EKONOMICKÁ GRAMOTNOST pro pedagogy

EKONOMICKÁ GRAMOTNOST pro pedagogy

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR reg. č. CZ.1.07/1.2.00/14.0108

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

EKONOMICKÁ GRAMOTNOST pro pedagogy 1. vydání, Most 2011 Publikace neprošla jazykovou korekturou. Zpracovatel publikace: Asistenční centrum, a.s. Sportovní 3302, 434 01 MOST Autoři: Wedlichová Iva Wedlich Jan a kol.


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

OBSAH Úvod

Hlavní psychologické charakteristiky období dospívání Pravidla práce se skupinou

AKTIVITY

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Závěr

1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Základy ekonomické gramotnosti Peníze Jak putují peníze Inflace Inflace a národní hospodářství Proč to vlastně stojí tolik?

2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Disponibilní důchod domácnosti Co opravdu musím zaplatit Jaká je vlastně moje mzda Pomoc v hmotné nouzi Když onemocním Podpora v nezaměstnanosti

3. 3.1 3.2 3.3 3.4

Rozpočet a správné zásady hospodaření Kolik nás stojí „volný čas“ Zvířecí miláčci a rozpočet Ve dvou se to lépe táhne Rodinný rozpočet

4. 4.1 4.2 4.2.1 4.3 4.3.1 4.4

Banky a jiné finanční instituce Banky a jiné finanční instituce Běžný účet Příkaz k úhradě Jak spořit Hra na banku Jak získat informace o úvěru

5. 5.1 5.2 5.3 5.4

Rizika insolventnosti Insolventnost Exekuce! Oddlužení Poradny

6 6.1 6.2

Pojmosloví Pojmové pexeso Hádání slov

Pojmový rejstřík Závěrečné shrnutí Použitá literatura Seznam pracovních listů a formulářů


53

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD

Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlavním cílem této publikace je dát pedagogům a vychovatelům k dispozici nástroj v podobě informací, cvičení a aktivit, s jehož pomocí mohou co nejrealističtěji připravit dospívající v dětských domovech na samostatný život po finanční a obecně ekonomické stránce a vštípit jim základní znalosti a principy z této oblasti. Úspěšné vykročení do „dospělácké“ životní etapy je z velké části podmíněno úrovní ekonomické, sociální a právní gramotnosti dospívajících, jistou mírou jejich samostatnosti a schopnosti orientovat se v pro ně často nových podmínkách a situacích. Řadu osobnostních a psychosociálních dovedností, stejně jako jistou míru ekonomické a sociální gramotnosti, si dospívající osvojují během svého života ve svých rodinách, které jsou pro budování těchto kompetencí přirozeným prostředím. Dospívající z dětských domovů jsou v tomto směru značně znevýhodněni a hledání způsobů, jak toto znevýhodnění zmírnit je z hlediska zdravého rozvoje společnosti stále více aktuální a potřebné. Primárně jsou uváděné aktivity směřovány do oblasti finanční gramotnosti, která je pro dospívající, zvláště pokud většinu svého života strávili v dětských domovech, územím téměř neznámým. Tato skutečnost je znevýhodňuje jak v běžném, tak i pracovním životě a může pro jejich nový start znamenat značnou zátěž. Další rovinou, která je vytvořenými aktivitami posilována, je budování sociálně komunikačních kompetencí, zvyšování důvěry v sebe a ve vlastní schopnosti, zkompetentnění pro samostatný život. Dospívajícími v dětských domovech máme na mysli dívky a chlapce ve věku 16 let a výše, kteří v dohledné době opustí zázemí a jistoty dětského domova a začnou podnikat své první samostatné „dospělácké“ kroky. Osobnost vychovatele, jenž je mezi dospívajícími v dětských domovech jednou z mála osob se skutečnými empirickými znalostmi „ze života“, je nedílnou součástí všech uváděných aktivit. Vychovatel cílovou skupinu aktivitami nejen provádí, ale působí i v roli rádce, sudího a především v roli ověřovatele informací, postupů a návodů, které všichni členové cílové skupiny společně v průběhu aktivit nastřádali. Publikace je svým tematickým zaměřením kompatibilní s manuálem, který byl vytvořen pro dospívající v dětských domovech. Je tedy možné a uživatelsky příhodné, pracovat s oběma uvedenými materiály současně. Zároveň však tato skutečnost není nijak omezující v případě, že dospívající v daném zařízení zmíněný manuál neobdrželi.


55

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD

Aby byla usnadněna orientace v textu, má každá aktivita následující strukturu: CÍL (na jakou oblast a na rozvoj jakých dovedností či schopností je aktivita orientována); POMŮCKY (co je třeba si připravit či obstarat než začnete aktivitu realizovat); POPIS AKTIVITY (časové vymezení, postupy, případně instrukce, které je vhodné v rámci zdárného průběhu aktivity dodržet, způsoby ukončení aktivity); VYHODNOCENÍ (vhodné způsoby vyhodnocení aktivity, náměty do diskuse, možnosti zpětné vazby, upozornění na případnou potřebu ošetřit některé výstupy); PRACOVNÍ LISTY (součástí některých aktivit jsou vypracované pracovní listy, které byly autorsky vytvořeny a jsou určeny k volnému užití).

S přáním mnoha sil a úspěchů Iva Wedlichová, JanWedlich autoři

Pozn.: pro potřeby této publikace jsou výše popsaní dospívající jedinci z dětských domovů dále v textu označováni jako členové cílové skupiny.

5

6


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD

HLAVNÍ PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ

Jedinec v období dospívání je schopen účinněji se učit na základě poznání logických souvislostí, méně již roste schopnost osvojovat si materiál, který nedává smysl a který musí být pouze memorován. Kognitivní vývoj Vývoj inteligence nedosahuje jen kvantitativního vrcholu pouhým narůstáním počtu úspěšně řešených problémů, ale mění se radikálně celý způsob myšlení – kvalita myšlenkových operací. Od počátku pubescence většina dospívajících dosahuje vyššího stupně logického myšlení. Je to systém druhého řádu v tom smyslu, že se konkrétní operace samy berou znovu za objekt dalších operací, tj. vyvozují se soudy o soudech, myslí se o myšlení. Tím je dán myšlení daleko větší prostor: Dospívající je nyní schopen velkého počtu myšlenkových kombinací, z nichž mnohé se ve skutečnosti ani nevyskytnou. Hlavní pokroky, které myšlení přináší, lze vyjádřit v několika bodech: 1. Dospívající je schopen pracovat s pojmy, které jsou vzdáleny od bezprostřední smyslové zkušenosti, jsou obecnější, abstraktnější. Tvoření pojmů se uvolňuje ze závislosti na názorných předlohách a probíhá dalekosáhle na rovině symbolického uvažování. Zatímco dříve vysvětlovalo dítě smysl pojmů zpravidla jen účelem („klobouk je to, co se dává na hlavu“), nyní je dospívající schopen přesnější definice ve smyslu požadavků klasické logiky – stanoví nejbližší nadřazený rod a druhový rozdíl a obojí spojí ve formálně správnou větu. Teprve nyní chápe dospívající tak obtížné pojmy jako spravedlnost, pravda, právo apod. 2.

Má-li dospívající řešit nějaký problém, nespokojí se už s jediným řešením, které se nejspíše nabízí, ale uvažuje o možných alternativních řešeních a systematicky je zkouší a hodnotí. Postupuje už podobně (i když ovšem většinou ne tak důsledně) jako badatel, který si tvoří různé hypotézy, ověřuje jejich platnost a postupně je přijímá nebo zavrhuje.

3.

Dospívající je schopen vytvářet i domněnky, které nejsou opřeny o reálnou skutečnost, jsou pouze možné, popřípadě až fantastické – a srovnává skutečné s pouze myšleným. Tak se dostává do stádia, kdy i lidské chování může být kriticky přezkušováno, tj. srovnáváno se spekulativními normami a ideály.

4.

Dospívající dokáže aplikovat logické operace nezávisle na obsahu soudů. Dáme-li například dítěti před tímto věkem řešit problém: „Všechny feso jsou daro, všechny daro dovedou dobře plavat. Co si myslíš o feso?“ – pak se obyčejně ptá, co je to feso a co daro. Dospívající však vyvodí správný závěr i bez takové konkrétní opory. To je ovšem i základ jeho pochopení algebry, některých fyzikálních zákonitostí apod. Teprve nyní je jedinec schopen sledovat formu myšlenkového úsudku a odhlédnout od jeho konkrétního obsahu.

5.

Dospívající také dokáže myslet o myšlení, vytvářet soudy o soudech. Mussen (1969) uvádí tento příklad úvahy dospívajícího: „Zpozoroval jsem, jak přemýšlím o své budoucnosti, potom jsem začal přemýšlet o tom, proč jsem přemýšlel o své budoucnosti, konečně jsem myslel na to, čím to je, že jsem začal přemýšlet o tom, jak myslím na svou budoucnost.“


57

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


ÚVOD

Nový způsob myšlení – formálně abstraktní – dovoluje kritický přístup k myšlení vlastnímu i cizímu, nespokojuje se jen poukázáním na to, co vidíme a slyšíme, rozlišuje domněnku od prokázaného faktu a umožňuje vzdát se jí, když nevyhovuje, a nahradit ji lepší. Tento způsob má významné následky pro postoj dospívajícího k celému světu a zejména k lidem. Zatímco dítě v mladším školním věku bralo svět realisticky a střízlivě – takový, jaký je – dospívající nyní srovnává existující a přítomné poměry s tím, co by mohlo nebo mělo být, tedy se stavem, který si jako ideál vytvoří ve své mysli. Odtud plyne jeho častá kritičnost a nespokojenost, zklamání, nejasné toužení a třeba i vystupňovaný pesimismus. Nástup formálních operací umožňuje také nový způsob morálního hodnocení – objevují se častěji mravní soudy, které berou ohled na druhého, z jehož zorného úhlu se teď jedinec dovede dívat i sám na sebe. Tak je možné větší uplatnění vzájemnosti (reciprocity) jako principu spravedlnosti. Nový způsob myšlení dovoluje pohlížet na sebe a na svůj život i na své pocity a myšlenky jakoby zvnějšku, analyzovat je a kriticky posuzovat. Nové zaměření pozornosti na své cítění, myšlení a jednání je důležitým znakem dospívání vůbec. Tak je v přístupu ke světu i k sobě samému umožněno nové panoramatické vidění života, které poskytuje bezpečnější základnu pro budoucí rozhodování a jednání (Langmeier, Krejčířová, 2006). Hledání vlastní identity Adolescence je období, kdy se mění, utváří a částečně i stabilizuje sebepojetí, otázky týkající se vlastního „Já“ adolescentů nabývají klíčového významu. Jedinec prožívá nejistotu týkající se vlastní role mezi lidmi, hledá vlastní identitu, smysl vlastního života nebo i lidského života obecně, kolísá ve svém sebevědomí a sebeoceňování. Jeho kognitivní procesy, především zobecňování, abstrakce, smysl pro vidění příčinných souvislostí, jsou však už na úrovni dospělosti. Získávání dalších zkušeností a systematických vědomostí postupně umožňuje objektivní pohled na sebe i okolní svět. S charakterovými vlastnostmi se formují i hodnotové orientace a celé systémy hodnot, které se výrazně liší od prostého napodobování a přejímání až k složitějším procesům zvnitřňování, transformace a objektivizace. Také E. H. Erikson se domníval, že hlavním úkolem, který je postaven před adolescenta, je vytvořit si pocit vlastní identity a najít odpovědi na otázky “Kdo jsem?” a ”Kam směřuji?” Ačkoli E. H. Erikson tento aktivní proces sebeurčení spojoval s pojmem krize identity, věřil, že je klíčovou součástí zdravého psychosociálního vývoje. Podobně se většina vývojových psychologů domnívá, že adolescence by měla být obdobím “experimentování s rolemi”, ve kterém mladí lidé mohou prozkoumávat různé způsoby chování, zájmy a ideologie. Adolescent si při pokusu o vytvoření konceptu sebepojetí může sám na sobě “vyzkoušet” mnoho přesvědčení, rolí a způsobů chování, může si je upravit či se jich vzdát (Erikson, 2002). Adolescenti usilují o sloučení hodnot a úspěšných pokusů do jakéhosi systematického obrazu. Kovařík (2004) uvádí, že adolescent je někým, kdo se hledá, někým, kdo se pokouší nalézt svou vlastní identitu. Pokud jejich rodiče, učitelé a vrstevníci zastávají obdobné hodnoty, hledání identity je pro adolescenta snazší. Mnozí adolescenti vytvářejí svou vlastní identitu nápodobou vzorů, které znají a považují je za přijatelné.

5

8


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD


U dětí, které vyrůstají v ústavní výchově, je složité posoudit, jak je to s jejich morálními hodnotami. Kovařík (2004) upozorňuje, že tam, kde chybí potřebné modely a vzory základních mezilidských vztahů a činností, nepostačí pouhé poznatky a informace o základních hodnotách, morálce, etice, právu či odpovědnosti. Důležitou součástí adolescentní identity je tělesný vzhled, i když v této fázi už nepředstavuje tělesný vývoj žádnou převratnou změnu. Adolescent se svým tělem často a v hojné míře zaobírá. Tento kult těla je navíc podporován obecně platným sociokulturním standardem vysoké hodnoty mládí a fyzické krásy. V tomto smyslu je adolescent v ideální fázi vývoje. Vlastní tělo je posuzováno ve vztahu k aktuálnímu standardu atraktivity, je srovnáváno s ostatními adolescenty i aktuálně přijímaným ideálem. Tělové schéma se může stát nejdůležitější součástí vlastní identity. Zevnějšek je prostředkem k dosažení sociální akceptace a prestiže. Pokud odpovídá aktuálnímu ideálu krásy, vytváří oporu vlastního sebevědomí. Podporuje pocit jistoty, že jedinec bude sociálně akceptován, a pomáhá mu dosáhnout uspokojivé prestiže, zejména ve vztahu k druhému pohlaví (Vágnerová, 2000). Součástí identity je rovněž vztah k někomu jinému, k určitému člověku nebo ke skupině, resp. ztotožnění s nimi. Člověk je definován i tím, ke komu patří. Pomocí těchto vztahů se adolescent nějak vymezuje, buď pozitivně, pomocí identifikace, nebo negativně, prostřednictvím odmítání. Pro identitu adolescenta jsou významné partnerské vztahy, které bývají komplexnější. Nástup dospělosti je definován schopností dosáhnout vztahové intimity. Aby to bylo možné uskutečnit, musí být jedinec schopen tolerovat ztrátu části své nové identity, protože intimní vztah takovou míru přizpůsobení vyžaduje. To je ovšem možné pouze tehdy, jestliže je identita stabilizovaná a zralá. Adolescent se definuje i svou příslušností k nějaké skupině. Vybírá si skupinu, s níž se identifikuje, a tak si mnohdy určuje i hranici toho, proti čemu se vymezuje negativně. Tento způsob hodnocení je nezralý a zjednodušující, ale má svůj význam v tom, že odstraňuje pochybnosti. Jde zejména o nejistotu v orientaci, ve vztahu k sobě samému i ve vztahu k okolnímu světu (Vágnerová, 2000). Čím je rozdílnější vymezení cizí a vlastní identifikační skupiny, tím je pro jedince jednodušší definovat sebe sama. Potřeba jednoznačné definice se projevuje zdůrazněním viditelných vnějších znaků, resp. nějakého jednoznačného kritéria (např. národnost, rasa, sociální vrstva, příslušnost k výlučné společnosti). Podle takového kritéria je identifikační skupina definována pozitivně a zbytek světa je hodnocen negativně. Primitivismus takového členění poskytuje obranu individuální identity. Sebevymezení pomocí vnějších znaků demonstruje určitou skupinovou identitu. Identifikace se skupinou představuje obvykle přechodnou fázi, která umožňuje překonat nejistotu osamostatňování a hledání individuální identity. Jestliže by se stala základem trvalejšího sebepojetí, byla by projevem jeho chudosti. Pokud by přetrvával důraz na skupinovou identitu, vývoj osobnosti dospívajícího by stagnoval. Takový jedinec by si nevytvořil přijatelnou individuální identitu, kdy je vazba na skupinu pouze jednou z jejích složek. Adolescent by se měl od skupiny postupně separovat, stejně tak, jako se odpoutal z vázanosti na rodinu (Vágnerová, 2000).


59

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


ÚVOD

Sebehodnocení neznamená jen neustálé zvažování vlastní ceny, ale i uvědomování si vlastních možností a hledání vlastní společenské role. Významným problémem adolescence se stává nejen otázka „kdo jsem“, do sebepojetí vstupuje i perspektivní orientace. Formují se aspirace, plány a životní cíle, dostávají se do souhry i do střetu s objektivními možnostmi sebeuplatnění. V adolescenci se časový horizont jednak prohlubuje (zahrnuje dalekou minulost i budoucnost), jednak rozšiřuje (postihuje nejen osobní, ale i sociální perspektivy). Adolescence by měla být ukončena dosažením dospělosti. Z psychosociálního hlediska je dospělost definována svobodou rozhodování, spojenou se zodpovědností za své rozhodnutí a z toho vyplývající jednání. Adolescenti velmi často přijímají pouze svobodu, ale o zodpovědnost nestojí. Pro mnohé adolescenty není dospělost atraktivní, protože je spojena se zodpovědností a omezením. Snaží se tuto dobu oddálit, čímž se dostávají do mezifáze adolescentního moratoria (projevuje se např. odkladem přijetí definitivní varianty, nebo dezorientací v sobě samém, která vede k různým obranám). Jinou nežádoucí variantou je volba negativní identity, která je spojena s odmítnutím rolí, preferovaných rodinou a společností. Adolescent se vymezí přesně naopak. Příčiny bývají různé, ale obyčejně je jejich základem nesoulad mezi možnostmi a požadavky, nevyhovující rodinné zázemí, nízké sebehodnocení a pocit nedostatečných kompetencí, potřeba dosáhnout alespoň nějaké identity a ocenění (i když třeba negativního). Tito jedinci negují společenské normy a lze říci, že si vymezují vlastní identitu jako negativ něčeho, co je ze společenského hlediska žádoucí (Vágnerová, 2000). Vymezení identity adolescenta je závislé na způsobu prožívání a uvažování, typickém pro toto období. V tomto směru je velmi důležité sebepoznání: 1. Adolescent dovede uvažovat logicky správně i o sobě, ale často se dopouští chyb, které vyplývají z jeho ukvapenosti a zbrklosti. Často činí závěry na základě ukvapeného impulsu. Sebehodnocení je zkreslováno i tzv. poznávacím egocentrismem, který přičítá vlastní osobnosti jiný význam než všemu ostatnímu. Takový selektivní přístup může vést k určitému zkreslení.

5

10

2.

Citové prožitky adolescentů jsou autentické ve smyslu jejich nefalšovanosti a intenzity. Citové hodnocení ovlivňuje celkový názor na různé vztahy a události, ale i na sebe sama. Emoční prožitky přispívají k poznání individuální specifičnosti, toho, čím se jedinec liší od svého okolí. Důraz na citové hodnocení je pro adolescentní období typický. Emoční hodnocení je ovšem dost komplikovanou oblastí sebepoznání. Často vede k nejistotě a stimuluje obrany proti zvlášť zneklidňujícím projevům.

3.

Významné je hodnocení vlastních kompetencí a na nich závislém výkonu. Pro sebehodnocení jsou nejvýznamnější výkony v té oblasti, která je pro adolescenta z nějakého důvodu důležitá, s níž se identifikuje. Výkon, který takovou hodnotu nemá, celkové sebehodnocení v takové míře neovlivňuje.

4.

K sebepoznání přispívá i hodnocení jiných lidí, které funguje jako zpětná vazba. Pro adolescenta jsou názory ostatních lidí subjektivně velmi důležité. Příčinou je dosud přetrvávající nejistota a s ní logicky související pochybnosti o své vlastní hodnotě (Vágnerová, 2000).


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD


Emoční vývoj a socializace Mezi typické vlastnosti adolescence se obvykle řadí kritičnost a touha po vytváření samostatných názorů a vlastních systémů hodnot. Tato tendence se pak těžko srovnává se snahou dospělých předávat dospívajícím již hotová hodnotící schémata s očekáváním, že přijmou názory a přesvědčení, které vychovávající generace pokládá za jedině správné a závazné. Rozpory mezi cíli, ideály a skutečnými formami soužití, byť třeba dílčí a ojedinělé, prožívají mladí velmi intenzívně a jejich působením v nich vzniká řada zmatků. Adolescentní egocentrismus vede k ignoraci všeho, co by vadilo v užívání svobod nové role. Stále ještě zde přetrvává pocit vlastní privilegovanosti, imunity vůči různým rizikům, která samozřejmě existují, a nikdo k nim není zcela rezistentní. V adolescentním věku se projevuje tendence k akcentování prožitků i vnějších projevů chování. Tato tendence je dána jednak značnou energetickou rezervou, ale i dynamikou změn, typických právě pro tuto fázi. Mnohé zkušenosti a prožitky jsou nové nebo nově zpracovávané. Adolescent je ochoten akceptovat, že normy jsou k tomu, aby regulovaly chování lidí a usnadňovaly tak jejich soužití a fungování celé společnosti. Na druhé straně už mladiství nechtějí přijímat pravidla jen proto, že jsou daná, ale uvažují o nich. Pokud budou určitá pravidla považovat za správná, budou v rámci svého radikalismu vyžadovat i jejich dodržování a nespokojí se s pouhou proklamací. Zaujatost vyššími principy je vede do pozice absolutisty, odmítajícího jakékoliv kompromisy. Všichni adolescenti nepřijímají běžné hodnoty a sociální normy, dochází k tzv. antiidentifikaci s platným společenským řádem. Takový postoj může být výrazem protestu proti společnosti, kde má jedinec minimální šanci získat přijatelnou pozici. Jestliže není možná pozitivní seberealizace, je dostupná alespoň její negativní varianta. Jedinec za takových okolností nedovede svou pozici vymezit jinak. Negace obecně platných hodnot a norem se může projevit různým způsobem. Důležitá zde bývá míra agresivity, která často nemá jednoznačně určený objekt (např. vandalismus). I tímto způsobem lze uspokojit potřebu seberealizace, pokud není k dispozici lepší prostředek než tento (Vágnerová, 2000). Každý člověk potřebuje být akceptován, aby si prostřednictvím jiné osoby potvrdil svůj vlastní význam, svou hodnotu. Sebeláska a sebeúcta je transformovaný postoj jiného člověka, jeho zvnitřnění. Jestliže člověk pozitivně akceptován není, posiluje se tendence dosáhnout uspokojení jiným způsobem. Zde je třeba si všimnout, jaké strategie chování jsou typické pro citově deprivované děti – většina z nich směřuje k získání náhradního citového prožitku, popřípadě citově zabarvené zpětné vazby, k eliminaci neutrálního postoje, který vyjadřuje nezájem. Z. Matějček takové jednání výstižně shrnuje takto: Když nemůže dítě získat pohlazení, provokuje, aby dostalo alespoň pohlavek. Jestliže adolescentovi nepřinesla pozitivní strategie žádný zisk, uchyluje se k negativní variantě. Pokud se vyvíjel v citově chladném rodinném prostředí (citově chladném prostředí dětského domova či ústavu) a jeho pokusy o navázání nějakého vztahu zůstaly neopětovány, nemá takovou zkušenost, aby pro něho lidé měli větší význam. Jsou mu lhostejní, nenaučil se diferencovat mezi blízkými a cizími, být empatický apod. (Langmeier, Matějček, 1974). V adolescenci se prohlubují a zjemňují vrstevnické vztahy a bezesporu získávají stále důležitější roli. Posuzování vrstevníků je bohatší, neuplatňuje se v něm už jen sympatie,


511

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


ÚVOD

ale hlubší vztahy založené na diferencovanějším vnímání, chápání a zhodnocení osobnostních vlastností. Ke konci adolescence se vztah k vrstevníkům mění. Už nejde o nekritický obdiv a přijímání všeho, co skupina vyžaduje. Jak se adolescent stává vyspělejším a jistějším, odpoutává se ze závislosti na vrstevnické skupině. V této době se více spoléhá na vlastní názor a dovede vyjádřit nesouhlas nejenom rodičům, vychovatelům, ale i skupině kamarádů. Emoční jistotu obyčejně poskytuje stabilní kamarád. Kamarádství vyplývá z potřeby vztahu s jedincem, který je obdobně zaměřen, a tudíž mívá i stejné problémy. V případě adolescentních kamarádů jde o podporu jistoty na základě pocitu vzájemného pochopení a akceptace. Ze společných zájmů a hodnot vyplývají i obdobné problémy a posléze společná řešení. Dle Kovaříka (2004) jsou zárukou úspěšné socializace upřímní a slušní kamarádi, kteří mají konstruktivní a tvůrčí zájmy. Naopak kamarádi, kteří jsou – podobně jako děti z dětských domovů – často na okraji společnosti i vlastních rodin, představují ohrožení, jež si však dospívající (neboť hledá akceptaci všude a za každou cenu) neuvědomuje. M. Vágnerová (2000) vymezuje některé základní psychické potřeby, které lze ve vztazích s vrstevníky uspokojit: potřeba stimulace je uspokojována kontaktem s blízkým vrstevníkem nebo formou společné účasti na různých aktivitách a sdílením nějakého prožitku (hudba a tanec na diskotéce, sport a společné cestování); kontakt s vrstevníky uspokojuje potřebu orientace a smysluplného učení; jedinec společně s vrstevníky experimentuje v oblasti řešení různých situací; učí se od nich potřebné sociální strategie a rozlišuje, jakou mají v různých situacích účinnost; porovnávání sebe sama s kamarády vede i k lepšímu sebepoznání; vrstevníci hrají stále významnější roli v oblasti uspokojování potřeby citové jistoty a bezpečí; samostatnost neznamená osamělost a adolescent hledá oporu u vrstevníků, kteří jsou v podobné životní situaci; pocit jistoty je v tomto období uspokojován vrstevnickými vztahy; adolescenti dozrávají k naplnění partnerského vztahu, zahrnujícího i sexualitu; potřeba partnera opačného pohlaví už není jen sekundárním projevem sociálního tlaku a potřeby uchovat si prestiž ve skupině vrstevníků jako v pubertě; stává se skutečnou potřebou, která má několik úrovní - psychickou, sociální i tělesnou; vztah lásky lze chápat i jako projev potřeby poznání, resp. sebepoznání, na jiné úrovni. V adolescenci dochází všeobecně ke zklidnění emocionálního života, pozvolnému návratu volní kontroly nad emocemi, umírnění jejich výrazu v souladu s požadavky společnosti, ale na druhé straně vznikají hluboké city lásky a zklamání z jejich nenaplnění. Ustaluje se sebepojetí, které v předešlém období prošlo mnoha otřesy. V tomto složitém období vyjasňování si vlastní hodnoty sehrávají velkou roli první skutečné lásky. Oproti předchozímu období jsou už vztahy oboustranné, zpočátku ještě skrývané, později naopak stavěné na obdiv okolí. V nich se partneři mimo jiné ujišťují o vlastní ceně a přitažlivosti. Tyto pocity jsou velmi silné a často kompenzují neúspěchy nebo pocity méněcennosti v jiných oblastech. Zhroucení vztahu má v tomto případě mimořádně silný dopad na sebehodnocení, se kterým se adolescent jen velmi obtížně vyrovnává (Výrost, Slaměník, 2001).

5

12


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD


Adolescentní partnerský vztah může přinášet uspokojení nejen na emocionální úrovni, ale i v oblasti seberealizace, protože může přispívat k dosažení určité sociální prestiže. Adolescenti obého pohlaví rádi prezentují své partnery před vrstevníky, protože jejich kvalitou potvrzují svou atraktivitu, a takto získávají svou větší sebejistotu. V adolescenci nabývá na významu sexualita, která tvoří důležitou součást partnerského vztahu (Vágnerová, 2000). Specifické vývojové problémy dospívajících v dnešní společnosti 1. Rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí: sekulární akcelerace tělesného růstu a pohlavní zralosti posunuje dolní hranici dospívání stále do nižšího věku, zatímco složitost společenských požadavků a nároky na vzdělání a profesionální přípravu oddalují dosažení sociální zralosti. Tak se původně splývající body dosažení fyzické a sociální zralosti stále více navzájem oddalují a vznikají problémy ve společnostech jednodušeji organizovaných neznámé. Nesnáze, které jsou způsobeny rozporem mezi fyzickou a sociální zralostí, mohou být někdy patrné i v poruchách chování u některých mladistvých, kteří jsou nuceni ještě chodit do školy, ačkoliv se již cítí dostatečně zralí pro pracovní aktivitu a s ní spojenou nezávislost ekonomickou i osobní. Nejvíce je však uvedený rozpor patrný v tom, jak je dospívající zralý pro sexuální aktivitu a jak již po ní touží, ale jak je mu současně odkládána do značně pozdějšího věku možnost institucionalizovaného (manželského) vztahu k partnerovi opačného pohlaví. Napětí z neuspokojeného sexuálního puzení ještě zvyšuje stimulace obsažená v sexuální tematice filmů a jiných sdělovacích prostředků. Ještě obtížnější je ovšem situace dospívajících s odlišnou – homosexuální orientací, kteří si své zaměření právě v této době začínají plně uvědomovat a často se mu po různě dlouhou dobu snaží bránit nebo je překonávat. 2.

Rozpor mezi rolí a statusem: sociální rolí se zpravidla rozumí chování odpovídající určité pozici ve společnosti (např. pozici lékaře, manžela, otce, syna, přítele, spolupracovníka). Pod pojmem sociálního statusu pak můžeme chápat soubor práv a povinností, které určují postavení jedince ve společenské hierarchii. Mezi rolí a statusem je zřejmě značná korespondence: práva a povinnosti, které jedinci společnost přiznává, jsou jako celek v souladu s chováním, které od něho v určitém postavení očekává. V jednodušších společnostech je mezi rolí a statusem zřejmě shoda, neboť postavení jedince je zpravidla přesně určeno věkem a společenským postavením. V současné složité a rychle se měnící společnosti se však postavení těchto jedinců často pronikavě a nepředvídaně mění a mezi rolí a statusem vzniká někdy větší, jindy menší rozpor. To se týká do značné míry právě dospívajících: od těch, kteří jsou už fyzicky skoro úplně zralí, se očekává vyspělé a plně odpovědné postavení (role „dospělého“), přitom jejich status je v mnoha ohledech nízký (předpokládá se závisle „dětské“ postavení – poslušnost, vnější kontrola, ukládají se jim často stejná omezení jako dětem). To platí zejména pro skupiny mladistvých, u nichž se hranice sociální zralosti spolu s ekonomickou samostatností posunuje do vysokého věku (např. u studentů).


513

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


ÚVOD

Nejistotu v definici role a v přiznání odpovídajícího statusu prohlubují ještě jiné okolnosti. Tak např. při vymezení role dospívajících se často vychází daleko spíše ze zaměření na budoucnost (cíl je spatřován v přípravě na funkce v dospělosti) než z jejich přítomných potřeb a zájmů. Dlouhý interval mezi učením a možnostmi využít naučené oslabuje motivaci k učení a vyvolává nezřídka i odpor vůči tlaku školy. Především však k tomuto rozporu mezi rolí a statusem přispívá nejednotnost v definici mezi jednotlivými vychovateli (učiteli, vychovateli, rodiči, poradci atd.) a mezi postupy téhož vychovatele v různé době. Chybí jasná definice postavení v době, kdy vychovatel neví, zda má s dospívajícím zacházet jako s dítětem nebo jako s dospělým – a tak vzniká nejasný dojem jakéhosi „mezistatusu“ a „mezirole“. Nejednotnost je mladistvými pozorně sledována a zvětšuje se jejich pobouření a nespokojenost s omezeními, která pokládají za nespravedlivá. 3.

Rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace: Převratné technické, vědecké i společenské změny s sebou přinášejí stále častější rozdíly v názorech, v hodnotácha v postojích generací, které vyrůstaly za zcela jiných podmínek a těžily z jiných zkušeností. Starší generace má tendenci ulpívat na dřívějších hodnotách, které se pro ni staly jedině platným měřítkem. Nová generace si sbírá vlastní zkušenosti a odmítá přijmout stará měřítka za platná. Starší se tak stávají „strážci tradice“, mladí odmítají jejich normy jako překážku v pokroku. Přitom však na druhé straně došlo ke sblížení vzájemného přístupu generací uvolněním patriarchální struktury rodiny a rozbitím autoritativního principu ve výchově. Odmítá se „generační konflikt“ jako nutný a ukazuje se na to, že více záleží na porozumění, toleranci a názorové pružnosti (Langmeier, Krejčířová, 2006). Období dospívání je tedy v našem sociálním prostředí v mnohém velmi náročné a někdy i konfliktní. Přizpůsobení výchovného přístupu zvláštnostem tohoto období není proto nijak snadné. I dospívající potřebuje pevné a důsledné vedení, ale odlišné od vedení dítěte – především je nutné mladému člověku poskytnout dostatek volnosti pro rozhodování při taktním vedení. Mimořádně důležité je především uznání jeho vlastních silných stránek a jeho hodnoty pro druhé. Mladí lidé odcházející z dětských domovů se potýkají s mnoha závažnými problémy. Jsou sociálně nepřipravení, nemají stálejší hlubší interpersonální vztahy, jsou bez sociálních jistot a trvalého zázemí. Mají také problém najít a udržet si pracovní místo, podléhají sociálně-patologickým vlivům, mají sklony k impulzivnímu jednání a postrádají motivaci k získání další kvalifikace. Po opuštění ústavní péče se dostávají do prostředí, které je pro ně neznámé a v němž se těžko orientují. Nároky samotného života zvládají často jen obtížně (Kovařík, 2004).

5

14


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ÚVOD

PRAVIDLA PRÁCE SE SKUPINOU

Pro práci za účasti většího počtu osob platí základní pravidla, která se běžně používají i ve výcvikových skupinách. Přestože ekonomická a finanční tematika není přímo osobnostně ohrožující rovinou, doporučujeme základní pravidla dodržovat, jelikož tento způsob práce příznivě ovlivňuje atmosféru ve skupině, a tím i celkový výsledek společného snažení: STOP – toto pravidlo dává každému členovi skupiny právo nevstupovat do vybrané techniky, která pro něj není vhodná. Zvyšuje se tím pocit psychologického bezpečí ve skupině a ulehčuje sebeotevření ČAS – je třeba určit základní limity dodržování času, což je významné pro rozvíjení skupinové dynamiky, pro průběh naplánovaného programu a časového plánu TADY A TEĎ – vyjadřuje ochranu toho, co se provádí při realizaci aktivit, otevírá možnosti pro zkoušení různých modelů chování bez toho, aby se jejich nositel trestal. Dohoda o nevynášení informací (kdo, co, kolik, jak) je pro mnohé členy skupiny zásadní. Tímto pravidlem se do jisté míry zaručuje, že se projevovaná otevřenost při naplňování aktivit nikdy nezneužije TOLERANCE – zahrnuje možnost a užitečnost prezentovat co největší množství názorů, různých pohledů, které obohacují vnímání sociální reality a které se předkládají k diskusi a ne jako předmět negativního hodnocení AKTIVITA – osvědčuje se upozornit členy skupiny (v tomto případě dospívající z DD), že z činností vykonávaných v rámci aktivit je možné vytěžit přímo úměrně tomu, kolik jsou sami ochotni do nich investovat. Následující techniky a aktivity je možné ve většině případů různě kombinovat či modifikovat. Toto doplňování je vždy závislé na konkrétních situacích a problémech, které je vhodné ve skupině nastavovat či řešit. Využití jednotlivých úloh i jejich efektivita jsou vždy závislé na druhu problému, na který byly použity, ale i na sociálních vztazích ve skupině, na sebepoznání a poznání vrstevníků, na sociálním klimatu a sociální atmosféře, na úrovni vzájemné důvěry a otevřenosti apod.


515

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

PRAVIDLA PRÁCE SE SKUPINOU

ÚVOD

Primární cíle, které následujícími technikami sledujeme: 1.

Budování kompetencí v oblasti ekonomické a finanční gramotnosti

2. Zlepšení obecně ekonomického povědomí 3. Pochopení standardizované institucionální komunikace 4. Prohlubování zodpovědnosti při vyhodnocování finančních a materiálních rizik 5. Změna nežádoucích stereotypů v ekonomickém chování a v kontaktu s finančními institucemi 6. Zprostředkování náhledu – zkvalitnění chápání ekonomických vazeb a vztahů 7. Optimalizace samostatného ekonomického rozhodování 8. Funkční ekonomická odpovědnost 9. Sociální, ekonomická a volnočasová provázanost 10. Regulace a seberegulace chtěného a možného z hlediska finančně správního

5

16


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1

A KT IV IT Y ZÁKLADY EKONOMICKÉ GRAMOTNOSTI

Následující aktivity mají za cíl budovat v členech cílové skupiny zodpovědnost ve vztahu vůči jejich peněžním prostředkům a usnadnit jim pochopení jejich role (role spotřebitele) v rámci národního hospodářství. Je potřeba, aby členové cílové skupiny chápali základní zákonitosti oběhu peněz ve společnosti a orientovali se v nejzákladnějších ekonomických pojmech. Se získanými informacemi budou členové cílové skupiny schopni lépe vyhodnotit cenové nabídky jednotlivých výrobků a služeb, zvýší se jejich úroveň porozumění tématům zmiňovaným v denním tisku a televizních zpravodajských pořadech a v neposlední řadě jim umožní nestát se snadnou obětí populistických politických kampaní. Aktivity budou vedené vychovatelem, který bude vycházet z dosavadních znalostí a zkušeností členů cílové skupiny. Řízenou diskuzí bude vychovatel podporovat jejich logické myšlení a upřednostňovat metodu dedukce před prostým memorováním nových informací.


517

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.1

Peníze

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k zamyšlení se nad hodnotou peněz, nad osobními prioritami a možnostmi využití předem stanoveného peněžního obnosu Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Peníze Popis aktivity: vychovatel rozdá členům cílové skupiny pracovní list a stanoví konkrétní peněžní částku (např. 1.000,-Kč), kterou by měli členové cílové skupiny beze zbytku využít na nákup výrobků a služeb. Členové cílové skupiny dostanou potřebný čas na to, aby dle svého uvážení nalezli řešení pro každou z kolonek v tabulce Vyhodnocení: členové cílové skupiny s vychovatelem prodiskutují své nápady a nejfrekventovanější nápady sepíší na tabuli/flipchart. Proběhne diskuze ohledně nápadů jednotlivých členů cílové skupiny. Každý tak bude mít zpětnou vazbu od svých vrstevníků a získá možnost vidět věci i z jiných úhlů pohledu Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .....................................................................................................

5

18


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.1

Pracovní list k tématu Peníze

PENĚŽNÍ OBNOS K ÚTRATĚ:

Kč

VÝROBEK PRVNÍ NÁPAD SÁM PRO SEBE PRO PARTNERA/PARTNERKU PRO SVÉ DĚTI PRO KAMARÁDA/KAMARÁDKU NEJUŽITEČNĚJŠÍ NEJMÉNĚ UŽITEČNÝ OKAMŽITĚ UPOTŘEBITELNÝ POUŽITELNÝ V BUDOUCNU

SLUŽBA PRVNÍ NÁPAD SÁM PRO SEBE PRO PARTNERA/PARTNERKU PRO SVÉ DĚTI PRO KAMARÁDA/KAMARÁDKU NEJUŽITEČNĚJŠÍ NEJMÉNĚ UŽITEČNÁ OKAMŽITĚ UPOTŘEBITELNÁ POUŽITELNÁ V BUDOUCNU


519

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.2

Jak putují peníze

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k pochopení velmi zjednodušených peněžních toků mezi základními subjekty národního hospodářství. Uvědomí si, jaká je role státu, firem a spotřebitelů v koloběhu příjmů a výdajů celého hospodářství Pomůcky: tabule/flipchart, pracovní list k tématu Jak putují peníze Popis aktivity: vychovatel rozdá členům cílové skupiny pracovní list, na kterém je obrázek oběhu peněz a dá jim čas potřebný k zamyšlení se nad tím, co mohou jednotlivé subjekty získat od zbylých dvou, a co jim mohou dát jako protihodnotu Vyhodnocení: formou řízené diskuze probere vychovatel s členy cílové skupiny jejich nápady, a ke stejnému schématu namalovanému na tabuli/flipchartu doplní s pomocí členů cílové skupiny popisky k jednotlivým peněžním tokům: Chápou členové cílové skupiny, kde stát získává peníze a kam peníze plynou? Chápou vlastní postavení (postavení spotřebitele) v rámci národního hospodářství? Případné další relevantní otázky: .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

20


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.2

Pracovní list k tématu Jak putují peníze

STÁT

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

SPOTŘEBITELÉ

VÝROBCI


521

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.3

Inflace, sezónnost a další

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k zamyšlení se nad hodnotou peněz, nad její změnou v čase. Ukazuje jim i vzájemnou provázanost ekonomiky a politiky a měla by jim tak pomoci lépe se orientovat v aktuálním dění ve společnosti Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Inflace, sezónnost a další Popis aktivity: vychovatel bude po členech cílové skupiny požadovat, aby si poznamenali do tabulky, kolik platili např. za jízdné v MHD/za pečivo/za jednu zmrzlinu atd. před několika lety a kolik platí nyní. Dále je vyzve, aby se zamysleli nad tím, co ovlivňuje cenu jednotlivých výrobků a služeb, a aby si své nápady vepsali do další části pracovního listu. Posledním úkolem bude poznamenat si do pracovního listu, jakou odměnu dostávali členové cílové skupiny na brigádě ve svých 15 letech, a jakou dostávají nyní (předpoklad, že členové cílové skupiny jsou od 15 let věku ekonomicky aktivní jako jejich vrstevníci žijící v domácnostech s rodiči) Vyhodnocení: vychovatel povede řízenou diskuzi, v níž budou členové cílové skupiny sdělovat své poznámky, které si sepsali do pracovního listu. Na tabuli/flipchart bude vychovatel během diskuze zaznamenávat faktory, na kterých se skupinově dohodnou, že ovlivňují cenu výrobků a služeb: Proč je diamant dražší než křemen? Proč jsme v létě ochotni zaplatit za lahev vody vyšší sumu než v zimě? Proč se zvýšení cen ropy promítne do vyšších cen dovážených výrobků? Proč je oblečení z aktuální sezony dražší než kvalitativně stejné ze sezony loňské? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .....................................................................................................

5

22


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.3

Pracovní list k tématu Inflace, sezónnost a další

CENA ZA JEDNOTKU DŘÍVE V KČ

VÝROBEK

CENA ZA JEDNOTKU NYNÍ V KČ

1 JÍZDENKA NA MHD 1 HOUSKA 1 KOPEČEK ZMRZLINY 1 PÁREK V ROHLÍKU

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CENY VÝROBKŮ A SLUŽEB

BRIGÁDA

ODMĚNA ZA HODINU DŘÍVE V KČ

ODMĚNA ZA HODINU NYNÍ V KČ


523

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Inflace a národní hospodářství

1.4

Cíl: aktivita navazuje na předchozí a opět vede členy cílové skupiny k zamyšlení se nad hodnotou peněz a peněžními toky mezi jednotlivými subjekty národního hospodářství. Napomáhá tak k hlubšímu pochopení zákonitostí směny Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, vyplněný pracovní list k tématu Inflace, sezónnost a další, pracovní list k tématu Jak putují peníze Popis aktivity: členové cílové skupiny si vezmou pracovní list k tématu Jak putují peníze , kde je obrázek oběhu peněz a vyplněný pracovní list k tématu Inflace, sezónnost a další. Bude jim zadán čas na zamyšlení se nad tím, jakým způsobem se růst cen výrobků a služeb projeví v národním hospodářství Vyhodnocení: vychovatel bude klást dotazy na procvičení znalostí o vzájemných peněžních tocích mezi jednotlivými subjekty národního hospodářství. Následně povede řízenou diskuzi týkající se dopadů zvýšení cen produktů výrobků a služeb na peněžní toky v rámci národního hospodářství. Cílem je, aby členové cílové skupiny pochopili, že růst cen bývá doprovázen následným růstem nominálních mezd: Jak se projeví růst cen výrobků a služeb ve výdajích spotřebitelů? Co znamenají vyšší výdaje spotřebitelů pro producenty výrobků a služeb (firmy a stát)? Jak se projeví vyšší příjmy firem a státu v příjmech spotřebitelů? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .....................................................................................................

5

24


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.5

Proč to vlastně stojí tolik?

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k uvědomění si hodnoty produktu (výrobku nebo služby). Členové cílové skupiny si uvědomí, z čeho všeho se hodnota produktu skládá Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Proč to vlastně stojí tolik? Popis aktivity: na začátku aktivity je potřeba ověřit pojmový aparát členů cílové skupiny, popřípadě je pro potřeby aktivity sjednotit. V diskuzi vychovatel ověří a porovná znalost pojmů: výrobce; velkoobchodník; maloobchodní prodejce; výrobní náklady; přepravní náklady; marže (zisk); odměna (mzdové náklady); režijní náklady; Členové cílové skupiny pak pracují samostatně s pracovním listem Vyhodnocení: v závěrečné diskuzi se členové cílové skupiny vzájemně seznámí se svými názory: Měli členové cílové skupiny podobné odhady na tvorbu ceny produktu? V čem se odhady nejvíce lišily (proč si myslíte, že tomu tak je)? Jaký je rozdíl mezi značkovým a neznačkovým zbožím? Jakou část z celkové ceny dělají mzdové náklady u výrobků a jakou u služeb? Kdo zaplatí reklamu v televizi (např. reklamu na automobil)? Případné další relevantní otázky: ..................................................................................... ..................................................................................... ...................................................................................... ..................................................................................... ..................................................................................... ......................................................................................


525

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.5

Pracovní list k tématu Proč to vlastně stojí tolik?

PODÍL NA CELKOVÉ CENĚ VÝROBKU NEBO SLUŽBY V KČ SOUČET JEDNOTLIVÝCH PODÍLŮ ČINÍ CELKOVOU CENU PRODUKTU PRODUKT VÝROBEK NEBO SLUŽBA A JEHO CENA

VÝROBNÍ NÁKLADY

PŘEPRAVNÍ NÁKLADY

NÁKLADY A MARŽE VELKOOB‐ CHODNÍKA

NÁKLADY DALŠÍ NAPŘ. A MARŽE „ZNAČKA“, MALO‐ PROPAGACE, OBCHODNÍKA SPOTŘEBNÍ ČI POSKYTOVA‐ DAŇ ATD. TELE SLUŽBY

ZNAČKOVÉ SPORTOVNÍ TRIKO 800,‐Kč NEZNAČKOVÉ TRIKO 150,‐Kč MOBILNÍ TELE‐ FON 6.000,‐Kč MALÝ RODINNÝ VŮZ NAPŘ. FABIA COMBI 300.000,‐Kč LUXUSNÍ VŮZ NAPŘ BMW X6 2.500.000,‐Kč PRAČKA 10.000,‐Kč ŠATY Z OBCHODU 2.000,‐Kč ŠATY OD NÁVRHÁŘKY 35.000,‐Kč

5

26


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

1.5


PODÍL NA CELKOVÉ CENĚ VÝROBKU NEBO SLUŽBY V KČ SOUČET JEDNOTLIVÝCH PODÍLŮ ČINÍ CELKOVOU CENU PRODUKTU PRODUKT VÝROBEK NEBO SLUŽBA A JEHO CENA

VÝROBNÍ NÁKLADY

PŘEPRAVNÍ NÁKLADY

NÁKLADY A MARŽE VELKOOB‐ CHODNÍKA

NÁKLADY DALŠÍ NAPŘ. A MARŽE „ZNAČKA“, MALO‐ PROPAGACE, OBCHODNÍKA SPOTŘEBNÍ ČI POSKYTOVA‐ DAŇ ATD. TELE SLUŽBY

NÁVŠTĚVA PÁNSKÉHO KADEŘNICTVÍ 150,‐Kč NÁVŠTĚVA DÁMSKÉHO KADEŘNICTVÍ 700,‐Kč HODINA LEKTORA ANGLIČTINY 400,‐Kč BALÍČEK CIGARET 80,‐Kč 1l TVRDÉHO ALKOHOLU 150,‐Kč 1l BENZINU 35,‐Kč


527

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

28


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2

A KT IV IT Y DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTI

V následujícím bloku aktivit se budou členové cílové skupiny učit přemýšlet v rámci možností, které jim stanoví jejich domácí rozpočet. Na počátku zjistí, jaký čistý příjem jim bude pravidelně plynout v souvislosti s vykonávaným zaměstnáním. V dalších aktivitách se seznámí s tím, jak se jejich rozpočet změní v případě pracovní neschopnosti, nezaměstnanosti apod. Získají tím přehled o tom, jak se chovat v nejčastějších situacích, které jsou spojené s produktivním životem ekonomicky aktivního jedince. V rámci aktivit se členové cílové skupiny seznámí s technikou výpočtu čisté mzdy, v rámci samostatné práce vyhledají některé potřebné informace prostřednictvím internetu a v neposlední řadě absolvují osobní návštěvu místně příslušného úřadu práce. Budou vědět, kam v jakém případě zajít a čeho se kde dožadovat (předpokladem pro správné provedení některých aktivit je ovládnutí základů práce s PC, zejména s webovým prohlížečem).


529

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1

Co opravdu musím zaplatit

Cíl: na základě této aktivity získají členové cílové skupiny povědomí o tom, co je to disponibilní důchod domácnosti a stanoví a promyslí si své priority při nakupování jednotlivých výrobků a služeb Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Co opravdu musím zaplatit Popis aktivity: vychovatel vysvětlí členům cílové skupiny pojem disponibilní důchod domácnosti pomocí pracovního listu, do které budou mít za úkol vepsat odpovědi na dané otázky Vyhodnocení: všichni členové cílové skupiny se zapojí do diskuze, ve které sdělí ostatním své odpovědi. Na tabuli/flipchartu bude zvětšenina pracovního listu, do které bude vychovatel zaznamenávat odpovědi členů cílové skupiny. Ti budou vyzváni, aby bezprostředně reagovali na sdělení ostatních a dávali jim tak zpětnou vazbu ve smyslu, zda s odpověďmi souhlasí/nesouhlasí a proč. Cílem je, aby si členové cílové skupiny uvědomili, že některé služby (nájem + poplatky, telefonní účet apod.) je nezbytné uhradit každý měsíc, bez ohledu na osobní zájmy a priority

5

30


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.1

Pracovní list k tématu Co opravdu musím zaplatit

CO JE NEZBYTNÉ NAKUPOVAT KAŽDÝ TÝDEN?

CO JE NEZBYTNÉ UHRADIT KAŽDÝ MĚSÍC?

ZA CO UTRÁCÍTE PENÍZE A NEPOVAŽUJE‐ TE TO ZA NEZBYTNOST?

RADĚJI BYSTE SI NĚJAKÝ ČAS SPOŘILI PENÍZE A NÁSLEDNĚ JE UTRATILI NEBO SI VZALI ÚVĚR A DANOU VĚC SI KOUPILI OKAMŽITĚ?

CO BYSTE SI RÁDI KOUPILI ZA USPOŘENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY?

NA CO BYSTE BYLI OCHOTNI SI VZÍT ÚVĚR/PŮJČKU?


531

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.2

Jaká je vlastně moje mzda

Cíl: na základě této aktivity členové cílové skupiny pochopí rozdíl mezi hrubou mzdou nabízenou v inzerátech práce, a čistou mzdou, kterou obdrží v následujícím měsíci na svůj bankovní účet jako svůj disponibilní důchod Pomůcky: tabule/flipchart, inzerát s nabídkou práce na hlavní pracovní poměr (v nabídce musí být obsažen údaj o nabízené hrubé mzdě), Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, psací potřeby, pracovní list k tématu Jaká je vlastně moje mzda Popis aktivity: vychovatel nechá členy cílové skupiny přečíst několik inzerátů práce a zavede diskuzi na téma hrubá a čistá mzda. Vysvětlí členům cílové skupiny zjednodušeně techniku výpočtu čisté mzdy a náležitosti výplatní pásky. Členové cílové skupiny si budou do pracovního listu zapisovat nově získané informace Vyhodnocení: na konci aktivity vychovatel napíše na první řádek tabule/flipchartu pojem „hrubá mzda“, na poslední řádek pojem „čistá mzda“ a členové cílové skupiny jeden po druhém doplní, jaké položky jsou potřeba připočítat/odečíst, aby bylo výsledné schéma správně: Jak se od sebe liší hrubá a čistá mzda? Kde se dá nalézt výpočet čisté mzdy? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................

5

32


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.2

Pracovní list k tématu Jaká je vlastně moje mzda

HRUBÁ MZDA

POJISTNÉ HRAZENÉ ZAMĚSTNAVATELEM

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

ZÁLOHA NA DAŇ

SLEVA NA DANI

ČISTÁ MZDA


533

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3

Pomoc v hmotné nouzi

Cíl: na základě této aktivity budou členové cílové skupiny vědět, jakým způsobem a kde si zažádat o dávky pomoci v hmotné nouzi Pomůcky: tabule/flipchart, internet, psací potřeby, pracovní list k tématu Pomoc v hmotné nouzi, formuláře k tématu Pomoc v hmotné nouzi (zdroj: www.mpsv.cz) Popis aktivity: vychovatel vyzve členy cílové skupiny k vyhledání informací o pomoci v hmotné nouzi prostřednictvím internetu (portál MPSV). Svá zjištění ohledně jednotlivých dávek (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc) si zapíší do pracovního listu; dále vychovatel ukáže strukturu formulářů žádostí vztahujících se k tomuto tématu, společně se členy cílové skupiny je projdou a poté se ho členové cílové skupiny pokusí samostatně vyplnit Vyhodnocení: v řízené diskuzi si členové cílové skupiny ověří, zda všichni vyhledali stejné informace. Případně si doplní své poznámky v pracovním listě o nové poznatky: Je proces žádání o dávky složitý? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .....................................................................................................

5

34


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3

Pracovní list k tématu Pomoc v hmotné nouzi

CO SE SKRÝVÁ POD POJMEM DÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI?

KDO O POMOCI ROZHODUJE?

KDE SI LZE ZAŽÁDAT O TYTO DÁVKY?


535

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3

Formuláře k tématu Pomoc v hmotné nouzi

Òě$'35È&(ý5

HN 7LVNRSLVSURVtPY\SOĖWHþLWHOQČ

SRGDFtUD]tWNR

äiGRVWRGRSODWHNQDE\GOHQt $äDGDWHO -PpQR

3ĜtMPHQt 5RGQpSĜtMPHQt 5RGQpþtVOR

7LWXOSĜHGMPpQHP

1H]DRSDWĜHQRVW

3ĜtMHP

]DMPpQHP

3RKODYt

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

=GUDYRWQtSRMLãĢRYQD

ýtVORSRMLãWČQFH

7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH

8OLFH ýS ýRULHQW36ý

6NXWHþQêSRE\W 2EHF ýiVWREFH


$GUHVDSUR GRUXþRYiQt


2EHF ýiVWREFH

7HOHIRQ

(PDLO

'DWRYiVFKUiQND

%\GOLãWČQD~]HPtýHVNpUHSXEOLN\ $12 1(

%=iVWXSFHåDGDWHOH 9\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČåHåiGRVWSRGiYi]iVWXSFHåDGDWHOH]iNRQQê]iVWXSFHMLQiI\]LFNiRVREDNWHUpE\ODQH]OHWLOiRVREDUR]KRGQXWtPSĜtVOXãQpKR RUJiQXVYČĜHQDGRSpþH]PRFQČQHFRSDWURYQtN

3ĜtMPHQt 5RGQpSĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

]D

7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH




7HOHIRQ

2EHF ýiVWREFH

(PDLO

'DWRYiVFKiQND

8YHćWHYãHFKQDMPpQDRVRE\ .RORQNX5RGQpSĜtMPHQtY\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČåHVHOLãtRGSĜtMPHQt &L]LQFLSRNXGQHPDMtYý5SĜLGČOHQRURGQpþtVORXYHGRXYNRORQFH5RGQpþtVORYý5GDWXPQDUR]HQtYHWYDUXGHQPČVtFURN 'RNRORQN\1H]DRSDWĜHQRVW]DSLãWHANOSRNXGRVREDVSOĖXMHSRGPtQN\QH]DRSDWĜHQRVWLGtWČWH3RNXGRVREDQHQtQH]DRSDWĜHQêPGtWČWHPNRORQNX SURãNUWQČWH 'RNRORQN\3ĜtMHP]DSLãWHNESRNXGRVRED]DSĜHGFKR]tWĜLPČVtFHDYPČVtFLSRGiQtåiGRVWLQHPČODUR]KRGQêSĜtMHPNSĜtMPX]GiYHNVWiWQt VRFLiOQtSRPRFLDSRGSRU\YQH]DPČVWQDQRVWLQHERSĜLUHNYDOL¿NDFLQHSĜLKOtåHMWH 9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 1DMGHWHQD(YURSVNpPSUĤND]X]GUDYRWQtKRSRMLãWČQt 3RNXGMHPtVWRþtVODSRSLVQpKRSĜLGČOHQRþtVORHYLGHQþQtXYHćWHSĜHGþtVOHPStVPHQR( 3RGOHXVWþRGVW]iNRQDþ6ERSRPRFLYKPRWQpQRX]LYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤPiRVREDE\GOLãWČQD~]HPtý5]HMPpQDSRNXG VH]GHGORXKRGREČ]GUåXMHY\NRQiYi]GHYêGČOHþQRXþLQQRVWåLMH]GHVURGLQRXSOQt]GHSRYLQQRXãNROQtGRFKi]NXQHERVHVH]GHVRXVWDYQČSĜLSUDYXMH QDEXGRXFtSRYROiQtSRSĜtSDGČH[LVWXMtMLQpYê]QDPQpGĤYRG\]iMP\þLDNWLYLW\MHMLFKåY]iMHPQiVRXYLVORVWGRNOiGiVHSČWtWpWRRVRE\Vý5

5

36

3526Ë02%5$ġ7(


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


&=DĜt]HQt]DVWXSXMtFtåDGDWHOH 9\SOĖWHYSĜtSDGČåHåiGRVWSRGiYi]DĜt]HQt]DVWXSXMtFtåDGDWHOH~VWDYSURSpþLRGČWLDPOiGHåYQČPåMHåDGDWHOYSOQpPSĜtPpP]DRSDWĜHQt

1i]HY]DĜt]HQt

,ý

$GUHVD]DĜt]HQt 2EHF ýiVWREFH


7HOHIRQ

(PDLO

'2VWDWQtVSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\ 8YHćWHYãHFKQ\RVRE\NWHUpMVRXYE\WČQDDGUHVHWUYDOpKRSRE\WXåDGDWHOHVSROHþQČVQtPKOiãHQ\NWUYDOpPXSRE\WXQHERVQtPE\WVNXWHþQČXåLYDMt äDGDWHOHMLåQHXYiGČMWH3RGSLVHPVWYU]XMHNDåGi]XYHGHQêFKRVREVSUiYQRVWD~SOQRVWXYHGHQêFK~GDMĤDGiYiYêVORYQêVRXKODVNWRPXDE\VWiWQt RUJiQ\DGDOãtSUiYQLFNpRVRE\DI\]LFNpRVRE\VGČOLO\SĜtVOXãQpPX~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHQHERMLY\SOiFtYêãLSĜtMPXWČFKWRRVRE~GDMH RSĜLKOiãHQtVHNWUYDOpPXSRE\WXYSĜtSDGČQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWHVNXWHþQRVWLSURND]XMtFtQH]DRSDWĜHQRVWDGDOãt~GDMHDWRYUR]VDKXSRWĜHEQpPSUR UR]KRGRYiQtRQiURNXQDGiYNXMHMtYêãLDYêSODWXDSURSRVX]RYiQtSRGOH]iNRQDþ6EYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ

3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D



3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL %\GOLãWČQD~]HPtýHVNpUHSXEOLN\ $12 1(

3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D




3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

5RGQpSĜtMPHQt

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D




3RGSLV

D]iNRQDþ6ERSRPRFLYKPRWQpQRX]LYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ2VRE\NWHUpMVRXXPtVWČQ\NFHORURþQtPXSRE\WXY~VWDYX VRFLiOQtSpþHQHERNWHUpMVRXXPtVWČQ\YH]GUDYRWQLFNpP]DĜt]HQt~VWDYQtSpþHQHERQDVWRXSLO\YêNRQWUHVWXRGQČWtVYRERG\QHERE\O\Y]DW\GRYD]E\ DWDWRVNXWHþQRVWWUYiSRFHOêNDOHQGiĜQtPČVtFQHXYiGČMWH 'RNRORQN\=GUDYVWDY]DSLãWHANOSRNXGMHRVREDWČåFH]GUDYRWQČSRVWLåHQiQHERGORXKRGREČQHPRFQi9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNX SURãNUWQČWH


'$/âË/,673526Ë0

537

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D

6NXWHþQêSRE\W 2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS ýRULHQW36ý


3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

5RGQpSĜtMPHQt

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D



3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

5RGQpSĜtMPHQt

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D




-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

1H]DRSDWĜHQRVW

3RGSLV

3ĜtMPHQt

=GUDYVWDY

]D




3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVORYý5

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

ýtVORSRMLãWČQFH

3ĜtMHP

1H]DRSDWĜHQRVW

=GUDYVWDY

]D




3RGSLV

5

38

3526Ë02%5$ġ7(


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


E. =SĤVREYêSODW\ =DãNUWQČWHMHGQX]XYHGHQêFKYDULDQWDGRSĜtVOXãQpWDEXON\XYHćWHGRSOĖXMtFtLQIRUPDFH

QD~þHWXSHQČåQtKR~VWDYXYý5YHGHQpPY&=. ýtVOR~þWX

.yGEDQN\

6SHFL¿FNêV\PERO

QD~þHW]DKUDQLþQtKRSHQČåQtKR~VWDYXY(8 ,%$1 3ĜtMHPFH

0ČQD

1i]HY $GUHVD

0ČVWR

XYHćWHDOHVSRĖPČVWRDVWiW 6WiW %,&6:,)7 %DQND SĜtMHPFH

1i]HY $GUHVD

0ČVWR

XYHćWHDOHVSRĖPČVWRDVWiW 6WiW 3RãWRYQtSRXNi]NRX QDDGUHVXWUYDOpKRE\GOLãWČ QDMLQRXDGUHVX 2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS ýRULHQW36ý 3RãWRYQtSRXNi]NRXNY\]YHGQXWtQDÒĜDGXSUiFHý5

)3URKOiãHQtåDGDWHOH 3URKODãXMLåHMVRXYWpWRåiGRVWLXYHGHQ\YãHFKQ\VSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\ 3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL 9HãNHUp~GDMHYWpWRåiGRVWLMVRXSUDYGLYpDMVHPVLYČGRPD SĜtSDGQêFKQiVOHGNĤNWHUpE\SURPQH]QHSUDYGLYêFK~GDMĤY\SOêYDO\ 3RGSLVHPURYQČåGiYiPVYĤMYêVORYQêVRXKODVNWRPXDE\VWiWQtRUJiQ\DGDOãtSUiYQLFNpRVRE\DI\]LFNpRVRE\VGČOLO\SĜtVOXãQpPX ~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHQHERMLY\SOiFtYêãLSĜtMPX~GDMHRSĜLKOiãHQtVHNWUYDOpPXSRE\WXYSĜtSDGČQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWH VNXWHþQRVWLSURND]XMtFtQH]DRSDWĜHQRVWDGDOãt~GDMHRåDGDWHOLDWRYUR]VDKXSRWĜHEQpPSURUR]KRGRYiQtRQiURNXQDGiYNXMHMtYêãL DYêSODWXDSURSRVX]RYiQtSRGOH]iNRQDþ6EYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ -VHPVLYČGRPD SRYLQQRVWLStVHPQČRKOiVLWSĜtVOXãQpPX~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHGRGQĤ]PČQ\YHVNXWHþQRVWHFKNWHUpMVRX UR]KRGQpSURWUYiQtQiURNXQDGiYNXMHMtYêãLDYêSODWX )RUPXOiĜMVHPSĜHY]DOD ]R¿FLiOQtFKZHERYêFKVWUiQHN0LQLVWHUVWYDSUiFHDVRFLiOQtFKYČFtQH]PČQLOD MVHPQDQČPåiGQpSHYQp WH[W\SRX]HMVHPSUDYGLYČY\SOQLOD NRORQN\XUþHQpNY\SOĖRYiQt

9

GQH

SRGSLVåDGDWHOH

.RORQNX6SHFL¿FNêV\PEROY\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČýHVNRVORYHQVNpREFKRGQtEDQN\SUR~þW\VþtVOHP


539

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


2.3

.åiGRVWLSURVtPGRORåWH SURYãHFKQ\XYHGHQpRVRE\SUĤND]WRWRåQRVWLXGČWtGROHWURGQêOLVW ,QIRUPDFHRXåtYDQpPE\WX 'iOHGRORåWHQtåHXYHGHQpGRNODG\DSRWYU]HQtDWRSURåDGDWHOHDRVWDWQtVSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\ SURKOiãHQtRFHONRYêFKVRFLiOQtFKDPDMHWNRYêFKSRPČUHFK SURQH]DRSDWĜHQpGČWLSRVNRQþHQtSRYLQQpãNROQtGRFKi]N\DYåG\RGãNROQtKRURNX]DþtQDMtFtKRYNDOHQGiĜQtPURFHYQČPåGtWČ GRYUãLOROHW 3RWYU]HQtRVWXGLXQHER 3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpP~ĜDGHPSUiFHQHERGRNOiGDMtFtQHVFKRSQRVWY\NRQiYDWVRXVWDYQRXYêGČOHþQRXþLQQRVW ]GĤYRGĤGORXKRGREČQHSĜt]QLYpKR]GUDYRWQtKRVWDYXQHER 3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpPRãHWĜXMtFtPOpNDĜHPGRNOiGDMtFtQHVFKRSQRVWVRXVWDYQČVHSĜLSUDYRYDWQDEXGRXFt SRYROiQtQHERY\NRQiYDWYêGČOHþQRXþLQQRVWSURQHPRFQHER~UD] SURNDåGRXRVREX'RNODGRYêãLPČVtþQtFKSĜtMPĤ]DWĜLNDOHQGiĜQtPČVtFHSĜHGFKi]HMtFtNDOHQGiĜQtPXPČVtFLYHNWHUpPSRGiYiWH åiGRVWRSĜL]QiQtGiYN\3RNXGRVREDYNRORQFH3ĜtMHPY\SOQLOD1('RNODGRYêãLPČVtþQtFKSĜtMPĤQHGRNOiGHMWH SURNDåGRXRVREXNWHUiY\SOQLODANOYNRORQFH=GUDYVWDY]GĤYRGXWČåNpKR]GUDYRWQtKRSRVWLåHQtSUĤND]PLPRĜiGQêFKYêKRG =733 SURNDåGRXRVREXNWHUpMHGORXKRGREČQHPRFQi3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpPRãHWĜXMtFtPOpNDĜHPGRNOiGDMtFt GORXKRGRERXQHPRFSRNXGQHQtGORXKRGREiQHPRFGRORåHQDGRNODG\RX]QiQtRVRE\]DGRþDVQČSUiFHQHVFKRSQRX 'RWD]QtNSURXUþHQtVWiWXE\GOLãWČSURND]XMtFtY]WDKRVRE\NýHVNpUHSXEOLFH

ÒGDMHSURNWHUpQDIRUPXOiĜLQHGRVWDþXMHY\KUD]HQpPtVWRXYHćWHQDYROQpPOLVWČDSĜLORåWHNWLVNRSLVX )RUPXOiĜHåiGRVWtSRWYU]HQtDRVWDWQtFKGRNODGĤSRPRFLYKPRWQpQRX]LQDOH]QHWHQDLQWHUQHWRYpDGUHVHKWWSSRUWDOPSVYF]IRUPV QHERVLMHY\]YHGQHWHQDSUDFRYLãWLÒĜDGXSUiFHý51DWRWRSUDFRYLãWČVHWDNpREUDĢWHSRNXGEXGHWHPtWSĜLY\SOĖRYiQtSRFK\EQRVWL

5

40


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


Òě$'35È&(ý5


SRGDFtUD]tWNR

äiGRVWRPLPRĜiGQRXRNDPåLWRXSRPRF $äDGDWHO -PpQR1)

3ĜtMPHQt 5RGQpSĜtMPHQt

2)

7LWXOSĜHGMPpQHP

5RGQpþtVOR3)

3RKODYt

5RGLQQêVWDY4)

ýtVORSRMLãWČQFH5)


1H]DRSDWĜHQRVW

6)

5RGLþH7)

]DMPpQHP 6WiWQtSĜtVOXãQRVW

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

7UYDOêSRE\W 2EHF ýiVWREFH

8OLFH ýS10)ýRULHQW36ý

6NXWHþQê SRE\W

2EHF ýiVWREFH


2EHF ýiVWREFH



7HOHIRQ

(PDLO

'DWRYiVFKUiQND

%\GOLãWČQD~]HPtýHVNpUHSXEOLN\11) $12 1(

%7\SPLPRĜiGQpRNDPåLWpSRPRFL ÒMPDQD]GUDYt 9iåQiPLPRĜiGQiXGiORVW 1H]E\WQêMHGQRUi]RYêYêGDM 1H]E\WQpQHERRGĤYRGQČQpQiNODG\Y]GČOiQt 1H]E\WQpQHERRGĤYRGQČQpQiNODG\SĜHGPČW\GORXKRGREpSRWĜHE\ 2KURåHQtRVRE\VRFLiOQtPY\ORXþHQtP

1)

8YHćWHYãHFKQDMPpQDRVRE\ .RORQNX5RGQpSĜtMPHQtY\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČåHVHOLãtRGSĜtMPHQt &L]LQFLSRNXGQHPDMtYý5SĜLGČOHQRURGQpþtVORXYHGRXYNRORQFH5RGQpþtVORYý5GDWXPQDUR]HQtYHWYDUXGHQPČVtFURN 4) 'RNRORQN\5RGLQQêVWDY]DSLãWHMHGQX]XYHGHQêFKPRåQRVWtYHIRUPČ±VYRERGQêi ±åHQDWêYGDQi±YGRYHFYGRYD±UR]YHGHQêi ±UHJLVWURYDQpSDUWQHUVWYt3RYLQQpX023W\SX9iåQiPLPRĜiGQiXGiORVWÒMPDQD]GUDYt1H]E\WQpQHERRGĤYRGQČQpQiNODG\ 5) 1DMGHWHQD(YURSVNpPSUĤND]X]GUDYRWQtKRSRMLãWČQt 6) 'RNRORQN\1H]DRSDWĜHQRVW]DSLãWHANOSRNXGRVREDVSOĖXMHSRGPtQN\QH]DRSDWĜHQRVWLGtWČWH3RNXGRVREDQHQtQH]DRSDWĜHQêPGtWČWHPNRORQNX SURãNUWQČWH 7) 'RNRORQN\5RGLþHXYHćWHSRĜDGRYiþtVODRVRE]WDEXON\þiVWL$QHER)NWHUpMVRXURGLþLQHERRVREDPLNWHUêPMHGtWČUR]KRGQXWtPSĜtVOXãQpKR RUJiQXVYČĜHQRGRSpþH QH]OHWLOpQH]DRSDWĜHQpRVRE\QHERURGLþLRVDPČOpKRURGLþHQH]OHWLOpKRQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWH3RNXGDQLMHGHQ]WČFKWR URGLþĤYþiVWL$QHER)QHQtXYHGHQNRORQNXSURãNUWQČWH 8) 'RNRORQN\6WGĤFKRG]DSLãWHANOSRNXGMHRVREDSRåLYDWHOHPVWDUREQtKRGĤFKRGX9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 9) 'RNRORQN\0DQåHOND XYHćWHSRĜDGRYpþtVORRVRE\]WDEXON\þiVWL$QHER)NWHUiMHPDQåHOHPNRX RVRE\ 10)3RNXGMHPtVWRþtVODSRSLVQpKRSĜLGČOHQRþtVORHYLGHQþQtXYHćWHSĜHGþtVOHPStVPHQR( 11) 3RGOHXVWþRGVW]iNRQDþ6ERSRPRFLYKPRWQpQRX]LYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤPiRVREDE\GOLãWČQD~]HPtý5]HMPpQDSRNXG VH]GHGORXKRGREČ]GUåXMHY\NRQiYi]GHYêGČOHþQRXþLQQRVWåLMH]GHVURGLQRXSOQt]GHSRYLQQRXãNROQtGRFKi]NXQHERVHVH]GHVRXVWDYQČSĜLSUDYXMH QDEXGRXFtSRYROiQtSRSĜtSDGČH[LVWXMtMLQpYê]QDPQpGĤYRG\]iMP\þLDNWLYLW\MHMLFKåY]iMHPQiVRXYLVORVWGRNOiGiVHSČWt 3526Ë02%5$ġ7( WpWRRVRE\Vý5 12 01 01 501 2) 3)


541

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


&3RSLVåLYRWQtVLWXDFHD~þHOXSRXåLWtPLPRĜiGQpRNDPåLWpSRPRFL

'3ĜHGSRNOiGDQiYêãHMHGQRUi]RYpKRYêGDMHQH]E\WQêFKQHERRGĤYRGQČQêFKQiNODGĤ .þ (9êEČUåLYRWQtVLWXDFH -VHPSRSURSXãWČQt]YêNRQXYD]E\QHER]YêNRQXWUHVWXRGQČWtVYRERG\ -VHPSRSURSXãWČQt]HãNROVNpKR]DĜt]HQtSURYêNRQ~VWDYQtþLRFKUDQQpYêFKRY\QHER]SČVWRXQVNpSpþHSRGRVDåHQt]OHWLORVWL UHVSHNWLYHYOHWHFK -VHPSRSURSXãWČQtSRXNRQþHQtOpþE\FKRUREQêFK]iYLVORVWt]H]GUDYRWQLFNpKR]DĜt]HQtSV\FKLDWULFNpOpþHEQ\QHEROpþHEQpKR ]DĜt]HQtSURFKRUREQp]iYLVORVWL 1HMVRXXVSRNRMLYČQDSOQČQ\PpåLYRWQČGĤOHåLWpSRWĜHE\Y]KOHGHPNWRPXåHMVHPRVRERXEH]SĜtVWĜHãt 0RMHSUiYDD]iMP\MVRXRKURåHQ\WUHVWQRXþLQQRVWtMLQpRVRE\ -LQiåLYRWQtVLWXDFH

'DWXPSURSXãWČQt 3URVWĜHGN\14) )2VWDWQtVSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\15) 8YHćWHYãHFKQ\RVRE\NWHUpVåDGDWHOHPVSROHþQČXåtYDMtE\W0DQåHODPDQåHONXDQH]OHWLOpQH]DRSDWĜHQpGČWLåDGDWHOHDRVWDWQtFKVSROHþQČSRVX]RYDQêFK RVREXYHćWHLWHKG\MHVWOLåHVRSUiYQČQRXRVRERXVSROHþQČE\WQHXåtYDMt 3RGSLVHPVWYU]XMHNDåGi]XYHGHQêFKRVREVSUiYQRVWD~SOQRVWXYHGHQêFK~GDMĤDGiYiYêVORYQêVRXKODVNWRPXDE\VWiWQtRUJiQ\DGDOãtSUiYQLFNp RVRE\DI\]LFNpRVRE\VGČOLO\SĜtVOXãQpPX~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHQHERMLY\SOiFtYêãLSĜtMPXWČFKWRRVRE~GDMHRSĜLKOiãHQtVHNWUYDOpPXSRE\WX YSĜtSDGČQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWHVNXWHþQRVWLSURND]XMtFtQH]DRSDWĜHQRVWDGDOãt~GDMHDWRYUR]VDKXSRWĜHEQpPSURUR]KRGRYiQtRQiURNXQDGiYNXMHMt YêãLDYêSODWXDSURSRVX]RYiQtSRGOH]iNRQDþ6EYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW


3RGSLV

5RGLQQêVWDY4)

0DQåHOND9)

]D

3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL 6NXWHþQêSRE\W 2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS10)ýRULHQW36ý

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW


3RGSLV

5RGLQQêVWDY4)

0DQåHOND9)

]D

3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL 6NXWHþQêSRE\W 2EHF ýiVWREFH


12) 3RYLQQpX023W\SX

1H]E\WQêMHGQRUi]RYêYêGDM 1H]E\WQpQHERRGĤYRGQČQpQiNODG\ 3RYLQQpX023W\SX2KURåHQtRVRE\VRFLiOQtPY\ORXþHQtP 14) 8YHćWHYêãLSURVWĜHGNĤY.þNWHUpMVWHREGUåHOD SĜLSURSXãWČQt]YêNRQXYD]E\QHER]YêNRQXWUHVWXRGQČWtVYRERG\QHER]HãNROVNpKR]DĜt]HQtSUR YêNRQ~VWDYQtDRFKUDQQpYêFKRY\3RYLQQpSRNXGåDGDWHOY\EUDOMHGQX]QiVOHGXMtFtFKåLYRWQtFKVLWXDFt -VHPSRSURSXãWČQt]YêNRQXYD]E\QHER]YêNRQXWUHVWXRGQČWtVYRERG\ -VHPSRSURSXãWČQt]HãNROVNpKR]DĜt]HQtSURYêNRQ~VWDYQtþLRFKUDQQpYêFKRY\QHER]SČVWRXQVNpSpþHSRGRVDåHQt]OHWLORVWLUHVSHNWLYHYOHWHFK 2KURåHQtRVRE\VRFLiOQtPY\ORXþHQtP 15) 3RYLQQpX023W\SX 9iåQiPLPRĜiGQiXGiORVW 1H]E\WQpQHERRGĤYRGQČQpQiNODG\ '$/âË/,673526Ë0 12 01 01 501 13)

5

42


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


3ĜtMPHQt 5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGLQQêVWDY4)

0DQåHOND9)

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW


3RGSLV

]D



5RGLQQêVWDY4)

0DQåHOND9)

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW


3RGSLV

]D


3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW


3RGSLV

5RGLQQêVWDY4)

0DQåHOND9)

]D


3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW


3RGSLV

5RGLQQêVWDY4)

0DQåHOND9)

]D

3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL 6NXWHþQêSRE\W 2EHF ýiVWREFH


*$GUHV\WUYDOpKRSRE\WXVSROHþQČSRVX]RYDQêFKRVRENWHUpMVRXRGOLãQpRGDGUHV\WUYDOpKRSRE\WXåDGDWHOH ýtVORRVRE\XYHGHQpYWDEXOFHþiVWL) 7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH


ýtVORRVRE\XYHGHQpYWDEXOFHþiVWL) 7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH


ýtVORRVRE\XYHGHQpYWDEXOFHþiVWL) 7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH


16)



3526Ë02%5$ġ7( 12 01 01 501

543

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


+=SĤVREYêSODW\ =DãNUWQČWHMHGQX]XYHGHQêFKYDULDQWDGRSĜtVOXãQpWDEXON\XYHćWHGRSOĖXMtFtLQIRUPDFH


.yGEDQN\

6SHFL¿FNêV\PERO16)


0ČQD

1i]HY $GUHVD

0ČVWR


1i]HY $GUHVD

0ČVWR

XYHćWHDOHVSRĖPČVWRDVWiW 6WiW 3RãWRYQtSRXNi]NRX QDDGUHVXWUYDOpKRE\GOLãWČ QDMLQRXDGUHVX 2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS10)ýRULHQW36ý 3RãWRYQtSRXNi]NRXNY\]YHGQXWtQDÒĜDGXSUiFHý5 YKRWRYRVWLQDSRNODGQČ~ĜDGXSUiFH ,3URKOiãHQtåDGDWHOH 3URKODãXMLåHMVRXYWpWRåiGRVWLXYHGHQ\YãHFKQ\VSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\ 3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL 9HãNHUp~GDMHYWpWRåiGRVWLMVRXSUDYGLYpDMVHPVLYČGRPD SĜtSDGQêFKQiVOHGNĤNWHUpE\SURPQH]QHSUDYGLYêFK~GDMĤY\SOêYDO\ 3RGSLVHPURYQČåGiYiPVYĤMYêVORYQêVRXKODVNWRPXDE\VWiWQtRUJiQ\DGDOãtSUiYQLFNpRVRE\DI\]LFNpRVRE\VGČOLO\SĜtVOXãQpPX ~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHQHERMLY\SOiFtYêãLSĜtMPX~GDMHRSĜLKOiãHQtVHNWUYDOpPXSRE\WXYSĜtSDGČQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWH VNXWHþQRVWLSURND]XMtFtQH]DRSDWĜHQRVWDGDOãt~GDMHDWRYUR]VDKXSRWĜHEQpPSURUR]KRGRYiQtRQiURNXQDGiYNXMHMtYêãLDYêSODWX DSURSRVX]RYiQtSRGOH]iNRQDþ6EYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ -VHPVLYČGRPD SRYLQQRVWLStVHPQČRKOiVLWSĜtVOXãQpPX~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHGRGQĤ]PČQ\YHVNXWHþQRVWHFKNWHUpMVRX UR]KRGQpSURWUYiQtQiURNXQDGiYNXMHMtYêãLDYêSODWXQDSĜSURåDGDWHOHQHERNWHURXNROL]RVWDWQtFKVSROHþQČSRVX]RYDQêFKRVRE GRNODGRX]QiQtRVRE\]DGRþDVQČSUiFHQHVFKRSQRXSRNXGEXGHWDNWRRVREDX]QiQDGRNODGRSREtUiQtGiYHNQHPRFHQVNpKRSRMLãWČQt ]GĤYRGXWČKRWHQVWYtQHERPDWHĜVWYtSRNXGW\WRGiYN\EXGHRVREDSREtUDWRKOiVLWQiVWXSYêNRQXWUHVWXRGQČWtVYRERG\Y]HWtGRYD]E\ SRE\WYGRPRYČSURRVRE\VH]GUDYRWQtPSRVWLåHQtPGRPRYČSURVHQLRU\QHERGRPRYČVH]YOiãWQtPUHåLPHPQHERYFKUiQČQpP E\GOHQtQHERSRE\WYH]GUDYRWQLFNpP]DĜt]HQt~VWDYQtSpþHSV\FKLDWULFNpOpþHEQČQHEROpþHEQČSURGORXKRGREČQHPRFQpDM )RUPXOiĜMVHPSĜHY]DOD ]R¿FLiOQtFKZHERYêFKVWUiQHN0LQLVWHUVWYDSUiFHDVRFLiOQtFKYČFtQH]PČQLOD MVHPQDQČPåiGQpSHYQp WH[W\SRX]HMVHPSUDYGLYČY\SOQLOD NRORQN\XUþHQpNY\SOĖRYiQt 9

GQH20 SRGSLVåDGDWHOH

.åiGRVWLSURVtPGRORåWH SURYãHFKQ\XYHGHQpRVRE\SUĤND]WRWRåQRVWLXGČWtGROHWURGQêOLVW SURQH]DRSDWĜHQpGČWLSRVNRQþHQtSRYLQQpãNROQtGRFKi]N\DYåG\RGãNROQtKRURNX]DþtQDMtFtKRYNDOHQGiĜQtPURFHYQČPåGtWČ GRYUãLOROHW 3RWYU]HQtRVWXGLXQHER 3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpP~ĜDGHPSUiFHQHERGRNOiGDMtFtQHVFKRSQRVWY\NRQiYDWVRXVWDYQRXYêGČOHþQRXþLQQRVW ]GĤYRGĤGORXKRGREČQHSĜt]QLYpKR]GUDYRWQtKRVWDYXQHER 3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpPRãHWĜXMtFtPOpNDĜHPGRNOiGDMtFtQHVFKRSQRVWVRXVWDYQČVHSĜLSUDYRYDWQDEXGRXFt SRYROiQtQHERY\NRQiYDWYêGČOHþQRXþLQQRVWSURQHPRFQHER~UD] SURNDåGRXRVREXNWHUiY\SOQLODANOYNRORQFH6WGĤFKRGGRNODGRSĜL]QiQtVWDUREQtKRGĤFKRGX ÒGDMHSURNWHUpQDIRUPXOiĜLQHGRVWDþXMHY\KUD]HQpPtVWRXYHćWHQDYROQpPOLVWČDSĜLORåWHNWLVNRSLVX )RUPXOiĜHåiGRVWtSRWYU]HQtDRVWDWQtFKGRNODGĤSRPRFLYKPRWQpQRX]LQDOH]QHWHQDLQWHUQHWRYpDGUHVHKWWSSRUWDOPSVYF]IRUPVQHERVLMHY\]YHGQHWH QDSUDFRYLãWLÒĜDGXSUiFHý51DWRWRSUDFRYLãWČVHWDNpREUDĢWHSRNXGEXGHWHPtWSĜLY\SOĖRYiQtSRFK\EQRVWL

5

44

12 01 01 501


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


Òě$'35È&(ý5


SRGDFtUD]tWNR

äiGRVWRSĜtVSČYHNQDåLYRE\Wt $äDGDWHO -PpQR1)

3ĜtMPHQt 2)

5RGQpSĜtMPHQt

7LWXOSĜHGMPpQHP

5RGQpþtVOR3)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

=GUDYRWQtSpþH23)20

5RGLQQêVWDY4)

1.

3RKODYt


=GUDYRWQtSRMLãĢRYQD 6)

]DMPpQHP

7)

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

1H]DRSDWĜHQRVW

5RGLþH

=GUDYVWDY10)

6WXSHĖLQYDOLGLW\11)

3pþH12)

'LHWD13)

5RGLþRYVNêSĜ14)

0DMHWHN15)

3ĜtMHP16)

9\åLYRYDFtSRY17)

7UYDOêSRE\W 2EHF ýiVWREFH


6NXWHþQê SRE\W

2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS ýRULHQW36ý

$GUHVDSUR 2EHF ýiVWREFH GRUXþRYiQt 8OLFH ýS ýRULHQW36ý 7HOHIRQ

(PDLO

'DWRYiVFKUiQND

%\GOLãWČQD~]HPtýHVNpUHSXEOLN\19)

ANO

1(

1) 2) 3) 4)

8YHćWHYãHFKQDMPpQDRVRE\ .RORQNX5RGQpSĜtMPHQtY\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČåHVHOLãtRGSĜtMPHQt &L]LQFLSRNXGQHPDMtYý5SĜLGČOHQRURGQpþtVORXYHGRXYNRORQFH5RGQpþtVORYý5GDWXPQDUR]HQtYHWYDUXGHQPČVtFURN 'RNRORQN\5RGLQQêVWDY]DSLãWHMHGQX]XYHGHQêFKPRåQRVWtYHIRUPČ±VYRERGQêi ±åHQDWêYGDQi±YGRYHFYGRYD±UR]YHGHQêi ±UHJLVWURYDQpSDUWQHUVWYt 5) 1DMGHWHQD(YURSVNpPSUĤND]X]GUDYRWQtKRSRMLãWČQt 6) 'RNRORQN\1H]DRSDWĜHQRVW]DSLãWHANOSRNXGRVREDVSOĖXMHSRGPtQN\QH]DRSDWĜHQRVWLGtWČWH3RNXGRVREDQHQtQH]DRSDWĜHQêPGtWČWHPNRORQNX SURãNUWQČWH 7) 'RNRORQN\5RGLþHXYHćWHSRĜDGRYiþtVODRVRE]WDEXON\þiVWL$QHER&NWHUpMVRXURGLþLQHERRVREDPLNWHUêPMHGtWČUR]KRGQXWtPSĜtVOXãQpKRRUJiQX VYČĜHQRGRSpþH QH]OHWLOpQH]DRSDWĜHQpRVRE\QHERURGLþLRVDPČOpKRURGLþHQH]OHWLOpKRQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWH3RNXGDQLMHGHQ]WČFKWRURGLþĤYþiVWL$QHER &QHQtXYHGHQNRORQNXSURãNUWQČWH 8) 'RNRORQN\6WGĤFKRG]DSLãWHANOSRNXGMHRVREDSRåLYDWHOHPVWDUREQtKRGĤFKRGX9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 9) 'RNRORQN\0DQåHOND XYHćWHSRĜDGRYpþtVORRVRE\]WDEXON\þiVWL$QHER&NWHUiMHPDQåHOHPNRX RVRE\ 10 'RNRORQN\=GUDYVWDY]DSLãWHANOSRNXGMHRVREDWČåFH]GUDYRWQČSRVWLåHQiQHERGORXKRGREČQHPRFQi9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 11) 'RNRORQN\6WXSHĖLQYDOLGLW\]DSLãWHVWXSHĖLQYDOLGLW\NWHUêE\ORVREČSĜL]QiQ9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 12) 'RNRORQN\3pþH]DSLãWH]WDEXON\&SRĜDGRYpþtVORGtWČWHNWHUpPXMHRVREDURGLþHPDRNWHUpFHORGHQQČRVREQČDĜiGQČSHþXMHDWRWRGtWČQHPĤåHEêW ]YiåQêFKGĤYRGĤXPtVWČQRYMHVOtFKPDWHĜVNpãNROHQHERYREGREQpP]DĜt]HQt9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 13) 'RNRORQN\'LHWD]DSLãWHANOSRNXGRVREČOpNDĜGRSRUXþLOGLHWQtVWUDYRYiQt9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 14) 'RNRORQN\5RGLþRYVNêSĜ]DSLãWHANOSRNXGRVREDSREtUiURGLþRYVNêSĜtVSČYHN3RNXGRVREDURGLþRYVNêSĜtVSČYHNQHSREtUiNRORQNXSURãNUWQČWH 15) 'RNRORQN\0DMHWHN]DSLãWHANOSRNXGRVREDYODVWQtQHPRYLWêQHERPRYLWêPDMHWHNPLPRREY\NOpY\EDYHQtGRPiFQRVWL DQHERY\XåtYiREGREQêPDMHWHN RVRE\EOt]Np9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 16) 'RNRORQN\3ĜtMHP]DSLãWHNESRNXGRVRED]DSĜHGFKR]tWĜLPČVtFHDYPČVtFLSRGiQtåiGRVWLQHPČODUR]KRGQêSĜtMHPNSĜtMPX]GiYHNVWiWQtVRFLiOQtSRGSRU\ DSRGSRU\YQH]DPČVWQDQRVWLQHERSĜLUHNYDOL¿NDFLQHSĜLKOtåHMWH 9RVWDWQtFKSĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 17) 'RNRORQN\9\åLYRYDFtSRYLQQRVWXYHćWHANOSRNXGPiWHVWDQRYHQRXY\åLYRYDFtSRYLQQRVWYĤþLQH]OHWLOpPXGtWČWLDQHERSRNXGPiWHYĤþL]OHWLOpPXGtWČWLGOXK QDYêåLYQpPNWHUêY]QLNOYGREČQH]OHWLORVWLGtWČWH3RNXGY\åLYRYDFtSRYLQQRVWYĤþLQH]OHWLOpPXGtWČWLVWDQRYHQRXQHPiWHDQHPiWHDQLYĤþL]OHWLOpPXGtWČWLGOXK QDYêåLYQpPNWHUêY]QLNOYGREČQH]OHWLORVWLGtWČWHXYHćWHNE'tWČVHSRYDåXMH]DQH]OHWLOpLYPČVtFLYHNWHUpPQDE\OR]OHWLORVWL 18) 3RNXGMHPtVWRþtVODSRSLVQpKRSĜLGČOHQRþtVORHYLGHQþQtXYHćWHSĜHGþtVOHPStVPHQR( 19) 3RGOHXVWþRGVW]iNRQDþ6ERSRPRFLYKPRWQpQRX]LYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤPiRVREDE\GOLãWČQD~]HPtý5]HMPpQDSRNXGVH]GH GORXKRGREČ]GUåXMHY\NRQiYi]GHYêGČOHþQRXþLQQRVWåLMH]GHVURGLQRXSOQt]GHSRYLQQRXãNROQtGRFKi]NXQHERVHVH]GHVRXVWDYQČSĜLSUDYXMHQDEXGRXFt SRYROiQtSRSĜtSDGČH[LVWXMtMLQpYê]QDPQpGĤYRG\]iMP\þLDNWLYLW\MHMLFKåY]iMHPQiVRXYLVORVWGRNOiGiVHSČWtWpWRRVRE\Vý5

1/5


3526Ë02%5$ġ7( 12 01 01 501A

545

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


%=iVWXSFHåDGDWHOH 9\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČåHåiGRVWSRGiYi]iVWXSFHåDGDWHOH]iNRQQê]iVWXSFHMLQiI\]LFNiRVREDNWHUpE\ODQH]OHWLOiRVREDUR]KRGQXWtPSĜtVOXãQpKR RUJiQXVYČĜHQDGRSpþH]PRFQČQHFRSDWURYQtN

-PpQR1)

3ĜtMPHQt 2)

5RGQpSĜtMPHQt

7LWXOSĜHGMPpQHP

5RGQpþtVOR3)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

]DMPpQHP

7UYDOêSRE\W 2EHF ýiVWREFH 2.


6NXWHþQê SRE\W



2EHF ýiVWREFH

2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS7)ýRULHQW36ý

7HOHIRQ

(PDLO 20)

&2VWDWQtVSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\

'DWRYiVFKUiQND

8YHćWHYãHFKQ\RVRE\NWHUpVåDGDWHOHPVSROHþQČXåtYDMtE\WVNXWHþQêSRE\W QDDGUHVHXYHGHQpYþiVWL$0DQåHODPDQåHONXDQH]OHWLOpQH]DRSDWĜHQp GČWLåDGDWHOHDRVWDWQtFKVSROHþQČSRVX]RYDQêFKRVREXYHćWHLWHKG\MHVWOLåHVRSUiYQČQRXRVRERXVSROHþQČE\WQHXåtYDMt 3RGSLVHPVWYU]XMHNDåGi]XYHGHQêFKRVREVSUiYQRVWD~SOQRVWXYHGHQêFK~GDMĤDGiYiYêVORYQêVRXKODVNWRPXDE\VWiWQtRUJiQ\DGDOãtSUiYQLFNp RVRE\DI\]LFNpRVRE\VGČOLO\SĜtVOXãQpPX~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHQHERMLY\SOiFtYêãLSĜtMPXWČFKWRRVRE~GDMHRSĜLKOiãHQtVHNWUYDOpPXSRE\WX YSĜtSDGČQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWHVNXWHþQRVWLSURND]XMtFtQH]DRSDWĜHQRVWDGDOãt~GDMHDWRYUR]VDKXSRWĜHEQpPSURUR]KRGRYiQtRQiURNXQDGiYNXMHMt YêãLDYêSODWXDSURSRVX]RYiQtSRGOH]iNRQDþ6EYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

1H]DRSDWĜHQRVW6) 3ĜtMHP16) 3.

'LHWD13)

5RGLQQêVWDY4)


8)

9)

6WGĤFKRG

5RGLþRYVNêSĜ

8åtYiQtDQiNODG\21)

0DQåHOND 14)

3pþH

1iVWXS22)20

12)

]D

5RGLþH7) 10)

=GUDYVWDY 0DMHWHN

15)

6WXSHĖLQYDOLGLW\11) 9\åLYRYDFtSRY17)

=GUDYRWQtSpþH23)20



3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPL QHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL

4.

3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

]D

1H]DRSDWĜHQRVW6)

5RGLQQêVWDY4)


3ĜtMHP16)

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

=GUDYVWDY10)

5RGLþH7) 6WXSHĖLQYDOLGLW\11)

'LHWD13)

5RGLþRYVNêSĜ14)

3pþH12)

0DMHWHN15)

9\åLYRYDFtSRY17)

8åtYiQtDQiNODG\21)

1iVWXS22)20

=GUDYRWQtSpþH23)20




3RGSLV

20)

D]iNRQDþ6ERSRPRFLYKPRWQpQRX]LYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ 'RNRORQN\8åtYiQtDQiNODG\]DSLãWHNESRNXGRVREDVSROHþQČVåDGDWHOHPWUYDOHQHåLMHDQHXKUD]XMHVQtVSROHþQČQiNODG\QDVYpSRWĜHE\1( ]DSLãWHWDNpYSĜtSDGČåHRVREDQDVWRXSLODYêNRQWUHVWXRGQČWtVYRERG\QHERE\ODY]DWDGRYD]E\QHERMtMVRXSRVN\WRYiQ\SRE\WRYpVRFLiOQtVOXåE\ YGRPRYČSURRVRE\VH]GUDYRWQtPSRVWLåHQtPGRPRYČSURVHQLRU\QHERGRPRYČVH]YOiãWQtPUHåLPHPQHERYFKUiQČQpPE\GOHQt9RVWDWQtFK SĜtSDGHFKNRORQNXSURãNUWQČWH 22) 'RNRORQN\1iVWXSXYHćWHGDWXPQiVWXSXSRNXGRVREDYSUĤEČKXPČVtFHSRGiQtåiGRVWLQDVWRXSLODYêNRQWUHVWXRGQČWtVYRERG\QHERE\ODY]DWD GRYD]E\QHERQDVWRXSLODGRGRPRYDSURRVRE\VH]GUDYRWQtPSRVWLåHQtPGRPRYDSURVHQLRU\GRPRYDVH]YOiãWQtPUHåLPHPQHERGRFKUiQČQpKR E\GOHQtNGHMVRXMtSRVN\WRYiQ\SRE\WRYpVRFLiOQtVOXåE\ 23) 'RNRORQN\=GUDYRWQtSpþHXYHćWHGDWXPQiVWXSXRVRE\GR]GUDYRWQLFNpKR]DĜt]HQtYHNWHUpPMHRVREČ '$/âË/,673526Ë0 SRVN\WRYiQD]GUDYRWQtSpþH 12 01 01 501A 2/5 21)

5

46


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3



5.

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

1H]DRSDWĜHQRVW6)

5RGLQQêVWDY4)


3ĜtMHP16)

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

'LHWD13)

5RGLþRYVNêSĜ

8åtYiQtDQiNODG\21)

14)

1iVWXS22)20

3pþH

12)

5RGLþH7) =GUDYVWDY10)

]D

0DMHWHN

15)

6WXSHĖLQYDOLGLW\11) 9\åLYRYDFtSRY17)

=GUDYRWQtSpþH23)20




6.

3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

]D

1H]DRSDWĜHQRVW6)

5RGLQQêVWDY4)


3ĜtMHP16)

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

=GUDYVWDY10)


'LHWD13)

5RGLþRYVNêSĜ14)

3pþH12)

0DMHWHN15)

9\åLYRYDFtSRY17)

8åtYiQtDQiNODG\21)

1iVWXS

22)

20

=GUDYRWQtSpþH

23)

5RGLþH7)

20




7.

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

3RGSLV

7LWXOSĜHG

]D

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

1H]DRSDWĜHQRVW6)

5RGLQQêVWDY4)


3ĜtMHP16)

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

=GUDYVWDY10)

5RGLþH7) 6WXSHĖLQYDOLGLW\11)

'LHWD13)

5RGLþRYVNêSĜ14)

3pþH12)

0DMHWHN15)

9\åLYRYDFtSRY17)

8åtYiQtDQiNODG\21)

1iVWXS22)20

=GUDYRWQtSpþH23)20




8.

3RGSLV

3ĜtMPHQt

-PpQR1)

7LWXOSĜHG

5RGQpSĜtMPHQt2)

5RGQpþtVORYý53)

6WiWQtSĜtVOXãQRVW

]D

1H]DRSDWĜHQRVW6)

5RGLQQêVWDY4)


3ĜtMHP16)

6WGĤFKRG8)

0DQåHOND9)

=GUDYVWDY10)


5RGLþH7)

'LHWD13)

5RGLþRYVNêSĜ14)

3pþH12)

0DMHWHN15)

9\åLYRYDFtSRY17)

8åtYiQtDQiNODG\21)

1iVWXS22)20

=GUDYRWQtSpþH23)20




3RGSLV

3/5


3526Ë02%5$ġ7( 12 01 01 501A

547

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


'$GUHV\WUYDOpKRSRE\WXVSROHþQČSRVX]RYDQêFKRVRENWHUpMVRXRGOLãQpRGDGUHV\WUYDOpKRSRE\WXåDGDWHOH ýtVORRVRE\XYHGHQpYWDEXOFHþiVWL& 7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH


ýtVORRVRE\XYHGHQpYWDEXOFHþiVWL& 7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH


ýtVORRVRE\XYHGHQpYWDEXOFHþiVWL& 7UYDOêSRE\W

2EHF ýiVWREFH


E. =SĤVREYêSODW\ =DãNUWQČWHMHGQX]XYHGHQêFKYDULDQWDGRSĜtVOXãQpWDEXON\XYHćWHGRSOĖXMtFtLQIRUPDFH


.yGEDQN\

6SHFL¿FNêV\PERO24)


0ČQD

1i]HY $GUHVD

0ČVWR


1i]HY $GUHVD

0ČVWR

XYHćWHDOHVSRĖPČVWRDVWiW 6WiW 3RãWRYQtSRXNi]NRX QDDGUHVXWUYDOpKRE\GOLãWČ QDMLQRXDGUHVX 2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýS18)ýRULHQW36ý 3RãWRYQtSRXNi]NRXNY\]YHGQXWtQDÒĜDGXSUiFHý5

24)


4/5

5

48

12 01 01 501A


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.3


)3URKOiãHQtåDGDWHOH 3URKODãXMLåHMVRXYWpWRåiGRVWLXYHGHQ\YãHFKQ\VSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\ 3URKODãXMLåHPpFHONRYpVRFLiOQtDPDMHWNRYpSRPČU\MVRXWDNRYpåHPLQHXPRåĖXMtSĜHNRQDWQHSĜt]QLYRXVLWXDFLYODVWQtPLVLODPL 9HãNHUp~GDMHYWpWRåiGRVWLMVRXSUDYGLYpDMVHPVLYČGRPD SĜtSDGQêFKQiVOHGNĤNWHUpE\SURPQH]QHSUDYGLYêFK~GDMĤY\SOêYDO\ 3RGSLVHPURYQČåGiYiPVYĤMYêVORYQêVRXKODVNWRPXDE\VWiWQtRUJiQ\DGDOãtSUiYQLFNpRVRE\DI\]LFNpRVRE\VGČOLO\SĜtVOXãQpPX ~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHQHERMLY\SOiFtYêãLSĜtMPX~GDMHRSĜLKOiãHQtVHNWUYDOpPXSRE\WXYSĜtSDGČQH]DRSDWĜHQpKRGtWČWH VNXWHþQRVWLSURND]XMtFtQH]DRSDWĜHQRVWDGDOãt~GDMHDWRYUR]VDKXSRWĜHEQpPSURUR]KRGRYiQtRQiURNXQDGiYNXMHMtYêãLDYêSODWX DSURSRVX]RYiQtSRGOH]iNRQDþ6EYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ -VHPVLYČGRPD SRYLQQRVWLStVHPQČRKOiVLWSĜtVOXãQpPX~ĜDGXNWHUêRGiYFHUR]KRGXMHGRGQĤ]PČQ\YHVNXWHþQRVWHFKNWHUpMVRX UR]KRGQpSURWUYiQtQiURNXQDGiYNXMHMtYêãLDYêSODWXQDSĜSURåDGDWHOHQHERNWHURXNROL]RVWDWQtFKVSROHþQČSRVX]RYDQêFKRVRE GRNODGRX]QiQtRVRE\]DGRþDVQČSUiFHQHVFKRSQRXSRNXGEXGHWDNWRRVREDX]QiQDGRNODGRSREtUiQtGiYHNQHPRFHQVNpKRSRMLãWČQt ]GĤYRGXWČKRWHQVWYtQHERPDWHĜVWYtSRNXGW\WRGiYN\EXGHRVREDSREtUDWRKOiVLWQiVWXSYêNRQXWUHVWXRGQČWtVYRERG\Y]HWtGRYD]E\ SRE\WYGRPRYČSURRVRE\VH]GUDYRWQtPSRVWLåHQtPGRPRYČSURVHQLRU\QHERGRPRYČVH]YOiãWQtPUHåLPHPQHERYFKUiQČQpP E\GOHQtQHERSRE\WYH]GUDYRWQLFNpP]DĜt]HQt]GUDYRWQtSpþHDM )RUPXOiĜMVHPSĜHY]DOD ]R¿FLiOQtFKZHERYêFKVWUiQHN0LQLVWHUVWYDSUiFHDVRFLiOQtFKYČFtQH]PČQLOD MVHPQDQČPåiGQpSHYQp WH[W\SRX]HMVHPSUDYGLYČY\SOQLOD NRORQN\XUþHQpNY\SOĖRYiQt

9

GQH

SRGSLVåDGDWHOH

.åiGRVWLSURVtPGRORåWH SURYãHFKQ\XYHGHQpRVRE\PLPRRVRE\YþiVWL' SUĤND]WRWRåQRVWLXGČWtGROHWURGQêOLVW ,QIRUPDFHRXåtYDQpPE\WX 'iOHGRORåWHQtåHXYHGHQpGRNODG\DSRWYU]HQtDWRSURåDGDWHOHDRVWDWQtVSROHþQČSRVX]RYDQpRVRE\NWHUpQHSURKOiVLO\åHVSROHþQČ VåDGDWHOHPWUYDOHQHåLMtDQHXKUD]XMtVQtVSROHþQČQiNODG\QDVYpSRWĜHE\ SURQH]DRSDWĜHQpGČWLSRVNRQþHQtSRYLQQpãNROQtGRFKi]N\DYåG\RGãNROQtKRURNX]DþtQDMtFtKRYNDOHQGiĜQtPURFHYQČPåGtWČ GRYUãLOROHW 3RWYU]HQtRVWXGLXQHER 3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpP~ĜDGHPSUiFHQHERGRNOiGDMtFtQHVFKRSQRVWY\NRQiYDWVRXVWDYQRXYêGČOHþQRXþLQQRVW ]GĤYRGĤGORXKRGREČQHSĜt]QLYpKR]GUDYRWQtKRVWDYXQHER 3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpPRãHWĜXMtFtPOpNDĜHPGRNOiGDMtFtQHVFKRSQRVWVRXVWDYQČVHSĜLSUDYRYDWQDEXGRXFt SRYROiQtQHERY\NRQiYDWYêGČOHþQRXþLQQRVWSURQHPRFQHER~UD] SURNDåGRXRVREXNWHUiVSROHþQČXåtYiE\WDVSROHþQČXKUD]XMHQiNODG\QDVYpSRWĜHE\'RNODGRYêãLPČVtþQtFKSĜtMPĤ]DWĜL NDOHQGiĜQtPČVtFHSĜHGFKi]HMtFtNDOHQGiĜQtPXPČVtFLYHNWHUpPSRGiYiWHåiGRVWRSĜL]QiQtGiYN\3RNXGRVREDYNRORQFH3ĜtMHP Y\SOQLODNE'RNODGRYêãLPČVtþQtFKSĜtMPĤQHGRNOiGHMWH SURNDåGRXRVREXNWHUiY\SOQLODANOYNRORQFH6WGĤFKRGGRNODGRSĜL]QiQtVWDUREQtKRGĤFKRGX SURNDåGRXRVREXNWHUiY\SOQLODANOYNRORQFH=GUDYVWDY]GĤYRGXWČåNpKR]GUDYRWQtKRSRVWLåHQtSUĤND]PLPRĜiGQêFKYêKRG =733 SURNDåGRXRVREXNWHUpMHGORXKRGREČQHPRFQi3RWYU]HQtR]GUDYRWQtPVWDYXY\GiYDQpPRãHWĜXMtFtPOpNDĜHPGRNOiGDMtFt GORXKRGRERXQHPRFSRNXGQHQtGORXKRGREiQHPRFGRORåHQDGRNODG\RX]QiQtRVRE\]DGRþDVQČSUiFHQHVFKRSQRX SURNDåGRXRVREXNWHUiY\SOQLODNRORQNX6WXSHĖLQYDOLGLW\GRNODGRSĜL]QiQtVWXSQČLQYDOLGLW\ SURNDåGRX]HVSROHþQČSRVX]RYDQêFKRVRENWHUiY\SOQLODANOYNRORQFH'LHWD3RWYU]HQtRQXWQRVWLGLHWQtKRVWUDYRYiQt SURNDåGRXRVREXNWHUiYNRORQFH0DMHWHNXYHGODANO3URKOiãHQtRFHONRYêFKVRFLiOQtFKDPDMHWNRYêFKSRPČUHFK SURNDåGRXRVREXNWHUiY\SOQLODANOYNRORQFH9\åLYRYDFtSRYLQQRVW3URKOiãHQtRVWDQRYHQpY\åLYRYDFtSRYLQQRVWLDMHMtP SOQČQtSODWQpNSRVOHGQtPXGQLPČVtFHSĜHGFKi]HMtFtPXPČVtFLSRGiQtåiGRVWL SURNDåGRXRVREXNWHUiMHX]QiQD]DGRþDVQČSUiFHQHVFKRSQRXGRNODGRX]QiQtRVRE\GRþDVQČSUiFHQHVFKRSQRX SURNDåGRXRVREXNWHUiSREtUiGiYN\QHPRFHQVNpKRSRMLãWČQt]GĤYRGXWČKRWHQVWYtQHERPDWHĜVNpGRNODGRSREtUiQtWČFKWRGiYHN SURNDåGpQH]DRSDWĜHQpGtWČNWHUpPXMHYêåLYQpVWDQRYHQRVRXGHPUR]KRGQXWtVRXGXRVWDQRYHQtYêåLYQpKR

ÒGDMHSURNWHUpQDIRUPXOiĜLQHGRVWDþXMHY\KUD]HQpPtVWRXYHćWHQDYROQpPOLVWČDSĜLORåWHNWLVNRSLVX )RUPXOiĜHåiGRVWtSRWYU]HQtDRVWDWQtFKGRNODGĤSRPRFLYKPRWQpQRX]LQDOH]QHWHQDLQWHUQHWRYpDGUHVHKWWSSRUWDOPSVYF]IRUPVQHER VLMHY\]YHGQHWHQDSUDFRYLãWLÒĜDGXSUiFHý51DWRWRSUDFRYLãWČVHWDNpREUDĢWHSRNXGEXGHWHPtWSĜLY\SOĖRYiQtSRFK\EQRVWL

5/5


12 01 01 501A

549

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.4

Když onemocním

Cíl: na základě této aktivity si členové cílové skupiny osvojí terminologii a získají praktické rady týkající se nemocenského pojištění. Vyzkouší si, jak se změní měsíční příjem v případě jejich pracovní neschopnosti Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Když onemocním, vyplněný pracovní list k tématu Jaká je vlastně moje mzda Popis aktivity: vychovatel vyzve členy cílové skupiny k vyhledání informací o státní finanční výpomoci v případě pracovní neschopnosti prostřednictvím internetu. Svá zjištění si zapíší do pracovního listu. Pro připomenutí pojmu zdravotní pojištění si vezmou členové cílové skupiny k ruce vyplněný pracovní list k tématu Jaká je vlastně moje mzda (zároveň tak hlouběji pochopí dříve probíranou techniku výpočtu čisté mzdy a propojení jejich pracovní činnosti s národním hospodářstvím) Vyhodnocení: v řízené diskuzi si členové cílové skupiny ověří, zda všichni vyhledali stejné a správné informace. Případně si doplní své poznámky v pracovním listě o nové poznatky

5

50


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.4

Pracovní list k tématu Když onemocním

CO JE TO PRACOVNÍ NESCHOPNOST?

JAK SI MŮŽETE ZAŽÁDAT O STÁTNÍ FINANČNÍ VÝPOMOC V PŘÍPADĚ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI? JAKÁ INSTITUCE ZAJIŠŤUJE PROPLÁCENÍ FINANČNÍ VÝPOMOCI V PŘÍPADĚ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI?

VYSVĚTLETE POJEM „NEMOCENSKÉ“

VYSVĚTLETE POJEM „OŠETŘOVNÉ“

VYSVĚTLETE POJEM „PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ“

VYSVĚTLETE POJEM „VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ“


551

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5

Podpora v nezaměstnanosti

Cíl: na základě této aktivity členové cílové skupiny získají informace, jakým způsobem a kde se registrovat v případě, že jsou nezaměstnaní a kde si zažádat o podporu v nezaměstnanosti a osvojí si terminologii této problematiky Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Podpora v nezaměstnanosti, formuláře k tématu Podpora v nezaměstnanosti (zdroj: www.mpsv.cz) Popis aktivity: vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do dvojic. První z dvojice bude mít za úkol zajít na úřad práce a od pověřeného pracovníka zjistit odpovědi na otázky uvedené v pracovním listě. Druhý z dvojice bude mít za úkol zjistit odpovědi na otázky prostřednictvím internetu; dále vychovatel ukáže strukturu formulářů žádostí vztahujících se k tomuto tématu, společně se členy cílové skupiny je projdou a poté se ho členové cílové skupiny pokusí samostatně vyplnit Vyhodnocení: ve dvojicích si členové cílové skupiny vymění informace získané na úřadu práce a prostřednictvím internetu. Po výměně informací povede vychovatel řízenou diskuzi, v jejímž průběhu bude nejpodstatnější informace zaznamenávat na tabuli/flipchart: Došli členové cílové skupiny ve dvojicích ke stejným závěrům? Bylo dohledání informací prostřednictvím internetu snadné? Jak probíhala komunikace s pracovníky úřadu práce? Případné další relevantní otázky:

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

52


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5

Pracovní list k tématu Podpora v nezaměstnanosti

CO ZNAMENÁ POJEM PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI?

KDE SI MOHU ZAŽÁDAT O PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI?

JAKÁ JE PROVOZNÍ DOBA ÚŘADU PRÁCE, DO JEHOŽ EVIDENCE PATŘÍM?

ZA JAKÝCH PODMÍNEK MÁM NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI?

CO JE POTŘEBA DOLOŽIT K ŽÁDOSTI O PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI?

JAK DLOUHO MOHU POBÍRAT PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI?

V JAKÉ VÝŠI MI BUDE PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI VYPLÁCENA?


553

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5

Formuláře k tématu Podpora v nezaměstnanosti

Òě$'35È&(ý5=$0 PODPORA =i]QDPRGQLSRGiQtåiGRVWL

OSÚ S 15

äiGRVWRSRGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWL DQiVO]iNRQDþ6ER]DPČVWQDQRVWLYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤGiOHMHQÄ]iNRQR]DPČVWQDQRVWL´ $ äDGDWHO 3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXO

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVOR

6WiWQtREþDQVWYt

'DWXPQDUR]HQt

0tVWRQDUR]HQt

%\GOLãWČ

2EHF ýiVWREFH

8OLFH ýSýRULHQW36ý

% 3RGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWLSRåDGXMLY\SOiFHW QD~þHWXSHQČåQtKR~VWDYXYý5YHGHQêYþHVNêFKNRUXQiFK&=. ýtVOR~þWX

.yGEDQN\

SRãWRYQtSRXNi]NRXQDDGUHVX 2EHF ýiVWREFH 8OLFH ýSýRULHQW36ý SRãWRYQtSRXNi]NRXÄ%³NY\]YHGQXWtQDÒ3 & 6NXWHþQRVWLUR]KRGQpSURSĜL]QiQtQHERSRVN\WRYiQtSRGSRU\YQH]DPČVWQDQRVWL .HGQLNQČPXåPiEêWSRGSRUDYQH]DPČVWQDQRVWLSĜL]QiQDGHQSRGiQtWpWRåiGRVWLQHERGHQ]DĜD]HQtGRHYLGHQFH XFKD]HþĤR]DPČVWQiQt -VHP

QHMVHPSRåLYDWHOHPVWDUREQtKRGĤFKRGXYþHWQČSĜHGþDVQpKRVWDUREQtKRGĤFKRGX

-VHP Mám

QHMVHPYSUDFRYQČSUiYQtPY]WDKXWMSUDFRYQtSRPČUY]WDKQD]iNODGČGRKRG\RSUDFRYQtþLQQRVWLDGRKRG\ RSURYHGHQtSUiFH QHERYHVOXåHEQtPSRPČUX QHPiPQiURNQDYêVOXKRYêSĜtVSČYHNQDSĜSRGOH]iNRQDRYRMiFtFK]SRYROiQt]iNRQDRVOXåHEQtPSRPČUX SĜtVOXãQtNĤEH]SHþQRVWQtFKVERUĤ 1iURNQDYêVOXKRYêSĜtVSČYHNYþHWQČMHKRYêãHVHGRNOiGiUR]KRGQXWtP QHERSRWYU]HQtP]DPČVWQDYDWHOH

%\OR

QHE\ORY\SODFHQRRGVWXSQp]SRVOHGQtKR]DPČVWQiQtGRNOiGiVHSRWYU]HQtP]DPČVWQDYDWHOH

%\OR

QHE\ORY\SODFHQRRGE\WQp]SRVOHGQtKR]DPČVWQiQtGRNOiGiVHSRWYU]HQtP]DPČVWQDYDWHOH

%\OR

QHE\ORY\SODFHQRRGFKRGQp]SRVOHGQtKR]DPČVWQiQtGRNOiGiVHSRWYU]HQtP]DPČVWQDYDWHOH

QHSREtUiPGiYN\QHPRFHQVNpKRSRMLãWČQtQHPRFHQVNpSHQČåLWiSRPRFYPDWHĜVWYtRãHWĜRYQpY\URYQiYDFt SĜtVSČYHNYWČKRWHQVWYtDPDWHĜVWYt QHQtSURWLPQČYHGHQYêNRQUR]KRGQXWtH[HNXFH 9SĜtSDGČQDĜt]HQtYêNRQXUR]KRGQXWtH[HNXFH GRORåWH XVQHVHQtVRXGXH[HNXþQtSĜtND] DGRNODGRþiVWFHGRVXGSURYHGHQêFKVUiåHN QH 9GREČSUDFRYQtFKGQĤSĜHGSRGiQtPWpWRåiGRVWLMVHPE\OD YSUDFRYQtQHVFKRSQRVWL ano 3REtUiP -H

9\SOĖWHQHE\OROL9iPSĜLGČOHQRURGQpþtVOR =DE\GOLãWČVHSRYDåXMH x XVWiWQtKRREþDQDý5DGUHVDPtVWDWUYDOpKRSRE\WXQD~]HPtý5 x XFL]LQFHNWHUêMHREþDQHP(8QHERMHKRURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPDQHERURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPREþDQDý5DGUHVDWUYDOpKRQHERSĜHFKRGQpKR SRE\WXQD~]HPtý5DSRNXGWDNRYêSRE\WQHPiDGUHVDPtVWDNGHVHQD~]HPtý5REY\NOH]GUåXMH x XFL]LQFHNWHUêQHQtREþDQHP(8DQLMHKRURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPDQLURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPREþDQDý5DGUHVDPtVWDWUYDOpKRSRE\WXQD~]HPt ý5MHOLGUåLWHOHPPRGUpNDUW\DGUHVDXYHGHQiMDNRPtVWRSRE\WXYDJHQGRYpPLQIRUPDþQtPV\VWpPXFL]LQFĤ 3RGSRUDYQH]DPČVWQDQRVWLQiOHåtXFKD]HþLR]DPČVWQiQtSĜLVSOQČQtVWDQRYHQêFKSRGPtQHNRGHGQHSRGiQtStVHPQpåiGRVWLRSRGSRUX YQH]DPČVWQDQRVWLQHERRGHGQH]DĜD]HQtGRHYLGHQFHXFKD]HþĤR]DPČVWQiQtSRNXGXFKD]HþR]DPČVWQiQtRSRGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWLSRåiGi GRSUDFRYQtFKGQĤSRVNRQþHQt]DPČVWQiQtMLQpYêGČOHþQpþLQQRVWLQHERþLQQRVWLNWHUiVHSRYDåXMH]DQiKUDGQtGREX]DPČVWQiQt

1/2

5

54


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


'iOHSRWYU]XML 3REtUDOD

QHSREtUDOD MVHPYýHVNpUHSXEOLFHSRGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWLYSRVOHGQtFKOHWHFKSĜHG]DĜD]HQtP GRHYLGHQFHXFKD]HþĤR]DPČVWQiQt

3REtUDOD

QHSREtUDOD MVHPGiYN\YQH]DPČVWQDQRVWLYHVWiWČ(8 YSRVOHGQtFKOHWHFKSĜHG]DĜD]HQtPGRHYLGHQFH XFKD]HþĤR]DPČVWQiQt3REtUiQtGiYHNVHGRNOiGiIRUPXOiĜHP(QHER8Y\VWDYHQêPSĜtVOXãQRXLQVWLWXFt VWiWX(8

3REtUiP

QHSREtUiPGiYN\YQH]DPČVWQDQRVWLYMLQpPVWiWČ(8

3RVOHGQtXNRQþHQp]DPČVWQiQtQHERMLQiYêGČOHþQiþLQQRVWYSRVOHGQtFKOHWHFKSĜHG]DĜD]HQtPGRHYLGHQFHXFKD]HþĤ R]DPČVWQiQtYHNWHUpXFKD]HþR]DPČVWQiQtåiGiRSRGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWLXYHćWHYãHFKQD]DPČVWQiQtDMLQp YêGČOHþQpþLQQRVWLNWHUpMVWHXNRQþLOD YHVWHMQêGHQ 1i]HY]DPČVWQDYDWHOHQHERGUXKMLQpYêGČOHþQpþLQQRVWL

2G

'R

'DOãtXNRQþHQiQHERQHXNRQþHQi]DPČVWQiQtQHERMLQpYêGČOHþQpþLQQRVWLDQiKUDGQtGRE\]DPČVWQiQt YSRVOHGQtFK OHWHFK 1i]HY]DPČVWQDYDWHOHQHERGUXKMLQpYêGČOHþQpþLQQRVWLQHERQiKUDGQtGRE\

6RXKODVtP

2G

'R

QHVRXKODVtPDE\VLNUDMVNiSRERþNDÒĜDGXSUiFHý5VDPDY\åiGDOD~GDMHUR]KRGQpSURSĜL]QiQtDSRVN\WRYiQt SRGSRU\YQH]DPČVWQDQRVWLNWHUpO]H]tVNDW]~ĜHGQtHYLGHQFHýHVNpRNUHVQt VSUiY\VRFLiOQtKR]DEH]SHþHQt

)RUPXOiĜMVHPSĜHY]DOD ]R¿FLiOQtFKZHERYêFKVWUiQHN0LQLVWHUVWYDSUiFHDVRFLiOQtFKYČFtQH]PČQLOD MVHPQDQČPåiGQpSHYQp WH[W\SRX]HMVHPSUDYGLYČY\SOQLOD NRORQN\XUþHQpNY\SOĖRYiQt

9 7RWRåQRVWåDGDWHOHE\OD RYČĜHQDSRGOHGRNODGX

GQH 'QH

3RGSLVåDGDWHOH 3RGSLV ]DPČVWQDQFH

)RUPXOiĜåiGRVWLDGDOãtLQIRUPDFHO]H]tVNDWQDNUDMVNêFKSRERþNiFKÒ3ý5DMHMLFKNRQWDNWQtFKSUDFRYLãWtFKQHERQD,QWHJURYDQpP SRUWiOH0369KWWSSRUWDOPSVYF]

ÒGDMHR]DPČVWQiQtDGDOãtUR]KRGQpVNXWHþQRVWLSURSĜL]QiQtDSRVN\WRYiQtSRGSRU\YQH]DPČVWQDQRVWLMHXFKD]HþR]DPČVWQiQtSRYLQHQ GRORåLWDWRQDSĜtNODGHYLGHQþQtPOLVWHPGĤFKRGRYpKRSRMLãWČQtSRWYU]HQtPR]DPČVWQiQtSRWYU]HQtP]DPČVWQDYDWHOHRYêãLSUĤPČUQpKRPČVtþQtKR þLVWpKRYêGČONXDGDOãtFKVNXWHþQRVWHFKUR]KRGQêFKSURSRVRX]HQtQiURNXQDSRGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWLGRNODGHPRYêNRQXMLQpYêGČOHþQpþLQQRVWL XRVRE\VDPRVWDWQČYêGČOHþQČþLQQpSRWYU]HQtPR]tVNDQpGREČGĤFKRGRYpKRSRMLãWČQtDRSRVOHGQtPY\PČĜRYDFtP]iNODGXYSĜtSDGČ]DPČVWQiQt YþOHQVNpPVWiWČ(YURSVNpXQLHQHER(YURSVNpKRKRVSRGiĜVNpKRSURVWRUX,VODQG/LFKWHQãWHMQVNR1RUVNR QHERYHâYêFDUVNXGiOHMHQÄ(8³ IRUPXOiĜHP(QHER8 =DQiKUDGQtGREX]DPČVWQiQtVHSRYDåXMHGREDSĜtSUDY\RVRE\VH]GUDYRWQtPSRVWLåHQtPNSUiFLGREDSREtUiQtSOQpKRLQYDOLGQtKRGĤFKRGX SURLQYDOLGLWXWĜHWtKRVWXSQČGREDRVREQtSpþHRGtWČYHYČNXGROHWDGREDRVREQtSpþHRI\]LFNRXRVREXPODGãtOHWNWHUiVHSRGOH]iNRQD RVRFLiOQtFKVOXåEiFKSRYDåXMH]DRVREX]iYLVORXQDSRPRFLMLQpI\]LFNpRVRE\YHVWXSQL,OHKNi]iYLVORVW 'iOHGREDRVREQtSpþHRI\]LFNRXRVREX NWHUiVHSRGOH]iNRQDRVRFLiOQtFKVOXåEiFKSRYDåXMH]DRVREX]iYLVORXQDSRPRFLMLQpI\]LFNpRVRE\YHVWXSQL,,VWĜHGQČWČåNi]iYLVORVW YHVWXSQL ,,,WČåNi]iYLVORVW QHERYHVWXSQL,9~SOQi]iYLVORVW SRNXGVXFKD]HþHPR]DPČVWQiQtWUYDOHåLMHDVSROHþQČXKUD]XMtQiNODG\QDVYpSRWĜHE\W\WR SRGPtQN\VHQHY\åDGXMtMGHOLRRVREXNWHUiVHSUR~þHO\GĤFKRGRYpKRSRMLãWČQtSRYDåXMH]DRVREXEOt]NRX=DQiKUDGQtGREXVHURYQČåSRYDåXMH GREDYêNRQXGORXKRGREpGREURYROQLFNpVOXåE\QD]iNODGČVPORXY\GREURYROQtNDVY\VtODMtFtRUJDQL]DFtNWHUpE\ODXGČOHQDDNUHGLWDFH0LQLVWHUVWYHP YQLWUDQHERYêNRQXYHĜHMQpVOXåE\QD]iNODGČVPORXY\RYêNRQXYHĜHMQpVOXåE\SRNXGUR]VDKY\NRQDQpVOXåE\SĜHNUDþXMHYSUĤPČUXDOHVSRĖ KRGLQYNDOHQGiĜQtPWêGQX 3ODWQRVWWLVNRSLVXRG

2/2


555

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


Òě$'35È&(ý5=$0 ZÁJEMCE =i]QDPRGQLSRGiQtåiGRVWL

OSÚ S 15

äiGRVWR]DĜD]HQtGRHYLGHQFH]iMHPFĤR]DPČVWQiQt ]iNRQDþ6ER]DPČVWQDQRVWLYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤGiOHMHQÄ]iNRQR]DPČVWQDQRVWL´ $ äDGDWHO 3ĜtMPHQt

-PpQR

7LWXO

5RGQpSĜtMPHQt

5RGQpþtVOR

6WiWQtREþDQVWYt

'DWXPQDUR]HQt

0tVWRQDUR]HQt

%\GOLãWČ

2EHF ýiVWREFH

8OLFH ýSýRULHQW36ý

% $GUHVDSURGRUXþRYiQtYý5 1HQtOLWRWRåQiVDGUHVRXE\GOLãWČ

2EHF

ýiVWREFH

8OLFH

ýSýRULHQW36ý

& 'DOãtPRåQRVWLNRQWDNWX 7HOHIRQ

(PDLO

' =GUDYRWQtRPH]HQtVRXYLVHMtFtVH]SURVWĜHGNRYiQtP]DPČVWQiQt =DãNUWQČWHMHGQX]XYHGHQêFKPRåQRVWt3RNXG]YROtWHGUXKRXPRåQRVWXSĜHVQČWHMLYGDOãtFKYROEiFK

QHPiP]GUDYRWQtRPH]HQt PiP]GUDYRWQtRPH]HQt±MVHP LQYDOLGQtYHWĜHWtPVWXSQLRGVWStVPF ]iNRQDþ6ERGĤFKRGRYpPSRMLãWČQtYH]QČQtSR]GČMãtFK SĜHGSLVĤ LQYDOLGQtYHWĜHWtPVWXSQLDVFKRSHQD YêGČOHþQpþLQQRVWL]D]FHODPLPRĜiGQêFKSRGPtQHNRGVWStVPI ]iNRQD RGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt LQYDOLGQtYHGUXKpPVWXSQLRGVWStVPE ]iNRQDRGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt LQYDOLGQtYSUYQtPVWXSQLRGVWStVPD ]iNRQDRGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt ]GUDYRWQČ]QHYêKRGQČQRXRVRERX RVRERXNWHUpE\ODRGHMPXWDLQYDOLGLWDYSRVOHGQtFKPČVtFtFK PiPMLQi]GUDYRWQtRPH]HQt =GHXYHćWHNRQNUpWQt]GUDYRWQtRPH]HQtQDSĜQHPRKXSUDFRYDWYHYêãNiFKDSRG

9\SOĖWHQHE\OROL9iPSĜLGČOHQRURGQpþtVOR =DE\GOLãWČVHSRYDåXMH x XVWiWQtKRREþDQDý5DGUHVDPtVWDWUYDOpKRSRE\WXQD~]HPtý5 x XFL]LQFHNWHUêMHREþDQHP(8QHERMHKRURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPDQHERURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPREþDQDý5DGUHVDWUYDOpKRQHERSĜHFKRGQpKR SRE\WXQD~]HPtý5DSRNXGWDNRYêSRE\WQHPiDGUHVDPtVWDNGHVHQD~]HPtý5REY\NOH]GUåXMH x XFL]LQFHNWHUêQHQtREþDQHP(8DQLMHKRURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPDQLURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPREþDQDý5DGUHVDPtVWDWUYDOpKRSRE\WXQD~]HPt ý5MHOLGUåLWHOHPPRGUpNDUW\DGUHVDXYHGHQiMDNRPtVWRSRE\WXYDJHQGRYpPLQIRUPDþQtPV\VWpPXFL]LQFĤ 'RNOiGiVHSRVXGNHPSRWYU]HQtPQHERUR]KRGQXWtPRUJiQXVRFLiOQtKR]DEH]SHþHQt3OQiLQYDOLGLWDNWHUiWUYiNHGQLVHSRYDåXMH RG]DLQYDOLGLWXWĜHWtKRVWXSQČ=DI\]LFNRXRVREXNWHUiMHLQYDOLGQtYHWĜHWtPVWXSQLDMHVFKRSQDYêGČOHþQpþLQQRVWL]D]FHODPLPRĜiGQêFK SRGPtQHNVHSRYDåXMHRGWpåI\]LFNiRVREDNWHUiE\ODNHGQLSOQČLQYDOLGQtSRGOHRGVWStVPE ]iNRQDþ 6ERGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt 'RNOiGiVHSRVXGNHPSRWYU]HQtPQHERUR]KRGQXWtPRUJiQXVRFLiOQtKR]DEH]SHþHQtýiVWHþQiLQYDOLGLWDNWHUiWUYiNHGQLVHSRYDåXMH RG]DLQYDOLGLWXGUXKpKRVWXSQČE\OOLGĤYRGHPþiVWHþQpLQYDOLGLW\SRNOHVVFKRSQRVWLVRXVWDYQpYêGČOHþQpþLQQRVWLQHMPpQČR D]DLQYDOLGLWXSUYQtKRVWXSQČYRVWDWQtFKSĜtSDGHFK 'RNOiGiVHUR]KRGQXWtPÒĜDGXSUiFHý5RX]QiQt]GUDYRWQČ]QHYêKRGQČQRXRVRERX 'RNOiGiVHSRVXGNHPRãHWĜXMtFtKROpNDĜH]iNRQDR]DPČVWQDQRVWL

1/2

5

56


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


( ÒGDMHRNYDOL¿NDFL 3ĜHKOHGDEVROYRYDQêFKãNRO

1i]HYãNRO\YþHWQČXþLOLãWČ

2ERU

$EVROYRYDQiUHNYDOL¿NDFHDMHMt]DPČĜHQtQHXYiGČMWHUHNYDOL¿NDFH]DMLãWČQpNUDMVNRXSRERþNRXÒ3ý5

2GERUQpGRYHGQRVWL

-D]\NRYp]QDORVWL Jazyk

Jazyk

ÒURYHĖDNWLYQČSDVLYQČ


) =tVNDQpSUDFRYQt]NXãHQRVWL 8YHćWHSRYROiQtQi]HY Y\NRQiYDQiPČVtFĤDGpOH

'pONDYêNRQXSRYROiQt

* 3RåDGDYN\QD]DPČVWQiQt 3URIHVHXYHćWHSURIHVLRGSRYtGDMtFt9DãLP]QDORVWHPVFKRSQRVWHPDNYDOL¿NDFL

1i]HY

2VWDWQtSRåDGDYN\ 6PČQQRVW

ÒYD]HN

8E\WRYiQt

0LPRRNUHVE\GOLãWČ

9]DKUDQLþt

-LQp

+ 6RXKODVVH]SUDFRYiQtPRVREQtFK~GDMĤ 6RXKODVtPVH]SUDFRYiQtPVYêFKRVREQtFK~GDMĤSUR~þHO\]SURVWĜHGNRYiQt]DPČVWQiQtDSURSRVN\WRYiQtGDOãtFKVOXåHE SRGOH]iNRQDR]DPČVWQDQRVWL , 3RXþHQtSUR]iMHPFHR]DPČVWQiQt =iMHPFLR]DPČVWQiQtNRQWDNWQtSUDFRYLãWČNUDMVNpSRERþN\Ò3ý5]SURVWĜHGNRYiYiYKRGQp]DPČVWQiQtSRVN\WXMHSRUDGHQVNp DLQIRUPDþQtVOXåE\YREODVWLSUDFRYQtFKSĜtOHåLWRVWtDPĤåHPX]DEH]SHþLWUHNYDOL¿NDFL 2]DĜD]HQtGRHYLGHQFH]iMHPFĤR]DPČVWQiQtO]HSRåiGDWNWHUpNROLYNRQWDNWQtSUDFRYLãWČNUDMVNpSRERþN\Ò3ý5 9HGHQtYHYLGHQFL]iMHPFĤR]DPČVWQiQtO]HXNRQþLWQD]iNODGČåiGRVWL]iMHPFHR]DPČVWQiQtQHERYSĜtSDGČåH]iMHPFH R]DPČVWQiQtQHSRVN\WXMHSĜL]SURVWĜHGNRYiQt]DPČVWQiQtSRWĜHEQRXVRXþLQQRVWQHERMLPDĜt )RUPXOiĜMVHPSĜHY]DOD ]R¿FLiOQtFKZHERYêFKVWUiQHN0LQLVWHUVWYDSUiFHDVRFLiOQtFKYČFtQH]PČQLOD MVHPQDQČPåiGQpSHYQp WH[W\SRX]HMVHPSUDYGLYČY\SOQLOD NRORQN\XUþHQpNY\SOĖRYiQt 9 7RWRåQRVWåDGDWHOHE\OD RYČĜHQDSRGOHGRNODGX

GQH 'QH



8YHćWHQDSĜĜLGLþVNêSUĤND]YþHWQČVNXSLQ\]QDORVWSUiFHV3&SUiFHVNRYHPĜH]iQtSiMHQtVYDĜRYiQtYþHWQČ]NRXãN\REVOXKDWHFKQLFNêFK ]DĜt]HQtWRSLþVNêSUĤND]REVOXKD]HPČGČOVNêFKVWURMĤREVOXKDVWDYHEQtFKVWURMĤSRVN\WRYiQtVOXåHESODYþtNFYLþLWHODSRGRSUiYQČQtSRGOH Y\KOþ6E]GUDYRWQtSUĤND]]EURMQtSUĤND]DMLQp 2/2 3ODWQRVWWLVNRSLVXRG


557

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


Òě$'35È&(ý5=$0 8&+$=(ý±(9,'(1&( =i]QDPRGQLSRGiQtåiGRVWL

OSÚ S 15

äiGRVWR]SURVWĜHGNRYiQt]DPČVWQiQt RGVW]iNRQDþ6ER]DPČVWQDQRVWLYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤGiOHMHQÄ]iNRQR]DPČVWQDQRVWL³ $ äDGDWHO -PpQR

3ĜtMPHQt

5RGQpSĜtMPHQt

7LWXOSĜHGMPpQHP

5RGQpþtVOR

3RKODYt

'DWXPQDUR]HQt

0tVWRQDUR]HQt


ýtVORSRMLãWČQFH

]DMPpQHP 6WiWQtSĜtVOXãQRVW

%\GOLãWČ

2EHF ýiVWREFH



$GUHVDSUR 2EHF ýiVWREFH GRUXþRYiQtYý5 8OLFH ýS ýRULHQW36ý 1HQtOLWRWRåQiVDGUHVRXE\GOLãWČ

7HOHIRQ

(PDLO

% 1DSRVOHG\MVHPE\OD YHGHQD YHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQt ÒĜDGSUiFH

]DPČVWQiQt

6WiW

MLQiYêGČOHþQiþLQQRVW

1i]HY]DPČVWQDYDWHOHQHERGUXKþLQQRVWL

QiKUDGQtGRED]DPČVWQiQt 'DWXPVNRQþHQt

9GREČSUDFRYQtFKGQĤSĜHGSRGiQtPWpWRåiGRVWLMVHPE\OD YSUDFRYQtQHVFKRSQRVWL

MLQiþLQQRVW

ano

8YHćWHYãHFKQDMPpQDRVRE\ .RORQNX5RGQpSĜtMPHQtY\SOĖWHSRX]HYSĜtSDGČåHVHOLãtRGSĜtMPHQt &L]LQFLSRNXGQHPDMtYý5SĜLGČOHQRURGQpþtVORXYHGRXYNRORQFH5RGQpþtVORYý5GDWXPQDUR]HQtYHWYDUXGHQPČVtFURN 9\SOĖWHQHE\OROL9iPSĜLGČOHQRURGQpþtVOR 1DMGHWHQD(YURSVNpPSUĤND]X]GUDYRWQtKRSRMLãWČQt =DE\GOLãWČVHSRYDåXMH x XVWiWQtKRREþDQDý5DGUHVDPtVWDWUYDOpKRSRE\WXQD~]HPtý5 x XFL]LQFHNWHUêMHREþDQHP(8QHERMHKRURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPDQHERURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPREþDQDý5DGUHVDWUYDOpKRQHERSĜHFKRGQpKR SRE\WXQD~]HPtý5DSRNXGWDNRYêSRE\WQHPiDGUHVDPtVWDNGHVHQD~]HPtý5REY\NOH]GUåXMH x XFL]LQFHNWHUêQHQtREþDQHP(8DQLMHKRURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPDQLURGLQQêPSĜtVOXãQtNHPREþDQDý5DGUHVDPtVWDWUYDOpKRSRE\WXQD~]HPt ý5MHOLGUåLWHOHPPRGUpNDUW\DGUHVDXYHGHQiMDNRPtVWRSRE\WXYDJHQGRYpPLQIRUPDþQtPV\VWpPXFL]LQFĤ 3RNXGMHPtVWRþtVODSRSLVQpKRSĜLGČOHQRþtVORHYLGHQþQtXYHćWHSĜHGþtVOHPStVPHQR( =DQiKUDGQtGREX]DPČVWQiQtVHSRYDåXMHGREDSĜtSUDY\RVRE\VH]GUDYRWQtPSRVWLåHQtPNSUiFLGREDSREtUiQtSOQpKRLQYDOLGQtKRGĤFKRGX SURLQYDOLGLWXWĜHWtKRVWXSQČGREDRVREQtSpþHRGtWČYHYČNXGROHWDGREDRVREQtSpþHRI\]LFNRXRVREXPODGãtOHWNWHUiVHSRGOH]iNRQD RVRFLiOQtFKVOXåEiFKSRYDåXMH]DRVREX]iYLVORXQDSRPRFLMLQpI\]LFNpRVRE\YHVWXSQL,OHKNi]iYLVORVW 'iOHGREDRVREQtSpþHRI\]LFNRXRVREX NWHUiVHSRGOH]iNRQDRVRFLiOQtFKVOXåEiFKSRYDåXMH]DRVREX]iYLVORXQDSRPRFLMLQpI\]LFNpRVRE\YHVWXSQL,,VWĜHGQČWČåNi]iYLVORVW YHVWXSQL ,,,WČåNi]iYLVORVW QHERYHVWXSQL,9~SOQi]iYLVORVW SRNXGVXFKD]HþHPR]DPČVWQiQtWUYDOHåLMHDVSROHþQČXKUD]XMtQiNODG\QDVYpSRWĜHE\W\WR SRGPtQN\VHQHY\åDGXMtMGHOLRRVREXNWHUiVHSUR~þHO\GĤFKRGRYpKRSRMLãWČQtSRYDåXMH]DRVREXEOt]NRX=DQiKUDGQtGREXVHURYQČåSRYDåXMH GREDYêNRQXGORXKRGREpGREURYROQLFNpVOXåE\QD]iNODGČVPORXY\GREURYROQtNDVY\VtODMtFtRUJDQL]DFtNWHUpE\ODXGČOHQDDNUHGLWDFH0LQLVWHUVWYHP YQLWUDQHERYêNRQXYHĜHMQpVOXåE\QD]iNODGČVPORXY\RYêNRQXYHĜHMQpVOXåE\SRNXGUR]VDKY\NRQDQpVOXåE\SĜHNUDþXMHYSUĤPČUXDOHVSRĖ KRGLQYNDOHQGiĜQtPWêGQX

1/4

5

58

QH


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


& ÒGDMHRNYDOL¿NDFL 1HY\ããtGRVDåHQpY]GČOiQtQDSĜ]iNODGQtVWĜHGQtY\XþHQVWĜHGQtVPDWXULWRXY\ããtRGERUQpY\VRNRãNROVNp

3ĜHKOHGDEVROYRYDQêFKãNRO 1i]HYãNRO\YþHWQČXþLOLãWČ

2ERU

$EVROYRYDQiUHNYDOL¿NDFHDMHMt]DPČĜHQtQHXYiGČMWHUHNYDOL¿NDFH]DMLãWČQpNUDMVNRXSRERþNRXÒ3ý5

2GERUQpGRYHGQRVWL

-D]\NRYp]QDORVWL -D]\N


-D]\N


' =tVNDQpSUDFRYQt]NXãHQRVWL 8YHćWHSRYROiQtQi]HY Y\NRQiYDQiPČVtFĤDGpOH

'pONDYêNRQXSRYROiQt

( 3RåDGDYN\QD]DPČVWQiQt 3URIHVHXYHćWHSURIHVLRGSRYtGDMtFt9DãLP]QDORVWHPVFKRSQRVWHPDNYDOL¿NDFL

1i]HY

2VWDWQtSRåDGDYN\ 6PČQQRVW

ÒYD]HN

8E\WRYiQt

0LPRRNUHVE\GOLãWČ

9]DKUDQLþt

-LQp

8YHćWHQDSĜĜLGLþVNêSUĤND]YþHWQČVNXSLQ\]QDORVWSUiFHV3&SUiFHVNRYHPĜH]iQtSiMHQtVYDĜRYiQtYþHWQČ]NRXãN\REVOXKDWHFKQLFNêFK ]DĜt]HQtWRSLþVNêSUĤND]REVOXKD]HPČGČOVNêFKVWURMĤREVOXKDVWDYHEQtFKVWURMĤSRVN\WRYiQtVOXåHESODYþtNFYLþLWHODSRGRSUiYQČQtSRGOH Y\KOþ6E]GUDYRWQtSUĤND]]EURMQtSUĤND]DMLQp

2/4


559

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


) =GUDYRWQtRPH]HQtVRXYLVHMtFtVH]SURVWĜHGNRYiQtP]DPČVWQiQt =DãNUWQČWHMHGQX]XYHGHQêFKPRåQRVWt3RNXG]YROtWHGUXKRXPRåQRVWXSĜHVQČWHMLYGDOãtFKYROEiFK

QHPiP]GUDYRWQtRPH]HQt PiP]GUDYRWQtRPH]HQt±MVHP LQYDOLGQtYHWĜHWtPVWXSQLDVFKRSHQD YêGČOHþQpþLQQRVWL]D]FHODPLPRĜiGQêFKSRGPtQHNRGVWStVPI ]iNRQDþ6ERGĤFKRGRYpPSRMLãWČQtYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ LQYDOLGQtYHGUXKpPVWXSQLRGVWStVPE ]iNRQDRGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt LQYDOLGQtYSUYQtPVWXSQLRGVWStVPD ]iNRQDRGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt ]GUDYRWQČ]QHYêKRGQČQRXRVRERX RVRERXNWHUpE\ODRGHMPXWDLQYDOLGLWDYSRVOHGQtFKPČVtFtFK PiPMLQi]GUDYRWQtRPH]HQt =GHXYHćWHNRQNUpWQt]GUDYRWQtRPH]HQtQDSĜQHPRKXSUDFRYDWYHYêãNiFKDSRG

* 'ČWLGROHWYSpþLåDGDWHOH 3ĜtMPHQt

-PpQR

'DWXPQDUR]HQt

3ĜtMPHQt

-PpQR

'DWXPQDUR]HQt

+ -LQiRPH]HQtVRXYLVHMtFtVH]SURVWĜHGNRYiQtP]DPČVWQiQt

,

2VYČGþHQtVNXWHþQRVWtUR]KRGQêFKSUR]DĜD]HQtDYHGHQtYHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQt

ýHVWQČSURKODãXMLåHNHGQLSRGiQtWpWRåiGRVWL

MVHP

QHMVHPYSUDFRYQČSUiYQtPY]WDKXWMSUDFRYQtSRPČUY]WDKQD]iNODGČGRKRG\RSUDFRYQtþLQQRVWLDGRKRG\ RSURYHGHQtSUiFH QHERYHVOXåHEQtPSRPČUX

3RNXG]YROtWHSUYQtPRåQRVWXSĜHVQČWHMLYGDOãtFKYROEiFK

SUDFRYQtVOXåHEQtSRPČU

GRKRGDRSUDFRYQtþLQQRVWL

GRKRGDRSURYHGHQtSUiFH

8]DPČVWQDYDWHOH 9êãHPČVtþQtKRYêGČONXPČVtþQtRGPČQ\

MVHP

QHMVHPYêGČOHþQČþLQQêi YFL]LQČSRNXGDQRXYHćWHVWiW

QHMVHPRVRERXVDPRVWDWQČYêGČOHþQČþLQQRXYýHVNpUHSXEOLFHDQLYFL]LQČ]D269ýYý5VHSRYDåXMHI\]LFNiRVRED XYHGHQiY]iNRQDþ6ERGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt

'RNOiGiVHSRVXGNHPSRWYU]HQtPQHERUR]KRGQXWtPRUJiQXVRFLiOQtKR]DEH]SHþHQt=DI\]LFNRXRVREXNWHUiMHLQYDOLGQtYHWĜHWtPVWXSQL DMHVFKRSQDYêGČOHþQpþLQQRVWL]D]FHODPLPRĜiGQêFKSRGPtQHNVHSRYDåXMHRGWpåI\]LFNiRVREDNWHUiE\ODNHGQLSOQČ LQYDOLGQtSRGOHRGVWStVPE ]iNRQDþ6ERGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt 'RNOiGiVHSRVXGNHPSRWYU]HQtPQHERUR]KRGQXWtPRUJiQXVRFLiOQtKR]DEH]SHþHQtýiVWHþQiLQYDOLGLWDNWHUiWUYiNHGQLVHSRYDåXMH RG]DLQYDOLGLWXGUXKpKRVWXSQČE\OOLGĤYRGHPþiVWHþQpLQYDOLGLW\SRNOHVVFKRSQRVWLVRXVWDYQpYêGČOHþQpþLQQRVWLQHMPpQČR D]DLQYDOLGLWXSUYQtKRVWXSQČYRVWDWQtFKSĜtSDGHFK 'RNOiGiVHUR]KRGQXWtPÒĜDGXSUiFHý5RX]QiQt]GUDYRWQČ]QHYêKRGQČQRXRVRERX 'RNOiGiVHSRVXGNHPRãHWĜXMtFtKROpNDĜH]iNRQDR]DPČVWQDQRVWL

5

60


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

2.5


MVHP

D E F G H I J K

MVHP

D E F

QHMVHP

VSROHþQtNHPVSROHþQRVWLVUXþHQtPRPH]HQêP MHGQDWHOHPVSROHþQRVWLVUXþHQtPRPH]HQêP NRPDQGLWLVWRXNRPDQGLWQtVSROHþQRVWL þOHQHPSĜHGVWDYHQVWYDDNFLRYpVSROHþQRVWL þOHQHPGR]RUþtUDG\REFKRGQtVSROHþQRVWLQHER þOHQHPGUXåVWYD ĜHGLWHOHPREHFQČSURVSČãQpVSROHþQRVWLQHER YHGRXFtPRUJDQL]DþQtVORåN\]DKUDQLþQtSUiYQLFNpRVRE\

1i]HYVSROHþQRVWL

QHMVHP

QXFHQêPVSUiYFHPDQHERVSUiYFHPSRGOH]YOiãWQtKRSUiYQtKRSĜHGSLVXQDSĜSRGOHLQVROYHQþQtKR]iNRQD OLNYLGiWRUHPSRGOHDQiVOHGXMtFtFKREFKRGQtKR]iNRQtNX SURNXULVWRX

1i]HY]DPČVWQDYDWHOHQi]HYVH]QDPXYHNWHUpPMVHPYHGHQD

QHMVHPþOHQHP]DVWXSLWHOVWYD~]HPQtKRVDPRVSUiYQpKRFHONXNWHUpPXMVRXY\SOiFHQ\RGPČQ\MDNRþOHQĤP]DVWXSLWHOVWHY ~]HPQtFKVDPRVSUiYQêFKFHONĤNWHĜtW\WRIXQNFHY\NRQiYDMtMDNRXYROQČQtþOHQRYp QHMVHPSČVWRXQHPY\NRQiYDMtFtPSČVWRXQVNRXSpþLY]DĜt]HQtFKSURYêNRQSČVWRXQVNpSpþH

QHMVHPSČVWRXQHPNWHUpPXMH]DYêNRQSČVWRXQVNpSpþHY\SOiFHQDRGPČQDSRGOHD]iNRQDþ6ERVWiWQt VRFLiOQtSRGSRĜHYH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ

QHMVHPVWXGHQWHPGHQQtKRVWXGLDQDVWĜHGQtãNROHNRQ]HUYDWRĜLY\ããtRGERUQpãNROHMD]\NRYpãNROHVSUiYHP VWiWQtMD]\NRYp]NRXãN\DSUH]HQþQtKRVWXGLDQDY\VRNpãNROH QHMVHPYGRþDVQpSUDFRYQtQHVFKRSQRVWL

QHSREtUiPSHQČåLWRXSRPRFYPDWHĜVWYtMVHPWêGQĤSRSRURGX

MVHP

MVHP

QHMVHPLQYDOLGQtYHWĜHWtPVWXSQLSRGOHRGVWStVPF ]iNRQDþ6ERGĤFKRGRYpPSRMLãWČQt YH]QČQtSR]GČMãtFKSĜHGSLVĤ

QHY\NRQiYiPWUHVWRGQČWtVYRERG\QHY\NRQiYiPRFKUDQQpRSDWĜHQt]DEH]SHþRYDFtGHWHQFLQHMVHPYHYD]EČ

QHMVHPVRXGFHPSRVODQFHPQHERVHQiWRUHP3DUODPHQWXSRVODQFHP(YURSVNpKRSDUODPHQWXSUH]LGHQWHPYLFHSUH]LGHQWHP QHERþOHQHP1HMY\ããtKRNRQWUROQtKR~ĜDGXþOHQHP5DG\SURUR]KODVRYpDWHOHYL]QtY\VtOiQtþOHQHP5DG\ÒVWDYXSURVWXGLXP WRWDOLWQtFKUHåLPĤSĜHGVHGRX(QHUJHWLFNpKRUHJXODþQtKR~ĜDGXQHERþOHQHP5DG\ýHVNpKRWHOHNRPXQLNDþQtKR~ĜDGX¿QDQþQtP DUELWUHPQHER]iVWXSFHP¿QDQþQtKRDUELWUD

- 3RWYU]XMLåH QHMVHPYHGHQD YHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQtYý5

MVHP

QHMVHPYHGHQD YHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQtYMLQpP VWiWČ(YURSVNpXQLH(+3âYêFDUVNXSRNXGDQRXYHćWHVWiW

MVHPE\OD SRXþHQD RSRGPtQNiFK]DĜD]HQtDYHGHQtYHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQtRSUiYHFKDSRYLQQRVWHFKXFKD]HþH R]DPČVWQiQtDRSRGPtQNiFKQiURNXQDSRGSRUXYQH]DPČVWQDQRVWL

MVHPREGUåHOD Ä=iNODGQtSRXþHQtXFKD]HþHR]DPČVWQiQt³SODWQpRGHGQH

. 8GČOHQtVRXKODVX

6RXKODVtP VH]SUDFRYiQtPVYêFKRVREQtFK~GDMĤSUR~þHO\]SURVWĜHGNRYiQt]DPČVWQiQtDSURSRVN\WRYiQtGDOãtFK VOXåHESRGOH]iNRQDR]DPČVWQDQRVWL

6RXKODVtP

6RXKODVtP

QHVRXKODVtPDE\VLNUDMVNiSRERþNDÒĜDGXSUiFHý5VDPDY\åiGDOD~GDMHUR]KRGQpSUR]DĜD]HQtQHER YHGHQtYHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQtNWHUpO]H]tVNDW]~ĜHGQtHYLGHQFHýHVNpRNUHVQt VSUiY\ VRFLiOQtKR]DEH]SHþHQt QHVRXKODVtPDE\ÒĜDGSUiFHý5SĜHGiYDOýHVNpSRãWČPRMHURGQpþtVORSRSĜGDWXPQDUR]HQtSĜLYãHFK YêSODWiFKNWHUpPLEXGH]DVtODWSRãWRYQtSRXNi]NRX

7tPWRåiGiPR]SURVWĜHGNRYiQt]DPČVWQiQtSURWRåHFKFLDPĤåXSUDFRYDWDRSUiFLVHXFKi]tP )RUPXOiĜMVHPSĜHY]DOD ]R¿FLiOQtFKZHERYêFKVWUiQHN0LQLVWHUVWYDSUiFHDVRFLiOQtFKYČFtQH]PČQLOD MVHPQDQČPåiGQpSHYQp WH[W\SRX]HMVHPSUDYGLYČY\SOQLOD NRORQN\XUþHQpNY\SOĖRYiQt 9

GQH

7RWRåQRVWåDGDWHOHE\OD RYČĜHQDSRGOHGRNODGX

'QH



8YHćWHQi]HYVSROHþQRVWL]DPČVWQDYDWHOH 1HSRVN\WQXWtQHER]UXãHQtVRXKODVXVH]SUDFRYiQtPRVREQtFK~GDMĤMHSĜHNiåNRXSUR]DĜD]HQtDYHGHQtYHYLGHQFLXFKD]HþĤR]DPČVWQiQt 6RXKODVVSĜHGiQtPURGQpKRþtVODýHVNpSRãWČMHXUþHQN]DMLãWČQtYêSODW\SHQČ]RSUiYQČQpPXSĜtMHPFL

3ODWQRVWWLVNRSLVXRG

4/4


561

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

62


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3

A KT IV IT Y ROZPOČET A SPRÁVNÉ ZÁSADY HOSPODAŘENÍ

Aktivity věnující se různým rozpočtům jsou sestaveny tak, aby si členové cílové skupiny uvědomili, že jakýkoli výdaj se ihned projevuje v možnostech dalšího hospodaření s jejich disponibilním rozpočtem. Pomocí jednoduchého schématu z první aktivity si tak vštípí základní a naprosto zásadní myšlenku. Zmíněné schéma bude v budoucnu použito při dalších aktivitách, právě z důvodu jeho jednoduchosti a přehlednosti. Je potřeba, aby jeho řádnému pochopení byla věnována ze strany vychovatele dostatečná pozornost.


563

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.1

Kolik nás stojí „volný čas“

Cíl: členové cílové skupiny získají přehled o finančních nákladech osobního života, uvědomí si, kolik stojí naše oblíbená zábava, koníček apod. Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, papír, pracovní list k tématu Kolik nás stojí „volný čas“ Popis aktivity: aktivita je vícefázová. Jednotliví členové cílové skupiny napíšou svoji vlastní představu o trávení svého volného času, jak si představují svoji zábavu ve volném čase a jakým způsobem si představují svou relaxaci. Každý přednese svou představu a vždy následuje diskuse o této představě s ostatními, kdy si členové cílové skupiny vysvětlují, z jakého důvodu je právě jejich způsob zábavy a relaxace naplňuje. Podle výsledků druhů zábavy a relaxace jednotlivých členů cílové skupiny, je rozdělíme podle této podobnosti do skupin. Např. ti co mají rádi kino, divadlo, výstavy, ti co mají rádi sport, diskotéky, turistiku atd. Každá skupina nyní obdrží pracovní list, který společně vyplní dle instrukcí v něm uvedených (finanční plán jejich zábavy). Se svými výpočty seznámí ostatní a ihned získávají zpětnou vazbu Vyhodnocení: členové cílové skupiny vyhodnotí, která forma trávení volného času/zábavy je finančně nejnáročnější: Jak se volnočasová aktivita projevila v jejich měsíčním hospodaření? Co jedinec pociťuje při zábavě a relaxaci? Jaký to má efekt na psychický a fyzický stav člověka? Jak často a z jakého důvodu by měl člověk vyhledávat zábavu a načerpávat novou energii? Jsou jejich koníčky a zábava, kterou mají rádi, i přes ty náklady důležité a proč? Dokázali by k těmto aktivitám najít cenově výhodnější alternativu? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

64


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.1

Pracovní list k tématu Kolik nás stojí „volný čas“

CO VŠECHNO BYCH CHTĚL/A DĚLAT VE SVÉM VOLNÉM ČASE

JAK ČASTO

NÁKLADY V KČ

CELKOVÉ MĚSÍČNÍ NÁKLADY


565

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.2

Zvířecí miláčci a rozpočet

Cíl: členové cílové skupiny získají přehled o finančních nákladech osobního života, uvědomí si, kolik měsíčně stojí naše domácí zvíře a co nám přináší, že jej máme Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Zvířecí miláčci a rozpočet Popis aktivity: aktivita je vícefázová a podobná předchozí. Každý člen cílové skupiny obdrží pracovní list a na základě zadání jej vyplní (do posledního políčka lze zadat zvíře dle přání členů cílové skupiny). Stejnou formu jako pracovní list, bude mít i nákres na tabuli/flipchartu. Členové cílové skupiny sestavují odhad měsíčních finančních nákladů na uvedená domácí zvířata. Neměli by zapomenout ani na roční náklady (například návštěva veterináře, zaplacení místního poplatku ze psů a podobně), které rozpočítají do měsíčních nákladů. Členové cílové skupiny se následně během společné diskuze dohodnou, jak vyplnit společný pracovní list na tabuli/flipchartu (v kontextu svých vlastních poznámek) Vyhodnocení: členové cílové skupiny mají ihned k dispozici zpětnou vazbu o reálnosti svých finančních odhadů: Která domácí zvířata jsou relativně levná? A která naopak drahá? Jak se lišily/shodovaly odhady nákladů? Proč si vlastně domácí zvířata pořizujeme? Vyplatí se pořizovat si domácí zvíře (za tyto peníze)? Jaké domácí zvíře by členové cílové skupiny chtěli? Budou si ho moci dovolit? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ...................................................................................................

5

66


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.2

Pracovní list k tématu Zvířecí miláčci a rozpočet

DOMÁCÍ ZVÍŘE

CO VŠECHNO ZA NĚJ MUSÍME PLATIT

MĚSÍČNÍ NÁKLADY V KČ

PES

KOČKA

HAD

LEGUÁN

PAVOUK

ZAKRSLÝ KRÁLÍK

ANDULKA

POTKAN


567

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.3

Ve dvou se to lépe táhne

Cíl: aktivita ukazuje členům cílové skupiny, že soužití (partnerství či manželství) má přesah i do ekonomické roviny Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Ve dvou se to lépe táhne, obrázek Vzor výpočtu nákladů na tabuli/flipchart Popis aktivity: vychovatel navodí diskuzi na téma manželství jako ekonomická jednotka. Během diskuze se členové cílové skupiny snaží formulovat rozdíly (v ekonomické rovině) mezi tím, když žijete sám a když žijete v páru. Vychovatel usměrňuje diskuzi otázkami: Souhlasíte s tím, že manželství je také „ekonomický svazek“? Pokud ano, popište svými slovy proč. Které náklady má domácnost stále stejné (ať v ní žije jeden člověk nebo více)? Které náklady v domácnosti se naopak zvyšují (nebo dokonce násobí) se zvyšujícím se počtem členů domácnosti? Co si představí pod pojmem „držet společnou kasu“ (a jaké to mávýhody a nevýhody)? Ve druhé části aktivity se členové cílové skupiny pokusí ověřit, zda může pár ušetřit, bude-li žít pohromadě, namísto dosavadního odděleného života. Členové cílové skupiny pracují samostatně ve dvou skupinách (ideálně rozděleni na chlapce a dívky). Skupina společně sestaví rozpočet (přehled měsíčních nákladů) své domácnosti, ve které žijí jedinci sami (ideálně dívky x chlapci). Tyto rozpočty představí na tabuli/flipchartu i druhé skupině. V poslední části aktivity členové cílové skupiny sestaví ve vzájemné diskuzi jeden přehled měsíčních nákladů páru, který žije společně v jedné domácnosti Vyhodnocení: výstupem aktivity je finální rozpočet jako takový a závěr (ověření), zda je partnerské soužití levnější než žití oddělené, samostatné. Členové cílové skupiny posoudí, na čem se při soužití v páru ušetřit dá a na čem nedá

5

68


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.3

Pracovní list k tématu Ve dvou se to lépe táhne

POLOŽKA MĚSÍČNÍCH NÁKLADŮ

MĚSÍČNĚ KČ

SUMA MĚSÍČNÍ NÁKLADŮ SOUČET

POLOŽKA CHLAPCI NÁZEV + ČÁSTKA

POLOŽKA DÍVKY NÁZEV + ČÁSTKA

SOUČET ZA ODDĚLE‐ NÉ DOMÁCNOSTI V KČ

ÚSPORA PŘI SOUŽITÍ (V KČ)

Nájem bytu 5.500,-Kč

Nájem bytu 6.000,-Kč

11.500,-Kč

6.000,-Kč

Poplatky za byt 2.000,-Kč

Poplatky za byt 2.000,-Kč

4.000,-Kč

2.000,-Kč

MĚSÍČNÍ SOUČET ÚSPOR


569

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.4

Rodinný rozpočet

Cíl: na základě této aktivity budou členové cílové skupiny vědět, jak optimálně nakládat se svým osobním/rodinným rozpočtem a předejít tak zadlužování a platební neschopnosti Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Rodinný rozpočet, vyplněný pracovní list k tématu Co opravdu musím zaplatit Popis aktivity: vychovatel vyzve členy cílové skupiny k vyplnění pracovního listu. Budou se muset zamyslet nad pravidelnými měsíčními příjmy a výdaji spotřebitele. Pro tento účel mohou použít vyplněný pracovní list k tématu Co opravdu musím zaplatit, ve kterém již sepsali nejčastější výdaje spotřebitele. Kromě příjmů a výdajů vyplní otázky, které jsou součástí pracovního listu Vyhodnocení: na tabuli/flipchart budou členové cílové skupiny zaznamenávat do dvou polí výdaje a příjmy měsíčního rozpočtu. Budou vyzváni ke sdělování svého postoje vůči jednotlivým položkám rozpočtů ostatních členů cílové skupiny. V řízené diskuzi se bude vychovatel ptát členů cílové skupiny na jejich názory ohledně volby mezi spořením a využitím úvěru: Je vhodné se v mladém věku zadlužit? Je lepší si nejdříve něco uspořit? Jak udržet své příjmy vyšší než výdaje? Jaké své výdaje mohou omezit? Jak mohou zvýšit své příjmy? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ...................................................................................................

5

70


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

3.4

Pracovní list k tématu Rodinný rozpočet

CO SI KOUPÍTE ZA SVOU PRVNÍ VÝPLATU? MĚSÍČNÍ ROZPOČET SPOTŘEBITELE PŘÍJMY

VÝDAJE

BUDETE SI RADĚJI SPOŘIT PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY A NÁSLEDNĚ JE UTRÁCET, NEBO JSTE VÍCE NAKLONĚ‐ NI MOŽNOSTI VZÍT SI ÚVĚR A TEN NÁSLEDNĚ SPLÁCET?


571

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

72


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4

A KT IV IT Y BANKY A JINÉ FINANČNÍ INSTITUCE

Cílem následujícího bloku aktivit je poskytnout členům cílové skupiny ucelený přehled o základních institucích a produktech finančního světa. V dnešní době zahlcení trhu nejrůznějšími finančními produkty jsou tyto znalosti více než potřebné. Členové cílové skupiny budou seznámeni s podobou neseriózních nabídek a budou tak moci sami sebe ochránit před špatnými rozhodnutími. Budou vědět, kde získají erudované informace, kde si založit běžný bankovní učet, jakými způsoby si spořit volné finanční prostředky a kde si zažádat o půjčku. V rámci těchto aktivit absolvují členové cílové skupiny osobní návštěvu a pohovor v bance a obchodním domě, budou pracovat s tištěnými reklamními letáčky, s denním tiskem a některé informace budou v rámci samostatné práce zjišťovat prostřednictvím internetu (předpokladem pro správné provedení některých aktivit je ovládnutí základů práce s PC, zejména s webovým prohlížečem).


573

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Banky a jiné finanční instituce

4.1

Cíl: na základě této aktivity získají členové cílové skupiny přehled o bankách a finančních institucích působících na finančních trzích (zejména těch, s jejichž produkty se budou běžně setkávat ve svém životě) Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Banky a jiné finanční instituce Popis aktivity: vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do dvojic. První z dvojice zjistí prostřednictvím internetu přesnou adresu nejbližších poboček alespoň pěti bank, tří hypotečních společností a tří společností poskytujících finančních poradenství. Z každé kategorie si vybere jednu konkrétní instituci a zjistí, jaké finanční produkty nabízí. Vše zaznamená do pracovního listu. Druhý z dvojice zjistí prostřednictvím internetu přesnou adresu nejbližších poboček alespoň pěti pojišťoven, tří leasingových společností a tří společností poskytujících finanční poradenství. Z každé kategorie si vybere jednu konkrétní instituci a zjistí, jaké finanční produkty nabízí. Vše zaznamená do pracovního listu Vyhodnocení: ve dvojicích se členové cílové skupiny podělí o zjištěné informace, které si doplní do tabulky. V rámci diskuze s vychovatelem dají všichni členové cílové skupiny společně dohromady ucelený přehled sledovaných druhů finančních institucí a stručně pohovoří o podstatě jednotlivých jimi nabízených produktů

5

74


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.1

TYP FINANČNÍ INSTITUCE

Pracovní list k tématu Banky a jiné finanční instituce

NÁZEV INSTITUCE

PRODUKTY NABÍZENÉ KONKRÉTNÍ VYBRANOU INSTITUCÍ

BANKA

POJIŠŤOVNA

HYPOTEČNÍ SPOLEČNOST

LEASINGOVÁ SPOLEČNOST

FINANČNÍ PORADENSTVÍ


575

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Běžný účet

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k samostatnému zjištění informací o podstatě běžného osobního bankovního účtu a o možnostech jeho zřízení Pomůcky: reklamní letáčky získané v jednotlivých bankách, internet, vlastní poznámky, psací potřeby, pracovní list k tématu Běžný účet Popis aktivity: vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do dvojic. Jeden z dvojice má za úkol získat informace o založení osobního účtu a získání platební karty prostřednictvím osobní návštěvy jedné banky (vychovatel by měl ve fázi výběru konkrétních bank dohlédnout nad co největším pokrytím k zajištění co nejširšího množství informací při následné diskuzi - např. každá dvojice si vylosuje jednu banku z předem sestaveného souboru). Při osobní návštěvě si vezme reklamní letáčky a zeptá se zaměstnanců na potřebné informace. Veškeré získané informace si pečlivě sepíše tak, aby byl schopen je prezentovat svému kolegovi ve dvojici. Druhý z dvojice bude mít za úkol získat stejné informace o totožné bance prostřednictvím internetu (na konkrétních stránkách). Po splnění tohoto sběru informací se členové cílové skupiny společně s vychovatelem sejdou a porovnají svá zjištění Vyhodnocení: členové cílové skupiny si ve dvojici vzájemně porovnají získané informace: Shodují se? Porozuměli členové cílové skupiny všem instrukcím? Zapomněl jeden z dvojice na něco? Proběhne diskuze o různých bankovních domech. Co členům cílové skupiny připadá složité na zřízení osobního bankovního účtu? Jaká byla zkušenost z osobní návštěvy bankovního domu? Bylo náročné najít potřebné informace na internetu? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

76


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2

Pracovní list k tématu Běžný účet

CO JE TO BĚŽNÝ OSOBNÍ BANKOVNÍ ÚČET? K ČEMU SLOUŽÍ?

KDE LZE ZŘÍDIT BĚŽNÝ OSOBNÍ BANKOVNÍ ÚČET?

CO JE POTŘEBA KE ZŘÍZENÍ BĚŽNÉHO OSOBNÍHO BANKOVNÍHO ÚČTU?

JAKÉ VÝHODY PLYNOU Z VLASTNICTVÍ BĚŽNÉHO OSOBNÍHO BANKOVNÍHO ÚČTU? V ČEM SE MEZI SEBOU LIŠÍ OSOBNÍ BAN‐ KOVNÍ ÚČTY NABÍZENÉ V JEDNOTLIVÝCH BANKOVNÍCH DOMECH? NA ZÁKLADĚ ČEHO SE BUDETE ROZHODOVAT, U JAKÉHO KONKRÉTNÍHO BANKOVNÍHO DOMU SI ZŘÍDÍTE OSOBNÍ BANKOVNÍ ÚČET?


577

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2.1

Příkaz k úhradě

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k samostatné standardizované komunikaci s institucemi (v tomto případě s bankou) Pomůcky: internet, psací potřeby, formulář k tématu Příkaz k úhradě (zdroj: www.business.center.cz) Popis aktivity: nejdříve si členové cílové skupiny přímo v různých bankovních institucích obstarají (popřípadě použijí přiložený vzor) a samostatně fiktivně vyplní formuláře pro příkaz k úhradě. Ve dvojicích si je vzájemně zkontrolují, zda je mají pečlivě vyplněné a na nic nezapomněli Vyhodnocení: členové cílové skupiny si navzájem poskytnou zpětnou vazbu, jak zvládli formulář vyplnit: Byl některý formulář složitější nebo nepřehlednější? Vyplnili všechny náležitosti? Připadlo jim náročné je vyplnit? Co musí s formulářem udělat dál, aby byla platba uskutečněna? Mají možnost porovnat toto „papírové“ zadání příkazu se zadáním platby po internetu? Pokud ano, které jim připadá jednodušší a proč? Jaké jsou další způsoby převodů peněz? Co když někdo nemá běžný účet? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

78


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.2.1

Formulář k tématu Příkaz k úhradě


579

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3

Jak spořit

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k samostatnému zjištění a pochopení nabídky spořicích produktů běžně dostupných na trhu Pomůcky: reklamní letáčky získané v jednotlivých bankách, pracovní list k tématu Jak spořit, vyplněný pracovní list k tématu Běžný účet, internet Popis aktivity: vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do dvojic stejných jako v případě aktivity č. 4.2 týkající se zakládání osobního bankovního účtu. Pro tentokrát si členové cílové skupiny vymění role a ten, který absolvoval návštěvu banky, bude nyní zjišťovat potřebné informace prostřednictvím internetu a naopak (vychovatel by měl ve fázi výběru konkrétních bank dohlédnout nad co největším pokrytím k zajištění co nejširšího množství informací při následné diskuzi - např. každá dvojice si vylosuje jednu banku z předem sestaveného souboru). Jeden člen cílové skupiny z dvojice má tedy za úkol získat informace o spořicích produktech (jejich druhy a základní charakteristika) prostřednictvím osobní návštěvy konkrétní banky. Zde absolvuje rozhovor s pověřeným pracovníkem a odnese si reklamní letáčky s nabídkou daných produktů. Ze získaných letáčků si sepíše informace, na jejichž základě bude moci sdělit svému kolegovi z dvojice základní charakteristiky jednotlivých produktů. Druhý z dvojice bude mít za úkol získat stejné informace prostřednictvím internetu (na konkrétních stránkách). Po splnění tohoto sběru informací se členové cílové skupiny společně s vychovatelem sejdou a porovnají svá zjištění Vyhodnocení: členové cílové skupiny si ve dvojici vzájemně porovnají získané informace: Shodují se? Porozuměli členové cílové skupiny všem instrukcím? Zapomněl jeden z dvojice na něco? Proběhne diskuze o různých spořicích produktech nabízených na trhu. Jaká byla zkušenost z osobní návštěvy banky? Bylo náročné najít potřebné informace na internetu? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

80


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3

Pracovní list k tématu Jak spořit

DRUH SPOŘICÍHO PRODUKTU

JEHO CHARAKTERISTIKA


581

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.1

Hra na banku

Cíl: cílem této aktivity je zábavnou formou a motivací přiblížit členům cílové skupiny problematiku základních bankovních služeb využitelnou v budoucím životě. Aktivita je průřezová a ověřuje úroveň osvojení této problematiky Pomůcky: papír, psací potřeby, seznam témat a náplně hry, další pomůcky dle scénáře jednotlivých scének připravených členy cílové skupiny Popis aktivity: aktivita je vícefázová - skládá se ze zadání aktivity, sběru informací a přípravě dramatického výstupu, samotného výstupu a závěrečného výstupu. Členové cílové skupiny budou pracovat ve třech skupinách. Jednotlivé skupiny si vylosují téma svého dramatického výstupu. Jednotlivá témata jsou určena takto: 1. zahrajte dramatickou hru o zjištění úrokových sazeb bank na běžných účtech a následném zřízení běžného účtu; 2. zahrajte dramatickou hru o podmínkách pro získání platební karty a jejích možnostech použití; 3. zahrajte dramatickou hru o zjištění informací o různých spořicích produktech (nebo kombinovaných spořících produktech s pojištěními) a sjednání jednoho z nich. V další fázi aktivity sbírají členové cílové skupiny informace o zadaném úkolu tak, aby formou scénky podali co nejvalidnější a nejužitečnější informace. Součástí zadání je, že hra by měla být co nejrealističtější. Členové cílové skupiny se pokusí simulovat i prostředí (banka – kancelář - vybavení), vystupování aktérů atd. (vše samozřejmě v možnostech domova, učebny a podobně). Poté následují samotné dramatické výstupy. Ostatní členové cílové skupiny ihned poskytnou vystupujícím zpětnou vazbu Vyhodnocení: výstupem aktivity jsou získané informace jako takové. Neméně důležité jsou zpětné vazby členů cílové skupiny: Líbila se jim scénka? Jak si skupina poradila se ztvárněním detailů (karta, kancelář atd.)? Jak se jim pracovalo ve skupině? Jaké zdroje informací skupina využila? Dají se použít ještě jiné zdroje informací? Zdají se jim získané informace důležité (mohou je v budoucnu využít)? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

82


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.3.1

Pracovní list k tématu Hra na banku

ZAHRAJTE DRAMATICKOU HRU NA TÉMA

CO BY URČITĚ HRA MĚLA OBSAHOVAT CO BY NÁM MĚLA OBJASNIT

HERCI JMÉNA

informace alespoň ze tří bank, podmínky založení ÚROKOVÉ SAZBY BANK NA BĚŽNÝCH ÚČTECH A NÁSLEDNÉ ZŘÍZENÍ BĚŽNÉHO ÚČTU

běžného účtu, podmínky jeho užívání, možnosti internetového bankovnictví, poplatky za správu/vedení

informace o různých typech platebních karet, podmínky PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ PLATEBNÍ KARTY A NEKO‐ NEČNÉ MOŽNOSTI JEJÍHO UŽÍVÁNÍ

vydání a užívání platebních karet, náklady s tím spojené, hotovostní výběry, internetové platby, rizika spojená s platebními kartami

ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ O RŮZNÝCH SPOŘÍCÍCH PRODUKTECH NEBO O KOMBINOVANÝCH SPOŘÍCÍCH PRODUKTECH, NAPŘ. S POJIŠTĚNÍMI A SJEDNÁNÍ JEDNOHO Z NICH

druhy spořicích produktů, podmínky užívání těchto produktů, výnosy takových produktů, výhody vs. nevýhody spořicích produktů


583

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.4

Jak získat informace o úvěru

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k samostatnému jednání v různých životních situacích, např. zjištění nabídky úvěrových produktů běžně dostupných na trhu Pomůcky: reklamní letáčky získané v jednotlivých bankách a obchodních domech (např. v obchodech s domácími elektrospotřebiči, nábytkem), psací potřeby, pracovní list k tématu Jak získat informace o úvěru Popis aktivity: vychovatel rozdělí členy cílové skupiny do dvojic, přičemž jeden z dvojice bude mít za úkol zajít do obchodního domu (např. s domácími elektrospotřebiči) a do jedné banky. Cílem jeho návštěv bude získat informace (charakteristiku konkrétního produktu a co je potřeba doložit v případě žádosti o jeho získání) o jednom úvěrovém produktu v konkrétním obchodě, dvou úvěrových produktech v konkrétní bance a přinést podklady ve formě reklamních letáčků. Druhý z dvojice bude mít za úkol zajít do jiného obchodního domu (např. s nábytkem) a opět do jedné banky. Cíl jeho návštěv bude stejný jako v případě prvního z dvojice. Zjištěné informace si budou zaznamenávat do pracovního listu Vyhodnocení: členové cílové skupiny si ve dvojici navzájem sdělí získané informace: V jakých případech si lidé žádají o úvěr? Kde lze získat úvěr? Co je potřeba doložit k žádosti o úvěr? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

84


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

4.4

Pracovní list k tématu Jak získat informace o úvěru

ÚVĚROVÝ PRODUKT (NÁZEV, TYP, JAKÁ SPOLEČNOST JEJ POSKYTUJE)

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚVĚROVÉHO PRODUKTU


585

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

86


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5

A KT IV IT Y RIZIKA INSOLVENTNOSTI

Členové cílové skupiny si dosud osvojili základní zásady hospodaření se svým rozpočtem. Nyní se dozvědí, jak se zachovat v situacích, kdy jejich výdaje přesáhnou příjmy a nebudou schopni své závazky hradit. Pokud budou podrobně znát veškeré dopady nevhodných rozhodnutí, budou se moci rozhodovat zodpovědněji a riziko vlastní platební neschopnosti tak účinně snížit. V rámci těchto aktivit budou členům cílové skupiny znovu položeny některé otázky zmíněné již v předcházejících blocích aktivit. Cílem bude využití dosud získaných informací k formulování nového pohledu na konkrétní situace. V tomto bloku aktivit budou členové cílové skupiny používat pracovní listy z předchozích aktivit a během samostatné práce dohledají některé informace „prostřednictvím internetu (předpokladem je ovládnutí základů práce s PC, zejména s webovým prohlížečem).“


587

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.1

Insolventnost

Cíl: na základě této aktivity si členové cílové skupiny připomenou pravidla hospodaření s disponibilním důchodem domácnosti, uvědomí si rizika plynoucí z převážení výdajů nad příjmy ve svém rozpočtu Pomůcky: tabule/flipchart, vyplněné pracovní listy k tématu Co opravdu musím zaplatit a k tématu Rodinný rozpočet, pracovní list k tématu Insolventnost Popis aktivity: vychovatel v samotném úvodu aktivity vysvětlí členům cílové skupiny pojem insolvence (viz slovník pojmů). Členové cílové skupiny si vezmou k ruce vyplněné pracovní listy a dostanou čas potřebný pro jejich opětovné pročtení. Následně jim bude vychovatel klást otázky na uvědomění si propojení jejich jednání s údaji v pracovním listě (rozpočet zobrazující jejich příjmy a výdaje), např.: Jak se v pracovním listě k tématu Co opravdu musím zaplatit projeví každoměsíční uspoření 500,-Kč? Jak se projeví, když si vezmete půjčku, která měsíčně zatíží váš rozpočet výdajem 1.000,-Kč? Co se stane, když budete mít více půjček a výše vašich měsíčních nezbytných výdajů (nájem, telefonní účet, splátky úvěrů, apod.) se tak bude neustále zvyšovat? Vyhodnocení: vychovatel bude vysvětlovat, jak se projeví spoření/zadlužování v rozpočtu spotřebitele mimo jiné prostřednictvím zobrazení rozpočtu na tabuli/flipchart a připisováním příslušných nových položek: Proč je důležité si své výdaje plánovat? Je vhodné se již v mladém věku zatížit půjčkami? Jak jednat, abychom se neocitli v platební neschopnosti? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ....................................................................................................

5

88


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.1

Pracovní list k tématu Insolventnost

PŘÍJMY > VÝDAJE = = spotřebitel má volné finanční prostředky a může VYTVÁŘET ÚSPORY

VÝDAJE > PŘÍJMY = = spotřebitel nevytváří úspory a ZADLUŽUJE SE


589

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.2

Exekuce!

Cíl: v průběhu této aktivity si členové cílové skupiny osvojí základní pojmy a informace o průběhu exekuce a budou směřováni k tomu, aby se zamysleli nad možnostmi, jak exekuci předejít Pomůcky: tabule/flipchart, pracovní list k tématu Insolventnost, vyplněný pracovní list k tématu Rodinný rozpočet, psací potřeby, pracovní list k tématu Exekuce!, informace pro pedagogy k tématu Exekuce! Popis aktivity: pedagog v samotném úvodu aktivity vysvětlí členům cílové skupiny pojem exekuce (viz slovník pojmů a informace pro vychovatele k tématu Exekuce!). Členové cílové skupiny budou mít k ruce pro připomenutí pracovní list k tématu Insolventnost, kde je obrázek příjmů a výdajů. Vychovatel bude členy cílové skupiny informovat, na jaké složky jejich majetku se exekuce může vztahovat. Členové cílové skupiny budou vyzváni k tomu, aby si do pracovního listu poznamenali, jakým způsobem se mohou rychle zadlužit (za co konkrétně se dají utratit peníze nevhodným způsobem). Následně se zamyslí nad tím, co všechno nebudou moci hradit v případě, že bude exekuce uvalena na jejich běžný osobní bankovní účet (mohou nahlédnout do vyplněného pracovního listu k tématu Rodinný rozpočet) – své nápady opět zaznamenají do pracovního listu. Poté budou vyzváni k přednesení svých odpovědí, které si poznamenali. Vychovatel bude jejich odpovědi zaznamenávat na tabuli/flipchart Vyhodnocení: v průběhu řízené diskuze si členové cílové skupiny opětovně osvěží základní zásady hospodaření s domácím rozpočtem. Vychovatel zpětnou vazbou ověří, zda si členové cílové skupiny uvědomují riziko nesprávného hospodaření v podobě exekuce jejich majetku

5

90


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.2

Pracovní list k tématu Exekuce!

ZA JAKÉ VÝROBKY A SLUŽBY SE DÁ NEVHODNĚ ZBYTEČNĚ UTRATIT VĚTŠÍ OBJEM PENĚZ?

CO VŠE NEBUDETE MOCI UHRADIT PROSTŘEDNICTVÍM SVÉHO BĚŽNÉHO OSOBNÍHO BANKOVNÍHO ÚČTU V PŘÍPADĚ UVALENÍ EXEKUCE NA ÚČET?


591

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Informace pro pedagogy k tématu Exekuce!

5.2a

Exekuce (krátké shrnutí) Exekuce = vymáhání peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele). Probíhá na základě rozhodnutí soudu, popřípadě i příslušného správního orgánu (Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení). Při provádění exekuce (tedy vymáhání nezaplaceného dluhu, neuhrazené půjčky či jiné pohledávky), má exekutor několik možností, jak z vás dostat peníze. Formy exekuce a co všechno může exekutor zabavit: Exekuce na účet v bance – exekutor může zablokovat všechny peníze na účtu až do výše pohledávky (jednorázově vyjma dvojnásobku životního minima, v roce 2011 jde o částku 6.252,-Kč, v roce 2012 o částku 6.820,-Kč); Exekuce na plat (nebo jiné příjmy) - může vám být zabaveno vše, co si vyděláte. Jediné co vám zůstává, je nezabavitelná částka, která se vypočítává dle čisté mzdy, počtu vyživovaných dětí a dalších parametrů (např. nezabavitelná částka na manžela/manželku). Exekuce může být provedena i na důchod, podporu pro nezaměstnané, přídavky na děti a jiné dávky (výpočty jsou uvedenynapř. na této adrese: http://www.vyplata.cz/vypocty/vysenezabavitelnecastkyzemzdy_rozc.php); Exekuce majetku a nemovitostí - kromě věcí základních a nezbytně nutných pro přežití (oblečení, nezbytné vybavení domácnosti) vám může exekutor v rámci exekuce majetku zabavit téměř vše (výjimky viz níže). Nemovitosti (dům, pozemek) jsou zabavovány, až pokud předešlé formy nestačí na pokrytí dluhu.

5

92


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.2a

Exekuce (podrobněji)

Exekuce na účet v bance Co vám musí zůstat u exekuce na BÚ Pokud exekutor nařídí provedení exekuce na bankovní účet, jediné peníze, které vám musí zůstat je částka, která odpovídá dvojnásobku životního minima (v roce 2011 je životní minimum stanoveno na 3.126,-Kč, na rok 2012 jde o částku 3.410,-Kč). Dříve se stávalo, že exekutor zablokoval účet v bance, a dlužníkovi nezůstala ani koruna. Již od poslední novely zákona, má ale dlužník nárok na to, aby si z bankovního účtu vybral částku, která odpovídá dvojnásobku životního minima, tedy 6.252,-Kč na rok 2011, 6.820,-Kč na rok 2012. Tyto peníze z účtu v bance, ale můžete vybrat pouze jednou za celou dobu trvání exekuce. Není to tedy tak, že byste si každý měsíc mohli vzít tuto částku. Peníze dostanete pouze jednou. Stejné pravidlo pak platí, i když vám exekutor přijde zabavit věci k vám domů pokud zde máte nějaké peníze v hotovosti, pak vám exekutor musí ponechat stejnou částku 6.252,-Kč (rok 2011) a částku 6.820,-Kč (rok 2012) a zbytek může zabavit. Exekuce na plat Exekuce na plat, jak se v laické veřejnosti tomuto institutu říká, znamená strhávání určité částky ze mzdy. Neznamená to, že tedy zaměstnanec, na kterého je nařízená exekuce, nedostane vůbec žádnou mzdu, ale je oprávněn získat pouze její část (část, která zbyde od odečtení nezabavitelné částky z vaší čisté mzdy). Zaměstnavatel je povinen začít zaměstnanci strhávat okamžikem, kdy si převzal exekuční příkaz na přikázání pohledávky ze mzdy. Tato transakce se musí projevit na výplatní pásce, kde je přímo vyhrazená kolonka „exekuce“. Exekuce na bankovní účet a plat současně Toto je asi nejhorší situace, která může dlužníka potkat. V zaměstnání mu zabaví část platu, a zůstane mu pouze nezabavitelná částka, kterou zaměstnavatel pošle na bankovní účet. Pokud ale exekutor nařídí provedení exekuce i na bankovní účet, dlužník se k tomu, co mu zůstalo z platu, nedostane. Hodně lidí, co se dostane do problémů s dluhy, nevěří tomu, že jim opravdu nic nezůstane. Každý si myslí, že má nárok na nějaké minimální peníze, které mu musí vždy zůstat. Ale není tomu tak. Exekuce na bankovní účet a plat současně = nic vám nezůstane Tyto situace již několikrát řešil i ochránce lidských práv v ČR (ombudsman) a zatím nedošlo k žádné změně. Situace je prostě taková, že pokud je u vás současně exekuce na bankovní účet a exekuce na mzdu, tak jediné na co máte ze zákona nárok, je právě těch 6.252,-Kč (pro rok 2011) a 6.820,-Kč (pro rok 2012), ale pouze jednou. Pokud by exekuce na bankovní účet trvala třeba i půl roku, tak na žádné další peníze nemáte podle zákona nárok. Jediné řešení je vybrat tuto částku z účtu a následně se domluvit se zaměstnavatelem, aby vám zbylé peníze z platu dával v hotovosti nebo posílal složenkou.


593

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.2a


Exekuce majetku Exekuce majetku – co vám nesmí exekutor zabavit To, co exekutor nesmí zabavit při provádění exekuce majetku (tedy při zabavení toho co vám patří), definuje příslušný zákon. Mezi věci, které nesmí být zabaveny, patří především následující: exekuce majetku nesmí postihnout věci, které jsou nezbytně nutné k uspokojování základních hmotných potřeb nebo které dlužník potřebuje k výkonu své práce; také nesmí dojít k zabavení majetku, jehož prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Toto je ale poměrně hodně obecné vymezení, které by si každý (exekutor i dlužník) mohl vykládat podle toho, jak se mu to zrovna bude hodit. Proto zákon, podle kterého je prováděna exekuce majetku dále upřesňuju: nesmí být zabaveny věci, jako je oblečení, a obvyklé vybavení domácnosti; exekutor vám také nemůže vzít třeba snubní prsten, nebo předměty podobného typu; dále vám také musí zůstat zdravotní potřeby, které ten kdo dluží, potřebuje vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (třeba kolečkové křeslo u zdravotně postiženého); exekutor vám také při provádění exekuce majetku musí ponechat peníze v hotovosti do výše dvojnásobku životního minima. Exekuce majetku u podnikatele Pokud je prováděna exekuce majetku u podnikatele, pak podle zákona nesmí být zabaveny ani věci, které daný podnikatel potřebuje k provozování své firmy nebo živnosti. Jedinou výjimkou jsou ty předměty, na které je zástavní právo (mohlo by se jednat třeba o vybavení provozovny, které podnikatel zastavil v bance nebo jinde při žádosti o úvěr).

5

94


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.2a


Co tedy podléhá exekuci? V zákoně není detailně vyjmenováno, co vše může a nemůže exekutor zabavit. Podívejme se tedy na pár příkladů: barevná televize = pro někoho by to mohla být věc základní osobní potřeby, ale soud vnímá věci osobní potřeby jako opravdu jen ty nezbytné k přežití. A tam televize opravdu nepatří; gauč a křesla = ani ty nejsou považována za nezbytně nutná k životu. Jediné co vám z podobného nábytku nesmí exekutor zabavit je postel (vaše a dalších členů vaší rodiny); pračka = ta se ale naopak považuje za věc, kterou každý nutně potřebuje, bývá tedy vyloučena z exekuce majetku; nádobí v kuchyni = i to by vám mělo zůstat, stejně jako třeba povlečení, topení, palivo (pokud si topíte sami), stůl a židle (i když u těch je řečeno, že jen tolik, kolik je členů domácnosti). Kromě věcí základních a nezbytně nutných pro přežití vám může exekutor v rámci exekuce majetku zabavit téměř vše! Exekuce nemovitostí: Dům vám zabaví až jako druhý krok Dříve bylo možné, aby exekutor nařídil provedení exekuce nemovitostí, kvůli jakémukoliv dluhu. Často se tak stávalo, že člověk, který zapomněl zaplatit jen malou částku, třeba jen stokoruny, se dostal do situace, kdy mu exekutor chtěl zabavit dům nebo byt i v hodnotě několika miliónů. To se ale změnilo již při poslední novele exekutorského zákona. Exekutor tak má povinnost nejprve zablokovat bankovní účet a pokusit se získat dlužnou částku touto cestou. Teprve až když peněžní prostředky na bankovním účtu dlužníka nestačí na pokrytí celého dluhu, může být nařízena exekuce nemovitostí.


595

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.3

Oddlužení

Cíl: v průběhu této aktivity získají členové cílové skupiny základní informace o možnostech oddlužení, prohloubí si znalosti ohledně svého peněžního rozpočtu a seznámí se se splátkovým kalendářem Pomůcky: tabule/flipchart, psací potřeby, pracovní list k tématu Oddlužení, informace pro pedagogy k tématu Oddlužení, vyplněný pracovní list k tématu Rodinný rozpočet Popis aktivity: pedagog v samotném úvodu aktivity objasní členům cílové skupiny pojem oddlužení a seznámí je s jeho průběhem (viz informace pro vychovatele k tématu Oddlužení). Členové cílové skupiny si zaznamenají do pracovního listu odpovědi. Poté jsou po jednom vyzýváni ke sdělení odpovědi na konkrétní otázku a ostatní členové cílové skupiny se budou k jejich odpovědím vyjadřovat. Po překontrolování a sjednocení všech odpovědí budou členům cílové skupiny zadány jednoduché příklady na výpočet splátkového kalendáře (např.: suma celkových dluhů pana Hloupého se vyšplhala do výše 400.000,Kč. Podle pravidel oddlužování vypočtěte: 1.

jakou minimální částku bude muset v rámci oddlužení uhradit?

2.

jaká bude výše měsíční splátky při splácením dobu 5 let?).

Vychovatel bude po členech cílové skupiny chtít, aby se vyslovili, kam do vyplněného pracovního listu k tématu Rodinný rozpočet patří měsíční splátka (splácení dluhu) a jak toto rozpočtové omezení ovlivní hospodaření domácnosti Vyhodnocení: v průběhu aktivity získají členové cílové skupiny odpovědi na otázky týkající se oddlužení. Budou vyzváni k přednesení svých odpovědí, které si poznamenali do pracovního listu. Vychovatel je zaznamená na tabuli/flipchart. Po jejich překontrolování bude zadáno členům cílové skupiny několik příkladů na výpočet splátkového kalendáře. Členové cílové skupiny sami formulují odpověď na otázku: Co je to oddlužení a jakým způsobem probíhá?

5

96


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.3

Pracovní list k tématu Oddlužení

CO JE PODSTATOU PODMÍNKY TZV. ÚPADKU NEBO TZV. HROZÍCÍHO ÚPADKU? POTŘEBUJE DLUŽNÍK SOUHLAS SVÉHO PARTNERA MANŽELA/MANŽELKY V PŘÍPADĚ, ŽE BY SE ODDLUŽENÍ TÝKALO JEJICH SPOLEČNÉHO MAJETKU? ABY BYLO POVOLENO ODDLUŽENÍ, MUSÍ BÝT DLUŽNÍK V ZAMĚSTNANECKÉM POMĚRU? KDO PODÁVÁ NÁVRH NA ODDLUŽENÍ? KDO POSUZUJE NÁVRH NA ODDLUŽENÍ?

JAKÝMI DVĚMA ZPŮSOBY MŮŽE DLUŽNÍK UHRADIT SVŮJ DLUH?

JAKÁ JE MAXIMÁLNÍ LHŮTA, V NÍŽ MUSÍ DLUŽNÍK UHRADIT SVŮJ DLUH?

KOLIK % SVÉHO DLUHU MUSÍ DLUŽNÍK MINIMÁLNĚ UHRADIT V RÁMCI ODDLUŽENÍ?

KDO ROZHODUJE O FORMĚ ODDLUŽENÍ? KDO JE TO TZV. INSOLVENČNÍ SPRÁVCE? CO SE STANE, POKUD DLUŽNÍK VČAS A ŘÁDNĚ UHRADÍ VŠECHNY SPLÁTKY ZE SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE? CO SE STANE, POKUD DLUŽNÍK NEHRADÍ SPLÁTKY ŘÁDNĚ A VČAS?


597

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.3a

Informace pro pedagogy k tématu Oddlužení

CO JE PODSTATOU PODMÍNKY TZV. ÚPADKU NEBO TZV. HROZÍCÍHO ÚPADKU?

dlužník dluží více věřitelům a závazky není schopen splácet po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti

POTŘEBUJE DLUŽNÍK SOUHLAS SVÉHO PARTNERA MANŽELA/MANŽELKY V PŘÍPADĚ, ŽE BY SE ODDLUŽENÍ TÝKALO JEJICH SPOLEČNÉHO MAJETKU?

ano

ABY BYLO POVOLENO ODDLUŽENÍ, MUSÍ BÝT DLUŽNÍK V ZAMĚSTNANECKÉM POMĚRU?

ano

KDO PODÁVÁ NÁVRH NA ODDLUŽENÍ?

sám dlužník

KDO POSUZUJE NÁVRH NA ODDLUŽENÍ?

soud 1. zpeněžení (rozprodání) majetku dlužníka

JAKÝMI DVĚMA ZPŮSOBY MŮŽE DLUŽNÍK UHRADIT SVŮJ DLUH?

2. splácení závazků (dluhů) podle splátkového kalendáře

JAKÁ JE MAXIMÁLNÍ LHŮTA, V NÍŽ MUSÍ DLUŽNÍK UHRADIT SVŮJ DLUH?

5 let

KOLIK % SVÉHO DLUHU MUSÍ DLUŽNÍK MINIMÁLNĚ UHRADIT V RÁMCI ODDLUŽENÍ?

alespoň 30 % vzniklého dluhu

KDO ROZHODUJE O FORMĚ ODDLUŽENÍ?

věřitelé

osoba jmenovaná soudem, která dohlíží na zpeněKDO JE TO TZV. INSOLVENČNÍ SPRÁVCE? žování majetku dlužníka nebo na plnění splátkového kalendáře

5

98

CO SE STANE, POKUD DLUŽNÍK VČAS A ŘÁDNĚ UHRADÍ VŠECHNY SPLÁTKY ZE SPLÁTKOVÉHO KALENDÁŘE?

po uplynutí pěti let jsou mu jeho původní dluhy anulovány

CO SE STANE, POKUD DLUŽNÍK NEHRADÍ SPLÁTKY ŘÁDNĚ A VČAS?

soud může rozhodnout o zrušení oddlužení. Následně bývá vyhlášen konkurz na majetek dlužníka


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

5.4

Poradny

Cíl: aktivita vede členy cílové skupiny k uvědomování si více možností při řešení různých závažných životních situací Pomůcky: tabule/flipchart, internet, psací potřeby, pracovní list k tématu Poradny Popis aktivity: vychovatel zadá členům cílové skupiny za úkol vyhledat pomocí internetu informace alespoň o pěti občanských poradnách působících v jejich nejbližším okolí. Svá zjištění si členové cílové skupiny zapíší do pracovního listu. Členové cílové skupiny si mezi sebou sdělí informace o občanských poradnách. Vychovatel bude jednotlivé poradny přehledně zaznamenávat na tabuli/flipchart Vyhodnocení: výstupem aktivity je seznam lokálních poraden, který mohou členové cílové skupiny v budoucnu použít. Proběhne závěrečná diskuze: Co jsou to občanské poradny? V jakých situacích se na ně můžete obrátit s prosbou o radu/pomoc? Znají někoho, kdo již využil služeb podobné poradny (s jakou zkušeností)? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ...................................................................................................


599

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Pracovní list k tématu Poradny

NÁZEV PORADNY

5

100

SLUŽBY, KTERÉ POSKYTUJE ZAMĚŘENÍ

5.3

ADRESA A KONTAKTNÍ TELEFON


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................


101 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6

A KT IV IT Y POJMOSLOVÍ

Tento okruh obsahuje dvě tematické hry, které můžeme označit za průřezové. Zábavnou formou ověřují úroveň osvojení znalostí a především pojmů napříč všemi předchozími okruhy. Členové cílové skupiny během těchto aktivit pracují s pojmy, se kterými se setkali již v předchozích aktivitách, ale také s některými úplně novými pojmy, které však s probíranými okruhy úzce souvisí. Úspěšné zvládnutí pojmového aparátu je předpokladem pro osvojení si celé problematiky procvičovaných okruhů a hlavně k praktické použitelnosti v samostatném životě. V následujících dvou aktivitách budou členové cílové skupiny pracovat s přiloženými pracovními listy. Ty se v tomto případě dají používat opakovaně (při použití kvalitního papíru a pečlivé přípravě). Vítanou pomocí může být i slovník pojmů uvedený v závěru celé publikace.


103 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.1

Pojmové pexeso

Cíl: aktivita je průřezová a ověřuje osvojení pojmového aparátu a pochopení některých předchozích aktivit Pomůcky: pracovní list k tématu Pojmové pexeso, vyhodnocení pracovního listu k tématu Pojmové pexeso, nůžky Popis aktivity: členové cílové skupiny pracují v malých skupinách (3-4 osoby). Jejich úkolem je správně poskládat pojmové pexeso. Každá skupina obdrží jednu stranu pracovního listu (celkem 3), kterou rozstříhá na jednotlivé kartičky. K jednomu pojmu náleží jedno správné vysvětlení Vyhodnocení: skupiny porovnají své výsledky (spárované dvojice pexesa): Spárovaly všechny skupiny stejné kartičky? Pokud ne, tak které spárovaly jinak a proč (skupina vysvětlí, proč spárovala kartičky takto)? Bylo cvičení jednoduché nebo náročné? Které kartičce nerozuměli? Případné další relevantní otázky: ................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ...................................................................................................

5

104


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.1

Pracovní list k tématu Pojmové pexeso

VISA

ČISTÁ MZDA

TERMÍNOVANÝ ÚČET

LICHVA

INFLACE

HRUBÁ MZDA PO ODEČTENÍ POVINNÝCH ODVODŮ (POJIŠTĚNÍ A DANĚ)

TYP (ZNAČKA) PLATEBNÍ KARTY

DRUH BANKOVNÍHO SPOŘÍCÍHO PRODUKTU

EXTRÉMNĚ VYSOKÁ ÚROKOVÁ MÍRA

ZVYŠOVÁNÍ CEN VÝROBKŮ A SLUŽEB


105 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.1


5

106

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR

ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ

NESCHOPNOST SPLÁCET DLUHY

FINANČNÍ INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEDEVŠÍM FINANCOVÁNÍM KOUPĚ BYTŮ DOMŮ A POZEMKŮ

OVLÁDÁNÍ BĚZNÉHO ÚČTU PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU

DRUH BANKOVNÍHO ÚVĚROVÉHO PRODUKTU

DISPONIBILNÍ DŮCHOD

HYPOTÉČNÍ BANKA

SUMA PENĚZ, KTEROU MÁM V DANÉM ČASOVÉM OBDOBÍ (ZPRAVIDLA MĚSÍC) K DISPOZICI NA ŽIVOBITÍ

INSOLVENCE


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.1


CASHBACK

CELKOVÉ ROČNÍ NÁKLADY (V PROCENTECH) Z POSKYTNUTÉHO ÚVĚRU

BANKOVNÍ SLUŽBA UMOŽNUJÍCÍ I VÝBĚR HOTOVOSTI PŘI PLATBĚ KARTOU V OBCHODĚ

RPSN

TRANSKAKČNÍ HISTORIE

PŘEHLED ZMĚN (VKLADŮ A VÝBĚRŮ) NA BANKOVNÍM ÚČTU

VYMÁHÁNÍ PENĚŽITÉ ČÁSTKY OD DLUŽNÍKA NA ZÁKLADĚ ROZHODNUTÍ SOUDU

DLUHOVÁ PAST

EXEKUCE

DLUŽNÍK SI MUSÍ BRÁT DALŠÍ A DALŠÍ PŮJČKY, ABY MOHL SPLÁCET PŮJČKY (DLUHY) PŘEDCHOZÍ


107 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Vyhodnocení pracovního listu k tématu Pojmové pexeso

5

108

6.1

VISA

typ (značka) platební karty

ČISTÁ MZDA

hrubá mzda po odečtení povinných odvodů (pojištění a daně)

TERMÍNOVANÝ ÚČET

druh bankovního spořicího produktu

LICHVA

extrémně vysoká úroková míra

INFLACE

zvyšování cen výrobků a služeb

ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ

ovládání běžného účtu prostřednictvím internetu

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR

druh bankovního úvěrového produktu

HYPOTÉČNÍ BANKA

finanční ins tuce zabývající se především financováním koupě bytů, domů a pozemků

INSOLVENCE

neschopnost splácet dluhy

DISPONIBILNÍ DŮCHOD

suma peněz, kterou mám v daném časovém období (zpravidla měsíc) k dispozici na živoby

RPSN

celkové roční náklady (v procentech) z poskytnutého úvěru

TRANSAKČNÍ HISTORIE

přehled změn (vkladů a výběrů) na bankovním účtu

EXEKUCE

vymáhání peněžité částky od dlužníka na základě rozhodnu soudu

DLUHOVÁ PAST

dlužník si musí brát další a další půjčky, aby mohl splácet půjčky (dluhy) předchozí

CASHBACK

bankovní služba umožňující i výběr hotovos při platbě kartou v obchodě


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.2

Hádání slov

Cíl: aktivita je průřezová a ověřuje úroveň osvojení pojmového aparátu, může být zařazena i před probráním všech okruhů (v tomto případě pak dává vychovateli informace o výchozí úrovni pojmového aparátu členů cílové skupiny). Aktivita také rozšiřuje a prohlubuje vyjadřovací a empatické schopnosti členů cílové skupiny Pomůcky: pracovní list k tématu Hádání slov, nůžky Popis aktivity: členové cílové skupiny pracují ve dvojicích. Jeden z dvojice obdrží kartičku s pěti pojmy (popřípadě 2x5, je-li členů cílové skupiny méně). Člen cílové skupiny s kartičkou se pokusí svému partnerovi ve hře každý pojem popsat svými slovy tak, aby nepoužil kořen slova samotného pojmu. Druhý člen cílové skupiny se pokusí pojem uhodnout (určete si časový limit pro uhodnutí jednoho pojmu). Dvojice se poté v činnosti vystřídá (aktivitu by měli absolvovat všichni členové cílové skupiny) Vyhodnocení: přímo v průběhu aktivity dochází k ověřování pojmového aparátu o dané problematice. Nenajde-li v časovém limitu správnou odpověď hádající člen cílové skupiny, mohou to zkusit ostatní


109 5

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Pracovní list k tématu Hádání slov

6.2

BANKOVKA VÝROBEK ÚROK ČISTÁ MZDA NÁJEM

MINCE ÚVĚR POTŘEBA OBĚH PENĚZ POLOTOVAR

INFLACE STÁT VĚŘITEL HRUBÁ MZDA INZERÁT

5

110


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.2


BANKA VKLAD ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ VÝPLATNÍ PÁSKA SLOŽENKA

LICHVA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ SPLÁTKA STAVEBNÍ SPOŘENÍ FIRMA

INTERNET SMĚNA SPLÁTKOVÝ KALENDÁŘ SPOTŘEBITEL ROZPOČET


5111

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5


6.2

BANKOMAT TERMÍNOVANÝ ÚČET POJIŠŤOVNA NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ DENNÍ TISK

KREDITNÍ KARTA TRH PRÁCE SPOŘICÍ ÚČET ŽIVOTOPIS NEMOCENSKÁ DÁVKA

ROZPOČET PRAVIDELNÝ VÝDAJ ODDLUŽENÍ SLUŽBA ŽIVOTNÍ MINIMUM

5

112


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

6.2


PENÍZE ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PŘÍJMY DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY PLÁNOVÁNÍ

INVESTICE CIZÍ MĚNA BEZPEČNOSTNÍ SCHRÁNKA LEASING TRVALÝ PŘÍKAZ K ÚHRADĚ

EXEKUCE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ KREDITKA HYPOTÉKA POHOVOR


5113

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Poznámky

................................................................................................... ................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... .................................................................................................... ................................................................................................... ................................................................................................... ....................................................................................................

5

114


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ZÁVĚR

Pojmový rejstřík

BANKOVKA cenný papír, platební prostředek (platidlo) o hodnotě na ní uvedené BANKA instituce, která poskytuje finanční služby. Přijímá vklady a poskytuje úvěry. Vede běžné účty osob, firem a institucí, zprostředkovává platební styk mezi nimi (bezhotovostní platební styk), vydává platební karty BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK platební styk prováděný nejčastěji prostřednictvím bank (převody mezi účty, platebními kartami u obchodníků nebo na internetu a podobně) BĚŽNÝ ÚČET finanční účet, který eviduje finanční transakce mezi bankou, která je zřizovatelem tohoto účtu, a jejím klientem, který si jej u ní založil. Běžný účet slouží zejména k (hotovostnímu i bezhotovostnímu) platebnímu styku klienta se svými vloženými finančními prostředky. Tyto finanční manipulace může provádět prostřednictvím finančních transakcí jako převody, platby, vklady, výběr hotovosti a některými kombinovanými transakcemi CASHBACK bankovní služba umožňující i výběr hotovosti při platbě kartou u obchodníka ČISTÁ MZDA odměna za vykonanou práci v pracovně právním vztahu uváděná v příslušné měně (tedy v Kč), ze které je odečteno (sraženo) zdravotní pojištění, sociální pojištění, záloha na daň. Tyto zákonné platby za zaměstnance odvádí státu měsíčně zaměstnavatel. Čistá mzda je zaměstnanci vyplácena hotovostně nebo převodem na účet DEBETNÍ KARTA platební karta spojená s běžným účtem. Výběrem nebo platbami touto kartou se snižuje zůstatek na běžném účtu. Často bývá zaměňována s pojmem „kreditní karta“ DISPONIBILNÍ DŮCHOD částka v Kč, kterou má jedinec (nebo domácnost) v daném časové období (zpravidla měsíc) k dispozici na pokrytí všech svých životních nákladů EXEKUCE nucený výkon exekučního titulu. Exekuce spočívá většinou ve vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele). Probíhá na základě rozhodnutí soudu, popřípadě i příslušného správního orgánu (Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení) HYPOTÉKA neboli HYPOTÉČNÍ ÚVĚR je druh úvěru, který slouží k pořízení převážně nemovitosti (dům, byt, pozemek). Vždy je zajištěn zástavním právem, většinou právě k té pořízené nemovitosti. Znamená to, že nebude-li dlužník schopný hypotéku splácet, banka může danou nemovitost prodat a pokrýt tak dlužníkovu hypotéku


5115

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ZÁVĚR

Pojmový rejstřík

HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK platby prováděné prostřednictvím „hotovosti“, tedy prostřednictvím bankovek a mincí (popř. cenných papírů) HRUBÁ MZDA měsíční mzda, odměna za vykonanou práci, jejíž výše je uvedená v pracovní smlouvě (nebo v tzv. mzdovém výměru). Zahrnuje také příplatky (za přesčas, státní svátky, víkendy, noční směny atp.), prémie, dovolenou, další příplatky a doplatky. Z hrubé mzdy se vypočítává čistá mzda INFLACE růst všeobecné cenové hladin v čase. Tedy, že veškeré produkty (výrobky a služby) se v určitém časovém období zdražují. Opakem inflace je DEFLACE INSOLVENCE neschopnost dlužníka splácet své dluhy KREDITNÍ KARTA forma úvěrového produktu. Kreditní karta je spojená s úvěrem, který držitel karty může postupně splácet a zároveň dále čerpat až do určené maximální výše LEASING finanční produkt. V ČR nejčastěji tzv. finanční leasing - financovaný předmět (například pořízený automobil) je po celou dobu splácení leasingu majetkem financující (leasingové) společnosti a teprve na konci leasingu přechází vlastnictví na zákazníka. Tedy pořídíte-li si automobil na leasing, po celou dobu splácení zůstává majetkem leasingové společnosti (vám jej vlastně jen pronajímá) a až po ukončení splácení se stanete jeho majitelem LICHVA nepřiměřeně vysoký závazek (extrémně vysoká úroková míra). Nejčastějším příkladem jsou půjčky s velkými nebo dokonce obrovskými úroky (např. 100 % z částky za každý týden). Dle zákonů ČR je lichva trestný čin MZDA odměna za vykonanou práci v pracovním poměru MINIMÁLNÍ MZDA nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci zaměstnanci. Výši minimální mzdy určuje stát NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ souhrn všech hospodářských činností ve státě (jsou to všechna zařízení a činnosti určená k cílevědomému uspokojování potřeb) NOMINÁLNÍ MZDA reálná mzda; vyplacená odměna za práci

5

116


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ZÁVĚR

Pojmový rejstřík

OBĚH PENĚZ pohyb peněz na daném území (zpravidla na území jednoho státu) mezi občany (domácnostmi), firmami (poskytují výrobky a služby) a státem POLOTOVAR nedokončený výrobek, zpravidla čekající na další zpracování POTŘEBA subjektivně pociťovaný nedostatek něčeho nezbytného. Rozlišujeme například nezbytné - základní potřeby (neobejdeme se bez nich, jako např. jídlo, spánek atd.) a zbytné potřeby (nejsou tolik potřebné, jako např. televize, dary atd.) PRODUKT výrobek nebo služba sloužící k uspokojení potřeb SMĚNKA úvěrový cenný papír, obsahující zákonem přesně stanovené údaje. Vyplývá z ní dlužnický závazek, který dává majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu stanovenou částku po dlužníkovi na směnce uvedeném. Konkrétní forma stanovena není - při splnění zákonných náležitostí může platit i směnka na pivním tácku TRVALÝ PŘÍKAZ K ÚHRADĚ příkaz bance (elektronicky nebo „papírově“) hradit konkrétní platby s jednotnou frekvencí (například 1krát měsíčně) s jednotnými parametry (datum v měsíci, číslo účtu příjemce, konstantní a variabilní symbol atd.). Slouží například k úhradě nájmu, záloh na plyn, elektřinu a podobně ÚVĚR propůjčení zboží nebo častěji peněžních prostředků dlužníkovi, který tuto půjčku vrátí do určené doby (doba splatnosti) a po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok ÚROK peněžitá odměna za půjčení peněz ÚROKOVÁ SAZBA množství procent, které za dané období zaplatíme z půjčené částky (nejčastěji za rok) VARIABILNÍ SYMBOL identifikátor plateb v tuzemském platebním styku. Příjemce podle něj identifikuje platbu (především od koho je, za co a podobně). Při platbách mezi společnostmi je to nejčastěji číslo faktury. Při platbách občanů je to často rodné číslo plátce, nebo číslo nějaké smlouvy, s níž platba souvisí (například číslo smlouvy o dodávce elektrické energie, číslo smlouvy o pojištění a podobně). K ještě většímu upřesnění platby pak může sloužit dále takzvaný specifický symbol VĚŘITEL je osoba nebo instituce (například banka, finanční úřad atd.) požadující plnění (splácení úvěru, zaplacení daní atd.) po dlužníkovi. Věřitel má pohledávku za dlužníkem. Dlužník má vůči věřiteli dluh


5117

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ZÁVĚR

Závěrečné shrnutí

Ekonomická či finanční gramotnost nejsou tematické oblasti, které by byly primární v základním vzdělávání či na úrovni vzdělávání středoškolského. Celou řadu pravidel, analogií, úkonů a informací získáváme během dětství a dospívání díky každodenním „ekonomickým běžnostem“ (složenky, nákupy, placení obědů či výletů, šetření na cosi vyhlédnutého, řešení koupě nové věci atd.) a jsou pro většinu mladých lidí samozřejmostmi, které není třeba se učit, lze je jen dle zájmu a potřeb rozšiřovat a prohlubovat, případně vyhledat odbornou poradenskou pomoc. To však neplatí v případě dětí, které nevyrůstají v běžných rodinách, a jejichž život se odvíjí v jiném finančním režimu. Řada „běžných“ znalostí a dovedností v této oblasti je zcela míjí, jelikož nejsou pro nastavení, ve kterém žijí, relevantní. Touto publikací, která je jakýmsi „manuálem ekonomické gramotnosti“, se snažíme jejich nepříznivé skóre co nejvíce vyrovnat. Zaměření a obsah jednotlivých aktivit byl zvolen tak, aby členové cílové skupiny mohli získané znalosti, zkušenosti, formuláře, návody a postupy používat ve svém samostatném životě jako výchozí zdroj informací pro řešení aktuálních životních situací. Klíčová je v tomto procesu role vychovatelů a pedagogů, kteří by měli používané informace, formuláře, postupy a návody průběžně sledovat a pro potřebu svých aktivit s cílovou skupinou relevantně aktualizovat. Jen tak mohou být tyto aktivity pro cílovou skupinu skutečným přínosem i v dalších letech. Role „ověřovatele“ validity u těchto aktivit je proto minimálně stejně důležitá jako jejich samotné pedagogické vedení. Veškeré materiály, náměty i pracovní listy je možné měnit a upravovat podle konkrétních zkušeností vychovatele či pedagoga (lektora) a potřeb cílové skupiny. Jsme si vědomi náročnosti této práce i její závislosti na životních zkušenostech, moudrosti i erudici. Budeme proto velmi rádi, pokud Vám tato publikace bude nápomocna ve Vaší práci. Poděkování patří odborným konzultantům z řad odborníků v daných tematických celcích, kteří se na tvorbě a ověřování aktivit nemalou měrou podíleli, stejně jako studentům PF UJEP Ústí nad Labem, jejichž podněty byly inspirací pro některé z aktivit. kolektiv autorů

5

118


1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

ZÁVĚR

Použitá literatura

Erikson, E. H. (2002) Dětství a společnost. Praha, Argo. Kovařík, J. et al. (2004) Náhradní rodinná péče v praxi. Praha, Portál. Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006) Vývojová psychologie. Praha, Grada. Langmeier, J., Matějček, Z. (1974) Psychická deprivace v dětství. Praha, Avicenum. Vágnerová, M. (2000) Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. Praha, Portál. Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2001) Aplikovaná sociální psychologie II. Praha, Grada. Wedlichová, I. (2008) Sebepojetí dospívajících a způsob výchovy v rodině. UJEP Ústí n. L.


5119

1 24 6 5 3 2 1 4 3 6 5

Seznam pracovních listů a formulářů

5

120

ZÁVĚR

Pracovní list k tématu Peníze

str. 19

Pracovní list k tématu Jak putují peníze

str. 21

Pracovní list k tématu Inflace, sezónnost a další

str. 23


str. 26 - 27

Pracovní list k tématu Co opravdu musím zaplatit

str.31

Pracovní list k tématu Jaká je vlastně moje mzda

str. 33

Pracovní list k tématu Pomoc v hmotné nouzi

str. 35

Formuláře k tématu

str. 36 - 49

Pomoc v hmotné nouzi

Pracovní list k tématu Když onemocním

str. 51

Pracovní list k tématu Podpora v nezaměstnanosti

str. 53

Formuláře k tématu

str. 54 - 61

Podpora v nezaměstnanosti

Pracovní list k tématu Kolik nás stojí „volný čas“

str. 65

Pracovní list k tématu Zvířecí miláčci a rozpočet

str. 67

Pracovní list k tématu Ve dvou se to lépe táhne

str. 69

Pracovní list k tématu Rodinný rozpočet

str. 71

Pracovní list k tématu Banky a jiné finanční instituce

str. 75

Pracovní list k tématu Běžný účet

str. 77

Pracovní list k tématu Příkaz k úhradě

str. 79

Pracovní list k tématu Jak spořit

str. 81

Pracovní list k tématu Hra na banku

str. 83

Pracovní list k tématu Jak získat informace o úvěru

str. 85

Pracovní list k tématu Insolventnost

str. 89

Pracovní list k tématu Exekuce!

str. 91

Pracovní list k tématu Oddlužení

str. 97

Pracovní list k tématu Poradny

str. 100


str. 105 - 107


str. 110 - 113


Realizátor projektu: Dětský domov a Školní jídelna, Chomutov, Čelakovského 822, příspěvková organizace Partner projektu: Dětský domov Karlovy Vary a Ostrov


EKONOMICKÁ GRAMOTNOST pro pedagogy

Recommend Documents