Výukový program Hledání životní vize verze pro pedagogy
OBSAH:
1. Identifikační údaje 1.1 Oficiální název projektu 1.2 Předkladatel a zřizovatel, partner 2. Popis projektu 2.1 Cíle projektu 2.2 Zapojené dětské domovy 2.3 Zapojení cílové skupiny 3. Charakteristika vzdělávacího programu 3.1 Zaměření organizace 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie organizace 3.3 Vzdělávání pedagogických pracovníků 4. Témata výukového programu Hledání životní vize – pro pedagogy 5. Obsah lektorovaných témat – očekávané výstupy 6. Termíny setkávání v zapojených dětských domovech
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Oficiální název projektu Oficiální název projektu: Registrační číslo: Datum zahájení Datum ukončení: Oblast podpory: Název prioritního tématu:
Budoucnost pro Samuela CZ.1.07/1.2.00/14.0108 01. 05. 2010 31. 08. 2012 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Navrhování, zavádění, a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku
1.2 Předkladatel a zřizovatel, partner Předkladatel projektu:
Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov, Čelakovského 822, p.o.
Partner projektu:
Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov, Dukelských hrdinů 610, Ostrov
2. POPIS PROJEKTU 2.1 Cíle projektu Cílem projektu je usnadnit dětem z dětských domovů (dále DD) přechod do běžného života. Start do skutečného života bez rozvinutých psychosociálních dovedností, s velkou nedůvěrou v sebe sama a bez přímého styku s běžným životem prostřednictvím rodiny a příbuzných je velice špatnou startovací metou a živnou půdou pro výskyt sociálně patologických jevů (např. nezaměstnanost, chudoba, bezdomovectví), ale také pro společensky nebezpečné jevy (např. kriminalita, násilí, prostituce, drogové závislosti). Snahou bylo připravit je na život za branami dětského domova tak, aby byly schopny čelit veškerým vlivům společnosti, aniž by pocítily handicap v podobě chybějící sociální vazby a neexistence osoby, která by jim poradila v řešení základních otázek a problémů běžného života. Toho se projekt snažil dosáhnout prostřednictvím komplexního řetězce, který se skládal z posílení klíčových sociálních kompetencí dětí se zaměřením na hledání životní vize, poznání sebe samotného, svých potřeb, tužeb, na posílení psychické
odolnosti, dále na ekonomickou gramotnost, stejně jako posílení pracovních návyků, ale i obecných dovedností jako jsou plánování a hospodaření. To vše mělo vést ke snížení počtu a frekvence výskytu rizikového chování mezi dětmi v ústavních zařízeních i po jejich opuštění. Zároveň došlo k proškolení pedagogů v nových přístupech k dětem a v metodách práce s nimi, včetně důrazu na prohloubení jejich znalostí v oblasti ekonomické a orientace ve službách státní správy a samosprávy či finančních institucí.
2.2 Zapojené dětské domovy Do projektu byly zapojeny dětské domovy ze tří krajů: Ústecký kraj Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov Dětský domov Vysoká Pec Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Dětský domov a Školní jídelna Lipová u Šluknova Dětský domov a Školní jídelna Ústí nad Labem – Střekov Liberecký kraj Dětský domov Frýdlant v Čechách Dětský domov Jablonné v Podještědí Dětský domov a speciální škola Krompach Dětský domov Česká Lípa Dětský domov Dubá – Deštná Karlovarský kraj Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov Dětský domov a mateřská škola Horní Slavkov
2.3 Zapojení cílové skupiny Cílovými skupinami projektu byly: -
děti z dětských domovů ve věku od 16 let a výše Tyto děti se dříve či později chystají opustit brány dětských domovů a zamíří do jim zcela neznámého světa, ve kterém již nebudou mít sociální vazby, které jim poskytuje dětský domov. Projekt se snažil jim s tímto přechodem pomoci, čímž pozitivně působil na prevenci rizikového chování. Do projektu bylo zapojeno celkem 75 dětí.
-
pracovníci dětských domovů, zejména s ohledem na pedagogy Tato cílová skupina byla předpokladem a garantem úspěšného implementování projektu do běžného chodu dětských domovů. V projektu bylo podpořeno celkem 30 pedagogických pracovníků.
3. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Zaměření organizace Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy se řídí zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Důraz je kladen na zajištění základního práva každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána. Pracovníci musí vytvářet podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast ve společnosti s ohledem na harmonický rozvoj osobnosti a na potřeby odpovídající jeho věku. Dětské domovy podle § 12 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pečují o tělesně a duševně relativně zdravé děti ve věku zpravidla od 3 do 18 let, resp. 19 let, bez závažných poruch chování podle jejich individuálních potřeb. Účelem je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou.
3.2 Výchovné a vzdělávací strategie organizace Dětské domovy zajišťují potřeby dětí, a to po stránce: a)
výchovné – s co největším důrazem na model života v rodině, respektuje individualitu a schopnosti dětí, podporuje jejich zájmy a schopnosti a snaží se v každém dítěti upevnit zdravé a správné výchovné návyky potřebné v samostatném životě;
b)
vzdělávací – zajišťuje optimální podmínky pro vzdělávání, dohlíží na pravidelnou školní docházku, se školami je v neustálém kontaktu, zároveň důsledně dbá na mimoškolní přípravu na vyučování;
c)
sociální – poskytuje finanční a materiální zabezpečení dětí do doby jejich odchodu z dětského domova.
Úkolem projektu v rámci vzdělávacích programů bylo rozvíjet klíčové kompetence žáků: KOMPETENCE K UČENÍ celoživotní učení.
- umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problému. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastních a druhých. KOMPETENCE OBČANSKÉ – připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti. KOMPETENCE PRACOVNÍ – pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci.
3.3 Vzdělávání pedagogických pracovníků Charakteristika použitých metod: Vzdělávání pedagogických pracovníků probíhalo individuálně v každém zapojeném dětském domově pod vedením lektorů. Pedagogičtí pracovníci se vzdělávali podle stanového harmonogramu. Vzdělávání pedagogických pracovníků probíhalo v souladu se vzděláváním žáků. Pro vzdělávání byly využity interaktivní výukové programy, které je vedly vzdělanostně a metodicky. Vzdělávací metody se zaměřovaly na posílení klíčových kompetencí pedagogů při práci s cílovou skupinou dětí připravující se na odchod z dětského domova, ale také na dovednosti poradenské či mentorské činnosti. Výstupem projektu v aktivitě Hledání životní vize zaměřené na pedagogy bylo zpracování publikace pro praktické využití při práci s cílovou skupinou dětí.
4. TÉMATA VÝUKOVÉHO PROGRAMU HLEDÁNÍ ŽIVOTNÍ VIZE PRO PEDAGOGY 1. Jak dělám to, co dělám – koučink zaměřený na sebeuvědomění, jak dělám to, co dělám, jak připravuji děti na odchod do reality nyní, chci něco změnit? Co potřebuji ke změně? Jakou motivaci mám? Podporovat děti na cestě do vnějšího světa? Jaká témata jsou prioritní? Co mohu ovlivnit co ne? 2. Syndrom vyhoření a jeho prevence – rozpoznání, cvičení, důležitost a smysl práce na sobě a vzdělávání u osob pracujících v pomáhajících profesích 3. Témata workshopů pro dospívající – společný brainstorming na daná témata, technika brainstormingu a kladení otázek, psaní na tabuli, zásady techniky brainstormingu 4. Umění naslouchat – trénink a nácvik technik naslouchání, nehodnocení, akceptace 5. Umění dávat pozitivní zpětné vazby – zásady a nácvik (např. tón hlasu, používání slov, vytvoření situace pro motivující zpětnou vazbu, přímost, konkrétnost, vážnost) 6. Práce s předsudky – přesvědčeními, očekávání a jejich vliv na motivačně orientovaný rozhovor 7. Motivace dospívajícího – teorie rozhodovacích procesů dospívajícího (co můžeme ovlivnit, co nemůžeme ovlivnit) 8. Odborné přístupy práce s klientem – rogeriánský přístup, systemický přístup, přístup orientovaný na úkoly, transakční analýza, krizová intervence, využití terapeutických a sebe rozvojových systémů v práci pedagoga-průvodce, další vzdělávání pedagoga průvodce 9. Motivačně orientovaný rozhovor – s klientem připravujícím se na odchod z DD. Přístup, doba trvání, příprava otázek, nácvik 10. Psychosomatika – čtení těla klienta, nápravná cvičení, vliv těla na prožívání a myšlení a reakce terapeuta a klienta
5. OBSAH LEKTOROVANÝCH TÉMAT Téma č. 1: JAK DĚLÁM TO, CO DĚLÁM?
Pedagogové si osvojí základy koučovacího procesu. Pedagogové si uvědomí rozdíl mezi koučováním a mentorováním. Pedagogové se seznámí s vlastnostmi dobrého kouče a s přínosy kouče v procesu koučování. Pedagogové si uvědomí základní role a kompetence mezi koučem a koučovaným. Pedagogové se naučí používat otevřené otázky v procesu koučování. Pedagogové se naučí používat model GROW a klást otázky v jednotlivých oblastech modelu. Pedagogové se seznámí s pojmem zpětná vazba.
Doporučená literatura k samostudiu: HORSKÁ, V. Koučování ve školní praxi. Praha: Grada Publishing, 2009. WHITMORE, J. Koučování. 2. vyd. Praha: Management Press, 2004.
Téma č. 2: SYNDROM VYHOŘENÍ A JEHO PREVENCE
Pedagogové se seznámí s pojmem syndrom vyhoření (Burn-out). Pedagogové si uvědomí příznaky a fáze syndromu vyhoření. Pedagogové si uvědomí projevy syndromu vyhoření. Pedagogové si uvědomí rizika syndromu vyhoření. Pedagogové se seznámí s příčinami syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků v dětských domovech. Pedagogové se seznámí s obecnými předpoklady a dovednostmi pomáhajících profesí. Pedagogové si osvojí obecné zásady prevence syndromu vyhoření. Pedagogové se seznámí s možnostmi pomoci. Doporučená literatura k samostudiu: DUNOVSKÝ, J. a kol. Sociální pediatrie. Praha: Grada Publishing, 1999. JEKLOVÁ, M., REITMAYEROVÁ, E. Syndrom vyhoření. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada Publishing, 1998.
KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha, Portál, 2001. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2003. LARAZUS, A., C. 101 strategií, jak se nezbláznit v šíleném světě. Praha: Portál, 2004. STOCK, CH. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada Publishing, 2010. ŠKOVIERA, A. Dilemata náhradní výchovy. Praha: Portál, 2007. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence v praxi. Praha: Grada Publishing, 2004. TOŠNEROVI, T. a J. Burn-Out syndrom – Syndrom Vyhoření. Praha: HESTIA, 2002. VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi. Praha: Grada Publishing, 2011.
Téma č. 3: TÉMATA WORKSHOPŮ PRO DOSPÍVAJÍCÍ
Pedagogové se seznámí s tématy workshopů pro dospívající. Pedagogové se seznámí s pojmem brainstorming a jeho použitím v procesu koučování. Pedagogové se naučí vést jednotlivá sezení s cílovou skupinou dle pravidel brainstormingu. Pedagogové se seznámí se silnými a slabými stránkami metody.
Doporučená literatura k samostudiu: PETER, Roman. Týmová práce II. - metody používané pro řešení projektů. (cit. 2012-08-01). Dostupné z WWW: ‹http://www.inovace.cz/kontakty-a-partnerstvi/tymova-prace-ii----metody-pouzivane-proreseni-projektu/› STOJANOV, R., NOVÁČEK, P. BRAINSTORMING (Bouření mozků): kreativní metoda pro řešení problémů. (cit. 2012-08-01). Dostupné z WWW: ‹http://oldwww.upol.cz/resources/geography/predmety/KGG_USMRS/KGG_USMRS_03.doc› http://cs.wikipedia.org/wiki/Brainstorming
Téma č. 4: UMĚNÍ NASLOUCHAT
Pedagogové se seznámí s obsahem pojmu naslouchání. Pedagogové si uvědomí, proč je naslouchání tak důležité. Pedagogové se seznámí s pojmem aktivní naslouchání. Pedagogové se seznámí s pojmem akceptace – bezpodmínečné přijetí. Pedagogové se seznámí s pojmem empatie – porozumění vcítěním.
Pedagogové se seznámí s pojmem asertivita, osvojí si asertivní práva, techniky a způsob chování, naučí se rozlišovat druhy asertivity. Doporučená literatura k samostudiu: MIKULÁŠEK, M., Komunikační dovednosti v praxi. Praha: Grada, 2003 POSPÍŠIL, M. ASERTIVITA, aneb jak ze slepé uličky v mezilidských vztazích. Vydáno vl. nákladem, 1996 PRAŠKO, J., PRAŠKOVÁ, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada, 1996 VALIŠOVÁ, A. ASERTIVITA v rodině a ve škole. Praha: H&H,1998 VYMĚTAL, J., REZKOVÁ, V. Rogersovský přístup k dospělým a dětem. Praha: Portál, 2001
Téma č. 5: UMĚNÍ DÁVAT POZITIVNÍ ZPĚTNÉ VAZBY
Pedagogové si uvědomí poskytování zpětné vazby v procesu koučování. Pedagogové si uvědomí rozdíl mezi hodnocením a reflektováním v procesu koučování. Pedagogové se seznámí s pravidly reflektování v procesu koučování. Pedagogové se seznámí s pojmem kritika v procesu koučování. Pedagogové se naučí pracovat se škálováním a používat posuzovací stupnice v procesu koučování.
Doporučená literatura k samostudiu: PARMA, P. Umění koučovat. Praha: Alfa Publishing, 2006. WHITMORE, J. Koučování. 2. vyd. Praha: Management Press, 2004. Téma č. 6: PRÁCE S PŘEDSUDKY
Pedagogové se naučí pracovat s předsudky v procesu koučování. Pedagogové si osvojí nový pohled na lidi v procesu koučování. Pedagogové se naučí připravit se na proces koučování. Pedagogové se naučí připravit se na koučovací rozhovor. Pedagogové si uvědomí komunikační bariéry, které brání vytvoření partnerského vztahu v procesu koučování.
Doporučená literatura k samostudiu: PARMA, P. Umění koučovat. Praha: Alfa Publishing, 2006. WHITMORE, J. Koučování. 2. vyd. Praha: Management Press, 2004.
Téma č. 7: MOTIVACE DOSPÍVAJÍCÍHO Pedagogové se seznámí s pojmem motivace a základními zdroji lidské motivace. Pedagogové si osvojí zdroje zkreslení při posuzování osobnosti, které hrají roli při posuzování osobnosti. Pedagogové se naučí pracovat s Maslowovou pyramidou potřeb. Pedagogové si uvědomí důsledky neuspokojování potřeb v podobě deprivace a frustrace. Pedagogové se seznámí s pojmem aspirace. Doporučená literatura k samostudiu:
ATKINSON, R. L. Psychologie. 2. vyd., Praha: Portál, 2003. ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. 2.vyd., Praha: Academia, 1995.
Téma č. 8: ODBORNÉ PŘÍSTUPY PRÁCE S KLIENTEM Pedagogové se seznámí se základními pravidly používání přístupu orientovaného na klienta dle C. Rogerse. Pedagogové se seznámí se základními pravidly používání systemického přístupu při práci s klientem. Pedagogové se seznámí se základními pravidly používání přístupu orientovaného na úkoly při práci s klientem. Pedagovové se seznámí s pojmem transakční analýza, strukturální analýza. Pedagogové se seznámí se základními zásadami poskytování krizové intervence. Doporučená literatura k samostudiu: MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2007. NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 1997. ŠPATENKOVÁ, N. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada, 2004. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat. SLON, 1999 VYMĚTAL, J., REZKOVÁ, V. Rogersovský přístup k dospělým a dětem. Praha: Portál, 2001.
Téma č. 9: MOTIVAČNĚ ORIENTOVANÝ ROZHOVOR
Pedagogové se seznámí s pojmem motivační rozhovor. Pedagogové se seznámí se základními myšlenkami motivačního rozhovoru. Pedagogové se seznámí s hlavními principy metody motivačních rozhovorů. Pedagogové se seznámí s fázemi motivačního rozhovoru. Pedagogové si osvojí pět základních postupů motivačního rozhovoru. Pedagogové se orientují v reflexích v rámci metody motivačních rozhovorů. Pedagogové si uvědomí problémy při použití metody motivačních rozhovorů. Pedagogové si uvědomí přínosy metody motivačních rozhovorů. Pedagogové si osvojí základní výcvik v motivačních rozhovorech. Pedagogové si formou cvičení vyzkouší metodu motivačních rozhovorů.
Doporučená literatura k samostudiu: HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. KALINA, Kamil. Terapeutická komunita. Praha: Grada Publishing, 2008. KALINA, Kamil, et al. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada Publishing, 2008. KOPŘIVA, Karel. Lidský vztah jako součást profese: Psychoterapeutické kapitoly pro sociální, pedagogické a zdravotní profese. Praha: Portál, 1997. MILLER, William R., ROLLNICK, Stephen. Motivační rozhovory: příprava lidí ke změně závislého chování. Tišnov: SCAN, 2003. NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie. Praha: Academia, 1998.
Téma č. 10: PSYCHOSOMATIKA
Pedagogové se seznámí s pojmem psychosomatika. Pedagogové se seznámí s aspekty psychosomatické terapie. Pedagogové se naučí myslet sami na sebe a předcházet tím vzniku psychosomatických obtíží. Pedagogové se naučí používat autogenní trénink a progresivní relaxaci.
Doporučená literatura k samostudiu: BABOR, M.: Autogenní trénink: cesty k vyrovnanosti a uvolnění. Praha: Svojtka & Co, 2008. DROTÁROVÁ, E.: Relaxační metody: malá encyklopedie. Praha: Epocha, 2003. MORSCHITZKY, H. Když duše mluví řečí těla. Praha: Portál, 2007.