Výukový program Hledání životní vize. verze pro děti

Výukový program Hledání životní vize verze pro děti

OBSAH:

1. Identifikační údaje 1.1 Oficiální název projektu 1.2 Předkladatel a zřizovatel, partner 2. Popis projektu 2.1 Cíle projektu 2.2 Zapojené dětské domovy 2.3 Zapojení cílové skupiny 3. Charakteristika vzdělávacího programu 3.1 Zaměření organizace 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie organizace 3.3 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 4. Témata výukového programu Hledání životní vize – pro děti 5. Obsah lektorovaných témat – očekávané výstupy 6. Termíny setkávání v zapojených dětských domovech 7. Přílohy – použité techniky práce Příloha č. 1: Technika Vytvoření osobního erbu Příloha č. 2: Technika „Jak se vidím?“ Příloha č. 3: Technika podporující vhodný výběr zaměstnání Příloha č. 4: Technika dlaň Příloha č. 5: Uvědomění si své vlastní hodnoty / Mé silné stránky

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Oficiální název projektu Oficiální název projektu: Registrační číslo: Datum zahájení Datum ukončení: Oblast podpory: Název prioritního tématu:

Budoucnost pro Samuela CZ.1.07/1.2.00/14.0108 01. 05. 2010 31. 08. 2012 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Navrhování, zavádění, a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku

1.2 Předkladatel a zřizovatel, partner Předkladatel projektu:

Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov, Čelakovského 822, p.o.

Partner projektu:

Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov, Dukelských hrdinů 610, Ostrov

2. POPIS PROJEKTU 2.1 Cíle projektu Cílem projektu je usnadnit dětem z dětských domovů (dále DD) přechod do běžného života. Start do skutečného života bez rozvinutých psychosociálních dovedností, s velkou nedůvěrou v sebe sama a bez přímého styku s běžným životem prostřednictvím rodiny a příbuzných je velice špatnou startovací metou a živnou půdou pro výskyt sociálně patologických jevů (např. nezaměstnanost, chudoba, bezdomovectví), ale také pro společensky nebezpečné jevy (např. kriminalita, násilí, prostituce, drogové závislosti). Snahou bylo připravit je na život za branami dětského domova tak, aby byly schopny čelit veškerým vlivům společnosti, aniž by pocítily handicap v podobě chybějící sociální vazby a neexistence osoby, která by jim poradila v řešení základních otázek a problémů běžného života. Toho se projekt snažil dosáhnout prostřednictvím komplexního řetězce, který se skládal z posílení klíčových sociálních kompetencí dětí se zaměřením na hledání životní vize, poznání sebe samotného, svých potřeb, tužeb, na posílení psychické

odolnosti, dále na ekonomickou gramotnost, stejně jako posílení pracovních návyků, ale i obecných dovedností jako jsou plánování a hospodaření. To vše mělo vést ke snížení počtu a frekvence výskytu rizikového chování mezi dětmi v ústavních zařízeních i po jejich opuštění. Zároveň došlo k proškolení pedagogů v nových přístupech k dětem a v metodách práce s nimi, včetně důrazu na prohloubení jejich znalostí v oblasti ekonomické a orientace ve službách státní správy a samosprávy či finančních institucí.

2.2 Zapojené dětské domovy Do projektu byly zapojeny dětské domovy ze tří krajů: Ústecký kraj Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov Dětský domov Vysoká Pec Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Dětský domov a Školní jídelna Lipová u Šluknova Dětský domov a Školní jídelna Ústí nad Labem – Střekov Liberecký kraj Dětský domov Frýdlant v Čechách Dětský domov Jablonné v Podještědí Dětský domov a speciální škola Krompach Dětský domov Česká Lípa Dětský domov Dubá – Deštná Karlovarský kraj Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov Dětský domov a mateřská škola Horní Slavkov

2.3 Zapojení cílové skupiny Cílovými skupinami projektu byly: -

děti z dětských domovů ve věku od 16 let a výše Tyto děti se dříve či později chystají opustit brány dětských domovů a zamíří do jim zcela neznámého světa, ve kterém již nebudou mít sociální vazby, které jim poskytuje dětský domov. Projekt se snažil jim s tímto přechodem pomoci, čímž pozitivně působil na prevenci rizikového chování. Do projektu bylo zapojeno celkem 75 dětí.

-

pracovníci dětských domovů, zejména s ohledem na pedagogy Tato cílová skupina byla předpokladem a garantem úspěšného implementování projektu do běžného chodu dětských domovů. V projektu bylo podpořeno celkem 30 pedagogických pracovníků.

3. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Zaměření organizace Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy se řídí zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Důraz je kladen na zajištění základního práva každého dítěte na výchovu a vzdělávání v návaznosti na ústavní principy a mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána. Pracovníci musí vytvářet podmínky podporující sebedůvěru dítěte, rozvíjející citovou stránku jeho osobnosti a umožňující aktivní účast ve společnosti s ohledem na harmonický rozvoj osobnosti a na potřeby odpovídající jeho věku. Dětské domovy podle § 12 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pečují o tělesně a duševně relativně zdravé děti ve věku zpravidla od 3 do 18 let, resp. 19 let, bez závažných poruch chování podle jejich individuálních potřeb. Účelem je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou.

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie organizace Dětské domovy zajišťují potřeby dětí, a to po stránce: a)

výchovné – s co největším důrazem na model života v rodině, respektuje individualitu a schopnosti dětí, podporuje jejich zájmy a schopnosti a snaží se v každém dítěti upevnit zdravé a správné výchovné návyky potřebné v samostatném životě;

b)

vzdělávací – zajišťuje optimální podmínky pro vzdělávání, dohlíží na pravidelnou školní docházku, se školami je v neustálém kontaktu, zároveň důsledně dbá na mimoškolní přípravu na vyučování;

c)

sociální – poskytuje finanční a materiální zabezpečení dětí do doby jejich odchodu z dětského domova.

Úkolem projektu v rámci vzdělávacích programů bylo rozvíjet klíčové kompetence žáků:  KOMPETENCE K UČENÍ celoživotní učení.

- umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro

 KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problému.  KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci.  KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastních a druhých.  KOMPETENCE OBČANSKÉ – připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti.  KOMPETENCE PRACOVNÍ – pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci.

3.3 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika použitých metod: Vzdělávání žáků probíhalo individuálně v každém zapojeném dětském domově pod vedením lektorů. Žáci se vzdělávali podle stanového harmonogramu. Pro vzdělávání byly využity netradiční formy výuky, které zvyšují pozornost a procento zapamatovaných informací, konkrétně formou hry, nácviku typových rolí a modelových situací. Témata byla probírána formálním i neformálním způsobem s důrazem na schopnost sebevyjádření. Součástí každé výuky byla technika zrcadlení se zaměřením na sebeuvědomění a posílení sebevědomí (jsem slyšen, viděn, vnímán, přijímán). Témata byla také využívána a probírána dle momentální aktuální potřeby klientů. Byl kladen důraz na osobní uvědomění a nastartování procesu změny, vnímání sebe sama a svých možností po opuštění DD. Vzdělávací metody nesestávaly pouze z teoretické přípravy, ale i z praktických úloh, tj. využívání technik práce s cílovou skupinou. Výstupem projektu v aktivitě Hledání životní vize zaměřené na děti byly zvoleny informační letáky.

4. TÉMATA VÝUKOVÉHO PROGRAMU HLEDÁNÍ ŽIVOTNÍ VIZE 1. Seznámení – základní sebeprezentace a navázání raportu, rozvoj kreativní komunikace, ujasnění cílů budoucí společné práce, zodpovězení otázek klientů 2. Osobní představa o budoucnosti – kreativita, vytváření nástěnky vize 3. Vztahy – udržování vztahů, zákonitosti vytváření dobrých vztahů, asertivita, feedback 4. Cíle – určování cílů, malování cílů, komunikace o cílech, výukové nahrávky o cílech, jak budovat vlastní budoucnost 5. Práce – hledání práce, formy vydělávání peněz, řemeslo, počítače, kariéra, jazyky, bydlení, spolubydlení, sociální sítě 6. Komunikace – rozvoj komunikace, oblíbenost a respekt 7. Sebevědomí – sebedůvěra, fyzická, psychická, mentální, komunikační sebedůvěra 8. Vize – určení a rozfázování životní vize, témata: práce a peníze, vztahy a rodina, tělo a zdraví, seberealizace, duchovní život a péče o duši a mysl, vzdělávání a osobní růst 9. Hodnoty, co je správné v životě – „Jsi ok“ takový jaký jsi, dokážeš to, věříme ti, ostatní jsou ok takový, jací jsou. Co chci ve svém životě, co nechci, co chci oslabit, co chci změnit 10. Feedback zapsaných slov – přímá zpětná vazba zaměřená na konkrétní nasměrování a podporu kvalit a budoucí cesty jednotlivce

5. OBSAH LEKTOROVANÝCH TÉMAT Téma č. 1: SEZNÁMENÍ  Žáci se naučí pracovat s technikou Kruh sdílení, jejímž cílem je při prvním sezení skupiny představit všechny účastníky, navázat raport, rozvíjet účinnou komunikaci, ujasnit si cíle budoucí společné práce a zodpovědět otázky účastníků.  Žáci se osvojí pravidla sdílení.  Žáci se naučí relaxovat v rámci techniky Kruh sdílení.  Žáci se naučí sdílet téma v rámci skupiny.  Žáci se seznámení s ukončením techniky Kruh sdílení a seznámí se s tématem dalšího společného setkání. Technika Kruh sdílení je základní technikou celého vzdělávacího procesu v aktivitě Hledání životní vize. Start: začátek kruhu sdílení musí být jasně oddělen od běžné komunikace – časově, změnou tématu, zavřením dveří (uklidněním), převzetím iniciativy ze strany pedagogického pracovníka/mentora/dospělého. Představení a připomenutí tématu: Pokud je kruh nový, je důležité správné a rozsáhlejší vysvětlení smyslu a poslání vzájemného setkávání, představit sebe, představení tématu a jeho smyslu pro budoucí život. Pravidla sdílení: Role mentora/dospělého je zajišťovat ochranu všem účastníkům kruhu před nežádoucími reakcemi na sdílení, zajišťovat maximální bezpečí pro všechny účastníky, určovat a hlídat časový rámec sdílení, udržovat téma a připomínat relevantní fakta. Dále zajišťuje společnou dohodu pravidel sdílení. Pravidla sdílení:    

vše, co bude řečeno, zůstává tajemstvím kruhu nasloucháme jeden druhému se soucitem a porozuměním můžeme si říct o to, co potřebujeme, a nabídnout, co můžeme souhlasíme s rolí mentora a známe poslání kruhového sdílení

Relaxace: Pro relaxaci můžeme použít i relaxační hudbu. Vycházíme ze základního způsobu – pohodlně se posadíme, zavřeme oči, vnímáme beztvarý proud vzduchu, který vchází a vychází špičkou našeho nosu, myšlenky a pocity necháváme procházet bez posuzování, tělo se uvolňuje a naše mysl se přenáší k tématu sdílení. Pak můžeme poslouchat relaxační hudbu a relaxaci ukončit otevřením očí, orientací s okolím.

Sdílení tématu: Každý ze skupiny má prostor, aby se představil ostatním a sdílel své zkušenosti, představy, cíle a vize týkající se probíraného tématu. Důležité body:  mentor/pedagog udržuje bdělost, soucit a naslouchání  pokud se cílová skupina odchýlí od tématu, snaží se ji mentor vrátit zpět  mentor pokládá doplňující otázky  mentor poděkuje za sdílení  mentor podporuje ve sdílení

Shrnutí tématu 1. 2.

cílem prvního setkání / seznámení je základní sebeprezentace (představíte sami sebe ostatním ve skupině); navázání raportu – vzájemné (příjemné) vztahy ve skupině – při práci ve skupině se všichni účastníci musí cítit dobře, uvolněně, neměli by se stydět vyjádřit svůj názor před ostatními členy skupiny; zároveň by měli důvěřovat také mentorovi (dospělému, který skupinové sezení vede);

3.

4.

5.

rozvoj kreativní komunikace – cílem kreativní komunikace je vyjádření vlastních nápadů, myšlenek, postřehů k danému tématu, které mohou významnou měrou pomoci ostatním členům skupiny a naopak – vnímejte, co ostatní členové skupiny říkají, nikdy nevíte, kdy se vám tyto informace mohou hodit; ujasnění cílů budoucí společné práce – účastníci skupiny se společně s mentorem dohodnou, jaké problémy cítí, s čím si neví rady, s čím by potřebovali pomoci – stanoví termíny setkávání (harmonogram) a společně řeší cíle; zodpovězení otázek – otázky by měli směřovat k tématům, které nejsou účastníkům zcela jasné.

Při první workshopu by měl být kladen důraz na následující hodnoty: 1. 2. 3. 4.

Budování důvěry a dobrého raportu v komunikaci Opakované ujasnění smyslu vašeho setkání a jeho výsledků Respekt, partnerství, chovejte se k mladým lidem jako k budoucím dospělým lidem Dodržujte pravidla

Kruh sdílení se bude používat v každém workshopu, je to základní kámen celé práce s mladými lidmi, podaří-li se vám vytvořit atmosféru respektu a vzájemné podpory, pravidel a udržování směru, máte vyhráno. Mladí lidé se budou na váš workshop těšit, budou se rádi inspirovat a budou více motivovaní. Pamatujte, že nejdůležitější hodnotou kterou musíte s touto cílovou skupinou kultivovat je DŮVĚRA.

Téma č. 2: OSOBNÍ PŘEDSTAVA O BUDOUCNOSTI Téma č.2 se týká stávající osobní představy o budoucnosti za hranicemi dětského domova. Cílem je, aby se účastníci co nejvíce začali orientovat v jednotlivých oblastech své budoucnosti.  Žáci pracují s technikou Kruh sdílení při definici osobních představ o budoucnosti po odchodu z dětského domova v oblastech: představy o bydlení, představy o práci, představy o partnerském životě, představy o vzdělání, financích.  Žáci se naučí pro definici osobních představ používat Techniku erbu.  Žáci se seznámí s pojmem přechod do dospělosti.  Žáci se seznámí s životními úkoly, které období dospělosti přináší. Doporučené techniky: 1. Tematicky orientovaný Kruh sdílení – 45 minut. 2. Použití techniky – rozdělení do 4 oblastí, osobní představa o bydlení, práci, partnerském životě, vzdělávání, popř. financích. Formou sdílení nebo psaní – 30 minut.

3. Technika vytvoření osobního erbu – viz. Přílohy. 4. Kladení doplňujících otázek zaměřených na vize o budoucnosti, praktické kroky a rizikové faktory, použijte techniku brainstormingu – 15 minut. 5. Ukázka z filmu Tajemství, technika tvorba nástěnky vize budoucnosti – 15 minut.

Téma č. 3: VZTAHY Téma č. 3 se orientuje na oblast vztahů účastníka a měkkých dovedností potřebných ke zvládání vztahů, které na účastníka v běžném životě čekají. Doporučujeme pojmout workshop hierarchicky podle důležitosti vztahů pro účastníka.          

Žáci se seznámí s pojmem vztahy, uvědomí si rozdíl mezi vztahy formálními a neformálními. Žáci se seznámí se základními znaky intimity v partnerském vztahu. Žáci se seznámí s deseti oblastmi slučitelnosti v partnerském vztahu. Žáci se seznámí s deseti pravidly partnerského života. Žáci se seznámí s možnostmi, jak zvládat rozchod v partnerském vztahu. Žáci se vyjadřují k přátelským vztahům. Žáci se vyjadřují k rodinným vztahům. Žáci se vyjadřují ke vztahu sám k sobě. Žáci se vyjadřují ke vztahu k úřadům. Žáci se vyjadřují ke vztahu k zákonům, morálce.

Doporučené techniky: 1. Tematický Kruh sdílení – 45 minut. 2. Kresba obrázku moje vztahy a následné představení malby a ujasnění významu, zde dodržte instrukci k rozdělení obrázku na hierarchii vztahů podle důležitosti – 45 minut. 3. Technika „Jak se vidím?“, umožňuje porozumět lépe sám sobě a také lépe tomu jak působím na své okolí, což může být pro oblast vztahů důležité – viz. Přílohy. 4. Zakončení a sdílení dojmů.

Téma č. 4: CÍLE Seznámili jste se, zorientovali se v osobních představách, pohovořili o vztazích a teď můžete přejít ke konkrétním cílům vedoucím k osamostatněním. Je potřebné vysvětlit rozdíly mezi osobními představami a konkrétními cíly, veškeré cíle je dobré si zapsat a sledovat v průběhu programu jejich realizaci. Zde vám bude užitečné koučování z programu vzdělávání pro pedagogy.  Žáci se naučí hledat cíle potřebné k osamostatnění pomocí modelu GROW.  Žáci se společně s mentorem zamýšlí nad otázkami typu: Co od setkání očekáváte? Čeho byste chtěli v jednotlivých sezeních dosáhnout? V čem by vám sezení mohlo pomoci?  Žáci se naučí rozlišovat pojmy konečné cíle a výkonnostní cíle.  Žáci se naučí orientovat ve vlastnostech stanovených cílů.  Žáci se seznámí s pojmem realita v souvislosti se stanovením cílů. Doporučené techniky: 1. Kruh sdílení – 45 minut. 2. Trénink stanovování cílů, použijeme techniku GROW, cíl, stav realizace, možnosti realizace, co udělám? Vyberte jeden jednoduchý cíl a nechte účastníky, aby popsali tento cíl skrze model GROW – 30 minut. 3. Hledání konkrétních cílů potřebných k osamostatnění, skrze skupinový brainstorming hledejte konkrétní cíle potřebné k osamostatnění a ty pište na flipchart. Použijte k upřesnění posunu k realizaci těchto cílů model GROW – 45 minut. 4. Zakončení a společné určení společných a individuálních důležitých cílů.

Téma č. 5: PRÁCE V tomto workshopu půjde především o probrání základních bodů na téma pracovní uplatnění, vstup na trh práce. Hledání práce je náročný proces a mladí lidé budou potřebovat následnou podporu i v tomto procesu. Je potřeba seznámit účastníky s procesem hledání zaměstnání a upozornit je na možná úskalí. Je potřeba seznámit účastníky se všemi možnostmi hledání zaměstnání, formy pracovního vztahu, práce v zahraničí atd.     

Žáci se seznámí s možnostmi hledání práce. Žáci se naučí oslovovat zaměstnavatele. Žáci se naučí připravit životopis. Žáci se orientují v internetových adresách s nabídkami práce. Žáci sdílejí osobní představy o práci.

Doporučené techniky: 1. Tematický kruh sdílení se zaměřením na zmapování přehledu o tématu účastníků – 45 minut. 2. Ukázka zpracovaného životopisu, představení nejčastějších způsobů hledání zaměstnání, internet – 25 minut. 3. Využití internetu a společné vyhledávání zaměstnání, brigád; ukázat názorný postup, jak se na webových stránkách orientovat – 45 minut. 4. Nácvik pracovního pohovoru – 20 minut, ve dvojicích; kladení nejčastěji pokládaných otázek Domácí úkol: Vypracování strukturovaného životopisu. Poskytnutí zpětné vazby na jednotlivé body životopisu. Doporučení: Toto téma doporučujeme pro jeho důležitost zopakovat ještě několikrát, příp. se v rámci dalších tematických celků k problematice zaměstnanosti vracet. Další doporučení: Návštěva úřadu práce s krátkým uvedením do procesu, kterým by mladí lidé mohli v budoucnosti projít. Úřednice jsou velice ochotné mladým lidem předat veškeré potřebné informace a je to velice zábavná zkušenost pro dospívající.

6. téma: KOMUNIKACE Téma č. 6 se zabývá pojmem komunikace a zaměřuje se na pravidla pro účinnou komunikaci cílové skupiny. K tématu byly také přiřazeny pojmy asertivita a asertivní způsob chování.      

Žáci se seznámí s pojmem komunikace. Žáci se seznámí se způsoby chování, kterými mohou prezentovat svůj názor. Žáci se seznámí s formami komunikace – verbální, neverbální. Žáci se naučí respektovat sami sebe. Žáci se seznámí s pojmem asertivita. Žáci si osvojí asertivní práva.

Doporučené techniky: 1. 2. 3. 4. 5.

Kruh sdílení na téma komunikace – 45 minut. Asertivní práva – vysvětlení a představení, použití metody brainstorming – 30 minut. Umění říkat ne, cvičení ve dvojicích. Typologie osobnosti – komunikační typy, test a vyhodnocení. Ukončení a ujasnění témat.

7. téma: SEBEVĚDOMÍ Sebedůvěra, a to především duševní, je silně snížena u účastníků z dětských domovů, proto toto téma by vystačilo na jeden celý kurz. Každopádně je dobré našlapovat v tomto tématu pomalými, opatrnými krůčky. Schopnost odolávat a úspěšně reagovat je značně oslabena díky nedostatku osvojených úspěšných životních strategií a reakcí.       

Žáci se seznámí s pojmem sebevědomí. Žáci si uvědomí, co je v období dospívání pro budování osobního sebevědomí důležité. Žáci se seznámí s pojmem nedostatek sebevědomí. Žáci se naučí posilovat osobní sebevědomí. Žáci se seznámí s možností uvědomit si své vlastní hodnoty. Žáci si naučí překonávat strach a pocit bezmoci. Žáci se naučí reagovat na životní změny.

Doporučené techniky: 1. Kruh sdílení na téma Co je to sebedůvěra, jak jí prožívám, jak poznám, že jí mám? – 45 minut. 2. Film „Štěstí na dosah“, je to výstižný příběh hledání vlastní sebedůvěry uprostřed těžkostí a nedostatku s úspěšným koncem – 90 minut. http://www.csfd.cz/film/221903-stesti-na-dosah/ 3. Diskuze o filmu a hledání inspirativních momentů – 20 minut.

8. téma: VIZE V tomto workshopu jde o sjednocení všech dosažených uvědomění a porozumění, která byla již probrána. Důležitým nástrojem je tzv. Nástěnka vize, kterou účastníci tvoří na workshopu nebo formou domácího úkolu. Při koncepci workshopu vycházejte z předešlých témat: osobní představa o budoucnosti, vztahy, cíle, práce, komunikace, sebevědomí a sebedůvěra, vše vyjádřeno skrze kreativní nástěnku vize.  Žáci se seznámí s pojmem vize.  Žáci se seznámí se znaky dobré vize.  Žáci se naučí vytvářet osobní nástěnku vize. Pravidla, jak vytvořit nástěnku vize (pokyny pro cílovou skupinu): 1)

Napište, nakreslete, nebo si vystříhejte titulky z časopisů a novin, které vystihují to, co chcete dosáhnout a po čem toužíte (v přítomném čase).

2)

Najděte si krásné obrázky, které se Vám opravdu líbí a které Vám budou připomínat Váš sen obrazově (krásný dům, luxusní auto, peníze, cestování…). Využijte časopisy, nebo si vytiskněte obrázky z počítače. Pokud nenajdete vhodné obrázky v časopise, či na internetu, můžete si své sny domalovat.

3)

Vyskládejte si to na nástěnku tak, abyste na vše pěkně viděli a aby se Vám to líbilo.

Vždy, když se na nástěnku podíváte, představujte si, že jste to Vy, kdo je na obrázcích. Že ty věci, které tam vidíte, jsou již Vaše. Prociťujte vůni moře, pokud toužíte po cestování. Představujte si vůni z kuchyně Vašeho nového domu. Představujte si smích dětí, které si hrají na rozlehlé zahradě… Svoji nástěnku vize můžete libovolně doplňovat, dolepovat, a to pokaždé, když zatoužíte po něčem dalším, nebo pokud narazíte na obrázek, který odráží vaše sny a přání.

Doporučené techniky: 1. Kruh sdílení na téma nástěnka vize a představení nástěnky vize – 60 minut. 2. Práce s nástěnkou vize, doplnění témat a obrázků, popřípadě maleb – 30 minut. 3. Zakončení a doporučení, jak s nástěnkou pracovat – 15 minut.

9. téma: HODNOTY Téma č. 9 se zabývá stanovením životních hodnot a jejich seřazením dle momentální důležitosti.    

Žáci se seznámí s pojmem životní hodnoty. Žáci se seznámí s pojmem žebříček hodnot a pravidly, jak si jej vytvořit (uvědomit). Žáci se seznámí s nejpreferovanějšími hodnotami. Žáci se naučí pracovat s Technikou dlaň při formulování a řazení svých hodnot.

Doporučené techniky: 1. Kruh sdílení s orientací a kladením doplňujících otázek na téma Hodnoty – 60 minut. 2. Technika dlaň, vyjádření momentálních hodnot od nejdůležitější k nejméně důležité – 60 minut. Viz. Přílohy. 3. Uvědomění si své vlastní hodnoty / Mé silné stránky – 45 minut. Viz. Přílohy. 4. Diskuze na téma peníze, jejich hodnota a využití – 45 minut.

10. téma: FEEDBACK Poslední workshop doporučujeme vést v duchu plné důvěry v účastníky a je celý o zhodnocení vzájemné spolupráce. Hlavní aktivitou je zde konkrétní podpůrná zpětná vazba ze strany mentorů k účastníkům. Dosavadní setkání byli více orientované na účastníka a jeho obsahy a osobní rozvoj. Tento workshop by měl být zcela v režii mentorů.    

Žáci se seznámí s pojmem feedback – poskytování zpětné vazby. Žáci si uvědomí přínosy poskytování zpětné vazby. Žáci se seznámí s pravidly poskytování zpětné vazby. Žáci se seznámí s pochvalou a oceněním jako dalšími formami poskytování zpětné vazby.

Doporučené techniky: 1. Kruh sdílení se zaměřením na zpětnou vazbu, ve které jsou obsažena veškerá osobní doporučení pro konkrétního účastníka. O zpětné vazbě a o způsobu jejího podání se více dozvíte v příručce pro pedagoga průvodce – 120 minut. 2. Kruh rozloučení – 60 minut.

Přílohy