VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2011

Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2011 _________________________________________________________________________________________________________________

Obsah Úvod .........................................................................................................................................................3 1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice ............................................................................4 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ...............................................................................4 1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití a dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ..........................................................................................................................8 1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ......................................................................................11 1.4 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO ......................15 1.5 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly ..................................16 1.5.1 Ministerstvo zahraničních věcí ..........................................................................................16 1.5.2 Ministerstvo vnitra ............................................................................................................18 1.5.3 Ministerstvo obrany ..........................................................................................................19 1.5.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel ................................................................20 1.5.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost................................................................................21 1.5.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu....................................23 2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní..............................23 2.1 Evropská unie ............................................................................................................................23 2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ..............................................................................24 2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU ......................................................................26 2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí .................................26 2.1.4 Pozice ČR v rámci EU .........................................................................................................27 3. Mezinárodní spolupráce ...................................................................................................................27 3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) .............................................................28 3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...................................................................................29 3.3 Kazetová munice .......................................................................................................................30 4. Mezinárodní kontrolní režimy ..........................................................................................................31 5. Mezinárodní zbrojní embarga ..........................................................................................................33 6. Přehled příloh ...................................................................................................................................35

2 ______________________________________________________________________________


Úvod Dlouhodobým cílem České republiky je budování transparentního, důvěryhodného a obecně respektovaného systému regulace obchodu s citlivým zbožím a sladění různorodých zájmů, které se při této činnosti nutně uplatňují. Vláda České republiky během posledních let realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti své politiky v této oblasti obchodu souběžně s postupným zefektivňováním principů a nástrojů kontroly jeho exportu. Zpráva navazuje na Informace o dovozu a vývozu a držení ručních a lehkých zbraní v ČR, které byly publikovány v letech 2001 – 2003, na které později navázaly Zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, které již respektovaly metodiku zpracování společných výročních zpráv EU, a je již devátou Zprávou tohoto typu. Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Generálním ředitelstvím cel a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Zpráva je primárně zaměřena na oblast zahraničního obchodu s vojenským materiálem, dále zahrnuje informace z dalších oblastí podléhajících kontrolním režimům. V první části Zprávy je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, ručními zbraněmi pro civilní použití , nově dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu, včetně informace o změnách právních předpisů v České republice v daných oblastech. Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech. Další část zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití. Poslední část Zprávy popisuje aktuální přehled mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí. Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem (brokering), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů.

3 ______________________________________________________________________________


1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice 1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem Základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon č. 38/1994 Sb.”), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 332/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona. Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu průmyslu a obchodu. V průběhu prvního pololetí 2011 probíhaly práce na novele zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novelizace zahraničního obchodu s vojenským materiálem byla provedena zákonem č. 248/2011 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR dne 30. srpna 2011. Hlavní důvody, které vedly ke změně zákona č. 38/1994 Sb., byla potřeba implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství a současně úsilí o naplnění programového prohlášení vlády, které uložilo nově upravit postavení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra tak, aby mohla přímo realizovat nákupy vojenského materiálu, čímž by měly být vytvořeny předpoklady pro zlevnění těchto nákupů. Uvedené zadání se odrazilo taktéž v tom, že u uvedené novely zákona byla stanovena dvojí účinnost, když ustanovení nově upravující postavení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jsou v účinnosti již od 1. září 2011, zatímco zbylá ustanovení novely implementující Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES nabývají účinnosti dne 30. června 2012. Cílem nově implementované Směrnice je harmonizace národních předpisů členských států EU upravujících pohyb vojenského materiálu. Ty dosud obsahují značné rozdíly, které negativně ovlivňují fungování vnitřního trhu, nepodporují spolupráci unijních subjektů, v důsledku čehož dochází ke snížení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu. Ke změně tohoto nežádoucího stavu by mělo dojít 30. června 2012, tj. dnem, od kterého by měly všechny členské státy EU v souladu s článkem 18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES začít používat implementující zákony.

4 ______________________________________________________________________________


Jak již bylo uvedeno, implementací Směrnice do zákona č. 38/1994 Sb. dochází k výraznému snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU. Tohoto usnadnění je dosaženo především tím, že dochází ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy Evropské unie. Nadále se tedy nebude již jednat o klasický dovoz či vývoz mezi členskými státy, ale pouze o sledování pohybu – transferu – od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Dovozní licence odpadají. S ohledem na současný stav lze předpokládat, že zrušením dovozních licencí pro tyto případy odpadne potřeba dovozců podávat žádost u zhruba 500 dovozních licencí. Tím dojde k úbytku nejen administrativní zátěže těchto osob, ale současně i k ušetření finančních prostředků vynakládaných na správní poplatky za vydání těchto dovozních licencí. Pro české vývozce je dále velmi důležité také ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence k transferu udělená příslušným orgánem státu bude platit v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována žádná další povolení. Další novinkou v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem bude umožnění jeho provádění v rámci EU rovněž fyzickým osobám a nikoliv pouze právnickým, jak je tomu doposud. Neméně významnou změnou je zavedení nové kategorizace licencí k transferu od dodavatele v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Napříště si budou moci fyzické a právnické osoby vybrat, zda budou k tomuto žádat o individuální licenci k transferu pro jednoho příjemce, souhrnnou licenci k transferu pro více příjemců nebo - pokud budou příjemcem vojenského materiálu ozbrojené síly nebo certifikovaný příjemce, při účasti na výstavách a veletrzích, nebo při údržbě, opravě či reklamaci dodaného vojenského materiálu původnímu dodavateli – o obecnou licenci. V návaznosti na nově zaváděnou možnost provádění transferu na základě obecné licence je nutné upozornit na s tím související institut tzv. certifikace fyzických a právnických osob - výrobců, kteří pod svým jménem uvádí na trh výrobek. Dodavatelé pro takovouto certifikovanou společnost pak mají právě tu výhodu, že mohou využít zjednodušenou formu dodávek prostřednictvím obecné licence pouze na základě oznamovací povinnosti. I s ohledem na citlivost obchodů, jejichž předmětem má být vojenský materiál, byla při tvorbě této novely samozřejmostí skutečnost, že veškeré změny vedoucí k usnadnění podnikání v této oblasti byly prováděny tak, že v žádném případě nesmí být na úkor bezpečnostních a jiných státem chráněných zájmů ČR a musí i nadále zůstat pod přísnou kontrolou.

5 ______________________________________________________________________________


Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová: 1)

podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem,

2)

pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí o udělení licence.

Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem mohla být v roce 2011 pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Výše uvedenou novelou dojde k možnosti rozšíření i na fyzické osoby. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Pro realizaci každé obchodní transakce musí osoba, která je držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU). Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce MPO, které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům.

Koncem roku 2011 bylo 177 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a bylo provedeno 70 úprav povolení, týkající se buď rozšíření položek vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat.

6 ______________________________________________________________________________


K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2011 uděleno 1 092 licencí v hodnotě 8 514,1 mil. Kč (346,3 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze „využití“) činila 4 509,1 mil. Kč (183,4 mil. €). Zastaveno bylo 30 správních řízení k žádosti o udělení licence k vývozu, přičemž 28 na základě zpětvzetí žádosti podnikatelem a 2 z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti). V případě 2 žádostí bylo vydáno rozhodnutí o neudělení licence. Ze zahraničně politických důvodů byly 4 vývozní licence odejmuty. Zvyšující se rizika obchodování s vojenským materiálem se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu vedla k tomu, že počátkem února 2011 Licenční správa MPO návazně na žádost Ministerstva zahraničních věcí dočasně pozastavila export určitého vojenského materiálu do Egypta a Jemenu. V polovině února 2011 došlo k rozšíření tohoto pozastavení i na Libyi. Následně byly odejmuty tři licence k vývozu do Libye a jedna licence k vývozu do Spojených arabských emirátů. Česká republika tak reagovala na vývoj událostí v teritoriu ještě dříve, než došlo k rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (a následně nařízeními Evropské unie) o uvalení zbrojního embarga na Kaddáfího režim. Do zemí EU bylo vydáno 521 licencí na vývoz v celkové hodnotě 3 911,6 mil. Kč (159,1 mil. €), využití pak činilo 1 809,5 mil. Kč (73,6 mil. €). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (115), Polska (115) a Německa (65). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 572,8 mil. Kč (23,3 mil. €), Polska 302,6 mil. Kč (12,3 mil €), Slovenské republiky 199,1 mil. Kč (8,1 mil. €), Itálie 181,9 mil. Kč (7,4 mil. €). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do Thajska (84), USA (64) a Izraele (37). Hodnotově největší vývoz proběhl do Alžírska 494,9 mil. Kč (20,1 mil. €), USA 329,7 mil. Kč (13,4 mil. €) a Indie 307,3 mil. Kč (12,5 mil. €). K dovozu vojenského materiálu bylo uděleno 911 licencí v hodnotě 3 352,8 mil. Kč (136,4 mil. €) Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále pouze „využití“) činila 5 855,6 mil. Kč (238,2 mil. €). Zastaveno bylo 16 správních řízení k žádosti o udělení licence k dovozu, přičemž 15 na základě zpětvzetí žádosti podnikatelem a 1 z moci úřední (nesplněny náležitosti žádosti). K dovozu ze zemí EU bylo vydáno 522 licencí v hodnotě 1 534,2 mil. Kč (62,4 mil. €), využití pak činilo 5 018 mil. Kč (204,1 mil. €). Nejvíce licencí k dovozům bylo vydáno ze Slovenské republiky (121), Německa (89) a Velké Británie (74). Hodnotově největší dovoz se uskutečnil z Rakouska 3 923,9 mil. Kč (159,6 mil. €), USA 339,3 mil. Kč (13,8 mil. €), Norska 238,5 mil. Kč (9,7 mil. €), Slovenska 199,1 mil. Kč (8,1 mil. €), Německa 183,9 mil. Kč (7,5 mil. Kč) a Itálie 183,9 mil. Kč (7,5 mil. €). Na dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 21 licencí v celkové hodnotě dovozu 46,5 mil. Kč (1,9 mil. €) a následného vývozu 68,8 mil. Kč (2,8 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz ze Slovenska 9,5 mil. Kč (386 tis. €) spojený s vývozem do Polska 11,3 mil. Kč (462 tis. €).

7 ______________________________________________________________________________


1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití a dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon č. 228/2005 Sb.“). Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem Zákona č. 228/2005 Sb. a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva. Ministerstvo zahraničního obchodu k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o jeho udělení či neudělení. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy. V roce 2007 vypracovala Komise EU v reakci na zprávu pracovní skupiny odborníků komplexní „akční plán pro posilování bezpečnosti výbušnin“, jehož hlavním cílem je přijetí opatření pro zvýšení bezpečnosti výbušnin v EU. Mezi klíčovými prioritami byla nutnost zlepšení kontroly nad výbušninami a pyrotechnickými výrobky, které jsou dostupné na trhu. Proto byla v roce 2011 v souladu s akčním plánem EU přijata právní úprava umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků do České republiky z hlediska jejich technických parametrů. Právní rámec umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství je s účinností od 1. srpna 2011 dán Nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení. Nařízení vlády je prováděcím předpisem k zákonu č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů, kterým se zavádí povolovací režim na dovoz pyrotechniky vyrobené mimo Společenství. Nařízení vlády stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků, vyrobených mimo EU, povinnost předložit při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Dovozní povolení je vydáno na základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně některých zákonů,

8 ______________________________________________________________________________


ve znění pozdějších předpisů, nebo certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických výrobků. Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s jednoznačně identifikovanými výrobky, jejich množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU. V roce 2011 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů, dlouhých zbraní a nábojů v celkové hodnotě 1 161 386 tis. Kč. Revolvery a samonabíjecí pistole: 36 703 ks v hodnotě 234 126 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Brazílie, Chile, Černá Hora, Filipíny, Guatemala, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Libanon, Kostarika, Malajsie, Moldávie, Mosambik, Namíbie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Srbsko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké,Švýcarsko,Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay a Zambie. Dlouhé zbraně: 49 876 ks v hodnotě 309 927 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bangladéš, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Čína, Gruzie, Guatemala, Chile, Černá Hora, Filipíny, Grónsko, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika,Kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Moldávie, Mongolsko, Mosambik, Namíbie, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko,Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie a Zimbabwe. Náboje: 286 455 871 ks v hodnotě 617 333 tis. Kč Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EÚ): Argentina, Austrálie, Brazílie, Bosna a Hercegovina, Botswana, Černá Hora, Egypt, Gambie, Gruzie, Grónsko, Honduras, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Indonésie, Island, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kostarika, Kuvajt, Libanon, Macao, Makedonie, Mongolsko, Namibie, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Spojené státy americké, Saudská Arábie, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Tchaj-wan, Turecko, Ukrajina, Uruguay.

9 ______________________________________________________________________________


Revolvery a pistole 9302 – Největší realizované vývozy země

počet kusů

hodnota v Kč

1. Spojené státy americké

17 764

94 068 789

2. Kanada

2 624

22 710 302

3. Thajsko

2 259

20 644 188

4. Peru

2 112

12 755 849

5. Pákistán

1 519

12 070 655

Dlouhé zbraně 9303 – Největší realizované vývozy Země

počet kusů

hodnota v Kč

1. Spojené státy americké

19 090

89 142 641

2.Austrálie

6 266

34 074 516

3. Ruská federace

5 544

43 377 519

4.Thajsko

5 178

31 489 543

5. Kanada

3 560

25 507 829

Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v období od zahájení jeho kontroly do konce roku 2011 vydáno 80 povolení s deklarovanou dovozní hodnotou 275 220 tis. Kč.

10 ______________________________________________________________________________


1.3 Vývoz zboží a technologií dvojího užití Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz kapitola 4 Zprávy) a EU v oblasti nešíření. V červnu roku 2003 přijaly členské státy EU, na úrovni hlav států a předsedů vlád, Akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení a v prosinci roku 2003 pak byla přijata Evropskou radou Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tou je konkrétně stanoveno, že musí být posílena politika a postupy kontrol vývozu zboží dvojího užití. Radou bezpečnosti OSN byla v dubnu 2004 přijata rezoluce č. 1540, kterou se všechny státy zavázaly, že přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol k zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a zprostředkování služeb spojených s předmětným materiálem. V souladu s těmito požadavky vydala koncem roku 2006 Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného nařízení Rady. Základními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit kvalitnější regulační prostředí pro výrobní odvětví a dosáhnout větší konzistentnosti při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů pro jeho provádění. Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, které je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady (ES) č. 1334/2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. 11 ______________________________________________________________________________


V souladu implementací režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (dále jen „Zákon č. 594/2004 Sb.“), který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7. prosince 2010. Tento zákon upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území ČR na území jiného členského státu EU a osob dovážejících toto zboží do ČR a nově i kontrolu poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu. Zákonem se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci, týkající se určitých konečných vojenských použití. Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb a poskytování technické pomoci. Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, ve které je vývozce zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi EU, než ve které bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 do přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 doplněno 5 nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat 6 Všeobecných vývozních nařízení EU 

č. EU001 — Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska, do Spojených států amerických,



č. EU002 — Vývoz určitého zboží dvojího užití do určitých míst určení,



č. EU003 — Vývoz po opravě/výměně,



č. EU004 — Dočasný vývoz na výstavu nebo veletrh,



č. EU005 — Telekomunikace a



č. EU006 — Chemické látky.

K využívání všeobecných vývozních nařízení EU se musí zaregistrovat na MPO. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo 12 ______________________________________________________________________________


z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno, vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu. Již od roku 2005 informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného tarifu pod podpoložkami 8456 - 8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství), že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního povolení uděleného Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací získaných především od Generálního ředitelství cel. Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu. Spolupracujícími orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky. Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikatelskou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci procesu vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na seminářích jím pořádaných. I v březnu 2011 Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu uspořádala ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu seminář (70 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití – nová legislativa v praxi, který navázal na semináře pořádané v předešlých letech.

13 ______________________________________________________________________________


V roce 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 303 rozhodnutí, z toho: 

281 udělených povolení k vývozu do 49 zemí,



8 neudělených vývozních povolení,



14 usnesení o zastavení správních řízení (podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.)

Kromě toho Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo v 15 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření možnosti vydání povolení a v 1 případě k posouzení potřeby žádat o povolení. K největším odběratelům v roce 2011 patřily Ruská federace (48x), Čína (35x), Írán (35x), Indie (22x), Turecko (19x), Saúdská Arábie (11x), Srbsko (10x), Bosna a Hercegovina (10x) a Ukrajina (7x). Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2011 byly •

strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů, zařízení Nanospider vč. příslušenství),

•

z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,

•

rastrovací elektronové mikroskopy,

•

detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,

•

ochranné plynové masky.

V roce 2011 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství (příloha č. II nařízení Rady č. 428/2009) do sedmi určených zemí pro 15 firem, a celkem tak může vyvážet na základě všeobecného vývozního povolení 66 firem.

14 ______________________________________________________________________________


1.4 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO za období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto příjmy uskutečněny:

Správní úkon Povolení obchodu s vojenským materiálem

Počet provedených správních úkonů

Příjmy ze správních úkonů (v Kč)

45

900 000

1 730

1 730 000

1 481

740 500

80

40 000

281

140 500

14

7 000

20

208 000

(poplatek na účet - 20 000 Kč) Licence – vojenský materiál (poplatek - kolek 1 000 Kč) Povolení – civilní zbraně a střelivo (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – pyrotechnika (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – mezinárodní kontrolní režimy (poplatek - kolek 500 Kč) Povolení – mučící nástroje (poplatek – kolek 500 Kč) Pokuta za správní delikt (na účet) Kopie stran ze správních spisů

Příjmy celkem

340

3 766 340

Poznámka: Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků.

15 ______________________________________________________________________________


1.5 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly

1.5.1 Ministerstvo zahraničních věcí Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb., který explicitně definuje stanovisko MZV jako závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, a to zejména závazky vyplývajícími z vyhlášených mezinárodních smluv a členství České republiky v mezinárodních organizacích. Zahraničněpolitický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně-politických, lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování exportů celým aparátem MZV, včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, který také využívá konzultací s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení. Ministerstvo zahraničních věcí během hodnotícího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž deklarovaný způsob konečného užití zboží. MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva pojednává v kapitole 2.1.1. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu, např. členské země EU. Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocována v úzké spolupráci ústředí Ministerstva zahraničních věcí v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy Česká republika nemá v zemi své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v souladu se Zákonem č. 38/1994 Sb. v těchto případech nuceno žádat o prodloužení dvacetidenní lhůty k předložení závazného stanoviska. Stále více se také rozvíjí systém vzájemných formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží čím dál více formou

16 ______________________________________________________________________________


preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně se tím snižuje i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence využívá možnosti stanovit post-licenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, ale vytváří tlak na stranu konečného uživatele, aby se choval transparentněji a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem. Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj postoj k jednotlivým teritoriím potencionálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg a dalších restriktivních opatřeních i pohledu ministerstva k exportům jednotlivých kategorií vojenského materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu. V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V obecné rovině MZV vychází primárně z premisy, že splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, neexistuje zpravidla z hlediska zahraničněpolitických zájmů ČR důvod pro nevydání povolení. V roce 2011 MZV ze zahraničněpolitického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem je jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2011 neudělilo souhlas s povolením, resp. omezilo teritoriální platnost povolení o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničněpolitické zájmy ČR, případně jejích spojenců1. MZV například částečně přehodnotilo svoji politiku neudělování teritoriálních povolení pro Arménii a Ázerbajdžán s tím, že v současnosti uděluje povolení pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového a nesmrtícího charakteru. Ve stejné logice také posuzuje konkrétní žádosti o licenci tak, aby to neodporovalo embargu OBSE z roku 1992. S ohledem na existenci restriktivních opatření a zahraničněpolitický zájem neudělovalo v roce 2011 MZV souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Barmu, Somálsko, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe.

1

Tuto problematiku řeší také kapitola č. 5 – Mezinárodní zbrojní embarga.

17 ______________________________________________________________________________


MZV se v roce 2011 spolu s ostatními aktéry intenzivně podílelo na novelizaci Zákona č. 38/1994 Sb. v kontextu povinnosti České republiky implementovat do svého právního řádu ustanovené směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství. MZV se i díky intenzívní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík zahraničněpolitických zájmů České republiky a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace. MZV si je vědomo skutečnosti, že vojenský materiál i zbraně pro civilní užití patří tradičně mezi významné vývozní komodity českého průmyslového sektoru disponující často vysokou přidanou hodnotou, mající v řadě případů významnou roli pro regionální ekonomiku a současně potenciál k rozvoji české vědy a výzkumu. V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití dává MZV svoje stanoviska ze zahraničněpolitického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.

1.5.2 Ministerstvo vnitra Úloha a postavení Ministerstva vnitra (MV) při kontrole a vývozu vojenského materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání povolení a udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva a vydává k nim závazná stanoviska. Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo Ministerstvo vnitra interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených Zákonem č. 38/1994 Sb. Úloha a postavení MV při kontrole vývozu materiálu dvojího použití vyplývají ze Zákona č. 594/2004 Sb. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů České republiky. Při tomto spolupracuje obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem ČR.

18 ______________________________________________________________________________


MV velice pozitivně hodnotí jednání uskutečňovaná 1x týdně na MPO za účasti všech dotčených subjektů, na kterých jsou rozebírány jednotlivé žádosti podávané na MPO v souladu se shora uvedenými zákony.

1.5.3 Ministerstvo obrany Působnost Ministerstva obrany (MO) v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dána Zákonem č. 38/1994 Sb. Ministerstvo obrany se v rámci dvoustupňového národního kontrolního mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle § 6 odst. 2 zákona, vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle § 16 odst. 1 písm. c) zákona se MO vyjadřuje k žádostem držitelů povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem o udělení licence k jednotlivým obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. MO předkládá žádosti Licenční správa MPO. V rámci řízení o žádosti o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zabezpečování obrany České republiky. V roce 2011 MO obdrželo celkem 60 žádostí, z toho 48 bylo žádostí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a ve 12 případech se jednalo o rozšíření již vydaných povolení. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. V rámci řízení o žádosti o vydání licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zajišťování obrany České republiky. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20 Zákona č. 38/1994 Sb. V roce 2011 MO obdrželo celkem 145 žádostí o stanovisko k zahraničnímu obchodu s významným vojenským materiálem, podaných 30 subjekty. Z toho bylo 58 žádostí o stanovisko k dovozu, 5 žádostí o dovoz služby, 4 žádosti o stanovisko k dovozu a následnému vývozu, 1 žádost k dovozu a vývozu bez pohybu přes území ČR, 72 žádostí o stanovisko k vývozu a 1 žádost k vývozu služby. Ve 3 případech byla MO doručena žádost o prodloužení doby platnosti již vydané licence. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. Jedna žádost byla zaslána přímo firmou, tuto žádost MO nevyřizovalo. Z hlediska komoditního rozsahu se jednalo o: tanky a obrněnou techniku; vojenská vozidla; leteckou techniku; ženijní techniku; velkorážní výzbroj a její náhradní díly; raketovou techniku; kryptografická zařízení; ruční palné zbraně a velkorážní munici. Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Afghánistán 1x, Belgie 1x, Bulharsko 8x, přes Bulharsko do Afghánistánu 1x, Dánsko 3x, Etiopie, 1x, Francie 1x, Itálie 5x, Jemen 4x, Kazachstán 1x, Keňa 1x, Litva 1x, Maďarsko 10x, Německo 13x, Nigérie 1x, Norsko 10x, Pákistán 1x, Peru 1x, Polsko 19 ______________________________________________________________________________


8x, Rakousko 2x, Slovensko 32x, přes Slovensko do Egypta 1x, Slovinsko 3x, Spojené arabské emiráty 1x, Srbsko 2x, Švédsko 3x, Švýcarsko 2x, Thajsko 1x, Ukrajina 7x, USA 8x, Velká Británie 4x, Vietnam 3x, z Afghánistánu do USA a zpět 1x, z Bulharska do Etiopie 1x, z Rumunska do Nigérie 1x. MO má postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem stanoven vnitřním předpisem. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary MO. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany České republiky zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE a dále kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.m.s.) a Vídeňského dokumentu 1999.

1.5.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle Zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle Zákona č. 594/2004 Sb. V roce 2011 došlo k vývozu 1946 položek zboží dvojího užití, na které bylo vydáno MPO individuální vývozní povolení nebo bylo použito všeobecné vývozní povolení. Pro zabezpečení dohledu poskytuje MPO v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (GŘC) údaje o licencích udělených pro obchod se zbraněmi, vojenským materiálem a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí. Za období 1. ledna 2011 až 31. prosince 2011 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:

20 ______________________________________________________________________________


Číslo HS 8710 8801 8802 8803 8804

8805 9301 9302 9303 9304 9305 9306

Popis

Počet vývozů

Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části a součásti těchto vozidel Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro létání (letouny) Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) a balistické a kosmické nosné rakety Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802 Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části a součásti a příslušenství

92 21 124 1707

Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307 Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero…), vyjma sečných a bodných zbraní čísla 9307 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304 Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků všech druhů a nábojových krytek

600

21 73 606 489 114 586 530

Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. V roce 2011 bylo zjištěno, že ve dvou případech bylo vyvezeno zboží, na které se vztahovalo ustanovení § 10 a odst. 4 Zákona č. 228/2005 Sb., bez vývozní licence. V oblasti vojenského materiálu byl zjištěn jeden případ vývozu vojenského materiálu, kde bylo zahájeno trestní řízení. Dále bylo Celní správou ČR zjištěno, že v roce 2011 došlo ve čtyřech případech k porušení Zákona č. 594/2004 Sb.

1.5.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/1997

21 ______________________________________________________________________________


Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícícího záření (atomový zákon) a o změně a o doplnění některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi. Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2011 nebyl v ČR realizován žádný vývoz těchto chemických látek. V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní byly v roce 2011 z ČR vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp. méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin. Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí EU (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země Evropské unie byly chemické látky seznamu 3 vyváženy do Srbska a Bosny a Hercegoviny. Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí EU je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní. V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2011 celkově 229 rozhodnutí v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího užití v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro dovoz/vývoz jaderných materiálů 5/15 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 4/2 povolení a pro dovoz/vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 26/145 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů bylo vydáno 7 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 6 povolení. Jedno povolení bylo vydáno pro dovoz a zpětný vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti. V sedmnácti případech vydal SÚJB změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V jednom případě bylo usnesením SÚJB zastaveno správní řízení z důvodu zpětvzetí žádosti žadatelem. V roce 2011 nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. V roce 2011 došlo k vývozu několika vysoce rizikových biologických agens z ČR. Konkrétně se jednalo o vývoz viru influenzy drůbeže H5N1 (A/H5N1/Indonesia/05/2005) firmou Barter BioScience s.r.o. do Rakouska za účelem testování ověření kvality vakcinačního produktu. Dále byly vyvezeny veterinární vakcinační prostředky proti vzteklině, klasickému moru prasat a newcastleské chorobě drůbeže firmy Bioveta a.s. jak do zemí EU (Bulharsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko) tak mimo EU (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Filipíny, Chorvatsko, Moldávie, Pákistán, Srbsko, Kosovo, Sýrie). V rámci vědecké spolupráce byly vyvezeny kmeny bakterie Francisella tularensis do Španělska 22 ______________________________________________________________________________


(Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i.) a kmeny viru západní nilské horečky do Německa a Nizozemí (Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.).

1.5.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce a koordinace mezi všemi zainteresovanými složkami státní správy – Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a zpravodajskými službami. Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemí Evropské unie. K tomuto účelu jsou publikovány výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české tak i v anglické podobě. Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí v roce 2011 MZV průběžně komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních orgánů ČR. MZV se takto snaží o co největší transparentnost směrem k odborné i široké veřejnosti. MZV se během roku 2011 aktivně podílelo na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní ve třetích zemích. Zástupci MZV se účastnili tzv. outreach projektů zaměřených na podporu přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty), studijních seminářů organizovaných EU pro země regionu západního Balkánu i pravidelných setkání se zástupci neziskového sektoru a odborné veřejnosti pořádaných v rámci pracovní skupiny Rady pro kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi COARM. MZV zůstává nadále otevřené držitelům povolení, kteří přicházejí konzultovat své podnikatelské záměry.

2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní 2.1 Evropská unie Česká republika, podobně jako všechny členské státy v rámci Evropské unie, dlouhodobě respektuje základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly exportu mimo jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko nekontrolovatelného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi 23 ______________________________________________________________________________


a vojenským materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad s relevantním právním rámcem EU, zejména s požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.

2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o osm kritérií, která v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní2. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP dále v několika článcích obsahuje přeformulovaná Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí Kodexu chování EU. Přijetí osmi společných kritérií, která státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě. Společný postoj není, narozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouvou o založení Evropského společenství), přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.“ Z tohoto důvodu některé členské státy a Česká republika mezi nimi, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje 2008/944/SZBP3 zohlednily při novelizaci své národní legislativy. Ministerstvo zahraničních věcí v praktické rovině nezaznamenalo výraznou změnu politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Bezesporu však povýšení Kodexu chování EU při kontrole exportu zbraní na Společný postoj EU a provázání jeho zásad do národní legislativy znamená posílení a vyšší transparentnost českého kontrolního systému a jeho plnou integraci do unijního rámce. Základní principy společného přístupu států EU definované osmi kritérii lze popsat následovně:

2

EU Code of Conduct on Arms Exports. Vžitý český překlad neodpovídá přesně významu, neboť Kodex pokrývá nejen oblast zbraní, ale celou oblast vojenského materiálu. 3 Řada členských států (například Německo) zavedla do své legislativy již dříve kritéria Kodexu chování EU.

24 ______________________________________________________________________________


1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, dohody o non-proliferaci atd.); 2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji 2008/944/SZBP také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva); 3. vnitřní situace v zemi konečného určení; 4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability; 5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých; 6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu; 7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek; 8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země. Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v České republice hodnocena také podle těchto kritérií4. Členské státy učinily v rámci skupiny COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu a ke zvýšení transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu a dvanácti operativních ustanovení přijatých spolu s Kodexem začala publikace Výroční zprávy EU o exportu zbraní (8. ustanovení) či praktické sdílení interpretace kritérií Kodexu a informování se o žádostech o licence, které byly zamítnuty (3. ustanovení). Vliv třetího operativního ustanovení je patrně nejvýraznějším hybatelem diplomatické korespondence mezi členy pracovní skupiny COARM. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Tyto informace jsou, vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě, drženy ve vyhrazeném režimu. Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Kodexu. V případě, že databáze obsahuje platnou informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce5“ jakýmkoli členským státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl. 4

V některých případech, např. u kritérií 3 či 7, bývá problematické územní vymezení platnosti jednotlivých kritérií. MZV sleduje propustnost hranic i ohraničení problematických oblastí v jednotlivých zemích s tím, že logickou jednotkou, na kterou se omezení vztahuje, je ve většině případů stát. 5 „V zásadě identickou transakcí“ se většinou rozumí transakce, ve které je shodný konečný uživatel a obdobný dodávaný materiál.

25 ______________________________________________________________________________


Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je žádost o licenci zamítnuta. Eventuelní udělení licence i přes potvrzující výsledek případné konzultace (undercut) členský stát notifikuje ostatním spolu s podrobným vysvětlením svého postupu. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP měl být v souladu s ustanovením čl. 15 aktualizován tři roky po svém přijetí , tedy v roce 2011. V roce 2011 byla nicméně příprava aktualizace Společného postoje Rady teprve zahájena a konečné rozhodnutí o změnách stávající úpravy nelze očekávat dříve než v roce 2012.

2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V první polovině roku 2008, za slovinského předsednictví, byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70-71 anglického textu, část interpretující páté kritérium). Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU), 2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje 2008/944/SZBP a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného postoje 2008/944/SZBP. Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.

2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu 26 ______________________________________________________________________________


bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2011 na základě rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP projekt čtyř studijních seminářů na téma kontroly exportu konvečních zbraní pro 3 státy regionu západního Balkánu (Chorvatsko, Černá hora, FYROM) a rovněž regionální semináře s účastí expertů členských států EU. Na úrovni EU probíhal rovněž politický dialog k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy, například USA, Rusko.

2.1.4 Pozice ČR v rámci EU Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve Společném postoji Rady 2008/944/SZBP konzultuje Česká republika denialy vydané jednotlivými členskými státy EU. Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci EU neformální konzultace, jak v rámci jednání pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím telefonické či e-mailové komunikace. Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky jednotlivých členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době. Také Česká republika má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do třinácté výroční zprávy EU pro rok 20106, existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU7. Tyto vývozy je třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Bližší informace o charakteru dodaného materiálu v členění dle unijního seznamu lze nalézt ve třinácté Výroční zprávě EU, která byla dne 30. prosince 2011 publikována v oficiálním věstníku EU pod číslem 2011/C382/01.

3. Mezinárodní spolupráce Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem 6 7

Evropské údaje o exportech za rok 2011 nejsou v době přípravy této Zprávy k dispozici. Informace o vývozech ze zemí mimo EU, které nejsou vázány Kodexem EU, evropská zpráva o kontrole exportu neobsahuje.

27 ______________________________________________________________________________


obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům, teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých oblastech – např. v subsaharské Africe.

3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi, lze datovat přibližně do roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň s názvem Arms Trade Treaty (ATT). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: odpovědnost jednotlivých zemí; omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva a podpoře organizovaného zločinu a korupce, způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje nebo porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků; transparentnost; komplexnost kontroly. Česká republika sjednání ATT podporuje a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i Evropská unie jako celek. Na 61. Valném shromáždění (VS) OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením delegací 153 zemí schválena rezoluce č. 61/89 – („Towards an arms trade treaty…“) „Směrem ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy a přesuny konvenčních zbraní“. Touto rezolucí byly členské země zároveň vyzvány, aby předložily své názory na sjednání nové mezinárodní smlouvy regulující obchod konvenčními zbraněmi. Sešlo se přes 100 odpovědí podporujících sjednání ATT, samozřejmě s akcentem na různé obsahové momenty budoucí smlouvy. Odpověď České republiky, připravená v rámci koordinovaného postupu členských zemí Evropské unie, byla začleněna do souhrnu národních zpráv, který Generální tajemník (GT) OSN předložil 1. výboru 62. VS OSN na podzim roku 2007. Během roku 2008 se scházela 28členná Skupina vládních expertů (GGE – Group of Government Experts), která byla v roce 2009 rozšířena do formy Otevřené pracovní skupiny (OEWG – Open Ended Working Group), posuzující cíle, pole působnosti a parametry eventuální smlouvy. Česká republika zastávala v roce 2009 funkci jednoho z místopředsedů OEWG. Výsledkem složitých jednání GGE a OEWG byla kompromisní závěrečná zpráva pro VS OSN, která otevírala cestu návazným krokům. Mandát ke svolání Diplomatické konference za účelem sjednání ATT (doslova: „v zájmu podpory účelu a cílů Charty OSN založit nejvyšší možný společný mezinárodní, univerzálně aplikovatelný standard 28 ______________________________________________________________________________


pro import, export a transfer konvenčních zbraní“) v roce 2012 v délce čtyř týdnů poskytla rezoluce VS OSN č. 64/48 z 2. prosince 2009. OEWG byl přetvořen v Přípravný výbor (Preparatory Committee) ATT, jenž se v roce 2010 sešel v červenci, v průběhu roku 2011 pak dvakrát, na přelomu února a března a opět v červenci. Přípravný proces vede zkušený vyjednavač, argentinský velvyslanec R. G. Moritán, jenž 14. července 2011 předložil vlastní návrh textu ATT, který, přestože nebyl posuzován, tím méně pak odsouhlasen jako základ pro jednání Diplomatické konference k ATT, je zatím stále jediným konzistentním předobrazem budoucí ATT. Samotná Diplomatická konference k ATT byla svolána do New Yorku v termínu 2. – 27. července 2012. Dle názoru České republiky by ATT měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními zbraněmi a příslušnou municí ve všech jeho formách, tedy včetně reexportu, tranzitu, překládky a zprostředkování. Přijetím silného závazného mezinárodně právního nástroje bude možno zaručit legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi. Evropská unie se Rozhodnutím Rady 2009/42/SZBP „na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie“ aktivně zapojila do přípravy ATT. V letech 2009 až 2011 pak EU uspořádala několik regionálních seminářů a doprovodných akcí v Ženevě a v New Yorku na podporu ATT. Problematika přípravy ATT se stala standardním bodem agendy řady orgánů Rady a Komise EU.

3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (RLZ) je Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen Akční program OSN). Akční program OSN byl schválen v roce 2001. První konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se uskutečnila v roce 2006, druhá hodnotící konference proběhne v roce 2012, přičemž ve dvouleté periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení implementačních mechanismů. Každým rokem je pak VS OSN předkládána zpráva GT OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti OSN) a VS OSN tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a „Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“. Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí a plnění legislativních norem týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ; evidence a sledování pohybu RLZ; ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou

29 ______________________________________________________________________________


zaměřena na zvýšení vzájemné transparence. Mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria na výrobu, dovoz a vývoz RLZ, s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v boji proti nezákonnému obchodování. Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených oblastech. Součástí naplňování opatření Akčního programu OSN je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky závazný dokument. EU podporuje Akční program OSN formou projektů spolupráce na základě specifických rozhodnutí Rady. Jedním z opatření Evropské unie ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala klauzule zakazující nelegální hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje 8. prosincem 2008 závaznou součástí mezinárodních dohod Evropské unie se třetími zeměmi. Cestou Společných akcí Rady Evropské unie je řešena rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ vzduchem (letecky), nově též po moři. V rámci implementace Akčního programu OSN je ČR aktivním účastníkem úsilí mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Na národní úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU, kromě toho prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení (United Nations Office for Disarmament Affairs / UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání semináře UNODA, zaměřeného na implementaci Mezinárodního nástroje sledování, pro účastníky ze západoafrických zemí. Seminář se konal v ČR ve dnech 14. – 18. září 2009.

3.3 Kazetová munice Používání kazetové munice přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25% kazetové munice po dopadu selže a nevybuchne, 30 ______________________________________________________________________________


takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny. Svým vzhledem je atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým kontaktem, např. při obdělávání půdy. V únoru 2007 byl konferencí o omezení kazetové munice zahájen tzv. „proces z Oslo“. Celkem 46 zemí (včetně ČR a dalších 20 zemí EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování kazetové munice. Úmluva o kazetové munici (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008 a slavnostně otevřena k podpisu v Oslo dne 3. prosince 2008. CCM na místě podepsalo přes 100 zemí, za ČR připojil podpis ministr zahraničních věcí K. Schwarzenberg. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku 2011 měla 68 smluvních stran. ČR úmluvu ratifikovala, ratifikační listinu uložila u depozitáře v září 2011 a smluvní stranou CCM se stala 1. března 2012. Armáda ČR v souladu s přijatými závazky kazetovou munici vyřadila a její zbývající zásoby sovětské výroby zlikvidovala již v roce 2010. Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI) o omezení kazetové munice k Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě absolutního zákazu kazetové munice odradila od podpisu CCM její hlavní uživatele a výrobce. Úmluva tak fakticky postihuje pouze menší část kazetové munice (cca 10% světového objemu), a to zejména starší produkce. I z tohoto důvodu pokračovala v Ženevě jednání o Protokolu VI k CCW. Ta však koncem roku 2011 navzdory úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch byl do značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.

4. Mezinárodní kontrolní režimy Česká republika je, podobně jako ostatní průmyslově vyspělé státy, aktivním účastníkem všech významných a pro ČR aplikovatelných mezinárodních kontrolních režimů, zabývajících se zahraničním obchodem s vojenským materiálem, technologiemi a zbožím dvojího užití. Bezpečnostní rizika, která se ČR takto snaží eliminovat na globální úrovni, vyplývají zejména z možného šíření zbraní hromadného ničení a zboží dvojího použití, z nadměrného hromadění konvenčních zbraní v jednotlivých zemích či regionech a ze zneužití zbraní pro teroristické účely. Podle zaměření rozlišujeme tyto mezinárodní kontrolní režimy na:

31 ______________________________________________________________________________




Zanggerův výbor a Skupinu jaderných dodavatelů8 v oblasti nešíření jaderných zbraní,



Australskou skupinu v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní,



Kontrolní režim raketových technologií v oblasti raketových nosičů zbraní hromadného ničení9



Wassenaarské ujednání v oblasti konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.

Činnost většiny mezinárodních kontrolních režimů sice není odvozena od mezinárodních smluv (výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí, vyplývajících z právně závazných mezinárodních smluv OSN, týkajících se zákazu a/nebo nešíření zbraní hromadného ničení10. V tomto smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN. Smlouva o obchodu se zbraněmi, jejíž příprava probíhá na půdě OSN, může tuto situaci ještě nadále vylepšit11. Jak již bylo řečeno, v ČR je Zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými, chemickými a biologickými, stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně12. Přímo související problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití ze dne 5. května 2009 (vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1334/2000), a podle zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Aktivita ČR ve výše uvedených mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence13. Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem. Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových kompletů proti civilní letecké dopravě.

8

Nuclear Suppliers Group (NSG) Missile Technology Control Regime (MTCR). Související Haagský kodex nešíření balistických raket (The Hague Code of Conduct, ang, zkr. HCOC) je politický dokument, který byl přijat v roce 2002 a který definuje opatření na budování důvěry v této oblasti. 10 Významná je v tomto směru rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) k nešíření zbraní hromadného ničení (ZHN) nestátním aktérům. 11 Viz kapitola 3.1. 12 „Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně.“ § 4 zákona č. 38/1994 Sb. 13 V oblasti chemických zbraní nelze vyloučit dopad mezinárodních kontrolních režimů na český zahraniční obchod. Problematika šíření zbraní hromadného ničení je bližší spíše problematice zboží dvojího užití než vojenského materiálu. 9

32 ______________________________________________________________________________


I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je ČR věrna svému postavení, aktivně působí ve stávajících kontrolních režimech a zasazuje se za globální prosazení přísnějších kontrol, podobných těm, kterými je sama vázána. Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji na zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni, orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezené pouze na nelegální obchody s nimi, je již zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených kontrolních režimech, ať již na regionální14 nebo globální úrovni15.

Wassenaarské ujednání - WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies) Wassenaarské ujednání (WA) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených v prvé řadě pro průmyslovou oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou činnosti WA je specifický systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi, bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé projekty či firmy v určité zemi apod., a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek do zemí mimo WA anebo zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA neustále novelizuje seznamy kontrolovaných položek, rozšiřuje sadu svých základních dokumentů (WA Initial Elements), kritérií a pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem a změnami v geopolitickém vývoji. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA nejsou smluvní povahy a že WA sdružuje jen 41 účastnických zemí (pozn.: 21. ledna 2012 se k WA jako 41. země připojilo Mexiko), se prostřednictvím budování vnějších vazeb s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně substantivní (co do objemu podchycených položek) záběr jejich praktického uplatňování.

5. Mezinárodní zbrojní embarga Česká republika respektuje veškerá zbrojní16 embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (i přes to, že opatření vydaná OBSE jsou nemandatorní). Zároveň se

14

Příkladem regionální spolupráce při kontrole převodů zbraní jsou mimo již zmiňovaného mechanismu EU při vývozu zbraní (SP 2008/944/SZBP), také Nairobský protokol či podobné iniciativy v rámci MERCOSUR, OBSE nebo CARICOM. 15 Mimo Wassenaarského ujednání je to hlavně připravovaná Smlouva o obchodu se zbraněmi. 16 Tato Zpráva neobsahuje informace o restriktivních opatřeních v oblasti položek dvojího užití, ani v případě mučících nástrojů.

33 ______________________________________________________________________________


aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací. Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí, stejně jako rozsah jednotlivých embarg, se průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU (Společný postoj, dále jen SP), eventuelně dalších subjektů. Text embarg většinou obsahuje uvedení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce „arms and related material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky17 či naopak lehkých palných zbraní18. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např. embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území (např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či Společná pozice Rady 2008/944/SZBP předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochranou službu ambasád evropských zemí. Úplná embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku, Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či nově také Sýrii a Bělorusko. Embarga na Irák, Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na dodávky centrální vládě. Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou. Madridská deklarace EU z 27. června 1989, která krátce po událostech na Náměstí nebeského klidu ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování lidských práv. Embargo na síly zapojené do konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako embargo na Arménii a Ázerbajdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské země společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty. Specifickým příkladem restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí19. Výčet aktuálně platných restrikcí je dostupný na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/leg_mezinarod_sankci.html

17

Těžkou technikou v kontextu OSN rozumíme zbraně zahrnuté do registru OSN (UNROCA). OSN svými embargy takto limituje dovozy do Iránu a KLDR. 18 Například moratorium států ECOWAS. 19 Viz kapitola 3.3.

34 ______________________________________________________________________________


6. Přehled příloh Příloha č. 1 Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) platná od 1. října 2009 Příloha č. 2 Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu v roce 2011 Příloha č. 3 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2011 Příloha č. 4 Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011 Příloha č. 5 Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2003 – 2011 podle země konečného užití Příloha č. 6 Realizace vývozu vojenského materiálu - prodej zahraničním osobám v letech 1994 – 2011 Příloha č. 7 Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu v roce 2011 Příloha č. 8 Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2011 Příloha č. 9 Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2011 Příloha č. 10 Realizace dovozu vojenského materiálu – nákup od zahraničních osob v letech 1994 – 2011 Příloha č. 11 Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu v roce 2011 Příloha č. 12 Dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011 Příloha č. 13 Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011 Příloha č. 14 Licence k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011

35 ______________________________________________________________________________

Příloha č. 1

Skupiny vojenského materiálu SVMe Zbraně s hladkým vývrtem r.20 mm, s drážkovanou hlavní r.12,7 mm a menší služby Zbraně s hladkým vývrtem a ráží nad 20 mm, další zbraně s ráží nad 12,7 mm služby Střelivo, zařízení k zážehu rozněcovačů a součásti pro zbraně ze SVMe 1, 2 a 12 služby Miny, bomby, torpéda, rakety, raketové střely, výbušná zařízení, náloživo a součásti služby Vybavení k řízení palby, poplašná a varovná zařízení a vybavení pro testování služby Pozemní vozidla a jejich speciálně konstruované součásti služby Chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení služby Energetické materiály (výbušné látky a související pohonné hmoty) služby Válečná plavidla, námořní výzbroj a výstroj a zařízení a příslušenství služby Letadla, vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch, bezpilotní prostředky služby Elektronická zařízení speciálně konstruovaná pro vojenské použití a jejich součásti služby Zbraňové systémy s kinetickou energií a speciálně konstruované součásti služby Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti služby Zařízení pro vojenský výcvik, simulaci vojenských operací a součásti služby Zobrazovací zařízení (infračervená obraz zesilující a nahrávací), spec. notebooky služby Výkovky, odlitky a polotovary pro výrobky ze SVMe 1 až 4, 6, 9, 10, 12 a 19 služby Zařízení, materiály a "knihovny" technická dokumentace služby Výrobní zařízení pro výrobu výrobků uvedených v tomto seznamu služby Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie služby Kryogenní a "supravodivá" zařízení služby Programové vybavení služby Technologie pro výrobu výrobků uvedených v tomto seznamu služby

Označení SVMe dle vyhlášky č.332/2009 Sb. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Příloha č. 2

Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu v roce 2011*)

Vývoz - země Severní Afrika Alžírsko Tunisko Sub-Saharská Afrika Etiopie Gabun Ghana Jihoafrická republika Kamerun Keňa Mauretánie Namíbie Nigérie Rovníková Guinea Uganda Zambie Severní Amerika Kanada USA Střední Amerika a Karibská oblast Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Salvádor

Počet licencí 18 12 6 29 4 1 1 4 2 7 1 1 5 1 1 1 74 10 64 16 5 9 1 1 0

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 6,10 6,10 10 10,1,3,6,8 1,10 3 10 8,6,10 3 1,3 3 1 10 6 10 3 10,3,1,8,14,6,11,4 3,1,10 10,3,1,8,14,6,11,4 3,1,10 3,1 3,1,10 1 3

Hodnota tis.EUR 26 882 24 685 2 197 5 020 973 472 63 37 360 247 5 22 2 738 81 8 14 66 743 4 096 62 647 971 140 721 11 99 0

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 10,6,3,22 10,6,3,22 10 3,10,6,1 10 3 10 6,10 3 1,3 3,1 10 6 10 3 10,3,1,14,6,22,11,4,8,2 3,1,10,2 10,14,6,1,3,22,11,4,8,2 1,3,13,2 3,1 1,13,2 1 3 1

Využití tis.EUR 20 941 20 130 811 1 719 200 439 59 14 641 66 2 0 176 70 8 44 14 816 1 406 13 410 549 97 363 20 62 7

Vývoz - země Jižní Amerika Brazílie Ekvádor Chile Paraguay Peru Střední Asie Kazachstán Uzbekistán Severovýchodní Asie Čína Hongkong Korejská republika Macao Mongolsko Jihovýchodní Asie Filipíny Indonésie Malajsie Singapur Thajsko Vietnam Jižní Asie Afghanistán Bangladéš Indie Pákistán Srí Lanka

Počet licencí 15 10 1 3 0 1 4 2 2 14 5 4 2 1 2 123 4 14 4 2 84 15 78 9 24 25 13 7

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 3,6,1,18 6,1,18 3 3,1 1 10,7,4 7,4 10 10,3,18,1,11 10,18 1 11,18 3 3 1,10,3,11,6,8,14,18,15 1 11,6,8,1,3 3,1 1,10,3 10,1,14,11,18,15 6,10,11,3,18,4,1,14,7 10,3,1 10,4,11 6,18,7 11,10,18,14,6 10,6

Hodnota tis.EUR 972 499 183 184 0 106 291 83 208 328 204 12 4 8 100 14 734 215 2 038 627 0 10 401 1 453 23 666 5 633 2 268 10 659 4 819 287

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 3,6,1 6,3,1 3 1 10,7,4 7,4 10 10,18,3,1,11 10,18 1 18,11 3 3,1 1,10,11,3,6,14,8,15,18,2 1 11,6,8,1,3 1 2 1,10,3,11 11,10,1,14,15,18 6,10,2,3,18,22,1,11,14,7 10,2,3,1 10,11 6,18,7 10,18,22,14,11 10,6

Využití tis.EUR 722 562 0 152 8 0 282 83 199 495 383 11 44 29 28 15 929 209 1 860 2 0 9 750 4 108 21 548 2 734 2 273 12 464 4 009 68

Vývoz - země Evropská unie Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Další evropské země Albánie Ázerbajdžán Bosna a Hercegovina

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 6,10,3,4,8,5,11,13,1,7,14,16,2,17,18,22,15 8,3,1 4,14,10,2,6,11,3,1 3,18,6 10,7,1,13 18,3,1 6,10,8,1,18,4,3 10,3,8,1,6 8,10,4,1 10 3,11,1 8,3,10,4,1 1 3,10,16,5,6,8,1,18,17,7,4,2 18,7,10,1,4 6,10,11,4,3,1,14,8,18,2 3,7 6,5,7,1 3,10 3 4,6,10,13,3,17,11,1,7,22,8,2,5,15 6,1,7,8 3,1,10 10,3,8,1 10,8,3,6,11,18,1 6,10,2,3,1,18,14,4,11,5,7,17,15,8 3

Počet licencí 521 13 16 8 8 5 28 15 10 3 6 9 9 65 11 115 5 8 11 2 115 5 8 14 32 85 1 0 1 1

Hodnota tis.EUR 159 131 4 020 8 224 161 648 219 803 8 521 1 137 26 7 658 738 117 15 201 323 17 199 301 66 068 366 484 16 388 65 363 2 590 7 511 24 362 65 0 53

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 6,10,3,11,5,14,8,4,13,17,16,18,7,2,1,22,15,21 8,3,4,1 3,6,10,2,4,11,1 3,18,6,1 11,10,7,1,13 18,3,1 10,6,8,4,18,3,1 10,3,8,1,6 8,11,10,3,1 10,1 3,4,1 10,8,5,6,1 1 11,3,16,10,14,5,6,18,1,8,17,7,4,2 18,7,4,1,13,10 6,10,11,4,3,8,18,14,2,22,1 3,7 6,3,5,14,11,17,15,7,1,22 3,10 6,10,13,7,4,22,11,1,3,2,5,18,8 11,6,1,7,8,21,2 10,1,3 10,3,14,8,1 10,6,11,8,3,18,13 6,10,14,3,18,17,1,11,4,7,5,15,8,2,16 3 10,17

Využití tis.EUR 73 553 1 713 2 244 304 117 198 1 184 7 410 1 019 48 2 656 1 291 45 5 990 275 12 309 300 23 278 341 0 8 143 85 544 3 061 998 14 024 64 2 542 0

Vývoz - země Černá Hora Gruzie Chorvatsko Moldávie Norsko Ruská federace Srbsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Blízký východ Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko Katar Kuvajt Oman Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Austrálie a Oceánie Austrálie Nový Zéland Celkem

Počet licencí 2 1 5 4 3 11 5 22 11 19 107 13 1 37 6 12 1 3 3 5 26 8 4 4 1 092

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 7 6 3 1 6,3,18 10,11,2,8 4,18,11 10,14,5,17,1,8,6 3,6,15,18,8 6,2,1,10,3,18,11 6,3,4,15,2,1,8,7,18,10,11,17,13 3,6,1,7,18,10 15,6,3,18,17,11,10,13 2,3,6 3,6,1 8 3,8 4,8,7,11 6,10,11,1 4,1 4,1 1 6,10,3,1,4,11,8,2,5,14,18,7,13,15,16,17,22

*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech

Hodnota tis.EUR 34 7 880 298 131 927 4 087 571 2 494 910 6 912 23 173 6 630 0 2 251 2 526 1 111 0 77 50 3 315 7 213 65 50 15 346 338

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 7 6 3,11 1 6,3,18 10,11,2,8 18,11,4,10 10,14,5,17,1,8,3,7 3,15,18,8 6,10,18,3,11,1,16,2 6,3,15,4,8,11,7,18,1,10,17,13,2 3,6,11,7,18,10,1,2 1 15,6,18,3,11,17,10,13 6 3,1,6 8 8 3,4,8,7,11 6,3,11,10,1 1 1 1 6,10,3,1,11,14,5,8,4,18,13,15,17,2,7,16,22,21

Využití tis.EUR 35 3 464 287 113 704 1 207 366 2 668 95 2 479 18 827 4 477 0 2 601 1 749 472 0 76 2 4 637 4 813 18 5 13 183 423

Příloha č. 3 Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2011*) Země Rakousko Alžírsko USA Indie Polsko Thajsko Slovensko Itálie Německo Spojené arabské emiráty Saudská Arábie Egypt Vietnam Pákistán Gruzie Švédsko Afghanistán Švýcarsko Lucembursko Izrael Ázerbajdžán Ukrajina Bangladéš Bulharsko Indonésie Jemen Belgie Kanada Maďarsko Ruská federace Francie Litva Velká Británie Tunisko Norsko Kamerun Brazílie Španělsko Jordánsko Gabun Čína Srbsko Mexiko

Podíl %

SVM v %

SVM v %

SVM v %

SVM v %

12.70 10.98 7.32 6.80 6.72 5.32 4.44 4.04 3.27 2.63

SVM 6 - 46 SVM 10 - 54 SVM 10 - 79 SVM 6 - 99 SVM 6 - 42 SVM 1 - 75 SVM 6 - 36 SVM 10 - 83 SVM 11 - 30 SVM 6 - 93

SVM 3 - 24 SVM 6 - 45 SVM 14 - 6

SVM 5 - 12

SVM 14 - 9

SVM 10 - 19 SVM 10 - 16 SVM 10 - 25 SVM 3 - 13 SVM 3 - 17 SVM 3 - 5

SVM 11 - 16 SVM 3 - 9 SVM 13 - 19

SVM 3 - 9

SVM 16 - 14

SVM 14 - 12

2.53 2.45 2.24 2.19 1.89 1.67 1.50 1.46 1.45 1.42 1.39 1.36 1.24 1.23 1.02 0.96 0.94 0.77 0.71 0.66 0.65 0.56 0.55 0.45 0.39 0.35 0.31 0.30 0.26 0.24 0.21 0.20 0.20

SVM 3 - 76 SVM 3 - 63 SVM 11 - 41 SVM 10 - 85 SVM 6 - 100 SVM 10 - 77 SVM 10 - 49 SVM 10 - 70 SVM 3 - 96 SVM 15 - 52 SVM 10 - 93 SVM 6 - 86 SVM 10 - 98 SVM 3 - 48 SVM 11 - 52 SVM 6 - 100 SVM 8 - 55 SVM 3 - 69 SVM 10 - 62 SVM 10 - 98 SVM 10 - 40 SVM 8 - 34 SVM 10 - 68 SVM 10 - 100 SVM 6 - 76 SVM 3 - 100 SVM 6 - 53 SVM 10 - 99 SVM 3 - 64 SVM 3 - 100 SVM 10 - 82 SVM 18 - 62 SVM 1 - 66

SVM 4 - 12 SVM 6 - 27 SVM 10 - 28 SVM 18 - 11

SVM 8 - 9 SVM 11 - 6 SVM 1 - 26

SVM 3 - 18 SVM 2 - 24 SVM 14 - 26

SVM 6 - 5

SVM 3 - 23

SVM 6 - 41 SVM 17 - 7 SVM 10 - 7 SVM 6 - 16 SVM 6 - 42

SVM 10 - 15

SVM 2 - 14

SVM 3 - 43 SVM 1 - 29 SVM 8 - 23

SVM 5 - 9

SVM 6 - 5

SVM 6 - 38 SVM 10 - 23 SVM 6 - 11

SVM 8 - 10 SVM 11 - 23 SVM 11 - 8

SVM 4 - 5 SVM 3 - 19 SVM 8 - 7

SVM 3 - 20 SVM 3 - 35

SVM 1 - 12

SVM 1 - 23

SVM 6 - 13

SVM 18 - 18 SVM 11 - 20 SVM 13 - 34

SVM 4 - 16

Země Rumunsko Dánsko Portugalsko Chorvatsko Nizozemí Filipíny Etiopie Uzbekistán Finsko Nigérie Chile Estonsko Moldávie Kostarika Turecko Slovinsko Kazachstán Kuvajt Rovníková Guinea Srí Lanka Keňa Albánie Panama Ghana Lotyšsko Malta Zambie Korejská republika Černá Hora Macao Mongolsko Nikaragua Jihoafrická republika Nový Zéland Hongkong Uganda Paraguay Salvádor Austrálie Mauretánie Malajsie Oman

Podíl % 0.19 0.17 0.17 0.16 0.15 0.12 0.11 0.11 0.11 0.10 0.09 0.07 0.07 0.06 0.06 0.05 0.05 0.05 0.04 0.04 0.04 0.04 0.04 0.04 0.03 0.03 0.03 0.03 0.02 0.02 0.02 0.02 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01

SVM v % SVM 3 - 62 SVM 3 - 82 SVM 3 - 94 SVM 3 - 99 SVM 18 - 47 SVM 1 - 100 SVM 10 - 100 SVM 10 - 100 SVM 18 - 80 SVM 10 - 100 SVM 3 - 100 SVM 11 - 41 SVM 1 - 100 SVM 3 - 74 SVM 3 - 50 SVM 11 - 50 SVM 7 - 77 SVM 8 - 100 SVM 6 - 100 SVM 10 - 52 SVM 1 - 96 SVM 3 - 100 SVM 3 - 100 SVM 10 - 100 SVM 10 - 54 SVM 1 - 100 SVM 3 - 100 SVM 18 - 94 SVM 7 - 100 SVM 3 - 100 SVM 3 - 53 SVM 1 - 100 SVM 6 - 81 SVM 1 - 100 SVM 1 - 100 SVM 10 - 100 SVM 1 - 100 SVM 1 - 100 SVM 1 - 100 SVM 3 - 100 SVM 1 - 100 SVM 8 - 100

SVM v %

SVM v %

SVM 10 - 38 SVM 18 - 13 SVM 7 - 6

SVM 6 - 6

SVM 7 - 28

SVM 4 - 19

SVM v %

SVM 1 - 5

SVM 3 - 19

SVM 10 - 34

SVM 7 - 22

SVM 1 - 26 SVM 15 - 28 SVM 6 - 35 SVM 4 - 23

SVM 18 - 22 SVM 1 - 7

SVM 6 - 48

SVM 1 - 46

SVM 11 - 6

SVM 1 - 47 SVM 10 - 19

*) včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence)

SVM 7 - 5

Příloha č. 4

Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011 vojenský materiál (příklad)

kusů celkem

země (nejvýznamnější)

Revolvery a pistole 26 408 CZ 75, CZ 2075 RAMI, CZ 97, CZ 92, CZ 85, pistole CZ 52 , Thajsko, USA, Jordánsko, Brazílie, Moldávie, P-07 DUTY, CZ Skorpion 61, Star B, CZ 50/70, GLOCK 34 Mexiko, Kostarika, Nikaragua a COP, CZ 83, CZ 75 BD POLICE a CZ 85 B Luger, Kevin Pušky a karabiny 3 985 semi automatická puška CZ 858 Tactical, puška Mauser, Kanada, Filipíny, Španělsko, Slovensko, samonabíj. puška M1 , opak. a samonabíj. kulovnice Slovinsko, Nizozemí, Lotyšsko, Malta Samopaly 2 270 samopaly vz. 26, vz. 61, Sudajev PPS-43, Thompson, Rakousko, Thajsko, Slovensko, Německo, Beretta, AKS 74 U, automatická puška Škorpion vz. 61 Malta, Lucembursko Samočinné pušky 539 samočinná puška vz. 58, samopal vz.58, automatická Keňa, Belgie, Polsko, Kanada, Nový Zéland, útočná puška CZ 805 BREN A2 USA Lehké kulomety 612 kulomety PKT, DŠK-M vz.38/46, DŠK(M), DShK, UK-59 Vietnam, Afghanistán, USA, Polsko, Malta Těžké kulomety kulomet KPVT

83

Tanky věžové komplety 122 mm ShH 2S1 GVOZDIK

48

Bojová obrněná vozidla

Velkorážové dělostřelecké systémy samohybná houfnice 2S1, tažená houfnice vz.37 Rakety a raketové střely, přenosná zařízení protitankových raket pancéřovka RPG-7V, granátomet RPG 7 Letouny a vrtulníky letoun L-159

Bulharsko, USA

Ukrajina 0

24

Bulharsko, Slovinsko

802

Afghanistán, Bulharsko, Egypt 1

Maďarsko

Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. 85 mm divizní kanón D-44, podvozek tanku T-72, tank T-72 s kanónem 125 mm, obrněný transportér DRDM-2, transportér OT-90 bez zbraně, vozidlo BVP-1, 152 mm samohybná kanónová houfnice vzor 77-DANA, letoun MIG21F13

Příloha č. 5

Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2003-2011 2011 Severní Afrika Alžírsko Libye Maroko Tunisko Sub-Saharská Afrika Angola Čad Etiopie Gabun Ghana Jižní Afrika Kamerun Kapverdy Keňa Konžská demokratická republika Madagaskar Malawi Mali Mauretánie Namibie Nigérie Rovníková Guinea Súdán Togo Uganda Zambie

2010

20 941 20 130 0 0 811 1 719 0 0 200 439 59 14 641 0 66 0 0 0 2 176 70 0 0 8 44

9 493 8 961 13 0 519 1 315 0 0 754 0 0 2 0 0 29 0 0 0 181 6 148 118 42 0 35 0 0

2009 7 717 6 651 0 0 1 066 9 439 0 0 6 980 0 0 0 2 002 7 0 0 0 0 0 0 0 446 4 0 0 0 0

2008 2007 2006 orientační hodnota v tis. EUR 17 791 17 221 383 0 187 9 394 0 0 2 432 0 0 26 106 4 0 0 0 0 0 0 0 6 532 0 294 0 0 0

14 650 9 339 2 233 0 3 078 11 434 0 0 7 334 0 135 160 0 2 0 0 37 0 0 0 0 1 736 2 030 0 0 0 0

7 096 2 213 712 0 4 171 1 581 0 0 1 015 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 539 0 0 0 0 24

2005 3 470 2 265 0 362 843 1 683 304 3 839 0 0 0 0 5 0 0 0 0 422 0 0 110 0 0 0 0 0

2004 6 043 5 292 0 199 552 1 051 0 0 709 0 0 81 0 0 222 0 0 1 0 0 0 38 0 0 0 0 0

2003 19 659 17 491 0 0 2 168 2 188 0 0 307 0 0 0 0 0 733 992 0 0 0 0 0 156 0 0 0 0 0

2011 Severní Amerika Kanada USA Střední Amerika a Karibská oblast Dominikánská republika Haiti Honduras Kostarika Mexiko Nikaragua Panama Salvádor Trinidad and Tobago Jižní Amerika Brazílie Ekvádor Chile Kolumbie Paraguay Peru Surinam Uruguay Venezuela Střední Asie Kazachstán Kyrgyzstán Uzbekistán Severovýchodní Asie Čína Čína - Hong Kong

14 816 1 406 13 410 549 0 0 0 97 363 20 62 7 0 722 562 0 152 0 8 0 0 0 0 282 83 0 199 495 383 11

2010 12 430 551 11 879 2 735 0 0 0 153 2 485 0 97 0 0 517 401 0 91 0 0 0 5 20 0 41 41 0 0 938 921 0

2009 10 305 539 9 766 1 196 0 0 0 4 1 192 0 0 0 0 7 560 6 358 1 015 7 176 0 0 0 4 0 27 22 5 0 57 44 1

2008 2007 2006 orientační hodnota v tis. EUR 10 801 433 10 368 3 156 0 57 168 3 2 928 0 0 0 0 1 192 75 0 87 815 0 0 0 215 0 4 0 4 0 630 189 0

10 636 410 10 226 798 0 0 0 0 533 0 265 0 0 563 64 0 62 251 0 0 0 186 0 0 0 0 0 299 0 0

9 433 96 9 337 221 0 0 0 0 221 0 0 0 0 1 208 0 68 3 438 0 0 0 118 581 324 324 0 0 1 282 1 166 1

2005 13 215 207 13 008 1 450 33 0 0 0 1 333 0 0 0 84 1 907 0 63 1 733 0 1 0 110 0 1 515 1 515 0 0 2 165 2 162 0

2004 4 668 110 4 558 212 0 0 0 0 212 0 0 0 0 1 505 0 0 1 1 424 0 0 0 80 0 1 815 1 685 0 130 3 038 3 006 0

2003 5 429 467 4 962 281 0 0 0 0 281 0 0 0 0 615 0 0 243 372 0 0 0 0 0 122 122 0 0 132 100 0

2011 Japonsko Korejská republika Macao Mongolsko Tchaj-wan Jihovýchodní Asie Brunej Filipíny Indonésie Kambodža Malajsie Singapur Thajsko Vietnam Jižní Asie Afghánistán Bangladéš Indie Nepal Pákistán Srí Lanka Evropská unie Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Kypr

0 44 29 28 0 15 929 209 1 860 0 2 0 9 750 4 108 21 548 2 734 2 273 12 464 0 4 009 68 73 553 1 713 2 244 0 304 117 198 1 184 0

2010 0 17 0 0 0 11 550 21 365 54 0 54 0 5 897 5 159 37 205 2 560 1 438 29 382 0 3 481 344 86 553 1 791 4 684 0 480 747 308 505 0

2009 7 5 0 0 0 10 992 0 40 0 0 3 633 0 5 260 2 059 33 104 347 785 17 097 33 14 289 553 70 823 1 533 1 976 0 438 423 54 506 1

2008 2007 2006 orientační hodnota v tis. EUR 16 67 0 24 334 23 129 0 151 19 29 17 306 95 4 209 1 320 41 282 520 414 20 430 0 9 004 10 914 44 562 573 517 116 51 10 1 786 0

93 0 0 4 202 5 622 0 69 431 0 473 0 4 277 372 53 423 920 326 39 457 0 12 697 23 41 326 528 182 5 454 0 4 231 19 375 0

81 0 0 34 0 5 650 0 19 167 0 357 139 2 221 2 747 9 186 205 437 7 024 0 46 1 474 38 639 257 0 0 4 3 158 72 216 59

2005 0 0 0 3 0 6 032 0 0 0 0 21 15 2 268 3 728 5 579 355 578 3 793 0 3 850 33 850 277 0 0 0 19 138 12 488

2004 0 0 0 31 1 4 921 0 12 625 0 3 0 3 146 1 135 20 791 1 842 1 021 17 240 0 2 686 30 314 456 0 0 0 68 48 534 0

2003 0 32 0 0 0 5 262 0 83 1 778 0 45 0 2 519 837 17 736 565 17 025 0 12 134 21 043 179 0 0 0 29 85 248 0

2011 Irsko Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Další evropské země Albánie Ázerbajdžán Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Gruzie Chorvatsko Makedonie Moldávie Norsko

0 7 410 1 019 48 2 656 1 291 45 5 990 275 12 309 300 23 278 341 8 143 85 544 3 061 998 14 024 64 2 542 0 0 35 3 464 287 0 113 704

2010 17 7 680 617 993 69 3 098 0 6 026 181 4 450 642 31 348 256 223 10 874 14 8 528 2 235 787 18 525 0 3 117 28 0 0 4 022 133 0 35 2 218

2009 0 10 477 2 375 349 17 1 529 25 8 754 137 4 502 77 11 584 193 502 21 613 1 345 1 845 322 246 6 758 0 0 22 0 0 40 650 0 14 72

2008 2007 2006 orientační hodnota v tis. EUR 0 5 733 445 78 184 171 14 4 234 113 7 648 14 1 868 175 226 18 972 21 1 033 247 333 27 795 0 466 0 0 0 14 023 120 190 3 14

0 226 2 415 2 486 300 1 012 26 5 918 232 3 149 28 2 442 299 343 10 696 19 295 651 20 802 0 470 0 0 0 13 244 593 0 43 544

0 13 435 3 318 18 99 0 3 865 100 6 271 14 956 0 361 18 748 14 206 383 72 9 598 0 230 0 540 0 6 196 0 68 0 2

2005 0 0 797 606 0 1 283 0 1 765 48 4 556 50 7 0 286 21 089 97 193 240 1 899 7 734 0 717 0 1 622 0 3 264 0 25 0 0

2004 0 0 262 47 0 988 0 3 992 33 7 424 7 52 0 69 13 085 64 330 0 2 855 5 314 0 165 0 460 0 2 043 96 1 148 0 0

2003 0 0 1 295 16 0 2 377 0 1 466 54 1 639 0 4 0 21 12 866 70 325 334 35 3 961 0 363 0 169 0 1 363 13 0 0 1

2011 Rumunsko Ruská federace Srbsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Blízký východ Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko Katar Kuvajt Libanon Omán Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie Austrálie a Oceánie Australie Nový Zéland Celkem

2010

2009

2008 2007 2006 orientační hodnota v tis. EUR

0 1 207 366 2 668 95 2 479 18 827 4 477 0 2 601 1 749 472 0 76 0 2 4 637 4 813 0 18 5 13

0 3 890 0 1 320 356 3 406 35 664 7 750 1 491 1 440 12 525 2 268 5 41 24 3 8 556 1 561 0 24 10 14

0 3 218 0 248 195 2 299 17 129 4 191 975 362 10 498 38 0 143 0 83 4 835 0 10 0 10

0 9 864 0 2 347 251 517 9 872 7 124 962 161 1 230 121 0 0 0 0 0 274 0 6 6 0

0 3 142 0 241 30 2 495 15 065 6 177 2 404 394 1 854 553 0 0 0 0 2 578 1 105 0 107 0 107

838 327 0 66 9 1 322 8 744 4 646 38 261 3 071 299 0 12 0 0

183 423

216 990

175 117

189 614

174 725

2005

2004

2003

81 911 0 31 21 358 10 019 1 648 2 873 821 2 355 1 0 0 342 0 957 1 022 0 7 0 7

263 1 705 0 82 2

202 215 27 0 27

207 1 021 0 25 41 812 9 456 3 443 2 063 1 289 4 0 0 186 712 5 551 936 267 2 2 0

92 989

88 058

89 700

82 888

6 460 854 2 286 1 803 0 295 0 0 140 0 0 972 110 0 0 0

Příloha č. 6

Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2011 (v mil. Euro)

Rok

Finanční objem

1994

172,00

1995

136,00

1996

103,00

1997

161,00

1998

92,00

1999

89,90

2000

86,70

2001

60,50

2002

77,00

2003

82,90

2004

89,70

2005

88,00

2006

92,70

2007

174,00

2008

189,60

2009

175,10

2010

216,99

2011

183,42

Příloha č. 7

Udělené a využité licence dovoz (nákup) vojenského materiálu v roce 2011*)

Dovoz - země Severní Afrika Alžírsko Tunisko Sub-Saharská Afrika Jihoafrická republika Severní Amerika Kanada USA Střední Amerika a Karibská oblast Mexiko Jižní Amerika Brazílie Peru Střední Asie Kazachstán Kyrgyzstán Severovýchodní Asie Čína Mongolsko Jihovýchodní Asie Malajsie Vietnam Jižní Asie Pákistán

Počet licencí 2 2 0 1 1 218 11 207 1 1 3 2 1 5 4 1 2 1 1 2 1 1 2 2

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 10 10 5 5 10,11,16,1,15,6,14,3,7,5,13 7,1,3 10,11,16,15,1,6,14,3,7,5,13

3 3 3,2,11 3,2 11 10,11 11 10 14,3 3 14

Hodnota tis.EUR 37 37 0 6 6 34 816 211 34 605 0 0 305 305 0 7 464 7 443 21 53 0 53 402 0 402 0 0

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 10 10 5 5 10,11,22,13,1,15,6,14,5,7,3,4 1,3,7,10 10,11,22,13,1,15,6,14,5,7,3,4

3 3 11 11 11 11 14,3 3 14

Využití tis.EUR 683 0 683 6 6 13 987 165 13 822 0 0 308 308 0 4 0 4 0 0 0 167 0 167 0 0

Dovoz - země Evropská unie Belgie Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko Francie Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Další evropské země Albánie Černá Hora Norsko Ruská federace Srbsko

Počet licencí 522 22 10 4 1 2 22 40 7 8 2 16 89 3 50 0 15 10 121 4 6 16 74 135 2 0 21 37 11

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 3,10,6,11,1,2,13,4,18,8,12,5,15,22,19,17,7,16,14 18,11,1,6,5,10 6,4,3,10,15,2 22,11,15 10 3,6 1,11,12,3,10,15,5 6,10,3,1 10,3 10 3 10,6,4,1,3,8 10,6,11,3,1,19,4,17,8,15,2,7,5,13 15,5 3,1,2,6,10,4,8 1,6 3,10,11,2 6,10,1,2,13,11,4,3,5,7,18,8,16,15 6,1,3 10,3,4,1 2,8,15,4,3,11 11,13,10,1,6,14,4,3 10,6,3,1,11,2,17,5,8,13,4,14 3 11,2,5,8 10,6,11 6,1,2,3,13

Hodnota tis.EUR 62 433 2 521 1 559 280 61 323 2 017 2 538 239 199 8 308 1 786 7 967 91 11 108 0 325 1 667 12 814 57 4 162 1 863 2 548 29 202 2 182 0 1 891 7 732 3 239

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 6,3,10,11,14,5,1,2,15,17,13,4,18,8,22,12,7,19,16,21,9 11,1,6,5,10 4,6,3,8,2,15,13,22 22,11,13 10 6,1 10,11,15,12,5 6,10,3,1,22 18,10,3 10 3 3,6,1,4 11,10,5,6,1,4,3,19,8,17,22,7,15 15,21,12,11 10,3,1,6,2,4,8 11 6,3,14,17,1 4,3,11,2,10 6,10,13,1,2,3,5,4,8,7,9,11,15 6,3 10,3,16,4,1 5,14,2,15,8,4,3,11 11,13,10,6,1,22,7,14,4,3 2,10,3,11,17,1,5,6,8,4,13,22 3 4 2,3,11,5,8,22 10,6,11 1,6,13

Využití tis.EUR 204 066 839 840 290 45 610 1 364 7 472 1 216 161 0 345 7 480 1 160 2 095 0 159 589 600 8 057 40 2 285 6 445 3 133 18 446 43 63 9 656 5 199 560

Dovoz - země Švýcarsko Turecko Ukrajina Blízký východ Izrael Jordánsko Celkem

Udělené licence Počet Hlavní položky licencí vojenského materiálu (SVM) 21 17,5,10,1,3,2,4,14 0 43 1,6,10,3,11 18 6,3,1,4,11 17 6,3,1,4,11 1 6 911 10,3,6,11,1,2,13,4,18,16,17,8,14,5,15,12,7,22,19

*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech

Využití licencí Hodnota Hlavní položky tis.EUR vojenského materiálu (SVM) 1 268 17,5,10,1,3,2,4 0 12 890 3,6,10,11 1 655 6,13,1,4,3,11,18,10 1 582 6,13,1,4,3,11,18,10 73 6 136 373 6,10,3,11,2,14,5,1,13,15,17,4,22,18,8,7,12,19,16,21,9

Využití tis.EUR 988 0 1 937 501 499 2 238 168

Příloha č. 8

Podíl položek SVM na využití dovozních licencí v roce 2011 Země Rakousko USA Norsko Slovensko Německo Itálie Švédsko Ruská federace Velká Británie Španělsko Polsko Ukrajina Francie Litva Nizozemí Švýcarsko Bulharsko Belgie Tunisko Finsko Rumunsko Srbsko Izrael Maďarsko Brazílie Dánsko Vietnam Kanada Lotyšsko Černá Hora Estonsko Albánie Slovinsko Jihoafrická republika Kyrgyzstán Jordánsko Čína Malajsie

Podíl % 67.01 5.81 4.06 3.39 3.15 3.14 2.71 2.19 1.32 0.96 0.88 0.82 0.58 0.52 0.49 0.42 0.36 0.36 0.29 0.26 0.26 0.24 0.21 0.15 0.13 0.13 0.08 0.07 0.07 0.03 0.02 0.02 0.02 0.01 0.01 0.01 0.01 0.01

SVM v %

SVM v %

SVM 6 - 91 SVM 10 - 58 SVM 2 - 62 SVM 6 - 43 SVM 11 - 44 SVM 6 - 91 SVM 5 - 57 SVM 10 - 97 SVM 11 - 72 SVM 10 - 91 SVM 10 - 33 SVM 3 - 59 SVM 10 - 45 SVM 18 - 60 SVM 15 - 98 SVM 17 - 65 SVM 4 - 43 SVM 1 - 38 SVM 10 - 100 SVM 6 - 89 SVM 4 - 52 SVM 1 - 97 SVM 6 - 46 SVM 3 - 52 SVM 3 - 100 SVM 22 - 79 SVM 14 - 100 SVM 1 - 46 SVM 10 - 100 SVM 4 - 100 SVM 10 - 100 SVM 3 - 100 SVM 6 - 74 SVM 5 - 100 SVM 11 - 100 SVM 6 - 100 SVM 11 - 100 SVM 3 - 100

SVM 3 - 6 SVM 11 - 13 SVM 3 - 17 SVM 10 - 19 SVM 10 - 32 SVM 10 - 5 SVM 14 - 25

SVM v %

SVM 22 - 7 SVM 11 - 16 SVM 13 - 12 SVM 5 - 7

SVM v %

SVM 13 - 6 SVM 1 - 8 SVM 1 - 6

SVM 2 - 15

SVM 13 - 10 SVM 3 - 7 SVM 3 - 30 SVM 6 - 20 SVM 11 - 27 SVM 10 - 40

SVM 10 - 7 SVM 1 - 13 SVM 10 - 16 SVM 15 - 16

SVM 6 - 9 SVM 11 - 5 SVM 12 - 11

SVM 5 - 19 SVM 6 - 26 SVM 11 - 38

SVM 10 - 12 SVM 3 - 22 SVM 6 - 13

SVM 8 - 7 SVM 5 - 10

SVM 1 - 11 SVM 3 - 20

SVM 11 - 12

SVM 2 - 10

SVM 13 - 16 SVM 6 - 28

SVM 1 - 14 SVM 1 - 12

SVM 4 - 13 SVM 4 - 8

SVM 11 - 16

SVM 13 - 5

SVM 3 - 23

SVM 7 - 22

SVM 3 - 26

*) včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence)

SVM 10 - 10

Příloha č. 9

Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2011 vojenský materiál (příklad)

kusů celkem

Revolvery a pistole samonabíjecí pistole Makarov PM63, GLOCK 17, GLOCK 19, BRS-99, Jericho 941 PSL

země (nejvýznamnější)

128

Rakousko, Německo, Polsko, Izrael

Pušky a karabiny 1 222 samonabíjecí a opakovací pušky různých typů (SVT 40, Německo, Itálie, Izrael, Polsko, Švýcarsko, L1A1, Works 11, STGW 57, WF), puška Mosin Nagant Belgie, USA 1891/1930, karabiny Mauser 98, 98K a 33/40 Samopaly 13 696 samopaly M41, M49/59 a M56, samopaly vz.24 a Srbsko, Slovensko, Rakousko, Izrael, Polsko, vz.26, Thompson M1/M1A1, PM-06, Beretta Itálie Samočinné pušky 26 942 samočinná puška Sa vz.58 P a a vz.58V, útočná puška Slovensko, Izrael, Německo, Kanada, Polsko HK417, automatická puška Colt M4 Commando Flat Top, pušky AKM-ŘEZ Lehké kulomety 3 835 kulomet RPK (M72), , kulomety PKM, PKMS, PKMN, Srbsko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Izrael PKMSN, DŠK vz. 38/46, M53/42, PKB, M2QCB, , Belgie tankový kulomet PKT Těžké kulomety protiletadlový kulomet ZU-2

18

Tanky T-72

37

Rumunsko

Slovensko

Bojová obrněná vozidla 51 PANDUR II v různých modifikacích, OT-90, BVP-1 a BTR Rakousko, Slovensko, Polsko 60/PU12, MTLB-U Velkorážové dělostřelecké systémy 123 samohybná houfnice 2S1 (Gvozdika), tarasnice SPG-9, Slovensko, Polsko minomet L vz. 82 a vz. 52, samohybná kanónová houfnice vz.77 DANA, bezzákluzový kanón SPG-9 Rakety a raketové střely, přenosná zařízení protitankových raket 1 762 letecké neřízené rakety ráže 57 mm S-5MO, Bulharsko, Polsko, Slovensko granátomet Pallad model 74, ruční vrhač granátů RPG7 a RPG-7W, protitanková řízená střela 9M14P1 Letouny a vrtulníky

0

Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. polní houfnice Škoda r. 150 mm, pásový tank M4 SHERMAN, letoun Republic F-84G Thunderjet, letoun T-28B Trojan, letoun Horth American T-28A, letoun Hawker Sea Fury T.Mk.20, letoun North American F51D Mustang, letoun Aero L-29 Delfin, automobil Tatra T-813 8x8

Příloha č. 10

Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2011 (v mil. Euro) Rok

Finanční objem

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

39,00 44,00 30,50 29,30 38,80 102,30 150,50 113,30 92,00 120,40 125,00 726,80 93,00 193,00 106,70 179,60 376,63 238,17

Příloha č. 11

Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu v roce 2011*)

Dovoz (D) - země Severní Amerika USA USA USA USA USA Evropská unie Maďarsko Německo Rumunsko Rumunsko Rumunsko Slovensko Slovensko Slovensko Velká Británie Velká Británie Další evropské země Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace Ruská federace

Vývoz (V) - země Estonsko Chorvatsko Lotyšsko Polsko Thajsko Slovensko Slovensko Bulharsko Lotyšsko Polsko Polsko Ruská federace Vietnam Polsko Thajsko

Alžírsko Ázerbajdžán Bangladéš Etiopie Srí Lanka

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 11,1,10 1 11 1 11 10 4,1,10,11 4 11 1

Počet licencí 7 1 1 1 3 1 6 1 1 1 1 0 0 0 0 1 11 1 10 5 0 0 1 1 1

11

10 10 11

Hodnota D tis.EUR 535 8 4 18 495 10 858 529 2 256 0 0 0 0 0 17 54 417 0 0 13 66 17

Využití licencí Hodnota V Hlavní položky tis.EUR vojenského materiálu (SVM) 613 11,1,10 11 5 11 24 1 554 11 19 10 1 484 1,6,10,11 773 3 11 564 1 0 0 1 0 6 0 10 0 10 22 11 122 10 624 0 0 17 94 21

10,6,5,11 10 10 10 10 11

Využití D tis.EUR 255 0 4 17 224 10 1 170 0 2 256 0 161 386 44 255 14 52

Využití V tis.EUR 297 0 6 25 247 19 1 959 0 3 437 0 308 462 138 484 19 108

666 0 286 19 72 1

953 0 454 25 100 3

Dovoz (D) - země Ukrajina Ukrajina Ukrajina Ukrajina Blízký východ Izrael Izrael Celkem

Vývoz (V) - země Alžírsko Bangladéš Egypt Etiopie Mongolsko Thajsko

Počet licencí 0 1 1 0 3 2 1

Udělené licence Hlavní položky vojenského materiálu (SVM) 10 11 10 11 10 11,4,10,1

21 *) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech

Hodnota D tis.EUR 0 125 196 0 83 6 77 1 893

Využití licencí Hodnota V Hlavní položky tis.EUR vojenského materiálu (SVM) 0 181 10 311 5 0 6 121 11 13 11 108 2 842 10,6,1,11,5

Využití D tis.EUR 0 101 67 120 6 6 0 2 097

Využití V tis.EUR 6 147 94 124 11 11 0 3 220

Příloha č. 12

Dovoz a následný vývoz (tzv. brokering) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2011

vojenský materiál (příklad)

Samopaly samopaly AKM a AK-47

kusů

země dovozu

země vývozu

(nejvýznamnější)

(nejvýznamnější)

10300 Rumunsko

Polsko, Belgie

Příloha č. 13

Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011

Počet podaných žádostí o vydání povolení

49

Počet rozhodnutí o vydání povolení

45

z toho negativních

0

Počet zrušených povolení

0

Počet žádostí o úpravu povolení

72

Počet rozhodnutí o úpravě povolení

70

Počet držitelů povolení koncem roku 2011

177

Počet držitelů povolení koncem roku 2010

169

Příloha č. 14

Licence k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2011 správní řízení k žádostem o udělení či prodloužení platnosti licence *) a) Řízení o žádosti ukončené udělením či prodloužením licence Licence udělené - celkem

2 024

k vývozu

1 092

k dovozu

911

k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering)

21

b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence Licence neudělené - celkem

2

k vývozu

2

k dovozu

0


0

c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence Zastavení řízení celkem

46

ca) Počet zpět vzatých žádostí

43

k vývozu

28

k dovozu

15


0

cb) Zastavení z moci úřední

3

k vývozu

2

k dovozu

1


0

*) Jde i o licence udělené v předchozích letech

VÝROČNÍ ZPRÁVA O KONTROLE VÝVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU, RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA

Recommend Documents