VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Stres v percepci pečovatelek Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim v terénní péči Bakalářská práce
Autorka: Lucie Horáková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Lucie Horáková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. 4. 2016
Podpis:……………………………………
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní Mgr. Martině Černé, Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelům, a svým klientům v terénní péči, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.
ANOTACE HORÁKOVÁ, Lucie: Stres v percepci pečovatelek Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim v terénní péči. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Bakalářská práce je věnována tématu Stres v percepci pečovatelek Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim v terénní péči. Teoretická část práce se zabývá tématem stres a jeho základním vymezením, také obsahuje prevenci stresu a metody, které pomáhají zvládat stres. Dále se práce zaměřuje na stres a jeho fáze, na vztah mezi stresem a pracovní výkonnosti. Empirická část je pojata jako kvalitativní výzkum prostřednictvím rozhovoru. Cílem empirické části je popsat stres u pečovatelek v terénní péči.
KLÍČOVÁ SLOVA pečovatelská sluţba, percepce, pracovník v sociálních sluţbách, stres
Annotation HORÁKOVÁ, Lucie: Stress in the Perception of Workers Centre of Social Services and
Assistance
in
Chrudim
in
Home
care.
Bachelor
thesis.
College
of Polytechnics. The Department of SocialWork. Supervisor: Mgr. Martina Černá Ph.D. Levels of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2016
This bachelor’s thesis is devoted to the topic of stress. Describes the perception of workers the Centre of Social Services and Assistance Chrudim in Home care. The theoretical part of the thesis deals with the topic of stress and methods of coping with stress. The empirical part of thesis takes the form of a qualitative study using the interwievs. The goal of the empirical part is to describe the stress the workers in Home care.
KeyWords Care service, perception, social services workers, stress
Seznam obrázků Obr. č. 1: Jak stres působí a jeho průběh stresu na jedince .................................... 17 Obr. č. 2: Znázornění výkonnosti a stresu v pracovním prostředí ......................... 25 Obr. č. 3: Fotografie Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim v Soukenické ulici Chrudim ................................................................................................................ 37
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Identifikační údaje respondentů .......................................................... 45 Tabulka č. 2: Projevy stresu u tázaných respondentů .............................................. 53
Seznam grafů
OBSAH 1. Úvod............................................................................................................................ 13 2. Literární rešerše .......................................................................................................... 14 I. Teoretická část ............................................................................................................. 15 3. Stres a jeho význam .................................................................................................... 15 4. Průběh stresu a jeho působení ..................................................................................... 17 4.1. Tlak ...................................................................................................................... 18 4.2. Predispozice ......................................................................................................... 18 4.3. Hodnocení ............................................................................................................ 19 5. Příčiny stresu............................................................................................................... 20 5.1.Fyziologické příznaky ........................................................................................... 20 5.2.Behaviorální příznaky stresu ................................................................................. 20 5.3.Emocionální příznaky stresu ................................................................................. 21 6. Fáze stresu................................................................................................................... 22 6.1.Varovaná faze........................................................................................................ 22 6.2.Fáze odolávání ...................................................................................................... 22 6.3.Fáze vyčerpání ...................................................................................................... 22 7. Stresory a jejich základní dělení ................................................................................. 23 7.1. Psychické stresory ................................................................................................ 23 7.2.Sociální stresory .................................................................................................... 23 7.3. Fyzikální stresory ................................................................................................. 23 8. Vztahy mezi stresem a pracovní výkonností .............................................................. 24 9. Stres a jeho varovné signály na pracovišti .................................................................. 26 10.Rovnováha mezi schopnostmi a nároky .................................................................... 28 11. Metody zvládání stresu ............................................................................................. 30 12. Prevence stresu ......................................................................................................... 32 12.1.Odpočinek ........................................................................................................... 32 12.2.Spánek ................................................................................................................. 32 12.3.Zdraví ţivotní styl ............................................................................................... 33 12.4.Duševní hygiena .................................................................................................. 33 13.Sociální sluţby ........................................................................................................... 34 14. Současné formy péče o seniory ................................................................................ 34 14. 1 Ambulantní sluţby ............................................................................................. 34
14. 2 Pobytové sluţby ................................................................................................. 35 14. 3 Terénní sluţby .................................................................................................... 36 II. Praktická část ............................................................................................................. 37 16. Centrum sociálních sluţeb a pomoci Chrudim ......................................................... 37 17. Pečovatelská sluţba ................................................................................................. 39 18. Principy organizace................................................................................................... 40 19. Historie Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim .............................................. 41 20. Metodika výzkumu ................................................................................................... 43 20.1.Cíl práce .............................................................................................................. 43 20.2.Kvalitativní výzkum ............................................................................................ 43 20.3.Strukturovaný rozhovor ...................................................................................... 43 21. Výzkumné otázky ..................................................................................................... 44 22. Souhrn otázek a odpovědí ......................................................................................... 45 23. Shrnutí otázek ........................................................................................................... 52 24. Shrnutí praktické části .............................................................................................. 58 25. Doporučení pro zařízení............................................................................................ 59 26. Závěr ......................................................................................................................... 60 27. Seznam pouţité literatury ......................................................................................... 61
1. Úvod Stres je ve 21. Století velmi rozšířeným jevem. Nejen v osobním ţivotě, ale také i v pracovní oblasti ţivota. Není zcela zřejmé, do jaké míry si lidé uvědomují závaţnost důsledků při dlouhodobém působení stresu a co dělají proto, aby předcházeli stresu a jeho příznakům. Také je velmi sporné zda je moţné se stresu úplně vyvarovat či jej eliminovat a jaká metoda je vhodná pro zvládání stresu. Téma jsem si zvolila z důvodu, ţe jiţ na Střední škole zdravotnické a sociální v Chrudimi jsem absolvovala praxi v zařízení a po dobu mého působení na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě jsme s organizací uzavřela pracovní poměr na zkrácený úvazek jako pracovník v sociálních sluţbách. Zároveň mě zajímá, jak nahlíţí pečovatelky na stres v pracovním prostředí. Cílem této práce je popsat stres v percepci pečovatelek v Centru sociálních sluţeb a pomoci Chrudim v terénní péči. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je členěna do jednotlivých kapitol, kde první kapitola je zaměřena na základní charakteristiku stresu, jednotlivé příznaky a fáze stresu, které mohou ovlivňovat pracovníka v sociálních sluţbách. Dále jsem popsala moţné působení stresu v pracovním prostředí na zaměstnance. V další kapitole mé teoretické části se čtenář můţe dočíst způsoby předcházení stresu a metody zvládání stresu. Praktická část je věnována popisu organizace, kde jsem velmi stručně popsala historii Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim, ve které výzkum probíhal a dále rozepisuji popis zvolené metody. Výsledky mé bakalářské práce mohou být podkladem pro studenty katedry sociální práce k dalšímu vzdělání, nebo také přínos pro organizaci, ve které výzkumná činnost byla prováděna.
13
2. Literární rešerše Čerpala jsem z knih od autora J. Křivohlavého, který se nejvíce zaměřoval na problematiku stresu. Pouţívám literaturu od českého psychiatra a psychoterapeuta J. Praška. Dále pouţívám literaturu od autora J. Melgosy, který má velmi přehledně zpracovanou knihu o zvládání stresu. Také jsem pouţila knihu od Oldřicha Matouška, který je velmi významný pro sociální práci a napsal řadu knih o problematice v sociální oblasti. Inspirovala jsem se z knih od M. Mayerové, která se zabývá pracovní výkonností a stresem na pracovišti. Autorka pojednává o důsledcích pracovního stresu, o motivování k výkonnosti a o sociální komunikaci v organizaci. Ve své teoretické a praktické části jsem čerpala ze Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. V mé praktické části vycházím z výročních zpráv dané organizace, v které byl výzkum prováděn.
14
I. Teoretická část
3. Stres a jeho význam V odborné literatuře je uváděno
několik
definic, které popisují
stres
a z toho vyplývají i rozdílné přístupy a vymezení stresu jako takového. Stres budí pozornost, z důvodu, ţe se stal velmi probíraným tématem v dnešní společnosti, vliv a výskyt stresu se neustále zvyšuje. Plamínek (2013) chápe stres jako dlouhodobější charakter stavu napětí, kterým lidský organismus reaguje na podněty (stresory). „Stresor je činitel vnějšího prostředí vyvolávající v organismu stav stresu. Mezi nejznámější stresory patří např. hlad, hluk a konflikty“. (Hartl, Hartlová, 2000, s. 569) Termín stres pochází od kanadského endokrinologa H. Selyeho, který rozlišil stres jako odpověď organismu od stresorů, tj. podnětu, které produkují stresové reakce (in Mayerová, 1997). Také pojem stres pomáhá lékařům, zpravidla pokud neznají zjevnou fyzickou příčinu a stres vyuţívají ve stanovení diagnózy pro řadu onemocnění. (Jones, 2010). Podle subjektivního proţívání, jedinec reaguje na stres jiným způsobem, kaţdý si představí pod tímto významem, něco zcela jiného. Obvykle stres je vnímám, jako něco „negativního“, ale v našem ţivotě má i pozitivní význam, kdy nás stres pobízí k aktivitě a chrání před moţným nebezpečím. (Kraska-Lüdecke,2007) Pozitivní stres vnáší do ţivota jedinců napětí, které vyvolává pruţnost a sílu, podobně je tomu tak, i u svalů. Jako příklad si můţeme uvést člověka v době kamenné, kdy potřeboval stresové reakce, aby byl schopen reagovat na nebezpečí. Kaţdé myšlení navíc, by byla ztráta času, stála by člověka minuty a moţná i dokonce ţivot. To je vysvětlení, jakou blokádu stres způsobuje. (Huber, 2009)
15
Pozitivní stres, který je proţívaný příjemným způsobem lze nazvat jako eustres je spojen s překonáváním překáţek a s příjemným očekáváním. (Křivohlavý, 2001) Nachází se tedy všude tam, kde situaci máme pod kontrolou. Na druhé straně stres, který je vnímán, jako nepříjemný odpovídá termínu distres, kde věci přestáváme zvládat, cítíme se přetíţeni, ztrácíme nadhled a jistotu. Tato situace můţe vyvolat u jedince nepříjemné situace a to zejména strach, vztek, zklamání, leknutí, úzkost, přetíţení nebo zoufalost. (Křivohlavý, 2001) Zatímco u pozitivního stresu zaţíváme po určitém napětí štěstí z dosaţeného cíle, u distresu začínáme postrádat pocit jistoty a bezpečí, díky tomu, ţe se nám stále nedaří vyřešit problém, který se nám nedaří zvládnout. Tento stres se u pracovníků v pomáhajících profesí objevuje častěji, protoţe práce s lidmi je náročná a často vysilující. U pracovníků se objevují následky dlouhodobějšího pracovního přetěţování, které je z důvodu velkého mnoţství práce, časové
tísně,
přílišné
odpovědnosti,
nedostatku
odpočinku,
problematických
mezilidských vztahů, nebo náročnost zadaných úkolů. Křivohlavý (2003) ve své knize popisuje dvě varianty, jakými stres působí na náš zdravotní stav a to buď přímo, kdy má stres vliv na fungování imunity, nervový, ale také i na endokrinní systém. Stres můţe působit i nepřímo na jedince, coţ se projevuje po stránce chování člověka a změnou jeho ţivotního stylu. Dlouhodobě působící stres můţe způsobit i trvalé poškození organismu. (Kebza, 2005) Zároveň stres, který trvá či trval příliš dlouho, můţe způsobit fyzické či psychické onemocnění. (Kraska-Lüdecke, 2007) Nemůţeme tedy pochybovat o tom, ţe stres neohroţuje lidské zdraví. (Křivohlavý, 1994)
16
4. Průběh stresu a jeho působení Obr. č. 1: Jak stres působí a jeho průběh stresu na jedince
Zdroj: Vlastní zpracování, podle Hubera a kol.
Obrázek představuje způsob, jak lépe chápat stres a jeho účinky i působení stresu na jedince. Je blíţe rozepsaný v jednotlivých kapitolách na sebe navazujících. Zejména negativní hodnocení, tlak a predispozice, které působí na jedince. A dále jsou rozepsané příčiny stresu. Konkrétně stres na fyzické, behaviorální a psychické úrovni. Pro větší přehlednost pole X značí jedince, na kterého je vyvíjen tlak a je ovlivněn predispozicemi tlaku.
17
4.1. Tlak Tlak můţe výkonnost jedince sníţit či podpořit, a to podle toho, jak na něj reaguje. Příčiny, které způsobují stres, mohou být zcela odlišné. Působení můţe být vnější a vnitřní. Vnější příčiny tlaku vycházejí z vnějšího prostředí, a nejčastěji ve formě očekávání ostatních, neustálých změn a nejistoty. Vnitřní tlak bývá vyhledáván v okolním prostředí, především ţe se jedince vystavuje stresovým situacím. Tlak, který si jedince utváří sám vlastními představami a zkreslení reality ve své hlavě. Psychická odolnost umoţňuje jedinci tlak úspěšně zvládat. Tlak, který je výše znázorněn můţe být vědomý či nevědomí. Nevědomý tlak bývá horší, protoţe si neuvědomujeme, jak můţe být nebezpečný a neděláme nic pro jeho zmírnění. Se zdrojem tlaku se můţeme setkat při běţných událostech dne, při cestování z práce domů v dopravní koloně, nebo dopravení se včas na určité místo. Dochází k velké spotřebě energie a pozornosti, které jsou důleţité pro naše kaţdodenní fungování. Vědomý tlak má tu výhodu, ţe o sobě dává včas vědět a my máme dostatek času s tímto tlakem bojovat, provází nás v kaţdodenních formách (při odevzdání písemnosti v termínu) a můţe omezovat i náš spánek.
4.2. Predispozice V obrázku je znázorněno, jaké predispozice můţeme mít k tomu vyvolávat tlak v nás samotných, který můţe vést ke stresu. Jako příklad slouţí představa pohovoru, kterého se jedinec účastní. Způsob, jakým bude dotyčný reagovat, bude ovlivněn interakcí faktorů společně s predispozicemi. Problémem je, ţe ne vţdy můţeme stres ovlivnit. Naše predispozice k tlaku a stresu znamená, ţe máme sklon určitým způsobem reagovat a interpretovat situace.
18
Důleţité jsou přesvědčení a postoje, které se týkají chápání a vnímání tlaku jedince. Na pohovor se můţe jedinec těšit a být pro něj zábavný, buď ţe skvěle pohovor probíhá nebo dochází k přívalu adrenalinu, který dělá člověku dobře. Na druhé straně plíţící se pohovor můţe nahánět hrůzu, strach a nervozitu, která provází jedince a můţe tak oslabovat jeho výkon. Většinou se vyvolává strach pomocí osoby a ne, vţdy se dá ovlivnit.
Predispozice
k tlaku
a
stresu
znamená,
schopnost
situace
vnímat
a interpretovat. Například úzkostní lidé mají predispozice, tlak a působící stres vnímat jako hrozbu. Pesimisté jsou předem přesvědčení o tom, ţe zátěţovou situaci nezvládnou. Podstatné je si uvědomovat působení stresu, vyhodnotit stres a schopnost umět zvládat stresové situace.
4.3. Hodnocení Jedná se zejména o tom, jakou si představu utvoří jedinec. Zda se rozhodne na určitou událost nahlíţet pozitivním či negativním způsobem. Tím se dostáváme k rozhodujícímu faktoru, který souvisí se stresem. To, jak tlak posuzujeme a jak se na něj díváme, rozhodujeme o tom, zda se u nás tlak projeví stresem. (Huber a kol., 2009)
19
5. Příčiny stresu Jak nás tedy stres ovlivňuje? Rozlišujeme tři druhy stresu, které se mohou projevit na tělesné stránce člověka, v chování a v emocionálním proţíváním. Pro vypořádání s příznaky stresu si musíme uvědomit, kdy je proţíváme a jestli za ně opravdu nese odpovědnost stres. (Jones, 2010) Níţe uvedené příznaky jsou čerpány z knih od autorů Mayerové (1997) a Křivohlavého (2001).
5.1. Fyziologické příznaky
Bušení srdce
Nechutenství
Bolesti břicha
Bolest hlavy
Bolesti páteře
Dvojité vidění
Svalové napětí
Bolesti nebo pocení nohou a rukou
Bolest a sevření za hrudní kostí
Nepříjemné pocity v krku
Časté nucení k močení
Menstruační poruchy
Migrény
5.2. Behaviorální příznaky stresu
Nerozhodnost
Sklon k nepozornosti
Časté úrazy a nehody
Zvýšená absence v zaměstnání
Sníţená kvalita vykonané práce
Sníţená chuť k jídlu, přejídání se
Zvýšené mnoţství vykouřených cigaret denně
Změna denního rytmu - zaspávání či brzké buzení
20
5.3. Emocionální příznaky stresu
Nadměrné trápení se zbytečnými věcmi
Nadměrné starosti o svůj zdravotní stav
Pocity únavy, poruchy pozornosti
Neschopnost projevit emoční náklonnost
Zvýšená podráţděnost, úzkost
Omezení sociálního kontaktu
Změny nálad
21
6. Fáze stresu Jsou tři druhy fáze, v nichţ si člověk můţe včas uvědomit riziko, které mohou mít následky, jak psychického, tak fyzického rázu. Člověk je z pravidla schopen řešit krizi v počáteční fázi, tedy ve fázi varovné, kdy stres není rozsáhlý a lze včas problém způsobený stresem zachytit. Ve fázi vyčerpání, jiţ jedinec není schopen řešit situaci vlastní silou a často přichází na pomoc rodina, odborníci nebo lékaři. (Melgosa, 2001)
6.1. Fáze varovná S varovným signálem se objevují tělesné reakce, ale také výzva začít být opatrný. Pokud člověk dokáţe zachytit včas vznik stresové situace např.: pracovní vytíţení, neschopnost zvládnout sloţitý úkol, tak se neprojeví ţádné důsledky stresu. V případě, ţe dochází k tom, ţe člověk nemá dostatek síly řešit svou situaci, dostaví se pocity skutečného stresu. Varovná fáze můţe být vyvolaná jednotlivými podněty, kdy je přítomen, jen jeden zdroj stresu. Za druhé můţe být vyvolaná celou skupinou podnětů, kdy se jedná o řadu okolností, které způsobují stres. (Melgosa, 2001)
6.2. Fáze odolávání V této fázi se dostavují frustrující pocity, kdy stresovaná osoba si začíná uvědomovat, ţe ztrácí mnoho energie, dochází ke sníţení jeho produktivity a má obavy z neúspěchu. (Melgosa, 2001)
6.3. Fáze vyčerpání Poslední fáze, v které dochází k vyčerpání. Projevují se zde tři příznaky: únava, stavy úzkosti a deprese. Mohou se objevit současně nebo jeden po druhém. V tomto smyslu únava není chápaná jako stav, o kterém běţně hovoříme při fyzickém pracovním vyčerpání, a nelze tento typ únavy odstranit dobrým spánkem v noci. Únava je často doprovázená nervozitou, podráţděností, napětím a zlostí. Jedinec, na něhoţ působí stres, začíná pociťovat stavy úzkosti. Jedná se o situace, které by za normálních okolností ţádnou úzkost nevyvolaly. Ve stavu deprese člověk pociťuje ztrátu motivace a nadšení z vykonané práce. Postiţený má pesimistické myšlenky a jeho negativní pocity se více prohlubují. (Melgosa, 2001)
22
7. Stresory a jejich základní dělení Zpravidla chápán, jako negativní vliv působící na člověka. Stresory znamenají měnící se situace a okolností, podmínek či podnětů, které působí na naše tělesné adaptační reakce. (Melgosa, 2001)
7.1. Psychické stresory Tento druh se můţe vyskytovat při pracovním výkonu, jako například při zahájení nového projektu či přijmutí nové pracovní náplně, která zahrnuje i velkou zodpovědnost pro zaměstnance. Odlišné pracovní tempo, v kterém je důleţité se přizpůsobit. Pokud výkonově orientovaný pracovník nedostává dostatečnou vazbu ze strany zaměstnavatele, kdy nemá ponětí, zda je jeho práce přínosem pro organizaci či nikoliv. Stresorem bývá i stereotypní druh práce, při kterém se můţe dostavovat pocit méněcennosti, pracovník se nudí a můţe docházet i k pocitům nevyuţití vlastní kapacity. (Melgosa, 2001)
7.2. Sociální stresory Vchází do popředí, pokud se zaměstnanec na pracovišti necítí dobře, převládají zde hádky mezi zaměstnanci. Pracovník
má obavy ze ztráty zaměstnání,
také z vysokých nároků, které jsou na něj kladeny a poţadavkům ze strany zaměstnavatele. (Melgosa, 2001)
7.3. Fyzikální stresory Mezi ně patří pracovní doba na směny, pracovat v nepřiměřeném horku či chladu, při špatném osvětlení, ve vydýchaném prostředí či pod výrazným ustavičným hlukem. (Kraska-Lüdecke, 2007) Mezi další příčiny patří kofein, alkohol, bakterie, voda a úrazy. (Kelnarová, 2008)
23
8. Vztahy mezi stresem a pracovní výkonností Kaţdá práce v ţivotě jedince přináší celé rozpětí stresu. Člověk můţe také být vynervovaný nebo soustředěný na jeden typ úkolu a můţe mít potíţe, jak pracovní úkol zvládnout. (Carnegie, 2011). Podle průzkumů sílí časový tlak a pracovní tempo se zrychluje. Polovina pracujících spadající pod Evropskou Unii má dojem, ţe je na ně vyvíjen tlak, aby pracovali rychleji. Dvě třetiny se permanentně cítí pod časovým tlakem. Přetěţování, dlouhá pracovní doba, neuspokojivé pracovní prostředí pro zaměstnance či protikladné informace a pokyny směřují k hlavním stresorům působícím v zaměstnání. Samozřejmě musíme brát v úvahu i prudký rozvoj techniky,
především
rozvoj
informačních
a
komunikačních
technologií,
jelikoţ ovlivňuje nekončící proces změn. Dříve se vše vyřizovalo „ručně“ nyní se bez počítače málokdy obejdeme, ať jiţ v domácím prostředí, nebo i v pracovním prostředí. (Kraska-Lüdecke, 2007) V důsledku velkého počtu informací, které je důleţité umět zpracovávat, třídit a vyhodnocovat, musíme své duševní schopnosti neustále rozvíjet. Tudíţ tento proces klade vysoké nároky na pozornost a koncepční myšlení (strategické a cílené uvaţování). (Kraska-Lüdecke, 2007) Další autor uvádí, ţe by si měl kaţdý z nás hlídat vnitřní rovnováhu mezi napětím a odpočinkem, aby nedocházelo k nezdravému vychýlení, tedy k tomu, aby nepropukl stres. Není stres a odpočinek v určité rovnováze, nemůţeme od sebe samotných čekat kvalitní výkony. Naše výkonnost se sniţuje, jsme neschopni koncentrace a těţko se člověk motivuje k pracovnímu nasazení. Stresem v pracovním prostředí jsou převáţně poznamenáni vedoucí pracovníci a také jedinci, kteří pracují s lidmi a bývají s nimi často v kontaktu. (Pauknerová, 2006)
24
Obr. č. 2: Znázornění výkonnosti a stresu v pracovním prostředí
Zdroj: Vlastní zpracování, podle Melgosy (2001)
Oddíl A-B Názorný příklad zaměstnance, který nemá ţádné cíle a útočiště nachází ve své stereotypní práci, i přestoţe mu neposkytuje ţádné uspokojení. Na pracovníka jsou kladeny minimální poţadavky. Oddíl B- C Znázorněná křivka v obrázku představuje optimální úroveň produktivity a duševního stresu. Oddíl C- D Ve svém zaměstnání pracovník vykonává dobrou práci, protoţe jí věnuje dostatečné mnoţství energie a produktivita v důsledku stresu mírně klesá. Oddíl D- E Produktivita zaměstnance má velmi nízkou úroveň. Stres dosahuje nejvyšších hodnot.
25
9. Stres a jeho varovné signály na pracovišti Jiţ výše jsme se zmiňovali o působení stresorů na osobnost, které někdy dosahují neúnosných hranic a mnohdy je i překračují. Z důvodu, ţe časový rozsah zodpovědnosti stoupá a s ním i časová tíseň. Na pracovišti v organizaci se mohou vyskytovat problémy, které souvisejí s provozem a vnitřními procesy. Konflikty s klienty i s nadřízenými nemusí být výjimkou. Dochází k častým chybám v zaměstnání, které
mohou
mít
fatální
důsledky.
V důsledku
výše
uvedených
faktorů
(a mnoha dalších) zpravidla dochází k těmto projevům: Výkonnost pracovníka klesá, dodrţovat stanovené termíny je nadlidský výkon, konflikty mezi zaměstnanci nabývají na intenzitě. Dochází k těmto popsaným projevům častěji, je povaţováno za nutné změnit pracovní podmínky. Stresové situace na pracovišti vznikají na základě přetíţením informacemi a nedostatkem nejednoznačných příkazů. Pauknerová (2006) uvádí stresující faktory na pracovišti:
Příliš rychlý pracovní postup
Změna pracovního prostředí- přemístění, změna kolegů
Změna charakteru práce
Změna řízení
Nevyjasněné vztahy mezi nadřízenými a podřízenými
Pracovní doba – dlouhá či nepravidelná
Monotónní práce
Mezi faktory, které ovlivňují pracovní výkon, patří faktory soukromého ţivota, které pracovní stres zvyšují, jedná se zejména o:
Onemocnění v rodině
Úmrtí v rodině
Problémy v partnertsví x manţelství
Stěhování
Sníţení vlastní výkonnosti- v souvislosti s onemocněním nebo stářím
26
Podle Mayerové (1997) existují čtyři faktory, které ovlivňují stres a jeho proţívání zaměstnancem:
Vnímání situace zaměstnancem
Dřívější zkušenost, kterou pracovník získal
Přítomnost a absence sociální podpory
Individuální rozdíly v reakcích na stres
Vnímání nebo také často pouţíváno pod názvem percepce poskytuje jedinci vybírat a zpracovávat informace z prostředí. Percepce zaměstnanců můţe ovlivňovat minulou zkušenost se stresem. Jako příklad se uvádí dva manaţeři: jeden příleţitost změny uvítal s nadšením, ţe se naučí něco nového a nadřízené přesvědčí o svých schopnostech a přizpůsobivosti. Druhý manaţer se naopak nechal vystresovat tím, ţe nadřízení pravděpodobně nebyli spokojeni s jeho výkonem, proto mu přidělili jinou práci. Na základě dřívější zkušenosti člověk dané události proţívá v závislosti na předchozích zkušenostech, které v minulosti proţil. Jedinec můţe být předešlým stresem posílen, můţe být odolnější, můţe řešit situace jiným způsobem a můţe mít zvýšenou odolnost vůči stresu. Pokud má, ale zaměstnanec s minulou zkušeností spojeno například selhání, můţe být nový stres naopak ještě vyšší a hlubší. Sociální podpora působí velmi individuálně. Někoho můţe přítomnost kolegy na pracovišti povzbudit při překonávání překáţek, tedy i stresu, na jiného jedince můţe mít naopak přítomnost přítele špatný vliv, můţe vyvolávat pocit úzkosti a také sníţenou schopnost překonávat stres. (Mayerová, 1997) Důleţité je chování mezi spolupracovníky, které by mělo být spíše přátelské a podporovat spolupracovníka, spíše neţ aby chování ke spolupracovníkovi bylo negativně a kriticky zaloţeno. Individuální rozdíly znamenají odlišné rozdíly reakce pracovníků na stres a ovlivnění předešlou zkušeností. Individuální odlišnosti u
zaměstnanců
v potřebách,
v hodnotách,
postojích
k práci
a
schopnostech,
také ovlivňují to, jak zaměstnanci dostávají zkušenosti ze stresu v pracovním prostředí. Kaţdý člověk jinak vnímá předešlou zkušenost, jinak reaguje na stres, jinak vstřebává zkušenosti ze stresu, to znamená, ţe i vysoce stresová situace některého jedince nemusí pohltit. (Mayerová, 1997)
27
10. Rovnováha mezi schopnostmi a nároky Důleţitou součástí pro naše povolání je především potřebná kvalifikace, schopnosti, dovednosti a znalosti. Velmi důleţitou sloţkou, která nás v práci ovlivňuje, je také motivace. Pokud se na pracovišti pracovník necítí příjemně, sniţuje se zájem o pracovní výkon, tudíţ samotná práce ztrácí kvalitu. Jiný vztah má jedinec k práci, která ho baví a naplňuje, nebo seberealizuje neţ naopak ta, která mu nic neříká. V momentě, kdy je pracovní prostředí na pracovišti příjemné pro pracovníka, a také pokud je nastavena rovnováha mezi poţadavky a schopnostmi, je pracovníkova práce vykonávaná efektivně a dobře. Zaměstnanci potřebují vlastní prostor pro jednání a rozhodování. Čím více mají příleţitostí se rozhodovat více, tím se stávají zodpovědnější ke své práci. Naplňují je pocity důleţitosti a vnímají, ţe jsou součástí týmu. (Kraska-Lüdecke, 2007)
10.1. Pracovník v sociálních službách Podle Zákona č. 108/2006 Sb. § 116 můţe pracovníka v sociálních sluţbách vykonávat ten, kdo pracuje v přímé obsluţné péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních v sociálních sluţbách, které se zaměřují na nácvik jednoduchých činností dne. Jedná se zejména o činnosti, jako je pomoc při oblékání a osobní hygieně, manipulace s přístroji, pomůckami, prádlem, udrţování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování ţivotní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychických a sociálních potřeb. [29] Pečovatelka vykonává pečovatelskou činnost v přirozeném prostředí osob, která spočívá ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtíţemi, celkovou péči o jejich domácnost, zprostředkování sociální pomoci, provádění sociálních depistáţí pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a podílet se na celkovém koordinování pečovatelské činnosti a vykonávání osobní asistence. [29]
28
Dále provádí základní výchovnou nepedagogickou činnost, která je zaměřena na prohlubování a upevňování běţných hygienických a společenských návyků, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností. Podmínkou pro výkon pečovatelky je důleţité být plně svéprávný, splňovat podmínku bezúhonnosti, být zdravotně způsobilý a nechat se vyšetřit u závodního lékaře dané organizace a získat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti a na posledním místě je podstatné být odborně způsobilý. [29] Odborná způsobilost k profesi pracovníka v sociálních sluţbách je uvedená v Zákoně č. 108/2006 Sb. a ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. O sociálních sluţbách a poţadováno je základní vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou
nebo vyšší
odborné vzdělání
a absolvování
akreditovaného kvalifikačního kurzu. U některých fyzických osob se nevyţaduje absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu a jsou tyto výjimky uvedeny v zákoně. Např.: Osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110. Fyzické osoby, které získaly podle zvláštního právního předpisu způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru ošetřovatel, u fyzických osob, které získaly odbornou způsobilost k výkonu pracovníka v sociálních sluţbách, které získaly střední vzdělání v oboru vzdělání stanoveném prováděcím právním předpisem. Obsah kvalifikačního kurzu a jeho počet hodin stanoví prováděcí právní předpis. Absolvování kvalifikačního kurzu má i své podmínky, především je nutné do 18 měsíců splnit ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby, neţ zaměstnanec splní tuto podmínku, vykonává svou pracovní činnost pracovníka v sociálních sluţbách pod dohledem odborně způsobilého zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen poskytnout další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si pracovník v sociálních sluţbách obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Účast na dalším vzdělávání se nepoţaduje po pracovníkovi v sociálních sluţbách, pokud za kalendářní rok absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.[29]
29
11. Metody zvládání stresu Neexistuje metoda, která by u všech jedinců fungovala stejným způsobem, a kaţdý si musí zjistit sám, který způsob ke zvládání stresu si vybere a která mu pomůţe. (Venglářová, 2011) Pokud se chceme úspěšně vyhnout stresovým situacím, měli bychom se naučit především pozměnit postoj ke stresu, zvyšovat svoji odolnost, stanovit si ţivotní cíle a hodnoty, poznat dokonale sami sebe., uspokojovat své potřeby a zlepšovat sociální vztahy a komunikaci s lidmi kolem sebe. (Kraska-Lüdecke, 2007) Velmi často se vyskytuje špatně naučený způsob chování, který si přinášíme z předchozích ţivotních fázích a těţko se odstraňuje. (Venglářová, 2011) Nejúčinnější metodou k ovládání psychických příznaků, které se nejčastěji objevují ve formě pochybností, obav, frustrace a vzteku, přispívá duševní relaxace. Tu lze rozdělit do dvou oblastí. Do první skupiny patří příjemné činnosti, jejich cílem je zklidnit mysl a odvést pozornost od psychického tlaku na výkon. Ve druhém případě se jedná o relaxaci, které má „formálnější“ podobu, přičemţ je hlavním cílem zklidnit tělo i duši. (Akhtar, 2015) Mezi tyto činnosti, které lidem pomáhají zvládat stres v běţném ţivotě, ale také i pracovním je obvykle řazeno cvičení, poslech příjemné hudby.(Jones, 2010) Během fyzického pohybu se v těle produkují endorfiny („hormony štěstí“), které zlepšují náladu jedince. Zlepšení nálady zároveň vede k pozitivnímu myšlení. Problémem
občas
bývá
se
k danému
sportu
přinutit
a
najít
si
ten,
ke kterému se dokáţeme donutit. Proto se doporučuje nacházet si nenáročné činnosti, které jsme schopni zvládnout. Např.: Procházky se psem, zatančit si na hudbu, nebo věnovat pár minut na zahrádce. Nálada se rázem změní, pokud se více hýbeme. Více pohybu přináší i řadu výhod, za prvé podporuje kreativitu a dochází k odpoutání od negativních myšlenek. Kdyţ se člověk tělesně pohybuje, můţe docházet k duševnímu posunu. Je potřeba si zvolit takový pohyb, který nás bude bavit. (Akhtar, 2015)
30
Podle Akhtar (2015) tělesná aktivita:
Zlepšuje náladu prostřednictvím zvýšené hladiny endorfinů
Sniţuje stres a úzkost
Zvyšuje sebevědomí a sebeovládání
Odvádí pozornost od negativních myšlenek a pocitů
Podporuje společenské kontakty
Doporučuje se cvičení v přírodě pro duševní zdraví, kdy uţ pět minut v přírodě nám zvyšuje duševní pohodu. Jak začlenit cvičení do programu? Je důleţité začít pomalu a postupně, ze začátku se nepouštět do náročných fyzických aktivit, na něţ nejsme zvyklý. Začlenit pohybovou aktivitu do všedního dne tzn. jezdit do práce na kole, chodit více pěšky, nejezdit výtahem. Pokud budeme chodit s přítelem na stejný sport, motivace se nám zvýší a máme větší šance u sportu vydrţet a chodit pravidelně. (Akhtar, 2015)
Běţnou formou duševní relaxace je meditace, kdy se člověk soustředí na rytmus a vlastní dech. (Akhtar, 2015) Doporučuje se pomalé dýchání zhluboka. Tato technika nám můţe pomoci k zmírnění působícího stresu. (Jones, 2010) Do meditace můţeme zařadit
i
jógu.
V józe
dochází
k uvolnění
svalů,
ke
správnému
dýchání,
a má velmi příznivé účinky na tělesné úrovni. (Huber a kol., 2009)
31
12. Prevence stresu Prevenci stresu vnímáme, jako záměrnou činnost, která je určena k předcházení stresu nebo k zmírnění intenzity stresu.
12.1. Odpočinek Ve 21. Století se méně uznává odpočinek a relaxace. Tento ţivotní styl není úplně ideální, narušujeme si duševní zdraví a pohlcuje nás „spěch“ doby. Pokud budeme ignorovat potřebu regeneraci sil, můţe se stát, ţe nám dojdou síly. Ţivot nás nebude bavit a dojde k syndromu vyhoření. (Akhtar, 2015)
12.2. Spánek Je velmi potřebný pro náš organismus a naší regeneraci a nejčastější příčinou nespavosti je stres. Při spánku se tvoří hormony, které mají regenerační účinky. Produkce hormonu se dá zjistit pomocí psychologických testů a také krevních testů. Pro spánek je důleţité klidné prostředí a ţádné rušící jevy. Kaţdá osobnost má individuální potřeby, to znamená, ţe kaţdý jedinec potřebuje jinou intenzitu spánku. Vědci prokázali, ţe pokud nespíme dostatečně dlouho, máme větší predispozice k obezitě a ukládání tuků v našem těle. Doporučuje se spánek v délce 7- 8 hodin před půl nocí. Při spánku se produkují hormony, které se nazývají melatonin a růstový hormon. Doporučuje se spát ve tmě, z důvodu ţe se produkuje dostatečné mnoţství hormonu melatoninu a při světle se tento hormon netvoří v takové míře. Hormon melatonin s věkem klesá, jako je tomu ostatně i u jiných hormonů. Můţeme produkování hormonu podpořit stravování, zejména jezení rajčat a banánů, které jsou protistresové. Dále pomáhají minerály kalcium a magnezium pro tvorbu melatoninu a vitamín B3.Tvorbu hormonu naopak sniţuje alkohol, kouření, kofein, vysoké dávky vitamíny B12. Spánek během dne a uţívání tablet před spaním nám naopak ţivot podle vědců zkracuje. V momentě bezproblémového usínání se prodluţuje ţivot o 30 %. (Golková, 2010)
32
12.3. Zdraví životní styl Znamená dodrţování správné ţivotosprávy, pohybové aktivity, a duševní hygieny. Dodrţování správného ţivotního stylu vede ke zlepšení tělesné aktivity, k uchování zdraví a umět lépe zvládat stresové situace. (Nováková, 2012)
12.3.1. Zdravá výživa Důleţitá pro správné fungování organismu a obnovu tkání, na zajištění fyzické a psychické aktivity a zdravá výţiva prospívá i imunitnímu systému. (Nováková, 2012) Podle Novákové (2012) jsou požadavky na správnou výživu uvedené v jednotlivých bodech:
Základní ţiviny: Cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, voda
Omezení či absence soli a koření
Pravidelné neuspěchané stravování
Příjem potravy několikrát denně (4- 6 x)
Zelenina, ovoce, vláknina
Omezování sladkostí
Příjem dostatečného mnoţství tekutin v dostatečné míře
Podle Novákové (2012) zdravotní stav nejvíce poškozuje zejména:
Kouření
Nesprávná výţiva
Nadměrná psychická zátěţ
Sníţená fyzická aktivita
12.4. Duševní hygiena Zaměřuje se na dosaţení rovnováhy nebo znovu obnovení duševní rovnováhy. Také pomáhá v prevenci duševních poruch a nemocí. Duševní hygiena je i nápomocná ve zvládání stresových situací a můţe pomoci ovlivnit běţný ţivot člověka, zejména sníţením či odstraněním rizik, které způsobují duševní nerovnováhu. Zvýšením vlivu ochranných činitelů, které podporují zdraví člověka, duševní i tělesné výkonnosti a odolnosti. (Čeledová a Čevela, 2010) 33
13. Sociální služby Tento pojem je definovaný v Zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Jedná se o činnost nebo soubor činností, které zprostředkovávají pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo předcházení sociálního vyloučení. (Hauke, 2014) Přičemţ sociální sluţby zahrnují sociální poradenství, které je povinen poskytnou kaţdý poskytovatel sociální sluţby. Sociální poradenství informace o sociálních sluţbách a je důleţité odkázat na konkrétní sluţby podle potřeb klienta. Za druhé sociální péče, do které můţeme zahrnout jednotlivé níţe zmiňované formy poskytovaných sluţeb a jejímţ cílem sluţeb je napomoci v co moţné nejvyšší míře zapojit uţivatelé sluţby do společnosti. A úplně poslední jsou sluţby sociální prevence, které se snaţí zabránit moţnému sociálnímu vyloučení u osob, které jsou ohroţeny a jejich způsob ţivota je můţou přivádět do konfliktů se společností. (Hauke, 2014)
14. Současné formy péče o seniory Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách stanovuje 3 formy poskytování sociálních sluţeb, které jsou níţe uvedené a rozepsané. [29]
14. 1. Ambulantní služby Ambulantní sluţby jsou takové, za kterými osoba dochází do zařízení sociálních sluţeb a není zde ubytována. Poskytují seniorům sluţby formou denního pobytu (v denních stacionářích). Denní stacionáře poskytují ambulantní sluţby osobám, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postiţení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, které potřebují pravidelnou pomoc v oblasti osobní péče a soběstačnosti, včetně posilování jejich samostatnosti. Sluţba je poskytována v průběhu denních hodin.
34
Klient se odpoledne nebo večer vrací do vlastního domácího prostředí. (Králová, 2007) Vyuţívání této sluţby má řadu benefitů nejen pro klienty, ale také pro rodinné příslušníky nebo blízké osoby, které pečují o osoby trvale v domácím prostředí. Nabízí rodinným příslušníkům oddych, docházku do zaměstnání, a vyřizování běţných záleţitostí. (Matoušek, 2011)
14. 2. Pobytové služby Pobytové sluţby jsou spojené s poskytovanou profesionální, komplexní péčí o klienta a ubytování v zařízeních sociálních sluţeb. Mohou to být Domovy pro seniory, které poskytují pobytové sluţby osobám, které mají sníţenou soběstačnost a zejména potřebují pravidelnou pomoc v oblasti soběstačnosti a péče o vlastní osobu. Jejich nepříznivá sociální situace nebo jejich zdravotní stav jim nedovoluje, ţít ve vlastním domácím prostředí. Je důleţité, aby jim jejich nové prostředí připomínalo domov, nebo alespoň se doma cítili. Pobyt v domově pro seniory se snaţí domov připomínat a nahrazovat. (Králová, 2007) Otázkou však zní: „Je-li to moţné?“. Záleţí na řadě faktorů, které mohou ovlivňovat, to do jaké míry se bude dotyčný cítit, jako doma. Dnešní domovy pro seniory jsou spíše postaveny do moderního stylu, kde najdeme velmi krásné a moderní prostředí. Moderní prostředí spíše bude bliţší dnešní mladé generaci, neţ dnešním uţivatelům sluţby. Za další pobytovou sluţbu se povaţuje týdenní stacionář, jenţ zahrnuje také pobytovou sluţbu. Náplň činností ve stacionářích zřizovaných v ČR je velmi různorodý a vše se přizpůsobuje potřebám a schopnostem klientů, ale také moţnostem daného zařízení. (Matoušek, 2013)
35
14. 3. Terénní služby Sluţby terénní jsou poskytovány v přirozeném domácím prostředí uţivatelů sluţby, kteří mají sníţenou soběstačnost z důvodu vysokého věku, nebo zdravotního stavu. Sluţby jsou poskytovány prostřednictvím úkonů v předem dohodnutý a stanovený čas. Mezi nejrozšířenější formu terénní sluţby je pečovatelská sluţba. Ta je poskytována občanům v jejich domácnostech nebo v domovech s pečovatelskou sluţbou. Největší zájem je o sluţby pomoci osobní hygieny nebo zprostředkování hygieny, dovoz jídla, pochůzky (vyzvednutí léků v lékárně), či pomoci v domácím prostředí s běţnými denními činnostmi, které člověk nezvládne nebo zvládne, ale velmi stěţí. A to je zejména běţný úklid, do kterého se zahrnuje např.: umytí nádobí. (Smutek, 2006) Předností terénních sluţeb jsou potřeby klientů. Sluţba je pruţná, reaguje na aktuální potřeby klienta, sniţuje závislost klienta, vede ho k větší soběstačnosti a zlepšuje kvalitu ţivota. Při ztrátě soběstačnosti oddaluje trvalé umístění do ústavního zařízení. Formy sociálních sluţeb se mohou vzájemně prolínat a společně fungovat. Některý jedinec si můţe projít i všemi formami poskytování, například v důsledku sniţování
soběstačnosti,
nebo
naopak
v
důsledku
zvýšení
soběstačnosti.
(Malíková, 2011)
36
II. Praktická část
16. Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim Obr. č. 3: Fotografie Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim v Soukenické ulici Chrudim
Zdroj: Vlastní zpracování
Zřizovatel: Město Chrudim Forma: Příspěvková organizace Statutární zástupce: Mgr. Hana Pilná, ředitelka Posláním organizace je pomoci osobám, které se ocitly v nepříznivé ţivotní situaci, poskytnout jim potřebnou péči na profesionální úrovni a zajistit jim důstojné podmínky pro ţivot ve vlastních domácnostech. [28]
37
Poskytované služby jsou:
Základní sociální poradenství
Pečovatelská sluţba
Tísňovou péči „signál v tísni“
Denní stacionář pohoda
Denní stacionář Jitřenka
Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením Poskytované sluţby (terénní i ambulantní) jsou orientovány na občany města
Chrudim. Ambulantní péči je moţné vyuţívat ve středisku osobní hygieny a jídelně nebo také v domovech s pečovatelskou sluţbou Soukenická a Obce leţáků. Dále zajišťuje:
Domácí zdravotní a ošetřovatelskou sluţbu Kirké
Půjčování kompenzačních pomůcek
Senior klub Je moţné vyuţít kombinace sluţeb, které Centrum sociálních sluţeb nabízí.
Tudíţ se v terénní péči můţe pečovatelka setkat s klienty, kteří mají vypůjčenou kompenzační pomůcku či pomůcky, dojíţdí k nim pravidelně zdravotní péče Kirké, která je hrazena zdravotní pojišťovnou, domácí péče a vyuţívají tlačítko tísňové péče, které slouţí k přivolání rychlé pomoci a řadu dalších sluţeb, které Centrum sociálních sluţeb a pomoci poskytuje. [28]
38
17. Pečovatelská služba Pečovatelská
sluţba
zahrnuje
terénní
sluţbu
i
ambulantní
sluţbu,
která je poskytovaná osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění, nebo zdravotního postiţení, a rodinám s dětmi, jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Sluţba poskytuje ve stanoveném čase v domácnostech osob a zařízeních sociálních sluţeb tyto základní činnosti:
Pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu
Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy
Pomoc při zajištění domácnosti
Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, v platném znění, § 40 [29]
Pečovatelská služba v terénní péči Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim Terénní poskytované sluţby jsou uskutečněny v domácnostech uţivatelů sluţby, zároveň i v bytech se zvláštním určením v „Domovech s pečovatelskou sluţbou“. Pečovatelská sluţba je poskytována 7 dní v týdnu a je časově dostupná nepřetrţitě 24 hodin denně. Sluţba je určena seniorům, osobám se zdravotním postiţením bez omezení věku, jejichţ schopnosti jsou sníţeny zejména v oblasti péče o vlastní osobu a o vlastní domácnost. Na délce poskytované péče i úkonech v domácnosti je závislý stav uţivatele sluţby a také závislé jeho individuální potřeby. Cílem služby: Umoţnit uţivatelům sluţby co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí, zároveň poskytovat pomoc či podporu v činnostech, které klient sám nezvládá nebo zvládá jen stěţí. [28]
39
18. Principy organizace Organizace podřizuje veškerou svou činnost etickým principům a obecným principům sociálních sluţeb:
autonomie a nezávislost klienta
začlenění a integrace klienta
respektování potřeb klienta
profesionální přístup, odbornost pracovníků
odpovědnost za poskytování sluţby
poskytování sluţby v zájmu klientů a v náleţité kvalitě důsledným dodrţováním základních lidských práv a svobod
CSSP se stává partnerem pro klienta
respekt ke zdravotnímu stavu klienta [28]
40
19. Historie Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim Centrum sociálních sluţeb a pomoci Chrudim prošlo řadou změn, kterých bylo opravdu mnoho a je za nimi i mnoho práce pracovníků organizace. Nyní se budu věnovat podstatným změnám, které se uskutečnily. Organizace začala fungovat v roce 1993. Z počátku spočívá činnost v zajišťování pečovatelské sluţby a to zejména provoz dvou domů s pečovatelskou sluţbou a také v provozování Klubu důchodců. Postupně se rozsah sluţeb rozšiřuje. V roce 1995 se zlepšuje sluţba v dovozu obědů, poskytuje uţivatelům sluţby nerezové jídlonosiče a termo obaly, které umoţňují udrţení teploty. Také o rok později je rozšířena strava pro diabetiky. V roce 1998 se otevírá třetí dům s pečovatelskou sluţbou v Soukenické ulici. V roce 2000 proběhla rekonstrukce v ulici Obce Leţáku, kde je postaven další dům s pečovatelskou sluţbou s 30 bytovými jednotkami pro jednotlivce. V roce 2003 Město Chrudim poskytlo prostory bývalých jeslí k rekonstrukci na Denní centrum pro seniory, které ihned po rekonstrukci bylo otevřeno s kapacitou 17 klientů. Také došlo k rekonstrukci čtvrtého domu s pečovatelskou sluţbou v ulici Strojařů s kapacitou 25 bytových jednotek pro jednotlivce. V roce 2005-2006 se aktualizují vnitřní pravidla pro poskytování jednotlivých sluţeb, které jsou zpracovány dle poţadavků standartu kvality poskytovaných sluţeb, které se stávají stěţejním dokumentem definujícím poslání, principy, způsob a pravidla poskytování sociální sluţby také definují cílovou skupinu uţivatelů sluţby a poslání organizace. V roce
2009
proběhla
řádná
inspekce
kvality
poskytované
sluţby,
týkající se plnění registračních podmínek, plnění povinnosti poskytovatelů sociálních sluţeb a plnění poţadavku standartu sociálních sluţeb, které jsou uvedeny v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. [28]
41
Bylo dosaženo výborných výsledků a to zejména 138 bodů, tj. 95, 83 % z celkového počtu 144 bodů hodnocených kritérií Standartu sociálních sluţeb. Téhoţ roku byla udělena CENA MAKROPOLUS, která je udělována k ohodnocení mimořádného a v praxi osvědčeného projektu řešícího zdravotní a zdravotně sociální potřeby seniorů v České republice a byla předána u příleţitosti Mezinárodního dne seniorů v Národním divadle v Praze. Organizace se také přihlásila k dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva v ČR- Zdraví 21- Zdraví pro všechny v 21. Století. Tento program je zaměřen i na skupinu seniorů. V roce 2013 slavila příspěvková organizace 20 let svého působení ve městě Chrudim. Za uplynutí 20 let investovalo město Chrudim do rozvoje Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim několik desítek milionů korun. V současnosti poskytuje čtyři domy s pečovatelskou sluţbou, provozuje denní stacionář pro osoby s mentálním a kombinovaným postiţením a pro děti a mládeţ Jitřenka. Denní stacionáře pro seniory a zdravotně postiţené dospělé. Zajišťuje půjčování kompenzačních pomůcek a moţnost domácí zdravotní péče Kirké. [28]
42
20. Metodika výzkumu Pouţila jsem metodu kvalitativní, formou polostrukturovaného rozhovoru a jako variantu jsem zvolila standardizovaný rozhovor. Orientovala jsem se na čtyři ţeny, které vykonávají práci pečovatelky v Centru sociálních sluţeb a pomoci Chrudim a proţívají stres v pracovním prostředí. Rozhovory jsem zpracovávala na základě hlasového video záznamu. Účastníci rozhovoru byli vţdy obeznámeni s anonymitou a souhlasili s poskytnutím údajů k mé bakalářské práci. Rozhovory byly zrealizovány v březnu 2016.
20.1. Cíl práce Popsat na základě rozhovorů, jak vnímají pečovatelky Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim stres v terénní péči.
20.2. Kvalitativní výzkum Záměr výzkumníka, který vede rozhovor je především interpretovat výsledky a rozkrýt to, jak lidé nahlíţejí a proţívají sociální realitu. Někdy nám přesná citace rozhovoru umoţní nahlédnout do problematiky mnohem více neţ metoda kvantitativní. (Gulová, 2011) Také je výzkum prováděný s menším počtem vzorku respondentů, neţ u metody kvantitativní.
20.3. Strukturovaný rozhovor Varianta standardizovaného rozhovoru se utváří z předem připravených otázek a svou formální podobou se můţe i podobat dotazníku. (Kutnohorská, 2009) Tento druh rozhovoru nám zaručují, ţe se probírají, všechny témata a nedochází k rozdílům mezi dotazovanými. (Amstrong, Taylor, 2015) Tato metoda formou strukturovaného rozhovoru nám můţe připomínat i trochu výslech. Ptáme se na zdůvodnění a uvádění příkladů k danému tématu, na které se ptáme. Výhodou strukturovaného rozhovoru je, ţe výsledky jsou přesnější, neţ u nestrukturovaného rozhovoru. (Sklenák, 2001)
43
21. Výzkumné otázky I. Otázky zaměřené na identifikační údaje: 1. Věk 2. Délka pracovního poměru 3. Dosaţené vzdělání
II. Otázky zaměřené na problematiku stresu v pracovním prostředí: 4. Proţíváte v práci stresové situace? 5. Co je pro Vás nejvíce stresové ve Vaší práci pečovatelky? 6. Kdyţ proţíváte stres v pracovním prostředí, jak se u Vás projevuje? 7. Je podle Vás stres pozitivní a motivuje Vás k aktivitě nebo ho vnímáte jako negativní? 8. Jste podle Vás odolná vůči stresu? (Proč si to myslíte?) 9. Je podle Vás vaše práce stereotypní? (Uveďte důvod) 10. Je podle Vás dobrá spolupráce s pracovním týmem? (Uveďte důvod)
III. Otázky zaměřené na prevenci a zvládání stresu: 11. Jakým způsobem je podle Vás moţné zmírnit stres? 12. Věnujete se sportu nebo jiné relaxační činnosti? (Kde nejvíce relaxujete?) 13. Věnujete dostatek času odpočinku a spánku? (Kolik hodin denně spíte?) 14. Dodrţujete správnou ţivotosprávu a pitný reţim? 15. Jsou podle Vás vaše vztahy s rodinou a přáteli dobré?(Uveďte důvod) 16. Co by přimělo k Vaší větší spokojenosti v práci?
44
22. Souhrn otázek a odpovědí I. Část zaměřená na identifikační údaje Pro lepší přehlednost jsem odpovědi respondentů na otázky č. 1 aţ č. 3 uvedla do následující tabulky. Tabulka č. 1: Identifikační údaje respondentů
Respondent
Věk
Délka pracovního poměru
č. 1
53
2 roky
č. 2
53
12 let
č. 3
46
5 let
č. 4
37
4 roky
Vzdělání
Akreditovaný kvalifikační kurz
SOŠ s maturitou
ANO
SOU s výučním listem SOU s výučním listem SOŠ s maturitou
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Vlastní zpracování
Podle zjištěných poznatků z výše uvedené tabulky mají všichni tázání respondenti akreditovaný kvalifikační kurz. U některých fyzických osob se nevyţaduje absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu a jsou tyto výjimky uvedeny v zákoně. Např.: Osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu sociálního pracovníka nebo odbornou způsobilost k výkonu pracovníka v sociálních sluţbách. Také je moţné vidět ze zjištěných poznatků, ţe délka pracovního poměru se výrazně liší a není stejná u
ţádného
pracovníka.
Zajímavostí
je,
ţe
všichni
respondenti
vystudovali
nebo se vyučili v jiném oboru. Na otázku týkající se toho, co přimělo pracovníky vykonávat profesi pracovníka v sociálních sluţbách, odpověděli všichni respondenti, ţe práce s lidmi je vţdy zajímala a také měli i zájem pomáhat lidem.
45
II. Část zaměřená na problematiku stresu Na otázku č. 4 Proţíváte v práci stresové situace? Respondent č. 1: „Asi jo, ale spíše se ti to moc nepřipouštím.“ (smích) Respondent č. 2:„Určitě ano“. Respondent č. 3: „V práci stres občas prožívám, takže ano.“ Respondent č. 4:„No já bych řekla, že v této práci a i v jiných asi se nejde úplně nestresovat, takže stres občas prožívám.“
Na otázku č. 5 Co je pro Vás nejvíce stresové ve Vaší práci pečovatelky? Respondent č. 1: „Nejvíce stresové, co pro mě může být je tlak od vedoucích nebo od vedení.“ Respondent č. 2: „To je sporné, jestli je to náročnost u klientů nebo nároky od vedoucích nebo od vedení. Asi tedy spíš, nároky od klientů, tedy jenom některých“. Respondent č. 3: „To je velmi těžké zhodnotit, možná když mám časový skluz. U klientů máme přesně stanovené časy, takže někdy se i stane, že se člověk o pár minut opozdí. Tak to je podle mého stresové. Na druhou stranu, ale většina klientů je k nám tolerantní a opoždění chápou.“ Respondent č. 4: „Ani tak ne, jako volání záchranné služby, jako pak to velké zpoždění. Protože se musí čekat na příjezd záchranky, a musím podepsat papíry. A počkat na zhodnocení situace, než můžu odjet za dalším klientem. Takže mě pak třeba stojí péče a mám časový skluz. To mě asi tak nejvíc stresuje.“
Na otázku č. 6 Kdyţ proţíváte stres v pracovním prostředí, jak se u Vás projevuje? Respondent č. 1: „Né, že by byl člověk nervozní ale je spíš možná nepříjemnej na lidi, a někdy tu svoji práci nedělá, tak jak by chtěl a měl. Nedělá ji přesně a může na něco i zapomenout. A člověk se i v práci těžko plně soustředí.“ Respondent č. 2: „Pociťuji možná někdy bolest hlavy a únavu, ale naštěstí to zas tak často není.“ Respondent č. 3: „Já občas mám migrény, někdy si tolik nehlídám pitný režim, jak bych měla. A pak mám občas bolesti hlavy.“
46
Respondent č. 4: „Ačkoliv se to moc nezdá, tak chyb v práci se může udělat celkem hodně. A to si myslím, že pokud je člověk pod stresem nebo nějak spěchá, tak ta práce není tolik kvalitní. Takže možná chybuje, nebo na něco člověk zapomene a pak si to vlastně uvědomí, až zpětně. Takže asi někdy neodvádím takovou práci, jakou bych si přála.“
Na otázku č. 7 Je podle Vás stres pozitivní a motivuje Vás k aktivitě nebo ho vnímáte jako negativní? Respondent č. 1: „Možná tak tlak od vedoucích ten je možná negativní (smích), ale jo je pro mě stres pozitivní v práci určitě. Pod tlakem se někdy stihne opravdu dost věcí.“ Respondent č. 2: „To je podle mého tak napůl.“ Respondent č. 3: „No, tak napůl. Když spěchám, vidím, jak ta práce odsýpá a opravdu se nezdržuju drobnostmi, ale zase někdy je taky negativní, protože mám strach, jak to všechno budu stíhat a mám za lidi zodpovědnost, aby jim byla poskytnuta dojednaná péče.“ Respondent č. 4: „Jak se to vezme. Pracuji určitě rychleji, ale zase ve spěchu se dělá víc zmatků a chyb.“
Na otázku č. 8 Jste podle Vás odolná vůči stresu? (Proč si to myslíte?) Respondent č. 1:„Jsem a myslím si to, protože mě něco jen tak nevykolejí.“ Respondent č. 2:„Odolná se snažím, protože bych to jinak nemohla dělat. Myslím si to, protože zůstávám u této práce, a vlastně mě to zajímá. Nemůžu říct, že baví, ale že mě motivuje především ta pomoc lidem.“ Respondent č. 3: „Snažím se, a někdy mi to i docela jde (smích). Myslím si, že asi ano, protože se snažím nebrat sebe tak vážně a občas i odlehčit situaci u klientů. A nepřipouštět si tolik stres k tělu, i když tomu taky úplně nejde zamezit.“ Respondent č. 4: „Určitě. Nepřijdu si, že bych nějak stres nebo tlak v práci nezvládala. Čím jsem starší, přijde mi, že odolnost trochu klesá, ale vím dobře, že v této práci musím být odolná a obrněná proti stresu nebo tlaku od vedení.“
47
Na otázku č. 9 Je podle Vás vaše práce stereotypní? (Uveďte důvod) Respondent č. 1: „Mě to nepřijde, protože jsem prakticky pokaždé někde jinde. Někdy v terénu, někdy na domě a pořád se to střídá. Nemůžu říct, že by mě to stereotypní přišlo. Práce je různorodá.“ Respondent č. 2: „Taky tak napůl, protože u zavedených klientů je to pořád stejný. Ale zase začínají nový a pořád se to obnovuje.“ Respondent č. 3: „Jak kdy, abych byla upřímná. Když jezdíte k těm samým klientů, tak je to furt to stejné. I když zdravotní stav se někdy mění. Ať už mám na mysli zhoršení nebo
zlepšení
zdravotního
stavu
toho
klienta.
Takže
možná
tak
napůl.“
Respondent č. 4: „No vzhledem k tomu, že opravdu střídám baráky s pečovatelskou službou a ještě občas ten terén. Tak mi to teda vůbec nepřipadá.“
Na otázku č. 10 Je podle Vás dobrá spolupráce s pracovním týmem? (Uveďte důvod) Respondent č. 1: „Ano, vycházíme si víceméně vstříc a navzájem si pomáháme.“ Respondent č. 2: „Řekla bych, že ano. Je v organizaci vzájemná domluva a předáváme si informace.“ Respondent č. 3: „S kolegy jsem spokojená, informace si říkáme. Nebo píšeme třeba i na papírek, když se nemůžeme zastihnout. Myslím si, že se tady všichni snažíme o spolupráci.“ Respondent č. 4: „Myslím si, že se k sobě chováme hezky, takže spolupráce mi připadá v pohodě.“
48
III. Část zaměřená na prevence a zvládání stresu Na otázku č. 11 Jakým způsobem je podle Vás moţné zmírnit stres? Respondent č. 1: „Myslím si, když ten tým v práci nebo kolektiv držíme pohromadě a pomáháme si, tak tolik stresu a nátlaku neprožíváme.“ Respondent č. 2: „Tak zas si to tak nějak vyventilovat, chodit na procházky do přírody, s rodinou a i s vnoučaty si užívat takový hezký chvíle, hlavně asi v té přírodě a jít si zacvičit, projet se na kole, zasportovat.“ Respondent č. 3: „Určitě dělat ve volném čase to, co vás baví a odpočíváte u toho. Třeba práce na zahradě. A nepřipouštět si tolik starosti některý, takže bejt optimista a myslet pozitivně.“ Respondent č. 4: „Pustit si nějakou hezkou písničku, která člověka uklidní nebo se jít projít a posedět s přáteli a užívat si života.“
Na otázku č. 12 Věnujete se sportu nebo jiné relaxační činnosti? (Kde nejvíce relaxujete?) Respondent č. 1: „Na sport nemá čas (smích). Kde nejvíce relaxuju? Večer v posteli, když si můžu přečíst nějakou hezkou knížku.“ Respondent č. 2: „No tak chodím na jógu, nejvíce odpočívám se svou rodinou, když mám volno a to je v sobotu a neděli. Odpoledne nebo večer po práci.“ Respondent č. 3: „No moc nesportuju, ale na procházky občas zajdu. Relaxuju hodně na zahradě, tam si vždycky odpočinu a úplně vypnu. Potom se ještě koukám na moje oblíbený seriály po práci.“ Respondent č. 4: „Jezdím do práce na kole, takže pohyb mám určitě, a ještě občas chodím plavat. Nejvíc relaxuju se svoji rodinou, když přijdu domu z práce tak se nejvíc odpočinu.“
49
Na otázku č. 13 Věnujete dostatek času odpočinku a spánku? (Kolik hodin denně spíte?) Respondent č. 1: „A to určitě., spíš odpočívám v noci, když už si lehnu do postele. Někdy spím tak 7 až 8 hodin, jak kdy.“ Respondent č. 2: „Snažím se, řekla bych, že spím tak 7 až 8 hodin denně.“ Respondent č. 3: „Snažím se, protože vím, jak je důležitý bejt odpočnutá. A nemám ráda, když jsem unavená a nevyspalá. Takže normálně chodím brzo vcelku spát, asi nejdýl kolem té jedenácté večer a spím zhruba 8 hodin denně.“ Respondent č. 4: „Chodím spát vcelku brzo, takže na spánku ani tolik nešetřím. Těch zhruba 8 hodin denně mi bohatě stačí.“
Na otázku č. 14 Dodrţujete správnou ţivotosprávu a pitný reţim? Respondent č. 1: „Nedodržovala jsem, ale teď se velmi snažím kvůli zdravotnímu stavu. Dříve jsem praktikovala to, že jsem skoro celý den nejedla a pak se, až večer najedla. Vím, že to nebylo dobře, ale teď jsem přešla na zdravější způsob stravování. Snažím se pít vodu a bylinkové čaje, občas si dám kafe a na večer mám připravené saláty.“ Respondent č. 2: „Snažím se, začala jsem pít více vodu a jen občas si dám něco, co považuju za nezdravé. Jako je například cola, čokoláda.“ Respondent č. 3: „Vařím si hodně těstoviny a jím hodně zeleninu a ovoce. A pitný režim si zas tolik nehlídám, jak bych potřebovala nebo někdy nepiju, jak bych chtěla a měla. To si myslím, že musím ještě vylepšit a vím o tom, že nejsem v tom tolik poctivá.“ Respondent č. 4: „Už tolik nesladím ani nesolím, jako dřív. A dávám si občas pozor i na koření. Takže jsem todle hodně omezila. Jinak si myslím, že nejde úplně se zdravě stravovat, ale určitě omezit pár potravin, který nejsou pro tělo úplně nejlepší jde. Pitný režim dodržuju a většinou vypiju tak 2 litry denně určitě.“
50
Na otázku č. 15 Jsou podle Vás vaše vztahy s rodinou a přáteli dobré?(Uveďte důvod) Respondent č. 1: „Já si myslím, že mám hezký vztah s rodinou. Komunikujeme spolu normálně a říkáme si vše narovinu, a to je podle mě důležitý.“ Respondent č. 2: „S rodinou i přáteli mám vztahy dobré. Narodila se mi teď vnučka, tak přináší radost do rodiny a více mezi sebou komunikujeme a pomáháme si.“ Respondent č. 3: „Jo,
to
si
myslím,
že
máme.
S přáteli
se
nevídáme
tolik,
jako
dřív,
ale voláme si. V rodině není žádnej zásadní problém, jen si myslím, že máme na sebe taky míň času. Když to jde, jdeme si třeba společně sednout do restaurace a po práci si občas povídáme.“ Respondent č. 4: „Mám nejlepší přítelkyni, s kterou se vídám, takže občas si zajdem někam sednout a vypnout. Vztah spolu máme, troufám si říct velmi dobrý. Známe se, už 12 let. A mezi příbuznými se navštěvujeme často. Takže s rodinou jsou vztahy taky v pohodě.“
Na otázku č. 16 Co by přimělo k Vaší větší spokojenosti v práci? Respondent č. 1: „Někdy mi to připadá v práci chaotické, ale myslím si, že by to jinak ani nešlo v takovém oboru. Ono mi to na jednu stranu taky vyhovuje, že se pořád něco děje. Já jsem spokojená, mě práce baví. Já jsem dříve pracovala, už v terénní péči 18 let, takže vím, co práce pečovatelky obnáší a jsem opravdu spokojená. Možná ta větší motivace k práci by se dala změnit od vedení.“ Respondent č. 2: „To je hodně těžký, máme tady podmínky a technologii, a umožňují nám administrativu, ale něco by to ještě chtělo, ale netuším vůbec co. Možná větší spolupráci s týmem a i s tím vedením. Možná ještě spolupráce s tou rodinou a klienty, většinou, ale je to dobrá spolupráce a není problém.“ Respondent č. 3:„Pořád je určitě co zlepšovat. Teď mě zrovna nic nenapadá, možná zlepšit třeba komunikaci v týmu, ale jak jsem říkala. Pomáháme si dost.“ Respondent č. 4: „Nic úplně zásadního, co by se mělo změnit, mě nenapadá. Možná někdy míň chaosu a víc spolupráce s týmem. Jinak jsem v práci vcelku spokojená.“
51
23. Shrnutí otázek Shrnutí otázky č. 4: Z těchto poznatků vyplývá, ţe pečovatelky ve své práci opravdu stres zaţívají v terénní péči. V pracovním prostředí to není neobvyklá informace. Je však důleţité, jak jedinec se stresem pracuje a jak funguje pracovní tým.
Shrnutí otázky č. 5: Dva respondenti odpověděli, ţe nejvíce stresové v jejich práci je tlak a nároky, které jsou na ně kladeny od vedení. Se zdrojem tlaku se můţeme setkat při běţných událostech dne, při cestování v dopravní koloně, nebo dopravení se včas na určité místo, které vnímají stresujícím další dva respondenti, u kterých se odpovědi shodly, ţe nejvíce stresové v terénní péči povaţují časový skluz, který můţe nastat z mnoha důvodů. (dopravní důvody, přivolání záchranné zdravotnické sluţby, zdrţení se u klienta). Tudíţ na všechny jmenované respondenty je působen tlak. Při tlaku, který na nás ve stresu působí, můţe docházet k velké spotřebě energie a pozornosti, které jsou důleţité pro naše kaţdodenní fungování. Důleţité je si tlak uvědomovat a pracovat s ním.
52
Shrnutí otázky č. 6: Tabulka č. 2: Projevy stresu u tázaných respondentů
Respondent
Emocionální projevy
č. 1
Změny nálad
č. 2
Pocity únavy
Fyziologické projevy
Behaviorální projevy Sklon k nepozornosti
Bolest hlavy
č. 3 č. 4
Migrény Sníţená kvalita vykonané práce
(Zdroj: Vlastní zpracování)
U respondenta č. 1 se vyskytli projevy stresu na emocionální i behaviorální úrovni v pracovním prostředí. Konkrétně se u respondenta č. 1 projevuje stres v pracovním prostředí sklonem k nepozornosti při prováděné činnosti a jisté podráţděnosti. Druhý respondent uvedl, ţe stres v pracovním prostředí vnímá na fyziologické a emocionální úrovni. Konkrétně respondent uvedl, ţe pociťuje únavu a bolest hlavy. Respondent č. 3 vnímá stres v pracovním prostředí na fyziologické úrovni a pociťuje bolest hlavy z nedostatku pitného reţimu. U respondenta č. 4 se stres projevuje ve sníţené kvalitě vykonané práce.
Shrnutí otázky č. 7 Všichni respondenti se shodli na odpovědi, ţe v práci vnímají stres napůl pozitivně i negativně. Stres má pozitivní význam pro pracovníky v pracovním prostředí. Respondenti se shodli, ţe nás stres pobízí k aktivitě a dokáţeme vykonat více práce, vytěsňovat nedůleţité věci a soustředit se na ty podstatné. Můţe být, ale samozřejmě také i negativní a člověk můţe v pracovním prostředí vykonat řadu chyb, které jsou způsobené na základě stresu a spěchu.
53
Shrnutí otázky č. 8 Všichni tázaní respondenti se shodli na odpovědi, ţe jsou odolní vůči stresu. Respondent č. 1 a respondent č. 3 mají tendenci stres vytěsňovat a být nad věcí. Respondent č. 3 dokonce uvedl, ţe se snaţí nebrat věci tak váţně a odlehčit i situaci u klientů. Respondent č. 2 a respondent č. 4 jsou přesvědčeni o tom, ţe v práci pečovatelky musí být člověk odolný vůči stresu, jinak by danou pozici nemohl vykonávat.
Shrnutí otázky č. 9 Dva respondenti odpověděli, ţe nevnímají svou práci stereotypně.
Tito dva
respondenti mají výhodu. Z hlediska, ţe stres se častěji můţe objevovat při vnímání monotónní práce ve svém zaměstnání. Zároveň stereotypní práce patří pro většinu pracovníku mezi stresové faktory v zaměstnání. Coţ samozřejmě vede k faktu, ţe jsou méně ohroţeny syndromem vyhoření, který postihuje především pracovníky, kteří pracují s lidmi. Na který má také vliv pracovní stereotyp. Zbylé dva respondenti odpověděli, ţe jim práce připadá stereotypní. Na
základě
délky
pracovního
poměru
můţeme
usoudit,
ţe
pracovníci,
kteří pracují v organizaci déle, vnímají svou práci stereotypně, neţ lidé, kteří pracují v organizaci méně let, naopak svou práci vnímají nestereotypně.
Shrnutí otázky č. 10 Důleţité je chování mezi spolupracovníky v pracovním prostředí, které by mělo být spíše přátelské a podporovat spolupracovníky, neţ nepřátelské chování v týmu. Předávání informací a vzájemná domluva můţe být pozitivní v rámci zmírnění stresu a zátěţe na pracovníka v sociálních sluţbách. Všichni tázání respondenti se shodli na tom, ţe je spolupráce s pracovním týmem dobrá a velmi často si předávají informace a dochází ke vzájemné komunikaci.
54
Shrnutí otázky č. 11 Ke zmírnění stresu podle respondenta č. 1 můţe přispívat pomáhat si v pracovním prostředí, chovat se k sobě přátelsky a předávat si informace v týmu. Z předešlé otázky můţeme vyčíst, ţe spolupráce v týmu je dobrá. Z toho vyplývá, ţe tímto pracovníci v sociálních sluţbách si pomáhají v pracovním prostředí zmírňovat stres. Respondent č. 2 uvádí, ţe chodí na procházky do přírody a sportuje.
Respondent č. 3 se rád věnuje práci na zahrádce, takţe také věnuje čas pohybu a také zmínil, ţe se snaţí myslet pozitivně. Respondent č. 4 poslouchá příjemnou hudbu a věnuje se pohybu a to formou procházky. Z těchto poznatků vyplývá, ţe všichni respondenti věnují čas pohybu, který je důleţitý pro lidské tělo. Během fyzického pohybu se v těle produkují endorfiny („hormony štěstí“), které zlepšují náladu jedince. A zlepšení nálady zároveň vede k pozitivnímu myšlení, které je důleţité v práci pečovatelky. Také dochází ke zmírnění stresu, pohyb přispívá k lepší náladě a větší duševní pohodě jedince.
Shrnutí otázky č. 12 Respondent č. 1 se nevěnuje ţádné sportovní činnosti, ale relaxuje u čtení knihy po večerech. Respondent č. 2 chodí na jógu. Dva respondenti se shodli, ţe nejvíce relaxují po práci se svou rodinou, jedná se zejména o respondenta č. 2 a respondenta č. 4. Respondent č. 3 se nevěnuje ţádnému sportu, ale chodí na procházky a relaxuje na zahrádce. Respondent č. 4 jezdí do práce na kole, tuto činnost můţeme zařadit do tělesného pohybu. Výše zmiňované činnosti tázaných respondentů lze zahrnout do duševní relaxace, která napomáhá zvládat stres v pracovním, ale i v běţném ţivotě jedince.
55
Shrnutí otázky č. 13 Odpočinek je velmi podstatný pro regeneraci a obnovu sil po tělesné nebo psychické zátěţi, která se můţe objevit v rámci náročné pracovní směny. Zajímalo mne, kolik hodin věnují respondenti spánku a odpočinku. Z rozhovorů jsem získala informace, ţe věnují spánku 7 aţ 8 hodin denně. Kaţdá osobnost má individuální potřeby, to znamená, ţe kaţdý jedinec potřebuje jinou intenzitu spánku. Doporučuje se spánek v rámci 7 aţ 8 hodin denně. Nejčastější příčinou nespavosti bývá stres, kterým netrpí ţádný z respondentů. Z rozhovoru vyplývá, ţe všichni respondenti dodrţují spánkový reţim a také i odpočinek, nebo se snaţí a uvědomují si, jak je důleţitý.
Shrnutí otázky č. 14 Dodrţování správného ţivotního stylu vede ke zlepšení tělesné aktivity, k uchování zdraví a umění lépe zvládat i stresové situace. Všichni respondenti se opět shodli na faktu, ţe se snaţí dodrţovat správnou ţivotosprávu. Respondent č. 1 uvedl, ţe dříve neměl dostatek času a nejedl vůbec, poté docházelo k přejídání se. Respondent sám zmínil, ţe tento způsob ţivotosprávy nepovaţoval za vhodný a proto ho změnil na zdravější způsob stravování a vymezil si čas na stravu. Také pije bylinkové čaje, vodu a občas pije kávu. Respondent č. 2 se snaţí o správnou ţivotosprávu, ale občas jí nedodrţuje. Respondent č. 3 se stravuje zdravě, ale méně si hlídá pitný reţim, který je také důleţitý. Respondent č. 4 omezil solení a slazení. Podle respondenta č. 4 zdravě se stravovat jde velmi stěţí, ale je moţné omezit pár potravin, které nejsou pro tělo nejlepší. Tři tázaní respondenti pitný reţim dodrţují, jen respondent č. 3 uvedl, ţe s tím má problém.
56
Shrnutí otázky č. 15 Mezi faktory, které ovlivňují pracovní výkon, patří faktory soukromého ţivota, které pracovní stres zvyšují, jedná se zejména o problémy vztahové, onemocnění v rodině, úmrtí v rodině a řadu dalších. Ţádný z respondentů neuvedl, ţe by měl problémy v rodině či se svými přáteli. Respondent č. 1 povaţuje vztah se svou rodinou, jako dobrý a vzájemně spolu komunikují. Respondent č. 2 zmínil, ţe se narodila do rodiny vnučka a přináší rodině radost a utuţuje vztahy v rodině. Respondent č. 3 odpověděl, ţe se s přáteli tak často nevídá, ale udrţují kontakt pomocí telefonu. Dokonce respondent č. 4 uvedl, ţe má jiţ dlouholetý vztah se svou přítelkyní, který činí 12 let.
Shrnutí otázky č. 16 U respondenta č. 1 jsem získala odpověď, ţe by k větší spokojenosti v zaměstnání přispěla motivace k práci od vedení organizace. Respondent č. 2 poukazuje na lepší komunikaci mezi rodinou a klienty, i kdyţ zmiňuje, ţe ve spolupráci s rodinou ani klienty není problém. Podle respondenta č. 3 by bylo dobré zlepšit komunikaci v týmu, i kdyţ uvedl, ţe si pomáhají pečovatelky vzájemně mezi sebou. Respondent č. 4 uvedl, ţe by bylo dobré zlepšit více spolupráci v týmu. U dvou respondentů, konkrétně u respondentů č. 1 a č. 4 uvedli, ţe jim práce připadá chaotická. Podle zmíněných odpovědí jsem zjistila, ţe tři respondenti by uvítali zlepšení komunikace i spolupráce v týmu, i přesto ţe v otázce č. 10 všichni tázání respondenti uvedli, ţe spolupráce s pracovním týmem je dobrá a velmi často si předávají informace a dochází ke vzájemné komunikaci. Z těchto poznatků je zcela zřejmé, ţe si pečovatelky uvědomují, ţe je neustále co zlepšovat a více si pomáhat navzájem mezi sebou.
57
24. Shrnutí praktické části V mé
praktické
části
se
čtenář
seznámil
s organizací
a
metodikou,
kterou jsem se zabývala. Z rozhovorů jsem zjistila, ţe pečovatelky proţívají stres v pracovním prostředí. Nejvíce stresové pro pečovatelky je tlak od vedení i časový skluz u klienta, který můţeme také přirovnat k působení tlaku na jedince, a tím dochází ke
stresu.
Byli
zjištěny behaviorální,
fyziologické
a
emocionální
projevy,
které jsou způsobené stresem. Všichni respondenti se shodli na odpovědi, ţe v práci vnímají stres napůl pozitivně i negativně. Pozitivní stres v pracovním prostředí pobízí k aktivitě a dokáţeme vykonat více práce, vytěsňovat nedůleţité věci a soustředit se na ty podstatné. Můţe být samozřejmě i negativní stres a člověk můţe v pracovním prostředí vykonat řadu chyb. Také se všichni pečovatelky shodly, ţe se snaţí a domnívají se, ţe jsou odolné vůči stresu. Dvě pečovatelky jsou přesvědčeni o tom, ţe v práci pečovatelky musí být člověk odolný vůči stresu, jinak by danou pozici nemohl vykonávat. Na základě délky pracovního poměru můţeme zjistit, ţe pracovníci, kteří pracují v organizaci déle, vnímají svou práci stereotypně, neţ lidé, kteří pracují v organizaci méně let, naopak své zaměstnání vnímají nestereotypně. Stres se častěji můţe objevovat při vnímání monotónní práce ve svém zaměstnání. Zároveň stereotypní práce patří pro většinu pracovníku mezi stresové faktory v zaměstnání. Všichni tázání respondenti se shodli na tom, ţe je spolupráce s pracovním týmem dobrá a velmi často si předávají informace a dochází ke vzájemné komunikaci. Z rozhovorů jsem získala informace, ţe všichni respondenti věnují
čas duševní
relaxaci
a pohybu,
který je důleţitý pro lidské tělo. Během fyzického pohybu se v těle produkují endorfiny („hormony štěstí“), které zlepšují náladu jedince. A zlepšení nálady zároveň vede k pozitivnímu myšlení, které je důleţité v práci pečovatelky. Také dochází ke zmírnění stresu a pohyb přispívá k lepší náladě, větší duševní pohodě jedince. Pečovatelky dodrţují spánkový reţim a spí 7 aţ 8 hodin denně, jak je doporučováno. Všichni respondenti se opět shodli na faktu, ţe se snaţí dodrţovat správnou ţivotosprávu. Dodrţování správného ţivotního stylu vede ke zlepšení tělesné aktivity, k uchování zdraví a umění lépe zvládat i stresové situace. Mezi faktory, které ovlivňují pracovní výkon, patří faktory soukromého ţivota, které pracovní stres zvyšují, jedná se zejména o problémy vztahové, onemocnění v rodině, úmrtí v rodině a řadu dalších. Ţádný z respondentů neuvedl, ţe by měl problémy v rodině či se svými přáteli.
58
25. Doporučení pro zařízení Chtěla bych především poukázat na pozitivní informaci, ţe si pečovatelky uvědomují stres a snaţí se o jeho zmírnění. Přesto bych v rámci povinného vzdělávání pracovníků v sociálních sluţbách doporučila kurz nebo školení, které se zabývá problematikou stresu. To znamená, větší uvědomění, jak je důleţité naše zdraví, i přesto, ţe v rámci získaných informací z rozhovoru si tento fakt pečovatelky uvědomují. Více dostat do podvědomí, jak je důleţitý odpočinek a správná ţivotospráva. Kurz by měl zahrnovat i problematiku stresu syndromu vyhoření a duševní hygieny, která je nápomocná ve zvládání stresových situací a můţe pomoci ovlivnit běţný ţivot člověka, zejména sníţením či odstraněním rizik, které způsobují duševní nerovnováhu. Organizace se zaměřuje na kurzy nebo školení, které jsou především zaměřeny na práci s klienty a mají zvýšit kvalitu poskytované péče. Práce s klienty patří mezi důleţité a významné pro organizaci, avšak je důleţité nezapomínat, i na pracovníky v sociálních sluţbách a poskytnout pracovníkům kurz, který je zaměřen na podstatné věci pro duševní pohodu. Pracovníci v sociálních sluţbách jsou nedílnou součástí organizace a jejich dobrý psychický stav je důleţitý v práci s klienty. V blízkosti města Chrudim se nachází kurz od společnosti Benepal, a.s. se sídlem v Pardubicích. Kurz je zaměřen na tématiku duševní hygieny pro sociální pracovníky i pracovníky v sociálních sluţbách. Kurz obsahuje přehledně rozebranou problematiku "stres-osobnost-zdraví". Pozornost je věnována zvládání psychické zátěţe a stresu a také i prevenci syndromu vyhoření. Kurz zahrnuje sebezkušenostní část, pod vedením klinického psychologa, umoţňuje zmapovat vnitřní a vnější zdroje zvládání stresu, pojmenovat moţnosti seberozvoje a dalšího růstu. Kurz obsahuje 8 hodin a cena za školení činí 10 000 Kč. S ohledem na nastavený systém odměňování a vedení lidí, zaměstnaneckých benefitů, není moţné vymyslet jiné realizovatelné opatření. Doporučení pro zařízení bude ústně oznámeno ředitelce Centra sociálních sluţeb a pomoci Chrudim v červenci 2016. Výsledky, které vyplynuly z rozhovorů, budou předkládány v organizaci jako celkové shrnutí, aby nedocházelo k porušení anonymity poskytnutých rozhovorů.
59
26. Závěr V úvodní části se čtenář dozvěděl o konkrétní problematice stresu. V teoretické části dochází k vymezení základních pojmů, jako je stres, průběh a jeho působení na jedince v pracovním prostředí. Zároveň popisuji příčiny stresu, které se mohou objevit po tělesné i psychické stránce v pracovním prostředí. Popsala jsem vztah mezi stresem a pracovní výkonností, které se mohou objevit u pracovníků v sociálních sluţbách. V další kapitole se věnuji stručně popisu pracovníka v sociálních sluţbách, jeho kompetencím a také tomu, kdo můţe vykonávat profesi pracovníka v sociálních sluţbách. Dále rozepisuji jednotlivé formy poskytovaných sluţeb, do kterých spadá i sluţba terénní, na kterou se zaměřuji v rámci výzkumu. Některé formy se vzájemně mohou, doplňovat a společně fungovat. Některý uţivatel sluţby si můţe projít i všemi formami poskytování, například v důsledku sniţování soběstačnosti. Někteří klienti se cítí osamoceni a nezvládají některé úkony, a proto také vyuţívají moţnosti terénní sluţby. Úkony, které zajišťuje pečovatelská sluţba v terénní péči, se neustále přizpůsobují zdravotnímu stavu, osobnosti klienta a individuální situaci v které se nachází klient. Cílem mé bakalářské práce bylo popsat stres v percepci pečovatelek na základě polostrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny v březnu roku 2016. Rozhovory se skládaly z 16 otázek a byly rozděleny do tří částí. Z výzkumu vyplývá, ţe v pracovním prostředí stresové situace skutečně proţívají. Také byly zjištěné i projevy stresu, které působí na pracovníka v sociálních sluţbách. Nicméně je velmi podstatné a důleţité uvést, ţe sami pečovatelky si uvědomují, ţe musí být a snaţit se být odolné vůči stresu. Z hlediska zmírnění stresu či jeho předcházení si pečovatelky vedou velmi dobře. Bylo zjištěno, ţe pečovatelky duševně relaxují a mají dobré vztahy v rodinném prostředí. Také mají pohyb, dodrţují správnou ţivotosprávu a věnují dostatečný čas spánku a odpočinku. Výsledky mé bakalářské práce mohou být podkladem pro studenty katedry sociální práce k dalšímu vzdělání, nebo také přínos pro organizaci, ve které výzkumná činnost byla prováděna.
60
27. Seznam pouţité literatury [1]
AKHTAR, Miriam, Pozitivní psychologií proti stresu: 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 184 s. ISBN 978-80-247-4839-9
[2]
ANDRŠOVÁ, Alena. Psychologie a komunikace pro záchranáře: v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 120 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4119-2.
[3]
ARMSTRONG, Michael a Stephen TAYLOR. Řízení lidských zdrojů: moderní pojetí a postupy: 13. vydání. Překlad Martin Šikýř. Praha: GradaPublishing, 2015. ISBN 978-80-247-5258-7.
[4]
CARNEGIE, Dale. Jak překonat starosti a stres. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 155 s. ISBN 978-80-7252-320-7.
[5]
ČELEDOVÁ, Libuše a Rostislav ČEVELA. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly.
[6]
1.
vyd.
Praha:
Grada,
2010.
ISBN
978-80-247-3213-8.
GOLKOVÁ, Monika. Anti-aging: jak si zachovat mládí a krásu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 134 s. Zdraví & ţivotní styl. ISBN 978-80-247-2106-4.
[7]
GULOVÁ, Lenka. Sociální práce: pro pedagogické obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3379-1.
[8]
HAUKE, M. Zvládání problémových situací se seniory nejen v pečovatelských sluţbách. Praha: GradaPublishing, a.s., 2014 ISBN 978-80-247-5216-7.
[9]
HELUS, Zdeněk. Úvod do psychologie: učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 317 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80247-3037-0.
61
[10] HUBER, Johannes, Hademar BANKHOFER a Elisabeth HEWSON. 30 způsobů jak se zbavit stresu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 117 s. Psychologie pro kaţdého. ISBN 978-80-247-2486-7. [11] JONES, J a Adrian MOORHOUSE. Jak získat psychickou odolnost: strategie vítězů, které změní váš pracovní výkon. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 217 s. ISBN978-80-247-3022-6. [12] KELNAROVÁ, Jarmila a Eva MATĚJKOVÁ. Psychologie a komunikace: pro zdravotnické asistenty 4. ročník. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 135 s. Sestra. ISBN 978-80-247-2831-5. [13] KRASKA-LÜDECKE, Kerstin. Nejlepší techniky proti stresu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 114 s. Psychologie pro kaţdého. ISBN 978-80-247-1833-0. [14] KRÁLOVÁ, J.; RÁŢOVÁ, E.: Sociální sluţby a příspěvek na péči 2007. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-405-7 [15] KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994, 190 s. Pro vaše zdraví. ISBN 80-7169-121-6. [16] KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 2. vydání. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178- 774-4. [17] KUTNOHORSKÁ, Jana. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2713-4. [18] MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových socíálních [sic] zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3148-3. [19] MATOUŠEK, Oldřich, KŘIŠŤAN, Alois (ed.). Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 570 s. ISBN 978-80-262-0366-7. [20] MAYEROVÁ, Marie. Stres, motivace a výkonnost. Vyd. 1. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8. 62
[21] MELGOSA, Julián. Zvládni svůj stres. 2. vyd. Praha: Advent-Orion, 2001, 190 s. Ţivot a zdraví (Advent-Orion). ISBN 80-7172-624-9. [22] NOVÁKOVÁ, Iva. Zdravotní nauka: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3708-9. [23] PLAMÍNEK, Jiří. Sebepoznání, sebeřízení a stres: praktický atlas sebezvládání. 3., dopl. vyd. Praha: Grada, 2013, 192 s. Management (Grada). ISBN 978-80247-4751-4. [24] PRAŠKO, Ján a Hana PRAŠKOVÁ. Asertivitou proti stresu. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007. Psychologie pro kaţdého. ISBN 978-80-247-1697-8. [25] SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2001. C. H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-409-0. [26] SMUTEK, M.; KAPPL, M.: Proměny klienta sluţeb sociální práce. Hradec Králové: Gaudeamus, 2006. ISBN 80-7041-716-1 [27] VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 184 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-2473174-2. [28] Výroční zpráva 2014 Centrum sociálních sluţeb a pomoci Chrudim. [online]. [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: www.socialni-sluzby.cz [29] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. [online]. [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: www.mpsv.cz
63