Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta podnikohospodářská
Diplomová práce
2008
Ondřej Martan
0
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a Management
Název diplomové práce:
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce
Vypracoval: Ondřej Martan Vedoucí diplomové práce: Ing. Jana Soukupová, CSc.
1
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce“ zpracoval samostatně. Použitou
literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.“
V Praze 2008
…………………………………….. Podpis řešitele
2
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
PODĚKOVÁNÍ
Alespoň touto formou bych chtěl poděkovat lidem, kteří se na mé práci různým způsobem přímo i nepřímo podíleli. Hlavní dík patří mé vedoucímu práce paní Ing. Janě Soukupové, CSc. za odborný dohled a velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat zástupci Slovenského institutu v Praze, který nechtěl být jmenován, a který mi poskytl mnoho publikací a pramenů, které jsem později využil ve své práci. Nakonec bych rád poděkoval své rodině, která projevila velkou míru trpělivosti zejména v konečném období tvorby mé diplomové práce.
3
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Obsah
Slovensko - geografie ................................................................................................................. 5 Úvod ........................................................................................................................................... 6 Teorie ......................................................................................................................................... 8 Hrubý domácí produkt ........................................................................................................... 8 Hospodářský růst .................................................................................................................... 8 Definice nezaměstnanosti ..................................................................................................... 10 Míra nezaměstnanosti ........................................................................................................... 10 Složky nezaměstnanosti ....................................................................................................... 10 Přirozená míra nezaměstnanosti ........................................................................................... 11 Příčiny nezaměstnanosti ....................................................................................................... 11 1. Transformace Československé ekonomiky do roku 1993.................................................... 12 1.1. Změny po roce 1989 ...................................................................................................... 12 1.2.Úvahy o možných směrech transformace v Československu ........................................ 13 1.3. Celkový pohled na makroekonomickou situaci Československu před rozdělením ...... 16 1.4. Míra nezaměstnanosti v Československu 1990 - 1993 ................................................. 18 1.5 Makroekonomický vývoj Slovenského hospodářství v letech 1993 – 2003 .................. 20 1.6. Trh práce na Slovensku od roku 1993 ........................................................................... 22 2. Politika trhu práce ................................................................................................................ 27 2.1. Pasivní politika trhu práce ............................................................................................. 27 2.2. Aktivní politika trhu práce ............................................................................................ 29 2.3. Sociální dávky a jejich demotivující účinky ................................................................. 31 3. Vývoj ekonomiky slovenského státu ve tříletých periodách ................................................ 34 3.1. Počátky samostatného Slovenska .................................................................................. 34 3.2. Ekonomický vývoj v letech 1993-95 ....................................................................... 36 3.3. Etapa nerovnovážného růstu v letech 1996 – 1998 .................................................. 39 3.4. Vývoj nezaměstnanosti v období 1993 - 1999 .............................................................. 41 3.5. Shrnutí vývoje trhu práce v letech 1990 – 1999............................................................ 45 3.6. Etapa obnovování rovnováhy 1999 – 2001 .............................................................. 46 3.7. 2003 rok reforem a opětného ekonomického růstu .................................................. 48 3.8. Trh práce do roku 2003 ................................................................................................. 52 3.9. Rok 2004 ....................................................................................................................... 54 3.10. 2005, rok předvolební ................................................................................................. 60 Vývoj slovenského hospodářství (SH) v letech 1996 - 2005 ............................................... 63 3.11. Vyvážený rok 2006 ..................................................................................................... 64 3.12. Nezaměstnanost na Slovensku v letech 1989 - 2006 .................................................. 69 4. První pololetí roku 2007 a prognóza na rok 2008 ................................................................ 71 4.1. První čtvrtletí roku 2007 ............................................................................................... 71 4.2. Druhé čtvrtletí roku 2007 .............................................................................................. 72 4.4. Rok 2008 - odhad .......................................................................................................... 73 Závěr......................................................................................................................................... 74 Užitá literatura: ......................................................................................................................... 76 Přílohy: ................................................................................................................................. 78
4
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Slovensko – geografie
Zdroj: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={59D63EDA-119E-4071-942F95856380DC2F}
Zdroj: http://www.sario.sk/?slovensko
Zdroj: http://www.sario.sk/?slovensko
5
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Úvod
Nad výběrem tématu své diplomové práce jsem strávil poměrně dost času a nebylo lehké si vybrat v nabídce všech možností. Vzhledem ke svému zaměření a ekonomickému oboru, který mě nejvíce zajímal jsem si vybral makroekonomické téma. Pro téma Vývoj slovenské ekonomiky v letech 1993 – 2007 jsem se tedy rozhodl zcela záměrně. Spojuje v sobě obě moje oblíbené oblasti – historii a ekonomii. Pouhý výčet kapitol jdoucích po sobě chronologicky, tak jak šla za sebou léta v kalendáři by zřejmě nebyl zcela vhodným materiálem pro diplomovou práci. Rozhodl jsem se vybrat si jednu z makroekonomických veličin a v průběhu těchto let ji sledovat a podrobit analýze. Jedná se o sledování vývoje trhu práce, zejména pak nezaměstnanosti, její důvody v určitých obdobích a reakce na opatření přijatá představiteli státu. Mimo to právě otázka trhu práce, zaměstnanosti a nezaměstnanosti v sobě nese určitá specifika, která se dotýkají každého z nás. Lidé vnímají práci jako jeden z hlavních prostředků vlastní seberealizace. Trh práce je jedním z významných indikátorů (pozitivního) ekonomického vývoje státu a v neposlední řadě je tu i fakt, že právě my všichni jsme a budeme součástí trhu práce. V první kapitole věnované letům 1990 – 1993 jsem popsal situaci v Československu po roce 1989, jakými změnami musela projít ekonomika při přechodu na tržní hospodářství a co se změnilo jako první v roce 1990. Obsažena je zde i fáze vývoje, kdy se zvažovalo, kterým z možných způsobů se provede očekávaná transformace a jakým směrem bude dále vedena ekonomika. V přehledných tabulkách jsem uvedl nejdůležitější makroekonomická data. Závěrečnou část kapitoly věnovanou trhu práce jsem věnoval popisu stávající situace na trhu práce, největším problémům, se kterými se potýkal a dalším možným postupům při boji s nezaměstnaností dosud společného státu. Navazující kapitola Makroekonomický vývoj Slovenského hospodářství v letech 1993 – 2003 stručně a výstižně charakterizuje dobu, která je v práci dále popisována. Jedná se o shrnutí nejdůležitějších makroekonomických faktorů a jejich interpretace. Níže uvedená tabulka pak může sloužit jako vodítko pro zbývající text uvedený v diplomové práci. Trh práce na Slovensku od roku 1993 je kapitolou uvozující a vysvětlující mechanizmus vzniku a vývoje trhu práce. Popisuje jednání tripartity z roku 1993, která na
6
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Slovensku zavedla první oficiální pravidla a opatření v oblasti trhu práce. Zajímavý je zejména výsledek jednání, na kterém se dohodly jednající strany tripartity, a který se nazývá generální dohodou na rok 1994. Plynule navazující kapitola Politika trhu práce vysvětluje metody, jakými stát zasahuje ať už pasivní či aktivní metodou do oblasti trhu práce a jaká opatření byla nejvíce propagována zejména v období největších změn do roku 1998. Nezanedbatelnou kapitolou byla i otázka sociálních dávek a životního minima. Právě „štědrá“ sociální politika Slovenska vedla až ke zneužívání pobírání podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, jejichž důsledkem byl i nárůst nezaměstnanosti. Poslední a nejobsáhlejší kapitola zpracovává periodicky uspořádaná období vývoje slovenského hospodářství. Periody jsou zcela záměrně zvoleny a uvedeny ve tříletých cyklech. Právě do těchto zhruba tříletých období se dá rozdělit velmi přehledně vývoj nezaměstnanosti, který pravidelně klesal a stoupal popř. se výrazněji měnil. Spolu s interpretací problémů trhu práce v tom určitém období jsou uvedena i makroekonomická data a významnější zásahy státu v podobě různých restriktivních opatření či vyhlášek.
Jako důležitou poznámku musím uvést fakt, že všechny číselné údaje, u nichž není jinak uveden pramen pocházejí ze statistických ročenek Statistického úřadu Slovenské republiky (SÚSR)
7
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Teorie Hrubý domácí produkt1
Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP od Gross domestic product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu). Produkt je toková veličina (udává se v penězích za určité časové období). Na rozdíl od bohatství, které představuje stav. Produkt představuje přírůstek bohatství.
Hospodářský růst
Hospodářským (ekonomickým) růstem se rozumí vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním (růstem) potenciálního hrubého domácího produktu. Při sledování růstu produktu je proto třeba odlišovat dvojí situaci: 1) Jedná se o zvýšení krátkodobé, které je po určité době vystřídané poklesem produktu. 2) Jedná se o dlouhodobý trend spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky. V prvním případě jde o růst skutečného produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání, ve druhém případě jde o dlouhodobý růst potenciálního produktu, neboli o hospodářský růst. Zdroje umožňující růst potenciálního produktu jsou tvořeny několika složkami: 1) Lidské zdroje, a to : •
množství práce,
•
lidský kapitál, tj. vzdělání, zručnost a zkušenosti pracovníků, náklady na jejich získání, zvýšení a udržení, a dále i motivace a schopnost podnikání.
2) Přírodní zdroje, a to množství půdy a nerostného bohatství, kvalita těchto zdrojů (úrodnost půdy, kvalita nerostů, klimatické podmínky).
1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost
8
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3) Kapitálové zdroje v podobě kapitálových statků, jejichž stav (zásoba) je obnovován a rozšiřován investičními statky. Patří sem stroje a zařízení, budovy, stavby apod. technická úroveň těchto statků - jejich výkonnost, přesnost, pracovní a energetická náročnost. Obecněji je možno zdroje hospodářského (ekonomického) růstu rozdělit do dvou skupin: • Kvantitativní zdroje růstu: do výroby jsou zapojována nová kvanta práce, přírodních zdrojů a kapitálu se stejnými kvalitativními charakteristikami. Je-li hospodářský růst založen na těchto zdrojích, bývá označován jako extenzivní růst. • Kvalitativní zdroje růstu: zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj technické úrovně fixního kapitálu. Je-li zdrojem hospodářského růstu převážně rozvoj kvalitativních stránek výrobních faktorů, hovoříme o intenzivním růstu.
Využití všech zdrojů růstu je vždy podmíněno jejich specifickým propojením (kombinací) a začleněním (alokací) do příslušných odvětví výroby. V širším smyslu proto můžeme zahrnout mezi kvalitativní zdroje růstu také: • dělbu práce v národním a mezinárodním měřítku, a s ní spojenou liberalizaci mezinárodního pohybu statků a výrobních faktorů, • regulaci nebo deregulaci trhu vládami, • informační vybavení výrobců podmíněné rozvojem informačních technologií a přístupem k informacím (význam internetu).
V hospodářské realitě dochází v rozvinutých ekonomikách vždy ke kombinaci obou typů zdrojů - kvantitativních a kvalitativních. Jde přitom o takový vývoj zdrojů hospodářského růstu, jejichž výsledkem je obvykle dlouhodobý růst (nikoliv stagnace nebo pokles) potenciálního produktu. Kvalitativní zdroje hospodářského růstu bývají označován také jako technologická změna (technologický pokrok nebo technologický regres). Technologická změna v podobě zkvalitňování kapitálových statků bývá označována jako zpředmětněná technologická změna, ostatní jsou nezpředmětněnou technologickou změnou.
9
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Definice nezaměstnanosti2
Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce "ILO") se za nezaměstnaného považuje osoba, která: • je starší patnácti let, • aktivně hledá práci, • je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti je pak podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným) –
• u - míra nezaměstnanosti • U - počet lidí bez práce • L - počet zaměstnaných lidí V praxi se přesnost takového měření těžko zajišťuje, každá metoda má své nedostatky.
Složky nezaměstnanosti
Nezaměstnanost může být také rozlišována jako: • systémová (strukturální) – nezaměstnaný skutečně nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s celou ekonomikou (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v ostravsko-karvinském uhelném revíru) • dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, nehledá práci (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše) • sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavbařů 2
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost
10
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
•
frikční (dočasná) - člověk přeruší práci a chvíli, než si najde novou, je nezaměstnán.
• cyklická - souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika nachází v hospodářské depresi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury. • dlouhodobá - nezaměstnaný nemá práci déle než 1 rok. V takovém případě je velmi těžký návrat zpět do práce, proto se s těmito nezaměstnanými nepočítá ve státní politice zaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti3
Přirozená míra nezaměstnanosti je taková nezaměstnanost, při které je na trhu práce vyrovnána poptávka firem po práci a nabídka práce, za předpokladu, že se v ekonomice vyrábí potencionální produkt (ekonomika se nenachází ani ve fázi expanze, ani ve fázi recese). Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).
Příčiny nezaměstnanosti • nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech •
pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost)
• zákon o minimální mzdě • odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží) •
mzdová rigidita
• efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje)
3
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost
11
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
1. Transformace Československé ekonomiky do roku 1993
1.1. Změny po roce 1989
Náš svět jako globální celek funguje jen velmi krátce na to, abychom mohli mluvit o dějinách světa jednotně jako o jediné „světové“ historii. První okamžiky, kdy se však dá hovořit o světových dějinách, je první světová válka, následně událost na Newyorské burze, druhá světová válka a přes mnoho dalších významných událostí i rok 1989. Právě tento rok předznamenal jednu z velkých změn ve světě celého lidstva. Tato změna s sebou nesla velmi mnoho aspektů, které byly pro významnou část lidstva zcela nové. Každý člověk se musel smířit s určitou skutečností, která v našem světě nově nastala. Pro západní svět to byl zánik železné opony, konec studené války a nové, dosud neuskutečněné výzvy v podobě nenasycených trhů postkomunistických států. Pro státy bývalého socialistického bloku přinesl rok 1989 nejen demokratizaci poměrů ve vlastních státech, ale pro některé to byla i znovu nabytá autonomie a samostatnost (Pobaltské státy). Zanikla RVHP a tím vzniklo velké obchodní vakuum pro státy s ekonomikou orientovanou více či méně na vývoz právě do těchto zemí. Bylo nutno nastartovat vývoz zcela jiných produktů, ve zcela jiné kvalitě, než jsme byli doposud zvyklí. Toto je jen opravdu velmi stručný výčet změn, které po roce 1989 zasáhly svět. Stejně tak, jako rok 1989 přinesl pro nově svobodné státy nemalé výhody v podobě demokracie, svobod a volného obchodu, tak přinesl i povinnosti, s kterými bylo nutné se co nejdříve vyrovnat. Zásadní otázka spočívala v úpravě legislativy. Od těchto úprav se nadále mohlo odvíjet i další ekonomické, politické a sociální fungování společnosti a státu. První změny zasáhly ekonomiku tehdejšího Československa již v roce 1990. Bylo potřeba co nejrychleji nastartovat transformaci, která by přeměnila dosud centrálně fungující ekonomiku ve zcela tržní hospodářství na úrovni západních států.
12
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
1.2.Úvahy o možných směrech transformace v Československu
Na rozdíl od Polska a Maďarska mělo Československo příznivější makroekonomické podmínky pro transformaci; státní rozpočet byl vyrovnaný, zahraniční dluh byl nízký (při započítání pohledávek vůči Sovětskému svazu a některým zemím třetího světa bylo Československo dokonce v čisté věřitelské pozici) a měnový převis téměř neexistoval. Tato makroekonomická rovnováha umožňovala provést liberalizaci a stabilizaci rychle a bez velké inflace. Mikroekonomická podmínky již tak příznivé nebyly. Na rozdíl od Polska a Maďarska neproběhla v Československu v dobách socialismu žádná tržní reforma. Ekonomické rozhodování bylo centralizováno. Prakticky všechny ceny byly centrálně stanoveny. Podniky měly velmi omezenou rozhodovací pravomoc a jejich manažeři byli zvyklí spíše na vyjednávání s centrálními orgány než na tržní chování a ziskovou orientaci. Existovalo proto riziko, že rychlá liberalizace doprovázená tvrdými stabilizačními opatřeními podniky zaskočí a transformační náklady v podobě hospodářského poklesu budou vysoké.
Některá transformační opatření proběhla už v roce 1990. V zájmu napravení deformovaných cenových relací vláda zrušila subvencování cen potravin, což mělo za následek jejich zvýšení o zhruba 24%. Vláda sice zavedla kompenzační finanční příspěvek, který byl přechodně vyplácen spotřebitelům, ale přesto došlo k citelnému poklesu poptávky po potravinách. To tvrdě dopadlo na zemědělce. Zemědělství, které bylo v dobách socialismu štědře subvencované a proto přebujelé, bylo náhle vystaveno nedostatku poptávky a zemědělci museli omezit produkci.
Rok 1990 se ještě nesl ve znamení diskusí o transformační strategii. Šlo zejména o spor mezi tzv. „gradualisty“ a „šokovými terapisty“. Ve federální vládě prosazovali rychlou a razantní transformaci zejména ministři Václav Klaus a Vladimír Dlouhý, kteří měli v ekonomické obci pověst schopných ekonomických odborníků. Gradualistickou transformaci prosazovali zejména místopředseda federální vlády Valtr Komárek a místopředseda František Vlasák. Během roku vznikly dva „scénáře“ transformace: jeden na úrovni české vlády a druhý na federálním ministerstvu financí. Český scénář, na kterém se podíleli zejména ekonomové ideově spjatí s tržními reformami ze šedesátých let, se nesl v duchu gradualistického přístupu. 13
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Prosazoval sice bezodkladnou cenovou liberalizaci, ale zároveň se stavěl opatrně k liberalizaci zahraničního obchodu. Tu doporučoval rozložit do delšího období. Scénář byl poznamenán obavami o podnikovou sféru, která neměla být vystavena přílišným „šokům“. Federální scénář, jehož vůdčím duchem byl Václav Klaus, naopak více připomínal šokovou terapii. Navrhoval nejen okamžitou liberalizaci cen ale i okamžitou liberalizaci zahraničního obchodu, a to zavedením vnitřní konvertibility měny, která měla být na začátku podpořena razantní devalvací. „Gradualisté“ varovali, že nemůžeme mít konvertibilní měnu, dokud nemáme „konvertibilní“ (konkurenceschopné) zboží. Stoupenci rychlé liberalizace odpovídali, že konkurenceschopnost je dána kurzem měny a že jí bude dosaženo devalvací. Je však nutno říci, že oba scénáře se lišily zejména v názorech na privatizaci. Klausův scénář počítal s rychlou a hromadnou privatizací, která měla následovat bezprostředně po liberalizaci, zatímco český scénář měl o privatizaci zásadně jiné představy. Podobně jako v Polsku obsahoval československý scénář balík stabilizačních opatření, zahrnující rozpočtovou a měnovou restrikci, mzdovou regulaci a devalvaci s následným ukotvením kurzu. Rozpočtová a měnová restrikce sehrály ve stabilizaci důležitou roli. Podniky nemohly dále počítat s automatickým financováním své výroby a investic. Dotace ze státního rozpočtu byly radikálně omezeny. Protože centrální banka stanovila komerčním bankám úvěrové limity, bylo získávání bankovních úvěrů obtížné. Československá stabilizace byla úspěšnější než polská. To bylo možné z větší části přičíst lepší výchozí makroekonomické rovnováze. V Československu nebyl před revolucí téměř žádný měnový převis a tak cenová liberalizace vyvolala mnohem menší počáteční cenový skok než v Polsku. Díky tomu se také podařilo udržet měnový kurz. Také mzdová regulace byla poměrně úspěšná.Vládě se hned na počátku transformace podařilo vytvořit základ pro úspěšná tripartitní mzdová vyjednávání mezi ní, odbory a zaměstnavateli. K úspěchu těchto jednání přispělo několik okolností. V první řadě to byla velká podpora, které se Klausově reformě dostávalo od obyvatelstva. Dále to byla již zmíněná makroekonomická rovnováha, která slibovala udržet do budoucna nízkou inflaci. Pozitivní roli sehrála také ochota odborů ke spolupráci s vládou. Odbory byly v prvních letech transformace slabé a neměly téměř žádnou šanci vyvolávat stávkové akce. Specifickým znakem československé transformace byl ovšem fixní kurz koruny. Měnový kurz se tak stal nominální kotvou ekonomiky, která měla hlavní zásluhu na nízké inflaci. To bylo mezi postkomunistickými zeměmi ojedinělé a svědčilo to o nesporném úspěchu stabilizace. 14
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
V některých sousedních zemích, jako je Polsko či Maďarsko, docházelo v průběhu devadesátých let k několika devalvacím, které byly reakcí na vysokou inflaci. Devalvace však vyvolávala další růst inflace a tak tyto země trpěly devalvačně inflační spirálou. Československu se podařilo tuto spirálu hned v počátku potlačit. Samozřejmě, že devalvace proběhla i v Československu, ale její průběh se omezil pouze na období roku 1990. Koruna tehdy za rok devalvovala téměř o sto procent. Na konci roku 1989 stál USD 14,29 korun, na konci roku 1990 se za dolar platilo již 28 korun. Československá transformace se neobešla bez přechodného ostrého hospodářského poklesu. Oproti Polsku se však podařilo udržet poměrně nízkou inflaci a v České republice (ne však na Slovensku) také pozoruhodně nízkou nezaměstnanost. Také se podařilo udržet rovnováhu státních financí a platební bilance. Proto byla československá transformace s nadšením přijímána mezinárodními ekonomickými institucemi (MMF, Světovou bankou, OECD, EBRD) a dávána postkomunistickým zemím za vzor.
Vývoj makroekonomických ukazatelů v ČR (%) 1990
1991
1992
1993
Reálný HDP
-1,2
-11,5
-3,3
0,6
Inflace (CPI)
9,9
56,7
11,1
20,8
Nezaměstnano
0,7
4,1
2,6
3,5
st Tabulka 1, Pramen: Statistický Úřad SR, ročenka 1994
Vývoj makroekonomických ukazatelů na Slovensku (%) 1990
1991
1992
1993
Reálný HDP
-2,5
-14,6
-6,5
-3,7
Inflace (CPI)
10,4
61,2
10,2
23,1
Nezaměstnano
1,6
11,8
10,4
14,4
st Tabulka 2, Pramen: Statistický Úřad SR, ročenka 1994
15
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
1.3. Celkový pohled na makroekonomickou situaci v Československu před rozdělením
V roce 1992, tedy poslední rok před zánikem federace, bylo hospodářství vystaveno řadě negativních vlivů. Po spuštění reformního programu v lednu 1991 však výroba začala jevit první známky oživení. Zhroucení obchodu v rámci RVHP bylo nejvíce citelné v roce 1991. V roce 1992 se však objevily první pozitivní impulsy pocházející z rostoucího vývozu do oblasti OECD. Stále však doznívaly finanční důsledky zhroucení bývalých trhů po celý rok 1992. Tento fakt neovlivnilo ani oddálení velké privatizace a přijetí zákona o konkurzu a vyrovnání. V roce 1991 bylo uskutečněno velké množství reforem, což příznivě ovlivnilo slovenskou ekonomiku; přesto však poklesl HDP o více než 10%. Tento pokles byl obzvláště výrazný v prvním čtvrtletí. V druhém pololetí se pak objevily známky oživení i přesto, že spolehlivé hodnocení ekonomického vývoje v tomto období znesnadňovaly složité pohyby, ke kterým došlo následně po zániku federace.
Po snížení HDP v roce 1991 přibližně o 15% došlo tedy i v roce 1992 k dalšímu poklesu HDP, a to asi o 7%. Podle všeho pokračoval odlišný trend vývoje v sektoru produkce výrobků a poskytování služeb, který byl viditelný už během předcházejících dvou let. Ne všechny ztráty HDP měly za následek zhoršování sociálních ukazatelů. Československý systém centrálně plánovaného hospodářství zabezpečoval výrobu, která měla pochybnou ekonomickou hodnotu. Uvádí se, že těžké strojírenství, hutnictví, důlní těžba a energetika
vytvářely
uzavřený
parazitický
podsystém
vnitroodvětvových
transakcí.
V některých případech snižující se výroba vedla ke zlepšení ekologických dopadů na okolí. Například výroba hnědého uhlí v Severočeském uhelném revíru klesala stejnou rychlostí jako klesala agregátní výroba, což mělo za následek určité snížení úrovně katastrofálního znečištění životního prostředí. Nižší úroveň znečištění souvisí s jistými ekonomickými a neekonomickými výhodami. „Po drastickém snížení osobní spotřeby v roce 1991 došlo k jejímu značnému oživení v roce 1992. To bylo obzvlášť příznačné pro Českou republiku, kde nárůst spotřeby činil 11%. Soukromou spotřebu podporovaly rostoucí reálné příjmy, avšak tento jev byl provázen i poklesem indexu úspor domácností z 8,6% v roce 1991 na 6,6% v roce 1992.“ 4) 4)
Milan Roušar, VŠE v Praze, fakulta národohospodářská, Diplomové práce - Měnová politika v období transformace, str. 16
16
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Čtvrtletní čísla svědčila o prudkém snížení HDP v první polovině roku 1992 (nejvíce po prvním čtvrtletí), avšak tento trend se zpomalil ve třetím čtvrtletí a ve čtvrtém došlo ke zjevnému oživení. Toto oživení bylo markantnější v České republice, zatímco na Slovensku pokračoval mírný pokles HDP. Je možné, že prudký pokles v prvním čtvrtletí byl především sezónní. Je také možné, že oživení hospodářské činnosti ke konci roku 1992 bylo do jisté míry iniciováno obavami z rozpadu federace a zavedením daně z přidané hodnoty v obou republikách. „V roce 1992 roční míra inflace v ČSFR značně poklesla z 58% v roce 1991 na 11%. Měsíční inflace spotřebitelských cen se urychlila v druhé polovině roku 1992, což podle všeho odpovídalo určité sezónnosti. Prudký inflační nárůst v lednu 1993 se dá vysvětlit nahrazením daně z obratu daní z přidané hodnoty (dále jen DPH), která má širší základ a která byla zavedena v obou částech bývalého Česko – Slovenska.“5)
5)
Milan Roušar, VŠE v Praze, fakulta národohospodářská, Diplomové práce - Měnová politika v období
transformace, str. 24
17
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
1.4. Míra nezaměstnanosti v Československu 1990 - 1993
V období 1991 – 1992 se stala nezaměstnanost významným politickým a sociálním problémem. I přesto, že k nárůstu nezaměstnanosti došlo v důsledku poklesu výroby v obou částech ČSFR, míra nezaměstnanosti v České republice byla menší než na Slovensku. Koncem roku 1992 byla v České republice registrována míra nezaměstnanosti 2,6 %, zatímco na Slovensku přesahovala hranici 10 %. Tento rozdíl byl vysvětlován řadou příčin. Některé z nich byly demografické povahy a neměly přímou souvislost s relativním poklesem vykázané výroby. V roce 1991 bylo ustanovení o poskytování podpory v nezaměstnanosti uplatňováno na Slovensku mnohem velkoryseji, a proto na Slovensku větší počet pracovníků odcházel dobrovolně ze svých pracovních míst než v České republice. Navíc úřady práce v České republice byly lépe vybaveny v porovnání s příslušnými slovenskými pracovišti, a proto mohly lépe čelit případnému zneužívání této podpory, stejně jako pracovat na aktivních opatřeních politiky nezaměstnanosti. V roce 1992 v obou republikách došlo k harmonizaci a zpřísnění pravidel nárokování si podpory v nezaměstnanosti. Přesto, že nezaměstnanost poklesla v obou částech ČSFR, rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou se ještě více prohloubil. Tento trend pak pokračoval i v roce 1993. Zdá se tedy, že hospodářství České republiky se relativně snáze přizpůsobilo změnám. Bylo to pak zejména díky: 1)
menšímu podílu těžkého a hlavně zbrojního průmyslu ve svém
výrobním profilu, 2)
nižší koncentraci výroby (méně obcí bylo přímo závislých na jednom
podniku jako zdroji zaměstnání), 3)
dlouhé společné hranici s Německem a Rakouskem.
Už od roku 1990 se tedy nezaměstnaným Čechům zřetelně dařilo lépe nacházet nové pracovní příležitosti ať již v zahraničí nebo v rozvíjejícím se soukromém sektoru. Současně docházelo
k
velkému
nárůstu
přílivu
turistů
ze
západních
zemí,
který
ve
všech postkomunistických státech vedl k rychlému rozvoji sektoru služeb v oblasti cestovního ruchu. Tento trend byl nejvíce patrný v Praze. Snížení nezaměstnanosti v roce 1992 jak v České tak i Slovenské republice nemá obdobu v žádné okolní reformované zemi. Vzhledem ke klesající výrobě mohlo tento zjevný
18
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
paradox způsobit neekonomické jednání podniků, legislativní a administrativní změny stejně jako problémy se získáváním údajů a skutečném stavu výroby a nezaměstnanosti. V roce 1992 ještě stále existovaly náznaky toho, že přes nárůst reálných mezd přibližně o 9% udržovaly podniky přezaměstnanost. Podle odhadů Statistického Úřadu Československa (SÚČS) přezaměstnanost dosahovala přibližně počtu 350 tisíc osob. Kdyby v roce 1992 došlo k propuštění těchto lidí, zvýšila by se míra nezaměstnanosti asi o 4 procentní body, čímž by dosáhla více než 9 %. Celková registrovaná zaměstnanost poklesla o 4,8 %, zatímco zaměstnanost v zemědělských družstvech a průmyslu se snížila o 22% resp. o 11,8 %. Efektivita práce v hospodářství jako celku zůstala v roce 1992 quasi nezměněná, protože většina zaměstnanců pracovala menší počet hodin než v roce 1991. V roce 1992 došlo k redukci počtu oficiálně registrovaných nezaměstnaných díky značným změnám politiky trhu práce, intenzivnějšímu využívání aktivní politiky zaměstnanosti a změně programu pojištění proti nezaměstnanosti (redukce výšky podpory v nezaměstnanosti a maximálního období jejího poskytování, přísnější posuzování při jejím nárokování). Například výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti rychle dosáhly úrovně 0,6 % HDP. Navíc asi 30 – 45 tisíc lidí, kterým bylo vyplaceno odstupné, už si nemohlo nárokovat podporu v nezaměstnanosti, a proto se tito lidé ani neregistrovali na úřadech práce podle příslušnosti. Další nezaměstnaní se neregistrovali buď proto, že neměli úřad práce v místě svého bydliště, anebo proto, že dosáhli důchodového věku (60 let u mužů, v průměru 55 let u žen), ve kterém už je úřady práce neregistrovaly. Kdyby se tyto dvě skupiny zohlednily ve statistice, byla by oficiální míra nezaměstnanosti (t.j. počet nezaměstnaných/počet nezaměstnaných + počet zaměstnaných + počet žen na mateřské dovolené), v porovnání s rokem 1991 vyšší o 1 až 2 procentní body. Skutečnost, že snížení zaměstnanosti se neodrazilo ve zvýšení nezaměstnanosti, je pravděpodobně možno vysvětlit nárůstem podílu tzv. šedé ekonomiky. Je možné, že si v ní našlo zaměstnání 350 až 400 tisíc (SÚČS) osob v produktivním věku. Toto přestavuje očividný nárůst v porovnání s odhadovaným počtem 300 tisíc osob úspěšně zaměstnaných v šedé ekonomice v roce 1991. Kromě toho do roku 1993 neexistovala zákonná povinnost registrovat zaměstnanost v malých podnicích. Vcelku se nabízí závěr, že skutečný pokles výroby byl o něco menší, než se oficiálně uvádělo, a že si větší počet propuštěných pracovníků v letech 1991 a 1992 našlo neregistrované zaměstnání v neoficiálním sektoru a nebo v zahraničí (Německo, Rakousko)
19
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
1.5 Makroekonomický vývoj Slovenského hospodářství v letech 1993 – 2003
V tomto desetiletém období prošlo Slovensko zajímavým makroekonomickým vývojem. V něm se odrazily nejrůznější vlivy v podobě přijatých zákonů, restriktivních opatření a dalších vládou přijatých či pozměněných vyhlášek. Rok 1993 byl pomyslnou startovní pozicí pro nový slovenský stát. Z rozdělené federace si s sebou přinesl určitý vklad a od té doby samostatně určoval směr a rychlost svého vývoje.. Nejzajímavějším ukazatelem ekonomické stability byl vývoj HDP a jeho porovnání s vývojem míry nezaměstnanosti. Růst HDP byl prakticky po celé období 1993 - 2003 konstantní. Výsledný obraz růstu HDP byl ovlivňován jen občasnými výkyvy domácí poptávky a celkové konečné spotřeby. Nejprve vyrovnané a postupem času snižující se výkony produkce podpořené vyšší mírou inflace nestačily plynule reagovat na rostoucí poptávku, a proto byla vláda nucena v průběhu těchto deseti let hned několikrát uplatnit restriktivní opatření, např. snížení reálných mezd apod. Výkyvy míry nezaměstnanosti v periodických obdobích tří let jsou mnohem znatelnější a je zajímavé, jak přímo reagují na zásahy na trhu práce. Z uvedených čísel v tabulkách vystupuje tak období let 1993 – 1995, kdy nezaměstnanost vykazovala trvale mírně rostoucí charakter, dále období let 1996 – 1998, v němž se nejprve podařilo snížit nezaměstnanost blízko k úrovni 10 %, avšak tuto úroveň se nepodařilo udržet a nezaměstnanost zaznamenala opět mírný růst, období let 1999 – 2001 je charakteristické vysokou mírou nezaměstnanosti vyplývající z celkové hospodářské recese, a nakonec období let 2002 – počátek roku 2004, kdy se míra nezaměstnanosti opět mírně snižuje. Srovnáme-li však přímo vývoj HDP a nezaměstnanosti, pak dojdeme k závěru, že se tyto dva faktory ovlivňují jen v omezené míře. Růst HDP vliv na nezaměstnanost na Slovensku neměl, otázkou však je zda-li vysoká nezaměstnanost neměla vliv na vývoj HDP a nezpomalovala ho. Přelom let 2002 a 2003 je pro slovenskou ekonomiku charakterizován začátkem příjímání potřebných reforem, které měly nadále pokračovat. V roce 2004 uskutečněná důchodová reforma spolu s přijatou reformou daňového systému podpořily kladné očekávání dalšího ekonomického vývoje.
20
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
HDP a konečné spotřeby v běžných cenách spolu s mírou nezaměstnanosti Ukazatel
měrná jednotka HDP m il. Sk i ndex Konečná m spotřeba spolu il. Sk i ndex Míra % nezaměstnanosti Míra % inflace
měrná jednotka mil. Sk Produkce index Konečná mil. Sk spotřeba spolu index Míra % nezaměstnanosti Míra % inflace Ukazatel
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1 066 515
1 160 214
1 337 264
1 525 606
1 713 313
1 834 803
108,8
115,3
114,1
112,3
107,1
363 844
418 901
483 724
534 188
599 091
111,0
115,1
115,5
110,4
112,1
12,7
13,7
13,1
11,3
11,8
12,5
23,2
13,4
9,9
5,8
6,1
6,7
327 712
1999
2000
2001
2002
2003
1 923 969 104,9 648 153 108,2 16,2
2 203 529 114,5 712 829 110,0 18,6
2 391 606 108,5 789 303 110,7 19,2
2 594 657 108,5 854 351 108,2 18,5
2 868 034 110,5 924 021 108,2 17,4
10,5
12,0
6,7
3,3
8,5
Tabulka 3,4, Pramen: statistický úřad Slovenské Republiky, statistická ročenka 2005, úvodní kapitola Slovensko 1960 - 2003
21
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
1.6. Trh práce na Slovensku od roku 1993 Úlohy státu při vytváření trhu práce
Stát má nezastupitelnou roli při formování a vytváření trhu práce. Nejvíce se tento vliv projevuje v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a v oblasti ovlivňování platových poměrů pracovníků rozpočtové sféry. Proti poklesu reálných mezd směřuje uskutečňování protiinflační politiky, což je také jednou z významných odpovědností státu. Trh práce ovlivňuje svojí politikou: -
sledování vývoje cen práce
-
v oblasti fondů, např. fond zaměstnanosti
-
při tvorbě předpokladů na uplatňování nové koncepce zdravotního a
nemocenského pojištění Tyto úlohy státu vyplynuly ze vzájemných jednání tripartity. V rámci nich se každoročně sjednávají závazky důležité pro dosažení, resp. zachování sociálního smíru.
„Úsilí o formování mechanizmu trhu práce se zaměřuje na tyto problémy -
úloha státu, podnikatelských subjektů a odborů při formování
mechanizmu trhu práce, -
cena práce – mzdy a jejich usměrňování v tomto mechanizmu, úloha
tripartity při kolektivním jednání, -
finanční nástroje počítání daní v mechanizmu,
-
institucionální zabezpečení fungování mechanizmu,
-
mechanizmus trhu práce při rekvalifikaci pracovníků,
-
opatření na oživení trhu práce cestou podpory malého a středního
podnikání, -
využití výsledků sociologických výzkumů při formování mechanizmu.“
6)
Mezi další důležité faktory patřilo rozhodnutí vlády o tom, který z modelů, resp. jakou koncepci určování ekonomických a sociálních cílů bude stát uskutečňovat. Nabízelo se hned několik variant, jak si odpovědět na základní otázku. 6
) * J. Mihalik, a kol. 1. vydání, Bratislava 1994. Trh práce a sociálne dôsledky ekonomickej reformy v Slovenskej Republike, str. 137
22
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Např.: „má spočívat na nízké ceně pracovní síly, dlouhého pracovního týdne, nízké úrovni kapitálových dividend a na vysoké míře investicí spojené s energickým tempem výzkumu a technického rozvoje (jako např. v Japonsku)? Nebo na sociálních pseudojistotách, které byly zavedeny ve státech bývalého socialistického bloku a které se zhroutily? Anebo na ekonomických pravidlech efektivního využívání pracovní síly při ultraliberálních tržních principech, jako je tomu např. v USA? Anebo na přítěžových koncepcích sociálně orientovaného tržního hospodářství s vysokou úrovní sociálního zákonodárství, jako je tomu ve většině vyspělých států Evropy?“ 7) Téměř všechny transformační modely měly jednoho společného jmenovatele. Byla to cena práce, za kterou se na Slovensku pracovalo. Mzda jako jediná udržovala konkurenceschopnost Slovenských výrobků na zahraničních trzích.
Úloha státu a tripartity při fungování mechanizmu trhu práce
Základem pro efektivní fungování trhu práce je včasná reakce na poptávku či nabídku a zabezpečení její rovnováhy. Je žádoucí, aby stát vytvořil soustavou ekonomických, sociálních a právních pravidel optimální podmínky k dosažení průměrné hodnoty nezaměstnanosti obvyklé v západoevropských státech (3 – 9%). K tomuto cíli je třeba, aby každý z části tripartity v rámci svých kompetencí participoval na formování mechanizmu trhu práce. Stát by však měl zasahovat jen nepřímo a dočasně. „Konkrétně by se jednalo ze strany vlády např.: -
Podporovat cíle naplňující orientaci na tvorbu nových pracovních míst. Při
prosazování aktivní politiky zaměstnanosti zabezpečovat rozpočtové zdroje na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, jakož i v rámci schválených rozpočtů zdroje na podporu vytváření pracovních příležitostí a rekvalifikaci pracovníků. Cílevědomě podporovat vytváření poptávky, protože v té době jí byl nedostatek a byl vážnou příčinou vzniku nezaměstnanosti. -
Trvale
přijímat
opatření
k zabezpečení
zaměstnání
absolventů
škol,
mladistvých, kteří skončili povinnou školní docházku a nepokračují v další přípravě na povolání, občanů se změněnou pracovní schopností a zdravotně postižených. -
Přijmout rámcové zásady uvolňování pracovníků z organizačních důvodů.
7)
* J. Mihalik, a kol. 1. vydání, Bratislava 1994. Trh práce a sociálne dôsledky ekonomickej reformy v Slovenskej Republike, str. 137, 138
23
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
-
V souladu s generální dohodou uzavřenou mezi vládou, zaměstnavateli a
odbory se žádá vydat, resp. navrhnout parlamentu právní předpisy a opatření, které odpovídají přijatým závazkům v generální dohodě a zabezpečí plnění závazků, pokud státní orgány vystupují jako zaměstnavatel. -
Vypracovat zvláštní program opatření pro řešení nezaměstnanosti Rómů.
-
Zformovat politiku zaměstnanosti důchodců, jejichž počet byl poměrně
vysoký. -
Pragmaticky
koncipovat
zákonodárnou
moc
v oblasti
podpory
v nezaměstnanosti, zejména pokud jde o možnost souběžného uplatňování odstupného a podpory v nezaměstnanosti. -
Stanovit dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti vzhledem k nabídce
volných pracovních míst, resp. v jaké výši a délku období. Jestliže se tak nestane, snižování délky pobírání podpory narazí na bariéry, ze které mohou vzniknout sociální nepokoje. -
Vytvářet podmínky pro rychlejší rozvoj malých podniků, které zvýší nabídku
pracovních příležitostí. (např. ve Velké Británii v letech 1985 – 1989 vzniklo milion pracovních míst v podnicích s méně než dvaceti zaměstnanci. Právě podniky této velikosti tvořily 96% všech soukromých firem Anglie.) -
Stanovit závazné předpisy pro nejzákladnější přípravu minimálních práv
pracujících v oblasti mezd, stejně jako určit platové poměry zaměstnanců v rozpočtových a příspěvkových organizacích. -
Usilovat o takový mechanizmus trhu práce v oblasti mezd, který by udržel
neinflační vývoj mezd. -
Rozpočtovou a daňovou politiku státu koncipovat tak, aby stát vstupoval do
ekonomiky opatřeními, která by neomezovala práva a zájmy podnikatelů a občanů, ale naopak stimulovala jejich počínání a podnikatelské úsilí při tvorbě nových pracovních příležitostí. Tomu je třeba přizpůsobit daně a státní rozpočet. Jako vhodný příklad lze uvést upřednostňování daňových úlev před jakýmikoli dotacemi. Ty mohou zapříčinit přežívání těch podniků, které již měly dávno zkrachovat. Jako další možnost lze uvést snížení daňové sazby jako projev důvěry občanovi apod. -
Zformovat účinný systém veřejně prospěšných prací, který by absorboval část
nezaměstnaných na společensky efektivních pracích.
24
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
-
Zformovat legislativu o kolektivním vyjednávání, o efektivní rekvalifikaci a
jiných otázkách týkajících se trhu práce.“8) Podle výsledků evidované míry nezaměstnanosti se dá s určitostí říci, že uvedená opatření státu měla úspěch. Jednalo se zejména o podpůrné kroky při tvorbě pracovních příležitostí, pasivní, zejména daňovou podporu zaměstnavatelům a vytvoření legislativního rámce pro aplikaci přijatých opatření. Nemalou měrou se však na tomto úspěchu podílela i slovenská podnikatelská sféra, která svým vzestupem měla zajistit co možná nejvyšší možný počet budoucích pracovních míst. Ke konsenzu mezi vládou a odbory došlo v těchto bodech: -
„Rozvinout podnikatelskou aktivitu na základě managementu západního typu.
Využívat výhod tržního hospodářství pro zakládání nových, efektivních druhů ekonomické činnosti ve všech odvětvích výroby a služeb. -
Usilovat o vlastní vklad do fungování mechanizmu trhu práce, především pak
zavedením managementu lidských zdrojů podle vzoru ekonomicky vyspělých států. -
Uskutečnit zásadní změnu jednání podnikatelských subjektů a jejich
managementu. -
Zvyšovat flexibilitu pracovních struktur (možnost různých druhů zaměstnání,
variabilní struktura pracovní doby, umožnění dočasného zaměstnání, zkrácení úvazků apod.) -
Uplatnit takové nástroje sociální politiky, které by vyhovujícím způsobem
zabezpečily zaměstnance, aby získali důvěru vůči zaměstnání v soukromém sektoru. -
Prosazovat eticko-právní stránku managementu (nedopustit např. zaměstnávání
načerno apod.) -
Uplatňovat demokratizaci ekonomiky na podnikové úrovni, založenou na
přesných „pravidlech“ hry se zřetelem na prosazování ekonomického, sociálního a etického rozměru reformy.“9)
Pro podnikatelskou sféru měly stěžejní význam i programy a aktivity v oblasti rekvalifikací pracovníků. Právě program rekvalifikací byl v letech 1993 - 1995 hodně diskutovanou otázkou avšak mnohem důležitější a tíživější problém existoval v tragickém nedostatku pracovních míst na slovenském trhu práce. V podstatě se dalo říci, že vůle někoho rekvalifikovat byla zbytečná v důsledku absence nabídky pracovních příležitostí 8)
* J. Mihalik, a kol. 1. vydání, Bratislava 1994. Trh práce a sociálne dôsledky ekonomickej reformy v Slovenskej Republike, str. 138-140 9) * J. Mihalik, a kol. 1. vydání, Bratislava 1994. Trh práce a sociálne dôsledky ekonomickej reformy v Slovenskej Republike, str. 140 - 141
25
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Úloha odborů při formování trhu práce je zejména při jednáních tripartity. Na zasedáních především předkládá stanoviska a návrhy týkající se oblastí, ve kterých působí, a tedy zejména oblastí pracovních vztahů, politiky zaměstnanosti apod.
Obsah generální dohody na rok 1994
Se svými zásadními požadavky vystoupili i odboráři a společně s ostatními partnery tripartity dospěli k mnoha kompromisům. Výsledná ujednání měla však spíše rámcový charakter tím, že nebyly stanoveny konkrétní prostředky k zlepšení ekonomické rovnováhy. Návrhy na budoucí opatření tedy byly příliš široké a v mnoha případech bylo pouze řečeno, že bude přijato takové opatření, aby se stav zlepšil.
Mezi vládou a odbory došlo ke kompromisu, ve kterém oproti roku 1993 nastaly tyto změny: -
„Zásadní změna v oblasti hospodářské politiky vlády a zaměstnanosti je v tom,
že vychází z respektování a že se posunula úloha státu v oblasti politiky zaměstnanosti. Vláda si dala předsevzetí, že ji bude uskutečňovat tak, aby nezaměstnanost nepřekročila hranici 17%. Nástroje na to jsou: a) restrukturalizace zemědělství, b) rozvoj malého a středního podnikání, c) rozvoj zahraničního obchodu, d) proexportní opatření, e) podpora infrastruktury a cestovního ruchu. -
Jestliže v některé oblasti překročí nezaměstnanost míru 25%, vláda přijme
přímá opatření vedoucí ke zlepšení stavu. -
Vláda měla přispět k aktivní politice zaměstnanosti i vytvořením legislativního
a organizačního rámce pro rozvoj podnikání a hledáním finančních zdrojů na realizaci veřejně prospěšných prací a účelné řešení problémů v regiónech mimo státní rozpočet. -
Vláda se zavázala vytvořit legislativní podmínky pro realizaci hospodářské
politiky a zaměstnavatelé se za podpory odborů zavázali pomáhat při jejich realizaci. -
Všichni tři sociální partneři se zavázali vytvořit podmínky pro ekonomický růst
a rozvoj výrobní a nevýrobní sféry ve vybraných oblastech Slovenska.
26
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
-
Odbory byly proti mzdové regulaci přesto, že o ní rozhodl parlament
schválením zákona o státním rozpočtu na rok 1994. Přijalo se však kompromisní řešení. Vláda neměla uplatňovat plošnou regulaci (což původně ani nechtěla), výjimkou se měly stát regiony, v nichž vývoj mezd dosáhne inflačního charakteru.“10) Tato dohoda byla pro Slovensko zásadní svým významem zejména proto, že se jednalo o první dokument svého typu v samostatném státě. Určovala základní práva a povinnosti vyplývající z pracovních vztahů a blíže charakterizovala trh práce na Slovensku. Přijatá opatření slibovala další posun v otázkách zaměstnanosti a celkového vývoje slovenské ekonomiky. Jedinou konkrétnější připomínkou a následně přijatým opatřením bylo dosažení pokroku státu k regulovaným mzdám Při tomto jednání přišly s nejvěcnějšími návrhy zástupci odborů.
2. Politika trhu práce 2.1. Pasivní politika trhu práce
Pasivní politika vlády na trhu práce v SR byla často podrobována institucionálním reformám. Časté reformy byly typické i v jiných transformujících se ekonomikách, když se instituce v praxi přizpůsobovaly rychle se měnícím podmínkám. Podstatná restriktivní reforma systému vyplácení podpory v nezaměstnanosti se ve většině zemí uskutečnila během let 1991 – 1992. Původně velkorysá pravidla se ukázala neudržitelná pod tlakem rychle rostoucí nezaměstnanosti. Na Slovensku byla tato reforma uskutečněna na začátku roku 1992. doba pobírání hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti byla zkrácena z 12 na 6 měsíců, podmínky nároků na hmotné zabezpečení byly zpřísněny a mírně se i snížily náhrady předchozího výdělku hmotným zabezpečením (z 65% na 60% během prvních tří měsíců jeho pobírání a ze 60% na 50% v dalším období). Reforma byla aplikována retroaktivně tzn. i na občany kteří se stali nezaměstnanými před datem 1. 1. 1992. Na rozdíl od ostatních transformujících se ekonomik byl systém zabezpečení v nezaměstnanosti v letech 1995-97 opět postupně uvolněn (prodloužením doby nároku na 10 )
* J. Mihalik, a kol. 1. vydání, Bratislava 1994. Trh práce a sociálne dôsledky ekonomickej reformy v Slovenskej Republike, str 141 - 142
27
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
podporu, méně přísnými podmínkami nároků na podporu a pod…). Období pobírání hmotného
zabezpečení
v nezaměstnanosti
se
prodloužilo
v závislosti
na
věku
nezaměstnaného, později v závislosti na předcházejícím období placení příspěvků do Fondu nezaměstnanosti. Tato reforma vyžadovala jisté rozpočtové úvahy. Přesunutím plateb pojistného za lidi pobírající hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu na Národní úřad práce se zvýšením počtu těchto lidí pobírajících hmotné zabezpečení dosáhlo úspory ve státním rozpočtu. Uvedené reformy pasivní politiky trhu práce se odrazily nejvíce na kolísání podílu nezaměstnaných, kteří měli nárok na hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. Restriktivní reforma v roce 1992 snížila tento podíl z 82% na 34%. Mírné uvolňování systému po roce 1995 se odrazilo v opětovném zvýšení tohoto podílu z 23% v roce 1994 na 28% v roce1998. Po reformě v roce 1992 se sice přechodně snížil i počet evidovaných nezaměstnaných, zde je však těžké odlišit vliv reformy od sezónních a jiných činitelů. Oblíbeným opatřením snižování tlaku na trhu práce takřka po celou dobu období transformace bylo masové penzionování, včetně invalidních a mimořádných starobních důchodů. Podíl zaměstnaných důchodců na celkové zaměstnanosti se během transformačního období snížil z přibližně jedné třetiny na jednu desetinu. Odchody do předčasného starobního důchodu se pohybovaly zhruba na úrovni 4-5% přítoku do evidované nezaměstnanosti. Tím ji v tomto rozsahu permanentně snižovaly (adepti na mimořádný starobní důchod byli sice nezaměstnaní ale do evidence nezaměstnaných se nezahrnovali). Druhou stranou této mince bylo neúměrné zatížení systému důchodového zabezpečení. Ten se své vlastní krize dočkal mnohem dříve než se na základě demografických poměrů všeobecně očekávalo. Vzhledem k nízkému důchodovému věku se odchod do mimořádného starobního důchodu mohl ve všeobecnosti povolit ženám ve věku 51 let a mužům ve věku 58 let ( pro některé skupiny pracovníků se dokonce umožňoval i dřívější odchod v závislosti na tzv. pracovních kategoriích). Toto extenzivní využívání odchodu do důchodu jako pracovního nástroje trhu práce bylo ukončeno z důvodu hrozícího deficitu systému důchodového zabezpečení. Souhrnně lze politiku trhu práce v SR do roku 2000 charakterizovat jako pasivní, vyznačující se zejména zametáním problémů pod koberec, jejich všeobecným obcházením a vyhýbáním se jejich přímému řešení přesto, že stále narůstaly. Tento stav byl ukončen v roce 2003 zavedením skutečně restriktivní sociální a důchodové reformy. Od roku 2007 se dá hovořit o trvalé tendenci ke snižování míry nezaměstnanosti. Ukázalo se tedy, že proaktivní politika trhu práce slovenské vlády uplatňovaná od přelomu let 2002 a 2003 v kombinaci s
28
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
uskutečněnými reformami v sociální oblasti mohou tvořit velmi dobrý lék na vysokou nezaměstnanost.
2.2. Aktivní politika trhu práce
Programy aktivní politiky trhu práce mohou být zaměřeny na zlepšení chodu trhu práce z mnoha hledisek. V praxi se však takřka výlučně zaměřují na snižování nezaměstnanosti. Výběr jednotlivých opatření, resp. přístupů aktivní politiky trhu práce by měl právě proto záviset na převládajícím typu nezaměstnanosti na daném trhu práce. Z tohoto hlediska můžeme mluvit o určité typologii trhu práce. Nejtypičtější formou nezaměstnanosti pro transformující se ekonomiky je situace, kdy převládá nedostatečná tvorba pracovních míst. Mezi její příčiny lze zařadit nedostatek kapitálových zdrojů, velkou nejistotu týkající se budoucího vývoje trhů a odvětví, nedostatky v oblasti technologií a manažerských postupů apod. Existence dlouhodobé nezaměstnanosti a strukturální nezaměstnanosti je pak druhotným jevem – důsledkem slabé tvorby pracovních míst. Strukturální opatření aktivní politiky trhu práce zaměřená na zlepšení umísťování nezaměstnaných na volná místa (rekvalifikace, podpora mobility pracovních sil) jsou účinná až tehdy, když jsou tato místa k dispozici ve větší míře. Z toho vyplývá, že programy zaměřené na podporu tvorby pracovních míst mají na slovenském trhu práce své opodstatnění, otazník však zůstává nad způsobem jejich realizace. Soustava aktivní politiky trhu práce byla v SR uvedena v činnost roku 1991 a postupně se vyvinula do komplexního systému různých typů programů. Velkou reformou prošla soustava také v roce 1997. Opatření aktivní politiky trhu práce v SR zahrnovala do roku 1997 následné programy: společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšná pracovní místa, rekvalifikaci, poradenství, zřizování chráněných dílen a pracovišť, podpora při omezování pracovního času, místa pro mladistvé a absolventy škol. „Zákonem č. 387/1996 Sb. byla tato struktura změněna následovně: rekvalifikace, podpora vytváření nových pracovních míst, podpora pro udržení pracovních míst, podpora vypracovávání projektů na udržení pracovních míst, podpora zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.“11) Z porovnání staré a novější struktury aktivních programů je zřejmé, že po roce 1997 se věnovalo více pozornosti opatřením preventivního charakteru, stejně jako opatřením
11 )
Ivan Okáli a kol., Hospodársky vývoj Slovenska v roku 1997, štúdia vypracovaná na požadanie Európskej hospodárskej komisie OSN, str. 37
29
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
zaměřeným na specifické skupiny (invalidé, staří lidé, dlouhodobě nezaměstnaní a absolventi škol). Aktivní politika trhu práce se však i přes nesporně kladné výsledky střetávala s jistými problémy pramenícími z pasivních plateb nezaměstnaným. V prvním čtvrtletí roku 1999 byl poměr mezi výdaji na aktivní politiku a pasivní politiku 1:14. V minulosti však právě aktivní politika dokázala, že aktivním individuálním přístupem lze docílit mnohem uspokojivějších výsledků, než formou pasivní politiky. Slovenské ministerstvo práce a sociálních věcí se v té době spíše zaměřovalo na tvorbu pracovních příležitostí v oblasti veřejně prospěšných prací v rámci nejproblémovějších okresů. Program individuální spolupráce a rekvalifikací pro mladé nezaměstnané byl tehdy v přípravné fázi. Největší rezervy bylo možno v tehdejší aktivní politice trhu práce najít při realizování tolik potřebných reforem. Jedna z možností vedla cestou paušálního snížení odvodového zatížení pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávali osoby z cílových skupin. Další kritika se týkala fungování regionálních úřadů práce. V době kdy se počet okresů a tím i počet regionálních úřadů práce zdvojnásobil, mělo (podle odhadů Národního úřadu práce) ze 79 úřadů jen asi 40 kontrolu nad „skutečným“ trhem práce. Mezi již zmiňované možnosti, které mohla využívat i aktivní politika trhu práce patří rekvalifikace a podpora mobility pracovních sil. Tehdejší stav trhu práce však, vzhledem k dramatickému nedostatku pracovních míst, neumožňoval efektivně tyto nástroje uplatňovat v širším měřítku. Z hlediska krátkodobějších cílů se tedy jevila jako výhodnější varianta podpora tvorby pracovních příležitostí. Již v té době však bylo jasné, že i ta největší snaha aktivní politiky trhu práce nemůže uspokojit poptávku po pracovních místech. Například počet pracovních míst vytvořených během let 1990 – 1996 byl na úrovni 150 tisíc, počet evidovaných nezaměstnaných v té době však dosahoval k hodnotě 400 tisíc. I přes kladně hovořící výsledky rekvalifikace se tento nástroj na Slovensku využíval v 90. letech jen omezeně. Na rekvalifikaci zaměstnanců byla ročně vydávána jen 2-4% z celkových výdajů na rekvalifikace. Zaměstnanci přitom tvořili téměř jednu třetinu rekvalifikovaných na konci roku 1992. V dalších letech pak jejich počet klesal až na podíl okolo jedné desetiny. Náklady na rekvalifikaci zaměstnaných lidí jsou přitom nižší než u nezaměstnaných. Úřady práce hradí jen 50% nákladů (u některých opodstatněných případů může hradit celou sumu). Tyto příspěvky jsou podmíněny prevencí snižování nezaměstnanosti nebo hromadného propouštění. Další často využívanou podmínkou je nejméně 12-ti měsíční zaměstnání po ukončení kurzu. Míra úspěšnosti zdárného dokončení kurzů rekvalifikace je též vyšší u osob zaměstnaných než u nezaměstnaných. 30
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
I přes tento trend se ukázalo, že míra úspěchu rekvalifikace u nezaměstnaných byla poměrně vysoká. „V roce 1994 se asi 80% rekvalifikovaných nezaměstnaných zařadilo po absolvování kurzu do pracovního procesu. V dalších letech se pak procento umístěných nezaměstnaných ustálilo okolo 60%. Míru úspěšnosti této politiky úřadů práce lze přičíst i příslibům, že po absolvování kurzu bude přiděleno pracovní místo. Vzhledem k dosaženým výsledkům se tyto snahy ukázaly jako velmi praktické.“12) Ve většině okresů Slovenska byla rekvalifikace uplatňována ve velmi skromném rozsahu v porovnání s tvorbou pracovních příležitostí. Vzhledem k vysokému procentu obyvatel s nízkým stupněm vzdělání (s nedokončeným úplným středním vzděláním až 80%) a jejich následné dlouhodobé nezaměstnanosti se potřeba rekvalifikací jevila do budoucnosti jako nutnost.
2.3. Sociální dávky a jejich demotivující účinky
Jedním z nejpopulárnějších témat souvisících s trhem práce a sociálním zabezpečením v SR jsou demotivující účinky sociálních dávek. V této kapitole je proto stručně uvedeno několik možností ilustrujících míru nahrazení pracovních příjmů sociálními příjmy pro vybrané typy domácností. Výška životního minima a složení domácnosti podstatným způsobem ovlivňují výši sociálních dávek, které je možno přiznat dané domácnosti, a tím i působení potenciálních demotivačních efektů v oblasti zaměstnanosti. Vývoj životního minima v letech 1991-1998 vybraných typů domácností a jeho vztah k hrubým pracovním příjmům ilustruje tabulka.
12 )
Ivan Okáli a kol., Hospodársky vývoj Slovenska v roku 1994, štúdia vypracovaná na požadanie Európskej hospodárskej komisie OSN, str. 17
31
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Vývoj životního minima (ŽM), mezd a životních nákladů od počátečního období transformace až do roku 1998 ŽM podle
1991
1992
1993
1994
1995
1998
1 dospělý
1700
1700
1980
1980
2180
3000
2 dospělý
3050
3050
3510
3510
3850
5100
4100
4100
4710
4710
5190
6450
4500
4500
5160
5160
5650
7800
5000
5000
5720
5720
6320
6870
5800
5800
6620
6620
7240
8640
-
2000
2200
2450
2450
3600
3748
4519
5261
6088
7144
9600
173
191
235
267
293
351
typu domácnosti
2 dospělý + dítě 0-6r. 2 dospělý + 2 děti 0-6r. 2 dospělý + dítě 15 + r. 2 dospělý + 2děti 15 + r. Minimální mzda Průměrná mzda Index životních nákladů (1989 = 100)
Tabulka 5, Pramen: Statistický úřad Slovenské republiky, ročenka 1999
Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že vývoj životních nákladů zcela nekopíroval vývoj průměrných mezd ani vývoj životního minima. Na Slovensku rostly životní náklady od roku 1991 rychlejším tempem než průměrné mzdy. Tento vývoj byl zpočátku přičítán restriktivním opatřením státu zavedeným v oblasti mzdové politiky, postupem času se však tato hypotéza ukázala jako mylná. Lidé s nedostatečným hmotným zázemím měli zákonitě mnohem větší sklony k zneužívání sociálního systému. Intenzitu demotivujících účinků institutu životního minima je také možno ilustrovat na příkladu vybraných typů domácností. Zákon 195/1997 o sociální pomoci odstupňoval hranice garantovaných příjmů podle důvodů materiální (hmotné) nouze. V dalším pohledu na tuto
32
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
problematiku je tedy nutno zohlednit a rozlišit případy pracovní aktivity (nárok na doplnění příjmů do 1,2-násobku životního minima), případy materiální nouze zapříčiněné objektivními důvody (nárok na doplnění příjmů do 1-násobku životního minima) a případy materiální nouze způsobené subjektivními důvody (nárok na doplnění příjmů do 0,5-násobku životního minima). Vývoj průměrné mzdy v roce 1998 a vývoj životního minima spolu s aplikací zmíněných tří pravidel zákona 195/1997 Sb. naznačoval hodnoty, při kterých se pobírání sociálních dávek rodinám „vyplatilo“ a kdy ne. Například pro domácnosti s pracovním příjmem na úrovni průměrné mzdy nebyla hranice 1,2-násobku životního minima demotivující, protože jejich pracovní příjem neklesnul nikdy pod tuto hranici. Jinak tomu bylo však v domácnostech, kde se pracovní příjem rovnal minimální mzdě. Zevšeobecníme-li dosud zmíněná fakta, je možné říci, že demotivující účinky sociálních dávek v SR potenciálně existovaly, ale jejich působení bylo velmi specifické, nejvíce pak podle složení domácností a potenciálních pracovních příjmů jejích členů. Pro nízkopříjmové domácnosti s nezaopatřenými dětmi mohlo být demotivující působení poměrně silné, i zde je však třeba být opatrný při vynášení rychlých soudů. Demotivační vliv jisté výhody záleží i na subjektivních osobních hodnotách a postojích každého jednotlivce. Zpřísnění pobírání sociálních dávek v roce 1997 tedy podstatně snížilo jejich demotivační účinky. Občanu zařazenému do kategorie subjektivní hmotné nouze se jeho měsíční příjem mohl snížit až na 30% průměrné měsíční mzdy. Potenciální efekt reformy však v té době mnohem více závisel na podmínkách na trhu práce než na osobní motivaci a tyto podmínky byly v danou dobu téměř kritické.
33
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3. Vývoj ekonomiky slovenského státu ve tříletých periodách
3.1. Počátky samostatného Slovenska
Mezi základní pozitivní výsledky transformace z let 1991 – 1993 patřila bezesporu změna politiky umísťování pracovníků do podniků. Z původního administrativního určování „kdo kam půjde“ se pomalu začala měnit ve fungující pracovní trh řízený nabídkou a poptávkou. Dále se rozvíjela privatizace stávajících státních podniků a Slovensko se podstatně otevřelo zahraničí. Cestu razantní transformace, tzv. ultraliberální cestu, bylo třeba po roce 1993 zmírnit. Je sice pravda, že ekonomika jevila určité zlepšení zejména v oblasti vyrovnané obchodní bilance a stabilizovaného státního rozpočtu. Na druhé straně však neúměrně narostla průměrná nezaměstnanost (14%), a dále ještě stoupala. Postupem času se tak dostalo Slovensko do typické hospodářské recese. Dostavil se charakteristický hluboký pokles poptávky, pokles produktivity výroby, celkové výroby a investic, růst nezaměstnanosti a finanční krize podnikové sféry spojená s poklesem reálných mezd. Situaci na Slovensku umocňovala i celosvětová krize trhu práce. Krize se nevyhnula ani západní Evropě, kde nezaměstnanost rostla v některých zemích i přes hranici 10%. Slovensko, v té době již významně orientované na západ, zejména pak na Rakousko a Německo, tento trend trhu práce kopírovalo. Z hrozby blížící se krize vypracovala OECD analýzu, ve které navrhla možné způsoby pomoci postkomunistickým státům při překonávání recese vyplývající z jejich přechodu na tržní ekonomiku. Tato analýza již předpokládala existenci právního prostředí pro možnost rozvoje tržních ekonomik. Jako hlavní možnost oživení ekonomické situace uváděla oživení spolupráce Slovenska s vyspělými západoevropskými státy a Českou republikou. Možnost spolupráce se zeměmi bývalého Sovětského svazu nebyla doporučena vzhledem k nízké pravděpodobnosti výskytu růstových stimulů. Příliv investic z bývalých států Sovětského svazu byl vzhledem ke stavu těchto zemí více než nepravděpodobný. Zamýšlené investice právě do těchto zemí se označovaly jako velmi rizikové. V té době již Slovensko rozsáhleji spolupracovalo v otázkách trhu práce s Rakouskem a Německem. Do popředí zájmů se dostaly dohody pro tři typy pracovních kontaktů:
34
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
-
zaměstnávání pracovníků za účelem rozšíření odborné a jazykové
přípravy -
zaměstnávání pracovníků v příhraničních zónách
-
zaměstnávání zdravotnického personálu
Další možností podpory regionu výhodní a střední Evropy byl přesun výrobních kapacit ze západních států právě do těchto zemí. O tomto problému začali podnikatelé ze západní Evropy uvažovat již těsně po pádu komunismu v celém východním bloku. Vycházeli z předpokladu existence kvalifikované pracovní síly, která však bude pracovat za zlomkovou hodnotu mezd západních států. Již v roce 1992 se začaly uskutečňovat první přesuny a tento trend měl nadále pokračovat. Předpoklady levné a kvalifikované pracovní síly se potvrdily a první investoři v roce 1993 se zajímali o vstup na Slovenský trh. Pro srovnání lze uvést hodnoty průměrných hodinových mezd, za které pracovali lidé v celém postkomunistickém východním bloku. Průměrná hodinová mzda se pohybovala v rozmezí od 5 do 7 německých marek zatímco v Německu byla stejná mzda 42 marek. To vše si Slovenská Republika přinesla jako dědictví po federaci. Nikdo tehdy netušil kudy se budou ubírat další kroky slovenské ekonomiky. Cesta, kterou Slovensko podniklo v dalších třinácti letech, nebyla zásadně jednoduchá a vyžadovala přesné myšlení spolu s pevnou vůlí.
35
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.2.
Ekonomický vývoj v letech 1993-95
Po rozpadu ČSFR na dvě samostatné republiky se Slovensku nezačalo automaticky dařit lépe. Recese se prohlubovala a to zejména díky rostoucímu procentu nezaměstnaných ve státní ekonomice. Hranice nezaměstnanosti se blížila 15% a tlačila celou Slovenskou ekonomiku do deprese. Bylo nutné přehodnotit stávající přístup státu k reformám a celkově k transformaci. Politika šokové terapie nastartovaná ještě za společného fungování obou republik se ukázala jako příliš drastická a neúměrně rychlá. Vývoj na Slovensku byl bržděn oproti České Republice nedostatečnými obchodními kontakty, zastaralým jednostranně orientovaným průmyslem a již zmiňovanou vysokou mírou nezaměstnanosti. Souběžně se zrodem nového státu zesílil tlak na změnu charakteru reformy z „klausovské“ na takovou, která by výrazněji respektovala slovenská specifika. Studie OECD (1993) upozorňuje na názory tvůrců hospodářské politiky, podle kterých reformní cesta v letech 1991 – 1992 byla příliš rychlá. Podle tohoto zdroje vláda, která vzešla z parlamentních voleb roku 1992, chtěla zpomalit tempo hospodářské reformy hlavně v oblasti privatizace. Kritici stávajícího způsobu reformy argumentovali tím, že „ pochybná československá reforma“ neúměrně poškozuje slovenskou ekonomiku (protože je tzv. šitá na míru české ekonomice), restrikce vyvolávají jen další restrikce a nedůvěru vůči novému státu u obyvatelstva, že reforma umrtvuje ekonomiku a ohrožuje sociální směr. Postoje části odborných kruhů k pokračování reformy vykrystalizovaly v konečné tři varianty: -
Jednotná reforma v společném československém státě – varianta první,
odzkoušená s enormními ztrátami hospodářského potenciálu Slovenska. -
Pravý, logický opak představovalo přiřazení originální slovenské
reformy k samostatnému slovenskému státu. -
Patrně však byla zvolena nejméně vhodná varianta - spojení
slovenského státu s česko – slovenskou reformou. Tento tlak na změnu reformní cesty vedl k odklonění od původní česko-slovenské reformy k novému přístupu transformace v období 1993 – 1998. První vláda samostatného státu vytyčila svoji vizi jako budování sociálně a ekologicky orientované tržní ekonomiky. Za prioritu slovenské ekonomiky vláda deklarovala restrukturalizaci a revitalizaci těch sektorů, které z hlediska porovnatelných výhod budou odpovídat kritériím dlouhodobé efektivnosti.
36
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
„Vláda potvrdila oddanost sociálnímu tržnímu hospodářství bez toho, aby to nějakým způsobem blíže vysvětlila. V listopadu 1992 byla přijata „strategie hospodářské obrody“. Hlavními body této strategie byly: 1) Stimulování makroekonomické expanze uvolňování fiskální a úvěrové politiky. 2)
Aktivní obchodní politika včetně podpory vývozu do evropských zemí
SNS. 3) Restrukturalizace průmyslu pod vedením a za finanční podpory státu.“13)
V roce 1993 byl tento program dále rozpracován a doplněn, přičemž důraz se přesunul na potřebu dodržování restriktivní fiskální a neutrální měnové politiky. Rozhodovací sféra se však v roce 1993 musela více věnovat řešení následků zhroucení vlastní ekonomické politiky (výrazný nárůst rozpočtového schodku, rozdělení společné měny s ČR, ztráta devizových rezerv centrální banky), než vypracovávání konkrétní strategie reformy. Reforma se skutečně dočkala jistých úprav, avšak bohužel za cenu zpomalení.
Dočasný charakter úspěšného makroekonomického vývoje
První známky dosažení dolního bodu obratu transformační deprese a následného oživení se ukázaly již v roce 1992, ale další vliv ve formě vzniku nového státu způsobil dočasnou recidivu ekonomických komplikací. Opětovné narušení makroekonomické stability a nutný pokles v roce 1993 byly pokládány za ekonomické důsledky státoprávních změn. V roce 1993 pokračoval, i když mírnějším tempem, pokles tvorby HDP, negativně se vyvíjel stav veřejných financí i stav devizových rezerv a zrychlila se inflace. Následné období let 1994 a 1995 je možné z pohledu makroekonomických výsledků hodnotit (s jistou dávkou opatrnosti) jako jedno z nejúspěšnějších. Změny ve výsledcích fungování hospodářství Slovenska v roce 1994 v porovnání s předcházejícím obdobím se vysvětlují následnými argumenty: 1) „Relativně stabilním makroekonomickým rámcem hospodářských aktivit, o který se zasloužila restriktivní fiskální a neutrální měnová politika. 2) Účinkem hospodářsko-politických opatření zaměřených na podporu vývozu a zlepšení zahraničněobchodní bilance, který byl zesílen příznivým vývojem konjunktury ve vyspělých tržních ekonomikách a ve státech CEFTA. 13 )
Inštitút pro verejné otázky v Bratislave, Slovensko 1994, 1995 souhrnná zpráva o stavu společnosti trendech na rok další, str. 132
37
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3) V roce 1993 vyčerpaly svůj vliv důsledky rozdělení ČSFR a vzniku samostatného Slovenska na opakování hospodářského poklesu“14)
Jestliže zvážíme, že oživení roku 1994 se dosáhlo výlučně růstem exportu, můžeme vyslovit předpoklad, že jedna ze strukturních slabin Slovenska, spočívající v nadměrném podílu výroby polotovarů, se při bezprostředním překonávání recese stala její výhodou. Právě roku 1994 měl vzestupnou fázi poptávkový cyklus u obchodních partnerů SR, což stimulovalo exportní sílu Slovenska i při už existujícím exportním sortimentu. Takový vývoj však s sebou nese riziko neuvědomění si naléhavosti strukturních změn. Případ slovenského hospodářství též potvrzoval, že zvýšení kvality produkce alespoň na dolní hranici světového standardu se dá snáze dosáhnout u polotovarů, resp. u výrobků s nižším stupněm zpracování, než u složitých finálních výrobků. Oživení, které přišlo zvenku, se postupně přeměnilo v obnovení růstu dalších složek HDP. Proto došlo k zásadní změně ve faktorech působících na ekonomický růst v období 1994 – 1995. Jestliže byla v roce 1994 jedinou rostoucí složkou výdajové strany HDP jen hodnota exportu výrobků a služeb, v roce 1995 rostly už bez výjimky všechny složky HDP. Problémem se však stalo že domácí poptávka rostla podstatně rychleji než HDP, což vyvolalo silný růst dovozu. Současně se zpomalovalo tempo růstu vývozu. Pokračování vývoje takovým směrem hrozilo přerůst do nové opakované destabilizace ekonomiky. Slovensko nevyužilo období oživení k realizaci potřebných strukturních a institucionálních změn a proto hrozilo, že pozitivní makroekonomický vývoj bude jen dočasný. Vzrůst výkonnosti probíhal jen do té doby, pokud se do výroby zapojovaly kapacity uvolněné v době transformační deprese. Ještě neexistovala zdravá mikroekonomická základna pro to, aby se dokázal samočinně udržovat harmonický vývoj.
14 )
Ivan Okáli a kol., Hospodársky vývoj Slovenska v roku 1995, štúdia vypracovaná na požadanie Európskej hospodárskej komisie OSN, str. 16
38
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.3.
Etapa nerovnovážného růstu v letech 1996 – 1998
V této etapě docházelo k významnějšímu uplatnění představ strategie hospodářské obrody z konce roku 1992. Hospodářská politika se odkláněla od liberalistických vzorů, více se prosazovaly sociální motivy a zodpovědnost státu. Byl upřednostňován silný ekonomický růst podporovaný nástroji blízkými poptávkově orientované hospodářské politice: -
Stimulování poptávky pomocí růstu veřejných výdajů.
-
Realizace rozsáhlých veřejných infrastrukturních investic
-
Deficitní hospodaření v zájmu podpory tzv. rozvojových pobídek apod.
Nejdůležitější segmenty hospodářské politiky však nebyly přiměřeně orientovány. Na nadměrně expanzivní finanční politiku vlády reagovala centrální banka restriktivním zaměřením měnové politiky. Výsledkem bylo omezení soukromých půjček a nárůst úrokových měr. Chyběla též koordinace mezi makropolitikou a rozvojem strukturálních reforem.
Neudržitelnost nerovnovážného vývoje Rok 1996 byl v makroekonomickém vývoji SR rokem přelomovým. Došlo ke změně ve vývoji řady pozitivních trendů z období let 1994 – 95. Při vysokém ekonomickém růstu docházelo k problémům s vnitřní i vnější nerovnováhou, které vyžadovaly výrazné zásahy. V tomto období rostly položky domácí poptávky, s výjimkou spotřeby domácností, podstatně rychlejším tempem než HDP. To muselo vyvolat obnovení nerovnováhy domácí poptávky a HDP, která se samozřejmě přenášela i do vnější nerovnováhy. Domácí poptávku je možné uspokojit zvýšením HDP a převisem dovozu zboží a služeb nad vývozem (tzv. pasivní saldo). Při zahrnutí otázky změny cen pak domácí poptávka v cenách roku X je tvořena HDP v cenách roku předchozího zvýšeného o převis dovozu zboží a služeb nad jejich dovozem v cenách roku předchozího a rozdíl mezi domácí poptávkou v cenách roku X a roku předchozího. Domácí poptávka krytá růstem cen je dána rozdílem domácí poptávky roku X a roku předchozího. Tímto způsobem je možné vyjádřit i procentuální podíly jednotlivých tří složek podílejících se na pokrytí domácí poptávky. V reálné ekonomice existuje pasivní saldo a růst cen, proto součet pasivního salda a rozdílu domácí poptávky ve dvou následujících letech lze
39
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
považovat za nerovnovážné faktory. Podle statistických údajů se v roce 1996 zastavil pokles podílu nerovnovážných faktorů na pokrytí domácí poptávky na úroveň asi 14 – 15%. Nerovnovážné tendence se projevily naplno v roce 1996 velkým přičiněním finanční politiky tak, že došlo k výrazné expanzi výdajů na konečnou spotřebu státní zprávy a k silnému nárůstu investic, z nichž o umístění mimořádně vysokého podílu rozhodoval stát. Tendence k nerovnováze se odrazila v nárůstu té části domácí poptávky, která je kryta přebytkem dovozu zboží a služeb (pasivním saldem). V hodnotě té části poptávky, která je kryta růstem cen, nedošlo k žádné výrazné změně. Zjednodušeně je možno říci, že nerovnováha mezi domácí poptávkou a tvorbou HDP se projevovala velmi výrazně narušením vnější rovnováhy, zatímco dopad na ceny byl podstatně menší. V podobně vyspělých transformujících se zemích jsou naznačené proporce podobné. V Česku, Polsku a Maďarsku je kryta domácí poptávka z pěti šestin HDP. Prostor pro nerovnováhu je tedy tvořen bezmála jednou šestinou objemu domácí poptávky. V podmínkách nepružné nabídkové stránky ekonomiky vede zvyšování domácí poptávky k nedostatečnému přírůstku HDP. Alternativní pohled na fenomén nerovnováhy nabízí analýza nerovnováhy mezi úsporami a investicemi. „Když se v ekonomice více investuje než se uspořilo, pak se vzniklý rozdíl musí hradit z úspor jiných ekonomik. Hospodářství Slovenska se vyznačuje neobvykle vysokou měrou investic. Tak vysoký poměr je neobvyklý nejen ve vyspělých průmyslově orientovaných ekonomikách, ale i v transformujících se zemích.“15) V té době pokrývaly domácí úspory potřebné investice jen z necelých 40%. V tomto příkladě reprezentované podílem tvorby hrubého kapitálu vztaženého k HDP. Zajímavý je i údaj popisující podíl cizích zdrojů na přírůstku HDP. V letech 1996 – 1998 pokrývaly cizí zdroje více než 100% absolutního přírůstku HDP. Proto se dá hovořit o růstu ekonomiky „na dluh“. Samozřejmě, že by ani tento jev nemusel být hodnocen nutně jako negativní, bylo by však třeba, aby byly z těchto cizích zdrojů financovány velmi efektivní investiční aktivity, které by měly i výrazně podpůrný účinek na vývozní odvětví ekonomiky. Struktura investic realizovaných v SR v tomto období však nedávala záruku ani rychlé návratnosti, ani proexportního účinku. Dalším průvodním jevem tohoto období bylo zhoršování finančních ukazatelů v podnikové sféře. Po roce 1995 byl na Slovensku zaznamenán nepříjemný fakt, a to že náklady začaly růst rychleji než výnosy (viz. Příloha ročenka). Bylo samozřejmostí, že se tento projev
15 )
Inštitút pro verejné otázky v Bratislave, Slovensko 1998 souhrnná zpráva o stavu společnosti trendech na rok další, str. 394
40
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
nezdravého mikroekonomického prostředí přenášel např. přes nedostatečné daňové výnosy i na makroekonomickou úroveň. Pokud bych měl shrnout toto období, musel bych konstatovat, že změna priorit hospodářské politiky po roce 1995 se zřetelně odrazila na makroekonomickém vývoji Slovenska. Vysoký růst měl bohužel vynucený charakter a některé nerovnovážné projevy nemohly být v dalším období již přijatelné.
3.4. Vývoj nezaměstnanosti v období 1993 - 1999
V počátečním období ekonomické transformace byl prudký nárůst nezaměstnanosti vítaný jako signál restrukturalizace ekonomiky. Po prvních deseti letech transformace se však slovenský trh práce stále nedostal z dvojciferných hodnot míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v SR sledují dva oficiální úřady. Prvním je Národní úřad práce a druhým Statistický úřad SR. (metodika zjišťování viz. Příloha - Metodika)
Zatímco NÚP vede
evidenci nezaměstnaných obsahující vyčerpávající údaje, Statistický úřad uskutečňuje tzv. „výběrové zjišťování pracovních sil“ (VZPS) na vzorku domácností. Toto zjišťování se uskutečňuje každého čtvrt roku počínaje druhým čtvrtletím roku 1993. Údaje z těchto pravidelných čtvrtletních zjišťování umožňují porovnání statistik nezaměstnanosti na mezinárodní úrovni. V roce 1991 se míra nezaměstnanosti v SR prudce zvýšila z takřka nulové hodnoty na přibližně 12%. Od té doby osciluje ve dvojciferných hodnotách, přičemž na konci roku 1998 dosáhla již 16,6% a stále rostla. Evidovaná nezaměstnanost je na Slovensku vyšší než nezaměstnanost podle VZPS, což signalizuje možné demotivující vlivy zabezpečení v nezaměstnanosti, nejčastěji formou sociálních dávek a plateb pojistného za nezaměstnaného státem. Dlouhodobá nezaměstnanost začala růst od začátku přechodného období, kdy její podíl na celkové nezaměstnanosti podle VZPS dosáhl přibližně 50%. Tento podíl byl jen o málo vyšší než průměr v EU v roce 1997. Jeho hodnota dosahovala 49% celkem, 48% u mužů a 51% u žen. Na konci roku 1998 byl podíl evidované dlouhodobé nezaměstnanosti 38%.
41
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Strukturální aspekty nezaměstnanosti
Vzdělanostní struktura nezaměstnaných odhaluje, že nejzranitelnější jsou skupiny obyvatelstva s nejnižší kvalifikací a vzděláním. Podle VZPS tvořila na konci roku 1998 skupina se základním vzděláním a nebo bez ukončeného základního vzdělání 37,5% dlouhodobě nezaměstnaných, přičemž její podíl na celkové nezaměstnanosti představoval 27,4%. Podíl osob s nižším než úplným středním vzděláním byl na dlouhodobé nezaměstnanosti až 75%. Často připomínaným problémem slovenského trhu práce je nízká mobilita pracovních sil. Jednou z forem mobility je vnitrostátní stěhování obyvatelstva. Rozsah vnitrostátního stěhování v SR měl po roce 1990 dlouhodobě klesající tendenci. V letech 1995 – 1998 nastalo lehké oživení, ale absolutní ani relativní ukazatelé nedosahují zdaleka úrovně roku 1990. Objem stěhování klesá s rostoucí vzdáleností: stěhování mezi okresy převládalo a stále převládá nad stěhováním mezi kraji. V roce 1998 byla intenzita stěhování zhruba 16 osob z tisíce. Tato hodnota se zda být velmi nízká na to, aby se zmírnila regionální segmentace trhu práce. Další formou mobility pracovních sil je docházka do zaměstnání, která se uplatní nejvíce při menších vzdálenostech. V této souvislosti je třeba připomenout výrazné zlepšení v tehdejší evidenci volných pracovních míst, které poskytuje možnost získat informace o všech pracovních místech ve všech okresech SR. Do té doby probíhala výměna informací o volných pracovních místech zejména mezi sousedícími okresy. Pro zlepšení stávající situace, aby byla umožněna výměna informací o všech volných pracovních místech mezi všemi okresy, zřídil Národní úřad práce SR centrální evidenci volných pracovních míst v elektronickém formátu. Ani výraznější zvýšení mobility by však tehdy nepomohlo významně snížit celkovou nezaměstnanost. Důvodem byl poměrně hluboký a trvalý nedostatek volných pracovních míst ve všech krajích a okresech SR. V roce 1998 se navíc disproporce mezi počtem evidovaných nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst ve všech slovenských krajích zhoršila. Nejkritičtější situace nastala v Košickém a Nitranském kraji, kde na jedno evidované volné pracovní místo připadlo okolo 80 uchazečů. Tradičně nejpříznivější situace byla v Bratislavě. Poměrně dobrá byla situace v Trenčínském a Trnavském kraji, kde na jedno evidované volné místo připadalo okolo dvaceti nezaměstnaných. Tyto ukazatele naznačují, že by tehdy ani neměla mobilita přílišný vliv na
42
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
dlouhodobou nezaměstnanost vzhledem k tomu, že ve všech krajích silně převažovala poptávka volných míst nad nabídkou. Přes to všechno rozdíly v mírách nezaměstnanosti mezi kraji v té době neustále rostly. Slovenský trh práce byl a je trvale poznamenán výraznou regionální segmentací. Regionální rozdíly jsou nejmarkantnější v oblasti míry nezaměstnanosti. Tradičně nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Bratislavě, nejvyšší pak v okrese Rimavská Sobota (více než 30%). Rozpětí evidované nezaměstnanosti neustále rostlo a na konci roku 1999 dosáhla více než 30ti procentních bodů. Podle VZPS byla v posledním čtvrtletí roku 1998 ve věkové skupině 15 – 64 let míra nezaměstnanosti 12%. Tato hodnota byla o jen o něco málo vyšší než průměr v rámci tehdejší EU, který v roce 1997 činil 10,6%. Výskyt nezaměstnanosti na Slovensku byl relativně vysoký u žen a mladých lidí. Míra nezaměstnanosti u žen je na Slovensku trvale vyšší než u mužů. Na konci roku 1998 představoval tento rozdíl asi jeden procentuální bod (11,1 v porovnání k 12,9). Zdá se, že osoby mladší 25 let jsou na trhu vážně handicapované, přitom na konci roku 1997 byla v této skupině míra nezaměstnanosti 27% a 24%. V této kategorii byl v roce 1997 srovnatelný průměr v EU 21%. V nejmladší a nejstarší věkové skupině pracovních sil byla míra nezaměstnanosti u žen nižší než u mužů. Ve skupině mladých (15 - 24 let) to mohlo být částečně zapříčiněno vojenskou službou. Zaměstnavatelé jen s velkou nechutí zaměstnávali mladé muže před absolvováním vojenské služby, přičemž čekací doba na nástup na vojnu se neustále prodlužovala. Dalším vysvětlením nižší nezaměstnanosti mladých žen je jejich častý odchod z řad pracovní síly. Ženy ve věku 21 – 25 let mnohem častěji odcházejí mimo zdroje pracovních sil než muži stejné kategorie. Odhadnout postavení etnických skupin na slovenském trhu práce bylo složité kvůli nedostatkům vhodných údajů. Hlavní problém spočíval v tom, že ze třech hlavních ukazatelů – zaměstnanost, populace a nezaměstnanost – byly pouze poslední dvě sledované s ohledem na národnost. Skutečnost, že evidence nezaměstnaných obsahuje informace o národnosti byla již v minulosti mnohokrát kritizována ze strany představitelů romské a maďarské menšiny. Podle agregátních ukazatelů bylo na konci roku 1996 úřady práce registrováno 62 tisíc nezaměstnaných Romů, což představovalo 19% celkové registrované nezaměstnanosti. Tento údaj je možné porovnat s 1,6% podílem Romů na celkové slovenské populaci (na základě oficiálního sčítání lidu), podle neoficiálních pramenů pak až 10%. Podíl nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti je mezi Romy nižší, než je průměrná hodnota, hlavně
43
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
díky dlouhému období trvání jejich nezaměstnanosti. Po vyčerpání tohoto období pak pobírají sociální dávky. V praxi však není možné dospět k nějakým spolehlivým tvrzením o nezaměstnanosti Romů na základě agregátních údajů. Je tomu tak proto, že tyto údaje nepostihují, zda je tato situace zapříčiněna např. předpojatostí zaměstnavatelů, demotivačními účinky sociálních dávek na straně Romů, jinými faktory a nebo jejich kombinací. Světlo tedy do této situace může vnést pouze dodatečná evidence a nebo výzkumy založené na speciálních šetřeních. Přesto není pochyb o jednom: klíčem k řešení postavení Romů na trhu práce bylo a je vzdělání.
44
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.5. Shrnutí vývoje trhu práce v letech 1990 – 1999
Ekonomická situace na Slovensku v roce 1999 působila negativně na trh práce. Slovensko sice od roku 1994 vykazovalo poměrně vysoký hospodářský růst měřený vývojem HDP, tento růst se však neprojevil v oblasti dynamiky zaměstnanosti, zejména co se týká tvorby pracovních míst. V průběhu celého období 1989-1995 se prakticky udržoval stav přezaměstnanosti charakteristický tím, že pokles reálné výroby oproti roku 1989 byl větší než pokles zaměstnanosti. Teprve v roce 1996 se hrubý ukazatel produktivity práce (měřený jako podíl reálného HDP k celkové zaměstnanosti) dostal nad úroveň roku 1989. Za uvedenou situaci bylo do značné míry odpovědné pomalé uplatňování strukturálních reforem. Udržování neprosperujících podniků (např. oddalování konkurzů) přispělo k udržení zaměstnanosti. Udržováním zaměstnanosti se zároveň zpomalovala a oddalovala její restrukturalizace. S odstraňováním zmíněných bariér restrukturalizace v letech 1998-1999 přišel zákonitě pokles zaměstnanosti, který měl nadále pokračovat. V oblasti změn sektorové struktury zaměstnanosti šlo Slovensko stejnou cestou, jako ostatní transformující se ekonomiky. V rámci přibližování se ke struktuře zaměstnanosti EU je možné očekávat další přelévání zaměstnanosti z průmyslu do oblasti služeb. Tento přechod se bude zřejmě odehrávat prostřednictvím zvýšené nezaměstnanosti (za předpokladu že zánik pracovních míst v průmyslu bude předbíhat jejich tvorbu). Do jisté míry bylo Slovensko poznamenáno velkými regionálními rozdíly. Bratislava se velmi lišila od ostatních regionů nejen co do vytvořeného HDP, ale i v oblasti koncentrace podnikatelských aktivit a zahraničních investic. Stejně byl na tom i trh práce v SR. Byl trvale poznamenán
výraznou
regionální
segmentací,
přičemž
nejvýraznější
rozdíly byly
v nezaměstnanosti. Tradičně nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Bratislavě, nejvyšší pak v okrese Rimavská Sobota. Rozpětí evidované míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okrasy dlouhodobě rostou. V roce 1999 dosahovaly až 30 procentních bodů. Vnitřní mobilita obyvatelstva přitom klesla v období 1990-1998 zhruba o 20%. V té době bylo těžké mluvit na Slovensku o strukturální nezaměstnanosti (tj. o nezaměstnanosti způsobené nesouladem mezi volnými místy a nezaměstnanými z hlediska požadavků na profesi, vzdělání, místo pobytu, apod.), protože počet volných míst byl zanedbatelný oproti počtu nezaměstnaných. V krátkodobém horizontu byl prostor pro
45
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
uplatňování strukturálních nástrojů politiky trhu práce jako rekvalifikace, resp, podpora mobility pracovních sil, omezený. Bylo však jasné, že po oživení tvorby pracovních míst vyvstane velký hlad právě po rekvalifikacích a vzdělání. Vzdělanostní a kvalifikační úroveň slovenských pracovních sil nebyla zdaleka optimální. Svědčila o tom i absolutní převaha nekvalifikovaných pracovníků ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných, nižší zastoupení věkové skupiny 18-24 letých a vysokoškolsky vzdělaných než byl průměr EU, stejně jako nižší podíl zaměstnanosti v terciárním sektoru (náročném na kvalifikaci) než v zemích EU. Mimořádně důležitou úlohu může sehrát vzdělání a rekvalifikace u romského etnika, jehož pozice na trhu práce SR byla a stále je zoufalá. Slovenský trh práce byl velmi rigidní v oblasti využívání pracovní doby a úvazků. Většina ekonomicky aktivního obyvatelstva na Slovensku byla zaměstnaná buď na plný úvazek a nebo byli nezaměstnaní. Potřebné pružnosti dosahovali zaměstnavatelé uzavíráním smluv na dobu určitou. Tím se napomáhalo segmentaci trhu práce, v rámci které se vyčleňovala specifická skupina pracovníků na dobu určitou, resp. sezónních pracovníků. Tito pracovníci jsou pak v případě krize první koho postihne nezaměstnanost.
3.6.
Etapa obnovování rovnováhy 1999 – 2001
Potřeba výrazných změn v hospodářsko – politických prioritách byla na Slovensku dána nezpochybnitelnou makroekonomickou nerovnováhou, přičemž nebylo jediného důvodu pro předpoklad, že při zachování stávajícího kurzu makroekonomického vývoje by samo od sebe došlo k nějaké významnější pozitivní změně. Z postupujících trendů vyplývalo, že v roce 1999 a následujícím roce 2000 by se mohl rozdíl mezi domácí poptávkou a tvorbou HDP nadále zvětšovat. To by znamenalo další prohlubování makroekonomické nerovnováhy. Na konci roku 1998 proto došlo k významné změně v koncepci transformace. Projevila se v ní snaha odbourat dále neudržitelnou makroekonomickou nerovnováhu i za cenu dočasného oslabení hospodářského růstu. Bylo jasné, že v této situaci bude třeba uplatnit v mnohem efektivnější míře restriktivní opatření, důležitá pro zpomalení růstu domácí poptávky. Snahy o vyrovnání domácí poptávky a HDP bylo v té době možné uspokojit pouze dvěma způsoby. Složitějším a v té době jen velmi obtížně realizovatelným zvýšením tempa růstu HDP (uvádělo se minimálně na 6% oproti tehdejším 3%) a nebo už avizovaným snížením růstu domácí poptávky. Zpomalení růstu domácí poptávky je mnohem jednoduší než nastartování požadovaného vysokého růstu výroby. Při efektivním růstu HDP se jedná o
46
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
dlouhodobý proces a Slovensko potřebovalo řešit situaci téměř okamžitě. Vláda se tedy uchýlila k variantě omezení růstu domácí poptávky. Ve stejné době také kulminovala do té doby nejvyšší průměrná míra nezaměstnanosti, jakou kdy samostatné Slovensko zažilo. V průběhu roku 2001 se dostala na úroveň 19,2 %. Obecně se dá konstatovat, že tyto tři roky byly nejhorší dosavadní etapou slovenského hospodářství. Téměř všechny ukazatele makroekonomické stability se vyvíjely k horšímu a vůbec nejhoršího stavu dosáhlo Slovensko na přelomu tisíciletí. Nejednalo se pouze o závratnou výšku míry nezaměstnanosti, ale i dalších ukazatelů jako např. inflace. Její výška dosáhla opět po šesti letech dvojciferných hodnot kdy v roce 2000 překročila 12%. Roční míra reálných mezd dosáhla poprvé od roku 1994 poklesu a to až o 5% v roce 2000. Jedním
z mála
ukazatelů,
na
které
neměl
vliv
propad
hodnot
ostatních
makroekonomických faktorů, byla produktivita práce. Hodnota jejího indexu i přes evidentní krizi neustále rostla a neporušil se tak nijak dramaticky její dynamický vývoj. Období let 1999 – 2001 se dá nazvat obdobím šoků z deregulací cen a hospodářské recese. Mnohem zajímavější období z hlediska ekonomické stability nastává koncem roku 2001. Již během tohoto roku dochází k mírnému hospodářskému oživení, které se mělo plně rozvinout v letech 2002 a 2003 a přinést Slovensku očekávaný ekonomický růst. V přípravě bylo hned několik reforem sociálního systému a novely zastaralého zákoníku práce. Nutnost restrukturalizovat většinu slovenského hospodářství poznala vláda až právě v těchto letech. Mnozí ekonomové předesílají, že tento vývoj byl pro slovenské hospodářství velmi prospěšným impulsem, který české hospodářství dosud nedostalo, a proto se není schopné odhodlat k stejně potřebným reformním krokům.
47
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.7.
2003 rok reforem a opětného ekonomického růstu
Rok 2003 se stal, stejně jako roky před tím, rokem intenzivních opatření na udržení a zlepšení makroekonomické situace na Slovensku. Oproti letům minulým se lišil opatřeními, která měla sloužit k udržení dosaženého stavu. Hlavním prostředkem pro tyto ekonomické změny měly být rozsáhlé reformy. Oblasti jichž se měly týkat byly: -
trh práce
-
školství
-
sociální a důchodové zabezpečení
-
zdravotnictví
-
veřejné finance a veřejná správa
„Cílem těchto reforem se pak konkrétně mělo stát: 1)
zvýšení aktivity a účasti obyvatel na řešení jejich sociálně-ekonomické
2)
zlepšení podnikatelského prostředí a posílení podnikatelské iniciativy
3)
efektivnější fungování veřejné správy a lepší využití veřejných financí
4)
zvýšení atraktivity Slovenska pro zahraniční investory
5)
příprava Slovenska na přijetí do EU a co možná nejrychlejší vstup do
situace
měnové unie“16)
Reformní opatření uskutečněná roku 2003 však neměla sílu ihned reagovat a měnit stav ekonomiky. Jejich vliv se měl projevit až v několikaletém horizontu. Naopak, v těsném období po zavedení reformních opatření se kromě dílčích úspěchů určité makroekonomické ukazatele zhoršily. Došlo i k dočasnému poklesu životní úrovně. Tohoto stavu využila opozice ke tvrdým kritikám a inicializaci petice pro vypsání referenda za předčasné volby na duben roku 2004. Na konci roku se pak ukázaly reálné výsledky ekonomiky SR jako uspokojivé a to i přes neustálé omezování domácí poptávky restriktivními opatřeními působícími na stabilitu. Tento příznivý vývoj se přičítal hlavně restrukturalizaci bankovního a podnikového sektoru.
16 )
Inštitút pro verejné otázky v Bratislave, Slovensko 2003 souhrnná zpráva o stavu společnosti trendech na rok další, str. 390
48
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Překvapením bylo zejména posílení konkurenceschopnosti slovenského hospodářství při vývozu do tehdy stagnujících zemí Eurozóny. Slovensko však mělo v roce 2003 za sebou již řadu let hospodářského růstu. Otevřenost slovenského hospodářství měřená poměrem vývozu zboží a služeb k HDP soustavně narůstala (z 57% v roce 1993 až na 75% v roce 2003), přitom meziroční stoupající tendence nebyla přerušena. Vzhledem k dosaženým výsledkům bylo nutno z mezinárodního hlediska přistoupit na hodnocení výsledků hospodaření s přihlédnutím k trendům světové ekonomiky. Za zmínku stojí fakt, že SR dosáhla vysokého tempa růstu ekonomiky (v roce 2003 nejvyšší ve střední Evropě) v době, kdy téměř celá světová ekonomika (avšak zejména evropská) procházela stagnací. Výjimku tehdy tvořily pouze USA a znovu se vzmáhající Japonsko. Pokud bychom si chtěli odpovědět na otázku co drželo tempo růstu ekonomiky tak vysoko, odpověď by zněla: vývoz. Jeho vysokou míru zajišťovala konkurenceschopnost vyváženého zboží a služeb dosažená (oproti jiným státům Evropy) velmi nízkými náklady na pracovní sílu. Příznivý vývoj v roce 2003 se netýkal zdaleka jen tempa růstu hospodářství, ale i řady dalších makroekonomických indikátorů. Např. poměr schodku veřejných financí k HDP klesl z –5,7% roku 2002 na –3,5% roku 2003. Vývojem prošla i míra nezaměstnanosti. Její pokles v roce 2003 však mírně kontrastoval s její stále ještě vysokou úrovní (17,4%). Takto vysoké číslo však bylo vynuceno rozsáhlou restrukturalizací podnikové sféry v předcházejících letech. Další makroekonomické ukazatele, jako např. míra inflace, se na první pohled zhoršovaly, při hlubším studiu však bylo možno zjistit, že se jedná o důsledky reformních opatření zajišťujících budoucí stabilitu. Vývojový trend celkové makroekonomické stability setrval v roce 2003 na zřetelném vzestupu, který byl viditelný již v roce 2002. Uspokojivou úroveň stability lze považovat za jeden z faktorů, díky němuž se podařilo tempo růstu HDP udržet na nadprůměrné úrovni. Rok 2003 byl významný i pro oblast produkce v průmyslu. Její hodnota se poprvé po deseti letech samostatnosti významně přiblížila hodnotě z roku 1989. Ve výhledu na rok 2004 se pak dalo hovořit o prvním překročení míry produkce předtransformační ekonomiky. Přispění k příznivému vývoji makrostability přineslo též výrazné zlepšení hodnoty poměru čistého vývozu k HDP a značné zaostání zisku reálných mezd za tempem růstu produktivity práce. Právě neustálý pokles růstu reálných mez byl jistou daní za příznivě orientovanou stabilizační politiku. Mzdy klesaly neustále, a to i přes pokles míry 49
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
nezaměstnanosti v letech 2002-2003 a příznivý vývoj zaměstnanosti v roce 2003. Vzniklý stav se dá označit jako jistá disproporce v sociálním vývoji. Tu zapříčinilo hned několik faktorů. Z mnohých uvedu jen deregulaci cen zejména v oblasti spotřeby energií, a poplatků za bydlení a deregulaci DPH. Stejný růst, jaký byl zaznamenán u produktivity práce, bylo možné spatřit i u růstu tržeb za vlastní výkony a zboží. Ten rostl oproti minulým rokům v řádech mnoha procentních bodů. V průmyslových podnicích činil rozdíl reálného růstu tržeb v letech 2002 (4%) a 2003 (11,8%) více než 7%. Růst tržeb se přitom týkal hlavně soukromých podniků se zahraničním majitelem (62%) nebo mezinárodních soukromých podniků (15%). Naopak domácí podniky v soukromém vlastnictví zaznamenaly pokles tržeb o 4% a státní podniky dokonce o 11%. Spolu s přírůstkem tržeb mohli zahraniční zaměstnavatelé rozšířit výrobu a přijmout více pracovních sil. Nárůst v průmyslových podnicích činil 32%, což představovalo zhruba 20 tisíc pracovníků. Nadprůměrného růstu tržeb se dočkalo téměř každé odvětví slovenské produkce. S potěšením bylo též konstatováno, že podíl strojařského komplexu výrazně převýšil do roku 1995 vyrovnanou pozici kovovýroby.
50
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Podíl odvětví na výkonech zpracovatelského průmyslu v % (na bázi běžných cen) Odvětví
1995
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Podíl odvětví na tržbách z průmyslové činnosti Výroba potravin, nápojů a tabáku
15,5
15,5
14,8
13,4
2,4
12,6
10,4
Chemické výrobky z ropy a gumy
22,5
18,2
18,3
21,8
21,5
19,2
15,6
Výroby kovů a kovových výrobků
20,1
17,0
16,7
16,3
16,3
15,7
14,8
Výr. strojů, elektrických zařízení a
20,6
30,4
31,2
31,1
31,1
33,5
41,9
21,2
18,9
19,0
17,5
18,6
19,0
17,4
dopravních prostředků Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu Podíl odvětví na přidané hodnotě Výroba potravin, nápojů a tabáku
13,1
13,4
17,6
17,8
11,5
12,5
11,8
Chemické výrobky z ropy a gumy
25,3
17,0
17,0
17,0
16,6
15,1
13,7
Výroby kovů a kovových výrobků
15,2
16,5
14,6
14,2
18,7
16,5
18,2
Výr. strojů, elektrických zařízení a
19,6
26,0
24,5
24,1
25,2
28,5
30,2
26,7
27,2
26,4
26,8
28,0
27,4
26,2
dopravních prostředků Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu Podíl odvětví na vývozu Výroba potravin, nápojů a tabáku
-
3,2
3,0
2,7
3,0
2,9
2,6
Chemické výrobky z ropy a gumy
-
17,1
17,0
18,6
17,9
17,4
14,0
Výroby kovů a kovových výrobků
-
18,5
15,9
16,0
16,0
15,4
14,5
Výr. strojů, elektrických zařízení a
-
39,4
41,6
41,7
41,0
41,6
49,4
-
21,9
22,4
21,0
22,1
22,7
19,5
dopravních prostředků Ostatní odvětví zpracovatelského průmyslu
51
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Tabulka 7, Pramen: Ekonomický časopis, 52; 2004, č. 5, str. 521
3.8. Trh práce do roku 2003
Roku 2002 začíná pro trh práce Slovenska epocha zlepšování a zmírňování nezaměstnanosti. Po kritických letech 1999 – 2001 kdy průměrná nezaměstnanost dosahovala bezmála 20% se situace uklidnila a trh práce se začal pomalu vyrovnávat. Mírný úbytek nezaměstnaných v roce 2002 nebyl vyrovnán přílivem zaměstnaných na pracovní trh avšak důvodem byl celkový úbytek pracovních sil na pracovním trhu. Mnohem zdravější průběh úbytku nezaměstnaných měl rok 2003. Nejen, že se snížila míra nezaměstnanosti, ale zároveň vzrostl i počet zaměstnaných. Výsledky statistických měření v oblasti trhu práce za rok 2003 se dají interpretovat jen s obtížemi. Na vině jsou již zmiňované dva druhy měření míry nezaměstnanosti. První z nich provádí Národní úřad práce. Jedná se o evidovanou nezaměstnanost a úřad při tom vychází ze svých podkladů a své evidence. Naproti tomu Slovenský Statistický úřad provádí tzv. výběrové zjišťování pracovních sil (VZPS). V roce 2003 stejně, jako v letech předešlých, bylo zaznamenáno vyšší procento nezaměstnaných právě pomocí VZPS. Důvodem bylo nejspíš zpřísnění zákona o kontaktu nezaměstnaného se svým příslušným úřadem práce a možnost samospráv zapojit nezaměstnané do obecních služeb. Tato novela vešla v platnost v lednu 2003 a výraznějším způsobem přispěla k tomu, aby míra nezaměstnanosti vyjádřená počtem registrovaných nezaměstnaných viditelně klesla. Evidentní rozdíl v obou mírách nezaměstnanosti lze interpretovat tak, že část osob vyřazených z evidence nezaměstnaných na úřadech práce do dotazníků stále uvádí, že nemá zaměstnaní. I tak se obě míry nezaměstnanosti shodly na určitém poklesu počtu nezaměstnaných na trhu práce. Podle VZPS klesla průměrná nezaměstnanost v roce 2003 na 17,4% oproti 18,5% v roce 2002. Růst pracujících přitom dosahoval téměř 2%. V případě evidované nezaměstnanosti se procento průměrné nezaměstnanosti snížilo výrazněji. V roce 2003 bylo evidováno už jen 15,2% a to zejména díky přijatým již zmiňovaným opatřením. Trh práce zaznamenal také mnohem větší výkyvy u sezónní nezaměstnanosti. Bylo to nejspíš zapříčiněno, stejně jako celkový pokles průměrné nezaměstnanosti, přijatými
52
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
opatřeními. Zajímavostí jsou zveřejněná čísla VZPS, která udávají vysoký nárůst sezónních pracovníků ve stavebnictví (o 10,7%) a v hotelech a restauracích (16,1%). Dalším pozitivním signálem reagujícím na změny v legislativě jsou výsledky méně sledovaných ukazatelů trhu práce. Jednalo se o průměrnou délku vedení nezaměstnaného v registru úřadu práce. Ta se mírně snížila, což ve svém důsledku mohlo znamenat zvýšení pružnosti trhu práce. „Odlišný kurz oproti předchozímu roku nabral vývoj ceny práce v roce 2003. Tempo růstu nominálních mezd se výrazně zpomalilo a to i přesto, že se v tomto období podstatně zvýšil růst životních nákladů. Růst průměrné mzdy (14 356 SK) se zpomalil na 6,3%. V důsledku vysoké inflace se pak růst reálné mzdy změnil na pokles a to dokonce o 2,0%. V porovnání s minulým rokem se jednalo o výrazný pokles. V roce 2002 byla jednak rekordně nízká inflace (3,3%) a růst nominálních mezd dosáhl nebývalé úrovně 9,3%! Kombinace těchto faktorů vyústila v růst reálné mzdy o 5,8%.“17) Sám o sobě přísnější režim mohl přinést jistá zlepšení stavu nezaměstnanosti na trhu práce nicméně hlavní problém slovenského trhu práce stále vyřešen nebyl – krutý nedostatek pracovních míst. V zájmu pružnosti trhu práce byla přijata rozsáhlá novelizace Zákoníku práce, která vešla v platnost v červenci 2003. Z mnoha změn, které čekaly na občany Slovenska lze zmínit: deregulaci úpravy pracovní doby, snížení ochrany zaměstnanců před propuštěním a ulehčení vzniku alternativních pracovněprávních vztahů. Hlavním cílem nového Zákoníku práce by měl být stimul pro tvorbu nových pracovních míst.
17 )
Ivan Okáli a kol., Hospodársky vývoj Slovenska v roku 2003, štúdia vypracovaná na požadanie Európskej hospodárskej komisie OSN, str. 29
53
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.9. Rok 2004
Rok 2004 se stal již druhým rokem reforem nově zvolené vlády Mikuláše Dzurindy. První kroky uskutečněné v roce 2003 dávaly již po jednom roce praxe tušit, že zaujatý postoj vlády nebyl zcestný a ponese své ovoce. V tomto roce se tedy měly uskutečnit další klíčové body z reformního balíku vládního programu. Jednalo se zejména o opatření s cílem zvýšit dlouhodobý růstový potenciál slovenské ekonomiky. Na rok 2004 byly připraveny reformy v oblastech: 1) daňové soustavy 2) odvodů z mezd, 3) oblasti sociálního zabezpečení 4) oblasti regulovaných cen.
V případě daní se jednalo zejména o přesouvání váhy přímých daní na daně nepřímé, tedy praxe podporované a nově zaváděné zejména v nově se transformujících ekonomikách západní i střední Evropy (Irsko, Estonsko). Hlavním důvodem, který vedl Slovenskou vládu k uplatnění jednotné 19% daně, bylo zpřehlednění a dynamizování již nepřehledného a statického stávajícího daňového systému. Ten byl přijat v roce 1993 a po deseti letech zdaleka nefungoval tak, aby se dal označit za efektivní. Ke každému zákonu bylo nutno vytvořit mnoho dalších prováděcích předpisů a jiných zákonů, protože stejně jako v ČR se i zde v hojné míře projevovala tendence nejasně formulovaná ustanovení obcházet a daním se tak vyhýbat. Slovenská vláda si od této rovné „spravedlivé“ daně proto slibovala eliminaci všech těchto negativních vlivů spolu se zjednodušením a zefektivněním výběrů všech druhů daní.
S daněmi souvisely i odvody z mezd. Ty se měly velmi významně snížit. Zatížení zaměstnavatelů v tomto ohledu bylo vnímáno stejně jako v ČR jako příliš vysoké. V oblasti sociálního zabezpečení došlo k významnému posunu v případě přídavků na děti a valorizaci starobních důchodů. Regulované ceny se pak dočkaly jistého uvolnění a částečné deregulace. Cílem reforem nemělo být pouze zvýšení hospodářského růstu slovenské ekonomiky. Díky velice silné domácí poptávce mělo dojít i k výraznému ovlivnění života a životní úrovně slovenských rodin.
54
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Příklad reformy z oblasti sociálního zabezpečení
Hlavním cílem reforem zaměřených na situaci slovenských rodin měla být eliminace vysokých rozdílů v příjmech jednotlivých typů rodin v poměru k jejich životním nákladům. Nástrojem k uplatnění a realizaci reformního programu se měly stát daňové změny a změny v oblasti sociálního zabezpečení. Slovenská reforma zohledňovala tři základní typy rodin: 1)
relativně chudé rodiny s úrovní příjmů hraničící s životním minimem.
Tuto oblast reforma dělila na dva typy: a)
manžel a nepracující manželka – reforma bude mít mírně
negativní dopad b)
manželé s dětmi (alespoň dvěmi) – v několika ojedinělých
případech mělo dojít k mírnému poklesu příjmů, avšak podle reformy by si měla valná většina rodin s dětmi zvýšit stávající příjem.
2)
bezdětní jednotlivci – skupina s výrazně nižšími životními náklady a
relativně vysokým příjmem na níž bude mít reforma nejvíc negativní vliv
Všechny skupiny na něž se vztahovala reforma měly být přirozeně ovlivněny i mírou inflace i mírou růstu nominálních mezd. Z uvedeného je možné vysledovat snahu slovenské vlády o přímou podporu chudých (případně nízkopříjmových) rodin s dětmi. Cesta, kterou se slovenská reforma vydala pak byla o to šetrnější, že nevyvolávala přílišný pocit diskriminace u znevýhodněných jednotlivců. To se slovenské vládě podařilo zejména prostřednictvím zvyšování růstu nominálních mezd a pomocí bonusů pro rodiče s dětmi.
55
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Příklad 1. Číselná kalkulace pro konkrétní případ – pro potenciálně rizikovou skupinu Typ rodiny: oba rodiče dostávají minimální mzdu a mají dvě děti. Situace v roce 2003 z pohledu čistého příjmu: Plat manžela (uplatní i odpočítatelnou položku na děti) Plat manželky Přídavky na děti (podlě věku se bere nejlepší případ) CELKEM
4857 Sk 4694 Sk 1780 Sk 11331 Sk
Zdroj: 18 Situace v roce 2004 z pohledu čistého příjmu: Plat manžela (i s daňovým bonusem) Plat manželky Přídavky na děti CELKEM : Zdroj: 18
6126 Sk 5265 Sk 1000 Sk 12391 Sk
Kvůli úplnosti je třeba dodat, že minimální mzda se v roce 2003 pohybovala většinu roku na hranici 5570 Sk. V roce 2004 pak na úrovni 6080 Sk, to představuje zvýšení minimálních mezd o 9,2%, což je více než míra inflace (8,1%) a podstatně víc než byl očekávaný růst průměrné mzdy (7,8%). Je jasné, že toto zlepšení životní situace nízkopříjmových rodin je třeba korigovat. Sjednocení sazeb DPH, růst regulovaných cen a další položky zvyšující inflaci budou zvyšovat náklady těchto rodin a zároveň zhoršovat jejich sociální statut. V každém případě však Slovenská vláda počítala s výraznějším růstem reálných mezd což se do značné míry i vyplnilo.
Plány a realita
Při sestavování rozpočtu slovenské republiky pro rok 2004 se bral v úvahu pozitivní vývoj v oblasti hospodářství, který Slovensko nastartovalo před několika lety. Realita a skutečný vývoj však předčil veškerá očekávání. Téměř všechny makroekonomické ukazatele vykázaly lepší hodnoty naž bylo predikováno slovenskou vládou v přípravě rozpočtu.
18
http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=4318
56
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Návrh rozpočtu na rok 2004 a reálné hodnoty roku 2004 jednotky
Návrh
Realita
rozpočtu HDP v b. c.
mld. Sk
1293,2
1325,5
HDP ve s. c., tempo růstu
%
4,1
5,5
Inflace, roční průměr
%
8,1
7,5
Reálná spotřeba domácností, tempo růstu
%
2,0
3,5
Míra nezaměstnanosti (evidovaná), roční
%
14,9
14,3
%
1,0
0,3
4,0
3,3
-0,6
2,5
průměr Zaměstnanost, tempo růstu Deficit rozpočtu veřejné zprávy Průměrná
reálná
mzda
% HDP
v Slovenském
%
hospodářství, tempo růstu Tabulka 8, Zdroj: ŠU SR
Slovensko zaznamenalo v roce 2004 nejdynamičtější růst v porovnání se všemi středoevropskými státy. To vše vysoko nad průměrnou úrovní stagnujícího globálního prostředí EU. Ekonomika meziročně vzrostla o 5,5%, což bylo o neuvěřitelných 1,4 procentního bodu (p.b.) více oproti návrhu rozpočtu. Nebyl zaznamenán růst inflace (ba naopak pokles) a to ani při intenzivně akcelerujícím růstu ekonomiky. To vše vytvářelo dojem zdravého vývoje ekonomiky. Pozitivního vývoje se dočkala i spotřeba domácností a to i naproti předpokládanému negativnímu vlivu reforem. Předpokládalo se, že reformy a deregulace cen budou mít negativní vliv na výši reálných disponibilních důchodů obyvatelstva. Spotřeba domácností tedy naopak zaznamenala růst a to zejména díky mnohem lepšímu vývoji reálných mezd a starobních důchodů než předpokládal rozpočet. Ty vzrostly o 2,5% resp. o 0,4%. Jednou z mála oblastí která nezaznamenala pozitivní vývoj byla oblast trhu práce. Počet zaměstnaných nerostl předpokládaným tempem. To samo o sobě alespoň potvrzuje, že hlavním
motorem
růstu
Slovenské
ekonomiky
je
produktivita
práce.
V případě
nezaměstnanosti se dá hovořit o poklesu, avšak stále ještě způsobeným hlavně zpřísněním evidence nezaměstnaných. Cílem tohoto omezení přijatého již v roce 2003 mělo být výrazné omezení počtu obyvatel zneužívajících systém sociálního zabezpečení.
57
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
V porovnání s Českou Republikou měla Slovenská vláda při uskutečňování reforem lepší výchozí pozici. Slovensko v době před reformami z let 2003 a 2004 sice vykazovalo počátek oživení a mírný růst ekonomiky, nicméně zejména položky jako inflace, nezaměstnanost a státní dluh se nevyvíjely příliš pozitivně. Situace již byla tak markantní, že vešla do povědomí i široké veřejnosti a rozhodnutí vlády realizovat reformy, ač byly poměrně radikální, se nesetkaly s takovou vlnou odporu s jakou by se mohlo setkat např. v případě uskutečňování podobných reforem v poměrně lépe fungující České Republice. Vláda měla díky této situaci o mnoho jednodušší pozici při prosazování reformních kroků a to i těch velice nepopulárních a pro mnoho obyvatel také bolestných. I přes poměrně rasantní charakter reforem se dá téměř hovořit o reformách na společenskou objednávku, a to zejména z okruhu obyvatelstva s vyšším vzděláním. Hospodářský růst v dalších měsících pak přispěl k příznivější akceptaci reforem a zmírnění jejich dopadu zejména pak v oblasti sociálního zabezpečení. Lze tedy říci, že se Slovensko mohlo stát pro okolní země inspirací nejen v případě přijetí rovné daně, ale i načasování přijetí reformních opatření. Velmi dobře byla též propracovaná kombinace přijatých nepopulárních kroků s pozitivně hodnocenými opatřeními.
Trh práce v roce 2004
Rok 2004 se stal zlomovým i v přístupu státu k nezaměstnaným a uplatňování proaktivní politiky zaměstnanosti. Hlavním prostředkem k prosazení nových přístupů se měl stát zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zaměstnanosti. Jeho prostřednictvím se měl vytvořit právní rámec pro poskytování takových služeb zaměstnanosti úřady práce, sociálních věcí a rodiny, které by pomohly nezaměstnaným občanům, kteří chtějí pracovat, mohou pracovat a hledají si zaměstnání, znovu se vrátit na trh práce. Jednalo se zejména o tato aktivní a aktivizující opatření19: -
Garantovaný vstupní rozhovor s pracovníkem úřadu práce, sociálních
věcí a rodiny, -
Postupné zavedení systému individuálních akčních plánů na podporu
pracovního uplatnění, -
Poskytování částečných náhrad cestovních výdajů uchazečů o
zaměstnání, souvisejících s absolvováním vstupního pohovoru nebo výběrového řízení konaného u zaměstnavatele. Částečně se také měly hradit výdaje spojené s aktivitami
19
http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=4318
58
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
uchazeče o zaměstnání určenými individuálním akčním plánem na podporu jeho pracovního uplatnění -
Poskytování příspěvků na aktivní opatření v rámci trhu práce
Pro urychlené zavedení aktivních opatření na trhu práce MPSVR SR bylo vypracováno 6 národních projektů. Byly to tyto20: 1)
podpora zaměstnávání nezaměstnaných s důrazem na dlouhodobě
nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce , 2)
podpora zaměstnávání občanů se zdravotním postižením ,
3)
projekt vzdělávání nezaměstnaných pro trh práce,
4)
projekt systémových investicí do modernizace systémů služeb
zaměstnanosti, 5)
aktivace dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnaných s nízkou
motivací odkázaných na sociální dávky (dávky v hmotné nouzi), 6)
Fond sociálního rozvoje,
V roce 2003 byl vytvořený legislativní rámec pro zlepšení systému zprostředkování zaměstnání soukromou sférou. Cílem byla podpora vzniku agentur dočasného zaměstnání a agentur podporovaného zaměstnávání. Uvedený systém a opatření měly splnit v průběhu roku 2004 tyto cíle: poskytnutí rychlé a účinné pomoci občanům bez práce při hledání zaměstnání a při přípravě pro vstup na trh práce. Prostřednictvím pracovní, resp. výdělečné činnosti si měli občané v co nejkratším čase zlepšit svoji sociální situaci. Pro ekonomicky aktivní osoby, které se i přes rychlejší tempo růstu ekonomiky a výše uvedená opatření nepodařilo zaměstnat nebo nezačali provozovat jinou výdělečnou činnost, nabízel nový sociální systém dávky, které byly vyšší v porovnání s minulým rokem. Tím se alespoň částečně potlačil efekt zvyšování regulovaných cen. Podle zákona NR SR č. 387/1996 Z. z. o zaměstnání ve znění pozdějších předpisů byla maximální podpora v nezaměstnanosti za měsíc 1,5 násobek životního minima ( tehdy 4210 Sk) tedy 6 315 Sk. Nový zákon o sociálním pojištění zvýšil dávku v nezaměstnanosti na 20% z maximálního vyměřovacího základu pro pojištění v nezaměstnanosti, což v období od 1.
20
http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=4318
59
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
ledna 2004 do 30. června 2004 představovalo maximální sumu ve výši 8 107 Sk na měsíc. Pokud bychom tedy porovnali rok 2003 a 2004 pak by rozdíly činil 1 792 Sk (tedy 28,4%).
Vstup do EU
Důležitou roli při formování slovenského trhu práce v roce 2004, ale zejména dalších letech sehrál vstup Slovenska do Evropské unie. Bylo zapotřebí nejen vymezit nová pravidla k přijímání zahraničních pracovníků na domácí trh, ale také přizpůsobit vlastní politiku zaměstnanosti požadavkům jdoucím z EU. Slovensko zaujalo dle mého názoru stabilní postoj nijak se nevymykající postojům ostatních přistupujících zemí. Výjimka existovala, avšak stejně tak jako již dříve pouze v postoji k pracovníkům z ČR. To se však předpokládalo a nebyl ani důvod pro nějaké rozsáhlé změny. Podrobněji se touto tématikou zabývá server www.Businessinfo.cz v sekci teritoriální informace – země - Slovensko
2005, rok předvolební
Rok 2005 byl pro Slovensko rokem pokračujících reforem, korigování již přijatých opatření a hlavně pak rokem předvolebním. Na jedné straně zde stály počínající úspěchy plynoucí pro hospodářství Slovenska z již přijatých reforem, na druhé straně tu pak byly sociální nepokoje, které se šířily zejména z oblastí s extrémně vysokou nezaměstnaností. Slovensko bylo v roce 2005 zmítáno tendencemi zalíbit se voličům v předvolebním boji a urvat tak pro sebe co největší podíl z pomyslného povolebního koláče a zároveň snahou vládní koalice uskutečnit a dokončit celý balík reforem, který byl vypracován s cílem ozdravení a oživení Slovenského hospodářství. Podle výsledků hospodaření se jevily jako úspěšné zejména uskutečněné reformy daňového systému a veřejných financí. Efekt reformy trhu práce se taktéž projevil jako velmi slušný. 21) (pokles z 18,1% na 16,2%) V roce 2005 se pak měly uskutečnit další významné reformy z připraveného vládního programu. Celá jedna kapitola mohla být ve vládním programu uzavřena díky počátku uskutečňování důchodové reformy a pokračování v prosazování reformy zdravotnictví. Ta zahrnovala zejména oddlužení. Mezi další důležité reformní kroky je také třeba zařadit přijetí 21)
Ekonomický časopis č. 54 str …
60
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
pravidel
poskytování
individuální
státní
pomoci
zahraničním
investorům,
přijetí
antimonopolních opatření v oblasti komunikací a komunikačních služeb a další postup privatizace v energetice a dopravě. Již uskutečněné reformy sociálního zabezpečení mající tak významný ohlas zejména u nepracující rómské menšiny bylo třeba korigovat a lépe přizpůsobit prostředí na Slovensku. Stejným způsobem bylo zapotřebí korigujících kroků v případě již uskutečněných částí reformy zdravotnictví. V roce 2005 byl přijat a ratifikován návrh „Euroústavy“ (ještě před jejím odmítnutím v referendech ve Francii a Holandsku). Podpory se ji dostalo u většiny poslanců vládní koalice. Už třetím rokem od roku 2002 se na Slovensku dařilo také skombinovat vysoké tempo hospodářského růstu s příznivým stavem makroekonomické stability. viz tabulka 3 . Tento fakt, jak se zdálo, by mohly být dobrou vizitkou vhodného nastavení makroekonomické politiky a zároveň dobrým předpokladem dalšího hospodářského růstu. Pokud bychom srovnali vývoj Slovenska v letech 1994-96 kdy procházelo jakousi taženou konjunkturou vlivem hospodářské prosperity západních států, došlo v roce 2005 k opačnému jevu. Oproti západoevropskému průměru 1,6% růstu HDP si Slovensko polepšilo o celých 6% přírůstku HDP. V případě měnové politiky a vývoje cen se Slovensku dařilo také velmi dobře. Inflace dosáhla nejnižší úrovně za celou dobu transformace slovenské ekonomiky a značně se přiblížila úrovni požadované v Maastrichtských kritériích. Hlavní vliv však tato situace měla mít na smýšlení a důvěru (zejména zahraničních) investorů. Pro ty je makroekonomická stabilita mnohdy klíčovou informací k rozhodování kde začnou podnikat. Úspěchu dosáhla rok stará reforma i na fiskální úrovni. Poprvé v historii slovenské transformace se hodnota salda veřejných financí dostala pod 3% (tzn. úrovně která je závazná pro vstup do eurozóny). Celkový vývoj veřejných financí se pak podařilo udržet v příznivém trendu z předcházejících let. Vliv na to měly v první řadě růst daňových příjmů spojených s vysokým tempem hospodářského růstu. Pokud bych měl najít některou z méně pozitivních stránek hospodářského vývoje slovenské ekonomiky, zaměřil bych se na vývoj reálných mezd a produktivity práce. V roce 2005 právě dochází k jisté disproporci mezi produktivitou práce a vývojem reálných mezd. Předstih růstu reálných mezd před produktivitou byl zřejmě zapříčiněn mylným očekáváním vývoje inflace z předešlých období. Ta poklesla oproti roku 2004 o téměř 5%. Druhým
61
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
faktorem který tlačil na růst reálných mezd vzhůru se mohl stát i fakt dlouhého období stagnace této položky v 90. letech. Jako ne zcela pozitivní lze hodnotit v roce 2005 i vývoj zahraničního obchodu. Hlavní vliv na nelichotivý výsledek hospodaření zahraničního obchodu měl růst cen dovážených komodit, nejvíce pak nosičů energie. Saldo zahraničního obchodu skončilo ve výšce 63 mld Sk. Trh práce Sociální reforma, zejména zaměřená na největší problém slovenského hospodářství – nezaměstnanost – předčila svým účinkem mnohá očekávání. Nejen, že již pátým rokem pokračoval trend stoupající zaměstnanosti, k tomu se přidal i úbytek počtu nezaměstnaných. Rok 2005 byl ve znamení trvalého poklesu míry nezaměstnanosti. Podle výběrového zjišťování se z velmi vysokých 17,5% v 1. Q roku 2005 postupně snižovala 2. Q 16,2%; v 3. Q 15,6%; a v 4. Q 15,3%. Reálné mzdy zaměstnanců se pak díky svému vysokému ročnímu přírůstku dostali téměř na svou úroveň z roku 1989. Vysoký
přírůstek
reálných
mezd
však
není
odrazem
zcela
optimálního
makroekonomického vývoje. Příčin tohoto jevu bylo hned několik a ve výsledku to pro slovenskou ekonomiku znamenalo předstih růstu reálných mezd před produktivitou práce. Zpětný pohled ukazuje, že se nejednalo o příliš významný a nebezpečný úkaz, avšak z dlouhodobého hlediska by nebyl pro ekonomiku žádoucí. Na vině bylo rasantní snížení cenové úrovně v roce 2005 ( 2,7%) oproti očekávanému vývoji po roce 2004 (7,5%). Výsledný 6,3% růst reálné mzdy lehce překročil růst produktivity práce. Průměrná mzda v roce 2005 dosáhla úrovně 17 274 Sk, tedy o 9,2% vyšší hodnoty než v roce 2004. Motivace pro pracovní nasazení tím pádem rostla, avšak díky neřešení narůstajících regionálních rozdílů se projevily i rostoucí rozdíly mezi těmi nejchudšími regiony a těmi ekonomicky stabilními. Již tradičně nejhůře z pohledu nezaměstnanosti a tempu růstu reálných mezd na tom byl Košický. Míra nezaměstnanosti zde činila 24,7% což bylo téměř pětkrát tolik co v Bratislavě (5,2%) - již tradičně nejlépe prosperujícím regiónu. Růst reálných mezd pak v Bratislavě činil 10,4% a byl na úrovni 23 212 Sk oproti například Prešovskému kraji kde mzda vyrostla pouze o 5,2% na hodnotu průměrných 13 185 Sk. Rok 2005 byl tedy zajímavý nejen postupujícím trendem zvyšování zaměstnanosti a snižování míry nezaměstnanosti (i když stále v jisté disproporci), byl zajímavý i prvním překročením míry růstu reálných mezd nad produktivitou práce. Z důvodu mírného
62
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
překročení růstu mezd nad produktivitou práce a díky výjimečnosti příčiny, kvůli které tato situace nastala, neočekávali ekonomičtí analytici tuto pokračující tendenci. Očekávalo se zanesení výrazně nižší očekávané inflace do mzdových smluv a tedy snížení převisu růstu mezd nad produktivitou práce.
Vývoj slovenského hospodářství (SH) v letech 1996 - 2005 1996
1997
1998
1999
2000
Index HDP ve s. c. Předchozí rok = 100
106, 1
104, 6
104, 2
101, 5
výkonost hospodářství 102 103, 104, 104, 8 6 5
1989 = 100
94,7
99
index produktivity práce předcházející rok = 100
102, 4
105, 5
103, 2 104, 5
104, 7 104, 6
106, 8 103, 5
1989 = 100
107, 6
114
119, 3
124, 4
152,4
158, 2
1
2001
110, 9 102, 7
2002
116 104, 5
2003
121, 2 102, 6
2004
2005
105,5
106
127,9
135, 6 103, 8
105,2
5,8
6,1
6,7
10,6
129, 133, 140, 144 3 4 3 stabilita hospodářství 12 7,1 3,3 8,5
7,5
2,7
průměrná úroková míra z úvěrů čerpaných obchodními bankami v %
13,3
18,4
19,4
16,9
11,8
9,3
9,1
7,6
7,9
6
Saldo veřejných financí/HDP v %
-7,4
-6,2
-3,7
-7,2
-6
-5,7
-3,7
-3,3
-2,95
Roční rozdíl produktivity práce - roční rozdíl reálných mezd ve SH
-4,7
-1,1
1,8
7,7
12,3 8,4
1,7
-1,3
4,6
2,7
-2,5
Čistý vývoz zboží a služeb/HDP v % v b. c.
-8,6
-7,6
10,7
-2,2
-0,3
-3,8
-7,1
-1,5
-2,7
-4,4
Meziroční index zaměstnanosti (podle VZPS, v průměru za rok)
103, 6
99,1
99,7
97
Oblast sociální 98,6 101 100, 2
101, 8
100,3
102, 1
průměrná míra nezaměstnanosti v % (podle VZPS, v průměru za rok)
11,3
11,8
12,5
16,2
18,6
19,2
18,5
17,4
18,1
16,2
roční změna reálných mezd v % index reálných mezd SH 1989 = 100
7,1 86,3
6,6 92
2,7 93,6
-3,1 91
-4,9 86,9
1 87,8
5,8 92,8
-2 91,3
2,5 93,6
6,3 99,5
Míra inflace v %
2
1
Tabulka 9, pramen: ŠU SR 1 2
podle HDP ve s. c. na 1 pracovníka podle spotřebitelských cen,v průměru za rok
63
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.11. Vyvážený rok 2006 Růst slovenské ekonomiky v roce 2006 byl poměrně vyvážený a rychlý. Statistické údaje nasvědčovaly tomu, že růst v roce 2006 byl vůbec nejrychlejší za celé období fungování samostatného státu. Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) se vyšplhal až na 8.3%. Historicky tato hodnota pokořila i doposud nejvyšší růst HDP na Slovensku z roku 1996, který po revizi činil 6,9%. Slovenská ekonomika si udržela v průběhu roku 2006 vysoké tempo růstu a to nepolevilo ani ve čtvrtém čtvrtletí. Právě v tomto období podle zpřesněných údajů byl vytvořen HDP o objemu 438,8 mld. Sk což bylo v porovnání se stejným obdobím předešlého roku o 9,6% více. V běžných cenách se pak jednalo o 11,5%. Z porovnání výkonnosti ekonomiky roku 2005 a 2006 vyplývá že rok 2006 se svým nárůstem o 8,3% předčil rok 2005 o 2,3 procentního bodu (p. b.). V běžných cenách pak vzrostl objem HDP o 11,2% na 1636,3mld. Sk. To co podle SÚ SR stojí za vysokým růstem HDP je zahraniční poptávka, ale i domácí spotřeba. Podle SÚ SR to může znamenat, že se slovenská ekonomika opět stabilizuje. Již zmíněný nejvyšší historický růst HDP byl spojen s růstem zahraniční poptávky o 20,7% a domácí poptávky o 6,4%. Vliv na růst domácí poptávky měl růst téměř všech jejích komponent. Byla to investiční poptávka, kde tvorba hrubého kapitálu vzrostla o 8,2 %, konečná spotřeba domácností se zvýšila o 6,3 % a konečná spotřeba veřejné správy o 4,1 %. Její růst zapříčinil především vysoký růst reálných mezd. Příspěvek čistého exportu k růstu HDP byl 55%, zbytek pak připadl na domácí poptávku. Růst tvorby HDP v roce 2006 se týkal téměř všech odvětví slovenského hospodářství. Výjimkou se stala těžba nerostných surovin, kde došlo k poklesu o 1,5 mld. Sk. Zvýšení přidané hodnoty mělo také nemalý vliv na vyšší objem HDP. Konkrétně se jednalo o zvýšení ve stálých cenách (o 37 mld. Sk) , restauracích, hotelích, a obchodě (o 28,5 mld. Sk), nemovitostech a v pronájmu (o 10,1 mld. Sk), u pošt, telekomunikací a v dopravě (o 8,3 mld. Sk), ve stavebnictví (o 6,8 mld. Sk) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 6,1 mld. Sk). Deficit zahraničního obchodu se však i přes významnou roli čistého exportu nesnížil. 64
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Tuto skutečnost je možno přičíst na vrub vysokým investicím podniků. Vývoj exportu měl podle předpokladů pokračovat ve vzestupném tempu i v celém roce 2007. Podle struktury jednotlivých odvětví bylo zřejmé, že se na růstu podílel nejenom automobilový průmysl, ale též se dařilo i průmyslu elektrotechnickému. Na konci roku 2006 byla prognóza hospodářského vývoje opět velmi optimistická. Růst HDP byl odhadován na 8,3% s tím že tento údaj byl všeobecně považován jako spíše podhodnocený a poměrně opatrný. Růst inflace byl odhadován na 3,3%. Jako zajímavost lze uvést skutečnost, kterou ve svém projevu na tiskové konferenci v roce 2006 uvedla nová předsedkyně SÚ SR. Podle ní bylo možno připustit, že za vysokým hospodářským růstem stojí uskutečněné reformy z dílny vlády premiéra Dzurindy. „Reformní“ kroky vlády premiéra Fica se podle jejích slov měly projevit až v delším časovém horizontu. Vyvstává mnoho otázek, zda-li růst slovenské ekonomiky není příliš rychlý a zda-li je vůbec reálně možné věřit zdravosti takto se prezentujícího hospodářství. Slovenskou ekonomiku je třeba sledovat s odstupem a v širším kontextu. Základ pro statistické srovnávání na Slovensku tvořila a stále tvoří velice nízká základna. Z tohoto důvodu je pak zvyšování ekonomického růstu v mnohých ohledech znatelnější a je v mnohém více vidět než u vyspělých ekonomik.
65
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
NEZAMESTNANOSŤ 22 (podľa Výberového zisťovania pracovných síl)
Ukazovateľ
1.Q. 395,8
Počet nezaměstnaných spolu (v tis. osob)
2006 2.Q. 3.Q. 357,1 341,6
4.Q. 319,0
rok 353,4
Index (stejné období minulého roku = 100)
85,7
84,0
82,3
78,3
82,7
Míra nezaměstnanosti (v %) Tabulka 10, pramen: ŠU SR
14,9
13,5
12,8
12,0
13,3
EVIDOVANÁ NEZAMĚSTNANOST (podle údajů z Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny)
měsíce Počet uchazečů
a)
1
2
3
4
5
2006 6
7
8
9
10
11
12
271 268 273 342 392337 274329 269315 569302 634296 541291 345281 964279 910 024 810 437 237 233 240 302 305298 220292 263282 473270 218265 179260 918252 117249 446 144 386 567
zaměstnání b) Míra evidované nezaměstnanosti v% 12 12 11 Tabulka 11, pramen: ŠU SR
22
11
11
10
10
9,9
9,8
9,3 9,1
http://www.statistics.sk/webdata/slov/tabulky/nez.htm
66
9,4
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
SOUHRNNÁ TABULKA MAKROEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ SLOVENSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ZA ROK 200623 Merná jednotka
Ukazovateľ
REÁLNA EKONOMIKA **) Hrubý domáci mld. Sk produkt 1) 2) 5) *) Medziročná zmena % HDP 2) 3) Miera % nezamestnanosti 4)
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
288,649*
605,388*
940,440*
1 275,254*
6,7*
6,7*
7,8*
8,3*
11,7
11,4
11,0
10,6
10,4
10,2
9,9
9,8
9,3
9,1
9,4
%
4,1
4,3
4,3
4,4
4,8
4,5
5,0
5,0
4,5
3,1
3,7
3,7
%
4,1
4,4
4,5
4,5
4,8
4,6
5,0
5,1
4,6
3,7
4,3
4,2
892 061
Vývoz (fob)
mil. Sk
81 274
166 220
267 768
356 879 460 795
569 719
670 878 776 894
Dovoz (fob)
mil. Sk
89 464
184 684
291 049
389 333 500 976
614 718
718 573 830 426
Saldo ŠTÁTNY ROZPOČET 2) 4) ***) Príjmy Výdavky Saldo
mil. Sk
-8 191
-18 464
-23 281
-32 454 -40 181
-44 999
-47 695
mil. Sk mil. Sk mil. Sk
32 789 20 705 12 084
50 400 44 053 6 347
71 828 71 671 157
95 773 112 115 95 593 123 815 180 -11 700
138 036 148 281 -10 245
166 453 188 882 171 697 194 598 -5 244 -5 716
-53 532
1 019 19 1 140 39 1 239 359 3 0 1 088 58 1 219 71 955 690 1 330 986 0 1 -63 630 -69 387 -79 320 -91 627
212 166 240 578 262 156 217 300 241 658 269 139 -5 134 -1 080 -6 983
Tabulka 12, pramen: ŠU SR 1) údaje sú revidované podľa predbežného ročného účtu; v stálych cenách roku 2000 2) kumulatívne od začiatku roka 3) zmena oproti rovnakému obdobiu predchádzajúceho roka 4) stav ku koncu obdobia 5) metodika ESNÚ 95 6) podľa metodiky ECB 7) miera evidovanej nezamestnanosti * predbežné údaje ** údaje z podkladov ŠÚ SR *** údaje z podkladov MF SR
Trh práce V roce 2006 pokračoval tak jako i v předešlém roce 2005 trend snižování míry nezaměstnanosti
v řádech
jednotek
procent
za
roční
období.
Porovnání
poklesu
nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti dávalo tušit veliké rezervy ve slovenském hospodářství, zároveň však tiše poukazuje na přetrvávající nesrovnalosti. Jestliže růst zaměstnanosti oproti roku 2005 byl zaznamenán v hodnotě 2,3% (tj. hodnota celkové
23
12.
11,8
7)
Medziročná miera inflácie (HICP) 6) Medziročná miera inflácie (CPI) OBCHODNÁ BILANCIA 2) *) **)
2006 1.
http://www.statistics.sk/webdata/slov/tabulky/
67
291 977 323 655 -31 678
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
zaměstnanosti 2,1318 mil. osob) a pokles nezaměstnanosti činil 2,9%3, je třeba se ptát kam se více než půl procenta pracovních sil ztratilo. Ekonomové stále ještě přičítají tento fakt existenci tzv. šedé ekonomiky. V posledních letech díky uskutečněným opatřením slovenské vlády tento fenomén slábne, ve slovenském hospodářství je však stále přítomen a i možná díky jeho existenci se dá hovořit o skrytém potenciálu slovenské ekonomiky. Celková průměrná míra nezaměstnanosti v SR podle VZPS za rok 2006 činila 13,3%24.
24
http://www.statistics.sk/webdata/slov/tabulky/
68
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
3.12. Nezaměstnanost na Slovensku v letech 1989 - 2006 Období které se v ekonomice dá nazývat obdobím transformace postihlo nejprve Československo a poté samotné Slovensko v plné míře v průběhu 90. let. Bylo třeba se vyrovnat s léty zanedbaným hospodářstvím a neefektivitou, kterou extensivní způsob hospodaření přinášel. V prvních letech to tedy zejména pro slovenské občany znamenalo příliv více negativních zkušeností než kolik by si asi doopravdy přáli. Hlavním problémem Slovenska byla od počátku transformace až do dnešní doby nezaměstnanost. Zpočátku se jednalo o výrazné omezení pracovních míst ve státní sféře a nárůst počtu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných ve sféře soukromé. Později to pak byl proces čištění zejména slovenských privatizovaných podniků od tzv. přezaměstnanosti. Výrazný nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v roce 1991. Příčin tak masivního nárůstu počtu nezaměstnaných bylo hned několik. V prvé řadě se jednalo o souhru několika faktorů: téměř monokulturní hospodářství některých slovenských regiónů zaměřených na zbrojní výrobu, zdražení vstupů– zejména pak materiálů a surovin dovážených ze zahraničí, rozpad východních trhů, na které byla slovenská ekonomika (zejména vývoz) výrazně orientována, z toho všeho plynoucí neschopnost rychle se přizpůsobit strukturálním změnám, Charakteristické bylo přesouvání zaměstnanosti z druhého a třetího sektoru do sektoru služeb. Pokles zaměstnanosti tak zasáhl průmysl, stavebnictví a zemědělskou výrobu. Nárůst pak byl zaznamenán v peněžnictví, pojišťovnictví a soudnictví. Důležitou roli hrála i sociální politika státu. Vyskytlo se mnoho případů, kdy bylo pro občany finančně výhodnější pobírat dávky v nezaměstnanosti než nastoupit do nového zaměstnání. Motivace pro nástup do zaměstnání tedy zpočátku 90. let na Slovensku výrazně pokulhávala. Následnou
etapu
do
roku
1997
charakterizuje
s menšími
výkyvy
pokles
nezaměstnanosti. V roce 1998 zasáhla Slovensko druhá pomyslná rána v podobě masivnějšího zvýšení nezaměstnanosti. V tomto případě byl na vině opět soubor příčin, avšak s odlišnou charakteristikou než tomu bylo v roce 1991. Problémy které vyvolaly nárůst nezaměstnaných se týkaly demografické struktury obyvatelstva, kdy se v roce 1998 projevila vlna silných ročníků z přelomu 70. a 80. let jako nárůst pracovních sil. Ekonomika se v letech 1997 a 1998 dostala na Slovensku do recese, která vyústila v platební neschopnost některých podniků a z toho plynoucí hromadné 69
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
propouštění zaměstnanců. Tato vlna nárůstu nezaměstnanosti přiměla slovenskou vládu k poměrně reformním krokům, kdy byl zcela přehodnocen systém sociálního zabezpečení. Dá se hovořit o počátku aktivní politiky zaměstnanosti na Slovensku. Nový systém měl zabránit zneužívání sociálního zabezpečení, a zejména pak měl motivovat nezaměstnané k rekvalifikacím a aktivnějšímu hledání pracovních míst. Systém proplácení cestovného při návštěvách úřadů práce a pracovních pohovorů pak zefektivnil získávání statistických údajů o počtech nezaměstnaných. Díky této reformě se dá opět od roku 2001 hovořit o trvalé tendenci ke snižování nezaměstnanosti na většině území Slovenska. Hlavním problémem slovenského hospodářství se stala dlouhodobá nezaměstnanost. Podle výběrového zjišťování pracovních (VZPS) sil dosahoval počet dlouhodobě nezaměstnaných na konci roku 2006 téměř ke 300 tisícům. Je to pro představu více než 60% z celkového počtu nezaměstnaných na Slovensku. Dlouhodobá nezaměstnanost je však slovenským problémem číslo jedna již od roku 1991. Roku 1994 bylo již 35% nezaměstnaných tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (tj. bez zaměstnání déle než 1 rok) Déle než dva roky bez zaměstnání bylo tehdy téměř 15% nezaměstnaných. Tento trend se však přes veškerá opatření vlády nepodařilo potlačit a tak na konci 90. let hodnoty dlouhodobě nezaměstnaných dosahovaly již 50% a počet velmi dlouho nezaměstnaných (déle než dva roky) až 32% nezaměstnaných. Minulý rok 2006 byla podle VZPS tato statistika opět vyšší. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných k těm ostatním byl 7/10. Těch co neměli zaměstnání déle než dva roky pak bylo 50%. Struktura nezaměstnaných podle věku je podle očekávání stejná jako ve většině rozvíjejících se ekonomik. Vysoký podíl na celkovém počtu nezaměstnaných měli lidé s nižším vzděláním. Dlouhodobě se tento podíl na Slovensku pohybuje mezi 60% a 75%. Největší problém této skupiny nezaměstnaných je najít si vhodnou práci. Trend posledních let je k těmto lidem neúprosný. Míst s požadavkem na nekvalifikované nebo málo kvalifikované pracovní síly stále ubývá. Platí pravidlo, že pokud si člověk s nízkou kvalifikací nenajde v krátké době po ztrátě zaměstnání novou práci, jeho pracovní návyky se zhoršují a podmínky pro nalezení nového zaměstnání se tak i vlivem jiných okolností postupně zhoršují. Řešením je zvyšování kvalifikace formou doplňování vzdělání nově nezaměstnaným prostřednictvím rekvalifikací nebo jiných vzdělávacích kurzů. I přes to že slovenské hospodářství zejména v posledních třech letech prochází významným obdobím konjunktury a hospodářského oživení a nezaměstnanost díky opatřením vlády a hospodářskému růstu trvale klesá již od roku 2001, zůstává nezaměstnanost jedním z největších problémů slovenské ekonomiky. 70
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
4. První pololetí roku 2007 a prognóza na rok 2008 4.1. První čtvrtletí roku 2007
Počátek roku 2007 byl do značné míry poznamenán velmi vysokými a evidentně neúmyslně nadhodnocenými odhady míry růstu slovenské ekonomiky. V drtivé většině případů se předpokládal růst HDP okolo 10%. Některé agentury a banky dokonce směřovaly své odhady až k hodnotám 11% růstu. Slovenská Národní Banka (NBS) se bohužel podobným nadsazeným odhadům také nedokázala vyhnout a tím i mimoděk posílila očekávání slovenských ekonomů v raketový růst HDP. Skutečnost se od zmiňovaných odhadů mnoho nelišila avšak pro ekonomické analytiky byla do jisté míry zklamáním. Růst HDP v prvním čtvrtletí roku 2007 se vyšplhal na rovných 9% a ve středoevropském a východoevropském srovnání neměl konkurenci. I přesto se dalo hovořit díky nadsazeným odhadům o jisté deziluzi. I v tomto roce, stejně jako v několika letech předešlých, se projevil trend ve zvyšování zaměstnanosti a zároveň poklesu nezaměstnanosti. Celková zaměstnanost v 1. Q vzrostla o 2,1% přičemž průměrná nezaměstnanost klesla o 2,4%. Na vině bude pravděpodobně ustálení poměrů mezi nově příchozími ekonomicky aktivními obyvateli a těmi odchozími do starobních důchodů. Pomalu se tedy slovenská ekonomiky vyrovnává s efekty důchodové reformy, která přinesla do hospodářství změny v započítávání ekonomicky aktivních obyvatel resp. Nezaměstnaných, kdy se díky rozšíření věkové hranice ekonomicky aktivních obyvatel (na rozmezí 15 – 64 let) rozšířil i počet započítávaných nezaměstnaných. Nově příchozích do ekonomicky aktivního věku zřejmě není již tolik jako těch, co odcházejí do starobního důchodu. Evidovaná míra nezaměstnanosti se tedy na konci prvního čtvrtletí (březen) roku 2007 dostala na velmi optimistických 8,9%. VZPS pak vykázala již tradičně vyšší hodnotu 11,5%, avšak i tato hodnota byla v porovnání s dřívějšími čísly přijatelná.
71
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
4.2. Druhé čtvrtletí roku 2007
V druhém čtvrtletí pak slovenská ekonomika zvýšila své tempo růstu a statistický úřad vygeneroval hodnotu míry růstu HDP po korekcích 9,4% - to bylo o 2,7 p. b. více než ve stejném období roku 2006. Ani tento výsledek nebyl dostatečným zadostiučiněním pro slovenské ekonomy. Nižší růst HDP byl přičítán horším výsledkům zahraničního obchodu, kdy konečné hodnoty za oba kvartály skončily pasivní bilancí. Očekávání ekonomů na konci roku 2006 bylo výrazně optimističtější, co se týkalo právě této oblasti, a konečný záporný výsledek 2,7 mld. Sk za první kvartál byl hořkým zjištěním. Předpokládalo se, že začátkem roku 2006 by se měly začít zhodnocovat dřívější vysoké importy v rostoucí hodnoty exportu. I přes to není vyloučeno, že rok 2007 bude rokem rekordních hodnot růstu HDP. Ke znatelnému zvýšení tvorby HDP došlo zejména díky růstu přidané hodnoty v odvětvích dopravy, pošt, telekomunikací, ve výrobě a rozvodech elektřiny plynu a vody shodně o 12,6%, ve stavebnictví to bylo o 9,6% a v obchodě o 7,3%. Nižší přidanou hodnotu oproti roku 2006 pak vykázaly zejména oblasti financí a hotely a restaurace.
4.3. Konec roku 2007 - prognóza
Podle vývoje růstu HDP z předešlých let a stavu nastartované slovenské ekonomiky lze jednoznačně uvažovat o dalším pozitivním vývoji. Myslím, že se dá konstatovat, že se slovenskému hospodářství podařilo zbavit základních a limitujících problémů jako byly vysoká neklesající nezaměstnanost spolu s opatřeními strukturálního charakteru jako důchodová a daňová reforma. Díky nim se Slovensko zařadilo do skupiny tzv ekonomických tygrů Evropy, do které se řadí například ještě Estonsko a s jistým odstupem i Česká Republika. Stejně jako i v ČR zůstává na Slovensku velkým problémem každoroční deficit státního rozpočtu. Obě republiky společně zápasí s každoročním deficitem veřejných financí avšak příčiny vzniku jejich stávajících problémů jsou různorodé. Jestliže v ČR jde o přebujelou státní zprávu a neúměrně vysoké mandatorní výdaje, na Slovensku stále ještě doplácejí na „náklady“ z uskutečněných klíčových ekonomických reforem sociálního zabezpečení a daní. Rozdíl v obou ekonomikách je tedy zjevný. Zatímco Slováci mají již to „nejhorší“ za sebou a jejich ekonomika má před sebou velmi slibné období ekonomického růstu, v Česku se nikomu do nepopulárních kroků spojených s podobnými reformami nechce. 72
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Dokud však nebudou tyto a další klíčové kroky učiněny je náš dosavadní ekonomický vzestup zatížen velkými budoucími otazníky.
Slovenská ekonomika tak podle mých předpokladů již letos pokoří ve třetím i čtvrtém kvartálu hodnotu 10% růstu HDP. Podle statistiky vývoje HDP v předešlých letech dochází postupně koncem každého roku k nárůstu ekonomické aktivity. Trend, podle kterého slovenské hospodářství roste, pak ukazuje na téměř stabilní dvouprocentí nárůst HDP každý rok. Jestliže pak rok 2006 začínal prvním čtvrtletím hodnotou 6,7% růstu HDP a končil 4. kvartál hodnotou 9,6%, dá se očekávat, že letošní počáteční hodnota 9,0% na konci 1 Q. bude zvýšena v průběhu roku o více než 1%. Nic nenasvědčuje tomu, že by se měl ekonomický růst nějak výrazněji zpomalit. Hlavním rizikem pro slovenské hospodářství momentálně spatřuji v neopatrných a někdy poměrně ukvapených krocích vlády premiéra Roberta Fica.
4.4. Rok 2008 - odhad
Příští rok – 2008 bude třeba postavit se čelem k problému skrytému v neustále se tvořícím deficitu veřejných financí. Ten jako poslední zbývá dořešit k úplné a konečné harmonizaci slovenského hospodářství. Neodvažuji se odhadnout, jakou cestou se vláda premiéra Fica vydá, protože se již mnoho cest nenabízí. Jakýkoli neuvážený zásah ať už do monetární, a nebo fiskální politiky státu může mít efekt v opětovném zhoršení jiného makroekonomického ukazatele. Dle mého názoru by si zasloužila slovenská ekonomika rok až dva období klidu. Nejpotřebnější reformy byly již uskutečněny a nyní je třeba vyčkat všech efektů, které měly přinést. Jestliže rovná daň a reforma sociálního zabezpečení měly podnítit slovenské hospodářství k vyšší ekonomické aktivitě – evidentně se to podařilo, je však zapotřebí delšího časového období pro získání všech výhod z nich plynoucích. Člověk se při restrukturalizaci podniku také nejprve přesvědčí o znovu obnovené kvalitní produkci, a teprve po delším čase splatí všechny dluhy plynoucí z oprav a začne generovat zisk…. Slovensko mělo oproti ČR ve všech směrech horší výchozí pozici. Jsem však přesvědčen, že právě díky tomu bylo donuceno k radikálnějším a zároveň nejúčinnějším ekonomickým reformám.
73
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Závěr Jak již bylo mnohokrát řečeno a napsáno, Slovenská Republika si prošla v minulých patnácti letech bouřlivým hospodářským vývojem. Ten se odrazil na fungování a postavení dosavadní ekonomiky Slovenska. Momentálně se po řadě vln restriktivních opatření a daňových a sociálních reforem dá konstatovat, že slovenská ekonomika působí zdravějším dojmem než kdy před tím. Podařilo se mnoho dobrého – nejprve vyrovnat a dokonce později překročit hranici objemu výroby před rokem 1989, zvýšit tempo růstu HDP a zreformovat již zastaralou daňovou soustavu. Všechna zmíněná opatření by měla spět k dalšímu dynamickému růstu ekonomiky. V sousedních zemích, méně však v občanech Slovenska zanechávají zmíněné reformy veliká očekávání dalšího pozitivního vývoje. Na Slovensku přetrvávají i problémy, které dosud nejsou uspokojivě vyřešeny. Jedná se zejména o míru nezaměstnanosti, která se stále pohybuje na hranici dvojciferných číslech, ale kterou se již po mnoha letech daří výrazněji snižovat. V posledních třech letech je trend snižování míry nezaměstnanosti stabilně pozitivní a každý rok klesá nezaměstnanost v průměru zhruba o 1,5% - 3%. Pod hranici 10% evidované míry nezaměstnanosti se slovenské hospodářství dostalo již před delší dobou. Míra nezaměstnanosti podle VZPS stále osciluje okolo 10%. Stejným způsobem se pozitivně vyvíjí růst HDP. Již rok po uskutečnění klíčových ekonomických reforem zaznamenala slovenská ekonomika znatelný vzestup, který se od té doby výrazněji nezastavil. Letos pak bylo, a stále je, očekáváno překročení magické hranice 10% růstu HDP. I tak se slovenská ekonomika stále potýká s přetrvávajícími problémy ekonomického rázu. Vládě se nedaří eliminovat schodek státního rozpočtu a ani vývozy dosud nevykazují hodnoty očekávané již v minulém roce. Míra nezaměstnanosti již delší dobu významně klesá, počet dlouhodobě nezaměstnaných a velmi dlouho nezaměstnaných (déle než 2 roky) se však nijak výrazně nesnižuje. Osobně spatřuji i přes tyto problémy slovenskou ekonomiku jako velmi dynamickou s vysokým potenciálem k dalšímu rozvoji a růstu. Na rozdíl od České republiky má však již Slovensko za sebou období, kdy byly přijaty „nepopulární“ (a)sociální reformy spolu s daňovými reformami, které lze velmi efektivně využívat při podnikání. Rovná daň se též jeví jako velmi atraktivní pro zahraniční investory, kteří nejsou zatěžováni přehnaně vysokou daní z příjmů, jak tomu bylo ještě v roce 2007 i v ČR. Slovensko tak postupem času může
74
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
nabídnout mnohem více pracovních míst v důsledku přílivu zahraničních investic a také v důsledku stěhování velkých výrobních komplexů na území státu. První kroky ke snížení alarmující míry nezaměstnanosti byly učiněny již před časem a nyní se již ukazuje jak rychle se i díky reformám daří nezaměstnanost redukovat. To, že se dokázala vláda Mikuláše Dzurindy postavit čelem stagnující ekonomice a prosadit do té doby nevídané a tvrdé reformy, učinilo ze Slovenska dynamickou moderní ekonomiku, která se v horizontu několika let stala vážným konkurentem nejen pro ČR, ale i řadu zemí EU. Nyní zbývá jen doufat, že se nově nastoupivší vláda v čele s premiérem Robertem Ficem vyvaruje unáhlených kroků a neuskuteční ani jednu z mnoha navrhovaných „protireforem“ a nezabrzdí tak velmi nadějně rostoucí ekonomiku.
75
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Užitá literatura: 1)
Milan Roušar, VŠE v Praze, fakulta národohospodářská, Diplomové práce -
Měnová politika v období transformace (v Československu v letech 1990 – 1992 a v České republice pro období roku 1993 a 1. čtvrtletí 1994) 2)
Inštitút pro verejné otázky v Bratislave, Slovensko 1993, 1994, 1995 ……..
2003 souhrnná zpráva o stavu společnosti a trendech na rok další 3)
J. Mihalik a kol., Bratislava 1994., 1. vydání, Trh práce a sociálne dôsledky
ekonomickej reformy v Slovenskej Republike, ISBN 80-7127-049-0 4)
Statistický úrad Slovenskej Republiky, Statistické ročenky 1990 – 2004
5)
Josef Vlček a kol., ASPI Publishing s. r. o., 2. vydání 2003, Ekonomie a
ekonomika 6)
Ekonomický časopis, 52; 2004, č. 5,
7)
Ivan Okáli a kol., Hospodársky vývoj Slovenska v roku 1993 - 2003, štúdia
vypracovaná na požadanie Európskej hospodárskej komisie OSN
8)
www.statistics.sk
9)
http://www.statistics.sk/webdata/mmf/metindne1.htm
10)
http://www.statistics.sk/webdata/slov/infor/met_vys/nez00.htm
11)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD_r%C5%AFst
12)
http://www.amcham.sk/?Slovakia_Economy
13)
http://www.oecd.org/document/39/0,3343,en_2649_201185_26233063_1_1_1_1,00.ht
ml 14)
http://www.nbs.sk/
15)
http://www.sario.sk/?slovensko
16)
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/slovensko/slovenska-ekonomika-v-roce-
2006/1000797/43877/ 17)
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/slovensko/proces-zavadeni-euro-na-
slovensku/1000797/43244/ 18)
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/konvergencni-proces-v-
eu/1000520/45126/ 19)
http://www.statistics.sk/webdata/slov/tabulky/nez.htm
20)
http://www.finance.gov.sk/Components/CategoryDocuments/s_LoadDocument.aspx?category
Id=3995&documentId=1193
76
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
21)
http://www.finance.gov.sk/Documents/Ifp/cp_dec2006_sk.pdf
22)
http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={59D63EDA-119E-4071-942F-
95856380DC2F}
77
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Přílohy: 1)
Metodika zjišťování míry nezaměstnanosti – Evidovaná nezaměstnanost/
zjišťování VZPS
78
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
Příloha 1 Evidovaná nezaměstnanost 25 Evidovaná nezaměstnanost je soubor dat spravovaný Ústředím práce, sociálních věcí a rodiny. Míra evidované nezaměstnanosti je tvořena počtem disponibilních uchazečů o zaměstnání.
Nezamestnanosť podla VZPS26 I. Analytický rámec, koncept, definície a klasifikácie •
Definícia: Podľa metodiky výberového zisťovania pracovných síl
(VZPS) sú za nezamestnaných považované všetky osoby vo veku od 15 rokov, ktoré súčasne spĺňajú tri podmínky: - v referenčnom týždni nemali žiadnu platenú prácu - v posledných štyroch týždňoch si aktívne hľadali prácu alebo si prácu našli a do zamestnania nastúpia najneskôr do 3 mesiacov - sú schopné nastúpiť do práce najneskôr do dvoch týždňov. •
Medzinárodné normy: Nezamestnanosť v Slovenskej republike sa
monitoruje prostredníctvom výberového zisťovania pracovných v domácnostiach, ktoré bolo zavedené v roku 1993. Metodika plne korešponduje s odporúčaniami Medzinárodnej organizácie práce (ILO). •
Klasifikácie:
- Odvetvie ekonomickej činnosti: Údaje sú kódované v rámci 16 hlavných kategórií. Klasifikácia je kompatibilná s ISIC Rev.3 do úrovne 2 miest a s NACE Rev 1 do úrovne 4 miest. - Zamestnanie: Údaje sú kódované v rámci 10 hlavných tried. Klasifikácia je kompatibilná s ISCO-88 do úrovne 3 miest, (do roku 2000 okrem triedy "0"; ISCO-88:
25 26
http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=11278 http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1938
79
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
"0 - armádne zložky", národná Klasifikácia zamestnaní: "0 - osoby bez pracovného zaradenia"). - Postavenie v zamestnaní: Pre kódovanie sa používa 6 hlavných skupín Medzinárodnej klasifikácie postavenia v zamestnaní. - Vzdelanie: Od roku 2000 je vzdelanie kódované do 11 skupín; v predchádzajúcom období boli údaje zaradené do 9 skupín. Súčasná klasifikácia je prevoditeľná na ISCED.
II. Rozsah údajov •
Geografické pokrytie: Pokryté je celé územie krajiny. Vzorka bytov
pokrýva všetkých 79 okresov územia Slovenskej republiky. •
Pokrytie obyvateľstva: Zisťovanie zahŕňa všetky osoby vo veku od 15
rokov, s výnimkou inštitucionálneho obyvateľstva, cudzincov s prechodným pobytom a osôb žijúcich v zahraničí. (Údaje do roku 1996 nezahŕňali vojakov základnej vojenskej služby). •
Tematické pokrytie: Vek, pohlavie, úroveň vzdelania, trvanie
nezamestnanosti, odvetvie a zamestnanie v poslednom zamestnaní, postavenie v poslednom zamestnaní, dôvody ukončenia posledného zamestnani a spôsob hľadania práce.
III. Zhromažďovanie evidencie •
Referenčné obdobie: Referenčným obdobím je kalendárny týždeň pred
týždňom zisťovania. Referenčným obdobím pre aktívne hľadanie práce sú posledné štyri týždne končiace posledným dňom referenčného týždňa a referenčným obdobím pre schopnosť nastúpiť do práce sú dva týždne nasledujúce po referenčnomtýždni. Zisťovanie sa vykonáva štvrťročne prostredníctvom rozhovorov vo vybraných domácnostiach realizovaných kontinuálne počas štvrťroka. V rokoch 1993 - 1999 boli štvrťroky vo VZPS jeden mesiac predsunuté oproti kalendárnym štvrťrokom (napríklad: prvý štvrťrok zahŕňal december, január a február). Pre zisťovania
80
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
vykonávané od roku 2000 sa údaje vzťahujú ku kalendárnym štvrťrokom (napríklad: prvý štvrťrok zahŕňa január, február a marec).
IV. Charakteristika základných údajov •
Veľkosť vzorky a zloženie: Zisťovanie je založené na náhodnom výbere
bytov vo všetkých okresoch Slovenskej republiky (dvojstupňový stratifikovaný systematický výber). Vzorka zahŕňa 10 250 bytov, ktoré reprezentujú 0,6% všetkých trvalo obývaných bytov na území Slovenskej republiky. •
Opora výberu: Výsledky Sčítania obyvateľov, domov a bytov z roku
•
Aktualizácia vzorky: Každý štvrťrok sa obmieňa 20% vzorky VZPS.
2001
Vybrané byty zostávajú súčasťou výberového súboru päť za sebou nasledujúcich štvrťrokov. •
Zber údajov: Údaje sú získavané osobnými rozhovormi (prvá návšteva
sa uskutočňuje v domácnosti) alebo telefonicky (prevažne pri 2. až 5. návšteve) za použitia papierových dotazníkov. Práca opytovateľov v teréne prebieha počas celého roka. Opytovatelia sú zamestnancami pracovísk ŠÚ SR.
V. Postupy zostavovania •
Odhady pre zostavovanie štatistiky nezamestnanosti: Vážené odhady sa
vytvárajú použitím metódy post-stratifikácie podľa pohlavia, kraja (8 krajov) a vekovej skupiny (15-19, 20-24, 25-29, 30-34, 35-39, 40-44, 45-49, 50-54, 55-59, 6064, 65-69, 70-74,75+).
VI. Ostatné aspekty •
Zaobchádzanie s chýbajúcimi pozorovaniami: Dopočet za obyvateľstvo,
ktoré nie je pokryté zisťovaním, sa dosahuje prostredníctvom procedúry váženia (nie je aplikovaná žiadna špeciálna metóda pre podobnú úpravu). Celková miera
81
Vývoj Slovenské ekonomiky v letech 1990 – 2007 s přihlédnutím k vývoji na trhu práce Vypracoval: Ondřej Martan, 2008
návratnosti sa pohybuje okolo 92 %. •
Výber náhradných jednotiek: Výber náhradných bytov do VZPS sa
vykonáva, ak vybraný byt už neexistuje, je neobytný, neobývaný alebo členovia domácností neboli zastihnutí po opakovaných návštevách v priebehu dvoch po sebe nasledujúcich štvrťrokov. •
Sezónne očisťovanie: Štatistický úrad SR vykonáva štvrťročne sezónne
očistenie údajov výberového zisťovania pracovných síl použitím metódy DEMETRA. Sezónne očistené sú iba kľúčové štatistické ukazovatele - celkový počet ekonomicky aktívnych osôb, pracujúcich a nezamestnaných, miera ekonomickej aktivity, miera zamestnanosti a miera nezamestnanosti v Slovenskej republike. •
Revízna politika: Údaje sú považované za konečné, keď sú prvýkrát
zverejnené a nie sú zvyčajne predmetom revízie.
82