Výroční zpráva o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v České republice za rok 2008

Výroční zpráva o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v České republice za rok 2008

Obsah

Úvod.........................................................................................................................................................................3 1 Kontrola vývozu vojenského materiálu ........................................................................................................4 1.1 Cíle kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem................................................................5 1.2 Rámec a základní prvky systému kontroly obchodu s vojenským materiálem v ČR ..............................5 1.2.1 Stávající stav................................................................................................................................5 1.2.2 Novela zákona č. 38/1994 Sb. .....................................................................................................6 1.3 Spolupráce státních orgánů a dalších složek ...........................................................................................7 1.3.1 Ministerstvo zahraničních věcí....................................................................................................7 1.3.2 Ministerstvo vnitra.......................................................................................................................8 1.3.3 Ministerstvo obrany.....................................................................................................................9 1.3.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel...........................................................................9 1.4 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu .........................................................10 2 Hlavní události a výměna informací na poli konvenčních zbraní v roce 2008 (EU a mezinárodní spolupráce).............................................................................................................................................................11 2.1 Evropská unie........................................................................................................................................11 2.1.1 Společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP ...............................................................................11 2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU............................................................................13 2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí ........................................14 2.1.4 Pozice ČR v rámci EU...............................................................................................................14 2.1.5 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU ke zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství.........................................................................15 2.2 Mezinárodní spolupráce ........................................................................................................................15 2.2.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) .............................................................16 2.2.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ................................................................................................17 2.2.3 Kazetová munice .......................................................................................................................18 3 Kontrola obchodu s ručními zbraněmi pro civilní použití v ČR .................................................................18 4 Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití v ČR............................................................................19 5 Mezinárodní kontrolní režimy ....................................................................................................................22 6 Mezinárodní embarga .................................................................................................................................24 Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11

2

Úvod Souběžně s postupným rozvíjením principů a nástrojů kontroly exportu vojenského materiálu vláda České republiky během posledních let realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti své politiky v této oblasti. Publikování Výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití1 v České republice za rok 2008 (dále jen Zpráva) je jedním z dílčích kroků ke zvýšení transparentnosti vývozu vojenského materiálu z ČR. Zvyšování povědomí o oblasti regulace a kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem přispívá k lepšímu porozumění mezi státní správou, širokou odbornou i laickou veřejností, podnikateli a nevládními organizacemi. Zpráva navazuje na dříve publikované informace o dovozu a vývozu a držení ručních a lehkých zbraní v ČR a plně respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie. Je již šestou publikací tohoto typu. Byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Generálním ředitelstvím cel. V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem v ČR, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu a spolupráce s veřejností. V této části Zprávy je rovněž popsán legislativně právní proces směřující k novele zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, jejímž cílem je reagovat na změněné podmínky po vstupu ČR do EU, zvýšit transparentnost v zahraničním obchodu s vojenským materiálem a snížit administrativní zátěž podnikatelů, to vše při respektování všech bezpečnostních a dalších státem chráněných zájmů. Druhá část se věnuje zapojení ČR do kontrolních standardů v rámci EU a mezinárodní spolupráce. Mezi hlavní události v rámci EU v oblasti vojenského materiálu patří v roce 2008 přijetí Společného postoje Rady EU, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, nahrazující dosavadní Kodex chování EU při vývozu zbraní, na jehož základě bude průběžně doplňována Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU sloužící jako praktický výkladový manuál. V roce 2008 byla také v rámci EU připravována směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství. Její konečné schválení se předpokládá v prvním pololetí 2009. Transpozice této směrnice si zřejmě vyžádá zásadní změnu právní úpravy obchodu s vojenským materiálem, zahrnující v horizontu roku 2010 přijetí nového zákona, nahrazujícího zákon č. 38/1994 Sb., který v současné době tvoří základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem v ČR. Mezi hlavní události v rámci mezinárodní spolupráce patří informace o stavu přípravy celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a úmluvy o kazetové munici. Třetí část je o kontrole obchodu s ručními zbraněmi určenými pro sportovní účely, hobby, lov a sebeobranu.

1

„Ruční zbraně pro civilní použití“ je pracovní termín označující palné zbraně exportované dle zákona č. 228/2004 Sb. 3

Čtvrtá část obsahuje informace o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití a zapojení ČR do mezinárodních společenství a mezinárodních kontrolních režimů, jež významně přispívají k výměně informací o aspektech mezinárodního obchodu s kontrolovaným zbožím. Poslední část zprávy je tradičně věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí. Dokument doplňují sestavy a tabulky obsahující číselné údaje o udělených licencích na nákup/dovoz a prodej/vývoz diferencované podle objemu, země konečného použití a podílu konečných uživatelů.

1 Kontrola vývozu vojenského materiálu Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které vede veškerá správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí ke konkrétním obchodním případům. Koncem roku 2008 bylo 157 podnikatelů držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Celkem bylo v roce 2008 uděleno 1044 licencí k vývozu vojenského materiálu v hodnotě 212,3 mil. €. Počet udělených licencí se oproti roku 2007 zvýšil o 10 %. Využití udělených licencí přitom dosáhlo objemu 189,6 mil. €, což představuje nárůst o 15,6 mil. € oproti roku 2007. Do zemí EU bylo vydáno 589 licencí na vývoz v celkové hodnotě 51,9 mil. €, využití pak činilo 44,5 mil. €. Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Německa (172), Slovenské republiky (164) a Polska (59). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Slovenské republiky (18,9 mil. € speciální pancéřové materiály, elektronické zařízení), do Polska (7,6 mil. € služby, vozidla a jejich speciálně konstruované součásti), do Itálie (5,7 mil. € služby, střelivo) a do Německa (4,2 mil. € elektronická zařízení, střelivo). Na vývozy do zemí mimo EU bylo vydáno nejvíce licencí do USA (80) na letadla a vrtulníky, letecké motory, zbraně a jejich speciálně konstruované součásti, do Egypta (33) na střelivo, speciální zařízení pro vojenský výcvik, vozidla a jejich speciálně konstruované součásti a do Thajska (32) na zbraně a jejich speciálně konstruované součásti, letadla a vrtulníky, letecké motory. Hodnotově největší vývoz proběhl tradičně v komoditě vozidla do Indie, dosáhl 20,4 mil. €. Na správních poplatcích dle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, bylo v roce 2008 vybráno za vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem 600 tis. Kč (vydání povolení je zpoplatněno 20 tis. Kč) a za udělení licence k vývozu vojenského materiálu 923 tis. Kč (udělení licence je zpoplatněno 1000 Kč, od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků). Tyto správní poplatky představují příjem státního rozpočtu.

4

Podrobnější rozbor uvádí přílohy zprávy.

1.1 Cíle kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem Každá vyspělá demokratická země, která vyrábí a vyváží vojenský materiál, je zároveň zodpovědná za to, aby nebyl použit k jiným než legálním účelům a nedostal se do nepovolaných rukou (teroristům, nelegálním ozbrojencům, nelegálním obchodníkům se zbraněmi, organizovanému zločinu apod.). Je též povinná preventivně zabránit takovým exportům, které by mohly přispět k eskalaci mezinárodních a vnitrostátních konfliktů, být zneužity pro potlačování lidských práv či mohly poškodit bezpečnostní zájmy spojenců a spřátelených zemí. Budování transparentního, důvěryhodného a obecně respektovaného systému regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem, sladění různorodých zájmů, které se při této činnosti nutně uplatňují, je dlouhodobým cílem ČR.

1.2 Rámec a základní prvky systému kontroly obchodu s vojenským materiálem v ČR 1.2.1 Stávající stav Základní rámec kontrolního režimu v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem č. 38/1994 Sb., který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 89/1994 Sb. Zákon stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za jeho porušení. Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová: 1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, 2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o licenci. Ad 1) Držitelem takového povolení může být pouze právnická osoba se sídlem na území ČR. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen Licenční správa MPO) po souhlasném stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Povolení je časově omezeno, uděluje se nejvýše na dobu 5 let. Ad 2) Pro realizaci konkrétní obchodní transakce musí právnická osoba - držitel povolení požádat o udělení vývozní (dovozní) licence, přičemž licenci lze vydat pouze na jednu konkrétní obchodní transakci. Její platnost je časově omezená. Licence zároveň určuje rozsah a podmínky této transakce. O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa MPO poté, co obdrží stanoviska ostatních dotčených 5

resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení licence je vydáno, jestliže buď žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Kodexu chování EU a společné databázi denialů členských států EU).2

1.2.2 Novela zákona č. 38/1994 Sb. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., schválila vláda svým usnesením č. 1476 ze dne 24. listopadu 2008. Návrh právní úpravy zahraničního obchodu s vojenským materiálem je plně v souladu s cílem „Zvýšit transparentnost při vývozu vojenského materiálu“ tím, že: 1. Zohledňuje členství ČR v EU a je uzpůsoben současné praxi (od přijetí zákona uběhlo již 14 let). Především vymezením jednotlivých skupin seznamu vojenského materiálu bude reagovat na společný seznam aplikovaný v rámci EU. 2. Upřesňuje pojem „obchod s vojenským materiálem“ pro účely tohoto zákona v kategoriích vývoz, dovoz a zprostředkování. 3. V rámci zahraničního obchodu s vojenským materiálem se mezi zakázané zboží zařazuje komodita „protipěchotní miny“. 4. Zpřesňuje se definice vojenského materiálu pro účel tohoto zákona v návaznosti na obecný technický vývoj a oblast použití zboží. Hodnocení regulace dopadu RIA3 potvrzuje, že předložený návrh právní úpravy jde ve směru snižování administrativní zátěže a zlepšování podnikatelského prostředí. Snížení administrativní zátěže podnikatelů je promítnuto v návrhu především v následujících oblastech: 1. Zavedením nového typu licence na dovoz a vývoz v těch případech, kdy na začátku a na konci obchodního případu jsou smluvní partneři a koneční uživatelé z členských států EU. Díky takto nově koncipované „eurolicenci“, která se bude vztahovat na některé položky seznamu vojenského materiálu, podnikatelé nebudou muset žádat o licenci pro každý jednotlivý obchodní případ, jako tomu bylo doposud. Tím dojde ke snížení počtu podávaných žádostí a zároveň ke zjednodušení transferu vojenského materiálu ve vztazích s členskými státy EU. 2. Usnadněním vstupu do podnikání v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem tím, že se výrazně snižuje množství požadovaných podkladů k žádosti o vydání povolení. Upouští se od povinnosti předkládat přílohy jako např. výpis z trestního rejstříku, doklad o bezpečnostní způsobilosti, účetní uzávěrku, a to v souladu s principem nevyžadovat od podnikatelů informace, které má státní správa k dispozici nebo si je může sama zajistit.

2

Obchodní subjekty mají též možnost v případě, kdy zvažují vývoz významného vojenského materiálu, podat žádost o předběžný souhlas. Toto vyjádření je indikativní a nikterak nepředjímá rozhodnutí o udělení vývozní licence v rámci licenčního řízení. 3 Regulatory Impact Assessment je nástrojem pro zvyšování kvality regulace, který zahrnuje soustavu analytických metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitivních dopadů navrhovaných či existujících právních předpisů.

6

3. Dochází k dalšímu uvolnění vstupu do podnikání v daném segmentu tím, že na právnické osoby a fyzické osoby z členských států EU se napříště již nebude vztahovat omezení týkající se výše základního kapitálu a také podmínka občanství či bydliště v České republice. Tyto subjekty EU budou mít stejné zacházení jako právnické a fyzické osoby se sídlem či bydlištěm v České republice. 4. Snižuje se rovněž počet požadovaných informací o využívání licencí. Napříště tyto informace nebudou vyžadovány 4x za kalendářní rok, jako tomu je doposud, nýbrž pouze 2x. Novela zároveň vytváří předpoklady pro přechod na elektronický systém podávání a vyřizování žádostí o povolení a licence k obchodování s vojenským materiálem tím, že již nepředepisuje písemnou formu podání žádostí. Písemná forma bude nadále vyžadována prostřednictvím prováděcí vyhlášky, která však bude upravena neprodleně po vytvoření technických předpokladů pro elektronizaci správního řízení v dané oblasti. Předpokládané snížení administrativní zátěže podnikatelů zpracované v souladu s příslušnou metodikou lze očekávat ve výši téměř 37 %.

1.3 Spolupráce státních orgánů a dalších složek 1.3.1 Ministerstvo zahraničních věcí Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (MZV) při kontrole v rámci vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz materiálu nebudou v rozporu se zahraničně politickými zájmy ČR. Zahraničně politický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní několik aspektů. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem přijímající země. Další rovinou je minimalizace rizika, že vývoz nebude realizován tak, jak je popsáno a garantováno v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a eventuálním dalším šířením vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům, než uvedeným v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení. MZV během hodnotícího procesu, na kterém se podílí několik odborů ministerstva, zvažuje v neposlední řadě také rizika vyplývající z použití materiálu dle deklarovaného záměru. Zde MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a na celkovou situaci v regionu. Poměrně jasným vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společného postoje Rady EU 2008/944/SZBP, o kterém tato Zpráva pojednává v další části. Uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů. Tento proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy ČR nemá v zemi deklarovaného uživatele své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je za těchto okolností nuceno MPO žádat v souladu se zákonem č. 38/1994 Sb. o prodloužení dvacetidenní lhůty. Podle údajů, které má MZV k dispozici, posuzovalo ministerstvo v roce 2008 celkem 1071 žádostí o udělení licence k vývozu vojenského materiálu, což představuje nárůst o 7,5 % oproti roku 2007. Z tohoto počtu zaujalo MZV negativní stanovisko ve 38 případech,

7

což představuje asi 3,5 % všech případů. Ve srovnání s rokem 2007 tento podíl stoupl o jedno procento. V roce 2008 zaujalo MZV negativní stanoviska ke konkrétním žádostem o vývoz pro různé konečné uživatele v Afghánistánu, Brazílii, Burkině Faso, Gruzii, Iráku, Izraeli, Jemenu, Kamerunu, Konžské demokratické republice, Malajsii, Moldavsku, Srbsku, Srí Lance, Ugandě a Ukrajině. Jednalo se o položky českého seznamu vojenského materiálu SVM 1 zbraně a jejich speciálně konstruované součásti (8 případů), SVM 3 - střelivo a jeho speciálně konstruované součásti (18 případů), SVM 6 - vozidla (4 případy), SVM 2 - velkorážová výzbroj nebo zbraně a vrhače a jejich speciálně konstruované součásti (3 případy), SVM 8 vojenské výbušniny a paliva (1 případ) a SVM 24 - služby (1 případ). MZV uplatňuje restriktivní přístup obzvláště při hodnocení vývozu zbraní určených k plošnému ničení cílů (např. raketomety, tříštivo-trhavá munice). MZV do svého přehledu zahrnulo rovněž, podobně jako v minulých letech, odmítnuté transakce, ve kterých bylo zboží z ČR vyváženo přes prostředníka (tzv. brokering), případně byla zprostředkovatelem společnost registrovaná v ČR. MZV v případech brokerských transakcí hodnotí vždy konečné použití příslušného materiálu a zkoumá oprávněnost brokerských společností ke sjednávání takovýchto transakcí4. V druhé polovině roku 2008 byla ČR obviněna ruskými i českými sdělovacími prostředky z dodávek zbraní do Gruzie. MZV na několika mezinárodních fórech upřesnilo, že vývozy byly provedeny v souladu s mezinárodními kontrolními režimy i v souladu s Kodexem chování EU při vývozech zbraní (Společného Postoje 2008/944/SZBP). MZV dále konstatovalo, že údaje z ruských zdrojů byly přehnané a nekorespondovaly s pravdivými informacemi oficiálně dostupnými v registru OSN (United Nations Register of Conventional Arms - UNROCA). V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu v souladu s českou legislativou MZV zaujímá stanovisko také k žádostem o vydání povolení provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V obecné rovině MZV vychází primárně z premisy, že splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, neexistuje zpravidla z hlediska zahraničně politických zájmů ČR důvod pro jeho nevydání. V roce 2008 MZV ze zahraničně politického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení. Nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem je jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2008 neudělilo souhlas s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost povolení o ty země, které byly předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo zahraničně politické zájmy ČR, případně jejích spojenců5.

1.3.2 Ministerstvo vnitra Úloha a postavení Ministerstva vnitra (MV) při kontrole a v rámci vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost stanoviska pro MPO ke všem žádostem o udělení povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a v souladu s dohodou 4 5

Na úrovni EU brokering řeší Společný postoj Rady EU 2003/468/SZBP. Tuto problematiku řeší Mezinárodní zbrojní embarga, viz. další část Zprávy. 8

podepsanou mezi ministrem průmyslu a obchodu a ministrem vnitra v roce 2003 i vyjádření ke všem žádostem o udělení licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to z pohledu bezpečnostních zájmů ČR. Ke všem žádostem o vydání povolení či licence získává MV značné množství informací od zpravodajských služeb a Policie ČR. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje stanovisko či vyjádření pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání stanoviska či vyjádření a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV vyjádření (závazné stanovisko), které je zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna stanoviska či vyjádření MV zpracovává ve lhůtě stanovené zákonem, případně ve lhůtě přiměřeně prodloužené MPO.

1.3.3 Ministerstvo obrany Působnost Ministerstva obrany (MO) v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dána zákonem č. 38/1994 Sb. V rámci této působnosti MO v systému dvoustupňové kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem vypracovává stanovisko k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. V roce 2008 MO obdrželo celkem 53 žádostí. Ve všech případech vydalo MO souhlasné stanovisko. V rámci druhého stupně národního systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem se MO vyjadřuje k obdrženým žádostem právnických osob – držitelů povolení o předběžný souhlas k zamýšlenému dovozu nebo vývozu významného vojenského materiálu, které předcházejí předložení žádostí o vydání licence. V rámci MO je postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem stanoven interní normou. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary MO. V dílčích stanoviscích těchto útvarů jsou mj. zohledněny mezinárodní závazky, vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE a rovněž kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. V roce 2008 se MO vyjadřovalo k následujícímu dovozu nebo vývozu významného vojenského materiálu: − vojenská vozidla, letecká technika, velkorážová výzbroj a munice, raketová technika, palné zbraně u následujících teritorií: − Maďarsko, Švýcarsko, Polsko, Velká Británie, Bulharsko, Slovensko, USA, Belgie, Jordánsko, Kanada, Kamerun, Německo, Srí Lanka, Jemen, Burkina Faso, Litva, Nový Zéland, Polsko, Spojené arabské emiráty, Ukrajina, Gruzie, Konžská demokratická republika a Francie.

1.3.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených vydanými licencemi.

9

Pro zabezpečení dohledu MPO poskytuje v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (GŘC) údaje o licencích udělených podle výše uvedeného zákona. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti celních úřadů a vztahující se k využívání licencí. Za období 1. 1. 2008 až 31. 12. 2008 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu: Číslo HS

Popis

Počet vývozů

8710

Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části a součásti těchto vozidel

141

8801

Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro létání (letouny)

25

8802 8803 8804 8805 9301 9302 9303 9304 9305 9306

Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic) a balistické a kosmické nosné rakety Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802 Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části a součásti a příslušenství Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307 Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero…), vyjma sečných a bodných zbraní čísla 9307 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304 Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků všech druhů a nábojových krytek

188 1707 540 24 31 317 258 69 213 389

Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní, kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží. V roce 2008 bylo zjištěno, že došlo ke dvěma případům, kdy bylo vyvezeno zboží vojenské povahy bez příslušné licence, čímž byla naplněna skutková podstata § 25 zákona č. 38/1994 Sb., a dále byl porušen § 293 odst. 1 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

1.4 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit českou veřejnost (zejména novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemích EU. K tomuto účelu jsou výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české tak i v anglické verzi. Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí v roce 2008 MZV komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních

10

orgánů ČR. MZV se takto snaží o co největší rozšíření transparentnosti směrem k odborné i široké veřejnosti a o předejití jakémukoliv nedostatku v komunikaci s neziskovým sektorem. V konkrétních případech MZV dokončilo spolupráci s významnou nevládní organizací SIPRI6 při tvorbě případové studie zabývající se kontrolou exportu zbraní v ČR ve světle aplikace Kodexu chování EU při vývozu zbraní. Publikace „The impact on Domestic Policy o the EU Code of Conduct on Arms Exports – The Czech Republic, the Nederlands and Spain“ vyšla jako SIPRI policy paper No. 21 v květnu 2008. MZV dále na podzim roku 2008 reagovalo na zprávu organizace Human Rights First, která monitorovala dodávky zbraní do Súdánu. Údaje Human Rights First, že Súdán dovezl střelné zbraně z ČR, vyvrátili představitelé Stále mise při OSN v New Yorku. Jediná licence na vývoz do Súdánu byla v posledních letech vydána na vývoz neozbrojených obrněných vozidel pro misi UNAMID. MZV bylo v roce 2008 prostřednictvím Stálé mise při OSN v Ženevě v kontaktu s iniciativou Small Arms Survey a v únoru 2009 byli v Praze na MZV a MPO přijati experti organizace Amnesty International. MPO a MZV zůstávají rovněž otevřena držitelům povolení, kteří přicházejí konzultovat své podnikatelské záměry.

2 Hlavní události a výměna informací na poli konvenčních zbraní v roce 2008 (EU a mezinárodní spolupráce) 2.1 Evropská unie Česká republika podobně jako všechny členské státy v rámci EU respektuje základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, kterými jsou v oblasti kontroly exportu mimo jiné zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko nekontrolovatelného šíření zbraní. V roce 2008 došlo k vyjádření těchto principů na nejvyšší možné úrovni EU – ve formě Společného postoje Rady EU7. EU, která je ve světovém měřítku nejdůraznějším zastáncem důsledné kontroly, disponuje díky pravidelným jednáním specialistů8 i politiků rozpracovaným systémem, podle kterého je hodnocena každá žádost o licenci.

2.1.1 Společný postoj Rady EU 2008/944/SZBP V roce 2008 přijala rada ministrů zahraničí členských států EU SP 2008/944/SZBP9, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Tato kritéria v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní10. SP 2008/944/SZBP dále 6

SIPRI je zkratkou pro Stockholm International Peace Research Institute. Zmíněná případová studie je přístupná na webové stránce SIPRI www.sipri.org; či na http://books.sipri.org/product_info?c_product_id=359#. 7 Společný postoj Rady je nástroj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU definovaný čl. 15 Smlouvy o EU. 8 Jednání pracovní skupiny COARM se účastní zástupci orgánů zodpovědných za kontrolu vývozu konvenčních zbraní v jednotlivých státech. V roce 2008, za slovinského a francouzského předsednictví, se sešla celkem šestkrát formálně a dvakrát neformálně. 9 Ze stylistických důvodů v dalším textu zkracujeme Společný postoj Rady na SP. 10 EU Code of Conduct on Arms Exports. Vžitý český překlad neodpovídá přesně významu, neboť Kodex pokrývá nejen oblast zbraní, ale celou oblast vojenského materiálu. 11

v několika článcích obsahuje částečně přeformulovaná Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí Kodexu chování EU. Přijetí osmi společných kritérií, které státy zvažují ve formě právně závazného SP při svém rozhodování o žádostech o exportní licence, vnímá EU jako signál partnerům i evropské veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě. SP není na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU11 přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o EU „Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.“ Z tohoto důvodu některé členské státy, a ČR mezi nimi, plánují vypracování nového zákona, který zajistí implementaci SP 2008/944/SZBP12. MZV v praktické rovině nepředpokládá výraznou změnu politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Základní principy společného přístupu států EU definované osmi kritérii lze popsat následovně: 1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, dohody o non-proliferaci atd.); 2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je v SP 2008/944/SZBP také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva); 3. vnitřní situace v zemi konečného určení; 4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability; 5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých; 6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu; 7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek; 8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země. Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v ČR hodnocena také podle těchto kritérií13. Členské státy učinily v rámci pracovní skupiny Rady EU pro vývoz konvenčních zbraní COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu kritérií a ke zvýšení transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu / SP 2008/944/SZBP začalo publikování Výroční zprávy EU o exportu zbraní či praktické sdílení interpretace kritérií a informování se o žádostech o licence, které byly zamítnuty. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Tyto informace jsou vzhledem k jejich zneužitelnosti k obchodní výhodě drženy ve vyhrazeném režimu. Databáze odmítnutých 11

Např. rozhodnutí, směrnice či nařízení vyplývající ze Smlouvy o založení Evropského společenství. Řada členských států (např. Německo) zavedla do své legislativy již dříve kritéria Kodexu chování EU. 13 V některých případech, např. u kritérií 3 či 7, bývá problematické územní vymezení platnosti jednotlivých kritérií. MZV sleduje propustnost hranic i ohraničení problematických oblastí v jednotlivých zemích s tím, že logickou jednotkou, na kterou se omezení vztahuje, je ve většině případů stát. 12

12

licencí je sekretariátem Rady EU pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný případ nevyhodnotil jako odporující kritériím. V případě, že databáze obsahuje platnou informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce14“ jakýmkoli členským státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl. Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je žádost o licenci zamítnuta. Eventuální udělení licence i přes potvrzující výsledek případné konzultace členský stát notifikuje ostatním spolu s podrobným vysvětlením svého postupu.

2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU15. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále průběžně doplňován. V první polovině roku 2008, za slovinského předsednictví, byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70-71 anglického textu, část interpretující páté kritérium). Text přijatý 29. února 2008 na 108 stranách obsahuje šest částí a tři přílohy. Přijetí SP 2008/944/SZBP předpokládá drobnější změny Uživatelské příručky, které budou patrně přijaty v roce 2009. Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU), 2 (respektování lidských práv v zemi konečného určení), 3 (vnitřní situace v zemi konečného určení jako výsledek existence napětí nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Kodexu chování EU / SP 2008/944/SZBP a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě operativního ustanovení 8 Kodexu chování EU při vývozu zbraní, nyní článku 8 SP 2008/944/SZBP. Pro české čtenáře z řad odborné veřejnosti, kteří budou pracovat s českou výroční zprávou za rok 2008, jsou nejspíše nejzajímavější druhá a třetí část Uživatelské příručky ke Kodexu chování EU, tedy postupy při vydávaní licencí a podrobnější rozpracování kritérií. Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují stručnější verzi. ČR se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.

14 15

„v zásadě identickou transakcí“ se většinou rozumí transakce, ve které je shodný konečný uživatel a dodávaný materiál podobný . Anglický text Uživatelské příručky je k dispozici na http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/08/st07/st07486.en08.pdf 13

2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. V roce 2008 byla přijata na evropské úrovni Společná akce 2008/230/SZBP „na podporu činností EU za účelem prosazování kontroly vývozu zbraní a zásad kritérií Kodexu chování EU pro vývoz zbraní ve třetích zemích“. Hlavními cíli jsou propagace Kodexu chování EU, pomoc při přípravě legislativního rámce kontroly vývozu, pomoc při školení pracovníků národních kontrolních mechanismů, pomoc při vytváření národních zpráv o kontrole exportu zbraní a propagace projektu celosvětové smlouvy o obchodu se zbraněmi. Slovinské předsednictví uspořádalo ve dnech 4. až 6. června 2008 v Lublani seminář pro země Západního Balkánu16 a za francouzského předsednictví se v Rabatu setkali zástupci EU a Maroka, Alžírska, Tunisu, Libye a Egypta. České předsednictví skupiny COARM připravuje semináře na Ukrajině (duben 2009) a v Albánii (červen 2009 pro země Západního Balkánu). Společná akce bude završena v říjnu 2009 seminářem pro Arménii, Ázerbajdžán, Bělorusko, Gruzii a Moldavsko.

2.1.4 Pozice ČR v rámci EU ČR se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního obchodu s konvenčními zbraněmi. V roce 2008 informovala ČR v deseti případech ostatní členské státy předepsaným způsobem o zamítnutých žádostech o licence. ČR rovněž v devíti případech konzultovala s dalšími státy jejich přístup k exportu formou dotazů či odpovědí na notifikované odmítnutí žádostí o licence. I přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají však exportní politiky jednotlivých členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době. Také ČR má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do desáté výroční zprávy EU za rok 200717, existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU18. Tyto vývozy je třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Mezi země s nadpolovičním podílem uskutečněného vývozu vojenského materiálu z ČR na celkovém vývozu EU za rok 2007 patřily Ázerbajdžán, Etiopie, Haiti, Madagaskar,

16

V kontextu Společné akce se jedná o tyto země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Makedonie (FYROM) a Srbsko. 17 Evropské údaje o exportech za rok 2008 nejsou v době přípravy této Zprávy k dispozici. 18 Informace o vývozech ze zemí mimo EU, které nejsou vázány Kodexem EU, evropská zpráva o kontrole exportu neobsahuje. 14

Rovníková Guinea a Slovensko19. Co se týče vývozu do členských států EU, vyvážela ČR procentuálně nejvíce na Slovensko (92,4 %). Na pohybu zboží po EU se vývozy z ČR podílely 1,4 % a vývoz z ČR v porovnání vývozů z celé EU do světa činí 1,7 %.20 Bližší informace o charakteru dodaného materiálu v členění dle unijního seznamu lze nalézt v desáté Výroční zprávě EU, která byla publikována v oficiálním věstníku EU pod číslem 2008/C 300/01 dne 22. listopadu 2008.

2.1.5 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU ke zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství V rámci EU byl v roce 2008 připravován návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o zjednodušení podmínek volného pohybu zboží obranného charakteru v rámci Společenství (dále jen „návrh směrnice“). Návrh směrnice byl schválen v rámci prvního čtení plenárním zasedáním Evropského parlamentu dne 16. prosince 2008. Směrnice byla definitivně přijata na zasedání Rady v dubnu 2009. Transpozice této směrnice si vyžádá další úpravy právního systému zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Návrh směrnice je součástí „obranného balíčku“, který zahrnuje i zadávání zakázek v oblasti obrany. V současnosti existuje 27 národních režimů v rámci unijního trhu s obranným vybavením. Na základě národních režimů je uskutečňována nejen většina zakázek v oblasti obrany, ale také transfer, tranzit a dovoz vojenského vybavení v rámci EU. Navrhované zjednodušení národních režimů udělování licencí pro transfery obranného vybavení v rámci unijního trhu je nezbytným předpokladem pro jeho rozvoj s obranným vybavením a mezinárodní konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu. Zjednodušení transferů obranného vybavení uvnitř Společenství posílí bezpečnost dodávek pro členské státy a zároveň sníží administrativní zátěž zavedením podmínek, které umožní lépe se zaměřit na významnější transfery. Návrh směrnice, který se týká pouze obchodu na unijním trhu, nikoli vývozů do třetích zemí, zavádí pro obchod v rámci EU tři typy licencí – obecnou, souhrnnou a individuální. Dále zavádí certifikaci společností, která stanoví spolehlivost přijímající společnosti, zejména pokud jde o její schopnost dodržet vývozní omezení produktů pro obranné účely získaných na základě licence. Referenčním rámcem návrhu směrnice je Společný seznam vojenského materiálu EU.

2.2 Mezinárodní spolupráce Kontrole obchodování či obecně transferům vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních 19

Jednalo se o náhradní díly na L-39 (Ázerbajdžán, Etiopie), výcvikové simulátory (Etiopie), pistole a pistolové náboje (Madagaskar), obrněná vozidla (na Haiti pro MINUSTAH a do Rovníkové Guineje) a různý materiál na Slovensko. 20 Větší hodnotu povolených či uskutečněných transakcí než ČR měly v roce 2007 Francie, Itálie, Německo, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Belgie a Holandsko. Mezi členské státy EU, které vstoupily do EU po roce 2004, je vývoz zbraní z ČR nejvyšší. 15

organizací. V celosvětovém měřítku objem obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům, teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých oblastech – např. v subsaharské Africe.

2.2.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi, lze datovat přibližně od roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň s názvem Arms Trade Treaty (ATT). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: zodpovědnost jednotlivých zemí; omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva a podpoře organizovaného zločinu a korupce nebo způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje, porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků; transparentnost; komplexnost kontroly. ČR podporuje tuto iniciativu a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i EU jako celek. Na 61. Valném shromáždění OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením 153 vlád schválena rezoluce č. 61/89 – „Towards an arms trade treaty - Ke smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy a přesuny konvenčních zbraní“. V souvislosti s touto iniciativou směřující k přípravě závazné mezinárodní smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními zbraněmi v rámci koordinovaného postupu členských zemí EU a plnění rezoluce č. 61/89 Valného shromáždění OSN, předložila ČR generálnímu tajemníkovi OSN národní zprávu podporující záměr v rámci OSN zahájit proces vedoucí ke sjednání ATT. Souhrn národních zpráv publikoval generální tajemník OSN v průběhu zasedání 1. výboru 62. Valného shromáždění OSN na podzim roku 2007. V průběhu roku 2008 se uskutečnila tři zasedání Skupiny vládních expertů (GGEGroup of Government Experts), kteří debatovali o uskutečnitelnosti celého projektu a aspektech eventuelní ATT. Ve dvaceti osmi členné skupině vládních expertů byla EU zastoupena sedmi zástupci (FI, FR, DE, RO, IT, UK, ES). Výsledkem složitých jednání GGE byla kompromisní závěrečná zpráva, která otevírala cestu k dalšímu jednání. Mezi skeptické země patřily USA, Rusko, Čína, Indie, Egypt a Pákistán. Následně pokračovala cesta procesu směřujícího ke sjednání ATT zprávou 1. výboru a rezolucí č. 63/240 Valného shromáždění OSN „Towards an arms trade treaty“. Na základě těchto dokumentů se v roce 2009 dvakrát sejde Otevřená pracovní skupina (OEWG – Open ended working group)21, která bude projednávat cíle, pole působnosti a parametry eventuelní smlouvy. ČR obsadila v OEWG místopředsednické místo. Pozitivní výsledek OEWG by otevřel cestu k dalšímu jednání, ale příprava eventuelní ATT by byla i v tomto případě záležitostí několika let. EU přijala na podporu procesu jednání o ATT Rozhodnutí Rady EU 2009/42/SZBP „na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími zeměmi proces vedoucí ke smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie“. Během roku 2009 a počátkem roku 2010 se uskuteční šest regionálních seminářů a několik doprovodných 21

Otevřená v tomto kontextu znamená, že na rozdíl od GGE je její složení volné a zasedání se mohou účastnit zástupci všech států. Nevládní organizace mají statut pozorovatelů. 16

událostí v Ženevě a v New Yorku. Cílem pracovních setkání bude podpořit debatu o vlastnostech případné smlouvy. Zástupci ČR se aktivně účastní všech akcí. Dle názoru ČR by Arms Trade Treaty měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními zbraněmi a příslušnou municí. Aby se smlouva stala základem pro důvěryhodný funkční systém kontroly zbraní, měla by dle názoru ČR upravovat veškeré typy mezinárodních transakcí jako import, export, re-export, tranzit a překládku (tj. transfery), ale i zprostředkování. Přijetím mezinárodně závazného právního nástroje bude možné zajistit, že se z ATT stane silný nástroj zaručující legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi.

2.2.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ČR i nadále podporuje snahu mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s ručními a lehkými zbraněmi22 a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (dále jen RLZ) je Akční program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen Akční program OSN). Akční program OSN byl schválen v roce 2001. Stanovil cíle mezinárodního společenství v dané oblasti do roku 2006. Předností Akčního plánu OSN je, že definuje konkrétní závazky a mechanismy pro zlepšení kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí a plnění legislativních norem týkajících se: 1. kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ, 2. evidence a sledování pohybu RLZ, 3. ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou zaměřena na zvýšení vzájemné transparence. Mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či oblasti. Na globální úrovni jde především o spolupráci v boji proti nezákonnému obchodování. Opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení konfliktům, ve kterých jsou RLZ zneužívány, a na jejich řešení. Mezi tato opatření v první řadě patří demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a rekonsolidační projekty pro bojovníky, kteří byli zapojeni do konfliktu. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v těchto postižených oblastech. Valné shromáždění OSN přijalo v souvislosti s uvedenou problematikou rezoluci č. 61/66 „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a rezoluci č. 61/71 „Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“. V rámci implementace Akčního programu ČR se věnuje pozornost opatřením na národní úrovni. Jedná se zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci 22

Ruční zbraně jsou dle pracovní definice OSN zbraně určené pro osobní použití, obsluhované zpravidla jednou osobou (např. samopaly, lehké kulomety), lehké zbraně jsou potom obsluhovány skupinou osob a přepravovány lehkou technikou, jedná se např. o minomety nižších ráží či některé typy přenosných kanónů. 17

ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU a podporuje aktivity směřující k omezení převodů RLZ především nestátním subjektům. Součástí naplňování opatření Akčního programu ČR bylo v roce 2005 i přijetí „Mezinárodního nástroje umožňujícího státům včas a spolehlivě zjišťovat a sledovat nezákonné ruční a lehké zbraně“. V rámci implementace tohoto politicky závazného mezinárodního dokumentu předložila ČR generálnímu tajemníkovi OSN v roce 2008 druhou zprávu týkající se národního systému označování RLZ. ČR v roce 2008 přispěla částkou 1 800 000 Kč pro UNODA na organizaci seminářů o značení RLZ pro zástupce afrických zemí. Semináře uspořádá UNODA spolu s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva jako součást programu českého předsednictví Rady EU v květnu 2009 v Praze, Vlašimi a Uherském Brodě.

2.2.3 Kazetová munice Používání kazetové munice (dále KM) má velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel nebo odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití nerozlišuje mezi bojujícími a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne, takže pak působí jako protipěchotní mina. Armáda ČR tuto munici již nepoužívá a její zásoby sovětské výroby zlikviduje do roku 2011. V únoru 2007 byl zahájen proces na konferenci v Oslu o omezení KM. Celkem 46 zemí (včetně ČR a dalších 20 států EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování KM. Úmluva o kazetové munici (Convention on Cluster Munition, CCM) byla dohodnuta v Dublinu 30. května 2008 a podepsána v Oslu 3. prosince 2008 více než 100 zeměmi. Za ČR dohodu podepsal ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. CCM je reakcí na zdlouhavé vyjednávání o omezení KM v rámci Úmluvy o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain Conventional Weapons, CCW). Striktní dikce CCM odradila od podpisu hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva se tak fakticky týká pouze menší části KM, a to zejména starší produkce. Také proto pokračovala v Ženevě paralelně vedená jednání o 6. protokolu k CCW omezujícím KM. Tato jednání dospěla v říjnu 2008 blízko k dosažení kompromisního výsledku. Jednání pokračují v únoru a dubnu 2009.

3 Kontrola obchodu s ručními zbraněmi pro civilní použití v ČR Palné zbraně, které nemají vojenský charakter, jsou dle českého právního řádu zbraně určené pro sportovní účely, hobby, lov či sebeobranu23. Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení 23

Zákon č. 119/2002 Sb. rozděluje zbraně a střelivo do různých kategorií. Vojenské zbraně jsou řazeny mezi zbraně kategorie „A“, které je zakázáno nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit. Policie ČR může udělit výjimku z tohoto zákazu držiteli zbrojního pasu nebo zbrojní licence, za splnění podmínek stanovených v citovaném zákoně. 18

se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů. Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. jako prováděcí předpis zákona č. 228/2005 Sb. uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se prakticky pouze o revolvery, pistole a některé typy pušek včetně odpovídajícího střeliva. Výrobní struktura předních českých výrobců ukazuje, že velká část jejich produkce a vývoz spadá právě do tohoto systému kontroly obchodu. Na rozdíl od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je kontrola obchodu s těmito zbraněmi jednostupňová. MPO rozhoduje o povolení na základě písemně podané žádosti fyzické nebo právnické osoby, ve které jsou uvedeny mimo jiné cílová destinace, odběratel či počet dodávaných kusů. Pro udělení povolení si MPO může vyžádat od žadatele též poskytnutí dalších údajů nebo dokladů potřebných pro posouzení žádosti a od dotčených státních orgánů stanovisko. Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny formální náležitosti, pokud to vyžadují bezpečností zájmy ČR nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné, pokud žadatel nedodržel podmínky stanovené v povolení, pokud uvedl do žádosti nepravdivé údaje či pokud odejmutí vyžadují bezpečnostní zájmy ČR. ČR je vázána Kodexem chování EU (Společným Postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně právní povahy respektovat embarga také v této oblasti. V praxi MZV poskytuje k žádostem o vývozní povolení Licenční správě MPO souhrnnou informaci o skutečnostech, které je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o jeho udělení či neudělení. V roce 2008 se uskutečnily vývozy celkem 26 799 kusů pistolí a revolverů v souhrnné hodnotě 154 983 849 Kč do následujících zemí: Argentina, Austrálie, Angola, Brazílie, Belize, Bolívie, Bangladéš, Egypt, Filipíny, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile, Chorvatsko, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kamerun, Kanada, Keňa, Kolumbie, Kostarika, Kuvajt, Madagaskar, Malajsie, Moldávie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Omán, Paraguay, Peru, Salvador, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, USA, Venezuela, Zambie. Dlouhé střelné zbraně byly v roce 2008 vyvezeny v počtu 43 140 kusů v hodnotě 256 079 887 Kč do následujících zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Belize, Bělorusko, Bolívie, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Egypt, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Chile, Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kostarika, Kuvajt, Makedonie, Malajsie, Malta, Mexiko, Mongolsko, Namíbie, Nikaragua, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvádor, Siera Leone, Souostroví Vanuatu, Spojené arabské emiráty, Srbsko, Švýcarsko, Tanzanie, Thajsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, USA, Zambie.

4 Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití v ČR Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti. Ačkoli jsou vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem zneužity pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní hromadného ničení (dále jen ZHN) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný 19

společný systém kontrol vývozu zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz. další část Zprávy) a EU v oblasti nešíření. Kontrola vývozu zboží a technologií dvojího užití je v EU upravena nařízením Rady (ES) č. 1334/2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů. Z legislativní stránky má tento předpis přímou působnost ve všech členských státech EU, v souladu se stanovenými kompetencemi je rozpracován v národních legislativách jednotlivých zemí. S cílem umožnit členským státům a Společenství, aby dostály svým mezinárodním závazkům, zavádí nařízení ve své příloze společný seznam zboží a technologií dvojího užití, který stanovuje kontroly zboží dvojího užití dohodnuté mezinárodními smlouvami a mezinárodními kontrolními uskupeními jako jsou Wassenaarské ujednání (WA), Australská skupina (AG), Skupina jaderných dodavatelů (NSG) a Režim kontroly raketové technologie (MTCR). Tato příloha je každoročně aktualizována v souladu s příslušnými závazky, povinnostmi a všemi jejich změnami, které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. Opatření kontroly vývozu, které nařízení Rady (ES) ponechává v zodpovědnosti členských států nebo jim je ukládá, jsou prováděna na základě zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Na základě zmocnění uvedených v zákoně byl vydán prováděcí předpis formou Nařízení vlády č. 595/2004 Sb., o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití. Podle uvedených předpisů podléhá kontrolám pouze vývoz do zemí mimo EU. Za určitých podmínek podléhá kontrolám i jeho přeprava uvnitř Evropských společenství z území ČR. Zákon obsahuje i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/CFSP ze dne 22. června 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských užití. Licenční řízení se proto vztahuje i na poskytování technické pomoci spojené s pohybem osob mimo EU včetně ústní formy pomoci, která je zamýšlena k použití ve spojení se ZHN nebo pro vojenské konečné užití. Licenční řízení se vztahuje především na vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží. V praxi to znamená, že zboží nacházející se v seznamu zboží a technologií dvojího užití lze z území Společenství vyvážet jen na základě vývozního povolení. S výjimkou Všeobecného vývozního povolení publikovaného přímo v nařízení Rady vydávají jednotlivá povolení příslušné licenční úřady každé členské země. Vývozce žádá o povolení v zemi, ve které sídlí. Povolení má předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi Společenství, než v níž bylo povolení vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských zemí. Zboží nespecifikované v seznamu zboží a technologií dvojího užití lze vyvážet jen na základě povolení v případech, kdy hrozí použití předmětného zboží buď pro účely šíření jaderných, chemických a biologických zbraní anebo pro výrobu konvenčních zbraní. Zvláštní opatření catch-all, které umožňuje kontrolovat vývoz jakéhokoliv zboží, to znamená i takového, které není na zveřejněných seznamech V takových případech licenční řízení probíhá stejně jako u zboží specifikovaného v seznamu. Nařízení umožňuje členským státům přijmout vlastní opatření pro případy, kdy vývozce sám má podezření z hlediska konečného použití vyváženého zboží. Do režimu vývozu spadá i přenos softwaru nebo technologie elektronickými prostředky ze seznamu kontrolovaného zboží, proto i v tomto případě je

20

nutno požádat o povolení. Přenos softwaru a technologie není předmětem celního řízení a celní úřad neprovádí na vývozním povolení odpis. Individuální vývozní povolení – je určeno pro vývoz konkrétního množství a druhu zboží dvojího užití do jedné země určení na základě smluvního ujednání mezi vývozcem a jeho zahraničním partnerem. Souhrnné vývozní povolení – umožňuje konkrétnímu vývozci vyvážet zboží dvojího užití stejného charakteru do jedné nebo více určených zemí. Všeobecné vývozní povolení Společenství – umožňuje vývozcům vyvážet bez individuálního povolovacího řízení. Před jeho prvním využitím je vývozce povinen se zaregistrovat. Zodpovědnými orgány jsou Licenční správa MPO jako povolovací místo a Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické a biologické položky. SÚJB v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládáním s nimi. Jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o zákazu jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). MPO ve smyslu zákona č. 594/2004 Sb. může vydat povolení na vývoz jaderných položek jen na základě povolení SÚJB. Spolupracujícími orgány jsou Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, která se podílejí na vydávání stanovisek k žádostem oprávněných subjektů o vydání vývozního povolení, a Generální ředitelství cel jako kontrolní orgán. Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce s podnikovou sférou. Podnikatelé se stávají spolu se státními orgány spoluodpovědnými za účinnost kontrolního systému. To je však možné pouze za podmínky fungování vzájemné výměny informací při aplikaci systému vývozních kontrol. V ČR pravidelná výměna informací probíhá především formou konzultací při běžném styku žadatele s Licenční správou MPO v rámci procesu vyřizování jeho žádosti. Vývozci mají možnost získat informace tradičně z webových stránek MPO nebo pomocí seminářů či školení. V roce 2008 Licenční správa MPO uspořádala ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu seminář na téma Kontrola exportu dvojího užití – současný vývoj, který navázal na semináře pořádané v předešlých letech. V roce 2008 MPO vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 101 rozhodnutí, z toho - celkem 97 udělených povolení k vývozu do 25 zemí; - celkem 4 neudělená povolení k vývozu na základě zamítnutí žádostí. K největším odběratelům v roce 2008 patřily Ruská federace (26x), Čína (11x), Sýrie (11x), Irán (9x). Nejčastěji vyváženými položkami v tomto roce byly strojírenské výrobky (obráběcí stroje), z chemického průmyslu především kyanid sodný a Krasol (kapalný polybutadién s koncovými –OH skupinami), dále pak rastrovací elektronové mikroskopy a ochranné 21

plynové masky. Na zboží nacházející se na území ČR bylo v rámci konzultačních procedur odsouhlaseno vydat celkem 32 vývozních povolení vývozcům z jiných členských států. Po vstupu ČR do EU se snížila četnost posuzovaných případů (není kontrolován dovoz, četností a objemem významné dodávky do členských států EU nejsou vývozem, do sedmi spolehlivých zemí lze vyvážet jen na základě registrace k využití všeobecného vývozního oprávnění Společenství), vzrostla však výrazně citlivost jednotlivých případů a zintenzivnila se tak spolupráce s ostatními orgány státní správy včetně zpravodajských služeb. Společným úsilím členských států a Evropské komise došlo k celkovému zpřesnění textu nařízení Rady (ES) z právního hlediska a zároveň k zavedení některých nových klíčových prvků kontroly v souladu s mezinárodními závazky členských států. Jedná se zejména o zavedení určité kontroly zprostředkovatelských činností (brokering), průvozu a překládky (transit and transhipment) položek dvojího užití. Definitivní ukončení práce na přepracování předmětného nařízení se očekává v roce 2009, tj. v období předsednictví ČR (gesce MPO). Dokument nebude předkládán do Evropského parlamentu. V platnost vstoupí 90 dní po zveřejnění v úředním věstníku EU s přímou účinností ve všech členských státech. Implementace nařízení Rady (ES) do právního řádu ČR si vyžádá novelizaci zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, a Nařízení vlády č. 595/2004 Sb.

5 Mezinárodní kontrolní režimy Česká republika je, podobně jako ostatní průmyslově vyspělé státy, aktivním účastníkem všech významných a pro ČR aplikovatelných mezinárodních kontrolních režimů zabývajících se zahraničním obchodem s vojenským materiálem, technologiemi a zbožím dvojího užití. Bezpečnostní rizika, která se ČR takto snaží eliminovat na globální úrovni, vyplývají zejména z možného šíření ZHN a zboží dvojího užití, z nadměrného hromadění konvenčních zbraní v jednotlivých zemích či regionech a ze zneužití zbraní pro teroristické účely. 1. 2. 3. 4.

Podle zaměření se rozlišují tyto mezinárodní kontrolní režimy na: Zanggerův výbor a Skupinu jaderných dodavatelů24 v oblasti nešíření jaderných zbraní, Australskou skupinu v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní, Kontrolní režim raketových technologií v oblasti raketových nosičů zbraní hromadného ničení25, Wassenaarské ujednání v oblasti konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.

Činnost většiny mezinárodních kontrolních režimů sice není odvozena od mezinárodních smluv (výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí vyplývajících z právně závazných mezinárodních smluv OSN týkajících se zákazu a/nebo nešíření ZHN26. V tomto smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují 24

Nuclear Suppliers Group (NSG) Missile Technology Control Regime (MTCR). Související Haagský kodex nešíření balistických raket (The Hague Code of Conduct, ang, zkr. HCOC) je politický dokument, který byl přijatý v roce 2002 a který definuje opatření na budování důvěry v této oblasti. 26 Významná je v tomto směru rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004) k nešíření zbraní hromadného ničení (ZHN). 25

22

systém těchto instrumentů OSN. Smlouva o obchodu se zbraněmi, jejíž příprava probíhá na půdě OSN, může tuto situaci ještě nadále vylepšit. V ČR je zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými, chemickými a biologickými, stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně27. Aktivita ČR ve výše uvedených mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence28. Proliferace ZHN není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem. RLZ zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody RLZ nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových kompletů proti civilní letecké dopravě. I v oblasti kontroly RLZ je ČR věrná svému postavení, aktivně působí ve stávajících kontrolních režimech a zasazuje se za globální prosazení přísnějších kontrol podobných těm, kterými je sama vázána. Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji na ZHN, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni, orientovanou pouze na RLZ, avšak omezenou pouze na nelegální obchody s nimi, je již zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro RLZ je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených kontrolních režimech, ať již na regionální29 nebo globální úrovni30. Následující řádky představí čtenáři pouze část mezinárodních kontrolních režimů majících reálný dopad na kontrolu exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v ČR - Wassenaarské ujednání. Informace o boji proti šíření ZHN byly ve Zprávě vědomě zatlačeny do pozadí. Zpráva rovněž nehovoří detailně o plnění závazků vyplývajících ze Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách, neboť tato problematika spadá spíše do oblasti bezpečnostní politiky a kontroly exportu se dotýká pouze okrajově. Wassenaarské ujednání - WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies) Wassenaarské ujednání (WA) o kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako uskupení zemí zaměřujících svou pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a položek dvojího užití, tj. položek určených především pro použití v průmyslové oblasti, ale využitelných i k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou činnosti WA je výměna informací jednak o obecných aspektech mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, mezi nějž patří globální trendy obchodu se zbraněmi, 27

„Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně.“ – cit. § 4 zákona č. 38/1994 Sb. 28 V oblasti chemických zbraní nelze vyloučit dopad mezinárodních kontrolních režimů na český zahraniční obchod. Problematika šíření ZHN je bližší spíše problematice zboží dvojího užití než vojenského materiálu. 29 Příkladem regionální spolupráce při kontrole převodů zbraní jsou mimo již zmiňovaného mechanismu EU při vývozu zbraní (SP 2008/944/SZBP), také Nairobský protokol či podobné iniciativy v rámci MERCOSUR, OBSE nebo CARICOM. 30 Mimo Wassenaarského ujednání je to hlavně připravovaná Smlouva o obchodu se zbraněmi. 23

bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé projekty či firmy v určité zemi apod., a dále specifická výměna informací o konkrétních převodech vyjmenovaných položek či zamítnutých licencích vůči nečlenským zemím. 14. plenární zasedání Wassenaarského ujednání (Vídeň, 2. – 3. prosince 2008) projednalo všechna doporučení připravená v průběhu roku odbornými pracovními skupinami, odsouhlasilo četné změny v seznamu kontrolovaného zboží a schválilo pokračování v kontaktech se státy neúčastnícími se činnosti Wassenaarského ujednání. Jako nový bod stálého programu jednání byla na návrh Ruské federace zařazena destabilizující akumulace zbraní v konfliktních zónách. Ruský návrh „Pravidel nejlepší praxe při kontrole následných přesunů (reexportu) konvenčních zbraní specifikovaných v příloze 3 Počátečních prvků Wassenaarského ujednání“ ani polský protinávrh nebyly schváleny a budou předmětem činnosti Wassenaarského ujednání v roce 2009. Přijetí Kypru do Wassenaarského ujednání zablokovalo Turecko (stejně jako v letech 2004 až 2007).

6 Mezinárodní embarga ČR respektuje veškerá zbrojní31 embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (i přes to, že opatření vydaná OBSE jsou nemandatorní). Zároveň se aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací. Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí se stejně jako rozsah jednotlivých embarg průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU (Společný postoj, dále jen SP), eventuálně dalších subjektů. Text embarg většinou obsahuje uvedení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce „arms and related material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky32 či naopak lehkých palných zbraní33. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např. embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území (např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či SP předpokládají většinou výjimky z embarg, kterými jsou dodávky pro mírové mise či pro ochrannou službu ambasád evropských zemí. V jednotlivých případech byly vydány nové dokumenty ke Konžské demokratické republice, Libérii, Barmě/Myanmaru, Pobřeží slonoviny, Rwandě, Somálsku, Uzbekistánu a Zimbabwe. V případě Libérie, Barmy/Myanmaru, Pobřeží slonoviny, Uzbekistánu a Zimbabwe byla v příslušných dokumentech prodloužena platnost restriktivních opatření bez zásadní změny dopadu embarga. 31

Tato kapitola neobsahuje informace o restriktivních opatřeních v oblasti položek dvojího užití. Těžkou technikou v kontextu OSN rozumíme zbraně zahrnuté do registru OSN (UNROCA). OSN svými embargy takto limituje dovozy do Iránu a KLDR. 33 Například moratorium států ECOWAS. 32

24

Úplná embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku, Barmu/Myanmar, Irán, Sudán, Uzbekistán a Zimbabwe. Embarga na Irák, Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Pobřeží slonoviny, Sierru Leone a Somálsko umožňují dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na dodávky centrální vládě. Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou. Madridská deklarace EU z 27. června 1989, která krátce po událostech na Náměstí nebeského klidu ustavila embargo na Čínu, zmiňuje zejména zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování lidských práv. Embargo OBSE na síly zapojené v konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako embargo na Arménii a Ázerbajdžán. Členské země společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky) mezi sebou uplatňují zvláštní kontrolní režim, který se týká RLZ, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje a případné vývozy z ČR do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty. Specifickým příkladem restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR platný zákaz obchodování s protipěchotními minami. V roce 2008 bylo změněno znění restriktivních opatření na Konžskou demokratickou republiku, Rwandu a Somálsko. RB OSN svou rezolucí č. 1807/2008 zmírnila embargo na Konžskou demokratickou republiku. Zákaz dodávek zbraní nevládním a soukromým subjektům však nadále zůstává v platnosti v plném rozsahu. Zmírnění ve stejném duchu schválila rovněž Rada EU v SP 2008/369/SZBP. RB OSN následně rezolucí č. 1857/2008 prodloužila platnost uvedeného embarga do 30. listopadu 2009. Rezoluce RB OSN č. 1823/2008 zrušila podmínky pro vývozní režim do Rwandy, které byly ustavené rezolucí RB OSN č. 918/1994. K potvrzení již platných podmínek při vývozu do Somálska došlo v rezolucích RB OSN č. 1801, 1811 a 1844/2008, které připouštějí vývoz zbraní jen za určitých podmínek, a to pro potřeby mise Africké Unie či za účelem podpory rozvoje bezpečnostních složek. Rada EU shrnula ve svém SP 2009/138/SZBP podmínky zmíněných rezolucí. Výčet aktuálně platných restrikcí je pak dostupný na stránkách http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/kontrola_exportu_zbrani/ prehled_restriktivnich_opatreni/index.html případně na webových stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/external_relations/cfsp/sanctions/measures.htm.

25

Přílohy Příloha č. 1 Položky českého Seznamu vojenského materiálu (SVM) a Společného seznamu vojenského materiálu Evropské unie (CML)

Příloha č. 2 Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu v roce 2008

Příloha č. 3 Podíl položek Seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2008

Příloha č. 4 Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2008

Příloha č. 5 Realizace licencí k vývozu (prodeji) vojenského materiálu v letech 2003 – 2008 podle země konečného užití

Příloha č. 6 Realizace dovozu vojenského materiálu (nákup) zahraničním osobám v letech 1994 – 2008

Příloha č. 7 Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu v roce 2008

Příloha č. 8 Podíl položek Seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2008

Příloha č. 9 Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2008

Příloha č. 10 Realizace vývozu vojenského materiálu (prodej) od zahraničních osob v letech 1994 – 2008

Příloha č. 11 Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2008

26

Příloha č. 1

Položky českého Seznamu vojenského materiálu (SVM) a Společného seznamu vojenského materiálu Evropské unie (CML) VM dle vyhlášky MPO č. 89/1994 (SVM) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Název Zbraně a jejich speciálně konstruované součásti ráže do 12,7 mm (drážkovaná hlaveň) a do 20 mm (hladká hlaveň) Velkorážová výzbroj nebo zbraně a vrhače a jejich speciálně konstruované součásti Střelivo a jeho speciálně konstruované součásti pro zbraně ze SVM 1, 2 a 23 Bomby, torpéda, rakety a střely a jejich speciálně konstruované součásti Systémy a podsystémy řízení palby a jejich speciálně konstruované součásti a příslušenství Vozidla a jejich speciálně konstruované součásti Toxikologické prostředky, slzný plyn a příslušná zařízení, materiály a technologie Vojenské výbušniny a paliva Válečná plavidla a speciální námořní zařízení Letadla a vrtulníky, letecké motory a zařízení letadel či vrtulníků Elektronická zařízení speciálně konstruovaná pro vojenské použití a jejich součásti Fotografická a elektrooptická zobrazovací zařízení a jejich součásti Speciální pancéřové materiály Speciální zařízení pro vojenský výcvik Vojenská infračervená zařízení, tepelně zobrazující a obraz zesilující zařízení a jejich součásti Výkovky, odlitky a polotovary pro výrobky ze SVM 1, 2, 3, 4, 6 a 10 Různá zařízení a materiály Zařízení a technologie pro výrobu výrobků uvedených v tomto seznamu Kryogenní a "supravodivá" zařízení Elektricky spouštěné uzávěry fotochromického nebo elektrooptického typu Systémy zbraní směrované energie Programové vybavení Systémy zbraní s kinetickou energií Služby

VM dle společného seznamu voj. mat. EU (ML) 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 150 130 140 150 160 170 180 200 150 190 210 120

Příloha č. 2 Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu v roce 2008 Udělené licence Počet Hlavní položky vojenského materiálu licencí (SVM)

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Orientační hodnota

tis. EUR

Orientační hodnota

tis. EUR

Severní Afrika

26 6,10,24,5,8,18

31 667

6,10,5,24,8,18

17 791

Alžírsko

23 6,10,5,24,8,18

31 064

6,10,5,8,24,18

17 221

Libye

0

Tunisko

3 10,24

Sub-Saharská Afrika

16 14,6,1,24,10,8,3

Etiopie

4 14,6,24

Jižní Afrika

3 8,24

Kamerun

11

0 603

24

383

10,24

187

7 502

6,14,24,10,1,8,3

9 394

6 789

14,6,10,24

2 432

27 124

1

Kapverdy

13

Nigérie

3 24,10,6

192

6,24,10

Súdán

16

321

6

Zambie

3 1,3

Severní Amerika

99 10,1,6,3,14,2,24,7,4,13,11,8

Kanada

19 1,3,13,24

USA

80 10,1,6,3,14,2,24,7,4,11,8,13

Střední Amerika a Karibská oblast

13 1,13,11,24

Haiti

0

Honduras

11

Kostarika

11

Mexiko

11 1,13,11,24

Jižní Amerika

18 6,11,3,1,8,18,17,7,24

Brazilie

4 3,18,1,24

Chile

3 11,17,7

Kolumbie

7 11,1,3,8,24

Paraguay

13

Uruguay

3 6,3,24

4

8,24 3

45 16 314 830 15 484 2 482 0 211 3 2 268 620 47 6 283

4 6 532 294 0

10,1,6,24,14,3,2,4,13,11,16,7 3,1,13,24 10,1,6,24,14,2,3,4,11,16,13,7 1,13,6,24 6,24 1 1

10 801 433 10 368 3 156 57 168 3

1,13,24

2 928

8,3,6,1,17,18,7,24

1 192

3,17,18,1,24 3,7,17

75 87

8,1,3,24

815

6,3

215

1 283

26 106

0

Příloha č. 2 Udělené licence Počet Hlavní položky vojenského materiálu licencí (SVM)

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Orientační hodnota

tis. EUR

Orientační hodnota

tis. EUR

Střední Asie

2 1,3

4

1,3

4

Kyrgyzstán

2 1,3

4

1,3

4

Severovýchodní Asie

14 10,8,18,3,7,11,24

788

10,8,18,17,3,7,11,24

630

149

10,17

189

Čína

2 10,24

Japonsko

27

16

7

16

Korejská republika

4 18,24

72

18

67

Mongolsko

13

Tchaj-wan

5 10,8,11,24

Jihovýchodní Asie

52 1,10,24,3,11,8,7,6

24 527 5 608

3 10,8,11,24 11,1,10,24,3,18,8,7,6

24 334 23 129

Filipíny

11

359

1

151

Indonésie

1 24

19

24

19

Kambodža

2 1,3

33

1,3

Malajsie

10 3,7,8,24,6

Singapur

3 11,8,24

Thajsko

32 1,10,24,3

Vietnam Jižní Asie Afghánistán

3 10,3,11 61 6,1,10,3,24,18,11 0

101 98

1,10,24,3

1 257

10,24,11,3

38 431

24,10

520 414

22 6,11,24

13 227

11 10,24,18

7 355

Srí Lanka

18 1,6,3,24,10

Bulharsko

17 2,4,3,10,8,24

1 320 41 282

10,11

Pákistán

9 8,3,6,1,24

95 4 209

0

Indie

589 24,3,11,6,10,8,2,22,4,13,16,1,7,18,12,5,23,14

6,11,18,3,1,24,10,13

29 17 306

544

10 10,11,24

Belgie

11,8,24

3 741

Bangladéš

Evropská unie

11,3,18,7,24,8,6

6,18,24 11,10,24,6,13

20 430 9 004

17 305

6,3,1,24,10

10 914

51 866

24,13,11,3,10,6,4,8,18,22,12,16,7,14,1,5,23,2

44 562

1 244

8,6,1,3,24

573

2 115

4,3,8,24

517

Dánsko

3 3,18,24

126

3,18

116

Estonsko

7 10,24,3,1

136

10,24

51

Finsko

3 1,24

12

1,24

Francie

25 6,5,8,1,24

Itálie

11 3,1,18,4,8,24

167 1 442

10

10,24,1,8,6,3

1 786

24,3,18

5 733

Příloha č. 2 Udělené licence Počet Hlavní položky vojenského materiálu licencí (SVM) Litva

13 3,11,10,4,7,24,2

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Orientační hodnota

tis. EUR 1 140

11,3,7,4,10,2

Orientační hodnota

tis. EUR 445

Lotyšsko

3 24,10,6

85

24,10

78

Lucembursko

3 6,1,24

191

6,1,24

184 171

Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko

19 24,8,10,7,3,6

2 855

10,8,7,3,24,6

5 23,1,14,12,11

15

23,1,14,12,11

172 11,10,3,8,6,16,7,24,4,13 7 24,7,3,10,1 59 24,3,6,11,4,8,18,5 1 13 17 3,16,6,24,13,8

9 327 92 11 209 14 5 524

11,3,24,14,10,16,6,7,8,4,13,22 3,24,10,7,4,1 24,6,4,3,11,8,18,5 13 3,12,16,24,6

Rumunsko

3 3,10

180

3,10

Řecko

4 3,7,24

261

3,7,24

Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko

164 6,10,24,11,22,13,1,12,8,7,3,4,5,18,16 4 24,11,7 11 10,11,3,1,13,24 3 11,24

Velká Británie

26 8,6,3,1,7,24

Další evropské země

76 4,6,3,14,10,5,18,12,7,8,24,23,1,16,2,11

Ázerbajdžán Gruzie

0 19 4,3,5,12,10,7,24

11 432

13,11,10,6,18,22,24,12,8,1,3,7,4,5,16

1 423

24,7

2 252

3,11,10,1,13,24

208

11,10,18,24

416

8,6,3,1,7,24

29 754 0 14 997

4,6,10,14,3,5,12,7,8,24,18,1,16,23,11 10 4,3,5,6,12,10,7,1,24

14 4 234 113 7 648 14 1 868 175 226 18 972 21 1 033 247 333 27 795 466 14 023

Chorvatsko

33

435

3

120

Makedonie

13

78

3

190

Moldávie

13

Norsko

6 3,18,24

9

3,1

376

18,3,24

3 14

Ruská federace

10 6,10,1,24

8 250

6,10,24

9 864

Švýcarsko

17 14,10,8,24,23,3,16,1,11

2 901

14,10,8,24,6,3,1,16,23,11

2 347

Turecko Ukrajina

6 7,8,24 13 6,18,10,2,3,24

246 2 462

7,8,24

251

6,10

517

Příloha č. 2 Udělené licence Počet Hlavní položky vojenského materiálu licencí (SVM) Blízký východ

77 6,3,18,2,14,16,22,5,12,1,7,24,11,10

Egypt

33 3,14,6,18,22,1,7,11,5,24

Irák Izrael Jemen Jordánsko

5 3,24 16 12,18,24,3

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Orientační hodnota

tis. EUR 27 254

3,6,18,22,14,5,4,1,12,24,7,2,10

9 872

3,6,18,22,14,4,1,7,24,5

7 124

1 204

3

962

12,24,18,10,3

161

285

9 6,3,2,16,5,24

17 009 1 381

1 24

Spojené arabské emiráty

3 3,10,24

tis. EUR

7 113

10 18,6,2,1,3,24

Saudská Arábie

Orientační hodnota

0 262

6,5 6,2,1,3,24 24 3,24

1 230 121 0 274

Austrálie a Oceánie

1 18

5

18

6

Austrálie

1 18

5

18

6

Celkem

1 044 6,10,3,1,24,14,11,4,18,2,8,5,16,22,7,13,12,23,17

212 295

6,11,10,3,24,4,1,13,18,14,8,5,22,12,7,16,2,17,23

189 614

Příloha č. 3

Podíl položek Seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2008

Země

Indie Slovensko Malajsie Alžírsko Gruzie Srí Lanka USA Ruská federace Pákistán Polsko Egypt Nigérie Itálie Německo Thajsko Mexiko Etiopie Švýcarsko Rakousko Francie Vietnam Jemen Španělsko Irák Kolumbie Belgie Afghánistán Bulharsko Ukrajina Ázerbajdžán Litva Kanada Bangladéš Libye Tchaj-wan Velká Británie Súdán Spojené arabské emiráty Turecko Švédsko Řecko Uruguay Makedonie Čína

Podíl na celkovém objemu využití v procentech 10,78 10,01 9,13 9,09 7,40 5,76 5,47 5,21 4,75 4,04 3,76 3,45 3,03 2,24 2,22 1,55 1,29 1,24 0,99 0,95 0,70 0,65 0,55 0,51 0,43 0,31 0,28 0,28 0,28 0,25 0,24 0,23 0,22 0,21 0,18 0,18 0,16 0,15 0,14 0,14 0,12 0,12 0,11 0,10

SVM - podíl v procentech

SVM 6 - 83 SVM 13 - 45 SVM 11 - 97 SVM 6 - 51 SVM 4 - 69 SVM 6 - 50 SVM 10 - 45 SVM 6 - 76 SVM 11 - 79 SVM 24 - 34 SVM 3 - 56 SVM 6 - 69 SVM 24 - 92 SVM 11 - 54 SVM 1 - 57 SVM 1 - 97 SVM 14 - 81 SVM 14 - 88 SVM 3 - 65 SVM 10 - 50 SVM 10 - 48 SVM 6 - 79 SVM 3 - 49 SVM 3 - 100 SVM 8 - 91 SVM 8 - 86 SVM 24 - 100 SVM 4 - 61 SVM 6 - 84 SVM 10 - 100 SVM 11 - 52 SVM 3 - 59 SVM 10 - 72 SVM 24 - 100 SVM 10 - 70 SVM 8 - 64 SVM 6 - 100 SVM 3 - 100 SVM 7 - 89 SVM 11 - 83 SVM 3 - 100 SVM 6 - 76 SVM 3 - 100 SVM 10 - 79

SVM 18 - 17 SVM 11 - 14 SVM 10 - 13 SVM 6 - 8 SVM 10 - 46 SVM 3 - 11 SVM 3 - 25 SVM 1 - 18 SVM 10 - 24 SVM 10 - 11 SVM 6 - 21 SVM 6 - 19 SVM 24 - 30 SVM 3 - 6 SVM 3 - 12 SVM 10 - 19

SVM 5 - 8 SVM 1 - 22 SVM 6 - 13

SVM 12 - 5 SVM 24 - 9

SVM 24 - 9 SVM 4 - 20 SVM 18 - 7

SVM 3 - 18 SVM 22 - 6

SVM 24 - 6 SVM 16 - 5 SVM 24 - 16 SVM 3 - 8

SVM 6 - 17 SVM 10 - 6 SVM 12 - 18 SVM 24 - 7 SVM 16 - 7 SVM 24 - 44 SVM 24 - 20 SVM 11 - 17 SVM 3 - 16 SVM 5 - 21 SVM 11 - 25 SVM 10 - 24 SVM 1 - 5 SVM 6 - 11 SVM 3 - 25 SVM 8 - 14 SVM 10 - 16 SVM 3 - 45 SVM 1 - 33 SVM 13 - 8 SVM 11 - 28 SVM 8 - 27 SVM 6 - 27

SVM 8 - 11 SVM 10 - 15 SVM 3 - 24 SVM 17 - 21

SVM 3 - 7

Příloha č. 3

Země

Tunisko Lucembursko Rumunsko Maďarsko Honduras Izrael Filipíny Jordánsko Chorvatsko Dánsko Nizozemí Kamerun Singapur Chile Lotyšsko Brazílie Korejská republika Haiti Estonsko Kambodža Jihoafrická republika Mongolsko Slovinsko Indonésie Japonsko Norsko Malta Portugalsko Finsko Austrálie Kapverdy Kyrgyzstán Moldávie Kostarika Saudská Arábie

Podíl na celkovém objemu využití v procentech 0,10 0,10 0,10 0,10 0,09 0,09 0,08 0,07 0,07 0,07 0,06 0,06 0,06 0,05 0,05 0,04 0,04 0,04 0,03 0,02 0,02 0,02 0,02 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,00

SVM - položka seznamu vojenského materiálu

SVM - podíl v procentech

SVM 10 - 91 SVM 6 - 93 SVM 3 - 83 SVM 10 - 31 SVM 1 - 100 SVM 12 - 50 SVM 1 - 100 SVM 6 - 90 SVM 3 - 100 SVM 3 - 95 SVM 3 - 43 SVM 1 - 100 SVM 11 - 70 SVM 3 - 99 SVM 24 - 85 SVM 3 - 49 SVM 18 - 100 SVM 6 - 85 SVM 10 - 72 SVM 1 - 61 SVM 8 - 100 SVM 3 - 100 SVM 24 - 98 SVM 24 - 100 SVM 7 - 100 SVM 18 - 100 SVM 23 - 55 SVM 13 - 100 SVM 1 - 100 SVM 18 - 100 SVM 3 - 100 SVM 1 - 99 SVM 3 - 100 SVM 1 - 100 SVM 24 - 100

SVM 24 - 9 SVM 1 - 7 SVM 10 - 17 SVM 8 - 23 SVM 7 - 22

SVM 3 - 13

SVM 24 - 27 SVM 18 - 19 SVM 2 - 7 SVM 18 - 5 SVM 24 - 37 SVM 10 - 10 SVM 7 - 6 SVM 8 - 30 SVM 10 - 15 SVM 17 - 37 SVM 18 - 12 SVM 24 - 15 SVM 24 - 28 SVM 3 - 39

SVM 1 - 21

SVM 14 - 11 SVM 12 - 7

Příloha č. 4 Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2008 Vojenský materiál

země

kusů

(nejvýznamnější)

(příklad)

Revolvery a pistole CZ různé modely Pušky a karabiny CZ 858 Tactical, CZ 2003, FSN, upravený vz. 61 a 58 Samopaly Škorpion, PPŠ 41, vz. 24 a 26

Samočinné pušky vz. 58

31986 Thajsko, Mexiko, Honduras, Egypt, Kamerun, USA

4236 USA, Kanada, Španělsko, Malta

415

Kanada, USA, Belgie, Finsko

40167 Srí Lanka, Belgie, Kanada

Lehké kulomety UK 59, PKT, YakB

47

USA, Finsko, Kanada

Těžké kulomety YakB, M2

13

USA, Finsko, Švýcarsko

T-72

6

Slovensko

Bojová obrněná vozidla OT 64, BVP 1

60

Ukrajina, Súdán, Haiti

Velkorážové dělostřelecké systémy RM-70, S21, BM-21, D 20, D 30

14

USA, Polsko

Tanky

Přenosná zařízení protitankových raket 108 RPG

USA

Vrtulníky Mi-17, Mi-24V

Afghánistán

6

Kromě toho byla vyvezena další vozidla, upravená pro sběratelské účely, např. BVP 1, BTR 60, T-72, T-34, T-55

Příloha č. 5

Realizace licencí k vývozu (prodeji) vojenského materiálu v letech 2003-2008 podle země konečného užití

2008

2007

2006

2005

2004

2003

orientační hodnota v tis. EUR

Severní Afrika Alžírsko Libye Maroko Tunisko Sub-Saharská Afrika Angola Čad Etiopie Ghana Jižní Afrika Kamerun Kapverdy Keňa Konžská demokratická republika Madagaskar Malawi Mali Nigérie Rovníková Guinea Súdán Zambie Severní Amerika Kanada USA

17 791 17 221 383

14 650 9 339 2 233

7 096 2 213 712

187 9 394

3 078 11 434

4 171 1 581

2 432

7 334 135 160

1 015

26 106 4

3 470 2 265

6 043 5 292

19 659 17 491

362 843 1 683 304 3 839

199 552 1 051

2 168 2 188

709

307

81

2

5 222

733 992

37 1 6 532

1 736 2 030

3 539

422 110

38

156

24 9 433 96 9 337

13 215 207 13 008

4 668 110 4 558

5 429 467 4 962

294 10 801 433 10 368

10 636 410 10 226

Příloha č. 5

2008

2007

2006

2005

2004

2003

orientační hodnota v tis. EUR

Střední Amerika a Karibská oblast Dominikánská republika Haiti Honduras Kostarika Mexiko Panama Trinidad and Tobago Jižní Amerika Brazílie Ekvádor Chile Kolumbie Peru Uruguay Venezuela Střední Asie Kazachstán Kyrgyzstán Uzbekistán Severovýchodní Asie Čína Čína - Hong Kong Japonsko Korejská republika Mongolsko Tchaj-wan

3 156 57 168 3 2 928

798

221

1 450 33

212

281

533 265

221

1 333

212

281

1 208

84 1 907

1 505

615

1 1 424

243 372

1 192 75

563 64

87 815

62 251

215

186

4

0

68 3 438 118 581 324 324

63 1 733 1 110

80

1 515 1 515

1 815 1 685

122 122

1 282 1 166 1 81

2 165 2 162

130 3 038 3 006

132 100

34

3

4 630 189

299

16 67 24 334

93

32 4 202

31 1

Příloha č. 5

2008

2007

2006

2005

2004

2003

orientační hodnota v tis. EUR

Jihovýchodní Asie Brunej Filipíny Indonésie Kambodža Malajsie Singapur Thajsko Vietnam Jižní Asie Afghánistán Bangladéš Indie Nepal Pákistán Srí Lanka Evropská unie Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Kypr Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko

23 129

5 622

5 650

151 19 29 17 306 95 4 209 1 320 41 282 520 414 20 430

69 431

19 167

473

357 139 2 221 2 747 9 186 205 437 7 024

21 15 2 268 3 728 5 579 355 578 3 793

46 1 474 38 639 257

9 004 10 914 44 562 573 517

4 277 372 53 423 920 326 39 457 12 697 23 41 326 528 182 5 454

116 51 10 1 786

4 231 19 375

5 733 445 78 184

226 2 415 2 486 300

4 3 158 72 216 59 13 435 3 318 18

6 032

4 921

5 262

12 625

83 1 778

3

45

3 146 1 135 20 791 1 842 1 021 17 240

2 519 837 17 736 565 17 025

3 850 33 850 277

2 686 30 314 456

12 134 21 043 179

19 138 12 488

68 48 534

29 85 248

797 606

262 47

1 295 16

Příloha č. 5

2008

2007

2006

2005

2004

2003

orientační hodnota v tis. EUR

Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie Další evropské země Ázerbajdžán Bulharsko Gruzie Chorvatsko Makedonie Moldávie Norsko Rumunsko Ruská federace Švýcarsko Turecko Ukrajina

171 14 4 234 113 7 648 14 1 868 175 226 18 972 21 1 033 247 333 27 795 466

1 012 26 5 918 232 3 149 28 2 442 299 343 10 696 19 295

14 023 120 190 3 14

13 244 593

9 864 2 347 251 517

651 20 802 470

43 544 3 142 241 30 2 495

99

1 283

988

2 377

3 865 100 6 271 14 956

1 765 48 4 556 50 7

3 992 33 7 424 7 52

1 466 54 1 639

361 18 748 14 206 383 72 9 598 230 540 6 196

286 21 089 97 193 240 1 899 7 734 717 1 622 3 264

69 13 085 64 330

68

25

2 855 5 314 165 460 2 043 96 1 148

21 12 866 70 325 334 35 3 961 363 169 1 363 13

2 838 327 66 9 1 322

207 1 021 25 41 812

81 911 31 21 358

4

1 263 1 705 82 2

Příloha č. 5

2008

2007

2006

2005

2004

2003

orientační hodnota v tis. EUR

Blízký východ Egypt Irák Izrael Jemen Jordánsko Kuvajt Libanon Omán Saudská Arábie Spojené arabské emiráty Sýrie Austrálie a Oceánie Australie Nový Zéland Celkem

9 872 7 124 962 161 1 230 121

274 6 6 189 614

15 065 6 177 2 404 394 1 854 553

2 578 1 105

8 744 4 646 38 261 3 071 299 12

107

202 215 27

107 174 725

27 92 989

9 456 3 443 2 063 1 289 4 186 712 5 551 936 267 2 2 88 058

10 019 1 648 2 873 821 2 355 1

6 460 854 2 286 1 803

342

140

957 1 022

295

7

972 110 0

7 89 700

82 888

Příloha č. 6

Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů nákup od zahraničních osob v letech 1994-2008 (v mil. Euro) Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Finanční objem 39 44 30,5 29,3 38,8 102,3 150,5 113,3 92 120,4 125 726,8 93 193 106,7

Příloha č. 7 Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu v roce 2008 Udělené licence Počet Hlavní položky vojenského materiálu licencí (SVM) Sub-Saharská Afrika

5 5,10,13,1

Etiopie

1 1

Jižní Afrika

4 5,10,13

Severní Amerika Kanada USA

132 11,10,24,3,7,1,12,18,5,14,6 20 24,7,11,1,3 112 11,10,3,24,12,1,7,18,5,14,6

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Orientační hodnota

tis. EUR 63 0 63

5,10,13,24,1 1,24 5,10,13

6880

11,24,10,1,7,3,12,4,5,14,6

1334

11,1,7,3,24

5545

11,24,10,12,3,1,7,4,5,14,6

Orientační hodnota

tis. EUR 24 0 24 5709 753 4956

Jižní Amerika

1 3

Brazílie Střední Asie Kyrgyzstán

1 11

739

11

700

Severovýchodní Asie

5 8,24,10,1

365

8,10

174

Čína

4 8,10,1

307

8,10

174

Tchaj-wan

1 24

57

Jihovýchodní Asie

2 4,2

1464

4,1,2,24

1497

Malajsie

1 4

1463

4,1

1496

Singapur

1 2

1

Jižní Asie

2 10

16

10

17

Bangladéš

2 10

16

10

17

Evropská unie

32

3

1 3

32

3

56

1 11

739

11

700

391 6,10,3,24,11,2,1,4,14,8,5,18,12,22,7,17,13

Belgie

12 24,3,2,1,11

Bulharsko

30 6,3,8,4,5,1,2,24

83825 5249 11132

0

2,24

6,10,11,3,4,1,12,24,2,14,5,18,8,22,17,7,13

1

69785

8,11,3,1,2,24

1512

6,4,3,5,8,1,2,24

8732

Dánsko

3 22,1,24

Estonsko

1 11

142

11

78

Finsko

9 6,3,17,13,2

625

3,17,13,6,2

35

Francie

12 18,10,3,12,11,7,13,24

Itálie

9 6,10,1,24

Kypr

0

57

56

22,1

57

1258

18,12,24,10,11,7,13

2077

6943

6,10,24,1

9466

0

10

2

Příloha č. 7 Udělené licence Počet Hlavní položky vojenského materiálu licencí (SVM) Litva

0

Lotyšsko

4 10

Lucembursko

1 24

Maďarsko

24 6,3,10,4,2,1,8

Německo

84 6,10,11,1,24,14,3,8,22,5,12,4,7

Nizozemí

0

Využití licencí Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Orientační hodnota

tis. EUR 0 443 0 8023 24344 0

Orientační hodnota

tis. EUR

10,24

548

10

967

1 6,10,2,1,3 6,10,11,1,3,5,22,12,8,24,7,4,14

1 4087 25485

12,11,24

1111

Polsko

27 10,24,6,17,11,3,8,1,4,5

6435

10,17,24,6,1,4,3,8

2176

Rakousko

23 4,1,3,5,11,18,6,24

1433

4,1,3,5,11,18

1305

3,4

1219

Rumunsko Řecko Slovensko

2 3 1 24 48 6,2,18,3,10,7,4,13,24

970 0 8943

Slovinsko

1 8

19

Španělsko

3 1

103

24 6,2,3,18,10,4,13,24,7,8,11

0 3876 0

1,3

169

Švédsko

16 14,3,11,5,4,24,8

2856

14,3,5,4,11,8,24

2273

Velká Británie

81 11,6,10,3,1,13,4,24,17

4850

11,6,10,3,4,13,24,1,2

4610

Další evropské země

206 10,24,5,11,3,4,1,12,6,7,8,13,2,17,23

Bosna a Hercegovina

6 3

Chorvatsko

4 4,1,13

Norsko

15 5,11,12,3,8,24

Ruská federace

94 10,24,11,1,3,6,5

84343 1928 488 7306 65384

10,24,5,3,11,12,6,1,8,7,13,17,2 3 1,13

26692 71 7

5,3,11,8

8163

10,11,24,3,6,5

9814

Srbsko

12 4,3,1,13

2757

1,3,13

Švýcarsko

27 5,7,12,3,11,10,8,1,2,17,23,24

1368

5,12,3,11,7,10,1,17,24,2

1428

24,10,6,12,1

7159

Turecko Ukrajina

1 1 47 10,24,6,1,12,11

118 4993

50 0

Blízký východ

17 11,13,24,12,1

2506

11,13,6,12,1,5,24

1928

Izrael

16 11,13,24,12,1

2506

11,13,6,12,1,5,24

1928

Saudská Arábie

1 24

Austrálie a Oceánie

3 11,6

Nový Zéland Celkem

3 11,6 765 10,6,24,11,3,5,4,1,2,14,8,12,18,7,13,22,17,23

0 337 337 180569

0 11,6 11,6 6,10,11,24,3,5,4,12,1,2,14,8,18,7,22,13,17

109 109 106692

Příloha č. 8

Podíl položek Seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2008

Země

Maďarsko Slovensko Švédsko Polsko Francie Izrael Belgie Malajsie Švýcarsko Rakousko Rumunsko Nizozemí Lotyšsko Kanada Kyrgyzstán Litva Čína Španělsko Nový Zéland Estonsko Bosna a Hercegovina Dánsko Brazílie Srbsko Finsko Jihoafrická republika Bangladéš Chorvatsko Kyperská republika Singapur Lucembursko Etiopie Řecko

Podíl na celkovém objemu využití v procentech 3,84 3,64 2,14 2,04 1,95 1,81 1,42 1,41 1,34 1,23 1,15 1,05 0,91 0,71 0,66 0,52 0,17 0,16 0,11 0,08 0,07 0,06 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

SVM - podíl v procentech

SVM 6 - 73 SVM 2 - 34 SVM 14 - 63 SVM 10 - 84 SVM 18 - 34 SVM 11 - 79 SVM 8 - 33 SVM 4 - 98 SVM 5 - 51 SVM 4 - 46 SVM 3 - 90 SVM 12 - 70 SVM 10 - 100 SVM 11 - 57 SVM 11 - 100 SVM 10 - 92 SVM 8 - 98 SVM 1 - 61 SVM 11 - 100 SVM 11 - 100 SVM 3 - 100 SVM 22 - 100 SVM 3 - 100 SVM 1 - 56 SVM 3 - 71 SVM 5 - 79 SVM 10 - 100 SVM 1 - 62 SVM 10 - 100 SVM 2 - 100 SVM 1 - 100 SVM 1 - 50 SVM 24 - 100

SVM - položka seznamu vojenského materiálu

SVM 10 - 18 SVM 6 - 34 SVM 3 - 22 SVM 17 - 9 SVM 12 - 33 SVM 13 - 8 SVM 11 - 26

SVM 2 - 6 SVM 18 - 10 SVM 5 - 9 SVM 24 - 5 SVM 24 - 21 SVM 6 - 7 SVM 3 - 26

SVM 12 - 32 SVM 3 - 9 SVM 1 - 24 SVM 3 - 14 SVM 4 - 10 SVM 11 - 30 SVM 7 - 16

SVM 1 - 16

SVM 3 - 10 SVM 4 - 5 SVM 10 - 10 SVM 1 - 10

SVM 5 - 11

SVM 3 - 11

SVM 24 - 8 SVM 3 - 39

SVM 3 - 37 SVM 13 - 6 SVM 13 - 9 SVM 17 - 9 SVM 10 - 14 SVM 13 - 7 SVM 13 - 38

SVM 24 - 50

SVM 6 - 6

Příloha č. 9 Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2008 Vojenský materiál

země

kusů

(nejvýznamnější)

(příklad)

Revolvery a pistole (Glock a CZ různé modely,Tokarev, Makarov, Nagant, FN, Beretta

2320 Rakousko, Německo, Ukrajina, Bulharsko

Pušky a karabiny SKS, SVT, Mauser, Mosin, Garand, Enfield

1735 Ukrajina, Německo, Itálie, Belgie

Samopaly PPŠ-41, PPS-43, Thompson, AKM, Colt M4

1413 Ukrajina, Německo, Polsko, Kanada

Samočinné pušky HK G36, HK417

378

Německo

Lehké kulomety MG 3, DP, Maxim, ZB

402

Maďarsko, Ukrajina, Polsko, Srbsko, Španělsko, Chorvatsko

Těžké kulomety KPVT, DŠK,

370

Maďarsko, Slovensko, Belgie

Tanky

ŠKODA LT vz. 35, JVBT - 55A

2

Bojová obrněná vozidla DINGO, IVECO, OT 90, BVP 1

497

Maďarsko, USA

Slovensko, Maďarsko, Německo, Itálie

Velkorážové dělostřelecké systémy 364 RM-70, GVOZDIKA, BM-21, D 20,

Slovensko, Maďarsko

Přenosná zařízení protitankových raket 6 Carl Gustaf

Švédsko

Letouny L-39 ZO

Maďarsko

10

Příloha č. 10

Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů prodej zahraničním osobám v letech 1994-2008 (v mil. Euro) Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Finanční objem 172 136 103 161 92 89,9 86,7 60,5 77 82,9 89,7 88 92,7 174 189,6

Příloha č. 11

Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2008

Počet podaných žádostí o vydání povolení

36

Počet rozhodnutí o vydání povolení

30

z toho negativních

0

Počet zrušených povolení

0

Počet žádostí o úpravu povolení

57

Počet rozhodnutí o úpravě povolení

62

Počet držitelů povolení koncem roku 2008

157

Počet držitelů povolení koncem roku 2007

156