Metodika pro pedagogy

Metodika pro pedagogy

Clifton House, Lower Fitzwilliam Street, Dublin 2, Ireland

Tel: +353 1 6690593 Email:[email protected] Website: www.hetireland.org

This material has been produced with support from the Department of Education and Skills, Ireland

Co-funded by the Europe for Citizens programme of the European Union

Kunsill Lokali Qrendi Qrendi Local Council

Eko Centru Qrendi Qrendi Eco Center

© 2014 Holocaust Education Trust Ireland. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form by any means without permission in writing.

3

Projekt Krokus

Projekt Krokus je určený pro žáky ve věku 11-18 let. Každoročně se do něj zapojují školy po celém světě.

Projekt Krokus nabízí konkrétní možnost, jak přiblížit tematiku šoa mladým lidem a zvyšovat tak povědomí o nebezpečí diskriminace, předsudků a fanatismu. Irská organizace Holocaust Education Trust Ireland (HETI) připravila metodické pokyny, které mohou pedagogům v této snaze pomoci. Tyto materiály doplňují již existující pomůcky k výuce o interkulturalismu a prevenci rasismu. Zapojení mládeže do sázení cibulek krokusů a pozorování, jak květiny rostou, podporují proces získávání znalostí o nezbytnosti vzájemné tolerance a respektu ve společnosti.

Holocaust Education Trust Irland poskytuje každé škole cibulky žlutých krokusů, které se na podzim vysazují na památku jednoho a půl milionu židovských dětí, jež zahynuly během Holocaustu, a tisíce dalších dětských obětí nacistických zločinů. Žlutá barva připomíná žlutou Davidovu hvězdu, jež byli Židé nuceni během nacistické vlády nosit. V ideálních podmínkách cibulky krokusů vykvetou na konci ledna nebo na začátku února – kolem Dne obětí holocaustu (27. ledna). Když lidé budou obdivovat květiny, mládež může vysvětlit, co vlastně krokusy symbolizují. Online Krokus klub je zabezpečené online fórum, kde mohou školy účastnící se projektu sdílet své zážitky, zkušenosti a poznatky s ostatními účastníky a zároveň tak mohou získat nové přátele jak doma, tak v zahraničí. Diskusní fóra jsou administrována HETI a existují oddělená fóra pro pedagogy a pro žáky. Doufáme, že i vy se stanete aktivními členy Online Krokus klubu: www.hetireland.org/crocus.

Online Krokus Klub www.hetireland.org/crocus

4

Pozadí holocaustu

Polský chlapec (otištěno se souhlasem Yad Vashem)

Poté, co bylo Německo v první světové válce (1914–1918) poraženo, potýkalo se s hlubokou ekonomickou krizí a mnoha sociálními problémy. Tisíce lidí byly bez práce a bez prostředků. Němci doufali, že by nová vláda mohla jejich problémy vyřešit.

Během 30. let 20. století přišli s návrhem řešení problémů Národní socialisté (Nacisté). Jejich popularita vzrostla natolik, že v roce 1933 nacistický vůdce Adolf Hitler vládu v Německu převzal. Doba mezi lety 1933 a 1945 je často nazývána obdobím nacismu.

Hitler a nacisté ostře vystupovali proti svým odpůrcům; soustředili se především na menšiny – na příslušníky odlišných kulturních, náboženských a národnostních skupin, a ty, kteří byli slabší či zranitelní. Těmto skupinám „obětních beránků“ znesnadňovali životy a obviňovali je z nejrůznějších neúspěchů Německa.

Hlavním cílem nacistické prezekuce byli Židé. Židovským symbolem je Davidova hvězda. Označení Židů touto hvězdou na oděvu nacisté používali ve všech zemích, které okupovali. Takto označení Židé byli ze společnosti vyloučeni. Perzekuce Židů za druhé světové války je jednou z nejtragičtějších kapitol 20. století.

Ghetto Terezín: skupina dětí s židovskou hvězdou (otištěno se souhlasem Yad Vashem)

Židovské rodiny z celé Evropy posílali nacisté do koncentračních a vyhlazovacích táborů, kde jich


5

Židé čekající na selekci (otištěno se souhlasem Yad Vashem)

byly miliony zavražděny nebo umučeny k smrti. Šest milionů Židů zahynulo. Jeden a půl milionu židovských dětí bylo nacisty zavražděno a tisíce dalších dětí zemřely, protože je nacisté chtěli zlikvidovat. Nacisté také vyhlazovali Romy/Sinti, tělesně postižené a další národnostní skupiny z důvodu odlišné barvy pleti, víry, sexuality či jen proto, že nesouhlasili s nacistickou politikou. Holocaustem se nazývá pronásledování a genocida Židů, Romů a dalších skupin, jež

Skupina dívek ve třídě, ghetto v Kovnu (otištěno se souhlasem Yad Vashem)

nacisté považovali za méněcenné. Miliony mužů, žen a dětí byly bezcitně zavražděny ve jménu ideologie, jež hlásala nadřazenost tzv. "germánské rasy".

Je velice důležité, abychom nikdy nezapomněli na to, co se v letech 1933 až 1945 v Evropě odehrálo. Nesmíme dopustit, aby byly podobné násilnosti a vraždy opět páchány na jedincích či skupinách jen proto, že se nám někdo nelíbí či nesdílí náš názor.

Malý chlapec ve vězeňském oděvu, 1945 (otištěno se souhlasem Yad Vashem)


6

Proč sázíme krokusy Smutek a naděje

Žluté krokusy připomínají jeden a půl milionu židovských dětí a tisíce dalších dětí, které zahynuly během holocaustu. Žlutá barva symbolizuje žlutou hvězdu, kterou museli Židé během druhé světové války nosit. Květiny připomínají všechny děti, které byly zavražděny.

Stovky tisíc dětí za války zahynuly, ale mnoho jich přežilo. Dnes jsou tyto děti prarodiči. Svoje životní osudy vyprávěli svým dětem a vnoučatům. Příběhy přeživších nesmí být zapomenuty. Musíme je vyprávět našim vlastním dětem.

Když na začátku jara krokusy vykvetou, vzpomeneme si na děti, které zahynuly. Ale ty krásné květy nám také připomenou, že na světě stále existuje krása a že i po těch nejtěžších okamžicích začne nový život, jenž bude lepší než ten dosavadní. Vysazování květin je smutné, ale zároveň je i plné naděje do budoucna.

Hanna Lether, Mnichov (otištěno se souhlasem Yad Vashem)

Kvetoucí krokusy, základní škola ve Springfields, Irsko.

Doufáme, že děti na celém světě vysadí žluté krokusy na památku všech dětí, které během holocaustu zahynuly.

Židovská rodina v budapešťském ghettu, 1944, (otištěno se souhlasem Yad Vashem)


7

Výsadba krokusů Cibulky krokusů se vysazují na podzim od poloviny září do poloviny listopadu. Jaro však přichází v jednotlivých zeměpisných oblastech v různou dobu. Nezáleží proto na tom, kdy květinky vykvetou: důležité je, že cibulky jsou vysazeny na památku dětí zavražděných během holocaustu a že v dobu, kdy vykvetou, si na děti vzpomeneme.

Krokusy vysázené do tvaru židovské hvězdy, základní škola sv. Martina, Garrison, Severní Irsko

Zahrada

Cibulku zasaďte do půdy do hloubky cca 15 cm. Zalijte a vyčkejte, až na jaře vyrazí.

Je dobré záhonek označit, např. provázkem. Některé školy cibulky vysadily do tvaru Davidovy hvězdy.

Truhlíky nebo květináče

Na dno truhlíku nebo květináče dejte kamínky. Dosypte kvalitní hlínou nebo kompostem. Zasaďte cibulky, zalijte je, zakryjte černou fólií (např. pytel do odpadkového koše) a zahrabte květináče venku do hlíny nebo je nechte v chladném prostředí (garáž, kůlna) do konce prosince. Teplota by neměla být vyšší než 5-6 °C. Na konci prosince odstraňte fólii, přemístěte truhlíky na světlé místo (okenní parapet), ale ne na ostré slunce, a dle potřeby zalévejte.

(Na územích, která byla nacisty kontrolovaná, byli Židé nuceni nosit žlutou Davidovu hvězdu. Žluté květy krokusů ji připomínají.) Projekt Krokus v základní škole Rathgar, Dublin

Osazování truhlíků


8

Tabulka projektu s vaší třídou

l

l l

l l l

l

l l

l l l

Veďte deník nebo nástěnku, kam mohou žáci i učitelé psát své postřehy a poznámky. Zasaďte cibulky.

Sepište jména všech, kdo se na sázení cibulek podíleli. Poznamenejte si datum výsadby.

Krokusy se pravidelně množí, takže každý rok se objeví více rostlinek. Tak jako se do projektu každoročně zapojí více dětí, tak se zvětšuje i počet květinek. Jednou po celém světě vykvete více než jeden a půl milionu krokusů – na památku dětí, které byly zavražděny.

Sázení cibulek zdokumentujte fotografiemi.

Do tabulky či deníku zapisujte růst květinek. Po dobu prvních 10-12 týdnů se nebude nic dít, i to poznamenejte.

Nezapomeňte zaznamenat, až se objeví první zelené „špičky“ krokusů. Vyfoťte první výhonky.

Zanedlouho se objeví žlutá poupata. Krokusy většinou vykvetou na konci ledna nebo na začátku února. Zapište, jakmile se objeví první květ. Vyfoťte kvetoucí krokusy.

Každý rok spočítejte kolik krokusů vykvetlo.

Pravidelně krokusy dokumentujte – na fotografiích či videu.

Skupina mládeže, Ennis, Clare, Irsko


9

Střední škola FCJ, Wexford, Irsko

S zk o a P od st aw ow a nr 11 9, K ra kó w, P ol sk o

ZŠ Lib cha vy, če ská rep ub lika

ZŠ Be rek , Ch orv ats ko

d Metodii’, Škola St. Kiril an Bulharsko

Kolej St Aloysius, Carrig twohill, Co. Cork, Irsko

Xewkija P.S., Malta

Gynasium A ntun Vranci Chorvatsko Sibenik,

um 1 o G ym n á zi

a Tig ri d a , á zi u m P a vl n ym g vé Ja zy ko b lik a če sk á re p u

Ná rod ní škola Te mp lem ary, Co . Ma yo , Irs ko

o L a ri sa , Ř e ck

Střední škola Mate Blazine Labin, Chorvatsko

ie im. Króla Gimnazjum Akademick Sàcz, Polsko wy No Bolesława Chrobrego,


ZŠ Jilo ve, čes ká rep ubl ika

10

Tipy pro pedagogy Zde je několik námětů pro pedagogy, kteří by chtěli tematiku holocaustu spojit s programy, jež jsou součástí osnov (např. člověk a společnost; výchova k občanství, výchova demokratického občana).

Holocaust je komplexní událost a je nutno jej také tak vysvětlovat. V Irsku jsou pedagogové odkazováni na manuál interkulturní výchovy na základních školách (Guidelines on Intercultural Education in the Primary School), kde jsou probírána témata jako např. identita a příslušnost, shodnost a rozdílnost, lidská práva, diskriminace a rovnost, etc. Jsou zde načrtnuty přístupy a metodologie, které je možné použít při začlenění holocaustu do výuky. Rovněž existuje program Me, You, Everyone – Rights

Přijímání rozmanitosti

Svět je dost velký pro nás všechny a měli bychom si také uvědomit, jak je krásné, že se lidé liší barvou kůže, náboženstvím a kulturními tradicemi, tím, jak se oblékají, jídlem, které jedí a také fyzickými a mentálními schopnosti. Všechny tyto rozdíly se nazývají „rozmanitosti“. Uvědomíme-li si tyto rozmanitosti, budeme tolerantnější a v mnohém nás to obohatí.

Aktivity

Žáci celé třídy si stoupnou do kruhu a vezmou se za ruce. Vypadáme všichni stejně nebo jsme každý jiný? Jsme všichni stejně vysocí? Máme stejnou barvu kůže? Stejnou barvu vlasů? I když naše vnější znaky, to, jak vypadáme, se různí, jsme si vědomi, že jsme rovnými členy třídy. Pocházíme všichni ze stejné kulturní oblasti nebo vyznáváme stejné náboženství? Je někdo ve třídě židovského původu? A vypadá jinak? Přemýšlejte o tom, jak by byl kruh velký, kdyby se za ruce vzali všichni žáci školy.

Vyfoťte nebo okopírujte ruce všech žáků ve třídě nebo žáky požádejte, aby si každý svoji ruku obkreslil a vybarvil. Vystřihněte „ruce“ a vytvořte koláž ve tvaru kruhu, kde se ruce budou dotýkat. Ruce jsou si všechny podobné

and Responsibilities (Já, ty, my všichni – práva a povinnosti), jenž je součástí programu Lift Off připraveného Amnesty International, INTO (The Irish National Teachers' Organisation ) a UTU (The Ulster Teachers' Union). HETI vyzývá pedagogy, aby používali manuály vydané v jejich vlastních zemích.

Za druhé světové války měly děti stejné sny, zájmy a obavy jako mají dnešní děti. Během dospívaní děti prožívají stále stejné emoce, dnes i tehdy. Pedagogové by si měli být vědomi toho, že žáci pocházejí z rozdílných sociálních oblastí a měli by se vyvarovat možných dilemat a konfliktních situací ve třídě.

– i přesto, že je každá jinak velká a má jinou barvu.

Vytvořte aktivitu, která žáky ve třídě seznámí jednotlivými kulturními tradicemi všech ve třídě. Je také možné pozvat hosta odlišného náboženského vyznání, který žáky s jinou kulturou a tradicemi seznámí. Mládež se dozví o odlišných náboženských svátcích a tradicích, písních a lidových vyprávěních, státních svátcích, zvláštních jídlech, tradičním odívání, etc. Je vhodné povídání doplnit názornými ukázkami: fotografiemi, kresbami, kolážemi, hudbou. Informujte i další třídy ve škole o tom, co s Vaší třídou děláte.

Symboly a symbolická gesta

Proč vysazujeme krokusy? Jaký je smysl této činnosti? Proč je symbolická? Prodiskutujte také význam dalších symbolů a symbolických gest.


11

Příběhy, umění a diskuze Některé školy sdílejí své zkušenosti s Projektem Krokus s ostatními školami účastnícími se projektu. Ideální příležitostí, kdy se žáci mohou dozvědět o holocaustu, je 27. leden, Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Celé škola se může zúčastnit společného čtení vzpomínek přeživších nebo recitace poezie.

Vybídněte žáky k diskuzi o předsudcích, diskriminaci a šikaně. Veďte diskuzi tak, aby si mládež uvědomila, jak jsou tolerance a respekt důležité jak ve škole, tak i doma a v celé společnosti. Holocaust nezačal vyhlazovacími tábory, ale začal pozvolna slovy, pronásledováním a šikanou.

Aktivity

Klíčová slova

Pozitivní slova

Interkulturní, přijetí, rozmanitost, začlenění, etnické menšiny, integrace, přátelství, tolerance, respekt, vlastenecký, demokratický, migranti, utečenci, asimilanti.

Negativní slova

Holocaust, rasismus, antisemitismus, předsudky, diskriminace, fanatismus, nenávist, intolerance. Vymyslete další pozitivní a negativní slova a prodiskutujte s žáky jejich významy.

Zeměpis

čETBA Přečtěte alespoň jednu z mnoha knih, které vypráví o holocaustu z pohledu dětí (viz Seznam literatury). Diskutujte o příběhu. Přemýšlejte o pocitech a myšlenkách aktérů. Jaké to musí být cítit se „jiný“? Jaké to muselo být nosit povinně žlutou hvězdu?

PŘIPOMÍNÁNÍ Jednání a přemýšlení. Když přemýšlíme o tom, co jsme četli, dozvěděli se nebo co jsme udělali (vysázení květin), připomínáme tím oběti holocaustu. Abychom připomněli, musíme přemýšlet a konat. Přemýšlení – o dětech, které zahynuly Konání – sázení cibulek krokusů

Připomínání – když květiny vykvetou, přemýšlíme o dětech, o tom, jak žily a jak zemřely.

SLOVA Jaký druh slov používáme, mluvíme-li o Projektu Krokus?

Podívejte se na seznam pozitivních a negativních klíčových slov a diskutujte o nich. Připravte pro žáky aktivity, které by vysvětlovaly významy jednotlivých slov.

Jedno ze ztvárnění aktivity ke klíčovým slovům, základní škola Rathgar, Dublin


12

Mapa Evropy, 1930 FINSKO

NORSKO

Severní moře

IRSKO

VELKÁ BRITÁNIE

ŠVéDSKO

DÁNSKO

ŠVýCARSKO

KORSIKA BALEÁRSK é OSTROVY

POLSKO ČESKOSLOVENSKO

RAKOUSKO

ITÁLIE

SARDÍNIE

SICÍLIE

MAROKO

MALTA

ALŽÍRSKO

SOVěTSKý SVAZ

NIZOZEMSK O BELGIE NěMECKO

FRANCIE

ŠPANěLSKO

LOTYŠSKO

LITVA

Baltské moře

LUCEMBURSKO

PORTUGALSKO

ESTONSKO

TUNISKO

MAďARSKO

JUGOSLÁVIE Jaderské moře

Azovské moře

RUMUNSKO

Černé moře

BULHARSKO ALBÁNIE ŘECKO

Středozemní moře

TURECKO

Egejské moře

KRéTA

RHODOS

KYPR

ÚZEMÍ IZRAELE TRANSJOR-

(Britský mandát)

LIBIE

SýRIE

LIBANON

EGYPT

DÁNSKO

(Britský mandát)

Mapa Evropy v roce 1930. (otištěno se souhlasem Yad Vashem)

Prostudujte si mapu Evropy. Takto Evropa vypadala v roce 1930.

Mapy se mění v závislosti na územních změnách států.

Kde je na mapě stát, ve kterém žijete?

Ze kterých zemí pocházely děti, jenž za holocaustu zemřely?

Aktivity

Vybarvi stejnou barvou nacisty okupované státy. Jinou barvy vybarvi ty státy, které naopak okupované nebyly. Jakou barvou je vybarvený stát, ve kterém žiješ?

Zde je časová osa let 1933-1945.


13

časová osa Aktivita

Nakreslete vlastní časovou osu, která bude začínat rokem 1933, kdy se nacisté dostali k moci, a bude pokračovat až do roku 1945. Vyznačte na ose další významné informace a doplňte je obrázky.

Maďarští Židé přijeli do Auschwitz

Jásající davy zdraví Adolfa Hitlera Seznam států, které se účastnily konference ve Wannsee

Německo napadlo Polsko a začala druhá světová válka

Německo napadlo Jugoslávii a Řecko

1939

1933

Adolf Hitler se stal německým říšským kancléřem

1940

1942

Konference ve Wannsee. Anne Frank a její rodina odchází do úkrytu v Amsterdamu

Dětská práce v ghettu

Americké jednotky osvobodily Buchenwald

1945

1943

1941

Německo napadlo Norsko, Belgii, Holandsko, Dánsko a Francii. Založeno ghetto ve Varšavě

Únor/březen Anne Frank zemřela na tyfus v Bergen Belsenu. Německo kapitulovalo 8. května 1945, druhá světová válka končí

Nacistické koncentrační a vyhlazovací tábory dosahují největší kapacity. Povstání ve varšavském ghettu a jeho likvidace


1944

Deportace maďarských Židů. Anne Frank i její rodina deportováni do Auschwitz

14

Knihy, DVD a webové stránky

Knih o holocaustu pro děti je mnoho. Některé knihy vyprávějí skutečné životní osudy, některé jsou fikce. Před tím, než začnete knihu s žáky číst, je dobré přečíst si ji a zhodnotit, zda je pro žáky vhodná. Některé knihy je možné číst nahlas ve třídě, ale některé jsou naopak vhodné ke čtení potichu v soukromí. Děti mladší 12 let by měly číst knihy společně ve třídě.

Užitečné odkazy

Webových stránek o holocaustu jsou stovky. Opět je dobré, abyste si stránky prohlédli dříve, než je budou studovat žáci. Webové stránky v češtině:

Rovněž filmy, DVD a webové stránky by měli žáci studovat pod dohledem dospělého.

Mezi nejpopulárnější příběhy stále patří příběh Anny Frankové a jejího deníku.

Knihy, které jsou uvedené v přiloženém Seznamu literatury, jsou výlučně o holocaustu. Mnoho dalších knih se zabývá tematikou interkulturality, perzekuce a diskriminace. Pedagogové a lektoři by se měli snažit užít ty příběhy, které jsou relevantní k té které zemi. Vždy však doporučujeme, abyste pečlivě zvážili náročnost četby s přihlédnutím k věku žáků.

DVD

Krátký život Anny Frankové je výborným 28 minutovým dokumentem, který pojednává o životním osudu Anny Frankové a její rodině v kontextu dobových událostí. Tvůrci dokumentu, Gerrit Netten a Wouter van der Sluis, využili archivních snímků, soukromých snímků rodiny Frankových, citací z Annina deníku a použili i jediný existující filmový záznam, na kterém byla Anna zachycena. českou verzi filmu namluvil Boris Rösner a Sandra Vebrová. Film je možné získat na adrese: Židovské muzeum v Praze – Oddělení pro vzdělávání a kulturu, Maiselova 15, Praha 1, 110 00, tel. 222 325 172, 222 749 350, [email protected]

Videoklip Nedovedu pochopit skupiny The Tchendos konfrontující události holocaustu se současným neonacistickými tendencemi – k dostání v Židovském muzeu v Praze v Oddělení pro vzdělávání a kulturu; vhodné pro SŠ.

Filmy

Před shlédnutím filmu doporučujeme, aby žáci mladší 15 let byly s tematikou holocaustu seznámeni a shlédli filmy vždy za účasti dospělého.

www.jewishmuseum.cz www.holocaust.cz www.pamatnik-terezin.cz www.annefrankguide.net www.neztratitviru.net www.zmizeli-sousede.cz www.terezinstudies.cz www.hanassuitcase.ca

Webové stránky v angličtině: www.hetireland.org remember.org www.yadvashem.org www.iwm.org.uk www.ushmm.org www.holocaustcentre.net www.en.galiciajewishmuseum.org/ www.vhf.org (USC Shoah Foundation Institute) www.oneclipatatime.org


15

Online Krokus klub Online Krokus klub je zabezpečené online fórum, kde mohou školy účastníci se projektu sdílet své zážitky, zkušenosti a poznatky s ostatními účastníky a zároveň tak mohou získat nové přátele jak doma, tak v zahraničí. Diskusní fóra jsou administrována HETI a existují oddělená fóra pro pedagogy a pro žáky. Doufáme, že i vy se stanete aktivními členy Online Krokus klubu: www.hetireland.org/crocus.


16


17

EU a ty

Po skončení první světové války chtěli zakladatelé budoucí Evropské unie vytvořit evropské společenství, které by podporovalo mírové soužití mezi všemi občany členských států, zajišťovalo ekonomické výhody pro všechny a zabránilo dalšímu krveprolití.

Tato ambice však byla zrealizována až po druhé světové válce.

Rakousko

Belgie

Bulharsko

Chorvatsko

Kypr

Česká republika

Dánsko

Estonsko

Finsko

Francie

Německo

Řecko

Maďarsko

Irsko

Itálie

Lotyšsko

Litva

Lucembursko

Malta

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

Slovensko

Slovinsko

Španělsko

Švédsko

Spojené království

Jak velká je Evropská unie?

Počet členů Evropského společenství, vytvořeného v 50. letech 20. století, se v roce 1973 zvýšil z šesti na devět, když se k původním členům připojilo Irsko, Dánsko a Spojené království. Při dalším rozšíření, ke kterému dal v roce 1987 podnět Jednotný evropský akt, vzrostl počet členů na patnáct. Od té doby byly připojeny další země střední a východní Evropy, a dnešní Evropská unie v sobě zahrnuje evropské občany z více než 28 členských států. S připojením každé další země se EU rozšiřuje.

18

Holocaust

K nacistickému holocaustu došlo v Evropě v letech 1933 až 1945. Byla jím zasažena většina zemí EU a je součástí evropské historie. Holocaust byl zaměřen hlavně proti židovským obyvatelům Evropy, kteří byli pronásledováni a vražděni ve všech evropských zemích, kde nacisté převzali moc. Nacisté se zaměřovali i na jiné oběti. Předávání informací o holocaustu upomíná občany Evropy na nebezpečí předpojatosti, nenávisti a diskriminace a posiluje naše odhodlání předejít takovým hrůzám v budoucnosti.

Evropané nechtějí, aby k něčemu takovému, jako byl holocaust, došlo znovu. EU poskytuje bezpečné prostředí pro všechny občany, kteří jsou členy Evropské unie. Existují zde prostředky, které ochraňují všechny občany EU před vzájemným ubližováním na základě etnického původu, postižení nebo náboženského či politického přesvědčení.

Projekt Krokus

Cílem Projektu Krokus je připomenout lidem jeden a půl milionu židovských dětí, které zahynuly během holocaustu, a tisíce dalších dětí, které se staly obětmi nacistické brutalita. Na jejich památku sázíme žluté krokusy. Když květiny na jaře rozkvetou a lidé žluté krokusy obdivují, máme příležitost vysvětlit, co symbolizují. Děti tak nejsou zapomenuty a jejich památka a jejich příběhy se předávají budoucím generacím.

Projekt Krokus je evropský projekt, který se v současné době rozjíždí v devíti evropských zemích. Jsou to: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, česká republika, Řecko, Irsko, Malta, Polsko a Spojené království. Doufáme, že se do Projektu Krokus postupně zapojí všech 28 členských zemí EU. Vstupte do online Krokus klubu a seznamte se s občany z jiných zemí EU, kteří se podílejí na Projektu Krokus.

EU a její hodnoty

Vlajky členských států EU vztyčené před hlavním sídlem EU v Bruselu, v Belgii

Občané EU sdílejí evropské hodnoty, které jsou založeny na lidských právech a na právní normě. Tolerance a respekt vůči všem občanům bez ohledu na kulturní rozdíly, to jsou základní zásady Evropské unie.

Aktivity

Poznejte vlajky všech zemí, které se účastní Projektu Krokus l

l

Najděte tyto země na mapě Evropy

Vytvořte skupiny a společně zjistěte, co se v každé z těchto zemí stalo během holocaustu l

Obrázky a nové informace přesouvejte na online Krokus klub

l

Která z těchto slov odrážejí zásady EU:

R o zm a n

í Vyloučen

Respek t

Rasism

itost

Xeno fo

Diskriminace us

Tolera n

ce

až Všeobs

Můžete přidat další slova?

bie

n o st

Clifton House, Lower Fitzwilliam Street, Dublin 2, Ireland

Tel: +353 1 6690593 Email:[email protected] Website: www.hetireland.org

This material has been produced with support from the Department of Education and Skills, Ireland

Co-funded by the Europe for Citizens programme of the European Union

Kunsill Lokali Qrendi Qrendi Local Council

Eko Centru Qrendi Qrendi Eco Center

© 2014 Holocaust Education Trust Ireland. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system or transmitted in any form by any means without permission in writing.

Metodika pro pedagogy

Recommend Documents