VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2012

Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________

Obsah Úvod .........................................................................................................................................................3 1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice ............................................................................5 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ...............................................................................5 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití ...........................................................8 1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ..............................................................11 1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ......................................................................................12 1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO ......................16 1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly ..................................17 1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí ..........................................................................................17 1.6.2 Ministerstvo vnitra ............................................................................................................19 1.6.3 Ministerstvo obrany ..........................................................................................................20 1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel ................................................................21 1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost................................................................................23 1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu....................................24 2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní .............................25 2.1 Evropská unie ............................................................................................................................25 2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ..............................................................................25 2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU ......................................................................27 2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí .................................27 2.1.4 Pozice ČR v rámci EU .........................................................................................................28 3. Mezinárodní spolupráce ....................................................................................................................28 3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) .............................................................29 3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...................................................................................30 3.3 Kazetová munice .......................................................................................................................31 4. Mezinárodní kontrolní režimy ...........................................................................................................32 5. Mezinárodní zbrojní embarga ...........................................................................................................34 6. Přehled příloh ....................................................................................................................................36

2 __________________________________________________________________________________


Úvod Usnesením č. 524 ze dne 11. července 2012 uložila vláda ministru průmyslu a obchodu „zpracovat v roce 2013 ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2012 a předložit jí do 30. června 2013 vládě a dále pro informaci Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky“ (dále jen „Zpráva“). Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu rovněž s využitím podkladů z Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství cel a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Předkládaná Zpráva respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie (dále EU) a je desátou Zprávou tohoto typu. V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, obchodu s ručními zbraněmi pro civilní použití, dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu. Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy celosvětové Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech. V hodnoceném období došlo k významným změnám v kontrolním režimu zahraničního obchodu s vojenským materiálem, a to v případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU. Nové typy licencí umožňují zjednodušení tohoto typu obchodu. Další část Zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití. Poslední část Zprávy je tradičně věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí. Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem (brokering), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů. V prosinci 2012 zavedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu elektronický systém pro licenční a povolovací řízení. Projekt "Zavedení elektronické licenční správy“ byl realizován s využitím 3 __________________________________________________________________________________


prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Integrovaného operačního programu a státního rozpočtu ČR. Zavedení elektronické licenční správy představuje modernizaci služeb ministerstva, která zásadně zrychluje a usnadňuje komunikaci především s podnikatelskou veřejností v rámci všech sledovaných režimů, umožňuje elektronické podání žádostí do připraveného „e Formuláře“ a s tím spojenou automatickou kontrolu správnosti a úplnosti jeho vyplnění. Umožňuje komunikaci mezi žadatelem a ministerstvem dálkovým přístupem prostřednictvím datových schránek, vedení spisu a vyřizování žádostí o udělení licencí a povolení v elektronické formě. Žadatel má také možnost sledovat průběh životního cyklu žádosti dálkovým přístupem a udržovat si přehled o postupu vyřízení své žádosti včetně možnosti elektronické úhrady správního poplatku.

4 __________________________________________________________________________________


1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem Kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon č. 38/1994 Sb.”), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona. Zákon č. 38/1994 Sb. stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“). Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová: 1)

podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem,

2)

pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí o udělení licence.

Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem může být v případě dovozu a vývozu pouze právnická osoba se sídlem na území ČR a nově od 30. června 2012 v rámci transferů mezi zeměmi EU i fyzická osoba. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická nebo fyzická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa MPO po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Pro realizaci obchodní transakce musí držitel povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu 5 __________________________________________________________________________________


zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU). Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce MPO, které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům. V souvislosti s implementací Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství byl Parlamentem ČR přijat zákon č. 248/2011 Sb. ze dne 20. července 2011, kterým se mění Zákon č. 38/1994 Sb. Prováděcím předpisem k některým ustanovením Zákona č. 38/1994 Sb. je vyhláška č. 210/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, kterou byla s účinností od 30. června 2012 zrušena a nahrazena vyhláška č. 332/2009 Sb. Implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES do zákona č. 38/1994 Sb. došlo k výraznému snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU. Především došlo ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU s účinností od 30. června 2012. Pro české vývozce je dále velmi důležité také ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence k transferu udělená příslušným orgánem státu platí v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována žádná další povolení. Další novinkou v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je umožnění jeho provádění v rámci EU rovněž i fyzickým osobám. Koncem roku 2012 požádala o povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem jedna fyzická osoba, správní řízení bylo ukončeno vydáním povolení v roce 2013. Neméně významnou změnou bylo zavedení nové kategorizace licencí k transferu od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Fyzické a právnické osoby si mohou zvolit, zda žádat o individuální licenci k transferu pro jednoho příjemce, souhrnnou licenci k transferu pro více příjemců nebo o obecnou licenci - pokud budou příjemcem vojenského materiálu ozbrojené síly nebo certifikovaný příjemce, při účasti na výstavách a veletrzích, nebo při údržbě, opravě či reklamaci dodaného vojenského materiálu původnímu dodavateli. S možností provádění transferu na základě obecné licence souvisí institut tzv. certifikace fyzických a právnických osob - výrobců, kteří pod svým jménem uvádí na trh výrobek. Dodavatelé pro takovouto certifikovanou společnost pak mají výhodu, že mohou využít zjednodušenou formu dodávek prostřednictvím obecné licence pouze na základě oznamovací povinnosti. 6 __________________________________________________________________________________


Koncem roku 2012 bylo 179 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, nových povolení bylo vydáno celkem 54. Současně bylo provedeno 77 úprav povolení, týkající se buď rozšíření o položku vojenského materiálu, se kterou může právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat.

K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2012 uděleno 1 263 licencí v hodnotě 7 217,6 mil. Kč (287,1 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených v minulých letech (dále pouze „využití“), činila 6 767,8 mil. Kč (269,2 mil. €). Na žádost Ministerstva zahraničních věcí Licenční správa MPO koncem roku 2012 pozastavila vývoz vojenského materiálu do Jemenu v souvislosti se zhoršující se situací v regionu. Do zemí EU bylo vydáno 664 licencí na vývoz v celkové hodnotě 1 294,5 mil. Kč (51,5 mil. €), využití pak činilo 2 737,8 mil. Kč (108,9 mil. €). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (175), Polska (116) a Francie (56). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 1 233,9 mil. Kč (49,08 mil. €), Slovenské republiky 393,1 mil. Kč (15,7 mil. €), Polska 309,3 mil Kč (12,3 mil. €) a Německa 154,2 mil. Kč (6,1 mil. €). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do Spojených států amerických (72), Izraele (47) a Thajska (45). Hodnotově největší vývoz byl realizován do Vietnamu 829,1 mil. Kč (32,9 mil. €), Spojených států amerických 803,1 mil. Kč (31,9 mil. €) a Alžírska 446,9 mil. Kč (17,8 mil. €).

Pro dovoz vojenského materiálu bylo uděleno 625 licencí v hodnotě 2 599,9 mil. Kč (103,4 mil €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze „využití“) činila 7 661,3 mil. Kč (304,7 mil. €). K dovozu ze zemí EU bylo v 1. pololetí 2012 vydáno 251 licencí v hodnotě 920,2 mil. Kč (36,6 mil. €), využití pak činilo 6 813,7 mil. Kč (271,0 mil. €). Od 30. června 2012 došlo ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU.

Pro dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 32 licencí v celkové hodnotě dovozu 115,6 mil. Kč (4,6 mil. €) a následného vývozu v hodnotě 151,95 mil. Kč (6,0 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí při dovozu činila 99,1 mil. Kč (3,9 mil. €) a při následném vývozu 129,2 mil. Kč (5,1 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz z Bulharska 45,4 mil. Kč (1,8 mil. €) spojený s vývozem do Etiopie v hodnotě 59,6 mil. Kč (2,4 mil. €).

7 __________________________________________________________________________________


Zastaveno bylo 80 správních řízení k žádosti o udělení licence, přičemž 70 na základě zpětvzetí žádosti (53 vývoz, 15 dovoz a 2 brokering) a 10 žádostí o vývoz z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti).

1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon č. 228/2005 Sb.“). Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem Zákona č. 228/2005 Sb. a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva. Ministerstvo zahraničních věcí k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o udělení či neudělení. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy ČR. V prosinci 2012 byl vládě předán k projednání návrh zákona, kterým se mění Zákon č. 228/2005 Sb. Důvodem je nutnost adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, jenž doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, a tím zajistí řádnou a efektivní aplikovatelnost zmíněného nařízení na území ČR. Dne 19. dubna 2012 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (dále jen „nařízení“).

8 __________________________________________________________________________________


Zákon č. 228/2005 Sb. tak nadále bude upravovat pohyb stanovených výrobků po EU, dovoz ze zemí mimo EU (pyrotechnika dle nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení) a vývoz střelných zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva k obchodním účelům a vývoz stanovených výrobků, jež stanoví nařízení vlády. Nově na základě požadavku adaptovaného nařízení a požadavku zachování jednoty z hlediska povolovacího orgánu bude MPO povolovat vývoz střelných zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva pro individuální vývoz do třetích zemí za účelem obchodu. Vzhledem k citlivosti obchodu s tímto materiálem se do zákona dále doplňují instituty, jež účinně povedou ke splnění požadavků stanovených mezinárodními závazky ČR a jejími zahraničně politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.

V roce 2012 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů, dlouhých zbraní a nábojů v celkové hodnotě 1 992 330 tis. Kč.

Revolvery a pistole: 56 061 ks v hodnotě 405 835 362 Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Brazílie, Černá Hora, Egypt, Filipíny, Gruzie, Guatemala, Honduras, Chile, Chorvatsko, Island, Izrael, Jižní Afrika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Makedonie, Malajsie, Moldavsko, Mosambik, Namibie, Nikaragua, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Zambie.

Největší realizované vývozy 1. Spojené státy americké

31 659 ks

192 254 457 Kč

2. Thajsko

3 302 ks

31 663 584 Kč

3. Pákistán

2 459 ks

19 746 176 Kč

4. Jižní Afrika

2 145 ks

13 859 744 Kč

5. Kanada

2 035 ks

21 811 289 Kč

9 __________________________________________________________________________________


Dlouhé zbraně: 55 966 ks v hodnotě 423 189 834 Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Černá Hora, Čína, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jižní Afrika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Moldavsko, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tádžikistán, Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie.

Největší realizované vývozy 1 Spojené státy americké

22 860 ks

134 002 042 Kč

2. Ruská federace

7 456 ks

56 447 351 Kč

3. Thajsko

6 702 ks

44 326 053 Kč

4. Kanada

2 922 ks

26 119 784 Kč

5. Jižní Afrika

2 669 ks

33 224 916 Kč

Náboje: 353 451 050 ks v hodnotě 749 232 252 Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Andora, Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Černá Hora, Dominikánská republika, Egypt, Faerské ostrovy, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Izrael, Japonsko, Jižní Afrika, Jordánsko, Kamerun, Kanada, Kazachstán, Keňa, Korejská republika, Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Kyrgyzstán, Libanon, Macao, Makedonie, Malajsie, Mauricius, Mexiko, Moldavsko, Namibie, Nepál, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Saudská Arábie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Zambie.

10 __________________________________________________________________________________


Největší realizované vývozy 1. Spojené státy americké

163 013 980 ks

477 700 178 Kč

2. Jižní Afrika

11 469 860 ks

14 247 981 Kč

3. Švýcarsko

5 544 010 ks

16 397 658 Kč

4. Norsko

4 637 550 ks

15 344 345 Kč

5. Jordánsko

3 925 000 ks

14 479 487 Kč

1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU Právní rámec, umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství, je s účinností od 1. srpna 2011 dán nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení (dále jen „nařízení“). Nařízení je prováděcím předpisem k Zákonu č. 228/2005 Sb., kterým se zavádí povolovací režim na dovoz pyrotechniky vyrobené mimo Společenství. Nařízení stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU povinnost předložit při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa MPO. Dovozní povolení je vydáno na základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických výrobků. Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s jednoznačně identifikovanými výrobky, jejich množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU. Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v roce 2012 vydáno celkem 82 povolení (80 z Číny a 2 z Hongkongu) s deklarovanou dovozní hodnotou 503 609 tis. Kč.

11 __________________________________________________________________________________


1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů a EU v oblasti nešíření. Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, které je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 platné od roku 2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. K implementaci režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7.prosince 2010 (dále jen „Zákon č. 594/2004 Sb.“), jenž upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného členského státu EU a osob dovážejících toto zboží do České republiky a nově i kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu. Zákonem č. 594/2004 Sb. se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských použití. Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb a poskytování technické pomoci.

12 __________________________________________________________________________________


Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, ve které je vývozce zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi EU, než ve které bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 doplněno do přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 pět nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat šest Všeobecných vývozních nařízení EU, a to č. EU001 — Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska, do Spojených států amerických, č. EU002 — Povolení pro vývoz určitého zboží dvojího užití do určitých míst určení, č. EU003 — Vývoz po opravě/výměně, č. EU004 — Dočasný vývoz na výstavu nebo veletrh, č. EU005 — Telekomunikace a č. EU006 — Chemické látky. K využívání všeobecných vývozních nařízení EU se musí vývozce zaregistrovat na MPO. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno, vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu a vyvezeného bez povolení nebo v rozporu s povolením. Již od roku 2005 informuje MPO známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného tarifu pod podpoložkami 8456 - 8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství), že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního povolení uděleného Licenční správou MPO. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací získaných především od Generálního ředitelství cel. Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa MPO. Spolupracujícími orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí, 13 __________________________________________________________________________________


Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky. Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikovou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou MPO v rámci procesu vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách MPO nebo na seminářích pořádaných MPO. I v roce 2012 uspořádala Licenční správa MPO ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu v březnu a září semináře (celkem 60 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití, které navazovaly na semináře pořádané v předešlých letech.

V roce 2012 bylo vydáno v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 315 rozhodnutí, z toho: 

302 udělených povolení k vývozu do 51 zemí,



7 neudělených vývozních povolení,



13 správních řízení bylo zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

Kromě toho byla vydána v 11 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření možnosti vydání povolení a v 1 případě k posouzení potřeby žádat o povolení (reexport). Nejvýznamnějšími státy, do kterých byly vyváženy položky dvojího použití, byly v roce 2012 Ruská federace (63x), Čína (30x), Írán (19x), Indie (18x), Turecko (16x), Ukrajina (9x), Singapur (8x), Korejská republika (8x), Spojené státy americké (6x), Chorvatsko (6x) a Pákistán (5x).

Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2012 byly: •

strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů, zařízení Nanospider vč. příslušenství, přenosný detektor explosiv Explonix, modelářský motor ZDZ),

•

z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,

•

rastrovací elektronové mikroskopy,

14 __________________________________________________________________________________


•

detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,

•

ochranné plynové masky a filtry.

V roce 2012 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství EU001 a také pro nová Všeobecná vývozní povolení EU002, EU003 a EU004 (příloha č. II nařízení Rady č. 428/2009 v platném znění) pro 13 firem a celkem tak může vyvážet na základě všeobecných vývozních povolení 74 firem.

15 __________________________________________________________________________________


1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO za období od 1. ledna do 31. prosince 2012 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto příjmy uskutečněny.

Správní úkon Povolení obchodu s vojenským materiálem

Počet provedených správních úkonů

Příjmy ze správních úkonů (v Kč)

54

1 080 000

1 919

1 744 000

1 682

805 000

82

41 000

303

151 500

12

6 000

20

86 000

(poplatek na účet - 20 000 Kč) Licence – vojenský materiál (poplatek - kolek 1 000 Kč) Povolení – civilní zbraně a střelivo (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – pyrotechnika (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – mezinárodní kontrolní režimy (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (poplatek – kolek 500 Kč) Pokuta za správní delikt (na účet) Kopie stran ze správních spisů

Příjmy celkem

740

3 914 240

Poznámka: Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků. 16 __________________________________________________________________________________


1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly

1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (dále jen „MZV“) při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb., který explicitně definuje stanovisko MZV jako závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničně politickými zájmy ČR, a to zejména závazky vyplývající z vyhlášených mezinárodních smluv a členství ČR v mezinárodních organizacích. Zahraničně politický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně politických, lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování exportů celým aparátem MZV včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní resorty zapojené do licenčního řízení. MZV během hodnotícího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž deklarovaný způsob konečného užití zboží. MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi, či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva pojednává v následující kapitole. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu, např. členské země EU. Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy ČR nemá v zemi své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v těchto případech nuceno žádat v souladu se zákonem o prodloužení dvacetidenní lhůty. Stále více se také rozvíjí systém vzájemných formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží čím dál více formou preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní

17 __________________________________________________________________________________


zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně s tím se sníží i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady využívá při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence možnosti stanovit postlicenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, ale i vytvářejí tlak na konečného uživatele, aby se choval transparentněji a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem. Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničně politickými zájmy ČR. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj postoj k jednotlivým teritoriím potenciálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg a dalších restriktivních opatření i o pohledu ministerstva na exporty jednotlivých kategorií vojenského materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu. V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V roce 2012 MZV ze zahraničně politického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení z důvodu nepřijatelnosti subjektu žádajícího o povolení. Současně je ale nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2012 neudělilo souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost povolení o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničně politické zájmy ČR, případně jejích spojenců. MZV tak například pokračovalo ve vztahu k Arménii a Ázerbájdžánu v udělování povolení pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového a nesmrtícího charakteru. Ve stejné logice také MZV u těchto zemí posuzovalo konkrétní žádosti o licence spolu s přihlédnutím k existenci embarga OBSE z roku 1992. S ohledem na existenci restriktivních opatření a zahraničně politický zájem neudělovalo v roce 2012 MZV souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Írán, Somálsko, Súdán, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe. MZV se i díky intenzívní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík zahraničně politických zájmů ČR a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace. MZV si je vědomo skutečnosti, že český bezpečnostní a obranný průmysl je v ČR tradičním průmyslovým odvětvím, jež má exportní potenciál, nabízí produkty s vysokou přidanou hodnotou a v některých případech plní úlohu významného regionálního zaměstnavatele. Proto MZV v roce 2012 18 __________________________________________________________________________________


iniciovalo a vedlo meziresortní přípravu strategického vládního dokumentu, jehož cílem má být systémově zarámovat oblast vztahů mezi sektorem obranného a bezpečnostního průmyslu a státu, resp. jednotlivých státních institucí s ohledem na veřejný zájem na dalším rozvoji tohoto odvětví. MZV předpokládá přijetí strategického dokumentu v roce 2013. V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití zaujímá MZV stanovisko ze zahraničně politického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.

1.6.2 Ministerstvo vnitra Úloha a postavení Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) v procesu udílení povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb. MV má povinnost vydávat ve stanovené lhůtě závazná stanoviska pro MPO ke všem žádostem o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělení licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání stanoviska a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Úloha a postavení MV při kontrole vývozu materiálu dvojího použití vyplývají ze Zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů ČR. Při tomto spolupracuje obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem ČR. Na základě 1679 zbrojních průvodních listů k trvalému vývozu, vydaných Policií ČR, bylo trvale vyvezeno 1464 ks zbraní kategorie B a 347 ks zbraní kategorie C. Na základě 820 zbrojních průvodních listů k trvalému dovozu, vydaných Policií ČR, bylo dovezeno 5 ks zbraní kategorie A, 613 ks kategorie B a 980 ks kategorie C.

19 __________________________________________________________________________________


1.6.3 Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany (dále jen „MO“) se v rámci dvoustupňového národního kontrolního mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle § 6 odst. 1 a 2 Zákona č. 38/1994 Sb. vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle § 16 odst. 1 písm. c), § 22c a § 22d Zákona č. 38/1994 Sb. vydává stanoviska k žádostem o udělení licence k jednotlivým obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. Podle ustanovení § 22h se vyjadřuje k žádostem o vydání certifikátu pro držitele povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem z hlediska zabezpečování obrany ČR. V rámci řízení o žádostech o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zabezpečování obrany ČR. V roce 2012 obdrželo celkem 69 žádostí. Ve všech případech vydalo souhlasné stanovisko. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) zákona vydává MO závazné stanovisko k žádostem o vydání licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. Tyto žádosti předkládá MO Licenční správa MPO. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20 Zákona č. 38/1994 Sb. Žádosti o vydání licence jsou MO posuzovány z hlediska zajišťování obrany ČR. V roce 2012 MO obdrželo celkem 143 žádostí podaných 31 subjekty. Z toho bylo 22 žádostí o stanovisko k dovozu významného vojenského materiálu, 2 žádosti o stanovisko k dovozu služby, 3 žádosti o prodloužení doby platnosti licence, 4 žádosti o stanovisko k transferu významného vojenského materiálu v rámci EU - souhrnné licence, 15 žádostí o stanovisko k transferu významného vojenského materiálu v rámci EU - individuální licence, 84 žádostí o stanovisko k vývozu významného vojenského materiálu, 8 žádostí o stanovisko k vývozu služby, 4 žádosti o stanovisko k vydání dovozně-vývozní licence („brokering“) a v jednom případě nebylo stanovisko MO vydáno, neboť se nejednalo o významný vojenský materiál. Z hlediska komoditního se jednalo o tanky a obměnou techniku, vojenská vozidla, leteckou a ženijní techniku, velkorážovou výzbroj, raketovou techniku, kryptografická zařízení, ruční palné zbraně a velkorážní munici. Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Austrálie 2x, Bahrajn 1x, Belgie 1x, Bulharsko 9x, Egypt 1x, Finsko 2x, Francie 2x, Chorvatsko 1x, Irák 1x, Itálie 1x, Izrael 2x, Jemen 2x, Kambodža 1x, Kanada 2x, Kazachstán 1x, Keňa 1x, Kuvajt 1x, Libye 1x, Litva 1x, Maďarsko 4x, Malajsie 1x, Malta 1x, Moldávie 1x, Německo 15x, Nigérie 1x, Niger 3x, Norsko 6x, Polsko 13x, Rakousko 1x, Řecko 1x, Slovensko 19x, Srbsko 2x, Španělsko 1x, Švýcarsko 1x, Tádžikistán 8x, Thajsko 1x, Ukrajina 5x, Spojené státy americké 11x, Spojené království 2x, Spojené království - Britské Panenské ostrovy 2x, Vietnam 3x.

20 __________________________________________________________________________________


Postup vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem upravuje vnitřní předpis ministerstva. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné tvary MO. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany ČR zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající z členství CR v NATO, EU, OSN a OBSE, kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.) a Vídeňského dokumentu.

1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí, zda je zahraniční obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem podle Zákona č. 38/1994 Sb. a zda je zahraniční obchod s vojenským materiálem prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle Zákona č. 594/2004 Sb. V roce 2012 došlo k vývozu 2 414 položek zboží dvojího užití, na které bylo vydáno MPO individuální vývozní povolení nebo bylo použito Všeobecné vývozní povolení, což oproti roku 2011 představuje nárůst o 468 položek. Pro zabezpečení dohledu poskytuje MPO v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (dále jen „GŘC“) údaje o licencích udělených pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, s civilními zbraněmi a municí a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí. Za období 1. ledna až 31. prosince 2012 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:

21 __________________________________________________________________________________


Číslo

Popis

HS 8710

8801

8802 8803 8804

Počet vývozů

Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části

112

a součásti těchto vozidel Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro

43

létání (letouny) Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic)

122

a balistické a kosmické nosné rakety Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802

2107

Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části

764

a součásti a příslušenství Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro

8805

přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní

28

přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti 9301

Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

9302

Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

9303

Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně

9304 9305

107 1505

Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero…), vyjma sečných a bodných zbraní čísla 9307 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304

669 143 954

Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich 9306

části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků

883

všech druhů a nábojových krytek

Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. Celní orgány v hodnoceném období prováděly v 32 případech šetření z důvodu podezření z nelegálního obchodování s vojenským materiálem. Odborné útvary Celní správy ČR v roce 2012 ukončily 3 trestní spisy, které předaly Policii ČR k zahájení trestního stíhání. Dále bylo Celní správou ČR zjištěno, že v roce 2012 došlo ve 4 případech k porušení Zákona č. 594/2004 Sb. 22 __________________________________________________________________________________


1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a zákonem č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi. Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2013 nebyl v ČR realizován žádný vývoz těchto chemických látek. V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní byly v roce 2012 z ČR vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp. méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin. Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí EU (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země EU byly chemické látky seznamu 3 vyváženy do Srbska. Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí EU je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní. V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2012 celkově 320 rozhodnutí v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího užití v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro dovoz/vývoz jaderných materiálů 9/21 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 6/11 povolení a pro dovoz/vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 25/223 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů byla vydána 3 povolení, pro dovoz a zpětný vývoz jaderných materiálů byla vydána 4 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 9 povolení. Dvě povolení byla vydána pro vývoz a zpětný dovoz vybraných položek. V sedmi případech vydal SÚJB změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V roce 2012 nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb.

23 __________________________________________________________________________________


V roce 2012 došlo v oblasti biologie k vývozu veterinárních vakcinačních prostředků proti vzteklině, klasickému moru prasat a newcastleské chorobě drůbeže firmy Bioveta a.s. jak do zemí EU (Bulharsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko) tak mimo Evropskou unii (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Filipíny, Chorvatsko, Moldávie, Pákistán, Srbsko, Kosovo, Sýrie, Mozambik, Bangladéš). Na území ČR byly dovezeny Dengue viry, typ 1-4 z Německa (Ústav organické chemie a biochemie AVČR, v.v.i.) a kmeny sezónní chřipky určené pro přípravu vakcín firmou Barter BioScience s.r.o.

1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce a koordinace mezi všemi zainteresovanými resorty státní správy – Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a zpravodajských služeb. Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemí EU. K tomuto účelu jsou výroční zprávy dostupné veřejnosti – publikovány jak v české, tak i v anglické podobě. Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí MZV v roce 2012 průběžně komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních orgánů ČR. MZV se takto snaží o co největší transparentnost směrem k odborné i široké veřejnosti. MZV se během roku 2012 podílelo na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní ve třetích zemích. V rámci projektu financovaného EU uspořádalo MZV v lednu 2012 ve spolupráci se Spolkovým úřadem pro hospodářství a kontrolu exportu (BAFA) seminář zaměřený na sdílení zkušeností z oblasti kontroly exportu konvenčních zbraní a vojenského materiálu mezi zeměmi EU a zeměmi regionu západního Balkánu. Zástupci MZV a MPO se účastnili tzv. outreach projektů zaměřených na podporu přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) i pravidelných setkání se zástupci neziskového sektoru a odborné veřejnosti pořádaných v rámci pracovní skupiny Rady pro kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi COARM.

24 __________________________________________________________________________________


2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní 2.1 Evropská unie Česká republika, podobně jako všechny členské státy v rámci EU, dlouhodobě respektuje základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly exportu mimo jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko nekontrolovatelného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi a vojenským materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad s relevantním právním rámcem EU, zejména požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.

2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP (dále jen „Společný postoj“), kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o osm kritérií, které v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní. Společný postoj dále v několika článcích obsahuje přeformulované Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí Kodexu chování EU. Přijetí osmi společných kritérií, které státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě. Společný postoj není na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouvou o založení Evropského společenství) přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.“ Z tohoto důvodu některé členské státy, a ČR mezi nimi, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje 2008/944/SZBP zohlednily při novelizaci své národní legislativy. V praktické rovině nedošlo k výrazné změně politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Bezesporu však povýšení Kodexu chování EU při kontrole exportu zbraní na Společný postoj a provázání jeho zásad do národní legislativy znamená posílení a vyšší transparentnost českého kontrolního systému a jeho plnou integraci do unijního rámce. 25 __________________________________________________________________________________


Základní principy společného přístupu států EU, definované osmi kritérii, lze popsat následovně: 1.

mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, mezinárodní kontrolní režimy atd.);

2.

respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva);

3.

vnitřní situace v zemi konečného určení;

4.

zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability;

5.

národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých;

6.

chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu;

7.

existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek;

8.

kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země.

Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v ČR hodnocena také podle těchto kritérií. Členské státy učinily v rámci skupiny COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu a ke zvýšení transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu a dvanácti operativních ustanovení přijatých spolu s Kodexem začala publikace Výroční zprávy EU o exportu zbraní (8. ustanovení) či praktické sdílení interpretace kritérií Kodexu a informování se o žádostech o licence, které byly zamítnuty (3. ustanovení). Vliv třetího operativního ustanovení je patrně nejvýraznějším hybatelem diplomatické korespondence mezi členy pracovní skupiny COARM. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Tyto informace jsou, vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě, drženy ve vyhrazeném režimu. Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Kodexu. V případě, že databáze obsahuje platnou informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce“ jakýmkoli členským státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl.

26 __________________________________________________________________________________


Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je eventuální udělení licence i přes tento potvrzující výsledek notifikováno ostatním spolu s podrobným vysvětlením postupu. Společný postoj měl být v souladu s ustanovením čl. 15 aktualizován tři roky po svém přijetí – tedy v roce 2011. V roce 2011 byla nicméně příprava aktualizace Společného postoje teprve zahájena. Diskuze o jeho případných změnách pokračovaly v roce 2012 a konečné rozhodnutí o změnách stávající úpravy nelze očekávat dříve, nežli v roce 2013.

2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V první polovině roku 2008 – za slovinského předsednictví – byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70-71 anglického textu, část interpretující páté kritérium). Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU), 2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného postoje. Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.

2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2011 na základě rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP projekt čtyř studijních seminářů na téma kontroly exportu 27 __________________________________________________________________________________


konvečních zbraní pro 3 státy regionu západního Balkánu (Chorvatsko, Černá hora, FYROM) a rovněž regionální semináře s účastí expertů členských států EU. Na úrovni EU probíhal rovněž politický dialog k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy, například Spojené státy americké a Ruská federace.

2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve Společném postoji konzultuje ČR denialy vydané jednotlivými členskými státy EU. Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci EU neformální konzultace jak v rámci jednání pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím telefonické či e-mailové komunikace. Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky jednotlivých členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době. Také ČR má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do čtrnácté výroční zprávy EU pro rok 2011, existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU. Tyto vývozy je třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

3. Mezinárodní spolupráce Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům, teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých oblastech – např. v subsaharské Africe.

28 __________________________________________________________________________________


3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi, lze datovat přibližně do roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň s názvem Arms Trade Treaty (dále jen „ATT“). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: odpovědnost jednotlivých zemí; omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva a podpoře organizovaného zločinu a korupce, způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje nebo porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků; transparentnost; komplexnost kontroly. Česká republika sjednání ATT podporuje a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i EU jako celek. Na 61. Valném shromáždění (dále jen „VS“) OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením delegací 153 zemí schválena rezoluce č. 61/89 – („Towards an arms trade treaty…“) „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy a přesuny konvenčních zbraní“. Touto rezolucí iniciovanou skupinou 7 zemí byly členské země OSN zároveň vyzvány, aby předložily své názory na sjednání nové mezinárodní smlouvy regulující obchod konvenčními zbraněmi. Sešlo se přes 100 odpovědí podporujících sjednání ATT, samozřejmě s akcentem na různé obsahové momenty budoucí smlouvy. Odpověď ČR, připravená v rámci koordinovaného postupu členských zemí EU, byla začleněna do souhrnu národních zpráv, který Generální tajemník OSN předložil 1. výboru 62. VS OSN na podzim roku 2007. Během roku 2008 se scházela 28 členná Skupina vládních expertů (GGE – Group of Government Experts), která byla v roce rozšířena do formy Otevřené pracovní skupiny (OEWG – Open Ended Working Group) posuzující cíle, pole působnosti a parametry eventuální smlouvy. ČR zastávala v roce 2009 funkci jednoho z místopředsedů OEWG. Výsledkem složitých jednání GGE a OEWG (mezi skeptické země patřily Spojené státy americké, Ruská federace, Čína, Indie, Egypt a Pákistán) byla kompromisní závěrečná zpráva pro VS OSN, která otevírala cestu návazným krokům. Mandát ke svolání Diplomatické konference za účelem sjednání ATT (doslova: „v zájmu podpory účelu a cílů Charty OSN založit nejvyšší možný společný mezinárodní, univerzálně aplikovatelný standard pro import, export a transfer konvenčních zbraní“) poskytla rezoluce VS OSN č. 64/48 z 2. prosince 2009. OEWG byl přetvořen v Přípravný výbor (Preparatory Committee) ATT, jenž se v roce 2010 sešel v červenci, v průběhu roku 2011 pak dvakrát – na přelomu února a března a opět v červenci. Přípravný proces vedl zkušený vyjednavač, argentinský velvyslanec R. G. Moritán. Samotná Diplomatická konference k ATT, která proběhla v New Yorku ve dnech 2. – 27. července 2012, však 29 __________________________________________________________________________________


skončila neúspěchem, když se nepodařilo najít konsensus nad návrhem textu ATT předloženém v konsolidované podobě Moritánem v samotném závěru konference 26. července 2012. Za poslední pokus mezinárodního společenství v tomto směru možno považovat rezoluci VS OSN č. 67/234 přijatou dne 24. prosince 2012, kterou se svolává „Finální konference OSN k ATT“ do New Yorku v termínu 18. - 28. března 2013. Základ pro její jednání přitom tvoří již zmíněný předsednický návrh textu ATT z 26. července 2012. Dle názoru ČR by ATT měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními zbraněmi a příslušnou municí ve všech jeho formách, tedy včetně reexportu, tranzitu, překládky a zprostředkování. Přijetím silného závazného mezinárodně právního nástroje bude možno zaručit legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi. EU se Rozhodnutím Rady 2009/42/SZBP „na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie“ aktivně zapojila do přípravy ATT. V letech 2009 až 2012 pak EU uspořádala několik regionálních seminářů a doprovodných akcí v sídle OSN na podporu ATT. Problematika přípravy ATT se stala standardním bodem agendy řady orgánů Rady a Komise EU.

3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (dále jen „RLZ“) je Akční program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“ (dále jen „Akční program OSN“). Akční program OSN byl schválen v roce 2001. První konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se uskutečnila v roce 2006, druhá hodnotící konference proběhla koncem léta 2012, přičemž vždy v dvouleté periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení implementačních mechanismů. Každým rokem je pak VS OSN předkládána zpráva Generálnímu tajemníkovi OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti OSN) a VS OSN tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a „Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“. Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí a plnění legislativních norem, týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ; evidence a sledování pohybu RLZ; ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou zaměřena na zvýšení transparentnosti, mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria

30 __________________________________________________________________________________


na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v potlačování nezákonného obchodu. Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených oblastech. Součástí naplňování opatření Akčního programu je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky závazný dokument. EU podporuje Akční program formou projektů spolupráce na základě specifických Rozhodnutí Rady. Jedním z opatření EU ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala klauzule zakazující nelegální hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje 8. prosincem 2008 závaznou součástí mezinárodních dohod EU se třetími zeměmi. Cestou Společných akcí Rady EU je řešena rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ vzduchem (letecky). V rámci implementace Akčního programu je ČR aktivním účastníkem úsilí mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Na národní úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU, kromě toho prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení (United Nations Office for Disarmament Affairs / UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání semináře UNODA zaměřeného na implementaci Mezinárodního nástroje sledování pro účastníky z afrických zemí. Seminář se konal v České republice ve dnech 14. – 18. září 2009. Během druhé hodnotící konference Akčního programu OSN uspořádala ČR společně s Keňou počátkem září 2012 v New Yorku doprovodnou akci na téma „Národní zkušenosti se značením a monitorováním zbraní a střeliva“.

3.3 Kazetová munice Používání kazetové munice (dále jen „KM“) přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne, takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny, svým vzhledem je 31 __________________________________________________________________________________


atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým kontaktem, např. při obdělávání půdy. V únoru 2007 byl konferencí o omezení KM zahájen tzv. „proces z Oslo“. Celkem 46 zemí (včetně ČR a dalších 20 zemí EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování KM. Úmluva o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008 a slavnostně otevřena k podpisu v Oslu dne 3. prosince 2008. CCM na místě podepsalo přes 100 zemí, za ČR připojil podpis ministr zahraničních věcí. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku 2012 měla 78 smluvních stran a 33 signatářů. ČR se stala smluvní stranou CCM 1. března 2012, v září 2012 se tak poprvé plnohodnotně zúčastnila 3. schůzky smluvních stran CCM konané shodou okolností v Oslo. Armáda ČR v souladu s přijatými závazky KM vyřadila a její zbývající zásoby sovětské výroby zlikvidovala již v roce 2011. Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI) o omezení KM k Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě absolutního zákazu KM odradila od podpisu CCM hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva tak fakticky postihuje pouze menší část KM (cca 10 % světového objemu), a to ještě zejména starší produkce. V Ženevě proto pokračovala jednání o Protokolu VI k CCW, která však koncem roku 2011 navzdory úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch byl do značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.

4. Mezinárodní kontrolní režimy Česká republika je, podobně jako ostatní průmyslově vyspělé státy, aktivním účastníkem všech významných a pro ČR aplikovatelných mezinárodních kontrolních režimů, zabývajících se zahraničním obchodem s vojenským materiálem, technologiemi a zbožím dvojího užití. Bezpečnostní rizika, která se ČR takto snaží eliminovat na globální úrovni,

vyplývají zejména

z možného šíření zbraní hromadného šíření a zboží dvojího použití, z nadměrného hromadění konvenčních zbraní v jednotlivých zemích či regionech a ze zneužití zbraní pro teroristické účely. Podle zaměření rozlišujeme tyto mezinárodní kontrolní režimy na: 

Zanggerův výbor a Skupinu jaderných dodavatelů v oblasti nešíření jaderných zbraní;



Australskou skupinu v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní;



Kontrolní režim raketových technologií v oblasti raketových nosičů zbraní hromadného ničení;



Wassenaarské ujednání v oblasti konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.

32 __________________________________________________________________________________


Činnost většiny mezinárodních kontrolních režimů sice není odvozena od mezinárodních smluv (výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí, vyplývajících z právně závazných mezinárodních smluv OSN, týkajících se zákazu a/nebo nešíření zbraní hromadného ničení. V tomto smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN. Smlouva o obchodu se zbraněmi, jejíž příprava probíhá na půdě OSN, může tuto situaci ještě nadále vylepšit. Jak již bylo řečeno, je v ČR Zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými, chemickými a biologickými stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně. Přímo související problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, jenž vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, a podle Zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Aktivita ČR ve výše uvedených mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence. Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem. Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových kompletů proti civilní letecké dopravě. I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je ČR věrná svému postavení, aktivně působí ve stávajících kontrolních režimech a zasazuje se za globální prosazení přísnějších kontrol, podobných těm, kterými je sama vázána. Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji na zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni, orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezené pouze na nelegální obchody s nimi, je již zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených kontrolních režimech, ať již na regionální nebo globální úrovni.

33 __________________________________________________________________________________


Wassenaarské ujednání - WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies) Wassenaarské ujednání (dále jen „WA“) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených v prvé řadě pro průmyslovou oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou činnosti WA je specifický systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi, bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé projekty či firmy v určité zemi apod. a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek do zemí mimo WA anebo zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA neustále novelizuje seznamy kontrolovaných položek, rozšiřuje sadu svých základních dokumentů (WA Initial Elements), kritérií a pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem a změnami v geopolitickém vývoji. Důkazem toho je např. zahájení diskuse o riziku šíření termobarických zbraní a o „cloud computing(-u)“. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA nejsou smluvní povahy a že WA sdružuje pouze 41 účastnických zemí (pozn.: 21. ledna 2013 se k WA připojilo Mexiko), se prostřednictvím budování vnějších vazeb s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně substantivní (co do objemu podchycených položek) záběr jejich praktického uplatňování. Význam WA potvrzuje mj. značný počet zemí (během roku 2012 stoupl na celkem 6), které usilují o to, stát se jeho plnoprávnými účastníky.

5. Mezinárodní zbrojní embarga Česká republika respektuje veškerá zbrojní embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (i přes to, že opatření vydaná OBSE jsou nemandatorní). Zároveň se aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací. Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí se, stejně jako rozsah jednotlivých embarg, průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU (Společný postoj), eventuelně dalších subjektů. Text embarg většinou obsahuje uvedení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce „arms and related material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky či naopak lehkých palných zbraní. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např. embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území (např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či Společná pozice Rady 2008/944/SZBP

34 __________________________________________________________________________________


předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochranou službu ambasád evropských zemí. Úplná embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku, Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či nově také na Sýrii a Bělorusko. Embarga na Irák, Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na dodávky centrální vládě. Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou. Madridská deklarace EU z 27. června 1989, která krátce po událostech na Náměstí nebeského klidu ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování lidských práv. Embargo na síly zapojené v konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako embargo na Arménii a Ázerbájdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské země společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty. Specifickým příkladem restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí.

35 __________________________________________________________________________________


6. Přehled příloh Příloha č. 1 Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) dle vyhlášky č. 210/2012 Sb. Příloha č. 2 Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2012 Příloha č. 3 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2012 Příloha č. 4 Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2012 Příloha č. 5 Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 – 2012 Příloha č. 6 Realizace vývozu vojenského materiálu - prodej zahraničním osobám v letech 1994 – 2012 Příloha č. 7 Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2012 Příloha č. 8 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2012 Příloha č. 9 Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2012 Příloha č. 10 Realizace dovozu vojenského materiálu – nákup od zahraničních osob v letech 1994 – 2012 Příloha č. 11 Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu za rok 2012 Příloha č. 12 Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2012 Příloha č. 13 Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011 a 2012

36 __________________________________________________________________________________

Příloha č. 1

Skupiny vojenského materiálu SVMe

Označení SVMe dle vyhlášky č.210/2012 Sb.

Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti služby

1

Zbraně s hladkým vývrtem a ráží 20 mm a větší, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti služby Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti služby Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené služby Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené služby Pozemní vozidla a jejich součásti služby Chemické nebo biologické toxické látky, "látky určené k potlačování nepokojů", radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály služby "Energetické materiály" a příbuzné látky služby

2

3 4

5

6 7 8

Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla služby

9

"Letadla", "vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch", bezpilotní vzdušné prostředky ("UAV"), letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití služby

10

Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti služby

11

Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti služby Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti služby

12 13

Skupiny vojenského materiálu SVMe

Označení SVMe dle vyhlášky č.210/2012 Sb.

'Specializované vybavení pro vojenský výcvik' nebo pro simulaci vojenských taktických situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky služby

14

Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství služby

15

Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19 služby Různé vybavení, materiály a 'knihovny' a pro ně speciálně určené součásti služby Výrobní zařízení a součásti služby Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení realizující protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti služby Kryogenní a "supravodivé" vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky služby "Programové vybavení" služby "Technologie" služby

16

17 18 19 20 21 22

Příloha č. 2

Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2012*)

Vývoz - země 01 Severní Afrika Alžírsko Tunisko 02 Sub-Saharská Afrika Burkina Faso Etiopie Jižní Afrika Kamerun Keňa Mauritánie Namibie Niger Nigérie Uganda 03 Severní Amerika Kanada Spojené státy americké 04 Střední Amerika a Karibská oblast Guatemala Kostarika Mexiko Nikaragua Salvador 05 Jižní Amerika Argentina Brazílie Chile Kolumbie Paraguay

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Počet licencí ** 16 13 3 12 1 1 5 0 1 0 0 1 2 1 83 11 72 19

3, 5, 6, 10, 11, 18, 21 5, 6, 10, 11, 18, 21 3, 10 1, 6, 10, 14, 18 10 10 6, 10, 14, 18

1 1 13 3 1 22 1 12 2 1 1

1 3 1, 10, 13 1 1 1, 2, 3, 6, 8, 10, 14, 17 14 1, 2, 3, 6, 17 1 1 1

1

10 10 6 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22 1, 3, 4, 7, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22 1, 3, 10, 13

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Hodnota tis. EUR *** 15 540 13 877 1 663 2 474 38 32 59 0 60 0 0 98 242 1 947 16 234 3 176 13 058 2 366 8 0 2 194 135 28 2 923 104 2 060 2 3 16

6, 10, 15, 18, 21, 24 6, 10, 18, 21, 24 10, 15 1, 3, 6, 8, 10 10 10 6, 8, 10 3 1 3 1 10 10 6 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18 1, 3, 4, 7, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18 1, 3, 10, 13 1 1, 3, 10, 13 1 1 1, 6, 8, 14, 18 14 1, 6, 18 1 1 1

Využití tis. EUR 19 355 17 774 1 580 3 390 28 46 28 60 176 5 22 38 1 500 1 487 33 669 1 729 31 940 1 035 5 0 947 77 6 2 994 96 2 641 8 8 13

Vývoz - země Peru 06 Střední Asie Kazachstán 07 Severovýchodní Asie Čína Hongkong Korejská republika Macao Mongolsko Tchaj-wan (čínská provincie) 08 Jihovýchodní Asie Brunej Darussalam Filipíny Indonésie Kambodža Malajsie Singapur Thajsko Vietnam 09 Jižní Asie Afghánistán Bangladéš Indie Pákistán Srí Lanka 10 Evropská unie Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie

Počet licencí ** 5 9 9 18 4 1 7 1 4 1 113 3 1 16 1 19 8 45 20 71 6 13 29 12 11 664 / 705 15 25 9 5 9 56

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 3, 8, 10 1, 3, 7, 15 1, 3, 7, 15 1, 2, 3, 6, 10, 13, 18 10, 18 1, 2 1, 3, 6, 10, 18 3 1, 3, 13 3 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 22 8, 11 1 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 17, 18 1, 2, 6 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 1, 2, 3, 15, 18 1, 3, 7, 10 1, 2, 3, 4, 6, 10, 11, 18, 22 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 18 1, 10 1, 6, 10, 11 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, 15, 17 1, 10, 14, 18 1, 4, 6, 7, 10 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 18, 21, 22 1, 3, 6, 7, 15, 18 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 18, 21 3, 10 1, 2, 3, 6, 13 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 15, 18

Hodnota tis. EUR *** 737 246 246 3 571 926 19 616 2 234 1 774 78 682

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 8 1, 3, 7 1, 3, 7 1, 3, 6, 10, 13, 18, 24 10, 18, 24 3, 6, 10, 18

1, 3, 13 3 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 24 79 8, 11 239 1 284 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11, 17, 18 1 351 6 351 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 179 1, 2, 3, 15, 18 8 610 1, 3, 7, 10 61 589 1, 2, 3, 6, 10, 11, 18, 24 51 942 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 17, 24 8 523 1, 6, 10 508 4, 10, 11 38 124 3, 4, 6, 7, 13, 14, 17 4 325 1, 10, 11, 14, 24 462 1, 6, 7, 10 51 485 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 24 1 150 1, 3, 6, 8, 18 6 370 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 14, 15 533 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 13, 18 217 1, 3, 4, 5, 10, 11 439 1, 2, 6, 13, 18 354 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 18

Využití tis. EUR 227 183 183 1 463 782 0 467 0 214 0 44 468 81 270 292 0 1 994 137 8 720 32 974 14 152 5 196 597 6 220 1 827 312 108 890 2 230 1 537 402 115 236 1 966

Vývoz - země

Počet licencí **


Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Rumunsko Slovensko

12 12 5 3 10 2 49 17 116 2 13 7 15 175

Slovinsko Španělsko Spojené království Švédsko Nečerpané obecné licence 11 Další evropské země

4 6 27 29 82 108 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18

Albánie Ázerbájdžán Bosna a Hercegovina Černá Hora Chorvatsko Gruzie Kosovo Makedonie Moldavsko Norsko Ruská federace Srbsko Švýcarsko

1 3 3 1 4 4 1 3 4 7 13 7 19

3, 7, 8, 10, 22 1, 3, 8, 10, 11, 21 1, 10 1, 3 1, 2, 3, 6, 8, 13 1, 2, 3, 4 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 18 1, 3, 4, 7, 8, 15, 18 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 3 1, 2, 3, 4, 7, 11, 13, 15 1, 3, 4, 6, 8, 15 3, 10, 15 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 21 1, 3, 15 1, 3, 18 2, 3, 6, 8, 10, 11, 14, 18 1, 3, 8, 10, 14, 15, 16

8 4, 7, 18 1, 3 3 3, 8 1, 3, 11 3 3, 16, 18 1 3, 6, 11, 14, 18 3, 8, 10 1, 4, 8, 10, 11, 18 1, 3, 7, 10, 14, 15, 17

Hodnota tis. EUR *** 1 117 1 427 66 0 4 110 0 2 286 597 6 870 49 816 69 497 22 400

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 3, 5, 6, 7, 8, 10 1, 3, 4, 8, 10, 11 1, 10 1, 3, 6, 11 1, 6, 8, 13 1 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 1, 7, 8, 10, 15, 18 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 3 1, 3, 5, 6, 7, 11, 13, 15, 17 3, 4, 6, 8 3, 10, 15 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 24 1, 11, 15, 21 1, 3, 18 1, 2, 3, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18 1, 3, 8, 10, 14, 15, 16, 21

36 152 394 1 536 0 21 416 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18 30 8 1 419 4, 7, 18 14 1, 3 27 3 357 3, 8 643 1, 3 66 3 870 3, 16, 18 195 1 3 555 2, 3, 6, 11, 14, 18 4 055 3, 8, 10 314 1, 4, 8, 11, 18 977 1, 3, 5, 6, 7, 10, 14, 15, 17

Využití tis. EUR 3 806 1 262 70 1 735 3 721 84 6 132 324 12 327 47 49 079 530 447 15 634 24 462 1 304 5 415 0 15 313 30 1 328 35 8 242 108 66 390 81 2 491 5 258 298 426

Vývoz - země Turecko Ukrajina 12 Blízký východ Bahrajn Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko Katar Kuvajt Libanon Omán Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty 13 Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Celkem

Počet licencí **


20 1, 3, 8, 15, 18 18 1, 2, 3, 6, 10, 15, 18 119 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18 5 1 21 1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 18 4 1, 3, 7, 11 47 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18 5 3, 10 12 1, 3, 6, 11 1 5 1 10 3 1 5 3, 4, 8 6 1, 3, 6, 14 9 4, 6, 10, 11 9 1, 6, 11, 14, 15 5 6, 11, 14, 15 4 1 1263 / 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 1304 17, 18, 21, 22

Hodnota tis. EUR ***


361 1, 3, 6, 8, 15, 18 8 533 1, 2, 3, 6, 10, 18 40 142 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18 5 308 1 6 705 1, 3, 6, 7, 10, 11, 14, 15 1 958 1, 3, 7 3 044 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18 12 352 2, 3, 6 1 976 1, 3, 6, 11 0 5 0 183 447 3 5 653 1, 3, 4, 6, 14 2 517 4, 6, 10, 11 41 1, 4, 11, 14, 15 17 4, 11, 14, 15 25 1 287 062 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 24

Využití tis. EUR 1 051 3 500 24 194 229 5 595 1 780 2 031 5 900 2 589 0 0 0 487 3 298 2 285 66 45 20 269 170

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje vývozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele. **) První hodnota před lomítkem uvádí počet vydaných licencí, druhá je matematickým součtem zemí v regionu povolených v rámci vydaných licencí. (Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. u obecných transferních licencí je vývoz možný v rámci vydané licence do všech zemí EU, u souhrnných transferních licencí je vývoz možný do zemí EU uvedených na licenci.) ***) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. není u všech typů transferních licencí vydanou licencí omezena hodnota vyváženého zboží. U obecných a souhrnných transferních licencí není na vydané licenci definována položka vojenského materiálu, název zboží i jeho množství. Tzn. využití (tzn. čerpání) vydané licence je podle typu transferní licence bez omezení na konkrétní zboží, jeho množství i hodnotu po celou dobu její platnosti.

Příloha č. 3

Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2012*) Země Rakousko Vietnam Spojené státy americké americké Alžírsko Slovensko Polsko Thajsko Indie Německo Jemen Egypt Ruská federace Švédsko Afghánistán Itálie Maďarsko Ukrajina Saúdská Arábie Jordánsko Brazílie Etiopie Norsko Spojené arabské emiráty Belgie Izrael Malajsie Francie Pákistán Irák Lucembursko Kanada Tunisko Bulharsko Spojené království Nigérie Uganda Ázerbájdžán Bangladéš Litva Turecko Mexiko

Podíl 17,8920 % 12,0208 % 11,6436 % 6,5778 5,7399 4,5838 3,2264 2,2677 2,2356 2,1508 2,1401 2,0193 1,9740 1,8940 1,3874 1,3567 1,2761 1,2022 0,9729 0,9626 0,9408 0,9081 0,8349 0,8129 0,7404 0,7269 0,7166 0,6659 0,6488 0,6326 0,6304 0,5761 0,5602 0,5596 0,5470 0,5419 0,4841 0,4744 0,4602 0,3832 0,3451

% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %

SVM v % SVM 6 - 91% SVM 11 - 53% SVM 10 - 78%

SVM v % SVM 5 - 2% SVM 10 - 19% SVM 6 - 11%

SVM v % SVM 17 - 1% SVM 2 - 15% SVM 3 - 3%

SVM v % SVM 1 - 1% SVM 6 - 5% SVM 4 - 2%

SVM 6 - 53% SVM 6 - 46% SVM 10 - 43% SVM 10 - 48% SVM 6 - 99% SVM 3 - 43% SVM 3 - 71% SVM 1 - 60% SVM 10 - 92% SVM 10 - 50% SVM 10 - 70% SVM 10 - 68% SVM 6 - 89% SVM 10 - 30% SVM 4 - 47% SVM 3 - 94% SVM 6 - 96% SVM 2 - 91% SVM 6 - 98% SVM 6 - 92% SVM 8 - 57% SVM 15 - 60% SVM 8 - 46% SVM 10 - 50% SVM 10 - 74% SVM 1 - 77% SVM 3 - 83% SVM 3 - 51% SVM 10 - 99% SVM 14 - 40% SVM 10 - 32% SVM 10 - 100% SVM 6 - 100% SVM 7 - 98% SVM 10 - 85% SVM 8 - 46% SVM 3 - 72% SVM 1 - 82%

SVM 10 - 46% SVM 4 - 29% SVM 6 - 29% SVM 1 - 34%

SVM 10 - 12% SVM 3 - 14% SVM 3 - 16%

SVM 11 - 4% SVM 11 - 5%

SVM 11 - 34% SVM 6 - 15% SVM 6 - 25% SVM 3 - 4% SVM 14 - 33% SVM 1 - 28% SVM 3 - 24% SVM 8 - 10% SVM 18 - 21% SVM 6 - 45% SVM 6 - 4% SVM 18 - 2% SVM 10 - 5% SVM 14 - 1% SVM 10 - 5% SVM 3 - 40% SVM 11 - 19% SVM 4 - 21% SVM 15 - 31% SVM 24 - 23% SVM 3 - 18% SVM 6 - 15% SVM 1 - 35%

SVM 10 - 10% SVM 2 - 13% SVM 11 - 11% SVM 18 - 1% SVM 3 - 8% SVM 6 - 1% SVM 8 - 6%

SVM 6 - 5%

SVM 2 - 20% SVM 1 - 6%

SVM 6 - 9%

SVM 2 - 27% SVM 3 - 27%

SVM 3 - 17% SVM 4 - 15%

SVM 4 - 7% SVM 8 - 11%

SVM 4 - 1% SVM 4 - 14% SVM 3 - 18% SVM 18 - 19% SVM 10 - 12%

SVM 10 - 16% SVM 15 - 5% SVM 13 - 5%

SVM 4 - 16% SVM 1 - 2%

SVM 7 - 1% SVM 8 - 1% SVM 16 - 6%

SVM 6 - 2% SVM 11 - 1% SVM 1 - 1% SVM 3 - 6% SVM 6 - 21% SVM 8 - 12% SVM 1 - 1% SVM 7 - 4%

SVM 18 - 5% SVM 3 - 7% SVM 1 - 4%

SVM 10 - 12%

Země Čína Řecko Omán Korejská republika Španělsko Rumunsko Švýcarsko Dánsko Makedonie Kazachstán Indonésie Srí Lanka Nizozemsko Srbsko Filipíny Chorvatsko Finsko Bahrajn Peru Mongolsko Keňa Singapur Estonsko Gruzie Argentina Malta Moldavsko Brunej Darussalam Nikaragua Lotyšsko Kosovo Kamerun Portugalsko Austrálie Niger Bosna a Hercegovina Albánie Burkina Faso Jižní Afrika Slovinsko Namibie Nový Zéland Paraguay Kolumbie Chile

Podíl 0,2850 0,1933 0,1776 0,1702 0,1683 0,1628 0,1554 0,1467 0,1421 0,1420 0,1204 0,1196 0,1181 0,1087 0,0982 0,0882 0,0860 0,0836 0,0828 0,0780 0,0640 0,0498 0,0462 0,0395 0,0351 0,0306 0,0296 0,0296 0,0283 0,0254 0,0239 0,0218 0,0173 0,0165 0,0138 0,0129 0,0110 0,0103 0,0102 0,0086 0,0082 0,0074 0,0049 0,0030 0,0030

% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %

SVM v % SVM 10 - 93% SVM 3 - 91% SVM 3 - 100% SVM 6 - 69% SVM 3 - 80% SVM 10 - 54% SVM 14 - 46% SVM 3 - 80% SVM 18 - 75% SVM 1 - 64% SVM 10 - 78% SVM 6 - 70% SVM 7 - 47% SVM 11 - 43% SVM 1 - 100% SVM 3 - 96% SVM 2 - 60% SVM 1 - 100% SVM 8 - 99% SVM 1 - 56% SVM 1 - 100% SVM 18 - 98% SVM 10 - 54% SVM 1 - 99% SVM 14 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 8 - 99% SVM 1 - 100% SVM 10 - 95% SVM 3 - 100% SVM 3 - 100% SVM 3 - 100% SVM 4 - 97% SVM 10 - 100% SVM 1 - 99% SVM 8 - 100% SVM 10 - 100% SVM 8 - 82% SVM 11 - 68% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100%

SVM v % SVM 18 - 6% SVM 8 - 5%

SVM v % SVM 6 - 1%

SVM 10 - 18% SVM 18 - 17% SVM 3 - 37% SVM 3 - 27% SVM 18 - 12% SVM 3 - 17% SVM 3 - 26% SVM 6 - 13% SVM 10 - 20% SVM 18 - 21% SVM 4 - 43%

SVM 18 - 10% SVM 1 - 1% SVM 15 - 7% SVM 7 - 6% SVM 6 - 2% SVM 16 - 6% SVM 7 - 9% SVM 11 - 4% SVM 11 - 4% SVM 10 - 14% SVM 18 - 11%

SVM 8 - 3% SVM 6 - 30%

SVM 18 - 7%

SVM 3 - 37%

SVM 13 - 6%

SVM 3 - 1% SVM 11 - 36%

SVM 1 - 8%

SVM 1 - 4%

SVM 11 - 2%

SVM 10 - 17% SVM 1 - 30%

SVM 21 - 1%

SVM v % SVM 4 - 1%

SVM 1 - 5% SVM 2 - 2%

SVM 1 - 3% SVM 1 - 4% SVM 15 - 8% SVM 8 - 1%

Země Černá Hora Salvador Guatemala Mauritánie Tchaj-wan (čínská provincie)

Podíl 0,0028 0,0020 0,0019 0,0018 0,0001

% % % % %

SVM v % SVM 3 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 3 - 100% SVM 3 - 100%

Katar

0,0001 %

SVM 5 - 100%

SVM v %

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

SVM v %

SVM v %

Příloha č. 4

Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2012*) vojenský materiál (příklad)

kusů celkem

Revolvery a pistole 22 797 samonabíjecí pistole CZ 75, CZ 2075 RAMI, CZ 85 COMBAT, ČZ TT9 PV, ČZ ST9, CZ 75 P-07 DUTY, CZ Scorpion SA 61 S, Makarov, Sig sauer P 226,Tokarev 1933, CZ 83 a CZ 92, revolver Smith & Wesson 36

země (nejvýznamnější)

Thajsko, Afghánistán, Egypt, Spojené státy americké, Mexiko, Bahrajn,Keňa, Nikaragua, Moldavsko, Kazachstán, Francie, Pákistán, Slovensko, Namibie, Jordánsko, Ukrajina, Litva, Salvador

Pušky a karabiny 4 448 semi-automatické pušky CZ 858 Tactical, SKS Simonov, Kanada, Filipíny, Malta, Slovensko, Kazachstán, kulovnice FSN 01 P/V, kulovnice Enfield L1A1, Nizozemsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Ukrajina, poloautomatická puška CZ SCORPION EVO 3 S1, Slovinsko, Španělsko, Mexiko, Polsko, Bulharsko odstřelovací puška PSL, pušky CZ 550 SAFARI CLASICS, CZ 550 VARMINT a CZ 750 S1M1 Samopaly 1 378 Scorpion vz. 61, samopaly vz. 26, vz.61, vz.24/26, M 56, Spojené státy americké, Bulharsko, Francie, MPi9-N, UZI, Thompson 1928 a M1/M1A1, PPS43, PPSh Belgie, Lotyšsko, Nový Zéland, Ukrajina, 41 Špagin, samočinná pistole CZ 75 AUTO, automatická Lucembursko pistole Stečkin APS Samočinné pušky 15 255 útočná puška AKM a AKMS-F, CZ Scorpion EVO3 A1, CZ 805 BREN A1, CZ 805 BREN A2, útočné pušky typu LA16, LA-10 a VZ58, samočinné pušky Mosin, Sa-vz.58 P a V, samopaly SA vz.58 P/V, CZ

Irák, Egypt, Slovensko, Keňa, Filipíny, Mexiko, Belgie, Francie, Gruzie, Mongolsko, Ukrajina, Polsko, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Thajsko, Pákistán, Brazílie

Lehké kulomety 820 kulomety UK-59, PKT, DŠK, ZB 26 a ZB 30/37, ZB 26, Spojené státy americké, Vietnam, Maďarsko, Bren, vz.59L, Maxim 1910, MG 42, Degtarjev DPM, M53 Malta, Nový Zéland, Lucembursko, Polsko, Francie Těžké kulomety kulomet KPVT, dvojkulomet ZPU-2,

Tanky tank T72 M1 , vyprošťovací tank T-72, obojživelný pásový transportér PTS-10 a obrněný transportér BRDM-2RCH

168

Bulharsko, Jemen

21

Spojené státy americké, Slovensko

Obrněná vozidla 143 vozidla BVP-1, kolová bojová vozidla a kolové obrněné Maďarsko, Rakousko, Jemen, Německo, transportéry PANDUR II, naváděcí a průzkumná stanice Slovensko 1S9, obojživelný plovoucí transportér střední PTS-10

Velkorážové dělostřelecké systémy houfnice D-30

64

Etiopie

Rakety a raketové střely, přenosná zařízení 2 495 protitankových raket letecká neřízená raketa 57 mm S-5MO, neřízená střela Spojené státy americké, Spojené království, S-8KO, PTŘS 9M111 "FAGOT" a PTŘS 9M113 Bulharsko, Slovensko, Dánsko "KONKURS", granátomet CZ 805 G1 Letouny a vrtulníky letoun L-39 ZO

1

Německo

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence). Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. samopaly MPPS Špagin, Škorpion vz.61, vz.58, M 70, vz.24, AMD 65/5, vz.26, AK-47, demilitarizované samopaly Sa61 a útočné pušky Sa 58 a AKSU 74, kulomet DŠK ráže 12,7 mm, kulomet NSV ráže 12,7 mm, kulomety M53,M59,M56,M57,M58,M DP M26 Děktarjev,ZB 30/37, kulomet KPVT, PTŘS Maljutka, rakety 3M9ME/M3E "KUB", S-125, pro raketomet BM-21, minometné náboje ráže 60 mm typů ILL a ILL-IR, kanón D-44, vozidla a transportéry BVP-1 a BPzV "Svatava", obrněný transportér BRDM-2, obrněné průzkumné bojové vozidlo BPZV, obrněný transportér OT-64 SKOT a OT-64 R2M, protiletadlový dvojkanón ráže 30 mm na podvozku PRAGA V3S, vyprošťovací tanky VT-55,

Příloha č. 5

Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 - 2012 2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR 01 Severní Afrika Alžírsko Libye Maroko Tunisko 02 Sub-Saharská Afrika Angola Burkina Faso Čad Etiopie Gabun Ghana Jižní Afrika Kamerun Kapverdy Keňa Konžská demokratická republika Madagaskar Malawi Mali Mauritánie Namibie Niger Nigérie Rovníková Guinea

19 355 17 774 0 0 1 580 3 390 0 28 0 46 0 0 28 60 0 176 0 0 0 0 5 22 38 1 500 0

20 941 20 130 0 0 811 1 719 0 0 0 200 439 59 14 641 0 66 0 0 0 0 2 0 0 176 70

9 493 8 961 13 0 519 1 315 0 0 0 754 0 0 2 0 0 29 0 0 0 181 6 148 0 118 42

7 717 6 651 0 0 1 066 9 439 0 0 0 6 980 0 0 0 2 002 7 0 0 0 0 0 0 0 0 446 4

17 791 17 221 383 0 187 9 394 0 0 0 2 432 0 0 26 106 4 0 0 0 0 0 0 0 0 6 532 0

14 650 9 339 2 233 0 3 078 11 434 0 0 0 7 334 0 135 160 0 2 0 0 37 0 0 0 0 0 1 736 2 030

7 096 2 213 712 0 4 171 1 581 0 0 0 1 015 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 539 0

3 470 2 265 0 362 843 1 683 304 0 3 839 0 0 0 0 5 0 0 0 0 422 0 0 0 110 0

6 043 5 292 0 199 552 1 051 0 0 0 709 0 0 81 0 0 222 0 0 1 0 0 0 0 38 0

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Súdán Togo Uganda Zambie 03 Severní Amerika Kanada Spojené státy americké 04 Střední Amerika a Karibská oblast Dominikánská republika Guatemala Haiti Honduras Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Salvador Trinidad a Tobago 05 Jižní Amerika Argentina Brazílie Ekvádor Chile Kolumbie Paraguay Peru Surinam Uruguay

0 0 1 487 0 33 669 1 729 31 940 1 035 0 5 0 0 0 947 77 0 6 0 2 994 96 2 641 0 8 8 13 227 0 0

0 0 8 44 14 816 1 406 13 410 549 0 0 0 0 97 363 20 62 7 0 722 0 562 0 152 0 8 0 0 0

0 35 0 0 12 430 551 11 879 2 735 0 0 0 0 153 2 485 0 97 0 0 517 0 401 0 91 0 0 0 5 20

0 0 0 0 10 305 539 9 766 1 196 0 0 0 0 4 1 192 0 0 0 0 7 560 0 6 358 1 015 7 176 0 0 0 4

294 0 0 0 10 801 433 10 368 3 156 0 0 57 168 3 2 928 0 0 0 0 1 192 0 75 0 87 815 0 0 0 215

0 0 0 0 10 636 410 10 226 798 0 0 0 0 0 533 0 265 0 0 563 0 64 0 62 251 0 0 0 186

0 0 0 24 9 433 96 9 337 221 0 0 0 0 0 221 0 0 0 0 1 208 0 0 68 3 438 0 0 0 118

0 0 0 0 13 215 207 13 008 1 450 33 0 0 0 0 1 333 0 0 0 84 1 907 0 0 63 0 1 733 0 1 0 110

0 0 0 0 4 668 110 4 558 212 0 0 0 0 0 212 0 0 0 0 1 505 0 0 0 1 1 424 0 0 0 80

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Venezuela 06 Střední Asie Kazachstán Kyrgyzstán Uzbekistán 07 Severovýchodní Asie Čína Hongkong Japonsko Korejská republika Macao Mongolsko Tchaj-wan (čínská provincie) 08 Jihovýchodní Asie Brunej Darussalam Filipíny Indonésie Kambodža Malajsie Singapur Thajsko Vietnam 09 Jižní Asie Afghánistán Bangladéš Indie Nepál Pákistán

0 183 183 0 0 1 463 782 0 0 467 0 214 0 44 468 81 270 292 0 1 994 137 8 720 32 974 14 152 5 196 597 6 220 0 1 827

0 282 83 0 199 495 383 11 0 44 29 28 0 15 929 0 209 1 860 0 2 0 9 750 4 108 21 548 2 734 2 273 12 464 0 4 009

0 41 41 0 0 938 921 0 0 17 0 0 0 11 550 21 365 54 0 54 0 5 897 5 159 37 205 2 560 1 438 29 382 0 3 481

0 27 22 5 0 57 44 1 7 5 0 0 0 10 992 0 40 0 0 3 633 0 5 260 2 059 33 104 347 785 17 097 33 14 289

0 4 0 4 0 630 189 0 16 67 0 24 334 23 129 0 151 19 29 17 306 95 4 209 1 320 41 282 520 414 20 430 0 9 004

0 0 0 0 0 299 0 0 93 0 0 4 202 5 622 0 69 431 0 473 0 4 277 372 53 423 920 326 39 457 0 12 697

581 324 324 0 0 1 282 1 166 1 81 0 0 34 0 5 650 0 19 167 0 357 139 2 221 2 747 9 186 205 437 7 024 0 46

0 1 515 1 515 0 0 2 165 2 162 0 0 0 0 3 0 6 032 0 0 0 0 21 15 2 268 3 728 5 579 355 578 3 793 0 3

0 1 815 1 685 0 130 3 038 3 006 0 0 0 0 31 1 4 921 0 12 625 0 3 0 3 146 1 135 20 791 1 842 1 021 17 240 0 2

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR 10 Evropská unie Belgie Bulharsko * Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Kypr Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Rumunsko ** Slovensko Slovinsko Španělsko Spojené království Švédsko

108 890 2 230 1 537 0 402 115 236 1 966 0 0 3 806 1 262 70 1 735 3 721 84 6 132 324 12 327 47 49 079 530 447 15 634 24 462 1 304 5 415

73 553 1 713 2 244 0 304 117 198 1 184 0 0 7 410 1 019 48 2 656 1 291 45 5 990 275 12 309 300 23 278 0 341 8 143 85 544 998 3 061

86 553 1 791 4 684 0 480 747 308 505 0 17 7 680 617 993 69 3 098 0 6 026 181 4 450 642 31 348 223 256 10 874 14 8 528 787 2 235

70 823 1 533 1 976 0 438 423 54 506 1 0 10 477 2 375 349 17 1 529 25 8 754 137 4 502 77 11 584 502 193 21 613 1 345 1 845 246 322

44 562 573 517 0 116 51 10 1 786 0 0 5 733 445 78 184 171 14 4 234 113 7 648 14 1 868 226 175 18 972 21 1 033 333 247

41 326 528 182 5 454 0 4 231 19 375 0 0 226 2 415 2 486 300 1 012 26 5 918 232 3 149 28 2 442 343 299 10 696 19 295 651 0

38 639 257 0 0 4 3 158 72 216 59 0 13 435 3 318 18 99 0 3 865 100 6 271 14 956 361 0 18 748 14 206 72 383

33 850 277 0 0 0 19 138 12 488 0 0 797 606 0 1 283 0 1 765 48 4 556 50 7 286 0 21 089 97 193 1 899 240

30 314 456 0 0 0 68 48 534 0 0 0 262 47 0 988 0 3 992 33 7 424 7 52 69 0 13 085 64 330 2 855 0

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR 11 Další evropské země Albánie Ázerbajdžán Bosna a Hercegovina Bulharsko * Černá Hora Chorvatsko Gruzie Kosovo Makedonie Moldavsko Norsko Rumunsko ** Ruská federace Srbsko Švýcarsko Turecko Ukrajina 12 Blízký východ Bahrajn Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko Katar Kuvajt Libanon

15 313 30 1 328 35 0 8 242 108 66 390 81 2 491 0 5 258 298 426 1 051 3 500 24 194 229 5 595 1 780 2 031 5 900 2 589 0 0 0

14 024 64 2 542 0 0 35 287 3 464 0 0 113 704 0 1 207 366 2 668 95 2 479 18 827 0 4 477 0 2 601 1 749 472 0 76 0

18 525 0 3 117 28 0 0 133 4 022 0 0 35 2 218 0 3 890 0 1 320 356 3 406 35 664 0 7 750 1 491 1 440 12 525 2 268 5 41 24

6 758 0 0 22 0 0 650 40 0 0 14 72 0 3 218 0 248 195 2 299 17 129 0 4 191 975 362 10 498 38 0 143 0

27 795 0 466 0 0 0 120 14 023 0 190 3 14 0 9 864 0 2 347 251 517 9 872 0 7 124 962 161 1 230 121 0 0 0

20 802 0 470 0 0 0 593 13 244 0 0 43 544 0 3 142 0 241 30 2 495 15 065 0 6 177 2 404 394 1 854 553 0 0 0

9 598 0 230 0 540 0 0 6 196 0 68 0 2 838 327 0 66 9 1 322 8 744 0 4 646 38 261 3 071 299 0 12 0

7 734 0 717 0 1 622 0 0 3 264 0 25 0 0 207 1 021 0 25 41 812 9 456 0 3 443 2 063 1 289 4 0 0 186 712

5 314 0 165 0 460 0 96 2 043 0 1 148 0 0 81 911 0 31 21 358 10 019 0 1 648 2 873 821 2 355 1 0 0 342

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Omán Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie 13 Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Celkem

487 3 298 2 285 0 66 45 20

2 4 637 4 813 0 18 5 13

3 8 556 1 561 0 24 10 14

83 4 835 0 10 0 10

0 0 274 0 6 6 0

0 2 578 1 105 0 107 0 107

269 170

183 423

216 990

175 117

189 614

174 725

*) Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007 **) Rumunsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007

0 202 215 27 0 27

5 551 936 267 2 2 0

0 957 1 022 0 7 0 7

92 989

88 058

89 698

Příloha č. 6

Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2012 (v mil. Euro) Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Finanční objem 172,00 136,00 103,00 161,00 92,00 89,90 86,70 60,50 77,00 82,90 89,70 88,00 92,70 174,00 189,60 175,10 216,99 183,42 269,17

Příloha č. 7

Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2012*) Udělené licence Dovoz - země 02 Sub-Saharská Afrika Jižní Afrika 03 Severní Amerika Kanada Spojené státy americké 05 Jižní Amerika Brazílie Peru 06 Střední Asie Kazachstán 07 Severovýchodní Asie Čína Tchaj-wan (čínská provincie) 08 Jihovýchodní Asie Malajsie 09 Jižní Asie Afghánistán Indie 10 Evropská unie Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko

Počet licencí ** 6 6 204 9 195 4 3 1 1 1 7 5 2 1 1 10 6 4 251 4 14 1 3

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 5, 10, 15 1, 5, 10, 15 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 18 1, 3, 7, 16 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 18 3, 6 3 6 3 3 1, 13, 15 1, 13, 15 1 11 11 1, 2, 3, 4, 6, 13 1, 2, 3, 4 3, 6, 13 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 19 1, 3, 8, 15 1, 2, 3, 4, 6, 8, 13, 15 4 10

Využití licencí Hodnota tis. EUR 590 590 25 017 206 24 810 3 374 3 374 0 255 255 2 570 2 341 229 0 0 28 0 28 36 592 61 3 309 17 406

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 5, 10 5, 10 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 24 3, 7, 16 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 24 3, 6 3 6

1, 15 1, 15 1 11 11 1, 2, 3, 4, 6, 13 1, 2, 3, 4 6, 13 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24 1, 8, 15, 18 1, 2, 3, 4, 6, 8, 15 4 10

Využití tis. EUR 84 84 14 368 116 14 252 36 36 0 0 0 55 3 52 0 0 0 0 0 271 023 1 134 1 886 17 122

Udělené licence Dovoz - země Finsko Francie Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Spojené království Švédsko 11 Další evropské země Albánie Bosna a Hercegovina Chorvatsko Makedonie Norsko Ruská federace Srbsko Švýcarsko

Počet licencí ** 1 6 2 10 5 6 0 5 47 2 31 1 13 3 54 1 3 32 7 122 5 1 4 3 13 29 8 33

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1 2, 3, 11, 15, 18 13, 15 1, 4, 6, 10 10 10 2, 3, 4, 6, 11 1, 2, 3, 6, 8, 10, 11, 15, 19 3, 15 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 13, 15 11 1, 2, 3, 4, 8, 11 1, 10 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13 3 3, 10 1, 3, 10, 11, 13, 15 8, 15, 17 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 18 1, 3, 8 2 3, 8 3 3, 5, 8, 10, 11, 13 6, 10, 15, 18 1, 2, 4, 13 1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 15

Využití licencí Hodnota tis. EUR 1 1 106 485 860 1 074 50 0 162 2 198 167 3 279 0 1 932 530 18 332 227 17 1 692 686 33 389 1 707 45 1 167 182 1 355 9 604 151 8 225

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1 2, 3, 10, 11, 12, 15 1, 3, 4, 6, 10 10, 18 10 3 2, 3, 4, 6, 8 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 24 3, 5, 12, 15 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 13, 15 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 14, 17, 24 1, 10 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 16 1, 3 3, 10, 24 1, 3, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 24 2, 5, 8, 15, 17 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 18, 24 3 2 3 3 2, 3, 4, 5, 8, 11, 24 6, 10, 15, 18 1, 2, 3, 4, 6, 13 1, 3, 5, 10, 11, 14, 15, 17

Využití tis. EUR 2 4 813 0 12 279 803 73 8 228 319 3 387 431 2 859 0 225 721 71 4 521 59 974 666 2 659 18 274 1 302 50 12 0 6 233 3 866 1 421 763

Udělené licence Dovoz - země Turecko Ukrajina 12 Blízký východ Egypt Izrael Jordánsko Saúdská Arábie Celkem

Počet licencí ** 2 24 19 0 17 1 1 625

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1 1, 3, 6, 10, 11 1, 3, 4, 6, 10, 11, 13, 15, 22 1, 6, 10, 11, 13, 15, 22 3 4 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 22

Využití licencí Hodnota tis. EUR 7 10 947 1 590 0 1 590 0 0 103 404

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1 1, 3, 6, 10, 11 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15 6 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15

1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24

Využití tis. EUR 0 4 626 869 0 869 0 0 304 708

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dovozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele. **) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou vydávány dovozní a transferní licence do zemí EU. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti.

Příloha č. 8

Podíl položek SVM na využití dovozních licencí v roce 2012*) Země Rakousko Spojené státy americké Itálie Lucembursko Norsko Ukrajina Francie Slovensko Ruská federace Bulharsko Německo Polsko Švédsko Srbsko Albánie Belgie Španělsko Izrael Litva Spojené království Švýcarsko Nizozemsko Maďarsko Rumunsko Estonsko Kanada Jižní Afrika Lotyšsko Slovinsko Tchaj-wan (čínská provincie) Bosna a Hercegovina Brazílie Dánsko Chorvatsko Čína Finsko Turecko Afghánistán Indie Makedonie

Podíl

SVM v %

73,1321 4,7492 3,9783 2,6657 2,0194 1,6597 1,5593 1,5166 1,4894 1,1956 1,0973 0,9262 0,8614 0,4603 0,4220 0,3673 0,3157 0,3083 0,2602 0,2533 0,2472 0,1398 0,1034 0,0693 0,0396 0,0375 0,0271 0,0240 0,0192 0,0169

% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %

SVM 6 - 98% SVM 10 - 71% SVM 6 - 95% SVM 3 - 100% SVM 2 - 87% SVM 10 - 31% SVM 15 - 91% SVM 10 - 41% SVM 10 - 91% SVM 2 - 50% SVM 5 - 37% SVM 10 - 39% SVM 5 - 82% SVM 6 - 62% SVM 3 - 100% SVM 18 - 88% SVM 24 - 55% SVM 6 - 69% SVM 18 - 78% SVM 10 - 31% SVM 5 - 47% SVM 15 - 88% SVM 3 - 76% SVM 4 - 66% SVM 10 - 100% SVM 3 - 65% SVM 5 - 95% SVM 10 - 100% SVM 3 - 75% SVM 1 - 100%

0,0162 0,0116 0,0054 0,0039 0,0010 0,0005 0,0002 0,0001 0,0001 0,0001

% % % % % % % % % %

SVM 2 - 100% SVM 3 - 100% SVM 4 - 100% SVM 3 - 100% SVM 15 - 57% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 33% SVM 13 - 50% SVM 3 - 100%

SVM v %

SVM v %

SVM v %

SVM 11 - 19% SVM 1 - 2%

SVM 1 - 4% SVM 3 - 1%

SVM 16 - 2%



SVM 8 - 1% SVM 1 - 18%

SVM 1 - 6% SVM 10 - 42% SVM 10 - 18% SVM 10 - 21% SVM 11 - 26% SVM 17 - 24% SVM 3 - 10% SVM 4 - 10% SVM 10 - 32%

SVM 8 - 4% SVM 3 - 1% SVM 1 - 5%

SVM 13 - 4%

SVM 1 - 12% SVM 10 - 10%

SVM 24 - 10% SVM 1 - 8%

SVM 2 - 8%

SVM 6 - 3%

SVM 16 - 31% SVM 10 - 4%

SVM 7 - 2%

SVM 2 - 5% SVM 8 - 4% SVM 3 - 6% SVM 8 - 10% SVM 8 - 5% SVM 1 - 2%

SVM 1 - 24%

SVM 1 - 42%

SVM 3 - 33% SVM 6 - 50%

SVM 2 - 16%

SVM 4 - 16%

Země

Podíl

Česká republika Malajsie Egypt Peru

0,0001 0,0001 0,0001 0,0001

SVM v % % % % %

SVM v %

SVM 10 - 100% SVM 11 - 100% SVM 6 - 100% SVM 6 - 100%

*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

SVM v %

SVM v %

Příloha č. 9

Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2012*) vojenský materiál (příklad)

kusů celkem

země (nejvýznamnější)

Revolvery a pistole 1 391 samonabíjecí pistole Tokarev 1933, Glock 17 a FX, Ukrajina, Rakousko, Německo, Slovensko, Makarov, poloautomatické pistole Manurhin, Astra, Spojené státy americké pistole Sig sauer P 226 Pušky a karabiny 2 969 samonabíjecí a opakovací pušky různých typů (Mosin Ukrajina, Německo, Rakousko, Slovensko, Nagant 91/30 a M9 , SKS Simonov, Schmidt Rubin, Colt Belgie, Polsko, Turecko M16, SWD, SVT 40, SKS, FN FAL, L1A1 ráže .308 Win), brokovnice pump action 12GA Samopaly 2 162 samopaly vz.26, STEN MK2, STEN MK5, Beretta 38,HK Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Itálie MP5A3, HK MP5SD6, Steyr MP69, Steyr MP81, Grease Gun,Thompson, AKSU-74, M92 Samočinné pušky 7 601 samočinné pušky Sa vz.58P, Sa vz.58V, AKMS-F, AKUkrajina, Rakousko, Slovensko, Rumunsko, 47/AKM, M16, M21, M77, M91 a M07, AMK 65, AMK Srbsko, Německo 63F, HK G36 a HK 417, FN FAL Lehké kulomety 967 tankový kulomet PKT, kulomety různých typů (NSW , Polsko, Rakousko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina, DŠK, DSzK 38/46PKM, ZB 26, Bren, DT280, KGKT, KGK, Slovinsko, Belgie Onyx 43, MG42, MG34, MG26, M2QCB, M2 HB, Maxim 1910, NSV, PLG vz.38/46, Zastava M84(PKM)) Těžké kulomety ZPU-4, ZPU-2, PKMZ-2, ZU-2

61

Tanky tank T-55A, tank T-34/85

71

Polsko

Srbsko, Slovensko

Obrněná vozidla 79 kolové bojové vozidlo PANDUR II, obrněné vozidlo IVECO Rakousko, Itálie, Norsko M65E19WM, dálkově ovládaná zbraňová stanice Kongsberg PROTECTOR M151

Velkorážové dělostřelecké systémy 279 bezzákluzový kanón B-10, minomet vz. 37 a vz. 38/85 , Polsko, Bulharsko, Srbsko, Slovensko houfnice D-30A, kanón M46 , samohybná houfnice vz. 77 DANA, protitanková zbraň (bazuka) SPG-9 Rakety a raketové střely, přenosná zařízení 1 106 protitankových raket neřízené střely S-8KO, pancéřovka RPG-2 a RPG-7, Rumunsko, Polsko, Rakousko, Spojené státy modulární minomet Hinterberger M6H-895, americké automatický granátomet MK 19 Letouny a vrtulníky 3 vrtulník BELL HELICOPTER model TAH 1P Cobra, letoun Spojené státy americké, Španělsko Hawker Mark 20, letoun L-159 T1

*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence). Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. pistole Mauser, pistole TOKAREV TT-33, ruční zbraně AK, AKM, TYPE 56, puška bez názvu a pistole Makarov PKM, puška Lee Enfield, kulomet Degtarjev DP-27, lehký kulomet PKM 1968, lehký pásový tank LTP-38 M-14, granátomet RPG2 a granátomet AT-4

Příloha č. 10

Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2012 (v mil. Euro) Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Finanční objem 39,00 44,00 30,50 29,30 38,80 102,30 150,50 113,30 92,00 120,40 125,00 726,80 93,00 193,00 106,70 179,60 376,63 238,17 304,71

Příloha č. 11

Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu za rok 2012*)

Dovoz (D) - země **

Vývoz (V) - země **

Počet licencí


03 Severní Amerika Spojené státy Kazachstán americké

2 1, 5 2 1, 5

Spojené státy americké

Polsko

0

Spojené státy americké

Estonsko

0

08 Jihovýchodní Asie Thajsko Thajsko 10 Evropská unie Bulharsko Etiopie Česká republika Spojené státy americké

1 1 9 1 1

Lotyšsko Lotyšsko Rumunsko

1 10 0 1 4

Srí Lanka Spojené království Slovensko Ruská federace Spojené království Etiopie Spojené království Ruská federace Spojené království Polsko 11 Další evropské země Ruská federace Indonésie Ruská federace Jordánsko Ruská federace Bangladéš

1 1 2 1 19 1 2 3

10 10 2, 4, 10, 18 2 10

10 10 2, 18 10 6, 10, 11 10 6 10

Hodnota D Hodnota V tis. EUR tis. EUR 202 202


Využití D tis. EUR

Využití V tis. EUR

231 1, 11 231 1

406 184

464 207

0

0 11

214

246

0

0 1

8

11

0 0 2 224 1 804 0

0 0 2 941 2 367 0

0 1 143

0 0 231

160 39 77 0 1 227 34 15 592

183 62 98 1 1 542 38 26 705

15 15 3 009 2 581 0 1 0 150 148 52 76 0 1 295 35 33 797

18 18 4 003 2, 4, 10, 18 3 386 2 25 10 1 0 10 243 4 190 67 90 1 1 729 39 54 883

10 10 2, 18 10 6, 10, 11 10 6 10

Dovoz (D) - země **

Vývoz (V) - země **

Počet licencí


Ruská federace

Spojené arabské emiráty

3 10

Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ukrajina Ukrajina Ukrajina Ukrajina Ukrajina 12 Blízký východ Izrael Ostatní -

Izrael Alžírsko Slovensko Etiopie Egypt Srí Lanka Egypt Jordánsko Srí Lanka Alžírsko

1 1 2 2 1 0 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0

Celkem

Thajsko Thajsko Etiopie

10 6 10 10 11 11 6 6

10 10

32 1, 2, 4, 5, 6, 10, 11, 18

Hodnota D Hodnota V tis. EUR tis. EUR 66 188 2 39 31 0 0 2 37 66 0 0 48 48 0 0 0 4 570


Využití D tis. EUR

73 10 194 2 112 44 165 0 4 53 107 0 0 64 64 0 0 0

6 10 10 11 11 11 6 6 6 10 10 6, 10 10 6

6 045 1, 2, 4, 6, 10, 11, 18

Využití V tis. EUR 4

5

0 1 36 31 0 16 173 37 0 66 221 83 83 0 0 0

0 1 111 44 0 16 276 54 0 0 268 113 113 80 18 62

3 940

5 139

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele. **) Pokud není uvedena země dovozu či země vývozu, jde o licenci vydanou před rokem 2012, využitou (tzn. čerpanou) v něm jen v části vývozu či dovozu.

Příloha č. 12

Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2012

Počet podaných žádostí o vydání povolení

57

Počet rozhodnutí o vydání povolení

54

z toho negativních

0

Počet zrušených povolení (§ 13 písm. c) zákona)

0

Počet žádostí o rozšíření povolení

80

Počet rozhodnutí o rozšíření povolení

77

Počet držitelů povolení koncem roku 2012

179

Počet držitelů povolení koncem roku 2011

177

Příloha č. 13

Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011 a 2012*) a) Řízení o žádosti ukončené udělením či prodloužením licence

Rok 2011**)

Rok 2012***)

Licence udělené - celkem

2 024

1 920

k vývozu

1 092

1 263

k dovozu

911

625

21

32

Licence neudělené - celkem

2

2

k vývozu

2

2

k dovozu

0

0

k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering)

0

0

Zastavení řízení celkem

46

80

ca) Počet zpět vzatých žádostí

43

70

k vývozu

28

53

k dovozu

15

15


0

2

cb) Zastavení z moci úřední

3

10

k vývozu

2

10

k dovozu

1

0


0

0

k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence

c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence

*) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou od 30. 6. 2012 v rámci zemí EU požadovány, tj. i vydávány licence pro dovoz a transfer zboží. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti. **) V části a) jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla prodloužena platnost. ***) V části a) jde pouze o licence udělené v roce 2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

Recommend Documents