VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Výjezdový cestovní ruch Španělska do České republiky Diplomová práce Bc. Romana Slámová Květen 2013
Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová, katedra cestovního ruchu
NÁZEV PRÁCE: Výjezdový cestovní ruch Španělska do České republiky
CÍL PRÁCE: Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit aktuální trendy výjezdového cestovního ruchu Španělska do České republiky a zhodnotit potenciál rozvoje České republiky jako destinace pro španělskou klientelu.
1
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a uvedla všechny použité knižní i internetové zdroje.
V Praze dne
Romana Slámová
2
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mě při psaní této diplomové práce podporovali, především paní Ing. Janě Valentové za její cenné rady, připomínky a věnovaný čas.
3
Anotace Diplomová práce Výjezdový cestovní ruch Španělska se věnuje aktuálním trendům ve výjezdovém cestovním ruchu Španělska, a to především ve vztahu k České republice. Pro jejich pochopení se snaží obecně zanalyzovat spotřební chování španělských turistů, věnuje se také některým podmínkám cestování Španělů do České republiky, jakými jsou dopravní spojení a nabídka španělských cestovních kanceláří. Dále uvádí konkrétní statistická data týkající se příjezdů Španělů do České republiky, počtu jejich přenocování, výběru kategorie ubytovacího zařízení, sezónnosti, atd. Zabývá se také prezentací České republiky jako destinace ve Španělsku. V druhé části práce autorka uveřejňuje výsledky průzkumu provedeného mezi španělskými turisty s cílem zjistit především míru jejich spokojenosti s poskytovanými službami v destinaci a potenciál atraktivit, které Česká republika španělským turistům nabízí. V samotném závěru pak autorka celkově zhodnocuje potenciál rozvoje České republiky jako destinace vhodné pro španělskou klientelu.
Annotation The diploma thesis „Spanish Outbound Tourism to the Czech Republic“ deals with the recent trends in Spanish outbound tourism, especially in relation to the Czech Republic. For a better understanding of the issue, the thesis seeks to analyze the consumer behaviour of the Spanish tourists, it also describes some of the conditions of travelling from Spain to the Czech Republic, such as transport and the offer of Spanish travel agencies. It shows statistical data concerning the number of arrivals of Spaniards to the Czech Republic, the length of their stay, chosen accomodation type, seasonality, etc. In the second part of the thesis the author publishes the results of a survey conducted amongst Spanish tourists in order to determine the level of their satisfaction with provided services in the destination and the potential of tourist sites the Czech Republic can offer to this segment. In the very end the potential of the development of the Czech Republic as an attractive destination for Spanish tourists was evaluated.
4
OBSAH 1.
Teoretický rámec práce ................................................................................................9 1.1.
Výjezdový cestovní ruch ................................................................................................ 9
1.2.
Příjezdový cestovní ruch................................................................................................ 9
1.3.
Domácí cestovní ruch .................................................................................................. 10
1.4.
Turista.......................................................................................................................... 10
1.5.
Destinace cestovního ruchu ........................................................................................ 10
1.6.
Produkt cestovního ruchu ........................................................................................... 11
1.7.
Nabídka destinace v cestovním ruchu ........................................................................ 12
1.8.
Poptávka po destinaci ................................................................................................. 13
1.9.
Spotřební chování v cestovním ruchu ......................................................................... 14
1.9.1.
Model nákupního chování spotřebitele .............................................................. 14
1.9.2.
Specifika spotřebního chování v cestovním ruchu .............................................. 16
1.9.3.
Rozhodovací proces spotřebitele v cestovním ruchu ......................................... 17
1.10.
Prezentace destinace .............................................................................................. 18
1.11.
Nabídka cestovních kanceláří .................................................................................. 20
1.12.
Sledování statistiky výjezdového cestovního ruchu Španělska ............................... 21
1.12.1.
Institut turistických studií (IET, Instituto de Estudios Turísticos)......................... 21
1.12.2.
Národní statistický úřad (Instituto Nacional de Estadística) ............................... 22
1.13. 1.13.1.
Ministerstvo pro místní rozvoj ............................................................................ 23
1.13.2.
CzechTourism ...................................................................................................... 24
1.13.3.
Český statistický úřad .......................................................................................... 25
1.14. 2.
Sledování statistiky příjezdového cestovního ruchu České republiky ..................... 23
Průzkum Flash Eurobarometr (334) ........................................................................ 26
Charakteristika trhu ................................................................................................... 27 2.1.
Obyvatelstvo ............................................................................................................... 27
2.2.
Specifika Španělů jako spotřebitelů ............................................................................ 31
2.3.
Hospodářská situace Španělska .................................................................................. 33
2.4.
Vliv španělské hospodářské situace na cestovní ruch................................................. 35
3.
Obecná charakteristika cestovního ruchu Španělska .................................................... 37
4.
Výjezdový a domácí cestovní ruch Španělska .............................................................. 38 4.1.
Počet uskutečněných cest ........................................................................................... 38
4.2.
Sezónnost .................................................................................................................... 39 5
5.
4.2.1.
Dovolená a státní svátky ..................................................................................... 39
4.2.2.
Období prázdnin ve Španělsku ............................................................................ 40
4.3.
Socio-demografický profil španělských turistů ........................................................... 44
4.4.
Spotřební chování Španělů účastnících se výjezdového cestovního ruchu ................ 46
4.5.
Vliv ekonomické krize na spotřební chování španělských turistů ............................... 54
4.6.
Předběžná data za rok 2012 ........................................................................................ 54
Analýza dopravního spojení mezi Španělskem a Českou republikou ............................. 56 5.1.
Letecká doprava .......................................................................................................... 56
5.2.
Autobusová doprava ................................................................................................... 58
5.3.
Cestování autem.......................................................................................................... 59
6. Analýza nabídky španělských cestovních kanceláří nabízejících produkty spojené s návštěvou ČR..................................................................................................................... 60
7.
8.
9.
6.1.
Praha ........................................................................................................................... 60
6.2.
Praha – Vídeň – Budapešť ........................................................................................... 61
6.3.
Praha – Jižní Čechy ...................................................................................................... 62
6.4.
Další produkty spojené s návštěvou regionů .............................................................. 62
Současný stav výjezdového cestovního ruchu Španělů do ČR ....................................... 65 7.1.
Profil španělského turisty v České republice............................................................... 65
7.2.
Počty příjezdů a přenocování ...................................................................................... 65
7.3.
Počty hostů a přenocování podle kategorie ubytovacího zařízení ............................. 67
7.4.
Počty hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR ........ 68
7.5.
Sezónnost .................................................................................................................... 69
7.6.
Španělé a lázeňství v ČR .............................................................................................. 71
Analýza prezentace České republiky jako destinace pro španělskou klientelu .............. 72 8.1.
Značka destinace ......................................................................................................... 72
8.2.
Marketingový plán na rok 2013 .................................................................................. 74
8.3.
Prezentace ČR jako turistické destinace na internetu ................................................ 76
8.4.
Veletrhy cestovního ruchu pořádané ve Španělsku .................................................... 77
8.5.
Další formy propagace ................................................................................................ 77
8.6.
Jak Španělé vnímají Českou republiku ........................................................................ 78
Dotazníkové šetření ................................................................................................... 81 9.1.
Metodika průzkumu .................................................................................................... 81
9.2.
Výsledky průzkumu ..................................................................................................... 82
10. Celkové zhodnocení potenciálu rozvoje České republiky jako destinace vhodné pro Španěly ............................................................................................................................. 98 6
10.1.
SWOT analýza České republiky jako destinace vhodné pro španělskou klientelu .. 98
Seznam použitých obrázků ............................................................................................... 104 Seznam použitých tabulek ............................................................................................... 104 Seznam použitých grafů ................................................................................................... 105 Seznam použité literatury a internetových zdrojů: ............................................................ 106 Příloha - Dotazník určený španělským turistům ................................................................ 109
7
ÚVOD Španělsko je jednou z významných zdrojových oblastí příjezdového cestovního ruchu České republiky. I přesto, že v momentální době je Pyrenejský poloostrov ohromen ekonomickou krizí, nepřestávají zejména do hlavního města Prahy proudit zástupy španělských turistů a španělštinu slýcháme velmi často nejen v místech největší koncentrace turistů, jakými jsou zejména významné dopravní uzly, ale také na ulicích, a to dokonce i menších českých měst. Španělé jsou navíc velmi specifickým segmentem, který nese určité charakteristické znaky, jimž je třeba věnovat v cestovním ruchu pozornost.
8
1. Teoretický rámec práce První kapitola této diplomové práce poskytuje základní teoretický rámec nezbytný pro její vypracování. Obsahuje proto vysvětlení základních pojmů používaných v této práci, věnuje se také španělským i českým institucím zabývajícím se statistikou v oblasti cestovního ruchu a uvádí konkrétní statistické průzkumy, díky kterým byla získána data nezbytná k realizaci této práce.
1.1.
Výjezdový cestovní ruch
Protože se tato diplomová práce z největší části věnuje právě výjezdovému cestovnímu ruchu, je nutno si tento pojem objasnit. Výjezdový cestovní ruch jinak nazývaný pasivní (v praxi se používá také termín „outgoing“) zahrnuje výjezdy rezidentů do zahraničí, tedy mimo území svého bydliště. Z pohledu platební bilance se jedná o import zahraničních služeb, za něž domácí turisté utrácejí své prostředky v zahraničí (devizové výdaje), což přináší pasivní vliv na platební bilanci. O výjezdovém cestovním ruchu se také mluví jako o neviditelném importu.1
1.2.
Příjezdový cestovní ruch
Příjezdový cestovní ruch zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do dané země, je označován jako aktivní cestovní ruch, nebo také „incoming“, a jde v jeho případě o export služeb, které čerpají turisté
na území destinace. V konečném efektu to
znamená příliv deviz do platební bilance státu a tento typ cestovního ruchu bývá často označován jako neviditelný export.2
1
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 213 s. ISBN 8024740397. 2 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1252-5.
9
1.3.
Domácí cestovní ruch
Domácí cestovní ruch zahrnuje takový pohyb osob, při kterém nedochází k překračování státních hranic země. Je to cestovní ruch domácího obyvatelstva na území jejich státu. Podle vztahu k platební bilanci jde o domácí spotřebu.3
1.4.
Turista
Turista je velmi často skloňovaným pojmem v této diplomové práci, proto je třeba význam tohoto slova přesně vymezit. Za turistu je v mezinárodním cestovním ruchu považován takový člověk, který cestuje do země odlišné od země jeho trvalého bydliště, a to na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování avšak ne delší než jeden rok. Hlavní účel takové cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu se potom za turistu považují takové osoby, které v rámci své země cestují do jiného místa než je jejich běžné životní prostředí na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování avšak nepřekračující dobu šesti měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.4
1.5.
Destinace cestovního ruchu
Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) je destinace cestovního ruchu definována jako „místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu.“ Kromě této základní definice existuje i množství dalších, ze kterých můžeme zmínit například definici z Výkladového slovníku cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002), která za destinaci cestovního ruchu považuje „cílovou oblast v daném regionu, pro 3
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 213 s. ISBN 8024740397. 4 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1252-5.
10
kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Jde v šitším slova smyslu o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další strukturou infrastruktury cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“
1.6.
Produkt cestovního ruchu
Jako produkt je obecně chápáno to, co lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k požívání nebo ke spotřebě, co má schopnost uspokojit přání či potřeby druhých lidí. Produkt je cokoliv hmotného či nehmotného, co prostřednictvím procesu směny uspokojí potřeby spotřebitele nebo firemního zákazníka. Produkt cestovního ruchu je jedinečný tím, že jeho součástí jsou služby, které se narozdíl od výrobků vyznačují svojí nehmotností, proměnlivostí, neoddělitelností od osoby poskytovatele, neskladovatelností a dalšími specifickými vlastnostmi.5 Je výjimečný také svou průřezovostí, kdy v sobě spojuje ubytovací služby, dopravní a stravovací služby, služby turistických atrakcí, cestovních kanceláří a agentur a další. Každá destinace mívá své klíčové produkty, které jsou z hlediska objemu prodeje relativně spolehlivé, a také produkty vedlejší, které je doplňují. Produkt destinace je většinou chápán jako určitá kombinace dvou rovin, kterými jsou rovina fyzická, tedy souhrn původních nebo odvozených předpokladů, a rovina symbolická. Symbolickou rovinou jsou myšleny představy, sny, iluze a fantazie účastníků cestovního ruchu.6 Můžeme rozlišit dokonce pět úrovní chápání produktu:
Základní užitek produktu, jakým je například odpočinek v hotelu
Obecně použitelný produkt, který je díky obchodníkovi transformací základního užitku (např. hotel nabízí pokoje)
5
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 313 s. ISBN 8024742098. 6 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145.
11
Očekávaný produkt představující vlastnosti a podmínky obecně spojené s produktem (např. klient očekává na hotelu čisté sociální zařízení)
Rozšířený produkt, který poskytuje klientovi další výhody, kterými se poskytovatel produktu (služby) odlišuje od konkurence (např. ovoce na hotelovém pokoji)
Možný produkt představující výhled produktu do budoucna (např. stavba hotelového bazénu)7
1.7.
Nabídka destinace v cestovním ruchu
Nabídkou v turismu se rozumí souhrn zboží a služeb, které se snaží prodávající realizovat na trhu cestovního ruchu. Předmětem nabídky jsou veškeré služby a zboží, které slouží k uspokojení potřeb účastníků turismu. Tuto nabídku můžeme rozdělit na nabídku primární, obsahující atraktivity dané destinace (kulturně-historické, přírodní, společenské či organizované), které uspokojují primární potřeby účastníků turismu, a nabídku sekundární (např. infrastruktura turismu, tedy kvantita a kvalita ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení, dopravní sítě apod.) uspokojující realizační potřeby účastníků.8 Základem nabídky destinace a východiskem pro tvorbu produktu jsou tedy sociálně-kulturní a fyzické (přírodní) zdroje. V případě turistické destinace Česká republika se jedná zejména o kulturní a historické památky, folklorní tradice či přírodní zdroje. Těchto atributů základní nabídky destinace je využíváno při tvorbě destinačních produktů a dochází tak ke snaze využití potenciálu destinace.9
7
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145. 8 PALATKOVÁ, Monika a ZICHOVÁ. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, 2011, 205 s. ISBN 8024737485. 9 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145.
12
1.8.
Poptávka po destinaci
Východiskem pro poptávku v cestovním ruchu jsou potřeby účastníků a z nich plynoucí preference, které jsou ovlivňovány celou řadou sociokulturních, individuálních a osobnostních faktorů. Tyto faktory jsou znázorněny v níže uvedeném schématu. Kulturní faktory mají relativně největší míru setrvačnosti ve svém působení na potřeby a jejich uspokojování. Poptávka po destinaci může být prvotní nebo může být vyvolána teprve na základě nabídky, v takovém případě ja nazývána jako poptávka tažená nabídkou.10 Obrázek 1 - Faktory ovlivňující formování poptávky
(Zdroj: PALATKOVÁ, Monika a ZICHOVÁ. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, 2011)
Při analýze poptávky po destinaci se sledují především následující ukazatele:
Počet jednodenních návštěvníků
Počet turistů
Počet přenocování
Průměrná délka pobytu
Devizové příjmy z turismu
Podíl devizových příjmů z turismu na HDP
10
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145.
13
Analýza poptávky po destinaci Česká republika je prováděna především na základě dat Českého statistického úřadu, materiálů a studií organizace CzechTourism a dalších zdrojů. 11 Poptávka po destinaci bývá značně proměnlivá. Promítají se do ní nejrůznější vlivy, jakými můžou být například politická či hospodářská situace, módnost destinace, počasí či změny měnového kurzu. Turisté mají čím dál více zkušeností a vyžadují kvalitní služby za relativně nízké ceny. Kromě proměnlivosti se turistická poptávka vyznačuje také vysokou nestabilitou, kdy spotřebitelé většinou nebývají věrni jedné značce (v tomto případě destinaci), ale neustále hledají nové zážitky a tedy nové produkty a destinace.12
1.9.
Spotřební chování v cestovním ruchu
Aby pracovníci v cestovním ruchu dokázali vytvářet produkty a služby, které jsou schopné oslovit specifické skupiny spotřebitelů, a pochopili proces jejich rozhodování před a při koupi, je důležité porozumět potřebám, preferencím a chování těchto spotřebitelů. Jedna z definic spotřebního chování tvrdí, že se jedná o chování, kterým se spotřebitelé projevují při hledání, nakupování, užívání, hodnocení a nakládání s výrobky a službami, od nichž očekávají uspokojení svých potřeb.13 Jiná definice označuje za spotřební chování proces zkoumání důvodů, proč lidé kupují ten či onen produkt, a jak se lidé při koupi rozhodují.14 1.9.1. Model nákupního chování spotřebitele
Obecný model nákupního chování spotřebitele, podle kterého se v marketingu často sleduje spotřebitelské chování, naznačuje, že toto chování je výsledkem určitého 11
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145. 12 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 313 s. ISBN 8024742098. 13 PALATKOVÁ, Monika a ZICHOVÁ. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, 2011, 205 s. ISBN 8024737485. 14 SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Consumer Behaviour in Tourism. 2. vyd. Oxford: Elsevier, 2007. ISBN 978-0-7506-6735-7.
14
podnětu a jeho odezvy ze strany spotřebitele. Marketingové a jiné podněty zde vstupují do tzv. černé skříňky spotřebitele a vyúsťují do souboru
navenek
pozorovatelného chování, které nazýváme spotřebitelské chování. Černá skříňka má dvě části – charakteristiku spotřebitele a samotný proces rozhodování. Autoři uvedeného modelu Kotler s Kellnerem tvrdí, že nejsme schopni předpovědět, co přesně se odehrává v černé skříňce spotřebitele a nikdy tedy nebudeme s přesností moci předvídat jeho chování. Nicméně i přesto nám tento i další modely mohou pomoci naučit se, jak spotřebitele a jeho nákupní chování alespoň do určité míry ovlivňovat. Porozumění spotřebitelskému chování je jedním z důležitých úkolů marketingového managementu.15 Obrázek 2 - Model spotřebního chování
(Zdroj: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2012, s.168.)
Spotřebitelské chování je pochopitelně ovlivňováno mnoha faktory. Mezi nimi je třeba zmínit například faktory společenské, životní styl spotřebitele, jeho příslušnost k určité sociální třídě či kultuře. Právě kulturní faktory jsou zejména pro účel této diplomové práce velice důležité. Lidé žijící ve stejné kultuře mají podobné hodnoty, normy a vyznačují se obdobnými rysy ve spotřebním chování. V oblasti cestovního ruchu je proto třeba věnovat pozornost kulturním zvláštnostem a rozdílům a v případě poskytovatelů služeb cestovního ruchu je nutno služby těmto kulturním zvyklostem přizpůsobit.16
15
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 313 s. ISBN 8024742098. 16 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 313 s. ISBN 8024742098.
15
1.9.2. Specifika spotřebního chování v cestovním ruchu
Spotřebitelské chování v cestovním ruchu má vzhledem k charakteru služeb a celkového produktu cestovního ruchu oproti ostatním odvětvím určitá specifika. Nákupní proces je v turismu ovlivněn spoustou vnitřních i vnějších faktorů a stává se značně komplexnějším než je tomu v případě hmotných výrobků. Jeho specifické rysy jsou znázorněny v následujícím grafickém schématu. Obrázek 3 - Složitost spotřebního chování v cestovním ruchu
Vysoká angažovanost spotřebitele v procesu rozhodování
Vysoký stupeň nejistoty spojený s nehmotným charakterem produktu
Vysoký stupeň vyhledávání informací
Významný vliv ostatních lidí
Spotřebitel
Produkt cestovního ruchu
Dlouhodobý charakter rozhodování
Značný emocionální význam
Poskytovatel
(zdroj: vlastní zpracování dle SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Consumer Behaviour in Tourism. 2. vyd. Oxford: Elsevier, 2007. ISBN 978-0-7506-6735-7.)
Chování spotřebitelů, kteří se rozhodují o koupi turistického produktu, prokazuje vysoký stupeň angažovanosti. Vzorce chování při nákupu nejsou zdaleka rutinní a každá kupní situace si žádá odlišné přístupy. Spotřebitel je aktivně zapojen do procesu nákupu a před učiněním konečného rozhodnutí zvažuje všechny dostupné možnosti a varianty. Z tohoto důvodu rozhodovací proces obvykle trvá déle.
16
Nehmotná povaha turistického produktu má za výsledek to, že spotřebitel může pociťovat vyšší míru nejistoty při nákupu. Produkt cestovního ruchu není možné předem vyzkoušet a spotřebitel se proto potřebuje o správnosti svého rozhodnutí přesvědčit jiným způsobem. Pro takový rozhodovací proces je tedy typické rozsáhlé vyhledávání informací z nejrůznějších zdrojů. Zde vstupují do hry i osoby z blízkého okolí spotřebitele (např. rodinní příslušníci, přátelé, referenční skupiny) a firmy (v podobě cestovních kanceláří či cestovatelských televizních programů), jejichž rady a doporučení někteří jednotlivci před uskutečněním koupě vyhledávají. Výběr dovolené má velice významný dopad na život jednotlivce, neboť dovolená představuje chvíli, kdy je tomuto člověku umožněno odpoutat se od pracovního života a nabrat nové síly. Zároveň má tento výběr vliv i na ostatní členy rodiny a často je proto nutné při rozhodování přistoupit na určitý kompromis. V mnoha případech navíc stojí výběr dovolené v konkurenci s odlišnými druhy produktů a služeb, mezi kterými se spotřebitel z důvodu omezených finančních prostředků rozhoduje. Mnohdy má proto takový typ rozhodnutí pro jednotlivce a jeho nejbližší okolí silný emocionální význam. I přes rostoucí oblibu last-minute zájezdů, neboli zájezdů zakoupených na poslední chvíli, většina rozhodnutí o koupi turistického produktu probíhá s velkým časovým předstihem. Často to znamená, že v momentě nákupu produktu se spotřebitel nachází v jiném psychickém rozpoložení než ve chvíli skutečného čerpání turistických služeb. Kupující se tedy určitým způsobem snaží předvídat, jaké budou jeho preference a potřeby v budoucnosti.17
1.9.3. Rozhodovací proces spotřebitele v cestovním ruchu
Jak můžeme z uvedených informací pozorovat, rozhodnutí o koupi turistického produktu je výsledkem složitého procesu ovlivněného mnoha faktory. Často velmi rozmanité a na sobě závislé charakteristiky některých produktů jsou samy o sobě 17
SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Consumer Behaviour in Tourism. 2. vyd. Oxford: Elsevier, 2007. ISBN 978-0-7506-6735-7.
17
důvodem značné komplikovanosti rozhodovacího procesu. Spotřebitel musí učinit spoustu dílčích rozhodnutí při vybírání dovolené, jako je například:
Výběr destinace (země, region, oblast)
Způsob dopravy
Druh ubytování
Délka dovolené
Sezónnost
Způsob organizace cesty (inviduální vs. organizované cestování)
Případný výběr cestovní kanceláře
Rozhodování spotřebitele ovšem nekončí v momentě zakoupení zájezdu (turistické služby), ale pokračuje během samotné dovolené, kdy se spotřebitel rozhoduje například o výběru fakultativních výletů, volnočasových aktivit, stravování atd.18 Výsledek všech těchto spotřebitelských rozhodnutí je jakousi osnovou pro statistické instituce při sledování spotřebního chování jednotlivých tržních segmentů. Spotřebnímu chování španělských turistů se věnuje především 6. kapitola této diplomové práce.
1.10. Prezentace destinace Jak již bylo v kapitole 1.2. naznačeno, produkt cestovního ruchu je výjimečný mimojiné i tím, že je nehmotný a není možné ho žádným způsobem předvést potenciálnímu zákazníkovi ve fázi předprodeje či prodeje.
Klient se proto musí
rozhodovat buď na základě vlastních zkušeností, což v případě cestovního ruchu nebývá často, nebo
informací, které se k němu určitou cestou dostanou. Právě
informace jsou označovány za vlastní strategický faktor úspěchu destinace. Cílem prezentace destinace je tedy poskytnutí takových informací, které v klientovi vzbudí pozitivní pocity a touhu se do destinace vydat, přičemž tyto informace mohou být
18
SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Consumer Behaviour in Tourism. 2. vyd. Oxford: Elsevier, 2007. ISBN 978-0-7506-6735-7.
18
poskytovány různou formou: komerčně i nekomerčně, osobně nebo neosobně, jak je možno pozorovat v tabulce č.1.
Tabulka 1 - Zdroje informací konečného klienta
Zdroje informací
OSOBNÍ
NEOSOBNÍ
KOMERČNÍ
Touroperátor, CA Průvodce TIC Telefonní prodej Organizační pracovníci
Reklama Katalogy Letáky Videonahrávky Teletext
NEKOMERČNÍ
Příbuzní a známí Učitelé ve škole Referenční skupiny „word-of-mouth“
Programy o cestování Noviny Webové stránky Knižní průvodci Filmy TV zprávy
(zdroj: PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, s.157)
Stěžejní prezentace destinace v sobě spojuje tři základní prvky, kterými jsou umísťování destinace (positioning) ve vnímání veřejnosti, tvorba a monitorování image destinace a strategie značky destinace (branding).19 Prezentaci turistické destinace Česká republika ve Španělsku se věnuje 7. kapitola této diplomové práce.
19
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145.
19
1.11. Nabídka cestovních kanceláří Cestovní kanceláře jsou základními provozními jednotkami cestovního ruchu. Vytvářejí a distribuují produkty
s cílem uspokojení potřeb specifických skupin
účastníků cestovního ruchu. Nabídka cestovních kanceláří se rovná nabídce produktů, které tato cestovní kancelář nabízí koncovým klientům a zprostředkovatelům. Produktem cestovní kanceláře se rozumí tzv. zájezd, tedy soubor služeb nakupovaných jeho tvůrcem od partnerských firem, který může být ve srovnání s produktem destinace konkurencí relativně lehce napodoben.20 Zájezdem je podle české legislativy, konkrétně zákona č. 159/1999 sb., předem sestavená kombinace nejméně dvou služeb cestovního ruchu trvající nejméně 24 hodin, respektive ubytování přes noc plus další minimálně jedna služba. Stejným způsobem je definován zájezd ve směrnici Evropské unie č. 314/1990, což znamená, že stejná kritéria jsou uplatňována i na území Španělského království.21 Při analýze nabídky produktů (zájezdů) španělských cestovních kanceláří spojených s návštěvou České republiky (kapitola č. 6) byla sledována zejména následující kritéria:
Typ zájezdu
Délka trvání zájezdu
Itinerář zájezdu
Druh dopravy
Kategorie (třída) ubytovacího zařízení
Sezónnost nabídky
Cena zájezdu
20
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 213 s. ISBN 8024740397. 21 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1252-5.
20
1.12. Sledování statistiky výjezdového cestovního ruchu Španělska Ve Španělsku existuje několik institucí, které se zabývají sběrem statistických dat v oblasti výjezdového cestovního ruchu. Nejvýznamnějším z nich je Institut turistických studií (Instituto de Estudios Turísticos), dalším užitečným zdrojem informací je Národní statistický úřad a v oblasti turistické statistiky působí také samotné Ministerstvo průmyslu, energie a cestovního ruchu (Minetur – Ministerio de Indrustria, Energía y Turismo). Pro účely této práce je nutné objasnit fungování a organizaci prvních dvou institucí, tedy Institutu turistických studií a Národního statistického úřadu.
1.12.1. Institut turistických studií (IET, Instituto de Estudios Turísticos)
Španělský Institut turistických studií byl založen v roce 1962 jako veřejná instituce pod záštitou španělské centrály cestovního ruchu Turespaňa a Ministerstva průmyslu, energie a cestovního ruchu za účelem výzkumu všech faktorů majících vliv na oblast cestovního ruchu, zpracování, sběru a vyhodnocování statistik, informací a dat týkajících se cestovního ruchu. Při své práci zároveň využívá statistické údaje pocházející z externích zdrojů, jakými jsou například letecké nízkonákladové společnosti, satelitní účet cestovního ruchu či Španělská banka. Jeho dalším úkolem je šíření znalostí z oblasti turismu a koordinace informací generovaných různými správními jednotkami Ministerstva cestovního ruchu a španělské centrály cestovního ruchu Turespaňa. Výzkumná činnost IET se zaměřuje zejména na ekonomické a sociodemografické aspekty cestovního ruchu, k tomu jsou využívány informace pocházející ze tří hlavních statistických průzkumů probíhajících na měsíční bázi: Familitur, Frontur a Egatur. Výzkum nazývaný Familitur (Movimientos Turísticos de los Españoles) se zaměřuje na domácí a výjezdový cestovní ruch Španělů a data získaná pomocí tohoto průzkumu byla jedním ze základních informačních zdrojů pro vypracování této diplomové práce. Kromě měsíčních výsledků publikuje Institut turistických studií každoročně také výroční zprávy, které obsahují souhrnné statistické údaje získané prostřednictvím Familitur za 21
období celého kalendářního roku. V momentě odevzdání této práce byla nejaktuálnějším dostupným dokumentem výroční zpráva za rok 2011. Zpráva obsahuje hlavní ukazatele turistických aktivit obyvatel Španělska jakými jsou sezónnost, sociodemografický profil španělských turistů (zde Familitur sleduje statistiky z hlediska domácností a individuálů), obecné charakteristiky cest a konkurenční postavení španělských autonomních oblastí na trhu domácího cestovního ruchu. Dále je rozdělena na oddíly věnující se samostatně domácímu a výjezdovému cestovnímu ruchu. Familitur sleduje spotřební chování španělských turistů z hlediska cílové destinace, hlavních zdrojových oblastí, způsobu dopravy, organizace a motivů cesty, druhu ubytování, výše výdajů na cestování, využití internetu při plánování cest, stupně spokojenosti a věrnosti destinaci a aktivit vykonávaných během pobytu. Ve svém posledním oddílu se výroční zpráva věnuje typologii uskutečněných cest, které rozděluje na jednodenní návštěvy, cesty pořádané během víkendů a cesty uskutečněné v období prázdnin a dovolených, to jest během Vánoc, Velikonoc, letních prázdnin a prodloužených víkendů. Frontur je další statistickou operací prováděnou Institutem turistických studií, která se zabývá pohybem zahraničních turistů na španělských hranicích. Opět jsou publikovány výroční zprávy, které obsahují informace týkající se příjezdového cestovního ruchu, zejména počtu příjezdů zahraničních turistů do Španělska, sezónnosti, motivů cest, hlavních zdrojových oblastí, cílových destinací atd. Průzkum Egatur se rovněž vztahuje k příjezdovému cestovnímu ruchu Španělska, přičemž jeho cílem je sledování výdajů zahraničních turistů v zemi.22
1.12.2. Národní statistický úřad (Instituto Nacional de Estadística)
Španělský Národní statistický úřad (INE – Instituto Nacional de Estadística) je další významnou institucí zabývající se mimojiné i statistikami týkajícími se přímo či nepřímo cestovního ruchu. V oblasti cestovního ruchu je Národní statistický úřad zodpovědný například za statistiky týkající se obsazenosti hromadných ubytovacích 22
Instituto de Estudios Turísticos [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es
22
zařízení, jejich cen, výše jejich příjmů, dále INE vypracovává statistiky zaměstnanosti v cestovním ruchu, sleduje aktivity cestovních kanceláří a agentur a spoustu dalších. K účelu vypracování této diplomové práce byly použity zejména statistiky sledující složení obyvatelstva Španělska. Tato instituce je zároveň zodpovědná za vedení a zpracovávání Turistického satelitního účtu Španělska (La Cuenta Satélite de Turismo), který je stejně jako v případě Satelitního účtu cestovního ruchu České republiky souborem tabulek zobrazujících souhrnná statistická data umožňující jediné objektivní mezinárodní srovnání významu cestovního ruchu pro národní hospodářství a sloužící k vymezení podílu cestovního ruchu jako odvětví na HDP daného státu.23
1.13. Sledování statistiky příjezdového cestovního ruchu České republiky Statistiku příjezdového cestovního ruchu
České republiky má na starosti
Ministerstvo pro místní rozvoj, z části také jeho příspěvková organizace CzechTourism, Česká národní banka a především Český statistický úřad. Pro bližší pochopení fungování některých těchto institucí je jejich činnost popsána v následujících podkapitolách. 1.13.1. Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) je zadavatelem významného statistického šetření nazvaného Příjezdový cestovní ruch 2009 - 2015, jehož výsledky jsou zveřejňovány čtvrtletně a využívány MMR k analýze příjezdu zahraničních návštěvníků a jejich výdajů na území Česka. Toto šetření tak slouží ke stanovení celkového odhadu počtu zahraničních návštěvníků v ČR, které člení na jednodenní návštěvníky, tranzitující osoby a turisty. Účastníci tohoto průzkumu odpovídají na otázky týkající se důvodu a frekvence jejich návštěv ČR, délky jejich pobytu, navštívených míst a struktury jejich výdajů za jednotlivé služby cestovního ruchu během pobytu a před zahájením cesty. Zároveň šetření sleduje i základní demografické ukazatele skladby návštěvníků, jakými jsou národnost, věk, pohlaví apod. Ročně je pro 23
Instituto Nacional de Estadística [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.ine.es/
23
jeho účely osobně dotázáno 40 tisíc respondentů. Výsledky tohoto průzkumu jsou jedním z hlavních zdrojů dat pro Satelitní účet cestovního ruchu České republiky. Na základě zadání MMR provádí výzkum vybraný dodavatel, přičemž v posledních letech jím je agentura STEM/MARK.24 1.13.2. CzechTourism
Agentura
CzechTourism
je
státní
příspěvkovou
organizací
zřízenou
Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, a to především za účelem propagace České republiky doma i v zahraničí jako atraktivní turistické destinace. Jejím hlavním cílem je zvyšování příjezdu zahraničních turistů a podpora a rozvoj domácího cestovního ruchu. Kromě komplexních marketingových činností se zabývá také statistickými projekty, jakým je například Monitoring zahraničních návštěvníků v návaznosti na turistické produkty, který je prováděn ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK a dalšími ústavy. Hlavním cílem tohoto projektu je definovat profily zahraničních návštěvníků a jejich vnímání České republiky, což jsou údaje, které nejsou nikterak sledovány Českým statistickým úřadem. Tento průzkum je prováděn za účelem lepšího zacílení propagačních aktivit krajů České republiky jako atraktivních turistických destinací a jeho výsledky jsou použity pro plánování marketingové strategie agentury CzechTourism a také samotných aktivit v jednotlivých turistických oblastech. Trhy sledovanými v průběhu tohoto průzkumu jsou Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko, Velká Británie, Maďarsko, Itálie, Nizozemí, Francie a také Španělsko.25
24
TUČEK, Jan. STEM/MARK. Příjezdový cestovní ruch v roce 2012. 2013. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/12f7936a-6de0-4ee5-b2d9-8f24d96ada4d/Prijezdovy-cestovni-ruch-CRza-rok-2012.pdf 25 Monitoring zahraničních návštěvníků Česká republika. CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/monitoring-zahranicnichnavstevniku-cr-iop/
24
1.13.3. Český statistický úřad
Český statistický úřad hraje zásadní roli při sběru základních statistických dat týkajících se cestovního ruchu. Data získává zejména prostřednictvím šetření v hromadných ubytovacích zařízeních, při kterém jsou zjišťovány kapacity a návštěvnost těchto zařízení, konkrétně územní identifikace těchto zařízení, jejich aktivita, počet příjezdů a přenocování hostů podle země jejich stálého bydliště a další. ČSÚ shromažďuje tyto informace z dotazníků s měsíční, čtvrtletní a roční periodicitou. Zpravodajskými jednotkami jsou ekonomické subjekty provozující hromadná ubytovací zařízení sloužící cestovnímu ruchu zařazená do Seznamu hromadných ubytovacích zařízení.26 Po ukončení každého období vydává Český statistický úřad časové řady, ve kterých používá následující pojmy : Hromadné ubytovací zařízení Za hromadné ubytovací zařízení (HUZ) je považováno zařízení, které čítá „minimálně pět pokojů či deset lůžek sloužících pro účely cestovního ruchu, poskytující přechodné ubytování hostům za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kurzu, kongresu a podobně.“ Počet hostů Hostem je v HUZ každá osoba, která použila služeb tohoto zařízení k přechodnému ubytování, a to z různých důvodů. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb zařízení k přechodnému ubytování po dobu delší než 1 rok, například v případě zaměstnání či řádného studia. Počet přenocování Počet přenocování značí počet strávených nocí hosty v ubytovacím zařízení během sledovaného období.27
26
LEGIERSKÁ, Yvona. SINGULAR CZECH S.R.O. Statistika v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d99c234e-7624-4a22-96387688dd1040e8/Statistika-v-cestovnim-ruchu.pdf 27 Metodika - časové řady cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch
25
Pro objasnění systému využívání a zpracování statistických dat v této diplomové práci je třeba zmínit, že španělské statistické instituce zvěřejňují výsledky průzkumů s výrazně větším zpoždění než instituce české, proto pro vypracování kapitoly č. 4 týkající se výjezdového a domácího cestovního ruchu Španělska autorka práce využila statistických údajů za rok 2011, zatímco v 7. kapitole pojednávající o současném stavu výjezdového cestovního ruchu Španělů do České republiky byla použita data sesbíraná za rok 2012.
1.14. Průzkum Flash Eurobarometr (334) Dalším důležitým statistickým šetřením, na které se tato práce zejména v kapitole č. 4 odkazuje, je průzkum Flash Eurobarometr 334 nazvaný „Postoje Evropanů k cestovnímu ruchu (Attitudes of Europeans towards Tourism)“ . Tento průzkum byl proveden v období od 10. do 14.ledna roku 2012 agenturou TNS Political & Social na zadání Evropské komise a probíhal ve 27 členských zemích Evropské Unie a dále také v Chorvatsku, Norsku, Turecku, Makedonii, Srbsko, Izraeli a na Islandu. Účelem provádění tohoto výzkumu bylo zjistit motivaci respondentů k výjezdu na dovolenou v roce 2011, způsob plánování a organizace těchto cest, jejich preferované destinace a další. Celkem se ho zúčastnilo 30 594 náhodně vybraných osob ve věku od 15 let, přičemž španělských respondentů bylo 1 501. Za velkou výhodu tohoto průzkumu považuje autorka možnost porovnání výsledků mezi všemi zkoumanými 34 státy.28
28
TNS POLITICAL & SOCIAL. Flash Eurobarometer 334: Attitudes of Europeans Towards Tourism. Březen 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_334_en.pdf
26
2. Charakteristika trhu Charakteristika zkoumaného trhu, kterým je v tomto případě Španělské království, je nezbytná pro pochopení mnoha souvislostí týkajících se výjezdového cestovního ruchu Španělska. Autorka se proto v druhé kapitole této diplomové práce věnuje zejména demografické analýze trhu, charakteristickým rysům jeho obyvatel a ekonomické situaci země v období silné hospodářské krize.
2.1.
Obyvatelstvo
Ke dni 1.listopadu 2011, kdy zde došlo k poslednímu sčítání lidu, žilo na území Španělska 46,816 milionů obyvatel a tato země se tak zařadila na 27. příčku v žebříčku nejlidnatějších států světa. Autonomní oblastí s celkově největším počtem obyvatel je Andalusie (8,371 milionů), následovaná Katalánskem (7,519 milionů) a Madridem (6,421 milionů). Za posledních deset let ve Španělsku došlo k významnému nárůstu počtu obyvatel a to o 6 milionů, což se přičítá zejména stále narůstajícímu počtu imigrantů. Od roku 2001 Španělsko zaznamenalo příchod více než 3,5 milionu přistěhovalců ze zahraničí. Obyvatelstvo Španělska se stejně jako většina zemí Evropy potýká s problémem, kterým je stárnutí populace. Za poslední desetiletí došlo ke zvýšení průměrného věku občanů tohoto státu o 1,5 let, v roce 2011 činil 41,5 let. Očekávaná délka života je 82,1 let, přičemž se jedná o 79,2 let u mužů a u žen dosahuje 85 let. Míra porodnosti se v posledních letech vyznačuje klesajícím trendem, od roku 2010 klesla o 3%. Průměrný počet dětí na ženu byl v roce 2011 1,36, což představuje nejnižší hranici od roku 2005.29
29
INSTITUTO NACIONAL DE ESTADÍSTICA. Censos de Población y Viviendas 2011. Madrid, 2012. Dostupné z: http://www.ine.es/prensa/np756.pdf
27
Věkové složení obyvatelstva V následujícím uvedeném grafu můžeme pozorovat složení španělského obyvatelstva podle věkových skupin a srovnání tohoto složení mezi rokem 2001 a rokem 2011. Je zde patrné stárnutí španělské populace, přičemž ovšem podíl obyvatel mladších 16 let zůstává na podobných hodnotách, za což pravděpodobně Španělé vděčí právě vysoké míře přistěhovalectví.
Složení obyvatelstva Španělska podle věkových skupin rok 2001
rok 2011
37.60% 33.80%
32.80% 29.70%
17.00% 17.30%
15.60% 16.00%
mladší 16 let
16-39 let
40-64 let
65 a více
Graf 1 - Složení obyvatelstva Španělska podle věkových skupin
(Zdroj: Instituto Nacional de Estadística - Španělský Národní statistický úřad)
Národnostní složení Z hlediska národnostního složení je 73% španělské populace tvořeno Španěly, 18% pak tvoří Katalánci a 2,5% Baskové. Z cizinců trvale a legálně žijících na území Španělska jsou nejpočetnější skupinou Rumuni následováni Maročany. Mezi další početné skupiny cizinců patří Britové, obyvatelé států Latinské Ameriky (zejména
28
Kolumbie, Ekvádoru a Bolívie), Němci, Italové, žije zde také poměrně početná komunita Číňanů.30
Jazyková vybavenost Úředním jazykem na celém území Španělska je španělština označovaná jako kastilština, avšak v některých autonomních oblastech je jimi společně s ní i další jazyk: v Katalánsku, Valencii a na Baleárských ostrovech je úředním jazykem také katalánština, která je druhým nejpoužívanějším jazykem země. Katalánština je zde používána v úředním styku i ve vzdělávacích institucích a to i přesto, že většina obyvatel plynně hovoří také kastilštinou. V Baskicku a v autonomní oblasti Navarra je druhým úředním jazykem baskičtina a v Galicii galicijština. Samozřejmě zde existuje spousta dalších regionálních nářečí a dialektů, které však již ovšem nejsou považovány za uznané úřední jazyky. Obrázek 4 - Jazyky používané na území Španělska
(Zdroj: Indo-European Languages Map.Dostupné z:http://indo-europeanlanguages.blogspot.cz/2012/10/spanishlanguage-and-dialects.html)
30
BusinessInfo.cz: Španělsko: Základní informace o teritoriu. CZECHTRADE. BusinessInfo.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-zakladniinformace-o-teritoriu-18555.html#sec2
29
Pro Španěly je typická velmi špatná znalost anglického jazyka a cizích jazyků obecně. Podle výzkumu Eurobarometr „Europeans and Languages“ provedeného v roce 2005 ve 25 členských státech EU mezi občany staršími 15 let se Španělsko řadí na poslední příčky co se týče úrovně jazykových znalostí občanů. Celých 64% účastníků tohoto výzkumu uvedlo, že nezná žádný jiný než svůj rodný jazyk. Údaje z nejnovější studie z roku 2012 ukazují, že dochází k mírnému zlepšení tohoto stavu, nicméně úroveň znalostí cizích jazyků se stále pohybuje na nejnižších hodnotách z celé EU (na podobných hodnotách se nachází Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Velká Británie a Irsko). Pouze 22% Španělů uvedlo, že jsou schopni plynulé konverzace v anglickém jazyce.31 Na tuto situaci je proto v oblasti cestovního ruchu třeba brát velký zřetel.
Náboženské složení Přestože počet věřících neustále klesá, Španělé jsou stále velmi nábožensky založeným národem, což je dáno mimojiné i historickým vývojem země. Především v období vlády diktátorského generála Francisca Franca získala církev v zemi velkou moc, o kterou přišla jen částečně po změně režimu v polovině 70.let. Nová španělská pravicová vláda v čele s jejím předsedou Marianem Rajoyem , která je u moci od prosince 2011, s církví úzce spolupracuje a podporuje ji a význam této instituce v tradičně katolickém Španělsku se tak neoslabuje ani vzhledem k dlouhotrvající ekonomické krizi. Podle výzkumu agentury CIS (Centro de Investigaciones Sociológicas – Centrum sociologického výzkumu) z roku 2010 se celých 74% obyvatel Španělska hlásí ke katolicismu a z toho téměř 15% se pravidelně účastní mší či náboženských obřadů a to několikrát týdně nebo alespoň každou neděli a o svátcích. Za nevěřící či ateisty se označilo 22,2%, menšina ve formě přibližně 2,1% je tvořena vyznavači dalších
31
TNS OPINION AND SOCIAL. Special Eurobarometer 386: Europeans and their Languages. 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_386_en.pdf
30
náboženství z nichž nejpočetnější skupinu tvoří muslimové (nejvíce zastoupení v Katalánsku a Andalusii díky její geografické poloze) a protestanti.32 Ačkoliv ne všichni Španělé jsou skutečně věřící, ve většině rodin se přesto zachovávají a pečlivě dodržují náboženské zvyklosti a obřady, jakými jsou napříkad křtiny, svaté přijímání a biřmování. Tyto původně čistě náboženské tradice jsou dnes spojovány především s rodinnými sešlostmi a často bujarými oslavami. Také spousta španělských svátků během roku má náboženský původ a váží se k nim tradice a zvyky, které jsou dnes spíše považovány za kulturní dědictví než za náboženské praktiky jak tomu bývalo dříve.
2.2.
Specifika Španělů jako spotřebitelů
Ačkoliv jsou Španělé evropským národem, vyznačují se určitými specifickými rysy, které je odlišují od jiných národů ve světě i v rámci Evropy. Pro pochopení jejich spotřebitelského chování v cestovním ruchu je proto nezbytné některá tato specifika zmínit i v této diplomové práci. Rodinné vztahy Rodina je pro většinu Španělů na prvním místě v žebříčku hodnot. Pouto mezi jednotlivými rodinnými příslušníky bývá velmi silné, Španělé tráví se svou rodinou spoustu času a v době, kdy jsou od sebe odloučeni, neváhají utratit vysoké sumy za telefon, aby zůstali v každodenním kontaktu. Průměrný věk, ve kterém dospělé děti odcházejí z domu rodičů, je jeden z nejvyšších v Evropě. I poté se však často vydávají na společné rodinné dovolené a dvou- či dokonce třígenerační domácnosti zde nejsou výjimkou. Děti bývají velkou pýchou svých rodičů, kterými se rodiče rádi chlubí hostům a návštěvám.
32
La religión en Espaňa. El País [online]. 2010 [cit. 2013-01-17]. Dostupné z: http://www.elpais.com/graficos/sociedad/religion/Espana/elpepusoc/20101110elpepusoc_1/Ges/
31
Přátelé jsou považováni Španěly za jejich druhou rodinu a společenský život je velice důležitou součástí španělského života. Rádi se scházejí ve velkých skupinách, kde se řídí heslem „přítel mého přítele je i můj přítel“.33
Povahové rysy Ve světě jsou Španělé pověstní svou výřečností , divokou gestikulací a hlasitostí. Vždy si najdou čas se zastavit, popovídat, popít šálek kávy, sklenku vína či piva. Jsou velmi emotivní a nestydí se své emoce projevit, ať už jsou pozitivní nebo negativní, a velice rádi přesvědčují druhé o své pravdě. Španělské ženy i muži velmi dbají o svůj zevnějšek, bývají vždy pečlivě upraveni a rádi dávají okolí najevo, že si mohou dovolit nakupovat značkové oblečení. Pečlivě sledují módní trendy a to nejen v oblékání, ale například i v cestování a dávají si pozor na to, aby „nezůstali pozadu“.
Stravovací návyky Španělů Španělé si velice zakládají na správné stravě a stolování je považováno téměř za společenskou událost. Rádi a často vyrážejí do barů a restaurací a neváhají za dobré jídlo a pití utratit značné sumy peněz. Vždy se řídí zásadou, že na stole by toho mělo být více, než je možné sníst, aby nikdy nic nechybělo a každý mohl sníst tolik, kolik si přeje. Jediným jídlem, které pro Španěly nebývá příliš důležité, je snídaně. I tu si však Španělé rádi dávají v barech či restauracích, kde se podávají speciální snídaňová menu. Oběd se obvykle podává výrazně později než je typické v České republice a jeho součástí bývá kromě hlavního jídla i zeleninový salát a dezert. Olivový olej a chléb nesmí chybět na žádném stole. Nejvýznamnějším jídlem dne je večeře, která obvykle začíná až po 21.hodině. Hlavní zásadou při stolování je dostatek času, Španělé si rádi během jídla povídají a večeře se tak často protáhnou až do nočních hodin.
33
KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5.
32
Noční život Noční život je pro Španěly významnou součástí života a to nejen pro mladé, ale pro všechny věkové skupiny. Významně se liší od zbytku Evropy především v pokročilosti hodin, ve kterých Španělé obvykle vyrážejí za zábavou. Po pozdní večeři rádi vysedávají v barech, kde si vždy dají jednu nebo dvě skleničky a přesouvají se do jiného. Až v brzkých ranních hodinách se vydávají na diskotéku, ze které se často vracejí až druhý den ráno. 34
Náročnost na kvalitu výrobků a služeb Španělé jako spotřebitelé se vyznačují vysokou mírou náročnosti na kvalitu služeb a výrobků a platí tomu tak i v oblasti cestovního ruchu. Z výzkumu provedeného v roce 2008 portálem HolidayCheck vyplynulo, že španělští turisté jsou vůbec nejnáročnějším národem co se týče kvality ubytovacího zařízení. Výzkumu, který probíhal po dobu deseti měsíců, se zůčastnilo celkem 200 tisíc turistů z celého světa. Dokázal, že 30% všech dotázaných Španělů bylo nespokojeno s kvalitou ubytování, které nenaplnilo jejich očekávání a nedoporučilo by tak ubytovací zařízení dalším potenciálním hostům.35
2.3.
Hospodářská situace Španělska
Španělsko se v posledních letech nachází ve svízelné ekonomické situaci. Zejména neustále stoupající míra nezaměstnanosti, která v listopadu 2012 dosáhla dle údajů EUROSTATu rekordní hranice 26,6%, představuje jeden z největších problémů, kterému Španělé již několik let musí čelit. Navíc míra nezaměstnanosti obyvatel mladších 25 let se ke konci roku 2012 dokonce vyšplhala na neuvěřitelných 56,5%. Tato čísla znamenají, že bez práce se ve Španělsku momentálně nachází více než 6 milionů lidí (EUROSTAT). 34
KOCOURKOVÁ, Jarmila. Jiný kraj, jiný mrav: jak se chovat v cizině. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 164 s. ISBN 80-703-3774-5. 35 Los españoles, los más exigentes con los hoteles. Viajar: elPeriodico.com [online]. 2008 [cit. 2013-0315]. Dostupné z: http://viajar.elperiodico.com/noticias/los-espanoles-los-mas-exigentes-con-los-hoteles
33
Mezi další nepříjemné skutečnosti patří mimojiné také vysoký schodek veřejných financí (v roce 2011 činil 8,5% HDP), ztráta kredibility, nízká konkurenceschopnost podnikové sféry , hluboký pokles průmyslu a krizová situace bankovního sektoru. Prognózy dalšího vývoje také nejsou příliš optimistické. Za rok 2012 došlo dle odhadů k poklesu HDP o 1,5% a pro rok 2013 se očekává další pokles o 0,6% (odhad MMF). Španělská banka je o něco málo optimističtější a předpovídá mírný růst o 0,3%. U nezaměstnanosti se v dalších letech očekává její jen velmi mírný pokles a ani v roce 2015 by podle odhadů neměla klesnout pod 21,8%.
36
Míra inflace v roce
2011 činila přes 3%.
Graf 1 - Vývoj HDP Španělska za poslední roky a jeho předpověď na rok 2012 a 2013
(Zdroj: El País, Instituto Nacional de Estadística (španělský Národní statistický úřad)
Španělsko je čtvrtou největší ekonomikou eurozóny a její hospodářská situace má dopad nejen na situaci uvnitř státu, ale i na další členské země EU. Proto se již delší dobu jedná o finanční pomoci Španělsku, ke které již jednou došlo v případě pokusu o restrukturalizaci španělského bankovního sektoru, kdy byl zemi poskytnut úvěr ve výši
36
Španělsko: Ekonomická charakteristika země. ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD MADRID. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013, 1.3.2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-ekonomicka-charakteristika-zeme-18558.html
34
39,5 miliardy eur.37
Špatnou ekonomickou situaci se vláda snaží řešit pomocí
strukturálních reforem zejména v oblasti školství a zdravotnictví, které vyvolávají vlny nepokoje mezi občany a ústí tak v časté demonstrace a stávky. Poslední dobou vládnoucí Lidová strana (PP neboli Partido Popular) navíc čelí několika vážným obvinění z korupce a dalším skandálům a její důvěra ve společnosti tak nadále klesá, což také nepřispívá k uklidnění situace v zemi.
2.4.
Vliv španělské hospodářské situace na cestovní ruch
Ačkoliv je cestovní ruch považován za pomyslný záchranný kruh španělské ekonomiky, špatná ekonomická situace země má nevyhnutelně vliv i na tuto oblast hospodářství. Čím dál více firem podnikajících v cestovním ruchu se potýká s finančními problémy, velké společnosti a korporace nevyjímaje. Během roku 2011 ukončilo činnost hned několik významných touroperátorů, mezi nimi například CK Nobeltours, která patřila mezi nejvýznamnější hráče na trhu po dobu 27 let.38 Na počátku roku 2013 navíc oznámila bankrot vůbec největší španělská korporace cestovních kanceláří Orizonia Group, která spojovala 900 cestovních kanceláří a agentur a dohromady počítala s 5000 zaměstnanci. Nyní na trhu panují obavy, že krach Orizonie s sebou strhne i další společnosti.39 Letecký průmysl ve Španělsku rovněž momentálně neprochází nejpříznivějším obdobím. V roce 2012 ukončila činnost španělská letecká společnost Spanair, která zajišťovala významné množství vnitrostátních i mezinárodních linek mezi Španělskem a evropskými a severoafrickými destinacemi. Tento náhlý krach společnosti způsobil nepříjemnosti přibližně 22 tisícům cestujících a znamenal ztrátu zaměstnání pro 2000
37
Španělsko si oficiálně řeklo o bilion pro své banky. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/206014-spanelsko-si-oficialne-reklo-o-bilionpro-sve-banky/ 38 NAVEDA, Cristina. Nobeltours recoloca a todos sus empleados en Kirunna, Catai y Barceló. O2B [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.02b.com/es/notices/2012/02/nobeltours_recoloca_a_todos_sus_empleados_en_kirunna_c atai_y_barcelo_1870.php 39 Letoviskům na Mallorce a Kanárských ostrovech hrozí krach. E15 [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/letoviskum-na-mallorce-a-kanarskychostrovech-hrozi-krach-959758
35
zaměstnanců.40 K situaci nepřispívají ani čím dál častější protesty pracovníků letišť, zejména
zaměstnanců
společnosti
Iberia,
kteří
nesouhlasí
s plánovanou
restrukturalizací společnsoti znamenající ztrátu tisíců pracovních míst. Dalším důvodem nespokojenosti pilotů je zahájení činnosti nového nízkonákladového dopravce Iberia Express, která pro zaměstnance Iberia znamená značné zhoršení pracovních podmínek. Kvůli opakujícím se stávkám pilotů i pozemního personálu španělských letišť už tak dohromady byly zrušeny tisíce letů a poškozeni destitisíce cestujících.41
40
Bankrot španělských aerolinií Spanair zaskočil tisíce cestujících. IDNES.cz [online]. 2012 [cit. 2013-0402]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/bankrot-spanelskych-aerolinii-spanair-zaskocil-tisicecestujicich-1pk-/eko-doprava.aspx?c=A120129_095029_eko-zahranicni_aha 41 Iberia se juega su futuro. La Opinión [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.laopinion.es/opinion/2013/02/22/iberia-juega-futuro/460959.html
36
3. Obecná charakteristika cestovního ruchu Španělska Cestovní ruch je jedním z nejdynamičtějších sektorů španělské ekonomiky. Není třeba zdůrazňovat, že právě toto odvětví představuje klíčovou pozici v národním hospodářství Španělska, zejména v období momentální ekonomické krize. Španělsko se řadí na čtvrtou příčku na světě a druhou v Evropě v příjezdovém cestovním ruchu (za rok 2011 ho navštívilo 56,7 milionů turistů) a dokonce na druhé místo v příjmech z cestovního ruchu, které v roce 2011 činily 59,9 miliard USD (Instituto Nacional de Estadística). Poslední data uvádějí, že letní sezóna roku 2012 byla pro tento sektor nejúspěšnější vůbec co se týká počtu příjezdů zahraničních turistů a zároveň jejich výdajů. Turisty do Španělska láká především jeho poloha u Středozemního moře, jeho vynikající gastronomie, nesčetné množství památek od antiky po moderní architektonické stavby a v neposlední řadě také bohatý noční život. Podle údajů Satelitního účtu cestovního ruchu Španělska (CSTE – Cuenta Satélite del Turismo de Espaňa) činí podíl cestovního ruchu na tvrobě HDP více než 10,8% a tento sektor vytváří přes 12% všech pracovních míst v zemi (údaje za rok 2011). Saldo platební bilance cestovního ruchu Španělska je dlouhodobě kladné a v říjnu roku 2012 činilo necelé 3 miliardy Eur. Graf 2- Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP a pracovních míst ve Španělsku
Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP a pracovních míst ve Španělsku 14.00% 12.00% 10.00% 8.00% 6.00% 4.00% 2.00% 0.00%
11,9 10,4
11,7 10,1
11,8 10,4
12,2 10,8 Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP Podíl cestovního ruchu na tvorbě pracovních míst
2008
2009
2010
2011
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů CSTE)
37
4. Výjezdový a domácí cestovní ruch Španělska Jak vyplývá z platební bilance země, Španělsko je v první řadě zemí přijímající. Přestože stále čelí hluboké ekonomické krizi a s ní spojené vysoké nezaměstnanosti, díky počtu obyvatel a vyspělosti země však zůstává významnou zdrojovou oblastí. Vzhledem k objemu výdajů na cestovní ruch se Španělsko řadí na 18. místo na světě.42
4.1.
Počet uskutečněných cest
V roce 2011 Španělé zrealizovali celkem téměř 160,8 milionů cest, z toho 13,1 milionů (8,3%) představovaly cesty do zahraničí, zbylých 91,7% všech cest se odehrálo v rámci Španělska. I přesto, že podíl domácího cestovního ruchu oproti výjezdovému je nepoměrně vyšší, počet výjezdů Španělů do zahraničí se vzhledem k roku 2010 zvýšil o 7,8%. Tato cifra navíc představuje maximum, kterého bylo dosaženo za období fungování ankety Familitur, přičemž od roku 2000 došlo ke zvýšení počtu zahraničních cest o celých 80%. K nejpozorovatelnějšímu nárůstu došlo zejména v měsísích květnu a červenci, naopak klesl počet cest během srpna, září a října. Vzhledem k počtu španělských domácností, 61,8% z nich během roku 2011 uskutečnilo alespoň jednu cestu s přespáním mimo své místo bydliště, přičemž tato cifra také vykazuje mírný meziroční nárůst.43
42
Dónde y cómo viajan los turistas espaňoles a pesar de la crisis. In: CANALIS, Xavier. Hosteltur [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://static.hosteltur.com/web/uploads/2012/06/Donde_y_como_viajan_los_turistas_espanoles_a_pe sar_de_la_crisis.pdf 43 INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
38
Graf 3 - Podíl domácího a výjezdového cestovního ruchu Španělska
Podíl domácího a výjezdového cestovního ruchu Španělska dle počtu uskutečněných cest za rok 2011 8.30%
Domácí cestovní ruch 91.70%
Výjezdový cestovní ruch
(zdroj: vlastní zpracování dle údajů Familitur)
4.2.
Sezónnost
4.2.1. Dovolená a státní svátky
Španělsko je v rámci Evropy jednou ze zemí s nejvyšším počtem volných dnů ročně. Zaměstnanci zde mají ze zákona nárok na minimálně 22 dní dovolené, navíc má španělský pracovní kalendář 14 nepracovních dní. Ne všechny státní a církevní svátky jsou však uznávány na celém území státu a někdy bývají nahrazeny jinými regionálními svátky.44 Zajímavostí je, že pokud státní svátek připadne na neděli, Španělé o svůj den volna nepřijdou, protože se jím v takovém případě stává následující pondělí. Proto tedy velice často během roku dochází k situaci, kdy se Španělé mohou radovat z prodlouženého víkendu, tzv. puente, který velmi často využívají k cestování. Mezi civilní státní svátky s celostátní působností patří: Nový rok – 1.ledna 44
España, uno de los países con más días de vacaciones del mundo. ABC.es: Economía [online]. Madrid, 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.abc.es/20120809/economia/abci-espana-paises-diasvacaciones-201208081843.html
39
Svátek práce – 1.května Národní svátek Španělska a španělského společenství – 12.října Den Ústavy – 6.prosince
Církevní svátky slavené na celém území Španělska jsou: Tři králové – 6.ledna Velikonoce – Svatý čtvrtek, Svatý pátek Svátek Nanebevzetí Panny Marie – 15.srpna Svátek Všech svatých – 1.listopadu Neposkvrněné početí – 8.prosince Vánoce – 25.prosince45
4.2.2. Období prázdnin ve Španělsku
Jedním z bezpochyby nejvýznamnějších svátků jsou Velikonoce, které mají v tradičním Španělsku mnohem větší význam než například v České republice. Týden předcházející Velikonoční neděli mají všechny vzdělávací instituce prázdniny, navíc čtvrtek a pátek jsou ve většině autonomních oblastí státními svátky. Tato skutečnost se samozřejmě odráží ve výjezdovém cestovním ruchu, kdy toto období bývá Španěly velmi oblíbené k cestování. Protože sezónnost turistických aktivit Španělů závisí v neposlední řadě právě na období školních prázdnin, je třeba zmínit kromě Velikonoc i další. Rozložení školních aktivit a prázdnin je v kompetenci jednotlivých autonomních oblastí a může se proto lehce lišit, většinou ale bývá velice podobné na celém území Španělského království. Nejdelší jsou stejně jako v České republice letní prázdniny, které ve Španělsku trvají 10-11 týdnů. Obvykle začínají ve druhé polovině či na konci měsíce června a pokračují
45
¿Cuántos días festivos hay en España?. Muy interesante [online]. 2011 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.muyinteresante.es/historia/preguntas-respuestas/icuantos-dias-festivos-hay-en-espana
40
minimálně do konce srpna, na některých školách končí až první, druhý či dokonce třetí týden v září.46 Další významné prázdniny jsou Vánoční prázdniny, které jsou ve Španělsku delší než ve většině evropských států. Trvají přibližně 2-3 týdny, přičemž začátek je stanoven na 23.prosince a končí po svátku Tří králů (kteří podle tradice ve Španělsku nosí dětem dárky v noci z 5.na 6. ledna), obvykle to bývá dva dny poté. Jak můžeme pozorovat z níže uvedené tabulky a grafu (obsahující data z roku 2011 a kombinující výjezdový a domácí cestovní ruch), turistické aktivity Španělů jsou poměrně rovnoměrně rozloženy do celého roku s pouze mírnými výkyvy. Absolutně nejvíce cest za rok 2011 uskutečnili Španělé v srpnu – celkem více než 22,2 milionů, což představuje 13,8% všech cest. Srpen byl následován červencem a na třetím místě v počtu cest se umístil měsíc duben, který byl v roce 2011 měsícem, na který připadly Velikonoční prázdniny.47 Tabulka 2 - Počet uskutečněných cest Španělů za rok 2011
Rok 2011
Počet uskutečněných cest Španělů
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec CELKEM
10 620 508 10 049 786 11 178 476 16 025 785 13 930 008 13 745 785 17 125 558 22 277 731 12 518 365 10 535 746 9 613 767 13 132 857 160 754 374
(zdroj: vlastní zpracování dle údajů Familitur, 2012)
46
CEPRENSA. LAS VACACIONES ESCOLARES EN EUROPA: Estudio comparativo. 2011. Dostupné z: http://www.ancaba.net/vacacionesescolares.pdf 47 INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
41
Graf 4 - Sezónnost turistických aktivit Španělů podle měsíců v roce
Sezónnost výjezdového a domácího cestovního ruchu Španělska, 2011 Prosinec Leden 7% Únor Listopad 8% 6% 6% Březen Říjen 7% 6% Září 8%
Duben 10%
Květen 9%
Srpen 14% Červenec 11%
Červen 8%
(zdroj: vlastní zpracování dle údajů Familitur, 2012)
Právě v období Velikonočních svátků (Semana Santa) byl po dvou letech poklesu v roce 2011 zpozorován značný nárůst počtu cest a to o celých 15% oproti roku 2010. Cesty uskutečněné Španěly v období letních prázdnin se také dočkaly mírného meziročního nárůstu a představovaly dohromady 13,4%. Poprvé od roku 2006 vzrostl počet cest během Vánočních prázdnin, kdy byla ve valné většině případů motivem cesty návštěva příbuzných či známých. Naproti tomu, zahraniční cesty uskutečněné během prodloužených víkendů (tzv. puentes) již podruhé za sebou poklesly oproti předchozímu roku o více než 22%. Zde je ovšem nutné brát v úvahu kalendářní rok a počet prodloužených víkendů, který byl v letech 2010 a 2011 nižší než v roce 2009. Víkendové pobyty zůstaly přibližně na stejných hodnotách jako v předchozích letech a představují nejvíce uskutečněných cest vůbec (49,5%). Nejčastěji se Španělé na víkendové pobyty vydávali v průběhu měsíců května, července a června. Nicméně je nutné brát v úvahu, že tyto údaje obsahují nejen cesty do
42
zahraničí, ale i domácí cestovní ruch, který velkou měrou přispívá k dosažení takto vysokých čísel u víkendových pobytů.48 Tabulka 3 - Počet uskutečněných cest Španělů podle období v roce 2011
Počet uskutečněných cest za rok 2011 Velikonoční prázdniny (Semana Santa)
5 394 291
Letní prázdniny
21 572 246
Vánoční prázdniny
4 432 782
Víkend
79 699 588
Prodloužený víkend
4 118 234
Jiné*
45 537 233
CELKEM
160 754 374
*Kategorie „Jiné“ zahrnuje: služební cesty, studijní pobyty, návštěvy příbuzných a známých, ozdravné pobyty, náboženské cesty, cesty na sportovní utkání a další. (Zdroj: vlastní zpracování dle údajů Familitur, 2012) Graf 5 - Rozložení cest Španělů během roku (2011)
Rozložení cest Španělů během roku (2011) Velikonoční prázdniny 3% Jiné 28%
Letní prázdniny 14% Vánoční prázdniny 3%
Prodloužené víkendy 3%
Víkendy 49%
(zdroj: vlastní zpracování dle údajů Familitur, 2012)
48
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
43
4.3.
Socio-demografický profil španělských turistů
Domácnosti Podle výroční zprávy Familitur se nejvíce domácího a výjezdového cestovního ruchu účastnily bezdětné páry (76,2% z nich v roce 2011 podniklo alespoň jednu cestu). Jak je z grafu možné pozorovat, nejvýznamnějšími skupinami jsou dále rodiny s jedním dítětem a páry starší 65 let. S narůstajícím počtem dětí se turistické aktivity domácností
viditelně
snižují,
což
je
pravděpodobně
důsledkem
klesajícího
disponibilního důchodu. V nejmenší míře ze všech sledovaných skupin cestovaly osoby mladší 65 let, které žijí samy (37,5%).49 Graf 6 - Podíl španělských domácností účastnících se cestovního ruchu, 2011
Podíl domácností účastnících se cestovního ruchu (2011) Domácnosti účastnící se cest. ruchu
Ostatní Osoby žijící samy do 65 let Osoby žijící samy 65 let a více
Domácnosti neúčastnící se cest. ruchu
54.20% 37.50%
62.50% 59.30%
23.80%
68.00%
Páry do 50 let
47.60%
32% 52.40%
70.30%
Páry starší 65 let
29.70%
75.10%
Rodiny (1 dítě)
68.40%
Rodiny (2 děti) Rodiny (2 a více dětí)
40.70%
76.20%
Bezdětné páry
Páry 51-65 let
45.80%
60.70%
24.90% 31.60% 39.30%
(Zdroj:Vlastní zpracování dle údajů IET. Movimientos Turísticos de los Españoles (Familitur)
49
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
44
Vzhledem k výši dosaženého vzdělání se cestování účastnily především rodiny, jejichž nejvzdělanější člen dosáhl univerzitního vzdělání, naopak nejméně často cestovaly rodiny bez vzdělání. Také situace rodiny na pracovním trhu významně ovlivnila jejich účast na cestovním ruchu, proto byl zaznamenán propastný rozdíl v míře cestování mezi rodinami, jejichž všichni členové jsou nezaměstnaní (44,6%) a těmi, kde každý ekonomicky aktivní člen rodiny pracuje (74%). Dalším významným faktorem je celkový příjem domácnosti, kdy se rodiny s většími příjmy účastnily cestovního ruchu častěji než rodiny s příjmy nízkými. V případě domácností, jejichž měsíční příjem se v roce 2011 pohyboval v rozmezí 1500 – 1999 eur to bylo 72,7%, zatímco u bohatších rodin s příjmy vyššími než 5000 eur měsíčně to bylo 95,3%. 50
Individuálové Procento Španělů, kteří za rok 2011 uskutečnili alespoň jednu cestu s přenocováním mimo místo svého trvalého bydliště se vyšplhalo na 56,7%, z toho 75% cestovalo v rámci Španělska a jedna čtvrtina vyrazila na cestu do zahraničí. Klasickým profilem španělského turisty je podle výzkumu Familitur osoba starší 45 let, která je vdaná/ženatý, má dosažené střední vzdělání, je ekonomicky aktivní a momentálně zaměstnaná. K rezervaci a plánování svých cest nejčastěji využívá internet. Stejně jako v případě domácností hraje i u individuálů významnou roli stupeň dosaženého vzdělání jednotlivce a jeho momentální postavení na trhu práce. Srovnání jednotlivých skupin obyvatel s ohledem na výši jejich vzdělání a jejich turistické aktivity popisuje níže uvedený graf.
50
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
45
Graf 7 - Podíl obyvatel Španělska účastnících se cestovního ruchu vzhledem ke stupni dosaženého vzdělání
Podíl obyvatel účastnících se cestovního ruchu vzhledem ke stupni nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 21.60%
80%
36.40%
50.40%
59.30%
60% 40%
78.40%
Neúčastník cestovního ruchu 63.60%
20%
49.60%
Účastník cestovního ruchu 40.70%
0% Vysokoškolské vzdělání
Střední vzdělání
Základní vzdělání
Bez vzdělání
(Zdroj: vlastní zpracování dle údajů IET. Movimientos Turísticos de los Españoles (Familitur)
4.4.
Spotřební chování Španělů účastnících se výjezdového cestovního ruchu
Počet přenocování a průměrná délka pobytu V roce 2011 se celkový počet přenocování španělských turistů v zahraničí meziročně zvýšil oproti roku 2010, a to o 4% na celkem 118,5 milionů. Průměrná délka jejich zahraničního pobytu činila v roce 2011 8,9 nocí, což ovšem z důvodu nárůstu celkového počtu cest představuje mírný pokles přibližně o 3,5% oproti předchozímu roku. 51 Výdaje Španělé celkem na svých zahraničních cestách v roce 2011 utratili 9,3 miliard €, což je o 1,4% méně než v roce 2010. Z důvodu navýšení počtu zahraničních cest tedy došlo nutně také k poklesu výdajů na osobu a den. Průměřně španělský turista v roce 51
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
46
2011 utratil na své zahraniční dovolené 78,4 € denně, což bylo přibližně o 5,2% méně než v předchozím roce. Celková průměrná útrata na osobu za jednu zahraniční cestu klesla o 8,6% na 696,1 €. Tabulka 4 - Výdaje Španělů na zahraniční cesty za rok 2011
Absolutní hodnota (v milionech €)
Meziroční přírůstek
Výdaje celkem
9290,1
-1,4%
Průměrná útrata na osobu/pobyt
696,1
-8,6%
Průměrná útrata na osobu/den
78,4
-5,2%
(Zdroj: vlastní zpracování dle údajů IET - Familitur)
Zdrojové oblasti Mezi hlavní zdrojové oblasti výjezdového cestovního ruchu v roce 2011 se zařadily autonomní oblasti Katalánsko (25,5%), Madrid (20,4%) a Andalusie (11,9%), představující dohromady více než polovinu všech uskutečněných zahraničních cest. Naopak nejméně výjezdů bylo zaznamenáno z autonomních oblastí La Rioja (0,6% všech výjezdů) a Kantábrie (0,9%). Tyto údaje jsou samozřejmě také ovlivněny velikostí a celkovým počtem obyvatel sledovaných území.
47
Graf 8 - Zdrojové oblasti výjezdového cestovního ruchu Španělska podle autonomních oblastí
Zdrojové oblasti výjezdového cestovního ruchu Španělska podle autonomních oblastí 25.50%
Katalánsko 20.40%
Madrid 11.90%
Andalusie 8.80%
Valencie 5.60%
Baskicko
4.20%
Castilla y León
3.80%
Galicie Kanárské o-vy
2.70%
Aragón
2.60%
Extremadura
2.30%
Baleárské o-vy
2.20%
Asturias
2.10%
Castilla-La Mancha
2%
Murcia
1.90%
Navarra
1.50%
Ceuta a Melilla
1.10%
Kantábrie La Rioja
0.90% 0.60%
(zdroj: vlastní zpracování dle údajů IET - Familitur, 2011)
Nejčastěji navštěvované destinace Státy Evropy zůstávají nejnavštěvovanějšími destinacemi španělských turistů, celých osm z deseti cest Španělů má za cíl evropskou destinaci. Přes 60% všech zahraničních cest směřuje do států Evropské Unie. V roce 2011 španělští turisté nejčastěji cestovali do Francie (směřovalo sem celkem 18,1% všech zahraničních cest Španělů), Portugalska (12,2%) a Itálie (11,7%). Všechny tři destinace zaznamenaly meziroční nárůst. Mezi další oblíbené destinace Španělů patřila Velká Británie, Německo a nejoblíbenější mimoevropskou destinací bylo Maroko (6,4%).
48
Mezi vzdálené destinace, které za rok 2011 navštívilo nejvíce Španělů, patří zejména Spojené Státy Americké, Mexiko a Dominikánská Republika. Cesty na americký kontinent dohromady představovaly 11% všech cest do zahraničí a vykázaly významný meziroční nárůst o 9,7%. Nejvýraznější meziroční propad byl zaznamenán u cest na africký kontinent, jejichž počet v roce 2011 spadl o více než 21% oproti předchozímu roku. Naopak Španělé uskutečnili o 22% více cest do Německa a podobný přírůstek byl zpozorován u Velké Británie.52 Tabulka 5 - Výjezdový cestovní ruch Španělska podle cílové destinace, údaje za rok 2011
Počet uskutečněných cest
Meziroční přírůstek v%
Podíl v %
Výjezdový cestovní ruch celkem
13 129 497
6,1
100%
EVROPA
10 268 776
9,6
78,2%
Francie
2 382 890
5,0
18,1%
Portugalsko
1 601 510
7,3
12,2%
Itálie
1 541 740
14,1
11,7%
Spojené království
1 087 519
21,0
8,3%
Německo
758 693
22,1
5,8%
Česká republika
225 778
15,2
1,7%
JIŽNÍ AMERIKA
1 081 785
10,9
8,2%
SEVERNÍ AMERIKA
391 337
9,5
3,0%
AFRIKA
988 138
-21,1
7,5%
Maroko
835 925
-3,8
6,4%
ASIE
384 113
-7,4
2,9%
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů IET - Familitur)
52
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
49
V rámci průzkumu Eurobarometr byli Španělé, kteří v roce 2011 uskutečnili alespoň jednu cestu s přenocováním mimo místo svého bydliště, dotázáni, kam směřovaly jejich cesty. 69% z nich odpovědělo, že cestovali pouze v rámci Španělska, 28% vyjelo na prázdniny do jiných států Evropy a 12% mělo za cíl mimoevropskou destinaci. Co se týká cest Španělů majících délku trvání 4 a více nocí, nejčastějšími destinacemi byly Francie a Itálie.53 Doprava Nejběžnějším dopravním prostředkem využívaným Španěly na jejich cestách do zahraničí bylo letadlo, představující 64,5%, přičemž tento způsob dopravy vykazuje za poslední tři roky neustálý nárůst. Přibližně čtvrtina španělských turistů používala jako hlavní dopravní prostředek na své zahraniční cestě auto a 3,5% využilo autobusovou dopravu.
Organizace a plánování cesty Ze všech Španělů cestujících v roce 2011 do zahraničí mělo 69% zajištěnou rezervaci služeb předem, ať už se jednalo o ubytování či dopravu. Podle výroční zprávy Familitur v pouhých 9,4% všech cest uskutečněných Španěly došlo k využití služeb cestovní kanceláře, což je o více než 14% méně než v roce 2010. Vzhledem k předešlým letům došlo také k poklesu nákupu cestovních balíčků a naopak k nárůstu počtu cest bez jakékoliv předešlé rezervace. K plánování a rezervaci svých cest a služeb Španělé čím dál častěji využívají internet, v roce 2011 tomu tak bylo ve více než 50% případů. Z výzkumu Eurobarometr vyplynulo, že 30% ze španělských respondentů, kteří se v roce 2011 účastnili alespoň jedné cesty do zahraničí v délce 4 a více nocí, mělo předem zajištěný balíček služeb all-inclusive, tj. dopravu, ubytování a stravování. Dále 20% využilo společně předem rezervovalo dopravní a ubytovací služby a 41% si tyto služby rezervovalo odděleně.
53
TNS POLITICAL & SOCIAL. Flash Eurobarometer 334: Attitudes of Europeans Towards Tourism. Březen 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_334_en.pdf
50
Eurobarometr navíc zkoumal, které informační zdroje považují budoucí účastníci cestovního ruchu za nejdůležitější při plánování dovolené. V případě španělských turistů je informačním zdrojem s největší váhou doporučení přátel či příbuzných (nejdůležitější pro 54% respondentů), 38% nejvíce využívá internet, 29% osobní zkušenost a 24% se spoléhá na informace poskytnuté cestovní kanceláří. Co se týká samotné organizace cest, tak podle výzkumu Eurobarometr 52% Španělů k rezervaci využívá Internet, 25% využívá služby cestovní kanceláře a 14% rezervuje služby prostřednictvím svých známých. Zajímavým údajem je, že pouhých 5% Španělů rezervuje služby až na místě po příjezdu do destinace, což je v porovnání s ostatními evropskými státy poměrně málo. 54
Motiv cestování Podle výsledků zveřejněných ve výroční zprávě Familitur, byl v roce 2011 hlavním motivem cesty Španělů v celé polovině případů relaxace a zábava, z toho většina v podobě necelých 65% vyrazila do zahraničí za účelem poznávání kultury, v 17% převažoval motiv relaxace a v necelých 5% sport. Pracovní cesty představovaly 17,4%, ve 24% případů byla motivem cesty návštěva příbuzných či známých. Během průzkumu Eurobarometr zkoumajícím data za stejný rok (2011) uvedlo 43% všech dotázaných Španělů jako hlavní motiv cesty rekreaci a odpočinek, na vzájemně velmi podobných hodnotách se pohybovala návštěva rodiny/přátel (31%) a trávení času s rodinou (30%). Pracovní cesty do Eurobarometru nebyly zařazeny. Lze tedy zkonstatovat, že výsledky obou průzkumů jsou dostatečně podobné.
Ubytování V roce 2011 se Španělé v zahraničí nejčastěji ubytovávali v ubytovacích zařízeních hotelového typu (55,4%), přičemž ve většině případů se jednalo o čtyřhvězdičkové či tříhvězdičkové hotely. Ubytování v tomto typu ubytovacího zařízení 54
TNS POLITICAL & SOCIAL. Flash Eurobarometer 334: Attitudes of Europeans Towards Tourism. Březen 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_334_en.pdf
51
dosáhlo ve sledovaném roce svého historického maxima. Ve 27,6% případů využili turisté ubytování u příbuzných či známých a podle údajů agentury Familitur toto procento každoročně stoupá.55
Míra spokojenosti a věrnosti destinacím Jak již bylo uvedeno v 2. kapitole této diplomové práce, Španělé se řadí k velmi náročným spotřebitelům, pro které je kvalita výrobků a poskytovaných služeb velmi důležitá. Pokud jsou s kvalitou spokojeni, stávají se z nich poměrně věrní zákazníci, kteří se rádi vracejí. Agentura Familitur proto zavedla sledování míry spokojenosti španělských turistů na jejich zahraničních cestách. Podle její zprávy byla tato míra v roce 2011 vyjádřena hodnotou 8,8 bodů při maximální hranici 10 bodů. K opakované návštěvě destinace došlo ve 60,8% případů.56 Eurobarometr také zkoumal míru spokojenosti obyvatel Evropské Unie s jednotlivými elementy jejich dovolené uskutečněné v roce 2011, jako je kvalita ubytování, přírodní krásy, cenová úroveň, nabídka aktivit v destinaci a vstřícnost k turistům ze strany poskytovatelů služeb. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že s výjimkou spokojenosti s přírodními atraktivitami dané destinace, se Španělé vždy nacházejí pod průměrem Evropské Unie. Kromě sledování spokojenosti turistů průzkum Eurobarometr zveřejněný v roce 2012 sledoval také důvody, které by turisty pocházející z jednotlivých zemí přesvědčily k opakované návštěvě jedné a té samé destinace. U španělských turistů v 50% případů převažoval motiv v podobě přírodních krás včetně podnebí a krajiny, na druhém místě se umístila kvalita ubytování (35%) následována úrovní cen (27%).57
55
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf 56 INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf 57 TNS POLITICAL & SOCIAL. Flash Eurobarometer 334: Attitudes of Europeans Towards Tourism. Březen 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_334_en.pdf
52
Aktivity turistů během pobytu Co se týče aktivit realizovaných v místě pobytu, v roce 2011 na svých cestách v zahraničí Španělé nejčastěji nakupovali či procházeli obchody (80% případů), v přibližně stejné míře docházelo k návštěvám kulturních památek (78%) a na třetím místě se umístilo poznávání místí gastronomie (62,2%), která je pro Španěly velmi důležitou součástí života. Nezanedbatelný je ovšem i noční život, návštěvy diskoték a barů, ke kterým došlo během více než 38% zahraničních cest Španělů.58 Graf 9 - Aktivity Španělů během pobytu v zahraničí
Aktivity Španělů během pobytu v zahraničí 80%
Nákupy
78.60%
Návštěva kulturních/historických památek
62.20%
Poznávání gastronomie 38.20%
Návštěva barů/diskoték Kulturní představení
33.80%
Procházky v přírodě
32.90%
Návštěva rodiny/přátel
32.10%
Pobyt na pláži Sport
18.70% 12.20%
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů IET - Familitur)
58
INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf
53
4.5.
Vliv ekonomické krize na spotřební chování španělských turistů
Od roku 2008, kdy v plném proudu vypukla ekonomická krize, došlo nevyhnutelně k ovlivnění spotřebitelského chování Španělů i v oblasti cestovního ruchu. I přesto, že celkový počet uskutečněných cest za rok nevykazuje výrazné výkyvy, obecně se zde projevuje tendence stálého snižování nákladů na dovolenou. Dle údajů Španělské Banky (Banco de Espaňa) utratili tito turisté v prvních dvou měsících roku 2012 na svých zahraničních cestách 1,7 miliard euro, což představuje o výrazných 5,7% méně ve srovnání se stejným obdobím v roce 2011. 59 Dalším trendem se v posledních letech stávají rezervace na poslední chvíli, kdy cena bývá nejdůležitějším faktorem v rozhodovacím procesu potenciálních Španělských turistů. Preference nízkých cen má také za následek větší oblibu bližších destinací a zkracování délky pobytu v zahraničí. 60 V období krize se i ve Španělsku těší velké oblibě slevové portály, které většinou nabízejí zájezdy na poslední chvíli za velmi nízké ceny. Takovým příkladem je Groupon, LetsBonus či Groupalia nabízející slevy až 90%.
4.6.
Předběžná data za rok 2012
Podle výzkumu společnosti ForwardKey, která se zabývá analýzou a komparací dat týkajících se rezervací letů uskutečněných přes mezinárodní rezervační systémy, uskutečněného pro Interface Tourism Group (ITG)61 a zveřejněného v lednu 2013, došlo v roce 2012 oproti předchozímu roku k propadu výjezdového cestovního ruchu
59
España pierde fuerza como mercado emisor de turistas por la crisis. Lavanguardia.com: Economía [online]. 2012 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.lavanguardia.com/economia/20120120/54244666493/espana-pierde-fuerza-comomercado-emisor-de-turistas-por-la-crisis.html 60 Dónde y cómo viajan los turistas espaňoles a pesar de la crisis. In: CANALIS, Xavier. Hosteltur [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://static.hosteltur.com/web/uploads/2012/06/Donde_y_como_viajan_los_turistas_espanoles_a_pe sar_de_la_crisis.pdf 61 Společnost sdružující odborníky z oblasti PR a marketingu cestovního ruchu pro Jižní Evropu, Rusko a Arabský poloostrov
54
Španělska o 5,6%. Za tento rok se uskutečnilo celkem 5 402 144 mezinárodních odletů ze španělských letišť. Turistickou destinací číslo jedna, co se týče dalekých destinací, se ve sledovaném roce stalo Thajsko, které se těšilo nárůstu počtu španělských turistů o celých 31,5%. Nejvíce utrpěly rezervace směřující do evropských destinací, a to v první řadě právě do České republiky, kdy meziročně došlo k poklesu rezervací o 22,9%. Ke značnému snížení došlo také u rezervací letů směřujících do Itálie a to o 21,2%.62
62
El turismo emisor español cayó un 5,6% en 2012, según Interface Tourism Group. EUROPA PRESS. Epturismo [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.europapress.es/turismo/nacional/noticia-turismo-emisor-espanol-cayo-56-2012-interfacetourism-group-20130124112140.html
55
5. Analýza dopravního spojení mezi Španělskem a Českou republikou
Doprava zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a navštěvovanou oblastí a rozhoduje o využívání destinace cestovním ruchem. Jednoduchost, bezpečnost, rychlost a pohodlnost dopravy a její přiměřená cena je často jedním z klíčových faktorů při rozhodování potenciálního cestovatele. Doprava nabývá na významnosti s přibývající vzdáleností mezi cílovou destinací a výchozím místem.63 Česká republika a Praha především má jako destinace na evropském trhu cestovního ruchu výhodu spočívající ve svém geografickém umístění v samém srdci Evropy, je tak poměrně snadno dostupným cílem pro turisty z celé Evropy, Španělsko nevyjímaje. Situace se navíc usnadnila ještě více po vstupu České republiky do Schengenského prostoru v roce 2007, který zrušil kontroly na vnitřních hranicích. Letiště Václava Havla v Praze
5.1.
Letecká doprava
Vzhledem ke geografické poloze obou států je v naprosté většině případů na cestě Španělů do České republiky využívána letecká doprava. Letecká vzdálenost mezi Prahou a Madridem je 1772 km a v roce 2012 existovalo celkem 12 leteckých společností nabízejících přímá či nepřímá spojení mezi těmito dvěma státy. Nejčastěji využívanými letišti jsou bezpochyby Madrid – Barajas a letiště Václava Havla v Praze. Na této trase operuje například nejvýznamnější španělská letecká společnost Iberia, která nabízí ve spolupráci s ČSA celkem 2 přímá spojení denně. Do Prahy se tak z Madridu je možné dostat již za pouhé 3 hodiny. Ceny tohoto spojení se pohybují přibližně okolo 200 € za zpáteční cestu.64 Do října roku 2012 na této trase fungovala také maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizzair, která zajišťovala dvě linky týdně. Ovšem kvůli zvýšení 63
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 213 s. ISBN 8024740397. 64 Iberia: República Checa [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.iberia.com
56
odletové daně a letištních poplatků na španělských letištích byla společnost nucena tuto linku zrušit. Od března 2013 navíc Wizzair ze stejných důvodů zrušil i dřívější pravidelnou linku z Barcelony do Prahy a zpět.65 Z Katánské metropole Barcelony je však i přesto stále poměrně snadné dostat se do České republiky pomocí jiných leteckých společností a to z jejích největšího letiště El Prat, ze kterého vylétají letadla směrem do Prahy dokonce častěji než z letiště Barajas v Madridu. ČSA zajišťuje jednu a španělský nízkonákladový dopravce Vueling Airlines dokonce dvě přímé linky denně.66 Od konce měsíce dubna do října na této trase navíc operuje také dopravce Smartwings, který v sezóně nabízí jeden až tři přímé lety týdně. Let z Barcelony do Prahy trvá přibližně dvě a půl hodiny. Turisté cestující z jihu Španělska mohou v sezóně od poloviny března do konce října využít také linky Málaga – Praha, kterou zajišťuje Smartwings a to dvakrát až pětkrát týdně.
67
Tato nízkonákladová společnost navíc v roce 2012 nově zařadila
sezónní linku z Bilbaa do Prahy, která bude znovu obnovena v roce 2013. Začíná operovat 1.června a bude možno ji využít až do 29.září a to celkem dvakrát týdně. Bilbao se tak stalo jediným letištěm na severu Španělska s pravidelným přímým leteckým spojením do českého hlavního města.68 V dubnu roku 2011 zařadila do svého letového řádu irská nízkonákladová společnost Ryanair novou linku ze španělského Alicante do Brna. Na této trase létala letadla Ryanairu dvakrát týdně, vždy každé úterý a čtvrtek. Bohužel tato přímá linka byla v provozu pouze jednu sezónu, z důvodu neshody provozovatele letiště v Alicante s leteckým dopravcem byla totiž v říjnu téhož roku zrušena.69 Kromě přímých letů mohou Španělé samozřejmě využít i nepřímých spojení, které spousta leteckých společností nabízí. Kromě již jmenovaných jde také například o 65
Wizz Air ruší od října lety z Prahy do Madridu. Deník.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/wizz-air-rusi-od-rijna-lety-z-prahy-do-madridu-20120710.html 66 VUELING AIRLINES SA. Vueling [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.vueling.com 67
TRAVEL SERVICE A.S. Smartwings [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.smartwings.com De Bilbao a Praga con SmartWings. Easy Viajar [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.easyviajar.com/informacion/de-bilbao-a-praga-con-smartwings-9236 69 Ryanair končí s letenkami do Alicante. Aletenky.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.aletenky.cz/novinky/Ryanair-kon%C4%8D%C3%AD-s-letenkami-do-Alicante 68
57
společnost Lufthansa, která zajišťuje spojení mezi Madridem a Prahou s jedním přestupem ve Frankfurtu, Mnichově či Dusseldorfu.70 Holandský dopravce KLM dále nabízí toto spojení s přestupem v Amsterdamu a Air France s jedním přestupem v Paříži.71
5.2.
Autobusová doprava
I přesto, že Španělé na svých cestách do České republiky nejčastěji využívají letecké dopravy, která je zaručeně nejrychlejší a nejpohodlnější možností, zejména ze severních oblastí Španělska se lze do ČR dostat také autokarem. Dopravní společnost Eurolines nabízí pravidelné spojení mezi většími španělskými městy a Českou republikou, jejich autobusy míří do Prahy, Brna nebo Plzně. Například z Madridu do Prahy se touto cestou lze dostat za 36 hodin.72 Stejnou linku nabízí také španělská společnost Alsa, která vypravuje autobusy ze španělské metropole do Prahy celkem čtyřikrát týdně. Spousta autobusů směr Praha vyjíždí také z Barcelony. Opět zde působí dopravci Eurolines a Alsa, kteří oba nabízí toto spojení až čtyřikrát týdně (v závislosti na turistické sezónně) za cenu okolo 220€ za zpáteční cestu. Z Barcelony je tak možné se dostat do Česka již za 25 hodin, většina spojů ovšem počítá spíše se 30 hodinami cesty.73 Kromě dvou největších španělských měst se lze do ČR dostat přímou autobusovou linkou také například z Valencie, Alicante, Murcie, Zaragozy, Tarragony, Benidormu a několika dalších větších měst.
70
LUFTHANSA. Lufthansa [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.lufthansa.com KLM. KLM [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.klm.com 72 Eurolines [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.eurolines.com 73 Alsa [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.alsa.es 71
58
5.3.
Cestování autem
Autem je možné se ze španělského Madridu dostat do Prahy za necelých 21 hodin nepřetržité jízdy. Pro klidnou a bezpečnou jízdu je tedy potřeba počítat přibližně se dvěma dny cestování. Vzdálenost mezi těmito dvěma městy činí 2317 km a nejkratší možná cesta vede přes Francii a Německo. Cesta z Barcelony je přibližně o 600 km kratší a za předpokladu nepřetržité jízdy ji lze zvládnout za 15 hodin. Obrázek 5 - Nejkratší cesta autem z Madridu do Prahy
(Zdroj: Googlemaps.cz)
59
6. Analýza nabídky španělských cestovních kanceláří nabízejících produkty spojené s návštěvou ČR Po analýze aktuální nabídky největších a nejvýznamnějších španělských touroperátorů nabízejících produkty spojené s návštěvou České republiky lze konstatovat, že většina těchto produktů je stejného nebo velmi podobného charakteru. Naprosto všechny zkoumané zájezdy do ČR byly spojené s návštěvou hlavního města Prahy, které nadále zůstává největším lákadlem nejen pro španělské turisty. Dalšími často opakovanými itineráři cest byly kombinace více evropských metropolí najednou, nejčastěji Praha – Vídeň – Budapešť, dále Praha – Vídeň, Praha – Budapešť či Praha – Berlín. Co se týká dalších regionů České republiky nabízených jako destinace španělskými touroperátory, nejoblíbenějším a nejvíce opakovaným produktem je okruh Praha – Jižní Čechy, který zahrnuje návštěvu několika jihočeských měst a památek. Nabídka zájezdů do České republiky se obecně značně rozšiřuje v období Velikonočních svátků, kdy španělští turisté mohou využít speciálních nabídek kratších zájezdů především do Prahy či týdenních poznávacích zájezdů sledujících trasu Praha – Vídeň – Budapešť.
6.1.
Praha
Produktů zaměřených pouze na návštěvu české metropole je největší množství a obvykle jsou nabízeny na dvě až čtyři noci. Téměř ve všech případech se jedná o letecké poznávací zájezdy s odletem z větších španělských měst (nejčastěji z Madridu či Barcelony) a příletem na Letiště Václava Havla v Praze. Velká většina touroperátorů poskytuje turistům během jejich pobytu v Praze i možnost dokoupení fakultativních výletů především do Karlových Varů, v několika ojedinělých případech do Českého Krumlova. Mezi cestovní kanceláře nabízející tento typ produktu patří například Catai Tours s.a., která disponuje jednou z nejširších nabídek zájezdů do České republiky vůbec. Její součástí jsou právě i pobyty v Praze, které jsou propagovány zejména v období Velikonoc. Turisté, kteří si zakoupí tento produkt, mají možnost výběru místa odletu, kterými jsou v případě Catai Tours Madrid a Barcelona. Délka pobytů se 60
pohybuje mezi dvěmi a čtyřmi noci a klienti jsou ubytováni vesměs ve čtyřhvězdičkových hotelích, případně je jim nabídnuta levnější varianta v hotelu tříhvězdičkovém a naopak luxusnější pobyt za příplatek v pětihvězdičkovém hotelu. Nabídku prodloužených víkendů v Praze mohou Španělé s touto cestovní kanceláří využít od listopadu do dubna. Dalšími touroperátory nabízejícimi tento typ zájezdů do Prahy jsou například Politours, kteří disponují více možnostmi výběru místa odletu (kromě Madridu a Barcelony také Santiago de Compostela a Zaragoza). Podobný produkt se objevuje i v nabídce cestovní kanceláře Travel Plan, která nabízí tuto destinaci od listopadu do června, Transrutas, World Travel Bitakora, Soltour (odlétají ze Zaragozy, Asturias, Madridu, Santiaga de Compostela a také Pamplony), Mapa Tours, Excellence Tours, Exit-Tours, Image Tours (nabízí tento produkt od dubna do listopadu), Taranna, Sendas de Europa a ještě v roce 2012 také člen zkrachovalé největší španělské korporace Orizonia Iberojet. Další španělský touroperátor Aviotel nabízí dokonce pouze expresní dvoudenní letecký zájezd do Prahy.
6.2.
Praha – Vídeň – Budapešť
Velice oblíbeným produktem je zájezd spojený s návštěvou tří středoevropských metropolí: Prahy, Vídně a Budapešti, často figurujících v názvech produktů jako „imperiální metropole“ či „perly Střední Evropy“. Nabízí ho téměř všechny španělské cestovní kanceláře, které mají v nabídce Českou republiku. Ve většině případů se jedná o zájezdy v délce trvání 8 dní/7 nocí, z čehož první tři noci turisté tráví v Praze, dvě ve Vídni a zbylé dvě v Budapešti, odkud poslední den odlétají zpět do Španělska. Opět bývají nejčastěji ubytováni ve čtyřhvězdičkových hotelech. Tento produkt mimojiné nalezneme v nabídce touroperátorů Catai Tours či Transrutas (v období od května do konce září), mezi další patří například Tui Royal Vacaciones, kteří však létají do Prahy pouze z Barcelony, a spousta dalších. Ve všech případech se jedná o téměř identický produkt pouze s nepatrnými rozdíly.
61
Někteří touroperátoři nabízejí kromě klasického okruhu Praha – Vídeň – Budapešť i zkrácené zájezdy omezující se pouze na návštěvu dvou evropských metropolí. Mnohokrát se jedná o kombinaci Praha – Vídeň, Praha – Budapešť nebo Praha – Berlín. Cestovní kanceláře Sendas de Europa, Iberojet a Polonia Tour (specializující se na zájezdy do Polska a Pobaltských zemí) nabízí také Prahu společně s návštěvou některých polských měst a památek. Například v nabídce Polonia Tours se objevuje produkt s názvem Středoevropské Panorama kombinující českou metropoli s Varšavou a Krakowem.
6.3.
Praha – Jižní Čechy
Kromě hlavního města Prahy a Španěly oblíbených Karlových Varů, mohou turisté také využít zájezdu s itinerářem, který se opět velmi často u jednotlivých cestovních kanceláří opakuje. Je jím poznávací okruh Praha – Jižní Čechy. Tento zájezd bývá povětšinou nabízen na sedm nocí, přičemž první tři noci klienti tráví v Praze, následující tři v Jižních Čechách (nejčastěji v Českých Budějovicích) a poslední noc před odletem opět v Praze. Jedním ze španělských touroperátorů mající ve své nabídce tento typ produktu je Travel Plan. Na trase tohoto zájezdu turisté navštíví samozřejmě Prahu a Karlovy Vary, ale také jihočeské Holašovice, známé především díky své unikátní lidové architektuře a zapsané na seznamu památek UNESCO, České Budějovice, Český Krumlov, Rožmberk, zámek Hluboká nad Vltavou, Třeboň a Jindřichův Hradec. Téměř identický produkt nabízí také cestovní kanceláře Catai Tours, 5 Estrellas Club, Polonia Tours či Mapa Tours.
6.4.
Další produkty spojené s návštěvou regionů
Místo klasického okruhu po Jižních Čechách nabízí touroperátor Aviotel produkt „Praha a Česká republika“, který obsahuje návštěvu hned několika dalších významných českých a moravských měst. Osmidenní zájezd jako obvykle začíná v Praze, odkud se turisté hned po příletu přesouvají autokarem do západočeské Plzně, 62
kde tráví dohromady dvě noci. Poté pokračují na jih do Českého Krumlova a Českých Budějovic (jedna noc), následuje moravská metropole Brno, prohlídka města Olomouce s dalším přenocováním. Další den je na programu Hradec Králové, Kutná Hora a návrat do Prahy, kde turisté tráví poslední tři noci. Další španělský touroperátor Taranná nabízí hned několik produktů spojených s návštěvou České republiky. Kromě tradičních zájezdů po trase Praha-Vídeň-Budapešť či Praha-Jižní Čechy ale ovšem může nalákat na svůj produkt „Praha a české hrady a zámky“ spadající do kategorie rodinných dovolených – jak již jeho název napovídá jeho itinerář totiž slibuje návštěvu mnoha z českých památkových objektů. Opět se jedná o osmidenní zájezd, který je ovšem jedinečný tím, že po doporučené trase se turisté pohybují sami vypůjčeným autem. Z celkového počtu sedmi nocí tráví tři noci v hlavním městě a čtyři noci výhradně v ubytovacích zařízeních zámeckého typu poblíž památkových objektů. Během zájezdu mohou klienti CK navštívit významná lázeňská města jako Karlovy Vary či Františkovy Lázně, dále Hrad Loket, Cheb, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Třeboňský zámek, Hlubokou nad Vltavou, Písek, Tábor, zámek Konopiště, Kutnou Horu a na cestě zpátky do Prahy mají možnost obdivovat krásy Českého ráje. Tento zájezd je nabízen CK Taranná v období od května do prosince. V letních měsících od června do září také najdeme nabídku speciálního produktu CK Politours s názvem „České a moravské zámky a lázně“. Tento zájezd na osm dní (sedm nocí) zavede španělské turisty kromě tradiční Prahy, Českého Krumlova a Karlových Varů i do dalších koutů České republiky jakými jsou například Plzeň, Mariánské Lázně, Brno, Olomouc, Hradec Králové a Kutná Hora. Šestidenní
zájezd
s názvem
„Velkolepé
Česko“
figurující
v katalogu
touroperátora Catai Tours také obsahuje významně rozšířený počet destinací, kam průvodce skupinu v průběhu zájezdu zavede, přestože itinerář trasy se omezuje pouze na Prahu a Západní a Jižní Čechy. Opět nechybí Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Plzeň, Písek, Hluboká nad Vltavou, České Budějovice, Český Krumlov, Holašovice, Třeboň a Tábor.
63
Unikátní produkt nabízí také cestovní kancelář Viajas.com, který se specializuje na ochutnávky českého piva. Zájezd je nazván „Příběh českého piva“ a zavede své účastníky hned do několika pivovarů (Pilsner Urquell, Budweiser, Eggenberg). Stravování je zajištěno téměř výhradně v tradičních českých pivnicích servírující různé značky českého piva. Jako příklad můžeme uvést proslulou pražskou restauraci U Fleků, která je známá 500 let starou tradicí výroby vlastního piva, či českobudějovické Masné krámy.
64
7. Současný stav výjezdového cestovního ruchu Španělů do ČR 7.1.
Profil španělského turisty v České republice
Na základě výzkumu společnosti STEM/MARK s názvem “Příjezdový cestovní ruch
- počet návštěvníků a jejich výdaje” uskutečněného v roce 2010 na zadání
Ministerstva pro místní rozvoj a agentury CzechTourism spadalo nejvíce příjíždějících Španělů do věkové kategorie 15-29 let (přibližně 44%). Hned za nimi se umístili turisté ve věku 30-44 let (41%). Tato data vypovídají o tom, že španělská klientela v České republice jednoznačně spadá do mladší generace, v případě seniorů starších 60 let se jednalo o pouhá 2% všech španělských turistů. Naprosto převažujícím motivem návštěvy (v 77% případů) byla rekreace spojená s poznáváním a odpočinkem. V 7% případů se jednalo o zahraniční služební cestu, 6% navštěvovalo své příbuzné a známé a 5% turistů bylo v České republice kvůli studijnímu programu. Poměrně zanedbatelné procento turistů navštívilo ČR z důvodu aktivní dovolené, návštěvy kulturní/sportovní události (oboje 2%) či účasti na kongresu/semináři/veletrhu (1%). Služeb cestovní kanceláře či agentury využívá při organizaci cesty do České republiky s postupem času čím dál méně Španělů. Zatímco v roce 2006 se jednalo o 34% dotázaných Španělů cestujících po ČR, v roce 2010 využilo těchto služeb pouhých 17% z nich. Naopak individuálně cestujících osob stále přibývá a v roce 2010 jejich podíl dosáhl 76%.
7.2.
Počty příjezdů a přenocování
Španělsko se řadí na 10. příčku v seznamu nejvýznamnějších zdrojových oblastí cestovního ruchu České republiky. V roce 2010 dosáhl počet příjezdů Španělů do České republiky (ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízení) 196 tisíc a počet přenocování 579 tisíc.74 O rok později, tedy v roce 2011 zaznamenal počet příjezdů
74
Country report za rok 2012: Španělsko. In: CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/zz/spanelsko/country_report_spanelsko.pdf
65
Španělů do ČR další nárůst a vyšplhal se tak na 229 tisíc s celkem 663 tisíci přenocováními.
Poslední údaje bohužel uvádí, že zatímco celkový počet příjezdů
turistů do České republiky stoupá, v roce 2012 počet španělských turistů klesl na 201,5 tisíc. Podobný trend vykazuje i počet přenocování, který oproti roku 2011 rovněž výrazně poklesl, a to o více než 97 tisíc, celkově zde Španělé strávili 566 tisíc nocí.75 Tyto údaje lze pozorovat v níže uvedené tabulce č.6. Průměrná délka pobytu Španělů v České republice se tak již několik let po sobě zkracuje a v roce 2012 činila přibližně 2,8 nocí. Pro srovnání s ostatními zdrojovými oblastmi příjezdového cestovního ruchu České republiky průměrná délka pobytu německých turistů v České republice za rok 2012 byla 3,24 nocí, Rusové zde v průměru strávili 4,96 nocí, Francouzi 2,56 nocí a Italové 2,76 nocí. Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná délka pobytu všech turistů na území České republiky v roce 2012 2,9 nocí, zahrnujíc také cestování rezidentů. Bez ohledu na domácí cestovní ruch byla průměrná délka pobytu zahraničních turistů v České republice necelé 3 noci. Z uvedeného vyplývá, že Španělsko se z hlediska délky pobytu pohybuje lehce pod celkovým průměrem. Tabulka 6 - Počet španělských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních, počet přenocování a průměrná délka pobytu v ČR
Rok
Počet španělských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních
Počet přenocování
Průměrná délka pobytu
2007
256722
822399
3,2 nocí
2008
247240
754290
3,05 nocí
2009
194406
587193
3,02 nocí
2010
196011
579671
2,96 nocí
2011
225778
662989
2,94 nocí
2012
201595
565773
2,80 nocí
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ)
75
La República Checa recibe más de siete millones de turistas durante 2012, alcanzando así su cifra récord. Nexotur [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.nexotur.com/nexotur/republica/checa/recibe/mas/siete/millones/turistas/2012/alcanzand o/asi/su/cifra/record/55956/
66
7.3.
Co
Počty hostů a přenocování podle kategorie ubytovacího zařízení se
týče
kategorií
ubytovacích
zařízení,
tak
nejoblíbenější
jsou
z dlouhodobého hlediska mezi Španěly podle údajů Českého statistického úřadu čtyřhvězdičkové hotely. V roce 2012 se v nich ubytovalo 119 085 Španělů, kteří zde strávili dohromady 328 575 nocí, což je sice přibližně o 60 tisíc přenocování méně než v předchozím roce, nicméně stále tato cifra představuje téměř 60% všech přenocování Španělů v České republice. Zajímavým údajem je, že druhým Španěly nejčastěji využívaným ubytovacím zařízením byly v roce 2012 pětihvězdičkové hotely, jejichž služby využilo více než 35 tisíc turistů španělských. V porovnání s hotely tříhvězdičkovými, které ve sledovaném roce navštívilo přibližně o 2 tisíce Španělů méně, se však pětihvězdičkové hotely vyznačují stále se zkracující dobou pobytu a tedy menším celkovým počtem přenocování (turisté zde strávili v průměru 2,5 noci v porovnání se 3 noci u hotelů tříhvězdičkových). V porovnání s předcházejícím rokem 2011 došlo k více než zdvojnásobení počtu přenocování v hotelech v kategorii 2*. Stále jsou však tato čísla vzhledem k výše zmiňovaným ubytovacím zařízením vyšší kategorie nesrovnatelně nižší (v roce 2012 se v dvouhvězdičkových hotelech ubytovalo 1752 Španělů a průměrně zde strávili 3,2 noci). O něco více Španělských turistů využilo ubytovacích služeb penzionů a pouze 0,5% se ubytovalo v kempech.
Tabulka 7 - Počet španělských turistů a přenocování podle kategorie ubytovacího zařízení
Kategorie ubytovacího zařízení
Počet ubytovaných španělských turistů
Počet přenocování španělských turistů
Hotel 5*
35383
89984
Hotel 4*
119085
328575
Hotel 3*
33163
105353
Hotel 2*
1752
5675
Penzion
2473
5880
Kemp
1167
2082
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ)
67
7.4.
Počty hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízení podle krajů ČR
Z celkových 201,5 tisíc hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2012 jich se jich celých 90% ubytovalo v hlavním městě Praze (181,6 tisíc). Na druhém místě se umístil Jihomoravský kraj s 3756 ubytovanými Španěly následován krajem Jihočeským (2907 hostů), který si za poslední čtyři roky udržuje počet ubytovaných Španělských turistů na velmi podobných hodnotách. I přesto, že čtvrtým Španěly nejnavštěvovanějším krajem byl Karlovarský kraj (hned za třetím Středočeským), zaznamenal v roce 2012 nejnižší počet ubytovaných Španělů od roku 2003. Krajům, které naopak navštívilo více Španělů než v předchozích letech, kraluje Ústecký kraj, ve kterém se počet ubytovaných během posledních dvou let téměř ztrojnásobil a celkový počet přenocování dokonce zčtyřnásobil. Ostatní kraje se udržují na přibližně stejných hodnotách jako v minulých letech. Vůbec nejméně atraktivním se pro Španěly ukázal být Pardubický kraj, ve kterém se ubytovalo pouze 428 jedinců. Tabulka 8 - Počet španělských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních, počet přenocování a průměrná délka pobytu podle krajů ČR
KRAJ
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních
Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních
Průměrná délka pobytu (počet nocí)
Hl.město Praha
181615
514261
2,83
Středočeský
2027
6351
3,13
Jihočeský
2697
5373
1,99
Plzeňský
1750
3502
2,00
Karlovarský
1778
4535
2,55
Ústecký
1492
4133
2,77
Liberecký
1596
4657
2,92
Královéhradecký
962
2324
2,42
68
Pardubický
428
1038
2,43
Vysočina
651
1748
2,69
Jihomoravský
3756
8319
2,21
Olomoucký
878
2187
2,49
Zlínský
652
1622
2,49
Moravskoslezský
1313
5723
4,36
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ)
Velice překvapující je údaj o počtu přenocování španělských turistů v Moravskoslezském
kraji,
který
v případě uvedených
1313 návštěvníků
až
dvojnásobně převyšuje průměrný počet přenocování v některých ostatních krajích České republiky. Po zkontaktování Českého statistického úřadu autorka práce zjistila, že ke zkreslení této statistiky pravděpodobně došlo kvůli evidenci poměrně vysokého počtu španělských výměnných studentů dlouhodobě ubytovaných v některých ubytovacích zařízeních v Moravskoslezském kraji.
7.5.
Sezónnost
Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2012 je pro Španěly nejoblíbenějším měsícem k návštěvě České republiky srpen. V roce 2012 během tohoto měsíce ČR navštívilo přibližně 36,5 tisíc španělských turistů. Za srpnem se umístil měsíc červenec s necelými 28 tisíci návštěvníky ze Španělska a trojici uzavírá září, které se dočkalo 19,7 tisíc ubytovaných Španělů. Nejméně příjezdů bylo zaznamenáno v měsících lednu a únoru. Zajímavostí je, že duben převyšuje svojí návštěvností květen, což lze ovšem vysvětlit španělskými Velikonočními svátky, které v roce 2012 připadly právě na měsíc duben. Celkový přehled návštěvnosti Španělů v hromadných ubytovacích zařízeních České republiky během roku lze pozorovat z uvedené tabulky č.9 a grafu č.10.
69
Tabulka 9 - Rozložení návštěvnosti Španělů v ČR během roku
Počet Španělů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2012 Leden
6.437
Únor
7.855
Březen
13.612
Duben
16.601
Květen
15.038
Červen
18.813
Červenec
27.981
Srpen
36.473
Září
19.714
Říjen
16.507
Listopad
11.606
Prosinec
10.900
(zdroj: vlastní zpracování dle údajů ČSÚ)
Graf 10 - Rozložení návštěvnosti Španělů v ČR během roku
Počet Španělů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v roce 2012 40,000 35,000
30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5,000 0
(Zdroj: vlastní zpracování dle údajů ČSÚ)
70
7.6.
Španělé a lázeňství v ČR
Lázeňství nikdy nepatřilo ke Španěly nejoblíbenějším typům cestovního ruchu, zejména ve srovnání s jinými národnostmi jako jsou například Rusové či Němci. Ačkoliv jsou lázeňská města jako Karlovy Vary či Mariánské Lázně Španěly velmi oblíbenými cíli výletů, za poslední rok došlo k velmi výraznému snížení návštěvníků v lázeňských ubytovacích zařízeních. Španělé se většinou omezují na jednodenní návštěvu lázeňských měst a na nocleh se vrací zpět do Prahy.
Tabulka 10 - Počet španělských turistů v lázeňských ubytovacích zařízeních a počet přenocování
Rok
Počet hostů v lázeňských ubyt. zař.
Počet přenocování
2007
476
1328
2008
755
2120
2009
755
2210
2010
1178
3041
2011
1255
4281
2012
953
2982
(Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ČSÚ)
71
8. Analýza prezentace České republiky jako destinace pro španělskou klientelu Česká republika je prezentována a propagována jako destinace cestovního ruchu v zahraničí několika způsoby. Hlavní roli zde plní Česká centrála cestovního ruchu, agentura CzechTourism, ve spolupráci s komerční sférou, regionálními turistickými organizacemi a dalšími subjekty. Některé aktivity týkající se prezentace České republiky ve Španělsku probíhají plošně a jsou stejné pro všechny zdrojové oblasti jejího příjezdového cestovního ruchu, jiné v sobě zahrnují specifika určená pouze španělskému trhu. Ne všechny marketingové aktivity jsou řízeny přímo z marketingového oddělení CzechTourismu v Praze. Česká centrála cestovního ruchu má navíc již déle než jedenáct let své zahraniční zastoupení v Madridu (s působností také pro Portugalsko). Tento orgán má za svůj hlavní úkol právě podporu prezentace České republiky ve Španělsku jako žádoucí a přitažlivé turistické destinace, umísťování její značky (positioning) ve vnímání široké veřejnosti a v této souvislosti prosazování národních turistických produktů. Tohoto cíle je dosahováno spoluprácí s profesionály cestovního ruchu, ať už se jedná o španělské novináře, touroperátory či cestovní kanceláře. 76
8.1.
Značka destinace
V roce 2012 představila agentura CzechTourism po deseti letech nové logo a novou vizuální koncepci, kterou se bude Česká republika jako turistická destinace prezentovat nejen doma ale zejména v zahraničí, Španělsko nevyjímaje.
Nová
destinační značka, která se od svého uvedení na veřejnost potýká s názory mnoha odpůrců, se začala oficiálně používat na začátku roku 2013 a vychází z prostředí sociálních sítí, zejména Facebooku (odtud výraz „like“ – „líbí se mi“), a pracuje se
76
CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: www.czechtourism.cz
72
situací sdílení zážitků z dovolených právě prostřednictvím komunitních médií.77 Využívá tak slovní hříčku z anglického názvu Czech Republic, kdy slovo Republic nahrazuje Republike. Tento nový vizuální styl má pomoci zvýšit atraktivitu země u zahraničních návštěvníků a nabízí možnost prezentovat zemi pomocí současných komunikačních nástrojů.78 Obrázek 6 - Původní a nové logo destinace Česká republika v anglické a španělské verzi
(Zdroj: CzechTourism)
Autorka diplomové práce neshledává tento nový vizuální styl příliš zdařilým, neboť se domnívá, že zaměňování anglického slova Republic neexistujícím slovem „Republike“ není šťastnou volbou. Smyšlená kombinace výrazů „republic“ (či ve španělštině „república“) a „like“ nezachovává v žádném jazyce stejnou výslovnost jako původní výraz a taková záměna by tedy mohla zmást některé potenciální návštěvníky. Navíc tato značka dle názoru autorky nijak nevypovídá o atraktivitách destinace. Na druhou stranu autorka oceňuje snahu zapojit do propagace destinace sociální média a uznává, že nové logo je svou grafickou jednoduchostí prakticky i esteticky využitelné pro tisk propagačních materiálů.
77
Podívejte se: Czech Republike, nové turistické logo České republiky. AUST, Ondřej. Médiář [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/podivejte-se-czech-republike-nove-turistickelogo-ceske-republiky/ 78 Česko mění své turistické logo i vizuální styl. CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-zpravy/cesko-meni-sve-turisticke-logo-i-vizualni-styl.html
73
8.2.
Marketingový plán na rok 2013
Pro rok 2013 byl agenturou CzechTourism spolu s novou značkou destinace Česká republika vytvořen i marketingový plán, který se mimojiné zaměřuje i na španělskou klientelu. Byla vytvořena integrovaná marketingová kampaň s cílem změny vnímání a image České republiky jako turistické destinace. Celkem byly zpracovány tři produktové kampaně zaměřující se produkty znázorněné v následujícím schématu: Obrázek 7 - Marketingová kampaň agentury CzechTourism pro rok 2013
(Zdroj: CzechTourism. Marketingový plán 2013.)
Vzhledem ke stavu poptávky po destinaci Česká republika ve Španělsku a spotřebnímu chování španělských turistů, kteří mají zájem především o kulturní produkty, se v rámci této kampaně španělského trhu týkají produkty Moderní Praha a Města s příběhem. Množství českých památek zapsaných na seznam kulturního dědictví UNESCO, jejich koncentrace, autenticita a mnohovrstevnatost slohů a příběhů zaručuje vskutku vysoký potenciál destinace v této oblasti. Obecným cílem této komunikační kampaně CzechTourismu je zvýšení počtu příjezdů a přenocování v městských destinacích ČR.
Cílovým segmentem obou produktů byli zvoleni
především mladí lidé ve věku 28 až 38 let bez dětí a rodiče spadající do věkové kategorie 38 až 45 let s dětmi přijíždějící do České republiky na krátkodobé pobyty.
74
Produkt Moderní Praha Tento produkt má za úkol vybudovat novou image hlavního českého města jako moderní pulzující metropole z jiné perspektivy, město designu, umění, architektury a gastronomie.
Produkt Města s příběhem Produkt Města s příběhem usiluje především o vzbuzení zvědavosti v potenciálních turistech a láká je k vydání se po stopách příběhu, který se vine celým městem. Mezi česká města, která byla agenturou CzechTourism vybrána pro tuto kampaň patří Plzeň, Loket, České Budějovice, Český Krumlov, Jablonec nad Nisou, Kuks, Jičín, Litomyšl a Hradec Králové. Z moravských měst turisty k návštěvě a přenocování láká Mikulov, Velehrad, Ostrava, Bruntál a Olomouc. K návštěvě Českého Krumlova Špancly láká například plakát s romantickou noční fotografií města a heslem: „Kdybys věděl, že tady pohádky nikdy nekončí, přijel bys prožít tvou vlastní.“ Plakát s fotografií jedné z kolonád Karlových Varů turistům sděluje: „Kdybys věděl o zdejších termálních vodách a zábavných nocích, přijel bys bez váhání.“
Obrázek 8 - Ukázka plakátu propagující česká města Český Krumlov (vlevo) a Karlovy Vary
(Zdroj: CzechTourism)
75
8.3.
Prezentace ČR jako turistické destinace na internetu
Webové stránky národní turistické organizace představují ideální propojení nabídky destinace s koncovým klientem i se zahraničními zprostředkovateli a s domácími poskytovateli a zprostředkovateli služeb.79 Agentura CzechTourism proto spustila oficiální webové stránky České republiky jako turistické destinace i ve španělské jazykové mutaci, které jsou k dispozici na www.czechtourism.es. Španělský turista zde najde spoustu důležitých turistických informací včetně aktuálního kalendáře právě probíhajících významných kulturních, společenských či sportovních akcí. Stránky jsou rozděleny do čtyř hlavních oddílů zaměřujících se na hlavní město Prahu, kulturní dědictví České republiky, aktivní pobyty v ČR a české lázeňství. Nabízí ke shlédnutí také propagační videa, virtuální prohlídky některých památkových objektů a návštěvník má možnost se zaregistrovat k pravidelnému zasílání novinek týkajících se této destinace. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navíc spravuje oficiální stránky České republiky www.czech.cz/es, které kromě turistických informací poskytují mimojiné také odkazy a kontakty na významné české instituce, obsahují důležité informace týkající se obecně života v České republice, zaměstnání, obchodování nebo také možností studia. CzechTourism v poslední době čím dál více zaměřuje své marketingové aktivity určené španělské veřejnosti i na prostředí sociálních sítí, o čemž vypovídá i nové logo. V první řadě spravuje profil s názvem „República Checa“ na sociální síti Facebook určený právě pro španělsky mluvící komunitu. Profil je téměř každý den aktualizován, jsou zde zveřejňovány aktuální informace týkající se České republiky jako turistické destinace a publikovány fotografie z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst republiky.
79
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145.
76
8.4.
Veletrhy cestovního ruchu pořádané ve Španělsku
Každoročně je turistická destinace Česká republika představována na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu FITUR v Madridu, který se povětšinou koná na přelomu měsíců ledna a února. Součástí prezentace bývá mimo dalších aktivit, které mají za úkol informovat návštěvníka a zároveň ho pobavit, také degustace českého piva určená odborné veřejnosti.80 Jako další významné španělské veletrhy, kterých se CzechTourism pravidelně účastní je třeba uvést veletrhy SITC, který je po veletrhu FITUR druhým největším ve Španělsku a je zaměřený na katalánský trh, či EIBTM zaměřený na kongresový cestovní ruch, oba pořádané každoročně v Barceloně.
8.5.
Další formy propagace
Kromě účasti na veletrzích cestovního ruchu také agentura Czechtourism každoročně přichází s marketingovými kampaněmi zaměřenými na španělský trh, které mají za obecný cíl zvýšit povědomí o České republice jako atraktivní turistické destinaci a přilákat nové turisty. V roce 2010 proběhlo podobných akcí hned několik, mezi nimi také kampaň představená zahraničním zastoupením CzechTourismu v Madridu na španělské
sociální síti www.minube.com. Jedná se o nejvýznamnější turistickou
sociální síť ve Španělsku, která svým uživatelům slouží především k objevování nových destinací, porovnávání cen služeb a sdílení zkušeností z cestování. Hlavním cílem zmíněné kampaně bylo přilákat potenciální turisty do České republiky na akce, které se uskutečnily v následujících měsících. Uživatelům byla vytvořena k dispozici personalizovaná stránka České republiky www.minube.com/republicacheca, kde našli mimo jiné doporučení na návštěvu tří českých měst (Brno, Olomouc, Český Krumlov), tipy na tři tématické cesty po ČR (pivo, UNESCO, cykloturistika) a dále tři zajímavosti týkající se naší země. Zároveň byly na této webové stránce uméstěny k dispozici seznamy českých incomingových cestovních kanceláří i španělských touroperátorů a cestovních kanceláří majících v nabídce Českou republiku. 80
REPÚBLICA CHECA aprovechará FITUR para promocionar su cerveza. Fiturnews [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.fiturnews.com/novedades-expositores/REPUBLICA-CHECAaprovechara-FITUR-para-promocionar-su-cerveza.asp?CodigoNoticia=544
77
Ve stejném roce byla spuštěna také bannerová kampaň, během které byly umístěny bannery na webovém prohlížeči Google, recenzních stránkách TripAdvisor a rezervačních portálech Expedia.com a Lastminute.com. Tato kampaň měla za cíl zvýšit konkurenceschopnost Prahy a České republiky a podle výroční zprávy agentury CzechTourism se jí podařilo přilákat do České republiky více než 50 tisíc turistů. 81 Při příležitosti oslavy státního svátku České republiky byly ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky a Českým centrem uspořádány v Madridu ve dnech 25.-29.října 2010 Dny české gastronomie. Během této akce bylo umožněno návštěvníkům ochutnat speciality české kuchyně včetně tradičního českého piva a vína, které představují pro gurmánské Španěly velké lákadlo.82 Mimo uvedených konkrétních marketingových aktivit je Česká republika prezentována ve Španělsku rovněž prostřednictvím spolupráce agentury CzechTourism a zejména jejího zahraničního zastoupení v Madridu se španělskými touroperátory, například pořádáním fam tripů, tematických press tripů a také vzdělávacích kurzů pro zástupce cestovních kanceláří. Praha a české regiony jsou rovněž dále představovány přímým
potenciálním
návštěvníkům
prostřednictvím
spolupráce
s Českými
aerolinkami.
8.6.
Jak Španělé vnímají Českou republiku
V roce 2010 byl na základě zadání agentury CzechTourism v rámci projektu Monitoring zahraničních návštěvníků uskutečněn výzkum zaměřený na motivaci potenciálních zahraničních turistů. Výzkum provedla společnost Ipsos Tambor. s.r.o. a měl za úkol zjistit vztah potenciálních turistů k České republice, asociace, které si s ČR pojí, a jejich znalosti o této zemi. U turistů, kteří již v České republice byli, bylo cílem identifikovat zážitky, za kterými přijeli do České republiky, úroveň jejich spokojenosti
81
CzechTourism - Výroční zpráva 2010. In: [online]. CzechTourism, 2011 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/CzT/vzpravy/30_06_11_vyrocni_zprava_czt_2010.pdf 82 Pozvánka na Dny české gastronomie. CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/aktuality-z-ciziny/pozvanka-na-dny-ceskegastronomie.html
78
s pobytem, informace, které o ČR měli před příjezdem a pravděpodobnost a frekvenci jejich opakované návštěvy. Hlavním cílem výzkumu tedy bylo definovat profily zahraničních turistů v návaznosti na marketingová témata propagace České republiky jako zajímavé turistické destinace a zjistit, jak tito návštěvníci vnímají značku „Česká republika“. Jeho dalšími dílčími cíli bylo zhodnotit vnímání turistů Prahy a zjistit jaké jsou jejich asociace spojené s Českou republikou a jejím hlavním městem. Ve Španělsku bylo realizováno celkem 3000 rozhovorů, a to v Madridu, Barceloně a Valencii. Ze všech sledovaných evropských zemí zde byla zjištěna nejvyšší míra neznalosti České republiky u potenciálních návštěvníků, kdy celých 82% z nich uvedlo, že Českou republiku nezná. I přesto by však nadpoloviční většina těchto potenciálních návštěvníků uvažovala o její návštěvě, ačkoliv ve většině případů by z důvodu neznalosti země uvažovali pouze o návštěvě Prahy. Většina všech respondentů si ČR spojovala téměř výhradně s Prahou a také s destinací, která je levná, jejich asociace s Českou republikou však byly obecně velmi slabé. Někteří uváděli ve svých odpovědích také asociace „pivo“, „památky“, často také „příbuzní/kamarádi“, přičemž tyto asociace jsou u potenciálních návštěvníků i návštěvníků v zásadě podobné. Tabulka 11 - Asociace španělských potenciálních návštěvníků a návštěvníků spojované s Českou republikou
(Zdroj: IPSOS TAMBOR S.R.O. Výzkum zaměřený na motivaci potenciálních zahraničních turistů (Evropa). 2010.)
79
Hlavní pozitivní dojmy návštěvníků ze Španělska se většinou týkaly pohádkového kouzla Prahy a kulturnosti České republiky. Naopak negativní dojmy souvisely s úrovní služeb, špatnou infrastrukturou a nedostatečnou bezpečností. Reputace České republiky jako destinace byla ovšem i přesto obecně mezi španělskými respondenty, kteří ji již navštívili,
příznivá a ČR byla výrazně upřednostňována
například ve srovnání s Maďarskem. Opětovně by ČR mohli navštívit spíše mladí Španělé do věku 35 let. Španělé v průzkumu poukázali na málo informací o České republice dostupných ve Španělsku. Na otázku „Z jakého důvody byste Českou republiku nenavštívili?“ byly zaznamenány například tyto konkrétní odpovědi: „Není v té části Evropy, která mě zajímá.“ „Musela by být propagována jako turistická země, aby tam člověk zvážil jet. Musíte vědět, jestli tam je něco zajímavého k vidění, jestli je tam dobré ubytování, atd...“ „Neviděl a neslyšel jsem o ničem, co by mohla tahle země nabídnout.“ „Kvůli vzdálenosti, jazyku a podnebí.“83
Podle názoru autorky této diplomové práce je navzdory určitým snahám ze strany agentury CzechTourism prezentace České republiky ve Španělsku stále zaměřena především na hlavní město Prahu a kulturní cestovní ruch a vykazuje tak určité nedostatky. Jak již bylo v této kapitole zmíněno, velký problém zde představuje fakt, že spousta Španělů neví, jaké atraktivity se na území České republiky nachází. Autorka se domnívá, že Česká republika má jako destinace španělským turistům i mimo Prahu co nabídnout, a to například v podobě dalších jedenácti památek zapsaných na seznamu UNESCO, ale i v oblasti přírodních atraktivit.
83
IPSOS TAMBOR S.R.O. Výzkum zaměřený na motivaci potenciálních zahraničních turistů (Evropa). 2010. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/monitoring_zahr_navstevniku_iop/13_06_12_evropa_zaver ecna_zprava.pdf
80
9. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo provedeno autorkou práce s hlavním cílem zjistit spotřební chování španělských turistů v České republice a úroveň jejich spokojenosti s poskytovanými službami cestovního ruchu. Důraz byl kladen také na atraktivity České republiky jako destinace pro Španěly, stupeň jejich povědomí a zájmu o tyto atraktivity.
9.1.
Metodika průzkumu
Ke sběru dat došlo pomocí dvou odlišných metod. V první řadě se jednalo o přímé osobní i neosobní dotazování (pomocí dotazníkového formuláře) španělských turistů, kteří se v době průběhu šetření nacházeli na území České republiky. Zároveň byl prostřednictvím serveru Survio.com vytvořen elektronický dotazník, který byl následně zpřístupněn a měl za cíl dostat se k rukám jedincům, kteří se v období minulých dvou let vydali na návštěvu České republiky. Papírový i elektronický dotazník byl anonymní a sestával z celkem 17 otevřených i uzavřených otázek, z nichž některé obsahovaly upřesňující podotázky. Podoba papírového dotazníku je k dispozici k nahlédnutí v české verzi v příloze této diplomové práce. Část průzkumu uskutečněná prostřednictvím papírových dotazníků se odehrávala v průběhu měsíců března a dubna roku 2013, a to především v turistickém informačním centru agentury CzechTourism, kde byli španělští turisté žádáni o jejich vyplnění. Ve stejném období byli potenciální respondenti oslovováni zejména prostřednictvím sociálních síti a vybízeni k vyplnění zpřístupněného online formuláře a jeho rozeslání dalším osobám. Celkem bylo oběma metodami dosaženo počtu 109 respondentů, z čehož 69 vyplnilo dotazník na internetu a zbylých 40 bylo dotázáno v pražském turistickém informačním centru provozovaném agenturou CzechTourism či osloveno na letišti Václava Havla v Praze.
81
Na základě získaných dat byly autorkou analyzovány výsledky průzkumu a zpracovány grafy. Uvedené výsledky se vztahují k celkovému počtu 109 dotázaných, tedy kombinují odpovědi respondentů získaných oběma metodami.
9.2.
Výsledky průzkumu
Následující analýza výsledků průzkumu využívá jako svou osnovu otázky položené španělským turistům v dotazníku. Bylo zachováno pořadí všech otázek a výsledky u každé otázky byly analyzovány samostatně.
1. Využili jste k organizaci Vaší cesty do ČR služeb CK/CA? Jaké CK/CA?
Jak je z následujícího grafu patrné, velká většina v podobě více než 91% dotázaných španělských turistů nevyužila při organizaci své cesty služeb žádné cestovní kanceláře a zvolila tedy individuální způsob cestování. Tento výsledek odpovídá aktuálnímu trendu ve spotřebním chování nejen španělských turistů zmíněnému v kapitole č. 4, kdy čím dál méně Španělů využívá těchto služeb. Turisté, kteří služeb cestovní kanceláře či agentury využili, byli požádáni o uvedení jména cestovní kanceláře/cestovní agentury, u které svůj zájezd zakoupili. Někteří z dotázaných využili služeb velkého španělského touroperátora Viajes El Corte Inglés, další se obrátili na cestovní kancelář Condor Vacaciones, člena korporace Grupo Orizonia, která ovšem v nedávné době již ukončila svou činnost, jiní turisté zakoupili zájezd u malých regionálních cestovních agentur jako Viatges Bambara nebo Viajes Ronda.
82
Graf 11 - Vyžití služeb cestovní kanceláře/agentury respondenty
Využití služeb cestovní kanceláře/agentury ANO 9%
NE 91%
2. Jak jste do ČR přicestovali? Vzhledem ke geografické vzdálenosti obou zemí bylo velmi pravděpodobné, že nejčastěji využívaným dopravním prostředkem Španělů na cestě do České republiky bude letadlo, což se po vyhodnocení získaných dat potvrdilo. Ze všech dotázaných jich využilo na cestě do České republiky leteckou dopravu 82,6%. Autokarem přijelo 5,8% španělských turistů a vlastním či vypůjčeným autem se na cestu vydalo pouze 2,9% dotázaných. Co se týká železniční dopravy, tak 8,7% turistů přijelo do České republiky vlakem, na který všichni bez výjimky nasedli ve Vídni. Otázka č.2 zároveň obsahovala upřesňující podotázky pro respondenty, kteří cestovali letadlem, týkající se realizace dopravy – žádala je o uvedení místa odletu letadla, přestupů a jména společnosti, u které byla letenka zakoupena. Nejvíce příletů bylo zaznamenáno z Madridu (celkem 43,8%), dále z Barcelony (15,8%), z Málagy (7%) a z Alicante (5,3%). Další turisté využili nepřímých leteckých linek z Bilbaa, Granady, Tenerife a Santanderu. Nejčastěji využívanou leteckou společností byly České Aerolinie, španělské společnosti Iberia a Vueling, další turisté zakoupili letenku u irského dopravce Ryanair, jiní ještě stihli využít linek společnosti Wizzair před jejich ukončením. V ojedinělých případech byly letenky zakoupeny i u jiných společností, jako 83
např. Lufthansa, Air Berlin, Swiss Airways a EasyJet. Tito turisté cestovali do České republiky s přestupem v jiném evropském městě, jako je například Dusseldorf či Kodaň.
Graf 12 - Hlavní dopravní prostředek využitý na cestě do České republiky
Hlavní dopravní prostředek využitý na cestě do ČR 82,60%
Letadlo
Autobus
Vlak
Auto
5.80%
8.70%
2.90%
0.00% 10.00% 20.00% 30.00% 40.00% 50.00% 60.00% 70.00% 80.00% 90.00%
3. S kým jste do České republiky cestovali/s kým cestujete? V otázce č.3 byli respondenti dotazováni, s kým cestovali do České republiky. Jak je možno pozorovat z grafu, celá třetina všech dotázaných cestovala ve skupině přátel a 27,5% přijelo společně s partnerem či partnerkou. Významné procento se rozhodlo cestovat bez doprovodu dalších osob, přičemž se jednalo především o individuály, kteří v další části dotazníku uvedli, že byli ubytováni u svých příbuzných či známých. S rodiči nebo dalšími členy rodiny přijelo do České republiky 17,4% dotázaných Španělů. Nejméně respondentů cestovalo s partnerem a zároveň dětmi, což naznačuje, že Česká republika nemá u španělských turistů velký úspěch jakožto destinace pro rodinné dovolené. V případě, že turisté vyplňující dotazník přicestovali do České republiky s přáteli či dalšími přibuznými, byli zároveň požádáni o uvedení celkového počtu osob ve 84
skupině. Španělští turisté, kteří byli v rámci tohoto průzkumu dotázáni, cestovali ve skupinách, které v průměru čítaly 5,3 členů. Mimo tyto skupiny přátel a příbuzných navíc 2 respondenti uvedli, že se cesty do ČR zúčastnili v rámci studijního výjezdu a byli tak součástí skupiny o 30ti a 80ti členech (tyto velké skupiny se autorka rozhodla do průměrné velikosti skupiny nezapočítat z důvodu vyhnutí se výraznému zkreslení těchto údajů). Graf 13 - Doprovod respondentů na cestě do České republiky
Do České republiky respondenti cestovali: 20.00%
Sám/sama
27.50%
S partnerem/partnerkou S partnerem/partnerkou a dětmi
1.80%
33.30%
S přáteli S rodiči/jinými příbuznými
17.40%
0.00% 5.00% 10.00% 15.00% 20.00% 25.00% 30.00% 35.00%
4. Jak dlouhý bude/byl Váš pobyt v ČR? Účelem 4.otázky dotazníku bylo zjistit, kolik času španělští turisté v průměru tráví v České republice. Z důvodu toho, že se průzkumu zúčastnili nejen turisté přijíždějící do České republiky na dovolenou, ale také studenti, kteří zde pobývají delší dobu (3 měsíce až jeden rok, po který stále splňují status turisty), údaje uvedené těmito studenty nebyly při analýze výsledků z důvodu nechtěného zkreslení brány v úvahu. Po odečtení těchto výrazných výkyvů činila průměrná délka pobytu dotázaných španělských turistů v ČR 4,36 noci. Tento údaj zdaleka neodpovídá statistikám Českého statistického úřadu, který uvádí průměrný pobyt Španělů v délce 2,8 nocí. Autorka si tento rozdíl vysvětluje zejména vysokým počtem respondentů, kteří přijeli do České republiky v rámci návštěvy svých přátel či rodiny a obecně zde proto strávili více času 85
než běžní turisté ubytovaní v hromadných ubytovacích zařízeních. Tento typ turistů je zároveň pro Český statistický úřad těžko sledovatelným právě z důvodu chybějících informací jinak pocházejících z ubytovacích zařízení.
5. Kde jste/budete/jste byli v ČR ubytováni, jaký typ ubytovacího zařízení jste zvolili a kolik nocí v každém z těchto ubytovacích zařízení strávíte? Tato otázka v dotazníku zjišťovala pomocí tabulky, ve kterých městech České republiky se španělští turisté ubytovali, v jakém typu (kategorii) ubytovacího zařízení a kolik nocí v každém z nich strávili.
Graf 14 - Města, ve kterých respondenti strávili během pobytu v ČR alespoň 1 noc
Města, ve kterých respondenti strávili během pobytu v ČR alespoň 1 noc 99% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
75.30%
5.50%
7.30%
8.30% 1.80%
1.80%
1.80%
5.50%
Po analýze výsledků bylo zjištěno, že téměř všichni dotázaní byli alespoň jednu noc ubytováni v Praze, přičemž více než tři čtvrtiny respondentů (75,3%) byli ubytováni pouze a jenom v Praze. V Českém Krumlově využilo ubytovacích služeb celkem 7,3% dotázaných Španělů, v Brně přespalo 5,5% respondentů a v Českých Budějovicích 8,3%, což bylo způsobeno přítomností španělských studentů ubytovaných dlouhodobě na 86
vysokoškolských kolejích Jihočeské Univerzity. V Karlových Varech, Kutné Hoře a Plzni trávili během svého pobytu noc pouze vždy dva respondenti (1,8%). Ti, kteří byli ubytováni v jiném než jednom z výše jmenovaných měst, byli opět těmi respondenty, pro které byla návštěva České republiky spojena s návštěvou přátel či známých rezidentů.
Graf 15 - Průměrný počet nocí strávených respondenty v jednotlivých městech ČR
Průměrný počet nocí strávených respondenty v jednotlivých městech ČR 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0
4.26
2.66 2.00 1.25
Praha
Brno
Český Krumlov
1.00
Karlovy Vary
1.00
Kutná Hora
1.00
Plzeň
Jiné město
S ohledem na délku pobytu v jednotlivých destinacích České republiky se nejdéle dotázaní španělští turisté zdrželi v Praze a to v průměru 4,26 nocí. Následovala menší města, která byla s největší pravděpodobností domovem navštěvovaných rodin či přátel, a na třetím místě se umístilo Brno s průměrnou délkou pobytu 2 noci. V Českém Krumlově, Karlových Varech, Plzni a Kutné Hoře strávili Španělé účastnící se výzkumu většinou pouze jednu noc.
87
Graf 16 - Druh (kategorie) zvoleného ubytovacího zařízení
Druh (kategorie) zvoleného ubytovacího zařízení 35.00% 30.00% 25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00% 0.00%
32.10%
30.10% 21.10%
24.80%
2.80%
1.80%
Téměř třetina všech respondentů zvolila alespoň na jednu noc během svého pobytu v České republice ubytování u příbuzných či přátel. 30% dotázaných se ubytovalo alespoň jednou v zařízení typu hostel či mládežnická ubytovna, 24,8% využilo ubytovacích služeb čtyřhvězdičkových hotelů a o něco méně v podobě 21,1% hotelů tříhvězdičkových. Podstatně nižších hodnot dosáhly hotely pětihvězdičkové, kde se ubytovalo pouze 2,8% respondentů, a kempy, kam zamířili jen dva dotázaní (1,8%).
88
6. Kolikrát jste již dohromady Českou republiku navštívili? Z celkových 109 dotázaných španělských turistů jich Českou republiku navštívilo 79 z nich pouze jednou (72,5%) . Dalších 18,3% respondentů svou návštěvu jednou zopakovalo, 4,6% zde bylo dohromady třikrát a stejný počet, tedy 4,6%, dokonce více než třikrát. Po podrobnější analýze výsledků autorka zjistila, že v případě respondentů, kteří navštívili ČR třikrát nebo vícekrát, se jednalo o Španěly, kteří mají v České republice rodinu či přátele, případně zde v minulosti nějaký čas studovali na vysoké škole, a proto se sem rádi vracejí.
Graf 17 - Počet návštěv České republiky realizovaných respondenty
Počet návštěv České republiky realizovaných respondenty 72,50% 80.00% 70.00% 60.00% 50.00% 40.00% 18,30%
30.00% 20.00%
4.60%
4.60%
10.00% 0.00% jednou
dvakrát
třikrát
více než třikrát
7. Která místa jste během tohoto i Vašich předchozích pobytů v ČR navštívili nebo během tohoto pobytu navštívíte? Tato otázka byla v dotazníku položena otevřenou formou a respondenti sami vyplňovali názvy měst a jiných destinací, ktéré v České republice navštívili. Jak se dalo předem očekávat, všichni bez výjimky během svého/svých pobytů v České republice alespoň jednou navštívili její hlavní město. Nejnavštěvovanějšími městy mimo Prahu se stal Český Krumlov, který navštívilo 24,8% dotázaných, a Karlovy Vary (11,9%). 89
Dalšími místy navštívenými více respondenty byla města Brno, Kutná Hora a České Budějovice, které se ovšem v pořadí návštěvnosti umístily až za památníkem Terezín. Zámek v Hluboké nad Vltavou a hrad Karlštejn si prohlédlo v obou případech 2,8% dotázaných. Zcela výjimečnými případy byly návštěvy i dalších míst, jako například vodní nádrž Lipno, Plzeň či Česká Lípa.
Graf 18 - Respondenty nejnavštěvovanější místa v České republice
Respondenty nejnavštěvovanější místa v České republice 100%
Praha 19.30%
Karlovy Vary
24.80%
Český Krumlov 11.90%
Kutná Hora
České Budějovice Terezín Brno
7.30% 9.20% 10.10%
Hluboká nad Vltavou
2.80%
Karlštejn
2.80%
0.00%
20.00%
40.00%
60.00%
80.00%
100.00%
8. Jak jste se o těchto místech dozvěděli? Na základě předchozí položené otázky byli respondenti dotázáni na hlavní informační zdroj, ze kterého čerpali informace o uvedených místech České republiky. Respondenti mohli označit více možností a případně doplnit jiný informační zdroj, ze kterého čerpali. Doporučení přátel a rodiny se ukázalo být nejčastějším informačním zdrojem při rozhodování o návštěvě určité destinace v České republice, využilo ho více než 54% dotázaných. Na druhém místě se umístil informační zdroj v podobě kombinace nejrůznějších webových stránek a pouhých 8,3% respondentů vyhledávalo informace na oficiálních stránkách české centrály cestovního ruchu. Tištěný průvodce rovněž 90
nezaznamenal velký úspěch a informace z něj čerpalo pouze 3,7% respondentů. Co se týká jiných zdrojů, někteří turisté uvedli, že informace nasbírali během své osobní návštěvy v turistickém informačním centru CzechTourism či se jednalo o povinnou návštěvu v rámci studijní či pracovní cesty.
Graf 19 - Hlavní informační zdroje respondentů
Hlavní informační zdroje respondentů 8.30%
Oficiální webové stránky CzechTourismu
47.70%
Různé webové stránky
54.10%
Doporučení přátel/rodiny Součástí itineráře sestaveného CK
4.60%
Tištěný průvodce
3.70% 8.30%
Jinak
0.00% 10.00% 20.00% 30.00% 40.00% 50.00% 60.00%
9. Která další místa v ČR byste rádi navštívili (ale z časových či jiných důvodů jste nenavštívili/nenavštívíte)? Tato otázka byla respondentům položena z důvodu zjištění jejich povědomí o turistických atraktivitách České republiky a zájmu o jejich návštěvu. Opět se jednalo o otevřenou otázku, kdy dotázaní měli sami doplnit názvy míst v České republice, které sice zatím z různých důvodů nenavštívili, ale za jiných okolností či v budoucnosti by je rádi navštívili.
91
Graf 20 - Povědomí respondentů o turistických atraktivitách ČR a jejich zájem je navštívit
Povědomí respondentů o turistických atraktivitách ČR a jejich zájem je navštívit 20.20%
Brno 12.80%
Karlovy Vary
10.10%
Český Krumlov Terezín
4.60% 7.30%
Plzeň Olomouc
2.80%
Ostrava
4.60%
Terezín
4.60%
České hory
4.60% 17.40%
rád/a by procestoval/a celou ČR neví/nemá informace 0.00%
11.90% 5.00%
10.00%
15.00%
20.00%
25.00%
Z výsledků znázorněných v předchozím grafu je možné pozorovat, že dotázaní španělští turisté sice mají určité znalosti o některých atraktivitách České republiky, ty se ovšem omezují pouze na větší česká města nebo na známá turistická lákadla v podobě Karlových Varů a Českého Krumlova. Pouze někteří jednotlivci uváděli méně známá místa jako například Písek, Kutná Hora, hrad Karlštejn, Hluboká nad Vltavou či Liberec. Necelých 12% dotázaných nevědělo o žádných dalších atraktivitách České republiky kromě těch, které již navštívili, což ve většině těchto případů byla pouze Praha. Naopak 17,4% se vyslovilo, že by rádi procestovali celou zemi, protože jim připadá velmi zajímavá a turisticky atraktivní, neuvedli však žádná konkrétní místa.
10. Co je pro Vás na ČR nejlákavější? Další část dotazníku měla za cíl sledovat, co považují španělští turisté na České republice za nejatraktivnější a nejzajímavější, přičemž jim byla dána šance vybrat jednu až tři z nabízených možností, případně doplnit svůj individuální názor. Výsledky odpovědí na tuto otázku lze rovněž pozorovat z následujícího grafu.
92
Graf 21 - Nejlákavější aspekty dovolené v České republice uváděné respondenty průzkumu
Nejlákavější aspekty dovolené v České republice uváděné respondenty 91.70%
Historické památky 32.10%
Příroda
59.60%
Kultura Sportovní vyžití 7.30% 33.00%
Noční život
40.40%
Gastronomie Jiné
10.10%
0.00%
20.00%
40.00%
60.00%
80.00%
100.00%
Jako tři největší lákadla pro španělské turisty se na základě tohoto průzkumu ukázaly být historické památky (necelých 92% je v dotazníku označilo jako nejatraktivnější), česká kultura (60%) a překvapivě i gastronomie (40%). Na vzájemně podobných hodnotách se umístila příroda a noční život (přibližně 33%), možnost sportovního vyžití v České republice bylo nejzajímavější pro pouhých 7% dotázaných. Jako další atraktivity navíc uváděli respondenti opakovaně české pivo a krásu českých žen. 11. Jak hodnotíte úroveň služeb cestovního ruchu poskytovaných v ČR?
Hodnocení služeb cestovního ruchu poskytovaných na území České republiky bylo další velmi důležitou součástí průzkumu. Respondentům byla dána k dispozi tabulka (k nahlédnutí v příloze), ve které měli za úkol hodnotit úroveň jednotlivých služeb na stupnici od 1 do 5, přičemž „1“ vzhledem ke španělským zvykům představovala hodnotu nejnižší a „5“ naopak nejvyšší. Dotázaní byli zároveň vybídnuti k doplnění vlastního komentáře k jednotlivým službám. Výsledek hodnocení je možno shlédnout v následujícím grafu.
93
Graf 22 - Hodnocení úrovně služeb cestovního ruchu v ČR respondenty
Hodnocení úrovně služeb cestovního ruchu v ČR
4%
Ubytovací služby
31%
56%
9%
35%
49%
13%
3% Stravovací služby
Velmi špatná 2% Dopravní služby (hromadná doprava)
Špatná 20%
42%
33%
Průměrná
3%
Dobrá Velmi dobrá
4%
Služby TIC
Celková úroveň personálu ve službách CR
32%
10%
42%
27%
22%
45%
11%
7% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
Nejlépe ze všech hodnocených služeb dopadly služby dopravní, jejichž úroveň v České republice byla ohodnocena průměrnou známkou 4 – tedy jako dobrá. Ve svých komentářích si respondenti chválili zejména dodržování jízdního řádu u městské hromadné dopravy v Praze, její pohodlnost, jednoduchost a celodenní provoz. Naopak nebyli příliš spokojeni se systémem nakupování jízdních dokladů, kdy na mnoha zastávkách MHD není možno jízdenku zakoupit či je k dispozici jen automat přijímající pouze mince. Co se týče meziměstské dopravy, tak v tomto případě spokojenost dotázaných byla značně nižší, bylo zmiňováno zejména nedodržování povoleného počtu cestujících v autobuse a přístup vlakových průvodčí k cestujícím. Na druhém místě se umístily služby turistických informačních center, které byly v průměru ohodnoceny 3,8 body. Respondenti zde oceňovali především dobrou jazykovou vybavenost personálu a jejich znalosti. 94
Stravovací a ubytovací služby dopadly vzájemně velmi podobně, kdy jejich průměrné ohodnocení dosáhlo 3,7 bodů. Zatímco ubytovací služby nebyly příliš komentovány, u stravovacích služeb byly zaznamenány rozdílné názory na jejich úroveň a kvalitu. Zatímco někteří respondenti si chválili cenovou úroveň služeb a dobré jídlo, jiní byli velmi rozhořčeni nepřátelským přístupem personálu v restauracích k cizincům a ke klientům vůbec. Byly zmiňovány také problémy s dvojími cenami pro turisty a rezidenty a nejasné zahrnování spropitného do účtu. Ze všeho nejhůře dopadla celková úroveň personálu ve službách cestovního ruchu, které respondenti přiřadili průměrnou hodnotu 3,45, celých 7% respondentů považuje tyto služby za velmi špatné a dalších 10% za špatné. Opět bylo zmiňováno nevstřícné chování personálu ke klientům, nepřátelskost a snaha vymámit z turistů příplatky téměř za vše. Někteří dotázaní si dále stěžovali na špatnou jazykovou vybavenost personálu ve službách cestovního ruchu, a to zejména v regionech. 12. Kolik jste přibližně utratili na osobu za celý Váš pobytu v ČR (kolik plánujete utratit)?
V další otázce byli respondenti vyzváni k určení přibližné částky, kterou zaplatili za celý svůj pobyt v České republice, a to za jednu osobu. Odpovědi se velmi lišily, zejména v závislosti na zvoleném druhu ubytování a délce pobytu, průměrná útrata na osobu a den pobytu činila 88,3€. Tato částka je ovšem pouze orientační. 13. Co se Vám (prozatím) na Vašem pobytu v ČR nejvíce líbilo/co Vás příjemně překvapilo? Odpovědi na tuto otázku byly vesměs velice podobné, kdy Španěly nejvíce překvapila krása českých historických památek, a to zejména centra Prahy, líbila se jim také česká architektura a příroda. Někteří uvedli jako příjemné překvapení dobrý poměr kvality a ceny služeb, především v případě stravovacích služeb a konkrétně českého piva. Další zmiňovali dobrou dopravní dostupnost či čistotu města Prahy. 14. Co Vás na Vašem pobytu (prozatím) nejvíce zklamalo? Nejčastějším zklamáním pro Španěly během jejich pobytu v České republice byla podle uskutečněného průzkumu již zmiňovaná neochota a negativní přístup 95
pracovníků v cestovním ruchu a místních obyvatel obecně k cizincům a turistům. Dále byli také zklamáni stavem českých silnic, nejasným dopravním značením a kvalitou meziměstské dopravy. Zmíněny zde byly také problémy s pochybnými praktikami českých taxikářů. Spousta dotázaných se omezila pouze na zmínění špatného počasí, což je bohužel faktor, který není nikterak ovlivnitelný.
15. Uvažujete o opakované návštěvě ČR? Velká většina v podobě celých 88% všech dotázaných by v budoucnosti uvažovalo o opakované návštěvě České republiky, zatímco pouhých 12% si myslí, že Českou republiku již znovu nenavštíví. Graf 23 - Respondenti uvažující/neuvažující o opakované návštěvě ČR
Respondenti uvažující/neuvažující o opakované návštěvě ČR NE 12%
ANO 88%
16. Ze které španělské autonomní oblasti pocházíte? Z celkového počtu 17 autonomních oblastí Španělska se průzkumu účastnili respondenti ocházející ze 12 z nich. Nejvíce jich do České republiky přijelo z hlavního města Madridu (30%), následováni Andalusany (19%) a Katalánci (12%). Jediné autonomní oblasti, ze kterých se průzkumu nezúčastnili žádní zástupci byly Aragón, Navarra, Kantábrie, Extremadura a Baleárské ostrovy. 96
Graf 24 - Domovské autonomní oblasti respondentů
Domovské autonomní oblasti respondentů
30% 19% 12%
11%
6%
6%
3%
5%
2%
2%
2%
2%
17. Do které věkové kategorie patříte? Poslední otázka dotazníku se týkala věkové kategorie respondentů. Kategorie byly zvoleny na základě výzkumu společnosti STEM/MARK, která používá ve svém každoročním výzkumu nazvaném “Příjezdový cestovní ruch - počet návštěvníků a jejich výdaje” vypracovaném na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a České centrály cestovního ruchu právě toto rozdělení. Graf 25 - Věkové složení respondentů
Věkové složení respondentů 45-59 let 10%
starsi 60 let 2%
15-29 let 52%
30-44 let 36%
97
10. Celkové zhodnocení potenciálu rozvoje České republiky jako destinace vhodné pro Španěly Ačkoliv se v současné době Španělsko potýká s vážnou ekonomickou krizí, nepřestává být jednou z velice důležitých zdrojových oblastí příjezdového cestovního ruchu České republiky. Španělé i v této těžké době nepřestávají cestovat a přes zaznamenané snížení počtu příjezdů v roce 2012 Česká republika, zejména Praha, zůstává jejich poměrně oblíbenou destinací a zároveň jakousi módní záležitostí. Avšak právě z důvodu momentální ekonomické situace se mění spotřební chování a preference Španělů, a to v oblasti cestovního ruchu nevyjímaje. Jak již bylo zmíněno v předešlých kapitolách, Španělé začínají vyhledávat finančně méně náročné produkty, které ovšem nepostrádají určitý standard kvality služeb. Aktuálním trendem jsou proto klesající průměrné náklady na pobyt Španělů v zahraničí, ale tento segment se nadále ubytovává v poměrně luxusních ubytovacích zařízeních v podobě čtyř- či dokonce pětihvězdičkových hotelů. Pocit příslušnosti k určité sociální třídě a zachování si určitého standardu je pro Španěly velmi důležitý. Za účelem snížení jejich nákladů na dovolenou tak proto zkracují délky svých pobytů v zahraničí. Tyto změny a mnohé další je proto potřeba brát v úvahu, a to nejen při celoplošném marketingovém řízení destinace, ale i na nejnižších úrovních v podobě poskytovatelů služeb cestovního ruchu.
10.1. SWOT analýza České republiky jako destinace vhodné pro španělskou klientelu Pro lepší znázornění potenciálu České republiky jako destinace pro Španěly se autorka práce rozhodla využít metody zvané SWOT analýza, která se zakládá na vyčlenění všech silných stránek sledovaného subjektu (anglicky Strengths), v tomto případě destinace, jejích slabých stránek (Weaknesses), příležitostí přicházejících z vnějšího prostředí (Opportunities) a možných hrozeb (Threats). Provedená analýza je 98
tedy jakýmsi shrnutím údajů uvedených v předchozích kapitolách této diplomové práce.
Silné stránky destinace
Hlavní město Praha považováno za jedno z nejkrásnějších na světě
Uznávaný genius loci Prahy
Příznivá reputace ČR ve Španělsku
Velké kulturní bohatství v podobě 12 památek UNESCO, více než 2000 hradů a zámků
Množství církevních památek atraktivních pro vesměs nábožensky založené Španěly
Výborná dopravní dostupnost v srdci Evropy
Dobré dopravní spojení mezi Španělskem a ČR, každodenní přímé linky
Rozmanitá krajina odlišná především od jižní poloviny Španělska
Zachovalá lidová architektura
Relativně příznivé ceny zejména v regionech
Kvalitní ubytovací zařízení v podobě 4* a 5*hotelů
Kvalitní a dobře fungující městská hromadná doprava
Španěly oblíbené Karlovy Vary
Pivní turistika
Slabé stránky destinace
Nedostatečná komunikace ČR, málo informací o ČR ve Španělsku
Přílišná koncentrace cestovního ruchu v Praze
Nedostatečně profesionální přístup personálu ke klientům, především ve stravovacích zařízení
Problém dvojích cen ve stravovacích zařízení
Podvodné praktiky taxikářů a směnárenských zařízení
99
Špatná pověst způsobená vysokou koncentrací kapsářů v historickém centru Prahy
Obecně špatná jazyková vybavenost personálu ve službách, zejména v regionech
Nízká míra znalosti španělského jazyka v celé ČR
Mnoho zařízení nepřijímá platbu v €
Špatný stav českých silnic a dálnic
Velká vzdálenost pro osoby preferující silniční dopravu
Příležitosti
Módnost destinace Praha ve Španělsku
Jazykové vzdělávání personálu ve službách cestovního ruchu
Postupná změna chování personálu ve stravovacích zařízení
Příjezdy velkých skupin španělských turistů najednou
Rostoucí obliba kombinovaných zájezdů do více středoevropských zemí najednou
Objevení národních parků, chráněných krajinných oblastí a přírodních památek (např. Český ráj, NP České Švýcarsko, NP Šumava atd)
Rostoucí počet španělských studentů v České republice a tedy návštěv jejich příbuzných a přátel
Speciální nabídky zájezdů do České republiky ze strany španělských cestovních kanceláří v období Velikonoc
Optimalizace poměru kvality a ceny za služby
Marketingové aktivity agentury CzechTourism zaměřené pouze na španělský trh
Rostoucí poptávka po wellness produktech
100
Hrozby
Silná neznalost České republiky u Španělů
Vysoká preference tuzemské dovolené
Dále se zhoršující ekonomická situace Španělska a disponibilního příjmu jeho obyvatel
Špatné počasí odrazující španělské turisty především v zimním období
Nedostatečné povědomí Španělů o turistických atraktivitách České republiky
Nezájem o regiony ČR a omezení pobytu Španělů pouze na Prahu
Konkurence v podobě sousedních zemí, zejména Německa
Nárůst nabídek zájezdů přes slevové portály a pokles nákupu klasických zájezdů ve formě turistických balíčků
Ukončení činnosti dalších subjektů zajišťujících relativně levnou dopravu do České republiky
Nárůst cen pohonných hmot a letištních tax
Z uvedeného shrnutí silných a slabých stránek destinace, jejích možných hrozeb a příležitostích přicházejících z vnějšího prostředí je patrné, že Česká republika určitě má významný potenciál jakožto destinace vhodná pro španělskou klientelu. Úspěch destinace bude záviset na jejích schopnostech plně využít svých silných stránek a příležitostí, které se jí jako typické středoevropské destinaci cestovního ruchu nabízejí, a snaze o eliminaci jejich slabých stránek a uvědomování si hrozeb přicházejících z vnějšího okolí. Jedinečné kulturní a historické bohatství ve spojení se Španěly stále ještě neobjevenými přírodními krásami zaručují České republice poměrně dlouhodobý potenciál rozvoje, který je ovšem podmíněn kvalitními propagačními aktivitami zacílenými na španělský trh. Autorka spatřuje největší problém právě v nedostatečné prezentaci atraktivit regionů České republiky a přílišné soustředění příjezdového cestovního ruchu Španělů na hlavní město Prahu. Dalším velkým problémem spojeným s vnímáním České republiky jako destinace Španěly je úroveň služeb cestovního ruchu zde poskytovaných, která je obecně vzato dost nízká. Španělé si navíc na kvalitu služeb, profesionalitu a přátelský 101
přístup personálu velmi potrpí. Poskytovatelé služeb si proto musí uvědomit, že pozitivní osobní přístup ke klientovi je faktorem číslo jedna pro dosažení jeho spokojenosti a tak případnému opakovanému čerpání služby či doporučení dalším osobám. Tento nejlevnější způsob reklamy je zejména v dobách ne příliš příznivé ekonomické situace klíčový.
102
Zaver Ze závěrů uvedených zejména v poslední kapitole této diplomové práce je zřejmé, že Španělsko nadále zůstává významným hráčem na poli příjezdového cestovního ruchu České republiky a Česká republika si stále uchovává jakožto destinace cestovního ruchu poměrně dobré postavení ve výjezdovém cestovním ruchu Španělska. Pro udržení či ještě lépe zlepšení tohoto postavení je ovšem nutné učinit určité kroky, které již autorka práce naznačila v poslední kapitole. Potenciál České republiky jako destinace vhodné pro Španěly není jednoznačně dostatečně využíván, a to zejména v oblasti cestovního ruchu v regionech. Španělé se velmi často omezují pouze na návštěvu hlavního města Prahy, protože nemají informace o jiných atraktivitách země. Dalším zajímavým poznatkem je zjištění, že spousta španělských turistů přijíždí do České republiky na návštěvu příbuzných či známých, kteří v České republice buď po nějaký čas studují, nebo se sem vydali za prací. Tito turisté jsou ovšem velmi těžko statisticky sledovatelní, protože se většinou ubytovávají v soukromí. Nejsou tedy nikterak zajímavým segmentem pro ubytovací zařízení, ale naopak jsou velmi důležití pro jiné oblasti cestovního ruchu. Jejich hostitelé totiž destinaci daleko lépe znají a obvykle chtějí svým hostům ukázat co nejvíce. Pokud se destinace Česká republika bude snažit naplno využít svého potenciálu a příležitostí k jeho dalšímu rozvoji, má předpoklady každoročně přilákat vysoký počet španělských turistů, kteří navíc za předpokladu, že jsou spokojeni s poskytovanými službami, mají ve zvyku na svou dovolenou vynaložit poměrně dost finančních prostředků.
103
Seznam použitých obrázků Obrázek 1 - Faktory ovlivňující formování poptávky ................................................................... 13 Obrázek 2 - Model spotřebního chování ..................................................................................... 15 Obrázek 3 - Složitost spotřebního chování v cestovním ruchu ................................................... 16 Obrázek 4 - Jazyky používané na území Španělska ..................................................................... 29 Obrázek 5 - Nejkratší cesta autem z Madridu do Prahy.............................................................. 59 Obrázek 6 - Původní a nové logo destinace Česká republika v anglické a španělské verzi ......... 73 Obrázek 7 - Marketingová kampaň agentury CzechTourism pro rok 2013 ................................ 74 Obrázek 8 - Ukázka plakátu propagující česká města Český Krumlov (vlevo) a Karlovy Vary ..... 75
Seznam použitých tabulek Tabulka 1 - Zdroje informací konečného klienta ......................................................................... 19 Tabulka 2 - Počet uskutečněných cest Španělů za rok 2011 ....................................................... 41 Tabulka 3 - Počet uskutečněných cest Španělů podle období v roce 2011 ............................... 43 Tabulka 4 - Výdaje Španělů na zahraniční cesty za rok 2011 ...................................................... 47 Tabulka 5 - Výjezdový cestovní ruch Španělska podle cílové destinace, údaje za rok 2011 ....... 49 Tabulka 6 - Počet španělských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních, počet přenocování a průměrná délka pobytu v ČR .................................................................................................... 66 Tabulka 7 - Počet španělských turistů a přenocování podle kategorie ubytovacího zařízení..... 67 Tabulka 8 - Počet španělských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních, počet přenocování a průměrná délka pobytu podle krajů ČR ................................................................................... 68 Tabulka 9 - Rozložení návštěvnosti Španělů v ČR během roku ................................................... 70 Tabulka 10 - Počet španělských turistů v lázeňských ubytovacích zařízeních a počet přenocování................................................................................................................................. 71 Tabulka 11 - Asociace španělských potenciálních návštěvníků a návštěvníků spojované s Českou republikou ................................................................................................................................... 79
104
Seznam použitých grafů Graf 1 - Vývoj HDP Španělska za poslední roky a jeho předpověď na rok 2012 a 2013............. 34 Graf 2- Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP a pracovních míst ve Španělsku ....................... 37 Graf 3 - Podíl domácího a výjezdového cestovního ruchu Španělska ........................................ 39 Graf 4 - Sezónnost turistických aktivit Španělů podle měsíců v roce ......................................... 42 Graf 5 - Rozložení cest Španělů během roku (2011) .................................................................. 43 Graf 6 - Podíl španělských domácností účastnících se cestovního ruchu, 2011 ........................ 44 Graf 7 - Podíl obyvatel Španělska účastnících se cestovního ruchu vzhledem ke stupni dosaženého vzdělání ................................................................................................................... 46 Graf 8 - Zdrojové oblasti výjezdového cestovního ruchu Španělska podle autonomních oblastí ..................................................................................................................................................... 48 Graf 9 - Aktivity Španělů během pobytu v zahraničí .................................................................. 53 Graf 10 - Rozložení návštěvnosti Španělů v ČR během roku ...................................................... 70 Graf 11 - Vyžití služeb cestovní kanceláře/agentury respondenty ............................................ 83 Graf 12 - Hlavní dopravní prostředek využitý na cestě do České republiky ............................... 84 Graf 13 - Doprovod respondentů na cestě do České republiky ................................................. 85 Graf 14 - Města, ve kterých respondenti strávili během pobytu v ČR alespoň 1 noc ................ 86 Graf 15 - Průměrný počet nocí strávených respondenty v jednotlivých městech ČR ................ 87 Graf 16 - Druh (kategorie) zvoleného ubytovacího zařízení....................................................... 88 Graf 17 - Počet návštěv České republiky realizovaných respondenty ....................................... 89 Graf 18 - Respondenty nejnavštěvovanější místa v České republice ......................................... 90 Graf 19 - Hlavní informační zdroje respondentů........................................................................ 91 Graf 20 - Povědomí respondentů o turistických atraktivitách ČR a jejich zájem je navštívit ..... 92 Graf 21 - Nejlákavější aspekty dovolené v České republice uváděné respondenty průzkumu.. 93 Graf 22 - Hodnocení úrovně služeb cestovního ruchu v ČR respondenty.................................. 94 Graf 23 - Respondenti uvažující/neuvažující o opakované návštěvě ČR .................................... 96 Graf 24 - Domovské autonomní oblasti respondentů................................................................ 97 Graf 25 - Věkové složení respondentů ....................................................................................... 97
105
Seznam použité literatury a internetových zdrojů: ¿Cuántos días festivos hay en España?. Muy interesante [online]. 2011 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.muyinteresante.es/historia/preguntas-respuestas/icuantos-dias-festivos-hay-en-espana Alsa [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.alsa.es Bankrot španělských aerolinií Spanair zaskočil tisíce cestujících. IDNES.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/bankrot-spanelskych-aerolinii-spanair-zaskocil-tisice-cestujicich-1pk-/ekodoprava.aspx?c=A120129_095029_eko-zahranicni_aha BusinessInfo.cz: Španělsko: Základní informace o teritoriu. CZECHTRADE. BusinessInfo.cz [online]. 2013 [cit. 201302-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-zakladni-informace-o-teritoriu18555.html#sec2 CEPRENSA. LAS VACACIONES ESCOLARES EN EUROPA: Estudio comparativo. 2011. Dostupné z: http://www.ancaba.net/vacacionesescolares.pdf Česko mění své turistické logo i vizuální styl. CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-zpravy/cesko-meni-sve-turisticke-logo-i-vizualni-styl.html Country report za rok 2012: Španělsko. In: CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/zz/spanelsko/country_report_spanelsko.pdf CzechTourism - Výroční zpráva 2010. In: [online]. CzechTourism, 2011 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/CzT/vzpravy/30_06_11_vyrocni_zprava_czt_2010.pdf CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: www.czechtourism.cz De Bilbao a praga con SmartWings [online]. [cit. 2013-04-07]. De Bilbao a Praga con SmartWings. Easy Viajar [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.easyviajar.com/informacion/de-bilbao-a-praga-con-smartwings-9236 Dónde y cómo viajan los turistas espaňoles a pesar de la crisis. In: CANALIS, Xavier. Hosteltur [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://static.hosteltur.com/web/uploads/2012/06/Donde_y_como_viajan_los_turistas_espanoles_a_pesar_de_la_ crisis.pdf El turismo emisor español cayó un 5,6% en 2012, según Interface Tourism Group. EUROPA PRESS. Epturismo [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.europapress.es/turismo/nacional/noticia-turismo-emisorespanol-cayo-56-2012-interface-tourism-group-20130124112140.html España pierde fuerza como mercado emisor de turistas por la crisis. Lavanguardia.com: Economía [online]. 2012, č. 1 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.lavanguardia.com/economia/20120120/54244666493/espana-pierdefuerza-como-mercado-emisor-de-turistas-por-la-crisis.html [online]. [cit. 2013-04-07]. España, uno de los países con más días de vacaciones del mundo. ABC.es: Economía [online]. Madrid, 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.abc.es/20120809/economia/abci-espana-paises-dias-vacaciones201208081843.html Eurolines [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.eurolines.com Iberia se juega su futuro. La Opinión [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.laopinion.es/opinion/2013/02/22/iberia-juega-futuro/460959.html Iberia: República Checa [online]. 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.iberia.com
106
Indo-European Languages Map. Indo-European Languages Map [online]. 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://indo-europeanlanguages.blogspot.cz/2012/10/spanish-language-and-dialects.html INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1252-5. Instituto de Estudios Turísticos [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es INSTITUTO DE ESTUDIOS TURÍSTICOS. Movimientos turísticos de los espaňoles (Familitur): Informe Anual 2011. 2012. Dostupné z: http://www.iet.tourspain.es/esES/estadisticas/familitur/Anuales/Informe%20anual%20de%20Familitur.%20A%C3%B1o%202011.pdf Instituto Nacional de Estadística [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.ine.es/ INSTITUTO NACIONAL DE ESTADÍSTICA. Censos de Población y Viviendas 2011. Madrid, 2012. Dostupné z: http://www.ine.es/prensa/np756.pdf IPSOS TAMBOR S.R.O. Výzkum zaměřený na motivaci potenciálních zahraničních turistů (Evropa). 2010. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/monitoring_zahr_navstevniku_iop/13_06_12_evropa_zaverecna_zprav a.pdf JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 313 s. ISBN 8024742098. KLM. KLM [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.klm.com La religión en Espaňa. El País [online]. 2010, č. 1 [cit. 2013-01-17]. Dostupné z: http://www.elpais.com/graficos/sociedad/religion/Espana/elpepusoc/20101110elpepusoc_1 La República Checa recibe más de siete millones de turistas durante 2012, alcanzando así su cifra récord. Nexotur [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.nexotur.com/nexotur/republica/checa/recibe/mas/siete/millones/turistas/2012/alcanzando/asi/su/cifr a/record/55956/ LEGIERSKÁ, Yvona. SINGULAR CZECH S.R.O. Statistika v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d99c234e-7624-4a22-9638-7688dd1040e8/Statistika-vcestovnim-ruchu.pdf Letoviskům na Mallorce a Kanárských ostrovech hrozí krach. E15 [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/letoviskum-na-mallorce-a-kanarskych-ostrovech-hrozi-krach959758 Los españoles, los más exigentes con los hoteles. Viajar: elPeriodico.com [online]. 2008 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://viajar.elperiodico.com/noticias/los-espanoles-los-mas-exigentes-con-los-hoteles LUFTHANSA. Lufthansa [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.lufthansa.com Metodika - časové řady cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch [online]. [cit. 2013-05-01]. Monitoring zahraničních návštěvníků Česká republika. CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/monitoring-zahranicnich-navstevniku-cr-iop/ NAVEDA, Cristina. Nobeltours recoloca a todos sus empleados en Kirunna, Catai y Barceló. O2B [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.02b.com/es/notices/2012/02/nobeltours_recoloca_a_todos_sus_empleados_en_kirunna_catai_y_barc elo_1870.php PALATKOVÁ, Monika a ZICHOVÁ. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, 2011, 205 s. ISBN 8024737485.
107
PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 341 s. ISBN 8024710145. Podívejte se: Czech Republike, nové turistické logo České republiky. AUST, Ondřej. Médiář [online]. 2012 [cit. 201304-01]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/podivejte-se-czech-republike-nove-turisticke-logo-ceske-republiky/ Pozvánka na Dny české gastronomie. CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. 2010 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/aktuality-z-ciziny/pozvanka-na-dny-ceske-gastronomie.html REPÚBLICA CHECA aprovechará FITUR para promocionar su cerveza. Fiturnews [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.fiturnews.com/novedades-expositores/REPUBLICA-CHECA-aprovechara-FITUR-parapromocionar-su-cerveza.asp?CodigoNoticia=544 Ryanair končí s letenkami do Alicante. Aletenky.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.aletenky.cz/novinky/Ryanair-kon%C4%8D%C3%AD-s-letenkami-do-Alicante [online]. [cit. 2013-04-07]. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 213 s. ISBN 8024740397. Španělsko si oficiálně řeklo o bilion pro své banky. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/206014-spanelsko-si-oficialne-reklo-o-bilion-pro-sve-banky/ Španělsko: Ekonomická charakteristika země. ZASTUPITELSKÝ ÚŘAD MADRID. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2013, 1.3.2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-ekonomicka-charakteristika-zeme-18558.html SWARBROOKE, John a Susan HORNER. Consumer Behaviour in Tourism. 2. vyd. Oxford: Elsevier, 2007. ISBN 978-07506-6735-7. TNS OPINION AND SOCIAL. Special Eurobarometer 386: Europeans and their Languages. 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_386_en.pdf TNS POLITICAL & SOCIAL. Flash Eurobarometer 334: Attitudes of Europeans Towards Tourism. Březen 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_334_en.pdf TRAVEL SERVICE A.S. Smartwings [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.smartwings.com [online]. [cit. 2013-04-07]. TUČEK, Jan. STEM/MARK. Příjezdový cestovní ruch v roce 2012. 2013. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/12f7936a-6de0-4ee5-b2d9-8f24d96ada4d/Prijezdovy-cestovni-ruch-CR-za-rok2012.pdf VUELING AIRLINES SA. Vueling [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: www.vueling.com Wizz Air ruší od října lety z Prahy do Madridu. Deník.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/wizz-air-rusi-od-rijna-lety-z-prahy-do-madridu-20120710.html
108
Příloha - Dotazník určený španělským turistům 1. Využili jste k organizaci Vaší cesty do ČR služeb CK/CA? a. ANO , jméno CK/CA: ________________________________ b. NE 2. Jak jste do ČR přicestovali? a. Letecky: Místo odletu:_________________________ Přestupy:____________________________ Letecká společnost:_________________________ b. Jinak než letecky: ______________________ 3. Do ČR jste přijeli: (zaškrtněte) a.sám/sama b.s partnerem/partnerkou c.s partnerem a dětmi d.s přáteli/známými – počet osob ve skupině:______ e.s rodiči 4. Jak dlouhý bude/byl Váš pobyt v ČR? ____nocí
5. Kde jste (budete) v ČR ubytováni? Město Typ zařízení (hotel/hostel/penzion/ubytování u příbuzných či přátel...) 1. 2. 3.
Počet nocí
6. Navštívili jste již ČR dříve? a. ANO Zakroužkujte: jednou - dvakrát – třikrát – více než třikrát b. NE
7. Která místa jste během tohoto i Vašich předchozích pobytů v ČR navštívili nebo během tohoto pobytu navštívíte? 8. Jak jste se o těchto místech dozvěděli? a. navštívil/a jsem oficiální webové stránky CzechTourism.com 109
b. prostřednictvím různých webových stránek c. na doporučení přátel/rodiny d. byla součástí itineráře sestaveného CK e. v tištěném průvodci f. jinak:_____________________________ 9. Která další místa v ČR byste rádi navštívili (ale tentokrát nenavštívíte – z časových či jiných důvodů)? _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ 10. Co je pro Vás na ČR nejlákavější? (možno zaškrtnout až 3 možnosti) a. historické památky b. příroda c. noční život d. kultura (umění) e. sportovní vyžití f. gastronomie g. jiné: __________________________________ 11. Jak hodnotíte úroveň následujících služeb poskytovaných v ČR? STUPNICE: 1 – velmi špatná 2 – špatná 3 – průměrná 4 – dobrá 5 – velmi dobrá Úroveň Ubytovací služby 1–2–3–4–5 Stravovací služby (veřejná stravovací zařízení)
1–2–3–4–5
Dopravní služby (hromadná doprava)
1–2–3–4–5
Služby TIC 1–2–3–4–5 Celková úroveň personálu ve službách CR
1–2–3–4–5
110
Komentář
Další služby: _______________________
1–2–3–4–5
12. Jaké jsou/byly přibližné celkové náklady na osobu na celý pobyt v České republice? _______________________€ 13. Co se Vám (prozatím) na Vašem pobytu v ČR nejvíce líbilo/co Vás překvapilo? _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ 14. Co Vás (prozatím) na Vašem pobytu zatím nejvíce zklamalo? _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ 15. Uvažujete o opakované návštěvě ČR? a. ANO b. NE 16. Ze které španělské autonomní oblasti pocházíte? _______________________________________
17. Věková kategorie a.15-29 let b.30-44 let c.45-59 let d.60 a více
111