VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2013

Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2013 _________________________________________________________________________________________________________________

Obsah Úvod...................................................................................................................................................3 1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice .........................................................................4 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ...........................................................................4 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití ........................................................6 Změny v režimu vývozu do zemí mimo EU na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012:...................................................................................................................................7 1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ...........................................................9 1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ..................................................................................10 1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO.....................13 1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly.................................15 1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)............................................................................15 1.6.2 Ministerstvo vnitra .......................................................................................................17 1.6.3 Ministerstvo obrany .....................................................................................................18 1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel..............................................................19 1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost ............................................................................21 1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu..................................22 2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní ..........................23 2.1 Evropská unie .......................................................................................................................23 2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP...........................................................................23 2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU...................................................................26 2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí................................26 2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU ................................................................................27 3. Mezinárodní spolupráce ..............................................................................................................27 3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) ..........................................................28 3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...............................................................................30 3.3 Kazetová munice ..................................................................................................................31 4. Mezinárodní kontrolní režimy......................................................................................................32 5. Mezinárodní embarga .................................................................................................................34 6. Přehled příloh..............................................................................................................................36

2 __________________________________________________________________________________


Úvod Usnesením č. 659 ze dne 21. srpna 2013 uložila vláda ministrovi průmyslu a obchodu „zpracovat v roce 2014 ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2013 a předložit ji vládě do 30. června 2014 a dále pro informaci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky“ (dále jen „Zpráva“). Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) s využitím podkladů z Ministerstva zahraničních věcí (MZV), Ministerstva obrany (MO), Ministerstva vnitra (MV), Generálního ředitelství cel (GŘC) a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Předkládaná Zpráva respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie (dále EU) a je jedenáctou Zprávou tohoto typu. V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, obchodu s ručními zbraněmi pro civilní použití, dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu. Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy celosvětové Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech. Další část Zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití. Poslední část Zprávy je věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se ČR v rámci mezinárodních organizací aktivně podílí. Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem („brokering“), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů. Při zpracování číselných údajů byl využit systém Elektronické licenční správy (ELIS) pro licenční a povolovací řízení, který byl zaveden počátkem roku 2013, prostřednictvím něhož bylo mimo jiné dosaženo stabilního a bezpečné uložení dat, včetně utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. ELIS představuje modernizaci služeb MPO, která zásadně zrychlila a usnadnila povolovací řízení a současně zvýšila jejich transparentnost. 3 __________________________________________________________________________________


1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem Kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 38/1994 Sb.“), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničněpolitické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona. Zákon č. 38/1994 Sb. stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno MPO. Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová. Podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby a vstupovat v jednání se zahraničními partnery teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem může být v případě dovozu a vývozu pouze právnická osoba se sídlem na území ČR a od 30. června 2012 v rámci transferů mezi zeměmi EU i fyzická osoba. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická nebo fyzická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa MPO po souhlasném stanovisku MZV, MV a MO. Pro realizaci obchodní transakce musí držitel povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje podmínky, za kterých může být využívána. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničněpolitických nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU).

4 __________________________________________________________________________________


Implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES do zákona č. 38/1994 Sb. s účinností od 30. června 2012 došlo ke snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery ze členských států EU, což se výrazně projevilo v roce 2013 na počtu správních řízení. Především došlo ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU. Pro vývozce je také důležité ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence k transferu, udělená příslušným orgánem státu, platí v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována žádná další povolení. To je však v protikladu se současnou praxí při vývozu vojenského materiálu mimo EU přes jiné členské státy. Ze strany EU je členským státům dána možnost v předmětné problematice vydávat z důvodu veřejné bezpečnosti tzv. tranzitní licence (mimo jiné s přihlédnutím ke čl. 36 Smlouvy o fungování EU /SFEU/ a ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP). Klíčovou otázkou je, zda možnost daná členským státům ze strany EU je využívána v mezích stanovených v čl. 36 SFEU, především zda není zneužívána a neslouží k diskriminaci vývozců z jiných členských zemí (v daném případě z ČR), tzn. zda není naplněn zákaz stanovený v článku, že „tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastření omezování obchodu mezi členskými státy“. Problematiku tranzitních licencí proto v současné době lze řešit pouze v obecné rovině, kdy členským státům je toto umožněno primárním právem EU, ale je nezbytné poukázat na konkrétní případy, na nichž by bylo možno doložit, že některým členským státem je tato pravomoc zneužívána a je v rozporu s právem EU. V této souvislosti nelze opomenout proklamované zásady společných pravidel pro kontrolu vývozu vojenských technologií, a to zejména zásadu posílené spolupráce, konvergence a vysokých společných standardů v rámci EU a zemí NATO. Koncem roku 2013 bylo 202 právnických a jedna fyzická osoba držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, nových povolení bylo vydáno celkem 59. Současně bylo provedeno 75 úprav povolení týkající se buď rozšíření o položku vojenského materiálu, se kterou může právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Zamítnuty byly dvě žádosti o teritoriální rozšíření týkající se Běloruska. K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2013 uděleno 1 128 licencí v hodnotě 12 638,9 mil. Kč (486,6 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených v minulých letech, (dále pouze „využití“) činila 7 431,2 mil. Kč (286,1 mil. €). Na žádost Ministerstva zahraničních věcí Licenční správa MPO v září 2013 pozastavila vývoz vojenského materiálu do Egypta, a to v souvislosti se zhoršující se situací v regionu.

5 __________________________________________________________________________________


Do zemí EU bylo vydáno 467 transferních licencí na vývoz, využití pak činilo 2 304,8 mil. Kč (88,7 mil. €). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (88), Polska (69) a Německa (55). Hodnotově největší byl vývoz do Slovenské republiky − 465,9 mil. Kč (17,9 mil. €) a Polska ‒ 328,1 mil Kč (12,63 mil. €) do Rakouska ‒ 327,4 mil. Kč (12,6 mil. €) a Bulharska ‒ 226,4 mil. Kč (8,7 mil. €). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do Spojených států amerických (59), Izraele (50) a Thajska (38). Hodnotově největší vývoz byl realizován do Vietnamu ‒ 1124,6 mil. Kč (43,3 mil. €), Spojených států amerických ‒ 733,7 mil. Kč (28,2 mil. €) a Egypta ‒ 631,7 mil. Kč (24,3 mil. €). Pro dovoz vojenského materiálu bylo uděleno 485 licencí v hodnotě 27 090,9 mil. Kč (1 043 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených v minulých letech, činila 1 573,8 mil. Kč (60,59 mil. €). Od 30. června 2012 došlo ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU. Pro dovoz spojený s následným vývozem (brokering) bylo vydáno celkem 33 licencí v celkové hodnotě dovozu 94,5 mil. Kč (3,6 mil. €) a následného vývozu v hodnotě 168,4 mil. Kč (6,5 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí při dovozu činila 78,2 mil. Kč (3,0 mil. €) a při vývozu 70,1 mil. Kč (2,7 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz z Ruské federace 28,6 mil. Kč (1,1 mil. €) spojený s vývozem do Bangladéše v hodnotě 31,2 mil. Kč (1,2 mil. €).

1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon č. 228/2005 Sb.“). Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy ČR. Ke 30. září 2013 se stalo účinným Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu 6 __________________________________________________________________________________


(protokol OSN o střelných zbraních) a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva. Uvedení Nařízení je závazné a přímo použitelné v celém svém rozsahu ve všech členských státech s tím, že některé jeho články se musí implementovat prostřednictvím vnitrostátních legislativ členských států EU. Česká republika připravila provedení těchto článků do českého právního řádu prostřednictvím novely zákona č 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů. Současně byl připraven nový prováděcí předpis zákona č. 228/2005 Sb., jímž je nařízení vlády č. 282/2013 Sb., o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu s účinností od 30. září 2013. Změny v režimu vývozu do zemí mimo EU na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012: 

Rozdělení střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva pří vývozu do třetích zemí do 15 kategorií.



Povinnost žádat o udělení povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva do třetích zemí i pro neobchodní vývozy prováděné fyzickou osobou nebo právnickou osobou usazenou v České republice.



Nové typy povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva do třetích zemí: −

jednorázové povolení k jednotlivé přepravě jedné či více střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva jednomu konkrétnímu příjemci ve třetí zemi;

−

vícenásobné povolení k vícenásobné přepravě jedné či více střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva jednomu konkrétnímu příjemci ve třetí zemi;

−

souhrnné povolení k vícenásobné přepravě jedné či více střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva několika konkrétním příjemcům v jedné či více třetích zemích.



Povinnost žadatele předložit potřebné doklady, které prokazují, že dovážející třetí země povolila příslušný dovoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva.



Povinnost žadatele předložit potřebné doklady, které prokazují, že třetí země tranzitu neměla námitky proti tranzitu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva.

7 __________________________________________________________________________________


(Pozn.: Není vyžadováno v případě vývozu námořní nebo vzdušnou cestou a přes přístavy či letiště třetích zemí za předpokladu, že nedojde k překládce nebo změně dopravního prostředku). 

Udělení povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva do třetích zemí na základě závazných stanovisek MZV z hlediska zahraničněpolitických zájmů České republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a ze členství České republiky v mezinárodních organizacích a MV z hlediska vnitřního pořádku a bezpečnosti.



Nově byla zavedena možnost pozastavit čerpání povolení k vývozu, dovozu a přepravě střelných zbraní a střeliva.

K uvedené problematice uspořádala Licenční správa v roce 2013 informativní semináře a instruktáže.

V roce 2013 bylo vydáno celkem 1 142 povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva, 3 žádosti byly zamítnuty. Celková realizace vývozů v roce 2013 činila 2 264 936 tis. Kč.

Revolvery a pistole: 56 752 ks v hodnotě 428 163 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do celkem 66 zemí. Největší realizované vývozy: 1. USA

32 305 ks

228 163 480 Kč

2. JAR

3 002 ks

18 318 446 Kč

910 ks

30 017 848 Kč

4. Paraguay

2 319 ks

11 742 979 Kč

5. Kanada

2 155 ks

21 242 181 Kč

3. Pákistán

8 __________________________________________________________________________________


Dlouhé zbraně: 65 793 ks, 481 163 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do celkem 62 zemí. Největší realizované vývozy: 1. USA

25 028 ks

159 045 675 Kč

2. Ruská federace

9 818 ks

72 517 006 Kč

3. Thajsko

8 543 ks

54 679 278 Kč

4. Kanada

6 052 ks

51 235 499 Kč

5. Austrálie

3 859 ks

25 703 863 Kč

Náboje: 565 955 182 ks, 989 130 078 Kč Vývozy se uskutečnily celkem do 66 zemí.

1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU Právní rámec, upravující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství, je s účinností od 1. srpna 2011 dán nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení (dále jen „nařízení“). Nařízení je prováděcím předpisem k zákonu č. 228/2005 Sb., kterým se zavádí povolovací režim na dovoz pyrotechniky vyrobené mimo Společenství. Nařízení stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU povinnost předložit při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa MPO. Dovozní povolení je vydáno na základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických výrobků. Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s identifikovanými výrobky, jejich množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU. 9 __________________________________________________________________________________


Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v roce 2013 vydáno celkem 67 povolení (65 z Číny, 1 z Japonska a 1 ze Švýcarska) s deklarovanou dovozní hodnotou 321 587 tis. Kč.

1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely, zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz další část Zprávy) a EU v oblasti nešíření ZHN. V červnu roku 2003 přijaly členské státy EU, na úrovni hlav států a předsedů vlád, Akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení a v prosinci roku 2003 pak byla Evropskou radou přijata Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tou je konkrétně dáno, že musí být posílena politika a postupy kontrol vývozu zboží dvojího užití. Radou bezpečnosti OSN byla v dubnu 2004 přijata rezoluce č. 1 540, kterou se všechny státy zavázaly, že přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol za účelem zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením příslušných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a zprostředkování. Proto koncem roku 2006 vydala Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného nařízení Rady. Primárními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit kvalitnější

regulační

prostředí

pro

výrobní

odvětví

a dosáhnout

větší

konzistentnosti

při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů pro jeho provádění. Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, jež je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, které bylo platné od roku 2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých 10 __________________________________________________________________________________


mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření ZHN a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. K implementaci režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7. prosince 2010. Tento zákon upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie a osob dovážejících toto zboží do České republiky a nově i kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu. Zákonem se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. č ervna 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských použití. Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb a poskytování technické pomoci. Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, v níž je vývozce zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi Evropské unie, než ve které bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 doplněno do přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 5 nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat 6 Všeobecných vývozních nařízení EU: č. EU001 − Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska, do Spojených států amerických, č. EU002 − Povolení pro vývoz určitého zboží dvojího užití do určitých míst určení, č. EU003 − Vývoz po opravě/výměně, č. EU004 − Dočasný vývoz na výstavu nebo veletrh, č. EU005 − Telekomunikace a č. EU006 − Chemické látky. K využívání všeobecných vývozních nařízení EU se vývozci musí zaregistrovat na MPO.

11 __________________________________________________________________________________


Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní či jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno, vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu a vyvezeného bez povolení nebo v rozporu s povolením. Již od roku 2005 informuje MPO známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného tarifu pod podpoložkami 8456‒8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství), že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží, či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního povolení uděleného Licenční správou MPO. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou na tuto povinnost upozorňováni na základě informací získaných především od GŘC. Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa MPO. Spolupracujícími orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou MZV, MO, MV a zpravodajské služby, které vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, GŘC, které je ze zákona kontrolním orgánem, a také SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky. Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikovou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatelů s MPO v rámci procesu vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách MPO nebo na seminářích pořádaných MPO. V roce 2013 MPO vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 374 rozhodnutí, z toho: 

344 udělených povolení k vývozu do 59 zemí v celkové hodnotě 7092 130 tis. Kč,



15 neudělených vývozních povolení,

12 __________________________________________________________________________________




15 správních řízení bylo zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Kromě toho MPO vydalo ve 29 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření možnosti vydání povolení nebo k posouzení potřeby žádat o povolení. Nejvýznamnějšími státy, do kterých byly vyváženy položky dvojího použití, byly v roce 2013 Ruská federace (88x), Čína (34x), Írán (10x), Indie (28x), Turecko (23x), USA (9x), Bělorusko (16x), Saúdská Arábie (10), Izrael (12x) a Spojené arabské emiráty (8x). Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2013 byly: 

strojírenské

výrobky

(obráběcí

stroje

včetně

náhradních

dílů,

zařízení

Nanospider

vč. příslušenství, přenosný detektor explosiv Explonix, modelářský motor ZDZ), 

z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,



rastrovací elektronové mikroskopy,



detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,



ochranné plynové masky a filtry.

V roce 2013 byly provedeny registrace dalších 19 vývozců k využití Všeobecných vývozních povolení EU001, EU002, EU003 a EU004, a celkem tak může vyvážet na základě všeobecných vývozních povolení 90 firem.

1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO za období od 1. ledna do 31. prosince 2013 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto příjmy uskutečněny.

Správní úkon

Počet provedených správních úkonů

Příjmy ze správních úkonů (v Kč)

Povolení obchodu s vojenským materiálem

59

1 180 000

(poplatek na účet − 20 000 Kč)

13 __________________________________________________________________________________


Licence − vojenský materiál (poplatek − kolek 1 000 Kč) Povolení − civilní zbraně a střelivo (poplatek − kolek 500 Kč) Povolení − pyrotechnika (poplatek − kolek 500 Kč) Povolení − mezinárodní kontrolní režimy (poplatek − kolek 500 Kč)

1 404

1 404 000

1 485

724 500

67

32 500

353

176 500

12

6 000

3

18 000

Povolení − obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání (poplatek − kolek 500 Kč) Pokuta za správní delikt (na účet) Kopie stran ze správních spisů

Příjmy celkem

465

3 541 965

Poznámka: Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků.

14 __________________________________________________________________________________


1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly 1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Role a postavení ministerstva při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který definuje stanovisko tohoto ministerstva jako závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost, že udělené licence a následný vývoz vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, a to zejména závazky vyplývající z vyhlášených mezinárodních smluv a členství České republiky v mezinárodních organizacích. Zahraničněpolitický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostněpolitických, lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování exportů celým aparátem ministerstva včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení. MZV během hodnoticího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž deklarovaný způsob konečného užití zboží. Je také přihlíženo k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, dále na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva pojednává v následující kapitole. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu, např. členské země EU. Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento proces je v některých případech časově náročný, zejména tehdy, nemá-li Česká republika v zemi své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v těchto případech nuceno žádat v souladu se zákonem o prodloužení dvacetidenní lhůty. Čím dál více se také rozvíjí systém vzájemných formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží formou 15 __________________________________________________________________________________


preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se snižuje nejen administrativní zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně s tím se sníží i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady využívá při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence možnosti stanovit postlicenční kontrolní podmínky, které snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP a zároveň vytvářejí tlak na straně konečného uživatele, aby se choval transparentněji a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem. Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj postoj k jednotlivým teritoriím potenciálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg a dalších restriktivních opatření i o pohledu ministerstva na exporty jednotlivých kategorií vojenského materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu. Ve dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá MZV, v souladu s českou legislativou, stanovisko také k žádostem o povolení obchodu s vojenským materiálem. V roce 2013 MZV ze zahraničněpolitického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení z důvodu nepřijatelnosti subjektu žádajícího o povolení. Současně je ale nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k obchodování jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2013 neudělilo souhlas s povolením k obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost povolení k obchodování o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničněpolitické zájmy ČR, případně jejích spojenců.1 S ohledem na existenci restriktivních opatření a zahraničněpolitický zájem neudělovalo ministerstvo v roce 2013 souhlas s povolením k obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Írán, Somálsko, Súdán, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe. MZV se i díky intenzivní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík zahraničněpolitických zájmů České republiky a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace. MZV si je vědomo skutečnosti, že bezpečnostní a obranný průmysl je v ČR tradičním průmyslovým odvětvím, jež má exportní potenciál, nabízí produkty s vysokou přidanou hodnotou a v některých případech plní úlohu významného regionálního zaměstnavatele. 1

Tuto problematiku řeší také kapitola 5 − Mezinárodní zbrojní embarga.

16 __________________________________________________________________________________


V roce 2013 byla usnesením vlády České republiky č. 631 ze dne 14. srpna 2013 schválena Strategie vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Strategie byla připravována od roku 2012 k tomu ad hoc zřízenou mezirezortní pracovní skupinou s cílem systémového zarámování oblasti vztahů mezi sektorem obranného a bezpečnostního průmyslu a státními institucemi v měnících se bezpečnostních, právních a ekonomických podmínkách. Přijetím Strategie reagovala státní správa na poptávku ze strany Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR a podnikatelského sektoru i na potřebu širšího mezirezortního přístupu k řadě témat provázaných s touto problematikou. V říjnu 2013 pak byla v souladu s usnesením vlády č. 613 v rámci Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ČR ustavena stálá Odborná pracovní skupina pro obranný a bezpečnostní průmysl. Cílem mezirezortní pracovní skupiny je implementace závěrů Strategie a zároveň by se tato skupina měla stát dosud chybějícím fórem pro odbornou diskuzi mezi zástupci jednotlivých rezortů, jejichž působnosti se dotýkají problematiky obranného a bezpečnostního průmyslu, a mezi státní správou a podnikatelským sektorem. V říjnu 2013 proběhlo ustavující zasedání Odborné pracovní skupiny pro obranný a bezpečnostní průmysl a byl schválen její Plán činnosti pro období 2013 a 2014, vymezující 4 prioritní témata činnosti. V listopadu 2013 proběhlo první řádné zasedání Odborné pracovní skupiny k tématu podpory obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje. Činnost této skupiny bude pokračovat dalšími zasedáními v roce 2014. V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití zaujímá MZV stanovisko ze zahraničněpolitického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.

1.6.2 Ministerstvo vnitra Ze zákona vyplývá pro MV povinnost vydávat ve stanovené lhůtě závazná stanoviska pro MPO ke všem žádostem o vydání povolení a udělení licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že získané informace jsou diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména u negativního rozhodnutí řádně odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených zákonem. 17 __________________________________________________________________________________


Úloha a postavení MV při kontrole vývozu zboží dvojího použití vyplývají ze zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, v platném znění. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky. Při tomto spolupracuje obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem České republiky. Policie ČR v roce 2013 vydala 1 235 zbrojních průvodních listů k trvalému vývozu zbraní, na jejichž základě byla vyvezena 1 zbraň kategorie A, 1 101 kategorie B a 348 kategorie C. Dále vydala 817 zbrojních průvodních listů k trvalému dovozu a na jejich základě byly dovezeny 2 zbraně kategorie A, 557 kategorie B a 979 kategorie C. V souvislosti s novelou zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, v platném znění, MV nově vydává pro MPO závazné stanovisko k žádostem o udělení povolení k vývozu zbraní a střeliva, které nejsou vojenským materiálem. I při této činnosti spolupracuje se zpravodajskými službami a Policejním prezidiem ČR.

1.6.3 Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany (dále jen „MO“) v rámci řízení o žádostech o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem vydává pro MPO závazná stanoviska z hlediska zabezpečování obrany ČR. V roce 2013 obdrželo celkem 83 žádostí od 75 žadatelů. Ve všech případech vydalo souhlasné stanovisko. MO také vydává závazná stanoviska k žádostem o vydání certifikátu a žádostem o vydání licence pro držitele povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem z hlediska zabezpečování obrany ČR. Stanovisko MO je vyžadováno, jedná-li se o významný vojenský materiál podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. V roce 2013 MO obdrželo celkem 106 žádostí podaných 261 subjekty. Z toho bylo 18 žádostí o prodloužení doby platnosti již vydané licence, 10 žádostí o stanovisko k dovozu významného vojenského materiálu, 9 žádostí o stanovisko k dovozu služby související s významným vojenským materiálem (údržba, opravy), 6 žádostí o stanovisko k vydání souhrnné licence, 32 žádostí o vydání licence k transferu a 31 žádostí o vydání licence k vývozu významného vojenského materiálu. Z hlediska komoditního se jednalo o ruční palné zbraně, velkorážní výzbroj a munici, raketovou techniku, tanky a obrněnou techniku, vojenská vozidla, raketovou techniku, leteckou techniku 18 __________________________________________________________________________________


a ženijní techniku, kryptografická zařízení a služby spojené s vývozem významného vojenského materiálu (záruční a generální opravy). Z toho bylo ve 100 případech vydáno kladné stanovisko a ve 2 případech MO vydalo nesouhlas s transakcí. Z teritoriálního hlediska se jednalo o následující státy: Alžírsko, Anglie, Argentina, Austrálie, Bahrajn, Bulharsko, Egypt, Etiopie, Francie, Irák, Izrael, Jemen, Kambodža, Kanada, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nigérie, Nizozemsko, Norsko, Pákistán, Polsko, Rusko, Saudská Arábie, Slovensko, Srbsko, Švýcarsko, Thajsko, Tunisko, Uganda, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie, Vietnam. Stanovisko MO k souhrnným licencím bylo vydáno 6 žadatelům pro teritoria Itálie, Litva, Maďarsko, Polsko, Řecko, Slovensko a Velká Británie. Postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem upravuje vnitřní předpis MO a v rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary ministerstva. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou kromě hlediska zabezpečování obrany ČR zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE, kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2004 Sbírky mezinárodních smluv) a Vídeňského dokumentu.

1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí na to, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze osobami, kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolní činnost vývozu zboží dvojího užití podle zákona č. 594/2004 Sb. V roce 2013 došlo k vývozu 3 999 položek zboží dvojího užití uvedených v celních prohlášeních, na které bylo vydáno MPO − Licenční správou individuální vývozní povolení nebo bylo použito všeobecné vývozní povolení, případně bylo použito vývozní povolení vydané příslušným orgánem jiného členského státu EU. Za období 1. ledna 2013 až 31. prosince 2013 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:

19 __________________________________________________________________________________


Počet

Číslo

vývozů 119

8710

Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části a součásti těchto vozidel

8801

Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogala a ostatní bezmotorové prostředky pro létání (letouny)

8802

Ostatní letadla (např. vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) a balistické a kosmické nosné rakety

8803

Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802

8804

Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části a součásti a příslušenství

8805

Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti

9301

Vojenské zbraně jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

9302

Revolvery a pistole jiné než čísel 9303 nebo 9304

9303

Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně

556

9304

Ostatní zbraně (např. pušky, karabiny a pistole na pero…) vyjma sečných a bodných zbraní čísla 9307

191

9305

Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304

776

9306

Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti včetně broků všech druhů a nábojových krytek

748

33 158 2 005 692

9 92 1 344

Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. Celní správa ČR v roce 2013 prováděla ve 22 případech šetření z důvodu podezření z nelegálního obchodování s vojenským materiálem, zbraněmi či výbušninami. V případě vojenského materiálu se jednalo především o balistické materiály a náhradní díly k vojenským vozidlům, vrtulníkům a letounům. Dále bylo Celní správou ČR zjištěno, že v roce 2013 došlo v 5 případech k porušení zákona č. 594/2004 Sb.

20 __________________________________________________________________________________


1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJB jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi. Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2013 nebyl v České republice realizován žádný vývoz těchto chemických látek. V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní byly v roce 2013 z České republiky vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp. méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí Evropské unie (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země Evropské unie byly chemické látky seznamu 3 vyváženy do Srbska. Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí Evropské unie je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní. V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2013 celkově 358 rozhodnutí v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího použití v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro dovoz/vývoz jaderných materiálů 7/11 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 13/4 povolení a pro dovoz/vývoz položek dvojího použití v jaderné oblasti 26/265 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů byla vydána 3 povolení, pro dovoz a zpětný vývoz jaderných materiálů byla vydána 2 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího použití v jaderné oblasti 10 povolení. Jedno povolení bylo vydáno pro dovoz a zpětný vývoz vybraných položek. V 16 případech vydal SÚJB změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V roce 2013 nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost

21 __________________________________________________________________________________


stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. V oblasti biologie byl v roce 2013 Přírodovědeckou fakultou Masarykovy Univerzity v Brně nahlášen vývoz lyofilizovaných kultur Legionella pneumophila do Španělska (příjemce ETYCA Research, Barcelona) a na Slovensko (příjemce EL spol. s r.o., Spišská Nová Ves). Společnost Baxter BioScience s.r.o. vyvezla do Rakouska (příjemce Baxter Vaccine AG) virus influenzy drůbeže, konkrétně divoký kmen A/H5N1/Indonesia/05/2005 v rámci výroby vakcín. Státní zdravotní ústav ohlásil vývoz 5 kmenů Shigella dysenteriae Typ 1 na území Francie určených pro Institut Pasteur, French National Reference Centre for Escherichia coli, Shigella, and Salmonella. Rovněž došlo k vývozu veterinárních vakcinačních prostředků proti vzteklině, newcastleské chorobě drůbeže, klasickému moru prasat a viru moru skotu, vyráběných společností Bioveta, a.s. Tyto vývozy byly uskutečněny jak do zemí EU (Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko), tak mimo Evropskou unii (Bangladéš, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Egypt, Filipíny, Irák, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo, Moldávie, Mozambik, Pákistán). V rámci odborného testu způsobilosti v diagnostice nemoci byly na území ČR z Francie dovezeny vzorky viru vztekliny (příjemce Státní veterinární ústav Praha). Pro potřeby výzkumu fyziologických účinků byl na území ČR dovezen tetrodotoxin (příjemce Fyziologický ústav AV ČR). V podobě standardů, zkušebních vzorků a diagnostických sad byly na území ČR dovezeny aflatoxiny, trichothecenové toxiny a toxiny Staphylococcus aureus. V těchto případech se jednalo o dovozy z Polska, Rakouska a Slovenska.

1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce a koordinace mezi všemi zainteresovanými složkami státní správy − MPO, MZV, MV, MO a zpravodajských služeb. Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména media a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemích Evropské unie. K tomuto účelu jsou publikovány výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české, tak i anglické podobě. Za účelem zvýšení transparentnosti licenčního procesu MPO a MZV v roce 2013 průběžně komunikovalo s neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou. Tyto rezorty se takto snaží o co největší transparentnost směrem k odborné i široké veřejnosti. V roce 2013 se zástupci dotčených rezortů účastnili rovněž odborných diskuzí k problematice exportu vojenského materiálu, které proběhly na půdě Poslanecké sněmovny 22 __________________________________________________________________________________


i Senátu Parlamentu ČR. V roce 2013 pokračovalo MZV v účasti na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní ve třetích zemích. V návaznosti na přijetí rozhodnutí Rady 2012/711/SZBP proběhlo v roce 2013 několik studijních cest, regionálních seminářů i akcí individuální asistence za účelem asistence třetím státům usilujícím o harmonizaci vlastních systémů kontroly exportu vojenského materiálu se systémy členských států EU, založených na plné implementaci Společného postoje Rady 2008/944/SZBP. Zástupci MZV se v pozici expertů EU účastnili regionálních seminářů pro státy západního Balkánu (Lisabon), jižního Kavkazu a východní Evropy (Stockholm) a severní Afriky (Tunis) nebo individuální asistence při tvorbě legislativního rámce kontroly exportu vojenského materiálu v Černé Hoře a Srbsku.

2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní 2.1 Evropská unie Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní Česká republika, podobně jako všechny členské státy, v rámci Evropské unie dlouhodobě respektuje základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly exportu mimo jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko nekontrolovaného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi a vojenským materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad s relevantním právním rámcem EU, zejména požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.

2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o kritéria, která v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní2. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP 2

EU Code of Conduct on Arms Exports. Vžitý český překlad neodpovídá přesně významu, neboť Kodex

23 __________________________________________________________________________________


dále v několika článcích obsahuje přeformulovaná Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí Kodexu chování EU. Přijetí osmi společných kritérií, která státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní v rámci evropské agendy. Společný postoj není, na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouva o založení Evropského společenství), přímo použitelný v právních řádech členských států a ani nespadá pod jurisdikci Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji“. Z tohoto důvodu některé členské státy, mezi nimi i Česká republika, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje 2008/944/SZBP3 zohlednily při novelizaci své národní legislativy. Základním rámcem společného postoje Rady 2008/944/SZBP je osm referenčních kritérií vztahujících se k chráněným hodnotám, které mohou být v případě vývozu vojenského materiálu za určitých okolností ohroženy. Členské státy EU jsou na základě ustanovení společného postoje povinny posuzovat všechny vývozy vojenského materiálu oproti těmto společným referenčním kritériím. Jedná se o následující: 1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, dohody o non-proliferaci atd.); 2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji 2008/944/SZBP také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva); 3. vnitřní situace v zemi konečného určení; 4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability; 5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých; 6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu; 7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek; 8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země.

3

pokrývá nejen oblast zbraní, ale celou oblast vojenského materiálu. Řada členských států (například Německo) zavedla kritéria Kodexu chování EU do své legislativy již dříve.

24 __________________________________________________________________________________


Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v České republice hodnocena také podle těchto kritérií4. Na základě Společného postoje Rady 2008/944/SZBP mají členské státy EU rovněž povinnost informovat ostatní členské státy o svých rozhodnutích v případě, že došlo k neudělení licence k vývozu vojenského materiálu do třetích zemí (tzv. denial). Tuto informaci členské státy EU předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Informace o denialu jsou vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě sdíleny ve vyhrazeném režimu. Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a kontrolní orgány států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Společného postoje Rady 2008/944/SZBP. V případě, že databáze obsahuje informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce5“ jakýmkoli členským státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl. Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je žádost o licenci zamítnuta. Eventuální udělení licence, i přes potvrzující výsledek případné konzultace (undercut), členský stát notifikuje ostatním spolu s podrobným vysvětlením svého postupu. Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V první polovině roku 2008 − za slovinského předsednictví − byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70−71 anglického textu, část interpretující páté kritérium). Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje výše uvedená kritéria Společného postoje a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného postoje. Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů. 4

5

V některých případech, např. u kritérií 3 či 7, bývá problematické územní vymezení platnosti jednotlivých kritérií. MZV sleduje propustnost hranic i ohraničení problematických oblastí v jednotlivých zemích s tím, že logickou jednotkou, na kterou se omezení vztahuje, je ve většině případů stát. „V zásadě identickou transakcí“ se zpravidla rozumí transakce, ve které je shodný konečný uživatel a obdobný dodávaný materiál.

25 __________________________________________________________________________________


2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V roce 2008 byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70−71 anglického textu, část interpretující páté kritérium). Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU), 2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje 2008/944/SZBP a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 SP 2008/944/SZBP. Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritéria a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.

2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2013 ve spolupráci se Spolkovým úřadem pro hospodářství a kontrolu exportu (BAFA) a jednotlivými členskými státy EU na základě rozhodnutí Rady 2012/711/SZBP několik studijních cest, regionálních seminářů i akcí individuální asistence za účelem asistence třetím státům, usilujících o harmonizaci vlastních systémů kontroly exportu vojenského materiálu se systémy členských států EU založenými na plné implementaci společného postoje Rady 2008/944/SZBP. Příjemci této asistence byly státy regionu západního Balkánu, východní Evropy, jižního Kavkazu i severní Afriky. Na úrovni EU probíhal rovněž politický dialog k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy. 26 __________________________________________________________________________________


2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP konzultuje Česká republika denialy vydané jednotlivými členskými státy EU. Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci EU neformální konzultace jak v rámci jednání pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím telefonické či e-mailové komunikace. Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, čímž je charakterizována současná spolupráce v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky jednotlivých členských států v dílčích aspektech rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými souvislostmi, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době. Také Česká republika má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do čtrnácté výroční zprávy EU pro rok 20126, existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU7. Tyto vývozy je třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

3. Mezinárodní spolupráce Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům, teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých oblastech, např. v subsaharské Africe.

6 7

Evropské údaje o exportech za rok 2013 nejsou v době přípravy této Zprávy k dispozici. Informace o vývozech ze zemí mimo EU, které nejsou vázány společnou pozicí Rady 2008/944/SZBP, evropská zpráva o kontrole exportu neobsahuje.

27 __________________________________________________________________________________


3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) V roce 2013 vyvrcholil proces přípravy globální Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty – dále jen „ATT“). Na svém zasedání dne 2. dubna 2013 přijalo ATT v návaznosti na jednání Finální konference OSN o Smlouvě o obchodu se zbraněmi, která proběhla ve dnech 18. až 28. března 2013 v New Yorku, Valné shromáždění OSN. Samotné konferenci OSN, která měla završit více než šest let trvající proces vyjednávání ATT, se ovšem nepodařilo dosáhnout konsenzuálního přijetí smluvního textu všemi členskými státy OSN. Z tohoto důvodu byla ATT přijata většinovým hlasováním ve formě rezoluce Valného shromáždění, a to většinou 154 států proti 3 (23 zemí se zdrželo hlasování a 13 zemí se hlasování nezúčastnilo). ATT byla otevřena k podpisu smluvních stran 3. června 2013. ČR byla jedním ze 67 států, které podepsaly ATT první možný den. Česká republika od počátku podporovala sjednání silné ATT, která bude efektivním nástrojem pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi. Delegace složené ze zástupců MZV a MPO se účastnily obou vyjednávacích konferencí ATT (červenec 2012 a březen 2013) a v souladu s národními prioritami se aktivně zapojily do vyjednávání smluvního textu. Vyjednávání ATT bylo rovněž předmětem intenzivní koordinace v rámci pracovní skupiny Rady (EU) COARM. ATT náleží do kategorie tzv. prezidentských smluv, které ke své platnosti vyžadují vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky a ratifikaci prezidentem republiky, a to z důvodu, že se jedná o mezinárodní smlouvu „upravující práva a povinnosti osob“, respektive „o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu“ ve smyslu článku 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením vlády ze dne 29. května 2013 č. 408 souhlasila vláda se sjednáním ATT s tím, že doporučila prezidentu republiky, aby zmocnil ministra zahraničních věcí a jako alternáta stálého představitele České republiky při Organizaci spojených národů k podpisu ATT. Současně pověřila předsedu vlády, aby ATT předložil Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací, a uložila ministrovi průmyslu a obchodu, aby odůvodnil sjednání ATT v Parlamentu ČR. Dne 3. června 2013 byla ATT za Českou republiku v sídle Organizace spojených národů v New Yorku podepsána stálou představitelkou České republiky při Organizaci spojených národů. S ohledem na skutečnost, že ATT reguluje rovněž oblasti spadající do výlučné kompetence EU v oblasti vnitřního trhu, je nezbytné ještě před možností ratifikace Smlouvy členskými státy EU, přijetí rozhodnutí Rady zmocňující členské státy EU, aby v zájmu EU ratifikovaly Smlouvu. Ačkoliv národní gestor i spolugestor předpokládali zahájení procesu ratifikace ATT v průběhu podzimu 2013, průtahy v přijetí rozhodnutí Rady EU zmocňující členské státy k ratifikaci ATT znamenaly odklad ratifikace až na rok 2014.

28 __________________________________________________________________________________


Vstup ATT v účinnost lze očekávat v průběhu roku 2014, kdy bude smluvní text ratifikován 50 státy. Po vstupu Smlouvy v platnost se v souladu s usnesením vlády ze dne 29. května 2013 budou na jejím provádění podílet, i s ohledem na zákonné povinnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. ATT vytváří první globální nástroj pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi, vojenským a dalším souvisejícím materiálem. Až do přijetí ATT probíhala regulace obchodu se zbraněmi pouze na národní úrovni, případně v rámci regionálních integračních uskupení (EU, zčásti například ECOWAS). Kontrolní systémy jednotlivých států nejsou dosud harmonizované a řada států vyspělým systémem pro kontrolu o obchodu se zbraněmi stále nedisponuje. ATT v tomto ohledu představuje průlomový dokument, jehož význam nesnižuje ani to, že i nadále bude existovat skupina států, které regulaci obchodu se zbraněmi v této podobě odmítají. ATT přinese smluvním stranám povinnost zavést do své legislativy kontrolní systém vycházející ze smluvní úpravy. Ta je minimálním standardem umožňujícím stranám ATT uplatňovat přísnější regulaci. Státy budou na základě ATT povinny kontrolovat transakce zahrnující 8 kategorií konvenčních zbraní (včetně malých a lehkých zbraní). Separátně je upraven kontrolní režim pro munici a součásti a komponenty zbraní. Jádrem ATT je regulace vývozu zbraní, přičemž signatářské státy na sebe přebírají závazek zamezit vývozům zbraní v situaci, kdy by export znamenal porušení mezinárodních závazků (včetně embarg a sankčních opatření), smluv a ujednání či vedl k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a vážným porušením Ženevských úmluv. Současně s tím budou signatářské státy povinny provést zhodnocení rizik specifikovaných v textu ATT (ve vztahu k mezinárodní bezpečnosti a míru, porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, terorismu, organizovanému zločinu a dalším dílčím zájmům). Pouze v případě, dojde-li na národní úrovni k vyhodnocení absence těchto rizik, bude možné autorizovat vývoz zbraní do deklarované země konečného užití. Státy budou na základě ATT povinny činit náležitá opatření směrem k prevenci rizika diverze zbraní a kontrolovaného materiálu jinému než deklarovanému konečnému uživateli a toto riziko brát v úvahu při posuzování jednotlivých exportních případů. Významným posunem oproti dosavadní neucelené praxi je soubor povinností vztahující se k vedení záznamů o udělených povoleních a uskutečněných transakcích a také povinnost sdílet vymezené informace. Pro Českou republiku, jakožto stát disponující vyspělým systémem kontroly exportu konvenčních zbraní, ani pro jednotlivé exportéry nevytváří ATT nové povinnosti nad rámec stávajícího legislativního rámce. Pro české subjekty z přijetí ATT nevyplynou žádné nové povinnosti ani omezení vztahující se k vývozům vojenského materiálu do EU a třetích zemí. Implementace ATT napříč mezinárodním společenstvím přinese dílčí narovnání dosud nerovných podmínek exportérů ze států EU a vývozců ze třetích zemí, které před vznikem ATT neaplikovaly na vývozy zbraní kritéria obsažená

29 __________________________________________________________________________________


ve vyspělých kontrolních systémech. V tomto ohledu je sjednání ATT přínosem pro exportéry ze zemí EU, včetně České republiky. Ačkoliv je ATT výsledkem kompromisu odrážejícím průsečík zájmů jednotlivých aktérů mezinárodního společenství a nikoliv ideálním dokumentem odrážejícím plně pozici České republiky a dalších vyspělých států, z pohledu ČR znamená její přijetí významné posílení mezinárodního práva, a to včetně mezinárodního humanitárního práva, respektu k lidským právům a mezinárodní bezpečnosti. Implementace ATT přinese omezení negativních dopadů plynoucích z neregulovaného obchodu se zbraněmi, ale také nelegálního obchodu a zneužívání zbraní teroristy a organizovaným zločinem.

3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi8 ve všech jeho aspektech Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (RLZ) je Akční program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen „Akční program OSN“). Akční program OSN byl schválen v roce 2001. První konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se uskutečnila v roce 2006, druhá hodnoticí konference proběhla v roce 2012, přičemž vždy v dvouleté periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení implementačních mechanismů. Každoročně je pak Valnému shromáždění OSN předkládána zpráva Generálního tajemníka OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti OSN) a Valné shromáždění tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a „Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“. Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí a plnění legislativních norem týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ, evidence a sledování pohybu RLZ či ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou zaměřena na zvýšení transparentnosti, mohou však též zahrnovat regionálně závazná moratoria na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v potlačování nezákonného obchodu.

8

Ruční zbraně jsou dle pracovní definice OSN zbraně určené pro osobní použití, obsluhované zpravidla jednou osobou (např. samopaly, lehké kulomety), lehké zbraně jsou potom obsluhovány skupinou osob a přepravovány lehkou technikou; jedná se např. o minomety nižších ráží či některé typy přenosných kanónů.

30 __________________________________________________________________________________


Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených oblastech. Součástí naplňování opatření Akčního programu OSN je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky závazný dokument. Evropská unie podporuje Akční program OSN formou projektů spolupráce na základě specifických Rozhodnutí Rady. Jedním z opatření Evropské unie ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala klauzule zakazující nelegální hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje 8. prosincem 2008 závaznou součástí mezinárodních dohod Evropské unie se třetími zeměmi. Cestou Společných akcí Rady Evropské unie je řešena rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ vzduchem (letecky). V rámci implementace Akčního programu OSN je Česká republika aktivním účastníkem úsilí mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Na národní úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se Česká republika připojila k iniciativám Evropské unie, kromě toho prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení (United Nations Office for Disarmament Affairs / UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání semináře UNODA zaměřeného na implementaci „Mezinárodního nástroje sledování“ pro účastníky ze západoafrických zemí. Seminář se konal v České republice ve dnech 14.–18. září 2009. Během druhé hodnoticí konference Akčního programu OSN uspořádala ČR společně s Keňou počátkem září 2012 v New Yorku doprovodnou akci na téma „Národní zkušenosti se značením a monitorováním zbraní a střeliva“.

3.3 Kazetová munice Používání kazetové munice (KM) přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne, 31 __________________________________________________________________________________


takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny, svým vzhledem je atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým kontaktem, např. při obdělávání půdy. V únoru 2007 byl konferencí o omezení KM zahájen tzv. „proces z Osla“. Celkem 46 zemí (včetně České republiky a dalších 20 zemí Evropské Unie) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování KM. „Úmluva o kazetové munici“ (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008 a slavnostně otevřena k podpisu v Oslu dne 3. prosince 2008. CCM na místě podepsalo přes 100 zemí, za Českou republiku připojil podpis ministr zahraničních věcí K. Schwarzenberg. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku 2013 měla 84 smluvních stran a 29 signatářů. ČR se stala smluvní stranou CCM 1. března 2012, Armáda České republiky v souladu s přijatými závazky KM vyřadila a její zbývající zásoby sovětské výroby zlikvidovala již v roce 2011. Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI) o omezení KM k „Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní“ (Convention on Certain Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě absolutního zákazu KM odradila od podpisu CCM hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva tak fakticky postihuje pouze menší část KM (cca 10 % světového objemu), a to ještě zejména starší produkce. I proto pokračovala v Ženevě jednání o Protokolu VI k CCW, která však koncem roku 2011 navzdory úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch byl do značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.

4. Mezinárodní kontrolní režimy Mezinárodní kontrolní režimy Mezinárodní kontrolní režimy (MKR) monitorují a omezují mezinárodní pohyb zboží, softwaru a technologií, které jsou nebo mohou být využívány pro vojenské účely, s cílem zamezit šíření zbraní hromadného ničení i šíření konvenčních zbraní v citlivých oblastech. MKR jsou mezivládním uskupením, jehož cílem je vytvoření důsledného vývozního režimu podle společných zásad a procedurálních pravidel, zpracovaných do národních legislativ a celních opatření. Počet MKR je již od roku 1996 ustálený na pěti, jednotlivé režimy se liší svým zaměřením. V oblasti nešíření jaderných zbraní působí Skupina jaderných dodavatelů (NSG) a Zanggerův výbor (ZC), v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní Australská skupina (AG), v oblasti raketových nosičů Kontrolní režim raketových technologií (MTCR) posílený o Haagský kodex chování proti šíření balistických raket 32 __________________________________________________________________________________


(HCOC) a v oblasti konvenčních zbraní je kontrolním režimem Wassenaarské ujednání o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití (WA). Česká republika je, podobně jako většina ostatních průmyslově vyspělých států, aktivním účastníkem všech těchto režimů. Jejich činnost sice není odvozena od mezinárodních smluv (výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí vyplývajících z právně závazných mezinárodních smluv OSN týkajících se zákazu a/nebo nešíření ZHN9 a RLZ. V tomto smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN. Jak již bylo řečeno, v České republice je zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými, chemickými a biologickými stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně.10 Přímo související problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ze dne 5. května 2009, které vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, a podle zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů. Aktivita ČR ve výše uvedených mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence.11 Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem. Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových kompletů proti civilní letecké dopravě. I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je Česká republika věrna svému postavení, aktivně působí ve stávajících kontrolních režimech a zasazuje se o globální prosazení přísnějších kontrol podobných těm, kterými je sama vázána. Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji 9

10

11

Významná je v tomto směru rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004) k nešíření zbraní hromadného ničení (ZHN) nestátním aktérům. „Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně.“ § 4 zákona č. 38/1994 Sb. V oblasti chemických zbraní nelze vyloučit dopad mezinárodních kontrolních režimů na český zahraniční obchod. Problematika šíření zbraní hromadného ničení je bližší spíše problematice zboží dvojího užití než vojenského materiálu.

33 __________________________________________________________________________________


na zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni, orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezenou jen na nelegální obchody s nimi, je již zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených kontrolních režimech, ať již na regionální12, nebo globální úrovni13.

Wassenaarské ujednání − WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies) Wassenaarské ujednání (WA) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených v prvé řadě pro průmyslovou oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou činnosti WA je specifický systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi, bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé projekty či firmy v určité zemi apod., a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek do zemí mimo WA anebo zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA každoročně novelizuje seznamy kontrolovaných položek, rozšiřuje sadu svých pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem a změnami v geopolitickém vývoji; důkazem toho je např. zahájení diskuse o riziku šíření termobarických zbraní a o „cloud computing(-u)“. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA nejsou smluvní povahy a že WA sdružuje pouze 41 účastnických zemí, se prostřednictvím vazeb s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně substantivní (co do objemu podchycených položek) záběr jejich praktického uplatňování.

5. Mezinárodní embarga Česká republika respektuje veškerá zbrojní embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zároveň se aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací. Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí se stejně jako rozsah jednotlivých embarg 12

13

Příkladem regionální spolupráce při kontrole převodů zbraní jsou kromě již zmiňovaného mechanismu EU při vývozu zbraní (SP 2008/944/SZBP) také Nairobský protokol či podobné iniciativy v rámci MERCOSUR, OBSE nebo CARICOM. Mimo Wassenaarské ujednání je to hlavně připravovaná Smlouva o obchodu se zbraněmi.

34 __________________________________________________________________________________


průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU, eventuálně dalších subjektů. Text embarg většinou obsahuje vymezení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce jako „arms and related material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky14 či naopak lehkých palných zbraní15. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např. embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území (např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či restriktivní opatření EU předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochrannou službu ambasád evropských zemí. Úplná zbrojní embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku, Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či Bělorusko. Embarga na Irák, Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na dodávky vládním bezpečnostním složkám. Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou. Madridské deklarace Evropské unie z 27. června 1989, která krátce po událostech na náměstí Nebeského klidu ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování lidských práv. Embargo na síly zapojené v konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako embargo na Arménii a Ázerbájdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské země společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty. Specifickým příkladem je restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí16.

14

15 16

Těžkou technikou v kontextu OSN rozumíme zbraně zahrnuté do registru OSN (UNROCA). OSN svými embargy takto limituje dovozy do Íránu a KLDR. Například moratorium států ECOWAS. Viz kapitola 3.3.

35 __________________________________________________________________________________


6. Přehled příloh Příloha č. 1 Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) dle vyhlášky č. 210/2012 Sb. Příloha č. 2 Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2013 Příloha č. 3 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2013 Příloha č. 4 Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2013 Příloha č. 5 Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004–2013 Příloha č. 6 Realizace vývozu vojenského materiálu − prodej zahraničním osobám v letech 1994–2013 Příloha č. 7 Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2013 Příloha č. 8 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2013 Příloha č. 9 Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2013 Příloha č. 10 Realizace dovozu vojenského materiálu − nákup od zahraničních osob v letech 1994−2013 Příloha č. 11 Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu za rok 2013 Příloha č. 12 Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2013 Příloha č. 13 Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011, 2012 a 2013 36 __________________________________________________________________________________

Příloha č. 1

Skupiny vojenského materiálu SVMe Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti služby Zbraně s hladkým vývrtem a ráží 20 mm a větší, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti služby Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti služby Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené služby Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené služby Pozemní vozidla a jejich součásti služby Chemické nebo biologické toxické látky, "látky určené k potlačování nepokojů", radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály služby "Energetické materiály" a příbuzné látky služby Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla služby "Letadla", "vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch", bezpilotní vzdušné prostředky ("UAV"), letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití služby Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti služby Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti služby Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti služby 'Specializované vybavení pro vojenský výcvik' nebo pro simulaci vojenských taktických situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky služby

Označení SVMe dle vyhlášky č.210/2012 Sb.

1

2

3 4

5

6 7 8 9

10

11

12 13

14

1/29

Skupiny vojenského materiálu SVMe Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství služby Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19 služby Různé vybavení, materiály a 'knihovny' a pro ně speciálně určené součásti služby Výrobní zařízení a součásti služby Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení realizující protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti služby Kryogenní a "supravodivé" vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky služby "Programové vybavení" služby "Technologie" služby

Označení SVMe dle vyhlášky č.210/2012 Sb. 15

16

17 18 19 20 21 22

2/29

Příloha č. 2

Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2013*) Vývoz - země 01 Severní Afrika Alžírsko Libyjská arabská džamáhírije Maroko Tunisko 02 Sub-Saharská Afrika Angola Burkina Faso Etiopie Jižní Afrika Kamerun Keňa Konžská demokratická republika Mauritánie Nigérie Tanzanská sjednocená republika Uganda Zambie 03 Severní Amerika Kanada Spojené státy

Počet licencí ** 14 8 1 1 4 32 3 2 2 4 2 3 2

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 2, 3, 6, 10, 11 2, 6, 10, 11 1, 3 3 1, 10 1, 3, 6, 10, 14 3, 6, 10 10 6, 10 1, 6, 10 1, 3 1, 3, 10 3

13 9 1, 10 1 1, 3 2 1 77 18 59

3, 14 1 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 17 1, 2, 3, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 17

Hodnota tis. EUR *** 53 745 41 103 0 128 12 514 5 761 476 490 373 104 26 382 594

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 3, 6, 10, 11 6, 10, 11 3 3, 10 1, 3, 6, 10, 18 6 10 10 6, 10, 18 1 1, 3

Využití tis. EUR 14 426 12 781 0 0 1 645 4 742 239 470 284 155 14 35 0

63 1 531 10 03 1 780 0 92 412 2 077 90 335

3, 6 1 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15 1, 2, 3, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15

3 1 825 0 1 718 0 29 583 1 334 28 249

3/29

Vývoz - země 04 Střední Amerika a Karibská oblast Dominikánská republika Guatemala Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Salvador 05 Jižní Amerika Argentina Bolívie Brazílie Chile Peru Uruguay 06 Střední Asie Kazachstán Turkmenistán 07 Severovýchodní Asie Čína Hongkong Korejská republika Macao Mongolsko Tchaj-wan (čínská provincie)

Udělené licence Počet Hlavní položky licencí ** vojenského materiálu (SVM) 28 1, 3, 4, 8, 13 2 2 2 11 0 10 1 25 3 2 12 1 5 2 5 4 1 31 6 0 3 1 17 4

1, 3 3, 8 1 1, 3, 4, 8, 13 1, 3 1 1, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 22 1, 11, 14 1 1, 6, 8, 10, 11, 14, 22 11 1, 3, 8 1, 3, 4 1, 7, 8, 15 1, 8, 15 7 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15, 18, 22 10, 18, 22 6, 10, 18 3 1, 3, 13, 15 3, 11, 18

Využití licencí Hodnota Hlavní položky tis. EUR *** vojenského materiálu (SVM) 2 929 1, 3, 4, 8, 13 4 288 19 2 436 0 164 17 8 523 108 128 7 286 0 715 286 2 190 835 1 355 4 150 2 337 0 447 8 130 1 228

Využití tis. EUR 1 973

1, 3 8 1 1, 3, 4, 8, 13 1 1, 3 1 1, 3, 4, 6, 8, 10, 14 14 1 1, 3, 6, 8, 10, 14

0 215 10 1 650 5 89 4 4 282 105 99 3 755 0 32 292 277 273 4 4 013 793 16 401 7 106 2 692

1, 3, 10 3, 4 1, 7, 8 1, 8 7 1, 2, 3, 6, 10, 11, 13, 15, 18 10, 18 1, 2 6, 10, 18 3 1, 3, 13, 15 3, 11, 18

4/29

Vývoz - země 08 Jihovýchodní Asie Brunej Darussalam Filipíny Indonésie Kambodža Malajsie Singapur Thajsko Vietnam 09 Jižní Asie Afghánistán Bangladéš Indie Pákistán Srí Lanka 10 Evropská unie Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo

Počet licencí ** 79 1 2 8 6 6 6 38 12 62 11 12 18 13 8 467 / 514 16 24 8 4 7 32 29 12 3 5 16 7 55

Udělené licence Hlavní položky Hodnota vojenského materiálu (SVM) tis. EUR *** 1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 15, 17, 18, 21 34 320 1 0 1, 18 372 1, 3, 11, 18, 21 360 1, 2, 3, 4, 6 5 334 1, 3, 6, 8 11 521 11, 15, 18 100 1, 3, 10, 11 8 645 1, 2, 3, 4, 6, 9, 10, 17 7 989 1, 3, 6, 10, 11, 15, 17, 18 42 323 1, 6, 10 5 406 1, 10, 11 738 6, 10, 11, 15, 17, 18 2 209 1, 3, 10, 11, 18 33 936 1, 3, 6, 10 33 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18 0 1, 3, 8, 15, 16, 18 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 14, 16 1, 3, 18 1, 10 1, 3, 6, 15 1, 3, 4, 6, 8, 15, 18 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 16, 17, 18 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10 7, 8 1, 3, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 16, 18 1, 3, 4, 5 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 17, 18, 22 1 1, 3, 11, 18 1, 2, 3, 4, 6 1, 3, 6, 8, 11 3, 11, 18 1, 3, 10 1, 3, 4, 6, 10, 11, 17, 18, 22 1, 3, 6, 10, 11, 15, 17, 18 1, 6, 10 1, 6, 10 6, 11, 15, 17, 18 1, 3, 10, 11, 18 1, 3, 6, 10 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 24 1, 3, 7, 8, 15, 18, 22 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 14, 15, 16 1, 3, 18 1, 3, 10, 11 1, 3, 6, 15 1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 18 1, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 13, 16, 17, 18 2, 3, 6, 8, 10, 11 7, 8, 10 1, 3, 10 1, 3, 6, 8, 10, 15, 18 1, 3, 4, 5 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 18

Využití tis. EUR 56 663 0 46 359 4 410 4 120 93 4 323 43 310 5 209 3 268 491 426 996 28 88 736 4 420 8 717 404 66 80 4 109 5 996 1 301 686 6 093 1 435 159 4 817 5/29

Vývoz - země Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Spojené království Švédsko Nečerpané obecné licence 11 Další evropské země Ázerbájdžán Bosna a Hercegovina Černá Hora Chorvatsko Gruzie Kosovo Makedonie, bývalá jugoslávská republika Moldavsko Norsko Ruská federace Srbsko Švýcarsko Turecko Ukrajina 12 Blízký východ

Počet licencí ** 12 69 2 9 4 8 88 8 6 18 14 58 151 1 8 2 15 6 1 3 11 10 17 9 29 25 14 147

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 4, 9, 11, 18 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 16, 18 1, 3 1, 3, 4, 16 1, 2, 3, 4, 6, 8 3, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18 1, 3, 11, 16 1, 3, 8, 10, 18 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 16 1, 3, 10, 14, 16 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 18 11 1, 8, 16, 18 7 3, 10, 11, 15, 18 1, 3, 6, 8 3 3, 8, 16 1, 3, 10 1, 3, 6, 15, 18 1, 2, 3, 9, 10, 11 1, 3, 8, 10, 11, 15 1, 2, 4, 6, 11, 14, 15, 16 1, 3, 7, 8, 10, 15, 18 1, 2, 3, 6, 10, 15, 18 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 22

Hodnota tis. EUR *** 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 39 540 1 413 7 986 38 176 824 54 159 251 3 046 7 370 141 7 838 6 310 3 931 200 172

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 4, 5, 7, 11, 13, 15, 18, 22 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 18 1, 3 1, 3, 5, 6, 15, 16, 17, 22 1, 8, 15 3, 10 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 18 1, 3 3, 10, 16, 18 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 24 1, 3, 6, 10, 14, 15, 16, 21 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 18 1, 8, 16, 18 7 3, 10, 11, 15, 18 1, 3 3 8 1, 3, 10 1, 3, 6, 18 2, 3, 9, 10 1, 10, 11 1, 2, 3, 4, 6, 7, 11, 14, 15, 16 1, 3, 7, 8, 15, 18 1, 6, 10, 18 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 22

Využití tis. EUR 301 12 630 548 12 604 46 3 732 17 939 36 473 1 064 1 079 0 16 512 0 1 236 38 187 39 47 28 144 3 449 4 313 13 3 388 2 960 670 59 576

6/29

Vývoz - země Bahrajn Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko Libanon Omán Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty 13 Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Celkem

Počet licencí ** 4 32 2 50 4 10 1 3 15 26 10

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 3, 11 1, 2, 3, 6, 7, 10, 11, 14, 15, 18 1, 3 1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 22 3, 6 1, 3, 6, 11, 18 3 1, 3 1, 3, 6, 13, 14 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11 1, 3, 6, 10, 11

5 3, 6, 10, 11 51 1128 / 1175 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22

Hodnota tis. EUR *** 186 40 416 8 797 6 710 2 718 1 945 215 20 126 691 12 473 616

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 1, 3, 11 1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 18 1, 3 1, 2, 3, 6, 10, 11, 15, 16, 17, 18, 22 2, 3, 6, 10 1, 3, 6, 18 3, 4, 8 1, 3, 6, 13 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11 1, 6, 10, 11

554 6, 10, 11 62 1 486 681 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 24

Využití tis. EUR 187 24 320 6 439 4 229 5 406 1 456 0 124 11 291 6 123 104 89 15 286 096

*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje vývozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele. **) První hodnota před lomítkem uvádí počet vydaných licencí, druhá je matematickým součtem zemí v regionu povolených v rámci vydaných licencí. (Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. u obecných transferních licencí je vývoz možný v rámci vydané licence do všech zemí EU, u souhrnných transferních licencí je vývoz možný do zemí EU uvedených na licenci.) ***) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. není u všech typů transferních licencí vydanou licencí omezena hodnota vyváženého zboží. U obecných a souhrnných transferních licencí není na vydané licenci definována položka vojenského materiálu, název zboží i jeho množství. Tzn. využití (tzn. čerpání) vydané licence je podle typu transferní licence bez omezení na konkrétní zboží, jeho množství i hodnotu po celou dobu její platnosti.

7/29

Příloha č. 3

Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2013*) Země Vietnam Spojené státy

Podíl 14.9957 % 9.7808 %

SVM v % SVM 11 - 80% SVM 10 - 84%

SVM v % SVM 4 - 7% SVM 6 - 8%

SVM v % SVM 1 - 6% SVM 8 - 2%

SVM v % SVM 22 - 2% SVM 1 - 1%

Egypt Slovensko Alžírsko Polsko Rakousko Saúdská Arábie Bulharsko Irák Spojené arabské emiráty Lucembursko Itálie Jemen Německo Thajsko Belgie Kambodža Ruská federace Izrael Malajsie Francie Brazílie Rumunsko Norsko Švýcarsko Afghánistán Turecko Tchaj-wan (čínská provincie)

8.4792 6.2112 4.4624 4.3929 4.3639 3.9094 3.0182 2.2294 2.1638 2.1096 2.0760 1.8718 1.6677 1.5359 1.5302 1.5271 1.4933 1.4641 1.4266 1.4227 1.3001 1.2923 1.1940 1.1731 1.1315 1.0248 0.9320

% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %

SVM 1 - 77% SVM 6 - 46% SVM 10 - 66% SVM 6 - 44% SVM 6 - 75% SVM 6 - 55% SVM 10 - 41% SVM 1 - 72% SVM 6 - 51% SVM 3 - 98% SVM 10 - 44% SVM 3 - 91% SVM 3 - 47% SVM 10 - 44% SVM 8 - 71% SVM 3 - 35% SVM 10 - 82% SVM 6 - 38% SVM 6 - 69% SVM 10 - 47% SVM 6 - 97% SVM 10 - 93% SVM 6 - 84% SVM 14 - 73% SVM 10 - 84% SVM 3 - 89% SVM 3 - 98%

SVM 3 - 14% SVM 2 - 19% SVM 6 - 33% SVM 10 - 32% SVM 3 - 13% SVM 3 - 32% SVM 4 - 30% SVM 3 - 27% SVM 11 - 26%

SVM 6 - 2% SVM 1 - 11%

SVM 11 - 1% SVM 10 - 10%

SVM 3 - 8% SVM 1 - 5% SVM 13 - 11% SVM 5 - 6%

SVM 11 - 7% SVM 5 - 2%

SVM 10 - 20%

SVM 2 - 1%

SVM 3 - 25% SVM 6 - 5% SVM 11 - 23% SVM 1 - 30% SVM 3 - 22% SVM 6 - 28% SVM 3 - 10% SVM 15 - 32% SVM 11 - 29% SVM 15 - 23% SVM 10 - 1% SVM 3 - 6% SVM 3 - 11% SVM 16 - 11% SVM 1 - 11% SVM 7 - 5% SVM 18 - 1%

SVM 16 - 18% SVM 10 - 2% SVM 10 - 10% SVM 3 - 24% SVM 22 - 2% SVM 4 - 18% SVM 2 - 3% SVM 2 - 11%

SVM 8 - 4%

SVM 8 - 15%

SVM 6 - 7%

Nigérie Bangladéš Uganda Mexiko Tunisko Jordánsko Maďarsko Kanada Litva Bosna a Hercegovina Švédsko Spojené království Pákistán Čína Indonésie Lotyšsko Ukrajina

0.6320 0.6250 0.5948 0.5712 0.5695 0.5116 0.4969 0.4619 0.4504 0.4279 0.3737 0.3683 0.3450 0.2744 0.2620 0.2375 0.2318

% % % % % % % % % % % % % % % % %


SVM 6 - 10% SVM 6 - 21% SVM 3 - 16% SVM 3 - 7% SVM 6 - 19% SVM 6 - 13% SVM 1 - 22% SVM 3 - 23% SVM 18 - 3% SVM 14 - 11% SVM 10 - 31% SVM 18 - 33% SVM 18 - 2% SVM 11 - 25% SVM 8 - 2% SVM 6 - 24%

SVM 18 - 4% SVM 11 - 4% SVM 6 - 4% SVM 1 - 2%

SVM 1 - 15% SVM 1 - 1% SVM 10 - 12% SVM 10 - 12% SVM 10 - 8% SVM 8 - 2% SVM 10 - 11% SVM 11 - 11% SVM 1 - 13% SVM 18 - 20% SVM 7 - 1% SVM 18 - 8%

SVM 1 - 6%

SVM 14 - 4% SVM 1 - 1% SVM 2 - 17% SVM 9 - 3% SVM 16 - 5%

SVM 3 - 4% SVM 15 - 1%

SVM 4 - 9%

SVM 3 - 11% SVM 6 - 4% SVM 16 - 9% SVM 6 - 7%

SVM 1 - 1% 8/29

Země Portugalsko Španělsko Burkina Faso Indie Dánsko Korejská republika Etiopie Nizozemsko Kazachstán Uruguay Angola Guatemala Bahrajn Chorvatsko Keňa Malta Srí Lanka Moldavsko Jižní Afrika Omán Gruzie Mongolsko Argentina Bolívie Singapur Panama Austrálie Finsko Estonsko Kosovo Řecko Filipíny Černá Hora Slovinsko Peru Makedonie, bývalá jugoslávská republika Hongkong Nový Zéland Kamerun Srbsko Kostarika Macao Nikaragua Salvador Turkmenistán Mauritánie Dominikánská republika

Podíl 0.1897 0.1639 0.1627 0.1474 0.1398 0.1389 0.1138 0.1043 0.1035 0.1010 0.0826 0.0744 0.0649 0.0646 0.0585 0.0550 0.0547 0.0540 0.0537 0.0429 0.0377 0.0365 0.0363 0.0344 0.0322 0.0310 0.0307 0.0279 0.0230 0.0163 0.0160 0.0159 0.0134 0.0125 0.0109 0.0096

% % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % % %

SVM v % SVM 3 - 99% SVM 3 - 65% SVM 10 - 100% SVM 6 - 56% SVM 3 - 87% SVM 6 - 61% SVM 10 - 100% SVM 22 - 45% SVM 8 - 71% SVM 4 - 58% SVM 6 - 100% SVM 8 - 100% SVM 11 - 64% SVM 3 - 82% SVM 3 - 96% SVM 1 - 74% SVM 6 - 65% SVM 1 - 53% SVM 6 - 63% SVM 8 - 69% SVM 15 - 49% SVM 13 - 65% SVM 14 - 100% SVM 1 - 100% SVM 11 - 71% SVM 1 - 55% SVM 6 - 82% SVM 3 - 35% SVM 3 - 62% SVM 3 - 100% SVM 8 - 84% SVM 1 - 100% SVM 7 - 100% SVM 3 - 55% SVM 3 - 72% SVM 8 - 100%

0.0054 0.0053 0.0047 0.0047 0.0034 0.0023 0.0017 0.0014 0.0014 0.0009 0.0002

% % % % % % % % % % %

SVM 1 - 78% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 10 - 71% SVM 1 - 100% SVM 3 - 100% SVM 1 - 100% SVM 1 - 100% SVM 7 - 100% SVM 3 - 100% SVM 1 - 77%

SVM v %

SVM v %

SVM v %

SVM 18 - 24%

SVM 10 - 9%

SVM 18 - 20% SVM 18 - 11% SVM 10 - 38%

SVM 11 - 12% SVM 1 - 1% SVM 18 - 1%

SVM 15 - 10%

SVM 7 - 28% SVM 1 - 20% SVM 3 - 41%

SVM 15 - 13% SVM 5 - 8%

SVM 18 - 6%

SVM 1 - 35% SVM 11 - 15% SVM 1 - 3% SVM 3 - 25% SVM 1 - 17% SVM 10 - 44% SVM 18 - 33% SVM 4 - 30% SVM 1 - 41% SVM 3 - 18%

SVM 18 - 2%



SVM 18 - 12%

SVM 1 - 8%

SVM 15 - 7%

SVM 11 - 1% SVM 6 - 26% SVM 1 - 5%

SVM 1 - 5%

SVM 1 - 7% SVM 10 - 3%

SVM 1 - 44% SVM 10 - 27%

SVM 2 - 21%

SVM 11 - 28%

SVM 3 - 22%

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

9/29

Příloha č. 4

Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2013*) vojenský materiál (příklad)

kusů celkem

Revolvery a pistole 67 374 samonabíjecí pistole CZ 75, CZ 75 P-07 DUTY, pistole CZ 82 ráže 9x18 mm, pistole Makarov ráže 9 mm, samonabíjecí pistole Tokarev 33 ráže 7,62x25 mm, CZ 83 ráže 9 mm Browning, samonabíjecí pistole CZ 75 D Compact, samonabíjecí pistole CZ Skorpion vz.61, samonabíjecí pistole ČZ 27, pistole Sig Sauer různých modelů, pistole M70

země (nejvýznamnější)

Thajsko, Vietnam, Spojené státy, Egypt, Pákistán, Kanada, Slovensko, Maďarsko, Mexiko, Afghánistán, Bolívie, Belgie, Francie, Gruzie, Kostarika, Moldavsko, Nikaragua, Salvador, Slovinsko,

Pušky a karabiny 4 378 samonabíjecí puška CZ 858 Tactical ráže 7,62x39 mm, Kanada, Filipíny, Malta, Belgie, Francie, Gruzie, opakovací puška Mosin 1938/44, Mosin 1891/30, Německo, Itálie, Slovensko, Moldavsko, samonabíjecí puška SVT 40, SKS Simonov, opakovací Polsko, Slovinsko puška Mauser 98, samonabíjecí puška Gazela 58, samonabíjecí puška SKS 4 Samopaly 10 178 samopal vz. 61 ráže 7,65 mm, samopal PM-63 ráže 9x18 Slovensko, Spojené státy, Německo, mm, CZ Scorpion vz. 61, samočinné zbraně CZ Scorpion Bulharsko, Kanada, Belgie, Francie, Nový EVO3 A1 a EVO3 A2, samopaly vz. 24, vz. 26, m56, Zéland, Polsko, m49/57, m41/ppsh41 ráže 7,62x25 mm a samopal vz. 61 ráže 7,65 Br, samopal VZ 26 r. 7,62x25mm, samopal PPŠ 41 (Špagin) 7,62 mm, samopal vz. 58, samopaly vz. 26 ráže 7,62x25 Samočinné pušky 32 535 útočné pušky AKM a AKMS-F, CZ Scorpion EVO3 A1 a Irák, Egypt, Slovensko, Vietnam, Belgie, EVO3 A2, útočná puška vz. 58 V ráže 7.62x39 mm, útočné Německo, Francie, Lucembursko, Kamerun, pušky CZ Mod. 58V ráže 7,62x39 mm, útočná puška M70 Kanada, Spojené arabské emiráty ZASTAVA, samočinná puška CZ 805 BREN A1 ráže 5,56x45 mm Lehké kulomety 2 227 kulomet UK-59L ráže 7,62x54R,kulomety UK-59 a Bulharsko, Slovensko, Kambodža, Německo kulomety PKT ráže 7,62 mm, kulomet RPK, RPKS, kulomet M-26 Těžké kulomety 142 14,5 mm protiletadlový kanón ZU-2, kulomety KPVT ráže Slovensko, Kambodža, Spojené státy 14,5 mm Tanky tank T-55, tank T-72, mostní tank MT-55

11

Slovensko, Spojené království, Maďarsko

10/29

vojenský materiál (příklad)

země

kusů celkem

(nejvýznamnější)

Obrněná vozidla 5 obrněné vozidlo BMP 1, VEGA - obrněné střední kolové Slovensko, Spojené království, Německo vozidlo 4x4, vozidlo BVP ZV-90 raketomety vz. 70 ráže 122 mm, 125 mm kanón 2a46, 152 Slovensko, Kambodža, Polsko, Spojené státy mm DANA vz.77, 122 mm raketomet BM-21, 122 mm raketomet RM-70, kanónové houfnice D-20 ráže 152 mm Rakety a raketové střely, přenosná zařízení 16 278 protitankových raket ruční vrhač granátů RPG-7V ráže 40 mm s optickým Polsko, Uruguay, Izrael, Bulharsko, Spojené zaměřovačem PGO-7, granátomet CZ 805 G1, ruční arabské emiráty granátomet GLi-06 ráže 40 mm, 122 mm raketa GRAD, protitanková střela PG-7V, samočinná zbraň granátomet ráže 40x46 mm Letouny a vrtulníky letoun L-39ZO

3

Spojené státy, Moldavsko

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence). Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. vozidlo OT-64 SKOT, demilitarizovaná 122 mm houfnice vz. 38/64, znehodnocený granátomet RPG-2 , znehodnocení 60 mm minomet ANTOS-LR, znehodnocené rakety 9M8 KRUG, deaktivované minometné náboje ráže 60 mm typů ILL a ILL-IR, demilitarizované rakety Volchov, školní protiletadlová raketa PG-15 ráže 73 mm, demilitarizované bojové vozidlo BVP-1, obrněný transportér BTR 60, obrněný transportér SAURER bez výzbroje

11/29

Příloha č. 5

Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 - 2013 2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR 01 Severní Afrika Alžírsko Libyjská arabská džamáhírije Maroko Tunisko 02 Sub-Saharská Afrika Angola Burkina Faso Čad Etiopie Gabun Ghana Jižní Afrika Kamerun Kapverdy Keňa Konžská demokratická republika Madagaskar Malawi Mali Mauritánie Namibie Niger Nigérie Rovníková Guinea

14 426 12 781 0

19 355 17 774 0

20 941 20 130 0

9 493 8 961 13

7 717 6 651 0

17 791 17 221 383

14 650 9 339 2 233

7 096 2 213 712

3 470 2 265 0

6 043 5 292 0

0 1 645 4 742 239 470 0 284 0 0 155 14 0 35 0

0 1 580 3 390 0 28 0 46 0 0 28 60 0 176 0

0 811 1 719 0 0 0 200 439 59 14 641 0 66 0

0 519 1 315 0 0 0 754 0 0 2 0 0 29 0

0 1 066 9 439 0 0 0 6 980 0 0 0 2 002 7 0 0

0 187 9 394 0 0 0 2 432 0 0 26 106 4 0 0

0 3 078 11 434 0 0 0 7 334 0 135 160 0 2 0 0

0 4 171 1 581 0 0 0 1 015 0 0 0 0 0 0 0

362 843 1 683 304 0 3 839 0 0 0 0 5 0 0

199 552 1 051 0 0 0 709 0 0 81 0 0 222 0

0 0 0 3 0

0 0 0 5 22 38 1 500 0

0 0 0 2 0 0 176 70

0 0 181 6 148 0 118 42

0 0 0 0 0 0 446 4

0 0 0 0 0 0 6 532 0

37 0 0 0 0 0 1 736 2 030

0 0 3 0 0 0 539 0

0 0 422 0 0 0 110 0

0 1 0 0 0 0 38 0

1 825 0

12/29

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Súdán Tanzanská sjednocená republika Togo Uganda Zambie 03 Severní Amerika Kanada Spojené státy americké 04 Střední Amerika a Karibská oblast Dominikánská republika Guatemala Haiti Honduras Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Salvador Trinidad a Tobago 05 Jižní Amerika Argentina Bolívie Brazílie Ekvádor Chile Kolumbie Paraguay Peru

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

294 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 1 718 0 29 583 1 334 28 249 1 973

0 1 487 0 33 669 1 729 31 940 1 035

0 8 44 14 816 1 406 13 410 549

35 0 0 12 430 551 11 879 2 735

0 0 0 10 305 539 9 766 1 196

0 0 0 10 801 433 10 368 3 156

0 0 0 10 636 410 10 226 798

0 0 24 9 433 96 9 337 221

0 0 0 13 215 207 13 008 1 450

0 0 0 4 668 110 4 558 212

0 215 0 0 10 1 650 5 89 4 0 4 282 105 99 3 755 0 0 0 0 32

0 5 0 0 0 947 77 0 6 0 2 994 96 0 2 641 0 8 8 13 227

0 0 0 0 97 363 20 62 7 0 722 0 0 562 0 152 0 8 0

0 0 0 0 153 2 485 0 97 0 0 517 0 0 401 0 91 0 0 0

0 0 0 0 4 1 192 0 0 0 0 7 560 0 0 6 358 1 015 7 176 0 0

0 0 57 168 3 2 928 0 0 0 0 1 192 0 0 75 0 87 815 0 0

0 0 0 0 0 533 0 265 0 0 563 0 0 64 0 62 251 0 0

0 0 0 0 0 221 0 0 0 0 1 208 0 0 0 68 3 438 0 0

33 0 0 0 0 1 333 0 0 0 84 1 907 0 0 0 63 0 1 733 0 1

0 0 0 0 0 212 0 0 0 0 1 505 0 0 0 0 1 1 424 0 0 13/29

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Surinam Uruguay Venezuela 06 Střední Asie Kazachstán Kyrgyzstán Uzbekistán Turkmenistán 07 Severovýchodní Asie Čína Hongkong Japonsko Korejská republika Macao Mongolsko Tchaj-wan (čínská provincie) 08 Jihovýchodní Asie Brunej Darussalam Filipíny Indonésie Kambodža Malajsie Singapur Thajsko Vietnam

0 292 0 277 273 0 0 4 4 013 793 16 401 7 106 2 692

0 0 0 183 183 0 0 0 1 463 782 0 0 467 0 214 0

0 0 0 282 83 0 199 0 495 383 11 0 44 29 28 0

5 20 0 41 41 0 0 0 938 921 0 0 17 0 0 0

0 4 0 27 22 5 0 0 57 44 1 7 5 0 0 0

0 215 0 4 0 4 0 0 630 189 0 16 67 0 24 334

0 186 0 0 0 0 0 0 299 0 0 93 0 0 4 202

0 118 581 324 324 0 0 0 1 282 1 166 1 81 0 0 34 0

0 110 0 1 515 1 515 0 0 0 2 165 2 162 0 0 0 0 3 0

0 80 0 1 815 1 685 0 130 0 3 038 3 006 0 0 0 0 31 1

56 663 0 46 359 4 410 4 120 93 4 323 43 310

44 468 81 270 292 0 1 994 137 8 720 32 974

15 929 0 209 1 860 0 2 0 9 750 4 108

11 550 21 365 54 0 54 0 5 897 5 159

10 992 0 40 0 0 3 633 0 5 260 2 059

23 129 0 151 19 29 17 306 95 4 209 1 320

5 622 0 69 431 0 473 0 4 277 372

5 650 0 19 167 0 357 139 2 221 2 747

6 032 0 0 0 0 21 15 2 268 3 728

4 921 0 12 625 0 3 0 3 146 1 135

14/29

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR 09 Jižní Asie Afghánistán Bangladéš Indie Nepál Pákistán Srí Lanka 10 Evropská unie Belgie Bulharsko * Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Kypr Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Rumunsko **

5 209 3 268 491 426 0 996 28 88 736 4 420 8 717 404 66 80 4 109 0 0 5 996 1 301 686 6 093 1 435 159 4 817 301 12 630 548 12 604 46 3 732

14 152 5 196 597 6 220 0 1 827 312 108 890 2 230 1 537 0 402 115 236 1 966 0 0 3 806 1 262 70 1 735 3 721 84 6 132 324 12 327 47 49 079 530 447

21 548 2 734 2 273 12 464 0 4 009 68 73 553 1 713 2 244 0 304 117 198 1 184 0 0 7 410 1 019 48 2 656 1 291 45 5 990 275 12 309 300 23 278 0 341

37 205 2 560 1 438 29 382 0 3 481 344 86 553 1 791 4 684 0 480 747 308 505 0 17 7 680 617 993 69 3 098 0 6 026 181 4 450 642 31 348 223 256

33 104 347 785 17 097 33 14 289 553 70 823 1 533 1 976 0 438 423 54 506 1 0 10 477 2 375 349 17 1 529 25 8 754 137 4 502 77 11 584 502 193

41 282 520 414 20 430 0 9 004 10 914 44 562 573 517 0 116 51 10 1 786 0 0 5 733 445 78 184 171 14 4 234 113 7 648 14 1 868 226 175

53 423 920 326 39 457 0 12 697 23 41 326 528 182 5 454 0 4 231 19 375 0 0 226 2 415 2 486 300 1 012 26 5 918 232 3 149 28 2 442 343 299

9 186 205 437 7 024 0 46 1 474 38 639 257 0 0 4 3 158 72 216 59 0 13 435 3 318 18 99 0 3 865 100 6 271 14 956 361 0

5 579 355 578 3 793 0 3 850 33 850 277 0 0 0 19 138 12 488 0 0 797 606 0 1 283 0 1 765 48 4 556 50 7 286 0

20 791 1 842 1 021 17 240 0 2 686 30 314 456 0 0 0 68 48 534 0 0 0 262 47 0 988 0 3 992 33 7 424 7 52 69 0 15/29

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Slovensko Slovinsko Španělsko Spojené království Švédsko 11 Další evropské země Albánie Ázerbajdžán Bosna a Hercegovina Bulharsko * Černá Hora Chorvatsko Gruzie Kosovo Makedonie Moldavsko Norsko Rumunsko ** Ruská federace Srbsko Švýcarsko Turecko Ukrajina 12 Blízký východ Bahrajn Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko

17 939 36 473 1 064 1 079 16 512 0 0 1 236 0 38 187 39 47 28 144 3 449 0 4 313 13 3 388 2 960 670 59 576 187 24 320 6 439 4 229 5 406 1 456

15 634 24 462 1 304 5 415 15 313 30 1 328 35 0 8 242 108 66 390 81 2 491 0 5 258 298 426 1 051 3 500 24 194 229 5 595 1 780 2 031 5 900 2 589

8 143 85 544 998 3 061 14 024 64 2 542 0 0 35 287 3 464 0 0 113 704 0 1 207 366 2 668 95 2 479 18 827 0 4 477 0 2 601 1 749 472

10 874 14 8 528 787 2 235 18 525 0 3 117 28 0 0 133 4 022 0 0 35 2 218 0 3 890 0 1 320 356 3 406 35 664 0 7 750 1 491 1 440 12 525 2 268

21 613 1 345 1 845 246 322 6 758 0 0 22 0 0 650 40 0 0 14 72 0 3 218 0 248 195 2 299 17 129 0 4 191 975 362 10 498 38

18 972 21 1 033 333 247 27 795 0 466 0 0 0 120 14 023 0 190 3 14 0 9 864 0 2 347 251 517 9 872 0 7 124 962 161 1 230 121

10 696 19 295 651 0 20 802 0 470 0 0 0 593 13 244 0 0 43 544 0 3 142 0 241 30 2 495 15 065 0 6 177 2 404 394 1 854 553

18 748 14 206 72 383 9 598 0 230 0 540 0 0 6 196 0 68 0 2 838 327 0 66 9 1 322 8 744 0 4 646 38 261 3 071 299

21 089 97 193 1 899 240 7 734 0 717 0 1 622 0 0 3 264 0 25 0 0 207 1 021 0 25 41 812 9 456 0 3 443 2 063 1 289 4 0

13 085 64 330 2 855 0 5 314 0 165 0 460 0 96 2 043 0 1 148 0 0 81 911 0 31 21 358 10 019 0 1 648 2 873 821 2 355 1 16/29

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

orientační hodnota v tis. EUR Katar Kuvajt Libanon Omán Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie 13 Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Celkem

0 0 0 124 11 291 6 123 0 104 89 15 286 096

0 0 0 487 3 298 2 285 0 66 45 20 269 170

0 76 0 2 4 637 4 813 0 18 5 13 183 423

5 41 24 3 8 556 1 561 0 24 10 14 216 990

0 143 0 83 4 835 0 10 0 10 175 117

0 0 0 0 0 274 0 6 6 0 189 614

0 0 0 0 2 578 1 105 0 107 0 107 174 725

0 12 0 0 202 215 27 0 27 92 989

0 186 712 5 551 936 267 2 2 0 88 058

0 0 342 0 957 1 022 0 7 0 7 89 698

*) Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007 **) Rumunsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007

17/29

Příloha č. 6

Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2013 (v mil. Euro) Rok

Finanční objem

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

172,00 136,00 103,00 161,00 92,00 89,90 86,70 60,50 77,00 82,90 89,70 88,00 92,70 174,00 189,60 175,10 216,99 183,42 269,17 286,10

Příloha č. 7

Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2013*) Dovoz - země 02 Sub-Saharská Afrika Jižní Afrika 03 Severní Amerika Kanada Spojené státy 04 Střední Amerika a Karibská oblast Mexiko 05 Jižní Amerika Brazílie Kolumbie Uruguay 07 Severovýchodní Asie Čína Hongkong Korejská republika Tchaj-wan (čínská provincie) 09 Jižní Asie Indie 10 Evropská unie Belgie Bulharsko Francie Lotyšsko Německo Polsko Rakousko

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Počet licencí**

25 25 300 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 21, 22 12 1, 2, 3, 6, 7, 11 288 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 21, 22 11 1 7 4 1 2 7 3 2 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0

1 1, 3 3 1 3 1, 2, 4, 11, 13 11, 13 1, 13 2, 4 1 16 16

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Hodnota tis. EUR 48 5 48 5 984 802 1, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 24

Využití tis. EUR 43 43 11 765

1 706 1, 3, 11, 16 983 096 1, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 24 0

210 11 555 0

0 2 079 2 004 0 75 751 3 657 0 91 623 623 0 0 0 0 0 0 0 0

3 3 3 1, 2, 4, 11, 13 11, 13 2, 4 1

1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 17, 18, 24 11 3, 6, 8 10, 18 10 7, 11, 15 1, 4, 8 6, 11, 17, 24

0 489 414 0 75 87 8 0 0 78 0 0 30 905 6 388 1 043 1 86 132 27 147 20/29

Dovoz - země Slovensko Španělsko Spojené království Švédsko 11 Další evropské země Albánie Bosna a Hercegovina Černá Hora Chorvatsko Makedonie, bývalá jugoslávská republika Norsko Ruská federace Srbsko Srbsko Švýcarsko Turecko Ukrajina 12 Blízký východ Egypt Izrael Jordánsko Saúdská Arábie Celkem

Počet licencí** 0 0 0 0 149 3 3 1 1 1 10 37 2 7 47 3 34 18 1 16 1 0 485


1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 14, 15 3, 8 1, 3 10 1, 2 3 1, 3, 5, 6, 11 6, 10, 11, 15 6, 8 1, 2, 6, 8 1, 2, 3, 5, 10, 11, 14, 15 1 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11 1, 3, 5, 6, 10, 11, 13, 15 6 1, 3, 5, 10, 11, 13, 15 3 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 21, 22


Hodnota tis. EUR 0 0 0 0 53 477 3 998 231 4 59 0 1 713 8 361 1 984 6 518 3 262 171 27 177 1 286 60 1 226 0 0 1 043 066

1, 2, 4, 6 10 7, 11, 15 2, 8 1, 2, 3, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 14, 15 3, 8 1 1, 3

1, 3, 5, 6, 8, 10, 11 10, 15 8 1, 8, 13 1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 14, 15 1 1, 3, 6, 8, 10 1, 3, 4, 6, 10, 11, 13, 15 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15 3 4 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 24

Využití tis. EUR 1 424 408 73 198 16 448 502 7 0 286 0 1 758 4 384 1 428 977 1 506 0 5 599 854 0 854 0 0 60 591

*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dovozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele. **) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou vydávány dovozní a transferní licence do zemí EU. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti. 21/29

Příloha č. 8

Podíl položek SVM na využití dovozních licencí v roce 2013*) Země Rakousko Spojené státy

Podíl 42.6811 % 18.4281 %

SVM v % SVM 6 - 96% SVM 10 - 61%

SVM v % SVM 24 - 2% SVM 11 - 16%

Ukrajina Ruská federace

9.1159 % 8.9336 %

SVM 10 - 46% SVM 10 - 96%

Srbsko Norsko Švýcarsko Slovensko Bulharsko Francie Izrael Lotyšsko Albánie Brazílie Španělsko Chorvatsko Kanada Švédsko Polsko Německo Tchaj-wan (čínská provincie)

3.7814 2.7643 2.3680 2.2388 1.7176 1.6395 1.4073 0.8508 0.7896 0.6501 0.6421 0.4503 0.3304 0.3110 0.2069 0.1357 0.1231

% % % % % % % % % % % % % % % % %


Uruguay Spojené království Bosna a Hercegovina Jižní Afrika Thajsko Čína Belgie Turecko Korejská republika Jordánsko Saúdská Arábie

0.1181 0.1168 0.0865 0.0680 0.0225 0.0126 0.0089 0.0007 0.0003 0.0000 0.0000

% % % % % % % % % % %

SVM 3 - 100% SVM 7 - 49% SVM 3 - 87% SVM 5 - 100% SVM 10 - 100% SVM 13 - 93% SVM 11 - 100% SVM 1 - 100% SVM 2 - 95% SVM 3 - 100% SVM 4 - 100%

SVM v %

SVM v %

SVM 16 - 11%

SVM 1 - 5%

SVM 3 - 23% SVM 15 - 3%

SVM 1 - 20%

SVM 6 - 9%

SVM 8 - 5% SVM 5 - 23% SVM 6 - 37% SVM 3 - 31% SVM 10 - 26% SVM 1 - 21%

SVM 5 - 2% SVM 2 - 13% SVM 2 - 4% SVM 8 - 3%

SVM 1 - 12%

SVM 11 - 17%

SVM 10 - 5%

SVM 16 - 7%

SVM 1 - 7%

SVM 8 - 28%


SVM 15 - 31% SVM 1 - 12%

SVM 11 - 6%

SVM 4 - 4%

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

SVM 4 - 1% SVM 7 - 1%

SVM 11 - 16%

SVM 10 - 2%

Příloha č. 9

Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2013*) vojenský materiál (příklad)

země

kusů celkem


Revolvery a pistole 1 356 samonabíjecí pistole a revolvery různých typů a ráží, Izrael, Ukrajina, Chorvatsko, Spojené státy samonabíjecí pistole Tokarev 1933 ráže 7,62x25 mm, pistole HS a pistole XDM, pistole Sig Sauer různých modelů Pušky a karabiny 1 531 samonabíjecí puška SVT 40 ráže 7,62x54R, samonabíjecí Ukrajina, Kanada, Spojené státy, Švýcarsko pušky CZ 858 Tactical ráže 7,62x39 mm, opakovací puška Schmidt Rubin ráže 7,5 x 55 mm, karabina Sig 516 Tactical,samonabíjecí puška SIG 550 a SIG 510, opakovací pušky Schmidt-Rubin a Mannlicher, poloautomatická karabina AKMS-MF ráže 7,62x39 mm Samopaly 4 384 samopal PM-63 ráže 9 mm Makarow, samopal AKS 74U Polsko, Ukrajina, Izrael, Srbsko ráže 5,45x39 mm, samopal UZI ráže 9x19 mm, samopaly M21 BS, samopal Suomi Samočinné pušky 15 552 samočinné pušky AKM ráže 7,62x39 mm, útočné pušky, Ukrajina, Polsko, Spojené státy, Srbsko systém útočné pušky M6A2 ráže 5,56 mm,pušky M21, M77, M91 a M0 Lehké kulomety 333 kulomet RKM vz. 28 DPM ráže 7,62 mm, tankový kulomet Polsko, Slovensko, Spojené státy PKT ráže 7,62 mm a NSV ráže 12,7 mm, kulomety vz. 43 Těžké kulomety

0

Tanky

0

Obrněná vozidla 5 kolová bojová vozidla PANDUR II v různých modifikacích Rakousko Velkorážové dělostřelecké systémy dělo PAK 50 ráže 90 mm

1

Švýcarsko

23/29

vojenský materiál (příklad)

země

kusů celkem


Rakety a raketové střely, přenosná zařízení protitankových raket

0

Letouny a vrtulníky

0

*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence). Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, tank Centurion a frontový bombardovací letoun Petljakov Pe-2

24/29

Příloha č. 10

Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2013 (v mil. Euro) Rok

Finanční objem

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

39,00 44,00 30,50 29,30 38,80 102,30 150,50 113,30 92,00 120,40 125,00 726,80 93,00 193,00 106,70 179,60 376,63 238,17 304,71 60,59

Příloha č. 11

Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu za rok 2013*)

Dovoz (D) - země 03 Severní Amerika

Vývoz (V) - země

Spojené státy Spojené státy Spojené státy Spojené státy Spojené státy 07 Severovýchodní Asie Čína 08 Jihovýchodní Asie

Thajsko Gruzie Moldavsko Polsko Kazachstán

Thajsko 10 Evropská unie Bulharsko Bulharsko Lotyšsko Lotyšsko Lotyšsko Spojené království 11 Další evropské země Bosna a Hercegovina

Thajsko

Nigérie

Vietnam Indonésie Bangladéš Bangladéš

Keňa

Udělené licence Počet Hlavní položky licencí vojenského materiálu (SVM) 6 1, 10, 15 3 2 1 0 0 1

13

34 48 10 0 0 2

1 13 0

2 0

0 8 1 0 4 2 0 1 17

10 1, 15 1

Využití licencí Hodnota D Hodnota V Hlavní položky tis. EUR tis. EUR vojenského materiálu (SVM) 92 122 1, 5, 10, 11, 15

6, 10 6 10 10 10 3, 6, 10, 11

13

0 1 233 663 0 394 174 0 2 2 073 50

41 70 12 0 0 5

10 1, 15 1 11 5

5 0 10 0 3 017 2 394 0 434 186 0 3 2 991

10 6, 10 6 10 10 10 10 3, 6, 10, 11

137 3

Využití D tis. EUR 166

Využití V tis. EUR 207

34 48 9 53 22 0

41 70 12 58 26 0

0 14

0 17

14 1 246 0 704 365 85 89 2 1 546

17 493 0 0 398 93 0 3 1 847

48

134

26/29

Dovoz (D) - země Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ukrajina Ukrajina Ukrajina 12 Blízký východ Izrael Ostatní Celkem

Vývoz (V) - země Spojené arabské emiráty Srí Lanka Etiopie Bangladéš Jordánsko Egypt Keňa Alžírsko Thajsko Srí Lanka

Počet licencí 4 10 4 1 4 0 2 1 0 1 1 0 0 33


10 10 10 6, 11 3 10 10

1, 3, 6, 10, 11, 13, 15

Hodnota D Hodnota V tis. EUR tis. EUR 104 118 10 25 32 1 445 0 289 129 0 238 238 0 0 3 638

31 45 1 570 0 440 649 0 350 350 0 0 6 485


Využití D tis. EUR 114

Využití V tis. EUR 126

24 31 1 112 17 111 0 88 41 41 0 0 3 013

26 44 1 219 21 169 0 107 54 54 104 104 2 722

10 10 10 6 6, 11 6 10 10 6 6 1, 3, 5, 6, 10, 11, 15

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele. **) Pokud není uvedena země dovozu či země vývozu, jde o licenci vydanou před rokem 2012, využitou (tzn. čerpanou) v něm jen v části vývozu či dovozu.

27/29

Příloha č. 12

Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2013

Počet podaných žádostí o vydání povolení

67

Počet rozhodnutí o vydání povolení

62

z toho negativních

1

Počet zrušených povolení (§ 13 písm. c) zákona)

1

Počet žádostí o rozšíření povolení

82

Počet rozhodnutí o rozšíření povolení

72

Počet držitelů povolení koncem roku 2013

204

Počet držitelů povolení koncem roku 2012

179

Příloha č. 13

Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011, 2012 a 2013*) a) Řízení o žádosti ukončené udělením

Rok 2011**)

Rok 2012***) Rok 2013****)

či prodloužením licence Licence udělené - celkem

2 024

1 920

1 902

k vývozu

1 092

1 263

1 313

k dovozu

911

625

551

21

32

38

Licence neudělené - celkem

2

2

10

k vývozu

2

2

10

k dovozu

0

0

0

k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering)

0

0

0

Zastavení řízení celkem

46

80

116

ca) Počet zpět vzatých žádostí

43

70

84

k vývozu

28

53

64

k dovozu

15

15

18


0

2

2

cb) Zastavení z moci úřední

3

10

32

k vývozu

2

10

23

k dovozu

1

0

9


0

0

0


b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence

c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence

*) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou od 30. 6. 2012 v rámci zemí EU požadovány, tj. i vydávány licence pro dovoz a transfer zboží. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti. **) V části a) jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla prodloužena platnost. ***) Ve všech částech jde pouze o licence udělené v roce 2012. ****) Ve všech částech jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla v části a) prodloužena platnost, v části b) neuděleno prodloužení a v části c) zastaveno řízení o prodloužení.

VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

Recommend Documents