Welfare hospodářských zvířat a jejich právní ochrana v chovech ve Švédsku a v České republice

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Skandinávská studia

Klára Fafejtová

Welfare hospodářských zvířat a jejich právní ochrana v chovech ve Švédsku a v České republice Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Agneta Ch. Alarka Kempe 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

......................................................... Klára Fafejtová Brno, 29. 4. 2016

Obsah Použité zkratky........................................................................................................ 5 Úvod......................................................................................................................... 6 1 Ochrana zvířat a welfare – co to je a k čemu slouží............................................... 8 2 Základní pojmy.................................................................................................. 11 3 Historie právních úprav o ochraně zvířat........................................................... 13 3.1 Situace ve Švédsku........................................................................................ 13 3.2 Situace v ČR................................................................................................. 15 4 Současná legislativa o ochraně hospodářských zvířat......................................... 17 4.1  Legislativa Evropské unie............................................................................... 17 4.2 Švédská legislativa......................................................................................... 17 4.3 Česká legislativa............................................................................................ 18 5 Dozor nad ochranou zvířat................................................................................. 20 5.1  Česká republika.............................................................................................. 20 5.2 Švédsko.......................................................................................................... 21 6 Prasata................................................................................................................ 23 6.1  Přirozené chování prasat................................................................................. 23 6.2 Prasata v konvenčním zemědělství................................................................. 24 6.2.1 Selata.................................................................................................. 25 6.2.2 Prasata na výkrm................................................................................. 26 6.2.3 Chovné prasnice.................................................................................. 26 6.2.4 Kanci................................................................................................... 28 6.3  Problematické momenty v konvenčních chovech prasat.................................. 29 6.3.1 Podestýlka........................................................................................... 29 6.3.2 Operativní zákroky.............................................................................. 30 7 Skot.................................................................................................................... 33 7.1  Přirozené chování skotu................................................................................. 33 7.2 Skot pro mléčnou produkci v konvenčním zemědělství................................... 34 7.2.1 Dojnice................................................................................................ 34 7.2.2 Telata v mléčném průmyslu.................................................................. 36 7.2.3 Největší rozdíl v chovu dojnic ve Švédsku a v ČR – pastva................... 38 8 Kur..................................................................................................................... 39 8.1 Kur – přirozené chování................................................................................ 39 8.2 Slepice pro produkci vajec – nosnice............................................................. 41 8.2.1 Různé systémy chovu........................................................................... 42 8.2 Kuřata na masnou produkci – brojleři........................................................... 45 8.2.1 Problémy v chovech brojlerů................................................................ 47

9 Problematické části právních předpisů a návrhy na zlepšení.............................. 49 9.1 Návrhy na zlepšení českých právních předpisů.............................................. 49 9.1.1 Podestýlka u prasat.............................................................................. 49 9.1.2 Kastrace kanců.................................................................................... 51 9.1.3 Odrohování telat.................................................................................. 52 9.1.4 Pobyt venku pro dojnice...................................................................... 52 9.2 Návrhy na zlepšení švédských právních předpisů........................................... 53 9.2.1 Přirozené chování................................................................................ 53 9.2.2 Pobyt venku pro chovná prasata........................................................... 54 9.2.3 Použití analgetik po zákrocích............................................................. 54 Závěr...................................................................................................................... 56 Sammanfattning..................................................................................................... 57 Použitá literatura.................................................................................................... 58 Internetové zdroje......................................................................................... 61 Právní předpisy............................................................................................. 62 Příloha 1................................................................................................................. 64 Příloha 2................................................................................................................. 67 Příloha 3................................................................................................................. 70

Použité zkratky DF = Djurkskyddsförordning 1998:539 (švédská vyhláška na ochranu zvířat) DL = Djurskyddslag 1988:534 (švédský zákon na ochranu zvířat) KVS = Krajská veterinární správa SJVFS 2010:15 = Statens jordbruksverks föreskrifter och allmänna råd om djurhållning inom lantbruket m.m. (švédské předpisy a obecná doporučení na ochranu zvířat v zemědělství) VHZ = vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat ZOZT = zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání

5

Úvod Za posledních sto let v Evropě rapidně klesl počet lidí pracujících v zemědělství. Většina lidí je dnes proto velmi odtržená od procesu výroby potravin a myslím si, že málo z nás při kupování mléka či masa pomyslí na zvíře, které za tímto „výrobkem“ stojí. Hospodářská zvířata se nám zcizila, nevnímáme je již jako zvířata, ale jen jako hovězí, eidam či tvaroh. Proto je důležité se věnovat ochraně těchto zvířat, která si zaslouží stejnou pozornost jako zvířata zájmová a volně žijící. Ve své práci se zaměřuji na prasata, skot pro mléčnou produkci, kuřata pro masnou produkci a nosné slepice v konvenčních chovech. Téma ochrany a chovu hospodářských zvířat mě zajímá dlouhodobě a studium švédštiny mi umožnilo nahlédnout do oblasti živočišné produkce v zemi, která je mnohými považována za zemi s nejlepší ochranou zvířat na světe1. Ve dvacátém století se ve Švédsku i v Česku začalo za různých okolností přecházet od malochovů zvířat k  velkochovům. Tato intenzifikace chovu zvířat, která probíhala téměř v celé Evropě, přinesla zvýšení živočišné produkce a snížení ceny masa, vajec a mléka. Zhoršily se ale životní podmínky zvířat. Na tento problém poprvé výrazně upozornila Ruth Harrison ve své knize Animal Machines. Autorka se mimo jiné ptá: Jak daleko sahá naše právo vlády nad zvířaty? Máme právo vzít jim veškerou radost z života, jen abychom rychleji získali peníze z jejich poražených těl? Máme právo zacházet s živými tvory pouze jako se stroji, které zpracovávají krmivo? Kde prokazatelně začíná týrání zvířat?2

Ve Švédsku přišla velká změna v 80. letech dvacátého století. V té době spisovatelka Astrid Lindgrenová začala poukazovat na špatné životní podmínky pro zvířata ve velkochovech. Její snaha přispěla k vytvoření nového zákona na ochranu zvířat, který s určitými úpravami platí dodnes.

1

Tvrdí tak například švédská politická strana Centralpartiet. Toto tvrzení je sice přehnané, neboť výzkumy různých organizací na ochranu zvířat (Compassion in World Farming, World Animal Protection, Djurens rätt) prokázaly, že v mnohém je na tom Švýcarsko, Rakousko nebo Lichtenštejnsko srovnatelně či lépe, nicméně Švédsko stojí v žebříčcích těchto výzkumů vždy na horních příčkách, zatímco Česká republika je často úplně dole.

2

HARRISON, Ruth. Tiermaschinen: die neuen landwirtschaftlichen Fabrikbetriebe. München: Biederstein, 1965, s. 4. Překlad vlastní.

6

Na území dnešní České republiky bylo období druhé poloviny dvacátého století nepřívětivé pro ochranu hospodářských zvířat, neboť se tehdejší zemědělství zaměřovalo především na kvantitu produkovaných výrobků, nikoliv na kvalitu života zvířat. Samostatný zákon na ochranu zvířat u nás vešel v platnost až v roce 1992, vyhláška upravující životní podmínky hospodářských zvířat je z roku 2004. Cílem mé práce je srovnat současnou českou a švédskou legislativu v oblasti ochrany hospodářských zvířat. Zaměřím se na problematická místa v právních předpisech a navrhnu, jak by se mohly zlepšit s ohledem na přirozené potřeby zvířat. Aby bylo možné legislativu lépe pochopit, popisuji, jak vypadá život zvířat ve velkochovech a jak zvířata žijí za přirozených podmínek. Při psaní čerpám nejen z literatury, ale také z vlastních zkušeností – ve Švédsku i v Česku jsem navštívila několik farem, kde jsem o chovu zvířat mluvila s majiteli, ošetřovateli i zootechniky.

7

1 Ochrana zvířat a welfare – co to je a k čemu slouží Pojmem „welfare“ se myslí životní pohoda zvířat. John Webster říká, že „pohoda zvířete je určena jeho schopností vyhnout se strádání a zachovat si zdatnost“3. Podle Pera Jensena je welfare „vědecké ohodnocení toho, jak se zvířeti daří. Welfare se odráží ve zdravotním stavu zvířete, jeho fyziologii, chování a  reprodukci“4. Já welfare zvířat chápu jako dlouhodobý stav, kdy je zvířeti umožněno žít v pro něj co nejpřirozenějších podmínkách a kdy není vystaveno dlouhodobému stresu, utrpení či nepřirozenému psychickému či fyzickému traumatizování. John Webster píše, že ke správnému pochopení pohody zvířat je třeba si položit tři otázky: • Žije zvíře přirozeným životem? (Žije zvíře v prostředí shodném s tím, v jakém se vyvinul jeho druh a na jaké se adaptoval?) • Je zvíře zdravé a v dobré kondici? (Je zvíře schopno normálně růst a vyvíjet se, být zdravé a zachovat s v dospělosti dobrou kondici?) • Je zvíře spokojené? (Prožívá zvíře mentální uspokojení nebo alespoň netrpí nepohodou?)5

Myslím, že zodpovězením těchto otázek určitě můžeme lépe pochopit psychiku zvířat, avšak není možné na ně odpovědět bez hlubokých znalostí v oblasti etologie, fyziologie zvířat a dalších oblastech nezbytných pro pochopení „fungování“ zvířat. Proto je důležité, aby veškerá legislativa na ochranu zvířat z  těchto věd vycházela a  aby vedla k  tomu, že bude-li se dodržovat, budeme moci na tři výše zmíněné otázky odpovědět „ano“. Sovják a Jebavý uvádějí: „Ochranou zvířat se rozumí soubor opatření, která umožňují zvířeti uspokojovat jeho biologické potřeby a prožívat plnohodnotný

3

WEBSTER, John. Welfare: životní pohoda zvířat, aneb, Střízlivé kázání o ráji. Praha: Nadace na ochranu zvířat, 1999, s. 10. ISBN 802384086X.

4

JENSEN, Per. Djurens beteende: …och orsakerna till det. 3. uppl. Stockholm: Natur & Kultur, 2006, s. 90. ISBN 9789127357204. Překlad vlastní.

5

WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009, s. 6. ISBN 9788072522644.

8

život.“6 Podle mého názoru je však v dnešní době cílem ochrany hospodářských zvířat spíše to, aby byla zvířata co nejvíce produktivní, aby dobře prospívala a byla zdravá. Nevím ale, jestli je toto opravdu to nejdůležitější z pohledu zvířat a jestli je to možno brát jako „plnohodnotný život“. Vezmu příklad z chovu prasat. Jak jsem zjistila v průběhu psaní mé práce, prasnice se v České republice zavírají do porodních boxů, kde se nemůžou ani otočit. Jeden z důvodů je chránit selata, neboť prasnice by je mohla zalehnout. Z tohoto vyplývá, že „ochrana“ je tedy zabránění potenciálnímu nebezpečí. John Webster říká: „Vychází se z předpokladu, že je přijatelné předcházet nežádoucímu chování tím, že se omezí všechny typy chování.“7 Pokud bych to převedla na lidi, vypadalo by to zhruba takto – člověk bude uzavřený v holé místnosti, bude dostávat dostatek výživného jídla a pití, bude zdravý, dožije se vysokého věku. Byl by to pro nás plnohodnotný život? Zvířata se řídí svými instinkty a  potřebami projevovat přirozené chování. V přírodě je hlavním cílem rozmnožit se, proto musí hledat potravu a přežít. Otázkou je, co je smyslem života v  zajetí, kde zvíře nemusí hledat potravu a o jeho přežití či nepřežití rozhoduje člověk. Miroslav Bílek zmiňuje tzv. limbické problémy pohody zvířat.8 Uvádí, že v  některých chovech hospodářských zvířat mohou být všechny základní potřeby zvířat uspokojovány nad míru a  zvířata se tedy dostávají do stavu, kdy nemají motivaci dělat cokoliv pro zlepšení svého stavu. Nemusí hledat potravu, utíkat před predátory či chránit své potomky. Bílek říká, že je otázkou, zda zvířata tento „komfort“ nevnímají spíše jako utrpení, neboť je jim zabráněno v přirozených aktivitách, které by měly být náplní jejich života. Tento stav, tzv. stav „limbu“, znamená nečinnost, nudu až apatii, která může vést k stereotypnímu chování u  zvířat – tedy naprosto nekonstruktivnímu chování, uměle vytvořeným vzorcům, které si zvířata vědomě či nevědomě zažijí a nakonec mohou vést i ke zdravotním problémům.9 Je tedy otázkou, jak takovouto „ochranu“ vnímají zvířata. John Webster v souvislosti s transplantací ledvin u koček píše:

6

SOVJÁK, Richard a Lukáš JEBAVÝ. Základy pohody zvířat. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2014, s. 11. ISBN 9788021325197.

7

WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty, c. d., s. 115.

8

BÍLEK, Miroslav. Welfare ve stájích pro skot. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002, s. 9. ISBN 80-7271-112-1.

9 Tamtéž.

9

Bylo by nesmyslné předpokládat, že kočky se trápí touhou dožít se vysokého věku. Euthanasie tedy není pro kočku problém, protože být mrtvý není z hlediska životní pohody problém. Jestliže se tím zkrátí spokojený život, pak to může být problém pro majitele, ale smrt vždycky znamená konec utrpení.10

Při posuzování pohody zvířat hrozí, že zvířatům začneme připisovat lidské vlastnosti. Jak ukázal Webster výše, u mnoha způsobů „ochrany“ – např. u zníněných operativních zákroků, je třeba myslet na to, že zvířata nemají stejné potřeby jako lidé.

10

WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty, c. d., s. 252.

10

2 Základní pojmy Zvíře je dle českého zákona na ochranu zvířat proti týrání (ZOZT) „každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo“. Švédský zákon na ochranu zvířat (DL) ve svém úvodu definuje pouze pojem „försöksdjur“, tedy pokusná zvířata. Obecnou definici zvířete v něm nenajdeme. Hospodářské zvíře je v ZOZT definováno takto: Hospodářským zvířetem je zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací.

Ve švédských právních předpisech na ochranu zvířat nenajdeme žádnou definici pojmu „hospodářské zvíře“. Definici pojmu „chov“ nabízí český plemenářský zákon11, který říká, že chovem se rozumí: „skupina evidovaných zvířat nebo i  jednotlivá evidovaná zvířata, držená jedním chovatelem nebo společně více chovateli za účelem jejich rozmnožování, získávání jejich produktů, produkce jatečných zvířat, anebo za účelem jejich sportovního nebo zájmového využití“. Chovatel je dle ZOZT „každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen ‚chová‘) zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady, provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá jejich veřejná vystoupení“. Podle plemenářského zákona je chovatelem „každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu; pro účely zápisu do plemenné knihy se za chovatele považuje osoba,

11

Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).

11

z  jejíhož chovu zvíře pochází“. Veterinární zákon12 definuje chovatele takto: „chovatelem je každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu“. Dle SJVFS 2010:15 je chovatel zvířat „fyzická nebo právnická osoba, která na základě smlouvy nebo zákona zodpovídá za zvířata nebo se o ně stará, bez ohledu na to, zda je to dlouhodobé či příležitostné“. Podle ZOZT se intenzivním chovem se rozumí „chov, při kterém jsou využívány chovatelské metody, při nichž jsou hospodářská zvířata chována v  takových počtech nebo hustotě, nebo za takových podmínek, nebo na takové úrovni produkce, že jejich zdraví a životní pohoda závisejí na častém dohledu člověka“. Ve své práci používám pro tento typ chovu také termín „velkochov“.

12

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon).

12

3 Historie právních úprav o ochraně zvířat První samostatný zákon na ochranu zvířat pochází ze Spojeného království z roku 1822, v parlamentu ho prosadil Richard Martin.13 Tento zákon se týkal pouze dobytka (anglicky An Act to prevent the cruel and improper Treatment of Cattle) a v roce 1835 se rozšířil na ochranu zvířat v té době hojně využívaných pro lidskou zábavu (medvědy a býky) a na psy a kočky. V roce 1824 se Richardu Martinovi podařilo založit první organizaci na ochranu zvířat – Society for the Prevention of Cruelty to Animals14, kterou roku 1840 zaštítila královna Viktorie a do jména organizace tak přibylo Royal (RSPCA). Členové této organizace sami kontrolovali jatka a jiná zařízení, kde mohlo docházet k týrání zvířat. Vznikli tak první kontroloři, kteří situaci nahlašovali soudům a požadovali řešení případů týrání zvířat.15 RSPCA je stále ve Velké Británii aktivní.

3.1 Situace ve Švédsku Ve Švédsku se o otázce ochrany zvířat poprvé diskutovalo v parlamentu v roce 184416 a od té doby se začaly v zákonech vyskytovat paragrafy o zákazu zneužívání zvířat.17 Již v říjnu 1882 byla založena organizace Nordiska samfundet till bekämpande af det vetenskapliga djurplågeriet, která nyní působí pod jménem Djurens rätt a  je největší švédskou organizací zabývající se ochranou a  právy zvířat.18 V  roce 1896 byla založena centrální organizace Svenska Djurskyddsföreningarnas Centralförbund (nyní Djurskyddet Sverige), která sdružovala menší organizace zabývající se ochranou zvířat. Dvě největší organizace (Svenska Djurskyddsföreninigen a Djurens Rätt) z ní v 50. letech vystoupily, protože

13

MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL. Ochrana zvířat v právu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013, s. 125. ISBN 9788020023179.

14

KOMÁREK, Stanislav. Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011. Galileo, sv. 47, s. 221. ISBN 9788020019042.

15 16

MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL. Ochrana zvířat v právu, c. d., s. 126. HANSSON, Erika. För människans eller djurens skull? En undersökning till motiv v djurskydd. Lund, 2013. Lunds universitet. Vedoucí práce Elsa Trolle Önnerfors.

17

JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige. 1. utg. Stockholm: Natur & Kultur, 2012, s. 66. ISBN 9789127133518.

18

NILSSON, Peter. Djurens Rätts historia. In: Djurens Rätt [online]. 2014 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/djurens-ratts-historia

13

chtěly pracovat samostatně.19 Nicméně s  centrální Djurskyddet Sverige stále spolupracují v důležitých národních i mezinárodních otázkách. První ucelený zákon na ochranu zvířat vyšel ve Švédsku v roce 1945.20 V  80. letech psala Astrid Lindgrenová, známá autorka dětských knih, spolu s veterinární lékařkou Kristinou Forslundovou články do deníků Expressen a  Dagens Nyheter o  chovu hospodářských zvířat ve Švédsku. Nepožadovaly zákaz chování hospodářských zvířat ve velkochovech ani nenabádaly k vegetariánství, jen upozorňovaly na to, že hospodářská zvířata si zaslouží lepší život. Především kritizovaly výrok ministerstva zemědělství z roku 1967 o tom, že chov zvířat by se měl především zindustrializovat a zefektivnit.21 V  prvním ze série článků otisknutém v  Dagens Nyheter v  roce 1985 Astrid Lindgrenová píše: Nazvali jsme krávu „velkou kojnou lidstva“, bez ní se neobejdeme a odvděčíme se jí tím, že ji na celý život uvážeme na řetěz. Způsobíme jí tím nemoci vemene, nohou a paznehtů, ale řekneme si, že je nakonec dobře, že si nezvykne na letní pastvu venku. Protože pastviny stejně postupně zmizí. Takže když se to tak vezme, je moudré nedovolit kravám, aby se pásly volně v přírodě. (…) Krávy a pastviny se navzájem potřebují a my potřebujeme pastviny i krávy, zdravé krávy, jenže tak dobré už to ve Švédsku nikdy nebude.22

V roce 1988 byl vydán nový zákon na ochranu zvířat, neboť původní zákon z  roku 1945 již nebyl dostačující, ačkoliv byl několikrát novelizován. Astrid Lindgrenové, která v roce 1987 slavila své 80. narozeniny, byl návrh tohoto zákona předán jako dárek k narozeninám tehdejším švédským premiérem Ingvarem Carlssonem. Zákonu se říkalo Lex Lindgren, s  čímž ovšem Astrid Lindgrenová nesouhlasila, neboť nepřinesl všechny změny, které by si spisovatelka představovala.23 Zákon z  roku 1988 prošel několika novelizacemi a  je ve Švédsku platný dodnes.

19

Historik. In: Djurskyddet Sverige [online]. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.djurskyddet.se/se/ om-djurskyddet/historik/

20 21

HANSSON, Erika. För människans eller djurens skull? En undersökning till motiv v djurskydd., c. d. ESPING, Ylva a Torbjörn ESPING. Monsterbiff till middag? Fusket och snusket med vårt älskade kött. Stock­holm: Wahlström & Widstrand, 2010, s. 27. ISBN 9789146220329.

22

STRÖMSTEDT, Margareta. Astrid Lindgrenová: životopis. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, s. 317. ISBN 80-00-01794-6.

23

Tamtéž, s. 320.

14

3.2 Situace v ČR Na našem území platila za první republiky legislativa o ochraně zvířat převzatá z rakousko-uherských zákonů. První návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání u nás byl podán v roce 1935 a vydán byl jako vládní nařízení v roce 1939.24 Následovalo období Protektorátu Čechy a Morava. V této době platil v nacistickém Německu velmi přísný zákon na ochranu zvířat. Tento zákon například zcela zakazoval nucený výkrm drůbeže, který je v dnešní době stále povolený v  některých evropských zemích. Německý zákon byl ve své době pokrokový také v tom, že uváděl konkrétní příklady toho, co se považuje za týrání zvířat a  uváděl poměrně přísné tresty za porušení tohoto zákona – např. „ten, kdo zbytečně týrá zvířata nebo s nimi hrubě nevhodným způsobem zachází, bude potrestán dvěma lety vězení nebo pokutou, nebo oběma tresty“25. Finanční pokuta mohla být udělena až do výše pět set tisíc marek. Tento zákon s určitými úpravami platil v západním Německu až do roku 1972.26 V  Protektorátu Čechy a  Morava bylo vydáno vládní nařízení č. 106/1939 o  ochraně zvířat proti týrání a  v  roce 1941 bylo toto nařízení dále doplněno. Zakazovalo se jím týrání zvířat (a bylo uvedeno, co se za týrání považuje), přetěžování zvířat, hospodářským zvířatům musela být zajištěna dostatečná péče, krmivo a voda a bylo uvedeno, jaké jsou povolené způsoby usmrcování zvířat.27 Tomáš Rydval uvádí, že druhou polovinu 20. století lze označit za „dobu temna právní ochrany zvířat“28. Welfare hospodářských bylo v rozporu ze socialistickým zemědělstvím. Ze začátku 60. let pochází zákon číslo 66/1961 Sb. o veterinární péči, v jehož prováděcí vyhlášce č. 154/1961 Sb. stojí: „Týrání zvířat je nepřípustné.“29 Dále se ovšem o týrání zvířat zákon nezmiňuje.

24

RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo [online]. 2006, (2), 20 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.aplikovanepravo.cz/ clanky-pdf/48.pdf

25

SAX, Boria. Zvířata ve Třetí říši: domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2003, s. 205 ISBN 8086569497.

26 27

Tamtéž, s. 136. BURSOVÁ, Kristýna. Trestní právo v Protektorátu Čechy a Morava. Brno, 2011. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. Bc. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M.Eur.Int.

28

RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo [online]. 2006, (2), 20 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.aplikovanepravo.cz/ clanky-pdf/48.pdf

29

MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL. Ochrana zvířat v právu, c. d., s. 294

15

V publikaci Od každé dojnice litr mléka denně navíc ze začátku 60. let se píše: Hlavním úkolem je využít všech možností poskytovaných novými technologickými postupy, organizováním skutečně velkovýrobních zemědělských výrobních jednotek a rozhodným a systematickým zkvalitňováním plemenářské práce dospět k trvalému zvyšování stavů a užitkovosti skotu.30

Zde je vidět, že pohoda zvířete jakožto živé bytosti nebyla v zemědělství na prvním místě. Změna přišla až v roce 1992, kdy vyšel v České republice první ucelený zákon na ochranu zvířat (zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání), který s určitými úpravami platí dodnes.

30

HEJZLAR, Zdeněk. Od každé dojnice litr mléka denně navíc: (zkušenosti ze Severomoravského kraje). 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1961, s. 138.

16

4 Současná legislativa o ochraně hospodářských zvířat

4.1  Legislativa Evropské unie Vzhledem k tomu, že Švédsko i Česká republika jsou členské země Evropské unie, platí v obou zemích její společná legislativa. Předpisy plynoucí z evropské legislativy jsou začleněny do legislativy české i švédské, proto zde uvádím jen výčet aktuálních právních předpisů týkající se ochrany hospodářských zvířat v chovech. • Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, Řada evropských smluv č. 87 (1976) • Směrnice Rady 1999/74/ES, kterou se stanovují minimální požadavky pro ochranu nosnic • Směrnice Rady 2008/120/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat • Směrnice Rady 2008/119/ES, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat • Směrnice Rady 2007/43/ES o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely zahrnuje tři hlavy – obecná ustanovení, podrobné prováděcí pokyny a závěrečné pokyny. V obecných ustanoveních jsou základní požadavky na péči o zvířata, výživu a ustájení. V Hlavě druhé (podrobné prováděcí pokyny) se píše o zavedení stálého výboru a jeho funkcích a právech. V závěrečných pokynech jsou zmíněna práva smluvních stran a povinnosti Generálního tajemníka Rady Evropy.

4.2 Švédská legislativa Základem švédské legislativy pro ochranu zvířat je Djurskyddslag (1988:534), tedy zákon na ochranu zvířat. Tento zákon je doplněn Djurskyddsförordning (1988:539), vyhláškou na ochranu zvířat. Další předpisy věnující se hospodářským zvířatům v chovech jsou Statens jordbruksverks föreskrifter och allmänna 17

råd om djurhållning inom lantbruket m.m. SJVFS 2010:15 (předpisy a  obecná doporučení ministerstva zemědělství o  chovu zvířat v  zemědělství) a  Föreskrifter om ändring i  Statens jordbruksverks föreskrifter och allmänna råd (­SJVFS 2010:15) om djurhållning inom lantbruket m.m. SJVFS 2014:31 (předpisy o  změnách v  SJVFS 2010:15). Další předpisy týkající se hospodářských zvířat jsou o operativních zákrocích (SJVFS 2014:31), o šlechtění zvířat (DFS 2004:22), o přepravě (SJVFS 2010:2), o porážce a usmrcení (SJVFS 2012:27). Djurskyddslag (DL) je velmi obecný a obsahuje pouze základní ustanovení o péči o zvířata, ustájení, pokusných zvířatech, operativních zákrocích, porážce, soutěžích a výstavách, dozoru nad ochranou zvířat a dalším. Djurskyddsförordning (DF) se stejně jako DL věnuje všem zvířatům a  obsahuje základní ustanovení pro ustájení hospodářských zvířat (například zmiňuje pastvu pro dojnice), péči o  ně a  operativní zákroky jako je kastrace či odrohování. Předpisy a obecná doporučení ministerstva zemědělství o chovu zvířat v zemědělství (SJVFS 2010:15) jsou nejkonkrétnější a  obsahují přesné parametry pro ustájení jednotlivých kategorií zvířat, péči o ně, výživu. Příklady z předpisů31 budu dávat v kapitolách věnovaných konkrétnímu druhu zvířete.

4.3 Česká legislativa V České republice platí zákon č. 246/1992 Sb. ze dne 15. dubna 1992 na ochranu zvířat proti týrání (ZOZT), který se zaměřuje na všechna zvířata tímto zákonem definovaná, přímo hospodářským zvířatům se věnuje ve své čtvrté části, kde je popsáno, co je při chovu hospodářských zvířat zakázáno, jaké jsou povinnosti chovatele a jsou zmíněny základní požadavky na ustájení a péči. V části druhé jsou uvedeny výjimky, kdy se při operativních zákrocích nepožaduje znecitlivění. Hospodářským zvířatům, způsobu jejich ustájení a péči o ně se dále věnuje vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (VHZ). Vyhláška se věnuje všem druhům hospodářských zvířat chovaných u nás a říká, jak o ně má být pečováno. Také zde najdeme konkrétní

31

Všechny příklady ze švédských právních předpisů jsou mým vlastním překladem a jejich originální znění je uvedeno v Příloze 3.

18

parametry pro ustájení zvířat, jako například povolenou hustotu osazení, velikosti klecí, požadavky na hladinu světla a hluku ve stájích a podobně. Dalšími právními předpisy týkající se hospodářských zvířat jsou vyhláška č.  382/2004 Sb., o  ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování a vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě. Mezi předpisy nepřímé ochrany zvířat, tedy takové, kde účelem legislativy není přímo chránit zvíře proti týrání, ale svým obsahem přispívá k ochraně zvířat32, můžeme v  oblasti hospodářských zvířat zařadit zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů.

32

SEMERÁD, Zbyněk, Simona NINČÁKOVÁ, Aurika SMOLOVÁ, Jiří DOUSEK, Jiří NOVÁK, Oldřich VALCL a Kateřina KONEČNÁ. Informace o programu ochrany zvířat. Situace v roce 2014. Informační bulletin Státní veterinární správy. SVS, 2015, s. 68.

19

5 Dozor nad ochranou zvířat

5.1  Česká republika V České republice jsou dle ZOZT hlavními orgány ochrany zvířat ministerstvo zemědělství, Státní veterinární správa, státní orgány příslušné ke schvalování projektů pokusů, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Dozor nad dodržováním povinností chovatelů mají na starosti Krajské veterinární správy (KVS), které také požadují odstranění případných nedostatků a „podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům“.33 Dozor může vykonávat „pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané“.34 V průběhu kontroly inspektor vyplňuje daný formulář, který následuje paragrafy a odstavce v příslušných právních předpisech. Inspektor zaškrtává, zda daný bod byl či nebyl porušen. V případě, že byl, zaškrtne, o který porušený právní předpis se jedná a může zjištěný nedostatek popsat. V  roce 2014 provedla KVS celkem 7  972 kontrol zařízení se zvířaty (chovy hospodářských zvířat, jatka, cirkusy, zoologické zahrady apod.). Ve 140 případech byly uděleny blokové pokuty, ve 424 případech proběhlo peněžité plnění a obcím s rozšířenou působností bylo k dalšímu šetření předáno 375 případů35 (tj. 11,2 % zařízený bylo nevyhovující). V subjektech chovajících hospodářská zvířata, kterých je v Česku registrovaných celkem 33 282, bylo provedeno celkem 2 648 kontrol (tj. 8 % chovů bylo

33

ZOZT § 22, odst. 1 m)

34

ZOZT § 26, odst. 1

35

SEMERÁD, Zbyněk, Simona NINČÁKOVÁ, Aurika SMOLOVÁ, Jiří DOUSEK, Jiří NOVÁK, Oldřich VALCL a Kateřina KONEČNÁ. Informace o programu ochrany zvířat – situace v roce 2014. Informační bulletin Státní veterinární správy. SVS, 2015, s. 68.

20

zkontrolováno), z toho v 323 (tj. 12,2 % z kontrolovaných chovů) byly zjištěny závady a nedostatky.36

5.2 Švédsko Ve Švédsku je vedle ministerstva zemědělství hlavním orgánem ochrany zvířat länsstyrelsen (län je ve Švédsku na podobné úrovni, jako u nás kraj), do roku 2009 to však byly jednotlivé komuny (daly by se přirovnat k českým obcím).37 Osobami provádějícími dozor mohou být ti, kteří mají vzdělání v některé z následujících oblastí: etologie a ochrana zvířat, biologie, zemědělství, veterinární lékařství, ochrana zdraví a životního prostředí, zootechnika.38 Přímo zaměřený na ochranu zvířat je první jmenovaný vzdělávací program, který je bakalářský tříletý a dá se studovat na Švédské zemědělské univerzitě. Švédští inspektoři provádějí jak pravidelné rutinní kontroly, tak kontroly po nahlášení veřejnosti. Rutinní kontroly se chovateli dopředu oznamují, nejpozději 24 hodin před plánovaným příjezdem. Kontrola trvá většinou několik hodin a chovatel má povinnost pustit inspektora do svého chovu a ukázat mu všechny prostory a zvířata. Inspektoři vyplňují formuláře dané ministerstvem zemědělství podle druhu zvířete. U  prasat je například formulář rozdělen na tyto kategorie: • personál, • kontroly (zda jsou prasata pravidelně kontrolována, zda je nemocným prasatům poskytnuta péče apod.), • volnost pohybu, • velikost prostor, • budovy a další prostory, • osvětlení,

36

SEMERÁD, Zbyněk, Simona NINČÁKOVÁ, Aurika SMOLOVÁ, Jiří DOUSEK, Jiří NOVÁK, Oldřich VALCL a Kateřina KONEČNÁ. Informace o programu ochrany zvířat – situace v roce 2014. Informační bulletin Státní veterinární správy. SVS, 2015, s. 68.

37

MILLE, Cecilia a Eva Frejadotter DIESEN. Världens bästa djurskydd: Myten om Sverige granskas. Djurens Rätt, 2009. ISBN 978-91-88786-78-4. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/varldens_basta_djurskydd.pdf

38

Vill du bli djurskyddsinspektör? In: Jordbruksverket [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http:// www.jordbruksverket.se/amnesomraden/djur/djurskydd/villdublidjurskyddsinspektor.4.7cc87f191379 870d43180001165.html

21

• podlahy, • manipulovatelný materiál (podestýlka), • krmivo, • voda a další, • operativní zákroky, • postupy chovu (odstav), • další + dokumentace. U každé ze 48 položek, z nichž 25 je povinností vyplnit, má inspektor možnost zaškrtnou „ano“, „ne“, „nekontrolováno“ nebo „neaktuální“. Žádá-li zemědělec o dotaci, může kontrolor ještě doplnit, zda byly či nebyly splněny podmínky pro její udělení. Při zjištění nedodržování povinností musí chovatel nedostatky napravit (a případně i zaplatit pokutu). Pokud se zjistí porušování DL, dále případ řeší policie a chovateli může být vyměřena vyšší pokuta, může být odsouzen až na dva roky odnětí svobody či mu může být udělen zákaz chovu zvířat (toto však pouze v případě, že se jedná o závažné porušení zákona nebo pachatel porušoval zákon opakovaně či jedná-li se o týrání zvířat).39 V roce 2014 bylo ve Švédsku provedeno celkem 12 820 kontrol, porušení legislativy bylo zjištěno v 2 300 případech (z toho 210 chovatelů dostalo zákaz chovu zvířat)40, což znamená, že 17,9 % zařízení chovající zvířata bylo nevyhovujících. 356 z těchto případů bylo předáno policii k dalšímu šetření. Tato čísla se ovšem týkají všech kontrolovaných podniků (tedy nejen zemědělských chovů, ale také například jezdeckých škol, zverimexů, jatek a podobně).

39

Djurskyddskontroll – vad innebär det? In: Länsstyrelsen Västernorrland [online]. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.lansstyrelsen.se/vasternorrland/Sv/djur-och-natur/djurskydd/djurskyddskontroll---vad-innebar-det/Pages/default.aspx

40

ANDRESSON, Katarina. Redovisning av länsstyrelsernas djurskyddskontrollarbete under 2014. Jordbruksverket. Avdelningen för djurskydd och hälsa, 2015. Dostupné z: http://www.jordbruksverket.se/download/18.7ac5daad14d61bf43c3c2aa1/1432035400463/L%C3%A4nsstyrelsernas_djurskyddskontroll_2014.pdf

22

6 Prasata

6.1  Přirozené chování prasat Prase domácí bylo domestikováno zhruba před devíti tisíci lety na území dnešního Turecka. Vyvinulo se z prasete divokého, svým vzhledem je však domestikované prase přizpůsobeno domácím podmínkám – zmohutnělo, přišlo o hustou srst a  protáhlý rypák. Co se však nezměnilo je přirozené chování prasat a jejich sociální struktura.41 Bachyně se selaty tvoří tlupu, často pouze 3 až 4 rodiny. Stabilní skupiny mají kolem dvaceti jedinců. Dospělí kanci žijí individuálně, přibližují se jen v době říje k páření. Mladí samci od jednoho a půl roku do dospělosti tvoří samostatné skupinky. Divoké prase není teritoriální zvíře, velikost oblasti, kde se v daný moment nachází, záleží na dostupnost potravy.42 Za přirozených podmínek je aktivní ve dne, v lovné sezóně bývá aktivní převážně v noci. Většinu tohoto času stráví hledáním potravy.43 Bachyně je březí 114–130 dní a těsně před porodem opouští tlupu, aby si postavila hnízdo v zemi, které vystýlá přírodními materiály – mech, větvičky, listí apod. Rodí 8–12 mláďat, která zůstávají v hnízdě zhruba jeden týden a následně se s matkou připojují ke skupině. Selata se živí mlékem od matky prvních 16 až 20 týdnů života.44 Prase je kontaktní typ zvířete, vyhledává kontakt s ostatními prasaty, selata často leží těsně vedle sebe, což je způsobeno také malou tepelnou izolací v podobě tuku.45 Mláďata hned od narození bojují o své postavení mezi ostatními. Jako první se tyto boje projeví u výběru pořadí u struků – přední struky, blíže k hlavě bachyně, bývají více mléčné, jsou tedy zabrány silnějšími jedinci. Další socializační období nastává pro selata po připojení se k tlupě – učí se poznat

41

JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det. 3. uppl. Stockholm: Natur & Kultur, 2006, s. 119. ISBN 9789127357204.

42

EKESBO, Ingvar. Farm animal behaviour: characteristics for assessment of health and welfare. Wallingford: CABI, 2011. ISBN 9781845937706.

43

JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 123.

44

JENSEN, P. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 148.

45

HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU, 2000, s. 124. ISBN 9788071574637.

23

ostatní členy skupiny a  urovnávají si své postavení. Tento proces je ukončen kolem osmého týdne věku selat.46 Přirozenými potřebami prasat jsou mimo jiné kalištění a  rytí. Kalištění je koupání v kalužích a bahně. Tuto koupel vyhledávají, protože nemají schopnost potit se a tak je pro ně kalištění důležité pro dobrou termoregulaci, zvláště ve velmi teplém počasí.47 Rytí, které slouží k vyhledávání potravy, prasata vykonávají většinu bdělého času a je-li jim v tom zabráněno, jsou prasata stresována.48 Prasata jsou citlivá na psychické podráždění a nemají velkou odolnost vůči stresu49, což může být velkým problémem ve velkochovech a není neobvyklé, že psychické vypětí a stres u prasat způsobí náhlou smrt.50

6.2 Prasata v konvenčním zemědělství Poptávka po vepřovém mase stále roste, průměrně se za rok v Evropě vyprodukuje 23 milionů tun vepřového.51 V  roce 2011 se na světě porazilo zhruba 1 380 000 000 prasat, z evropských zemí nejvíce v Německu (přes 59 milionů).52 V  České republice bylo v  roce 2012 poraženo 2,7 milionů prasat, ve Švédsku to ve stejném roce bylo 2,5 milionů prasat.53 Statistické údaje Jordbruksverket, švédského ministerstva zemědělství, uvádějí, že v  roce 1970 bylo ve Švédsku průměrné osazení 40,5 prasat na stáj, zatímco v roce 2007 to bylo na jednu stáj 702 zvířat.54 Chov se tedy stává stále intenzivnějším a koncentrovanějším.

46

JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 126.

47

JENSEN, P. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 148.

48

JEBAVÝ, Lukáš. Etika chovu a etologie zvířat. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2012, s. 202. ISBN 9788021322820.

49

HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat, c. d., s. 115.

50

SINGER, Peter. Osvobození zvířat. Vyd. 1. Praha: Práh, 2001, s. 133. ISBN 8072520423.

51

Atlas masa: příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. 1. vyd. Překlad Jana Hajduchová. Praha: Heinrich-Böll-Stiftung, 2014. ISBN 9788086834535.

52 Tamtéž. 53

Statistics: Pigs: Farm Animal Welfare Compendium. In: Compassion in World Farming [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: https://www.ciwf.org.uk/media/5235115/Statistics-pigs.pdf

54 JORDBRUKSVERKET. Jordbruket i siffror 1866-2007.ISBN 91-88264-36-X.

24

6.2.1 Selata Porod selat v konvenčním zemědělství probíhá v porodních boxech. Prasnice je do tohoto boxu přemístěna 7–10 dní před porodem. Porodní box bývá v České republice spíše klec, která prasnici fixuje, aby byla v klidu a neublížila selatům (viz Příloha 2, obr. 1). Může si jen stoupnout a zase lehnout, nebývá v něm žádná sláma ani jiná podestýlka. Selata mají k dispozici větší prostor k pohybu a mohou se volně chodit k matce napít. V místě, které je vyhrazeno pouze jim, mají tepelnou lampu. Ve fixačním boxu žije prasnice tak dlouho, než se selata odstaví. Ve Švédsku se smí dle SJVFS 2010:15 selata odstavit nejdříve ve 4 týdnech stáří. V Česku se podle VHZ nesmí selata odstavovat dříve než ve věku 28 dnů, avšak hned je uvedena výjimka, že selata mohou být odstavena ve věku 21 dnů, pokud jsou „přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata“.55 Porodní boxy, které jsou používány v Česku, jsou ve Švédsku zakázány, výjimka smí být udělána pouze v prvních dnech po porodu v případě, že „prasnice vykazuje známky agresivního nebo jinak narušeného chování, které představuje velké riziko zranění pro selata“56. To bývá většinou u prasnic, které rodí poprvé. Je prokázáno, že 2–5 procent prvorodiček u prasat je enormně agresivních vůči selatům.57 Odhaduje se ovšem, že je ve fixačních boxech chováno kolem 15 % švédských prasnic, i když to zákon zakazuje.58 Organizace Djurrättsalliansen navštívila v roce 2009 sto velkochovů s prasaty a v každém pátém objevila fixační porodní boxy.59 Švédský porodní box dává více prostoru prasnici. SJVFS 2010:15 určuje, že to musí být ohrádka velká 6 m2 (z toho 4 m2 musí být využitelná plocha) s částečně roštovou a částečně betonovou podlahou. Ohrádka má po stranách zábrany, které povolí projít pouze selátkům (viz Příloha 1, obr. 1) a ta tak mají možnost „schovat“ se před prasnicí. Po odstavu bývají selata v Česku přemístěna do dochovny a následně, jakmile dosáhnou určité váhy, jsou přesunuta na výkrm. Tyto transporty mohou být

55

VHZ § 3, odst. 16 c)

56

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 3

57

ESPING, Ylva a Torbjörn ESPING. Monsterbiff till middag? Fusket och snusket med vårt älskade kött, c. d., s. 161.

58 59

Tamtéž, s. 261. Grisarnas verklighet i siffror. Ett liv som gris [online]. 2009 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://ettlivsomgris.se/grisarnas-verklighet-i-siffror

25

pro prasata stresující, zvláště při odstavu, kdy nejenže změní prostředí, ale ještě jsou odebrána od matky po pár týdnech. V přírodě odstav probíhá postupným osamostatňováním se selete a stáří mláděte v době, kdy přestane pít mateřské mléko, je nejčastěji 4 měsíce.60 Ve Švédsku, jak jsem se dozvěděla od chovatelů, se v mnoha chovech při odstavu přesouvá pouze prasnice, zatímco selata se nechávají v tom samém boxu a jakmile jim začne být malý, přesunou se do většího, kde jsou až do konce výkrmu. V některých chovech dokonce nechávají selata v jednom boxe celou dobu, původní porodní box pouze zvětší odděláním přepážky, jakmile je to potřeba. To eliminuje stres způsobený změnou prostředí.

6.2.2

Prasata na výkrm

S výkrmem se začíná, jakmile prasata dosáhnou hmotnosti 30–35 kg. Do hmotnosti 65  kg mívají neomezený přístup ke krmivu.61 V  některých chovech jsou prasata chována odděleně dle pohlaví.62 Prasata se v Česku chovají buď na podestýlce (viz Příloha 2, obr. 4), nebo na holých roštových (či částečně roštových) podlahách. V případě bezpodestýlkového chovu, který je na velkých farmách běžnější, nemají prasata dostatek podnětů k činnosti a nemohou uspokojovat explorativní chování a rytí, což patří mezi základní projevy prasat.63 Ve Švédsku je bezstelivový způsob chovu prasat zakázán. Ve věku 6 měsíců, kdy váží prasata kolem 100 kg, se posílají na jatka. Prasata pro výkrm tedy u  nás bývají přesouvána celkem třikrát, zatímco ve Švédsku není neobvyklé, že jsou prasata od porodu až do konce výkrmu v jednom boxu a absolvují pouze jeden převoz na jatka.

6.2.3

Chovné prasnice

Prasnice v  intenzivním zemědělství je březí 75  % svého života.64 Čtyři až pět dnů po odstavu selat čeká prasnici další umělá inseminace. Od nástupu říje do zjištění březosti a  následující 4 týdny bývají prasnice v  Česku zavřeny

60 61

JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 127. Výživa prasat v předvýkrmu a výkrmu. In: Zootechnika.cz [online]. 2012 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/vykrm-prasat/vyziva-prasat-v-predvykrmu-a-vykrmu. html

62

Výživa prasat v předvýkrmu a výkrmu. In: Zootechnika.cz, c. d.

63

JEBAVÝ, Lukáš. Etika chovu a etologie zvířat, c. d., s. 202.

64

LINDSTRÖM, Lena a Linda BJÖRKLUND. Böka på betong: Om grisarna i köttindustrin. Djurens Rätt, 2014. ISBN 978-91-88786-95-1. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/bokapabetong.pdf

26

v individuálních kotcích (viz Příloha 2, obr. 2), aby byly nerušeny a docílilo se tak bezproblémového usazení plodu a  porodu co nejvíce mláďat. Tyto kotce jsou tak úzké, že se v nich prasnice nemůže ani otočit. Mezi 28. a 108. dnem březosti jsou prasnice ve skupinovém ustájení (viz Příloha 2, obr. 3), většinou je ve skupině šest až osm samic. Konkrétně VHZ říká toto: Prasnice a  prasničky se během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před očekávaným porodem, chovají ve skupinách. Kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Je-li ve skupině chováno méně než šest zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,4 m.65

Ve Švédsku jsou po dobu před i po zapuštění prasnice ve skupinovém ustájení, kde má každá prasnice možnost se před ostatními schovat a stoupnou nebo lehnout si ve svém kotci (viz Příloha 1, obr. 2). Tento kotec má automaticky uzavíratelnou zadní příčku, která spadne, pokud zrovna prasnice v kotci žere. Prasnice mohou být agresivní zejména v souvislosti s krmením66 a tak je dobré střetům mezi zvířaty předcházet tím, že se jim zajistí oddělená a uzavřená místa na krmení. V období mezi 28. a 108. dnem březosti jsou prasnice často přemístěny do jiné haly, avšak princip ustájení zůstává stejný nebo podobný (viz Příloha 1, obr. 3). SJVFS 2010:15 se konkrétně o  prasnicích nezmiňuje, říká pouze: „Prasata musí být ustájena v páru nebo ve skupině. Týden před porodem a v průběhu porodu mohou být ovšem prasnice a prasničky ustájeny individuálně bez výhledu na jiná prasata.“67 Také ve VHZ je uvedeno, že každé prase musí „vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu“.68 Ve Švédsku se také vyskytuje způsob skupinového ustájení pro prasnice, kdy jsou samice ve skupině i během porodu a po něm. Každá prasnice má k dispozici malou boudičku, kde si staví hnízdo a porodí selata. Tento systém chovu byl dokonce v 90. letech nazýván „švédským systémem“, v publikaci Volné ustájení

65

VZH § 3, odst. 15 b)

66

WEBSTER, John. Welfare: životní pohoda zvířat, aneb, Střízlivé kázání o ráji, c. d., s. 147.

67

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 1

68

VZH § 3 odst., 8 c)

27

kojících a rodících prasnic je prezentován jako „nejdůslednější uplatňování principu volného skupinového ustájení“.69 VHZ obsahuje i odstavec týkající se podoby krmiva pro prasnice a prasničky, kde se píše: Za účelem nasycení a uspokojení jejich potřeby žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice a prasničky dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i energeticky vydatné krmivo.70

U jiných kategorií prasat se VHZ o potřebě žvýkat nijak nezmiňuje. Ve Švédsku potřebu žvýkat spojují s podestýlkou, která pro tento účel může dobře posloužit. V SJVFS 2010:15 je uvedeno toto doporučení: „Podestýlka by se měla skládat z materiálu, ve kterém mohou prasata rýt, prohledávat ho a žvýkat jej.“71 Tato věta se týká všech prasat.

6.2.4 Kanci Na chovných farmách prasat bývá většinou jeden nebo více kanců. Jejich hlavní úkol ovšem není oplodňovat prasnice. Samec má vyprovokovat u samic říji a určit nejvhodnější dobu k umělé inseminaci. To se v Česku dělá tak, že se kanec vypustí na volno do uličky mezi samice uzavřené v individuálních boxech. Přirozené projevy říjící samice jsou neklid, snížení příjmu potravy, reflex imobility (ztuhnutí v přítomnosti samce) a naskakování na jiné samice.72 Ve Švédsku se kanec využívá jiným způsobem než u nás, jeho funkce je však stejná. Samec je uzavřen do boxu a kolem něj jsou volně vypuštěny samice73, což jim více umožní projevovat přirozené chování.

69

ŠPINKA, Marek. Volné ustájení kojících a rodících prasnic. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996, s. 10. Metodiky pro zemědělskou praxi. ISSN 0231-9470.

70

VZH § 3, odst. 15 f)

71

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 7

72

HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat, c. d., s. 119.

73

JENSEN, P. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 150.

28

6.3  Problematické momenty v konvenčních chovech prasat Chtěla bych se více věnovat dvěma problémům, které podle mě vyžadují větší pozornost a hrají velkou roli v chovech prasat. Jsou jimi podestýlka („manipulovatelný materiál“) a operativní zákroky prováděné rutinně u selat.

6.3.1 Podestýlka Česká VHZ říká, stejně jako Směrnice Rady 2008/120/ES74, že prasata „musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat“75. Vzhledem k tomu, že uvedené materiály jsou pouze příklad, mnoho chovatelů prasatům poskytne do kotce pouze kus dřeva zavěšený na řetězu, případně jen řetěz. Toto je sice také manipulovatelný materiál a může prasata rozptýlit a zabavit, nicméně nemá stejné pozitivní účinky jako sláma76, která by jim poskytla daleko větší možnosti projevit přirozené chování. SJVFS 2010:15 uvádí: „Podestýlka pro prasata má mít takové vlastnosti a má být poskytována v takovém množství, aby potřeba prasat zabavit se a uspokojit své komfortní chování byla naplněna“.77 Dále je doplněno doporučení: „Podestýlka by se měla skládat z materiálu, ve kterém mohou prasata rýt, prohledávat ho a žvýkat jej. Při chovu v konvenčních porodních boxech má podestýlka poskytnout také ochranu při ležení pro prasnice a selata v prvním týdnu života selat.“78 I když je švédská legislativa o mnoho konkrétnější než česká, je třeba se otázkou podestýlky ve Švédsku zabývat, neboť na mnoha farmách se podestýlkou velmi šetří a prasatům je podestláno jen malým množstvím slámy či jiného materiálu, které pro uspokojení jejich přirozených potřeb nestačí.79

74

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009.

75 76

VHZ § 3, odst. 9 TÖRNQVIST, Mimmi. Behöver grisarna mer strömedel? En granskning av grisarnas behov och svensk lagstiftning. Uppsala, 2013. SLU. Vedoucí práce Jan Hultgren.

77

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 7

78

SJVFS 2010:15, allmänna råd till 3 kap. 7 §

79

TÖRNQVIST, Mimmi. Behöver grisarna mer strömedel? En granskning av grisarnas behov och svensk lagstiftning, c. d.

29

Speciální pozornost je věnována podestýlce pro prasnice před porodem. Ve VHZ se píše: „V týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení“.80 SJVFS 2010:15 je v tomto opět konkrétnější, uvádí: „Týden před porodem musí mít prasnice a  prasničky přístup k  materiálu, který jim umožní uspokojit potřebu stavění hnízda“.81 Toto je doplněno doporučením, které říká: „Systém odstraňování výkalů v zařízení s konvenčními porodními boxy musí být přizpůsoben používání velkého množství podestýlky.“82 Ovšem ne všichni švédští chovatelé toto skutečně dodržují, podestýlku sice prasnicím poskytnou, ale ne takové množství, aby to stačilo pro stavbu hnízda.83 Navíc se musí počítat s tím, že zvířata část podestýlky sní a tak je třeba ji pravidelně doplňovat. DF ještě uvádí, že „boxy pro prasata a telata do jednoho měsíce věku musí být podestlány slámou nebo jiným srovnatelným materiálem“.84 VHZ oproti tomu v případě selat říká: „Část celkové podlahové plochy, dostatečně velká, aby současně umožnila všem zvířatům (selatům) společně odpočívat, musí být pevná nebo pokrytá rohoží, nebo musí být podestlána slámou nebo jiným vhodným materiálem.“85

6.3.2

Operativní zákroky

Operativní zákroky běžně prováděné v prvních dnech života selat jsou kastrace, kupírování (zkracování) ocásků, uštipování zubů a identifikační označování.86 Tyto zákroky mohou být v  České republice prováděny veterinárním lékařem nebo „osobou odborně způsobilou“.87 Stejně tak je tomu ve Švédsku. Kanečci se kastrují z toho důvodu, že samci jsou problematičtější na chov a že maso z nekastrovaného samce může mít nezvyklou chuť a především pach. ­Ovšem nebývá tomu tak vždy a  maso začne chutnat jinak až po uvaření, např. v  uzeninách

80

VHZ § 3, odst. 15 i)

81

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 8

82

SJVFS 2010:15, allmänna råd till 3 kap. 8 §

83

JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 151.

84

DF § 16

85

VHZ § 3, odst. 16 a)

86

NANNONI, Eleonora, Tsampika VALSAMI, Luca SARDI a Giovanna MARTELLI. Tail docking in pigs: a review on its shortand long-term consequences and effectiveness in preventing tail biting. Italian Journal of Animal Science [online]. 2014, 13 (3095), 9 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www. aspajournal.it/index.php/ijas/article/view/ijas.2014.3095/2472

87

Definováno v § 59 a § 59a zákona č. 166/1999 Sb.

30

konzumovaných za studena člověk rozdíl nepozná. Je to z  toho důvodu, že látky způsobující zápach jsou v tucích, tudíž zápach ucítíme až při zahřátí masa s tukem.88 Kastrování: U  nás je povoleno kance kastrovat bez použití anestezie do 7 dnů věku. V ZOZT stojí: „Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou podle veterinárního zákona, pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při kastraci samců mladších 7 dnů u prasat.“89 Ve Švédsku to donedávna bylo také tak, ovšem od 1. 1. 2016 je změna v DF a kastrování selat bez znecitlivění je zcela zakázáno. V obou zemích se kanečci ve většině případů kastrují, v České republice je odhad 100 % kastrovaných samců prasat, ve Švédsku je to 95 %.90 Kupírování ocásků a štípání špičáků: U nás je obojí povoleno pouze v ojedinělých případech, nicméně se to ve většině chovů dělá rutinně u všech selat, aby se předešlo tomu, že si prasata budou okusovat ocásky navzájem, případně že poraní prasnici při saní mléka. Oba zákroky se mohou provádět bez použití znecitlivění. Ve VHZ stojí: Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením nebo extirpací s ponecháním hladkého intaktního povrchu se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve, než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje.91

Švédský předpis ministerstva zemědělství o operativních zákrocích říká o uštipování zubů toto: „Štípání zubů u prasat: štípání se nesmí dělat rutinně, pouze pokud se objevila zranění u jiných zvířat. Zákrok je v takovém případě nutno provést do 1 týdne věku zvířete.“ 92

88

EWING, Kerstin. Grisar. 1. utg. Stockholm: Natur & Kultur, 2011. ISBN 9789127414020.

89

ZOZT § 7

90

Statistics: Pigs: Farm Animal Welfare Compendium. In: Compassion in World Farming [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: https://www.ciwf.org.uk/media/5235115/Statistics-pigs.pdf

91 92

VHZ § 3, odst. 12. Statens jordbruksverks föreskrifter om operativa ingrepp samt skyldigheter för djurhållare och för personal inom djurens hälso – och sjukvård (SJVFS 2013:41), 5 kap., § 4, odst. 1.

31

Kupírování ocásků je ve Švédsku zcela zakázáno. Tamními právními předpisy není kupírování ocásků zmíněno jako výjimečný případ operativního zákroku, který by mohla vykonávat i osoba jiná než veterinární lékař a bez znecitlivění. Patří tedy k zákrokům, které mohou být prováděny jen ze zdravotních důvodů veterinárním lékařem. Ve švédském chovu prasat, který jsem navštívila, měla všechna prasata přirozeně dlouhý ocásek a nevšimla jsem si, že by ho některá měla okousaný. Když jsem se na to ptala chovatele, řekl, že ocásek prasete pro něj funguje jako „indikátor“ toho, zda je vše v pořádku. Pokud by zjistil, že si prasata ocásky okusují, byl by to signál, že je něco špatně. V českém chovu, který jsem viděla, měla zkrácený ocásek téměř všechna prasata na výkrm, u chovných prasnic měla část zvířat ocásek přirozeně dlouhý. Okusování ocásků je projev stereotypního chování a vyskytuje se například tam, kde nemají prasata k  dispozici podestýlku, kterou by se zabavila.93 Aby se tomuto chování předešlo, často se u nás ocásky kupírují a prasatům je tak znemožněno si navzájem ubližovat. Problém se tedy řeší tím, že se zabrání jeho projevení, avšak samotná příčina problému zůstává. Místo toho by ale dle mého názoru bylo vhodnějším řešením zavést u nás nutnost podestýlky (nikoliv jakéhokoliv „manipulovatelného materiálu“) v boxech pro prasata všech kategorií, jak to mají ve Švédsku. Tam bylo v roce 2007 zaznamenáno méně než 2 % prasat s kupírovanými ocásky (kontrolováno jak v chovech, tak na jatkách).94 Evidenci o procentech prasat s kupírovanými ocásky u nás se mi bohužel nepodařilo dohledat. Podobně přísnou legislativu v této oblasti jako ve Švédsku mají z evropských zemí také ve Finsku, Norsku, Litvě a Švýcarsku.95

93

TÖRNQVIST, Mimmi. Behöver grisarna mer strömedel? En granskning av grisarnas behov och svensk lagstiftning, c. d.

94

NANNONI, Eleonora, Tsampika VALSAMI, Luca SARDI a Giovanna MARTELLI. Tail docking in pigs: a review on its shortand long-term consequences and effectiveness in preventing tail bitingm c. d.

95 Tamtéž.

32

7 Skot

7.1  Přirozené chování skotu Domestikace skotu započala zhruba před 9000 lety a  skot byl ze začátku využíván především pro práci. Předek dnešního skotu je pratur, jehož poslední zástupce zemřel v roce 1627. Vzhledem k tomu, že nyní již nežije žádný divoký pratur, je možné přirozené chování skotu pozorovat pouze na skupinách volně žijících zvířat co nejméně rušených člověkem. Takové skupiny se nachází například v jižní Francii, Velké Británii či Švédsku.96 Tur má silnou tendenci sdružovat se ve stádech, i  o  více než sto zvířatech. Takto velké stádo obsahuje více malých skupin o 15–20 zvířatech, které tráví většinu času pospolu a jsou na sebe více poutaní. Většinou se jedná o rodiny – matku a dcery, sestry a čerstvě narozená telata. Býci žijí individuálně, mladí býci občas tvoří vlastní skupiny. Ke skupině krav se býci připojují pouze v období říje.97 I ve skupinách si ale jednotlivá zvířata udržují odstup, nejsou kontaktní jako prasata, nýbrž distanční. Při pohybu bývá odstup 2–3 metry.98 Stáda skotu se přesouvají za čerstvou a výživnou pastvou, neobývají pouze jedno teritorium. Stádo vede většinou největší a  nejstarší kráva. Při utváření hierarchie hraje důležitou roli věk, mohutnost i velikost rohů.99 Skot se pase tím způsobem, že obtočí jazyk kolem stonku rostliny a utrhne ji. Pastvou stráví až 9 hodin denně a pasení prokládá lehnutím si a přežvykováním. Spí pouze v krátkých periodách většinou v noci, nikdy nespí dlouhým hlubokým spánkem.100 Říje u krávy nastupuje celý rok po 21 dnech, po oplodnění je kráva březí 9 měsíců a nejčastěji rodí jedno tele. Před porodem kráva odejde na okraj stáda a  rodí ve vysoké trávě nebo v  houští, aby byla chráněna. Po porodu tele olizuje, čímž ho očistí a osuší. V prvních dnech od narození je tele „odkládacím

96

JENSEN, Per. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 137.

97

Tamtéž, s. 137.

98

HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat, c. d., s. 136.

99

JENSEN, Per. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 139.

100 Tamtéž, s. 139–140.

33

mládětem“ – je schováno v úkrytu, zatímco matka se pase se stádem a tele chodí krmit.101 Po dvou týdnech se připojuje ke stádu i tele a ve třech týdnech s ostatními mláďaty tvoří samostatnou skupinku v rámci stáda krav, ke svým matkám se telata chodí pouze napít.102 Již od jednoho měsíce stáří se telata snaží pást. Pokud nezasáhne člověk, probíhá odstav od mléka až okolo jednoho roku stáří telete.103

7.2 Skot pro mléčnou produkci v konvenčním zemědělství Podle oficiálních statistik švédského Ministerstva zemědělství počet skotu ve Švédsku od roku 1866 do roku 1932, s  malou výjimkou v  letech 1910–1920, stoupal. Ve třicátých letech dvacátého století bylo ve Švédsku zaznamenáno necelé dva miliony skotu. Následně ale začal počet krav téměř soustavně klesat, v roce 2007 bylo evidováno pouze 550 000 kusů skotu, z toho 369 000 dojnic.104 Nejnovější informace je z prosince 2015, kdy bylo evidováno 336 800 dojnic.105 V České republice bylo zaznamenáno 368 600 dojnic v polovině roku 2015.106

7.2.1 Dojnice Dnešní vysokoprodukční dojnice holštýnského plemene je schopna dát stejně mléka, jako průměrné tři krávy v  polovině minulého století.107 Statistiky Jordbruksverket108 ukazují, že ve 20. letech minulého století byla průměrná dojivost ve Švédsku 2 000 kg mléka na krávu/rok, o 80 let později to bylo již 8 000 kg mléka na krávu/rok. Proto snižující se počet dojnic nemusí znamenat

101 JEBAVÝ, Lukáš. Etika chovu a etologie zvířat, c. d., s. 197. 102 Tamtéž. 103 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 133. 104 JORDBRUKSVERKET. Jordbruket i siffror 1866–2007. ISBN 91-88264-36-X. 105 Antal nötkreatur i december 2015. Statens Jordbruksverk, 2016. Dostupné z: http://www.jordbruksverket.se/webdav/files/SJV/Amnesomraden/Statistik,%20fakta/Husdjur/JO23/JO23SM1601_ny/ JO23SM1601.pdf 106 Počet dojnic stále klesá. In: AGRI ČR+ [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.agricrplus.cz/pocet-dojnic-stale-klesa 107 OLOFSSON, Malin a Daniel ÖHMAN. Matens pris: boken som matindustrin inte vill att du ska läsa. 1. utg. Månpocket, 2012, s. 120. ISBN 9789172322547. 108 JORDBRUKSVERKET. Jordbruket i siffror 1866–2007, c. d.

34

menší produkci mléka. U nás byla v roce 2014 průměrná roční dojivost 8 370 kg mléka na krávu/rok.109 Podniků chovajících krávy na mléko bylo v prosinci 2015 ve Švédsku 4 039.110 To znamená, že v průměru připadá 84 krav na jednu farmu. V roce 1976, kdy bylo celkem přes 67 tisíc podniků chovajících dojnice, to bylo v průměru pouze 10 krav na jednu farmu.111 U nás je téměř polovina krav chována na farmách s více než pěti sty zvířaty a průměr dojnic na podnik byl 305 kusů v roce 2014.112 Aby kráva začala dojit mléko, musí porodit tele. Poprvé jalovice rodí ve věku zhruba dvou let. Tele je od matky po porodu odděleno hned (do 24 hodin) nebo za pár dnů. Ve švédské SJVFS2010:15 je napsáno, že kráva má mít vždy možnost své tele po porodu olízat, ve VHZ takovýto požadavek nenajdeme. Po porodu kráva dojí kolem tři sta dní. Dva měsíce po porodu se znovu připouští (umělou inseminací), aby se cyklus nepřerušil a kráva byla schopná dávat pořád zhruba stejné množství mléka. Dva měsíce před porodem nastává období, kdy kráva nedojí, tzv. stání na sucho. Znamená to, že se krávě vysadí jadrné krmivo a čeká na porod. Po porodu je důležité, aby první mléko, takzvané kolostrum nebo mlezivo, dostalo tele, protože obsahuje látky podstatné pro imunitu mláděte.113 V české i švédské legislativě stojí, že tele musí dostat mlezivo do 6 hodin od narození. Dojení krav ve velkých kravínech probíhá buď v dojírnách (Příloha 1, obr. 4), kam jdou krávy dvakrát či třikrát denně a kde se dojí několik krav naráz pomocí dojících zařízení, nebo v dojném robotu, což je stroj pracující zcela automaticky, kam si kráva sama přijde a stroj ji podojí. Ruční dojení již z intenzivního zemědělství téměř vymizelo. Velké stáje většinou vypadají tak, že krávy mají oddělená místa na ležení, kde mohou odpočívat, ležet a  přežvykovat (Příloha 1, obr. 5), a  místa na krmení (Příloha 2, obr. 5). Podle SJVFS 2010:15 má mít dojnice k dispozici místo na ležení s podestýlkou. VZH o podestýlce nemluví, avšak zmiňuje, že „počet zvířat ve volném ustájení nesmí být větší než počet boxů a počet míst v krmišti, pokud není objemné krmivo podáváno do nasycení podle vlastní potřeby zvířete;

109 KVAPILÍK, Jindřich, Zdeněk RŮŽIČKA a Pavel BUCEK. Ročenka 2014: Chov skotu v České republice. Praha, 2015. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/store/rocenka-chovu-skotu-2014.pdf 110 Antal nötkreatur i december 2015. Statens Jordbruksverk, c. d. 111 JORDBRUKSVERKET. Jordbruket i siffror 1866–2007, c. d. 112 KVAPILÍK, Jindřich, Zdeněk RŮŽIČKA a Pavel BUCEK. Ročenka 2014: Chov skotu v České republice, c. d. 113 BROUČEK, J. a P. KIŠAC. Etologické aspekty napájení telat. Veterinářství [online]. 2001, (51), 493– 497 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://vetweb.cz/etologicke-aspekty-napajeni-telat/

35

prostory včetně chodeb a  výběhů zajišťují takové podmínky, aby se předešlo neúměrným skupinovým tlakům“.114 SVJFS 2010:15 říká: „při volném přístupu ke krmení je možno počet míst v krmišti snížit na jedno místo pro tři zvířata“.115 V současné době dojí v průměru jedna švédská dojnice holštýnského typu 27 litrů mléka denně116, ovšem není neobvyklé, aby jedna kráva nadojila až 40 litrů mléka denně. To představuje obrovskou zátěž pro organismus. Webster říká, že podobný výdej energie má člověk, který denně běhá 6 až 8 hodin, nejde tolik o  intenzitu zátěže, ale o  to, že ji organismus musí vydržet po velmi dlouhou dobu.117 Kráva se stává nepotřebnou pro mléčný průmysl v době, kdy má zdravotní problémy, dlouhodobě dojí málo, má problém zabřeznout, nebo se tyto problémy kombinují. Ve Švédsku se dojnice dožije průměrně pěti let, přitom kráva by se normálně mohla dožít i 20 či 25 let.118 Ve Švédsku je stále ještě používaný vazný systém ustájení, kolem 32 % dojnic stojí uvázaných určitou část roku.119 Všechny velké kravíny a nově stavěné kravíny musí mít volný způsob ustájení120, což je lepší nejen pro krávy, ale také pro celkový management velkého kravína. Existuje však stále velké množství malých chovatelů, kteří mají dojnice ve vazném ustájení. Stejně tak je tomu v Česku, ovšem záznam o přesném počtu dojnic ve vazném a volném ustájení nemáme.

7.2.2

Telata v mléčném průmyslu

Telata se po oddělení od matky umístí do boxů, které vypadají jako boudičky. V těchto ohrádkách bývají sama nebo po dvojicích (jak ve Švédsku, tak v Česku nesmí být telata uvázána). Podle Pera Jensena tele působí vyrovnaněji, nechá-li se nejprve pár dní s matkou a až poté se oddělí, pro matku je ale méně stresující odebrání telete hned, když se ještě nestihne utvořit dostatečně silné mateřské

114 VHZ § 2, odst. 7 a) 115 SJVFS 2010:15, 2 kap., § 31 116 OLOFSSON, Malin a Daniel ÖHMAN. Matens pris: boken som matindustrin inte vill att du ska läsa, c. d., s. 120. 117 WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty, c. d., s. 139. 118 LINDSTRÖM, Lena. Mjölkfabriken. Djurens Rätt, 2013. ISBN 978-91-88786-94-4. Dostupné z: http:// www.djurensratt.se/sites/default/files/mjolkfabriken.pdf 119 Kor, kalvar och tjurar. In: Djurens Rätt [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.djurensratt. se/vara-fragor/djur-i-livsmedelsindustrin/kor-kalvar-tjurar 120 SJVFS 2010:15, 2 kap., § 1

36

pouto.121 Je tedy těžké říci, co je obecně lepší – záleží, zda se na problém díváme ze strany telete nebo krávy. Tele v  prvním měsíci života pije od matky přirozeně 8–10krát denně, od druhého do osmého měsíce 3–5krát denně122, ve velkochovech ovšem dostává mléčnou náhražku často pouze 2krát denně a navíc ne každý chovatel podává telatům mléko z umělých struků.123 Podáváním mléka jinak než ze struků se sice uspokojí hlad, nikoliv však sací reflex, který je u telat velmi silný.124 Mnoho telat se tak snaží uspokojit tuto potřebu cucáním sebe navzájem, nejčastěji v oblasti vemene (cross-suckling), což může v  dospělosti způsobit problémy – ve skupinách býků se objevuje sání moči125, ve skupinách krav sání mléka dospělými zvířaty navzájem.126 Také je důležité, má-li tele při příjmu mléka či mléčné náhražky hlavu směrem nahoru či dolů. Má-li ji zdviženou, dostává se tekutina rovnou do slezu, jak je to přirozené, má-li však hlavu sníženou, dostane se přijímaná tekutina částečně také do bachoru a může vyvolat trávící problémy.127 Z toho tedy vyplývá, že saní z umělého struku (Příloha 1, obr. 6) umístěného v poloze nad hlavou mláděte je pro tele přirozenější, zdravější a může se jím předcházet případným poruchám chování. Proto se divím, že zmínku o způsobu podávání mléka či mléčné náhražky neobsahuje legislativa ani česká, ani švédská. V obou zemích je dáno, že se telata musí krmit minimálně dvakrát denně. Směrnice Rady 2008/119/ES o výživě telat říká navíc pouze: „Všem telatům se musí poskytovat vhodná strava přiměřená jejich stáří, hmotnosti a etologickým a fyziologickým potřebám, aby se podpořilo jejich zdraví a dobré životní podmínky.“128 Podle VHZ platí, že „pro telata ustájená ve stájích nebo boxech je zajištěno podestlání vhodnou podestýlkou; to se vztahuje zejména na telata mladší než dva týdny a telata v izolaci“.129 Švédská DF říká, že telata do jednoho měsíce věku mají mít podestláno slámou nebo srovnatelným materiálem.

121 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 139. 122 JEBAVÝ, Lukáš. Etika chovu a etologie zvířat, c. d., s. 198. 123 SOVJÁK, Richard a Lukáš JEBAVÝ. Základy pohody zvířat, c. d., s. 93. 124 Tamtéž, s 93. 125 NILSSON, Maria. Nötkreaturens beteende. 1. uppl. LTs förlag, 1980, s. 76. ISBN 91-36-01552-0. 126 BROUČEK, J. a P. KIŠAC. Etologické aspekty napájení telat. Veterinářství [online], c. d. 127 Tamtéž. 128 SMĚRNICE RADY 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, Příloha 1, odst. 11. 129 VHZ § 2, odst. 1. j)

37

Od dvou týdnů věku by měla mít telata ve Švédsku podle SJVFS 2010:15 volný přístup k  objemovému krmivu. V  individuálním kotci stráví telata většinou 14–40 dnů, maximálně však 8 týdnů, což je dáno švédskou i českou vyhláškou. Poté jsou do 6 měsíců věku v odchovně, kde přechází na plně pevnou stravu. Jalovičky jsou pak přesunuty do takzvané jalovárny, kde čekají na první inseminaci, aby později znovu sloužily jako jejich matky. Býčci jsou většinou prodáváni na maso, což znamená, že mléčná a masná produkce spolu neoddělitelně souvisí. Ve Švédsku pochází dokonce dvě třetiny hovězího masa od skotu z mléčného průmyslu.130

7.2.3 Největší rozdíl v chovu dojnic ve Švédsku a v ČR – pastva Zatímco v Česku se dojnice za svůj život téměř nedostane na pastvu, ve Švédsku je poskytnutí možnosti pastvy dojnicím povinností. Konkrétně DF říká, že dojnice starší šesti měsíců mají být v letním období chovány na pastvě. Krávy mají právo být na pastvě minimálně 6 hodin denně, počet měsíců se liší podle krajů. Délka pastvy a velikost pastvy je podle krajů rozdělena takto: • jižní kraje Švédska (Blekinge, Skåne a Hallands län) – krávy na pastvě minimálně 4 měsíce v roce, maximálně 5 krav na 1 ha; • střední kraje Švédska (Stockholms, Uppsala, Södermanlands, Östergötlands, Jönköpings, Kronobergs, Kalmar, Gotlands, Västra Götalands, Värmlands, Örebro a  Västmanlands län) – krávy na pastvě minimálně 3 měsíce v  roce, maximálně 6 krav na 1 ha; • severní kraje Švédska (Dalarnas, Gävleborgs, Västernorrlands, Jämtlands, Västerbottens a  Norrbottens län) – krávy na pastvě minimálně 2 měsíce v roce, maximálně 7 krav na 1 ha. V mnoha švédských kravínech je první jarní vypuštění krav na pastvinu veřejnou událostí a určitým marketingovým tahem. Farmáři ukáží lidem svou farmu a krávy vybíhající z kravína na obrovskou pastvinu. Demonstrují tak, jak je pro krávy pobyt venku důležitý a tím podporují veřejnost v kupování švédského mléka.

130 BJÖRKLUND, Linda, Lollo HERNANDER, Lena LINDSTRÖM, Cecilia MILLE, Staffan PERSSON a Maj SÖLVESDOTTER. Naturligt beteende: Verkligheten kolliderar med djurens behov. Djurens Rätt, 2010. ISBN 978-91-88786-81-4. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/naturligt-beteende.pdf

38

8 Kur

8.1 Kur – přirozené chování Za předka domestikovaného kura domácího (Gallus gallus f. domestica) je považován kur bankivský (Gallus gallus), který začal být využíván lidmi zřejmě již před 6000 lety v Číně.131 Rozdíly v chování kura bankivského a kura domácího jsou relativně malé, nejvíce se liší povahové vlastnosti zvířat – kur domácí je méně aktivní, méně času tráví hledáním potravy, je schopen žít v o něco větších skupinách a není tolik plachý132, na druhou stranu ale může být agresivnější.133 Kur je sociální zvíře a tvoří menší, stabilní skupiny sestávající z desítek slepic a pár kohoutů. V těchto skupinách panuje hierarchie, která je velmi důležitá pro fungování hejna.134 Hierarchie hejna se však mění biologickými změnami (stárnutí jedinců, noví jedinci, nemoci apod.) a každý nový člen skupiny si své postavení musí vybojovat, pokud není rovnou dáno fyzickými proporcemi nebo psychickými vlastnostmi (větší je nadřazen menšímu, temperamentní klidnému, starší mladšímu).135 Denní rytmus kura je zřetelně rozvržen a  dodržován všemi členy skupiny. Dopoledne a odpoledne je věnováno hledání a konzumaci potravy. Kur je všežravec a živí se především semínky, ovocem, listy a jinými zelenými rostlinami, hmyzem a menšími živočichy. Kolem poledne a v noci kur odpočívá na větvích stromů.136 Jednou z přirozených potřeb kura je popelení, což je koupel v písku nebo prachu, při níž se slepice zbavují cizopasníků a přebytečného tuku z peří.137

131 JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 103. 132 Tamtéž, s. 103. 133 LINDSTRÖM, Lena. Hönan eller ägget: En genomlysning av äggindustrin. 1. Göteborg: Djurens Rätt, 2009. ISBN 978-91-88786-75-3. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/honan_ eller_agget_0.pdf 134 JENSEN, P. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 161. 135 HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat, c. d., s. 90. 136 JENSEN, P. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 162. 137 FOJTL, Jan. Popelení slepic. iFauna [online]. 2010, , 1 [cit. 2016-02-29]. Dostupné z: http://www. ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/3521/popeleni-slepic/

39

Velmi důležitým dorozumívacím prostředkem je zvuk a řeč těla. Bylo rozpoznáno přes 10 různých typů zvukových projevů u kuřat a dvojnásobné množství u dospělých kurů. Zvuků využívá především slepice v komunikaci se svým potomkem, případně kohout, když chce hejno varovat před nebezpečím. Řeč těla je důležitá v soubojích a v sexuálním chování.138 Při rozmnožování hraje také důležitou roli vzhled kohouta (především hřebínek) a osobní preference jak slepice, tak kohouta. Při namlouvání chodí kohout v kruhu kolem vybrané slepice a jedno křídlo má svěšené k zemi. Pokud slepice souhlasí s pářením, přisedne si na zem a proběhne oplodnění.139 Slepice si vybírá místo pro hnízdo dál od hejna, nejčastěji v zákoutí a spíše u země.140 Po postavení hnízda se slepice připojuje zpět k hejnu a do hnízda chodí jen snášet vejce, v přirozených podmínkách doba páření probíhá na jaře a slepice snáší vejce do vybraného hnízda každý den 10–15 dnů od oplodnění. Následuje doba sezení na vejcích, která trvá zhruba 3 týdny a v jejímž průběhu slepice jen málo odpouští hnízdo, její spotřeba krmiva se zmenší na pětinu normálního příjmu potravy. Dnešní slepice šlechtěné pro vysokou produkci vajec téměř ztratily reflex sezení na vejcích, omezuje se pouze na krátkou dobu těsně po snesení vejce. Naproti tomu pud stavět hnízdo a snášet vejce v zákrytu a nerušeně od ostatních slepic je velmi silný.141 Kuřata se rodí dobře vyvinuta a nepotřebují, aby je slepice krmila. U matky se pouze zahřívají, protože nemají dobře rozvinutou termoregulaci. Když jsou kuřata stará 6–8 týdnů, slepice se připojuje zpátky k hejnu. Kuřata jsou od té doby nezávislá na matce a  po nějaké době se připojují k  hejnu matky, případně jinému.142

138 JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 104. 139 Tamtéž, s. 107. 140 HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat, c. d., s. 96. 141 JENSEN, P. Djurens beteende: …och orsakerna till det, c. d., s. 108. 142 Tamtéž, s. 108–109.

40

8.2 Slepice pro produkci vajec – nosnice V roce 2013 bylo ve Švédsku evidováno 6,9 milionů slepic, u nás to bylo v roce 2012 5,3 milionů slepic (v tomto čísle ovšem nejsou započteny slepice z domácích chovů).143 Zařízení chovajících nosnice bylo ve Švédsku 23 603 v roce 1980, v roce 2013 to bylo pouze 4 148 zařízení. Hustota osazení zařízení chovajících nosnice tedy ve Švédsku stoupla z 250 nosnic na zařízení v roce 1980 na 1675 v roce 2013.144 Chov nosnic v bateriových klecích začal ve Švédsku v 60. letech, kdy se slepice začaly chovat v klecových systémech. Zjistilo se, že přenos nemocí a parazitů se výrazně snížil, avšak slepicím nebylo umožněno vykonávat jejich přirozené potřeby. V  80. letech, kdy Astrid Lindgrenová začala psát články o  životních podmínkách hospodářských zvířat, se o tomto problému začalo mluvit i v politice a  debata vyústila v  nový zákon na ochranu zvířat, který měl slepicím zajišťovat lepší život – klece pro slepice byly zakázány a chovatelé měli čas 10 let, aby své systémy chovu přebudovali. Ukázalo se však, že mnoho chovatelů není schopno tak velké změny udělat, proto byl zákon novelizován a klece byly opět povoleny, avšak pouze „obohacené“ – tedy takové, kde má slepice prostor minimálně 750 cm2 a možnost popelit se, sedět na bidýlku, snášet vejce do hnízda. Někteří chovatelé i přesto zažádali o výjimku, která jim byla udělena, a dostali čas do roku 2004, kdy své systémy chovu museli mít definitivně modernizovány.145 V Evropské unii, tudíž i v České republice, se nové chovy s neobohacenými bateriovými klecemi nesměly stavět od roku 2003 a od začátku roku 2012 byly neobohacené klece zcela zakázány.146 To v Česku přineslo výrazné zdražení vajec na začátku roku 2012, také z důvodu, že se nemohla dovážet vejce ze zemí, které tyto podmínky Evropské unie nesplňovaly. Kuřata určená pro produkci vajec se klubou v obrovských líhních a hned po vylíhnutí je čeká proces, kterým se masná kuřata vyhnou – třídění dle pohlaví.

143 Situační a výhledová zpráva – drůbež a vejce. 1. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2011. ISBN 978-807434-043-7. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/187086/SVZ_Drubez_2012.pdf 144 AHLSÉN, Andreas a Joacim FURUHAMMAR. Konventionella äggproducenters inställning till ekologisk äggproduktion – Varför ställer de inte om till ekologisk äggproduktion?. Alnarp, 2015. Dostupné z: http:// stud.epsilon.slu.se/8644/1/ahlsen_et_al_151201.pdf. SLU. Vedoucí práce Erik Hunter. 145 AHLSÉN, Andreas a Joacim FURUHAMMAR. Konventionella äggproducenters inställning till ekologisk äggproduktion – Varför ställer de inte om till ekologisk äggproduktion? 146 SMĚRNICE RADY 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. In: Úřední věstník Evropské unie. 1999.

41

Je potřeba vytřídit samičky, z  kterých se stanou nosnice, a  samečky – jakýsi „odpad“ vaječného průmyslu. Slepičky se po roztřídění nakládají do krabic k transportu, zatímco kohoutci se rovnou zabíjí.147 Per Jensen popisuje, že smrt kohoutků je krvavá, avšak rychlá – nejčastější způsob je naházení zvířat do obrovského mlýnu s rychle rotujícími cepy nebo noži.148 Djurens Rätt uvádí, že se tímto způsobem ve Švédsku zabije kolem 5 milionů kuřat ročně.149 Než jsou vytříděné slepičky staré zhruba 15 týdnů, žijí v takzvaných odchovnách. Předpis SJVFS 2010:15 ve Švédsku určuje, že slepice má mít v této době přístup k bidýlku a podestýlce a má být ve stejném typu prostředí, v jakém bude později snášet vejce, aby si na něj zvykla. Takovouto úpravu česká vyhláška neobsahuje. Slepice začínají snášet ve věku 17–18 týdnů a dnešní vyšlechtěná nosnice je díky optimálnímu krmení a speciálně upravenému světelnému režimu schopna snést přes tři sta vajec za rok.150

8.2.1

Různé systémy chovu

Celkem existuje 5 typů systémů chovu nosnic. Ve Švédsku i v Česku jsou nejvíce rozšířené dva z nich, avšak ve zcela jiném poměru. Jak je vidět na grafech níže, jejichž data jsem čerpala ze zprávy švédského ministerstva zemědělství151, u nás se podle údajů z roku 2013 chovalo 84 % všech nosnic v klecích a 16 % v halách na podestýlce, zatímco ve Švédsku to bylo v klecích pouze 24 % nosnic (v roce 2015 již jen 21 %152) a v halách na podestýlce 63 % nosnic. Ve Švédsku je také rozšířen ekologický chov, u nás se takto chová méně než 1 % nosnic.153 Některé velké švédské řetězce prodávající potraviny vůbec nenabízejí klecová vejce, je to například Lidl, Coop či Willys.154

147 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 164. 148 Tamtéž. 149 LINDSTRÖM, Lena. Hönan eller ägget: En genomlysning av äggindustrin, c. d. 150 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 168. 151 ÖBERG, Åsa Lennhard. Marknadsrapport ägg [online]. Jordbruksverket, 2015 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: https://www.jordbruksverket.se/download/18.f7776a714dcdaa3f6ccd924/1434362462626/ Marknadsrapport+%C3%A4gg+april+2015.pdf 152 LINDSTRÖM, Lena. Ägg från hönor i burar allt mer ovanligt. Djurens Rätt [online]. 25. 3. 2015. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/om-djurens-ratt/nyheter/ agg-fran-honor-i-burar-allt-mer-ovanligt 153 ÖBERG, Åsa Lennhard. Marknadsrapport ägg, c. d. 154 Tamtéž.

42

Kromě zmíněných typů chovu nosnic existuje ještě chov s volným výběhem, kde se nosnice mohou pohybovat volně uvnitř i venku, velmi se podobá ekologickému, avšak nemusí být plněny všechny požadavky ekologického zemědělství (především co se týká krmiv a léčiv). Poslední způsob je chov v neobohacených klecích, který je od roku 2012 v EU zakázán.

ekologický chov (826 tis.)

1%

nosnice s výběhem (55 tis.)

12 % 24 %

nosnice v halách (4,4 mil.) nosnice v obohacených klecích (1,7 mil)

63 %

Graf č. 1: Podíl nosnic v různých systémech chovu v roce 2013 – Švédsko

ekologický chov (25 tis.) nosnice s výběhem (11 tis.)

16 %

nosnice v halách (869 tis.) nosnice v obohacených klecích (4,7 mil)

84 %

Graf č. 2: Podíl nosnic v různých systémech chovu v roce 2013 – ČR

8.2.1.1 Klecový chov V  obohacených klecích má být podle Směrnice Rady 1999/74/ES155 alespoň 750 cm2 podlahového prostoru na jednu nosnici (z toho 600 cm2 využitelných), hnízdo, stelivo umožňující klování a  hrabání, hřady, které poskytnou každé

155 Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. In: Úřední věštník Evropské unie. 1999.

43

nosnici místo alespoň 15 cm a prostředky pro zkracování drápů. V této směrnici ani ve VHZ není uvedeno, kolik slepic může být v jedné kleci, avšak vzhledem k tomu, že VHZ například uvádí, že „každá klec musí mít napájecí systém přiměřený velikosti skupiny; tam, kde jsou kapátkové napáječky, musí mít každá nosnice v dosahu nejméně dvě kapátkové nebo kalíškové napáječky,“156 je jasné, že se jedná o skupiny nosnic. V SJVFS 2010:15 stojí, že v jedné kleci může být maximálně 16 slepic. Plocha klece nesmí být menší než 0,2 m2 ani při minimálním osazení. Pro jednu slepici má být stejně jako u nás 750 cm2 podlahové plochy, to znamená 30 × 25 cm, což není mnoho životního prostoru. Z nedostatku pohybu trpí slepice často osteoporózou, která způsobuje vyšší lámavost kostí.157 Ve Švédsku nesmí být slepice uzavřená v kleci déle než dva roky.158 V Česku žádný časově omezený limit pro držení slepic v klecích nemáme, nicméně málokterá slepice v ní stráví více než rok a půl, neboť pro chovatele je ekonomicky výhodnější se slepic po prvním snáškovém cyklu zbavit (poslat je na jatka, případně prodat malochovatelům) a  nakoupit nové mladé slepice, než čekat, až stávající slepice vymění peří a zase začnou snášet.159 Toto platí i u ostatních druhů chovů, nejen klecových. 8.2.1.2 Chov v halách na podestýlce Na krabičkách od českých vajec se můžeme dočíst „podestýlková vejce, „vejce z  chovu na podestýlce“, „vejce od nosnic v  halách“ či „halová vejce“. Všemi těmito označeními je myšlen takový chov, kde jsou slepice chovány volně (ne v klecích) ve velké hale, na zemi mají podestýlku. Hala může mít několik úrovní (podlaží), mezi kterými se mohou slepice volně pohybovat a  kde mají hřady a hnízda. Ve Švédsku na vejcích z tohoto typu chovu najdeme nápis „från frigående höns inomhus“, což znamená „od volně se pohybujících slepic v hale“. Víceúrovňová hala musí mít jak ve Švédsku dle SJVFS 2010:15, tak v Česku dle VHZ maximálně 4 patra a v obou zemích musí být minimálně 1/3 celkové podlahové plochy haly pokryta podestýlkou, na jednu slepici to musí být minimálně 250 cm2 plochy s podestýlkou. Hustota osazení nesmí v Česku překročit 9 nosnic na 1 m2 využitelné plochy, ve Švédsku je to 9 nosnic na 1 m2 jedná-li

156 VHZ § 10 c) 157 MICHALIČKOVÁ, Dita a Michala MELIŠOVÁ. Nákupem vajec za lepší život slepic aneb proč nekupovat vejce z klecí. Společnost pro zvířata, 2007. Dostupné z: http://spolecnostprozvirata.eu/data/clanek_ Slepice-vejce-supermrkty_na_www,_Oct_07.pdf 158 SJVFS 2010:15 159 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 168.

44

se o jednopodlažní halu, při více podlažích nesmí hustota osazení překročit 7 slepic na 1 m2 využitelné plochy a 20 slepic na 1 m2 podlahové plochy. Mezi problémy vyskytující se v halových chovech patří především stres u slepic.160 Zvířata jsou držena v  nepřirozeně velkých skupinách, kde není možné vytvořit si hierarchii a panuje tam velká konkurence. Zatímco pro slepici je přirozené hejno o 10–20 zvířatech, která se navzájem znají, v halách jsou to stovky až tisíce zvířat, která si neustále musí ujasňovat, kdo je nadřazený a kdo podřazený.161 Dalším problémem jsou rychleji se šířící infekce a vysoká koncentrace amoniaku162, která je způsobena nevyměňovanou podestýlkou (mění se až po „vyskladnění“ celé haly slepic), ve které je nejen trus, ale také zanesená vejce a mrtvé slepice, které zemřely z důvodu zranění, nemoci či kanibalismu, a které není možné pravidelně odklízet.

8.2 Kuřata na masnou produkci – brojleři V roce 2012 byla odhadovaná spotřeba kuřecího masa v Evropské unii na osobu 23,6 kg.163 Publikace Atlas masa také uvádí, že „průmyslová produkce kuřat je nejrychleji rostoucí a  nejvíce se měnící odvětví globalizované živočišné výroby“.164 Celkem bylo na světě poraženo 58 110 000 000 kuřat, v Evropské unii je mezi lety 2010–2012 průměr produkce 12,4 milionů tun kuřecího masa za rok. Ve Švédsku produkce kuřecího masa také prudce roste, zatímco v  50. letech byla produkce 15 tisíc tun ročně, v roce 2007 už to bylo 120 tisíc tun ročně.165 Brojleři jsou vysoce vyšlechtěná kuřata pro extrémně rychlý růst vybraných částí těla, zejména prsní svaloviny, která je nejvíce žádaná. Ve věku 36 dnů, kdy se většinou poráží, váží kolem dvou kilo, což je až devětkrát tolik, co by ve stejném věku vážilo původní kuře Gallus gallus v přírodě.166

160 LINDSTRÖM, Lena. Hönan eller ägget: En genomlysning av äggindustrin, c. d. 161 MATTSSON, Jenny. „Kycklingracet“ – en utredning om produktion, försäljning och konsumtion av ägg och kyckling i Sverige. Skara, 2009. Examensarbete. SLU. Vedoucí práce Birgitta Larsson. 162 LINDSTRÖM, Lena. Hönan eller ägget: En genomlysning av äggindustrin, c. d. 163 Atlas masa: příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. 1. vyd. Překlad Jana Hajduchová. Praha: Heinrich-Böll-Stiftung, 2014. ISBN 9788086834535. 164 Tamtéž. 165 JORDBRUKSVERKET. Jordbruket i siffror 1866-2007.ISBN 91-88264-36-X. 166 LINDSTRÖM, Lena a Heléne ENGLUND. Var är alla kycklingar? Přepracované vydání zprávy Bakom stängda dörrar, vydané Djurens Rätt 2005. Djurens Rätt, 2012. ISBN 91-88786-89-7.

45

Šlechtění brojlerů se vyvíjí velmi rychle a  je otázkou, kam až může dojít. Zatímco v roce 1926 vážilo kuře ve věku 60 dnů 0,5 kg, nyní je to čtyřnásobek za téměř poloviční dobu a navíc kuřata přibírají na váze za použití stále menšího množství koncentrovaného krmiva.167 V  60. letech bylo potřeba na 1  kg přírůstku 4–5 kg krmiva, dnes se spotřebuje pouze kolem 1,8 kg krmiva na 1 kg přírůstku.168 Jde o  to, aby chovatel mohl za co nejmenší cenu produkovat co nejvíce masa. Jiří Zelenka uvádí: Na produkci drůbežího masa (…) se rozhodující měrou podílejí vykrmovaná kuřata. (…) O tom, jak a čím budeme krmit, se nerozhodujeme podle biologických zákonitostí, jde o otázku ekonomickou. Nezáleží na tom, zda plně využijeme možností daných genetickým potenciálem zvířat a kvalitou prostředí, jde nám o dosažení ekonomické efektivnosti.169

Kniha mi v mnohém připomíná publikaci z 60. let Od jedné krávy litr mléka denně navíc, kterou jsem citovala ve 3. kapitole. Jakoby se zvířata brala jako stroje, které mají pracovat co nejrychleji, produkovat co nejvíce a spotřebovat co nejméně. Haly, ve kterých se chovají brojleři, jsou obrovské prostory pouze s  podestýlkou, napáječkami a  krmítky, které bývají umístěny v  několika řadách napříč halou. V  Česku může být podle VHZ hustota osazení v  hale maximálně 33 kg/m2. Pro vyšší osazení si chovatel musí zažádat o výjimku, kterou může dostat na zvýšení hustoty osazení na 39 kg/m2 nebo na 42 kg/m2. Podle Zelinky jde zvýšení produkce z jednotky plochy dosáhnout tím způsobem, že v první fázi výkrmu jsou kuřata v  hale rozdělena na slepičky a  kohoutky.170 Slepičky nerostou tak rychle a mají větší potřebu krmiv, proto je chovatel prodá, jakmile dosáhnou hmotnosti žádané pro výkup a  následně se pustí kohoutci do celé haly a vykrmují se dále.171 Ve Švédsku určuje SJVFS 2010:15, že hustota osazení nesmí přesáhnout 20 kg/m2 . Chovatel může zažádat o výjimku na zvýšení hustoty na 36 kg/m2, pokud však nebude více jak 25 zvířat na 1 m2.

167 ZELENKA, Jiří. Výživa a krmení drůbeže. 1. vyd. Olomouc: Agriprint, 2014, s. 67. ISBN 9788087091531. 168 Tamtéž, s. 67–68. 169 Tamtéž, s. 69. 170 ZELENKA, Jiří. Výživa a krmení drůbeže, c. d., s. 79. 171 Tamtéž.

46

Po dovezení padesátigramových kuřátek do haly se zdá, že mají plno prostoru i čistého vzduchu, ovšem kvůli rychlému růstu kuřat se tyto podmínky záhy mění. Zanedlouho je v hale daleko těsněji a v době před odvozem na jatka se kuřata mohou pohybovat jen na velmi omezeném místě.172

8.2.1

Problémy v chovech brojlerů

Hlavními zdravotními problémy v chovu brojlerů, které často vedou k úhynu, patří ascites (hromadění velkého množství tekutiny v  tělní dutině a  následné srdeční selhání), syndrom náhlé smrti a problémy s končetinami, které způsobují sníženou pohyblivost kuřat.173 Příčinami těchto problému je často enormní růst, na který nejsou přizpůsobeny všechny části těla a orgány (srdce nestíhá pracovat a nohy trpí deformacemi z důvodu velké váhy, kterou musí nést).174 Také hraje velkou roli ventilace, která je nezbytná, aby se v hale nedržel amoniak a  byl zajištěn stálý přísun kyslíku. Důsledkem všech těchto zdravotních problémů, velké koncentrace zvířat a nepřirozených podmínek je samozřejmě nepřiměřený stres.175 Ascites je velmi aktuální problém a počet případů tohoto onemocnění se stále zvyšuje.176 Jedná se o nemoc způsobenou více příčinami, nejčastěji kombinací špatného větrání, kdy není k  dispozici dostatečné množství kyslíku, nesprávnou teplotou prostředí a nedostatečnou kapacitou plic ve vztahu k velikosti těla kuřete. Náchylnost pro onemocnění je vyšší u  zvířat s  vyšším podílem prsní svaloviny.177 Odhaduje se, že ascitem trpí 4,7 % všech brojlerů.178 Bohužel se všechny tyto problémy vyskytují jak v českých, tak ve švédských chovech. Švédská studie z roku 2007179 ukázala, že zhruba 120 chovatelů vykrmí ročně 70 milionů kuřat. Z těchto kuřat je 30 % „evropský druh“ a 70 % „americký druh“. V  první skupině trpí 12  % kuřat sníženou pohyblivostí, v  druhé skupině je to až 22 % kuřat.

172 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 165. 173 LINDSTRÖM, Lena a Heléne ENGLUND. Var är alla kycklingar?, c. d. 174 JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige, c. d., s. 168. 175 Kuře ještě žije? Nadace na ochranu zvířat. Dostupné z: http://www.ochranazvirat.cz/275/50/cz/file/ 176 Tamtéž. 177 ZELENKA, Jiří. Výživa a krmení drůbeže, c. d., s. 80. 178 Kuře ještě žije? Nadace na ochranu zvířat. Dostupné z: http://www.ochranazvirat.cz/275/50/cz/file/ 179 WALDENSTEDT, Lotta. En kartläggning av rörelsestörningar och benhälsostatus hos svenska kycklingar. Uppsala, 2007. Dostupné z: http://djurfabriken.se/rorelsestorningar-benhalsostatus.pdf. SLU.

47

VZH uvádí: Všechna kuřata chovaná na maso musí být alespoň dvakrát denně kontrolována. Zvláštní pozornost musí být věnována znakům, které svědčí o snížené úrovni pohody zvířat nebo zdraví zvířat. Kuřata chovaná na maso s vážnými zraněními nebo se zjevnými příznaky zdravotních potíží, jako například kuřata chovaná na maso s  obtížemi při chůzi, se závažnými případy patologického obsahu tekutin v  tělní dutině nebo závažnými znetvořeními, a  kuřata chovaná na maso, která pravděpodobně trpí, musí být vhodně ošetřena nebo bezodkladně poražena. Veterinární lékař musí být kontaktován, kdykoliv to zdravotní stav kuřat chovaných na maso vyžaduje.180

Švédský předpis 2010:15 říká ve zkratce to samé. Dovolím si pochybovat o tom, zda opravdu všechna kuřata, jak ve Švédsku, tak u nás, chovatelé kontrolují dvakrát denně a volají veterináře kdykoliv je to potřeba, případně zvíře usmrtí, aby nedocházelo k zbytečnému utrpení. Zdá se mi nemožné zkontrolovat dvakrát denně jednotlivě všechna zvířata, která jsou chována v hale v tisícihlavých hejnech.

180 VHZ § 11, odst. 6

48

9 Problematické části právních předpisů a návrhy na zlepšení Česká ani švédská legislativa týkající se ochrany zvířat není dokonalá a stále jsou velké prostory pro změnu. Tento trend zřejmě bude trvat, neboť věda a znalosti o zvířatech se neustále vyvíjí a je nutné tomu přizpůsobovat legislativu, proto také zákony procházejí mnoha novelizacemi. Vybrala jsem pár částí ze zákonů a vyhlášek, u kterých si myslím, že již by vzhledem k novým poznatkům a vývoji v ostatních zemích bylo potřeba je změnit.

9.1 Návrhy na zlepšení českých právních předpisů V  české legislativě jsem se zaměřila na „manipulovatelný materiál“ u  prasat a některé zákroky rutinně prováděné v konvenčním zemědělství – kastrace selat a odrohování telat. Kupírování ocásků nezmiňuji z toho důvodu, že si myslím, že je třeba řešit příčinu toho, proč si prasata ocásky navzájem okusují. Vyřeší-li se, tedy například podestýlkou, nebude okusování ocásků tak velkým problémem a  tudíž by v  ideálním případě vůbec nebylo potřeba ocásky kupírovat. V  této kapitole bych také ráda dala za příklad legislativu jiných evropských zemí, abych ukázala, že nejen ve Švédsku fungují některé věci, které ještě u nás zavedeny nejsou. Také se zmíním o pobytu dojnic venku, který není českými předpisy vyžadován.

9.1.1

Podestýlka u prasat

Ve Švédsku musí mít prasata všech kategorií v boxech podestýlku, zatímco česká VHZ zmiňuje „manipulovatelný materiál“ pro prasata na výkrm a prasnice, podestýlku pro prasnice před porodem „pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení“ a u selat říká, že část podlahové plochy „musí být pevná nebo pokrytá rohoží, nebo musí být podestlána slámou nebo jiným vhodným materiálem“. To jsou podle mě velké nedostatky, neboť český chovatel může chovat všechna prasata bez podestýlky a není za to nijak postihnut. Někteří chovatelé uvádí, že mít v boxech slámu je nemožné, neboť by propadávala roštovou podlahou (viz dokument ČT Nedej se! Zvířecí koncentráky?,

49

2014181). Nikde se ale nepíše, že by se muselo jednat o volnou slámu. Myslím, že v takovémto prostředí by stačily a svou funkci také plnily menší balíky slámy, které by si prasata mohla rozrýt. Samozřejmě záleží na technologii systému odstraňování výkalů, je možné, že by sláma propadající rošty systému neumožnila správnou funkci. V takovém případě by bylo nutné způsob fungování technologie podestýlce přizpůsobit. Jak uvádí Mimmi Törnqvist, „sláma v různých podobách má velký význam pro prasata: umožňuje jim silně motivované chování, zabaví je, zabraňuje poruchám chování, je doplnění krmné dávky, chrání před možnými zraněními způsobenými stáním na tvrdé podlaze a poskytuje prasatům komfort“.182 Je prokázáno, že nedostatkem podestýlky může být způsoben stres a  následné poruchy chování jako například okusování ocásků a uší a nepřiměřená agrese.183 Navrhovala bych tedy, aby se formulace ve VHZ změnila takto: Prasata na výkrm: Musí mít trvalý přístup k materiálu, který má takové vlastnosti a  je prasatům poskytnut v  takovém množství, aby potřeba zvířat projevovat explorativní a komfortní chování byla naplněna; těmito materiály jsou: sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat. Selata: Část podlahové plochy, dostatečně velká, aby současně umožnila všem zvířatům společně odpočívat, musí být podestlána slámou nebo jiným srovnatelným materiálem. Chovné prasnice, prasničky: Prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k podestýlce, která je jim poskytnuta v takovém množství, aby jim umožnila jejich etologické aktivity. Prasnice týden před porodem: V  týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, sy­ stém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení tomu musí být přizpůsoben.

181 Dostupné zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/ 214562248420004-zvireci-koncentraky/video/ 182 TÖRNQVIST, Mimmi. Behöver grisarna mer strömedel? En granskning av grisarnas behov och svensk lagstiftning, c. d. Překlad vlastní. 183 Tamtéž.

50

9.1.2

Kastrace kanců

Kastrovat kance je u nás dle ZOZT možné bez znecitlivěné do 7 dnů věku zvířete. Prasata při kastraci ovšem cítí bolest a to bez ohledu na to, jak stará jsou. Bolest se projevuje nepřirozeným postavením těla, vysokou vokalizací při zákroku a změnami chování jasně ukazující na to, že zvíře pociťuje bolest.184 Ve Švédsku se od 1. 1. 2016 nesmí kanečci kastrovat bez znecitlivění, DF uvádí: „Samci prasat se smí chirurgicky kastrovat bez veterinárního dozoru pod podmínkou, že se kastrace provede do 7 dnů věku zvířete. Chirurgická kastrace se musí provádět za znecitlivění.“185 V Německu se podle německého zákona na ochranu zvířat (Tierschutzgesetz) musí při kastraci selat používat znecitlivění od 1. 1. 2019 (nyní je povoleno kastrovat bez znecitlivění do 7 dnů věku selat). Ve Velké Británii, Irsku a Portugalsku se samci prasat téměř nekastrují a posílají se na porážku při nižší hmotnosti.186 Ve Švýcarsku a Norsku se smí kanečci kastrovat pouze za použití anestezie, v Norsku musí zákrok provádět dokonce pouze veterinář a musí být použita analgetika na dlouhodobé utlumení bolesti.187 V roce 2010 vznikla na návrh Evropské komise deklarace o ukončení chirurgické kastrace selat do roku 2018. Deklarace však není uzákoněná a její přijetí je dobrovolné – to zatím udělalo Německo, Nizozemí a Dánsko.188 Viděla bych jako velké zlepšení welfare prasat, následovala-li by i naše země například Německo a  zavedla-li by povinné znecitlivění při kastraci selat od roku 2019. Vedlo by to jistě k uplatňování alternativ za chirurgickou kastraci. Těmi jsou imunokastrace (vakcinace, která zabrání samčímu pachu, podává se však až v průběhu výkrmu) nebo vykrmování nekastrovaných samců (přičemž by se ale museli porážet při nižší jateční hmotnosti).189

184 BERGWALL, Lisa. Kastrering av smågris – bättre djurvälfärd med hjälp av farmaka. Uppsala, 2011. SLU. Vedoucí práce Helena Öhrvik, Carina Ingvast Larsson. 185 DF § 25 186 Statistics: Pigs: Farm Animal Welfare Compendium. In: Compassion in World Farming [online], c. d. 187 BERGWALL, Lisa. Kastrering av smågris – bättre djurvälfärd med hjälp av farmaka, c. d. 188 Ochránci zvířat požadují přitvrzení. In: Agrární komora Olomouckého kraje [online]. 2015 [cit. 2016-0317]. Dostupné z: http://www.kis-olomoucky.cz/?path=m1|mt103|mo15229 189 Co přinese zákaz chirurgické kastrace kanečků? In: Náš chov [online]. 2015 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://naschov.cz/co-prinese-zakaz-chirurgicke-kastrace-kanecku/

51

9.1.3

Odrohování telat

Skot se zbavuje rohů z důvodu bezpečnosti – aby si zvířata ve stádě neublížila navzájem a aby nebyla nebezpečná pro člověka. Roh ovšem není mrtvá tkáň, při odrohování zvíře cítí bolest. Ve Švédsku je zcela zakázáno odrohovat skot bez použití anestezie, u nás se zákrok může provádět bez znecitlivění do 4 týdnů věku telat. Zvířata bolest cítí nejen při zákroku samotném, ale i po něm.190 Použití analgetik dlouhodobě tlumící bolest se ovšem nevyžaduje. Jsem toho názoru, že zvířata by měla v  chovech zažít co nejméně bolesti a  pokud je to možné, měla by se podle povahy zákroku použít lokální či celková anestezie a následně by se zvířatům měla podat analgetika. Proto bych vnímala jako pokrok, ustanovilo-li by se časem i v České republice, že se telata nesmí odrohovat bez znecitlivění.

9.1.4

Pobyt venku pro dojnice

Jedno ze základních práv, které by mělo každé zvíře mít, je pobyt venku, na čerstvém vzduchu a v podmínkách pro zvíře přirozených. Je zřejmě nereálné požadovat u nás stejné právo na pastvu pro dojnice, jak je zavedeno ve Švédsku, neboť Česko je zhruba šestkrát menší země, žije tu ale srovnatelné množství lidí i dojnic. Pro velké kravíny poblíž měst by asi nebylo možné, aby všechny krávy mohly chodit na pastvu. V některých kravínech chodí ovšem alespoň suchostojné krávy do výběhů, proto by prvním krokem ke zlepšení podmínek pro dojnice mohlo být povinné zavedené výběhů pro krávy stojící na sucho, které by se časem mohlo vyvinout k zavedení pastvy pro krávy v tomto období před porodem. Kráva by tak alespoň pár týdnů v roce mohla pobývat venku a pást se. Bylo by ale nutné venkovní pobyt přizpůsobit počasí, neboť krávy nesnáší dobře vysoké teploty. Vhodným řešením by bylo napojit ohradu přímo na vstup do stáje a nechat celou dobu otevřené dveře, aby se kráva mohla sama rozhodnout, chce-li být venku či uvnitř.

190 LINDSTRÖM, Lena. Mjölkfabriken, c. d.

52

9.2 Návrhy na zlepšení švédských právních předpisů Ve švédských právních předpisech by bylo dle mého názoru vhodné lépe vysvětlit či konkretizovat pojem „přirozené chování“. Dále zmiňuji oblast, která z mého pohledu vyžaduje velkou pozornost, a to je právo chovných prasat na pobyt venku a použití analgetik po operativních zákrocích.

9.2.1

Přirozené chování

DL hned v úvodu říká: „Zvířata musí být chována v prostředí, které je pro ně vhodné, a takovým způsobem, který je dobrý pro jejich zdraví a dává jim možnost chovat se přirozeně.“191 Toto je velmi důležitá věta, kterou zákon uznává, že zvířata mají své přirozené potřeby, které je potřeba respektovat. Je ale otázka, zda má tato formulace v zákoně opravdu nějaký účinek a zda je možné ji dodržovat, protože nikde není napsáno, co to znamená „chovat se přirozeně“ v podmínkách, jaká zvířata mají v zajetí. Dnešní konvenční zemědělství, ať už české či švédské, je v rozporu s přirozenými podmínkami pro život zvířat. A jak se má zvíře chovat přirozeně v prostředí, které přímo odporuje jeho přirozeným potřebám (například bezstelivový způsob ustájení prasat, vazné ustájení dojnic či chov nosnic v obrovských hejnech)? Podle mě by tedy bylo vhodné vyměnit slovní spojení „přirozené chování“ za „uspokojit své potřeby“. „Přirozené chování“ je totiž chápáno jako něco, co zvíře vykonává v přirozených podmínkách (tedy přírodě), naopak „uspokojit své potřeby“ nebo „potřeba vykonávat určité chování“ je něco, co zvíře dělá bez ohledu na to, v jakých podmínkách se nachází. Je to chování, pro které je silně motivováno.192 Například přirozená potřeba prasete je kalištění, kterou reguluje teplotu za teplého počasí. Je-li ale ve stáji nastavená stálá teplota, která zvířatům vyhovuje, nemají ke kalištění důvod. Naopak prasnice má potřebu stavět hnízdo před porodem bez ohledu na prostředí, ve kterém se zrovna nachází, dokonce i když nemá k dispozici materiál ke stavbě hnízda, pokouší se stavět „na prázdno“.193

191 DL § 4 192 Ny djurskyddslag. Stockholm: Statens offentiga utredningar, 2011. ISBN 978-91-38-23651-2. Dostupné z: http://www.regeringen.se/rattsdokument/statens-offentliga-utredningar/2011/11/sou-201175/ 193 JEBAVÝ, Lukáš. Etika chovu a etologie zvířat, c. d., s. 204.

53

Existuje návrh na nový švédský zákon na ochranu zvířat z roku 2011, který se pojmem „přirozené chování“ zabývá podrobněji a uvádí: Zvířata mají být chována takovým způsobem, který jim dává možnost projevovat takové chování: 1. pro které je zvíře silně motivováno, 2. které dává zvířeti zpětnou vazbu, tedy snižuje jeho motivaci provádět toto chování, 3. které se týká potřeby pohybu, odpočinku, komfortu, zabavení se, hledání potravy a sociální interakce. Zvířata mají být chována takovým způsobem, který předchází vzniku poruch chování. Vláda nebo úřady vládou určené mohou vydat předpisy o tom, v jaké míře a jaké přirozené potřeby zvířat mají být uspokojeny.194

Toto je daleko konkrétnější a smysluplnější požadavek a jeho prosazení v novém zákonu na ochranu zvířat by bylo obrovským krokem dopředu.

9.2.2

Pobyt venku pro chovná prasata

V  DF se píše, že „chovná prasata mají mít v  průběhu léta možnost pobývat venku, pokud je to možné“.195 V praxi je neobvyklé, že by chovná prasata měla možnost v létě vycházet ven.196 Proto si myslím, že by bylo na místě vynechat poslední část věty „pokud je to možné“, aby opravdu všechna chovná prasata měla možnost výběhu. Bylo by z  hlediska welfare žádoucí jim život vylepšit alespoň přes léto, kdy by mohla být na čerstvém vzduchu, projevovat pro ně přirozené explorativní chování a rýt v zemi.

9.2.3

Použití analgetik po zákrocích

Zavedení povinného použití anestezie při kastraci selat od 1. ledna 2016 je velkým zlepšením v  chovech prasat, ovšem řeší pouze situaci přímo v  průběhu zákroku. Bolest však přetrvává i po operaci a může trvat až 4 dny.197 Norsko,

194 Ny djurskyddslag. In: Regeringkansliet [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.regeringen. se/rattsdokument/statens-offentliga-utredningar/2011/11/sou-201175/. Překlad vlastní. 195 DF § 12 196 LINDSTRÖM, Lena a Linda BJÖRKLUND. Böka på betong: Om grisarna i köttindustrin, c. d. 197 BERGWALL, Lisa. Kastrering av smågris – bättre djurvälfärd med hjälp av farmaka, c. d.

54

kde je povinností analgetika po zákroku zvířeti podat198, je příkladem toho, že takovéto opatření není nemožné zavést. Stejný případ je odrohování telat. I při tomto zákroku se musí ve Švédsku použít anestezie, léky dlouhodobě tlumící bolest se však nepožadují. Podle mého názoru by se mělo buď od těchto rutinních zákroků ustoupit a ustájení zvířat tomu přizpůsobit, či by se tyto zákroky měly provádět nejen při znecitlivění, ale také za podmínky použití analgetik po zákroku, aby se bolest a nepříjemné pocity zvířete co nejvíce minimalizovaly.

198 BERGWALL, Lisa. Kastrering av smågris – bättre djurvälfärd med hjälp av farmaka, c. d.

55

Závěr Cílem mé práce bylo porovnat českou a švédskou legislativu týkající se ochrany hospodářských zvířat v chovech a poukázat na to, v čem se liší. Zjistila jsem, že rozdíly jsou výrazné a  dokazují, že Švédsko v  mnohém Českou republiku převyšuje. Jeden z  největších rozdílů můžeme pozorovat v  chovu skotu pro mléčnou produkci – ve Švédsku má skot této kategorie ze zákona právo na letní pastvu, v Česku se žádný zákon ani vyhláška o právu dojnic na pastvu nezmiňuje a většina dojnic je tak celý život zavřená ve stáji. Další rozdíly jsou patrné v chovu prasat – především v podestýlce, kterou prasata potřebují pro uspokojení svých přirozených potřeb. V  České republice je legální držet prasata celý jejich život v bezstelivovém způsobu ustájení. Ve Švédsku takové ustájení možné není a díky podestýlce se předchází vzniku poruch chování u prasat, jako například okusování ocásků. V Česku se tento zlozvyk řeší chirurgickým odstraňováním ocásků, místo aby se řešila příčina vzniku tohoto typu chování. Další velký rozdíl vidím v  chovu slepic pro produkci vajec, neboť u  nás žije většina slepic v klecích, zatímco ve Švédsku klecový chov stále více ustupuje do pozadí, nyní je v klecích drženo pouze 21 % nosnic. Zajímavé je, že švédští spotřebitelé upřednostňují neklecová vejce a některé velké supermarkety nabízí již pouze vejce od slepic držených v halách na podestýlce, slepic s výběhem nebo z ekologického chovu. Dále jsem popsala welfare hospodářských zvířat v  chovech ve Švédsku i v Česku a některé chovy jsem také navštívila osobně. Na základě toho mohu říct, že ačkoliv je v  mnoha ohledech česká legislativa dostačující a  mohla by zaručit dobré welfare zvířat, bohužel se ne ve všech ohledech dodržuje (například kupírovaní ocásků prasatům, což je jev, který se v mnoha českých chovech děje rutinně, ačkoliv se tak dělat nesmí) nebo se chovatelé snaží najít způsob, jak ji obejít (problém „manipulovatelného materiálu“ u prasat). Ve Švédských chovech je také problém nedůsledného dodržování legislativy, což se odráží například na šetření podestýlkou v chovech prasat. Při hodnocení legislativy a  přemýšlení o  tom, kde by se dala zlepšit, jsem hledala inspiraci i v právních předpisech jiných evropských zemí a našla jsem ji například v německém, švýcarském či norském zákoně na ochranu zvířat. Tato zlepšení by se podle mě v Česku měla týkat především zakázání kastrace selat bez použití anestezie v a zaručení podestýlky pro všechny kategorie prasat. Ve Švédsku by bylo velkým zlepšením zavedení povinného pobytu ve výběhu pro prasata a použití analgetik po zákrocích.

56

Sammanfattning I min uppsats skriver jag om djurskydd och djurvälfärd av lantbruksdjur. Jag tycker att ämnet är viktigt därför att animaliska produkter är en del av vår vardagsliv och vi kan inte bortse från de djur som man håller för kött-, mjölk- och äggproduktion. Jag beskriver hur grisar, mjölkkor, kycklingar för köttproduktion och höns för äggproduktion hålls i det konventionella lantbruket och jag jämför djurskyddslagar, föreskrifter och förordningar som gäller i Sverige och i Tjeckien. Syftet med uppsatsen är att peka på de problematiska delarna i lagstiftningen och föreslå möjliga förbättringar. Det gäller framför allt operativa ingrepp som man gör rutinmässigt, strö för grisar och bete för kor. Under år 2015 besökte jag flera ladugårdar med kor och grisar i både Tjeckien och Sverige och mina erfarenheter från besöken har hjälpt mig att förstå problematiken mycket mer och jag har använt dem vid skrivandet av denna uppsats.

57

Použitá literatura AHLSÉN, Andreas a Joacim FURUHAMMAR. Konventionella äggproducenters inställning till ekologisk äggproduktion – Varför ställer de inte om till ekologisk äggproduktion? Alnarp, 2015. Dostupné z: http://stud.epsilon.slu.se/8644/1/ahlsen_et_al_151201. pdf. SLU. Vedoucí práce Erik Hunter. ANDRESSON, Katarina. Redovisning av länsstyrelsernas djurskyddskontrollarbete under 2014. Jordbruksverket. Avdelningen för djurskydd och hälsa, 2015. Dostupné z: http://www.jordbruksverket.se/download/18.7ac5daad14d61bf43c3c2aa1/ 1432035400463/L%C3%A4nsstyrelsernas_djurskyddskontroll_2014.pdf BERGWALL, Lisa. Kastrering av smågris – bättre djurvälfärd med hjälp av farmaka. Uppsala, 2011. SLU. Vedoucí práce Helena Öhrvik, Carina Ingvast Larsson. BÍLEK, Miroslav. Welfare ve stájích pro skot. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2002. ISBN 80-7271-112-1. BJÖRKLUND, Linda, Lollo HERNANDER, Lena LINDSTRÖM, Cecilia MILLE, Staffan PERSSON a Maj SÖLVESDOTTER. Naturligt beteende: Verkligheten kolliderar med djurens behov. Djurens Rätt, 2010. ISBN 978-91-88786-81-4. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/naturligt-beteende.pdf BROUČEK, J. a P. KIŠAC. Etologické aspekty napájení telat. Veterinářství [online]. 2001, (51), 493-497 [cit. 2016-03-24]. Dostupné z: http://vetweb.cz/ etologicke-aspekty-napajeni-telat/ BURSOVÁ, Kristýna. Trestní právo v Protektorátu Čechy a Morava. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. Bc. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M.Eur.Int. EKESBO, Ingvar. Farm animal behaviour: characteristics for assessment of health and welfare. Wallingford: CABI, 2011. ISBN 9781845937706. ESPING, Ylva a Torbjörn ESPING. Monsterbiff till middag? Fusket och snusket med vårt älskade kött. Stockholm: Wahlström & Widstrand, 2010. ISBN 9789146220329. HANSSON, Erika. För människans eller djurens skull? En undersökning till motiv v djurskydd. Lund, 2013. Lunds universitet. Vedoucí práce Elsa Trolle Önnerfors. HARRISON, Ruth. Tiermaschinen: die neuen landwirtschaftlichen Fabrikbetriebe. München: Biederstein, 1965. HEJZLAR, Zdeněk. Od každé dojnice litr mléka denně navíc: Zkušenosti ze Severomoravského kraje. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1961. Knihovnička 3. pětiletky. HELMENIUS, Axel a Ingvar EKESBO. Nötkreatur. Stockholm: LT/LTK, 1969. JEBAVÝ, Lukáš. Etika chovu a etologie zvířat. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2012. ISBN 9788021322820.

58

JENSEN, Per. Djurens beteende: …och orsakerna till det. 3. uppl. Stockholm: Natur & Kultur, 2006. ISBN 9789127357204. JENSEN, Per. Hur mår maten? Djurhållning och djurskydd i Sverige. 1. utg. Stockholm: Natur & Kultur, 2012. ISBN 9789127133518. Jordbruket i siffror 1866-2007. 1. utg. Jönköping: Jordbruksverket, 2011. ISBN 978-91-88264-36-7. KERSTIN EWING. Grisar. 1. utg. Stockholm: Natur & Kultur, 2011. ISBN 9789127414020. KOMÁREK, Stanislav. Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011. Galileo, sv. 47. ISBN 9788020019042. KVAPILÍK, Jindřich, Zdeněk RŮŽIČKA a Pavel BUCEK. Ročenka 2014: Chov skotu v České republice. Praha, 2015. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/store/ rocenka-chovu-skotu-2014.pdf KVAPILÍK, Jindřich, Zdeněk RŮŽIČKA a Pavel BUCEK. Ročenka 2013: Chov skotu v České republice. Praha, 2014. Dostupné z: http://www.cmsch.cz/store/ skot-rocenka-2013-na-web.pdf LINDSTRÖM, Lena. Mjölkfabriken. Djurens Rätt, 2013. ISBN 978-91-88786-94-4. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/mjolkfabriken.pdf LINDSTRÖM, Lena. Hönan eller ägget: En genomlysning av äggindustrin. 1. Göteborg: Djurens Rätt, 2009. ISBN 978-91-88786-75-3. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/ sites/default/files/honan_eller_agget_0.pdf LINDSTRÖM, Lena. Ägg från hönor i burar allt mer ovanligt. In: Djurens Rätt [online]. 25.3.2015. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/ om-djurens-ratt/nyheter/agg-fran-honor-i-burar-allt-mer-ovanligt LINDSTRÖM, Lena a Linda BJÖRKLUND. Böka på betong: Om grisarna i köttindustrin. Djurens Rätt, 2014. ISBN 978-91-88786-95-1. Dostupné z: http:// www.djurensratt.se/sites/default/files/bokapabetong.pdf LINDSTRÖM, Lena a Heléne ENGLUND. Var är alla kycklingar? Přepracované vydání zprávy Bakom stängda dörrar, vydané Djurens Rätt 2005. Djurens Rätt, 2012. ISBN 91-88786-89-7. MATTSSON, Jenny. „Kycklingracet“ – en utredning om produktion, försäljning och konsumtion av ägg och kyckling i Sverige. Skara, 2009. Examensarbete. SLU. Vedoucí práce Birgitta Larsson. MICHALIČKOVÁ, Dita a Michala MELIŠOVÁ. Nákupem vajec za lepší život slepic aneb proč nekupovat vejce z klecí. Společnost pro zvířata, 2007. Dostupné z: http://spolecnostprozvirata.eu/data/ clanek_Slepice-vejce-supermrkty_na_www,_Oct_07.pdf MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL. Ochrana zvířat v právu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. Společnost (Academia). ISBN 9788020023179.

59

NANNONI, Eleonora, Tsampika VALSAMI, Luca SARDI a Giovanna MARTELLI. Tail docking in pigs: a review on its shortand long-term consequences and effectiveness in preventing tail biting. Italian Journal of Animal Science [online]. 2014, 13 (3095), 9 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.aspajournal.it/index.php/ijas/ article/view/ijas.2014.3095/2472 NILSSON, Maria. Nötkreaturens beteende. 1. uppl. LTs förlag, 1980. ISBN 91-36-01552-0. ÖBERG, Åsa Lennhard. Marknadsrapport ägg [online]. Jordbruksverket, 2015 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: https://www.jordbruksverket.se/download/ 18.f7776a714dcdaa3f6ccd924/1434362462626/ Marknadsrapport+%C3%A4gg+april+2015.pdf OLOFSSON, Malin a Daniel ÖHMAN. Matens pris: boken som matindustrin inte vill att du ska läsa. 1. utg. Månpocket, 2012. ISBN 9789172322547. RYDVAL, Tomáš. Ochrana zvířat proti týrání jako součást právní ochrany zvířat v České republice. Aplikované právo [online]. 2006, (2), 20 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.aplikovanepravo.cz/clanky-pdf/48.pdf SAX, Boria. Zvířata ve Třetí říši: domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. 1. vyd. v českém jazyce. Překlad Stanislav Pavlíček. Praha: Dokořán, 2003. Aliter, sv. 11. ISBN 8086569497. SEMERÁD, Zbyněk, Simona NINČÁKOVÁ, Aurika SMOLOVÁ, Jiří DOUSEK, Jiří NOVÁK, Oldřich VALCL a Kateřina KONEČNÁ. Informace o programu ochrany zvířat – situace v roce 2014. In: Informační bulletin Státní veterinární správy. SVS, 2015, s. 68. SINGER, Peter. Osvobození zvířat. Vyd. 1. Praha: Práh, 2001. ISBN 8072520423. SOVJÁK, Richard a Lukáš JEBAVÝ. Základy pohody zvířat. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2014. ISBN 9788021325197. STRÖMSTEDTOVÁ, Margareta. Astrid Lindgrenová: životopis. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006. Albatros Plus. ISBN 8000017946. ŠPINKA, Marek. Volné ustájení kojících a rodících prasnic. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996. Metodiky pro zemědělskou praxi. ISSN 0231-9470. TÖRNQVIST, Mimmi. Behöver grisarna mer strömedel? En granskning av grisarnas behov och svensk lagstiftning. Uppsala, 2013. SLU. Vedoucí práce Jan Hultgren. WALDENSTEDT, Lotta. En kartläggning av rörelsestö rningar och benhälsostatus hos svenska kycklingar. Uppsala, 2007. Dostupné z: http://djurfabriken.se/ rorelsestorningar-benhalsostatus.pdf. SLU. WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009. ISBN 9788072522644.

60

WEBSTER, John. Welfare: životní pohoda zvířat, aneb, Střízlivé kázání o ráji. Praha: Nadace na ochranu zvířat, 1999. ISBN 802384086X. ZELENKA, Jiří. Výživa a krmení drůbeže. 1. vyd. Olomouc: Agriprint, 2014. ISBN 9788087091531.

Internetové zdroje Antal nötkreatur i december 2015. Statens Jordbruksverk, 2016. Dostupné z: http:// www.jordbruksverket.se/webdav/files/SJV/Amnesomraden/Statistik,%20fakta/ Husdjur/JO23/JO23SM1601_ny/JO23SM1601.pdf Atlas masa: příběhy a fakta o zvířatech, která jíme. 1. vyd. Překlad Jana Hajduchová. Praha: Heinrich-Böll-Stiftung, 2014. ISBN 9788086834535. Dostupné z: http:// www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/08/ meatatlas2014_cz_web.pdf Co přinese zákaz chirurgické kastrace kanečků? In: Náš chov [online]. 2015 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://naschov.cz/ co-prinese-zakaz-chirurgicke-kastrace-kanecku/ Djurskyddskontroll – vad innebär det? In: Länsstyrelsen Västernorrland [online]. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.lansstyrelsen.se/vasternorrland/Sv/ djur-och-natur/djurskydd/djurskyddskontroll---vad-innebar-det/Pages/default.aspx Ett liv som gris. En introduktion. In: Ett liv som gris [online]. [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://www.ettlivsomgris.se/kampanjen FOJTL, Jan. Popelení slepic. IFauna [online]. 2010, 1 [cit. 2016-02-29]. Dostupné z: http://www.ifauna.cz/drubez/clanky/r/detail/3521/popeleni-slepic/ Grisarnas verklighet i siffror. Ett liv som gris [online]. 2009 [cit. 2016-03-05]. Dostupné z: http://ettlivsomgris.se/grisarnas-verklighet-i-siffror Historik. In: Djurskyddet Sverige [online]. [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.djurskyddet.se/se/om-djurskyddet/historik/ HRABALOVÁ, Andrea. Situace mléčných farem u nás a v Evropě: Tisková informace [online]. In: . BIOmedia, 2015 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.agris.cz/ clanek/188315 Kor, kalvar och tjurar. In: Djurens Rätt [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http:// www.djurensratt.se/vara-fragor/djur-i-livsmedelsindustrin/kor-kalvar-tjurar Kuře ještě žije?. Nadace na ochranu zvířat. Dostupné z: http://www.ochranazvirat.cz/275/50/cz/file/ NILSSON, Peter. Djurens Rätts historia. In: Djurens Rätt [online]. 2014 [cit. 2016-0306]. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/djurens-ratts-historia

61

Ny djurskyddslag. Stockholm: Statens offentiga utredningar, 2011. ISBN 978-91-38-23651-2. Dostupné z: http://www.regeringen.se/rattsdokument/ statens-offentliga-utredningar/2011/11/sou-201175/ Ny djurskyddslag. In: Regeringkansliet [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.regeringen.se/rattsdokument/statens-offentliga-utredningar/2011/11/ sou-201175/ MILLE, Cecilia a Eva Frejadotter DIESEN. Världens bästa djurskydd: Myten om Sverige granskas. Djurens Rätt, 2009. ISBN 978-91-88786-78-4. Dostupné z: http://www.djurensratt.se/sites/default/files/varldens_basta_djurskydd.pdf Ochránci zvířat požadují přitvrzení. In: Agrární komora Olomouckého kraje [online]. 2015 [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.kis-olomoucky. cz/?path=m1|mt103|mo15229 Počet dojnic stále klesá. In: AGRI ČR+ [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.agricrplus.cz/pocet-dojnic-stale-klesa Situační a výhledová zpráva – drůbež a vejce. 1. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2011. ISBN 978-80-7434-043-7. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/187086/ SVZ_Drubez_2012.pdf Statistics: Pigs: Farm Animal Welfare Compendium. In: Compassion in World Farming [online]. 2013 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: https://www.ciwf.org.uk/ media/5235115/Statistics-pigs.pdf Vill du bli djurskyddsinspektör? In: Jordbruksverket [online]. 2015 [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://www.jordbruksverket.se/amnesomraden/djur/djurskydd/ villdublidjurskyddsinspektor.4.7cc87f191379870d43180001165.html Výživa prasat v předvýkrmu a výkrmu. In: Zootechnika.cz [online]. 2012 [cit. 2016-0317]. Dostupné z: http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-prasat/vykrm-prasat/ vyziva-prasat-v-predvykrmu-a-vykrmu.html Zemědělství – časové řady: Tab. 6 Živočišná výroba. In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/zem_cr Zemědělství – 4. čtvrtletí a rok 2015. In: Agrární komora ČR [online]. 2016 [cit. 2016-0305]. Dostupné z: http://www.apic-ak.cz/novinky/zemedelstvi-4-ctvrtleti-a-rok-2015. php%29.

Právní předpisy Djurskyddsförordning (1988:539). In: Svensk författningssamling 1988:539. 1988. Djurskyddslag (1988:534). In: Svensk författningssamling 1988:534. 1988. Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. In: Úřední věstník Evropské unie. 1999.

62

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. In: Úřední věštník Evropské unie. 2007. Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat. In: Úřední věštník Evropské unie. 2009. Statens jordbruksverksföre skrifter och allmänna råd om djurhållning inom lantbruket m.m.; beslutade den 6 maj 2010. In: Statens jordbruksverks författningssamling. 2010. ISSN 1102-0970. Statens jordbruksverks föreskrifter om operativa ingrepp samt skyldigheter för djurhållare och för personal inom djurens hälso – och sjukvård; beslutade den 28 november 2013. In: Statens jordbruksverks författningssamling. 2013. ISSN 1102-0970. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb. ze dne 15. 4. 1992 na ochranu zvířat proti týrání. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992. Zákon č. 154/2000 Sb. ze dne 17. 5. 2000 o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000. Zákon č. 166/1999 Sb. ze dne 13. 7. 1999 o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1999.

63

Příloha 1 Následující fotografie jsem pořídila v chovu prasat a dojnic ve švédském Norrbottenu. Slouží pouze pro ukázku, jak vypadají některé ze švédských chovů hospodářských zvířat, a ilustrují některé výše popsané situace.

Obr. 1: Porodní box

Obr. 2: Čerstvě zapuštěné prasnice

64

Obr. 3: Březí prasnice

Obr. 4: Kráva při dojení v dojírně

65

Obr. 5: Místa na ležení

66

Příloha 2 Fotografie v této příloze jsou ze dvou českých chovů hospodářských zvířat (prasata a dojnice), které jsem navštívila. Některé fotografie jsem nefotila já, jsou však použity se souhlasem autorky. Stejně jako fotografie v  Příloze 1 mají za úkol ilustrovat určité situace, které ve práci popisuji. Není možné říci, že takto vypadá každý chov v České republice.

Obr. 1: Porodní box, autor Klára Junová

Obr. 2: Čerstvě zapuštěné prasnice, autor Klára Junová

67

Obr. 3: Březí prasnice, autor Klára Junová

Obr. 4: Prasata na výkrm, chov na podestýlce, autor Klára Junová

68

Obr. 5: Dojnice, krmná chodba

Obr. 6: Individuální kotce pro telata

69

Příloha 3 Části švédských právních předpisů v  originálním znění, které jsem přeložila a citovala v češtině.

SJVFS 2010:15, 1 kap., § 4 djurhållare: fysiska eller juridiska personer som enligt avtal eller lag ansvarar för eller handhar djur, oavsett om detta sker stadigvarande eller tillfälligt

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 1 Grisar ska hållas i par eller grupp. Under veckan före grisning och under grisning får dock suggor och gyltor hållas individuellt och utom synhåll för andra grisar.

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 3 En digivande suggas rörelsefrihet får begränsas under smågrisarnas första levnadsdagar genom användande av skyddsgrind eller motsvarande anordning om hon uppvisar ett aggressivt eller onormalt beteende som utgör en uppenbar skaderisk för smågrisarna.

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 7 Strömedel till grisar ska ha sådana egenskaper samt ges i sådan mängd att grisarnas sysselsättningsbehov och komfortbehov tillgodoses.

SJVFS 2010:15, allmänna råd till 3 kap. 7 § Strömedel till grisar bör innehålla material som grisarna kan böka i, undersöka och tugga. Vid uppfödning i konventionell grisningsbox bör strömedlet också ge ett skyddandeliggunderlag för suggan och smågrisarna under smågrisarnas första levnadsvecka.

SJVFS 2010:15, 3 kap., § 8 Under veckan före grisning ska suggor och gyltor ha tillgång till strömedel som ger dem mölighet att utföra bobyggnadsbeteenden.

70

SJVFS 2010:15, allmänna råd till 3 kap. 8 § Utgödslingssystem i  stallavdelningar med konventionella grisningsboxar bör vara avpassat för hantering av stora strömängder.

Djurskyddsförordning (1988:539) § 25 Handjur av svin får kastreras kirurgiskt utan att veterinär anlitas under förutsättning att kastreringen utförs innan djuret uppnått sju dagars ålder. Kirurgisk kastrering av svin ska ske under bedövning.

Djurskyddslag (1988:534) § 4 Djur skall hållas och skötas i  en god djurmiljö och på ett sådant sätt att det främjar deras hälsa och ger dem möjlighet att bete sig naturligt.

Djurskyddsförordning (1988:539) § 12 Om det är möjligt skall avelssvin sommartid ges tillfälle att vistas ute.

Ny djurskyddslag (SOU 2011:75), s. 468 Djur ska hållas och skötas på ett sådant sätt att de ges möjlighet att utföra sådana naturliga beteenden 4. som djuren är starkt motiverade för, och 5. som ger en funktionell återkoppling, dvs. minskar djurets motivation för att utföra beteendet i fråga, samt 6. relaterar till djurens behov av rörelse, vila, komfort, sysselsättning, födosök och socialt umgänge. Djur ska hållas och skötas på ett sådant sätt att beteendestörningar förebyggs. Regeringen eller den myndighet som regeringen bestämmer får meddela föreskrifter om i vilken omfattning och hur djurs behov av naturligt beteende ska tillgodoses.

71