. Nejasná je i my‰lenka levitující lávky nad tratûmi. Podle Komárka nemusí vypadat stejnû ani vûÏáky, které dominují na vût‰inû vizualizací.
JEN ČTYŘI ZVÍTĚZÍ Proto, aby mohl nov˘ Ïelezniãní uzel fungovat, museli architekti vyfie‰it i dopravní napojení a hrubé rysy jiÏního centra. „Ve vazbû na okolní území je dÛleÏit˘
Ti, ktefií pfiistoupí na hru mûsta: pfiispûjí na kanalizace, cesty a chodníky a nedopustí, by se z jiÏního centra stala mrtvá kanceláfiská ãtvrÈ. Dal‰í tfii spoleãnosti ale uÏ mají své parcely jisté a chtûjí kopnout do zemû hned pfií‰tí rok. Napfiíklad vedle autobusového nádraÏí Zvonafika a pfied budovou nové Ïelezniãní stanice bude stát nákupní zóna se sportovi‰ti a kanceláfiemi. Spoleãnost Aupark holding tam chce investovat dvû miliardy korun. Byty, parky, kanceláfie chce zase na tfiiceti tisících metrech ãtvereãních zaãít stavût slovenská investiãní skupina J&T . „Chci navrhnout moderní, evropskou, zelenou ãtvrÈ. Nebude to Ïádn˘ Manhattan. Domy, které navrhnu, nebudou mít víc jak ‰est pater,“ charakterizoval novou ãást Brna architekt Petr Pelãák. Veronika Hrdá
·etfií ãas Minimalizuje se doba strávená cestou. Zahrnuje ãas potfiebn˘ k vyhledání spoje, ãekání, cestu a pfiípadnû ãas k pfiestupu. Cílem je, aby souãet dílãích ãasÛ byl co nejmen‰í. Jako prostfiedek k tomu slouÏí intervalov˘ jízdní fiád s vysokou ãetností spojÛ a dobrou návazností na ostatní spoje. ·etfií peníze Cena by mûla b˘t úmûrná kvalitû systému. Cestující má men‰í vydání, neÏ kdyby ke stejné cestû pouÏil automobil. Ceny by mûly b˘t pfiijatelné i pro náhodné cestující. MnoÏstevní slevy stimulují k uÏívání hromadné dopravy pfii pravideln˘ch cestách. Má pohodlí Nejde jen o komfort pfii samotn˘ch cestách (mimo dopravní ‰piãku by mûlo b˘t samozfiejmostí volné místo k sezení), ale i pfii získání informací, pofiizování jízdního dokladu, pfiístupu k zastávce, ãekání na spoj a pfii nástupu do vozidla. Má informace Nezbytností je spoleãn˘ jízdní fiád integrované dopravy a internetov˘ jízdní fiád. Vhodné jsou svûtelné informaãní panely na zastávkách. Má víc Jako doplÀkové sluÏby slouÏí napfiíklad moÏnost bezplatnû zaparkovat v blízkosti zastávek kolo (Bike & Ride) nebo automobil (Park & Ride), pÛjãit si kolo apod. Dvoustranu pfiipravila: TAËÁNA KUXOVÁ
06-07_mh0608
23.6.2008 15:29
Stránka 1
ČERVEN 2008
D O P R AVA N A P Ř Í Č R E G I O N Y
ZNOJMO: Řidičům se vyplatí nechat auto na okraji centra ZKUŠENOST MĚSTA ZNOJMA S ŘEŠENÍM DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY LZE VNÍMAT ZEJMÉNA V KONTEXTU MORAVSKÝCH MĚST A OBCÍ ŘEŠÍCÍCH JAK NÁROKY SOUČASNÉ DOBY, TAK OHLEDY NA HISTORII. NA NĚKOLIK OTÁZEK NÁM ODPOVĚDĚLA MLUVČÍ MĚSTSKÉHO ÚŘADU ZNOJMO MGR. DENISA ŠIPOŠOVÁ. Znojmo je proslulé sv˘m zachoval˘m starobyl˘m centrem a dal‰ími unikátními památkami, aÈ je to hrad s rotundou ãi Louck˘ klá‰ter. Pfiitom mûsto pulzuje Ïivotem a musí se tedy vyrovnat s automobilovou dopravou. Jak fie‰íte parkování v centru mûsta?
mûsta jsou proto odstavná parkovi‰tû, kde je v˘hodné parkování dlouhodobé, napfiíklad na cel˘ den za dvacet korun. V jak˘ch mûstsk˘ch zónách nemusí pû‰í – obyvatelé i náv‰tûvníci mûsta – neustále kliãkovat mezi automobily? Nejuωí centrum Znojma je pû‰í zónou, kam mohou pouze v ranních hodinách vjet zásobovací vozy. Situace v historick˘ch uliãkách se v˘raznû zlep‰ila po stanovení zákazu stání v centru mûsta. Do centra je zakázán vjezd automobilÛ nad 3,5 t, zásobovací vozy mohou vjet pouze na povolení. Poãítá Znojmo se stavbou nov˘ch parkovi‰È nebo parkovacích domÛ? Právû teì mûsto zpracovává novou koncepci parkování v centru mûsta a jeho okolí. Zmûny zaãnou platit od zaãátku roku 2009. V rámci zmûn se do budoucna poãítá i s v˘stavbou parkovacích domÛ na okraji centra. Má ve Znojmû pfiednost hromadná doprava pfied individuální?
Autobus do stanice Znojmo mûsto s pfiívlastkem. Foto: archiv MÚ Znojmo
Parkování v centru je moÏné pouze na vyhrazen˘ch parkovi‰tích, na ostatních místech platí zákaz stání. Rozli‰ujeme parkování pro bydlící, ktefií si kupují parkovací kartu a s tou pak mohou vyuÏívat vyhrazená parkovi‰tû. Pro nebydlící jsou pak parkovi‰tû s parkovacími automaty. V˘hodné je parkování krátkodobé, to znamená na nákup ãi náv‰tûvu restaurace, kaÏdá dal‰í hodina se fiidiãÛm prodraÏí. Na pfiíjezdov˘ch cestách do centra
Autobusové linky nemají své vlastní jízdní pruhy. V souvislosti s v˘stavbou nového autobusového nádraÏí nicménû budou upraveny kfiiÏovatky kolem v˘jezdÛ z nádraÏí, kde budou mít autobusy pfiednost. V jaké fázi je fie‰ení plánovaného obchvatu kolem Znojma? V souãasné dobû se staví první ãást obchvatu. Stavbu v‰ak brzdí nevykoupené pozemky, proto se v podstatû staví
od prostfied. Mûsto nabízí kompenzace. Napfiíklad vykupuje zbytkové pozemky, nabízí smûnu pozemkÛ. Stále ale zb˘vá pût vlastníkÛ, ktefií na Ïádnou formu dohody nechtûjí pfiistoupit. Co je tedy tfieba v dopravû v oblasti Znojma a okolí pfiednostnû fie‰it? Hlavní trasa Jihlava–Znojmo E59 není zpoplatnûna, coÏ s sebou bohuÏel pfiiná‰í tranzitní dopravu na prÛtahu mûstem, která by jinak mohla jezdit po dálnici. Situaci zlep‰í aÏ v˘stavba obchvatu... A v jakém smyslu hodnotíte v˘voj dopravy pozitivnû?
JIHLAVA: Obchvat je víc než nutný V JIHLAVĚ BUDE 30. ČERVENCE OFICIÁLNĚ OTEVŘEN NOVÝ ÚSEK OBCHVATU MĚSTA (I/38). JDE O INVESTICI STÁTU FINANCOVANOU PROSTŘEDNICTVÍM ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC. CO TO BUDE ZNAMENAT PRO MĚSTO JIHLAVU? „POCÍTÍ TO SAMOZŘEJMĚ POZITIVNĚ,“ ŘÍKÁ TISKOVÝ MLUVČÍ JIHLAVSKÉHO MAGISTRÁTU RADEK TULIS.
První úsek obchvatu Jihlavy (silnice I/38) získal v roce 2004 titul PrestiÏní stavba Vysoãiny. Ocenûno bylo zejména kvalitní provedení a zaãlenûní do krajiny.
MÛÏete porovnat dopravní zatíÏení Jihlavy v souvislosti s dokonãováním jednotliv˘ch úsekÛ obchvatu kolem mûsta? Po jihlavsk˘ch ulicích Jiráskovû, Hradební a Znojemské ulici v souãasné dobû dosud proudí doprava od dálnice D1 smûrem do Znojma a Rakouska. Studie ukazují, Ïe tudy projede asi 15 tisíc vozidel dennû. Asi 25 procent vozidel je nákladních, to znamená, Ïe po zmiÀovan˘ch ulicích projedou aÏ 3,5–4 tisíce nákladních vozidel dennû. S velkou pravdûpodobností se znaãná ãást tûchto vozidel centru Jihlavy (Jiráskova, Hradební, Znojemská) po vybudování zb˘vající ãásti obchvatu vyhne. Pokud vezmeme v potaz i osobní dopravu, pfiínos pro odlehãení centra by mûl b˘t citeln˘. Obchvat obchází Jihlavu (od dálnice D1) ze západní a jiÏní strany, kde se napojuje na trasu smûrem na Znojmo a Rakousko. Snahou vedení mûsta bude dosáhnout toho, aby se pokraãovalo ve v˘stavbû obchvatu také z v˘chodní strany mûsta, tedy aby na obchvat mohla b˘t svedena doprava ve smûrech od Brna a Velkého Mezifiíãí. Centrum Jihlavy také nezfiídka pociÈuje komplikace na D1, kdy se mûstem vedou objíÏìky (nehody, kalamity na dálnici atd). Pokraãování v˘stavby obchvatu je tedy z pohledu mûsta Jihlavy více neÏ Ïádoucí. Jak fie‰í jihlavsk˘ magistrát vjezd vozidel a parkování v centru mûsta? Parkovací kapacity historického jádra Jihlavy jsou vyãerpané. Je to dané "sevfiením" centra v hradbách. Jednou‰e fieãeno „uÏ není kam jít“. ¤e‰ením by mohly b˘t pouze podzemní garáÏe, pfii jejich budování by ale investor musel brát v potaz skuteãnost, Ïe pracuje v mûstské památkové rezervaci
Tady bude pole! Ne – tady bude obchvat! Krajinu u Znojma ãeká zmûna.
BUČOVICE: Paní starostka je přeložkový optimista
J I H O M O R AVS K Ý K R A J Velk˘ v˘znam mají zejména plánované zmûny v dopravû. Nyní se zpracovává generel dopravy, kter˘ Znojmu chybûl a kter˘ vytyãí budoucnost dopravní infrastruktury. V prÛbûhu tohoto roku plánujeme úpravu a rekonstrukci nûkolika kfiiÏovatek, které budou mnohem bezpeãnûj‰í. Od nového roku pak zaãnou platit zmûny v parkování, které zohledÀují v˘voj na dal‰í roky dopfiedu. Po Znojmû jezdí také hromadná doprava – autobusové linky. Má od mûsta zelenou? Poãet linek mûstské autobusové dopravy a jejich frekvence se neustále roz‰ifiuje. PfiibliÏnû jednou za pÛl roku zji‰Èujeme pfiipomínky jednotliv˘ch mûstsk˘ch ãástí, abychom je zapracovali do jízdních fiádÛ. Od zaãátku roku jezdí centrem nov˘ autobusov˘ spoj, jehoÏ cílem je ulehãit centru mûsta od automobilÛ. Spojuje parkovi‰tû na okraji centra a nádraÏí s centrem. Jeho jízdné je oproti bûÏnému jízdnému v jin˘ch spojích poloviãní. Aby byl tento autobus pro náv‰tûvníky i obãany opravdu v˘hodn˘ a vyplatilo se jim nechat auta mimo centrum, jezdí zcela zdarma pro ty, kdo se prokáÏí parkovacím lístkem ãi jízdenkou âD. Autobus také zdarma vozí dÛchodce a Ïáky a studenty do ‰kol.
(coÏ má svoje pravidla) a musela by se fie‰it otázka pfiípadn˘ch archeologick˘ch nálezÛ, dále sítû 25 kilometrÛ jihlavského podzemí, spodní vody a podobnû. V jarních mûsících roku 2007 nechal Magistrát mûsta Jihlavy zpevnit dvû odstavné plochy v centru (KfiíÏová ulice, a nedaleko sídla mûstské policie), dal‰í odstavné plochy byly upraveny mimo centrum. Nûkolik desítek parkovacích míst vzniklo v minul˘ch letech u obchodních domÛ nedaleko centra (ze severní strany), bylo také otevfieno parkovi‰tû u nového vchodu do zoologické zahrady (rovnûÏ nedaleko centra). Vedení mûsta bude oãekávat dopad na parkování v centru po vybudování a otevfiení obchodnû zábavního centra City park pod
CENTREM BUČOVIC NA VYŠKOVSKU DENNĚ PROJÍŽDĚLY PO MEZINÁRODNÍM SILNIČNÍM TAHU I/50 TISÍCE OSOBNÍCH I NÁKLADNÍCH AUT. OD KVĚTNA JE VŠAK NAJEDNOU VE MĚSTĚ NEZVYKLÉ TICHO. STAVBAŘI ZAČALI OPRAVOVAT TŘÍKILOMETROVOU TRASU TOHOTO HLAVNÍHO TAHU A PRÁCE SI NAPLÁNOVALI NA SEDMNÁCT MĚSÍCŮ. Tranzitní doprava po hlavním tahu I/50 Brno – Uherské Hradi‰tû – Star˘ Hrozenkov a dále na Slovensko dosud Buãovice zatûÏovala prÛjezdem tfiinácti tisíc vozidel dennû. Po celou dobu rekonstrukce si mûsto oddychne, protoÏe auta smûfiující na jihov˘chod se mu budou vyh˘bat. Ve Slavkovû u Brna sjedou na silnici I/54, pojedou pfies Kyjov, Bzenec a Uhersk˘ Ostroh. Na silnici I/54 se znova napojí v Kunovicích u Uherského Hradi‰tû. Investorem rekonstrukce pfietíÏeného silniãního prÛtahu je ¤editelství silnic a dálnic âeské republiky, financování zaji‰Èuje Státní fond dopravní infrastruk-
tury. Stavba bude mít hodnotu 215 miliónÛ korun. Podílí se na ní sdruÏení dodavatelÛ vedené spoleãností Skanska DS. Pro mûsto Buãovice pfiiná‰í odklon dopravy radost i starost. „Uzavfiení prÛtahu pro tranzitní dopravu znamená v˘razné zklidnûní dopravy pfies mûsto,“ fiíká starostka Buãovic Mgr. ·árka ·ilerová, „proto je ze strany ‚domorod˘ch‘ obãanÛ vítáno.“ VjíÏdût do Buãovic budou po celou dobu oprav smût jen autobusy a vozy místních obyvatel. „Jsou to dopravní komplikace,“ pokraãuje paní starostka, „pro ty, ktefií se potfiebují dostat do mûsta do zamûstnání, na úfiad, k lékafii a podobnû.“ Souãástí projektu je také pfieloÏení inÏen˘rsk˘ch sítí, odvodnûní komunikace, nov˘ vodovod a rekonstrukce kanalizace. „Vzhledem k tomu, Ïe s opravou je spojena i celková rekonstrukce vodovodu a kanalizace,“ dodává ·árka ·ilerová, „stává se postupnû z mûsta staveni‰tû. Takto velká stavba je v‰ak pro mûsto pfiínosem a do budoucna zmûní jeho ráz.“ Práce na silnici by mûly skonãit v fiíjnu 2009. Co bude potom? Ptali jsme se paní starostky dál: Je nûjaká jiná moÏnost, jak odklonit z mûsta tranzitní dopravu i v budoucnu? Jedinou moÏností, jak odklonit z mûsta tranzitní dopravu, je vybudování pfieloÏky stávajícího prÛtahu. Myslíte, Ïe má toto fie‰ení nûjakou nadûji? Jsem pfieloÏkov˘ optimista. Nyní je pfieloÏka ve stádiu zahájeného územního fiízení.
TŘEBÍČ: Po prázdninách se městu uleví od aut NA BŘEHU ŘEKY JIHLAVY PLYNE ČAS ZDÁNLIVĚ POMALEJI. MĚSTO TŘEBÍČ SNAD NEJLÉPE VYSTIHUJE ZÁVOD V POMALÉM KOUŘENÍ, KTERÝ KAŽDOROČNĚ POŘÁDÁ MÍSTNÍ MUZEUM. Historické jádro mûsta Ïije dne‰kem, ale pfiitom se podobá zachovalému skanzenu. V Ïidovské ãtvrti zní hudba, otevfiena je spousta vináren, kaváren a hospÛdek. Nedaleko se vypíná vûÏ baziliky sv.
KRAJ VYSOČINA Znojemsk˘m mostem (nedaleko Masarykova námûstí z jiÏní strany), ve kterém by mûlo vzniknout asi 800–900 parkovacích míst. Centrum bude otevfiené letos na podzim. Pfied nûkolika lety radnice zaznamenala zájem soukromého investora stavût parkovací dÛm, investor ale po ãase od zámûru ustoupil zfiejmû právû pod vlivem skuteãnosti, Ïe se pfiipravuje v˘stavba City parku s mnoha parkovacími místy. Dal‰ích ‰edesát podzemních parkovacích míst (ze severní strany centra) by mohlo podle urbanistick˘ch studií vzniknout pfied kulturním domem, za touto budovou by mohlo b˘t i nûkolik stovek míst.
STRANA 6
Prokopa, po nádvofií nûkdej‰ího klá‰tera a zámku procházejí houfy náv‰tûvníkÛ. Îidovské mûsto, hfibitov a bazilika jsou památkami zapsan˘mi od roku 2003 do seznamu UNESCO. Co fiíká tfiebíãská radnice na vjezd vozidel a moÏnost parkování v historickém jádru mûsta? „V souãasné dobû,“ konstatuje místostarosta mûsta Tfiebíãe ing. Jan Karas, „není pro osobní automobily vjezd do centra mûsta omezen. Omezení platí pro nákladní automobily a autobusy. Ve‰keré zpevnûné plochy v centru, které slouÏí jako parkovi‰tû, jsou zpoplatnûné. Sazby jsou nastaveny na rÛzné úrovni. Nûkteré lokality (ulice nebo
jejich ãásti) jsou vyãlenûny pro vyhrazené ãi nevyhrazené parkování. Parkovací domy v souãasné dobû v centru mûsta nemáme. UvaÏujeme o budování dal‰ích ploch pro parkování v závislosti na finanãních prostfiedcích.“ Kdy se Tfiebíãi uleví od projíÏdûjících automobilÛ? Na otázku, v jaké fázi je v˘stavba obchvatu kolem mûsta, Jan Karas odpovídá: „Obchvat mûsta je rozãlenûn na dvû ãásti – jihozápadní a jihov˘chodní. Jihozápadní trasa je v územním plánu mûsta od prosince 2003, jihov˘chodní bude doufám v záfií leto‰ního roku. Na obû ãásti je v souãasné dobû zpracovaná technická studie. V souãasnosti pokraãují práce pfiedev‰ím na jihov˘chodu, protoÏe je‰tû v polovinû loÀského roku neexistovala v této ãásti trasa, se kterou by souhlasilo fieditelství silnic a dálnic. Stávající variantû jihov˘chodu vûnuji maximální pozornost. Snahou je vyfie‰it uspokojivû rovnûÏ majetkové záleÏitosti, aby byla trasa dokonale pfiipravená k realizaci.“
06-07_mh0608
23.6.2008 15:30
Stránka 2
ČERVEN 2008
STRANA 7
D O P R AVA N A P Ř Í Č R E G I O N Y
DLOUHO NETRPĚLIVĚ OČEKÁVANÝ OBCHVAT MĚSTA OPAVY KONEČNĚ PŘECHÁZÍ OD PŘÍPRAV K USKUTEČNĚNÍ.
OPAVA: Centrum se zklidní M O R AVS KO S L E Z S K Ý K R A J
Prvním krokem je v˘stavba v˘chodní ãásti obchvatu – témûfi dvoukilometrové spojky silnic I/11 a I/56. Poãáteãní etapa obchvatu tak propojí dvû frekventované silnice první tfiídy mezi Opavou a zhruba tfiicet kilometrÛ vzdálenou Ostravou. Stavbu v cenû pfies 775 miliónÛ korun zaãalo sdruÏení spoleãností Skanska DS a Bögl a Kr˘sl budovat letos v dubnu,
mûla by b˘t hotová do fiíjna 2010. Investorem celé stavby je ¤editelství silnic a dálnic âR. Financování je zaji‰tûno ze Státního fondu dopravní infrastruktury a Operaãního programu dopravy. „Je to v˘znamn˘ krok k realizaci projektu, jehoÏ cílem je odvést tranzitní dopravu z mûsta,“ fiíká námûstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Pavol Luk‰a. „Po dobudování obchvatu se doprava v centru Opavy zklidní, zv˘‰í se její bezpeãnost jak pro motorová vozidla, tak pro chodce. Zlep‰í se také Ïivotní prostfiedí – dojde ke sníÏení pra‰nosti a zneãi‰tûní ovzdu‰í v˘fukov˘mi plyny.“ Na novém úseku vznikne nûkolik mostÛ. Souãástí stavby je i první ãást velké okruÏní kfiiÏovatky, takzvaného katefiinského dopravního uzlu. Obchvat odvede z Opavy hlavnû auta, která smûfiují dále na sever a do Polska. „V˘znamnû se zrychlí tranzitní doprava smûrem na Krnov, Bruntál a dál na Bartultovice a polskou dálnici A4,“ upfiesÀuje Pavol Luk‰a. Na první ãást ochvatu pak bezprostfiednû naváÏe stavba severov˘chodního úseku.
OBCHVAT ■ ÚSEK SILNICE, POPŘÍPADĚ DÁLNICE, KTERÝ SE VYHÝBÁ SÍDELNÍM ÚTVARŮM A NAHRAZUJE NEŽÁDOUCÍ PRŮTAH ■ POZEMNÍ KOMUNIKACE, KTERÁ ODVÁDÍ DOPRAVU MIMO OBEC A URYCHLUJE PRŮJEZD OKOLO OBCE ■ OKRUH K OBJÍŽDĚNÍ OBCE NEBO JEJÍ ČÁSTI
KROMĚŘÍŽ: Obchvat je mostem přes Moravu TISKOVÝ MLUVČÍ KROMĚŘÍŽSKÉ RADNICE PAVEL ZRNA NÁM POTVRDIL, ŽE MĚSTO BUDOUCÍ DÁLNICI VÍTÁ JAKO VÝZNAMNOU DOPRAVNÍ TEPNU PRO CELÝ ZLÍNSKÝ KRAJ.
rum,“ fiíká Pavel Zrna „a mÛÏeme fiíci, Ïe kromûfiíÏsk˘ obchvat tuto funkci plnil velmi dobfie. Dnes se v trase obchvatu buduje dálnice D1, jejíÏ existence má pro KromûfiíÏ a cel˘ zlínsk˘ region zásadní
Zprovoznûní úseku, byÈ krátkého, budoucí dálnice je také dobrá zpráva. Nicménû – mûsto uÏ jednou svou situaci pomocí obchvatu fie‰ilo – a souãasné napojení na dálnici není zcela bez komplikací. V souãasné dobû se jako obchvatu KromûfiíÏe vyuÏívá úsek rozestavûné dálnice D1. „Hlavní funkcí kaÏdého obchvatu je odvádût dopravu mimo cent-
v˘znam, ov‰em mûstu mÛÏe pfiinést nepfiíjemné dopravní komplikace, zejména nebude-li dálniãnímu úseku KromûfiíÏ v˘chod – KromûfiíÏ západ udûlena v˘jimka z poplatnûní, o kterou mûsto usiluje. Jinak totiÏ hrozí, Ïe se do mûsta vrátí neúnosn˘ provoz. V souãasné dobû v‰ak zatím úsek rozestavûné dálnice stále jako obchvat mûsta slouÏí. O tom, jak je pro mûsto nepostradateln˘, se pfiesvûdãíme
jiÏ letos v létû, kdy bude v KromûfiíÏi kvÛli rekonstrukci uzavfien jedin˘ silniãní most pfies fieku Moravu a obchvat poslouÏí jako jediná moÏná objízdná trasa spojující oba bfiehy.“
ZLÍNSKÝ KRAJ V moravsk˘ch mûstech, která mají ve sv˘ch centrech soustfiedûné historické pamûtihodnosti, klademe stejnou otázku. Jak fie‰í vjezd vozidel a parkování v centru kromûfiíÏská radnice? „PfiestoÏe mÛÏeme obecnû fiíci, Ïe parkovacích ploch je v KromûfiíÏi dost,“ fiíká Pavel Zrna, „problém je s jejich rovnomûrn˘m rozmístûním. Díky nedávnému odchodu armády se mûstu naskytla moÏ-
nost zfiídit na nûkdej‰ím vojenském nástupi‰ti, dnes Hanáckém námûstí, velké záchytné parkovi‰tû.“
OLOMOUC: Městem jezdí méně náklaďáků Trasa v˘chodní tangenty
NIKOMU V OLOMOUCI SE NELÍBÍ PRŮJEZD TRANZITNÍ DOPRAVY PO VNITŘNÍM MĚSTSKÉM OKRUHU. RADNICE ŘEŠÍ, JAK OMEZIT MOŽNOST JEZDIT PO ULICÍCH HLAVNĚ KAMIONŮM. KAŽDOU NOC, KDY JE HLUK VNÍMÁN NEJCITLIVĚJI, TOTIŽ MĚSTO PROTNE DRÁHA NEJMÉNĚ TŘÍ STOVEK NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ. Podle statistiky z roku 2005 projíÏdûlo dennû po vnitfiním mûstském okruhu prÛmûrnû 25 982 vozidel. PrÛmûr za první ãtyfii mûsíc roku 2008 ãiní 23 368 vozidel. Podíl náladní dopravy zatím poklesl o pouhá dvû procenta. ¤e‰ení nabízejí obchvaty – nejen v˘stavba, ale i motivace fiidiãÛ, aby jich více vyuÏívali. Tranzit po hotovém jiÏním obchvatu znesnadÀuje komplikované napojení na rondelu u Globusu. O koneãné
Ekologická pfiedvídavost, nebo dopravní nostalgie? Zatímco starobylé ulice Olomouce (1) a Znojma (2) brázdí turistické vláãky po celou sezónu, BrÀané mohou tramvaj s ekologick˘m pohonem obstarávan˘m dvûma koníky (3) spatfiit jen pfii sváteãních pfiíleÏitostech. Fota: archiv MÚ Olomouc, archiv MÚ Znojmo, archiv Ignis Brunensis
podobû západní tangenty se vedou letité spory, pfiedev‰ím s obyvateli Kfielova, které zahájení stavby stále oddalují.
mistick˘ch odhadÛ zhruba za pût let.“ Námitkám obce Bystrovany krajsk˘ úfiad pfii svém rozhodnutí nevyhovûl. „Pfiedev‰ím
OLOMOUCKÝ KRAJ Plánování koneãného vedení trasy v˘chodní tangenty ve smûru na ·ternberk se zase dostalo do stfietu s námitkami obce Bystrovany. Jak je rozhodování daleko? „Museli jsme poãkat na v˘sledky schvalování Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, coÏ je pro nás územnû nadfiízen˘ dokument,“ fiíká Mgr. Ivan Ra‰Èák, tiskov˘ mluvãí Magistrátu mûsta Olomouce. „ProtoÏe Olomouck˘ kraj na jafie schválil vedení trasy ve vzdálenûj‰í variantû, mÛÏeme nyní pfiedloÏit pfii nejbliωím zasedání Zastupitelstva mûsta Olomouce ke schválení návrh zadání zmûny územního plánu, coÏ je dal‰í krok v procesu pfied zpracováním investiãního zámûru na novû vedenou trasu a pfied zahájením samotn˘ch stavebních prací ze strany ¤editelství silnic a dálnic. Snahou samosprávy je co nejvíc urychlit pfiípravnou fázi tak, aby stavba mohla zaãít podle opti-
kvÛli tomu,“ zdÛvodÀuje Ivan Ra‰Èák, „Ïe trasa je vedena ve vzdálenosti 800 metrÛ od zástavby, kdeÏto pfii pÛvodní variantû blíÏe mûstu by vedla v Hodolanech v blízkosti jen 150 metrÛ.“ Pfii souãasné dopravní frekvenci je samozfiejmû tfieba vûnovat neustálou pozornost starobylému centru Olomouce, která se py‰ní pfiívlastkem Barokní perla Moravy. Jak fie‰í Olomouc parkování v památkovû chránûné zónû? „V ‰ir‰ím centru,“ informoval nás Ivan Ra‰Èák, „je statická doprava regulována takzvanou zónou placeného parkování. V této zónû je na vyznaãen˘ch plochách moÏné parkovat se zaplacen˘m parkovacím lístkem nebo se zakoupenou parkovací kartou.“ Automobilové pneumatiky by se v zásadû mûly obloukem vyhnout dlaÏbû historického skvostu – Horního námûstí.
DÁLNICE D47 – VIA MORAVICA TRASA Lipník nad Beãvou – státní hranice âesko/Polsko P¤ÍNOS ■ bude lépe propojen sever a jih Evropy ■ oblast Ostravska se pevnûji integruje mezi ostatní regiony âeské republiky ■ zlep‰í se dopravní konstelace uvnitfi samotného regionu Po dokonãení dálnice v délce 377 km z Prahy na polskou hranici pfiestane oznaãení D47 platit a celá trasa se stane dálnicí D1. „Propojení D47 s polskou dálniãní sítí bude pro kraj znamenat dal‰í krok k jeho mezinárodní integraci.“ PAVOL LUK·A, námûstek hejtmana Moravskoslezského kraje
D1
Na‰e nejstar‰í a nejfrekventovanûj‰í, nepostradatelná i problematická trasa, která po dokonãení koneãnû propojí Prahu, Brno a Ostravu.
HULÍN: Bude mít největší křižovatku STAVBA ÚSEKU D1 KROMĚŘÍŽ VÝCHOD – ŘÍKOVICE ZAHÁJILA 12. ČERVNA. Jedná se o v˘znamnou souãást dálnice s budoucím napojením na silnice R49 a R55. V provozu bude od fiíjna 2010.Úsek bude dlouh˘ 11,3 kilometru a vede od mimoúrovÀové kfiiÏovatky KromûfiíÏ v˘chod po provizorní napojení na I/55 pfied Horními Mo‰tûnicemi. Dosavadní silnice I/55 prochází pfiímo stfiedem Hulína, kde se na ni napojuje rovnûÏ frekventovaná silnice I/47. Obcí tak dennû projíÏdí asi patnáct tisíc osobních i nákladních vozidel. Souãástí stavby je i úsek rychlostní silnice R55 ve smûru od Otrokovic po napojení na Dl v prostoru mimoúrovÀové kfiiÏovatky u Hulína. Ta se po dokonãení stane nejvût‰í dopravní kfiiÏovatkou na stfiední Moravû. „Stavba dopravních cest je pro nበregion alfou a omegou v˘voje. NemÛÏeme uÏ déle ãekat. Musíme co nejrychleji dotáhnout do konce v‰echny plány. Zlínsk˘ kraj dlouhou dobu trpûl tím, Ïe nemûl dobfie vybudovanou silniãní síÈ. Dálnice, která povede z Brna do Zlína, znamená obrovsk˘ potenciál pro rozvoj na‰eho kraje.“ LIBOR LUKÁ· hejtman Zlínského kraje
PŘEROV: Dálnice se blíží k městu DÁLNICE D1 SE DALŠÍMI JEDENÁCTI KILOMETRY PŘIBLÍŽÍ K MĚSTU PŘEROVU. Právû zahájená stavba nového úseku je souãástí pfiipravovaného prodlouÏení dálnice na Pfierov. Stavbu dokonãí sdruÏení firem vedené spoleãností Skanska DS do léta roku 2011. Investorem je ¤editelství silnic a dálnic âR. Projekt je spolufinancován z Fondu soudrÏnosti EU. Nová trasa bude mít nepopirateln˘ ekonomick˘ v˘znam. Po dostavûní dal‰ího úseku z Pfierova do Lipníku nad Beãvou naváÏe na D1 dálnice D47 do Ostravy. Odtud povede cesta pfies hranice do Polska. Dvoustranu pfiipravila: TAËÁNA KUXOVÁ
08_mh0608
23.6.2008 15:27
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 8
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY
Evropské peníze pomáhají moravským cestám EVROPSKÁ UNIE MÁ PRO ČESKOU REPUBLIKU PŘIPRAVENO NA OBDOBÍ 2007–2013 HODNĚ PENĚZ. MEZI REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY ROZDĚLÍ ČÁSTKU 4,6 MILIARD EURO. NA MORAVĚ BUDOU EVROPSKÉ PENÍZE SMĚŘOVAT DO REGIONÁLNÍCH ÚSTŘEDÍ MORAVSKOSLEZSKO, JIHOVÝCHOD A STŘEDNÍ MORAVA. PRVNÍ MÍSTO MEZI PROJEKTY, KTERÉ JE MOŽNÉ Z TĚCHTO PENĚZ FIANCOVAT, ZAUJÍMÁ OBLAST DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI A OBSLUŽNOSTI. MORAVSKÉ REGIONY MOHOU SÁHNOUT DO EVROPSKÉ POKLADNICE ZEJMÉNA SE ZÁMĚREM STAVĚT NEBO MODERNIZOVAT SILNICE DRUHÉ A TŘETÍ TŘÍDY A MÍSTNÍ KOMUNIKACE. EVROPSKÁ DLAŇ BUDE ŠTĚDRÁ TŘEBA I K PLÁNŮM NA VYUŽITÍ BEZMOTOROVÉ DOPRAVY, VÝSTAVBU INFRASTRUKTURY PRO POTŘEBY VEŘEJNÉ DOPRAVY ČI MODERNIZACI MÍSTNÍCH LETIŠŤ.
Pfied nádraÏím Opava v˘chod vznikl nov˘ pfiestupní terminál. Foto: archiv Kodis
Severní Morava se napojuje na páteřní síť tfiíkovic na Opavsku a dal‰í úseky. Z Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko pfiitom plyne více neÏ devadesát procent investic do tûchto projektÛ.
Bûlotín. KfiiÏovatka dálnice D47 s rychlostní silnicí R48.
PENÍZE Z REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU MORAVSKOSLEZSKO SLOUŽÍ K PODPOŘE INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ REGIONU. NEJVĚTŠÍ ČÁST FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ, CELÝCH ČTYŘICET PROCENT, JE VYČLENĚNA PRÁVĚ NA REGIONÁLNÍ INFRASTRUKTURU A DOSTUPNOST. O PROGRAMECH ZAMĚŘENÝCH NA DOPRAVU NÁS INFORMOVAL ING. DAVID SVENTEK, MBA, ŘEDITEL ÚŘADU REGIONÁLNÍ RADY MORAVSKOSLEZSKO. Jak pomohou peníze z evropsk˘ch fondÛ dopravû v Moravskoslezském regionu? Díky tûmto zdrojÛm je moÏné napfiíklad modernizovat, rekonstruovat a stavût silnice druhé a tfietí tfiídy nebo odstraÀovat nejvût‰í dopravní závady na silniãní síti a na prÛtazích mûst. Hlavním cílem je pfiitom zv˘‰it bezpeãnost a plynulost dopravy. Dále mÛÏeme stavût obchvaty mûst a obcí nebo modernizovat kfiiÏovatky. Velk˘ dÛraz klademe na opatfiení, která vedou ke zv˘‰ení bezpeãnosti silniãního provozu. Jsou to pfiechody pro chodce, zpomalovací pruhy nebo ostrÛvky uprostfied silnice. Regionální operaãní program Moravskoslezsko podpo-
ruje také rozvoj integrovaného dopravního systému na území kraje a regionální vefiejnou dopravu. Program pamatuje i na
Velk˘m úkolem budoucnosti je propojení Moravskoslezského regionu nejen v rámci na‰í republiky, ale tfieba i Evropy, svûta... Hrají v tom také roli evropské peníze? Co se t˘ãe propojení na‰eho regionu, situaci v˘raznû zlep‰í modernizace Leti‰tû Leo‰e Janáãka v Ostravû. Zde se plánuje roz‰ífiení infrastruktury a technického vybavení pro provoz leti‰tû, vznik nov˘ch sluÏeb, pofiízení strojÛ a vybavení pro odbavování letadel nebo modernizace
M O R AVS KO S L E Z S KO cyklodopravu. Za evropské peníze je moÏné budovat a modernizovat v˘znamné cyklostezky a cyklotrasy. Velmi dÛleÏitá z hlediska dostupnosti regionu je podpora regionálního leti‰tû. MÛÏete uvést nûjaké konkrétní pfiíklady, jak se díky tûmto penûzÛm zlep‰uje dopravní dostupnost severu Moravy? V souãasné dobû jsou do Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko pfiedloÏeny Ïádosti o dotaci na projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které nárokují témûfi jednu miliardu korun. Tato investice se na regionálních cestách pozitivnû projeví. Prioritou na‰eho programu jsou silnice, které se napojují na pátefiní síÈ, transnacionální síÈ TEN-T, pfiiãemÏ do sítû TEN-T patfií hlavní silniãní a Ïelezniãní trati, v na‰em regionu jde pfiedev‰ím o rychlostní silnice R48 nebo novû budovanou dálnici D47. JiÏ teì je schválena dotace na modernizaci 32,3 km silnic druhé a tfietí tfiídy. Mezi dosud zrekonstruované úseky patfií napfiíklad silnice druhé tfiídy ze Sudic do Tfiebomi nebo pfies tfii kilometry dlouhá trasa z Bystfiice do Milíkova na Fr˘deckoMístecku. Na dokonãení ãeká také dvanáctikilometrová trasa z Jaktafie do Bra-
infrastruktury pro realizaci podnikatelsk˘ch aktivit souvisejících s leteck˘m provozem v prostoru leti‰tû. Klíãové pro
komfort pfii vyuÏívání sluÏeb leti‰tû je vybudování kolejového napojení leti‰tû vãetnû pfiestupního terminálu. Na tato vylep‰ení mÛÏe leti‰tû získat z Regionálního operaãního fondu Moravskoslezsko 2,4 miliard korun. Financování modernizace silnic prvních tfiíd a dálnic, které mají rovnûÏ v˘znamn˘ vliv na propojení regionu, fie‰í jin˘ operaãní program (OP doprava). T˘ká se Regionální operaãní program také modernizace prostfiedkÛ vefiejné hromadné dopravy? Oblasti vefiejné dopravy je v rámci na‰eho programu vûnován v˘znamn˘ prostor. Jeho nastavení umoÏÀuje zajistit rozvoj integrovaného dopravního systému na území kraje a regionální vefiejné dopravy. Jde napfiíklad o zavádûní krajsk˘ch integrovan˘ch systémÛ vefiejné dopravy na úrovni kraje nebo uplatÀování fiídících a informaãních systémÛ pro mûstskou hromadnou dopravu. Zv˘‰ení atraktivity hromadné dopravy bude fie‰eno dobudováním související infrastruktury, jako jsou termiElektrifikovaná vefiejná doprava zÛstává z ekologického hlediska stále na pomyslném prvním místû. Nováãkem mezi trolejbusy je Trollíno. Foto: archiv Kodis
nály pro pfiestup mezi jednotliv˘mi dopravními systémy ãi zaji‰tûní návaznosti na individuální dopravu formou parkovi‰tû typu Park & Ride. Z Regionálního operaãního porgramu Moravskoslezsko lze také rekonstruovat zastávky vefiejné Ïelezniãní a autobusové dopravy vãetnû zastávek MHD nebo pofiizovat prostfiedky vefiejné dopravy. Budou peníze z programu vyuÏity i k nákupu vozidel pro ekologickou bezmotorovou dopravu? Na nákup vozidel, které jsou ‰etrnûj‰í k Ïivotnímu prostfiedí, je vyãlenûna v˘znamná ãást penûz z programu. Je moÏné nakupovat zejména dráÏní vozidla – trolejbusy, tramvaje a vlaky pro pfiepravu osob. Podporujete v oblasti vefiejné dopravy i dal‰í aktivity? Kromû ekologie jsou to v‰echny programy, které zvy‰ují atraktivitu vefiejné dopravy. Dotaci je moÏné získat i na dal‰í aktivity. S cílem zlep‰it dostupnost vefiejné dopravy pro obyvatele mohou Ïadatelé nakupovat bezbariérová vozidla. Ve velké mífie je také podporována autobusová doprava. Na ãesko-polské hranici byla nedávno z evropsk˘ch penûz dotována oprava místní komunikace k hraniãnímu pfiechodu, kterou realizovala obec âeská âermná v parnerství s polsk˘m mûstem Kudowa Zdroj. Nemá nûco podobného v plánu nûkterá obec ve va‰em regionu? Projekty pfieshraniãní spolupráce fie‰í jiné operaãní programy. Z Regionálního operaãního programu mohou b˘t podpofieny pouze systémovû vymezené místní komunikace zlep‰ující dopravní dostupnost souãasn˘ch nebo plánovan˘ch podnikatelsk˘ch aktivit. Takové komunikace jsou v okolí strategick˘ch prÛmyslov˘ch zón regionu definovan˘ch usnesením vlády. V Moravskoslezsku jsou to zóny No‰ovice nebo Mo‰nov. Dále mohou b˘t rekonstruovány místní komunikace poblíÏ obecních center a vedoucích ke kulturním ãi pfiírodním cílÛm. Tedy takové komunikace, které pfiispívají k rozvoji obcí.
09_mh0608
23.6.2008 15:28
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 9
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY
Na jihovýchodě Moravy přibývají nové silnice REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI JIHOVÝCHOD VYHLÁSILA 17. ZÁŘÍ 2007 KONTINUÁLNÍ VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ ŽÁDAJÍCÍCH O DOTACI Z EVROPSKÉ UNIE, KONKRÉTNĚ Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ. VYUŽÍTÍ TĚCHTO PROSTŘEDKŮ PRO ZLEPŠENÍ DOPRAVY V OBOU KRAJÍCH – JIHOMORAVSKÉM A VYSOČINA – NÁM POPSALA MGR. MILENA MAREŠOVÁ. MÛÏete na konkrétních pfiíkladech popsat, jak se díky penûzÛm z evropsk˘ch fondÛ se zlep‰uje dopravní dostupnost a propojení regionu jihov˘chodní Moravy? V˘zva ze záfií 2007 se t˘ká projektÛ z oblasti podpory 1.1 – Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu. Jde o realizaci aktivit (projektÛ) na budování a technické zhodnocení silnic II. a III. tfiíd a dal‰í silniãní infrastruktury vãetnû mostÛ. Poãátkem kvûtna 2008 byla v˘zva roz‰ífiena o aktivity (projekty) související s budováním vefiejného mezinárodního civilního leti‰tû Brno-Tufiany. Podle schváleného ROP Jihov˘chod je cílová hodnota délky nov˘ch silnic minimálnû 270 km. Pfii hodnocení dostávají pfiednost projekty splÀující kritéria napojení na
dopravní síÈ vy‰‰ího fiádu a propojení regionálních center (okresních mûst). Dal‰í evropské fondy podpofií modernizaci prostfiedkÛ vefiejné hromadné dopravy. Jak˘ bude postup? Dne 5. kvûtna 2008 vyhlásila Regionální rada Jihov˘chod v˘zvu pro pfiedkládání projektÛ spadajících do oblasti podpory 1.3 Obnova vozového parku dráÏních vozidel hromadné pfiepravy osob. V˘zva je zamûfiena na nákup nov˘ch vozidel a modernizace stávajících dráÏních vozidel zaji‰Èujících mûstskou hromadnou dopravu (MHD) – trolejbusy,
Jednou z aktivit podporovan˘ch ROP Jihov˘chod je nákup ekologick˘ch dopravních prostfiedkÛ (vozidel) a modernizace a rekonstrukce dopravních prostfiedkÛ ve vefiejné hromadné dopravû (mimo dráÏních vozidel) zaji‰Èujících základní dopravní obsluÏnost v rámci
V jaké fázi je pfiíprava tûchto projektÛ? Tyto aktivity (projekty) zatím nejsou podporovány, neboÈ z dÛvodu moÏného naru‰ení trÏního prostfiedí realizací tûchto aktivit (projektÛ) je nutná jejich notifikace Evropskou komisí. Notifikace je
JIHOVÝCHOD závazku vefiejné sluÏby s v˘znamn˘m ekologick˘m dopadem (napfi. vedoucí k v˘znamnému sníÏení emisí dopravního prostfiedku). Budou podpofieny projekty na
proces, kter˘m Evropská komise urãuje, za jak˘ch podmínek a v jaké v˘‰i bude podpora na nákup vozidel poskytována. V souãasné dobû byly formuláfie spoleãné Ïádosti v‰ech
Některé z projektů dopravní infrastruktury v regionu schválené Výborem Regionální rady Jihovýchod: NÁZEV PROJEKTU
NÁZEV ŽADATELE
POŽADOVANÁ DOTACE V KČ
Silnice II/408 Suchohrdly u Znojma – Dyjákovice
SÚS JMK
41 211 764
Zvýšení dopravní dostupnosti města Ivančice
SÚS JMK
31 400 417
Silnice II/422 – Lednice, přeložka silnice
SÚS JMK
68 248 941
Újezd u Brna, most 418-005
SÚS JMK
21 131 523
II/602 hr.kraje – Pelhřimov, 2. stavba
kraj Vysočina
23 536 160
II/353 Bohdalov – obchvat
kraj Vysočina
77 888 741
II/602 hr.kraje – Pelhřimov, 1. stavba
kraj Vysočina
91 077 510
II/360 Oslavička – obchvat, 2. stavba
kraj Vysočina
152 337 265
II/405 Brtnice – Zašovice
kraj Vysočina
130 969 567
tramvaje. V souãasné dobû obû krajská mûsta (Brno i Jihlava) pfiipravují projekty na tyto aktivity a hodlají je v brzké dobû pfiedloÏit k posouzení. Bude i díky tûmto projektÛm nejen v Brnû a Jihlavû, ale i v dal‰ích mûstech na jihov˘chodû Moravy, v budoucnu jezdit víc hromadn˘ch dopravních prostfiedkÛ na ekologick˘ pohon? INZERCE
nákup vozidel splÀujících emisní normy EURO 4 nebo vy‰‰í (pfied rokem 2009), EURO 5 a vy‰‰í (platnost od roku 2009, podle smûrnice Komise 2003/27/ES), popfiípadû EURO 6 (platnost 2015), nebo rekonstrukce a modernizace dopravních prostfiedkÛ ve vefiejné hromadné dopravû vedoucí ke splnûní norem EURO 5, popfiípadû EURO 6.
sedmi regionálních rad Ïádajících o podporu nákupu a modernizace dopravních prostfiedkÛ regionální autobusové dopravy odeslány prostfiednictvím Úfiadu pro ochranu hospodáfiské soutûÏe Evropské komisi. PouÏitá argumentace odpovídá jiÏ notifikovan˘m národním programÛm ministerstva dopravy, proto pfiedpokládáme, Ïe cel˘ proces notifikace dopravních pro-
Foto: archiv Kordis
stfiedkÛ regionální autobusové a Ïelezniãní dopravy bude dokonãen v prÛbûhu pfií‰tích 4 mûsícÛ. Dostane na Vysoãinû a na jiÏní Moravû díky grantové podpofie zelenou také dal‰í ekologická nemotorová doprava – napfiíklad jízdní kola? Ekologická nemotorová doprava je podporována formou aktivit (projektÛ) na v˘stavby cyklostezek a cyklotras prostfiednictvím oblastí podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu (cyklostezky) a 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (cyklotrasy). Cyklostezky jsou, podle podmínek Regionálního operaãního programu Jihov˘chod, zejména asfaltové ko-munikace splÀující pfiíslu‰né normované parametry a opatfiené dopravními znaãkami pro dan˘ typ cyklostezky. Plní pfieváÏnû dopravní funkci. Cyklotrasy, podle podmínek Regionálního operaãního programu Jihov˘chod, jsou komunikace tvo-
fiené rÛzn˘mi povrchy, zpevnûn˘mi ãi nezpevnûn˘mi. DÛleÏitá je pfiedev‰ím jejich rekreaãnû-turistická funkce a pfiínos pro cestovní ruch. Nutné je i jejich navázání na síÈ jiÏ existujících cyklotras. Kolik penûz z celkové ãástky bude na podporu nemotorové dopravy uvolnûno? Oblast podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu má na celém programu podíl 2,55 % (pfiibliÏnû 18 miliónÛ euro). Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch tvofií 16,15 % (pfiibliÏnû 114 miliónÛ euro) . V pfiípadû oblasti podpory 1.4 lze pfiedpokládat, Ïe témûfi celá alokace bude vyãerpána ve prospûch cyklostezek, neboÈ dal‰í, spí‰e okrajovou aktivitou jsou projekty na pfiizpÛsobení komunikací pro nemotorovou dopravu osobám s omezenou pohyblivostí nebo orientací. www.jihovychod.cz/cs/ pro-prijemce/seznam-prijemcu
Bude střední Morava rájem cyklistů? JAK SE DÍKY PENĚZŮM Z OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EU ZLEPŠUJE DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A PROPOJENÍ REGIONU STŘEDNÍ MORAVY? INFORMACE NÁM POSKYTLA MGR. RENATA ŠKROBÁLKOVÁ – Z ODDĚLENÍ KOMUNIKACE A PUBLICITY PROGRAMU ÚŘADU REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ MORAVA Kolik bylo dosud v Olomouckém a Zlínském kraji schváleno projektÛ z Regionálního operaãního programu Stfiední Morava – konkrétnû Prioritní osy 1 Doprava? Po první v˘zvû z roku 2007 bylo schváleno celkem 19 projektÛ. Vût‰ina z nich je zamûfiena na rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. tfiídy, odstraÀování nebezpeãn˘ch míst na silnicích, pfiípadnû na realizaci investic vyvolan˘ch tûmito projekty. V souãasné dobû se pfiipravují smlouvy o poskytnutí dotace a jednotliv˘mi pfiíjemci. Schváleny byly projekty za 845 miliónÛ korun. S evropskou podporou v zádech se i do kopce ‰lape snáz.
MÛÏete uvést nûjaké pfiíklady schválen˘ch projektÛ? Jsou to tfieba prÛtahy mûsty Bystfiice pod Host˘nem a Uhersk˘ Ostroh ve Zlínském kraji. V kraji Olomouckém kraji je to napfiíklad Velká Bystfiice, Tr‰ice, Opatovice a dal‰í.
grovan˘ dopravní systém, byl 5. kvûtna 2008 ukonãen pfiíjem projektÛ do podoblasti podpory 1.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému, pfiestupní terminály a zastávky. Celkem bylo pfiedloÏeno 17 projektÛ. Jsou zamûfieny na sta-
S T Ř E D N Í M O R AVA Pfiíkladem odstraÀování nebezpeãn˘ch míst a bodov˘ch závad mohou b˘t projekty rekonstrukce mostÛ Travná nebo most a napfiímení silnice ve ·tûpánovû. Pfiíkladem komplexního fie‰ení dopravní situace jsou projekty ¤editelství silnic Zlínského kraje a mûsta Bystfiice pod Host˘nem, kdy ¤ZSK realizuje prÛtah ãástí mûsta a projekt na vyvolané investice pak mûsto Bystfiice pod Host˘nem samo.
Ekologie má přednost Jak postupuje modernizace prostfiedkÛ vefiejné hromadné dopravy a rozvoj integrovaného dopravního systému? Pro pfiedkládání projektÛ na obnovu a modernizaci vozidel vefiejné dopravy zatím nebyla vyhlá‰ena Ïádná v˘zva. Pokud jde o inte-
vební úpravy, roz‰ífiení, v˘stavbu a bezbariérové úpravy zastávek vefiejné dopravy, budování pfiestupních terminálÛ vefiejné dopravy nebo zavádûní moderních a ekologick˘ch technologií. Má v Olomouckém a Zlínském kraji pfiednost ekologická bezmotorová doprava? V ROP Stfiední Morava klademe dÛraz na rozvoj kvalitní bezmotorové dopravy pro kaÏdodenní vyuÏívání i pro trávení volného ãasu. DÛleÏité jsou pro nás bezpeãnostní aspekty a aspekty ochrany Ïivotního prostfiedí a sníÏení konvenãního dopravního zatíÏení ve stanoven˘ch oblastech. Na území mûstsk˘ch aglomerací tak bude podpora smûfiována zejména do v˘stavby segregovan˘ch cyklostezek pro kaÏdodenní dojíÏdûní. Povedou pfieváÏnû soubûÏnû s frekventovan˘mi komunikacemi. Ve venkovsk˘ch oblastech bude podporováno propojování stávajících cyklostezek a cyklotras roz‰ifiováním jejich stávající sítû. V˘zva na podporu bezmotorové dopravy v regionu byla vyhlá‰ena jako druhá v pofiadí. Na Úfiad Regionální rady byly pfiedloÏeny 34 projekty za pfiibliÏnû 539 miliónÛ korun, coÏ pfiedstavuje skoro ãtyfinásobn˘ pfievis poptávky oproti alokaci stanovené v˘zvou. Dvoustranu pfiipravila TAËÁNA KUXOVÁ
10_mh0608
23.6.2008 15:28
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 10
M O R AV S K É S I G N Á LY
BRNO: Dynamické řízení zajistí zelenou BRNO JE DRUHÝM NEJVĚTŠÍM MĚSTEM V ČESKÉ REPUBLICE. JE HOSPODÁŘSKÝM, KULTURNÍM A SPOLEČENSKÝM CENTREM REGIONU. PROTO SE ANI TOMUTO MĚSTU NEVYHNUL PRUDKÝ NÁRŮST POČTU VOZIDEL A ZATÍŽENÍ KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ. BA NAOPAK. POLICEJNÍ STATISTIKY DOPRAVNÍCH NEHOD VÝMLUVNĚ NAZNAČUJÍ, KTERÝM ÚSEKŮM BY SE NEJSPÍŠ MĚLI ŘIDIČI RADĚJI VYHÝBAT. Budoucnost metropole není proto myslitelná bez zdokonalování systému integrovaného fiízení dopravy. PrÛzkumy a doporuãení pro brnûnsk˘ magistrát pfiipravuje t˘m odborníkÛ na dopravu z Brnûnsk˘ch komunikací. Na na‰e otázky odpovídal vedoucí zdej‰ího Útvaru dopravního inÏen˘rství ing. JI¤Í ¤EHÁK.
Jaké jsou v Brnû nejzatíÏenûj‰í ulice a kolik dopravních prostfiedkÛ po nich jezdí? V souãasnosti je komunikaãní síÈ mûsta nadmûrnû zatíÏená a dopravní problémy se tedy vyskytují mnohem ãastûji neÏ dfiíve. Mnohdy také dochází k jejich kumulaci. Jen pro ilus-
traci: v roce 1990 bylo v Brnû evidováno pfiibliÏnû 124 tisíc motorov˘ch vozidel, v roce 2007 to bylo jiÏ pfies 200 tisíc vozidel. Jedno motorové vozidlo tak pfiipadá na 1,8 obyvatele. Situace je ve skuteãnosti je‰tû váÏnûj‰í, protoÏe ve mûstû se samozfiejmû pohybují i vozidla, která zde nejsou hlá‰ena. A podle odhadÛ odborníkÛ se dá oãekávat, Ïe se stav bude v dal‰ích letech je‰tû zhor‰ovat. ZatíÏení komunikaãní sítû vzrostlo od roku 1990 více neÏ dvojnásobnû. V roce 2007 dopravní v˘kony ve mûstû opût pfiekonaly 1,3 miliardy vozokilometrÛ (prÛmûrnû témûfi 4,2 miliónu dennû). Podíl nákladní dopravy dosahuje pfiibliÏnû 10 procent. Mezi nejzatíÏenûj‰í komunikace na území mûsta Brna patfií pfiedev‰ím úsek dálnice D1, kde zatíÏení mezi kfiiÏovatkami s VídeÀskou a dálnicí D2 dosahuje pfiibliÏnû 70 tisíc vozidel v obou smûrech za 24 hodin v‰edního dne. Kromû dálnice jsou nejzatíÏenûj‰ími ulicemi ve mûstû následující komunikace: Koli‰tû (v úseku Kfienová a Cejl), Pofiíãí (Her‰pická – Uhelná) 50 tisíc vozidel; Her‰pická (Pofiíãí – Jihlavská), Hradecká (Sportovní –
rampa Grome‰ova), VídeÀská (dálnice D1 – Moravanská) 47 tisíc vozidel za 24 hodin; Gajdo‰ova (Bubeníãkova – Jamborova) 42 tisíc; Opu‰tûná (Trnitá – Plotní) 43 tisíc vozidel; a tak by se dalo pokraãovat i dále. Na kter˘ch brnûnsk˘ch ulicích by si mûli fiidiãi a chodci dávat nej-
DYNAMICKÉ ŘÍZENÍ DOPRAVY ZNAMENÁ, ŽE SIGNÁLY VOLNO A STŮJ PRO VOZIDLA NA KŘIŽOVATCE, PŘÍPADNĚ V JEDNOTLIVÝCH JÍZDNÍCH PRUZÍCH PŘI POUŽITÍ SMĚROVÝCH SIGNÁLŮ, SE STŘÍDAJÍ V ZÁVISLOSTI NA SKUTEČNÝCH POŽADAVCÍCH VOZIDEL. vût‰í pozor? Bylo by moÏné doporuãit fiidiãÛm, kter˘m místÛm se radûji vyhnout? Mezi místa s nejvût‰ím poãtem dopravních nehod patfií dlouhodobû kfiiÏovatky Uhelná – Úzká (35 evidovan˘ch dopravních nehod v roce 2007, Nové sady –
Hybe‰ova, Plotní – Zvonafika, Hnûvkovského – Sokolova (vÏdy pfies 20 nehod). Nejvíce dopravních nehod ve sledovan˘ch úsecích komunikací se stalo na jednotliv˘ch úsecích dálnice D1 (celkem pfies 340 nehod). Uvnitfi mûsta patfií k nejnehodovûj‰ím úsekÛm ulice Bauerova mezi Bí-
ochrann˘ch ostrÛvkÛ na ‰irok˘ch komunikacích a dal‰í opatfiení. Na nûkter˘ch ru‰n˘ch kfiiÏovatkách zaãíná fungovat dynamické fiízení. Na jakém principu je zaloÏeno a jaké jsou jeho perspektivy? Dynamické fiízení pomocí svûteln˘ch signalizaãních zafiízení (SSZ) se ve mûstû Brnû stalo v posledních letech jedním z nejzákladnûj‰ích principÛ fiízení. V rámci rekonstrukcí stávajících a v˘stavby nov˘ch SSZ se principy dynamického fiízení kfiiÏovatek, vyuÏívání preferenãních prÛjezdÛ pro vozidla hromadné dopravy a fie‰ení liniov˘ch koordinovan˘ch tahÛ prostfiednictvím takzvan˘ch „zelen˘ch vln“ vyuÏívají v maximální moÏné mífie a plnû korespondují se souãasn˘m stavem technického a programového vybavení moderních fiadiãÛ SSZ. te‰skou a KfiíÏkovského (54 nehod), Svatoplukova mezi Karlovou a Podsednickou a Hnûvkovského mezi K‰írovou a Sokolovou (pfies 40 nehod). Z hlediska chodcÛ patfií dlouhodobû mezi nejrizikovûj‰í lokality kfiiÏovatka Dornych – Úzká (40 nehod mezi lety 1995–2007), dále pak Lidická – Pion˘rská, Úvoz – Gorkého, VídeÀská – Celní, Botanická – Kotláfiská (vÏdy 15–20 nehod za sledované období). Nejhor‰ími úseky z pohledu chodcÛ je úsek ulice Palackého mezi Berkovou a Jungmannovou, kde do‰lo k 56 nehodám, pfii nichÏ zemfielo 6 osob, a úsek ulice VídeÀské mezi dálnicí D1 a Moravanskou, kde do‰lo k 38 nehodám s 8 usmrcen˘mi. Pfies 25 dopravních nehod s chodci se stalo i na úsecích komunikací Kotláfiská, Lidická a Bubeníãkova. Jaké jsou vyhlídky, Ïe se zde situace v budoucnu zlep‰í? Dopravní situace na území mûsta Brna se pravidelnû vyhodnocuje a podle moÏností se pfiijímají operativní opatfiení smûfiující ke sníÏení poãtu dopravních nehod a eliminaci jejich fatálních následkÛ. Pfiípad od pfiípadu se jednotlivé rizikové lokality posuzují, rozebírají se dopravní nehody a jejich pfiíãiny a hledají se
vhodná opatfiení k jejich fie‰ení. Základním principem je pfiedev‰ím snaha o dobudování velkého mûstského okruhu a sníÏení podílu tranzitující dopravy pfies centrum mûsta.
ZELENÉ VLNY U celé fiady dal‰ích lokalit se fie‰í jejich rekonstrukce a stavební úpravy vãetnû dopadÛ do organizace a fiízení provozu (napfiíklad nedávné zprovoznûní MÚK Hlinky, pfiemístûní tramvajové trati Plotní – Dornych, pfiipravovaná rekonstrukce ulice Husovy, v˘stavba Královopolského tunelu atp.). PoÏadavky na maximální bezpeãnost silniãního provozu jsou pfii tûchto akcích základním kriteriem. Mezi opatfiení, která se ãasto pouÏívají, patfií napfiíklad zfiizování svûteln˘ch signalizaãních zafiízení na kfiiÏovatkách, vhodné úpravy organizace dopravy vãetnû zakázání, pfiípadnû bezkolizního fie‰ení nejriskantnûj‰ích dopravních pohybÛ, uplatÀování navádûcích systémÛ a promûnného dopravního znaãení. Ke zv˘‰ení bezpeãnosti silniãního provozu mimo jiné v˘znamnû pomáhá i postupné zavádûní preference mûstské hromadné dopravy, nasvûtlování pfiechodÛ pro chodce, instalace
TECHNIKA SE BUDE ZDOKONALOVAT Dynamické fiízení dopravy zjednodu‰enû znamená, Ïe signály volno a stÛj pro vozidla na jednotliv˘ch ramenech kfiiÏovatky, pfiípadnû v jednotliv˘ch jízdních pruzích pfii pouÏití smûrov˘ch signálÛ, se na kfiiÏovatce stfiídají v závislosti na skuteãn˘ch poÏadavcích vozidel z jednotliv˘ch smûrÛ, které jsou zji‰Èovány pomocí dopravních detektorÛ. Ty jsou obvykle umístûny ve vozovce nebo v její bezprostfiední blízkosti a ukazují pfiedev‰ím mnoÏství pfiijíÏdûjících vozidel, ale podle potfieby tfieba také dobu obsazení detektoru, pfiípadnû ãasové mezery mezi jednotliv˘mi vozidly. S technick˘m zdokonalováním tûchto zafiízení pfiedpokládáme, Ïe se budou pouÏívat stále více. Kromû prvkÛ dynamického fiízení, jimiÏ se vybavují témûfi ve‰kerá zafiízení ve mûstû, se v rámci rozvoje systému pfiedpokládá i instalace strategick˘ch detektorÛ na hlavní komunikaãní síti mûsta, modernizace a integrace fiídícího a dohledového centra, dal‰í rozvoj fie‰ení preference mûstské hromadné dopravy a podobnû. Ptala se TaÈána Kuxová
INZERCE
PŘEDSTAVUJEME STAROSTU
V Bučovicích se žije zdravě Poradenská společnost ECONOMY RATING a. s. poskytuje na míru šité poradenské služby pro soukromý i veřejný sektor, vč. komplexního servisu k relevantní finanční podpoře ze Strukturálních fondů EU. Nabízíme poradenství v následujících oblastech: ■ EKONOMIKA A FINANČNÍ ŘÍZENÍ ■ PROJEKTY EU ■ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ ■ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ ■ ROZVOJ INVESTIČNÍCH ZÁMĚRŮ Vašim nápadům a plánům věnujeme individuální péči a pomůžeme vám je rozvinout v živé projekty! Pro naše poradenská řešení vždy hledáme vhodnou dotační podporu z fondů EU, abyste snadněji překonali finanční náročnost rozvojových aktivit. Kontaktujte nás pro nezávaznou konzultaci na: www.economy-rating.cz
[email protected]
tel: + 420 775 955 943 tel: + 420 775 921 958
·árka ·ilerová, starostka Buãovic
KE STAROSTCE MĚSTA BUČOVICE NÁS NEVEDLA PŘÍMÁ CESTA. MEZINÁRODNÍ SILNICE 1/50 JE TOTIŽ DOČASNĚ UZAVŘENÁ A HNED ZA SLAVKOVEM SJÍŽDÍME SPOLU S OSTATNÍMI MOTORISTY NA KYJOV. Právû proto se nám zdálo zajímavé vyzvûdût, jak se v doãasnû „vynechan˘ch“ Buãovicích Ïije. Jestli si místní lidé náhl˘ klid pochavalují a jestli by ho nechtûli zachovat i poté, aÏ opravy prÛtahu jejich
mûstem skonãí. Buãovická starostka ·árka ·ilerová nám odpovûdûla slovy „jsem pfieloÏkov˘ optimista“ (viz strana 6). Nebylo by zajímavé dozvûdet se o optimistické ‰éfové radnice nûco víc? Jaká je v práci i mimo ni? V Buãovicích se narodila, pÛvodním povoláním je právník, specializovala se zejména na kapitálov˘ trh. Pfied nástupem na nejvy‰‰í post buãovické radnice nûkolik let pracovala jako vedoucí majetkosprávního oddûlení mûsta. Starostkou se stala na podzim 2006 ve vûku 33 let. ¤íká, Ïe od té doby se v˘raznû zmûnila zejména informovanost obãanÛ a mediální prezentace mûsta. Je maminkou tfií dûtí a kromû péãe o nû se vûnuje tenisu, basketbalu a cyklistice. „Moderní image mûsta Buãovic,“ fiíká ·árka ·ilerová, „je tvofiena zejména moÏnostmi propojení základního a stfiedního ‰kolství s moÏností krytého bazénu, dostupností sportovního vyÏití v novém sportovním areálu vãetnû atraktivního koupali‰tû a dostateãn˘ch roz-
vojov˘ch ploch pro bydlení. Ve struãnosti bych mûsto charakterizovala jako mûsto pro zdravé bydlení.“ V budoucnu ãekají Buãovice kromû opravy hlavní dopravní tepny I/50 spojené s celkovou rekonstrukcí kanalizace dal‰í zásadní projekty. „Poãínají od v˘stavby biokoridoru,“ vyjmenovává paní starostka, „aÏ tfieba po ‰kolku ãi pfiipojování místních ãástí na ãistiãku odpadních vod. SnÛ a projektÛ je pfiipraveno mnoho, uskuteãnûní je pochopitelnû závislé na finanãní realitû.“ Zmínûná finanãní realita vychází jak z vlastních, tak i dotaãních rozpoãtov˘ch zdrojÛ. Nejvût‰í radost udûlalo ·árce ·ilerové v poslední dobû zahájení investice do ZU· a obdrÏená dotace na zateplení a v˘mûnu oken ve ‰kolce. Je velmi spokojená i se zdafiil˘m IX. Zámeck˘m ko‰tem vín. ProtoÏe starostka Buãovic vidí fiízení mûsta jako t˘movou práci, vzkazuje sv˘m spolupracovníkÛm: „Dovolím si tvrdit, Ïe t˘m vedoucích odborÛ mûsta je vysoce profesionální a doufám, Ïe i jim se se mnou pracuje dobfie.“ (tk)
11_mh0608
24.6.2008 12:49
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 11
M O R AV S K É S I G N Á LY
Golfový turnaj počtvrté aneb Havaj pod slavkovským sluncem Na prvním snímku pfiebírá absolutní vítûz turnaje Ludvík ·tefánek v˘hru z rukou hejtmana Zlínského kraje Libora Luká‰e. Na momentce ze slavkovského boji‰tû je zachycen Rajmund Pavla (vlevo) z firmy Sapcon, která byla hlavním sponzorem turnaje. Turnaj dále sponzorovaly firmy O2, Techniserv, Kovacs, Diaoro, CPress, Rowan Legal, Shock, restaurace Boulevard a Golf Club Austerlitz. Foto: Jifií Zach
GOLFOVÉ TURNAJE BRNĚNSKÉHO METROPOLITANU A MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ DOSPĚLY K POŘADOVÉMU ČÍSLU ČTYŘI. ČTVRTÉ KLÁNÍ GOLFOVÝCH AMATÉRŮ SE KONALO 12. ČERVNA VE SLAVKOVĚ U BRNA A NA ŠTÍT SI TENTOKRÁT VEPSALO SLOVO HAVAJ. Vítání hostÛ kvûtinov˘mi vûnci zavû‰ovan˘mi kolem krku, exotické ovoce, strhující hudební rytmy. Chybûlo jen Ïhavé tropické slunce, coÏ ov‰em úãastníci pfiivítali spí‰e s povdûkem. Po zku‰enosti z minulého roku, kdy se z mrakÛ nad Slavkovem spustil prudk˘ liják, slibovalo leto‰-
Avíza TELČ: Nad zahradou létají draví ptáci
V zahradû telãského zámku pfiedstavuje v letním období zdej‰í záchranná stanice historické sokolnické ukázky. V zábavném programu pfiedvádí dravé ptáky a sovy a seznamuje s histori a souãasností sokolnictví. Nakonec mohou dûti i dospûlí spatfiit voln˘ let dravcÛ.
KOPŘIVNICE: Muzeum se chlubí Zátopkovou bundou
ních 24 stupÀÛ a mírnû zataÏená obloha témûfi ideální podmínky. Za pofiádající Jihomoravskou hospodáfiskou agenturu pfiivítala úãastníky golfového turnaje fieditelka spoleãnosti Magda Slaninová. Pfiipomnûla tfii roky úspû‰né spolupráce s Magistrátem mûsta Brna, pro kter˘ vydavatelství JMHA pfiipravuje kaÏd˘ mûsíc informaãní noviny obãanÛ statutárního mûsta Brna – Brnûnsk˘ Metropolitan. Mezi hosty a souãasnû i hráãi pfiedstavila také radního mûsta Brna Jifiího Olivu. Slavnostního dekorování a odmûÀování vítûzÛ turnaje se zhostil hejtman Zlínského kraje Libor Luká‰. Mezi pfiivítáním a závûreãn˘m pfiedáním cen v‰ak hráãÛm uplynulo nûkolik hodin stráven˘ch v pohybu pod pfiívûtiv˘m slavkovsk˘m sluncem. Do turnajové historie se jako absolutní vítûz zapsal Ludvík ·tefánek. Kompletní v˘sledky turnaje najdete na stránkách www.jmha.cz
V prostorách Technického muzea v Kopfiivnici mÛÏeme kromû tradiãních automobilÛ obdivovat také stálou expozici vûnovanou Emilu a Danû Zátopkov˘m. Velmi modernû pojatá v˘stava nabízí nejen autentické fotografie, medaile a dal‰í trofeje, ale také Zátopkovu reprezentaãní bundu nebo startovní ãíslo z legendárních OH v Lond˘nû. Muzejní expozice vznikla v roce 2005 jako souãást projektu Rozvoj Regionálního muzea Kopfiivnice mimo jiné díky finanãní spoluúãasti Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF – Spoleãného regionálního operaãního programu âeské republiky (www.strukturalni-fondy.cz).
Pfií‰tí golfov˘ turnaj, v pofiadí jiÏ pát˘, se bude konat 8. fiíjna 2008 v Jinaãovicích. Do té doby – Aloha! (tk)
MORAVSKÝ KRAS: Ekologický vláček si raději rezervujte předem
Moravsk˘ kras patfií mezi nejv˘znamûj‰í krasové oblasti ve stfiední Evropû. Rozprostírá se na území 94 m2. Do nejeexponovanûj‰ích ãástí – Pustého a Suchého Ïlebu – nesmí pfiitom vjet Ïádné automobily. Namísto nich slouÏí náv‰tûvníkÛm ekologické dopravní prostfiedky. Jízdenky na vláãek, lanovku na Macochu i vstupenky do Punkevních jeskyní je proto dobré objednat pfiedem. Kontaktní telefon: 516 413 575. (tk)
Teplárny ušetří díky sloučení sobě i Brňanům âervnové slouãení brnûnsk˘ch teplárensk˘ch spoleãností Teplárny Brno, a. s., a Tepelné zásobování Brno, a. s., je zásadní organizaãní zmûnou, kterou vystihuje právnick˘ termín „rozdûlení slouãením“. To je pfiíleÏitostí k nûkolika otázkám pro generálního fieditele spoleãnosti Teplárny Brno, a. s., ing. ALEXEJE NOVÁâKA.
Ing. Alexej Nováãek, generální fieditel Teplárny Brno, a. s.
Kolik a za jaké období u‰etfií teplárenská spoleãnost díky slouãení na sv˘ch nákladech? Pfied slouãením obou spoleãností byla provedena fiada anal˘z, ze kter˘ch vyplynulo, Ïe slouãení by mohlo pfiinést úspory v nákladech „nové spoleãnosti“ aÏ ve v˘‰i 237 miliónÛ korun v prÛbûhu desetiletého období. Tûchto úspor má b˘t dosaÏeno pfiedev‰ím ve tfiech oblastech: v oblasti administrativy, dodávek elektfiiny a získáním pevnûj‰í vyjednávací pozice u dodavatele zemního plynu. V pfiípadû administrativy byly jiÏ pfiíslu‰né kroky podniknuty. Dne 1. ãervna 2008 vstoupila v platnost nová organizaãní struktura, v jejíÏ rámci byly upraveny pracovní pozice a vyfie‰eny nûkteré zdvojené fiídicí funkce. Dodávky elektfiiny pro provozy zaniklé spoleãnosti Tepelné zásobování Brno budou fie‰eny z vlastních zdrojÛ, protoÏe teplárny si elektfiinu vyrábûjí samy. Dodávky tak budou realizovány z vlastních zdrojÛ a odpadne nutnost je draze nakupovat. V neposlední fiadû slouãení pfiineslo Teplárnám Brno pevnûj‰í pozici, kterou hodlá vyuÏít pfii sjednávání cen s dodavatelem zemního plynu, kter˘m je spoleãnost Jihomoravská plynárenská, a. s. Tato komodita tvofií jednu z nejv˘znamnûj‰ích nákladov˘ch polo-
V‰echny velké teplárenské zdroje – ·pitálka, Staré Brno, Brno-sever, âerven˘ ml˘n (na snímku) – byly v minulosti plynofikovány. Provoz Brno-sever mÛÏe navíc v dobách, kdy je to ekonomicky v˘hodnûj‰í, spalovat i nízkosírnat˘ mazut.
Ïek spoleãnosti (celkem 60 %), protoÏe v˘roba tepla a elektfiiny je postavena v˘hradnû na spalování zemního plynu. Jeho cena v‰ak kopíruje cenu ropy na svûtov˘ch trzích, která stále roste a ztûÏuje tak vyjednávání o lep‰ích nákupních podmínkách. Jak jsou po ukonãení restrukturalizace definovány vlastnické vztahy holdingové spoleãnosti? Teplárny Brno se dne 14. fiíjna 2004 zafiadily mezi mûstské spoleãnosti. Pfied slouãením byly vlastnûny spoleãností TEZA Holding, a.s., kterou vlastnila spoleãnost Tepelné zásobování Brno, a. s., stoprocentnû vlastnûná Statutárním mûstem Brnem. Zánikem spoleãnosti Tepelné zásobování Brno, a. s., v‰ak do‰lo k úpravû vlastnické struktury. Dnes jsou Teplárny Brno, a. s., ovládány spoleãností TEZA Holding, a. s., která je stoprocentnû vlastnûna Statutárním mûstem Brnem. Jak˘ bude mít slouãení v˘znam pro obyvatele Brna? Statutární mûsto Brno, vlastník brnûnsk˘ch tepláren, si stanovilo dva hlavní cíle. Prvním je zaji‰tûní pfiijatelné ceny dálkového
tepla pro jeho uÏivatele a druh˘m udrÏení kvality ovzdu‰í v Brnû za podpory rozvoje systému centrálního zásobování teplem. Prvního cíle mûsto plánuje dosáhnout prostfiednictvím vyuÏívání nejmodernûj‰ích technologií, kvalitního zpÛsobu fiízení, díky dobfie plánované strategii energetického rozvoje mûsta Brna a jiÏ zmínûn˘m úsporám v nákladech „nové spoleãnosti“.
Druh˘ cíl je naplÀován prÛbûÏnû. Vlastník spoleãnosti si je vûdom toho, Ïe jedinû teplárna umoÏÀuje ekologické vytápûní hustû obydlen˘ch oblastí, mezi které mûsto Brno zcela jistû patfií. Díky tomu, Ïe Teplárny provozuje mûsto Brno, ji mÛÏe zahrnout do své energetické koncepce a ovlivÀovat její dal‰í v˘voj. Pokud ve mûstû takového rozsahu nefunguje dobfie zavedená teplárna, trpí nejvíce ovzdu‰í a samozfiejmû obyvatelé mûsta. To je pro obãany dal‰í zbyteãná zátûÏ. Podle âeského hydrometeorologického úfiadu Brno
je brnûnské ovzdu‰í z více neÏ 85 procent zatûÏováno automobilovou dopravou. Teplárny se na jeho zneãi‰tûní tedy podílejí minimálnû. Pfiípadné rozhodnutí o zru‰ení teplárny a pfiechodu na lokální vytápûní by v‰ak vedlo k v˘raznému zhor‰ení kvality ovzdu‰í v Brnû a samozfiejmû i ke zv˘‰ení jeho dopadu na zdraví obyvatel. Jak˘m zpÛsobem mûsto Brno hlídá ceny tepla pro své obãany? Teplárny Brno dlouhodobû na prodeji tepla nevytváfiejí Ïádn˘ zisk. Zisk spoleãnosti je generován zejména z prodeje elektfiiny a sluÏeb, které jsou spolu s tímto produktem poskytovány. Zisk z prodeje elektfiiny je rozpou‰tûn do ceny tepla, jehoÏ cena by jinak byla o pfiibliÏnû 45 korun vy‰‰í. V souãasné dobû se drÏí ceny tepla dodávaného va‰í firmou v niωí relaci, neÏ je cena umoÏnûná vyhlá‰kami. UdrÏíte tento pfiízniv˘ trend i do budoucna? V krátkodobém horizontu se nepfiedpokládá jakákoliv úprava ceny tepla. Ceny jsou nastaveny tak, aby se v prÛbûhu fiskálního roku spoleãnosti Teplárny Brno nemusely mûnit.
Z dlouhodobého hlediska v‰ak lze v˘voj ceny tepla stûÏí odhadnout. Pokud se podíváme na souãasn˘ v˘voj cen ropy a ostatních komodit, které se utváfiejí na svûtov˘ch trzích, v budoucnu se zdraÏování energetick˘ch produktÛ nevyhneme ani my, ani Ïádná jiná energetická spoleãnost. Rozvoj bytové a prÛmyslové v˘stavby pro vás znamená pfiipojování nov˘ch odbûratelÛ. Které z va‰ich nov˘ch pfiípojek patfií k technicky nejnároãnûj‰ím ãi nejzajímavûj‰ím? K technicky nejzajímavûj‰ím nov˘m pfiípojkám patfií horkovodní vedení pro polyfunkãní dÛm v brnûnské Soukenické ulici, jehoÏ ãást je situována pod ledovou plochou vefiejného kluzi‰tû. Z dÛvodu nedostatku prostoru je v dal‰ím úseku pfiívodní a zpûtné potrubí uloÏeno nad sebou a pod ulicí Nové sady je horkovod veden protlakem v hloubce pfiibliÏnû 5 metrÛ pod povrchem. Jak jsou va‰e provozovny hodnoceny ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí? V roce 2006 byla provozÛm ·pitálka, Brno-sever a âerven˘ ml˘n vydána integrovaná povolení, která stanovují emisní limity je‰tû pfiísnûj‰í neÏ jsou limity dané pfiíslu‰nou legislativou. Tyto limity nejsou pfiekraãovány, coÏ dokladuje skuteãnost, Ïe od poãátku sledování vypou‰tûného zneãi‰tûní nedo‰lo k Ïádn˘m závaÏn˘m problémÛm s orgány státní správy. Spoleãnosti Teplárny Brno nikdy nebyly na tomto úseku uloÏeny pokuty za poru‰ení ustanovení zákona. Jaké rekonstrukce sv˘ch provozoven plánujete a jak pfiitom zohledníte v˘vojové trendy cen energií? Teplárny Brno plánují rekonstrukci provozu Brno-sever. Zde by mûlo dojít k roz‰ífiení palivové základy o biomasu a uhlí, které jsou ve srovnání se zemním plynem mnohem levnûj‰í. Tímto zpÛsobem chceme aktivnû ãelit dal‰ímu pravdûpodobnému rÛstu ceny zemního plynu. Ptala se TaÈána Kuxová
12_mh0608
24.6.2008 10:37
Stránka 1
ČERVEN 2008
STRANA 12
INZERCE
Doplnit zemní plyn? Možností pro řidiče přibývá ZEMNÍ PLYN JE PALIVEM BUDOUCNOSTI. PATŘÍ K NEJEKOLOGIČTĚJŠÍM ZDROJŮM ENERGIE. SOUČASNĚ SE ŘADÍ MEZI PALIVA S VYSOKOU VÝHŘEVNOSTÍ A VYSOKOU ÚČINNOSTÍ PŘI SVÉM VYUŽITÍ.
Ke stávajícím plnicím stanicím CNG pfiibudou v nejbliωím období dal‰í v Brnû, Znojmû a Tfiebíãi. Dal‰ími zvaÏovan˘mi lokalitami jsou Zlín, Uherské Hradi‰tû, Bfieclav a Jihlava. Pfiedpoklad do roku 2020 je patnáct aÏ dvacet vefiejn˘ch plnicích stanic v rámci pÛsobnosti Jihomoravské plynárenské, a. s. V hromadné dopravû se jiÏ úspû‰nû uplatÀují autobusy s pohonem CNG. Jak obstojí v porovnání s naftov˘mi autobusy z hlediska emisí? Produkce emisí pevn˘ch ãástic a oxidu síry je prakticky nulová. Spalováním zemního plynu rovnûÏ nevznikají karcinogenní látky, v˘raznû niωí jsou emise oxidÛ dusíku a oxidu uhelnatého. V˘znamn˘m pozitivním prvkem motorÛ na CNG je také podstatnû niωí hluãnost.
dále pfiispívá ãástkou 200 tisíc korun na kaÏd˘ nov˘ autobus s pohonem na CNG. Osobní automobily, které mají namontovanou CNG soupravu, jsou asi o pût procent draωí. Po kolika ujet˘ch kilometrech se fiidiãÛm tato investice vrátí? Pro tento úãel jsme vytvofiili na www.cng.cz kalkulaãku. KaÏd˘ si mÛÏe spoãítat, pfii jaké cenû nafty/benzínu, cenû CNG, projet˘ch kilometrech a cenû automobilu se mu investice do CNG auta vrátí. http://www.cng.cz/cs/informace_pro zajemce/kalkulacka/ Pfiíklad: Pfii spotfiebû benzinu 8l/100km, pfii ujetí 40 tis. km, cenû benzinu 33 Kã/l a cenû CNG 22,7 Kã/kg je úspora palivov˘ch nákladÛ pfiibliÏnû 54 tisíc korun.
ing. TomበTich˘
„VyuÏívání zemního plynu pfiiná‰í spotfiebitelÛm zv˘‰ení komfortu bydlení a moÏnost optimální regulace, která pfii rostoucích cenách energií nab˘vá na v˘znamu,“ fiíká ing. TOMÁ· TICH¯, pfiedseda pfiedstavenstva Jihomoravské plynárenské, a. s. Masivní vyuÏívání zemního plynu jako paliva v automobilové dopravû dosud omezovala nedostateãná síÈ plnicích stanic CNG (stlaãen˘ zemní plyn). Kolik stanic je v souãasnosti k dispozici automobilistÛm na jiÏní Moravû? Na jiÏní Moravû nyní provozujeme plnicí stanice stlaãeného zemního plynu ve Znojmû, Brnû a Prostûjovû. Kde se budou po tûchto tfiech prvních vla‰tovkách otvírat dal‰í stanice a kolik jich v na‰em regionu pfiibude do roku 2020 ?
WWWCNGCZ
3TLAjENØ ZEMNq PLYN #.' ¯ POHONNf HMOTA PRO CHYTRm MOTORISTY
Kompenzují dopravcÛm vy‰‰í pofiizovací cenu tûchto autobusÛ nûjaké dotace jako praktick˘ projev vládou pfiijatého programu podpory zemního plynu? Ano. Na CNG autobus je moÏné získat dotaci z Programu obnovy vozidel vefiejné autobusové dopravy vypsaného ministerstvem dopravy. Mezi kritéria hodnocení Ïádostí patfií pouÏití alternativního pohonu. Na nízkopodlaÏní plynov˘ autobus lze získat dotaci 1,8 miliónu korun a pro mûstskou hromadnou dopravu aÏ 2,6 miliónu korun. RWE Transgas
S jak˘m ohlasem se setkala prezentace novinek na brnûnském veletrhu Autotec? Ve srovnání s loÀsk˘m rokem byl zájem o automobily na CNG pohon mnohem vût‰í. Motoristická vefiejnost se s tímto typem pohonu jiÏ seznámila a ceny ostatních paliv zájem o nûj je‰tû zvy‰ují. Nejãastûj‰í dotazy se t˘kaly parametrÛ vozÛ, v˘stavby nov˘ch stanic, domácích plnicích stanic a znaãek vozÛ, které jezdí na CNG. V‰echny v˘znamné automobilky jiÏ vozy na CNG sériovû vyrábûjí. Ptala se: TaÈána Kuxová
$ODfVfME ZEMNq PLYN MILIONÒM ZfKAZNqKÒ HODIN DENN} 3POLEjNOSTI SKUPINY 27% DODfVAJq ZEMNq PLYN JAKO MODERNq PALIVO PRO AUTOMOBILY A AUTOBUSY 3TLAjENØ ZEMNq PLYN #.' JE V SOUjASNOSTI NEJVØHODN}JÃqM A NEJBEZPEjN}JÃqM PALIVEM .fKLADY NA PROVOZ VOZIDEL JSOU V POROVNfNq S BENZINEM ZHRUBA POLOVIjNq
Obj1791b_DEL_multivan_126x182.indd 1
5.6.2008 16:50:38