MANUÁL PRO ŽIVOT. pro pedagogy

MANUÁL PRO ŽIVOT

pro pedagogy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0108

MANUÁL PRO ŽIVOT pro pedagogy 1. vydání, Most 2011 Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracovatel publikace: Asistenční centrum, a.s. Sportovní 3302, 434 01 MOST Autoři: Wedlichová Iva, Wedlich Jan a kol.


OBSAH Úvod Období dospívání očima odborníků

AKTIVITY 1. SAMOSTATNÉ BYDLENÍ 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

Výběr bytu I Výběr bytu II Výběr bytu III Vybavení domácnosti I Vybavení domácnosti II Koupě vlastního bytu Priority pro uzavření nájemní smlouvy Jak se chovat doma hospodárně Poznámky

2. ZAMĚSTNÁNÍ 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16 2.17 2.18 2.19 2.20 2.21 2.22 2.23 2.24 2.25

Jak se stát „uchazečem o zaměstnání“ Formuláře a zase formuláře! Jak hledat práci Nebezpečné inzeráty I Nebezpečné inzeráty II Nebezpečné inzeráty III Životopis Pomíchaný životopis Motivační dopis I Motivační dopis II Příprava na pracovní pohovor Jak se správně „prodat“ při pracovním pohovoru Pracovní poměr Pracovní poměr. Ale na jak dlouho? Zaměstnanecké benefity I Zaměstnanecké benefity II Zaměstnanecké benefity III Další pracovní poměry Hygiena práce I Hygiena práce II Ukončení pracovního poměru Když chci podnikat I Když chci podnikat II Korupce A zase ta korupce, krádeže a „malá domů“ Poznámky


3

OBSAH

3. NA CESTĚ ŽIVOTEM 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12

Láska, sex, soužití a partnerství Hledáme ideálního partnera Kde vlastně hledat partnera I Kde vlastně hledat partnera II Jde to i online Vzájemné porozumění Manželství Svatba jako řemen Dítě na cestě Rozvod Úmrtí Zármutek Poznámky

4. TROCHA MOUDRA NA ZÁVĚR 4.1

Co nám o životě říkají moudrá přísloví Poznámky

Závěr Použitá literatura Seznam pracovních listů

4


ÚVOD

Vážení kolegové, publikace, která se vám dostává do rukou, je určena především pro vychovatele, pedagogy a další pracovníky v dětských domovech, kteří pracují s dětmi ve věku 16 let a výše. Jedná se o skupinu dospívajících, která stojí před důležitým životním krokem, jenž spočívá v opuštění „jistoty“ dětského domova a ve vytváření si vlastního zázemí, navazování nových sociálních i pracovních vztahů a budování vazeb k širšímu okolí. Úspěšné vykročení do této nové životní etapy je z velké části podmíněno úrovní ekonomické, sociální a právní gramotnosti dospívajících, jistou mírou jejich samostatnosti a schopnosti orientovat se v pro ně často nových podmínkách a situacích. Řadu osobnostních a psychosociálních dovedností, stejně jako jistou míru ekonomické a sociální gramotnosti, si dospívající osvojují během svého života ve svých rodinách, které jsou pro budování těchto kompetencí přirozeným prostředím. Dospívající z dětských domovů jsou v tomto směru značně znevýhodněni a hledání způsobů, jak toto znevýhodnění zmírnit je z hlediska zdravého rozvoje společnosti stále více aktuální a potřebné. Cílem této publikace je pomoci všem, kteří s touto věkovou skupinou v dětských domovech pracují, v jejich snaze připravit dospívající na samostatný plnohodnotný život. Primárně jsou uváděné aktivity směřovány do tří základních oblastí, které jsou pro ukotvenost člověka v životě důležité: domov – práce – vztahy. Další rovinou,


5

ÚVOD

která je vytvořenými aktivitami posilována, je budování sociálních kompetencí, rozvoj psychosociálních dovedností, zvyšování důvěry v sebe a ve vlastní schopnosti, zkompetentnění pro život. Publikace je svým tematickým zaměřením kompatibilní s manuálem, který byl vytvořen pro dospívající v dětských domovech. Je tedy možné a uživatelsky příhodné, pracovat s oběma uvedenými materiály současně. Zároveň však tato skutečnost není nijak omezující v případě, že dospívající v daném zařízení zmíněný manuál neobdrželi. Aby byla usnadněna orientace v textu, má každá aktivita následující strukturu: CÍL (na jakou oblast a na rozvoj jakých dovedností či schopností je aktivita orientována); POMŮCKY (co je třeba si připravit či obstarat než začnete aktivitu realizovat); POPIS AKTIVITY (časové vymezení, postupy, případně instrukce, které je vhodné v rámci zdárného průběhu aktivity dodržet, způsoby ukončení aktivity); VYHODNOCENÍ (vhodné způsoby vyhodnocení aktivity, náměty do diskuse, možnosti zpětné vazby, upozornění na případnou potřebu ošetřit některé výstupy); PRACOVNÍ LISTY (součástí některých aktivit jsou vypracované pracovní listy, které byly autorsky vytvořeny a jsou určeny k volnému užití).

S přáním mnoha sil a úspěchů Iva Wedlichová, Jan Wedlich autoři

Pozn.: – pro potřeby této publikace jsou výše popsaní dospívající jedinci z dětských domovů dále v textu označováni jako členové cílové skupiny.

6


OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ Prožívání dospívajících K nejobtížnějším stádiím ve vývoji jedince patří období dospívání. Kromě biologických změn, spojených s pohlavním dospíváním, nastávají velké změny emoční, sociální či sociálně-psychické. Celá doba dospívání je členěna na období pubescence a adolescence, jejichž přesné věkové vymezení není s ohledem na mimořádně velkou interindividuální, ale též intraindividuální variabilitu možné. Období adolescence ohraničují dva sociální mezníky. Prvním je ukončení povinné školní docházky. Druhým je dovršení přípravného profesního období, následované nástupem do zaměstnání (s výjimkou vysokoškoláků). Adolescent dosahuje plnoletosti, která není chápána jen jako právní charakteristika, ale funguje zároveň jako jeden ze sociálních mezníků dospělosti (Čáp, Mareš, 2001). Adolescence je obdobím přechodu do dospělosti, mostem mezi dětstvím a dospělostí. Ve srovnání s předchozím obdobím dětství se výrazněji rozvíjejí základní schopnosti člověka jako symbolizace, anticipace, zástupné učení, sebereflexe a seberegulace. Zejména sebereflexe a seberegulace nabývají na významu a samy o sobě se stávají pro adolescenty významnou hodnotou (Janoušek, 1992). Mezi typické vlastnosti adolescence se obvykle řadí kritičnost a touha po vytváření samostatných názorů a vlastních systémů hodnot. Toto směřování se pak těžko srovnává se snahou dospělých předávat dospívajícím již hotová hodnotící schémata s očekáváním, že přijmou názory a přesvědčení, které vychovávající generace pokládá za jedině správné a závazné. Rozpory mezi cíli, ideály a skutečnými formami soužití, byť třeba dílčí a ojedinělé, prožívají mladí velmi intenzívně a jejich působením v nich vzniká řada zmatků. Adolescentní egocentrismus vede k ignoraci všeho, co by vadilo v užívání svobod nové role. Stále ještě zde přetrvává pocit vlastní privilegovanosti, imunity vůči různým rizikům, která samozřejmě existují, a nikdo k nim není zcela rezistentní. V adolescentním věku se projevuje tendence k akcentování prožitků i vnějších projevů chování. Tato tendence je dána jednak značnou energetickou rezervou, ale i dynamikou změn, typických právě pro tuto fázi. Mnohé zkušenosti a prožitky jsou nové nebo nově zpracovávané (Vágnerová, 2000, s.265). Prožitky adolescentů jsou autentické, je kladen důraz na citový aspekt hodnocení. Adolescenti preferují intenzivní prožitky, usilují o absolutní řešení (například v citových vztazích, morálním hodnocení), mají tendenci neodkladného uspokojení (projevuje se tendencí zkrátit dobu k dosažení vytčeného cíle). V adolescenci se dotvářejí obecné strategie chování ve vztahu k výkonu i vlastní sociální pozici (Gillernová, 2000, s.15). Adolescent je ochoten akceptovat, že normy jsou k tomu, aby regulovaly chování lidí a usnadňovaly tak jejich soužití a fungování celé společnosti. Na druhé straně už mladiství nechtějí přijímat pravidla jen proto, že jsou daná, ale uvažují o nich. Pokud budou určitá pravidla považovat za správná, budou v rámci svého radikalismu vyžadovat i jejich dodržování a nespokojí se s pouhou proklamací. Zaujatost vyššími principy je vede do pozice absolutisty, odmítajícího jakékoliv kompromisy. Podle Kohlbergovy klasifikace už mnohdy jde o postkonvenční morálku, která závisí na vnitřních normativních principech. Jedinec se chce rozhodovat sám, v souladu s vlastními morálními principy. Na takovou úroveň se adolescenti dostávají jen v určitých oblastech a jinde či jindy jednají většinou podle starých zvyklostí. Postkonvenční morálka nebývá generalizovaná na všechny životní situace. V běžném životě se stále uplatňuje především určitý stereotyp konvenční morálky, který se v průběhu života zafixoval. Lze říci, že adolescent různým způsobem uvažuje a různě se chová, v závislosti na okolnostech (Vágnerová, 2000).


7

OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ E. H. Erikson (1964) mluví v této souvislosti o autoidentifikaci: adolescenti si sami vybírají hodnoty a normy, k nimž chtějí být loajální a nepřijímají automaticky to, co jim rodiče, vychovatelé či společnost nabízejí. Leckdy je tomu dokonce naopak. Jedním z výsledků adolescentního hledání identity je volba hodnot a norem. Adolescent dovede být věrný tomu, co považuje za významné, co si sám zvolil. Individuální přesvědčení, tj. vnitřní regulace, má nyní větší váhu než vnější tlak na dodržování určitých norem. Všichni adolescenti nepřijímají běžné hodnoty a sociální normy, dochází k tzv. antiidentifikaci s platným společenským řádem. Takový postoj může být výrazem protestu proti společnosti, kde má jedinec minimální šanci získat přijatelnou pozici. Jestliže není možná pozitivní seberealizace, je dostupná alespoň její negativní varianta. Jedinec za takových okolností nedovede svou pozici vymezit jinak. Negace obecně platných hodnot a norem se může projevit různým způsobem. Důležitá zde bývá míra agresivity, která často nemá jednoznačně určený objekt (např. vandalismus). I tímto způsobem lze uspokojit potřebu seberealizace, pokud není k dispozici lepší prostředek než tento (Vágnerová, 2000). Každý člověk potřebuje být akceptován, aby si prostřednictvím jiné osoby potvrdil svůj vlastní význam, svou hodnotu. Sebeláska a sebeúcta je transformovaný postoj jiného člověka, jeho zvnitřnění. Jestliže člověk pozitivně akceptován není, posiluje se tendence dosáhnout uspokojení jiným způsobem. Zde je třeba si všimnout, jaké strategie chování jsou typické pro citově deprivované děti – většina z nich směřuje k získání náhradního citového prožitku, popřípadě citově zabarvené zpětné vazby, k eliminaci neutrálního postoje, který vyjadřuje nezájem. Z. Matějček takové jednání výstižně shrnuje takto: Když nemůže dítě získat pohlazení, provokuje, aby dostalo alespoň pohlavek. Jestliže adolescentovi nepřinesla pozitivní strategie žádný zisk, uchyluje se k negativní variantě. Pokud se vyvíjel v citově chladném rodinném prostředí (citově chladném prostředí dětského domova či ústavu) a jeho pokusy o navázání nějakého vztahu zůstaly neopětovány, nemá takovou zkušenost, aby pro něho lidé měli větší význam. Jsou mu lhostejní, nenaučil se diferencovat mezi blízkými a cizími, být empatický apod. (Langmeier, Matějček, 1974). Dospívající odmítá automaticky přijímat dosavadní hodnoty i způsoby chování a experimentuje s jinými alternativami. K. Lorenz (1993) mluví o adolescentní neofilii, o potřebě nových postojů a způsobů chování, která má podle jeho názoru genetický základ. Dost často se stává, že dospívající odmítají některé hodnoty a varianty řešení problémů jen proto, že se jim jeví zastaralé. Neznamená to však popření a úplné odmítnutí hodnot, které rodiče (vychovatelé) prezentovali. Dochází zde pouze k transformaci postoje k těmto hodnotám, protože dospívající potřebuje najít jejich subjektivní smysl. To znamená přesvědčit se o jejich významu a uznat jejich platnost sám, na základě svých zkušeností a úvah. V adolescenci se prohlubují a zjemňují vrstevnické vztahy a bezesporu získávají stále důležitější roli. Posuzování vrstevníků je bohatší, neuplatňuje se v něm už jen sympatie, ale hlubší vztahy založené na diferencovanějším vnímání, chápání a zhodnocení osobnostních vlastností. Ke konci adolescence se vztah k vrstevníkům mění. Už nejde o nekritický obdiv a přijímání všeho, co skupina vyžaduje. Jak se adolescent stává vyspělejším a jistějším, odpoutává se ze závislosti na vrstevnické skupině. V této době se více spoléhá na vlastní názor a dovede vyjádřit nesouhlas nejenom rodičům, vychovatelům, ale i skupině kamarádů. Emoční jistotu obyčejně poskytuje stabilní kamarád. Kamarádství vyplývá z potřeby vztahu s jedincem, který je obdobně zaměřen, a tudíž mívá i stejné problémy. V případě adolescentních kamarádů jde o podporu jistoty na základě pocitu vzájemného pochopení a akceptace. Ze společných zájmů a hodnot vyplývají i obdobné problémy a posléze společná řešení. Dle Kovaříka (2004) jsou zárukou úspěšné socializace upřímní a slušní kamarádi, kteří mají konstruktivní

8


OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ a tvůrčí zájmy. Naopak kamarádi, kteří jsou – podobně jako děti z dětských domovů – často na okraji společnosti i vlastních rodin, představují ohrožení, jež si však dospívající (neboť hledá akceptaci všude a za každou cenu) neuvědomuje. M. Vágnerová (2000) vymezuje některé základní psychické potřeby, které lze ve vztazích s vrstevníky uspokojit: potřeba stimulace je uspokojována kontaktem s blízkým vrstevníkem nebo formou společné účasti na různých aktivitách a sdílením nějakého prožitku (hudba a tanec na diskotéce, sport a společné cestování); kontakt s vrstevníky uspokojuje potřebu orientace a smysluplného učení; jedinec společně s vrstevníky experimentuje v oblasti řešení různých situací; učí se od nich potřebné sociální strategie a rozlišuje, jakou mají v různých situacích účinnost; porovnávání sebe sama s kamarády vede i k lepšímu sebepoznání; vrstevníci hrají stále významnější roli v oblasti uspokojování potřeby citové jistoty a bezpečí; samostatnost neznamená osamělost a adolescent hledá oporu u vrstevníků, kteří jsou v podobné životní situaci; pocit jistoty je v tomto období uspokojován vrstevnickými vztahy; adolescenti dozrávají k naplnění partnerského vztahu, zahrnujícího i sexualitu; potřeba partnera opačného pohlaví už není jen sekundárním projevem sociálního tlaku a potřeby uchovat si prestiž ve skupině vrstevníků jako v pubertě; stává se skutečnou potřebou, která má několik úrovní - psychickou, sociální i tělesnou; vztah lásky lze chápat i jako projev potřeby poznání, resp. sebepoznání, na jiné úrovni. V adolescenci dochází všeobecně ke zklidnění emocionálního života, pozvolnému návratu volní kontroly nad emocemi, umírnění jejich výrazu v souladu s požadavky společnosti, ale na druhé straně vznikají hluboké city lásky a zklamání z jejich nenaplnění. Ustaluje se sebepojetí, které v předešlém období prošlo mnoha otřesy. V tomto složitém období vyjasňování si vlastní hodnoty sehrávají velkou roli první skutečné lásky. Oproti předchozímu období jsou už vztahy oboustranné, zpočátku ještě skrývané, později naopak stavěné na obdiv okolí. V nich se partneři mimo jiné ujišťují o vlastní ceně a přitažlivosti. Tyto pocity jsou velmi silné a často kompenzují neúspěchy nebo pocity méněcennosti v jiných oblastech. Zhroucení vztahu má v tomto případě mimořádně silný dopad na sebehodnocení, se kterým se adolescent jen velmi obtížně vyrovnává (Výrost, Slaměník, 2001). Adolescentní partnerský vztah může přinášet uspokojení nejen na emocionální úrovni, ale i v oblasti seberealizace, protože může přispívat k dosažení určité sociální prestiže. Adolescenti obého pohlaví rádi prezentují své partnery před vrstevníky, protože jejich kvalitou potvrzují svou atraktivitu, a takto získávají svou větší sebejistotu. V adolescenci nabývá na významu sexualita, která tvoří důležitou součást partnerského vztahu (Vágnerová, 2000). Adolescence bývá definována jako polygamní stádium sexuálního vývoje. V tomto období se může projevit tendence experimentovat s novou kompetencí. Jde o získání zkušeností s různými partnery, ale i o sebepoznání. Období experimentace je akceptováno jako fáze předcházející dospělosti, kdy už je požadována zodpovědnost v partnerském vztahu. Sexuální promiskuitu lze chápat i jako projev potřeby psychosociálního moratoria (Říčan, Vágnerová, 1991).


9

OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ Specifické vývojové problémy dospívajících v dnešní společnosti 1. Rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí Sekulární akcelerace tělesného růstu a pohlavní zralosti posunuje dolní hranici dospívání stále do nižšího věku, zatímco složitost společenských požadavků a nároky na vzdělání a profesionální přípravu oddalují dosažení sociální zralosti. 2. Rozpor mezi rolí a statusem V jednodušších společnostech je mezi rolí a statusem zřejmě shoda, neboť postavení jedince je zpravidla přesně určeno věkem a společenským postavením. V současné složité a rychle se měnící společnosti se však postavení těchto jedinců často pronikavě a nepředvídaně mění a mezi rolí a statusem vzniká někdy větší, jindy menší rozpor. To se týká právě z velké míry dospívajících: od těch, kteří jsou už fyzicky skoro úplně zralí, se očekává vyspělé a plně odpovědné postavení (role „dospělého“), přitom je však jejich status v mnoha ohledech nízký (předpokládá se závisle „dětské“ postavení – poslušnost, vnější kontrola, ukládají se jim často stejná omezení jako dětem). To platí zejména pro skupiny mladistvých, u nichž se hranice sociální zralosti spolu s ekonomickou samostatností posunuje do vysokého věku (např. u studentů). 3. Rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace Převratné technické, vědecké i společenské změny s sebou přinášejí stále častější rozdíly v názorech, v hodnotách a v postojích generací, které vyrůstaly za zcela jiných podmínek a těžily z jiných zkušeností. Starší generace má tendenci ulpívat na dřívějších hodnotách, které se pro ni staly jedině platným měřítkem. Nová generace si sbírá vlastní zkušenosti a odmítá přijmout stará měřítka za platná. Přitom však na druhé straně došlo ke sblížení vzájemného přístupu generací uvolněním patriarchální struktury rodiny a rozbitím autoritativního principu ve výchově. Odmítá se „generační konflikt“ jako nutnýa ukazuje se na to, že více záleží na porozumění, toleranci a názorové pružnosti (Langmeier, Krejčířová, 1998). Z psychologického hlediska končí adolescence a začíná dospělost tehdy, jestliže jedinec rozumí sobě, přejímá odpovědnost za následky svého jednání a svět se mu jeví jako smysluplný celek. Předchozí charakteristiky, stejně jako identita jedince, těsně souvisejí s úrovní sebepoznání. Pokud je jedinec schopen otevřít se druhému, je připraven na pevný partnerský vztah. Ze sociálního hlediska nastává dospělost ukončením základního profesního vzdělání a nástupem do zaměstnání, což má za následek existenční (tedy i ekonomické) osamostatnění. V případě vysokoškoláků zde shledáváme nerovnoměrnost, neboť jejich psychická zralost předchází sociální dospělosti (Vymětal, 2003). V poslední třetině 20. století se význam období adolescence v euro-americkém kulturním prostředí ještě dále posunul. Liberalizace a demokratizace společnosti vedla k vyšší toleranci k individualitě, k úctě a respektu k osobnosti dítěte a dospívajícího. Vzniká specifická kultura mládeže, vznikají subkultury, mladí lidé se vehementně hlásí o svá práva a prosazují svoje názory. Tradiční atributy a hodnoty dospívání (růst, sbírání zkušeností, hledání, učení, zamilovanost, erotika, zábava, revolta) se stále více propojují s atributy období mladé dospělosti (zdraví, síla, láska, partnerství, výkon, sexuální aktivita, intimita, nezávislost, svoboda, seberealizace). Hranice mezi dospíváním a dospělostí přestává být ostrá, cesta k osobnímu zrání není již nutně jednosměrná, málokteré životní rozhodnutí má nezvratný či fatální význam. Přechod z dospívání do dospělosti je pozvolný, vlastní identita se v této době neuzavírá, spíše se poprvé naplno artikuluje (Macek, 2003).

10


OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ Formování sebepojetí V dospívání se osobnost mladého člověka strukturuje a vyhraňuje jako celek i v jednotlivých složkách a vlastnostech. Osu zde tvoří měnící a prohlubující se vztah k vlastnímu Já, které se stává hodnotou i problémem, tematika sebepojetí a sebehodnocení nabývá na významu. Vlastní Já, které bylo dříve pojímáno převážně jako subjekt činnosti, se stává postupně i objektem sebeuvědomění. Všechny změny související s dospíváním mají nějaký subjektivní význam. Komplexní proměna zásadním způsobem ovlivní identitu dospívajícího. Právě na ni klade důraz E. H. Erikson (2002), který chápe období dospívání jako fázi hledání a rozvoje vlastní identity. Dospívající hledá nový smysl vlastního sebepojetí a jeho kontinuity. Usiluje o integraci jednotlivých složek vlastní identity, které se v této době mění. Dospívající si osvojuje nové kompetence a získává nové role, s nimiž se musí nějak vyrovnat a zaujmout k nim nějaký postoj - hodnotí jejich význam pro jiné i pro sebe sama. Adolescence je období, kdy se mění, utváří a částečně i stabilizuje sebepojetí, otázky týkající se vlastního Já adolescentů nabývají klíčového významu. Jedinec prožívá nejistotu týkající se vlastní role mezi lidmi, hledá vlastní identitu, smysl vlastního života nebo i lidského života obecně, kolísá ve svém sebevědomí a sebeoceňování. Jeho kognitivní procesy, především zobecňování, abstrakce, smysl pro vidění příčinných souvislostí, jsou však už na úrovni dospělosti. Získávání dalších zkušeností a systematických vědomostí postupně umožňuje objektivní pohled na sebe i okolní svět. S charakterovými vlastnostmi se formují i hodnotové orientace a celé systémy hodnot, které se výrazně liší od prostého napodobování a přejímání až k složitějším procesům zvnitřňování, transformace a objektivizace. Také E. H. Erikson se domníval, že hlavním úkolem, který je postaven před adolescenta, je vytvořit si pocit vlastní identity a najít odpovědi na otázky “Kdo jsem?” a ”Kam směřuji?” Ačkoli E. H. Erikson tento aktivní proces sebeurčení spojoval s pojmem krize identity, věřil, že je klíčovou součástí zdravého psychosociálního vývoje. Podobně se většina vývojových psychologů domnívá, že adolescence by měla být obdobím “experimentování s rolemi”, ve kterém mladí lidé mohou prozkoumávat různé způsoby chování, zájmy a ideologie. Adolescent si při pokusu o vytvoření konceptu sebepojetí může sám na sobě “vyzkoušet” mnoho přesvědčení, rolí a způsobů chování, může si je upravit či se jich vzdát (Erikson, 2002). Hledání identity není tedy jen pasivním poznáváním sebe sama - tedy zesíleným sebepozorováním, zkoumáním svého zjevu i svých psychických vlastností a snahy o porozumění vlastním myšlenkám a emocím, ale bývá spojeno i s aktivní experimentací. Dospívající si záměrně zkouší různé postoje, někdy cvičí před zrcadlem různé výrazy obličeje, záměrně mění rukopis, často střídá zájmy. Hledání identity je však aktivním procesem i v dalším směru - nejde jen o sebepoznávání, ale i aktivní sebeutváření - adolescent se usilovně snaží být sám sebou, blížit se svému ideálu a všechny své projevy zvoleným směrem formovat (Langmeier, Krejčířová, 1998). Adolescenti usilují o sloučení hodnot a úspěšných pokusů do jakéhosi systematického obrazu. Kovařík (2004) uvádí, že adolescent je někým, kdo se hledá, někým, kdo se pokouší nalézt svou vlastní identitu. Pokud jejich rodiče, učitelé či vrstevníci zastávají obdobné hodnoty, hledání identity je pro adolescenta snazší. Mnozí adolescenti vytvářejí svou vlastní identitu nápodobou vzorů, které znají a považují je za přijatelné. U dětí, které vyrůstají v ústavní výchově, je složité posoudit, jak je to s jejich morálními hodnotami. Kovařík (2004) upozorňuje, že tam, kde chybí potřebné modely a vzory základních mezilidských vztahů a činností, nepostačí pouhé poznatky a informace o základních hodnotách, morálce, etice, právu či odpovědnosti.


11

OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ Důležitou součástí adolescentní identity je tělesný vzhled, i když v této fázi už nepředstavuje tělesný vývoj žádnou převratnou změnu. Adolescent se svým tělem často a v hojné míře zaobírá. Tento kult těla je navíc podporován obecně platným sociokulturním standardem vysoké hodnoty mládí a fyzické krásy. V tomto smyslu je adolescent v ideální fázi vývoje. Vlastní tělo je posuzováno ve vztahu k aktuálnímu standardu atraktivity, je srovnáváno s ostatními adolescenty i aktuálně přijímaným ideálem. Tělové schéma se může stát nejdůležitější součástí vlastní identity. Zevnějšek je prostředkem k dosažení sociální akceptace a prestiže. Pokud odpovídá aktuálnímu ideálu krásy, vytváří oporu vlastního sebevědomí. Podporuje pocit jistoty, že jedinec bude sociálně akceptován, a pomáhá mu dosáhnout uspokojivé prestiže, zejména ve vztahu k druhému pohlaví (Vágnerová, 2000). Součástí identity je rovněž vztah k někomu jinému, k určitému člověku nebo ke skupině, resp. ztotožnění s nimi. Člověk je definován i tím, ke komu patří. Pomocí těchto vztahů se adolescent nějak vymezuje, buď pozitivně, pomocí identifikace, nebo negativně, prostřednictvím odmítání. Pro identitu adolescenta jsou významné partnerské vztahy, které bývají komplexnější. Nástup dospělosti je definován schopností dosáhnout vztahové intimity. Aby to bylo možné uskutečnit, musí být jedinec schopen tolerovat ztrátu části své nové identity, protože intimní vztah takovou míru přizpůsobení vyžaduje. To je ovšem možné pouze tehdy, jestliže je identita stabilizovaná a zralá. Adolescent se definuje i svou příslušností k nějaké skupině. Vybírá si skupinu, s níž se identifikuje, a tak si mnohdy určuje i hranici toho, proti čemu se vymezuje negativně. Tento způsob hodnocení je nezralý a zjednodušující, ale má svůj význam v tom, že odstraňuje pochybnosti. Jde zejména o nejistotu v orientaci, ve vztahu k sobě samému i ve vztahu k okolnímu světu (Vágnerová, 2000). Čím je rozdílnější vymezení cizí a vlastní identifikační skupiny, tím je pro jedince jednodušší definovat sebe sama. Potřeba jednoznačné definice se projevuje zdůrazněním viditelných vnějších znaků, resp. nějakého jednoznačného kritéria (např. národnost, rasa, sociální vrstva, příslušnost k výlučné společnosti). Podle takového kritéria je identifikační skupina definována pozitivně a zbytek světa je hodnocen negativně. Primitivismus takového členění poskytuje obranu individuální identity. Sebevymezení pomocí vnějších znaků demonstruje určitou skupinovou identitu. Identifikace se skupinou představuje obvykle přechodnou fázi, která umožňuje překonat nejistotu osamostatňování a hledání individuální identity. Jestliže by se stala základem trvalejšího sebepojetí, byla by projevem jeho chudosti. Pokud by přetrvával důraz na skupinovou identitu, vývoj osobnosti dospívajícího by stagnoval. Takový jedinec by si nevytvořil přijatelnou individuální identitu, kdy je vazba na skupinu pouze jednou z jejích složek. Adolescent by se měl od skupiny postupně separovat, stejně tak, jako se odpoutal z vázanosti na rodinu (Vágnerová, 2000). Adolescentní Já však chce být nejen poznáváno, ale i oceňováno a hodnoceno, má i potřebu nějakým způsobem se prosazovat a uplatňovat. Sebepojetí se stále více formuje jako celkový postoj a vztah k vlastní osobě, obsahuje prvky kognitivní (sebepoznání, sebedefinování a sebezhodnocení), emocionální (sebecit a sebeúcta) i činnostně regulační (sebeprosazování, sebeuplatnění, sebekontrola a sebeurčení), které se navzájem prolínají. Mohou být jak v souladu, tak i nesouladu a rozporech. Často se tu hovoří o rozdílu mezi takzvaným reálným a ideálním Já (jakým adolescent skutečně je, jakým se domnívá, že je a jakým chce, hodlá nebo touží být). Rozpornost těchto představ vytváří v osobnosti neklid a napětí, v psychoanalytických koncepcích je v jejich střetu spatřován jeden ze základních zdrojů intrapersonálních konfliktů (Křivohlavý, 1988).

12


OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ Sebehodnocení neznamená jen neustálé zvažování vlastní ceny, ale i uvědomování si vlastních možností a hledání vlastní společenské role. Významným problémem adolescence se stává nejen otázka „kdo jsem“, do sebepojetí vstupuje i perspektivní orientace. Formují se aspirace, plány a životní cíle, dostávají se do souhry i do střetu s objektivními možnostmi sebeuplatnění. V adolescenci se časový horizont jednak prohlubuje (zahrnuje dalekou minulost i budoucnost), jednak rozšiřuje (postihuje nejen osobní, ale i sociální perspektivy). Adolescence by měla být ukončena dosažením dospělosti. Z psychosociálního hlediska je dospělost definována svobodou rozhodování, spojenou se zodpovědností za své rozhodnutí a z toho vyplývající jednání. Adolescenti velmi často přijímají pouze svobodu, ale o zodpovědnost nestojí. Pro mnohé adolescenty není dospělost atraktivní, protože je spojena se zodpovědností a omezením. Snaží se tuto dobu oddálit, čímž se dostávají do mezifáze adolescentního moratoria - projevuje se např. odkladem přijetí definitivní varianty, nebo dezorientací v sobě samém, která vede k různým obranám (Vágnerová, 2000). Jinou nežádoucí variantou je volba negativní identity, která je spojena s odmítnutím rolí, preferovaných rodinou a společností. Adolescent se vymezí přesně naopak. Příčiny bývají různé, ale obyčejně je jejich základem nesoulad mezi možnostmi a požadavky, nevyhovující rodinné zázemí, nízké sebehodnocení a pocit nedostatečných kompetencí, potřeba dosáhnout alespoň nějaké identity a ocenění (i když třeba negativního). Tito jedinci negují společenské normy a lze říci, že si vymezují vlastní identitu jako negativ něčeho, co je ze společenského hlediska žádoucí (Vágnerová, 2000). Vymezení identity adolescenta je závislé na způsobu prožívání a uvažování, typickém pro toto období. V tomto směru je velmi důležité sebepoznání: 1. Adolescent dovede uvažovat logicky správně i o sobě, ale často se dopouští chyb, které vyplývají z jeho ukvapenosti a zbrklosti. Často činí závěry na základě ukvapeného impulsu. Sebehodnocení je zkreslováno i tzv. poznávacím egocentrismem, který přičítá vlastní osobnosti jiný význam než všemu ostatnímu. Takový selektivní přístup může vést k určitému zkreslení. 2. Citové prožitky adolescentů jsou autentické ve smyslu jejich nefalšovanosti a intenzity. Citové hodnocení ovlivňuje celkový názor na různé vztahy a události, ale i na sebe sama. Emoční prožitky přispívají k poznání individuální specifičnosti, toho, čím se jedince liší od svého okolí. Důraz na citové hodnocení je pro adolescentní období typický. Emoční hodnocení je ovšem dost komplikovanou oblastí sebepoznání. Často vede k nejistotě a stimuluje obrany proti zvlášť zneklidňujícím projevům. 3. Významné je hodnocení vlastních kompetencí a na nich závislém výkonu. Pro sebehodnocení jsou nejvýznamnější výkony v té oblasti, která je pro adolescenta z nějakého důvodu důležitá, s níž se identifikuje. Výkon, který takovou hodnotu nemá, celkové sebehodnocení v takové míře neovlivňuje. 4. K sebepoznání přispívá i hodnocení jiných lidí, které funguje jako zpětná vazba. Pro adolescenta jsou názory ostatních lidí subjektivně velmi důležité. Příčinou je dosud přetrvávající nejistota a s ní logicky související pochybnosti o své vlastní hodnotě (Vágnerová, 2000). Vyskytují se četné případy, kdy se dítě vyvíjí příznivě ve směru ke kladnému sebepojetí a sebehodnocení a k aktivnosti alespoň v některých oblastech života navzdory některým nepříznivým podmínkám, jak byly uvedeny. Závisí to na kompenzačním působení jiných příznivých podmínek a na dílčích momentech aktivnosti dítěte, např. na jeho silné motivaci ke kompetentnosti. To je také důležitý projev autoregulačního subsystému, Já, sebepojetí a sebehodnocení, aktivnosti osobnosti (Čáp, Mareš, 2001).


13

OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ OČIMA ODBORNÍKŮ Oproti tomu se mladí lidé odcházející z dětských domovů potýkají s mnoha závažnými problémy. Jsou sociálně nepřipravení, nemají stálejší hlubší interpersonální vztahy, jsou bez sociálních jistot a trvalého zázemí. Mají také problém najít a udržet si pracovní místo, podléhají sociálně-patologickým vlivům, mají sklony k impulzivnímu jednání a postrádají motivaci k získání další kvalifikaci. Po opuštění ústavní péče se dostávají do prostředí, které je pro ně neznámé a v němž se těžko orientují. Nároky samotného života zvládají často jen obtížně (Kovařík, 2004).

PRAVIDLA PRÁCE SE SKUPINOU Pro práci za účasti většího počtu osob platí základní pravidla, která se běžně používají i ve výcvikových skupinách. Dodržování těchto pravidel příznivě ovlivňuje atmosféru ve skupině a tím i celkový výsledek práce: STOP – toto pravidlo dává každému členovi skupiny právo nevstupovat do vybrané techniky, která pro něj není vhodná. Zvyšuje se tím pocit psychologického bezpečí ve skupině a ulehčuje sebeotevření; ČAS – je třeba určit základní limity dodržování času, což je významné pro rozvíjení skupinové dynamiky, pro průběh naplánovaného programu a časového plánu; TADY A TEĎ – vyjadřuje ochranu toho, co se provádí při realizaci aktivit, otevírá možnosti pro zkoušení různých modelů chování bez toho, aby se jejich nositel trestal. Dohoda o nevynášení informací (kdo, co, kolik, jak) je pro mnohé členy skupiny zásadní. Tímto pravidlem se do jisté míry zaručuje, že se projevovaná otevřenost při naplňování aktivit nikdy nezneužije; TOLERANCE – zahrnuje možnost a užitečnost prezentovat co největší množství názorů, různých pohledů, které obohacují vnímání sociální reality a které se předkládají k diskusi a ne jako předmět negativního hodnocení; AKTIVITA – osvědčuje se upozornit členy cílové skupiny, že z činností vykonávaných v rámci aktivit je možné vytěžit přímo úměrně tomu, kolik jsou sami ochotni do nich investovat. Následující techniky a aktivity je možné ve většině případů různě kombinovat či modifikovat. Toto doplňování je vždy závislé na konkrétních situacích a problémech, které je vhodné ve skupině nastavovat či řešit. Využití jednotlivých úloh i jejich efektivita jsou vždy závislé na druhu problému, na který byly použity, ale i na sociálních vztazích ve skupině, na sebepoznání a poznání vrstevníků, na sociálním klimatu a sociální atmosféře, na úrovni vzájemné důvěry a otevřenosti apod. Primární cíle, které následujícími technikami sledujeme: 1. Budování sociálních kompetencí v oblastech získávání bydlení, vyhledání zaměstnání a navazování partnerských a přátelských vztahů a vazeb 2. Zlepšení sociální percepce 3. Zdokonalování sociálních zručností a rozvoj psychosociálních dovedností 4. Prohloubení sebepoznání a upevňování sebedůvěry 5. Změna nežádoucích stereotypů v chování a v kontaktu s lidmi 6. Zprostředkování náhledu – zkvalitnění chápání sebe ve vztahu k jiným 7. Optimalizace autoregulace chování 8. Funkční vyjádření pocitů a citů 9. Interpersonální otevřenost – otevřená sebeprezentace 10. Sebeakceptace a akceptace jiných

14


SAMOSTATNÉ BYDLENÍ

1

Aktivity se věnují široké oblasti samostatného bydlení. Při dodržení řazení aktivit provedou členy cílové skupiny od počátků (rozhodnutí a výběr vlastního bydlení), přes jednání s institucemi, poskytovateli služeb a nákupní rozhodnutí, až po sociální aspekty související se samostatným bydlením. Aktivity vyžadují jak pečlivé vedení členů cílové skupiny ze strany vychovatele, tak určitou samostatnost členů, např. při vyhledávání informací, návštěvě úřadů a institucí a podobně. Předpokládá se, že členové cílové skupiny mají osvojené základní dovednosti v ovládání PC a aplikací, především webového prohlížeče, a jsou tak schopni samostatně vyhledávat informace na internetu.


15

SAMOSTATNÉ BYDLENÍ 1.1

Výběr bytu I Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k potřebě vážení více hledisek při řešení různých životních situací, např. při výběru bytu Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Výběr bytu I Popis aktivity: – členové cílové skupiny jednotlivě sepíší co všechno (jaká hlediska) by měli zvážit při výběru budoucího bydlení. Vychovatel může skupině pomoci příklady (hledisko vzdálenosti od zaměstnání, sportovního a kulturního vyžití v okolí, finanční možnosti atd.). Společně pak sepíší na tabuli/flipchart seznam všech hledisek, která si napsali a pod vedením vychovatele roztřídí do třech skupin, podle priority (velmi důležité, důležité, nedůležité) Vyhodnocení: – každý sám za sebe si vyhodnotí, kolik shodných, nebo podobných hledisek z tabule/flipchartu zapsali do svého vlastního seznamu. Kolik z nich mají v jednotlivých skupinách důležitosti? Sami posoudí, zda jim některé z dalších hledisek uvedených na tabuli/flipchartu připadá důležité a přidali by si jej do vlastního seznamu, nebo zda by jim přiřadili jiné priority Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

16



Pracovní list k tématu Výběr bytu I .................................................................................................................... .................................................................................................................... .................................................................................................................... .................................................................................................................... .................................................................................................................... .................................................................................................................... ....................................................................................................................

VELMI DŮLEŽITÉ

DŮLEŽITÉ

NEDŮLEŽITÉ


17


Výběr bytu II Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k samostatnému jednání a rozhodování při řešení reálných životních situací, v tomto případě výběru bytu. Napomáhá jim hledat alternativy při řešení těchto situací Pomůcky: – individuální i společné poznámky z předchozí aktivity, internet, inzertní periodika, periodika realitních kanceláří, psací potřeby, papír Popis aktivity: – tato aktivita navazuje na předchozí a je vícefázová. V první fázi členové cílové skupiny, s využitím výše uvedených pomůcek, provedou samostatně výběr možného skutečného bytu (podle vlastního seznamu hledisek a jejich priorit); formou řízené diskuze pak vychovatel společně se členy cílové skupiny vyhodnotí, jak byli úspěšní v této aktivitě v porovnání s jejich vlastními kritérii Vyhodnocení: – členové cílové skupiny si sdělí své zkušenosti při hledání bytu dle zadaných kritérií: Jaké využili možnosti při vyhledávání? Podařilo se někomu s podobnými hledisky najít lepší (více vyhovující zadaným kritériím) byt než “mně“? Splňuje jejich výběr zadaná kritéria? Pokud ne, tak proč? Která hlediska byla nejtěžší dodržet? Přehodnotili by ještě svá kritéria výběru? Jak se dají některá kritéria “obejít“? Vychovatel může navodit příklad finančního hlediska (vyřešení finanční náročnosti samostatného bydlení možností pronájmu se spolubydlícím, možnost podnájmu atd.). Případné další relevantní otázky: ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................

18



Výběr bytu II Nabídka podnájmů 1. Pronájem, byt 1+1, 40 m² Cena: 5.000,-Kč za měsíc (bez poplatků) Budova: Cihlová Podlaží: 2. patro Stav objektu: Dobrý Zařízeno: Částečně Vhodné pro 1 - 2 osoby, kauce 10.000,-Kč. Parkování před domem. Hezká a klidná lokalita, nedaleko parku. V blízkosti najdete: Vlak: vlaková stanice 200 m Bankomat: bankomat Česká spořitelna, a.s. 560 m Pošta: Česká pošta, s.p. 690 m Lékárna: 420 m Sportoviště: fitness 490 m Restaurace: irská restaurace 280 m Ostatní: mateřská školka 100 m

2. Pronájem, byt garsonka, 28 m² Cena: 4.250,-Kč za měsíc (včetně provize, bez elektřiny) Budova: Panelová Stav objektu: Velmi dobrý Umístění objektu: Sídliště Podlaží počet: 7 Podlaží umístění: 3. podlaží Sklep: 2 m2 Zařízeno: Ne Nachází se ve 3. patře panelového domu. Byt má plastové okno, kuchyňskou linku, balkón. Ihned volný k nastěhování. Měsíční nájemné (bez elektřiny) činí 4.250,-Kč pro 1 osobu (každá další + 600,Kč). Podmínkou je kauce ve výši 20.000,-Kč a stálý příjem. V blízkosti najdete: Vlak: vlaková stanice 900 m Bankomat: bankomat Komerční banka, a.s. 240 m Pošta: Česká pošta, s.p. 170 m Sportoviště: sportovní hala 260 m

3. Pronájem, byt 4+kk, 79 m² Cena: 10.500,-Kč 10.5 za měsíc (včetně provize, bez energie) Budova: Cihlová, v rodinném domě Velmi dobrý Stav objektu: Velm objektu: Klidná část obce Umístění objekt Podlaží počet: 2 umístění: 2. podlaží Podlaží umíst Sklep: 4 m2 Zařízeno: A Ano prošel celkovou rekonstrukcí. Koupelna se sprchovým koutem a vanou Byt proše obložena keramickou dlažbou, nová kuchyňská linka, plovoucí podlaha. je oblože z toho 4.500,-Kč vratných. Kauce 9.000,-Kč 9 Byt se nachází ve vyhledávané lokalitě s veškerou občanskou vybaveností dosahu. v dos blízkosti najdete: V bl Vlak: vlaková stanice 580 m Vla Bankomat: bankomat GE Money Bank, a.s. 670 m B Sportoviště: tenisové kurty 250 m


19


Výběr bytu III Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny vyhledávat informace k tématům, se kterými se v dosavadním životě nesetkali. Pomáhá jim uvědomit si důležitost vlastní informovanosti při vzniku jakýchkoliv závazků (například uzavírání smluv o nájmu apod.) Pomůcky: – PC, internet, televize, knihovna, psací potřeby, papír Popis aktivity: – tato aktivita je vícefázová: Aktivity I. fáze: – vychovatel při společném sezení se členy cílové skupiny navodí několik základních otázek týkajících se nájmu (popř. pronájmu) bytu: Kdo může uzavřít smlouvu o nájmu bytu (kdo je to nájemce a kdo pronajímatel)? Jaké náležitosti má mít smlouva o nájmu? Dokážu sám sestavit nájemní smlouvu? Lze někde získat vzory nájemních smluv? Jak? Kdo ještě by mi mohl sepsat nájemní smlouvu? Jaké jsou možnosti a standardy při platbě nájmu? Co je to “kauce“? Vznikají nějaké další náklady, pokud pronájem zprostředkovala realitní kancelář? Na co si dát pozor při uzavírání nájemní smlouvy (z hlediska nájemce)? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................

20



Výběr bytu III Vyhodnocení I. fáze: – členové cílové skupiny si společně s vychovatelem vyhodnotí, zda jsou schopni správně a s jistotou odpovědět na všechny výše položené otázky. Dále: Kde můžeme získat správné odpovědi na položené otázky? Aktivity II. fáze: – dojde k rozdělení do skupin. Jednotlivým skupinám přidělí vychovatel vždy jeden zdroj získání relevantních informací (dle vyhodnocení první fáze). Nejčastěji s využitím internetu a tematických online poraden, tematicky zaměřených příloh denních periodik (zdroj: knihovna) popřípadě i relevantní příručka, nebo televizní pořad zabývající se danou problematikou (zdroj: internet). Členové cílové skupiny se s obsahem jednotlivých zdrojů seznámí Vyhodnocení II. fáze: – členové cílové skupiny opět společně zodpoví otázky z první fáze (tentokráte již poučeni ze získaných zdrojů). Seznámí ostatní s nejběžnějšími riziky při uzavírání nájemních smluv tak, jak je zjistili ze svých informačních zdrojů Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


21


Výbavení domácnosti I Cíl: – aktivita pomůže členům cílové skupiny rozhodovat se při zařizování vlastní domácnosti s přihlédnutím ke svým potřebám a reálným finančním možnostem Pomůcky: – PC (internet), tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Vybavení domácnosti I Popis aktivity: – tato aktivita je vícefázová: Aktivity I. fáze: – členové cílové skupiny společně s vychovatelem sestaví dostatečně vybavenou domácnost (např. nábytek, kuchyňské vybavení atd.) pro potřeby jejich samostatného bydlení, nakreslí půdorys bytu (domácnosti) a zakreslí do něj společně vybrané vybavení. Při sestavování vychovatel všem napomáhá uvědomit si rozdíl mezi zbytným a nezbytným vybavením Aktivity II. fáze: – členové cílové skupiny pracují ve dvojicích či trojicích. Každá skupinka má vlastní náčrtek domácnosti s určeným vybavením (dle fáze I). Skupina pak za využití internetu, reklamních letáků, popřípadě i fyzické návštěvy obchodů sestaví co nejnižší rozpočet pro pořízení vybraného vybavení Vyhodnocení: – členové cílové skupiny a vychovatel společně vyhodnotí všechny finanční návrhy. Zjistí, která skupinka sestavila nejnižší rozpočet. Pod vedením vychovatele všichni společně posoudí, zda jsou rozpočty reálné, zda některá skupina volila jinou možnost, než pořízení nového vybavení a jaké jsou obecně možnosti pořízení vybavení domácnosti Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

Půdorys bytu 1.C.01

1.C.02

1.C.04

1.C.05

22



Pracovní list k tématu Vybavení domácnosti I .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

Půdorys bytu

Rozpočet vybavení VYBAVENÍ

CENA

CELKEM


23


Výbavení domácnosti II Cíl: – aktivita pomůže členům cílové skupiny improvizovat při vybavování domácnosti a rozhodovat se v kontextu s nízkými finančními možnostmi Pomůcky: – psací potřeby, papír, vyplněný pracovní list k tématu Vybavení domácnosti I Popis aktivity: – spolu s vychovatelem projdou ještě jednou vybavení domácnosti (viz předchozí aktivita) a pokusí se společně vyřešit, jak domácnost vybavit s polovičním rozpočtem, než v minulé aktivitě Vyhodnocení: – vychovatel společně se členy cílové skupiny zodpoví následující otázky: S jakými návrhy členové cílové skupiny přispěli? Zvážili možnosti pořízení vybavení „z druhé ruky“? Dá se některé vybavení pořídit zcela zdarma? Dokázali ještě redukovat potřebné vybavení domácnosti? Napadla někoho možnost pronájmu vybaveného bytu? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................

24



Koupě vlastního bytu Cíl: – aktivita má pomoci členům cílové skupiny při rozhodování se v různých životních situacích (v tomto případě při zvažování koupě vlastního bytu) Pomůcky: – tabule/flipchart Popis aktivity: – aktivita probíhá formou řízené diskuze. Formou brainstormingu členové cílové skupiny vytvoří seznam výhod vlastního bytu a zapíší jej na tabuli/flipchart. Následně stejně tak sestaví a zapíší seznam nevýhod pořízení vlastního bytu Vyhodnocení: – skupina společně zváží, zda výhody převažují nad nevýhodami. Členové cílové skupiny si sami pro sebe vyhodnotí, zda se ztotožňují se zapsaným seznamem výhod a nevýhod a přijatým všeobecným závěrem. Společně se pokusí najít různé možnosti, jak si poradit s uvedenými nevýhodami Případné další relevantní otázky: ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................


25


Priority pro uzavření nájemní smlouvy Cíl: – aktivita má pomoci členům cílové skupiny při určování priorit v různých životních situacích (v tomto případě při zařizování vlastního bydlení) Pomůcky: – psací potřeby, papír, nůžky, pracovní list k tématu Priority pro uzavření nájemní smlouvy Popis aktivity: – aktivita probíhá v malých skupinách (2-4 osoby). Každá skupina obdrží stejné kartičky s texty (úkony /činnosti související s pořízením vlastního bydlení). Skupina pak jednotlivé kartičky seřadí podle důležitosti činností popřípadě podle jejich časové posloupnosti Vyhodnocení: – jednotlivé skupiny seznámí ostatní se svým pořadím činností. Vysvětlí, proč se rozhodli pro právě takové pořadí. Po prezentaci si členové cílové skupiny zodpoví, zda byla jednotlivá pořadí alespoň částečně shodná. Pokud ne, zkusí najít důvody, proč tomu tak je Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

26



Pracovní list k tématu Priority pro uzavření nájemní smlouvy

ZMĚNA TRVALÉHO BYDLIŠTĚ V DOKLADECH

SJEDNÁNÍ SMLOUVY O ODBĚRU ELEKTRICKÉ ENERGIE

POŘÍZENÍ KUCHYŇSKÝCH SPOTŘEBIČŮ

POŘÍZENÍ ZÁKLADNÍHO NÁBYTKU

NASTAVENÍ PLATEB ZA NÁJEM (A PŘIDRUŽENÉ SLUŽBY + TEPLO)

SJEDNÁNÍ SMLOUVY O ODBĚRU VODY

ZŘÍZENÍ KABELOVÉHO PŘIPOJENÍ (TELEVIZE, INTERNET)

OZNAČENÍ SCHRÁNKY SVÝM JMÉNEM

NASTAVENÍ PLATEB ZA ZÁLOHY NA ODBĚR ELEKTRICKÉ ENERGIE

ZŘÍZENÍ TELEFONNÍ PŘÍPOJKY


27


Jak se chovat doma hospodárně Cíl: – aktivita má pomoci členům cílové skupiny ekonomicky hospodařit během samostatného bydlení Pomůcky: – psací potřeby, papír Popis aktivity: – vychovatel navodí diskuzi o možnostech hospodárného chování při užívání bytu, především jak šetřit elektrickou energii v domácnosti. Vychovatel společně se členy cílové skupiny sestaví seznam doporučení, jak se chovat “hospodárně“ Vyhodnocení: – dojde ke společnému vyhodnocení, zda je jejich seznam „hospodárného“ chování dostačující a reálný: Dá se odhadnout, k jakým finančním úsporám by při dodržování jejich doporučení došlo? Kde se dají podobné informace získat? Chovají se již nyní členové cílové skupiny alespoň podle některých z těchto doporučení? Případné další relevantní otázky:

.................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

Pozn.: stejnou aktivitu můžeme použít také při ověřování možností úspory tepelné energie, či při odběru plynu, vody apod.

28



Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


29

ZAMĚSTNÁNÍ

2 Společným prvkem všech následujících aktivit je člen cílové skupiny a jeho budoucí zaměstnání. Aktivity jsou logicky seřazeny a postupně členy cílové skupiny provádějí nalézáním pracovních příležitostí, pracovními pohovory a obecně pracovně právní problematikou. Další aktivity je mají připravit na situace, se kterými se mohou setkat v průběhu svého budoucího zaměstnání (např. hygiena práce, pracovní benefity apod.). Některé aktivity také poukazují na přesah problematiky zaměstnání do osobního života. Další aktivity připravují na možnost živnostenského podnikání. Aktivity opět vyžadují jak pečlivé vedení členů cílové skupiny ze strany vychovatele, tak určitou samostatnost členů, např. při vyhledávání informací, návštěvě úřadů a institucí a podobně. Předpokládá se, že členové cílové skupiny mají osvojené základní dovednosti v ovládání PC a aplikací, především webového prohlížeče, a jsou tak schopni samostatně vyhledávat informace na internetu.


31

ZAMĚSTNÁNÍ 2.1

Jak se stát „uchazečem o zaměstnání“ Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k samostatnému jednání s úřady státní správy. Vede je k získávání informací potřebných k jednání s nimi a dává jim praktické zkušenosti z osobních jednání s úřady státní správy Pomůcky: – internet, psací potřeby, papír Popis aktivity: – vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do dvojic. Jeden z dvojice má za úkol získat informace o zprostředkování zaměstnání a podpoře v nezaměstnanosti přímo na úřadě práce. Měl by přinést všechny potřebné dokumenty, informace k jejich vyplnění atd., tak aby byl schopen vysvětlit, jak vlastně o zprostředkování práce a podporu v nezaměstnanosti zažádat. Druhý z dvojice se pokusí získat všechny potřebné informace na internetu (s využitím portálů státní správy). Po splnění tohoto sběru informací se členové cílové skupiny společně s vychovatelem sejdou a porovnají svá zjištění Vyhodnocení: – dvojice vzájemně porovnají získané informace: Shodují se? Porozuměli všem instrukcím? Zapomněl jeden z dvojice na něco? Jaká byla zkušenost z osobní návštěvy na úřadě? Bylo náročné najít potřebné informace na internetu? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

32


ZAMĚSTNÁNÍ 2.2

Formuláře a zase formuláře! Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k samostatnému jednání s úřady státní správy Potřeby: – formuláře úřadu práce, získané informace, psací potřeby, papír Popis aktivity: – aktivita navazuje na předchozí. Členové cílové skupiny opět pracují ve stejných dvojicích. Použijí získané informace a potřebné formuláře. Každý samostatně a pečlivě vyplní všechny potřebné formuláře s využitím informací získaných v předchozí aktivitě Vyhodnocení: – dvojice si své formuláře vymění a navzájem si je pečlivě zkontrolují, případně doplní. Dále proběhne řízená diskuze, kde si sdělí své výsledky a zkušenosti: Kolik času jim zabralo nastudovat pokyny a řádně vyplnit formuláře? Byly pokyny srozumitelné a ulehčily vyplnění všech formulářů? Jak postupovat, pokud by si s některou částí formulářů nevěděli rady? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................


33

ZAMĚSTNÁNÍ 2.3

Jak hledat práci Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k využívání více zdrojů při řešení různých životních situací (v tomto případě při vyhledávání zaměstnání) Pomůcky: – tabule/flipchart, internet, inzertní periodika, denní tisk Popis aktivity: – vychovatel začne diskuzi o vyhledání zaměstnání. Zaměří se na možnosti nalezení práce. Členové cílové skupiny by sami měli nalézt co nejvíce způsobů, jak vyhledávat zaměstnání. Jednotlivé způsoby vypište na tabuli/flipchart (vychovatel případně může s příklady pomoci: okolí, známí, internet, inzertní časopisy, inzerce zaměstnavatelů, pracovní agentury atd.). Členy cílové skupiny rozdělte do tolika skupin, kolik jste vypsali způsobů vyhledávání a každá skupina si zvolí jeden způsob. Všichni se dohodnou na jednom příkladu zaměstnání a lokalitě (např. místní okres) a každá skupina nalezne co nejvíce nabídek zaměstnání vybraným způsobem ve vybrané lokalitě Vyhodnocení: – jednotlivé skupiny seznámí ostatní s výsledky svých zjištění: Která ze skupin byla nejúspěšnější (měla nejvíce nabídek zaměstnání)? Proč tomu tak je? Byla nabídka zaměstnání dostatečná? Jak by šlo nabídku rozšířit (např. větší rozsah lokality, zahrnout i jiná podobná zaměstnání apod.)? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

34


ZAMĚSTNÁNÍ 2.4

Nebezpečné inzeráty I Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k rozpoznávání a třídění rizik při řešení různých životních situacích (např. vyhledávání zaměstnání) Pomůcky: – tabule/flipchart, internet, inzertní periodika, denní tisk (z předchozí aktivity), psací potřeby, pracovní list k tématu Nebezpečné inzeráty I Popis aktivity: – pro tuto aktivitu můžete použít materiály a zkušenosti z předchozí. Úvodem vychovatel nastolí téma inzerátů na zaměstnání. Především se zaměří na „nebezpečné“ inzeráty, lákající na nepřiměřené výdělky, snadné výdělky, práci v cizině apod. Výsledkem řízené diskuze celé skupiny bude seznam doporučení, na co všechno by si měli dávat pozor při vyhledávání zaměstnání Vyhodnocení: – výstupem aktivity je jakýsi „black list“ rizik, na která je potřeba dávat si pozor při výběru zaměstnání: Můžeme některá označit za více nebezpečná než ostatní? Která a proč? Hrozí některá rizika více ženám a jiná naopak více mužům? Která rizika jsou nejvážnější pro mladé uchazeče o zaměstnání? Hrozí tato rizika i při přímém zprostředkování (např. nabídka od kamaráda, známého apod.)? Jak tato rizika eliminovat? Co to znamená „práce na ŽL“? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


35

ZAMĚSTNÁNÍ 2.4

Pracovní list k tématu Nebezpečné inzeráty I

„BLACK LIST“ RIZIK

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

36


ZAMĚSTNÁNÍ 2.5

Nebezpečné inzeráty II Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k rozpoznávání a třídění rizik při řešení různých životních situacích (např. vyhledávání zaměstnání) Pomůcky: – nůžky, pracovní list k tématu Nebezpečné inzeráty II Popis aktivity: – aktivita navazuje na předchozí. Vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do malých skupin (2-4 osoby) a namnoží pracovní list pro každou skupinu. Skupina si pracovní list rozstříhá na jednotlivé inzeráty a ty pak rozdělí do dvou skupin: „seriózní“ a „nebezpečné“ inzeráty Vyhodnocení: – skupiny porovnávají výsledky aktivity mezi sebou: Roztřídily skupiny všechny inzeráty stejně? Pokud ne, tak proč? Setkali se již někdy s takovými inzeráty? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


37

ZAMĚSTNÁNÍ 2.5

Pracovní list k tématu Nebezpečné inzeráty II

Potřebujete si přivydělat? Chcete peníze navíc při mateřské?Zavedená česká firma nabízí ideální vedlejšák vhodný pro každého. Nebojte se zavolat! Tel: 975 348 515.

Hotel “Na Bařině“, přijme uchazečky na pozice pokojských, praxe výhodou. Své životopisy můžete zasílat na email [email protected], tel: 233 194 282.

Autoservis v Praze 9 přijme autoklempíře, nabízíme dobré platební podmínky 20.000 Kč + možnost prémií dle provedené práce, stravenky, možnost ubytování zdarma, též na ŽL. Požadujeme praxi v oboru, samostatnost. Email: [email protected], tel: 777 615 785.

Domov pro seniory Bukov, Ústí nad Labem, hledá zkušenou ošetřovatelku do odd. pro seniory. HPP, směny, nástup dle dohody. Příjemné prostředí a pracovní kolektiv. Pí Prátlová tel: 603 340 742.

Pro občasné reklamní akce hledáme dívky 18 – 27 let se základní znalostí AJ. Registrace na tel: 736 126 578.

Nemocnice Bulovka, Praha, oddělení klinické mikrobiologie, přijme ZDRAVOTNÍ/HO LABORANTKU/TA. Požadavky: SZŠ – zdravotní laborant, atestace – laboratorní metody v lékařské mikrobiologii a praxe výhodou. Email: [email protected], tel: 214 715 996

Chcete změnit zaměstnání? Nejste spokojeni se svými příjmy? Chcete být svým vlastním pánem? Nabízíme práci pro každého. Výše příjmu závislá jen na vašich schopnostech. 50 -120 tis. měsíčně. GSM: 608 815 364.

Nabízíme práci pro dívky v cizině. Servírky na oceánských lodích. Výdělek 1.000 eur měsíčně + dýška. Kontakt: 602 148 515.

38


ZAMĚSTNÁNÍ 2.6

Nebezpečné inzeráty III Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k rozpoznávání a třídění rizik při řešení různých životních situacích (např. vyhledávání zaměstnání) Pomůcky: – tabule/flipchart, internet, inzertní periodika, denní tisk (z předchozích aktivit) Popis aktivity: – pro tuto aktivitu můžete použít materiály a zkušenosti z aktivit předchozích. Členové cílové skupiny budou pracovat v malých skupinách (3-4 osoby), kdy opět projdou inzeráty (tiskové, na internetu atd.) a vyhledají v nich „rizikové inzeráty“, tak jak je pochopili z předchozích aktivit. Nalezne-li jich skupina více, zaznamená si ty nejvíce rizikové. Všechny skupiny zapíší výsledky svého pátrání na tabuli (zkrácenou formu inzerátů) Vyhodnocení: – členové cílové skupiny během závěrečné diskuze vyhodnotí, zda se všechny nalezené inzeráty opravdu dají považovat za rizikové: Připadá jim, že jich nalezli hodně? Jaký typ rizikového inzerátu je nejčastější? Znají ve svém okolí někoho, kdo má špatnou zkušenost s podobnými inzeráty? Jaká skupina lidí je takovými inzeráty nejvíce ohrožena? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................


39

ZAMĚSTNÁNÍ 2.7

Životopis Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny obstát při žádostech o zaměstnání a při výběrových řízeních Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, papír, pracovní list k tématu Životopis Popis aktivity: – členové cílové skupiny si připraví formulář vzorového strukturovaného životopisu. Během společné diskuze vypíší na tabuli pod sebe informace, které by se rozhodně měly v životopise objevit (pro aktivitu mohou použít vzor strukturovaného životopisu z publikace Manuál pro život - verze pro členy cílové skupiny ). Ke každé položce pak uvedou, proč je tato položka v životopisu důležitá a co nám o uchazeči říká Vyhodnocení: – všichni si sami za sebe zodpoví: Zda se ztotožňují s obecně přijatými závěry této aktivity. Jak jinak by životopis sami za sebe sestavili? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

40


ZAMĚSTNÁNÍ 2.7

Pracovní list k tématu Životopis

ŽIVOTOPIS Osobní údaje: Jméno a příjmení: Adresa: Telefonní spojení: Datum narození: Stav:

Dosažené vzdělání:

Další kvalifikace a absolvované kurzy:

Pracovní zkušenosti:

Počítačové dovednosti:

Jiné dovednosti:

Zájmy:

V

..............................................

..............................................


41

ZAMĚSTNÁNÍ 2.8

Pomíchaný životopis Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny obstát při žádostech o zaměstnání a při výběrových řízeních Pomůcky: – nůžky, pracovní list k tématu Pomíchaný životopis Popis aktivity: – vychovatel namnoží pro každého (popřípadě pro každou malou skupinu max. 3 osob) pracovní list. Členové cílové skupiny si jej rozstříhají podle jednotlivých položek a jejich úkolem je seřadit pak jednotlivé položky do správného pořadí, tak aby vytvořili ucelený strukturovaný životopis Vyhodnocení: – všichni porovnají své životopisy a posoudí, zda je všichni seřadili shodně: Pokud ne, tak proč to někteří mají jinak? Zodpoví si otázku, proč je správné pořadí (struktura) životopisu důležité? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

42


ZAMĚSTNÁNÍ 2.8

Pracovní list k tématu Pomíchaný životopis ŽIVOTOPIS Národnost:

česká

Řidičský průkaz:

skupina B

Dosažené vzdělání: 1996-2000: Střední odborná škola obchodu a služeb, Praha 6, Vratislavská 17, maturoval v květnu 2000 1988-1996: Základní škola JÚŠ, Praha 2

Rodinný stav:

svobodný

Předchozí praxe: 2004–2010: ABC, a.s., administrativní práce, zodpovídal jsem za administraci objednávek servisních prací, denní komunikace se zákazníky servisu 2000–2004: vědecká knihovna FF UJEP, Ústí nad Labem 1999: praxe při studiu, školní knihovna

Příjmení:

Novotný

Reference:

personální oddělení ABC, a.s., Ludmila Frýdová, email: l.frydova@abc

Zájmy:

hudba, míčové hry


43

ZAMĚSTNÁNÍ 2.8

Pracovní list k tématu Pomíchaný životopis

Jazykové znalosti:

angličtina – pokročilý (běžná komunikace slovem i písmem), němčina – začátečník

Počítačové dovednosti:

uživatelsky Windows, Word, Excell, Outlook, Internet

Další okolnosti:

vlastním osobní automobil

Datum a místo narození: 01.01.1982, Roudnice n. Labem

Jméno:

Jan

Trvalé bydliště:

Ve Stráni 17, Praha 2, 120 00

Telefon:

+420 756 695 264

E-mail:

[email protected]

Profesní cíle:

rád bych získal stabilní práci na plný úvazek, v dobrém kolektivu a s odpovídajícím ohodnocením

Zdravotní stav:

dobrý, bez omezení

Další odborné znalosti a dovednosti: pokročilá znalost SAP

Osobnostní předpoklady: pečlivý, zodpovědný, dochvilný, komunikativní

44


ZAMĚSTNÁNÍ 2.9

Motivační dopis I Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny obstát při žádostech o zaměstnání a při výběrových řízeních, objasňuje pojem „motivační dopis“ Pomůcky: – tabule/flipchart, pracovní list k tématu Motivační dopis I Popis aktivity: – všichni si prostudují vzor motivačního dopisu. Vychovatel vede členy cílové skupiny, formou řízené diskuze, k vyjasnění pojmu „motivační (průvodní) dopis“ a k zodpovězení základních otázek týkajících se tématu (viz vyhodnocení) Vyhodnocení: – členové cílové skupiny by měli dokázat zodpovědět otázku „co je motivační dopis“: Proč je důležitý? Co by měl správný motivační dopis určitě obsahovat a čeho se naopak vyvarovat? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


45

ZAMĚSTNÁNÍ 2.9

Pracovní list k tématu Motivační dopis I VZOR MOTIVAČNÍHO DOPISU V Ústí nad Labem, dne 11.04.2010 ABC, a.s Pozořická 78 111 00 Praha Vážený pane Příjemný, reaguji na Vaši nabídku práce asistentky marketingového ředitele zveřejněnou dne 10.04.2010 na serveru www.prace.cz. Jak se můžete přesvědčit v přiloženém životopise, splňuji všechny požadavky na tuto pozici. Vystudovala jsem manažersko-ekonomický obor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a mluvím plynně anglicky a španělsky. S marketingem mám přímé zkušenosti, protože jsem na obdobné pozici pracovala dva roky během studia, připravovala jsem podklady pro marketingovou komunikaci ve společnosti AMEC, a.s. Reklamní kampaň, na které jsem se podílela, byla vyhodnocena jako nejlepší kampaň firmy za rok 2009. Pokud Vás můj životopis zaujme, ráda se dostavím na osobní pohovor. Těším se na případnou spolupráci. S pozdravem Jana Bělohorská Kollárová 879 400 03 Ústí nad Labem tel: 767 767 878 e-mail: [email protected]

46


ZAMĚSTNÁNÍ 2.10

2.10

Motivační dopis II Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny obstát při žádostech o zaměstnání a při výběrových řízeních, rozvíjí jejich empatické schopnosti Pomůcky: – psací potřeby, papír, pracovní list k tématu Motivační dopis I (případně PC a tiskárna) Popis aktivity: – aktivita navazuje na předchozí. Vychovatel nejdříve roztřídí členy cílové skupiny do dvojic. Dvojice si společně zvolí nějakou profesi - jeden z dvojice bude představovat zaměstnavatele a druhý žadatele o zaměstnání na vybranou profesi. Následující část aktivity členové cílové skupiny pracují samostatně. “Žadatelé“ sepíší motivační dopis na vybranou profesi (ideálně na PC a vytisknout, případně pečlivě ručně psaný). Druhá osoba se vžije do role „zaměstnavatele“ a připraví si poznámky, co všechno by podle jeho názoru měl obsahovat motivační dopis právě na tuto profesi v „jeho“ společnosti. Všichni se sejdou a „žadatelé“ odprezentují své motivační dopisy a jejich “zaměstnavatelé“ jim obratem poskytnou zpětnou vazbu podle svých příprav Vyhodnocení: – ihned po vystoupení jednotlivých dvojic celá skupina vyhodnotí výstupy: Jak hodně se požadavky „zaměstnavatelů“ shodly s výstupy „žadatelů“? V čem byly největší rozdíly? Je možné doplnit ještě něco dalšího nad rámec požadavků „zaměstnavatelů“? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


47

ZAMĚSTNÁNÍ 2.11

Příprava na pracovní pohovor Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny obstát při žádostech o zaměstnání a při výběrových řízeních, napomáhá úspěšně se sebeprezentovat při pracovních pohovorech. Členové cílové skupiny se učí přijímat zpětnou vazbu Pomůcky: – publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny (kapitola 2.3 Pracovní pohovor), psací potřeby, papír, tabule/flipchart, pracovní list k tématu Příprava na pracovní pohovor Popis aktivity: – členové cílové skupiny si nejdříve individuálně nastudují kapitolu 2.3. Pracovní pohovor z publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny. Vychovatel je rozdělí do skupin (3-4 osoby). Každá skupina si vybere nějakou profesi - zaměstnání a konkrétní známou společnost, kde by mohli o vybrané zaměstnání žádat. Vychovatel řídí celou skupinu tak, aby si jednotlivé skupiny vybraly co nejvíce rozdílné profese. Členové cílové skupiny s využitím nových znalostí z publikace (mohou ji během aktivity používat) sestaví návod - manuál, jak se co nejlépe připravit na pohovor na tuto konkrétní pozici ve zvolené společnosti. Pokusí připravit se na všechny možné aspekty pohovoru (vzdělání a jeho doložení, dosavadní praxe a její doložení, oblečení, vystupování atd.). Jednotlivé skupiny své závěry odprezentují ostatním a získají od nich zpětnou vazbu Vyhodnocení: – členové cílové skupiny ihned po výstupech jednotlivých skupin zhodnotí jejich přípravu i prezentaci: Připravila se skupina dostatečně? Pomohla by tato příprava před skutečným pohovorem? Co je možné v jejich přípravě hodnotit kladně? Co v přípravě chybělo (o co je jí možné doplnit)? Jak sami hodnotí prezentaci jako takovou (samotná příprava toho úkolu mohla být zpracována dobře, ale skupina ji nedokázala ideálně prezentovat)? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

48


2.11

ZAMĚSTNÁNÍ 2.11

2.11

Příprava na pracovní pohovor Vystoupení členové cílové skupiny hodnotí vždy v kontextu s vybranou konkrétní profesí a společností. Vychovatel získá závěrečnou zpětnou vazbu: Zda důkladnou přípravu na pracovní pohovor nyní považují za důležitou? Dokáže jim právě proběhlá aktivita v budoucnu pomoci při skutečné přípravě na pracovní pohovor? Jaké jsou další možnosti přípravy na pracovní pohovor? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


49

ZAMĚSTNÁNÍ 2.11

Pracovní list k tématu Příprava na pracovní pohovor

PRACOVNÍ POZICE: SPOLEČNOST: Příprava na pohovor: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

50


ZAMĚSTNÁNÍ 2.12

2.12

Jak se správně „prodat“ při pracovním pohovoru Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny obstát při pracovních pohovorech, ukazuje jim, že při správné prezentaci můžou i negativní informace - omezení vypadat mnohem lépe Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Jak se správně „prodat“ při pracovním pohovoru, pracovní nabídky z předchozích aktivit Popis aktivity: – členové cílové skupiny projdou ještě jednou nabídky zaměstnání a vypíší si několik požadavků zaměstnavatelů, o nichž si myslí, že je nesplňují, nebo jen s „odřenýma ušima“. Dále použijí pracovní list, kde jsou již některé požadované dovednosti a kvalifikace a doplní je o další, tak jak je nalezli v první části aktivity. Následně se zamyslí nad tím, jak místo „toto neumím“ říci něco jiného, co by pro ně rozhodně vyznělo lépe (aneb „jak to říci jinak“) Vyhodnocení: – všichni své nápady vzájemně konzultují a poskytnou si k nim zpětnou vazbu. Nápady a zpětnou vazbu poskytuje i vychovatel. V závěrečné diskuzi si zodpovědí otázky jako: Byla nalezena vždy alternativa „jak to říci jinak“? Líbily se členům cílové skupiny i některé nápady ostatních? Může toto rozdílné podání ovlivnit, zda uspějí ve výběrovém řízení a jak? Dokáží si představit, že jim toto „pozitivní myšlení“ může pomoci i v jiných životních situacích (dokáží uvést příklady)? Případné další relevantní otázky:

.................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


51

ZAMĚSTNÁNÍ 2.12

Pracovní list k tématu Jak se správně „prodat“ při pracovním pohovoru

JAK TO ŘÍCI LÉPE

ŠPATNĚ TUTO VĚC NEOVLÁDÁM

NERAD/A PRACUJI POD TLAKEM

NA TO NEMÁM, NEMÁ TO CENU

NIKDE JSEM NEPRACOVAL/A

HLEDÁM NĚJAKOU PRÁCI

ANGLIČTINU JSEM SE NEUČIL/A

S PC TOHO MOC NEUMÍM

TO JSEM NIKDY NEDĚLAL/A

TO JE MÁLO PENĚZ

52


ZAMĚSTNÁNÍ 2.13

Pracovní poměr Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny orientovat se v pracovně-právní problematice, zdůrazňuje potřebu vlastní informovanosti a vede je k získávání a ověřování informací Pomůcky: – internet, naučný slovník, Zákoník práce, tabule/flipchart Popis aktivity: – vychovatel navodí řízenou diskuzi na téma „pracovní poměr“ a následně členy cílové skupiny rozdělí do malých skupin (3-4 osoby), kteří společně formulují a zapíší vlastní definici pojmu „pracovní poměr“. Jednotlivé definice zapíší na tabuli/flipchart. Další část aktivity spočívá ve sběru informací - každá skupina nalezne (s využitím internetu, naučného slovníku, učebnice atd.) oficiální definici pojmu “pracovní poměr“. Naleznou-li jich více, shodnou se na jedné, kterou vyberou. V poslední části aktivity se opět zapíší na tabuli/flipchart ony nalezené oficiální definice. V závěrečné diskuzi porovnají členové cílové skupiny své definice s těmi oficiálními Vyhodnocení: – v závěrečné diskuzi se členové cílové skupiny pokusí zodpovědět tyto otázky: Které skupině se podařilo vlastní definicí co nejvíce přiblížit některé z těch oficiálních? Dá se říci, že všechny vlastní definice (byť formulované laicky, tedy vlastními slovy) jsou alespoň částečně správné? Pokud ne, co jim chybělo? Dokáží nyní odpovědět na otázku „co je to pracovní poměr“? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


53

ZAMĚSTNÁNÍ 2.14

Pracovní poměr. Ale na jak dlouho? Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny orientovat se v pracovně-právní problematice, vede k zamyšlení nad vazbami mezi pracovním a osobním životem Pomůcky: – publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny (kapitola 2.4 Pracovní poměr), tabule/ flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Pracovní poměr. Ale na jak dlouho? Popis aktivity: – aktivita může navazovat na předchozí. Vychovatel pokračuje v řízené diskuzi. Tématem jsou pojmy „pracovní poměr na dobu určitou“ a „pracovní poměr na dobu neurčitou“. Před začátkem diskuze členové cílové skupiny nastudují kapitolu 2.4 s názvem Pracovní poměr z publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny a do pracovního listu si postupně vypíší klady a zápory obou možností sjednání pracovního poměru. Diskuze probíhá formou brainstormingu, pokud se většina skupiny na nějakém kladu nebo záporu shodnou, zapíší jej na tabuli/flipchart. Tuto aktivitu vykonají dvakrát. Jednou se snaží přemýšlet jako zaměstnavatel a podruhé jako zaměstnanec Vyhodnocení: – v závěrečné diskuzi se členové cílové skupiny pokusí zodpovědět tyto otázky: Můžou všeobecně říci, pro kterou stranu je jedna nebo druhá možnost výhodnější? Kdy je pro zaměstnavatele výhodnější sjednat pracovní poměr na dobu určitou a kdy zase na dobu neurčitou? Kdy jsou jedna nebo druhá možnost výhodnější pro zaměstnance (v jakých životních situacích)? V jakých situacích, z pohledu firmy (zaměstnavatele), nejčastěji dochází ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou? V jakých životních situacích, z pohledu zaměstnance, nejčastěji dochází ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

54


ZAMĚSTNÁNÍ 2.14

Pracovní list k tématu Pracovní poměr. Ale na jak dlouho?

PRACOVNÍ POMĚR NA DOBU URČITOU

+

-

PRACOVNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU

+

-


55

ZAMĚSTNÁNÍ 2.15

Zaměstnanecké benefity I Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny orientovat se v pracovně-právní problematice Pomůcky: – tabule/flipchart Popis aktivity: – aktivita se věnuje obecně zaměstnaneckým firemním benefitům. V řízené diskuzi si navzájem sdělí své názory, co to vlastně jsou zaměstnanecké benefity. Vychovatel směřuje k diskuzi tak, aby si členové cílové skupiny uvědomili rozdíl mezi benefitem a běžnými pracovními záležitostmi, na které mají ze zákona v zaměstnaneckém poměru nárok Vyhodnocení: – členové cílové skupiny na tabuli/flipchart vypíší (vlastními slovy) definici zaměstnaneckého benefitu, na které se shodli: Jsou schopni rozlišit, co je zaměstnanecký benefit a co je standardní věc, na kterou mají ze zákona nárok? Kde si můžou ověřit, na co mají ze zákona nárok? Dokáží uvést alespoň pět zaměstnaneckých benefitů? Které si myslí, že jsou nejčastější? Jak benefity ovlivňují zaměstnance (proč je vlastně zaměstnavatelé poskytují)? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

56


ZAMĚSTNÁNÍ 2.16

Zaměstnanecké benefity II Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny orientovat se v pracovně-právní problematice Pomůcky: – nůžky, pracovní list k tématu Zaměstnanecké benefity II Popis aktivity: – aktivita navazuje na předchozí a měla by ověřit, jak dobře členové cílové skupiny téma firemních benefitů pochopili. Vytvoří se malé skupinky (2-3 osoby) a každá skupina obdrží pracovní list, který rozstříhají na jednotlivé položky (texty). Následně každá skupina roztřídí texty podle toho, zda jde či nejde o zaměstnanecké benefity Vyhodnocení: – skupiny navzájem porovnají, zda došly ke stejným výsledkům: Pokud ne, u jakých textů se skupiny liší? Jak ověřit, kdo má pravdu (dokáží najít správné řešení)? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


57

ZAMĚSTNÁNÍ 2.16

Pracovní list k tématu Zaměstnanecké benefity II

STRAVENKY

PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ

30 MINUT PAUZA PO MAXIMÁLNĚ 6 HODINÁCH PRÁCE

HOME OFFICE

PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU NEBO UBYTOVÁNÍ

PITNÁ VODA NA PRACOVIŠTI

VĚRNOSTNÍ PRÉMIE

5 TÝDNŮ DOVOLENÉ

PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA

58

(MOŽNOST PRÁCE Z DOMOVA)

OSOBNÍ OCHRANNÉ POMŮCKY (např. pro zámečníka, svářeče apod.)

PRACOVNÍ VOLNO (S NÁHRADOU MZDY) NA OŠETŘENÍ (NEBO VYŠETŘENÍ) U LÉKAŘE

PŘÍSPĚVEK NA SPORTOVNÍ ČINNOST

FIREMNÍ AUTOMOBIL PRO SOUKROMÉ CESTY

FIREMNÍ NOTEBOOK

4 TÝDNY DOVOLENÉ

FIREMNÍ TELEFON K SOUKROMÉMU POUŽITÍ

ŠKOLENÍ BOZP

VSTUPENKY NA SPORTOVNÍ AKCE

PŘÍSPĚVEK NA LÁZNĚ

PŘÍSPĚVEK NA PENZIJNÍ NEBO ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ


ZAMĚSTNÁNÍ 2.17

Zaměstnanecké benefity III Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny orientovat se v pracovně-právní problematice a při rozhodování o výběru zaměstnání Pomůcky: – internet, inzertní periodika, denní tisk (použitelné z dřívějších aktivit zabývajících se vyhledáváním zaměstnání), psací potřeby, papír, tabule/flipchart Popis aktivity: – aktivita navazuje na předchozí aktivity o zaměstnaneckých benefitech a prolíná se s aktivitami, které se zabývaly vyhledáváním zaměstnání (inzerátů s nabídkou práce). Pracuje se v malých skupinách (2-3 osoby), které vyhledají inzeráty s nabídkami zaměstnání (je jedno, zda přes internet, v tiskovinách apod.). Každá skupina si zapíše pět inzerátů s nabídkou jakýchkoliv zaměstnání, které je ale zaujaly právě nabídkou zaměstnaneckých benefitů. Každá skupina pak předstoupí před ostatní a postupně (s využitím tabule/flipchartu) prezentuje vybraná zaměstnání a hlavně nabízené benefity. Ihned přijímají zpětnou vazbu od ostatních (viz vyhodnocení aktivity) Vyhodnocení: – při jednotlivých prezentacích ostatní ihned poskytují zpětnou vazbu: Prezentovala skupina u jednotlivých nabídek opravdu zaměstnanecké benefity? Jsou tyto benefity pro uchazeče zajímavé? – po prezentaci všech skupin proběhne závěrečná diskuze: Které benefity jsou nejčastější? Objevily se některé opravdu nadstandardní benefity? Které benefity nejvíce oslovují? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


59

ZAMĚSTNÁNÍ 2.18

Další pracovní poměry Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny orientovat se v pracovně-právní problematice, zaměřuje se na další pracovní poměry a upozorňuje na přesah do osobního života Pomůcky: – publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny (kapitola 2.4.7 V případě, kdy jedno zaměstnání nestačí), psací potřeby, pracovní list k tématu Další pracovní poměry Popis aktivity: – před začátkem aktivity členové cílové skupiny prostudují uvedenou kapitolu publikace. Získají povšechnou znalost o dalších pracovních poměrech (DPP, DPČ, popř. ŽL) a podmínkách jejich uzavírání. Během řízené diskuze do pracovního listu sestaví (a stručně popíší - vysvětlí) různé životní situace, ve kterých se lidé uchylují k uzavření dalších pracovních poměrů či k nějakým formám podnikání. Ke každé situaci také doplnění výhody tohoto řešení, ale hlavně případná rizika Vyhodnocení: – výstupem aktivity je samotný seznam přínosů a nevýhod. Vychovatel získá zpětnou vazbu, že členové cílové skupiny problematice rozumí a především, že si uvědomují přesah této problematiky do osobního života Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

60


ZAMĚSTNÁNÍ 2.18

Pracovní list k tématu Další pracovní poměry

ŽIVOTNÍ SITUACE

PŘÍNOSY

NEVÝHODY/RIZIKA


61

ZAMĚSTNÁNÍ 2.19

Hygiena práce I Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny usnadnit vstup do zaměstnání, zvládat pracovní vytížení a pomoci uvědomit si provázanost profesního a osobního života Pomůcky: – tabule/flipchart Popis aktivity: – vychovatel navodí diskuzi na téma „hygiena práce“, a to z hlediska duševní hygieny (duševního zdraví) zaměstnanců. Napomáhá položenými otázkami jako: Myslíte si, že je zdravé pracovat několik dní více jak 14 hodin denně? Jak nás může ovlivňovat stres z pracovních úkolů? Je vůbec nutné mít dny volna (víkendy) nebo jezdit na dovolenou? Jak nás v práci může ovlivňovat pracovní kolektiv? Můžou psychické problémy z práce ovlivnit i naše fyzické zdraví? Můžou psychické problémy z práce ovlivnit i náš soukromý život? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

Vyhodnocení: – vyhodnocením této aktivity je zpětná vazba od členů cílové skupiny: Porozuměli tématu jako takovému? Uvědomují si jeho závažnost v jejich budoucím profesním i osobním životě? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

62


ZAMĚSTNÁNÍ 2.20

Hygiena Hygiena práce práce IIII Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny usnadnit vstup do zaměstnání, zvládat pracovní vytížení a pomoci uvědomit si provázanost profesního a osobního života Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Hygiena práce II Popis aktivity: – aktivita navazuje úzce na předchozí. V počáteční diskuzi členové cílové skupiny společně sestaví a na tabuli/flipchart pod sebe vypíší různé faktory, které můžou v práci negativně ovlivnit naše duševní zdraví. Ke každému faktoru vypíší, čím (jak) nám může uškodit, jeho následky na naše duševní - fyzické zdraví. Následně jsou rozděleni do malých skupin (2-3 osoby). Každá skupina vypracuje seznam opatření/ pravidel, jak každému z faktorů předcházet, eliminovat jej nebo jak jej můžeme kompenzovat. Na tabuli/flipchart pak jednotlivá opatření přiřadí k odpovídajícím rizikovým faktorům. U jednoho faktoru může být i více opatření (pokud se na nich shodnou) Vyhodnocení: – výstupem této aktivity je sestavený seznam opatření, který pomůže zodpovědět závěrečné otázky: Dokázali členové cílové skupiny nalézt ke každému faktoru opatření? Které rizikové faktory se zvládají lépe a které hůře? Dokáží tyto opatření praktikovat ve svém budoucím profesním životě? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


63

ZAMĚSTNÁNÍ 2.20

Pracovní list k tématu Hygiena práce II

RIZIKOVÝ FAKTOR

64

JAK NÁM MŮŽE UŠKODIT

JAK PROTI TOMU BOJOVAT


ZAMĚSTNÁNÍ 2.21

Ukončení pracovního poměru Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci zjistit informace k tématu ukončení pracovního poměru a pomoci uvědomit si provázanost profesního a osobního života Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, papír, internet, tematické publikace (Zákoník práce atd.) Popis aktivity: – tato aktivita je vícefázová: Aktivity I. fáze: – nás seznamuje s problematikou z hlediska zaměstnavatele. Členové cílové skupiny sestaví seznam, za jakých situací (z pohledu zaměstnavatele) může dojít k ukončení pracovního poměru. Seznam vypíší na tabuli/flipchart. Následně ověří (v Zákoníku práce, v učebnicích, na internetu atd.), za jakých podmínek tak může zaměstnavatel učinit a především, na co všechno mají zaměstnanci v jednotlivých situacích právo Aktivity II. fáze: – se věnuje hledisku zaměstnance. Členové cílové skupiny sestaví a zapíší seznam, jaké situace (pohnutky) vedou zaměstnance k ukončení zaměstnání. Proberou a následně opět ověří (internet, Zákoník práce atd.), jak ukončit pracovní poměr náležitě Vyhodnocení: – členové cílové skupiny by po této aktivitě měli být schopni zodpovědět otázky a orientovat se v uvedených pojmech: Jak může být ukončen pracovní poměr? Na co má zaměstnanec právo, je-li mu pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele? V jakých případech může zaměstnavatel dát zaměstnanci okamžitou výpověď bez jakéhokoliv odstupného? Co je to „výpověď dohodou“? Jak postupovat dál po ztrátě zaměstnání? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


65

ZAMĚSTNÁNÍ 2.22

Když chci podnikat I Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci při rozhodování se v různých životních situacích (například při zvažování samostatného podnikání), měli by si uvědomit důležitost vzdělání pro svůj profesní život Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny (kapitola 2.4.7.3 Práce na živnostenský list), pracovní list k tématu Když chci podnikat I Popis aktivity: – předpokládá se, že členové cílové skupiny již znají teoretické základy problematiky (viz publikace). Dostanou pracovní list, kde jsou uvedena různá dosažená vzdělání a ke každému se pokusí vymyslet konkrétní podnikání (firmu), které by s tímto vzděláním mohli provozovat (jedno nebo více). Po skončení samostatné práce sestaví stejný společný seznam na tabuli/flipchart (opakující se nebo velmi podobná podnikání - firmy se samozřejmě zapíší vždy jen jednou). Členové cílové skupiny si navzájem poskytují zpětnou vazbu, zda jsou zapsané výsledky správné/možné Vyhodnocení: – všichni porovnají své záznamy se všeobecným výsledkem na tabuli/flipchartu: Blíží se jednotlivé počty možností k celkovým výsledkům skupiny? Podařilo se každému členu cílové skupiny vždy nalézt alespoň jednu možnost podnikání? Mohou se všichni zařadit do nějakého řádku (dovedou si představit své samostatné podnikání v tomto oboru)? Odpovídá výše vzdělání členů cílové skupiny některým z uvedených možností podnikání? Jaké mají možnosti, je-li odpověď na předchozí otázku „NE“? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

66


ZAMĚSTNÁNÍ 2.22

Pracovní list k tématu Když chci podnikat I

DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ

MOŽNOSTI SAMOSTATNÉHO PODNIKÁNÍ

VYUČENÝ AUTOMECHANIK

MATURITA NA OBCHODNÍ AKADEMII, OBOR EKONOMIKA A ŘÍZENÍ OBCHODNÍCH A VÝROBNÍCH FIREM

STÁTNÍ JAZYKOVÁ ZKOUŠKA Z CIZÍHO JAZYKA

VYUČEN V OBORU KUCHAŘ/ČÍŠNÍK

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ

VYSOKOŠKOLSKÝ TITUL Ing., OBOR POČÍTAČOVÉ MODELOVÁNÍ VE FYZICE A TECHNICE

MATURITA NA STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLE, OBOR DOPRAVA

VYSOKOŠKOLSKÝ TITUL MUDr., ATESTACE V OBORU VŠEOBECNÉHO LÉKAŘSTVÍ


67

ZAMĚSTNÁNÍ 2.23

Když chci podnikat II Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci při zakládání vlastní živnosti, učí je nacházet potřebné informace, učí je jednat s úřady státní správy Pomůcky: – internet, audiovizuální projekce (TV, PC, projektor) Popis aktivity: – aktivita je vícefázová a obě části (jak sběr informací, tak jejich prezentace) jsou časově náročnější. Členové cílové skupiny budou rozděleni do tří skupin. Jedna skupina vyhledá (na internetu, v knihovně) vzdělávací pořad/dokument o samostatném podnikání (jak jej začít). Druhá skupina vyhledá informace z internetu (v podobě článků, prezentací, z různých tematicky zaměřených fór apod.). Třetí skupina získá informace od úřadů státní správy (živnostenský odbor města/obce, finanční úřad atd.). Každá skupina pak sestaví prezentaci (v délce cca 20 min), při které ostatní seznámí se svými zjištěnými závěry. Tedy řekne jim, jak začít podnikat Vyhodnocení: – členové cílové skupiny si navzájem poskytnou zpětnou vazbu: Byly jednotlivé prezentace přínosné (dalo by se podle nich začít podnikat)? Shodovaly se jednotlivé skupiny ve zjištěných informacích? Opomněla některá skupina vyloženě důležité informace? Přinesly některé skupiny rozdílné informace? Jak ověřit, která je tedy správná? Dokázali by podle těchto informací zahájit samostatné podnikání (živnost)? Kde hledat další informace, nápady a zkušenosti? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

68


ZAMĚSTNÁNÍ 2.24

Korupce Cíl: – aktivita seznamuje členy cílové skupiny s pojmem korupce, jejími formami a závažností korupčního jednání Pomůcky: –tabule/flipchart, internet, psací potřeby, papír Popis aktivity: – aktivita je vícefázová. Vychovatel navodí diskuzi na téma „korupce“. Požádá členy cílové skupiny, aby mu odpověděli na tyto otázky (všeobecně přijatou odpověď zapíše na tabuli/flipchart): Co to vlastně je „korupce“? Jakou podobu může korupce mít (peníze, auto, protislužba atd.)? Jaký je rozdíl mezi tím, kdo uplácí a tím, kdo je uplácen? Jaký může být trest za korupci? – v další části aktivity ověří ve skupinách (3-4 osoby) předchozí informace na internetu. Získané informace porovnají s těmi, které sami zapsali. Pokud některé chybí, nebo jsou nepřesné, členové cílové skupiny je na tabuli/flipchart doplní podle svých poznámek Vyhodnocení: – členové cílové skupiny si sami již během druhé části aktivity ověřují, jak byli úspěšní při zodpovídání tematických otázek. Proběhne závěrečná diskuze, během níž vychovatel ověří úroveň pochopení této problematiky: Byť svými slovy, byly původní odpovědi správné? Zapomněli členové cílové skupiny v původních odpovědích na něco důležitého? Dokáží říci svými slovy, co to vlastně je „korupce“? Uvědomují si rizikovost korupčního jednání, ať již uplácí, nebo jsou upláceni? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


69

ZAMĚSTNÁNÍ 2.25

A zase ta korupce, krádeže a „malá domů“ Cíl: – aktivita pomáhá členům cílové skupiny uvědomit si svou morální odpovědnost při vykonávání zaměstnání nebo živnosti a poukazuje na tenkou linii mezi morálním a nemorálním (či až dokonce trestním) chováním Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu A zase ta korupce, krádeže a „malá domů“ Popis aktivity: – členové cílové skupiny obdrží pracovní list. Ke každé uvedené činnosti doplní, zda je podle nich v pořádku (morálně), nebo zda se již jedná o krádež, korupci atd. Doplní také případné následky, které mohou očekávat, pokud by se tohoto jednání dopustili Vyhodnocení: – během závěrečné diskuze si všichni sami sobě vyhodnocují své závěry a porovnávají je se všeobecně přijatými výsledky/závěry skupiny: Shodovaly se závěry jednotlivců se závěry ostatních? Pokud došli u některé aktivity k jiným závěrům, dokáží říct proč? Znají ve svém okolí někoho, kdo se podobných jednání dopustil? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

70


ZAMĚSTNÁNÍ 2.25

Pracovní list k tématu A zase ta korupce, krádeže a „malá domů“

V POŘÁDKU/NEMORÁLNÍ/ /KRÁDEŽ/KORUPCE

PŘÍKLAD JEDNÁNÍ

CO MI ZA TO HROZÍ

V PRÁCI JSEM SI VZAL 100 KS PAPÍRU (1 BALÍK) DO SVOJÍ TISKÁRNY

PRACUJI JAKO NÁKUPČÍ U JEDNÉ FIRMY. OD JEDNOHO Z DODAVATELŮ JSEM OBDRŽEL 10.000 KČ, ABYCHOM NAKUPOVALI VÍCE OD NĚJ SVÉMU ZUBAŘI JSEM PŘI BĚŽNÉ PREVENTIVNÍ PROHLÍDCE PŘINESL LÁHEV SEKTU UKLÍZECÍ ČETA UKLÍZELA VEŘEJNOU KOMUNIKACI V NAŠÍ ČTVRTI. JEDNOMU Z DĚLNÍKŮ JSEM NABÍDL 500 KČ, KDYŽ VE SVÉM VOLNÉM ČASE UKLIDÍ PŘÍJEZD K MÉMU DOMU SVÉMU OBVODNÍMU LÉKAŘI JSEM NA KONTROLU PO NEMOCI PŘINESL 2 LÁHVE DRAHÉHO ARCHIVNÍHO VÍNA. PRODLOUŽIL MI POBYT NA NEMOCENSKÉ O DALŠÍ TÝDEN PO DROBNÉM DOPRAVNÍM PŘESTUPKU JSEM POŽÁDAL POLICISTU O „POUČENÍ“ NAMÍSTO BLOKOVÉ POKUTY NABÍDL JSEM POLICISTOVI HOTOVOST 5.000 KČ, KDYŽ MI PROMINE PRŮJEZD KŘIŽOVATKOU NA ČERVENOU A NEBUDOU MI TAK PŘIPSÁNY TRESTNÉ BODY


71

ZAMĚSTNÁNÍ Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

72


NA CESTĚ ŽIVOTEM

3

Aktivity toho okruhu mají členům cílové skupiny pomoci úspěšně zvládat partnerský život. Opět jsou logicky řazeny od úplných začátků (navazování kontaktů), přes společné soužití, svatbu, až po rodičovství a rodinný život jako takový. Aktivity jim napomáhají obstát v různých reálných životních situacích, ať již pozitivních (svatba, narození dítěte atd.), ale i v těch nepříjemných a zatěžujících, jakými můžou být rozchod, rozvod, úmrtí a podobně. Pravidla vedení aktivit tohoto okruhu jsou shodná s předchozími okruhy. Vychovatelé by navíc měli mít na paměti, že se dotýkají témat, se kterými se členové cílové skupiny ve svém sociálním prostředí často nikdy nesetkali (nemají žádné vzory), nebo s nimi mají spojeny dokonce negativní prožitky.


73

NA CESTĚ ŽIVOTEM 3.1

Láska, sex, soužití a partnerství Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny obecně navodit téma problematiky partnerství. Ověřuje, upřesňuje a sjednocuje jejich pojmový aparát týkající se dané problematiky a v neposlední řadě rozvíjí jejich empatické schopnosti Pomůcky: – pracovní list k tématu Láska, sex, soužití a partnerství Popis aktivity: – aktivita probíhá formou řízené diskuze. Všichni se nacházejí v kruhu (ať už na židlích nebo na zemi). Důležité je navodit pocit určité vzájemné důvěrnosti. Během diskuze vychovatel navozuje jednotlivá témata a pojmy (základní seznam je uveden v pracovním listu, vychovatel jej ale může rozšířit o kterékoliv další tematicky vhodné). Členové cílové skupiny témata navzájem diskutují, sdělují své názory a náhledy na jednotlivá témata a ověřují si, zda pod jednotlivými pojmy mají stejné významové obsahy Vyhodnocení: – výstupem jsou informace a závěry, které si pro sebe z aktivity odnášejí (např. pohledy ostatních na konkrétní témata). Dalším důležitým přínosem je sladění pojmového aparátu pro následující aktivity Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

74



Pracovní list k tématu Láska, sex, soužití a partnerství

1)

Co podle tebe znamená slovo láska?

2)

Co si myslíš, že znamená vztah a partnerství?

3)

Co si představuješ pod pojmem partnerství?

4)

Měl už jsi vztah s klukem/holkou a jak dlouho?

5)

Co se ti na tom vztahu líbilo a co naopak nelíbilo?

6)

Víš o něčem, co tvému partnerovi/partnerce na tobě vadilo?

7)

Máš představu, jaký by měl být tvůj ideální partner/partnerka?

8)

Je důležité sdílet se svým partnerem stejné zájmy?

9)

Kde se nejčastěji seznamuješ?

10)

Jaké znáš sociální sítě?

11)

Znáš nějaké internetové seznamky?

12)

Jsi si vědom/a nějakých rizik ohledně seznamování se na internetu?

13)

Dokážeš vysvětlit pojem „promiskuita“?

14)

Jaké znáš pohlavní nemoci?

15)

Máš představu, v kolika letech chceš mít dítě a kolik jich chceš mít?

16)

Jaké znáš druhy antikoncepce?

17)

Dokážeš popsat, jak se chová „sňatkový podvodník“?


75


Hledáme ideálního partnera Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k zodpovědnému navazování vztahů, poskytuje jim rozdílné pohledy chlapců a dívek při výběru partnera a rozvíjí jejich empatické schopnosti Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Hledáme ideálního partnera Popis aktivity: – každý člen cílové skupiny dostane pracovní list (popřípadě si jej jednoduše sám načrtne). Do něj si zaznamená, jaký by vlastně měl být jeho ideální partner/partnerka. Každý řádek představuje jednu charakterovou nebo i fyzickou (vzhledovou) vlastnost. Pro lepší zpracování omezíme počet vlastností na deset. Každé vlastnosti přiřadí „váhu“ na tříčlenné stupnici (3 = nejvíce důležité až po 1 = nejméně důležité). Nyní začnou dívky a chlapci pracovat samostatně. Každá skupina na tabuli/flipchart pod sebe sepíše všechny vlastnosti (shodné nebo podobné vlastnosti se zapíší jen jednou). Každý člen cílové skupiny k uvedeným vlastnostem zapíše také své „váhy“ (1 až 3). U jednotlivých vlastností se pak „váhy“ sečtou a vytvoří se tak pořadí důležitosti vlastností (můžeme říci, že výsledek reprezentuje obecný názor této komunity) Vyhodnocení: – vyhodnocení můžeme rozdělit na dvě části: Vyhodnocení I. fáze: – členové cílové skupiny porovnávají své názory s „obecným“ názorem - závěry své skupiny (chlapci/dívky) uvedenými na tabuli/flipchartu: Je pohled jednotlivce na požadavky na partnera stejný nebo podobný jako pohled celé skupiny? V čem se požadavky nejvíce liší? Proč tomu tak asi je? Doplnili by nyní své požadavky o něco dalšího? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

76



Hledáme ideálního partnera Vyhodnoceni II. fáze: – vyhodnocení se zabývá konfrontací chlapeckého a dívčího názoru na danou problematiku: V čem se závěry chlapců vs. dívek víceméně shodují? V čem se naopak liší? Jak by jedna nebo druhá skupina tyto rozdíly vysvětlila? Uvedla jedna skupina vlastnosti, které druhá vůbec nemá? Dokážou přijmout a respektovat vysvětlení druhé skupiny na rozdílné náhledy? Přehodnotili/y by ještě svůj názor po diskuzi s druhou skupinou (opačným pohlavím)? Jak hodně je reálné, že najdou partnera/partnerku, který/á přesně zapadne do jejich požadavků? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


77


Pracovní list k tématu Hledáme ideálního partnera

CHARAKTEROVÁ NEBO FYZICKÁ (VZHLEDOVÁ) VLASTNOST MÉHO IDEÁLNÍHO PARTNERA/PARTNERKY

78

JAKOU DŮLEŽITOST TÉTO VLASTNOSTI PŘIKLÁDÁM 3 = nejdůležitější

2 = středně důležité

1 = málo důležité



Pracovní list k tématu Hledáme ideálního partnera Návrh struktury vyhodnocení na tabuli/flipchartu (2 verze - chlapci, dívky) SKUPINA:

CHLAPCI/ DÍVKY

VÁHY OD JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ CÍLOVÉ SKUPINY

SOUČET VAH

POŘADÍ VLASTNOSTÍ

MODRÉ OČI

3, 2, 1, 3

9

1.

HODNÝ/Á

2, 1, 3

6

2.

SPORTOVNÍ POSTAVY

1, 3

UPŘÍMNÝ/Á

2, 1, 2

VLASTNOSTI


79


Kde vlastně hledat partnera I Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci při hledání budoucího partnera, vede je k přemýšlení nad různými variantami při řešení rozličných životních situací Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Kde vlastně hledat partnera I Popis aktivity: – tato aktivita je vícefázová: Aktivity I. fáze: – první fází aktivity je společná řízená diskuze na téma „kde hledat partnera“. Všichni společně sestaví a na tabuli/flipchart zapíší seznam míst (fyzických - možnostem online seznamování se věnuje následující aktivita), kde všude lze najít partnera/partnerku Aktivity II. fáze – ve druhé části aktivity pracují členové cílové skupiny samostatně s pracovním listem, který představuje fiktivní město s různými místy (některá jsou již předurčena, další doplní dle sestaveného seznamu první části aktivity. Jednotlivým místům se přiřadí pořadí, podle pravděpodobnosti seznámení se s partnerem/partnerkou právě na tomto místě Vyhodnocení: – členové cílové skupiny navzájem porovnají své názory: Jak jsou si jednotlivá pořadí podobná, nebo hodně rozdílná? Co ovlivňuje jejich názor na možnosti setkání se s partnerem/partnerkou právě na těchto místech? Která místa jsou u skupiny nejčastější na prvních dvou místech? Jak se ve výsledcích liší názor dívek a chlapců? Mají již zkušenost se seznamováním se s partnerem/partnerkou na takovýchto místech (ať už osobní nebo zprostředkovaně od někoho ve svém okolí)? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

80



Pracovní list k tématu Kde vlastně hledat partnera I

Obrázek města Fotbalový stadion Nemocnice

Doma (sousedé)

Kino Restaurace Bar Diskotéka

Plavecká hala

Práce Nákupní centrum

Zimní stadion


81


Kde vlastně hledat partnera II Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci při hledání budoucího partnera, vede je k zamyšlení o důležitosti společných zájmů a koníčků s partnerem, trénuje jejich empatické dovednosti Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Kde vlastně hledat partnera II Popis aktivity: – členové cílové skupiny pracují samostatně s pracovním listem, na kterém jsou uvedená různá místa a situace. Představí si, že právě na tomto místě (v této situaci) poznal svého potencionálního partnera/partnerku. Snaží se domyslet si, co všechno nám takovéto setkání může o tomto možném partnerovi/partnerce napovědět Vyhodnocení: – v závěrečné diskuzi si všichni sdělí své názory, tak jak je zaznamenali do pracovního listu. Vychovatel nastolí otázky, na které si členové cílové skupiny odpovídají sami sobě: Dovedli si u všech situací představit, co by jim to o něm/ní mohlo napovědět? Zaujaly je některé další názory a nápad ostatních? Líbilo by se jim seznámit se s partnerem/partnerkou tak, jako v některé z těchto situacích? Jaké zájmy a koníčky by vlastně očekávali od svého partnera/partnerky? Stejné jako mají sami? Různé? Žádné? – společně by si měli členové cílové skupiny zodpovědět: Je důležité, aby partneři sdíleli alespoň některé společné koníčky a zájmy? Dokáží vysvětlit proč? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

82



Pracovní list k tématu Kde vlastně hledat partnera II

MÍSTO/SITUACE

CO NÁM TO O NĚM/O NÍ MŮŽE NAPOVĚDĚT

POTKALI JSME SE NA OTOČCE U KONCE BRUSLAŘSKÉ STEZKY. POMOHL/A JSEM MU/JÍ VSTÁT, KDYŽ UPADL/A POTKALI JSME SE V ČÍTÁRNĚ VĚDECKÉ KNIHOVNY. MĚL/A, KNÍŽKU, KTEROU JSEM SI CHTĚL/A TAKÉ PŮJČIT

NARAZILI JSME DO SEBE V PLAVECKÉ DRÁZE V BAZÉNĚ SEZNÁMILI JSME SE V HLEDIŠTI NA FOTBALOVÉM STADIONU. ZJISTILI JSME, ŽE MÁME SPOLEČNÉ PŘÁTELE POTKALI JSME SE NA KURZU ANGLIČTINY. „VÁLČIL/A“ S ANGLIČTINOU PODOBNĚ JAKO JÁ

SEZNÁMILI JSME SE PŘI PROHLÍDCE HRADU POZNAL/A JSEM HO/JI NA BRIGÁDĚ PŘI NOČNÍM DOPLŇOVÁNÍ ZBOŽÍ V OBCHODNÍM CENTRU PŮL ROKU JSME SPOLU JEZDILI STEJNÝM AUTOBUSEM DO PRÁCE. PAK MĚ OSLOVIL/A, ZDA BYCH S NÍM/NÍ NEŠLA/NEŠEL NA SCHŮZKU A DO KINA POTKAL/A JSEM JI/HO NA DISKOTÉCE. HNED MĚ LÁKAL/A TANČIT POZNAL/A JSEM JI/HO JAKO ÚŘEDNICI/ÚŘEDNÍKA NA MAGISTRÁTU. HODNĚ MI POMOHL/A PŘI VYŘIZOVÁNÍ ZMĚNY TRVALÉHO BYDLIŠTĚ


83


Jde to i online Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny ukázat, jak důležité je nepodceňovat rizika plynoucí z různých životních situací a konání (v tomto případě vyhledávání partnera „online“) Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Jde to i online Popis aktivity: – aktivita je zaměřená na online seznamování a především na rizika s tím spojená: Aktivity I. fáze – diskuze na téma online seznamování. Vychovatel vede členy cílové skupiny tak, aby dokázali společně odpovědět na obecné otázky: Proč je dnes online seznamování tak populární? Jaké v tom spatřují výhody? Znají ve svém okolí pár, který se takto seznámil? Je tento pár stále spolu? Kde všude (na jakých platformách, stránkách) se dá online seznámit? Aktivity II. fáze: – členové cílové skupiny pracují samostatně s pracovními listy. Každý by měl být schopný zapsat si alespoň 4 nevýhody/rizika (nebo více) seznámení se online. Ke každému z rizik doplní, co se může v extrému stát, pokud se ono riziko naplní. Ze svých samostatných výstupů vytvoří společný seznam těchto rizik, který vypíší na tabuli/flipchart (dublující se nebo velmi podobná rizika se nezapisují) Vyhodnocení: – výstupem aktivity je samotný seznam, který může být členům cílové skupiny do budoucna návodem a jakýmsi upozorněním. Všichni můžou posoudit a porovnat sami své výsledky: Zaujala je některá další rizika, která uvedli ostatní, a považují je za opravdu nebezpečná? Setkali se již někdy s projevem takového rizika (popřípadě znají ve svém okolí někoho, kdo již podobnou negativní zkušeností prošel)? Uvědomují si rizikovost takového chování? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

84



Pracovní list k tématu Jde to i online

NEVÝHODA/RIZIKO SEZNÁMENÍ SE S PARTNEREM/PARTNERKOU ONLINE

CO VŠECHNO SE MŮŽE STÁT


85


Vzájemné porozumění Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny napomáhat navzájem si v partnerství porozumět, rozvíjí sebereflexi Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeb, pracovní list k tématu Vzájemné porozumění Popis aktivity: – aktivitu vychovatel zahájí diskuzí na téma vzájemného porozumění. Navodí stěžejní otázky: Co si vlastně o nás naše partnerky/partneři myslí (jací jsme asi v jeho očích)? Vidíme sami sebe stejně nebo alespoň podobně jako oni nás? Diskuze má poukázat především na fakt, že to, co si o sobě myslím já, automaticky neznamená, že si to stejné o mně musí myslet i mé okolí. – další část aktivity je praktická. Členové cílové skupiny s využitím sebereflexe vyplní pracovní list, ve kterém se pokusí sami sebe posoudit po charakterové, ale i fyzické (vzhledové) stránce. U jednotlivých charakteristik vyplní čtyřstupňovou škálu (ROZHODNĚ JSEM TAKOVÝ, SPÍŠE JSEM TAKOVÝ, SPÍŠE TAKOVÝ NEJSEM, ROZHODNĚ TAKOVÝ NEJSEM). Vyplněné listy nepodepisují, ale označí nějakým symbolem tak, aby si svůj list později poznali. Vychovatel listy sebere na jednu hromadu a promíchá. Jednotlivé listy pak postupně bere a charakteristiku přečte celé skupině (tento člověk si o sobě myslí, že určitě je fyzicky atraktivní, není moc ambiciózní, je trochu vtipný atd.). Úkolem skupiny je poznat, kdo tuto charakteristiku vyplňoval Vyhodnocení: – proběhne závěrečná diskuze: Můžou říci, že ti, co byli rozpoznáni, dokáží sami sebe dobře ohodnotit (neboli mají rozvinutou úroveň sebereflexe)? Proč charakteristiky některých osob nebyly rozpoznány? Které charakteristiky skupina nejčastěji hodnotila jinak, než je člověk sám o sobě vnímá? Čím to může být? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

86



Pracovní list k tématu Vzájemné porozumění

JAK SÁM/SAMA SEBE VNÍMÁM

URČITĚ TAKOVÝ/Á JSEM

TROCHU TAKOVÝ/Á JSEM

MOC TAKOVÝ/Á NEJSEM

URČITĚ TAKOVÝ/Á NEJSEM

ZODPOVĚDNÝ/Á CÍLEVĚDOMÝ/Á DOMINANTNÍ TOLERANTNÍ POHLEDNÝ/Á INTELIGENTNÍ HODNÝ/Á VĚRNÝ/Á AMBICIÓZNÍ MANUÁLNĚ ZRUČNÝ/Á PRACOVITÝ/Á VTIPNÝ/Á DŮVĚŘIVÝ/Á VĚRNÝ/Á SPORTOVNÍ TYP


87


Manželství Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci rozhodovat se v závažných životních situacích (například rozhodnutí vstoupit do manželství), rozvíjí jejich empatické schopnosti Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Manželství Popis aktivity: – aktivitu vychovatel zahájí diskuzí na téma manželství. Během diskuze si členové cílové skupiny navzájem sdělí, co pro ně vlastně pojem manželství znamená. Všichni pracují samostatně a každý sestaví seznam výhod/přínosů/důvodů proč vstupovat do manželství. Společně pak sestaví a zapíší seznam na tabuli/flipchart. Dublující se a velmi podobné výhody se uvádí vždy jen jednou. Ty nejčastěji uváděné se zapíší nahoru a naopak Vyhodnocení: – proběhne závěrečná diskuze o výhodách/přínosech/důvodech k manželství: Zajímavé může být porovnat názory chlapců a dívek. Shodují se? Pokud ne, v čem hlavně se liší? Napadají je také nějaké vyloženě nevýhody uzavření manželství? V jakých životních situacích se rozhodně neženit/nevdávat? – členové cílové skupiny můžou sami pro sebe zodpovědět některé otázky: Zaujaly je některé další výhody, které je původně nenapadly? Nebo naopak s některými výhodami nesouhlasí (vidí to jinak a proč)? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

88



Pracovní list k tématu Manželství

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ...................................................................................................... .......................................................................................................

POŘADÍ

VÝHODY


89


Svatba jako řemen Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k hospodárnému užívání jejich peněz, ukazuje jim, jak řešit různé životní situace s nízkými finančními možnostmi Pomůcky: – psací potřeby, papír, internet Popis aktivity: – aktivita se věnuje přípravě svatební hostiny. Pracuje se v malých skupinkách (3-4 osoby) a v několika fázích: 1. všichni se společně dohodnou a zapíší, co všechno by vlastně na správné svatební hostině/oslavě mělo být (místo, jaká kapela, jaké jídlo atd. – min. 6 kritérií/požadavků). Určí si také reálný finanční limit a očekávaný počet hostů 2. druhou fází je sbírání informací. Skupina se pokusí sestavit reálný rozpočet na hostinu, tak aby splňovali parametry bodu 1 (využijí internetu, návštěvy restaurací, obchodů atd.) 3. jednotlivé skupiny své rozpočty prezentují ostatním. Výstup by měl být co nejpřesnější (např. jaká skutečná kapela a za kolik peněz, jaké konkrétní jídlo, od koho a za kolik, konkrétní místo atd.) 4. po prezentaci členové cílové skupiny sami zvolí, kterou skupinu by si vybrali pro realizaci své vlastní svatby Vyhodnocení: – proběhne závěrečná diskuze: Která skupina sestavila nejlevnější rozpočet? Není to ale na úkor „kvality“? Na čem by se dalo ještě ušetřit? Co by na svatbě mohlo naplnit přísloví „za málo peněz hodně muziky“? Co vlastně rozhoduje o tom, zda se lidem na svatbě líbí? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

90



Dítě na cestě Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci při ujasňování a formování postojů a vést je k zamyšlení se nad novými životními situacemi (právě například narození dítěte), aktivita také trénuje jejich empatické schopnosti Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Dítě na cestě Popis aktivity: – aktivitu provádí samostatně skupina dívek a skupina chlapců. Je-li v některé skupině více jak 5 osob, rozdělte ji na dvě (či více) menších. Skupina se společně pokusí zodpovědět otázky uvedené v pracovním listu a stručnou formou je zapsat na tabuli/flipchart Vyhodnocení: – proběhne závěrečná diskuze. Skupiny porovnají své názory: V jaké oblasti se názory dívek a chlapců nejvíce shodovaly? V jaké se nejvíce odlišovaly? Co může být důvodem takto rozdílných názorů? Jak těžké/lehké bylo dopracovat se ke „společnému“ názoru v rámci jedné skupiny? Změnili jednotliví členové cílové skupiny v něčem svůj názor? Pochopili, proč se na některé věci dívají holky/kluci rozdílně? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................


91


Pracovní list k tématu Dítě na cestě

1/ V KOLIKA LETECH JE VHODNÉ ZALOŽIT RODINU? A PROČ?

2/ CO JE PŘED POČETÍM DÍTĚTE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT Z HLEDISKA ZODPOVĚDNOSTI, PROTOŽE DÍTĚ JE NA CELÝ ŽIVOT?

3/ JAKÝ DŮRAZ PŘIKLÁDÁŠ „GENETICE“? A PROČ?

4/ JAKÉ KLADNÉ VLASTNOSTI BY MĚL/A MÍT BUDOUCÍ OTEC/MATKA.

5/ JAKÉ ZÁPORNÉ VLASTNOSTI BYS BUDOUCÍ/MU MATCE/OTCI NETOLEROVAL/A?

6/ MYSLÍŠ SI, ŽE KAŽDÝ ČLOVĚK, KTERÝ ZPLODÍ DÍTĚ, HO UMÍ SPRÁVNĚ VYCHOVÁVAT? A PROČ?

92



Dítě na cestě

7/ PŘÍKLAD ZE ŽIVOTA: KOUPÍME SI NOVOU LEDNIČKU, TELEVIZOR, POČÍTAČ ATD. A PŘED POUŽITÍM SI PŘEČTEME NÁVOD - MANUÁL O SPRÁVNÉM POUŽÍVÁNÍ, ABYCHOM JE NEPOŠKODILI. MYSLÍŠ SI, ŽE SI VĚTŠINA BUDOUCÍCH RODIČŮ PŘEČTE „NĚJAKÝ MANUÁL“ JAK SPRÁVNĚ VYCHOVÁVAT DÍTĚ, NEBO SI JE KAŽDÝ JISTÝ TÍM, ŽE VŠECHNO VÍ A ZNÁ A JDE TO VŠECHNO SAMO? NAPIŠ SVŮJ NÁZOR.

8/ JAKÉ VZORY CHOVÁNÍ JSOU PRO DÍTĚ VHODNÉ?

9/ CO SI MYSLÍŠ, ŽE JE PRO DÍTĚ, KTERÉ SE NARODÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ (3 MOŽNOSTI)?

10/ CO VŠECHNO MUSÍŠ PŘIPRAVIT PŘED NAROZENÍM DÍTĚTE?


93


Rozvod Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci zvládat stresové a zatěžující životní situace, jakou může být například rozvod, rozchod a podobně Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Rozvod, publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny (kapitola 3.8 Rozpad manželství - rozvod) Popis aktivity: – očekává se samostatné teoretické nastudování problematiky (viz publikace). Aktivita samotná se zabývá přesahem tohoto tématu do osobnostní roviny a zaměřuje se na schopnosti řešit projevy stresových situací s rozvodem související. Členové cílové skupiny se pokusí představit si, že se nacházejí v životní situaci při rozvodovém řízení. Společným brainstormingem se pokusí si představit různé stresové situace, které nás v této situaci můžou ohrožovat, jak se mohou projevovat v běžném denním životě na duševním nebo i fyzickém zdraví. Pak pokračují samostatně s pracovními listy. Některé situace jsou již předepsané, další doplní z první části aktivity. K jednotlivým stresovým a ohrožujícím situacím se pak členové cílové skupiny pokusí doplnit možné dopady v osobním a pracovním životě a především možnosti, jak jim čelit Vyhodnocení: – všichni se se svými názory navzájem seznámí. Výstupem aktivity je sestavený seznam doporučení, jak můžou čelit podobným stresovým situacím: Dokázali nalézt ke každé situaci vždy alespoň jedno opatření? Zaujaly je názory a možnosti řešení situací ostatních? Myslí si, že by dokázali čelit podobným stresovým situacím? Znají ve svém okolí někoho, kdo podobným situacím již čelil? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

94



Pracovní list k tématu Rozvod

PROJEVY STRESOVÝCH SITUACÍ

JAK NÁS OHROŽUJÍ

CO S TÍM DĚLAT

NEDOSTATEK SPÁNKU

NEKVALITNÍ SPÁNEK, ZLÉ SNY

NERVOZITA A ROZTĚKANOST

ZAŽÍVACÍ POTÍŽE, BOLESTI BŘICHA

NECHUTENSTVÍ K JAKÝMKOLIV AKTIVITÁM („NIC SE MI NECHCE“)

NÁVALY ZLOSTI A VZTEKU


95


Úmrtí Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci zvládat nelehké životní situace (jakou může být např. úmrtí); v rámci aktivity jsou procvičovány „praktické“ záležitosti, které je nutné při úmrtí blízkého člověka vykonat Pomůcky: – tabule/flipchart, nůžky, psací potřeby, pracovní list k tématu Úmrtí, publikace Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny (kapitola 3.9 Úmrtí) Popis aktivity: – členové cílové skupiny obdrží pracovní list a samostatně jej vyplní. Jednotlivé kroky správně seřadí (můžou si pracovní list rozstříhat a jednotlivé řádky správně seřadit) a vyplní k nim konkrétní činnost, které je třeba v tomto kroku udělat. Sestaví tak vlastně manuál, jak postupovat v případě úmrtí. Vytvoří se dvojice a navzájem si svůj manuál zkontrolují a prodiskutují. Nejsou-li si jistí, mohou použít publikaci Manuál pro život – verze pro členy cílové skupiny pro inspiraci Vyhodnocení: – proběhne společná závěrečná diskuze: Doplnili by ještě svůj manuál o činnosti, které uvedl/a jejich partner/partnerka ve dvojici? Vědí jak všechny činnosti uvedené v manuálu skutečně zařídit? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................

96 89



Pracovní list k tématu Úmrtí

SITUACE (OBECNĚ HLAVNÍ KROKY PŘI VYŘIZOVÁNÍ ÚMRTÍ)

JEDNOTLIVÉ ČINNOSTI, KTERÉ MUSÍM VYKONAT. KOLIK ZABEROU ČASU? KOLIK STOJÍ PENĚZ?

ÚMRTÍ

POZŮSTALOST (DĚDICTVÍ)

ÚŘADY

POHŘEBNÍ ÚSTAV A POHŘEB


97


Zármutek Cíl: – aktivita má členům cílové skupiny pomoci zvládat nelehké životní situace (jakou může být např. úmrtí), v tomto případě se zaměřuje na emoční stránku takovéto situace Pomůcky: – tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Zármutek Popis aktivity: Aktivity I. fáze – vychovatel navodí diskuzi na téma např. úmrtí. Vychovatel směřuje diskuzi tak, aby všichni dokázali formulovat pocity a emoce, které můžou prožívat v této životní situací. Případně je může vychovatel doplnit: Může ti být hodně smutno. Můžeš mít zlost, chuť křičet a vztekat se. Můžeš mít obavy, jak to bude dál. Můžeš se cítit opuštěný/á. Může tě často bolet hlava nebo ti může být špatně. Můžeš špatně spát a můžeš mít zlé sny. Nemusí se ti chtít nic dělat – ani si hrát, ani jíst, ani si s nikým povídat. Můžeš se cítit za něco provinile. Může se ti zdát, že to není pravda, že se nic takového nemohlo stát. Můžeš být hodně unavený/á. Můžeš mít obtíže se soustředit ve škole/v práci. Můžeš se ptát, proč se to stalo právě tobě.

98



Zármutek Aktivity II. fáze – další část aktivity se zaměřuje na to, jak se s touto životní situací vyrovnávat. Členové cílové skupiny se, formou společné diskuze, pokusí sestavit doporučení/rady jak se v takových situacích chovat („bojovat s nimi“). Vychovatel jim opět může pomoci: Dovolit si zármutek, nepopírat ho, dát si čas na truchlení. Rozloučení se zemřelým na pohřbu, při návštěvě hřbitova nebo jiných rituálech. Hovořit s někým o svých prožitcích, i když máš pocit, že ti nikdo nerozumí. Vyhledávání činností, které rád/ráda děláš a častější odpočinek. Netlačit na sebe, nespěchat na radost. Vyhodnocení: – výstupem aktivity jsou vlastní formulovaná doporučení, jak se s touto životní situací vyrovnávat Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................


99


Pracovní list k tématu Zármutek

DRUH ZÁRMUTKU

100

RADY, JAK SE CHOVAT



Poznámky .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................


101

TROCHA MOUDRA NA ZÁVĚR

4

Závěrečná aktivita je souhrnným pohledem na život a na situace, které nám přináší. Členové cílové skupiny byli v rámci předešlých aktivit připravováni na rozličné životní situace a nástrahy, získali nemalý rozsah informací a osvojili si řadu užitečných dovedností. Toto vše následující aktivita doplňuje o jistou formu nadhledu a mnoha generacemi ověřenou životní zkušenost. Členům cílové skupiny budou předložena vybraná přísloví, ke kterým budou zaujímat svá osobní stanoviska, podávat svá vysvětlení, porovnávat je s konkrétními životními situacemi, jichž byli přímo nebo zprostředkovaně účastni. Tato aktivita nenabízí pro vychovatele a pedagogy vysvětlivky či správná řešení, protože její podstatou je osobitý přístup a poukázání na individuální (a přesto zobecněné) vnímání světa.


103

TROCHA MOUDRA NA ZÁVĚR 4.1

Co nám o životě říkají moudrá přísloví

Cíl: – aktivita vede členy cílové skupiny k uvědomění si důležitých životních hodnot; rozvíjí jejich kreativní myšlení; aktivitu můžeme označit za průřezovou – zábavnou formou se dotýká všech předchozích okruhů Pomůcky: –pracovní listy k tématu Co nám o životě říkají moudrá přísloví (piktogramy - vizuálně asociační ztvárnění uvedených přísloví) Popis aktivity: – členové cílové skupiny se rozdělí do skupin (počet skupin = počet piktogramů). Každá skupina dostane jeden (případně dva, je-li skupin méně) pracovní list, kdy každý obrázek představuje jedno přísloví a členové cílové skupiny se společně pokusí ke každému obrázku ono přísloví najít a správně jej formulovat. Následně v těchto skupinách proběhne diskuse s cílem vyjasnění si obsahu a sdělení, které ono přísloví nese Vyhodnocení: – závěr aktivity probíhá společně. Každá skupina představí ostatním členům cílové skupiny své přísloví a zároveň všechny seznámí s tím, jak dané přísloví chápe. Pokud u některých obrázků nedokázala skupina přísloví, které zobrazují, nalézt samostatně, pokusí se nyní všichni společně. Proběhne závěrečná diskuze: Dokáží říci, jak přísloví vznikla (co to vlastně je „přísloví“)? Jak chápou obsah (sdělení) daného přísloví? Co důležitého pro život jim dané přísloví říká? Byli účastni (přímo či zprostředkovaně) některých situací, které lze uvést jako příklad platnosti daného přísloví (nebo naopak, které dané přísloví vyvrací)? K jakým životním situacím by se jednotlivá přísloví hodila? Souhlasí s platností daného přísloví? Pokud ne, umí říci proč? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ..................................................................................................................

104



Pracovní list k tématu Co nám o životě říkají moudrá přísloví

1

2


105



3

4

106




5

6


107



7

8

108




9

10


109



Přehled názvů přísloví k tématu Co nám o životě říkají moudrá přísloví

110

1

Stokrát nic umořilo vola

2

Mluviti stříbro, mlčeti zlato

3

Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou

4

Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá

5

Lež má krátké nohy

6

Co oči nevidí, to srdce nebolí

7

Darovanému koni na zuby nehleď

8

Bez práce nejsou koláče

9

Ráno moudřejší večera

10

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá


TROCHA MOUDRA NA ZÁVĚR Poznámky

.................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. .................................................................................................................. ...................................................................................................................


111

ZÁVĚR

Publikace je určena vychovatelům a pedagogům v dětských domovech, kterým, jak doufáme, bude prospěšná v jejich snaze přiblížit dětem a dospívajícím běžnou každodenní realitu, včetně jejich všedností i nástrah. Cílovou skupinou, k níž jsou uváděné aktivity směřovány, jsou mladí lidé na prahu dospělosti, kteří vstupují do své nové životní etapy, často bez zkušeností, kterými jsou vybaveni jejich vrstevníci, vyrůstající v (alespoň zdánlivě) funkčních rodinách. Veškeré materiály, náměty i pracovní listy je možné měnit a upravovat podle konkrétních zkušeností vychovatele (lektora) a potřeb cílové skupiny. Jsme si vědomi náročnosti této práce i její závislosti na životních zkušenostech, moudrosti i erudici. Budeme proto velmi rádi, pokud Vám tato publikace bude nápomocna ve Vaší práci. Poděkování patří odborným konzultantům z řad odborníků v daných tematických celcích a z řad pedagogů, psychologů a sociálních pracovníků, kteří se na tvorbě a ověřování aktivit nemalou měrou podíleli, stejně jako studentům PF UJEP Ústí nad Labem, jejichž podněty byly inspirací pro některé z aktivit. kolektiv autorů


113

POUŽITÁ LITERATURA Čáp, J., Mareš, J. (2001) Psychologie pro učitele. Praha, Portál. Erikson, E. H. (1964) Insight and responsibility. Bortin, New York. Erikson, E. H. (2002) Dětství a společnost. Praha, Argo. Gillernová, I. a kol. (2000) Slovník základních pojmů z psychologie. Praha, Fortuna. Janoušek, J. (1992) Sociálně kognitivní teorie Alberta Bandury. Československá psychologie. 36, 5, s.385-398. Kovařík, J. et al. (2004) Náhradní rodinná péče v praxi. Praha, Portál. Křivohlavý, J. (1988) Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha, Svoboda. Langmeier, J., Krejčířová, D. (1998) Vývojová psychologie. Praha, Grada. Langmeier, J., Matějček, Z. (1974) Psychická deprivace v dětství. Praha, Avicenum. Lorenz, K. (1993) Základy etologie. Praha, Academia. Macek, P. (2003) Adolescence. Praha, Portál. Říčan, P., Vágnerová, M. a spol. (1991) Dětská klinická psychologie. Praha, Avicenum. Vágnerová, M. (2000) Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha, Portál. Vymětal, J. (2003) Lékařská psychologie. Praha, Portál. Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2001) Aplikovaná sociální psychologie II. Praha, Grada. Wedlichová, I. (2008) Sebepojetí dospívajících a způsob výchovy v rodině. UJEP Ústí n. L.

114


SEZNAM PRACOVNÍCH LISTŮ

SAMOSTATNÉ BYDLENÍ 1.1 Pracovní list k tématu Výběr bytu I 1.4 Pracovní list k tématu Vybavení domácnosti I 1.7 Pracovní list k tématu Priority pro uzavření nájemní smlouvy

str. 17 str. 23 str. 27

ZAMĚSTNÁNÍ 2.4 Pracovní list k tématu Nebezpečné inzeráty I str. 36 2.5 Pracovní list k tématu Nebezpečné inzeráty II str. 38 2.7 Pracovní list k tématu Životopis str. 41 2.8 Pracovní list k tématu Pomíchaný životopis str. 43 - 44 2.9 Pracovní list k tématu Motivační dopis I str. 46 2.11 Pracovní list k tématu Příprava na pracovní pohovor str. 50 2.12 Pracovní list k tématu Jak se správně „prodat“ při pracovním pohovoru str. 52 2.14 Pracovní list k tématu Pracovní poměr. Ale na jak dlouho? str. 55 2.16 Pracovní list k tématu Zaměstnanecké benefity II str. 58 2.18 Pracovní list k tématu Další pracovní poměry str. 61 2.20 Pracovní list k tématu Hygiena práce II str. 64 2.22 Pracovní list k tématu Když chci podnikat I str. 67 2.25 Pracovní list k tématu A zase ta korupce, krádeže a „malá domů“ str. 71 NA CESTĚ ŽIVOTEM 3.1 Pracovní list k tématu Láska, sex, soužití a partnerství 3.2 Pracovní list k tématu Hledáme ideálního partnera 3.3 Pracovní list k tématu Kde vlastně hledat partnera I 3.4 Pracovní list k tématu Kde vlastně hledat partnera II 3.5 Pracovní list k tématu Jde to i online 3.6 Pracovní list k tématu Vzájemné porozumění 3.7 Pracovní list k tématu Manželství 3.9 Pracovní list k tématu Dítě na cestě 3.10 Pracovní list k tématu Rozvod 3.11 Pracovní list k tématu Úmrtí 3.12 Pracovní list k tématu Zármutek TROCHA MOUDRA NA ZÁVĚR 4.1 Pracovní list k tématu Co nám o životě říkají moudrá přísloví


str. 75 str. 78 - 79 str. 81 str. 83 str. 85 str. 87 str. 89 str. 92 - 93 str. 95 str. 97 str. 100

str. 105 - 110

115

Realizátor projektu: Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov, Čelakovského 822, příspěvková organizace

Partner projektu: Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov


MANUÁL PRO ŽIVOT. pro pedagogy

Recommend Documents