Základní škola a mateřská škola Brno, nám.28.října 22, příspěvková organizace
[email protected], www.osmec.cz, 545212165
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ VE ŠKOLÁCH „SPÁDOVÝCH“ SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM (registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.00/14.0014) realizace projektu: 1.4.2010 - 31.3.2013
BRNO 2013
OBSAH: I. ÚVOD ............................................................................................................................ 3 II. Zvýšení efektivity vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu prostřednictvím úpravy normativu na žáka.............................................. 4 A. Plánované výstupy....................................................................................................... 4 B. Realizované aktivity .................................................................................................... 6 1. Typy asistence ............................................................................................................. 6 2. Způsoby využití asistence a jejich přínos .................................................................... 6 C. Indikátory .................................................................................................................... 9 1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami .............................................................. 9 2. Odchod žáků mimo hlavní vzdělávací proud a předčasný odchod ze vzdělávání .... 15 3. Přijímací řízení na SŠ, SOU ...................................................................................... 17 4. Úkony třídních, učitelů, výchovné poradkyně, metodika prevence, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, … ........................................................................ 19 5. Neformální vzdělávání (kroužky, kluby, doučování) ................................................ 23 6. Zlepšení prospěchu žáků ........................................................................................... 25 7. Snížení absence žáků ................................................................................................. 28 8. Přehled stability pedagogického sboru ...................................................................... 32 III. Zvýšení efektivity formálního i neformálního vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu prostřednictvím posílení personálního obsazení školního poradenského pracoviště ........................................................................................... 33 A. Plánované výstupy..................................................................................................... 33 B. Realizované aktivity .................................................................................................. 34 1. Školní psycholog ....................................................................................................... 34 2. Speciální pedagog/etoped .......................................................................................... 36 3. Speciální pedagog /logoped ...................................................................................... 38 4. Sociální pedagog ....................................................................................................... 39 5. Asistent poradenského pracoviště ............................................................................. 40 6. školní metodik prevence ............................................................................................ 42 7. Výchovný poradce ..................................................................................................... 43 C. Indikátory .................................................................................................................. 45 1. Rozpis činnosti školního psychologa v projektu ....................................................... 45 2. Rozpis činnosti speciálního pedagoga (logopeda) v projektu ................................... 47 3. Rozpis činnosti sociálního pedagoga v projektu ....................................................... 48 4. rozpis činnosti asistenta ŠPP v projektu .................................................................... 50 IV. Zvýšení efektivity projektových činností prostřednictvím externí supervize a konzultačních činností partnerských škol ................................................................................ 52 A. Plánované výstupy..................................................................................................... 52 B. Realizované aktivity .................................................................................................. 53 C. Indikátory .................................................................................................................. 54 1. Plán supervizí ............................................................................................................ 54 2. Zpětná vazba od učitelů ............................................................................................. 54 V. ZÁVĚR......................................................................................................................... 56 VI. PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 57
2
I. ÚVOD Sborník Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách je jedním z výstupů stejnojmenného projektu. Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Pokud bychom uměli v českých školách vytvářet inkluzivní prostředí, byla by naplněna reforma českého vzdělávacího systému. Míra připravenosti škol přijímat různorodost a pracovat s ní (inkluze) je přímo úměrná míře připravenosti učitelů vytvářet inkluzivní vzdělávací prostředí a míře systémové podpory proinkluzivních opatření ve vzdělávání. Zaměření vzdělávacích aktivit každé školy je ovlivněno i místem zřízení, tedy cílovou skupinou školy. Portfolia vzdělávacích služeb školy „spádové“ sociálně vyloučené lokalitě a školy „spádové“ satelitní vilové čtvrti se budou lišit. Podstatné je, aby školy byly připraveny a ochotny pracovat se všemi obyvateli (rodiči, dětmi - žáky) v místě svého zřízení – v tomto momentě se stýká inkluzivní a komunitní rozměr školy. Naše škola je školou „spádovou“ sociálně vyloučené lokalitě v centru Brna. Významnou část sociálně vyloučených osob v této lokalitě tvoří Romové (až cca ¾ obyvatel lokality). Své žáky vzděláváme podle vlastního ŠVP (RVP ZV). S prací s romskými žáky máme dlouhodobou zkušenost. Systém vzdělávání na škole zahrnuje všechny věkové kategorie dětí a žáků (dvě MŠ, přípravný ročník, úplná ZŠ, kurz pro získání základního vzdělání). Navíc zde funguje i systém neformálního vzdělávání (Škola s celodenním programem). Pracujeme s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, vytvořili jsme koncept rozšířeného poradenského pracoviště, systém hodnocení a sebehodnocení žáků, systém diagnostiky žáků a v neposlední řadě také systém spolupráce asistentů pedagoga z romské komunity i odborných a osobních asistentů s rodiči a pedagogy. V této publikaci naleznete dvě kapitoly, které byly zpracovány dle jednotlivých aktivit projektu a další kapitolu pojednávající o externí supervizi projektových aktivit. Každá kapitola popisuje plánované výstupy aktivit, realizované aktivity a indikátory, které ukazují na efektivitu jejich realizace. První část pojednává o aktivitě úpravy normativu na žáka – tedy potažmo snížení počtu žáků připadajících na jednoho učitele. V druhé části se čtenář dočte o působení školního poradenského pracoviště na škole, náplních práce jeho jednotlivých členů a v podkapitole indikátorů o konkrétním rozložení jejich činnosti na školách. Závěrečná kapitola se věnuje externí supervizi projektových aktivit, jejích plánovaných cílů, způsobu realizace a zpětné vazbě od učitelů. Přejeme Vám příjemnou četbu. Autorský tým: Mgr. Libor Tománek, Mgr. Barbora Glogarová, Mgr. Martin Pírko, Mgr. Lenka Nazarčuková, Mgr. Ivona Vaňková, Mgr. Martina Brémová, Mgr. Lada Balaštíková Bc. Kateřina Mezihoráková, Václav Rosík, Mgr. Pavla Kratochvílová, Hana Dufková
3
II. Zvýšení efektivity vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu prostřednictvím úpravy normativu na žáka A. Plánované výstupy Projekt navrhuje úpravy v systému financování našeho typu škol, které mohou pozitivně ovlivnit efektivitu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Výstupem projektu není pouze zkvalitnění vzdělávání ve čtyřech školách, které se na tomto projektu podílely (ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22; ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21; ZŠ a MŠ Brno, Merhautova 37; ZŠ Přerov, Boženy Němcové 16), ale systém, který bude navržen v návaznosti na zkušenosti projektových a partnerských škol a který by se mohl stát významným krokem k zabezpečení rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání pro žáky se sociálním znevýhodněním. Pokud by se nepodařilo systémově pokrýt zvýšené náklady vyplývající z realizace navrhovaných opatření po skončení projektu, pokračovaly by školy v hledání potřebných finančních prostředků v obecních a krajských rozpočtech, popř. v dotačních programech. Obě města mají snahu řešit problém vyloučených lokalit - v Brně pracuje Skupina pro integraci sociálně vyloučených komunit (zástupci našich škol jsou jejími členy), v Přerově pak pracovní skupina Lokální partnerství. V našich školách škole existuje vzájemně provázaný systém včasné péče (mateřské školy, přípravné třídy), formálního vzdělávání úplné základní školy hlavního vzdělávacího proudu ( v ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 včetně kurzu pro získání základního vzdělání) a neformálního vzdělávání. Zároveň existuje provázaný systém diagnostiky individuálních vzdělávacích potřeb žáků a realizace podpůrných a vyrovnávacích opatření postavený na individualizaci vzdělávací péče. -
Ve škole pracuje silné poradenské pracoviště (školní psycholog, speciální a sociální pedagog, asistent ŠPP), poradenské pracoviště je multidisciplinárním týmem odborníků, kteří ve vzájemné spolupráci identifikují speciální vzdělávací potřeby žáků v jejich přirozeném prostředí, tj. ve škole, popř. rodině a navrhují, připravují, realizují, popř. pomáhají realizovat podpůrná a vyrovnávací opatření. Diagnostika SVP se opírá o dobrou znalost kulturního a sociálního zázemí dítěte a vychází z dlouhodobého pozorování dítěte. Poradenské pracoviště spolupracuje s dalšími relevantními subjekty (PPP, SPC, DDÚ, OSPOD, …).
-
Ve škole dále pracuje tým učitelů, projektových učitelů („odborní asistenti“) a asistentů pedagoga (asistenti pro integrované žáky/„integrační asistenti“ a asistenti z romské komunity/„komunitní“/„romští asistenti“). Projektoví učitelé pracují v rámci předmětových skupin a jsou využívání v rámci výuky dle potřeb (podpůrná a vyrovnávací opatření s ohledem na individuální vzdělávací potřeby žáků), asistenti pro integrované žáky pracují s těmito žáky, asistenti z romské komunity pomáhají dětem a rodičům především na začátku PŠD a zprostředkovávají kontakt s rodiči, komunitou.
-
Neformální vzdělávání je realizováno v rámci celodenního programu školy. K celodennímu programu patří edukativně stimulační skupiny, kroužky, doučování,
4
příprava na přijímací zkoušky, kluby (centra aktivit celodenního programu), školní klub, ranní klub, školní družina. Škola při realizaci svých aktivit spolupracuje se školskými i neškolskými subjekty, ke kterým patří partnerské a další školy (např. v rámci Ligy komunitních škol), střední školy (např. soukromá SŠ managementu a práva), VŠ (jsme fakultní školou PedF MU, umožňujeme praxe studentům FF a FSS MU), OSPOD, Policie ČR, Městská policie, DDÚ, PPP, SPC, zdravotnická zařízení, NNO (DROM, SRNM, MRK, IQ Roma servis, Ratolest, Armáda spásy, SbS ČR,…), MŠMT (NAPIV, včasná péče), NÚV, ČŠI (projekt TALIS), JMK (skupina škol zaměřením na inkluzívní vzdělávání), MMB, MČ Brno-střed (Brněnská síť otevřených škol, celoměstské projekty/partnerství Leeds,…), atd. Prostřednictvím těchto aktivit dochází ke snižování rizika neúspěchu žáků následovanému odchodem mimo hlavní vzdělávací proud a předčasného odchodu ze vzdělávání. Posílením týmu pedagogického sboru prostřednictvím úpravy normativu na žáka se snižuje zátěž na jednotlivé učitele a asistenty, učitelé i asistenti jsou více motivovaní a potažmo dochází ke stabilizaci pedagogického sboru.
5
B. Realizované aktivity 1. Typy asistence Asistence ve třídách má zásadní vliv na individualizaci vzdělávací péče (na realizaci podpůrných a vyrovnávacích opatření s ohledem na speciální vzdělávací potřeby žáků), proto bylo nutné hledat finanční prostředky i mimo rámec tohoto projektu. Časem se ověřil systém asistence spojený s dělením tříd na skupiny, s větším množstvím pedagogů ve třídě, cílenou asistencí konkrétním žákům, cílenou asistencí učiteli při konkrétních činnostech/projektová výuka, s prací v centrech aktivit atd. V rámci systému asistence rozlišujeme tři základní typy asistence - odbornou, komunitní a integrační. Odborní asistenti jsou studenti, popř. absolventi pedagogických oborů vysokých škol, kteří spolupracují s učiteli v rámci předmětových skupin. Komunitní asistenti jsou asistenti pedagoga z romské komunity a jsou nasazeni především na počátku plnění povinné školní docházky (přípravné třídy, první třídy), dále zprostředkovávají kontakt s rodiči žáků, s komunitou. Integrační asistenti pracují s konkrétním žákem v rámci individuální integrace dle IVP. Asistenti pracují podle rozvrhu hodin. Asistenti jsou metodicky řízeni vedoucími předmětových skupin a ve třídách nebo při práci ve skupinách hlavními učiteli. Problémem při realizaci byla nutnost zabezpečit vícezdrojové financování aktivity s ohledem na její finanční náročnost. Problémem je i organizační a metodická obtížnost realizace systému asistence (jedná se o řízení vysoce kvalifikované týmové spolupráce, která se u jednotlivých žáků, popř. aktivit, liší v postupech a metodách – práce podle individuálních vzdělávacích plánů, plánů osobního rozvoje, práce v centrech aktivit, práce v rámci integrované tematické výuky nebo projektové výuky). Mezi zásadní problémy patří i nedostatek kompetencí čerstvých absolventů/pedagogů, především se jedná o kompetence didaktické, kompetence v oblasti strategie řízení třídy a v oblasti práce se speciálními vzdělávacími potřebami žáků.
2. Způsoby využití asistence a jejich přínos
a)
Tandemové vyučování
Žáci pracují společně ve třídě pod vedením obou pedagogů, kde pedagogové střídají připravené metody a formy práce. Jeden z pedagogů má klíčovou roli, tandemový učitel pracuje s jednotlivci nebo s malou skupinkou na zadaném úkolu. V kmenové třídě při společné výuce celé třídy jsou více uplatňovány nejrůznější pestré metody a formy, pedagogové se střídají ve vedení vyučovacích hodin, a práce je tak efektivnější. Spolupráce s tandemovým učitelem bývá bezproblémová, podílejí se na společné přípravě, jeden učitel vede konkrétní hodinu a druhý se věnuje slabším žákům, kteří potřebují zvláštní nebo individuální přístup.
6
Ve třídách, kde průměrný počet žáků byl vyšší než dvacet, se stal tandemový učitel nedílnou součástí vyučovacího procesu. Učitelé preferovali individuální přístup k žákům. Je větší prostor pro práci se žáky se specifickými poruchami učení a chování, se žáky integrovanými, se žáky s diagnostikovanou lehkou mentální retardací i se žáky s jinými psychiatrickými diagnózami. Osvědčila se práce v centrech aktivit, především na prvním stupni. Dařilo se držet se učebního plánu, kde je velkou komplikací poměrně vysoká absence žáků, téměř nulová domácí příprava na vyučování a špatná čtenářská vybavenost. Bylo třeba hodně opakování, procvičování a hlavně individuálního přístupu. K tomu tato aktivita významně přispěla.
b)
Dělení žáků do skupin
Druhý způsob práce odděluje žáky do dvou skupin, které pak v menším počtu žáků mohou plně využívat vybavení odborných učeben. Učitelé se v učebnách střídají, aby byly využívány všemi skupinami žáků. V odborných učebnách mají žáci k dispozici nejrůznější pomůcky jako PC pro každého žáka, interaktivní tabuli s programy do jednotlivých předmětů, interaktivní učebnice a pracovní sešity a další audiovizuální instrumenty. Práce s menším počtem žáků umožňuje pedagogům individualizaci přístupu k problémovým žákům, větší míru poznávání skutečných potřeb žáků a následně lepší přístup a využívání jejich schopností. Tato činnost je pro obě skupiny (pedagog-žák) snazší, přitažlivější a efektivnější. Projevuje se především ve větší soustředěnosti na výuku a v posilování sebevědomí žáků. Vzhledem k nadstandardnímu přístupu učitelů se probrané učivo i úkoly řeší v rámci výuky tak, aby v odpoledních hodinách byly děti školou méně zatěžovány a mohly se věnovat volnočasovým aktivitám či aktivitám ve školním klubu. Paralelní učitelé se dětem věnovali také o přestávkách a při přesunu z budovy na budovu. Velkou oblibou žáků je práce v multimediální učebně se spoustou interaktivních a audiovizuálních pomůcek. Díky tomu dochází k intenzivnějšímu opakování učiva a zautomatizování pracovních návyků. Žáci tak vykazují stále lepší a lepší výsledky. Třídy jsou složeny z žáků s výchovnými, ovšem častěji se vzdělávacími obtížemi. I pro žáky schopné vykazovat lepší výsledky měla skupinová výuka velký význam a přinesla zlepšení prospěchu i chování. Tento pozitivní vliv se projevil i na testování 5. a 9. ročníků, což dokázaly výsledky testování. Při realizaci bylo důležité prohloubení spolupráce se ŠPP a nalezení dalších možností využití poradenského pracoviště při řešení každodenních problémů ve výuce.
c)
Asistence při práci v centrech aktivit
Asistent je přítomen během celého vzdělávacího procesu v přípravné třídě. Znalost rodin žáků je velkou výhodou. Pomáhá dětem překonávat jazykovou bariéru, pomáhá žákům při aklimatizaci na školní prostředí, komunikuje a spolupracuje s rodiči, navštěvuje rodiny, asistuje v ESS, vede taneční kroužek, řídí pravidelně ranní komunitní kruh dětí. Účastní se zápisu dětí do ZŠ a pomáhá pedagogům při vlastní výchovné komunikaci s žáky. Lépe rozumí 7
problémům romských dětí (rodin) a identifikuje se s nimi. Této skutečnosti je využito ve prospěch vzdělávacích strategií romského žáka. Působení asistenta je smysluplné a motivuje žáky k úspěšné socializaci a vzdělávání. Důležitou roli hraje asistent v multikulturní výchově, snaží se ji rozšířit mezi pedagogy, asistenty a budoucí učitele.
d)
Cílená asistence konkrétním žákům
Postavení asistenta pedagoga upravuje § 16 Zákona č. 561/2004 Sbírky, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Ředitel základní školy může ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení. Je k tomu nezbytný souhlas krajského úřadu. Hlavními činnostmi asistenta pedagoga pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky, při spolupráci se zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází.
8
C. Indikátory 1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami Na základě pedagogické, speciálně-pedagogické, sociálně-pedagogické a psychologické diagnostiky jsme uspořádali speciální vzdělávací potřeby žáků na školách spádových sociálně vyloučeným lokalitám následovně:
a)
Zdravotní postižení a znevýhodnění
legislativní východiska: - Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. - Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §16 - Za žáky s těžkým zdravotním postižením se pro účely této vyhlášky považují žáci s těžkým zrakovým postižením, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým tělesným postižením, s těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo středně těžkým, těžkým či hlubokým mentálním postižením. Těmto žákům s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb náleží nejvyšší míra podpůrných opatření. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, §1
1.
mentální deficit – LMP diagnostikované PPP, SPC, ŠPP (školní poradenské pracoviště) a) Lehká mentální retardace (IQ 69 – 50) – „Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období‚ postihujícím všechny složky inteligence‚ to je poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti. Retardace se může vyskytnout bez‚ nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami.“ (MKN-10, verze platná k 1.1.2012) b) Pseudoretardace (zdánlivá mentální retardace) (IQ 69 – 50) – nejedná se o postižení „V případech postižení, jejichž příčinou není poškození CNS, ale nedostatek přiměřených podnětů se spíše než o mentální retardaci hovoří o sociálním poškození vývoje rozumových schopností. U dětí, jejichž výchova je nedostatečná a nepřiměřená, nelze mluvit o mentální retardaci.“ (Psychopatologie pro pomáhající profese; Vágnerová, 2004). Klíma (Bariéry a negativní jevy v životě a vzdělávání Romů, Balvín, 1996) hovoří o tzv. pseudoretardaci. - charakteristika s ohledem na potřebnost podpůrných/vyrovnávacích edukačních opatření - žáci vykazují obdobné symptomy jako žáci s lehkým mentálním postižením, ale tento stav není neměnný, souvisí se sociálním znevýhodněním c) Hluboký intelektový podprůměr (IQ v rozmezí 70 – 79) – opět nejde o postižení, přesto si uvědomujeme blízkost tohoto stavu k mentálnímu postižení a cítíme potřebu tento stav monitorovat a zohledňovat 9
2.
specifické poruchy učení – Mezinárodní klasifikace nemocí zařazuje specifické vývojové poruchy školních dovedností do skupin poruch psychického vývoje. (kategorie Poruchy psychického vývoje v MKN -10) F81 Specifické vývojové poruchy školních dovedností F81.0 Specifická porucha čtení F81.1 Specifická porucha psaní F81.2 Specifická porucha počítání F81.3 Smíšená porucha školních dovedností F81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností F81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná F82 Specifická vývojová porucha motorické funkce F83 Smíšené specifické vývojové poruchy SPU (podrobněji viz http://www.uzis.cz/cz/mkn/F80-F89.html) Diagnostikovaných SPU (v PPP) máme velmi málo. Tato diagnóza souvisí s intelektovými schopnostmi. Pokud má dítě rozumové schopnosti pod průměrem, SPU se nediagnostikuje. A to i v případech , kdy dítě dělá specifické chyby. Takový žák je PPP označen za podprůměrného s dys obtížemi (nespecifickými poruchami učtení), což není zdravotní postižení. Problémy typu dys obtíže jsou u našich žáků velmi časté. Více viz http://vych.poskolak.cz/files/spu_zelinkova_kap4.pdf o dys-obtíže (nespecifické poruchy učení) Specifické poruchy učení odlišujeme od poruch nespecifických tak, že nespecifické mohou být způsobeny například sníženým rozumovým nadáním, smyslovými vadami, nedostatečnou motivací ke školní práci, výchovnou či výukovou zanedbaností dítěte. Tyto potíže se projevují ve čtení, psaní, pravopisu, matematice a dalších předmětech. Rozdíl (SPU x dys-obtíže) je v intenzitě (hloubce) těchto potíží, nebo se připisují mentálně podprůměrnému nebo postiženému žákovi.
3.
poruchy chování a emocí (PCHE) Dle MKN-10 jde o diagnózy F90-F98 (F90 Hyperkinetické poruchy, F91 Poruchy chování, F92 Smíšené poruchy chování a emocí, F93 Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství, F94 Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání, F95 Tiky, F98 Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání) diagnostikované na psychiatrii, neurologii Podrobněji viz http://www.uzis.cz/cz/mkn/F90-F98.html Poruchy chování jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Takové chování by mělo výrazně překročit sociální chování odpovídající danému věku‚ mělo by být proto mnohem závažnější než běžné dětské zlobení nebo rebelantství dospívajících a mělo by mít trvalejší ráz (šest měsíců nebo déle). Tento druh poruch chování však může být projevem i jiné psychiatrické poruchy a v takovém případě má být preferována příslušná diagnóza. Chováním‚ na němž je diagnóza založena‚ je například nadměrné praní se nebo týrání‚ krutost k lidem nebo ke zvířatům‚ závažné destrukce majetku‚ zakládání požárů‚ krádeže‚ opakované lži‚ záškoláctví a útěky z domova‚ neobvykle časté a silné výbuchy vzteku a nekázeň. Pro diagnózu postačuje jedno z těchto typů chování pokud je výrazné‚ nestačí však ojedinělý disociální čin. (definice MKN – 10)
10
o riziko vzniku poruch chování a emocí– riziko vzniku PCHE „Za žáky v riziku poruchy chování považujeme ty, jejichž chování se vyvíjí rizikově v osobnostní a sociální rovině (Barr; Parrett 2001) pod vlivem tzv. „rizikových“ faktorů. Vycházíme přitom z biopsychosociálního modelu poruchy chování, v němž je kvalita sociálního prostředí, sociálních vztahů a individuální postoje jedince určující pro rozvoj rizik v jeho osobnostní rovině ve smyslu vývoje poruchy chování. Kontext školního života poskytuje žákovi příležitost pro prožívání různých vlivů sociálního prostředí, různých charakterů sociálních vztahů, a ovlivňuje tak i jeho individuální postoje, posiluje (nebo oslabuje) případná rizika v jeho chování. Zkušenosti z interakce v kontextu školního i mimoškolního života jsou pak základem pro sebehodnocení chování“ (srov. Kauffman 2005, Vojtová 2008) V.Vojtová – Škola pro všechny – vyhledávání žáků v riziku poruch chování ve školním prostředí, Orbis Scholae , roč. 3, č. 1, 2009). 4.
narušená komunikační schopnost (poruchy řeči) F80 Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka vývojová dysfázie , dyslalie, selektivní mutismus, koktavost tumultus sermonies (breptavost), symptomatické poruchy řeči při mentální retardaci Velmi často se setkáváme s žáky s opožděným vývojem řeči- strukturní nebo systémové narušení jedné či většího počtu, případně i všech oblastí vývoje řeči (osvojování mateřského jazyka) vzhledem k chronologickému věku dítěte. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí mluví málo, opožděně a nesprávně, děti často trpí nedostatkem citových vazeb, nemají dostatek řečových podnětů, chybí jim správný řečový vzor apod.
5.
dlouhodobá onemocnění a zdravotní oslabení (epilepsie, diabetes, astma bronchiale, srdeční vada, chronická gastritis, malformace žeber, noční enurézy, fekální inkontinence, migrény, srdeční šelest, obezita, psychiatrická onemocnění, např. poruchy příjmu potravy, fobie) a lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování
6.
zanedbávání zdravotní péče a jeho následky Jedná s o kombinaci zdravotního postižení a znevýhodnění se sociálním znevýhodněním. Zanedbání péče prohlubuje závažnost zdravotních problému a komplikuje edukaci (zrak, sluch, logopedická péče, vracející se onemocnění s následnou absencí). Častým problémem je nenošení předepsaných brýlí, nepravidelné užívání léků předepsaných lékařem nebo odmítání jejich užívání. Dále také častá nemocnost způsobená nedostatky ve výživě.
7.
další zdravotní postižení a znevýhodnění Jedná se o zdravotní postižení, která nejsou uvedena výše: tělesné postižení, zrakové postižení, sluchové postižení, autismus, kombinace více vad. Na našich školách se žáci s těmito diagnózami vyskytují jen výjimečně.
b)
Sociální znevýhodnění
legislativní východiska: - Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona - rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, - nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo
11
postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), §16 - Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle odstavce 2 považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, §1 -
Indikátory sociálního znevýhodnění, které sledujeme: 1.
bydliště v sociálně vyloučené lokalitě (popř. kdekoliv na ubytovně) o Zábrdovice, Židenice (Brno-střed, Brno-sever): Cejl, Bratislavská, Francouzská, Spolková, Příční, Stará, Hvězdová, Přadlácká, Körnerova, Soudní, Milady Horákové, Vlhká, Špitálka, Plynárenská, Stavební, Podnásepní, Křenová, Kuldova, Krokova, Šámalova, Životského, Markéty Kuncové o Královo Pole (Brno Královo Pole, Brno-střed): Staňkova, Lidická, Křižíkova o Husovice(Brno-sever): Vranovská, Mostecká, Dukelská třída, Hálkova, Nováčkova, Dačického, Rotalova, nám. Republiky, Lieberzeitova, Jana Svobody (zdroj: Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně, 11/2008, závěrečná zpráva VeryVision s.r.o.//zadavatel Úřad vlády ČR) – platí pro brněnské školy
2.
postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštního pr. předpisu, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova (Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)v aktuálním znění, §16 ) o Ústavní výchova je výchovné opatření, které soud nařídí, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě, nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit. o Ochranná výchova je uložena rozhodnutím soudu: a ) v občansko-právním řízení, spáchá-li dítě mezi 12. – 15. rokem věku čin, za který lze dle trestního zákona uložit výjimečný trest; b) v trestním řízení se ukládá ochranná výchova mladistvému mezi 15. – 18. rokem tehdy, jestliže ochranná výchova podle rozhodnutí soudu splní svůj účel lépe než uložení trestu odnětí svobody. (více viz www.nahradnirodina.cz)
3.
nedostatečná znalost vyučovacího jazyka, národnost/etnicita Znalost českého jazyka při nástupu k PŠD je silně negativně ovlivněna rodičovským vzorem (romský etnolekt) a velmi častou absencí předškolní přípravy. Mnoho romských rodin navíc migruje (Anglie, Kanada, Slovensko).
4.
informace o ZZ, rodině, sourozencích Děti často vyrůstají v neúplných rodinách, jsou v péči prarodičů, popř. příbuzných. Rodiče jsou nezaměstnaní, ve výkonu trestu apod.
12
Vysoký počet dětí v rodině patří k indikátorům sociálního znevýhodnění (především v kombinaci matka na MD, otec na ÚP). 5.
spolupráce se ZZ ( popř. osobami zodpovědnými za výchovu) se školou Zákonný zástupce je povinen: - zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, - na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, - informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, - dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, - oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích (Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)v aktuálním znění, §22 ) - další skutečnosti dokládající (ne)efektivitu spolupráce (popř. komunikace) ZZ se školou – mj. aktivní zájem o výsledky dítěte ve škole, dodržování dohod (termíny, splátkové kalendáře, domluvené postupy,…), ochota aktivně řešit problémy (hygienické, náprava logopedických, speciálně pedagogických a dalších obtíží, vybavenost pomůckami, ….).
6.
omluvená, neomluvená absence žáka za sledované období (pololetí), popř. pozdní příchody do školy Sledujeme neomluvenou absenci (záškoláctví) i vysokou omluvenou absenci (skryté záškoláctví).
7.
předškolní příprava (MŠ, přípravný ročník), průběh PŠD (migrace/PŠD v zahraničí, DD, DDÚ, …) Předškolní příprava sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole, popř. přípravném ročníku je zcela zásadní pro úspěšný nástup k plnění povinné školní docházky. Průběh PŠD žáků ovlivňuje migrace žáků, a to jak ze školy na školu (i mezi městy), tak do zahraničí. V závažnějších případech, kdy rodiče nezvládají nebo zanedbávají povinnou péči, je dítě odebráno do ústavní péče (DDÚ, DD, DD se školou, VÚ), popř. je mu nařízena ochranná výchova (výchovný ústav). Škola s těmito institucemi spolupracuje, předává informace o učivu a hodnocení žáka apod.
8.
rizikové chování Vyšší výskyt rizikového chování u žáků (nízký věk první zkušenosti a experimentování s návykovou látkou, pravidelné užívání tabákových cigaret, závislost na tabákových cigaretách) vyžaduje odpovídající systém prevence (primární, sekundární). Primární prevence obsahuje šest skupin témat: a) Návykové látky, gamblerství, rizikové chování v dopravě b) Šikana, kyberšikana, násilí, agrese c) Sexuální rizikové chování, homofobie d) Rasismus, intolerance, extremismus e) Vandalismus, záškoláctví f) Poruchy příjmu potravy, životospráva
13
9.
hygienické problémy hygienické návyky (mytí rukou, používání toalety, toalet.papíru, kapesníků…), hygienické problémy - vši, špinavé/nedostatečné oblečení, ….
10.
nutnost spolupráce se subjekty mimo školu Nutnost spolupráce s dalšími institucemi dokládá četnost a závažnost problémů, se kterými se při práci s našimi žáky setkáváme, ale také obtížnost spolupráce s rodiči - OSPOD (ve věci oznamovací povinnosti, hlášení vysoké absence, výskytu soc. pat. jevů, s vysokým rizikem vzniku a vývoje poruchy chování, s podezřením na týrání, zneužívání, domácí násilí, zanedbání péče, ve věci odpovědi na žádost – soudní dohled, soudní jednání ve věci úpravy práv a povinností k nezl., změna výchovy, pěstounská péče, opatrovnictví, podezření na zanedbání povinné péče aj., ve věci žádosti o spolupráci při zprostředkování kontaktu s osobou zodpovědnou za výchovu, zjištění jména osob zodpovědných za výchovu, aktuálního bydliště dítěte, o součinnost ve věci řešení absence aj.) - PMS (ve věci odpovědi na žádost – dohled probačního úředníka) - NNO (ve věci zprostředkování nabídky služeb – soc. hyg. péče, doučování, motivace osob zodpovědných za výchovu ke spolupráci se školou aj.) - soud (účasti pracovníka školy na soudním jednání na výzvu soudu) - PČR (ve věci odpovědi na žádost, žádost o pomoc při agresivním chování žáka) - ÚMČ – přestupková komise - Hlášení na přestupkovou komisi - oznámení o zanedbání školní docházky - DDÚ (dětský diagnostický ústav) - – sdílení informací o žácích v péči DDÚ - Dětská psych. léčebna – sdílení informací o léčených žácích
11.
další skutečnosti ovlivňující edukaci, které mají etnické či sociální souvislosti - nedostatečná výbava na vyučování (nedostatečné vybavení pomůckami, nenošení pomůcek,…) - nedostatek času a prostoru na domácí přípravu, neochota rodičů zajistit základní školní pomůcky, priorita pracovat doma (péče o sourozence), nezvyk na pevný denní režim, řád a aktivity vyžadující dlouhodobé soustředění „Informace pro učitele“ projekt Varianty, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2002 - příslušnost k sociální nebo etnické skupině (kastě, rodině …) – moravští, slovenští, olašští Romové,…, vztah k majoritě – v případě ovlivňujícím edukaci (olašská princezna a role sluhy ve škole) - kombinace sociálního znevýhodnění se zdravotním postižením a znevýhodněním, popř. nadáním – časté dlouhodobé zanedbávání léčení (nápravy) zdravotních problémů (příklad – logopedické problémy)
c)
Výjimečné nadání, talent
Sledujeme celkové nadání, také směry ve kterých dítě vyniká (např. hudební, výtvarné, pohybové…). V letech 2010 – 2012 probíhal na ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října screening SVP žáků. Na základě tohoto screeningu a podle výsledků testů inteligence je na této škole 1. stupeň: - dle dg. nástroje WISC – 1 nadprůměrně nadaný žák – tedy 0,6% žáků
14
dle dg. nástroje Raven (nadhodnocuje) – 4 nadprůměrně nadaní žáci – tedy 2,3% 2. stupeň: - dle dg. nástroje WISC – 0 nadprůměrně nadaných žáků – tedy 0% žáků - dle dg. nástroje Raven (nadhodnocuje) – 8 nadprůměrně nadaných žáků – tedy 8% - dle dg. nástroje I-S-T 2000 R – 0 nadprůměrně nadaných žáků – tedy 0% -
Z 271 žáků naší školy dosáhlo nadprůměrného výsledku v testech inteligence 13 žáků (4,8%). Nadprůměrně nadaní žáci dle pedagogické diagnostiky Na základě pedagogické diagnostiky učiteli se na ZŠ a MŠ nám. 28. října vzdělává: na 1. stupni ZŠ: - 8 celkově nadaných žáků - 2 matematicky nadaní žáci - 9 hudebně a pohybově nadaných žáků - 3 výtvarně nadaných žáků na 2. stupni ZŠ: - 3 celkově nadaných žáků - 1matematicky nadaní žáci - 4 hudebně a pohybově nadaných žáků - 2 výtvarně nadaní žáci Výjimečné nadání jsme pomocí testů inteligence diagnostikovali u necelých 5% žáků naší školy. Při vzdělávání zohledňujeme však i další druhy nadání, a to na základě pedagogické diagnostiky učitelů.
2. Odchod žáků mimo hlavní vzdělávací proud a předčasný odchod ze vzdělávání Migrace žáků na školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám je vysoká. Důvodem migrace ze školy na školu je časté stěhování rodin mezi městy, ale také migrace mimo Českou republiku. Rodiny se však většinou vracejí a jejich děti tak zůstávají žáky našich škol. Vzniká zde však problém narušení kontinuity vzdělávání (děti často v zahraničí do školy nechodí, nerozumí cizímu jazyku). V neposlední řadě je zde problém doložitelnosti tohoto vzdělávání (chybějící vysvědčení apod.).
a)
Odchod žáků mimo hlavní vzdělávací proud
Základním principem inkluzivního vzdělávání je zapojení všech studentů do vzdělávacího procesu. V inkluzivní škole se všichni žáci bez ohledu na zdravotní, sociální, kulturní či jiné znevýhodnění vzdělávají společně a učitelé tato jejich znevýhodnění a speciální vzdělávací potřeby vyrovnávají a odpovídají na ně různými opatřeními (viz také www.inkluzivniskola.cz). Naše školy se řídí tímto pravidlem a proto podporují vzdělávání dětí s mentálním defektem v hlavním vzdělávacím proudu. Tyto děti přijímáme ke vzdělávání do 1. tříd (popř. přípravných tříd). K jejich vzdělávání využíváme podpůrná a vyrovnávací opatření (např. IVP, asistence, speciální učební pomůcky…). Dokladem tohoto tvrzení je
15
tabulka 1, obsahující přehled migrace žáků ze ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 během školního roku 2011/2012 na jiná zařízení a příchody na naši školu z jiných zařízení. Tabulka dokládá, že za školní rok odešel na žádost rodičů na ZŠ praktickou jeden žák, jeden žák byl z tohoto typu školy naopak také přijat. V desegregačním programu z naší školy odešel jeden žák, který byl vzděláván po dobu projektu v „nesegregační“ škole, po skončení projektu se nadále vzdělává v naší „segregační“ škole. Migrace dětí mezi školami je značná a může být dalším důvodem školního neúspěchu sociálně znevýhodněných žáků. Tabulka 1: Příchody a odchody žáků z jiných zařízení na naši školu a z naši školy jinam
Příchody: Z jiné ZŠ (ČR) Ze zahraničí Z jiného typu zařízení (ČR)
Odchody: Na jinou ZŠ (ČR) Do zahraničí Do desegregačního programu Na jiný typ zařízení (ČR)
I. stupeň
II. stupeň
Celkem
14
9
23
12
8
20
1 (SR)
x
1
1 (ZŠ praktická)
1 (VÚ* a DDŠ)
2
28
11
39
16
4
20
6 (SR)
2 (SR) + 1 (UK)
9
1 (Muzeum Romské kultury)
x
1
5 (2xDD, 2xDDÚ, Azylový dům)
4 (2xDD, DDÚ a VÚ, ZŠ praktická)
9
* DÚ – diagnostický ústav, DDÚ – dětský diagnostický ústav, VÚ – výchovný ústav, DD – dětský domov, DDŠ – dětský domov se školou, SR – Slovenská Republika, UK – Velká Británie
b)
Předčasný odchod ze vzdělávání
Prevence předčasného odchodu ze vzdělávání je součástí modelu komunitního a inkluzivního vzdělávání. Fungující kariérové poradenství přispívá významně k tomu, že naprostá většina žáků podává přihlášky k dalšímu studiu na středních školách a středních odborných učilištích, a ke studiu jsou také přijati. Neúspěšným uchazečům z 9. tříd a žákům vycházejícím z 8. a 7. tříd (díky opakování některého ročníku) je každoročně nabízen kurz pro získání základního vzdělání, který je na ZŠ nám. 28. října v prezenční i dálkové formě studia. Výše uvedená tvrzení dokládá statistika volby povolání z posledních 3 let:
16
Školní rok 2009/2010 - vyšlo 50 žáků - přihlášku podalo 26 žáků (52%) - přijato 21 žáků (1 žák na maturitní obor, 20 žáků na tříletý učební obor) + 8 žáků jde do kurzu pro získání základního vzdělání - 1 žák v DDÚ, 2 žákyně na MD, 1 žák již v pracovním poměru, 2 žáci studují v zahraničí Neúspěšným žákům 9. ročníku byl nabídnut kurz pro získání základního vzdělání. Školní rok 2010/2011 - vyšlo 59 žáků - přihlášku podalo 49 žáků (83%) - přijato celkem: 44 žáků (obory s maturitou 5 žáků, SOU – tříleté obory 35 žáků, kurz pro získání základního vzdělání 4 žáci) Neúspěšným žákům 9. ročníku byl nabídnut kurz pro získání základního vzdělání. Školní rok 2011/2012 - vyšlo 34 žáků - přihlášku podalo 28 žáků (82%) - přijato 28 žáků (2 žáci na maturitní obor, 1 žákyně do gymnázia, 19 žáků na tříletý učební obor, 1 žákyně na dvouletý učební obor, 5 žáků do kurzu pro získání základního vzdělání) Neúspěšným žákům 9. ročníku byl nabídnut kurz pro získání základního vzdělání.
3. Přijímací řízení na SŠ, SOU Podávání přihlášek na střední školy, střední odborná učiliště a odborná učiliště předchází práce týmu učitelů a poradců s cílem umístění žáka na jemu nejlépe vyhovující obor. Obory jsou žákovi nabízeny tak, aby je měl možnost dostudovat a pokračovat v dalším studiu nebo se úspěšně zařadit na trh práce po jejich absolvování. Konkrétní kroky, které realizuje každoročně v tomto ohledu školní poradenské pracoviště, a zejména výchovný poradce, jsou tyto: -
poradenská činnost pro rodiče a žáky 8. a 9. tříd a kurzu při volbě povolání výchovný poradce zjišťuje zájem žáků o studium na SŠ a SOU, vede evidenci výchovný poradce se účastní informativních schůzek pořádaných ÚP, SŠ a SOU výchovný poradce zajišťuje styk s náborovými pracovníky SŠ, předává žákům informační brožury a letáky (nástěnky ve třídách k volbě povolání) výchovný poradce v součinnosti se ŠPP připraví informační leták a schůzku pro rodiče vycházejících žáků výchovný poradce kontroluje správné vyplnění přihlášek, vede jejich evidenci zajišťuje vyplnění zápisových lístků, vede jejich evidenci výchovný poradce předává informace k volbě povolání pedagogické radě a vedení školy navrhuje řešení dalšího vzdělávání žákům, kteří nezískají základní vzdělání pomáhá učitelům při tvorbě tematického plánu učiva Volba povolání (ŠPP – testy profesní orientace, dramatická výchova, výukové programy) spolupracuje se ŠPP v mentorském programu vytváří databázi pozitivních vzorů z řad úspěšných absolventů na trhu práce spolupracuje s IQ ROMA servisem ohledně mapování úspěšnosti absolventů na středních školách 17
-
školní psycholog nabízí žákům (se souhlasem rodičů) komplexní diagnostiku k profesní orientaci
Úspěšnost výchovného poradenství k volbě povolání je zřejmá ze statistik za poslední tři školní roky, kdy se počet žáků, kteří podali přihlášku k dalšímu studiu zvedl z 50% na 80% (celkový pohled viz výše). Konkrétní data dokládající podávání přihlášek a úspěšnost našich žáků v přijímacím řízení: Školní rok 2009/2010 9. ročník : vyšlo 20 žáků - 16 žáků podalo přihlášku / z toho přijato do středního vzdělávání 12 žáků - 1 žák přijat na SPŠ – maturitní obor - 11 žáků přijato na SOU – tříleté obory - 2 žáci nepřijati - 1 žákyně neodevzdala přihlášku /zkouší další kolo/ - 1 žák sice přijat, ale neodevzdal zápisový lístek - 1 žákyně nepodala vůbec přihlášku – zdravotní důvody - 2 žáci studují v zahraničí - 1 žákyně je na MD – nepodala přihlášku 8. ročník : vychází 18 žáků - 1 žák přijat na SOU – tříletý obor - 1 žák postupuje do 9. roč. - 1 žák DDÚ - 2 žáci studují v zahraničí - 1 žákyně na MD - 7 žáků je přijato do kurzu pro získání zákl. vzdělání - 5 žáků vychází 7. ročník: vychází 1 žák – přijat do kurzu pro získání zákl. vzdělání Kurz: vychází 11 žáků : - 8 žáků přijato na SOU – tříleté obory - 2 žáci nepodali přihlášku - 1 žák již zařazen do pracovního poměru 2 žákyně ze 7. ročníku se zúčastnily přijímacího řízení do šestiletého gymnázia – nepřijaté Školní rok 2010/2011 9. ročník: vychází 34 žáků 9. A: 17 žáků 9. B : 17 žáků - přihlášku podalo 27 žáků /24 žáků přijato ke střednímu vzdělávání - 20 žáků bylo přijato na SOU – tříleté obory - 5 žáků se hlásilo na maturitní obory, z toho 4 přijati, 1 nepřijat – 2. kolo nepodal přihlášku - 2 žáci přihlášku podali, ale neodevzdali na příslušné školy - 4 žáci nepodali přihlášku - 1 žákyně na MD - 2 žáci v zahraničí
18
8. ročník: vychází 10 žáků 8. A: 3žáci 8. B: 7 žáků - 1 žákyně MD - 3 přijati do SOU – tříleté obory - 1 nedovezl přihlášku na zvolený obor - 4 žáci přijati do kurzu pro získání základního vzdělání - 1 žákyně nepokračuje ve vzdělávání Kurz: 15 žáků (připuštěno k závěrečným zkouškám), 14 podalo přihlášku - 2 žáci nesplnili kriteria závěrečné zkoušky (1 přijat na SOU, 1 nepadala přihlášku) - 2 žákyně nepřijaty - 12 žáků přijatých na SOU – tříleté obory - 1 žák přijat na maturitní obor Školní rok 2011/2012 V devátém ročníku vyšlo 18 žáků (2 studenti v zahraničí), přihlášku podalo 11 žáků, 5 nepodalo. - 2 žáci přijati na maturitní obory - 8 žáků na tříleté učební obory - 1 žákyně na dvouletý učební obor V osmém ročníku vychází 8 žáků, 1 žák přihlášku nepodal, 1 žák podal přihlášku a má nařízenou ústavní výchovu, 1 žák podal přihlášku na OU Lomená, 5 žáků podalo přihlášku do kurzu pro získání základního vzdělání. V kurzu pro získání základního vzdělání - denní studium vyšlo 18 žáků, přihlášku podalo 10 žáků, 2 žákyně jsou na MD, 6 žáků přihlášku nepodalo. - 1 žákyně přijata do gymnázia - 9 žáků přijato do tříletých učebních oborů
4. Úkony třídních, učitelů, výchovné poradkyně, metodika prevence, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, …
a)
Spolupráce zákonných zástupců se školou
1. Oficiální pohovory (existuje písemný výstup) zákonných zástupců s třídními učiteli Pozvánky na pohovory s třídními učiteli jsou většinou rodičům doručovány našimi asistenty, často nejsou při doručování úspěšní (chybějící schránky na dopisy, uzamčené vchody…). Do některých rodin odmítají naši asistenti doručovat z důvodu špatných zkušeností s verbálními a fyzickými útoky rodičů. Ve školním roce 2011/2012 (do 11. 6. 2012) bylo celkem domluveno 275 pohovorů s třídním učitelem (na 1. stupni 96 pohovorů, na druhém stupni 154). K pohovorům se nedostavilo 43 zákonných zástupců (tzn. 16%), 39 z 2. st., 4 z 1. st.
19
Ve školním roce 2010/2011 (do 31.5.2011) bylo celkem domluveno 260 pohovorů s třídním učitelem (na 1. stupni 51 pohovorů, na druhém stupni 209). K pohovorům se nedostavilo 49 zákonných zástupců, tzn. zhruba 20%. 2. Výchovné komise Při nespolupráci rodiny se školou zve škola zákonné zástupce žáků na výchovnou komisi, výchovné komise probíhají pravidelně každé pondělí (i mimořádně – závažné případy) ve složení zákonný zástupce žáka (pokud je to vhodné, bývá přítomen i žák), výchovná poradkyně, speciální pedagog, sociální pedagog, psycholog, asistent ŠPP, třídní učitel, vedení školy, v závažných případech jsou přítomni kurátoři OSPOD, zástupci Policie ČR. Výchovné komise řeší: -
záškoláctví výchovné problémy, nekázeň ve výuce agresivní chování žáků mezi sebou – verbální i fyzické agresivní chování žáků k vyučujícím, vyhrožování učitelům výukové obtíže, zapomínání pomůcek, nedůslednou přípravu na výuku dlužné částky přijímací řízení, pohovory s rodiči ohledně volby povolání souhlasy rodičů s vyšetřením v PPP, s prací členů ŠPP
Ve školním roce 2011/2012 řešila výchovná komise 116 případů, (85 na 2. stupni, 31 na 1. stupni). K výchovným komisím se nedostavilo 46 zákonných zástupců (34 z 2. st., 12 z 1. st.) což činí 40%. V jednom případě podala škola trestní oznámení na žáka Policii ČR. Jednalo se o šikanu spolužáka, dále verbální útok na učitele, nezaplacené vysoké dlužné částky škole za zničený majetek. Ve školním roce 2010/2011 řešila výchovná komise 165 případů (118 na 2. stupni, 47 na 1. stupni). K výchovným komisím se nedostavilo 75 zákonných zástupců, což činí 45%. V jednom případě podala škola trestní oznámení na žáka Policii ČR. Jednalo se o šikanu spolužáka, dále verbální útok na učitele, nezaplacené vysoké dlužní částky škole za zničený majetek. Vlastní zájem rodičů sociálně znevýhodněných dětí o spolupráci se školou je prakticky nulový. Na vyzvání k návštěvě školy k pohovoru s třídním učitelem se dostaví průměrně 80% rodičů, na výchovnou komisi se dostavuje průměrně 55-60% rodičů. Počet výchovných komisí se pohybuje kolem 120-180 za rok, měsíčně se koná průměrně 18 výchovných komisí. Není výjimkou, že zákonní zástupci našich žáků opakovaně, popř. soustavně porušují povinnosti stanovené školským zákonem.
20
b)
Nutnost spolupráce se subjekty mimo školu
1. Orgán sociálně právní ochrany dětí 2009/10 Žádosti OSPODu na školu : 31 žádostí Odeslaných zpráv na OSPOD: 53 zpráv + 18 žádostí o šetření v rodině 2010/11 Žádosti OSPODu na školu: 53 žádostí Odeslaných zpráv na OSPOD: 113 zpráv (k 6.6.) 2011/12 Žádosti OSPODu na školu: 129 žádostí žádost o návštěvu v rodině 1. st.: 6, 2. st.: 16 2. Policie ČR 2009/10 PČR se obrátilo na školu: 37 žádostí, oznámení Škola na PČR: 32 zpráv 2010/11 PČR se obrátilo na školu: 20 žádostí, oznámení Škola na PČR: 22 zpráv (k 6.6.) Podnět k dalšímu šetření na PČR: - 5 případů - (fyz. násilí proti spolužákovi)činnost školy v dané věci: podnět na PCŘ, zajištění pís. podkladů pro řízení - slovní napadání učitelů, vyhrožování učitelům, fyz. napadení učitele - činnost školy: podnět na PČR, výslech na PČR dvou učitelů školy, předvolání svědka k jednání MěS – 3 učitelé, zajištění pís. podkladů pro řízení, zpráva pro MěS, omluva účasti svědků u soud. jednání - podání trestního oznámení § 217 záškoláctví - podání trestního oznámení § 217 záškoláctví - (činnost školy: předvolání svědků – 3 učitelé, omluvena jejich účast u soudního jednání, zpráva na MěS a příprava podkladů k řízení ve věci, výslech svědků – učitelů - oznámení na podezření výskytu dítěte s CAN (podání oznámení) 2011/12 PČR se obrátila na školu: 22 žádostí, oznámení ve dvou případech volána Policie ČR – akutně – agrese ze strany žáků 2. stupně jednou volána v případě opakovaného nevyzvednutí dítěte ze školní družiny 3. Úřad městské části Hlášení na přestupkovou komisi - oznámení o zanedbání školní docházky 2009/11: 51 případů 2010/11: 32 případů (k 6.6.) 2011/12: 46 případů, 2 na 1. stupni, 44 na 2. stupni 4. Probační a mediační služba 2010/11: 3x – vyžádána zpráva – zaslána odpověď 2011/12: 7 žádostí Probační a mediační služba– zaslána odpověď
21
5. Městský soud v Brně 2010/11: 2x – vyžádána zpráva – zaslána odpověď 2011/12: 5 případů řešeno soudní cestou (výpověď zástupců školy u soudu) - nařízena ústavní výchova 4 děti 6. Dětský diagnostický ústav 2010/11: oznámení ze strany DDÚ škole – 5x - žádost o zprávu ze str. DDÚ a odpověď – 1x 2011/12: oznámení ze strany DDÚ škole – 5x - žádost o zprávu ze str. DDÚ 7. Dětská psych. léčebna 2010/11 2010/11: ze školy žádost DPLce – odpověď z DPLky – 1x 2011/12: ze školy žádost DPLce – odpověď z DPLky – žádná 8. DROM, romské středisko 2010/11 - účast na setkání širšího týmu APK (projekt asistence prevence kriminality)– jednou měsíčně 9. Veškerá úřední komunikace školy s okolím činila 2011 (01-12): 2345 čísel jednacích 2012 (01-06): 1304 čísel jednacích velká část uvedených dat tvoří komunikace s OSPODy, Policií ČR, ÚMČ, PPP, rodiči, přestupy žáků spojené s migrací našich žáků. Část komunikace s rodiči funguje i mimo podací deník formou deníčků, žákovských knížek, návštěvou asistentů přímo v rodinách.
c)
Nutnost akutních intervencí poradenských pracovníků
Vzhledem k vysokému počtu žáků s poruchami chování a rizikem poruch chování na naší škole, bylo nutné vybudovat systém krizových /akutních intervencí. Počtem akutních intervencí můžeme doložit závažnost a četnost výskytu agresivního chování žáků, které výrazně narušuje výuku. 1. Akutní intervence na prvním stupni (177 žáků /stav k 28.6.2012/, z toho 172 chodících (se zaznamenanou absencí na vysvědčení)) Ve školním roce 2011/2012 (do 28.6.) byla vyžádána akutní intervence u 9 žáků, tzn. u 5 % žáků prvního stupně. Celkem bylo provedeno 12 intervencí se žákem. O akutní intervenci požádalo a bylo obslouženo 6 učitelů. - verbální nebo fyzická agrese vůči učiteli nebo žákovi - nerespektování pokynů učitele – odmítání práce - nošení zdraví ohrožující předmětů - úzkostné stavy
22
2. Akutní intervence na druhém stupni (108 žáků /stav k 28.6.2012/, z toho 93 chodících (se zaznamenanou absencí na vysvědčení)) Ve školním roce 2011/2012 (do 28.6.) byla vyžádána akutní intervence u 55 žáků, tzn. u 60% žáků druhého stupně. Celkem bylo provedeno 156 intervencí se žákem (jednalo se především o nevhodné chování žáka). O akutní intervenci požádalo a bylo obslouženo 24 vyučujících. - verbální nebo fyzické napadení spolužáka - nerespektování pokynů učitele, hrubé narušování výuky - nedovolené opouštění třídy - verbální napadání učitele – vulgarismy - podezření na intoxikaci (uvedené důvody se často kombinují) Tabulka 2: Počet akutních intervencí, obsloužených žáků a učitelů I.stupeň
II.stupeň
Celkem
Počet intervencí
12
156
168
Počet obsloužených žáků
9 tj 5%
55 tj 60%
64 tj. 24%
Počet obsloužených učitelů
6 tj 27%
24 tj. 86%
30 tj. 60%
5. Neformální vzdělávání (kroužky, kluby, doučování) Zapojení cílové skupiny (sociálně znevýhodněných žáků a jejich rodičů) bylo založeno na dobrovolnosti, otevřenosti a aktivitě. Každý žák školy měl možnost účastnit se aktivit celodenního programu. Zacílenost celodenního programu se projevila v aktivitách "šitých na míru žákům", tzn. vycházely z potřeb žáků (specifické vzdělávací potřeby – specifické poruchy učení, dlouhodobá absence, zájmy, nadání). O dlouhodobosti aktivit svědčí již několik let ustálená nabídka, v níž mohou žáci pokračovat i v příštích školních letech. Přítomnost rodičů během aktivit byla vítaná a během některých aktivit byla jednou z podmínek. K aktivní činnosti byli žáci motivováni účastí na akcích, kde prezentovali své dovednosti a nadání (festivaly, přehlídky, soutěže, turnaje)
a) Edukativně-stimulační skupiny pro děti z MŠ a přípravných ročníků V roce 2012 fungovaly tři skupiny, každou skupinu navštěvovalo pravidelně deset dětí. Každá skupina se scházela jedenkrát týdně. Jednotlivé lekce obsahovaly aktivity vedoucí k procvičování jemné a hrubé motoriky, rozvoji řeči a myšlení, rozvoji zrakového a sluchového vnímání, orientace v čase a prostoru a rozvoj početních představ. Podařilo se namotivovat děti a rodiče k pravidelné docházce a podařilo se vytvořit užší vztah důvěry a spolupráce s rodiči, a tím připravit děti na úspěšný vstup do první třídy.
23
b)
Doučování pro žáky 1. stupně ZŠ
V roce 2012 fungovalo devět skupin doučování. Každá skupina se scházela jedenkrát týdně, průměrně navštěvovalo každou skupinu sedm žáků. Obsahovou náplň doučování tvořilo procvičování a upevňování učiva matematiky, českého jazyka, rozvoj čtenářské gramotnosti. Nabídku využívali žáci s dlouhodobou absencí, žáci s poruchami učení a žáci nadaní. Na základě svých aktuálních vzdělávacích potřeb a úrovně učiva si žáci plánovali práci v kroužku samostatně. Efekt doučování byl patrný během výuky, žáci prokázali posun v úrovni dovedností a znalostí .
c)
Doučování pro žáky 2. stupně ZŠ
Fungovalo šest skupin doučování (matematika, český jazyk, angličtina, přírodní vědy, umění, historie) pro žáky 2. stupně, které měly formu individuálních konzultací. Využívali je hlavně vycházející žáci a žáci s dlouhodobou absencí. Počet zájemců se pohyboval okolo sedmi.
d)
Kluby, mezikluby, kroužky
1. Sportovní meziklub Časový rozsah 1 hodina / týdně. Rozvoj sportovního nadání u žáků, relaxační aktivita. Cílem bylo zdokonalování herních činností, příprava na reprezentaci školy při turnajích a zápasech. Počet účastníků 10. 2. Florbalový meziklub Časový rozsah 2 hodiny/ týdně. Rozvoj sportovního nadání u žáků, relaxační aktivita. Cílem bylo zdokonalování herních činností, příprava na reprezentaci školy při turnajích a zápasech. Počet účastníků 10. 3. Hudební meziklub Časový rozsah 2 hodiny týdně. Hudební klub pomohl žákům rozvíjet přirozený talent. V rámci hudebního klubu fungovala celý rok školní kapela Osmection, která reprezentovala školu na mnoha akcích. Počet účastníků 5. 4. Klub prevence Vybraní žáci se účastnili v rámci neformálního vzdělávání preventivních pohovorů s pracovníkem PČR . Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně s opakujícím se problémovým chováním (vyhrožování spolužákům, učitelům, chování se znaky šikany apod.) Cílem klubů prevence bylo informovat žáky o rizikovém chování v souvislosti s trestní odpovědností (pro ty, kteří dovršili 15 let), poučení žáků o skutkových podstatách. Dále byli žáci seznámeni s přestupkovým zákonem. V rámci klubu prevence proběhly také besedy s rodiči (problematika žádostí o občanský průkaz, trestní odpovědnost). Počet účastníků průměrně 7. 5. Mediální kroužek Časový rozsah 1 hodina týdně. Cílem kroužku byl rozvoj dovedností v oblasti mediální výchovy. Žáci se v kroužku podíleli na tvorbě dokumentu, naučili se zacházet s multimediální technikou. Počet účastníků 5.
24
6. Školní časopis Časový rozsah 2 hodiny týdně. Cílem kroužku byla pravidelná tvorba školního časopisu, rozvoj dovedností v oblasti mediální výchovy. Každý měsíc vytvořili žáci jedno číslo časopisu. Náplní kroužku byla práce s textem, fotografiemi, tvorba reportáží, vedení rozhovorů, prezentace časopisu ve školním rozhlasovém vysílání. Počet účastníků 7. 7. Taneční kroužek Časový rozsah 2 hodiny týdně. Cílem kroužku byl rozvoj pohybového nadání, smyslu pro rytmus. Taneční sestavy prezentovali žáci na vystoupeních a festivalech. Počet účastníků 20. 8. Logopedický kroužek Časový rozsah 1 hodina týdně. Kroužek se zaměřil na zlepšení komunikačních dovedností žáků a rozšiřování slovní zásoby. Počet účastníků 10.
e)
Využité kontrolní mechanismy a výstupy z evaluace:
Vedoucí doučování a kroužků provedli nábor dětí. Během celého roku motivovali žáky k pravidelné účasti na aktivitách celodenního programu. Na začátku školního roku sestavili vedoucí jednotlivých aktivit roční plán, který na konci školního roku písemně vyhodnotili. V průběhu roku prováděl koordinátor celodenního programu návštěvy (hospitace) v jednotlivých aktivitách. Byla vedena a kontrolována dokumentace všech aktivit (docházkové sešity, roční plány činnosti), vedoucí jednotlivých aktivit pravidelně konzultovali jejich průběh s koordinátorem projektu a vedením školy. Celodenní program informoval o své činnosti rodiče a žáky prostřednictvím letáků, vitrín a webových stránek. Publicita byla zajištěna dále prostřednictvím školního rozhlasu a školního časopisu. Výstupem projektu byl funkční systém celodenního programu, který se skládal z ucelené nabídky aktivit. U žáků navštěvujících aktivity celodenního programu došlo k rozvoji kompetencí a k posunu ve znalostech a dovednostech. Výstupy neformálního vzdělávání: -
-
-
Byl vytvořen funkční systém neformálního vzdělávání založený na otevřenosti, dobrovolné a pravidelné účasti žáků, navazující časově i obsahově na formální výuku Efektivní a pravidelná práce žáků během jednotlivých aktivit celodenního programu Aktivity celodenního programu byly zacíleny na vyrovnání deficitů vyplývajících z SPU, absence, sociálního znevýhodnění žáků (zvýšení klíčových kompetencí, upevnění dovedností, rozvoj slovní zásoby, čtenářská gramotnost) Výsledky práce se žáky v rámci celodenního programu se projevily během formálního vzdělávání, došlo k rozvoji slovní zásoby, k rozvoji čtenářské gramotnosti a k upevnění dalších dovedností potřebných pro zvládnutí učiva Prezentace aktivit celodenního programu - kroužky a kluby prezentovaly svou činnost na školních i mimo školních akcích
6. Zlepšení prospěchu žáků Individuální přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím psychologické, speciálně-pedagogické a sociálně-pedagogické diagnostiky a poradenství, ale především individuálního přístupu pedagogů a jejich asistentů ve výuce, se pozitivně 25
projevuje na školním prospěchu žáků s SVP. Nesmíme však zapomenout na pozitivní vliv všech podpůrných a vyrovnávacích opatření, které naše školy poskytují. Spolupůsobením všech těchto faktorů dostáváme rovnici s výsledkem – spokojenější žák, spokojenější učitel, spokojenější rodiče a nižší absence. Doložení zlepšení prospěchu žáků celé školy je možné jen do určité míry, a to za pomoci statistického vyhodnocení průměrného prospěchu všech žáků naší školy. Graf 1: Srovnání průměru známek všech žáků za 2. pol. šk. r. 2009/10, 2010/11, 2011/12
Z grafu 1 je patrné, že průměrná známka všech žáků na ZŠ nám. 28. října se snižuje, tedy průměrný prospěch se po malých krůčcích zlepšuje. Úspěšnost podpůrných a vyrovnávacích opatření je také viditelná při srovnání přijímacího řízení na střední školy a SOU za poslední 3 školní roky (viz str. 16-18). Při srovnání průměrné známky žáků jednotlivých ročníků za 2. pololetí let 2009/10, 2010/11 a 2011/12 zjistíme, že ke zlepšení prospěchu nedošlo u všech tříd, ale u nadpoloviční většiny z nich. Ke zlepšení prospěchu došlo v 1., 2., 3., 6. a 9. ročníku. Nejvýraznější zlepšení hodnocení pak získali žáci 9. ročníku, tedy žáci vycházející (viz graf 2). Zlepšení v závěrečné fázi školní docházky můžeme přičítat mimo jiné také dobře nastavenému systému kariérového poradenství. Graf 2: Průměrný prospěch tříd za 2. pololetí let 2009/10, 2010/11 2011/12
26
Ideálním způsobem jak doložit zlepšení prospěchu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, kterému byla poskytnuta podpůrná a vyrovnávací opatření, je rozbor individuálního případu, který naleznete v následující časti.
a) Kazuistika žáka se zdravotním znevýhodněním v kombinaci se sociálním znevýhodněním Popis obtíží (postižení) Chlapec 15 let, po operaci nádoru na mozku před třemi lety. Nyní v péči onkologie a psychiatrie. Dg.: poruchy rytmu spánku a bdění, epilepsie. Problémy v edukačním procesu, vysoká absence, noční bdění a ranní hluboký spánek. Psychiatrická medikace.
Osobní a rodinná anamnéza, spolupráce s rodinou Chlapec s komplikovanou rodinnou situací. Svěřen do péče třetí osobě, ovšem po čase odebrán a svěřen do péče další třetí osobě. Spolupráce se zákonným zástupcem byla složitá, její manžel je též v péči psychiatra. ZZ se k jednání nedostavovala, později podepsala plnou moc, ve které zplnomocnila svého muže k jednání se školou. Komunikace byla složitá, ale podařilo se souhlasem ZZ komunikovat přímo s odborníky. Chlapec páchal trestnou činnost. Stýkal se se svojí biologickou matkou, kterou má velmi rád, ovšem ta není schopna se o něj postarat. Další psychické problémy nastaly, když byla matka uvězněna za trestnou činnost. Dále pak psychicky nemocný manžel ZZ měl velké výkyvy v chování, útlum střídaly četné výbuchy agresivity. ZZ utekla a skrývala se. Chlapec utekl ke svým biologickým prarodičům ze strany otce. Ti začali jednat s kurátorem sociálně-právní ochrany dětí a získali chlapce do své péče.
Průběh vzdělávání Chlapec nastoupil povinnou školní docházku bez předškolní přípravy. V prvním ročníku byla docházka dobrá, chlapec měl jedničky, z českého jazyka dvojku. Na konci druhého ročníku už měl z ČJ trojku a docházka se zhoršila na 149 omluvených hodin. Na konci třetího ročníku převažovalo hodnocení – 3 a absence stoupla na 242 omluvených hodin. Ve čtvrtém ročníku převažuje hodnocení – 4 a absence je v 1. pololetí 197 omluvených + 10 neomluvených hodin, v druhém pololetí 202 omluvených hodin. V pátém ročníku byl nehodnocen – operace mozku a opakoval ročník. Další školní rok měl vzdělávací plán, slovní hodnocení. Nyní je v šestém ročníku, má vzdělávací plán, přesto měl odloženou klasifikaci pro vysokou absenci. Ke komisionálním zkouškám se nedostavil. Školní sociální pedagog šel do rodiny zjistit situaci a podařilo se chlapce přivést do školy. Sice opakuje šestý ročník, ale ukázalo se, že je to ke prospěchu dítěte. I změna třídního kolektivu mu paradoxně prospěla. Chování se velmi zlepšilo, a jeho prospěch se zlepšil ve všech předmětech o 1 – 2 stupně. Konkrétně v 1. pololetí šk. roku 2011/2012: průměr 4,0 (nedostatečná ze 3 předmětů, dostatečná ze 3 předmětů), ve 2. pololetí šk. roku 2011/2012: průměr 5,0 (nedostatečná ze 6 předmětů, 2 z chování). Po zavedení opatření ze strany školy v 1. pololetí šk. roku 2012/2013: průměr 2,54 (dostatečná ze 3 předmětů, dobře ze 3 předmětů, výchovy výborně).
Popis podpůrných a vyrovnávacích opatření Čtvrtý ročník opakoval pro vysokou absenci. V pátém ročníku byl na doporučení lékaře vypracován vzdělávací plán, podle §50 zákona 2004 Sb. Chlapec chodil v jiném režimu. Navštěvoval školu 1x týdně, kde se mu individuálně věnovala tř.učitelka. Měla připravené
27
pracovní listy do každého předmětu, na práci domů. Ve škole mu učivo vysvětlovala a procvičovala s chlapcem danou látku. Hodnocení bylo slovní. V dalším školním roce škola dostala doporučení z psychiatrie chlapce uvolnit z TV a odpolední výuky. Školní speciální pedagog vypracoval rozvrh, dle kterého chlapec zvládá v dopoledních hodinách i učivo z odpolední výuky, jsou to hlavně výchovy. Šestý ročník opakoval, pokračuje se ve vzdělávacím plánu, který funguje stejně jako v minulém školním roce. Chlapec má průměrné hodnocení, hodnotí se dle přání zákonných zástupců známkami. Jeho absence se zlepšila. učitelé v 6. ročníku ve 2. pololetí vypracovali plán osobního rozvoje, kde se každý měsíc zamýšlí nad chlapcovými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi a plánují po krůčcích posuny, které jsou individualizovány přesně dle vzdělávacích, ale i osobnostních potřeb žáka.
Závěr Chlapec 15;3 po operaci nádoru na mozku před třemi lety, s komplikovanou rodinnou anamnézou. Nyní v péči onkologie a psychiatrie. Vzděláván podle vzdělávacího plánu, kdy odpolední výuka je s chlapcem probrána v dopoledních hodinách. Uvolněn na žádost zákonných zástupců a doporučení lékaře z TV a odpolední výuky. Vypracován plán osobního rozvoje. Prospěchově se žák výrazně zlepšil z průměru 4,0 a 5,0 a snížené známky z chování v minulém školním roce na současný průměr 2,54 a výborné chování. Inkluzivní opatření vedlo k pozitivnímu vývoji chlapcova vzdělávání a chování.
7. Snížení absence žáků Důvodem pro vyhodnocování fenoménu vysoké absence žáků je jeho dosah založený na předpokladu, že při zvyšující se absenci se zvyšuje riziko výskytu školní neúspěšnosti žáka a zároveň, že vysoká absence pozitivně indikuje zvýšené riziko vývoje poruchy chování. Žák chybějící ve škole nemůže být adresátem inkluzivních opatření vytvořených školou.
a)
Základní charakteristiky absence
Za každé pololetí jsme vypracovali přehledné grafy ukazující celkovou absenci a neomluvenou absenci v jednotlivých ročnících (pro ukázku prezentujeme pouze jedno pololetí – 2. pololetí roku 2011/2012). Zavádíme zde termín „hříšníci“, který popisuje žáky s omluvenou absencí nad 150h anebo s jakoukoli neomluvenou absencí (anebo obojí). Základní charakteristiky absence ilustrujeme na grafech zachycujících poslední sledované období, 2. pololetí školního roku 2011/2012 (graf 3 a graf 4). Důležité bude i srovnání dvou pololetí školního roku 2010/2011 (graf 5).
28
Graf 3: Absence v jednotlivých třídách – 2. pololetí 2011/2012 Absence - 2. pololetí 2011/2012 350,00 300,00
250,00 200,00
150,00 100,00
50,00 0,00 1.A
1.B
2.A
2.B
3.A
3.B
4.A
4.B
5.A
Průměr abs. / žák
5.B
6.A
6.B
7.A
7.B
8.A
8.B
9.A
Průměr neoml. / žák
V grafu 3 vidíme jasný rozdíl mezi absencí na prvním a na druhém stupni, který odpovídá zvyšující se absenci majoritních i romských žáků na jiných školách (Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků základních škol v okolí vyloučených lokalit, GAC, 2009). Objevuje se zde však jedna překvapivá skutečnost. Jinde absence ve 4. a 5. ročníku stoupá anebo stagnuje, u nás mírně klesá (což lze ověřit i na grafech za další období). Při přechodu na druhý stupeň (mezi 5. a 6. ročníkem) se však míra absence prudce zvedá. Také se začíná zvyšovat počet neomluvených hodin, které na prvním stupni prakticky nejsou. Graf 4: Zastoupení žáků s problémovou absencí ve třídách – 2. pololetí 2011/2012 Zastoupení "hříšníků" ve třídě - 2. pololetí 2011/2012 120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
0,00% 1.A
1.B
2.A
2.B
3.A
3.B
4.A
4.B
5.A
5.B
6.A
6.B
7.A
7.B
8.A
8.B
9.A
Graf 4 neřeší průměrné hodnoty, a proto nemůže být jeho vypovídající hodnota zkreslena extrémně absentujícími žáky, kteří by průměr vychýlili mimo „třídní realitu“. Je tu zřetelnější jak pokles problémů ve 4. a 5. ročníku, tak prudký růst při přechodu na druhý stupeň (daný nárůstem neomluvené absence). Velmi jasně zde vidíme nevyrovnanost tříd „A“ a tříd „B“. Také na grafu 4 můžeme sledovat, jak se pohybuje počet žáků s problémovou absencí ve vztahu k celkovému počtu žáků ve třídě.
29
Graf 5: Srovnání pololetí – rok 2010/2011 Absence - srovnání pololetí (2010/2011) 250,00
200,00
150,00 1. pololetí 2. pololetí 100,00
50,00
0,00 Absence - první stupeň
Absence - druhý stupeň
Celková absence
Graf 5 sem připojujeme jako ilustraci nárůstu absence v druhém pololetí školního roku. Zajímavé je, že nárůst absence na druhém stupni je jasně vyšší.
b)
Přesnější metodické pokyny a jejich projev na absenci
Aktualizace pedagogicko organizační směrnice (od roku 2010/2011) přinesla přesnější pravidla pro řešení neomluvených a vysokých omluvených absencí. Sjednotil se tak přístup ke komunikaci s rodiči, s OSPOD a s přestupkovou komisí. Jaký vliv měla tato opatření na absenci se pokusíme dokumentovat dalšími grafy (graf 6, graf 7, graf 8). Graf 6: Porovnání celkové absence před a po změně výchovných opatření Porovnání celkové absence před a po změně výchovných opatření 450,00 400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 První stupeň
Druhý stupeň Průměr abs./žák 2009-2010
Celkem
Průměr abs./žák 2010-2011
30
Graf 7: Porovnání neomluvených hodin před a po změně výchovných opatření Porovnání neomluvených hodin před a po změně výchovných opatření 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 První stupeň
Druhý stupeň Průměr neoml./žak 2009-2010
Celkem
Průměr neoml./žak 2010-2011
Grafy 7 a 8 nám ilustrují úbytek celkové absence i neomluvených hodin mezi školními roky 2009/2010 a 2010/2011. Tato statistika je jistě pozitivní zprávou a vypovídá o tom, že jsme se nevydali při řešení absencí špatnou cestou. Absence se snížila celkem o 9%, počet neomluvených hodin dokonce o 25%. Na druhou stranu ovšem srovnáváme pouze dva školní roky a vliv tu může sehrát i náhoda. Dobrým indikátorem je však fakt, že se absence snížila shodně jak na prvním tak na druhém stupni. Graf 8: Absence za 1. pololetí během tří školních roků (2009-2012) Absence za 1. pololetí během třech let 250,00
200,00
150,00
100,00
50,00
0,00 První stupeň Průměr abs./žák, 1. pololetí 2009-2010
Druhý stupeň Průměr abs./žák, 1. pololetí 2010-2011
Celkem Průměr abs./žák, 1. pololetí 2011-2012
Poslední graf v části o absenci nám ukazuje, že míra absencí po zavedení výchovných opatření má tendenci již dále neklesat, ale naopak se začíná stabilizovat celkem na úrovni o 20% nižší než byla úroveň výchozí. Pro další snížení absencí tudíž bude nutno provést nové kroky v návaznosti na ty staré.
31
Absence žáků naší školy v druhém pololetí školního roku 2011/2012 se ustálila na průměru 147 hodin na žáka. Na prvním stupni je průměr 101 hodin (s průměrně 2 neomluvenými hodinami), na druhém stupni pak 233 hodin (s 28 neomluvenými hodinami). Z dat za toto a další sledovaná období můžeme vyvodit, že absence na prvním stupni ke konci 5. ročníku klesá, a poté prudce stoupá s přechodem na 2. stupeň do 6. ročníku. Na druhém stupni se pak čím dál častěji objevuje neomluvená absence (s podílem 5% v celkové absenci). S příchodem nových opatření zaměřených na prevenci absence (přesnější pokyny pro učitele v pedagogicko-organizační směrnici) se celková absence snížila v průměru o 9% a neomluvená absence o 25% (při srovnání celoročních statistik). Na datech za 1. pololetí tří let se ukazuje, že na této úrovni se míra absence stabilizovala. Ve srovnání s romskými žáky na jiných školách je patrné, že míra absence na ZŠ a MŠ nám. 28 října je stále výrazně nad „romským průměrem“. Je tudíž žádoucí pokračovat ve vytváření nových opatření zaměřených na prevenci absence a je nutné brát absenci jako specifickou vzdělávací potřebu žáků, kterou se naši učitelé snaží zohlednit (např. dodáváním domácích úkolů atd.).
8. Přehled stability pedagogického sboru Prostřednictvím úpravy normativu na žáka se nám díky dotaci z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost podařilo zvýšit počet pedagogických pracovníků ve třídách. Toto opatření nemělo jen vliv na efektivitu vzdělávání žáků, ale také na zvýšení stability pedagogického sboru. Učitelé měli díky možnosti dělení třídy na menší skupiny a spolupráci s tandemovým učitelem ve třídě větší pocit úspěšnosti a také pozitivní emoční zpětnou vazbu od dětí. Díky tandemovým učitelům a posílení obsazení školního poradenského pracoviště byli vedoucí učitelé schopni řešit krizové situace ve výuce rychleji a měli možnost se o tomto řešení poradit s odborníky. Je možné říci, že za období realizace projektu se podpořil a stabilizoval pedagogický tým naší i partnerských škol. K fluktuaci v týmu docházelo na pozicích tandemových učitelů, kteří byli především z řad čerstvých absolventů pedagogické fakulty. Tito absolventi, jak se ukázalo v pedagogickém procesu, byli nedostatečně připraveni, a to především po stránce pedagogických kompetencí.
32
III.Zvýšení efektivity formálního i neformálního vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu prostřednictvím posílení personálního obsazení školního poradenského pracoviště A. Plánované výstupy Vzhledem k sociálnímu znevýhodnění a nepodnětnosti rodinného prostředí, ze kterého naši žáci pocházejí, je nutná včasná diagnostika jejich schopností a intervence k jejich rozvoji. Jelikož tuto diagnostiku nemohou vykonávat sami pedagogové ve třídách (z důvodu časových a kompetenčních), je ve škole potřebný tým odborníků, který bude v tomto směru specializovaný. Prostředí, ze kterého naši žáci pocházejí je také specifické zvýšenou mírou výskytu sociálně patologických jevů, které se nutně přenášejí do školy a svou četností a závažností v mnohém přesahují problémy na jiných školách. Situaci komplikují často nespolupracující rodiče, kteří nemají zájem potíže svých dětí řešit. Navrhované rozšíření školního poradenského pracoviště zaručuje zvýšení efektivity poradenství a v samém důsledku především vzdělávání a rozvoje žáků se sociálním znevýhodněným, popř. dalšími speciálními vzdělávacími potřebami. Dobře personálně vybavené poradenské centrum přímo na škole bude mít vliv na snižování výskytu sociálně patologických jevů a jejich rychlému a efektivnímu řešení. Urychlí a zkvalitní se tak celý proces diagnostiky, prevence, intervence a spolupráce s dalšími institucemi. Silnější poradenské pracoviště převezme některé úkoly, které leží na bedrech učitelů, aniž jim přísluší. Učitelé a asistenti se budou moci intenzivněji věnovat výchovně vzdělávací práci. Ve vzdělávacím systému neexistují specializovaná pracoviště, která by se zabývala žáky se sociálním znevýhodněním. Při realizaci projektu na třech školách spádových sociálně vyloučeným lokalitám v Brně a jedné v Přerově se osvědčilo následující ideální složení školního poradenského pracoviště (pro školu s řádově 350 žáky): -
2 školní psychologové Speciální pedagog – etoped Speciální pedagog – logoped Sociální pedagog Asistent školního poradenského pracoviště Výchovný poradce (pro 1.stupeň a pro 2. stupeň) Školní metodik prevence
Následující část sborníku obsahuje popis standardních činností všech členů školního poradenského pracoviště tak, jak se osvědčily během realizace projektu.
33
B. Realizované aktivity 1. Školní psycholog Náplň práce školního psychologa se dá rozdělit do několika oblastí, podle toho, komu své služby poskytuje. Asi nejpřehlednější je rozdělení na práci se žáky, práci s pedagogickými pracovníky, rodiči a dalšími spolupracujícími subjekty.
a)
Práce s žáky
Školní psycholog obecně se žáky pracuje individuálně nebo skupinově, orientuje se zejména na podporu zdravého klimatu ve školních třídách, k čemuž využívá diagnostické a intervenční postupy. Činnost školního psychologa má výrazně preventivní charakter. Ověřuje standardní psychologické postupy při diagnostice a intervenci, jejímž cílem je především podpora inkluzívního a integrativního klimatu školy. Využívá poslední vědecké poznatky v oboru psychologie, za tím účelem se pravidelně vzdělává. Komunikuje s metodiky projektu, připravuje podklady pro metodické zprávy, výkazy o činnosti, zpracovává analytické údaje a psychologická šetření. Na začátku školního roku vede psycholog adaptační programy – ty se pořádají v nově vzniklých třídních kolektivech, ve třídách, které se např. spojovaly, tam, kde přišlo více nových žáků, kde se mění třídní učitel, ale i ve třídách, které přechází z 1. na 2. stupeň. Cílem adaptačních programů je v rámci nevýukových aktivit urychlit vzájemné bourání bariér mezi žáky a navazování nových kamarádských vztahů, seznámení se s novým prostředím školy včetně nových pravidel, seznámení se s novým vyučujícím, novými spolužáky atd. Na adaptační programy navazuje diagnostická činnost zaměřená na zjišťování sociálního klimatu ve třídách. Psycholog vyhodnotí a interpretuje výsledky psychologických šetření v každé třídě, konzultuje je s třídními učiteli, s metodikem prevence, s vyučujícími interaktivní projektové výuky atd. Monitoruje tak situaci žáků a jejich vzájemných vztahů, upozorňuje pedagogy na možné „třecí plochy“ a na nich pak při skupinové práci se třídou pracuje. Diagnostika třídního klimatu se dle potřeby opakuje např. při podezření na šikanu ve třídě, má tedy i vysoce preventivní charakter. Velmi rozsáhlou pracovní náplní školního psychologa je kariérové poradenství, které je založeno na zjišťování profesní orientace a nadání vycházejících žáků. V rámci kariérového poradenství probíhá testování intelektu a profesní orientace a žáci se účastní několikahodinového bloku o nově otevíraných oborech na středních školách učilištích a také motivačního programu, který na příkladech ukazuje klady toho mít vzdělání a v budoucnu větší možnost uplatnění na trhu práce. Součástí kariérového poradenství je vypracování psychologické zprávy o každém dítěti, kterou psycholog předává žákovi. Zpráva shrnuje zájmy dítěte, jeho intelektové schopnosti, jeho profesní orientaci a vše uvedené se psycholog snaží zanést do kontextu aktuálně otevíraných oborů. Psycholog mimo výše uvedené aktivity při práci se žáky pomáhá při depistáži žáků s SVP, při nastavování jejich podpůrných vyrovnávacích opatřeních. Vedle diagnostiky intelektu pracuje se žáky v rámci individuální péče (ať už se jedná o rodinné problémy, osobní problémy, 34
problémy v třídním kolektivu výchovné problémy atd.), a také v rámci skupinové péče – ta probíhá především jako práce s třídními kolektivy či vybranými žáky, kteří mají nějaký společný problém. Psycholog pak často funguje i jako mediátor v nevyříkaných konfliktech mezi žáky, kde se snaží narovnávat konfliktní vztahy mezi žáky. Práce se žáky také zahrnuje organizaci různých screeningů, anket a dotazníků ve škole, vyhodnocování, zpracovávání a analýzu jejich výsledků. Nedílnou součástí práce psychologa je i vedení krizových intervencí (nemusí se vždy jednat o krizovou intervenci ve smyslu psychologické terminologie, ale jedná se o jakékoli nevhodné chování žáka, které narušuje výuku natolik, že je lepší žáka v tu danou chvíli separovat od třídy, zklidnit ho, probrat s ním situaci a případně s ním projít učivo individuálně). Především na druhém stupni jsou krizové intervence časté a pohotovost k nim mají všichni členové školního poradenského pracoviště. Následuje vyhodnocování realizovaných krizových intervencí pro žáky, příprava konzultací zaměřených na zpracování krize a vyhodnocování výsledků této práce. Součástí práce školního psychologa se žáky je i často velmi rozsáhlá, ale nutná příprava. Přípravy jsou důležité především při skupinových psychodiagnostických činnostech se žáky s výukovými a výchovnými problémy, rizikovým chováním apod., včetně preventivních programů. Následná administrativní práce pak zahrnuje vyhodnocování a interpretaci výsledků psychologických vyšetření, zpracovávání psychologických zpráv o žácích, zápisy do dokumentace žáků, archivace materiálů o žácích atd.
b) Práce s pedagogy, rodiči a dalšími spolupracujícími subjekty Školní psycholog v této oblasti podporuje vytváření zdravého klimatu ve školách prostřednictvím psychologické činnosti s pedagogy školy a rodiči žáků školy. Činnost školního psychologa má výrazně preventivní charakter, vykonává však i činnosti spojené s poskytováním krizové intervence pedagogickým pracovníkům a případně rodičům žáků. Ověřuje standardní psychologické postupy při práci s rodiči a pedagogy žáků školy, jejímž cílem je především podpora inkluzívního a integrativního klimatu školy. Připravuje podklady pro metodické zprávy, výkazy o činnosti, zpracovává analytické údaje a psychologická šetření podle potřeb pedagogů a rodičů žáků školy v souladu s etickým kodexem v profesi školního psychologa. V rámci zajišťování služeb pro žáky i pedagogy spolupracuje s dalšími subjekty, především pak s PPP, SPC, lékaři, Policií ČR, NNO atd. Psycholog připravuje individuální konzultace pro učitele v oblasti výchovy a vzdělávání žáků při jejich výukových a výchovných problémech. S učiteli konzultuje potřeby jednotlivých žáků a ve spolupráci s nimi nastavuje vyrovnávací a podpůrná opatření. Psycholog konzultuje s třídními učiteli klima ve třídách, plánuje aktuální preventivní programy či intervence ve třídách, může vést třídnické hodiny, provádí náslechy vyučujících v hodinách a následně s nimi hodiny rozebírá atd. Psycholog je učitelům k dispozici také v oblasti jejich osobních či rodinných problémů. Školní psycholog se také podílí na poskytování metodické pomoci třídním učitelům. Samozřejmostí je pak komunikace se všemi členy poradenského pracoviště. Práce s rodiči je velmi podobná práci s pedagogickými pracovníky. Školní psycholog s rodiči konzultuje výukové a výchovné problémy žáků, komunikuje s nimi nastavování podpůrných a
35
vyrovnávacích opatření. S rodiči také konzultuje nutnost zajištění psych. vyšetření, případně již výsledky psychologických vyšetření (především intelektu, kariérového poradenství a výchovných problémů žáků), domlouvá s nimi další postupy v psychologické péči o žáka, doporučuje další vyšetření atd. S rodiči se stýká buď v rámci individuálních konzultacích, či na výchovných komisích. Mezi další organizace, se kterými psycholog často při své práce komunikuje jsou pedagogicko-psychologické poradny, speciálně-pedagogická centra, neziskové organizace, různí lékaři (od praktických, přes psychiatry, neurology i další), ale i OSPOD či Policie ČR. Komunikace se subjekty slouží k předáváním informací o žácích či zákonných zástupcích, k jejich komplexnějšímu pochopení. Vede k ucelenému pohledu na žáka, na jeho speciální vzdělávací potřeby a směřuje k jejich zohledňování.
c)
Další činnosti
Mezi další činnosti školního psychologa patří vedle rozsáhlé administrativy také další vzdělávání a supervize. Samozřejmostí je pak také účast na všech pracovních poradách školy. Školní psycholog také může fungovat oblasti publikační činnosti, prezentace školy atd.
2. Speciální pedagog/etoped Školní speciální pedagog musí mít přehled o speciálních vzdělávacích potřebách (dále jen SVP) všech žáků školy. Mapuje školu depistážní činností, diagnostikuje, provádí prevenci a intervenci. Zajišťuje speciálně pedagogickou diagnostiku, včetně dokumentace, cíleným screeningem vyhledává žáky se SVP a dle typu a závažnosti SVP zajistí diagnostiku v rámci školního poradenského pracoviště, školského poradenského pracoviště nebo příslušného odborného pracoviště (neurologie, psychiatrie…). Shromažďuje všechny zprávy z odborných vyšetření. Aktualizuje reporty žáků. Depistáž se týká především žáků s problémy v učení a v chování. Cílem diagnostiky je individualizace výuky a prevence školního neúspěchu žáků. Speciální pedagog intervenuje ve spolupráci s učiteli. Metodicky vede učitele v procvičování zrakového a sluchového vnímání žáků, reedukacie SPU a dys-obtíží v rámci výuky, přibližuje učitelům projevy žáků s lehkým mentálním postižením nebo pseudoretardací a přístupy k nim. Připravuje s učiteli plány osobního rozvoje, ve kterých se plánují individuální posuny žáka ve znalostech, dovednostech a klíčových kompetencích z měsíce na měsíc. Poskytuje individuální konzultace rodičům ohledně speciálních vzdělávacích potřeb jejich dětí, zprostředkovává domluvu na individuálních vzdělávacích plánech a plánech osobního rozvoje. Školní speciální pedagog vytváří metodické materiály pro učitele – např. v oblasti slovního hodnocení a jeho převoditelnosti do klasických známek. Pomáhá učitelům s tvorbou slovního hodnocení konkrétních žáků. Realizuje aktivity zaměřené na psychohygienu učitelů. Speciální pedagog – etoped zpracovává individuální edukativní anamnézy, které jsou je shrnutím celé dosavadní povinné školní docházky včetně předškolní přípravy, a to v případech výrazně neprospívajících dětí. Individuální edukativní anamnéza také obsahuje důležité sociální faktory, které mohly zapříčinit školní neúspěch. Často to bývá vysoká absence, častá migrace mezi školami, veškerá jednání s rodiči – čili zájem rodičů o školní 36
prospěch dítěte, hodnocení dítěte od 1. ročníku, výsledky všech vyšetření včetně data kdy bylo vyšetření provedeno. Dále také rodinná anamnéza, je-li škole známa. U žáků, kteří jsou individuálně integrovaní (tzn. žáků s těžkým zdravotním postižením, ke kterým byl doporučen asistent pedagoga), zajišťuje kompetentní vysvětlení rodičům, odborná vyšetření (objednání, mnohdy i doprovod dítěte), vytváří individuální vzdělávací plány podle § 18 školského zákona, vyhledává vhodné asistenty pedagoga. Speciální pedagog metodicky vede tým asistentů pedagoga. Jednou měsíčně probíhá mentoring asistentů pedagoga skupinově, individuální pohovory se konají průběžně na základě řešení aktuálních problémů, dotazů, nebo rozborů hospitace speciálního pedagoga ve výuce. Dále se školní speciální pedagog zaměřuje na žáky, kteří se pro svoji dlouhodobou nemoc (popř. těhotenství, porod a následnou péči o dítě) nemohou dostavovat denně do školy. Vytváří na doporučení odborného lékaře Vzdělávací plán podle § 50 školského zákona, který umožňuje vzdělávat žáka v jiném režimu. Zabezpečuje speciálně pedagogické pomůcky a objasňuje učitelům jejich účelnost a práci s nimi. Operativně řeší výchovné problémy na krizových intervencích. Pracuje s žákem v průběhu vyučovací hodiny ze které byl žák vykázán. Po vyučování dochází k setkání speciálního pedagoga a učitele, který dal zakázku krizové intervence. Společně probírají průběh hodiny, důvody, které vedly ke krizové intervenci, jakým způsobem probíhalo zklidnění žáka mimo třídu, a další postupy a možnosti jiných přístupů jako eliminace nežádoucího chování žáka ve výuce. Ve výjimečných případech, většinou při nevolnosti, odvádí žáka zákonnému zástupci. Speciální pedagog pracuje individuálně s dětmi, které mají problémy v chování. Spolupracuje s učiteli na prevenci problémového chování ve třídě (zasedací pořádek, třídní pravidla, zpětná zrcátka, osobní smlouvy či dohody s pedagogem atd.). Při přípravě výchovných komisí, které řeší problematiku chování a učení spolupracuje se sociálním pedagogem, třídním učitelem, popř. také výchovným poradcem. Dává návrhy postupů k řešení individuálních případů. V rámci prevence participuje se školním psychologem na adaptačních programech. V případě šikany se podílí na intervenci, vyšetřuje šikanu, nebo při vyšetřování pomáhá ostatním členům školního poradenského pracoviště. Speciální pedagog dle potřeby školy, zastupuje pedagogy ve výuce a provádí dohled nad žáky na chodbách. Také při školních akcích vypomáhá učitelskému sboru. Úzce spolupracuje se všemi členy školního poradenského pracoviště. Zúčastňuje se všech porad a schůzek, a to jak v rámci ŠPP, tak v rámci celé školy (metodická sdružení, pedagogické rady, metodická rada školy). Konzultuje individuálně aktuální případy. Komplexně pak dochází k multidisciplinárním závěrům a tím funkčnějším intervenčním postupům. Komunikuje s ostatními školami. Např. speciálně zřízenými pro jednotlivá zdravotní postižení, dále pak se školami, které pracující např. s programem Začít spolu, kde si vyměňuje příklady dobré praxe.
37
Speciální pedagog spolupracuje s mimoškolními odborníky. Školskými poradenskými pracovišti, diagnostickými ústavy, krizovými centry, praktickými lékaři, odbornými lékaři, sociálními pracovníky a kurátory sociálně-právní ochrany dětí. Dále pak spolupracuje se školními speciálními pedagogy partnerských škol. Spolupracuje na vytváření modelu fungování školního poradenského pracoviště. Sepisuje zprávy o zhodnocení stavu SVP žáků ve škole. Zkoumá způsoby a hloubku inkluzivního řešení, podpůrných a vyrovnávacích opatření a jejich efektivitu. Každoročně aktualizuje přehled speciálních vzdělávacích potřeb žáků celé školy.
3. Speciální pedagog /logoped Školní logoped zajišťuje na škole především screening narušené komunikační schopnosti, její reedukaci, poradenství pedagogům i rodičům a vedení odborné dokumentace. Dále spolupracuje s dalšími odbornými pracovišti (klinický logoped, ORL, foniatrie, neurologie atd.). V rámci screeningu narušené komunikační schopnosti jsou vyšetřeny všechny děti, které nastoupí do přípravného ročníku a dále pak všichni žáci, kteří na naši školu nastoupí a ještě neabsolvovali logopedické vyšetření. Screening provádí také na žádost třídního učitele dle potřeby, a to i ve dvou odděleních MŠ. Reedukace narušené komunikační schopnosti probíhá na prvním stupni v rámci výuky většinou formou individuální logopedické péče, v některých případech formou terapie ve dvojicích či ve skupině. Na druhém stupni fungoval v první pololetí 2012/2013 i logopedický kroužek, který byl ale pro nezájem žáků a jejich velmi nepravidelnou účast zrušen. V MŠ probíhá reedukace taktéž formou individuální logopedické péče, vždy 1 - 2 hodiny v týdnu v každém oddělení. Zvýšená péče je věnována zejména dětem před nástupem povinné školní docházky. V rámci rozvoje slovní zásoby a správných dechových a artikulačních návyků testujeme s kolegyní ve čtvrté třídě vlastní projekt ČJ-HV-logo. K dané písni je vždy připraven tématický pracovní list, např. hymna+pracovní list státní symboly a procvičení učiva JČ (podst.jm., sloveso). Pracovní list je vždy vypracován před nácvikem písně. Hodina HV začíná dechovým a artikulačním cvičením a následuje samotný nácvik písně. Projekt se zatím velmi osvědčil, děti baví. Celkově stmeluje kolektiv, rozvíjí jejich sluchové vnímání, zlepšuje artikulační schopnosti a rozvíjí slovní zásobu. Logoped poskytuje poradenství pedagogům, na které složky jazyka se u konkrétního dítěte ve výuce zaměřit. Poskytuje poradenství rodičům, jakým způsobem vést doma reedukaci a dává jim příslušné materiály. Bohužel ze strany rodičů není příliš velký zájem o toto poradenství. S dětmi většinou doma necvičí, což má za následek prodloužení doby terapie. Zabezpečuje pomůcky pro logopedickou péči a pracovní listy pro projekt JČ-HV-logo. V případě potřeby zastupuje pedagogy ve výuce a provádí dohled nad žáky na chodbách, účastní se školních akcí a pomáhá při jejich realizaci pedagogickému sboru. Spolupracuje s členy ŠPP, zúčastňuje se porad a schůzek. Spolupracuje s odborníky mimo školu, a to jak
38
s klinickými logopedy, tak i lékaři příslušných specializací a dále s odborníky s partnerských škol. Spolupracuje na vytváření modelu fungování školního poradenského pracoviště, aktualizuje reporty a tabulky speciálních vzdělávacích potřeb.
4. Sociální pedagog Pracovní náplň pozice sociální pedagog/pracovník je převážně orientována na řešení problémů žáků, které již překračují možnosti učitelů řešit je během hodin. Sociální pedagog je součástí systému první reakce, kdy se podílí na akutních intervencích, tedy na zklidňování a komunikaci o problémech se žáky mimo prostředí školní třídy. Úloha sociálního pedagoga však spočívá hlavně na komunikaci s rodiči a se státními i nestátními organizacemi mimo školu, které se snaží žákům nějakým způsobem pomoci. Je v tomto fakticky podřízen výchovnému poradci, který je garantem veškeré komunikace s odbory sociálně-právní ochrany dětí. Sociální pedagog vede výchovné komise s rodiči žáků. Výchovné komise jsou svolávány v případě, že rodič nepřijde po vyzvání za třídním učitelem, nebo když závazky vyplývající z pohovoru neplní, popřípadě se řeší velmi závažný problém. Většinou s rodiči řešíme absenci a omlouvání absence, chování dětí k učitelům i ke spolužákům, dluhy, hygienické a jiné problémy související se zanedbáním atd. Povinně přítomný u výchovných komisí musí být třídní učitel, dále se sezení také často účastní školní psycholog, kurátor OSPOD nebo např. asistent pedagoga (u integrovaného žáka). Úkolem sociálního pedagoga je nejen zasadit se o příznivý průběh výchovné komise, ale i připravit podklady, o nichž se bude jednat, postarat se o zápis toho, co se na komisi řeší a k jakým závěrům se ve spolupráci s rodiči došlo. Sociální pedagog poté předává dokumentaci k prostudování a založení výchovnému poradci. Komunikace s rodiči může samozřejmě proběhnout i mimo rámec výchovné komise, obzvláště na prvním stupni ZŠ pak sociální pedagog poskytuje základní právní poradenství některým rodičům vzhledem k životním situacím, které ohrožují i dítě. Sociální pedagog pomáhá učitelům v komunikaci s úřady (obzvláště OSPOD, PČR). Pokud je učitel nepřítomen, píše za něj zprávy úřadům, jinak slouží jako poradce, který upravuje formu zpráv, upozorňuje na chyby a neobratné formulace atd. Pod kompetence sociálního pedagoga spadá též neformální komunikace s OSPOD, pozvání kurátorů na výchovné komise, řešení méně závažných problémů, doplňování informací k oficiálně zaslaným zprávám atd. Vše samozřejmě probíhá s vědomím výchovného poradce a vedení školy. Sociální pedagog se účastní schůzí orientovaných na problematiku sociálně vyloučených lokalit, ať už se jedná o pravidelný měsíční kruh Asistence prevence kriminality anebo o setkání zaměřené na spolupráci škol s OSPOD. Také reprezentuje školu při nejrůznějších jednáních, kupříkladu zastupuje učitele u soudů (např. jednání o ohrožování mravní výchovy). Soudci tuto praxi sice mohou odmítnout, běžně se tak však neděje. Další kompetencí sociálního pedagoga je být i garantem při spolupráci s neziskovými organizacemi, navštěvuje tyto organizace, vyměňuje si s nimi informace a ty pak předává učitelům. Sociální pedagog má také na starosti organizaci evaluace 5. a 9. tříd organizovanou ČŠI, může vést praxe studentů VŠ, popř. vyšších či středních škol atd.
39
Druhý směr, kterým je sociální pedagog orientován, je diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáků, obzvláště faktorů přispívajících k sociálnímu vyloučení. Sociální pedagog udržuje přehled o lokalitě bydliště žáka, o jeho absenci, o spolupráci se zákonnými zástupci atd. Přitom spolupracuje jak s třídními učiteli, tak s dalšími pracovníky ŠPP. Sociální pedagog zvláště bedlivě monitoruje absenci, má ve zprávě tabulky absence, které kontroluje, opravuje a vyhodnocuje, tzn. určuje problematické žáky a podává zpětnou vazbu učitelům. Sociální pedagog dále dělá výpisy z tabulek absence pro úřady. Také celkově hodnotí absenci na škole a to v půlročních cyklech vypracováním komplexní statistiky. Sociální pedagog je garantem přehledu SVP souvisejících se sociálním vyloučením uvedeným v tabulkách SVP. Sociální pedagog se účastní všech velkých pracovních schůzí školy, ať už metodických sdružení či pedagogických rad. Je přítomen i na setkání středního článku managementu školy (Metodická rada školy). Účastní se také všech schůzí školního poradenského pracoviště, respektive i setkání, kde jsou jeho schopnosti či znalosti požadovány dalšími přítomnými. Je přítomen též na setkáních s partnerskými školami či se školami zahraničními, se zástupci tisku či médií obecně atd. Sociální pedagog má dále určené oficiální konzultační hodiny a vede dokumentaci o své práci. Kromě této základní náplně sociální pedagog též v případech potřeby zastupuje pedagogy ve výuce, asistuje při dozorech na chodbách i při školních akcích a jinými způsoby vypomáhá učitelskému sboru. Sociální pedagog také pomáhá ostatním členům školního poradenského pracoviště, např. s vyšetřováním šikany anebo s preventivními programy. Na konci ještě musíme zmínit spolupráci sociálního pedagoga na vytváření modelu fungování školního poradenského pracoviště. Sociální pedagog aktualizuje v pravidelných cyklech náplň práce a řeší i ostatní projektové dokumenty. Sepisuje zprávy o zhodnocení stavu SVP ve škole, a neustále se snaží zhodnotit, do jaké míry se sociální znevýhodnění prolíná s jinými formami znevýhodnění, což vede k úvahám o tom, zda konkrétní žáci mohou být úspěšně vzděláváni na naší škole. Sociální pedagog může své pole působnosti rozšířit dvěma směry. Prvním z nich je větší důraz na práci v terénu, kdy sociální pedagog slouží jako přímý kontaktní pracovník, navštěvuje bydliště žáků a předává rodičům informace, popřípadě dává k podpisu důležité materiály. Druhým z nich je pak neformální vzdělávání. Sociální pedagog vede školní klub, organizuje různé kroužky či jiné zábavné aktivity, a to jak o přestávkách, tak po vyučování. Pod jeho správu pak patří sportovní vyžití dětí po škole, mediální výchova, hraní stolních her atd. Je zde důležité zmínit, že každá organizace (škola) si přizpůsobuje roli sociálního pedagoga svým vlastním potřebám a své personální situaci.
5. Asistent poradenského pracoviště Asistent školního poradenského pracoviště je pro školu především pomocníkem k odlehčení administrativní zátěže pracovníků. Jedná se jak o pracovníky ŠPP, tak o vedení školy. Inkluzivní vzdělávání na našich školách, a to především školách spádových sociálně vyloučeným lokalitám, zatím není možné bez realizace projektů (dotace z OP VK) a dalších rozvojových programů. Ty s sebou bohužel přináší často neúměrnou míru administrativy.
40
V ohledu administrativy týkající se projektových aktivit školy se jedná o kontrolu všech výkazů pracovníků v projektu, pomoc při přípravě monitorovacích zpráv a příloh, práci s aplikací Benefit, zajištění povinné publicity projektu (dle pravidel ESF – označování nábytku, nástěnky, loga na dveřích, šanonech atd.). Zajišťuje také publicitu projektů a dalších aktivit školy na školním webu a sociálních sítích. Vede dokumentaci u projektů, ve kterých naše škola působí jako partnerská. V rámci odlehčení administrativní zátěže poradenských pracovníků pomáhá při zadávání některých dotazníků či anket žákům a jejich vyhodnocování, popř. statistickém zpracování dat. Spolupracuje na udržování aktuálního přehledu speciálních vzdělávacích potřeb všech žáků školy a jeho každoročním vyhodnocování. Při asistenci výchovné poradkyni pomáhá především v oblasti kariérového poradenství. Aktivně podporuje motivaci žáků ze sociálně nepodnětného prostředí k dalšímu vzdělávání, zajišťuje informační materiály o nabídkách středních škol a učilišť a exkurze do těchto škol. Spolupracuje s náboráři SŠ, organizuje besedy, propaguje Dny otevřených dveří SŠ. Dále pomáhá žákům s vyplňováním přihlášek na SŠ a do kurzu pro získání základního vzdělání. V úzké spolupráci se všemi odborníky ŠPP se spolupodílí na definování pozice našeho typu škol v systému vzdělávání. Spoluvytváří dokumenty popisující inkluzivní aktivity školy a model inkluzivního a komunitního vzdělávání. Přímou práci s žáky realizuje asistent ŠPP především při krizových intervencích. Jedná se o situace, kdy žák nebo více žáků narušují svým hrubým chováním, afektivním záchvatem nebo např. konfliktem mezi žáky výuku tak, že ve třídě není možné dále vyučovat. V takovém případě asistent ŠPP (nebo jiný člen ŠPP, který má krizovou pohotovost) odvede žáky či žáky do pracovny ŠPP, kde s ním dále individuálně pracuje. Jedná se zpravidla o uklidnění, vysvětlení a zdokumentování situace a následnou samostatnou práci žáka na úkolu zadaném učitelem. V odpoledních hodinách následuje rozbor této krizové situace s učitelem, který o krizovou intervenci požádal. V závažnějších případech dále dokumentuje kauzu, informuje třídního učitele, výchovného poradce a další členy ŠPP a spolupracuje na plánování dalšího postupu (např. výchovným opatření, spolupráce s rodiči). Krizová intervence je realizována členy ŠPP dle týdenního rozvrhu krizové pohotovosti, který pokrývá všechny vyučovací hodiny včetně odpoledního vyučování. Spoluprací na krizové pohotovosti asistent dává ostatním členům ŠPP více příležitostí k podrobné dokumentaci jejich odborné činnosti. Skupinová práce s žáky je asistentem realizována především při dohledech nad žáky, dozorech, doprovodech při akcích pořádaných mimo budovu školy, popř. při aktivitách neformálního vzdělávání. Vedení kroužků, klubů je realizováno dle rozvrhu celodenního programu. Jedná se např. o kroužky pro nadané žáky, kroužky rozvíjející čtenářskou gramotnost, kroužky doučování a kroužky vyrovnávající speciální vzdělávací potřeby žáků, dále o kroužky relaxačního charakteru a klubové činnosti, řadíme sem i činnost školního žákovského parlamentu apod. V případě potřeby se asistent ŠPP spolupodílí na spolupráci s mimoškolními subjekty, a to především úřady (Policie ČR, OSPOD) a nestátními neziskovými organizacemi (DROM, IQ Roma servis…). S rodiči žáků spolupracuje asistent především při získávání souhlasů pro práci ŠPP se žákem, nevhodného chování žáka, popř. výchovných komisí.
41
Asistent ŠPP, stejně jako všichni ostatní členové ŠPP, se účastní všech důležitých schůzí školy. Jedná se především o pedagogické rady, metodická sdružení, popř. také metodickou radu školy. Účastní se také schůzek školního poradenského pracoviště, ale také supervizích sezení poradenského pracoviště školy. Čtvrtletně byly pořádány také supervize všech ŠPP partnerských škol, na kterých měli asistenti ŠPP možnost sdílet své pracovní zkušenosti a příklady dobré praxe.
6. školní metodik prevence Metodik prevence vykonává ve škole: -
Poradenskou činnost Informační činnost Metodickou a koordinační činnost
Poradenská činnost metodika prevence spočívá ve vyhledávání a orientačním šetření žáků s rizikem či projevy sociálně patologických jevů, vyhledávání odborné pomoci těmto žákům a jejich zákonným zástupcům. Na projevy rizikového chování upozorňuje metodika prevence třídní učitel nebo některý z vyučujících. Následuje preventivní pohovor s žákem a zápis, jenž obsahuje závěr v podobě opatření, aby se zabránilo rozvoji či opakování rizikového chování. Metodik prevence se řídí směrnicemi obsaženými ve školním řádu. Nejčastěji metodik prevence řeší chování se znaky šikany, agresivní chování vůči spolužákům a učitelům, nošení zdraví ohrožujících předmětů, kuřáctví, podezření na detoxikaci, kyberšikanu. V oblasti poradenství nejčastěji spolupracuje metodik s třídními učiteli a zákonnými zástupci. Dále provádí metodik prevence každý rok monitoring rizikového chování u žáků. Probíhá sběr dat dle oblastí rizikového chování uvedených v metodickém doporučení primární prevence (MŠMT). Data slouží mimo jiné jako podklad k naplánování prevence v příštím školním roce. Informační činnost spočívá v předávání odborných informací o rizikovém chování pedagogům i žákům, o nabídce programů pedagogickým pracovníkům školy (akce pro skupiny žáků pořádané Městskou Policií, občanskými sdruženími), sledování aktuálních informací v oblasti rizikového chování a zařazování nových poznatků do systému prevence. V oblasti metodické a koordinační činnosti se metodik prevence podílí na koordinaci a realizaci aktivit prevence rizikového chování ve výuce (harmonogram primární prevence je každý školní rok aktualizován). Do náplně metodika spadá také koordinace nespecifické primární prevence (celodenní program ve škole), zařazování prvků specifické primární prevence do aktivit školního klubu. Metodik koordinuje činnost klubu prevence v rámci neformálního vzdělávání ve spolupráci s PČR. Cílovou skupinou jsou žáci 2. stupně s opakujícím se problémovým chováním (vyhrožování spolužákům, učitelům, chování se znaky šikany apod.). Cílem klubů prevence je informovat žáky o rizikovém chování v souvislosti s trestní odpovědností (pro ty, kteří dovršili 15 let), poučení žáků o skutkových podstatách.
42
7. Výchovný poradce
a)
Výchovný poradce pro 1. stupeň
Funkce výchovného poradce pro 1. stupeň je na ZŠ nám. 28.října zavedena druhým rokem. Hlavním cílem bylo zkvalitnění komunikace mezi I. a II.stupněm z důvodu odloučených pracovišť a včasné řešení výchovných a výukových problémů dětí na prvním stupni. Oba výchovní poradci spolu úzce spolupracují, konzultují a společně řeší aktuální problémy žáků školy. Na 1. stupni je VP v kontaktu s učiteli každodenně, proto se mohou případy řešit ihned. Velkou pomocí je i spolupráce s asistentem pedagoga (romským asistentem), který do rodin dochází s pozvánkami třídního učitele nebo pomáhá VP v komunikaci s rodiči ve škole. VP se pravidelně účastní výchovných komisí, které s třídními učiteli dle potřeby a závažnosti domlouvá. Každý týden se účastní „malé“ porady s VP 2. st. a členy školního poradenského pracoviště, na které se upřesní řešení aktuálních problémů dětí a rozdělují se jednotlivé úkoly vyplývající např. z korespondence s úřady. Jedenkrát za měsíc probíhají schůzky širšího týmu ŠPP, kam přenáší informace o výchovných a výukových problémech, jejich řešení a popř.vyřešení. S jednotlivými členy ŠPP domlouvá pozorování dětí v hodinách nebo řeší individuální práci s žáky. VP také sleduje ve spolupráci se ŠPP pozdní příchody dětí v jednotlivých třídách, vysokou absenci, a s třídními učiteli se domlouvá na způsobu nápravy. Také metodicky vede začínající učitele, seznamuje je s problémy žáků, s řešením záškoláctví, kázeňskými problémy, s prací s dětmi se SPUCH. Každý měsíc spolupracuje s psycholožkou z PPP Kohoutova, vyjednává termíny vyšetření dětí nastupujících do přípravných ročníků, odklady školní docházky nebo dětí navržených třídními učiteli, u kterých se vyskytnou výukové problémy. Každoročně se také aktivně zapojuje do přípravy a realizace zápisu dětí do prvních ročníků.
b)
Výchovný poradce pro 2. stupeň
Činnost výchovného poradce je rozdělena do čtyř pracovních oblastí: 1. Metodická a informační činnost, kde VP především poskytuje metodickou pomoc třídním učitelům při vedení pedagogické dokumentace, jak správně vyhodnocovat absenci žáků, jak vést pohovory se žáky a s jejich rodiči, jak komunikovat s OSPODy, Policii ČR. Zejména začínajícím třídním učitelům pomáhá při řešení problémů s omluvenou a neomluvenou absencí, navrhuje další postupy. Předává informace a návrhy vedení školy, týkající se výchovy a vzdělání ostatním učitelům na metodických sdruženích. Seznamuje pedagogický sbor s dalším pedagogickopsychologickým vzděláváním, vede v patrnosti všechny změny v právních předpisech, které týkají výchovného poradenství.
43
V součinnosti s třídním učitelem a členy ŠPP organizuje výchovné komise a individuální porady s rodiči. Zajišťuje evidenci pozvánek na výchovné komise, na pohovory třídních učitelů. Koordinuje činnost ŠPP, vede pravidelné brífinky ŠPP. Úzce spolupracuje s PPP, vede evidenci vyšetřených žáků na školní zralost, s doporučením do přípravného ročníku, odklady školní docházky, vyšetření žáků pro výukové obtíže, vyšetření potřebné při volbě povolání. 2. Práce se žáky s výukovými a výchovnými problémy, kdy zejména třídním učitelům pomáhá při sledování problémových žáků, v tomto směru úzce spolupracuje se členy ŠPP, kdy působí jako supervizor krizových intervencí. Věnuje zvýšenou pozornost žákům s rizikovým chováním, kde v součinnosti se členy ŠPP navrhuje třídním učitelům, zákonným zástupcům další postupy při řešení problémů. Rovněž poskytuje žákům a jejich rodičům metodickou pomoc při prevenci školní neúspěšnosti. 3. Specifické oblasti se týkají řešení konfliktních situací ve škole (rodič – učitel, učitel – žák, žák – žák/). Se členy ŠPP spolupracuje v oblasti prevence sociálně patologických jevů a zneužívání návykových látek. Koordinuje činnost při odhalení těchto jevů. V součinnosti se sociálním pedagogem spolupracuje s orgány sociálně právní ochrany dětí ÚMČ Brno – střed, ÚMČ Brno – sever, ÚMČ Brno – Židenice, ÚMČ Brno – Královo Pole, Policií ČR, krizovými centry, neziskovými organizacemi. V součinnosti s ŠPP sleduje databázi záškoláctví a vede evidenci přestupků záškoláctví. 4. V oblasti kariérového poradenství VP zjišťuje zájem žáků o studium na SŠ, SOU, vede evidenci vycházejících žáků. Především v 1. pololetí školního roku se účastní informativních schůzek pořádaných ÚP, SŠ, SOU. Zprostředkovává styk s náborovými pracovníky SŠ, předává žákům informační brožury a letáky. Organizuje různé programy, které slouží vycházejícím žákům při rozhodování o volbě dalšího studia Veletrh SŠ, různé exkurze, Dny otevřených dveří na SŠ, výukové programy, programy neziskové organizace DROM, kde jsme partnery projektu „Máš na to“. V prosinci spolu se třídními učiteli a školní psycholožkou pořádá schůzku vycházejících žáků, kde rodiče i žáci obdrží informační leták, na kterém mají přesně postupovat v procesu přijímacího řízení. VP pomáhá žákům při správném přihlášek na SŠ. Kontroluje přihlášky a vede jejich evidenci. Zajišťuje vyplnění lístků, rovněž vede jejich evidenci.
pro rodiče návod, jak vyplňování zápisových
Předává informace ohledně volby povolání pedagogické radě a vedení školy. Navrhuje řešení dalšího vzdělávání žákům, kteří nezískali základní vzdělání. Vede evidenci přihlášek klientů přihlášených do kurzu pro získání základního vzdělání. Pomáhá učitelům při tvorbě tematického plánu učiva Volba povolání, úzce spolupracuje se školní psycholožkou, která vycházejícím žákům provádí testy profesní orientace. Vytváří databázi pozitivních vzorů z řad úspěšných absolventů na trhu práce. Absolventi jsou zváni na besedy s vycházejícími žáky, kde prezentují střední školu, nebo učiliště, kde studovali, nebo studují.
44
C. Indikátory V rámci projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách a aktivity rozšíření personálního obsazení školního poradenské pracoviště byly na 4 školách financovány následující pozice: ZŠ nám. 28. října 22: (Brno)
Školní psycholog (1,0) Sociální pedagog (1,0) Asistent ŠPP (1,0)
ZŠ Křenová 21: (Brno)
Školní psycholog (0,5) Speciální pedagog (1,0) Sociální pedagog (1,0) Asistent ŠPP (0,5)
ZŠ Merhautova 37: (Brno)
Školní psycholog (0,5) Speciální pedagog – logoped (0,5) Sociální pedagog (0,5) Asistent ŠPP (1,0)
ZŠ B. Němcové 16 (Přerov)
Sociální pedagog (1,0) Asistent ŠPP
Z důvodu závěrečného statistického vyhodnocení činnosti poradenských pracovníků v projektu měli všichni tito pracovníci povinnost každý měsíc vyplnit hodinový rozpis činnosti a počet kontaktů s klienty za měsíc. Do hodinového rozpisu se zaznamenávaly pouze skutečně odpracované hodiny, tzn. že dovolená, studijní volno, státní svátky nebo pracovní neschopnost se zde nezapočítávaly. V následující části je uveden přehled nejčastějších činností dle jednotlivých pozic (v rámci projektu) v poradenském pracovišti. Jelikož neměly všechny pozice na jednotlivých školách stejný úvazek, jsou tyto hodiny zprůměrňovány na jeden celý úvazek na pozici.
1. Rozpis činnosti školního psychologa v projektu Školní psychologové pracovali jako součást širšího týmu školního poradenského pracoviště. Za tři roky svého působení na škole realizovali screening speciálních vzdělávacích potřeb žáků školy. Byl tak položen základ pro přehledné popsání SVP žáků školy, který je důležitým podkladem pro zohledňování SVP ve výuce a pro argumentaci podporující postavení našich školy ve vzdělávacím systému. V rámci své činnosti na škole převažovaly následující činnosti (přepočítáno z průměrných počtů hodin všech psychologů v projektu na 1 psychologa s celým úvazkem): Individuální práce s žáky: - problémy motivace žáků, pozornosti a vyrušování při výuce – 487 hod
45
-
krizové intervence – 448 hod prevence soc. pat. jevů – 170 hod specifické poruchy chování – 76 hod Asistence ve výuce, zástupy, dohled nad žáky – 53 hod
Skupinová práce s žáky a třídním kolektivem: - Vztahové problémy a třídní klima – 360 hod - Screening – 258 hod - Prevence, adaptační programy – 51 hod Práce s rodiči žáků: - výchovné komise (vedení, dokumentace) – 46 hod - individuální konzultace a poradenství – 133 hod - Opakované vedení, práce s rodinou – 81 hod Práce s pedagogy – individuální: - konzultace třídním učitelům – 498 hod - konzultace netřídním učitelům – 80 hod - konzultace se členy ŠPP – 309 hod - konzultace s vedením školy – 39 hod Práce s pedagogy – skupinová: - metodická podpora, reflexe praxe – 28 hod Pracovní schůzka a porady: - pracovní schůzky ŠPP – 277 hod - supervize - 55 hod Spolupráce s institucemi: - spolupráce s poradenskými zařízeními – 94 hod - NNO a odbornou veřejností – 10 hod Další aktivity: - konzultace s manažery projektu – 239 hod - další vzdělávání – 178 hod - Zpracování výkazů – 161 hod - Koordinace evaluačních činností (výstupy žáků, kariérového poradenství,…) – 143 hod - Vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, pozorování – 114 hod - Spolupráce na tvorbě modelu fungování ŠPP – 83 hod - Spolupráce na tvorbě metodických materiálů – 83 hod Během trvání projektu realizoval školní psycholog tyto kontakty v rámci své pracovní činnosti: 4088 kontaktů s klienty – z toho: celkem 2236 kontaktů s žáky: - individuální práce se žáky – 416 kontaktů - skupinová práce s 236 skupinami (třídami) s celkovým počtem žáků 1820
46
celkem 202 kontaktů s rodiči – individuální práce 150krát, 9 krát skupinová práce s celkem 52 rodiči celkem 1650 kontaktů s učiteli – 660 individuálních konzultací - 112krát práce se skupinou učitelů se součtem 990 učitelů
2. Rozpis činnosti speciálního pedagoga (logopeda) v projektu Školní speciální pedagogové – logopedi - pracovali také jako součást širšího týmu školního poradenského pracoviště. Za tři roky svého působení na škole realizovali depistáž žáků s narušenou komunikační schopností, a to se zaměření na žáky na 1. stupni. Byl tak položen základ pro přehledné popsání SVP žáků školy, který je důležitým podkladem pro zohledňování SVP ve výuce a pro argumentaci podporující postavení našich školy ve vzdělávacím systému. V rámci své činnosti na škole převažovaly následující činnosti (přepočítáno z průměrných počtů hodin všech logopedů v projektu na 1 logopeda s polovičním úvazkem): Individuální práce s žáky: - poruch řeči – diagnostika a náprava – 253 hod - krizové intervence – 6 hod Skupinová práce s žáky a třídním kolektivem: - hygiena učení, diagnostika stylů učení – 117 hod - screening narušené komunikační schopnosti – 64 hod - práce se třídou – prevence, screening – 10 hod Práce s rodiči žáků: - individuální konzultace a poradenství – 102 hod - třídní schůzky – 54 hod - opakované vedení, práce s rodinou – 52 hod - skupinová práce s rodiči – 30 hod - výchovné komise – 28 hod Práce s pedagogy – individuální: - konzultace třídním učitelům – 94 hod - konzultace netřídním učitelům – 58 hod - konzultace se členy ŠPP – 48 hod - konzultace s vedením školy – 132 hod Práce s pedagogy – skupinová: - společné vzdělávání s učiteli – 146 hod - metodická podpora, reflexe praxe – 28 hod - besedy a komunitní kruhy – 26 hod Pracovní schůzka a porady: - pracovní schůzky ŠPP – 95 hod - supervize - 25 hod - pracovní porady školy – 22 hod
47
Spolupráce s institucemi: - spolupráce s poradenskými zařízeními – 242 hod Další aktivity: - další vzdělávání – 262 hod - zpracování výkazů – 94 hod - konzultace s manažery projektu – 76 hod - spolupráce na tvorbě modelu fungování ŠPP – 72 hod - vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, pozorování – 54 hod - spolupráce na tvorbě metodických materiálů – 46 hod Během trvání projektu realizoval 1 speciální pedagog - logoped tyto kontakty v rámci své pracovní činnosti: 4050 kontaktů s klienty – z toho: celkem 1884 kontaktů s žáky: - individuální práce se žáky – 1246 kontaktů - skupinová práce s 56 skupinami (třídami) s celkovým počtem žáků 638 celkem 332 kontaktů s rodiči – individuální práce 216krát, 18 krát skupinová práce s celkem 116 rodiči celkem 1834 kontaktů s učiteli – 250 individuálních konzultací 100krát práce se skupinou učitelů se součtem 1584 učitelů
3. Rozpis činnosti sociálního pedagoga v projektu Sociální pedagog pracoval na všech čtyřech školách v rámci projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzn. Romských školách. Na všech školách byl také členem školního poradenského pracoviště, s jehož členy především spolupracoval. V rámci své činnosti na škole převažovaly u sociálního pedagoga následující činnosti (přepočítáno z průměrných počtů hodin všech sociálních pedagogů v projektu na 1 soc. pedagoga s celým úvazkem): Individuální práce s žáky: - výchovné problémy žáků – 331 hod - skupinová práce s žáky – 237 hod - asistence ve výuce, zástupy, dohled nad žáky – 143 hod - záškoláctví – 109 hod - prevence, adaptační programy – 86 hod - neprospěch 73 hod Práce s rodiči žáků: - Individuální konzultace, poradenství- 175 - Návštěva v rodině – 166 - výchovné komise (vedení, dokumentace) – 46 hod - Opakované vedení, práce s rodinou - 36 - Účast na třídních schůzkách - 9 - Výchovné komise - 14
48
Práce s pedagogy – individuální: - konzultace třídním učitelům – 134 hod - konzultace netřídním učitelům – 162 hod - konzultace se členy ŠPP – 177 hod - konzultace s vedením školy – 195 hod Práce s pedagogy – skupinová: - pedagogická rada, metodické sdružení – 64 hod - společné vzdělávání s učiteli – 42 hod Pracovní schůzka a porady: - pracovní schůzky ŠPP – 138 hod - supervize - 111 hod - pracovní porady organizace (školy) – 33 hod - pracovní schůzky s partnery – 11 hod Spolupráce s institucemi: - Spolupráce s úřady - OSPOD, Městská Policie, Policie ČR, soudy – 270 hod - NNO a odbornou veřejností – 59 hod - spolupráce s poradenskými zařízeními – 29 hod Další aktivity: - Vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, pozorování – 357 hod - správa a editace webových stránek, sms-operator.cz, příprava prostor školy – 291 hod - Kluby, kroužky – 273 hod - Zpracování výkazů – 148 hod - konzultace s manažery projektu – 99 hod - další vzdělávání – 91 hod - Spolupráce na tvorbě modelu fungování ŠPP – 25 hod - Spolupráce na tvorbě metodických materiálů – 31 hod Během trvání projektu realizoval každý sociální pedagog (úvazek 1,0) tyto kontakty v rámci své pracovní činnosti: Celkem 11890 kontaktů s klienty – z toho: celkem 8473 kontaktů s žáky: - individuální práce se žáky – 744 kontaktů - skupinová práce se 490 skupinami (třídami) s celkovým počtem žáků 7729 celkem 1372 kontaktů s rodiči – individuální práce 1032krát, 9 krát skupinová práce s celkem 102 rodiči celkem 2280 kontaktů s učiteli – 930 individuálních konzultací - 124krát práce se skupinou učitelů se součtem 1350 učitelů
49
4. rozpis činnosti asistenta ŠPP v projektu Také asistenti školního poradenského pracoviště pracovali na naší i partnerských školách v rámci tohoto projektu. Přestože se náplně práce asistentů na jednotlivých školách mírně lišily, průměrný počet hodin strávených nejčastějšími činnostmi a počet kontaktů s klienty je dostatečně vypovídající o jejich práci na škole. V rámci své činnosti na škole převažovaly u asistenta ŠPP následující činnosti (přepočítáno z průměrných počtů hodin všech asistentů ŠPP v projektu na 1 asistenta ŠPP s celým úvazkem): Individuální práce s žáky: - Asistence ve výuce, zástupy, dohled nad žáky – 725 hod - Výchovné problémy – 251 hod - Asistence při práci ŠPP se třídami - 104 - Doprovod žáků při školních akcích - mimo školu – 86 hod - Neprospěch - pomoc při problémech při učení – 76 hod - Kariérové poradenství – 64 hod - Záškoláctví – 61 hod - Osobní a rodinné problémy – 57 hod - Prevence, adaptační programy – 24 hod Práce s rodiči žáků: - Individuální konzultace, poradenství í – 87 hod - výchovné komise – 20 hod - Účast na třídních schůzkách – 13 hod - Návštěva v rodině – 12 hod Práce s pedagogy – individuální: - konzultace třídním učitelům – 109 hod - konzultace netřídním učitelům – 89 hod - konzultace se členy ŠPP – 139 hod - konzultace s vedením školy – 31 hod Práce s pedagogy – skupinová: - pedagogická rada, metodické sdružení – 16 hod - společné vzdělávání s učiteli – 66 hod Pracovní schůzky a porady - pracovní schůzky ŠPP – 44 hod - supervize - 66 hod - pracovní porady organizace (školy) – 47 hod - pracovní schůzky s partnery – 3 hod Asistence – ŠPP: - Asistence výchovné poradkyni – 212 - Administrativní pomoc členům ŠPP, vyhodnocování činnosti, testů - 128 - Asistence v kariérovém poradenství - 23
50
Spolupráce s institucemi: - Spolupráce s úřady - OSPOD, Městská Policie, Policie ČR, soudy – 51 hod - NNO a odbornou veřejností – 24 hod - spolupráce s poradenskými zařízeními – 11 hod Další aktivity: - Příprava a administrace projektů- 337 - Zpracování a kontrola výkazů - 225 - Vedení odborné dokumentace, zpracování výsledků diagnostiky, pozorování - 223 - Pomoc při administrativě členům ŠPP - 190 - příprava tříd, třídění pomůcek - 141 - Spolupráce na tvorbě modelu fungování ŠPP - 100 - Spolupráce na tvorbě metodických materiálů - 96 - Konzultace s manažerem projektu - 79 - Publikační činnost - 51 - Pomoc při organizaci školních akcí - 50 - Další vzdělávání - 34 Během trvání projektu realizoval každý asistent ŠPP (úvazek 1,0) tyto kontakty v rámci své pracovní činnosti: Celkem 3333 kontaktů s klienty – z toho: celkem 2179 kontaktů s žáky: individuální práce se žáky – 978 kontaktů skupinová práce se 179 skupinami (třídami) s celkovým počtem žáků 1201 celkem 339 kontaktů s rodiči – individuální práce 339krát celkem 815 kontaktů s učiteli – 555 individuálních konzultací - 5krát práce se skupinou učitelů se součtem 260 učitelů
51
IV. Zvýšení efektivity projektových činností prostřednictvím externí supervize a konzultačních činností partnerských škol A. Plánované výstupy Pedagogičtí pracovníci projektových škol nejsou zaměstnanci projektu, přesto jsou zcela zásadní pro naplnění cílů projektu, oni jsou nositeli jejich naplnění. Zdánlivé ulehčení práce (nižší počty žáků ve třídách a převzetí některých rolí poradenským pracovištěm) je kompenzováno vyššími nároky na individuální přístup k žákům, vytvoření inkluzivního prostředí ve třídách, zvyšování vlastních kompetencí především v oblasti pedagogických dovedností apod.. To vše klade zvýšené nároky na řízení týmu pedagogů projektových škol směrem k vyšší efektivitě vzdělávání. V projektových školách pracuje přibližně 150 pedagogických pracovníků. Týmy pedagogů jsou v jednotlivých školách řízeny standardně nastavenými řídícími mechanismy. Řídící a evaluační mechanismy v jednotlivých školách byly na začátku projektu (přípravná fáze supervize) zkoordinovány tak, aby odpovídaly dlouhodobým záměrům rozvoje škol a byly v intencích cílů a výstupů projektu. Realizace všech činností projektových škol byla pravidelně plánována a vyhodnocována. Zpětnou vazbu realizovaným činnostem poskytla externí supervize, konzultační činnosti mezi pedagogy, stáže (např. v rámci ŠPP). Na všech projektových školách je systém řízení odpovídající systému řízení příjemce dotace, tzn. vedení školy, - střední článek řízení (Metodická rada školy - vedoucí předmětových skupin, koordinátoři aktivit), pedagogičtí pracovníci. Supervize byla zaměřena především na střední článek řízení – vedoucí předmětových skupin a koordinátory, kteří byli vedoucími učiteli pro tandemové učitele. Externí supervizní činnost plnila následující 3 funkce: -
Administrativní funkce - byla orientována na reflexi plnění cílů projektu a hodnocení efektivity projektových činností
-
Vzdělávací funkce - byla orientována na profesionální zájmy pracovníků –vedla k osobnímu rozvoji zaměstnanců projektu s ohledem na zvládání projektových úkolů a k zavádění nových přístupů k práci
-
Podpůrná funkce - poskytovala emoční podporu a umožňovala pracovníkům zvládat množství stresu spojené s prací navíc (prevence syndromu vyhoření pracovníků, prevence zahlcenosti a přepracovanosti)
52
B. Realizované aktivity Supervize byla zaměřena na čtyři typy skupin (klientů): 1. vedoucí učitelé – koordinátoři a vedoucí předmětových skupin (střední článek vedení), smíchané skupiny učitelů ze všech čtyřech partnerských škol 2. poradenští pracovníci jednotlivých škol (školní poradenská pracoviště) 3. společná skupina všech poradenských pracovníků na naší a partnerských školách 4. manažeři projektu Vzhledem k potřebám skupin klientů, byly upraveny hodinové dotace supervizích sezení takto: Tabulka 3: Hodinová dotace supervize dle skupin klientů Dělení supervizích sezení dle cílové skupiny
Hodinová dotace
jednotlivé týmy ŠPP
72 hod
společné týmové sup ŠPP
18 hod
týmy učitelů
138 hod
supervize manažerům projektu - evaluace
4 hod
celkem
232 hod
Supervize vedoucím učitelům probíhala ve skupinách 12 osob, složených z učitelů ze všech čtyřech škol v projektu. Počet účastníků ze škol se lišil dle velikosti školy, a tedy celkového počtu učitelů na škole. První kolo supervize pořádané v roce 2010 proběhlo ve skupinách učitelů ze stejné školy, následně se však vedení projektu rozhodlo na základě podnětu supervizora pro namíchané skupiny. Hlavním důvodem tohoto kroku byla možnost sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe napříč školami s podobnou či téměř stejnou skladbou žactva – ze sociálně vyloučených lokalit. Supervizí sezení učitelů se konala v tříměsíčních cyklech a to střídavě na ZŠ nám. 28. října, ZŠ Křenová a ZŠ Merhautova. Supervize jednotlivých školních poradenských pracovišť probíhala na jednotlivých školách zvlášť. Cílem bylo stmelení týmu poradenských pracovníků, analýza a podpora jejich vztahu s učiteli, ale také rozbor různých náročných situací, které ŠPP při své práci řeší. Stres a vyhoření neohrožuje jen učitele, ale také poradenské pracovníky, proto se i toto téma stalou součástí supervizích sezení ŠPP. Společná sezení všech poradenských pracovníků se konala ve velké skupině ve školním klubu ZŠ nám. 28. října, a to 2 – 3krát ročně. Poradenští pracovníci měli možnost poznat fungování ŠPP na partnerských školách, obohatit se vzájemně o různé ověřené postupy a metodické materiály, popř. si navzájem poradit s řešením konkrétních případů. Při sezeních se osvědčilo dělení velké skupiny na menší skupinky dle jednotlivých rolí (např. skupina školních psychologů, výchovných poradců apod.), které společně pracovaly na konkrétních postupech a případech. Spolupráce mezi jednotlivými ŠPP pokračovala a bude pokračovat i mimo supervizní setkání.
53
C. Indikátory 1. Plán supervizí Supervizní sezení probíhala podle předem připraveného plánu. Plány sezení na roky 2011, 2012 a 2013 naleznete v příloze sborníku. Z každého supervizního sezení byla pořizována prezenční listina s podpisy všech účastníků a také zápis. Prezentovat zde zápisy ze supervizí by nejen nebylo účelné, ale ani etické vzhledem k účastníkům. Na základě domluvy se supervizorem a účastníky supervize jsme však použili zápisy z posledních evaluačních sezení pro zpracování následující části tohoto materiálu, a sice zpětné vazby od učitelů jako indikátoru efektivity projektových aktivit.
2. Zpětná vazba od učitelů
a)
Hodnocení aktivity úpravy normativu – tandemových učitelů
Za největší přínos úpravy normativu na žáka, tedy menšího počtu žáků připadajících na jednoho učitele, vidí učitelé v rychlejším postupu žáků v učivu a větší možnosti poskytování přiměřených úkolů slabším žákům. Tandemoví učitelé (většinou absolventi) přinesli do škol nové nápady a formy výuky a pomáhali výrazně při přípravě a realizaci center aktivit (v rámci realizace programu ZaS). Výhodou tandemových učitelů oproti asistentům pedagoga je jejich odbornost. Bylo tedy možné, aby se s vedoucím učitelem střídali ve vedení celé skupiny, nebo aby si skupinu rozdělili. Jako pomoc vnímají učitelé také zvýšení celkového počtu pedagogů, tedy i posílení dozorů a dohledu nad žáky. Zátěží pro vedoucí učitele se tato aktivita stala v případě, že tandemový učitel nebyl vhodně vybrán při výběrovém řízení. Někteří tandemoví učitelé se ve výuce jevili jako pasivní, odmítající spolupráci, nesamostatní, špatně komunikující. Tyto problémy se však vyřešily během prvního školního roku realizace projektu rozvázáním pracovního poměru. Vedení začínajících učitelů bylo pro naše učitele náročné, především díky nezkušenosti a mnohdy naivnímu přístupu mladých začínajících kolegů. Generační rozdíly byly však nakonec překonány a osvědčení tandemoví učitelé se stali stálými zaměstnanci školy (např. včetně třídnictví). Přínosem pro žáky je z pohledu učitelů větší péče o slabší žáky, individuální pomoc, díky níž pomalejší žáci dohonili průměr a dosahovali i vynikajících výsledků, kterých by jinak nedosáhli. Využívali možnost doučování a výuky v centrech, která žáky baví. Díky střídání forem byla výuka pro žáky pestřejší a skýtala možnost individuální péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nadané žáky. Zátěžovým momentem pro žáky bylo zvyknout si na nové přístupy a učitele. Na počátku se rozbil jednotný přístup k žákům a zvýšily se kázeňské problémy. Žáci si testovali nové učitele a snažili se zneužít pomoci tandemu (např. při písemkách). Přínosem pro sborovnu byl dle stávajících učitelů spádových škol příchod nové generace do sboroven. Mladí kolegové s sebou přinesli nové vztahy, koníčky a zájmy, ale také nové formy práce a přístupu k žákům. Problémem se při jejich nástupu stala roztříštěnost přístupu 54
k žákům, která byla však dočasná, než došlo k vyjasnění pravidel. Příchod velké skupiny učitelů byl pro školu obtížný i v nárocích na vedení velké skupiny nových učitelů a prostorové úpravy. Za přínos pro školu považují učitelé nové zařízení kabinetů, nové kroužky a výběr stálých pracovníků z těch, kteří se osvědčili. Ztráta pro školu je vnímána s odchodem tandemových učitelů (z finančních důvodů), kteří se zapracovali a integrovali.
b) Hodnocení aktivity posílení personálního obsazení školního poradenského pracoviště Přínos ŠPP vidí učitelé především ve zmapování třídního klimatu, registraci absence, spolupráci s OSPOD a vedení krizových intervencí. Důležitá je pro učitele i spolupráce poradenských pracovníků s rodiči žáků - telefonování rodičům, vedení jejich návštěvy ve škole a vedení výchovných komisí (včetně související administrativy). Učitelé si cení individuální péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a pomoci s problémovými žáky. Jako přínosné vidí i klubové aktivity pro děti a preventivní programy včetně adaptačních a „tmelících“ programů. Zátěž pro učitele je ve spojitosti s ŠPP vnímána skrze zmnožení administrativy. Individuální péče o žáky s sebou nese také administrativní nároky ve formě plánů osobního rozvoje, vzdělávacích plánů, individuálních vzdělávacích plánů a osobního hodnocení. Díky administrativní zátěží ŠPP se pak může stát, že poradci chybí v přímé péči o děti. Někteří učitelé vnímají jednotlivé role v ŠPP jako nevyjasněné. Přínos pro žáky je jednoznačně kariérové poradenství, klubové aktivity, individuální vzdělávací plány a plány osobního rozvoje. Pozitivní hodnocení si zasloužilo také zklidnění žáků a práce v krizové intervenci, Školní poradenské pracoviště je vnímáno jako přínosné pro školu z důvodu lepší prezentace školy (Férová škola) a vedení projektové administrativy.
c)
Hodnocení supervizích sezení učiteli
Přínos supervizích sezení spatřují učitelé ve srovnání mezi školami, mezi 1. a 2. stupněm. Důležitá byla v procesu výměna zkušeností a řešení konkrétních situací. Učitelé uvádějí že jim externí supervize přinášela odreagování, výměnu zkušeností, vzájemné obohacení, a vzájemnou podporu. Za důležitou považují korekci nepřiměřených ambicí a očekávání, sdílená bezmoc je pouze poloviční. Za slabiny realizace supervize považují sestavení skupiny – malou obměnu skupiny. Někteří účastníci měli chuť se seznámit s dalšími kolegy blízkými jejich výuce. V prvním roce trvalo supervizní sezení 4 hodiny, které byly pro učitele příliš dlouhé, proto byla sezení zkrácena na 3 hodiny (a zvýšila se jejich četnost). Učitelé měli také dojem, že vyčerpali témata, a že se témata často opakovala (absence, pomůcky, spolupráce s rodiči). Pro některé účastníky bylo obtížné počáteční navázání důvěry a neznámost supervizního procesu.
55
V. ZÁVĚR Projekt OP VK „Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách je ve všech svých aktivitách více (aktivity nezávislé na vnějším financování – inkluzivní prostředí, metody aktivního učení, systém spolupráce v rámci školy, s partnery a rodiči) či méně (aktivity závislé na vnějším financování – personální posílení poradenského pracoviště, asistenti pedagoga) udržitelný i po jeho skončení. Předpokládáme, že náklady aktivit, které zůstanou i po skončení projektu závislé na vnějším financování, budeme hradit z prostředků jiných grantů, popř. se nám podaří řešit financování těchto aktivit systémově, tzn. ze státního rozpočtu. Na základě programového prohlášení Vlády ČR a vyhlášení Programu na podporu integrace romské menšiny a na podporu inkluzivních škol očekáváme státní finanční podporu v pokračování námi ověřeného systému vzdělávání romských žáků. Další aktivity budou dotovány dobrovolnickou prací pedagogů a asistentů. Naší výhodou při naplňování cílů projektu a udržitelnosti jeho výstupů po jeho skončení jsou naše zkušenosti s projektem OP RLZ (vytvořený a ověřený systém práce se školním kurikulem na 2. st. ZŠ) a dalšími projekty (MŠMT, JMK) a samozřejmě dlouholeté zkušenosti s prací s cílovou skupinou.
56
VI. PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách PŘÍLOHA 2 Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách v roce 2011 PŘÍLOHA 3 Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách v roce 2012 PŘÍLOHA 4 Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách v roce 2013 PŘÍLOHA 5 Fotografie
57
PŘÍLOHA 1 Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách "spádových" sociálně vyloučeným lokalitám - v tzv. romských školách Dělení supervizích sezení dle cílové skupiny
Hodinová dotace
jednotlivé týmy ŠPP
72 hod
společné týmové sup ŠPP
18 hod
týmy učitelů
138 hod
supervize manažerům projektu - evaluace
4 hod
celkem
232 hod
2010
11 Jednotlivé Týmy ŠPP Společné supervize týmů ŠPP* Supervize učitelům
12 X 4x3 h 12h
2011
1
2
3
X 3h X 4x4 h 16h
4 X 4x3h 12h
5
6
2012
7
8
9
X 3h X 4x4h 16h
10 X 4x3h 12h
11
12
1
2
3
X 3h X 4x4h 16h
X 4x4h 16h
4 X 4x3h 12h
5
6
2013
7
8
9
X 3h X 2x4h 2x3h 14h
X 4x3h 12h
10 x 4x3h 12h
11
12
x 3h X 4x3h 12h
X 4x3h 12h
X 4x 3h 12 h
1
2 x 4x3h 12h
Celke m hod. 3 72 hod
X 3h
18 hod
x 4x3 12h
138 hod
sup. man až. EV A
4 hod
58
PŘÍLOHA 2
1
Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách v roce 2011
2 3
Supervize učitelům
5
6
7 8 9
4x3h = 12h 4.4. Merhautova 12.4. Křenová 14.4. B.Němcové 20.4. Osmec
Jednotlivé týmy ŠPP
Společné Supervize týmů ŠPP*
4
3 hod 24.1. Osmec
11
12
4x3h = 12h 3.10. Merhautova 11.10. B.Němcové 13.10. Osmec 17.10. Křenová
3 hod 2.5. Osmec (alt 24.5.)
4x4h = 16h 1.3. Osmec 8.3. Merhautova 9.3. Křenová 24.3. Osmec
10
3 hod 8.11. Osmec (alt 22.11.)
4x4h = 16h 24.5. Merhautova 8.6. Osmec 9.6. Křenová 16.6. Osmec (alt 21.6.)
4x4h = 16h 13.9. Osmec 20.9.Křenová 21.9. Merhautova 29.9.Osmec (alt 6.10.)
4x4h = 16h 1.12.Osmec 6.12.Křenová 13.12.Osmec 14.12. Merhautova
ŠPP 9:00 – 12:00 Učitelé 12:00 – 16:00
59
PŘÍLOHA 3
1 2
Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách v roce 2012 3
4
5
6
7 8 9
B.Němcové 24.4. Merhaut.
Společné Supervize týmů ŠPP
Supervize učitelům
12
6.11 Os mec
22.5.Osmec
6.3.Osmec_sk A 7.3.Merhautova_sk B 14.3.Křenová_sk C 22.3.Osmec_sk D
11
1.10. Křen 9.10. Merh 15.10. Osm 29.10. B.N.
2.4. Osmec 4.4. Křenová 10.4.
Jednotlivé týmy ŠPP
10
6.6. Osmec_sk B 7.6. Merhautova_sk A 14.6. Osmec _sk C 19.6. Křenová_sk D
11.9. Křenová_sk A 18.9. Osmec_sk B 19.9. Merhautova_sk C 26.9 Osmec_sk D
4.12. Osmec_sk A 11.12.Křenová_sk B 12.12. Osmec_sk C 19.12. Merhautova_sk D
ŠPP 9:00 – 12:00 Učitelé 12:00 – 15:00
60
PŘÍLOHA 4
Plán supervizí v projektu Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách v roce 2013
1
2
3
Jednotlivé týmy ŠPP
4.3. ŠPP Osmec 5.3. ŠPP Křenová (12-15 hod) 12.3. ŠPP Merhautova 18.3. ŠPP B.Něm. Přerov
Společné Supervize týmů ŠPP Supervize učitelům
26.3. společná sup všech ŠPP na Osmecu 29.1. Merhautova _sk. A
5.2. Osmec _sk B 6.2. Křenová _sk C 26.2. Osmec sk_D
ŠPP 9:00 – 12:00 Učitelé 12:00 – 15:00
61
PŘÍLOHA 5
Fotografie
62
63
