Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

Vysokorychlostní  železnice  již  brzy   také  u  nás  „doma“   Ing.  Jindřich  Kušnír      

ředitel  odboru  drah,  železniční  a  kombinované  dopravy      

 

 (Proč)  potřebujeme  VRT  v  ČR?    

•  hlavní  cíle:   –  mezinárodní  konkurenceschopnost  (aneb  Kudy  se  pojede  nejen  z  Vídně  do   Berlína?)   –  vnitrostátní  konkurenceschopnost  –                                                                               odstranění  nerovnocennosti  silniční  a  železniční  infrastruktury   –  získání  kapacity  –  základní  podmínka  pro  rozvoj  železniční  dopravy    

•  zájem  a  politika  EU  –  vysokorychlostní  železnice  je  součást   evropské  dopravní  politiky    

2  

Hamburg  –  Wien/Budapest  -­‐  současnost     •  PROBLÉMy  současné  české   železnice:    

Ø 185,8 km/h

–  nedostatečné  technické  parametry   →  potřeba  nové  (rychlé)  tratě   –  nedostatečná  kapacita  sítě  –  jedna   infrastruktura  pro  různé  segmenty   vlaků  →  potřeba  provozního  oddělení   –  neřeší  některé  směry  

Ø 155,2 km/h

Ø 85,3 km/h + 45 km

Ø 97,5 km/h +55 km Ø 116,3 km/h

Jaká  má  být  naše  železnice  a  jak  si       bude  stát  do  budoucna?   2014 [km/h]

1914

Maximum speed Děčín – Praha 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Děčín

Ústí n. L.

3  

Praha

Dvourychlostní  Evropa?   ČR  jako  vnitřní  periferie  EU  v  dálkové  dopravě???  

???  

?

ČR  integrální  součást  Evropy  –  „dopravní  rozvodí“  

Nová  TEN-­‐T  jako  příležitost…   •  poprvé  uvažuje  „celou   Evropu“   •  snaha  o  mezinárodní   koordinaci  –  maximalizace   přínosů  v  čase   PRO  ČR  PŘÍLEŽITOST:   •  rekonfigurovat  žel.  síť  pro   potřeby  21.  stol.   •  vybudovat  novou  páteř   železnice  ve  střední   Evropě  i  v  ČR   •  zvýšit   konkurenceschopnost   osobní  dálkové,   příměstské,  regionální  i   nákladní  dopravy  =    železnice  může  být  opět   rovnocennou  volbou   •  získat  nový  nástroj   regionálního  rozvoje  

…a  impuls  k  dalšímu  rozvoji   •  jde  o  více  než  železniční   rozvojový  program   •  program  s  finanční   spoluúčastí  EU   •  dlouhodobý  program   (20  –  30  let)  s   významnými   makrohospodářskými   efekty   –  růst  know-­‐how  →   národní   konkureneschopnosti     –  růst  zaměstnanosti   –  –  –  –  – 

stavebnictví   strojírenství   věda  +  školství   IT   …  

Rychlá  spojení  RS   •  rychlá  železnice  v  ČR  =   RS   •  komplexní  přístup  –   technické  a  provozní   řešení:         › kombinace  nových  a   modernizovaných  tratí   pro  vyšší  rychlosti     › větší  provázanost  se   stávající  sítí   › obsluha  dálkových  i   regionálních  relací   › možnost  postupného   zvyšování  rychlostí  

 

7  

RS  páteř  v  dálkové  i  regionální  dopravě   •  využití  RS  pro  několik  segmentů  dálkové  i  nadregionální  dopravy:   –  mezinárodní   –  národní  rychlý   –  meziregionální  a  aglomerační  

•  základní  principy  fungování:   –  součást  systému  dálkové  dopravy  v  ČR  =    =  ne  exkluzivní  síť  spojů   –  provázanost  s  ostatní  dopravou  („sjezdy“                                                                                                                                                                                               na  stávající  tratě  +  přestup  v  terminálech    (vlak,  bus,  MHD,  P&R)   –  dostupné  širokým  vrstvám  populace    

Přínosy  RS  –  osobní  doprava  

Časová  dostupnost  Prahy  po  vybudování  RS   •  radikální  změna  v  

4  h  

×  

2  h   1  h  

3  h  

Brno

Tam  a  zpět  během  1  dne  

dostupnosti  území  ČR  i   okolních  států   •  zavedení  velmi  rychlé   „příměstské“    dopravy  =   možná  dojížďka  i  ze   vzdálenějších  oblastí  –   nárůst  zázemí   •  plošná  obsluha  území  v   zázemí  terminálů  =   oživení  regionálních  tratí  i   regionální  autobusové   dopravy  ve  formě  přípojů   k  RS      RS  =  celkové  zvýšení  

1  h  dnes   1  h  (RS)   1  h  dnes   1  h  (RS)  

Synergie  hlavních  přepravních  proudů                 Zlepšení  dostupnosti  Prahy,  Jihlavy  a  Brna          

atraktivity  veřejné   dopravy  i  efektivity   jejího  financování    

Přínosy  RS  –  nákladní  doprava   •  RS  –  příležitost  redukovat  

počet  tranzitujících  kamionů     •  nové  tratě  =  nová  kapacita,                             tzn.  uvolnění  části  kapacity  na   stávajících  tratích  –  součást  tzv.   nákladních  koridorů   •  garance  kapacity  pro  nákladní   vlaky    =  zvýšení  spolehlivosti  a   plynulosti  nákladní  dopravy  

Síť  nákladních  koridorů  s  vazbou  na  ČR  

Kaunas, Vilnius, Riga

„Rail Baltica"

BY, RUS ››

Rotterdam Antverpen

Koridor č. 8 Koridor č. 5 „Baltickoadriatický“

Koridor č. 7 „Orient koridor“ „Eeast – Med“

UA ››

Koridor č. 9 „Česko-slovenský„ Koridor „Rýn – Dunaj"

od 2020 součást Rýn-Dunaj

Bucuresti Constanța

Koridor „Rýn – Dunaj"

 šance  především  pro     •  KOMBINOVANOU  DOPRAVU  –     vyšší  konkurenceschopnost  

 

Venezia/Trieste/Ravenna

Venezia/Trieste/Koper

Sofia, Athina

RS  a  regionální  dostupnost     •  Řeší  napojení  nových  oblastí  a   zrychlení  stávajících  relací  –    zlepšení   regionální  dostupnosti  –  nástroj  k   „odstranění“  periferiality?  

Území  vnitřní  periferie  –  výzkum  PřF  UK  Praha  

•  RS  jako  nástroj  regionálního  a  lokálního   rozvoje  =  příležitost  pro:   ›  zviditelnění  regionu  (impulz   regionálnímu  marketingu  i  rozvoji)  –   potřeba  promítnout  do  strategických   rozvojových  materiálů     ›  regeneraci  problémových  a   nevyužívaných  pozemků     Návrh  linkového  vedení  vlaků  s  využitím  VRT  -­‐  varianta  

Etapizace  realizace  RS   •  Praha  –  Litoměřice/Lovosice  (dokončení  do  2030  -­‐  TEN-­‐T  core  network)   •  Brno  –  Přerov,  Brno  –  Vranovice  (dokončení  do  2030  -­‐  TEN-­‐T  core  network)    PRIORITA  a  POTŘEBA  

•  Lovosice/Litoměřice  –  Praha  –  Brno  –  Přerov/Vranovice:   •  nová  rychlá  páteř  ve  směru  hlavních  přepravních  proudů     •  překonání  nejproblematičtějších  úseků  současné  dálkové  sítě   •  výrazné  zkrácení  jízdních  dob  již  v  této  etapě:   –  Praha  –  Brno/Wien/Bratislava  o  1  ½    h   –  Praha  –  Ostrava  o  ¾  h   –  Praha  –  Ústí  n.  L./Dresden  o  ½  h   –  Praha  –  Jihlava  o  1  ¾  h   –  Brno  –  Ostrava  o  ¾  h   –  Brno  –  Jihlava  o  1  ½  h   –  Praha  –  České  Budějovice  o  20  min   –  Berlin  –  Wien  o  2  h    

 

 

 

 

             

       Rozdělení  

kompetencí  

•  hlavním  (jediným)  nositelem  (až  do  nedávna)   Ministerstvo  dopravy   –  hlavní  úkol  –  ochrana  koridorů  VRT  v  územním  plánování   –  úkol  z  PÚR    

•  revize  TEN-­‐T  =  signál  k  přípravě  reálného  projektu  –   vyplývá  ze  stanovených  termínů  =  historická  událost   (nikdy  předtím  žádný  termín  nebyl  stanoven)   –  impuls  pro  zapojení  SŽDC     –  participace  jiných  subjektů  ze  sektoru     –  detailní  příprava  

•  synergie  a  rozložení  kompetencí  (MD  vs.  SŽDC)  

13  

   

 

 

                   

     Rozdělení  

kompetencí  

•  MD  –  zůstává  zastřešující  organizací  

–  nová  role  –  od  technické  k  netechnické  přípravě  a  zajištění  projektu   ›  ›  ›  › 

komunikační  instituce  (veřejnost,  obce,  kraje,  EU),     mezirezortní  příprava  a  projednávání  projektu,     finanční  zajištění  (MF,  SFDI),   mezinárodní  koordinace  projektu  a  kooperace    

•  SŽDC  

–  zabezpečení  technické  přípravy  –    ÚTS,  dosud  převažovaly     vyhledávací  studie  (komplexní  studie),  Studie  příležitostí,  Technická   studie  

•  ostatní  subjekty  

–  podpora  technické  přípravy  –  specializace  na  specifické  otázky  (např.   dílčí  subsystémy)  

14  

Aktuální  stav  přípravy   •  zpracování  základních  studií  za   celý  systém  RS  

–  Studie  příležitostí  –  hloubková   analýza  celospolečenských  přínosů   +  odůvodnění  jednotlivých  směrů   –  –  –  –   

makrohospodářské  efekty   vliv  na  (dopravní)  pozici  ČR  v  EU   vliv  na  jednotlivé  regiony   stanovení  optimálního  provozního   konceptu  atd.  

•  zpracování  studií  na  jednotlivá   ramena  systému:   – Územně-­‐technické  studie  –  zpřesnění   tras  v  jednotlivých  koridorech   – Studie  proveditelnosti  –  výběr  finálního   řešení  na  základě  prověření  ekonomiky   projektu  

•  probíhají  jednání  s  DE,  AT,  PL,  SK  a   –  Technická  studie  –  podpora   HU   normotvorby  a  technických  řešení   –  stanovení  standardů  jednotlivých   stavebních  částí   –  standardy  údržby  tratí   –  kompatibilita  vozidel  a  infrastruktury     –  apod.  

 

 

 

 

 

 

 

 

               

                               Resumé  

•  modernizace  tranzitních  železničních  koridorů     pomalu  končí   •  potřeba  nového  uceleného  rozvojového   programu  železnice  na  další  období   •  potřeba  zůstat  i  do  budoucna  napojeni  –  ČR  si   nemůže  dovolit  nebudovat  nový  železniční  systém,   když  SRN,  Rakousko  i  Polsko  jej  realizují   •  příležitost  pro  zaměstnanost  i  posílení   konkurenceschopnosti  ČR  

           Potřeba  dobudovat  železnici  pro  všechny…           tj.  i  pro  ty,  kteří  její  služby  využít  sice  mohou,   ale  dnes  by  je  to  pravděpodobně  nenapadlo!    

16  

Děkuji  za  pozornost  

Ing.  Jindřich  Kušnír      [email protected]