VODA NAD ZLATO OBSAH UNEP a Èeský národní komitét UNEP................................................................2 Pøedmluva k èeskému vydání tématického pøekladu GEO-3 ..............................3 Rok 2003 Mezinárodní rok vody ......................................................................3 I. STAV VODNÍCH ZDROJÙ ..........................................................................5 Sladká voda globální pøehled ............................................................................5 Sladká voda regionální pøehled .......................................................................11 Evropa ........................................................................................11 Afrika .........................................................................................13 Asie a Tichomoøí .......................................................................15 Latinská Amerika a karibská oblast ..........................................17 Severní Amerika ........................................................................19 Západní Asie ..............................................................................20 Polární oblasti ............................................................................23 Arktida .......................................................................................23 Antarktida ..................................................................................23 Pobøení a moøské oblasti globální pøehled ....................................................24 Evropa pobøení a moøské oblasti ...................................................................30 Katastrofy v Evropì............................................................................................32
Voda nad zlato K vydání pøipravil Èeský národní komitét UNEP (www.unep.cz) na základì zprávy Programu OSN pro ivotní prostøedí (UNEP) GEO3 a zprávy World Water Development Report vydané UNESCO v roce 2003. Vydáno k pøíleitosti Mezinárodního roku vody.
II. SCÉNÁØE DALÍHO VÝVOJE ...............................................................34 Doporuèení pro dalí postup ..............................................................................39
edice PLANETA 2003
III. SCÉNÁØE VÝVOJE VE SVÌTOVÝCH REGIONECH ......................44 Evropa ................................................................................................................45 Afrika .................................................................................................................47 Asie a Tichomoøí ...............................................................................................48 Latinská Amerika a karibská oblast ................................................................................................51 Severní Amerika ...............................................................................................52 Západní Asie ......................................................................................................54
Odborný èasopis pro ivotní prostøedí
IV. SVÌTOVÁ ZPRÁVA O STAVU VOD SOUHRN ................................56 Milníky ..............................................................................................................56 Cyklus vody v pøírodì ......................................................................................57 Výzvy ivotu a duevnímu a tìlesnému zdraví .............................................................................................58 Výzvy hospodaøení: správa a øízení ..................................................................................................65 V. TØETÍ SVÌTOVÉ FÓRUM O VODÌ .....................................................70 VI. INTERNETOVÉ STRÁNKY ZAMÌØENÉ NA TÉMA VODY ...........75 Seznam literatury................................................................................................77
Roèník X, èíslo 6/2003 Vydává Ministerstvo ivotního prostøedí Vrovická 65 100 10 Praha 10, tel. 267 122 549 fax: 267 126 549 ISSN 1213-3393 MK ÈR E 8063 Titul PLANETA má registrováno Ministerstvo ivotního prostøedí a èasopis vychází 4 a 6x roènì jako monotématická èísla vìnovaná problematice ivotního prostøedí.
strana 1
Voda nad zlato
UNEP A ČESKÝ NÁRODNÍ KOMITÉT UNEP PROGRAM OSN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ČESKÝ NÁRODNÍ KOMITÉT UNEP
Program OSN pro ivotní prostøedí (UNEP) byl zaloen v roce 1972 Valným shromádìním OSN na základì doporuèení první mezinárodní konference o ivotním prostøedí, je se uskuteènila v roce 1972 ve Stockholmu. Posláním UNEPu je stimulovat a koordinovat akce na ochranu ivotního prostøedí pøedevím na mezinárodní úrovni a poskytovat podklady pro rozhodování pøíznivé ivotnímu prostøedí. Po konferenci OSN o ivotním prostøedí a rozvoji v roce 1992 v Riu de Janeiru se stal UNEP jednou z nejvýznamnìjích organizací pomáhající prosazovat závìry konference a pøijaté dokumenty, zejména Agendu 21 a mezinárodní úmluvy. Toto postavení jetì více potvrdil Svìtový summit o udritelném rozvoji v roce 2002 v Johannesburku. V èele UNEP stojí Øídící rada, kterou tvoøí 58 státù volených Valným shromádìním OSN na období ètyø let. Èeská republika byla zvolena èlenem rady pro období 20022005. UNEP poskytuje zázemí pro sekretariáty nìkolika mezinárodních úmluv, jako je napøíklad Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, Washingtonská úmluva o obchodu s ohroenými druhy ivoèichù a rostlin nebo Basilejská úmluva o pohybu odpadù pøes hranice státù. UNEP zajiuje té odborné zázemí pro pøípravu a naplòování nových mezinárodních dohod, jako je napøíklad Rámcová úmluva o ochranì Karpat nebo Úmluva o ochranì Kaspického moøe. Od roku 1997 publikuje UNEP zprávu o stavu ivotního prostøedí ve svìtì, která je výsledkem dlouhodobého procesu sbìru a vyhodnocování dat nazvaného Globální pøehled o ivotním prostøedí (Global Environmental Outlook GEO). Tyto zprávy jsou ojedinìlým souhrnem informací a prognóz z celého svìta. Zatím poslední pøehled GEO-3, byl vydán v roce 2002. Právì z této publikace je vybrán tématický pøeklad, který se vám dostává do rukou (a který byl doplnìn o výtah ze Zprávy OSN o svìtovém rozvoji vodních zdrojù World Water Development Report). Dalí zprávy GEO budou vycházet v pìtiletých intervalech.
Èeský národní komitét UNEP je neformální otevøené sdruení zaloené v roce 1999 Nadací Partnerství, Spoleèností pro trvale udritelný ivot, Zeleným kruhem, BEZK a Èeským svazem ochráncù pøírody. V roce 2003 mìl komitét 15 èlenských organizací. Èeský národní komitét UNEP je souèástí svìtové sítì národních komitétù v rámci UNEP a je podporován evropskou kanceláøí UNEP se sídlem v enevì. Hlavním posláním národních komitétù je informovat o èinnosti UNEP a získávat podporu pro jejich èinnost od vech sektorù ve spoleènosti v daném státì. Pøi své práci zastává Èeský národní komitét UNEP názor, e informovanost o stavu ivotního prostøedí a èinnostech, které ho ovlivòují, má zásadní význam pro uvìdomìlé chování jak firem, tak jednotlivcù. Proto komitét hájí a prosazuje právo obèanù na informace o ivotním prostøedí a jejich úèast v rozhodovacích procesech ovlivòujících kvalitu ivotního prostøedí. Èeský národní komitét UNEP pravidelnì aktualizuje internetové stránky www.unep.cz, poøádá konference a propaguje a íøí informaèní materiály UNEP. Napøíklad v roce 2000 vydal komitét èeský pøeklad souhrnu publikace Svìtové zdroje 20002001, Lidé a ekosystémy: napjaté pletivo ivota a uspoøádal semináø k vydání této publikace za úèasti hlavního editora publikace G. Mocka z World Resources Institute. Ve spolupráci s UNEP a Sítí ekologických poraden STEP uspoøádal v roce 2003 konferenci o udritelné spotøebì a výrobì Udritelná spotøeba výzva pro 21. století.
Evropská regionální kanceláø UNEP ROE UNEP 15, Chemin des Anémones 1219 Châtelaine, Geneva, výcarsko www.unep.ch UNEP P.O.Box 30552, Nairobi, Keòa www.unep.org
strana 2
Kontaktní místa Èeského národního komitétu UNEP: Zelený kruh Lublaòská 18, Praha 2 www.unep.cz www.zelenykruh.cz Nadace Partnerství Panská 7, Brno www.unep.cz www.nadacepartnerstvi.cz
Voda nad zlato
PŘEDMLUVA K ČESKÉMU VYDÁNÍ TÉMATICKÉHO PŘEKLADU GEO-3 Z èeského vydání tématického pøekladu tøetí zprávy UNEP Global Environment Outlook nazvané GEO-3 mám velkou radost. UNEP si velice cení podpory Ministerstva ivotního prostøedí Èeské republiky. Jedinì díky této podpoøe se UNEP daøí íøit zásadní sdìlení týkající se souèasného stavu ivotního prostøedí a moností globální i regionální akce pro jeho zlepení. Èeskému Ministerstvu ivotního prostøedí jsem té velice vdìèen za jeho podíl na regionálních konzultacích, které probíhaly bìhem fáze vypracování zprávy GEO. Pøispìní zdejích odborníkù k pøípravì posudkù UNEP je zárukou, e informace v ní obsaené jsou aktuální a co moná nejpøesnìjí. Pøestoe se komplexní globální zprávy GEO nesoustøedí pouze na trendy a podmínky na národní úrovni, umoòují rozhodovací sféøe v dané zemi zváit situaci v irím kontextu. UNEP si je vysoce vìdom významu národních zpráv a úèasti na regionálních procesech hodnocení ivotního prostøedí, vèetnì dokumentu Environment for Europe a souvisejících zpráv vydávaných naím blízkým partnerem Evropskou agenturou pro ivotní prostøedí. Pøíspìvek Èeské republiky a dalích zemí v regionu k souhrnným zprávám UNEP nám pomáhá urèit významné environmentální zmìny a trendy na regionální i národní úrovni a zlepit vèasnost a pøesnost série GEO, její souèástí je nyní také kadoroèní vyjádøení o globálním ivotním prostøedí.
Èeská republika také prokázala, e se v oblasti environmentální spolupráce ve svém subregionu nachází na èelné pozici, a to díky své podpoøe pøípravì a realizaci Karpatské konvence a nedávno dokonèené Environmentální strategii východoevropských, kavkazských a støedoasijských zemí, i prostøednictvím irího zajitìní zprávy GEO-3 a nabídky na vytvoøení podobné subregionální zprávy GEO. Rozíøení národních a regionálních zpráv GEO v posledních nìkolika letech je dùkazem úspìchu irího procesu hodnocení ivotního prostøedí, který zahájil UNEP. V této souvislosti oceòujeme Èeskou republiku a ministra Ambrozka za návrh koordinovat pøípravu obdobných environmentálních výhledù pro Visegrádskou skupinu. Tím dojde k nárùstu mnoství informací o podmínkách a trendech ivotního prostøedí v tomto subregionu a také obohacení íøeji zamìøené zprávy UNEP i Evropské agentury pro ivotní prostøedí.
Klaus Töpfer výkonný øeditel UNEP
ROK 2003 – MEZINÁRODNÍ ROK VODY Význam vody v celosvìtovém mìøítku se stále více dostává do popøedí zájmu. Souèasná svìtová lidská populace uívá 54 % vech dostupných zásob sladké vody a do roku 2025 se tento podíl má zvýit jen rùstem populace a na 70 %. Jestlie vak souèasnì budou zachovány rostoucí trendy spotøeby vody, lidstvo bude za 25 let uívat a 90 % vodních zdrojù. Nedostatek sladké vody se ji v souèasné dobì øadí za klimatické zmìny na druhé místo nejvìtích rizik dalího vývoje lidstva. Zaèínající 21. století bývá oznaèováno za století válek o vodu. Registrujeme více ne sto ohnisek moných konfliktù, od devadesátých let minulého století se otevøenì hovoøí s svìtové vodní krizi, pøièem negativní vlivy a trendy vedoucí k jejímu vzniku pøetrvávají, v øadì oblastí v posledních letech akcelerují. V celosvìtovém mìøítku v souèasné dobì témìø 70 % uívané vody spotøebovává zemìdìlství, prùmysl 23 %, do-
mácnosti 8 %. Struktura spotøeby je ovem rozdílná v jednotlivých regionech. Napøíklad v Evropì je nejvìtím spotøebitelem prùmysl s 54 %, zemìdìlství je a druhé s 33 % a domácnosti se na spotøebì podílí 13 %. Plocha zemìdìlské pùdy se zvìtila od roku 1960 o 12 % na souèasných 1,5 miliard hektarù, svìtová potøeba vody pro zavlaování se odhaduje na 2,02,5 mld. m3, desetina zavlaovaných ploch je postiena zhutnìním a zasolením. Nadmìrné uívání a zneèiování se zákonitì projevuje na stavu øek, jezer i na stavu vodních a na vodu vázaných ekosystémù. Polovina z 500 nejvìtích svìtových øek je velmi silnì zneèitìna, pìtina rybích druhù je ohroena. Z dùvodu neúnosného zneèitìní nebo vysychání vodních zdrojù vznikla dokonce nová kategorie tzv. environmentálních uprchlíkù, do ní se roènì zaøadí 25 mil. lidí. Byla ji ztracena více ne polovina z celkové rozlohy mokøadù, z toho
strana 3
Voda nad zlato
vìtina v posledních 50 letech, se vemi dùsledky pro obnovu vodních zásob, akumulaèní schopnost krajiny, druhovou rozmanitost atd. V posledních letech se dramaticky zvyuje výskyt povodní a sucha, mj. jako dùsledek odlesòování, likvidace mokøadù, patného hospodaøení s pùdou, nárùstu produkce skleníkových plynù a urbanizaèní expanze. Snad nejvìtím celosvìtovým problémem je nedostatek vody k uspokojení základních lidských potøeb. Témìø ètvrtina lidské populace nemá pøístup ke kvalitní pitné vodì a polovina trpí jejím nedostatkem k sanitárním úèelùm. Roènì tak umírá na nemoci pøenosné vodou 5 milionù lidí, co je desetkrát víc ne ve válkách. S rùstem populace, pøedevím v rozvojových zemích, dosahuje tento problém charakteru lidské tragédie. Øeení je sice známé a pomìrnì jednoduché, ale svým rozsahem a finanèní nároèností obtínì realizovatelné. Zajitìní sanitárních slueb pøi oèekávaném nárùstu populace o 5 miliard do roku 2050 napøíklad znamená pøipojit na kanalizaèní sítì 383 000 obyvatel kadý den. Na druhé stranì je nutné vzít v úvahu i pozitivní tendence v omezování zneèitìní, sniování potøeby vody, revitalizaci øíèních systémù a v oblasti mezinárodní spolupráce, které jsou uplatòovány v irokém mìøítku pøedevím ve vyspìlých zemích. Konstatujeme-li dnes, e ètvrtina svìtové populace nemá pøístup ke kvalitní pitné vodì, znamená to souèasnì, e uspokojení této základní potøeby je zajitìno pro více ne dvojnásobek poètu obyvatel Zemì pøed padesáti lety. Ukazuje se ale, e ani takovéto tempo nestaèí a e k odvrácení celosvìtové vodní krize je tøeba mobilizovat nové technické a materiální zdroje. Je potìitelné, e situace v Èeské republice je mnohem pøíznivìjí ne celosvìtový stav a vývojové tendence a v mnoha oblastech mohou být pøístupy a výsledky dosahované u nás pøíkladem pro jiné zemì, a to nejen rozvojové. Kvalitní pitnou vodou je u nás zásobováno více ne 87 % obyvatel, na kanalizace je napojeno 75 % populace ÈR, výskyt onemocnìní chorobami pøenosnými vodou je prakticky neznámý. Za posledních 12 let se podaøilo zásadním zpùsobem sníit zneèitìní vypoutìné do naich øek a prakticky eliminovat výskyt nejhorí tøídy kvality vody. Vynaloením více ne 50 mld. Kè se v tomto období podaøilo zajistit èitìní odpadních vod pro vechna vìtí mìsta a obce, pokraèuje realizace programu revitalizace øíèních systémù, do øek se vrací ivot v potøebné druhové rozmanitosti. Od roku 1990 dolo ke sníení odbìrù vody v zemì-
strana 4
dìlství o 88 %, v prùmyslu o 47 %, v energetice o 49 % a pro potøebu veøejných vodovodù o 35 %. ÈR za posledních dvanáct let významnì prohloubila mezinárodní spolupráci pøi ochranì vod, která má pro ÈR mimoøádný význam vzhledem k tomu, e prakticky vechny vody odtékají z naeho území do sousedních státù a neseme tak spoluodpovìdnost i za ochranu Severního, Baltického a Èerného moøe. Máme uzavøeny smlouvy o spolupráci na hranièních vodách se vemi sousedními zemìmi a úèastníme se modernì pojaté spolupráce pøi ochranì povodí Labe, Odry, a Dunaje. Tyto bezesporu pøíznivé skuteènosti vak nesmí vést k dojmu, e problémy ochrany vod v ÈR jsou vyøeeny. Musíme poèítat s tzv. ploným zneèitìním, které má pùvod pøedevím v zemìdìlském hospodaøení a to i pøes výrazný pokles aplikovaných hnojiv a ochranných pøípravkù, k nìmu pøispívají i atmosférické depozice ze zneèitìného ovzduí a erozní splachy z terénu. Toto zneèitìní je významné zvlátì u dusiènanù. Stále vysoká je míra mikrobiálního zneèitìní naich povrchových vod i výskyt kontaminace nebezpeènými látkami nejen vody, ale i sedimentù na úsecích nìkterých tokù. V øadì vodních nádrí jakost vody nepøíznivì ovlivòuje eutrofizace (vysoký obsah ivin, pøedevím slouèenin dusíku a fosforu), následná produkce øas a sinic, co omezuje jejich vodárenské vyuívání. V naich podmínkách je to zvlá významné, nebo vyuíváme pro více ne 50 % mnoství pitné vody povrchové zdroje. Z tohoto obsáhlého popisu vyplývá, e i u nás musíme øeit stále øadu problémù. Ty je tøeba nejen znát, ale otevøenì o nich diskutovat a do øeení zapojit nejen odpovìdné orgány a instituce, ale i politickou sféru, soukromý sektor, nevládní organizace a veøejnost. Právì vyhláení letoního roku Mezinárodním rokem vody je pøíleitostí k takovému pøístupu.
RNDr. Libor Ambrozek ministr ivotního prostøedí
Voda nad zlato
I. STAV VODNÍCH ZDROJŮ SLADKÁ VODA – GLOBÁLNÍ PŘEHLED ZDROJE Celkový objem vody na zemi èiní asi 1 400 miliónù km3, z èeho pouze 2,5 procenta (35 mil. km3) tvoøí sladká voda (viz tabulku 1). Vìtina sladké vody se vyskytuje vázaná ve formì vìèného ledu nebo snìhu v Antarktidì a v Grónsku nebo ve zvodních uloených hluboko pod zemí. Hlavní zdroje vody pro potøeby lidí pøedstavují jezera, øeky, pùdní vlhkost a pomìrnì mìlké zásobárny podzemní vody. Vyuitelný podíl tìchto zdrojù èiní pouze 200 000 km3 vody ménì ne jedno procento vekeré sladké vody na Zemi a pouze 0,01 procenta vekeré vody na zemi. Velké mnoství této dostupné vody se nachází daleko od lidských sídel, co dále komplikuje otázku jejího vyuití. Obnovování zásob sladké vody závisí na odpaøování z povrchu oceánù. Zhruba 505 000 km3, tedy vrstva o síle 1,4 metru, se roènì odpaøí z oceánù. Dalích 72 000 km3 se odpaøí z pevniny. Kolem 80 procent vekerých sráek, tedy zhruba 458 000 km3/rok, spadne do oceánù a zbývajících 119 000 km3/rok na pevninu. Rozdíl mezi srákami na pevninì a odpaøením z tìchto ploch (119 000 km3 mínus 72 000 km3 roènì) tvoøí povrchový odtok a vsak do podzemních vrstev pøiblinì 47 000 km3 roènì (Gleick 1993). Údaje na následující stranì ukazují odhad prùmìrné vodní bilance hlavních kontinentálních oblastí, vèetnì sráek, výparu a povrchového odtoku. Více ne polovina vekerého
povrchového odtoku pøipadá na Asii a Jiní Ameriku, na èem má velký podíl Amazonka, kterou proteèe více ne 6 000 km3 vody roènì (Shiklomanov 1999a).
NOUZE O VODU Zhruba jedna tøetina svìtové populace ije v zemích trpících mírným a vysokým nedostatkem vody tam, kde spotøeba vody èiní více ne 10 procent obnovitelných zdrojù sladké vody. V polovinì devadesátých let 20. století trpìlo závaným nedostatkem vody 80 zemí, je tvoøí 40 procent svìtové populace (CSD 1997a), a odhaduje se, e za ménì ne 25 let budou dvì tøetiny lidí ít v zemích s nedostatkem vody (CSD 1997b). Do roku 2020 se oèekává zvýení spotøeby vody o 40 procent a produkce potravin si vyádá o 17 procent více vody, aby bylo moné uspokojit potøeby rostoucího poètu lidí (World Water Council 2000a). Tøemi hlavními faktory zpùsobujícími zvyování poadavkù na vodu jsou populaèní rùst, prùmyslový rozvoj a rozmach zavlaování v zemìdìlství. Za poslední dvì desetiletí pøipadl v rozvojových ekonomikách nejvìtí odbìr vody na zemìdìlství. Plánovací sféra vdy pøedpokládala, e vzrùstající potøebu se podaøí uspokojit lepím ovládnutím hydrologického cyklu prostøednictvím budování dalí infrastruktury. Výstavba pøehrad na øekách byla tradiènì jedním z hlavních
(1) Hlavní zásoby vody objem (v 1 000 km3) Slaná voda Oceány Slané/brakické podzemní vody Slaná jezera Voda ve vnitrozemí Ledovce, trvalá snìhová pokrývka Sladká podzemní voda Pùdní led, permafrost Sladkovodní jezera Pùdní vlhkost Atmosférický odpar vody Bainy, mokøady* Øeky Voda vázaná v organismech* Celkový objem vody Celkový objem sladké vody
1338000 12870 85 24064 10530 300 91 16,5 12,9 11,5 2,12 1,12 1386000 35029
Zdroj: Shiklomanov 1993 Poznámky: vlivem zaokrouhlení nemusí výsledný souèet pøesnì odpovídat * Bainy, mokøady a voda vázaná v organismech jsou èasto smìsí slané a sladké vody.
procentuální podíl na celkovém objemu vody
procentuální podíl na celkovémobjemu sladké vody
96,54 0,93 0,006 1,74 0,76 0,022 0,007 0,001 0,001 0,001 0,0002 0,0001 100 100
68,7 30,06 0,86 0,26 03,05 0,04 0,03 0,006 0,003 0,003
strana 5
Voda nad zlato
zpùsobù zajitìní odpovídajících zdrojù vody pro zavlaování, výrobu elektrické energie a vyuití v domácnostech. Okolo 60 procent z 227 nejvìtích vodních tokù svìta bylo více èi ménì rozsáhle rozèlenìno pøehradami, zmìnami toku nebo kanály, co ovlivnilo sladkovodní ekosystémy (WCD 2000). (2) Sráky, výpar a povrchový odtok podle regionù (km3/rok)
Významný pøínos této infrastruktury se projevil napø. ve zvýení objemu produkce potravin a výroby elektrické energie. Za to vak bylo nutné zaplatit nemalou cenu. Bìhem posledních 50 let promìnily pøehrady øadu svìtových tokù, vyádaly si vysídlení kolem 4080 miliónù lidí do jiných oblastí (WCD 2000) a zpùsobily nezvratné zmìny v øadì ekosystémù, které jsou na nì úzce napojené. Dùraz na zásobování vodou spoleènì s nedostateèným vymáháním pøedpisù omezují úèinnost vodohospodáøství, zejména v rozvojových oblastech. Rozhodovací sféra pøechází z øeení zamìøených výhradnì na zásobování k øízení spotøeby a zdùrazòuje význam kombinovaných opatøení pro zajitìní odpovídající dodávky vody rùzným sektorùm. Opatøení zahrnují úsporné vyuívání vody, cenovou politiku a privatizaci. Také se novì klade dùraz na integrované øízení vodních zdrojù (integrated water resource management IWRM), které zohledòuje vechny strany zainteresované na plánování, rozvoji a správì vodních zdrojù (CSD 1997b).
ZAVLAŽOVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ
Výe sloupcù ukazuje celkový objem sráek; tmaví èást pøedstavuje výpar a svìtlejí povrchový odtok. Celkový objem sráek na pevninì èiní 119 000 km3, z èeho se 72 000 km3 odpaøí a zùstává asi 47 000 km3 povrchového odtoku. Poznámky: regiony neodpovídají pøesnì GEO regionùm; povrchový odtok zahrnuje odtok do podzemních vod, vnitrozemských pánví a ledové proudy v Antarktidì Zdroj: Shiklomanov 1993
Zemìdìlství vyaduje více ne 70 procent sladké vody èerpané z jezer, øek a podzemních zdrojù. Vìtina se vyuívá pro zavlaování, které zajiuje okolo 40 procent svìtové produkce potravin (CSD 1997a). Bìhem posledních 30 let se plocha zavlaované pùdy zvìtila z pùvodních 200 miliónù ha na více ne 270 miliónù ha (FAO 2001). Za toté období se globální odbìr vody zvìtil z pøiblinì 2 500 km3 na více ne 3 500 km3 (Shiklomanov 1999a). Dùsledkem patného hospodaøení s vodou je zasolení (salinizace) zhruba 20 procent zavlaované pùdy na svìtì, navíc kadý rok dochází k zasolení dalích 1,5 miliónu ha (CSD
(3) Dostupnost vody podle subregionù v roce 2000 (1 000 m3 na obyvatele/rok)
Mapa ukazuje dostupnost vody mìøenou v 1 000 m3 na obyvatele/rok. Zdroj: sestaveno ze zdrojù UNDP, UNEP, Svìtové banky a WRI 2000, United Nations Population Division 2001
strana 6
Voda nad zlato
1997a), co výraznì sniuje výnosy (WCD 2000). Nejvíce postiené zemì se nacházejí v aridních a semiaridních oblastech (oblasti s roèním úhrnem sráek do 250, resp. 400 mm). Následná opatøení zahrnovala národní akèní programy, revize a reformy politik vodních zdrojù, propagaci úspornìjího vyuívání vody a pøenos zavlaovacích technologií. Na globální úrovni iniciovala Organizace OSN pro potraviny a zemìdìlství (FAO) v roce 1993 globální informaèní systém AQUASTAT, který poskytuje údaje o zemìdìlském vyuití vody (FAO 2001).
VODA A JEJÍ ÚPRAVA Pro vìtinu chudých populací svìta pøedstavuje i nadále nejvìtí environmentální hrozbu pouívání neupravené vody. Pøestoe se podíl obyvatelstva lépe zásobovaného vodou zvìtil ze 79 procent (4,1 miliardy) v roce 1990 na 82 procent (4,9 miliardy) v roce 2000, a 1,1 miliardy lidí stále postrádá pøístup k nezávadné pitné vodì a 2,4 miliardy nemají zajitìno èitìní odpadních vod (WHO a UNICEF 2000). Vìtina tìchto lidí se nachází v Africe a v Asii. Nedostateèný pøístup k nezávadné pitné vodì vede k miliónùm pøípadù nemocí zpùsobených patnou kvalitou vody a k více ne 5 miliónùm úmrtí roènì (viz rámeèek 4). S tím souvisí také znaèný, i kdy patnì vyèíslitelný, dopad na hospodáøskou produktivitu v mnoha rozvojových zemích. Uspokojení základní lidské potøeby vody bylo v politice vodních zdrojù vdy na prvním místì. Jedna z prvních komplexnì pojatých konferencí o vodì se konala v roce 1977 v Mar del Plata v Argentinì. Dùraz na lidské potøeby vyústil v Mezinárodní dekádu pro zásobování pitnou vodou a sanitaci (International Drinking Water Supply and Sanitation Decade) v letech 198190 a úsilí OSN a dalích mezinárodních organizací o zajitìní základních slueb spojených s vodou (UN 2000). Koncepci uspokojení základní potøeby vody dále stvrdil Summit Zemì v Riu de Janeiru a dále ji rozíøil o ekologické potøeby související s vodou. Nedávná zpráva OSN (UN 1999) uznává, e vichni lidé potøebují pøístup k odpovídajícímu mnoství nezávadné vody za úèelem pití a hygieny a musí mít zajitìno èitìní odpadních vod. Nejnovìjí iniciativou je prohláení z Tøetího svìtového fóra o vodì v roce 2003, které vyzývá vlády, aby pøijaly sektorové strategie (4) Náklady spojené s nemocemi zpùsobenými patnou kvalitou vody l dvì miliardy lidí jsou v ohroení malárií, 100 miliónù lidí pociuje v souèasnosti její dopady a 12 milióny lidí roènì na ni umírají l okolo 4 miliard pøípadù prùjmu a 2,2 miliónu úmrtí roènì; to odpovídá 20 haváriím velkých proudových letadel dennì l okolo 10 procent populace v rozvojovém svìtì trpí støevními parazity l okolo 6 milionù lidí trpí slepotou v dùsledku trachomu l 200 miliónù lidí je nakaeno schistosomiázou Zdroje: CSD 1997a, WHO a UNICEF 2000
a plány, které uznávají princip zajitìní dostupnosti vody a èitìní odpadních vod pro vechny obèany. Problém poskytování nezávadné vody a èitìní odpadních vod ve mìstech vak pøetrvává. Bìhem první poloviny devadesátých let 20. století mìlo zhruba 170 miliónù obyvatel mìst v rozvojových zemích k dispozici nezávadnou vodu a 70 miliónù zajitìno èitìní odpadních vod. Tato skuteènost mìla jen omezený dopad, nebo dalích zhruba 300 miliónù obyvatel mìst postrádalo pøístup k nezávadné vodì a poèet lidí, kterým se nedostávalo odpovídající sanitace, dosáhl v roce 1994 600 miliónù (CSD 1997b). V øadì rozvojových zemí se vak za uplynulých 30 let podaøilo dosáhnout úspìchù v oblasti investic do èitìní odpadních vod, co zastavilo zhorování èi dokonce pøispìlo ke zvýení kvality povrchových vod (World Water Council 2000b).
KVALITA VODY Aè problémy s kvalitou vody bývají èasto stejnì závané jako otázky její dostupnosti, dostává se jim mení pozornosti, a to zejména v rozvojových regionech. Mezi zdroje zneèitìní patøí neupravené odpadní vody, vypoutìné chemické látky, úniky ropy, ukládání odpadù do starých dolù a chemikálie pouívané v zemìdìlství, které jsou odplavovány èi prosakují z polí. Více ne polovina hlavních vodních tokù svìta je vánì zneèitìna a dále zamoøuje okolní ekosystémy, ohrouje zdraví a obivu lidí, kteøí na nich jsou závislí (World Commission on Water 1999). V devadesátých letech 20. století se vìnovalo velké úsilí monitoringu kvality vod a zavádìní lepích strategií a programù (Meybeck, Chapman a Helmer 1990). Programy sledování kvality vody byly zahájeny napøíklad v mezinárodních povodích øek Dunaje, Rýna, Mekongu, Ria Plate a Nilu. Systém monitorování globálního ivotního prostøedí programu UNEP (Global Environment Monitoring System GEMS) poskytuje také data týkající se kvality vody a informace pro úèely posuzování a øízení vodních zdrojù.
PODZEMNÍ VODY Pøiblinì 2 miliardy lidí, co je asi jedna tøetina svìtové populace, jsou odkázány na zásoby podzemních vod a èerpají zhruba 20 procent globálních zásob (600 700 km3) roènì vìtinou z mìlkých zvodní (UNDP a kol. 2000). Øada obyvatel venkova je zcela odkázána na podzemní vodu. Problematice vyuívání a kvality podzemních vod se a donedávna dostávalo daleko mení pozornosti (zejména v nìkterých rozvojových regionech) ne vodì povrchové a údaje o zásobách a tocích podzemních vod jsou jetì ménì spolehlivé. V Evropì se vak kvalitì podzemních vod vìnuje velká pozornost, nebo na tìchto zdrojích závisí zásobování øady sídel. Obecnì jsou zdroje podzemní vody vystaveny øadì rizik, vèetnì nadmìrného èerpání a kontaminace (viz tabulka 6). Kdy vyuívání pøekraèuje pøirozené vsakování po delí dobu, hladina podzemních vod klesá. Nìkteré oblasti v Indii, Èínì, západní Asii, bývalém Sovìtském svazu, na západì Spojených státù a na Arabském poloostrovì zaznamenávají pokles hladiny podzemních vod,
strana 7
Voda nad zlato
co omezuje mnoství vody, která je k dispozici, a zvìtuje zemìdìlcùm náklady na její èerpání (Postel 1997, UNEP 1999b).
(7) Poèty mezinárodních øíèních povodí
(5) Vize 21: globální cíle pro zásobování vodou a sanitaci S cílem zabývat se otázkami zajitìní sanitace a zásobování vodou v rozvojovém svìtì pøedstavila Rada pro spolupráci pøi zajiování dodávek vody a sanitace (Water Supply and Sanitation Collaborative Council WSSCC) na Druhém svìtovém fóru o vodì konaném v bøeznu 2000 v Haagu následující globální cíle nazvané souhrnnì Vize 21: l do roku 2015 sníit o polovinu podíl lidí s nezajitìným èitìním odpadních vod l do roku 2015 sníit o polovinu podíl lidí bez udritelného pøístupu k odpovídajícímu mnoství nezávadné vody l do roku 2025 poskytnout vodu a sanitaci vem Zdroj: WSSC 2000
Celkem 261 øíèních povodí se rozkládá ve dvou nebo více zemích zároveò. Poznámky: regiony neodpovídají pøesnì GEO regionùm; mìsto Jurado na hranici mezi Kolumbií a Panamou je zahrnuto do Jiní Ameriky
PŘESHRANIČNÍ VODOHOSPODÁŘSTVÍ
Nadmìrné èerpání podzemních vod mùe vést v pobøeních oblastech k pronikání slané vody. V indickém Madrásu pronikla slaná voda 10 km do vnitrozemí a dolo ke kontaminaci studní (UNEP 1996). Obavy spojené s narùstajícími problémy se zdroji podzemní vody stmelily mezinárodní spoleèenství a dalí zainteresované strany v iniciativì smìøující k jejich øeení. Napøíklad Druhé svìtové fórum v bøeznu 2000 uspoøádalo zvlátní workshop na téma podzemních vod. Nìkterá z doporuèení vzelých z tohoto workshopu se týkala potøeby zvýení veøejného povìdomí a zlepení kvality informací a jejich pøístupnosti vem zainteresovaným stranám, technickým specialistùm a rozhodovací sféøe (World Water Forum 2000).
O vodu se v irokém mìøítku dìlí národy, regiony, etnické skupiny a spoleèenství. O celkem 261 øek (viz graf 7), které pokrývají 45,3 procenta celkové plochy pevniny (s výjimkou Antarktidy) se dìlí vdy dvì nebo více zemí (Wolf a kol. 1999). Proto se z pøeshranièní správy vodních zdrojù stává jedna z nejdùleitìjích souèasných otázek týkajících se vody. Spory ohlednì sdílených vodních zdrojù mají dlouhou historii. V konfliktech voda slouí jako nástroj a zbraò, pøístup k ní byl a je zdrojem sporù a svárù a projekty velkých vodních dìl (napøíklad pøehrad) nejednou vedly k násilí a potyèkám mezi obyvatelstvem (Gleick 1998). Nicménì sdílené vodní zdroje mohou pøináet také pøíleitosti ke spolupráci. To se v dnení dobì projevuje zejména zvýeným poètem iniciativ souvisejících se správou povodí a institucí,
(6) Problémy s kvalitou podzemních vod Problém
Pøíèiny
Antropogenní zneèitìní
nedostateèná ochrana citlivých zvodní pøed vypoutìním zneèitìní z lidských zdrojù a prùsaky zpùsobené: l existencí sídel a prùmyslovými aktivitami l intenzifikací zemìdìlské výroby
patogeny, dusiènany, amonné soli, chlór, sírany, bór, tìké kovy, rozputìný organický uhlík DOC, aromatické a halogenované uhlovodíky dusiènany, chlór, pesticidy
Pøirozenì se vyskytující kontaminace
související s vývojem pH podzemních vod a rozpoutìní minerálù (posílené antropogenním zneèitìním nebo nadmìrnou exploatací)
pøevánì elezo, fluor a obèas arsen, jód, mangan, hliník, hoøèík, sírany, selen a dusiènany (z paleo zásob)
Kontaminace z vrtù
neodpovídající design a konstrukce, která umoòuje pøímé pronikání zneèitìných povrchových vod èi mìlkých podzemních vod
pøevánì patogeny
Zdroj: Foster, Lawrence a Morris 1998
strana 8
kodliviny
Voda nad zlato
které se vìnují dvou nebo vícestranné správì pøeshraniènì sdílených vodních zdrojù. Poèátek tìchto snah sahá do roku 1966, kdy tzv. helsinská pravidla (Helsinki Rules) poloila základy pro mezinárodní zásady sdílení vodních tokù a ovlivnila øadu zvlátních úmluv týkajících se øek. Poté následovaly nejrùznìjí mezinárodní iniciativy (mezi nimi zejména èinnost Komise OSN pro mezinárodní právo), které v roce 1997 vyústily v Úmluvu OSN o neplavebním vyuívání mezinárodních vodních tokù (United Nations Convention on the Law of the Non-Navigational Uses of International Watercourses). Dopad této nové konvence se projevil napøíklad v pøípadì ètrnáctièlenného Jihoafrického spoleèenství pro rozvoj (Southern African Development Community SADC), které pøizpùsobilo øadu svých zásad v revidovaném protokolu pro sdílené vodní toky. Povìdomí o organizacích povodí bìhem posledních 30 let také vedlo k zaloení Mezinárodní sítì organizací povodí (International Network of Basin Organisations INBO) v roce 1996 (viz rámeèek). K dalím iniciativám patøí Mezinárodní konference o vodì a udritelném rozvoji (International Conference on Water and Sustainable Development) konaná v roce 1998, která prohlásila, e spoleèná vize øíèních zemí je potøebná pro efektivní vodohospodáøství a úèinnou ochranu pøeshraniènì sdílených vodních zdrojù. Akèní program konference zdùraznil potøebu: l usnadnit výmìnu pøesných a jednotných informací mezi zemìmi sdílejícími øeky l prosazovat konzultace na vech úrovních, zejména v rámci mezinárodních institucí a mechanismù, kterých se to týká l stanovit priority pro zlepení vodního hospodáøství a sníení zneèitìní
VODA A EKOSYSTÉMY Projekty vodních dìl v prùbìhu 20. století výraznì ovlivnily sladkovodní systémy odstranìním moèálù a mokøadù, odvádìním vody za jinými úèely, úpravou tokù a kontaminací vody prùmyslovými a komunálními odpady. Funkce ekosystémù v øadì øek a jezer byly narueny nebo zcela zanikly. V nìkterých oblastech narùstající potøeba vody vedla k omezení v objemu velkých øek a ovlivnila øíèní a pøilehlé pobøení oblasti (CSD 1997a). Hláený výskyt poruch reprodukce a úhyn nejrùznìjích volnì se vyskytujících biologických druhù, zejména na vyích stupních potravinového øetìzce, jsou dùsledkem nadmìrného odèerpávání vody (CSD 1997a). Mokøady pøedstavují významný sladkovodní ekosystém, který má vliv nejen na výskyt jednotlivých druhù a biodiverzitu obecnì, ale také na lidská sídla a lidské aktivity. Mokøady zajiují pøirozenou regulaci záplav, vázání uhlíku, pøirozené èitìní vody a také komodity jako ryby, korýovité a dalí ivoèichy, døevo a vlákninu (UNDP, UNEP, Svìtová banka a WRI 2000). Pøestoe informace o skuteèném globálním rozsahu mokøadù jsou stále nespolehlivé, nedávné odhady ukazují, e zøejmì pokrývají nejménì 12,8 miliónu km2 (Finlayson a kol. 1999). Lidské aktivity, vèetnì sektorù zemìdìlství a rozvoje sídel sladkovodní ekosystémy znaènì pokodi-
(8) Mezinárodní sí organizací povodí Èlenská základna Mezinárodní sítì organizací povodí èítala v roce 1998 celkem 125 organizací ze 49 zemí. Mezi jejich cíle patøí: l zaloení sítì organizací zabývajících se správou povodí na celém svìtì a usnadnìní jejich vzájemné výmìny zkueností a odborných znalostí l prosazování zásad a prostøedkù etrného vodního hospodáøství v programech zamìøených na spolupráci v oblasti udritelného rozvoje l usnadnìní zavádìní nástrojù pro institucionální a finanèní správu, vytváøení programù a organizaci databank l propagace informací a vzdìlávacích programù pro rùzné zainteresované strany podílející se na vodním hospodáøství, vèetnì místních volených úøedníkù, zástupcù uivatelù a výkonné sféry a zamìstnancù èlenských organizací l podpora veøejné osvìty, zejména mládee l hodnocení probíhajících akcí a íøení jejich výsledkù Zdroj: INBO 2001
ly a pøispìly bìhem 20. století ke ztrátì zhruba 50 procent svìtových mokøadù (Finlayson a kol. 1999). Toto pokození ekosystémù sniuje kvalitu a mnoství vody a vede k omezení její efektivní dostupnosti pro lidské vyuití. Celkovou plochu mokøadù zaniklých za posledních 30 let je obtíné posoudit kvùli nedostatku údajù a pøesných globálních informací o jejich pùvodním rozsahu (UNDP a kol. 2000). Nicménì pøezkoumání lokalit Ramsarské úmluvy (mokøadù oznaèených jako významné v rámci Úmluvy o mokøadech majících mezinárodní význam pøedevím jako biotopy vodního ptactva Convention on Wetlands of International Importance Especially as Waterfowl Habitat) ukázalo, e 84 % jejich území je buï ohroeno, nebo prochází ekologickými zmìnami (Dugan a Jones 1993). V poslední dobì dolo k výraznému posunu v politice vodních zdrojù, jeliko rozhodovací sféra uznává, e ekosystémy vyadují odpovídající pøísun vody, aby mohly i nadále normálnì fungovat a podret si biodiverzitu. Od roku 1992 vznikly nové strategie smìøující k uchování a vyèlenìní vody pro ivotní prostøedí, co je zmìna oproti Stockholmské konferenci v roce 1972, která se soustøedila pouze na ochranu kvality ovzduí a vody a otázce vody pro ekosystémy se nevìnovala. Pøestoe poèet rozsáhlých projektù zahrnujících také pøehrady stále klesá v dùsledku omezeného poètu lokalit, vzrùstajících nákladù a veobecného odporu, v roce 1998 probíhala výstavba 349 pøehrad vyích ne 60 metrù (UNDP a kol. 2000, WCD 2000). Zbývající volnì tekoucí øeky se nyní nacházejí pouze v tundrových regionech Severní Ameriky a Ruské federace a v meních povodích Afriky a Latinské Ameriky. V souèasnosti vzrùstá dùraz na úspornìjí vyuívání vody a vyí produktivitu s omezenými dostupnými zdroji (Postel 1997, Postel 1999, Gleick 1998). Po celém svìtì se nabízejí pøíleitosti ke sníení mnoství vody nutné pro uspokojení lidské potøeby vody. Jde o:
strana 9
Voda nad zlato
l vyuití stávajících technologií (jako kapková závlaha, záchody s úsporným splachováním a lepí prùmyslové postupy) l zmìny v závlahové technologii l nalezení a odstranìní zbyteèných únikù l ustoupení od nehospodárných postupù (jako zavlaování bìhem dne, vyuívání pitné vody pro zavlaování krajiny) l náleité zpoplatnìní vody l zmìny lidských èinností (pøechod na plodiny ménì nároèné na závlahu, zmìny prùmyslových postupù nároèných na vodu) (9) Ministerská deklarace o zajitìní vody ve 21. století 120 ministrù vodního hospodáøství zúèastnìných na druhém Svìtovém fóru o vodì konaném v Haagu v bøeznu 2000 pøijalo deklaraci, jejím cílem je zajitìní vody pro celý svìt. Deklarace poukazuje na následující body jako na hlavní výzvy nového století: l uspokojení základních potøeb: uznat, e dostupnost dostateèného mnoství nezávadné vody a sanitace je základní potøebou, e voda má zásadní význam pro zdraví a celkový komfort a posílit zapojení veøejnosti, zejména en, do správy vodních zdrojù l zajitìní pøísunu potravin: zlepit zajitìní potravinami, zejména v pøípadì nemajetných obyvatel prostøednictvím efektivnìjí mobilizace a vyuití a rovnoprávnìjího pøidìlování vody pro produkci potravin l ochrana ekosystémù: zajistit integritu ekosystémù prostøednictvím udritelného hospodaøení s vodními zdroji l sdílení vodních zdrojù: prosazování mírové spolupráce a rozvíjení synergie rùzných úèelù vyuívání vody na vech úrovních, kde to bude moné v rámci jednotlivých státù; v pøípadech pøíhranièních nebo pøeshraniènì sdílených vodních zdrojù pak prostøednictvím udritelné správy povodí èi jiných pøísluných pøístupù l pøedcházení rizikùm: zajistit opatøení proti záplavám, suchùm, zneèitìní a dalím rizikùm hrozícím v souvislosti s vodou l rozumné spravování vod: zajistit kvalitní správu tak, aby se na hospodaøení s vodními zdroji podílela veøejnost a vechny zainteresované strany Zdroj: Svìtové fórum o vodì 2000
VODOHOSPODÁŘSKÉ STRATEGIE A INSTITUCE Komise OSN pro udritelný rozvoj (Commission for Sustainable Development CSD) uvedla, e v øadì zemí chybí odpovídající legislativa a strategie pro efektivní a rovnoprávné pøidìlování a vyuívání zdrojù vody. Pokroky se vak objevují v oblasti revize národních legislativ a schvalování nových zákonù a pøedpisù. Vyskytly se také obavy spojené s rostoucí neschopností národních hydrologických slueb a orgánù posoudit vlastní
strana 10
vodní zdroje, a to zejména v rozvojových zemích. Øada organizací zaznamenala omezení pozorovacích sítí a sníení poètù zamìstnancù navzdory zvýené potøebì vody. Do øady pøijatých opatøení patøí Globální program sledování hydrologického cyklu (World Hydrological Cycle Observing System WHYCOS), který byl zaveden v mnoha regionech. Jeho hlavním cílem je posílit fundovanost posuzování národních a regionálních vodních zdrojù (CSD 1997b). V rozhodování o vodohospodáøských politikách hraje svou úlohu mnoho rùzných organizací, od národních vlád po místní komunitní skupiny. Za uplynulých nìkolik desetiletí vak vzrostl význam zapojení a zodpovìdnosti malých lokálních skupin a posílilo se vìdomí, e komunity mají v politice vodních zdrojù svoji dùleitou roli. Ministerská deklarace z Haagu z bøezna 2000 (viz rámeèek) poaduje rozumné spravování vod: zajistit kvalitní správu, tak, aby se na hospodaøení s vodními zdroji podílela veøejnost a vechny zainteresované strany(World Water Forum 2000). Soukromý sektor zaèal v poslední dobì roziøovat svoji úlohu ve vodním hospodáøství. V devadesátých letech jsme zaznamenali prudký nárùst v rozsahu privatizace døíve veøejnì spravovaných vodárenských systémù. Potøebám rostoucích mìst stále více slouí soukromé vodárenské spoleènosti, na které od veøejných institucí pøecházejí smlouvy na výstavbu, vlastnictví a provoz èástí èi dokonce celých mìstských vodárenských systémù. Zároveò narùstají obavy týkající se nejlepího moného zajitìní rovnoprávného pøístupu k vodì chudým obyvatelùm, financování projektù a sdílení rizik.
ZÁVĚR Zatímco v politice dvou dekád po roce 1972 pøevládala rozhodnutí týkající se rozvoje infrastruktury pro zásobování vodou, v devadesátých letech byla zavedena celá øada novátorských pøístupù k hospodaøení s vodními zdroji. Hlavní trendy v politice tohoto období zahrnují: l vìdomí spoleèenské i ekonomické hodnoty vody l dùraz na efektivní pøidìlování vody l vìdomí zásadního významu správy povodí pro hospodaøení s vodními zdroji l vìtí spolupráci státù pøi správì povodí za úèelem zajitìní rovnomìrné distribuce zdrojù l zlepení sbìru dat l uznání rolí vech stran zainteresovaných ve vodním hospodáøství l pøijetí integrované správy vodních zdrojù coby iniciativy ve strategické oblasti, vìdomí sílící nouze o vodu v dùsledku nejrùznìjích faktorù, vèetnì rùstu populace, prùmyslu a zvýeného zneèitìní. Pøestoe rozvinuté zemì uèinily významné kroky smìrem k øeení otázek kvality vod, situace v rozvojových zemích se zhorila a øada z tìchto zemí se potýká se zvýenou potøebou vody a rostoucím zneèitìním.S nedostatkem vody èi nouzí o ni se potýká stále více zemí.
Voda nad zlato
SLADKÁ VODA – REGIONÁLNÍ PŘEHLED EVROPA Vodní zdroje v Evropì jsou rozmístìny nerovnomìrnì. Prùmìrný povrchový odtok se pohybuje od 3 000 mm v západním Norsku, pøes 100400 mm ve vìtinì zemí støední Evropy, po 25 mm ve støedním a jiním panìlsku (ETC/WTR 2001). Vìtina evropských zemí tradiènì více spoléhá na povrchové ne podzemní zdroje vody. Ty èasto slouí výhradnì úèelùm veøejného zásobování vodou (EEA 1999d, Eurostat 1997). Údaje pro posuzování trendù v kvantitì vody jsou vìtinou nedostateèné; naopak co se týèe kvality vody, pomìrnì dobré. Zneèitìní vod pøedstavuje závaný problém v celé Evropì. Pøestoe se podaøilo dosáhnout urèitých pokrokù ve sníení zneèitìní v západní Evropì, situace ve støední a východní Evropì (SVE) tak slibná není.
MNOŽSTVÍ VODY Evropa èerpá pomìrnì malý podíl svých celkových obnovitelných zdrojù vody. Západní Evropa èerpá v prùmìru 20 procent (EEA 199b). Tento údaj se pohybuje mezi 5 procenty v severských zemích a více ne 40 procenty v Belgii, Nìmecku a Nizozemí. Ruská federace s 9 procenty svìtových vodních zdrojù èerpá ménì ne 2 procenta roènì (RFEP 2000). Problémy s mnostvím vody se vak vyskytují v oblastech s nízkými srákami a vysokou hustotou zalidnìní a v rozsáhlých oblastech se závlahovým zemìdìlstvím, zejména ve støedomoøském regionu a SVE. V centrální èásti západní Evropy se vìtina vody vyuívá jako chladivo v energetickém prùmyslu. Voda se vrací do své(10) Nedostatek vody v Evropì (èerpání vyjádøeno v % obnovitelných zdrojù)
ho zdroje víceménì nezmìnìná a mùe být znovu vyuita. V jiních zemích západní Evropy, které jsou chudí na vodní zdroje, spotøebovává zemìdìlství více ne ostatní sektory kolem 80 procent, v pomìru k 20 procentùm vyuívaným v mìstském a prùmyslovém sektoru (ETC/WTR 2001). Asi 80 procent vody vyuívané v zemìdìlství se vypaøí. Mnoství vody èerpané pro zásobování veøejnosti v západní Evropì pokleslo v letech 19851995 o 810 procent v dùsledku efektivnìjího vyuívání vody v domácnostech a v prùmyslu (ETC/WTR 2001). Nicménì v jiní Evropì dolo k výraznému zvýení vyuívání vody pro zemìdìlské úèely, jeliko rozloha obdìlávané pùdy vzrostla od poloviny osmdesátých let 20. století o témìø 20 procent. Ve SVE dolo k markantnímu poklesu spotøeby vody pro prùmyslové úèely díky ekonomické restrukturalizaci, nicménì poptávka v mìstském sektoru a závlahovém zemìdìlství stále stoupá (EEA 1998). Evropa má nedostateènou legislativu pro kontrolu vyuívání vody. Potíe s mnostvím vody se tradiènì øeily zvyováním kapacit pomocí vodních nádrí a programù pøevodu vody. Nicménì v øadì zemí Evropy se nyní uplatòují opatøení na sníení spotøeby. Spoleènì s irím povìdomím o vyuívání vody obecnì tato opatøení pøispìla ke sníení veøejné spotøeby. Efektivita vyuívání vody v sektoru prùmyslu i domácností stále stoupá. Mezi pøíklady úsporných opatøení patøí: pouívání vodomìrù, zvýené vodné, omezení zalévání zahrádek, odstraòování únikù, osvìta a iroké vyuívání zaøízení, jako jsou záchody s úsporným èi dvojím reimem splachování a automatické praèky s nií spotøebou vody. Vodné a cenová politika jsou cenné pro zlepování udritelnosti vyuívání vody v zemìdìlství a zasluhují vìtí pozornost, protoe cena za vodu pro zemìdìlské úèely bývá èasto nií ne pro jiné uivatele. Napøíklad nedávná studie (Planistat 1998) zjistila, e zatímco poplatky za pitnou vodu ve francouzském povodí Adour-Garonne pokryjí témìø celé náklady na tuto slubu (asi 98 procent), závlahový tarif pokryje pouze 3040 procent. Dalí zemìdìlské reformy zahrnují sázení plodin ménì nároèných na vodu a zavádìní systému kapkové závlahy. Vekeré zmínìné ménì konvenèní metody se uplatòují i ve SVE, nicménì hlavním úkolem zde bude omezení únikù ztráty místy pøesahují a 50 procent (EEA 1998).
KVALITA VODY
Nedostatek vody se vyskytuje v nìkterých èástech Evropy, zejména v zavlaovaných oblastech SVE a vysoce industrializovaných zemích západní Evropy. Zdroj: sestaveno z údajù UNDP, UNEP, Svìtové banky a WRI 2000
Neúmìrné zátìe v podobì organických látek, dusíku a fosforu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vedly k eutrofizaci moøí, jezer a podzemních vod po celé Evropì. Hlavním zdrojem dusíku jsou hnojiva splachovaná ze zemìdìlské pùdy. Vìtina fosforu pochází z odpadních vod z domácností a prùmyslu, i kdy v západoevropských oblastech s intenzivním zemìdìlstvím fosfor z tohoto sektoru tvoøí a 50 procent celkové zátìe (EEA 2001). V západní Ev-
strana 11
Voda nad zlato
ropì klesá spotøeba hnojiv od poloviny osmdesátých let, nicménì eutrofizace pokraèuje v dùsledku zvýeného povrchového odtoku ivin z provozù intenzivní ivoèiné výroby. Ve SVE vyuívání prùmyslových hnojiv významnì kleslo od poèátku 90. let Na konci 90. let bylo pouívání dusíkatých a fosforeèných hnojiv omezeno o 50 procent (Èeská republika 1999, Maïarsko 1999). Zneèitìní podzemních vod pøedstavuje dalí závaný problém, spojený hlavnì s dusiènany a pesticidy ze zemìdìlství (EEA 1998). V samotné Ruské federaci bylo zjitìno 2 700 zneèitìných zdrojù podzemních vod (RFEP 2000). Vypoutìní fosforu z mìstských èistíren odpadních vod v západní Evropì se od poèátku 80. let výraznì sníilo (5080 procent), a to pøevánì díky výraznému posunu v technologiích èitìní odpadních vod (ETC/WTR 2001) a velkému rozíøení bezfosfátových pracích a èisticích prostøedkù ve spotøebitelských sítích. Ke konci 90. let bylo 90 procent obyvatel západní Evropy pøipojeno na kanalizaèní sí a 70 procent na èistírny odpadních vod (ETC/WTR 2001). Ovem ve SVE nebylo do roku 1990 napojeno na kanalizaci 3040 procent domácností a èitìní odpadních vod bylo nedostateèné (EEA 1999c). Od roku 1990 vìtina kandidátských zemí Evropské unie zaèala investovat do kanalizaèních systémù a èistíren, nicménì vysoké náklady s nimi spojené pøedstavují jeden z nejvìtích problémù v procesu pøistupování k EU (Slovinsko 1999). Ve východoevropských zemích bývalého Sovìtského svazu bylo pro zlepení èitìní odpadních vod uèinìno jen málo. Koncentrace fosforu v jezerech se ve srovnání s vysokými hodnotami z poèátku osmdesátých let 20. století sníily. Nicménì v pùvodnì ménì zasaených jezerech byly zaznamenány jen nepatrné zmìny (EEA 2000). To je zpùsobeno hlavnì akumulací a (opodìným) uvolòováním fosforu ze dna jezer èi pokraèující kontaminací z malých rozptýlených sídel a zemìdìlských zdrojù. Celková kvalita vody v evropských jezerech je stále patná (ETC/WTR 2001). Aèkoli silné zneèitìní západoevropských øek, jako napøíklad Rýna, od roku 1980 výraznì pokleslo (ETC/WTR 2001), zlepení v jiní a støední Evropì jsou ménì významná. Ve východní Evropì je situace odliná. V Ruské federaci a na Ukrajinì, co jsou dvì nejprùmyslovìjí zemì bývalého Sovìtského svazu, mnoství zneèitìné vody vypoutìné do øek stoupalo v druhé polovinì 80. i bìhem 90. let, i pøes údajnou èisticí kampaò na Volze a uralských øekách plánovanou ji v roce 1972 (viz rámeèek výe). patná kvalita vody má dopad na lidské zdraví. Choroby pøenáené vodou, které zasáhnou ménì ne 20 procent zásobované populace, jsou vak jen málokdy zjitìny. I pøesto se po celé Evropì obèas rozíøí choroby pøenáené vodou, jako napøíklad gastrointestinální infekce, které zasáhnou vìtinu populace, a to i v zemích s vysokým standardem vodárenských slueb (WHO 1999). Olovo ze starého rozvodného potrubí a v pøípadì východní Evropy kontaminované studny mohou mít dopad na rozvoj neuro-behaviorálních funkcí u dìtí (EEA/WHO 1999). Na subregionální úrovni se kvalitou vody zabývají rùzné smìrnice Evropské unie. Implementace smìrnic o pitné vo-
strana 12
(11) Jak nedolo k vyèitìní Volhy a Uralu Poèátkem sedmdesátých let 20. století byla vyèlenìna èástka 1,2 miliardy rublù na projekt vyèitìní Volhy a uralských øek (Bush 1972). Plán byl jedním z prvních veøejnì oznámených projektù na vyèitìní prùmyslových øek a zajitìní zásobování vodou. Mnoství ministrù vak projevilo znaènou nedbalost èi otálelo se zavedením opatøení k nápravì problému a nevyuilo plnì prostøedkù pøidìlených na opatøení vedoucí k ochranì vod. Úøady mìly na implementaci opatøení potøebných k úplnému zamezení vypoutìní neupravených odpadních vod do Uralsko-volského povodí èas do roku 1980. Nicménì ke tohoto konci roku byla míra zneèitìní Volhy a jejích pøítokù posouzena jako extrémnì vysoká a dále stoupala a do devadesátých let. Zdroj: Interstate Statistical Committee 1999
dì a ochranì vod pøed zneèitìním dusiènany probìhla ve vìtinì èlenských státù neuspokojivì, pøestoe Smìrnice o èitìní mìstských odpadních vod vedla ke sníení mnoství vypoutìných organických látek o dvì tøetiny a ivin o jednu polovinu (ETC/WTR 2001). Dalí zlepení lze oèekávat v souvislosti s investicemi do nové infrastruktury ve více zemích, aby byly splnìny poadavky smìrnic. Toté platí pro kandidátské zemì ve støední Evropì. Nejednoznaèný úspìch tìchto opatøení lze pøièíst absenci integrovaných vodohospodáøských strategií. Vývoj pøísluné politiky se v souèasnosti zamìøuje na udritelné obhospodaøování povodí a ochranu sladkých vod prostøednictvím propojení aspektù kvality a kvantity. Integraci mùe posílit také Rámcová smìrnice o vodách, která si klade za cíl dobrý stav vekerých evropských povrchových vod do roku 2015 a zabývá se otázkami integrované správy vodních zdrojù na úrovni povodí (EEA 1999d).
STRATEGIE A LEGISLATIVNÍ RÁMEC Pro pøeshranièní vodní hospodáøství existuje øada bilaterálních a multilaterálních dohod. Na celoevropské úrovni posiluje národní opatøení konvence UNECE z roku 1992 O ochranì a vyuívání vodních mezinárodnì sdílených tokù a jezer (Convention of Protection and Use of Transboundary Watercourses and International Lakes), která zavazuje smluvní strany k prevenci, kontrole a sniování zneèitìní vod z bodových i ploných zdrojù. Také zahrnuje opatøení pro monitorování, výzkum a vývoj, konzultace, varovné a poplachové systémy, vzájemnou pomoc, dohody mezi institucemi, výmìnu a ochranu informací a také zpøístupnìní informací veøejnosti. Protokol o vodì a zdraví má vstoupit v platnost v nejblií budoucnosti. Na úrovni povodí zahrnují pøeshranièní iniciativy Konvenci o ochranì a udritelném vyuívání øeky Dunaj (Convention for Protection and Sustainable Use of the River Danube) a novou Konvenci o ochranì Rýna (Convention for Protection of Rhine). Dunajská konvence zavazuje signatáøe ke spolupráci na ochranì, zlepování a rozumném vyuívá-
Voda nad zlato
ní povrchových a podzemních vod v povodí Dunaje s cílem omezit rizika spojená s haváriemi v okolí øeky a pøispìt k omezení zneèitìní Èerného moøe ze zdrojù v oblasti povodí. Nová Rýnská konvence pøijatá na Konferenci ministrù z oblastí povodí Rýna (Rhine Ministers Conference) v lednu 2001 bude základem pro mezinárodní spolupráci poøíèních zemí a EU a nahradí tak dohodu o Mezinárodní komisi na ochranu Rýna pøed zneèiováním (Agreement on International Commission for the Protection of the Rhine against Pollution) podepsanou v Bernu v roce 1963 a Konvenci o ochranì Rýna pøed chemickým zneèiováním (Convention for Protection of the Rhine Chemical Pollution) z roku 1976. Nová konvence stanovuje cíle mezinárodní spolupráce zamìøené na udritelný rozvoj Rýna, dalí zlepování jeho ekologického stavu a holistická protipovodòová opatøení. Kromì hledisek kvality a mnoství vody, vèetnì problémù spojených se záplavami, budou do opatøení konvence v budoucnu zahrnuty také otázky podzemních vod v povodí Rýna (ICPR 2001a).
AFRIKA Africké obnovitelné zdroje vody èiní v prùmìru 4 050 km3/rok. Jestlie v roce 2000 èinily 5 000 m3 na obyvatele/rok, je to výraznì ménì ne svìtový prùmìr 7 000 m3 na obyvatele/rok a ménì ne jedna ètvrtina jihoamerického prùmìru 23 000 m3 na obyvatele/rok (Shiklomanov 1999b a United Nations Population Division 2001). Rozloení jak povrchových, tak podzemních vod je vak nerovnomìrné. Napøíklad Demokratická republika Kongo je nejvlhèí zemí, kde prùmìrné interní obnovitelné zdroje vody dosahují 935 km3. Oproti tomu nejsuí zemì svìtadílu Mauretánie má roèní prùmìr 0,4 km3 (UNDP, UNEP, Svìtová banka a WRI 2000). Prostorové rozloení vodních zdrojù v regionu se neshoduje s hustotou zalidnìní, co v mnoha oblastech (zejména mìstských centrech) vede k nedostatku vody a odkázanosti na vnìjí zdroje. V roce 1990 nejménì 13 zemí trpìlo nedostatkem vody (ménì ne 1 700 m3 na obyvatele/rok) èi nouzí o ni (ménì ne 1 000 m3 na obyvatele/rok) a toto èíslo se pravdìpodobnì zdvojnásobí do roku 2025 (PAI 1995). To pøedstavuje zásadní problém pro sféru plánování v oblasti zásobování a distribuce. Podzemní voda je v regionu významným zdrojem a pøispívá k africkým zdrojùm 15 procenty (Lake a Souré 1997). Hlavní zvodnì se nacházejí v severní Sahaøe, Núbii, Sahelské a Èadské pánvi a v Kgalagadi (Kalahari). Podzemní voda se vyuívá pro domácí a zemìdìlskou spotøebu v øadì oblastí, zejména v aridnìjích subregionech, kde jsou povrchové zdroje omezené. Avak i oblasti silnì závislé na podzemních rezervách jsou ohroeny nedostatkem vody, protoe èerpání vody pøekraèuje její obnovování.
ROZMANITOST VODNÍCH ZDROJŮ Rozdíly v mnoství sráek na území Afriky jsou znaèné, 95 procent vody spadne v centrální a jihozápadní rov-
(12) Ukládání kalu v Káhiøe Studie zkoumající podmínky v Káhiøe, která byla zahájena v roce 1995, ukázala, e èitìní odpadních vod mùe kromì øeení problému zneèitìní mìstských vod pøinést i nové pøíleitosti v obchodu a zemìdìlství. V rámci projektu Odpadní vody Velké Káhiry (Greater Cairo Wastewater Project) produkují èistírny odpadních vod roènì pøiblinì 0,4 miliónu tun kalu èi pevných látek biologického pùvodu. Studie byla iniciována v rámci Programu environmentální technické pomoci ve Støedomoøí (Mediterranean Environmental Technical Assistance Programme) financovaného Evropskou investièní bankou za podpory Cairo Wastewater Organisation. Poèáteèní výsledky ukazují, e kal je úèinný pøi pìstování penice, jetele alexandrijského, krmné kukuøice a vinné révy. Vyhnilý kal poskytuje zemìdìlcùm vynikající náhradu dusíkatých hnojiv. Pøi pokusech na polích se neprokázaly ádné kodlivé úèinky pevných látek biologického pùvodu na plodiny a oèekává se, e pøínos rozmetávání pevných látek biologického pùvodu na novì obdìlávanou pùdu bude vzrùstat s opakovanou aplikací. Zemìdìlci v Egyptì jsou pøipraveni nakupovat hnojiva biologického pùvodu, jeliko chlévské mrvy je nedostatek a anorganická hnojiva jsou drahá. níkové zónì (Lake a Souré 1997). Za posledních tøicet let postihla krutá sucha Sahel a severní, východní a jiní subregion. Výsledkem bylo vypracování projektù na pøevod vody mezi povodími. Napøíklad v Jihoafrické republice, kde 60 procent povrchového odtoku pochází z jedné pìtiny území, se v rámci tìchto projektù pøesouvá mnoství vody do velkých prùmyslových center, jako napø. Johannesburg (Goldblatt a kol. 2000). Tyto projekty vak mohou vytváøet znaèný tlak na ivotní prostøedí, jeliko omezené pøírodní toky mají vliv na ekosystémy dále po proudu. Odezva na nedostatek vody na Seychelách a Mauritiu zahrnuje odsolování, pøidìlování vody hotelùm a výrobním odvìtvím a recyklaci odpadních vod v domácnostech. Oèekávané úspory tìchto opatøení mají v dlouhodobém horizontu èinit kolem 240 miliónù m3/rok (Vláda ostrova Mauritius a ERM 1998). Také v Egyptì vedla prudká sucha k neprodleným programùm recyklace drenání vody v zemìdìlství, aby byla uspokojena rostoucí zemìdìlská poptávka. Stejnì jako v ostatních regionech, patøí mezi hlavní faktory ovlivòující dostupnost vody v Africe vzrùstající domácí spotøeba pitné vody, nedostateèné èitìní odpadních vod, závlahové zemìdìlství a industrializace (která je zároveò zdrojem zneèitìní a má tedy vliv na kvalitu vody). Ztráty z vodovodù zpùsobují znaèné plýtvání. Podobnì øada zavlaovacích systémù je zastaralá. V Jihoafrické republice dochází ke ztrátám a 50 procent vody na zavlaování v dùsledku únikù (Global Water Partnership 2000). Nìkteré zemì vak vynakládají úsilí na etrnìjí vyuívání vody.
strana 13
Voda nad zlato
PŘÍSTUP K NEZÁVADNÉ VODĚ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Okolo 62 procent Afrièanù mìlo v roce 2000 pøístup k lepímu zásobování vodou. I pøesto obyvatelé afrického venkova tráví mnoství èasu hledáním vody a 28 procent svìtové populace bez pøístupu k vodì ije právì v Africe. Tato skuteènost postihuje zejména eny, protoe je èasto jejich povinností uspokojit rodinnou potøebu vody. Mìstské oblasti jsou lépe zásobeny, 85 procent obyvatelstva tam má pøístup k lepímu zásobování vodou. Ve venkovských oblastech nemá prùmìrnì 47 procent populace zajitìno èitìní odpadních vod, v Eritreji èiní prùmìr na venkovì 99 procent. V roce 2000 vypadal stav následovnì: Celkem 60 procent africké populace mìlo zajitìno èitìní odpadních vod. Mìstské obyvatelstvo na tom bylo opìt lépe, s 84 procenty oproti prùmìru 45 procent ve venkovských oblastech (WHO a UNICEF 2000). patné zásobování vodou a nedostateèné èitìní odpadních vod vedly k èetnému výskytu nemocí souvisejících s vodou, jako krkavka dìtská, cholera, prùjem, dracunculiasis, dyzentérie, oèní infekce, mìchovec, svrab, schistosomiáza a trachom. V Africe roènì umírá kolem 3 miliónù lidí v dùsledku chorob souvisejících s vodou (Lake a Souré 1997). V roce 1988 se 72 procent vekerých hláených pøípadù cholery vyskytlo v Africe. patné zásobování vodou a nedostateèné èitìní odpadních vod vedou ke kontaminaci povrchových i podzemních vod s následným dopadem na rostlinná, zvíøecí a lidská spoleèenství. Ekonomické náklady bývají nemalé. Napøíklad v Malawi byly v roce 1994 celkové náklady spojené se zhorováním kvality vod vyèísleny na 2,1 miliónu USD (DREA Malawi 19974). Tyto náklady ovlivòovaly potøebná úprava vody, rozvoj lidských zdrojù a sníená produktivita práce. Uspokojení základní potøeby vody a sanitace je také nákladné. Nedávná studie v Nigérii odhadla, e budoucí náklady na zásobování vodou a èitìní odpadních vod dosáhnou v období 200110 èástky 9,12 miliard USD (Adedipe, Braid a Iliyas 2000). Vlády se pokouejí zlepit situaci pomocí strategií environmentálního managementu, které zahrnují odpadové hos-
podáøství a územní plánování, a prostøednictvím zavádìní povinného posuzování dopadu na ivotní prostøedí (EIA) pro velké projekty. Jednou z hlavních iniciativ regionální politiky byl Lagoský akèní plán (Lagos Action Plan), který vyzýval èlenské státy k formulování rámcových zámìrù v sektoru zásobování vodou a zemìdìlství (OAU 1980). Plán se inspiroval Akèním plánem z konference o vodì v Mar del Plata z roku 1977 a zasedáním afrického regionu zabývajícím se otázkami vody v roce 1978. Navzdory tìmto iniciativám je pokrok v uvedeném smìru stále omezený v dùsledku nedostatku lidských a finanèních zdrojù i vybavení pro implementaci opatøení a jejich vymáhání.
ZHORŠUJÍCÍ SE KVALITA VODY Zneèitìní sladké a podzemní vody v øadì oblastí dále omezuje dostupnost nezávadné vody. patná kvalita vody zpùsobuje choroby a také omezuje zemìdìlskou produkci, v dùsledku toho je tøeba dováet více potravin a zemìdìlských produktù. patná kvalita vody tak omezuje ekonomický rozvoj, napøíklad v prùmyslových odvìtvích nároèných na vodu nebo v turistice, co je situace, která je pro rozvojové zemì Afriky potenciální katastrofou. Ve snaze øeit tento problém øada zemí zavedla èi posílila limity na povolené vypoutìní odpadních vod a obnovila zaøízení na jejich èitìní. Dalí odezvou v centrální Africe byly programy na èitìní a dekontaminaci sladké vody a kampanì k posílení veøejného povìdomí. Pøestoe byla tato opatøení zavedena teprve nedávno, dostavily se ji dílèí úspìchy zlepila se dostupnost pitné vody a vzrostlo irí povìdomí o problematice. Ve východní a jiní Africe pøispívá ke zhorování kvality vody invaze tokozelky nadmuté (Eichhornia crassipes). Tato rostlina (zvaná té vodní hyacint) vytváøí husté koberce, které ucpávají vodní kanály a naruují plynulý tok. Rozkládající se koberce jsou zdrojem zápachu a pøispívají k eutrofizaci vod. Mezi oblasti zasaené tokozelkou patøí Viktoriino jezero, jezero Kariba a nìkteré øeky. Postiené zemì zahájily s urèitými úspìchy programy biologické a chemické kontroly, doplnìné o mechanické èitìní
(13) Zásobování vodou a èitìní odpadních vod: Afrika
V roce 2000 mìlo 62 procent Afrièanù k dispozici lepí zásobování vodou a 60 procent zajitìno èitìní odpadních vod v rozsáhlých oblastech kontinentu vak bylo pokrytí nedostateèné. Zdroj: WHO a UNICEF 2000
strana 14
Voda nad zlato
(Global Water Partmership 2000). Vodní toky v západní Africe jsou podobnì ohroeny druhy Salvinia molesta a druhy rodu Typha.
MOKŘADY Africké mokøadní biotopy pokrývají asi 1,2 miliónu km2 (Finlayson a kol. 1999). Nicménì mokøady ohrouje jak zneèitìní, tak zemìdìlská kultivace. Pøedpokládá se, e úbytek mokøadù v jiní Africe posílil záplavy v letech 19992000, které postihly 30 000 rodin a 34 000 hektarù zemìdìlské pùdy (Mpofu 2000). S cílem zamezit dalímu zhorování stavu mokøadù 27 afrických zemí podepsalo a ratifikovalo v období od roku 1987 do prosince 1998 Ramsarskou úmluvu, která zajiuje ochranu 75 lokalit o rozloze zhruba 14 miliónù ha (Frazier 1999).
INTEGROVANÉ ŘÍZENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Posun k integrovanému øízení vodních zdrojù (IWRM) je jednou z nových strategických iniciativ pøijatých v Africe za úèelem øeení pøedestøených problémù. Integrované øízení vodních zdrojù se neomezuje na národní úroveò, ale zahrnuje také povodí sdílená dvìma nebo více státy. Nilská iniciativa (Nile Basin Initiative) zahájená v roce 1999 je spoleèným programem deseti zemí v povodí Nilu. Iniciativa usiluje o zajitìní udritelného rozvoje zdrojù, bezpeènost, spolupráci a ekonomickou integraci. V jiní Africe spolupracuje osm státù z povodí Zambezi v rámci Akèního plánu pro øeku Zambezi (Zambezi River System Action Plan), ovem úsilí o vytvoøení Komise povodí øeky Zambezi (Zambezi Basin Commission) postupuje jen pomalu. Dalím pøíkladem regionální spolupráce je projekt v oblasti Viktoriina jezera, který byl zahájen v roce 1995 za finanèní podpory GEF. Jeho hlavním zamìøením je øízení rybolovu, kontrola zneèitìní, kontrola invazivního rostlinstva a øízení vyuívání pùdy ve sbìrné oblasti.
ASIE A TICHOMOŘÍ Na Asii a oblast Tichého oceánu pøipadá okolo 36 procent globálního povrchového odtoku. I pøesto jsou nouze o vodu a zneèitìní hlavními problémy a dostupnost sladké vody na obyvatele v tomto regionu je nejnií: obnovitelné zdroje vody ve 30 nejvìtích zemích regionu, kde byly k dispozici potøebné údaje, èinily v polovinì roku 1999 3 690 m3 na obyvatele/rok (UNDP, UNEP, Svìtová banka a WRI 2000 a United Nations Population Division 2001). V absolutních èíslech mají Èína, Indie a Indonésie nejvìtí vodní zdroje, celkem více ne polovinu z celého regionu. Nìkolik zemí vèetnì Bangladée, Indie, Pákistánu a Korejské republiky ji nyní trpí nedostatkem vody èi nouzí o ni. K nim pøibudou dalí soubìnì s nárùstem populace a spotøeby. Nejvíce vody spotøebovává zemìdìlství (86 procent), mení mnoství pøipadá na prùmysl (8 procent) a vyuití v domácnostech (6 procent) (sestaveno z údajù UNDP, UNEP, Svìtové banky a WRI 2000).
NOUZE O VODU V øadì zemí potøeba vody pøevyuje zdroje, co vede k nadmìrné exploataci zásob z podzemních zvodní. Nouzi o vodu také navíc provází pokles kvality dostupné vody v dùsledku zneèitìní a zhorování stavu ivotního prostøedí. Stavby pøehrad a vodních nádrí spoleènì s odlesòováním v nìkterých povodích zpùsobily sníení hladiny nìkterých potokù a hladiny podzemních vod, pokodily øíèní mokøady a sníily diverzitu sladkovodních druhù. Vysoká spotøeba podzemní vody v pobøeních mìstech jako Bangkok, Dháka, Jakarta, Karáèí a Manila vedla k intruzi slané vody (pronikání slané vody do horizontù podzemních vod) a k poklesùm povrchu. Aè se vládní strategie tradiènì zaobíraly zvìtováním zásob vody, v poslední dobì se èím dál více zamìøují na opatøení v rámci integrovaného pøístupu k vodním zdrojùm, jako jsou úsporné vyuívání vody, etøení vodou a její ochrana, institucionální úpravy, právní, regulaèní a ekonomické nástroje, veøejná osvìta a spolupráce mezi institucemi. Spoleèným prvkem v národních politikách a strategiích je zaèleòování integrace rozvoje a správy vodních zdrojù do socioekonomického rozvoje, posuzování a monitoring vodních zdrojù, ochrana vod a souvisejících zdrojù, zajitìní nezávadné pitné vody a èitìní odpadních vod, etøení vodou a udritelné vyuívání vody v produkci potravin a v dalích ekonomických aktivitách, institucionální a legislativní rozvoj a zapojení veøejnosti. (14) Výmìnný program povodí jezera Toba a jezera Chaplain Severojiní spolupráce mezi organizacemi v Indonésii a Spojených státech pøispìla ke zlepení správy sbìrné oblasti jezera Toba nejvìtího jezera v sopeèném kráteru na svìtì, které pokrývá území 4 000 km2. Pro toto indonéské jezero, které trpí zhorením kvality vody a invazemi nepùvodních rostlinných a zvíøecích druhù, byla velkým pøínosem spolupráce Nadace pro pøírodní dìdictví jezera Toba (Lake Toba Heritage Foundation) a Programu pro sbìrnou oblast jezera Laka Chaplain (Laka Chaplain Basin Programme LCBP) ze státu Vermont v USA. Nadace vyuila èást grantu od Agentury Spojených státù pro mezinárodní rozvoj k vytvoøení partnerství s LCBP. Výmìnný program pomohl k øeení problémù spojených se správou sladkých vod ve sbìrné oblasti jezera Toba prostøednictvím zkueností z povodí z jiného regionu. Program pøinesl následující pouèení: l se sladkovodními jezery vude na svìtì souvisejí podobné vodohospodáøské problémy l nìkteré z nejobtínìjích úkolù souvisejí se správou zdrojù sdílených v rámci nìkolika jurisdikcí v jedné velké zemìpisné oblasti l vodohospodáøské zkuenosti lze pøímo pøenést do jiné zemì Zdroj: UNCSD 1999
strana 15
Voda nad zlato
V Indii mají nové strategie zavlaování vést ke zvýení efektivity vyuívání vody. Pouívají se nové technologie jako kapková/postøiková závlaha a lepí opatøení pro závlahu na farmách. V Korejské republice, kde zemìdìlství vyuívá pøes 50 procent zdrojù vody, klade vládní plán pro rozvoj vodních zdrojù pro 21. století dùraz na opatøení související s produkcí potravin pøi úsporném vyuití vody (Kwun 1999). Decentralizovanému vodohospodáøství se dostává podpory také v zemích jako Èína, kde mìstské èi provinciální úøady mají oprávnìní ke správì vodních zdrojù. V nìkterých indických státech byly ustaveny multidisciplinární jednotky s úkolem vytváøet komplexní vodohospodáøské plány. Zapojení zainteresovaných stran v Pákistánu do rozvoje zaøízení pro zásobování vodou, èitìní odpadních vod, údrbu a prevenci zneèitìní vody sníilo provozní náklady. Pokrok pøineslo také zavedení jednotného pøístupu v rámci celých povodí. Dohoda o sdílení povodí Indu mezi Indií a Pákistánem, Úmluva o sdílení vodních zdrojù (Water Sharing Treaty) mezi Indií a Bangladéem, spolupráce Indie a Bhútánu na rozvoji vyuívání vodní energie a indicko-nepálská spolupráce na spoutání sdílených øek pøedstavují pøíklady vodohospodáøské pøeshranièní spolupráce v jiní Asii.
ZNEČIŠTĚNÍ VODY V prùbìhu let se ze zneèitìní vody vyvinul zásadní problém. Mezi kodliviny patøí patogeny, organické látky, iviny, tìké kovy a toxické látky, usazeniny a suspendované látky, kal a soli. Jiní Asie zejména Indie a jihovýchodní Asie se potýkají se závanými problémy se zneèitìním. Toky jako lutá øeka (Èína), Ganga (Indie) a Amu a Syr Darja (Støední Asie) patøí mezi nejvíce zneèitìné øeky svìta (World Commission on Water 1999). Ve mìstech z rozvojových zemí regionu je vìtina vod silnì zneèitìna domovními splaky, odpadem vypoutìným z prùmyslu, chemikáliemi a pevnými odpady. Vìtina øek v mìstských oblastech Nepálu byla zneèitìna a voda z nich ji není pouitelná pro lidi. Pitná voda v Káthmandú je kontaminovaná koliformními bakteriemi, elezem, èpavkem a dalími kodlivinami (UNEP 2001). Zneèitìní vod ovlivòuje lidské zdraví. Na tichomoøských ostrovech, zejména v komunitách obývajících korálové ostrovy, vedlo pouívání zneèitìné podzemní vody na pití a vaøení k problémùm jako prùjmy, loutenka a obèasné vypuknutí tyfu èi cholery. Napøíklad kontaminace podzemní vody arsenem v nìkterých krajích západního Bengálska, Indie a v nìkterých vesnicích v Bangladéi sedmdesátkrát pøevyuje národní standardy pro pitnou vodu, co je 0,05 mg/l. Pøestoe ke kontaminaci arsenem mùe pøispívat i zneèitìní, dochází k ní také vlivem pøírodních podmínek. Jedna zpráva uvádí, e vzhledem k potenciálnímu ohroení vìtiny z 68 000 venkovských obyvatel, vìdci z OSN odhadují, e brzo mùe dojít k tomu, e arsen bude zabíjet 20 000 Bangladéanù roènì. (Pierce 2001) Nedostateèné zásoby vody a patné èitìní odpadních vod zpùsobují smrt více ne 500 000 kojencù roènì a pøedstavují nesmírnou zátì regionu v podobì nemocí a postie-
strana 16
ní (UNEP 1999b). Asi 89 procent z celkového poètu let ivota s postiením (Disability Adjusted Life Years DALY) v Indii a dalích zemích lze pøièíst chorobám spojeným s nedostateèným pøísunem vody a patnou sanitací (Svìtová banka 2000). Cholera je rozíøená v øadì zemí, zejména tam, kde jsou patná zaøízení na èitìní odpadních vod, jako napøíklad v Afghánistánu, Èínì a Indii (WHO 2000). Vìtina z celosvìtové populace bez zajitìného èitìní odpadních vod a lepího pøístupu k vodì ije v Asii (WHO a UNICEF 2000). V jihozápadním tichomoøském subregionu jsou zásobování vodou a sanitace na pomìrnì vysoké úrovni, 93 procent obyvatelstva má zajitìno èitìní odpadních vod a 88 procent má pøístup k lepímu zásobování vodou (WHO a UNICEF 2000). Tyto údaje jsou ovem silnì zkreslené, jeliko do statistiky byla zahrnuta i velká a kvalitnì zásobená australská populace. Odhaduje se, e èitìní odpadních vod je zajitìno pouze pro 48 procent obyvatelstva Asie (WHO a UNICEF 2000) co je ménì ne v jakémkoli jiném svìtovém regionu. Situace je horí ve venkovských oblastech, kde pouze 31 procent obyvatelstva má èitìny odpadní vody, v pomìru k 78 procentùm zajitìným v mìstských oblastech. (15) Zneèitìní vod v Austrálii V Austrálii poklesla kvalita vody v øadì vnitrozemských vodních tokù v dùsledku lidských aktivit v jejich povodích (Ball a kol. 2001). Usazeniny, iviny a toxické látky spolu s prudkým nárùstem vodního rostlinstva postihly vodní ekosystémy. Odezvou byla opatøení vèetnì Iniciativa pro pøívalovou vodu ve mìstech (Urban Storm Water Initiative), Program prùmyslového partnerství (Industry Partnership Programme) a Waterwatch Australia, které si kladou za cíl monitorování a zlepení stavu mìstských vodních tokù. Také byla zavedena øada programù v rámci celé zemì èi jednotlivých teritorií, spoleènì s komunitními programy jako Streamwatch a Waterwatch. Navíc místní úøady vytváøejí plány pro øízení pøívalových vod v rámci mìstských sbìrných oblastí za podpory státu a úøadù jednotlivých teritorií. Pøívalové vody jsou stále více vnímány jako zdroj, který je tøeba zachytit a vyuít, a nikoli jako odpad. Zdroj: Australia State of the Environment Committee
Bìhem uplynulých deseti let zaèalo nìkolik zemí øeit otázky kvality vody prostøednictvím implementace rozsáhlých programù a akèních plánù s cílem zlepit patný stav nìkterých potokù a vyèerpaných zvodní. Tyto programy mají zpravidla právní èi statutární oprávnìní na základì dokumentù jako thajský národní zákon o kvalitì vody (Thailands National Water Quality Act), filipínský kodex kvality vod (Philippine Water Quality Code), indický zákon o ochranì ivotního prostøedí (Indias Environmental Protection Act), èínský zákon o vodì (Chinas Water Law) a zákon Korejské republiky o kvalitì vody (Republic of Koreas Water Quality Preservation Act) (UNESCAP 1999). Úspìné pøípady obnovování a ochrany kvality vody pocházejí ze zemí, kde kvalitu vody v øekách prosazují v rámci mul-
Voda nad zlato
tisektorového a multidisciplinárního pøístupu ke správì vodních zdrojù. Kampanì usilující o vyèitìní øek, kanálù, jezer a dalích vodních tìles jsou èím dál rozíøenìjí. Programy èasto vedou ke zlepení kvality vody a obèas i k pøijetí nových standardù kvality vody a pøedpisù týkajících se jejího vyuívání. Také pøispívají k posílení povìdomí o potøebì sníit zatíení vod kodlivinami prostøednictvím èitìní odpadních vod, recyklace a vyuívání splakù a prùmyslových odpadních vod a pøísné kontroly vypoutìných prùmyslových a komunálních odpadù. V industrializovaných zemích regionù se podaøilo dosáhnout také øady úspìchù v opìtovném vyuívání vody a recyklaci. Kvalitu vody se díky iniciativám zabývajícím se zneèitìním vod podaøilo zlepit v Èínì, Japonsku, Korejské republice a Singapuru. V Japonsku vláda stanovila standardy kvality ivotního prostøedí a dosáhla znaèných zlepení: v roce 1991 splòovalo 99,8 procenta vzorkù vody v Japonsku normu pro tìké kovy a toxické látky (RRI 2000). V roce 2000 èinil podíl èitìných prùmyslových odpadních vod v celé Èínì 94,7 procenta (SEPA 2001). Výsledkem akcí provedených v Singapuru je, e jeho obyvatelé dostávají pitnou vodu pøímo z kohoutku.
LATINSKÁ AMERIKA A KARIBSKÁ OBLAST Latinská Amerika a karibská oblast jsou bohaté na obnovitelné vodní zdroje, pøièem z celého svìta na nì pøipadá 30 procent. Nicménì tøi hydrografické regiony sbìrná oblast Mexického zálivu, jiního Atlantiku a La Platy pokrývající 25 procent území regionu jsou domovem 40 procent obyvatelstva a obsahují pouze 10 procent vodních zásob regionu (WWC 2000). Vìtina problémù souvisejících s vodou pøekraèuje hranice státù, pøestoe mezi subregiony a zemìmi existují znaèné rozdíly. Mezi hlavní problémy patøí: sniující se dostupné mnoství vody na obyvatele v dùsledku populaèního rùstu, expanze mìst, odlesòování a klimatických zmìn, zhorování kvality vody zpùsobené neèitìnými splaky, rozsáhlým vyuíváním hnojiv a pesticidù a prùmyslovým zneèitìním zejména z tìby a energetiky a zastaralé institucionální a právní uspoøádání.
DOSTUPNOST A VYUŽÍVÁNÍ Dostupnost vody se velmi lií. Nejbohatím regionem je Jiní Amerika. Nìkteré zemì trpí nedostatkem vody a ztrátou vodní biodiverzity a biotopù, pøièem nìkteré ostrovy v karibské oblasti se blíí hranici nouze o vodu nebo ji ji pøekroèily (WWC 2000). Také mezi jednotlivými zemìmi jsou výrazné rozdíly. Ve vìtinì malých karibských ostrovních státù je dé jediným zdrojem sladké vody (Antiqua a Barbuda, Bahamy a Barbados vyuívají odsolenou vodu). V Jiní Americe mají zásoby podzemních vod zásadní význam a jejich objem se odhaduje na 3 milióny km3 (GWP 2000). Zejména Mexiko
je odkázané na podzemní vodu, pøièem spotøebovává jednu tøetinu vekeré uvádìné èerpané sladké vody a dvì tøetiny mìstské pitné vody (CATHALAC 1999, WWC 1999). Zemìdìlství a prùmysl jsou hlavními spotøebiteli vody v regionu, po nich následuje domácí spotøeba. Závlahové zemìdìlství pøedstavuje jeden z nejrychleji expandujících zpùsobù vyuívání sladké vody. Plocha zavlaované zemìdìlské pùdy vzrostla z 10 miliónù ha v roce 1970 na více ne 18 miliónù ha v roce 1998 (FAOSTAT 2001). Èerpání vody na zavlaování se pohybuje od 56 procent z celkové èerpané vody v karibské oblasti do 78 procent ve Støední Americe. V zavlaovacích technologiích se veobecnì projevuje neetrnost a nedostatek praxe (Svìtová banka 1999). Nìkteré nedávné institucionální reformy se pokusily tyto otázky øeit. Napøíklad v Mexiku se vlastnictví zavlaovacích systémù pøesunulo od soukromých vlastníkù na 386 asociací pro vyuívání vody, co se projevilo výrazným zlepením v návratnosti nákladù, údrbì systémù a úsporném vyuívání vody (Saleth a Dinar 1999). Prùmysl také vyuívá velká mnoství vody. Odhaduje se, e v Jiní Americe èiní roènì odèerpané mnoství vody pro prùmysl 15 km3, pøièem 80 procent spotøeby pøipadá na Ar(16) Model Tegucigalpa: zásobování vodou v pøímìstských oblastech Zapojení komunity, systém podílení se na nákladech a zisku z nákladù, hygienická osvìta a kolení pøispìly ke zlepení zásobování vodou a èitìní odpadních vod v øadì pøímìstských komunit v honduraském hlavním mìstì Tegucigalpa. V dùsledku rychlé urbanizace bìhem posledních 20 let vzrostl poèet obyvatel Tegucigalpy na 850 000, pøièem vìtina lidí ije v pøímìstských oblastech. Povrchová voda se zde témìø nevyskytuje a podzemní voda je èasto pøíli hluboko èi zneèitìná. Zajitìní základních slueb jako vodovod a kanalizace je obtíné a nákladné. Program zásobování pøímìstských oblastí vodou, který probíhá ve spolupráci s UNICEF, Národním autonomním vodárenským a kanalizaèním úøadem (National Autonomous Water and Sewage Authority SANAA), Výkonnou jednotkou pro rozvoj sídel (Executive Unit for Settlements in Development UEBD) a místních komunit, poskytl v letech 19871996 vodu 150 000 lidí v 80 komunitách a sanitaèní sluby 5 000 obyvatel ètyø komunit. Jednou ze silných stránek programu je zapojení komunity a jejích investic Komunita musí poskytnout pracovní sílu a stavební materiál, pøispìt finanènì prostøednictvím sazeb za vodu a postupnì uhradit úplné náklady na investice. Také musí ustanovit správní radu, která vybírá poplatky, spravuje vodovod a stará se o provoz a jednoduchou údrbu. Stávající systém podílení se na nákladech a zisku z nákladù obnáí také vyuívání revolvingového fondu: komunita pøispìje zhruba 40 procenty celkových nákladù na vodovod, pøièem SANAA a UNICEF poskytnou 25 a 35 procent. Zdroj: UNCSD
strana 17
Voda nad zlato
gentinu a Brazílii (ACAA 2001). V Brazílii pochází vìtina elektrické energie z vodních zdrojù. Dùlní sektor, zejména v Chile a v Peru, vyaduje stále vìtí mnoství vody. Pro nìkteré regiony, jako napøíklad Andy, to mùe v blízké budoucnosti znamenat nutnost vodu dováet. Ve Venezuele, Trinidadu a Tobagu je významným spotøebitelem ropný prùmysl. Poadavky na vodu pro domácí úèely také stoupají. Nerovnost mezi uivateli, a to i v zemích bohatých na vodu, je vak obrovská. Øada chudých obyvatel jak na venkovì, tak ve mìstech nemá pøístup k èisté vodì èi k sanitaèním slubám (WWC 2000). V roce 1995 nemìlo 25 procent obyvatelstva domácí zdroj vody èi snadný pøístup k nìmu. V tomté roce bylo 41 procent vody neupravováno a 31 procent obyvatelstva nemìlo k dispozici kanalizaci (PAHO 1998). Na konci roku 2000 mìlo 85 procent obyvatelstva k dispozici lepí zásobování vodou a 78 procent lepí sanitaèní sluby to vak znamená, e 78 miliónù lidí stále nemìlo pøístup k lepímu zásobování vodou a 117 miliónù nemìlo zajitìno èitìní odpadních vod (WHO a UNICEF 2000). Velké rozdíly se také vyskytují mezi mìsty a venkovem. Pøírodní katastrofy pøedstavují nepøedvídatelný faktor, který mùe vánì podkopat úsilí o zlepení slueb souvisejících s vodou a èitìním odpadních vod. V mnoha mìstských oblastech se pokoueli o zlepení zásobování vodou a sanitace a o zavedení sazeb, které odráejí skuteènou cenu vody. Aèkoli se úèinnost privatizace a vyuívání ekonomických nástrojù, jako napø. zpoplatnìní vody, ukazují být problematickými (WWC 2000), nìkteré zemì jako napøíklad Jamajka zaèaly s vyuíváním ekonomických nástrojù (UNECLAC 2000). Omezené mnoství informací týkajících se vodárenské infrastruktury a jejího provozu jsou hlavní pøekákou ve snahách vlád zlepit pøedpisy pro oblast vody v mìstském sektoru. Zatímco role vlád se posunula od poskytovatele vodárenských slueb k regulaènímu orgánu zastupujícímu veøejnost, øada z nich stále nemá dostateèné informace ohlednì vodárenského provozu, a to jejich regulaèní funkci omezuje. I kdy jsou technologické zmìny v oblasti vodárenství pomalejí ne v jiných sektorech, je potøeba pøenosu technologií pro snahy o etøení vodou a zavedení lepí øídící strategie zcela zásadní. S cílem zvýit efektivnost sektoru èitìní odpadních vod a pøivést kapitál byly navreny národní a mezinárodní strategie, vèetnì vytvoøení místních èi regionálních trhù, jako napøíklad Projekt zvodnì Guarani (Guarani Aquifer Project) (viz rámeèek 17). V Brazílii zaznamenali pokroky v legislativì, zejména v pøípadì federálního zákona z roku 1997, který zavedl národní politiku vodních zdrojù a ustanovil národní systém správy vodních zdrojù.
Rozsáhlé vyuívání hnojiv v zemìdìlství posílilo nárùst øas a eutrofizaci jezer, pøehrad a pobøeních lagun. Stoupající obsah dusiènanù byl zaznamenán v øekách vèetnì Amazonky a Orinoka a v podzemních zdrojích regionu. V Kostarice byl jak v mìstských, tak venkovských zdrojích zjitìn obsah dusiènanù blíící se limitùm èi pøekraèující mezinárodní smìrnice (Observatorio del Desarrollo 2001). Neèitìné odpadní vody z mìstských center jsou i nadále hlavní pøíèinou zneèitìní. V regionu jako celku je nìjakým zpùsobem èitìno pouze kolem 13 procent sebraných odpadních vod (PAHO 1998). Narùstající zneèitìní z mìstského povrchového odtoku a vypoutìní odpadních vod do øek a dalích vodních tìles, která jsou zdroji pro mìsta, pøispìlo k obtíím s uspokojením zvyujících se poadavkù na vodu ve mìstech, zejména v tìch, která se nacházejí v oblastech jako Lima nebo Mexico City, kde je o vodu nouze (WWC 2000). Prùmyslové aktivity a vyplývající zneèitìní výraznì pøispìly k problémùm s kvalitou vody. Napøíklad ivoèiné odpady z koeluen, jatek a balíren masa zneèistily zvodnì koliformními bakteriemi (WWC 2000). Dalím íøícím se problémem s kvalitou vody, zejména v karibské oblasti, je salinizace vody v pobøeních oblastech zpùsobená jejím nadmìrným èerpáním. Na závanosti mu dodává skuteènost, e potøeba vody zde stoupá, zejména v oblasti cestovního ruchu (UNEP 1999a).
KVALITA VODY
INSTITUCIONÁLNÍ A PRÁVNÍ STRUKTURY
A do sedmdesátých let 20. století nebylo zneèitìní vody v Latinské Americe a karibské oblasti závaným problémem. Bìhem posledních 30 let vak dolo k významnému poklesu kvality povrchových i podzemních vod. Zemìdìlství a vypoutìní neèitìných mìstských a zemìdìlských odpadních vod se stalo hlavním zdrojem zneèitìní.
Ve vìtinì zemí probíhá správa vodních zdrojù v rámci sektorù, tedy s minimem integrace èi vyuití enviromentálních postupù hospodaøení. Takový pøístup pomíjí naprosto nezbytnou interakci se irími ekosystémy, dalími funkcemi a environmentálními slubami spojenými s vodou. V uplynulém desetiletí se vyskytl trend pøesouvání vodáren-
strana 18
(17) Zvodeò Guarani Zvodeò Guarani je nejvìtí na svìtì. Pokrývá asi 1,2 km2 na jihu a jihovýchodì Jiní Ameriky. Zdrenlivé odhady trvalých rezerv systému v Brazílii uvádìjí 48 000 km3 s roèním obnovováním 160 km3. Èerpání podzemní vody v objemu asi 20 procent souèasného roènì doplòovaného mnoství by postaèilo na zásobování 360 miliónù obyvatel 300 litry dennì. Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay spolupracují na vytvoøení integrovaného plánu ochrany a udritelné správy systému v rámci Projektu na ochranu ivotního prostøedí a udritelný rozvoj zvodnì Guarani (Project for Environmental Protection and Sustainable Development of the Guarani Aquifer System), který financuje fond Global Environmental Facility a Svìtová banka. V projektu je zapojena Organizace amerických státù (Organisation of American States) a dalí mezinárodní dárci a instituce. Úspìch projektu bude významným krokem k zajitìní dlouhodobé dostupnosti zdrojù sladké vody ze zvodnì pro obyvatele uvedených zemí.
Voda nad zlato
ských slueb z veøejného do soukromého sektoru a decentralizace právních a administrativních povinností. Výsledkem je, e zákony a pøedpisy, jejich úèelem je chránit vodní zdroje, èasto chybí nebo jsou nedostateènì vymáhány (WWC 2000).
SEVERNÍ AMERIKA Na Severní Ameriku pøipadá asi 13 procent svìtových obnovitelných zásob sladkých vod (s výjimkou pevninských a vysokohorských ledovcù). Na konci devadesátých let 20. století vyuívali obyvatelé Severní Ameriky 1 693 m3 vody na osobu za rok (Gleick 1998), co je více ne v jakémkoliv jiném regionu. Ve Spojených státech vedla nedávná úsporná opatøení k poklesu spotøeby: v letech 198095 klesl objem èerpané vody o témìø 10 procent, zatímco poèet obyvatel vzrostl o 16 procent (Soley, Pierce a Perlman 1998). Na druhé stranì v Kanadì se v letech 197291 objem èerpané vody zvýil o 80 procent, zatímco poèet obyvatel narostl o 3 procenta (EC 2001a). Aèkoli zneèitìní vody z bodových zdrojù se ve Spojených státech od sedmdesátých let sníilo, ploné zdroje jako povrchový odtok ze zemìdìlské pùdy a odtok pøívalových vod z mìst narostly a zpùsobují závané problémy se zneèitìním. Mezi hlavní zdroje obav patøí zvýený obsah ivin. Vìtinu (nezmrzlých) sladkovodních zdrojù kontinentu tvoøí podzemní vody. Kontaminace podzemních vod a pokles hladiny ve zvodních se nyní øadí mezi nejvìtí problémy (Rogers 1996, EC 1999a). Jednou z nejzávanìjích otázek, se kterou se Severní Amerika potýkala pøed tøiceti lety, byl poválivý stav sbìrné oblasti Velkých jezer. Úsilí vyvinuté na její vyèitìní stojí za povimnutí coby pøíklad spolupráce mezi národy a místními uivateli. (18) Zdravotní rizika zpùsobená zneèitìním podzemních vod Nemálo hláených pøípadù kontaminace studní z poslední doby zvýilo ostraitost veøejnosti ohlednì zdravotních rizik spojených s kontaminovanou podzemní vodou (EC 1999c). Napøíklad v kvìtnu 2000 zemøelo ve Walkertonu ve státì Ontario nìkolik Kanaïanù a více ne 2 000 jich onemocnìlo v dùsledku kontaminace mìstských vod bakterií Escheria coli. Jedním z faktorù byl zvíøecí hnùj, pøièem pøispìly i dalí, jako selhání infrastruktury, rizikové umístìní studní, lidské selhání a nadmìrné sráky (ECO 2000). Tato tragédie pobídla kanadské provincie nápravì váných obtíí s pitnou vodou souvisejících se kodlivinami ze zvíøecích odpadù, které pronikaly do zdrojù podzemních vod, a v nìkterých pøípadech také poukázala na dùsledky pøedchozích krtù v rozpoètu, sniování poètù zamìstnancù a vìtí spoléhání na mìsta a obce v regulaci environmentálních slueb (Gallon 2000).
PODZEMNÍ VODA Koncem devadesátých let 20. století zásobovala podzemní voda 50 procent severoamerické populace a více ne 90 procent venkovského obyvatelstva (EPA 1998, Statistics Canada 2000). Øada nebezpeèných sloek vyuívaných v prùmyslu a zemìdìlství nyní ohrouje kvalitu podzemních vod. kodliviny z ploných zdrojù jsou pøítomné v mnoha mìlkých studních v celém severoamerickém regionu (Moody 1996). Zemìdìlství pøedstavuje nejhorího viníka, jeliko pouívání umìlých hnojiv v regionu stouplo bìhem uplynulých 30 let z 15 na 22,5 miliónu tun (IIFA 2001). Pøestoe kontaminace dusíkem zøídka pøekraèuje hranici ohroení zdraví, pro obyvatele prérijních provincií, kteøí jsou závislí na vodì ze studní, pøedstavuje vleklý problém a má do jisté míry vliv na podzemní vody ve 49 státech USA (OECD 1996, Statistics Canada 2000). Pøi poití velkých koncentrací zpùsobují dusiènany methemoglobinémii èili syndrom modrání kojencù (Sampat 2000). Nízké koncentrace pesticidù byly zjitìny také v mìlkých podzemních vodách na 54,4 procenta testovaných lokalit v USA v letech 199395. Aèkoli koncentrace pesticidù zøídka pøekraèují normy pro pitnou vodu, nìkteøí vìdci naznaèují, e jejich vliv na zdraví a ivotní prostøedí není náleitì prozkoumán (Kolpin, Barbash a Gilliom 1998). Podzemní zásobní nádre na ropné produkty, kyseliny, chemikálie a prùmyslová øedidla jsou hlavním zdrojem kontaminace podzemních vod (Sampat 2000). Nádre èasto neodpovídají úèelu, pro který se pouívají, nebo nebyly správnì instalovány. V roce 1998 byly zjitìny úniky z více ne 100 000 nádrí na ropu ve Spojených státech. State Underground Remediation Funds pomohly financovat èitìní mnoha lokalit ve Spojených státech (US EPA 1998). Systémy septikù, které jsou nejvìtím zdrojem odpadù vypoutìných do zemì, obsahují øadu organických kodlivin a existuje podezøení, e jsou jedním z hlavních pøíèin kontaminace venkovských studní. Jedna tøetina a jedna polovina septikù pravdìpodobnì nefunguje správnì (Moody 1996). Dlouhodobá dostupnost podzemní vody v aridních regionech je jednou z prioritních otázek. Hladina podzemích vod obecnì pøestala klesat v osmdesátých letech 20. století, ale spotøeba podzemních zásob vody pøesto èinila 10 procent vekeré èerpané sladké vody ve Spojených státech v polovinì devadesátých let (OECD 1996). Zemìdìlství spoléhalo na podzemní vodní zdroje na 62 procentech zavlaované zemìdìlské pùdy v roce 1990 (OECD 1996, Sampat 2000). Koncem 80. a poèátkem 90. let vechny státy USA zavedly legislativu pro podzemní vody (TFGRR 1993, Gobert 1997). Kanadská federální vláda iniciovala novou národní legislativu pro ivotní prostøedí, obchod a otázky podzemních vod (EC 1999a). Aèkoli správa podzemních vod se tradiènì zabývala povrchovými a podzemními vodami oddìlenì, interakce mezi nimi mají pøímý dopad na kvalitu a dostupnost vody a na stav mokøadù, ekologii øíèních oblastí a vodní ekosystémy obecnì (Codgrove a Rijsberman 2000).
strana 19
Voda nad zlato
KVALITA VODY VE VELKÝCH JEZERECH Sbìrná oblast Velkých jezer je jedním z nejvìtích sladkovodních systémù na svìtì, který obsahuje 18 procent sladké povrchové vody svìta (EC 2001a). Srákami a pøítokem povrchových a podzemních vod se roènì obnovuje ménì ne jedno procento objemu vody v jezerech. V prùbìhu let trpìla jezera smíeným zneèitìním zpùsobeným neodpovídajícími kanalizaèními systémy, hnojivy a vypoutìním odpadních vod. Poèátkem sedmdesátých let 20. století byly pláe zanesené øasami a voda nebyla vhodná na pití, pokud nebyla dùkladnì pøeèitìna. Jezero Erie trpìlo nadmìrnými koncentracemi fosforu, kvetením vody a závaným poklesem rybích populací. Nejvánìji situace zasáhla spoleèenství pùvodních obyvatel. Novinové titulky v roce 1970 hlásaly, e jezero Erie je mrtvé (EC 1999b, EC 2001c). Dalí náznaky poukazovaly na zákeønìjí problémy. Poèátkem 70. let byly skoøápky vajec potápek lutonohých, které se nacházejí vysoko ve vodním potravním øetìzci a projevuje se u nich bioakumulace, o 30 procent tenèí ne obyèejnì (EC 1999b). Poèty populací nìkterých ptaèích druhù strmì klesly. V roce 1971 vydala Mezinárodní spoleèná komise (International Joint Commission IJC) zprávu o problémech zneèitìní dolních Velkých jezer. Nezávislá organizace IJC skládající se ze zástupcù Kanady a USA, je povìøena posuzováním mnoství a kvality vody v pøíhranièní oblasti mezi Kanadou a Spojenými státy od roku 1909 (IJC 2000a). Zpráva vedla k podpisu smlouvy o kvalitì vody Velkých jezer (Great Lakes Water Quality Agreement GLWQA) v roce 1972 a k vyvinutí mimoøádného úsilí o obnovení kvality vody. V roce 1978 byla GLWQA aktualizována za úèelem zavedení ekosystémového pøístupu a øeení pøetrvávajícího vypoutìní chemikálií (IJC 1989). V roce 1987 byly stanoveny cíle èi strategie pro sníení zátìe fosforu, vzduchem pøenáených kodlivin, zneèitìní z èinností na pevninì a problémù kontaminovaných usazenin a podzemních vod. Byly vytvoøeny Plány pro nápravné akce (Remedial Action Plans RAP) s cílem vyèistit 43 postiených oblastí. Od poèátku 70. let se podaøilo sníit zátìe fosforu z mìstských zdrojù v jezerech Erie a Ontario o témìø 80 procent, zpomalit rùst øas a omezit rozsah spotøebovávání kyslíku ve vodì u dna. Jezero Erie, druhdy povaované za mrtvé, dnes poskytuje nejvìtí výnosy candátù na svìtì (EC 1999b, EC 2001c). Vypoutìní øady neodbouratelných jedovatých chemikálií se také podaøilo omezit. Od konce 80. let vládní pøedpisy dosáhly sníení vypoutìných jedovatých látek obsahujících chlór z papírenských provozù o 82 procent. Od roku 1972 dolo k celkovému sníení pouívání, výroby a vypoutìní sedmi nejvíce toxických chemikálií a k výraznému omezení únikù chemických látek (EC 1999b, EC 2000, EC 2001c). Rezidua DDE (metabolit DDT) a polychlorovaných bifenylù (PCB), jejich obsah býval nezvykle vysoký ve vejcích potápek ve sbìrné oblasti Velkých jezer, poklesl o celých 91 procent a o 78 procent od poèátku 70. let do roku
strana 20
1998 (EC 2001b). Potápky se opìt úspìnì mnoí a populace ostatních ptaèích druhù stoupají (EC 1998, EC 1999c). Rychlý rozvoj prùmyslu a mìst v 90. letech vak nadále zpùsoboval pokozování ivotního prostøedí v dané oblasti. Zamoøení usazeninami v pøístavech a ústích øek hrozilo kontaminací ryb a pøináelo problémy spojené s bagrováním a skládkováním usazenin (IJC 1997). Prokázalo se, e kodliviny pøenáené vzduchem se usazují na jezerech a významnì pøispívají ke zneèitìní vod (US EPA 1997). A 96 procent PCB ve Velkých jezerech pochází z atmosféry (Bandemehr a Hoff 1998). Proto byla v roce 1997 zahájena Spoleèná strategie dvou zemí pro Velká jezera (Great Lakes Binational Strategy) s cílem odstranit tyto chemické kodliviny (BNS 1999, EC 2000b). Aèkoli se podaøilo omezit pùsobení neodbouratelných toxických látek, nìkteré studie ukazují, e dìti matek, které konzumovaly velké mnoství ryb z Velkých jezer, trpìly vývojovými problémy (Health Canada 1997). Nedávná studie IJC varuje pøed pomalým postupem v pøípadì nìkterých problémù, jako napøíklad likvidace usazenin obsahujících neodbouratelné jedovaté látky a exotické invazivní druhy (IJC 2000b). Velká jezera se v budoucnu budou potýkat s dalími environmentálními problémy. Do poloviny tohoto století mùe globální oteplování zpùsobit pokles jejich hladiny o jeden metr i více, co by pøineslo závané ekonomické, environmentální a sociální dopady. Nedostatek vody v Severní Americe mùe také zesílit tlak na velkoobjemové odvádìní èi odebírání vody z jezer, co by ohrozilo udritelnost vyuívání zdrojù povrchových a podzemních vod (IJC 2000c, IPCC 2001).
ZÁPADNÍ ASIE Arabský poloostrov se vyznaèuje aridním klimatem s roèními srákami pod 100 mm. Nejsou zde ádné spolehlivé zásoby vody. Tento subregion je pøi uspokojování potøeby vody zcela odkázán na podzemní zdroje a odsolovací zaøízení. Nárùst spotøeby zpùsobil velký tlak na skromné zdroje. Subregion Mashriq je pøevánì aridní a semiaridní. Sráky na 70 procentech území subregionu èiní ménì ne 250 mm roènì. Mashriqem protékají dvì øeky pramenící mimo oblast Eufrat a Tigris a nìkolik meních tokù. Arabským zemím se podaøilo dosáhnout porozumìní èi uzavøení dohod ohlednì sdílení tìchto vodních zdrojù, nicménì dohody týkající se Eufratu mezi Irákem a Sýrií na jedné a Tureckem na druhé stranì se zatím neuskuteènily.
ZVYŠUJÍCÍ SE POTŘEBA VODY Hlavní pøíèinou zvyující se potøeby je rychlý populaèní rùst. Poèet obyvatel regionu se od roku 1972 zvýil ze 37,3 miliónu na 97,7 miliónu v roce 2000 (United Nations Population Division 2001). Subregion Mashriq se znaèným roèním populaèním pøírùstkem ve výi 3 procenta zaznamenal sníení objemu sdílených dostupných vodních zdrojù ze 6 057 m3 v roce 1950 (Khouri 2000) na 1 574 m3 v roce 2000 (viz rámeèek 19).
Voda nad zlato
Domácí potøeba vody také stoupá vzhledem ke zvýení spotøeby na obyvatele. V mnoha zemích se k omezení spotøeby vyuívá pøídìlového systému. Napøíklad Jordánsko omezuje zásobování vodou v Ammánu na tøi dny v týdnu. V Damaku je voda k dispozici po ménì ne 12 hodin dennì. Hlavním uivatelem vody v západní Asii je zemìdìlství, pøièem na nìj pøipadá témìø 82 procent celkovì spotøebované vody, ve srovnání s 10 a 8 procenty spotøebovanými v sektoru prùmyslu a domácností. Na Arabském poloostrovì vyuívá zemìdìlství 86 procent dostupných vodních zdrojù a v Mashriqu kolem 80 procent (Khouri 2000). Snaha uspokojit potøebu vody vedla za posledních tøicet let k dramatickému zvýení objemu odebírané podzemní vody. V Radì pro spolupráci zemí v Zálivu (Gulf Cooperation Council GCC) stoupl celkový roèní objem dodávané vody ze 6 km3 v roce 1980 na 26 km3 v roce 1995, z èeho voda vyuívaná pro zemìdìlské úèely èiní 85 procent (Zubari 1997). V roce 1995 mìly zemì GCC k dispozici vodní zdroje odpovídající 466 m3/rok na obyvatele a objem vyuité vody na obyvatele èinil 1 020 m3/rok, co zpùsobovalo roèní vodní deficit ve výi kolem 554 m3 na obyvatele. K jeho vyrovnání slouí voda èerpaná z podzemních zásob. (Zubari 1997). Ukazatel nedostatku vody v Západní Asii (vyjádøených jako procento vyuité vody z vodních zdrojù) pøesahuje 100 procent v pìti ze sedmi zemí Arabského poloostrova a ve dvou zbývajících je jeho hodnota kritická. Tyto zemì ji vyèerpaly své obnovitelné vodní zdroje a nyní spotøebovávají své neobnovitelné rezervy. V Mashriqu s výjimkou Jordánska je hodnota ukazatele nedostatku vody nií (viz rámeèek 20). Zatímco vodní zdroje na obyvatele v devíti z dvanácti zemí západní Asie dosahují nejvýe 1 000 m3/rok, v sedmi z nich nepøevyují 500 m3/rok.
Celková hodnota ukazatele nedostatku vody v západní Asii èiní více ne 100 procent (viz rámeèek 19). Strategie potravinové sobìstaènosti bìhem tøí uplynulých desetiletí posílily rozmach zemìdìlství. Vlády nabízely dotace a pobídky, které vyústily v rozsáhlou expanzi zemìdìlství a zvýení potøeby vody, která byla uspokojována zejména èerpáním z hlubokých zvodní. Neregulovaný odbìr, minimální èi zcela chybìjící sazby pro závlahovou vodu, nedostatek opatøení pro vymáhání pøedpisù proti nezákonným vrtùm, patné závlahové postupy a nedostateèné povìdomí na stranì zemìdìlcù vyústilo ve vyuívání vody v ohromném mìøítku. Intenzivní zemìdìlství a pouívání velkých dávek prùmyslových hnojiv také pøispìlo ke kontaminaci vodních zdrojù. Napøíklad koncentrace dusiènanù ve vodì z vodovodu v Gaze pøesahuje smìrnice WHO (10 mg/litr) a koncentrace dusiènanù v pobøeních studních v zemi rostou o 0,21,0 mg/litr roènì. Dodrování standardù WHO by vedlo k vyøazení poloviny tìchto studní ze zdrojù splòujících limity pro pitnou vodu (PNA 2000).
NADMĚRNÁ EXPLOATACE PODZEMNÍCH ZDROJŮ Rozsáhlé vyuívání podzemní vody vyústilo v prudký pokles hladiny podzemních vod a zhorení kvality v dùsledku intruze moøské vody. Napøíklad v Saúdské Arábii poklesla v letech 197884 hladina podzemní vody ve zvodni Umm Er Radhuma o více ne 70 metrù a tento pokles provázel nárùst salinity o více ne 1 000 mg/litr. (Al Mahmood 1987). Ve Spojených arabských emirátech zpùsobilo rozsáhlé èerpání podzemní vody v nìkolika oblastech depresní kuely
(19) Ukazatel nedostatku vody (v %): západní Asie Mashriq obyvatelstvo (v mil., rok 2000) dostupná voda (km3/rok) vyuitá voda (km3/rok) index nedostatku vody (%) dostupná voda na obyvatele (m3/rok)
50,7 79,9 66,5 83,3 1574
Arabský poloostrov 47,0 15,3 29,6 100 326
západoasijský region 97,7 95,2 96,1 >100 974
Zdroj: ACSAD 2000 a United Nations Population Division 2001
(20) Dostupné vodní zdroje v západní Asii (v miliónech m3/rok) Mashriq povrchová voda podzemní voda odsolovaní opìtovné vyuívání drenání vody ze zemìdìlství celkem
68131 8135 58 3550 79873
Arabský poloostrov
západoasijský region
6835 6240 1850 392 15318
74966 14375 1908 3942 95191
Zdroj: Khouri 2000
strana 21
Voda nad zlato
(21) Vyuívání vody pro zavlaování v západní Asii Dotace a pobídky vedly k velkému rozmachu soukromého zemìdìlského sektoru v západní Asii a rozíøení doplòkové závlahy v zemìdìlských oblastech zavlaovaných detìm. Napøíklad celková plocha zavlaované pùdy v Sýrii se bìhem uplynulých tøiceti let témìø zdvojnásobila zvýení z 625 000 ha (10,9 procenta orné pùdy) v roce 1972 na 1 186 000 ha (25,2 procenta orné pùdy) v roce 1999 (FAOSTAT 2001). V Iráku se procento zavlaované pùdy zvýilo z 30,3 procenta v roce 1972 na 67,8 procenta v roce 1999 (FAOSTAT 2001). Efektivnost zavlaování v regionu procento vody, která skuteènì pronikne k rostlinám nepøekraèuje 50 procent a nìkdy klesá a na 30 procent a vede ke znaèným ztrátám (ACSAD 1997). Objem vody vyuité pro pìstování penice v Saúdské Arábii bìhem let 198095 èinil kolem 254 km3 (Al-Qunaibet 1997), co odpovídá 13 procentùm celkových fosilních zásob vody zemì o objemu 1 919 km3 (Al Alawi a Razzak 1994). o prùmìru 50100 km. Tyto kuely zapøíèinily pokles hladiny podzemních vod, vyschnutí mìlkých studní a intruzi slané vody. Salinita podzemních vod ve vìtinì oblastí syrské a jordánské stepi se zvýila na nìkolik tisíc miligramù na litr. Nadmìrné èerpání z pobøeních zvodní v libanonském pobøením pásmu zpùsobilo intruzi moøské vody s následným nárùstem koncentrace ze 340 na 22 000 mg/litr v nìkterých studních poblí Bejrútu (UNESCWA 1999).
KVALITA VODY Zhorování kvality vody bývá èasto dùsledkem nouze o vodu a nadmìrné exploatace. Jak mnoství, tak kvalita vody pøedstavují v zemích Mashriqu zásadní problémy. Vypoutìné odpadní vody, umìlá hnojiva a prùmyslové odpadní vody vánì ovlivnily vodní ivot a zpùsobily ohroení zdraví veøejnosti. Odpad vypoutìný z koeluen do øeky Barady v Sýrii zpùsobil zhruba dvacetinásobné zvýení hodnot biologické spotøeby kyslíku (BSK) oproti normálu (Svìtová banka 1995). Poblí syrského mìsta Homs jsou hodnoty BSK v øece Orontes stonásobnì vìtí ne v místì, kde øeka pøitéká z Libanonu. Zdravotní dopady zpùsobené patnou kvalitou vody jsou pøedmìtem obav. Choroby pøenáené vodou, zejména prùjem, jsou druhou nejèastìjí pøíèinou nemocnosti a úmrtnosti dìtí v dané oblasti (Svìtová banka 1995).
VÝVOJ STRATEGIÍ Asie vypracovává strategie s cílem zlepit zásobování vodou i zvýit úspory. V Jordánsku je prioritou udritelnost
strana 22
vodních zdrojù bez èerpání podzemních zásob; v zemi se budují pøehrady a zaøízení pro uchování vekerých vodních zdrojù (Al Weshah 2000). Øada zemí zaèala investovat do úspornìjích závlahových technologií. Zvýení efektivity zavlaování v Jordánském údolí zvìtilo výnosy zeleniny z 8,3 tuny na hektar v roce 1973 na 18,2 tuny na hektar v roce 1986 (Svìtová banka 1995). Opìtovné vyuívání odpadních vod je dalím významným úsporným nástrojem tam, kde je moné uitkovou vodu vyuít napø. pøi zavlaování, a pøispívá také k omezení zhorování stavu ivotního prostøedí a ke zlepování zdraví veøejnosti. Opìtovné vyuívání upravené vody se v Mashriqu zvýilo z nuly v roce 1973 na asi 51 miliónù m3/rok v roce 1991 (Sarraf 1997). Nicménì v øadì zemí stále chybí komplexní vodohospodáøské strategie. Problém nouze o vodu a poklesu její kvality se pøièítá následujícím pøíèinám: l roztøítìnost a slabá pozice vodohospodáøských úøadù, co vede k neefektivnímu vodnímu hospodáøství a konfliktùm spojených s vyuíváním vody v rùzných sektorech l rychlá a neplánovaná urbanizace, vèetnì migrace z venkova do mìst l politické a vojenské konflikty, které negativnì ovlivòují rozvoj vodohospodáøského sektoru l stoupající potøeba vody v jednotlivých sektorech l politika potravinové sobìstaènosti l patné závlahové postupy l nedostateèná sanitace zpùsobující zneèitìní l absence mechanismù pro posilování vodohospodáøské legislativy a jejího vymáhání Nedostatek hydrografických dat pøedstavuje závaný problém. Vìtina studií vychází z údajù za krátké období èi dokonce pouze z odborných odhadù. V uplynulých tøiceti letech soustøedily vodohospodáøské úøady svoje úsilí na zlepení dodávky a v mení míøe na øízení poptávky a úspor. Pøestoe se jejich efektivita jetì neprokázala, v obou subregionech byly zahájeny programy na øízení spotøeby, úspory a na ochranu vody. Tyto programy zahrnují sníení dotací na paliva a zemìdìlských podpor, instalaci vodomìrù na studnì s podzemní vodou, budoucí plány na zpoplatnìní závlahové vody, dotace na moderní zavlaovací techniku a kampanì veøejné osvìty. V zemích GCC dosáhly tyto strategie jen èásteèného úspìchu ve zmírnìní nouze o vodu zpùsobené zvýenou potøebou a politikou potravinové sobìstaènosti. Ve skuteènosti nebyla politika potravinové sobìstaènosti posledních tøí desetiletí úspìná. Deficit v produkci potravin narùstá, dále jej zhoruje nedostatek pùdy, pøièem ji nyní dochází k nadmìrné exploataci vodních zdrojù. Jestlie nedojde k zásadním zmìnám v zemìdìlské a vodohospodáøské politice, bude zajitìní vody jedním z hlavních omezení v dalím rozvoji regionu po následujících 30 let.
Voda nad zlato
POLÁRNÍ OBLASTI ARKTIDA V Arktidì je vázána vìtina svìtových zásob vody a krajinì dominují sladkovodní systémy. Dvì hlavní ledová pole pøedstavují ledový pøíkrov Severního ledového oceánu (8 miliónù km2) a grónský ledovcec (1,7 km2), které dohromady váou 10 procent svìtové sladké vody. Grónský pevninský ledovec produkuje okolo 300 km3 plovoucích ker roènì. Nìkolik arktických øek patøí mezi nevìtí na svìtì. Ty 3 roènì pøivádìjí do Severního oceánu 4 200 km sladké vody spoleènì s 221 tunami usazenin (Crane a Galasso 1999, AMAP 1997). Nízké teploty, nízký obsah ivin, omezený pøísun svìtla a krátké vegetaèní období omezují primární produktivitu arktických sladkovodních systémù. To omezuje výskyt zvíøat, která zde mohou ít. Nicménì v øekách se hojnì vyskytují druhy ryb jako siven arktický, losos obecný a losos gorbua. V posledních letech celkový trend oteplování a zvýení rekreaèního i komerèního rybolovu vytváøí na tyto populace velký tlak. Náhodná introdukce cizích druhù a zvýený chov moøských ivoèichù jsou dalím zdrojem obav (Bernes 1996). Eutrofizace pøedstavuje novodobý problém v nìkterých skandinávských jezerech, kde lidské osídlení zvýilo obsah ivin. Øeky tekoucí na jih jsou hlavními cestami, kudy se kodliviny ze vzdálených zdrojù na pevninì, zejména v Ruské federaci, dostávají do moøe. Na jaøe se tyto kodliviny ukládají ve sladkovodních systémech a posléze v moøském prostøedí a mohou být pøenáeny tisíce kilometrù od svých (22) Hlavní øíèní systémy v Arktidì
zdrojù prostøednictvím arktických struktur moøské cirkulace. kodliviny obsahují chemikálie ze zemìdìlství, prùmyslové výroby a ropného prùmyslu, radionuklidy z jaderných testù a vojenských aktivit a ve vodì rozpustné soli (Crane a Galasso 1999). Arktické zemì pøijaly cirkumpolární Regionální akèní program na ochranu arktického moøského prostøedí pøed èinnostmi z pevniny (Regional Programme of Action for the Protection of the Arctic Marine Environment against Land-based Activities), který vychází z Globálního akèního programu na ochranu arktického moøského prostøedí pøed èinnostmi z pevniny (Global Programme of Action for Protection of the Arctic Marine Environment from Landbased Activities) a v nìkterých zemích, vèetnì Ruské federace, také Národní akèní programy. Tato opatøení jsou vak pøíli nedávná, aby se dala posoudit jejich dlouhodobá úèinnost (PAME 1998). Odpor proti budování pøehrad je v severních zemích znaèný. V letech 19752001 pøísluníci kmene Krí bojovali s quebeckou vládou kvùli ekologickým kodám na jejich pùdì. Pøekvapivým obratem bylo to, e v øíjnu 2001 podepsali smlouvu, která na základì finanèního vyrovnání dovolila quebecké vládì vybudovat na øíèním systému Eastmain-Rupert dalí velké vodní dílo na výrobu elektrické energie. V roce 2000 byl projekt vodní elektrárny, který by zpùsobil zatopení dùleitých mokøadù, zamítnut (Arctic Bulletin 2001). V roce 2001 Islandská národní plánovací agentura zamítla plány na vybudování vodního díla na výrobu elektrické energie, které by pøehradilo dvì ze tøí hlavních øek tekoucích z jednoho z nejvìtích evropských pevninských ledovcù a znièilo rozsáhlé pøírodní území. Od sedmdesátých let 20. století se teplota vzduchu v blízkosti zemského povrchu zvýila v prùmìru o 1,5 °C/deset let nad kontinentální Sibiøí a západními oblastmi Severní Ameriky, co jsou nejvìtí zdroje sladké vody pro Arktickou pánev. Opaèný trend se projevuje v Grónsku a ve východní kanadské Arktidì, kde dochází k opaènému trendu -1 °C/ deset let (AMAP 1997). Trend oteplování vyústil v tání vìèného ledu na Aljace a v severním Rusku (Morison a kol. 2000, IPCC 2001). Arktické zemì èásteènì reagovaly na ohroení svých sladkovodních systémù vyhláením chránìných oblastí a vyèlenìní rozsáhlých mokøadních oblastí v rámci Úmluvy o mokøadech majících mezinárodní význam (Convention on Wetlands of International Importance). Témìø polovinu chránìných území tvoøí grónský ledovec a pevninské ledovce, ve kterých je uloena sladká voda.
ANTARKTIDA
Sbìrná oblast Severního ledového oceánu se zachycením hlavních øek a jejich roèního výtoku v krychlových kilometrech. Zdroj: CAFF 2001
Aèkoli antarktický ledovec pøedstavuje nejvìtí sladkovodní tìleso na svìtì, jsou zde také sezónní potoky a øeky a mnoství jezer a meních vodních ploch. Dalí zdroje sladké vody jsou vázány v ledovcích, které se vyskytují v mnoha pobøeních antarktických regionech. Vekerá tato vodní tìlesa jsou potenciálnì ohroena zneèitìním, vèetnì kontaminace zpùsobené vìdci a turisty v Antarktidì. Sladkovodní jezera se nacházejí hlavnì v pobøeních regionech, na mnoha subantarktických ostrovech a v øídce se
strana 23
Voda nad zlato
vyskytujících oblastech bez ledu. Øada z nich je vystavena potenciální kontaminaci zpùsobené lidskými èinnostmi. Pozorování urèitých jezer vak ukazuje, e kontaminace z výzkumných aktivit a provozu stanic se obecnì zjistitelným hodnotám pouze blíí nebo jich nedosahuje. V Larsemannových horách ve východní Antarktidì jsou stopy koncentrací kovù vyí v jezerech nacházejících se poblí stanic ne tam, kde jsou stanice vzdálené. Hodnoty koncentrací vak stále odpovídají normám pro pitnou vodu (Gasparon a Burgess 2000). Oèekává se, e Protokol na ochranu ivotního prostøedí k Antarktické smlouvì minimalizuje dopad lidských aktivit na tato jezera.
V roce 1970 odhalila pozorování existenci velkých jezer pod ledovým pøíkrovem v centrálních oblastech kontinentu. Jezero Vostok o délce asi 220 km a íøce 70 km obsahuje kolem 2 000 km3 vody a je nejvìtím z pøiblinì sedmdesáti dnes známých subglaciálních jezer (Dowdeswell a Siegert 1999). Globální význam subglaciálních jezer spoèívá v tom, e za posledních 500 000 let nebyla vystavena atmosféøe a uchovávají tak jedineèný archív ivotního prostøedí minulosti. Objevily se známky, e jezero Vostok by mohlo obsahovat ivotaschopné mikroorganismy (Karl a kol. 1999, Priscu a kol. 1999). Zvauje se nìkolik technologií proniknutí do jezera, ani by dolo k jeho kontaminaci.
POBŘEŽNÍ A MOŘSKÉ OBLASTI – GLOBÁLNÍ PŘEHLED Pokrok v oblasti ochrany moøského a pobøeního prostøedí se v posledních letech omezoval na pomìrnì málo zemí, povìtinou rozvinutých, a týkal se jen malého mnoství ekologických problémù. Obecnì vak zhorování stavu moøí a pobøeí pokraèuje, ba dokonce se zintenzivòuje. Hrozící problémy zjitìné v roce 1972 zneèitìní moøí, nadmìrná exploatace moøských zdrojù a ztráta pobøeních biotopù jsou stále aktuální, navzdory národním i mezinárodním snahám o jejich øeení. I na nì se ovem zaèalo nahlíet jinak a vynoøily se také nové obavy. Vyèerpávání ivých moøských zdrojù a ztráta biotopù se dnes povaují za pøinejmením stejnì závanou hrozbu pro zdraví oceánù jako zneèitìní moøí. Pohled rozvojových zemí vyjadøuje Zpráva o rozvoji a ivotním prostøedí (Founex Report on Development and Environment) vypracovaná v rámci pøíprav na Stockholmskou konferenci v roce 1972. Rozvojové zemì tehdy vnímaly zhorování stavu ivotního prostøedí jako problém rozvinutých zemí, pro nì byla hlavní otázkou chudoba, a nikoli zneèitìní (Brenton 1994, Caldwell 1996). Zhorování stavu moøského a pobøeního prostøedí je zpùsobeno sílícím tlakem na pevninské a moøské pøírodní zdroje a na vyuívání oceánù pro ukládání odpadù. Tento tlak narùstá v dùsledku populaèního rùstu a rozmachu urbanizace, industrializace a cestovního ruchu v pobøeních oblastech. Odhad z roku 1994 uvádí, e v té dobì ilo v pásmu do 60 km od pobøeí 37 procent obyvatel svìta, co je více lidí, ne obývalo tuto planetu v roce 1950 (Cohen a kol. 1997). Dopady spojené se zalidnìním jsou znásobené chudobou a vzorci lidské spotøeby.
ZNEČIŠTĚNÍ MOŘÍ Ji pøed rokem 1972 vedly incidenty jako prudký pokles populací nìkterých moøských ptákù vlivem DDT, propuknutí Minamatské choroby v Japonsku zpùsobené pokrmy z moøských ivoèichù kontaminovaných rtutí (Minamata disease
strana 24
neurologická porucha zpùsobená otravou dimethylrtutí pozn. pøekl.), ropná havárie tankeru Torrey Canyon a dalí k tomu, e se Stockholmská konference zamìøila na zneèitìní moøí. Odezva v podobì rùzných politik zahrnovala zákazy výroby a pouívání urèitých látek, regulaci s cílem omezit vypoutìní odpadù, zákaz ukládání odpadù do oceánù a také významné vìdecké snahy o prohloubení poznatkù o tìchto kodlivinách. Uvedené snahy se projevily také v mnoha mezinárodních smlouvách, vèetnì Konvence o prevenci zneèitìní moøí odkládáním odpadù a jiných látek (Londýnské konvence) z roku 1972 (London Dumping Convention) a návazného protokolu z roku 1996, Konvence o kontrole pohybu nebezpeèných odpadù pøes hranice státù (Basilejské konvence) z roku 1989 (Basel Convention on the Control of Transboundary Movement of Hazardous Waste) a Globálního akèního programu na ochranu moøského ivotního prostøedí pøed èinnostmi z pevniny (Global Programme of Action for the Protection of the Marine Environment from land-based Activities) z roku 1995. Zneèitìním moøe se zabývají také Regionální moøské programy UNEP (Regional Seas Programme), které byly zahájeny v mnoha èástech svìta. V globálním mìøítku, mìøeno podle objemu, jsou i nadále hlavním zdrojem kontaminace moøského a pobøeního prostøedí odpadní vody (GESAMP 2001a). V posledních tøech desetiletích se jejich objem v pobøeních oblastech dramaticky zvýil. Navíc v dùsledku velké spotøeby pøevyuje v mìstských oblastech dodávka vody kanalizaèní zajitìní, èím stoupá objem odpadních vod. Veøejné zdravotní problémy, zpùsobené kontaminací pobøeních studní patogeny pøenáenými odpadními vodami, byly dobøe známy ji v sedmdesátých letech 20. století a v mnoha rozvinutých zemích dolo díky zlepení úpravy odpadních vod, omezení vypoutìní kodlivin z prùmyslu a pøípadnì domácností do mìstského systému k významnému zlepení kvality vody. V rozvojovém svìtì vak zajitìní základní úpravy vody, mìstské kanalizace a èitìní nedostaèuje. Vysoké kapitálové náklady, explozivní tempo urba-
Voda nad zlato
nizace, v mnoha pøípadech omezené technické, administrativní a finanèní schopnosti mìstského územního plánování a øízení a prùbìný provoz zaøízení na èitìní odpadních vod jsou pøekákami efektivního èitìní (GESAMP 2001a). Potøeba odstranìní tìchto pøekáek i alternativní pøístupy jsou naléhavé. Údaje z poslední doby naznaèují, e i koupání ve vodì spolehlivì odpovídající souèasným mikrobiologickým normám s sebou nese významné riziko gastrointestinálních onemocnìní a e kontaminace moøských vod splaky pøedstavuje celosvìtový zdravotní problém (viz. rámeèek 23, GESAMP 2001a, WHO 1998). Na Stockholmské konferenci bylo hlavním pøedmìtem obav pronikání ivin do pobøeních a moøských vod. Lidské aktivity zpùsobují vázání poloviny globálního dusíku (Vitousek a kol. 1997a) a pøísun vázaného dusíku do oceánù výraznì stoupnul. Vypoutìní odpadních vod bývá èasto jeho hlavním lokálním zdrojem poblí mìstských oblastí, nicménì v globálním pøísunu dominuje povrchový odtok ze zemìdìlství a atmosférická depozice. Nejvyí hodnoty pøísunu rozputìného anorganického dusíku do ústí øek ze vech zdrojù se vyskytují v Evropì a v jiní a východní Asii (Seitzinger a Kroeze 1998). K výi hodnot dusíku pøispívá rozíøený jev mizení pøirozených pohlcovaèù, jako jsou pobøení mokøady, korálové útesy èi mangrovové lesy. V dobì konání konference ve Stockholmu nepøedstavoval jetì povrchový odtok ivin zásadní celosvìtový problém. Vyuívání umìlých hnojiv se omezovalo pøevánì na vyspìlé státy, nicménì rychlý nárùst jejich pouívání v rozvojových zemích ji bylo moné pøedvídat (SCEP 1970). Vyuívání hnojiv se v rozvinutých zemích ustálilo, ovem
(24) Sezónní zóny vod s vyèerpaným kyslíkem
Èerné teèky na mapì oznaèují sezónní zóny vod s vyèerpaným kyslíkem v dùsledku lidských aktivit Zdroj: Malakoff 1998, pøedch. Diaz a Rosenberg 1995
v rozvojových se zvyovalo (Socolow 1999). Tento trend bude zøejmì pokraèovat. Pouívání hnojiv bezpochyby podpoøily rozíøené dotace, co odráí politickou prioritu zvýení produkce potravin a sniování nákladù na potraviny. V nìkterých pobøeních oblastech pøevaují v pøísunu dusíku z lidských zdrojù atmosférické vstupy, které pocházejí pøevánì z emisí z motorových vozidel a prùmyslu a v nìkterých oblastech z výparu ze zvíøecího hnoje a hnojiv. S nárùstem industrializace a vyuívání motorových vozidel se oèekává jeho zvýení, zejména v rozvojových regionech (GESAMP, zatím nepublikováno). Pøísun atmosférického dusíku do otevøených moøí s omezeným obsahem dusíku také stoupne, s potenciálním významným dopadem na primární produkci a uhlíkový cyklus.
(23) Zátì vybranými bìnými chorobami spojenými s moøským prostøedím Choroba malárie diabetes rakovina hrtanu, prùduek a plic rakovina aludku støevní hlísti infekce horních dýchacích cest trachom horeèka dengue japonská encefalitida zákrt choroby související s kontaminací moøského prostøedí spojené s koupáním a plaváním spojené s konzumací moøských organismù (loutenka) spojené s konzumací moøských organismù (toxiny z øas) mezisouèet
DALY/rok (v miliónech)
ekonomický dopad (v miliardách USD)
31,0 11,0 8,8 7,7 5,0 1,3 1,0 0,75 0,74 0,36
124,0 44,0 35,0 31,0 20,0 5,2 4,0 3,0 3,0 1,4
0,4 1,8 1,0 3,2
1,6 7,2 4,0 12,8
Poznámka: DALY (Disability-Adjusted Life Year) rok ivota s postiením odpovídá ztrátì jednoho roku produktivního ivota v dùsledku smrti èi postiení Zdroj: GESAMP 2001a
strana 25
Voda nad zlato
Eutrofizace moøí a pobøeí zpùsobená zvýeným pøísunem dusíku se ukázala být závaným trendem, který pøed tøiceti lety nikdo nepøedvídal. Rostoucí mnoství dùkazù potvrzuje zvyující se frekvenci, intenzitu a zemìpisné rozíøení kvetení toxického èi jinak neádoucího fytoplanktonu (Richardson 1997). Silná eutrofizace se objevila v nìkolika uzavøených èi èásteènì uzavøených moøích vèetnì Èerného moøe (Zaitsev a Mamaev, Balkas a kol. 1990). Jinde zpùsobil zvýený rùst a následný rozklad fytoplanktonu vznik rozsáhlých oblastí vod, kde sezónnì klesá obsah kyslíku (viz mapa 24). Kvetení fytoplanktonu mùe mít zásadní ekonomické dopady na rybolov, chov moøských ivoèichù a cestovní ruch (viz tabulku 25). V dobì Stockholmské konference se obavy týkající se oceánù soustøedily na zneèitìní POP (persistentní organické polutanty, pozn. pøekl.), zejména DDT a PCB, tìkými kovy a ropou (Goldberg 1976, Matthews a kol. 1971, UN 1972a, SCEP 1970). Nìkterá následná opatøení byla úèinná, napøíklad zavedení bezolovnatého benzínu sníilo hodnoty olova na Bermudách (Wu a Boyle 1997, Huang, Arimoto a Rahn 1996); národní regulace a mezinárodní úmluvy, jako napøíklad Konvence o prevenci zneèitìní zpùsobeného lodìmi (Convention on the Prevention on Pollutions from Ships MARPOL) vyústily ve sníení únikù pohonné nafty z lodí a severoamerické populace moøských ptákù zasaené DDT se po zákazu této chemikálie v daném regionu zotavily. V dalích pøípadech vyjasnila lepí informovanost nìkteré obavy. Ukázalo se, e velké hodnoty rtuti v nìkterých tuòácích a meèounech pocházejí z pøírodních zdrojù. Nejdramatiètìjí následky ropných havárií se podaøilo lokalizovat a brzo pominuly. Zjistilo se, e kontaminace tìkými kovy,
s výjimkou olova a rtuti, je té lokálnì omezená a má pomìrnì malé následky s výjimkou výskytu ve vysokých koncentracích. Nicménì nìkteré obavy spojené s tìmito kodlivinami stále pøetrvávají. Chemická rezidua ropných havárií mohou mít sice mírné, ale dlouhodobé následky (Heintz, Short a Rice 1999) a trvale uvolòovaná malá mnoství tìchto látek zpùsobují úhyn moøských ptákù a dalí ekologické následky (GESAMP, zatím nepublikováno). Následky kontaminace tìkými kovy v Arktidì mohou být závané a jsou zdrojem znaèných obav (AMAP 1998). Nejvánìjí celosvìtové obavy souvisejí s POP. Øada z nich je pøenáena atmosférou po celé zemìkouli a nalézají se vude v oceánech. Rostoucí mnoství dùkazù naznaèuje, e dlouhodobé vystavení nízkým hodnotám nìkterých POP zpùsobuje moøským ivoèichùm (a není vylouèeno, e i lidem) reprodukèní, imunitní, neurologické a dalí problémy, nicménì dùkazy irokého dopadu na lidské zdraví èi ivotní prostøedí pøi souèasných koncentracích jsou zatím nejednoznaèné. Dalí ohroení oceánù a zejména ivých organismù pøedstavuje biologicky neodbouratelný odpad, který se dostává do moøe. Kadým rokem umírají velké poèty moøských ptákù, elv a savcù, kterým se nerozloitelný odpad dostane do trávicího traktu nebo kterým takový odpad znemoní pohyb. Od doby konání Stockholmské konference se objevily èlovìkem vyvolané zmìny v pøirozeném toku usazenin. Rozvoj prùmyslu a mìst pohání budování rezidenèních a prùmyslových infrastruktur, které podle své povahy mohou ovlivòovat tok usazenin. Také zemìdìlství, odlesòování a stavby uvádìjí usazeniny do pohybu. Delty, mangrovové lesy, pláe a dalí pobøení biotopy díky sedimentùm pro-
(25) Ekonomické ztráty v rybolovu a chovu moøských ivoèichù zpùsobené rudým pøílivem (red tides pøemnoení øas obsahujících èervený pigment v eutrofních vodách pozn. pøekl.) rok
zemì
1972 Japonsko 1977 Japonsko 1978 Japonsko 1978 Korejská republika 1979 Maine, Spojené státy 1980 New England, Spojené státy 1981 Korejská republika 1985 Long Island, Spojené státy 1986 Chile 1987 Japonsko 1988 Norsko a védsko 1989 Norsko 198990 Puget Sound, Spojené státy 1991 stát Washington, Spojené státy 199192 Korejská republika 1996 Texas, Spojené státy 1998 Hong Kong Zdroj: Worldwatch Institute 1999
strana 26
druh
ztráty (v mil. USD)
kranas (Seriola lalandi) kranas kranas ústøice øada druhù øada druhù ústøice høebenatky pstruhovitá ryba, Oncorhynchus nerka kranas losos losos, pstruh duhový losos ústøice umìle chované ryby ústøice umìle chované ryby
~47 ~20 ~22 4,6 2,8 7 >60 2 21 15 5 4,5 45 1520 133 24 32
Voda nad zlato
sperují, zatímco jiné, jako napøíklad korálové útesy a porosty moøských chaluh jsou zahlcovány èi trpí nedostatkem svìtla. Sedimentace pøedstavuje jednu z hlavních globálních hrozeb pro útesy, zejména v karibské oblasti, Indickém oceánu a jiní a jihovýchodní Asii (Bryant a kol. 1998, Wilkinson 2000).
(28) Roèní produkce chovu moøských ivoèichù (v miliónech tun) podle regionù
RYBOLOV Stockholmská konference naznaèila, e roèní výnosy z roku 1970 se mohou pøiblinì zdvojnásobit na úroveò pøesahující 100 miliónù tun (UN 1972b), aèkoli vyèerpávání nìkterých oblastí èi nadmìrná exploatace byly ji tehdy zaznamenány. V tomté roce dolo k dramatickému pádu rybolovu v Peru, v jedné z nejvìtích rybáøských oblastí svìta, kde se loví anèovièky. Tento pád zpùsobily neudritelný rybolov a jev El Niño. Výnosy z moøského rybolovu stouply, nicménì nedosáhly 100 miliónù tun a od osmdesátých let 20. století se pohybovaly mezi 8090 milióny tun (viz grafy). Oproti názorùm, e globální úlovky jsou stálé, ukazují nedávné studie, e úlovky klesají ji po deset let (Watson a Pauly 2001). Podle nich silnì nadnesené údaje o úlovcích nìkterých zemí spoleènì s vysokými a kolísajícími úlovky anèovièek v Peru vykreslily falený obrázek o zdraví oceánù. Chov moøských ivoèichù naproti tomu strmì narostl, ale zcela mu dominuje Asie a Tichomoøí (viz graf 28). (26) Roèní úlovek ryb, mìkkýù a korýù (v miliónech tun) podle regionù
(27) Roèní úlovek ryb, mìkkýù a korýù na obyvatele (v kg) podle regionù
Zdroj: sestaveno z údajù Fishstat 2001 a United Nations Population Division 2001
Stockholmská konference doporuèila dva základní pøístupy k øízení rybolovu: zlepení kvality informací pro potøeby øízení pomocí výzkumu, posuzování a monitoringu a mezinárodní spolupráce. Pøes velké zlepení v kvalitì a rozsahu informací pro oblast rybolovu se nepodaøilo dosáhnout lepího øízení. Objevil se témìø nezvratný trend ke stále intenzivnìjímu spotøebovávání a vyèerpávání rybích populací (viz èíselné údaje), z nich tøi ètvrtiny jsou maximálnì zatíeny rybolovem (FAO 2001) a mnoho populací se ji zhroutilo. Globální dohody s cílem udritelného rybolovu zahrnují pøijetí Dohody o ochranì a managementu migrujících druhù ryb (Agreement on conservation and management of Straddling and Higly Migratory Fish Stocks) v roce 1995 a Kodexu zodpovìdného pøístupu k rybolovu (Code of Conduct for Responsible Fisheries) vypracovaných FAO. Pøed tøiceti lety se o problémech rybolovu uvaovalo výhradnì v ekonomických a politických intencích. Dnení rybáøské aktivity jsou èím dál více vnímány jako environmentální problémy v irím smyslu. Celosvìtový nárùst úlovkù umonilo lovení èím dál meních druhù ryb, které se v moøské potravní pyramidì nacházejí ní (a dopad poklesu jejich stavu na potravní øetìzec není jetì zcela podchycen), a to z dùvodu vyhubení predátorù z vyích stupòù potravního øetìzce (Pauly a kol. 1998). Celosvìtové mnoství ivoèichù chycených pøi lovu jiných druhù dosahuje mnoho miliónù tun (Alverson a kol. 1994) a zahrnuje kromì atraktivních zvíøat jako delfíni a elvy také øadu dalích druhù. Pøestoe jsou dopady na moøské a pobøení ekosystémy málo známé, jsou zøejmì znaèné (Jennings a Kaiser 1998, McManus, Reyes a Nañola 1997). Negativní dopady na ekosystémy jsou také dùsledkem nìkterých metod rybolovu (napøíklad vleèné sítì) a destruktivních postupù (lov pomocí výbunin), které pokozují biotopy. Vìdomí komplexnosti sítì vztahù mezi rybolovem a moøskými ekosystémy a potøebou ohledù na ekosystémy pøi øízení lovu ryb odráí Reykjavícká deklarace o zodpovìdném rybolovu v moøských ekosystémech z roku 2001 (Reykjavik Declaration on Responsible Fisheries in the Marine Ecosystem).
strana 27
Voda nad zlato
(29) Globální trendy stavù ryb ve svìtových rybáøských oblastech
hodnotu odhadovanou na 10 000 USD ha/rok (Constanza a kol. 1998). V celém svìtì za poslední století zanikla asi polovina mokøadù a více ne polovina mangrovových lesù (OECD a IUCN 1996) pøevánì v dùsledku fyzických zmìn prostøedí. Odhaduje se, e 58 procent korálových útesù je ohroeno, pøièem jednou z nejvýznamnìjích pøíèin je jejich pøímá fyzická destrukce (Bryant a kol. 1998).
GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ A ATMOSFÉRICKÉ ZMĚNY
Podíl svìtových zásob ryb, které jsou støednì èi mírnì vyuívané, klesá; spotøebované, nadmìrnì exploatované èi zotavující se stavy ryb jsou èím dál bìnìjí. Zdroj: FAO 2001
Pøestoe moøtí ivoèichové jsou hlavním zdrojem bílkovin pro øadu obyvatel pobøeních oblastí, a to zejména tìch chudích, potøeba obivy není jediným faktorem, který urychluje zánik rybolovu. Velký podíl úlovkù tvoøí ryby pro luxusní pokrmy èi krmné úèely. Tragédie spoleèných statkù absence racionální úvahy pro omezení výtìku, který je zdarma k dispozici vem je jedním z koøenù nemírného rybolovu, zatímco tzv. malthusiánský nemírný rybolov se nachází na druhé stranì spektra (Pauly 1990), kde zoufalí chudí nemají na výbìr ne pabìrkovat na zbytcích pùvodních zdrojù. Øada pokusù o udritelné øízení rybolovu zdegenerovala v cosi jako dìlení koøisti (Caldwell 1996). Politický imperativ zachování pracovních míst, mezinárodní soutìivost èi výsadní právo pøístupu vedly k rybáøským dotacím èítajícím v odhadu a 20 miliard USD roènì (Milazzo 1998), aèkoli nyní zøejmì dochází k jejich poklesu.
FYZICKÉ ZMĚNY Stockholmská konference a soudobé zprávy uznávají význam ústí øek a dalích pobøeních biotopù, nicménì hlavním pøedmìtem zájmu je to, jak na nì dopadá zneèitìní. Na pøímé fyzické zmìny a pokozování biotopù se nyní pohlíí jako na zøejmì nejvìtí hrozbu pro pobøení prostøedí (GESAMP 2001a). Hnací silou fyzických zmìn je nedostateènì plánovaný a zrychlující se spoleèenský a ekonomický vývoj v pobøeních oblastech, který je sám o sobì výsledkem stoupajících tlakù jako populaèní zmìny, urbanizace a industrializace, námoøní doprava a cestovní ruch. Zmìny biotopù jsou dùsledkem aktivit, jako jsou bagrování pøístavù, skládkování, ukládání pevných odpadù, budování pobøeních staveb a komunikací, kácení pobøeních lesù, tìba na pláích a útesech, selap, pokození zpùsobené kotvením a potápìní spojené s turistikou a rekreací, abychom uvedli alespoò ty hlavní. Neschopnost zváit ekonomickou hodnotu tìchto biotopù celý problém jen zhoruje. Mangrovové lesy jsou napøíklad obecnì povaovány za pustiny pøipravené k obdìlávání i pøes jejich ekonomickou
strana 28
Rychlé globální oteplování zpùsobené zmìnami v atmosféøe vyvolanými èlovìkem, které pøedvídá IPCC, by se dramaticky projevilo na oceánech (IPCC 2001), ohrozilo cenné pobøení ekosystémy a ekonomické systémy, které jsou na nich závislé. Dalí potenciální dopady jsou sloité a málo zpracované. Polární oteplování a tání ledovcù by mohlo zpomalit globální atmosférickou/oceánskou výtopnu a pravdìpodobnì ovlivnit smìr hlavních oceánských proudù (Broeker 1997). Oteplování horních vrstev oceánù a zvýený pøísun sladké vody by mohl omezit stoupání hladiny ivin, které podporují produktivitu oceánù. Na druhou stranu vysoce produktivní stoupání na východní stranì nìkterých oceánù by se mohlo zintenzivnit, kdyby, jak pøedpovídají nìkteré projekty, dolo k relativnì vyímu oteplování (Bakun 1996). IPPC pøedpovídá zvýení èetnosti a intenzity bouøí a dalích extrémních meteorologických jevù (IPCC 2001), co zvýí pøirozené naruování pobøeních ekosystémù a zøejmì sníí jejich schopnost obnovy. Zvlátní obava se týká moných dùsledkù globálního oteplování pro korálové útesy. Bìhem intenzivních projevù El Niña v letech 1997 a 98 dolo k silnému vybìlení na korálových útesech po celém svìtì (Wilkinson a kol. 1999). Pøestoe se nìkteré útesy rychle zotavily, jiné, napøíklad v Indickém oceánu, jihovýchodní Asii a v Tichomoøí daleko na východì, trpìly velkou úmrtností, v nìkterých pøípadech více ne devadesátiprocentní (Wilkinson 1998, 2000). Nìkteré modely pøedvídají dlouhodobý posun ke zvýené frekvenci a intenzitì jevu El Niño èi jemu podobných. Dojde-li k tomu, bude také èastìji docházet k intenzivnímu vybìlování útesù, které mùe vést k jejich nevratnému pokození. Existují dùkazy, e dlouhodobé zhorování stavu útesù na vzdáleném souostroví Chagos v Indickém oceánu souvisí s El Niñìm a dlouhodobým stoupáním povrchové teploty (Sheppard 1999). Vybìlování korálových útesù ve velkém mìøítku v rùzných èástech svìta je stále èastìjí. Útesy ohrouje také vìtí koncentrace CO2 v moøské vodì, co naruuje tvorbu jejich vápenných skeletù. Navrhovaná ochranná opatøení pro øeení stoupání hladiny moøí zpùsobeného klimatickými zmìnami ustoupila od pevných staveb (jako napø. ochranných zdí) ve prospìch kombinací mìkèích opatøení (jako roziøování pláí a vytváøení mokøadù), adaptivnímu plánování (nové stavební øády) a øízenému útlumu nìkterých aktivit vèetnì pozastavení vekerých stavebních èinností na pobøeí (IPCC 2001). Nìkteré návrhy na øeení globálních klimatických zmìn jsou samy
Voda nad zlato
(30) Medúzy v Èerném moøi Dopad invaze medúz do Èerného moøe je jedním z nejlépe dokumentovaných pøíkladù dalekosáhlých ekonomických a ekologických dùsledkù introdukce cizích ivoèiných druhù do prostøedí, které jim umoní témìø neomezenou expanzi. Medúza Mnemiopsis leidyi pochází z východního pobøeí Severní a Jiní Ameriky. Daøí se jí v pøístavech a obèas dochází k jejímu vtaení pøi pumpování balastní vody pro nákladní lodì. Tyto medúzy pøeijí 3 a 4 týdny bez potravy tak, e zmení objem svého tìla, a tak snadno pøeèkají dvacetidenní plavbu do Èerného moøe. Poprvé byly v Èerném moøi nalezeny jihovýchodnì od Krymu v roce 1982. kodlivé lidské aktivity mezi nì patøil nadmìrný rybolov, zneèiování, èerpání vody a výstavba pøehrad na øekách tekoucích do moøe byly pøedehrou umoòující následný vývoj. Kombinace nadmìrného rybolovu a eutrofizace zøejmì vedla k odstranìní hlavních predátorù jako kambaly velké, modrouna taneèníka a tulenì støedomoøského a radikálnì sníila poèty ryb ivících se planktonem. Tím vytvoøila niku pro medúzy. Mezitím se plankton mnoil dál. Vzhledem k tomu, e zmínìné medúzy jsou hermafroditní a samooplodòující, od roku 1988 jejich poèet narùstal závratným tempem. Populace planktonu klesly kvùli medúzám na minimum. Stavy ryb se zhroutily, èásteènì proto, e je medúzy pøipravily o potravu a poíraly jejich larvy a vajíèka. Úlovky v bývalých státech Sovìtského svazu prudce klesly z 250 000 na 30 000 tun roènì. V Turecku byl vývoj obdobný. Ztráty zpùsobené poklesem výnosù z rybolovu od poloviny osmdesátých let do poèátku let devadesátých èinily nejménì 300 miliónù USD, co s sebou neslo velmi citelné ekonomické a sociální dùsledky. Rybáøi prodávali své lodì a opoutìli moøe. Zdroj: GESAMP 2001b
o sobì pøedmìtem obav, zejména ty s cílem zkrátit cyklus pøirozeného pøesunu CO2 z atmosféry do oceánu prostøednictvím hnojení velkých ploch hladiny oceánu dusíkem a elezem pro posílení rùstu fytoplanktonu, èi vstøikování CO2 pøímo do hlubokých vod. Úèinky tìchto rozsáhlých opatøení nelze pøedvídat, ale není vylouèeno, e budou dalekosáhlé. Malé rozvojové ostrovní státy (SIDS) a nízko poloené pobøení oblasti jsou zvlátì zranitelné úèinky stoupání hla-
diny moøe a extrémnìjím poèasím. Navíc jsou v dùsledku pøevládajícího pobøeního charakteru více odkázané na pobøení a moøské zdroje. Uznání jejich mimoøádné zranitelnosti zakotvené v Agendì 21 z Konference OSN o ivotním prostøedí a rozvoji (UNCED) vedlo v roce 1994 k pøijetí Barbadoského akèního programu pro udritelný rozvoj malých ostrovních státù (Barbados Programme of Action on Sustainable Development of Small Island States).
INTRODUKCE EXOTICKÝCH DRUHŮ Dalím závaným problémem je introdukce moøských druhù do vzdálených biotopù, kde se mohou nekontrolovatelnì mnoit, co mívá nièivý dopad na ekonomiku i moøskou biodiverzitu. K takovým invazím dochází po celém svìtì stále èastìji. Nejèastìji se tak dìje prostøednictvím balastní vody v nákladních lodích, ve které se dennì pøepraví 3 000 druhù zvíøat a rostlin (GESAMP 2001a). Snahy o kontrolu introdukce druhù prostøednictvím balastní vody zahrnují vytváøení nových pøedpisù Mezinárodní námoøní organizace (International Maritime Organization) pro nakládání s balastní vodou, které mají být pøijaty do roku 2003.
ZÁVĚR Stockholmská konference byla v oblasti moøí známkou zmìny v naem pøístupu k environmentálním problémùm propojením otázek ivotního prostøedí a rozvoje. Význam tohoto kroku smìrem k holistickému pøístupu spoèívá zejména v ohledu na pobøení a moøské prostøedí, do kterého lidské aktivity v rùzných sektorech nevyhnutelnì zasahují. Potøeba mezisektorového, holistického pøístupu ke správì moøského a pobøeního prostøedí a jejich sbìrných oblastí je nyní iroce uznávána a byla ustavena jako formální disciplína pod názvem Integrovaná správa pobøeí (Integrated Coastal Management ICM). Globální hodnocení mezinárodních vod (Global International Waters Assessment GIWA) zavedené programem UNEP se zamìøuje na mezinárodnì sdílené vody, vèetnì moøských a pobøeních oblastí. Toto systematické posuzování environmentálních podmínek a problémù zahrnuje vytváøení scénáøù budoucího stavu svìtových vodních zdrojù a analýzu rùzných strategií. Uznání zhorujícího se stavu pobøeního a moøského prostøedí se také odráí v ádosti Øídící rady UNEP v roce 2001 o vypracování studie uskuteènitelnosti øádného procesu posuzování moøského prostøedí.
strana 29
Voda nad zlato
EVROPA – POBŘEŽNÍ A MOŘSKÉ OBLASTI Evropa je témìø obklopena èásteènì uzavøenými a uzavøenými moøi, mezi nì patøí Jaderské, Støedozemní, Azovské, Kaspické, Baltské a Bílé moøe. kála krajinných rysù jejich pobøeí zahrnuje duny, útesy, laguny a øíèní delty i rozmanité ostrovy, kde se nacházejí významné moøské a ptaèí lokality, vèetnì 449 lokalit z Ramsarské úmluvy v západní Evropì. Dunajská delta, která je nejvìtí deltou v Evropì, pokrývá území o rozloze 580 000 ha (z èeho 113 000 ha je permanentnì pod vodou). Omezená výmìna vody èásteènì uzavøených a uzavøených moøí s otevøeným oceánem je pøíèinnou vysoké citlivosti tìchto moøí vùèi zneèitìní, které se od sedmdesátých do devadesátých let 20. století dramaticky zvýilo. Tento trend se vak v posledních deseti letech podaøilo zastavit a na nìkolika místech dokonce zvrátit. Otevøené atlantické pobøeí ukazuje dopady zneèitìní pocházejícího z pevniny, podmoøské tìby ropy a zemního plynu, lodního provozu a ropných havárií.
ROZVOJ INFRASTRUKTUR Asi 85 procentùm evropských pobøeí hrozí vysoké èi alespoò mírné riziko spojené s dopadem stavebních èinností (Bryant a kol. 1995). Rychlý rozvoj cestovního ruchu, narùstající doprava, intenzivní zemìdìlské a prùmyslové aktivity a pokraèující urbanizace vyvolávají tlak na pobøení oblasti. V dùsledku rozvoje infrastruktur a dalích stavebních aktivit i pøirozených pøíèin pøedstavuje hlavní problém v nìkterých oblastech pobøení eroze, pøièem je jí vystaveno 25 procent evropského pobøeí (CORINE 1998). Pobøení oblasti se tedy musejí vypoøádat s dalím ekonomickým rozvojem, a tím také se vzrùstajícími tlaky na ivotní prostøedí. Pro evropské pobøení oblasti má turistika velký význam, vezmeme-li v úvahu, e na nì pøipadají dvì tøetiny cestovního ruchu v regionu (60 procent turistù z celého svìta míøí do Evropy). Støedomoøská oblast je hlavním svìtovým
turistickým cílem, kam pøijídí 30 procent vekerých turistù a pøipadá na ni jedna tøetina pøíjmù z mezinárodního cestovního ruchu. Oèekává se nárùst poètu turistù na støedomoøském pobøeí ze 135 miliónù v roce 1990 na 235353 miliónù v roce 2005 (EEA 1999a). Turistický ruch zaznamenává nárùst o 3,7 procenta za rok (EUCC 1997) a poptávka s ním spojená vede k zabírání èím dále vìtích ploch. Podobný vývoj lze vysledovat v dalích turisticky významných oblastech na pobøeí Baltského a Severního moøe a severovýchodního Atlantiku. Cestovní ruch zpùsobuje 7 procent zneèitìní a silnì pøispívá k nouzi o vodu, vzhledem k tomu, e spotøeba vody v tomto odvìtví je tøí a sedminásobná oproti místní populaci (EEA 2001).
ZNEČIŠTĚNÍ Aèkoli lodní doprava je povaována za ekologický etrný zpùsob pøepravy, v pøípadì absence èi nedodrování norem mùe být její dopad na ivotní prostøedí znaèný. Objem dopravy po moøi stoupl mezi lety 1975 a 1985 v Evropské unii o 35 procent. Od té doby se vak ustálil (EUCC 1997). Zvýení objemu dopravy mìlo vliv na emise SO2: na námoøní dopravu nyní pøipadá 1015 procent z celkových emisí SO2 (EEA 1999b). Odhaduje se, e 30 procent vekeré obchodní pøepravy a 20 procent svìtové pøepravy ropy (viz mapa) roènì køiuje Støedozemní moøe (MAP a REMPEC 1996b). Zneèitìní z pozemních zdrojù je v mnoha oblastech stále váné. Øada jaderných elektráren rozmístìných po celé Evropì (EEA 1999b) se nachází v pobøeních regionech nebo u velkých øek z dùvodu potøeby velkého mnoství vody na chlazení. Radioaktivní odpad vypoutìný z flotil bývalého Sovìtského svazu od edesátých let 20. století zasáhl i vzdálené oblasti Severního a Tichého oceánu (Yablokov 1993). Asi 150 vyøazených ponorek rezaví v pøístavech na poloost-
(31) Poèet havárií v moøské pøepravì ropy v Evropì
Aèkoli poèet havárií souvisejících s pøepravou ropy za posledních dvacet let stoupl, podíl tìch, které vedly k úniku ropy, se sniuje. Zdroj: MAP a REMPEC 1996a
strana 30
Voda nad zlato
rovì Kola, Kamèatce a ruském Dálném Východì a pøedstavuje potenciální environmentální hrozbu. Aèkoli Helsinská komise na ochranu moøí (HELCOM) uvádí, e v souvislosti s chemickou municí èi jadernými látkami nehrozí baltickému moøskému prostøedí ádné environmentální riziko, obèanské skupiny vyjadøují obavy (HELCOM 2001). Odpady vypoutìné ze závodù na zpracování jaderného paliva ve Velké Británii a Francii jsou také pøedmìtem obav v oblasti Severního moøe a Atlantického oceánu (OSPAR 2001). Ke zneèitìní tìkými kovy, perzistentními organickými polutanty a kontaminaci mikroby a dalími látkami dochází ve vech evropských moøích. Nicménì se podaøilo dosáhnout významných úspìchù: Pøísun nebezpeèných tìkých kovù a organických látek po nìkolika desetiletích rùstu výraznì poklesl v letech 19901998. Atmosférické vstupy tìkých kovù do Severního moøe také poklesly, èím se prokázal úèinek strategií sníení vzduného zneèitìní v okolních zemích (EEA 2001). V letech 19851998 klesly koncentrace dusiènanù v pobøeních oblastech zahrnutých v Konvenci na ochranu moøského prostøedí severovýchodního Atlantiku (Convention for the Protection of the Marine Environment of the NorthEast Atlantic OSPAR) a v Komisi pro prostøedí Baltského moøe (Baltic Marine Environment Commission) o 25 procent (cílem bylo 50 procent) (EEA 2000). Sníení obsahu fosfátù v pracích a èisticích prostøedcích a dalí opatøení jako èitìní odpadních vod ve sbìrných oblastech vedly k poklesu prùmìrných koncentrací fosfátù v nìkterých regionech, kam patøí Skagerrak, Kattegat, Nìmecká zátoka a pobøení pás Nizozemí (EEA 2000). Èitìní odpadních vod vak stále vyaduje zlepení. Vysoká hustota zalidnìní s sebou nese velký objem odpadních
vod, které nejsou vdy náleitì èitìny napøíklad ve Støedozemním, Jaderském a Èerném moøi. A do konce osmdesátých let 20. století nemìla velká mìsta, nacházející se na moøském pobøeí, jako napøíklad Leningrad (4 milióny obyvatel) a Riga (800 000 obyvatel) ádné èistírny odpadních vod (Mnatsakanian 1992). V øadì evropských moøí pøedstavují problém také pevné odpady. Nedávná studie ukázala, e hlavními zdroji pevných odpadù na pobøeí, moøské hladinì a moøském dnì ve Støedozemním regionu jsou pøímé odpady z domácností a turistických zaøízení a povrchový odtok z pobøeních skládek.
OPATŘENÍ V PODOBĚ STRATEGIÍ S cílem sníit pøísun kodlivin do moøských vod jsou pøijímána nejrùznìjí celosvìtová, regionální a národní opatøení. Mezinárodní smlouvy jako OSPAR, HELCOM a Akèní plán pro Støedozemí (Mediterranean Action Plan MAP) poskytují závazný právní rámec. Napøíklad v oblasti OSPAR a Baltského moøe byly stanoveny cíle sníit emise, ztráty a vypoutìní odpadù a dosáhnout v pøípadì syntetických látek do roku 2020 koncentrace blíící se hodnotì pozadí pøirozenì se vyskytujících látek a nulových hodnot (HELCOM 1998). Nìkteré státy se potýkají s obtíemi pøi uskuteèòování svých závazkù plynoucích z tìchto dohod, a to sniuje úèinnost regionálních úmluv, jako napøíklad MAP a Úmluva o Èerném moøi (Black Sea Convention). Programy pomoci bohatích státù mohou sehrát významnou úlohu ve zlepování realizace a souladu s regionálními a subregionálními dohodami. Vymáhání se významnì zlepilo v nìkterých SVE zemích a zavedení ekonomických nástrojù bylo úèinné.
(32) Trasy ropných tankerù ve Støedozemním moøi
Asi 30 procent vekeré obchodní pøepravy a 20 procent svìtové pøepravy ropy roènì køiuje Støedozemní moøe. Zdroj: MAP a REMPEC 1996b
strana 31
Voda nad zlato
Napøíklad Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytla ve spolupráci s HELCOM finance na zlepení infrastruktur v zemích ve fázi transformace. Nicménì pomalá transformace velkých státních podnikù, které pøedstavují znaèné zdroje zneèitìní, je stále pøekákou. Nedávno pøijatá evropská Rámcová smìrnice o vodách poskytuje úèinný nástroj pro kontrolu kodlivin a monitoring sbìrných a pobøeních oblastí a zlepování kvality vody ve vech státech EU a v kandidátských zemích. Nedávným pøíkladem nezávazné smlouvy na celosvìtové úrovni je Globální akèní program na ochranu moøského ivotního prostøedí pøed èinnostmi z pevniny (Global Programme of Action for the Protection of the Marine Environment from Land-based Activities GPA). Jeho implementace bude vyadovat nové formy spolupráce mezi vládami, organizacemi a institucemi na vech úrovních týkajících se moøských a pobøeních oblastí národní, regionální a globální. Aèkoli se zatím nachází v rané fázi, zájem a nasazení evropských vlád jsou povzbudivé. Hlavním úkolem v pobøeních oblastech je implementace Integrované správy pobøeních zón (Integrated Coastal Zone Management), která si klade za cíl sladit rùzné a nìkdy si navzájem odporující zpùsoby vyuívání pobøeních zón. V regionech, jako je napøíklad Baltské moøe, na jeho pobøeí se nachází nìkolik nezávislých státù, je pøeshranièní a mezinárodní spolupráce základním poadavkem.
(33) Rizika a plány pro nouzové stavy v pøípadì ropných havárií Hlavní zásady mezinárodní spolupráce v prevenci a øeení pøípadù zneèitìní moøe stanovuje Protokol pro nouzové pøípady k Barcelonské úmluvì (Emergency Protocol to the Barcelona Convention). S cílem pomoci pobøením státùm bylo v roce 1976 na Maltì zaloeno Regionální støedisko pro øeení pøípadù zneèitìní ve Støedozemním moøi (Regional Marine Pollution Centre for the Mediterranean Sea REMPEC). Od roku 1977 REMPEC systematicky shromaïuje zprávy o haváriích, které zpùsobily zneèitìní moøe ropou nebo to u nich alespoò hrozilo. Od srpna 1977 do prosince 2000 bylo zaznamenáno 311 incidentù, z nich 156 skuteènì zpùsobilo únik ropy. Operace øeení ropných havárií ve Støedozemním moøi v letech 19812000 pravidelnì probíhaly pod vedením národních èi místních úøadù, pøípadnì odstraòování ropných skvrn provádìli smluvní partneøi pod jejich dohledem. K dnenímu dni prolo témìø 2 000 lidí výcvikových programy vytvoøenými REMPEC za úèelem pomoci pobøením státùm vytvoøit si vlastní kapacity pro úèinné øeení pøípadù zneèitìní. Jediným pøípadem, který si vyádal vzájemnou pomoc sousedících zemí (Francie a Itálie), byla skvrna v tankeru Haven poblí italského Janova v roce 1991, kde dolo k úniku 144 000 tun ropy. Zdroj: REMPEC
KATASTROFY V EVROPĚ Katastrofy se vyskytují po celé Evropì a èasto vedou k závaným pokozením ivotního prostøedí, ekonomickým ztrátám, zranìním lidí i pøedèasným úmrtím. Celkové dùsledky závisí na rozsahu události a faktorech jako je hustota zalidnìní, prevence katastrof, pøipravenost a opatøení pro øeení a plánování pro pøípad nouzových situací. Evropa obecnì trpí katastrofami ménì ne øada rozvojových zemí, díky lepí schopnosti se s nimi vypoøádat, a to ve smyslu pøipravenosti vlád na øeení katastrof.
PŘÍRODNÍ POHROMY V Evropì jsou nejbìnìjími pøírodními katastrofami bouøe a povodnì, i kdy v nìkterých zemích dochází i k zemìtøesením. Bouøe a záplavy patøí také mezi katastrofy, které s sebou nesou nejvìtí ekonomické ztráty a ztráty pojitìného majetku. Vìtrné bouøe Lothar a Martin z prosince 1999 zpùsobily kody na zemìdìlských plodinách, lesích a infrastrukturách odhadované na 5 miliard EUR, povodòové kody z let 199195 se odhadují na 99 miliard EUR. Jedním z nejhorích rokù co se týèe povodní byl rok 2000, na který pøipadá témìø ètvrtina nákladù pojitìných celkem na 10,6 miliard USD (Swiss Re 2001). V posledních letech mnoho evropských zemí zaznamenalo sráky
strana 32
(34) Rýnský akèní protipovodòový plán V lednu 1998 pøijala Konference ministrù z povodí Rýna (Rhine Ministers Conference) Akèní protipovodòový plán (Action Plan on Flood Defence), který mìl být uskuteèòován po následujících 20 let. Mezi nejdùleitìjí cíle plánu patøilo zmenení kod a o 10 procent do roku 2005 a a o 25 procent do roku 2020. Extrémní úrovnì záplav na dolním toku Rýna (pod regulovaným horním tokem) mají být sníeny o 30 cm do roku 2005 a a o 70 cm do roku 2020. Takto ambiciózních cílù se zøejmì podaøí dosáhnout pouze prostøednictvím integrovaného správního pøístupu na lokální, národní, regionální a mezinárodní úrovni. Zemìdìlství a výstavba zpùsobily bìhem uplynulých dvou století ztrátu více ne 85 procent pøirozených údolních niv podél Rýna. V letech 1993 a 1995 dolo k silným záplavám. Odhadovaná hodnota majetku v oblastech ohroených záplavami èiní a 1 500 miliard EUR. Je potøeba uskuteèòovat protipovodòová opatøení, jako uchovávání a roziøování niv a zlepování retenèní kapacity v celém povodí. Cílem tìchto opatøení je zlepení ivotního prostøedí Rýna, jeho údolí i celého povodí. Zdroj: ICPR 2001
Voda nad zlato
abnormálnì vysoké intenzity a trvání, zejména v zimních mìsících, které vedly k záplavám v Èeské republice, Francii, Itálii, Nìmecku, Maïarsku, Portugalsku, výcarsku, na Ukrajinì a ve Velké Británii. V letech 197196 dolo v Evropì ke 163 velkým záplavám. Hlavními faktory, které vyvolávají èi zesilují záplavy a jejich dopady, jsou klimatické zmìny, stoupající podíl nepropustných povrchù, zmìny ve vyuívání povodí a údolních niv, populaèní rùst, urbanizace a rozvoj osídlení, silnice a eleznice a v nìkterých pøípadech vodohospodáøská inenýrská opatøení (EEA 2001a).
OPATŘENÍ V PODOBĚ STRATEGIÍ V pøípadech øady technologických katastrof zaèínají pøevaovat holistická opatøení, pøièem vìtí dùraz se klade na sniování rizik dlouhodobých dopadù na ivotní prostøedí a omezování akutních kod na majetku a zdraví zpùsobených haváriemi (EEA 1999). V tomto ohledu je významná Smìrnice Evropské komise o kontrole nebezpeènosti záva-
ných havárií s nebezpeènými látkami (èasto oznaèovaná jako smìrnice Seveso II), která je nyní zaèlenìna do právních systémù vìtiny zemí SVE. Její databázový systém MARS (Major Accident Reporting System Systém hláení závaných havárií) a Reerní systém pro informace o Seveso zaøízeních pøedstavují praktické nástroje, které pomáhají zemím v managementu rizik. Informace o rozsahu a místì technických rizik se obecnì zlepují. Nyní lze vytváøet plány pro øeení nouzových situací v pøípadech technických havárií, nicménì stále jsou tøeba dalí snahy o sníení rizik (EEA 1999). Jeliko zneèitìní nedbá na politické hranice, jednou z nejvýznamnìjím multilaterálních dohod je Helsinská úmluva o ochranì a vyuívání hranièních vodních tokù a mezinárodních jezer (Helsinki Convention on the Protection and Use of Transboundary Watercourses and International Lakes), která vstoupila v platnost v roce 1996. Tato konvence obsahuje poadavky na posuzování vlivu na ivotní prostøedí (EIA) a na informování státù níe po proudu o haváriích a vymáhá princip zneèiovatel platí.
ZMĚNY NAŠEHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: ARALSKÉ MOŘE, CENTRÁLNÍ ASIE Znièení ekosystému Aralského moøe bylo náhlé a prudké. Poèátkem edesátých let 20. století pøipravily nároky zemìdìlství toto ohromné slané jezero o takové mnoství vody, které bylo nezbytné pro jeho zachování, a dolo k jeho rychlému zmenení. Uzbekistán, Kazachstán a dalí støedoasijské státy vyuívaly vodu z jezera pro zavlaování polí s bavlnou a dalími exportními plodinami i pøes hrozící ekologické dùsledky, vèetnì ztrát výnosù v rybolovu, kontaminace vody i pùdy a nebezpeèného rozvoje vìtrné eroze. Pøípad Aralského moøe pøedstavuje jednu z nejvìtích zaznamenaných ekologických katastrof. Lidé vyuívali vodu v Aralské pánvi po tisíce let, pøièem tehdy ji napájely dvì velké øeky: Amu Darja, která do jezera vtéká z jihu, a Syr Darja, která se do nìj vlévá na severním konci. Kara-
kumský kanál otevøený v roce 1956 odvedl velké mnoství vody z Amu Darji do turkmenské poutì a po roce 1960 zaèalo zavlaování ploch o rozloze miliónù hektarù. Pøestoe do jezera v roce 1965 pøitékalo zhruba 50 km3 vody roènì, poèátkem 80. let pøítok klesl na nulu. Se zmenováním Aralského jezera se zvyovala jeho salinita a do zaèátku 80. let vyhynuly komerènì vyuitelné ryby, èím dolo ke zhroucení odvìtví, které zamìstnávalo 60 000 lidí. Klesající hladina moøe sníila hladinu podzemních vod v regionu a znièila mnoho oáz poblí pobøeí. Nadmìrné zavlaování zapøíèinilo nárùst koncentrací soli v mnoha zemìdìlských oblastech. Poèátkem 90. let se hladina jezera zmenila témìø o polovinu a jeho objem byl o 75 procent mení. Vítr roznáel usazeniny s obsahem solí a pesticidù, co mìlo nièivé dùsledky pro okolní regiony.
strana 33
Voda nad zlato
II. SCÉNÁŘE DALŠÍHO VÝVOJE Výsledky dosaené v posledních tøech desetiletích ukazují, jak oidné mùe být pøedvídání prùbìhu budoucích událostí v tomto èasovém mìøítku. Jak máme jako spoleènost postupovat? Vkládat víru do dalí globalizace a liberalizace a spoléhat v první øadì na to, e irí sociální problémy a problémy v oblasti ivotního prostøedí vyøeí trní ekonomika? Nebo stavìt na první místo politiku, v ní koordinovaný postup pøi øeení sociálních a environmentálních problémù pøeváí pouhou snahu o ekonomický rozvoj? Spojí vichni své síly v pøípadì, e nastanou potíe, a budou spoleènì èelit tìmto hrozbám, nebo se zámonìjí skupiny soustøedí na sebeobranu a vytvoøí kolem sebe opevnìní, které bude stále více vydìlovat nemajetné? Nebo by se mohla vynoøit jetì odvánìjí vize, kdy by radikální posuny ve zpùsobu chování lidí k sobì navzájem i k okolnímu svìtu stimulovaly a podporovaly strategická opatøení smìøující k udritelnosti? Scénáøe zpracované pro GEO-3 se soustøeïují na ivotní prostøedí, ale uznávají, e ivotním prostøedím se nelze zabývat odtrenì od dìní v sociální a ekonomické sféøe. Scénáøe proto zahrnují koneèné dùsledky v mnoha pøekrývajících se oblastech vèetnì obyvatelstva, hospodáøské situace, technologií, správy a øízení. Aèkoli mají mnohé problémy globální charakter, nìkteré z nich nabývají v regionálním nebo jetì mením mìøítku zvlátního významu nebo se dostávají více do støedu pozornosti. Pøihlédneme-li k tomuto efektu a ke skuteènosti, e kadý dopad mùe ostatní dopady jetì zesílit, pøedkládá nám tato kapitola pohled z globální i regionální perspektivy. Navíc je ve scénáøích pokud mono zdùraznìna úloha politické volby pøi utváøení budoucnosti, aèkoli je asi obtíné tento vliv posoudit, protoe dalí politiky a nezávislý rozvoj mohou dopady jakékoli individuální politiky ponìkud zamlit. Abychom pøiblíili zkuenosti a práci dalích iniciativ, které na scénáøích pracují, vèetnì Global Scenario Group (Raskin a Kemp-Benedict 2002), byl pro GEO-3 zpracován soubor ètyø scénáøù. Scénáø Trhy pøedevím pøedstavuje svìt, v nìm rozvoj tlaèený trhem konverguje k hodnotám a oèekáváním pøevládajícím v prùmyslových zemích. Ve svìtì scénáøe Strategie pøedevím podnikají vlády rázné kroky ve snaze dosáhnout konkrétních sociálních a environmentálních cílù. Scénáø Bezpeènost pøedevím pøedpokládá svìt velkých nerovností, v nìm pøevládají konflikty a nespravedlnost vyvolané sociálnì ekonomickými a environmentálními tlaky. Scénáø Udritelnost pøedevím zobrazuje svìt, v nìm se objevuje nový pøístup k rozvoji jako re-
strana 34
akce na výzvu k dosaení udritelnosti, podporovaný novými mnohem spravedlivìjími hodnotami a institucemi. V kadém z tìchto scénáøù je v obecné èásti Pøíbìhu ètyø budoucností uveden pøevánì kvalitativní popis budoucnosti v následujících 30 letech z pohledu regionální i globální perspektivy.
TRHY PŘEDEVŠÍM Vìtina svìta pøijímá hodnoty a oèekávání, které dnes pøevaují v prùmyslovì vyspìlých zemích. Bohatství národù a optimální hra trních sil dominuje sociálním a politickým programùm. Spoléhá se na to, e dalí globalizace a liberalizace zvýí bohatství obchodních spoleèností, povede ke vzniku nových firem a ivností a tím dá lidem a spoleèenstvím monost zabezpeèit se proti sociálním a environmentálním problémùm nebo zaplatit jejich nápravu. Etiètí investoøi se spolu se skupinami obèanù a spotøebitelù snaí uplatnit rostoucí nápravný vliv, ale jejich úsilí podkopávají ekonomické imperativy. Schopnost vysokých státních úøedníkù, plánovaèù a zákonodárcù regulovat spoleènost, ekonomiku a ivotní prostøedí neustále maøí narùstající poadavky. Kolem roku 2032 zùstane stále nezodpovìzeno mnoho otázek, které byly vzneseny na pøelomu století. Svìt ji mnohého dosáhl v oblastech modernizace a ekonomického rùstu a milionùm lidí pøedloil nové pøíleitosti. Stále vak vyvstávají základní otázky týkající se udritelnosti a vhodnosti tohoto modelu rozvoje. Environmentální normy se neustále zmíròují, silné tlaky na zdroje vak pokraèují a tím se opìt roziøuje spektrum ekonomické nejistoty a konfliktù. Sociální tlaky ohroují sociálnì ekonomickou udritelnost, protoe pøetrvávající chudoba a narùstající nerovnosti zhorované degradací ivotního prostøedí podkopávají sociální soudrnost, podnìcují migraci a oslabují mezinárodní bezpeènost. Názory na to, kam svìt smìøuje, se rùzní. Podle toho, na které ukazatele se pozorovatel rozhodne zamìøit, je mono najít argumenty podporující obì strany. Mnozí tvrdí, e pøípady zhroucení patrné ji nyní v nìkterých sociálních a ekologických systémech, jsou pøedzvìstí budoucího daleko zásadnìjího a rozsáhlejího kolapsu. Stejné skupiny vyjadøují obavy zejména z toho, e se nevìnuje dostateèná pozornost budování institucí, kterých bude zapotøebí pøi zvládání tìchto nesnází. Jiní zdùrazòují, e jsme dosud byli schopni zvládnout vìtinu krizových situací, které nás potkaly, a tedy není dùvodu pøedpokládat, e tomu bude v budoucnu jinak. Vìtina lidí se soustøeïuje pouze na svou kadodenní rutinu a ponechává velké otázky jiným.
Voda nad zlato
Plus ça change, plus cest la même chose; èím více se vìci mìní, tím více zùstávají stejné.
STRATEGIE PŘEDEVŠÍM Vlády podnikají rozhodující iniciativy ve snaze dosáhnout konkrétních sociálních a environmentálních cílù. Koordinované úsilí zamìøené na ochranu ivotního prostøedí a proti chudobì vyvauje snahu dosáhnout ekonomického rozvoje za kadou cenu. Environmentální a sociální náklady a pøínosy jsou promítnuty do politických opatøení, regulaèních rámcù a plánovacích procesù. Vechny jsou posíleny fiskálními nástroji nebo pobídkami, jako je uhlíková daò a daòové prázdniny. Mezinárodní dohody o mìkkém právu a závazné nástroje ovlivòující ivotní prostøedí a rozvoj jsou zapracovány do sjednocených programù a je posílen jejich právní status. Je vak zavedeno nové opatøení týkající se veøejných konzultací, které umoní zohlednit regionální a místní varianty. Na poèátku tohoto století se objevují známky velkého volání a poptávky po koordinovaném vedení od místní po globální úroveò nejen mezi vládami, ale také v oblasti prùmyslu, mezi nevládními organizacemi a jinými obèanskými skupinami. Teroristické útoky na Spojené státy a následná odveta dodaly naléhavosti výzvám k reformì politiky, aby se dosáhlo jejího sladìní s ekonomickými, sociálními a environmentálními zájmy, v nich mnozí vidí koøeny a pøíèiny tìchto èinù. Pro dosaení dohodnutých cílù je rozhodující posílení øídících institucí na vech úrovních. Na globální úrovni to jsou instituce v rámci OSN a Bretton Woods, které zavádìjí nové reformy nebo vyvíjejí pokraèující reformní snahy. Èerstvé podnìty také posilují stávající multilaterální environmentální dohody, zatímco se ratifikují stávající protokoly, jako jsou protokoly ke klimatu a biologické nezávadnosti. Tyto akce doplòují programy na regionální úrovni smìøující k posílení a vyí efektivnosti spolupráce uvnitø regionù a mezi regiony. Vynakládané úsilí podporuje øada regionálních jednání, na nich se scházejí pøedstavitelé jednotlivých státù a regionálních a podregionálních celkù. Nejvýznaènìjí z nich poøádá v Africe novì vytvoøený Africký svaz a jeho výstupem je Africká charta milénia k udritelnému rozvoji. Je samozøejmé, e úsilí vynakládané na regionální a globální úrovni vyaduje akce na národní úrovni. Zámìry vyjádøené na vyích úrovních musejí být dále pøetransformovány do smysluplných cílù a akcí, které se mají realizovat na národní a podnárodní úrovni. To vyaduje, aby národy více vìøily ministerstvùm zamìøujícím se na sociální nebo environmentální politiku a pøidìlily jim vìtí pravomoc. Je pochopitelné, e k dosaení vytýèených cílù bude zapotøebí znaèných zmìn v sociálních a ekonomických systémech a e si tyto zmìny vyádají urèitý èas.
Dosahování ádoucích cílù mùe vyvolat støety zájmù. Jedním z pøíkladù je snaha vyhovìt vzrùstající potravinové poptávce populací, jejich velikost a bohatství se neustále zvyují, ani by se naruila biologická rozmanitost nebo úrodnost pùdy. Toto dilema vyvolává potøebu nové globální Zelené revoluce, aèkoli sociální a environmentální neúspìchy té první jsou stále jetì patrné. Vyvstávají otázky rizik biotechnologií vèetnì genetického inenýrství, na nì bude muset kadé takovéto úsilí spoléhat. Environmentální, zdravotní, sociální, ekonomické a etické problémy svázané s tìmito technologiemi vyhánìjí teplotu veøejných diskusí do výek, s nimi jsme se od jaderných diskusí nesetkali.
BEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM Tento scénáø pøedpokládá svìt zaráejících nerovností, v nìm pøevládají konflikty a nespravedlnost. Sociálnì ekonomické tlaky a zatíení ivotního prostøedí vyvolávají vlny protestù a odporu. Protoe tyto potíe zaèínají postupnì pøevládat, mocnìjí a bohatí skupiny se zamìøují na sebeobranu, vytváøejí enklávy podobné dnením oploceným komunitám. Takovéto zvýhodnìné ostrovy poskytují závislým komunitám v jejich bezprostøedním okolí urèitý vyí stupeò bezpeènosti a ekonomických výhod, ale vyluèují znevýhodnìné masy tìch, kteøí stojí mimo. Sociální péèe a regulaèní sluby pøestávají být vyuívány, ale trní síly vnì zdí i nadále pùsobí. Rozjezd smìrem k udritelnému rozvoji, tak slibný v devadesátých letech minulého století, se z mnoha dùvodù postupnì vytrácí. Hlasy, které naléhají na svìt, aby v tomto nastoupeném trendu pokraèoval a dosáhl dohodnutých cílù, zùstávají bez povimnutí, protoe se íøí víra, e jedinì volné trhy mohou pøinést dostateènì prunou kontrolu a rovnováhu nutnou pro øeení problémù sociální spravedlnosti a globální péèe o ivotní prostøedí. Toto neodùvodnìné sebeuspokojení také odráí konkurující si problémy, jako jsou opakující se fiskální krize a propady národních ekonomik a teroristické útoky. V prvních letech tohoto století pøevládá globální svìtový názor, který staví do popøedí trní principy a bezpeènostní zájmy. To se odráí na mezinárodní úrovni ve vlaných debatách probíhajících na Svìtovém summitu o udritelném rozvoji a na podobných setkáních. Jednání o zmìnì klimatu a dalích multilaterálních environmentálních dohodách se vleèou s minimálními pokroky. Na mezinárodní úrovni se zpravidla dosahuje jistého pokroku v oblastech, které se více zamìøují na ekonomiku, jako je mezinárodní obchod a zahranièní investice. Dokonce i na této scénì jsou slibné iniciativy jako Global Compact for Business, Global Reporting Initiative a kolo obchodních jednání v Doha pod zátitou Svìtové obchodní organizace liknavé dostát svým slibùm, e poloí základy spravedlivìjí a udritelné hospodáøské globalizace. Po teroristických útocích na Spojené státy a zahájení ozbrojené odvety v Afganistánu se klade dùraz na zajitìní bezpeènosti tradiènìjími prostøedky, jako je vojenská síla a kontrola zbraní a finanèních
strana 35
Voda nad zlato
tokù. Sociální a environmentální problematice, která, jak mnozí dokazují, poskytuje motivaci pro teroristickou èinnost, se vìnuje malá pozornost. V Africe je toto desetiletí charakterizováno vleklými obèanskými konflikty ovlivòujícími mnoho národù. Èasto jsou do konfliktù zatahovány i sousední zemì. V tìchto pøípadech se dosáhlo malého pokroku v zavádìní vìtí prùhlednosti a odpovìdnosti do vládnoucích systémù. Zároveò pokraèuje pandemie AIDS, která sniuje ekonomický pokrok i v zemích, které se tìí politické stabilitì. Konflikty stále propukají i v èástech západní Asie a èas od èasu pøerùstají v období intenzivního násilí. Spory o zásoby vody, ropy a jiných pøírodních zdrojù k tìmto konfliktùm pøispívají a naopak se jetì dále stupòují. Nestabilita cen ropy vyvolaná kolísající poptávkou a neschopností øídit dodávku v tomto regionu ani jinde zpomaluje hospodáøský rùst regionu. Globálnímu rozvoji dominuje svìtový názor stavící do popøedí trní a bezpeènostní zájmy . K záchvatùm drancování pøírodních zdrojù dochází i v arktických èástech Ruské federace a v severských zemích. Hodnì úsilí vìnují evroptí tvùrci politik problematice rozíøení EU. Do unie se pøijímá nìkolik dalích zemí, ale pøetrvávající napìtí ohlednì daní, podpor, imigrace, svobody pohybu a dalích problémù tento proces zpomaluje. Ve vech regionech i na globální úrovni stále více ovlivòují a øídí politické dìní velké nestátní subjekty. Jsou mezi nimi mnohonárodní korporace, ale také zloèinecké syndikáty. Stále trvají neshody mezi centrálním jádrem tvoøeným zemìmi, které si pøejí posun k mnohem vìtí integraci a jinými, které upøednostòují volnìjí svazek. Zemì východní Evropy dosahují obecnì malého ekonomického pokroku a jsou suovány pokraèujícím napìtím a vnitøními konflikty. Ve vech tìchto regionech i na globální úrovni stále více ovlivòují a øídí politické dìní velké nestátní subjekty. Jsou mezi nimi mnohonárodní korporace, ale také zloèinecké syndikáty. Obecnì se má za to, e úroveò korupce ve vládách roste, aèkoli pøi malém zlepení prùhlednosti a odpovìdnosti to není snadné ovìøit. Vládní snahy vypoøádat se s environmentálními a sociálními problémy pøicházejí vìtinou pozdì a ve svém dosahu jsou neúèinné. Vlády navíc vyuívají mnoho svých pravomocí k ochranì ekonomických zájmù národních podnikù a firem, s nimi jsou stále více svázány. Nevládní organizace a dalí skupiny v obèanské spoleènosti se stále èastìji nacházejí v pozici, kdy se zamìøují na øeení krátkodobých krizí, místo aby se snaily pracovat na ovlivnìní dlouhodobých modelù rozvoje. Tento trend je symbolizován rozpadem systému Antarktické smlouvy. Jde o výsledek tlaku státù, které nepatøily mezi navrhovatele, a nestátních aktérù, spojený s neschopností úèastnických státù dospìt k dohodì ohlednì vyuívání pøírodních zdrojù a ochrany ivotního
strana 36
prostøedí. Existuje pøekotná snaha vyuít nerostné bohatství tohoto regionu, zásoby moøských ivoèichù i zdroje pitné vody ve formì ledu. Tato akce zdarma pro vechny vak neznamená rovný pøístup pro vechny skupiny, protoe mocnìjí státy a velké spoleènosti stále uplatòují své dominantní postavení. Vyuívání pøírodních zdrojù tìmito skupinami se zrychluje rovnì v Arktidì. S postupem desetiletí se stávají mnohem patrnìjí úèinky naruení institucí na mezinárodní a národní úrovni. Jestlie byla první dekáda obdobím obtíného protloukání se kupøedu, je tato obdobím klopýtání a váných pádù. Konflikty v rùzných èástech svìta nikdy nepøerostly do formy, kterou by bylo mono nazvat tøetí svìtovou válkou. V urèitých oblastech a obdobích se vak konflikty stupòují a destabilizují národy. Nìkoho ale daleko více znepokojuje obèasné pouití chemických, biologických nebo jiných nekonvenèních zbraní. Ji pouhé poèty uprchlíkù pøedstavují váný problém v okolních státech (pøevánì nezasaených boji). Kolem roku 2032 se nestabilní ovzduí tohoto rozdìleného svìta zaèíná uklidòovat. Není vak jasné, jak dlouho mùe pøímìøí trvat. Síly, které by mohly vyvolat dalí rozklad, zde stále existují. Zároveò pøetrvávají sny o lepí cestì. Pøestoe se mnohé obavy pesimistù vyplnily, nepøestávají se vynoøovat nové pøíleitosti k pozitivním zmìnám. Vnì zdí existují malé ostrùvky klidu a pracuje se na vytvoøení vazeb s dalími skupinami a pokrokovými elementy uvnitø pevností pøináející nadìji, e se jednoho dne jako fénix z popela moná jetì vynoøí lepí svìt pro vechny. UDRŽITELNOST PŘEDEVŠÍM Jako odpovìï na výzvu k udritelnosti se objevuje nový model ochrany ivotního prostøedí a rozvoje podporovaný novými mnohem spravedlivìjími hodnotami a institucemi. Pøevládá odvánìjí vize souèasné situace, kde dochází k radikálnímu posunu ve zpùsobu chování lidí k sobì navzájem i k okolnímu svìtu. Tento posun dává podnìt pro udritelná politická opatøení a odpovìdné chování firem a dále je podporuje. Existuje mnohem vìtí spolupráce mezi vládami, obèany a dalími skupinami zainteresovaných subjektù pøi rozhodování o problémech blízkým obecnému zájmu. Je dosaeno dohody v tom, co je nutno udìlat k uspokojení základních potøeb a realizaci osobních cílù bez oebraèování jiných nebo maøení vyhlídek na prosperitu. V prvních letech tohoto století existují pøesvìdèivé dùkazy, e lidé celého svìta volají po akcích, které by se zamìøily na øeení sociálních, ekonomických a environmentálních problémù mnoha svìtových regionù. Teroristické útoky na Spojené státy a následná odveta propùjèily tomuto volání po øeení ekonomických, sociálních a environmentálních problémù naléhavost, protoe se právì v tìchto problémech spatøují koøeny teroristických akcí. Posílená komunita nevládních organizací se stává klíèovým kanálem, jeho prostøednictvím obèané celého svìta vyjadøují
Voda nad zlato
své poadavky. Internet podporuje globální dialog, nebo pøesnìji mnoství dialogù, z nich vyplývá naléhavá potøeba jednat. Nìkteré výmìny názorù probíhají ve formálních vládních arénách. Jiné, èásteènì vyvolané tlakem zainteresovaných subjektù, zamìstnancù a zákazníkù, se odehrávají v prùmyslové sféøe uvnitø firem i mezi firmami navzájem. Podobnì zvaují své úlohy a poslání nevládní organizace (vèetnì mnohých, které mají mnohonárodní zastoupení). Existují pøesvìdèivé dùkazy, e lidé celého svìta volají po akcích, které by øeily sociální, ekonomické a environmentální problémy negativnì ovlivòující mnoho regionù svìta. Existují také nové pokusy spolupracovat napøíè spektrem vládního, prùmyslového a nevládního sektoru. Obecnì se vak tyto snahy ztrácejí v porovnání s nesèíslnými dialogy vedenými jednotlivci a malými skupinami zainteresovaných obèanù v jednotlivých regionech i mezi nimi. Mnohé z toho, co se dìje, pøesahuje rámec pouhých dialogù. Ne by èekali na politické vùdce, kteøí by pøevzali iniciativu, zaèalo mnoho jednotlivcù a skupin jednat na vlastní pìst. Uvìdomují si rozporné výstupy Svìtového summitu z roku 1992 uplatòované v neformálním a místním mìøítku, jako je rozíøení iniciativ místní Agendy 21, a tìch, které byly vytýèeny na formálnìjí a mezinárodní úrovni, jako je Rámcová dohoda OSN o zmìnì klimatu. Èerpají inspiraci z minulých a souèasných snah pùvodních nadeneckých hnutí, jako je hnutí Zelený kruh v Keni a hnutí Chipko Andalana v Indii. Pøipomínají si také úspìné intervence na mezinárodní úrovni, napøíklad kampaò za ukonèení výroby a pouívání nálapných min. Podnikatelská komunita je dalím zdrojem inspirace, v první øadì pro svùj úspìch pøi zøizování sociálních investièních fondù a zavádìní sociálních kapitálových ukazatelù. Jako modely slouí firmy, které se zabývají øeením environmentální problematiky v pøedstihu pøed právní úpravou. Pøíkladem mohou být podniky sdruené v síti Climate Neutral Network. Za modely se povaují rovnì partnerství mezi vládami a dalími skupinami, jako jsou ekoturistika v Namibii a øízení rybolovu na komunální úrovni v Phang-Nga Bay v Thajsku. Pokraèují snahy zaèlenit do procesu tvorby politiky ve vìtí míøe a hloubce výsledky vìdeckého výzkum a analýz. Hodnocení ekosystémù u pøíleitosti milénia (Millenium Ecosystem Assessment), Globální hodnocení mezinárodních vod (Global International Water Assessment) a nové studie vìnované dusíkovému cyklu a persistentním organickým polutantùm (POP) doplòují pokraèující výzkumy klimatických zmìn provádìné Mezivládním panelem ke zmìnì klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change). Hodnocení POP je èásteènì reakcí na pøesvìdèivý nový dùkaz dálkového pøenosu tìchto zneèiujících látek a následkù jejich výskytu v ivoèiné øíi v polárních oblastech. Tato nová hodnocení se zásadnì lií od minulých snah. Za prvé: jsou navrena tak, aby obsahovala více odborných
poznatkù z rozvojových oblastí a podílela se na budování kapacit v tìchto oblastech. Za druhé: pøíspìvkùm vìdcù z oblasti sociálních vìd se pøikládá stejná váha jako pøíspìvkùm pøírodovìdcù. Za tøetí: vude kde je to moné, se mnoství regionálních a místních studií, které tvoøí obsáhlé èásti tìchto hodnocení, získává od místních a laických komunit, které jsou partnery v provádìném prùzkumu. Pramení to z pøání tìchto skupin mít v rozvoji svùj hlas a z jejich snahy porozumìt dané problematice i zpùsobu, jak k øeení konkrétních problémù pøistupovat. Nìkteré iniciativy jsou vysoce koordinované a zahrnují velké mnoství lidí. Jiné jsou prosazovány malými skupinami
nìkteré jsou formální
mnohé volí dobrovolný pøístup. Spíe ne uvádìní konkrétních èísel, kvót a harmonogramù je více pozornosti vìnováno vìtí odpovìdnosti a prùhlednosti. To se dìje zavádìním monitorovacích systémù a ukládáním odpovìdnosti vládám, prùmyslu, nevládním organizacím a dalím subjektùm ve snaze získat informace týkající se dohodnutých cílù. V podtextu leí zásada, e iroká dostupnost dobrých informací a odpovídající kontroly a bilance podpoøí posun k tìmto cílùm, a ji pøímo nebo cestou tlaku ze strany obèanù, kteøí stále silnìji nechávají zaznít svùj hlas. Cílem politiky v tomto scénáøi je podpora snah jednotlivcù a skupin ve vládì, v obèanské spoleènosti v rámci neziskového sektoru i na trhu prosadit udritelný rozvoj. Proces revize poskytuje rovnì dùleitý moment pro dalí pøehodnocení mezinárodních kontrolních a øídících orgánù se zámìrem transformovat je na efektivnìjí instituce. Týká se to vech: OSN, hlavních finanèních institucí, jako je Svìtová banka, regionální rozvojové banky, Mezinárodní mìnový fond i Svìtová obchodní organizace. Prùhlednost a odpovìdnost jsou klíèovými hledisky tìchto akcí. Obdobné postupy probíhají v podnikání, dobrovolnickém sektoru i jinde. Na regionální úrovni se zvýenou mìrou aktivují nové i staré organizace. Federace karibských národù pøerùstá rámec pùvodní CARICOM. V Evropì postupuje rùst EU, pøièem se bere znaèný ohled na udrování a zlepování vztahù s Ruskou federací. Afrika je svìdkem dalího rozvíjení mylenek Africké ministerské konference o ivotním prostøedí (AMCEN). Vìtina regionù také hledá vìtí integraci politik týkajících se obchodu, migrace, hospodaøení s vodními zdroji a obdobných problémù pøesahujících hranice státù. Tímto zpùsobem se regionální snahy stávají souèástí poloformální pavuèiny globálních sítí politiky uplatòované vùèi veøejnosti. Posun v politikách, který je schován v podtextu, spoèívá v prosazování prùhlednosti a odpovìdnosti. Politiky obsahují více poadavkù a nárokù na udìlování osvìdèení a lepí environmentální oznaèování. Èasto staví na snahách zahájených prùmyslem. Forest Stewardship Council, Global Forest Watch a Marine Stewardship Council vyvíjejí obdobné úsilí zamìøené na dalí pøírodní zdroje.
strana 37
Voda nad zlato
Co je v souèasné diskusi nového, je ochota lidí reagovat na pozitivní i negativní aspekty jejich vlastního jednání a dìdictví a na jednání a odkazy jiných kultur. Tyto snahy naopak ovlivòují dalí oblasti politiky, jako je obchod, zahranièní dluh a vymáhání multilaterálních environmentálních dohod. V rozvojovém svìtì se realizuje dùleitý investièní program k posílení kapacit vlád, podnikatelských subjektù (zejména malých a støedních podnikù), nevládních organizací a místních spoleèenství. Zamìøuje se na pøístup k informacím, jejich rozvoj a vyuití. Tyto zmìny se odráejí ve zvýeném monitoringu a komunikaci. Stejnì jako kterýkoli jiný sektor podnikání se komerèní média posunula od pouhého dùrazu na zisk k vybudování irí role ve spoleènosti. Existují také zásadní posuny v tom, jak se mìøí, analyzují a prezentují údaje o sledování rozvoje. Úhrnná èísla, která skrývají nesrovnalosti napøíklad mezi pohlavími a sociálními skupinami nebo mezi mìstskými a venkovskými oblastmi ustupují diferencovanìjímu sbìru dat a hláení. Zmìny se dostávají do popøedí spolu s postupným vývojem systému národních finanèních výkazù OSN, zejména s odklonem od hrubého domácího produktu jako hlavního indikátoru vývoje. Environmentální, ekonomické a sociální indikátory zaznamenávají skuteèný pokrok ve vech mìøítcích obchodním, národním, regionálním i globálním a poskytují veøejnosti vìtí informaèní základnu pro hledání zmìny. Také nové technologie hrají velkou úlohu jako katalyzátory mnohých z tìchto zmìn a reakce na nì. Rozvoj informaèních a komunikaèních technologií umoòuje skupinám navzájem se spojovat a spoleènì se uèit z úspìných pøípadù, ale také odhalovat chování , a ji zákonné nebo nezákonné, stávající nebo plánované, které zavdává pøíèinu ke znepokojení. Tyto technologie také pomáhají koordinovat sociální, politické a ekonomické aktivity. Jsou pøirozeným médiem pro nové uvìdomìní a poskytují diversifikovanému a pluralistickému hnutí pocit bezprostøednosti a jednoty. Nové technologie hrají pomocnou úlohu v postupu k ji vytýèeným cílùm. Mezi takovéto postupy patøí vyí efektivnost vyuití energie a vody, odsolovací a zdravotnické technologie a úpravy. Tyto prùlomy jsou úzce propojeny s celkovým rozvojem v oblastech nanotechnologie a biotechnologie. Vlády, podnikatelské subjekty a dalí soukromé organizace stimulují vìtinu technologického rozvoje nejen pøímými investicemi do výzkumu a vývoje, ale také nabíd-
strana 38
kami hodnotných finanèních ocenìní za nové vynálezy. V oblasti biotechnologie a genetického inenýrství existuje silné povìdomí o moných problémech spojených s biologickou bezpeèností, bioterorismem a morálními zájmy. Biotechnologie zaèíná být stále více propojená s výzkumem biodiverzity v jednotlivých regionech. V popøedí zájmu stojí i nadále genetické inenýrství, ale napìtí se ponìkud uvolnilo, protoe rozvoj v této oblasti má spíe regionální charakter, pokud jde o subjekty, které se jím zabývají nebo mají prospìch z výzkumu a pøírodních materiálù vyuívaných v daných procesech.
NENÍ NÁVRATU? Tyto iroce rozíøené zmìny se v rùzných regionech projevují v rùzné míøe. V období kolem roku 2032 ji nìkde dolo ke znaèným posunùm k nové stabilnìjí úrovni fungování, zatímco jinde se teprve dávají do pohybu. Aèkoli se vyskytly pøekáky, nebyly zásadního charakteru ani pøíliného rozsahu. Dùvodem tohoto hladkého prùbìhu je povaha celého procesu, který byl v dobì, kdy se zaèal odvíjet ze spontánních hnutí za silné podpory z vyích úrovní, ponìkud chaotický a neplánovaný. Míra spoluúèasti vlád a spoleènosti a pokraèující postupný vývoj základní víry pomohl vládám prosadit politiky, které by za jiných okolností nebyly moné. Pøíkladem je zøízení suchozemských a moøských rezervací a zásadní posuny v konstruktivním vyuívání daòových prázdnin a pokut. Viditelné úspìchy podnikatelských subjektù, nevládních organizací a vlád pracujících spoleènì èi samostatnì povzbuzují dalí subjekty k jejich následování. Oèividné dùkazy tìchto narùstajících pøínosù pomáhají vládám v podnikání dalích krokù, protoe velmi ztìují vládním odpùrcùm argumentaci zpochybòující monost splnìní nových cílù. Nové technologie hrají velkou úlohu jako katalyzátory mnoha tìchto zmìn i jako reakce na nì. A kdy se k formálním akcím pøistupuje, pùsobí pozitivní dùkazy jako západka, která zabraòuje pokrokùm sklouznout zpátky. Vzájemnì provázané soubory zmìn, ke kterým dolo v prvních tøech desetiletích nového tisíciletí, jsou zøejmou souèástí iroké spoleèenské transformace. Aèkoli nikdo netvrdí, e ji bylo dosaeno udritelnosti, je jasné, e se svìt ubírá správným smìrem a e ji není návratu.
Voda nad zlato
DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ POSTUP Rok 2002 je zaèátkem ètvrtého desetiletí od okamiku, kdy v roce 1972 poloila mezinárodní komunita základy kolektivní celosvìtové akce vedoucí ke zmírnìní negativních dopadù na ivotní prostøedí. Nachází jeden ze tøí pilíøù udritelného vývoje ivotní prostøedí vánì naklonìný vlivem deformací vyvolaných pùsobením lidské populace, která nyní èítá více ne 6 miliard lidí. Význam ivotního prostøedí je èasto podceòován, aèkoli jeho hodnota pro pøeití a rozvoj lidstva je nevyèíslitelná. Zhroucení pilíøe ivotního prostøedí je vánou hrozbou v pøípadì, e se nepodniknou urèité kroky od lokálních po globální nezbytnì nutné k øeení negativních dopadù, které po sobì lidstvo zanechává: l zvýené mnoství zneèiujících látek v atmosféøe l rozsáhlé degradované oblasti pùdního fondu l pokozené a degradované lesy l ohroená biodiverzita l stále více nedostateèných zdrojù pitné vody zhorující se kvality l vánì pokozené moøské zdroje. Ochrana ivotního prostøedí prochází dlouhým a vyèerpávajícím údobím. Pøestoe jsou podnìcovány krátkodobé i dlouhodobé zmìny, udritelný rozvoj dosud zùstává pouze zamlenou chimérou kdesi na vzdáleném horizontu. Existuje potøeba vyváeného pøístupu k udritelnému rozvoji. Vechny tøi pilíøe sociální, ekonomický a pilíø ivotního prostøedí se vzájemnì podpírají a vechny tøi mají svou nezastupitelnou úlohu. Pøezírání jednoho z nich, jak je tomu a pøíli èasto v pøípadì pilíøe ivotního prostøedí, není pouze krátkozraké, ale zavádí jakoukoli politiku do slepé ulièky. Rozpad pilíøe ivotního prostøedí povede k neodvratnému zhroucení ostatních charismatiètìjích pilíøù udritelného rozvoje, kterým vìnuje rozhodovací sféra vude zvlátní pozornost.
BUDOUCNOST JE NYNÍ Svìt je nyní rozdìlen na majetné a nemajetné ètyømi propastmi, které se stále roziøují. Tyto propasti odhalilo hodnocení GEO-3. Jsou to: l ivotní prostøedí l strategie a politika l rozdíl v zranitelnosti l ivotní styl. Tyto ètyøi dìlící linie jsou vánou hrozbou udritelného rozvoje. Environmentální hodnocení v pøedchozích kapitolách ukazuje, e navzdory narùstajícímu povìdomí o ivotním prostøedí pøinesly snahy zastavit jeho zhorování smíené výsledky. Existují nesporné úspìchy i oèividné nezdary. Za poslední tøi desetiletí se do vyuití ivotního prostøedí investovaly masivní lidské i finanèní zdroje. Na druhé stranì výzkum otevøel nové hranice lidského chápání sloité pavuèiny ekologických procesù.
Byly pøedloeny strategie dotýkající se mnohých klíèových problémù. Byly vytýèeny a v nìkterých oblastech splnìny cíle, jako je postupné vyøazení látek pokozujících ozónovou vrstvu, ale v jiných oblastech byly úspìchy omezené. Pøíkladem mùe být pøijetí pøísnìjích cílù pro sniování antropogenních emisí skleníkových plynù v rámci Kjótského protokolu. Bylo identifikováno i mnoho dalích iniciativ, které mají zásadní význam pro zacelení propasti v oblasti ivotního stylu a pro úspìch udritelného rozvoje. Zahrnují: l Zmírnìní chudoby. Mezinárodní komunita vytýèila cíl sníit do roku 2015 na polovinu podíl svìtové populace (v souèasnosti 22 procent), která pøeívá za ménì ne 1 USD na den. Kadodenní ivot vìtiny chudých je mnohem tìsnìji svázán se stavem ivotního prostøedí ne v pøípadì tìch, kteøí jsou lépe zajitìni zdravé produktivní ivotní prostøedí je jedním z nìkolika východisek z chudoby. Dokud budou miliony lidí i nadále ít v chudobì a ivotní prostøedí zùstane na okraji hlavního proudu rozhodování, bude udritelný rozvoj nedosaitelným ideálem. l Omezování nadmìrné spotøeby bohatích. Dokud nejbohatích 20 procent svìtové populace bude vykazovat 86 procent celkových výdajù na osobní spotøebu, je nepravdìpodobné, e bude nìkdy dosaeno udritelného rozvoje. Loiska bohatství v moøi chudoby zvyují napìtí a drancování zdrojù. l Zlepení dozoru se stalo hlavní problematikou nejen na institucionální a národní úrovni, ale také na úrovni globální, kde nerovnosti mezi Severem a Jihem èasto rozdmýchávají konflikty a projevy radikalismu pøi vyjednávání strategií efektivního øízení ivotního prostøedí. l Poskytování odpovídajících finanèních zdrojù enviromentálním programùm je hlavním faktorem. Nedostateèným zdrojùm se pøièítá vina za neuspokojivou implementaci Agendy 21, a neèinnost mùe nakonec tento projekt udritelné budoucnosti úplnì podkopat. l Odepsání dluhu zvlátì vysoce zadlueným chudým zemím je také dùleitým faktorem ve svìtì, kde zadluené zemì èasto pouívají na splácení dluhù více prostøedkù v tvrdé mìnì, ne kolik vydìlávají. Zadluenost èasto vede k nadmìrnému vyuívání ivotního prostøedí. Pokud tato situace potrvá, je nepravdìpodobné, e by mnoho dluných národù nìkdy dosáhlo udritelného rozvoje. Ve høe je mnoho sloitých procesù sociálních, ekonomických a environmentálních pokud jde o vìtí dopad na lidi jako výsledek zmìny v ivotním prostøedí. Zmìnou ivotního prostøedí je nìjakým zpùsobem ohroen kadý. Hlavní rozdíl je v monosti a schopnosti zotavit se, a to znamená, e chudí jsou obecnì zranitelnìjí. Propastný rozdíl ve zranitelnosti podkopává udritelný rozvoj. Lidskou zranitelnost vyvolanou zmìnou ivotního prostøedí ovlivòují kvalita ivotního prostøedí, hrozby pro toto prostøedí a rozdílné strategie øeení pøijaté jednotlivci a komunitami v kadé lo-
strana 39
Voda nad zlato
kalitì, zemi nebo regionu. Zacelení propasti ve zranitelnosti by mìlo obrovský dopad na blaho a bezpeènost milionù lidí. Sníení a odstranìní chudoby je neoddìlitelnì spojeno s rozumným øízením ivotního prostøedí, které zahrnuje takové problémy, jako je chudoba a vyuívání práv, poskytování základních slueb k ochranì pøírodního bohatství, odpovídající infrastruktura a financování iniciativ v oblasti rozvoje a ochrany ivotního prostøedí. Jednou z cest kupøedu ze strany sponzorù by bylo podporovat pøímo iniciativy na komunitní úrovni, zejména ty, jejich èinnost smìøuje k udritelnému rozvoji, financováním grantových modelù dostupných zranitelným a znevýhodnìným skupinám s nízkými pøíjmy. Je tøeba provést zmìny v úrovni spotøeby bohatích jedincù a národù svìta. Prosperita je úzce propojena se schopností èelit problémùm v oblasti ivotního prostøedí, ale je také jednou ze sil v pozadí nadmìrné spotøeby, která je pøíèinou dalích problémù s dalekosáhlými dopady. Ekonomické a politické zájmy vyvolaly pokusy zmìnit charakter spotøeby novými strategiemi nebo nástroji. Vìdomí, e zmìna modelù spotøeby nemusí omezit nebo pokodit kvalitu ivota, ale mùe vést v zásadì k opaènému výsledku, musí u lidí, jich se týká, zdomácnìt. Existují dostateèné dùkazy, e tomu tak je, ale zatím nebyly podniknuty ádné kroky k veobecnému rozíøení tohoto poselství. Zmìna zpùsobu mylení musí jít ruku v ruce s rostoucím pøijetím odpovìdnosti za dopady na ivotní prostøedí a sociální sféru a s vytvoøením spotøebitelské etiky. Poskytování finanèních zdrojù je nedostateèné, pokud neexistuje odpovídající absorpèní kapacita. Absorpèní kapacity je tøeba nejen cílenì budovat, ale pøedevím je mobilizovat a udrovat, aby se minimalizoval odliv mozkù, zajistil se efektivní dohled nad ivotním prostøedím a spoluúèast veøejnosti na jeho správì. Zvlá dùleité je zajistit, aby rozvoj kapacit byl spíe vzájemnì sdílenou zkueností ne shora vedenými nebo jednosmìrnými pokyny Severu Jihu. S vìtími a kvalitnìjími kapacitami snad budou rozvojové regiony schopny lépe èelit zmìnì ivotního prostøedí a katastrofám, které zvýily jejich zranitelnost. Dále uvádíme nìkteré dalí úkoly spojené s ivotním prostøedím, s nimi se bude muset rozhodovací sféra na vech úrovních v nadcházejících desetiletích vypoøádat: l Velké mnoství lidí zvlátì v rozvojových zemích ve venkovských i mìstských oblastech stále nemá pøístup k èisté vodì a odpovídající hygienì, dobrou kvalitu vnitøního i vnìjího ovzduí, èistí energii a odpadové hospodáøství. To vede k pokraèující degradaci základního pøírodního bohatství, patnému zdraví a zranitelnosti vùèi hrozbám v oblasti ivotního prostøedí. l Pøetrvávají nevyøeené konflikty týkající se vlastnictví a správy zdrojù spoleèného majetku (jako je voda, ovzduí, pozemky, lesy a oceány). l Existují velmi sloité environmentální problémy, které se dosud odpovídajícím zpùsobem neøeí, jako je stále vìtí rozíøení persistentních toxických látek, nakládání s chemickým a nebezpeèným odpadem, jeho likvidace a rozíøení nevyhovující z hlediska bezpeènosti, ploných a liniových zdrojù zneèiování, správa pøeshraniè-
strana 40
ních øíèních systémù, spoleèných vodních tokù a ploch a nadmìrné dusíkové zátìe. l Zmìna klimatu zpùsobí v støednìdobém a dlouhodobém výhledu nevyhnutelné kody (nízko poloené ostrovy a pobøení oblasti, poutní a polopoutní ekosystémy, vyí míra a intenzita ekologických katastrof). Rozvojové zemì, zejména rozvojové státy malých ostrovù, jsou sice schopny pøizpùsobit se okolnostem zpùsobeným zmìnou klimatu, ale pravdìpodobnì jimi budou negativnì ovlivnìny. l Globální dopad na ivotní prostøedí (ekologická stopa) rozvinutého svìta a prosperujících komunit na celém svìtì je vìtí ne vliv chudého obyvatelstva v rozvojovém svìtì, ale budoucí ekonomický rozvoj a populaèní rùst v rozvojových zemích dopady na ivotní prostøedí pravdìpodobnì dramaticky zvýí.
ÚLOHA INFORMACÍ Informace jsou základem udritelného rozvoje, úspìného plánování a rozhodování. Pokud se rozhoduje bez kvalitních dat a informací, budou rozhodnutí jen o trochu lepí ne nejlepí odhady. Ekonomické a sociální údaje jsou ve velké míøe dostupné a jsou relativnì spolehlivé a dobøe srozumitelné. Situace na poli údajù a informací z oblasti ivotního prostøedí je ponìkud odliná. Vysoce kvalitní, úplné a vèasné informace o ivotním prostøedí zùstávají vzácné a hledání správných informací mùe vyvolat problémy: získání dat je obtínìjí a draí. Je rovnì tìké najít ukazatele, které zachycují a odráejí sloitost ivotního prostøedí a lidskou zranitelnost ve vztahu ke zmìnì ivotního prostøedí. Získávání údajù o ivotním prostøedí zùstává ve vech zemích základní potøebou. Navzdory problémùm se ukázal jako mocný nástroj, který k problematice ivotního prostøedí pøilákal mezinárodní pozornost a urychlil øeení, vìdecký konsensus vycházející z nejlepích dostupných dat a znalostí, aèkoli jsou nìkdy pouze dílèí a omezené. Ve výzkumu a monitorování ivotního prostøedí dolo k velkému zlepení, ale je dùleité, aby se tyto snahy udrovaly a zlepovaly, a tak se zajistil nepøetritý tok vèasných a spolehlivých informací. Èást tìchto informací musí zajistit podporu vèasného varování pøed katastrofami a stavy ohroení a faktory, které leí v pozadí lidské zranitelnosti v dùsledku zmìny ivotního prostøedí. Pøi poskytování informací bude moné s výhodou vyuít: l Strukturované a vzájemnì do sebe zapadající systémy monitorování a sledování, vèetnì globálních satelitù pro sbìr vèasných a spolehlivých údajù o jednotlivých slokách ivotního prostøedí, pouívající harmonizované mìøící jednotky a termíny. l Úèinný, celosvìtovì pøijatelný environmentální informaèní systém podporovaný harmonizovaným souborem dat, ukazatelù a indexù a úzce integrovaný se systémem sociálnì ekonomických informací pro potøeby rozhodování. l Maximalizované vyuití internetu jako levného a úèinného nástroje výmìny informací v rámci celého svìta.
Voda nad zlato
l Identifikace ukazatelù, které by postihly udritelnost trendù v ivotním prostøedí i trendy lidské zranitelnosti vlivem zmìny ivotního prostøedí. l Maximalizované Nástroje k vytvoøení vìdomostní základny dostupné tvùrcùm politiky ivotního prostøedí a èinitelùm odpovìdným za rozhodování. l Maximalizované Prezentace komplexních dat a informací èinitelùm odpovìdným za rozhodování ve snadno pochopitelné formì.
ZMĚNA STRATEGIÍ A POSÍLENÍ IMPLEMENTACE Dále uvedené strategické monosti vycházející ze zkueností UNEP, hodnocení GEO-3 a obsané konzultace s odborníky a zainteresovanými stranami, poskytují stávající perspektivní pohled na iniciativy, kterých je nyní zapotøebí k nastavení udritelného kurzu pro pøítích 30 a více let. Je zapotøebí akcí na mnoha úrovních. Následující doporuèení je mono aplikovat prùøezovì nebo pouze na konkrétní úrovnì; úmyslem bylo vytvoøit kontrolní seznam, z nìho se budou odpovídající opatøení vybírat. Prvoøadou potøebou pøi vytváøení politiky je pøijmout vyváený pøístup k udritelnému rozvoji, který pøiøadí odpovídající váhu a sílu vem tøem pilíøùm; z pohledu ivotního prostøedí to znamená zaèlenit ivotní prostøedí do hlavního proudu a pøivést jej z okrajové pozice do samého srdce rozvoje. Jak toho lze dosáhnout? 1. Zlepením monitorování plnìní strategie Na mezinárodní úrovni: l Podporovat Global Reporting Initiative (GRI) a povzbudit více zemí, aby se k ní pøipojily. l Podporovat mezinárodní snahy zlepit soulad s existujícími mezinárodními environmentálními dohodami (MED) a posílit kapacity pro jejich naplòování na národních úrovních. l Posílit pravidelný dialog mezinárodního spoleèenství s obèanskou spoleèností, kde by se na otevøeném fóru projednávaly pøísluné problémy environmentálních strategií, vzájemnì se pøedstavovaly mylenky a nápady a navrhovala doporuèení. V rámci obèanské spoleènosti: l Posílit stávající monitorování politické vùle a politického chování, nadále zlepovat povìdomí o environmentálních zájmech a problémech a pùsobit jako hlídací pes, který bdí nad soukromým sektorem, vládami a mezinárodními organizacemi. l Povzbuzovat odpovìdnost jedincù a vytváøet chybìjící èlánek mezi lidmi a pøípravou politiky. l Podporovat iniciativy soukromého sektoru zamìøené na normy ekologicky pøijatelného chování a podávání hláení, jako je dobrovolné zveøejòování pokrokù dosaených pøi sniování zneèiování, ochranì pøírodního bohatství a podpoøe udritelného rozvoje.
2. Posílením mezinárodní legislativy v oblasti ochrany ivotního prostøedí a jejího plnìní l Zvýit výmìnu informací, aby se podpoøila koordinace mezi pøíslunými dohodami. l Poøádat spoleèná jednání zainteresovaných stran nebo vìdeckých poradních orgánù pøísluných MED, jako jsou jednání ke zmìnì klimatu a problematice ozónu. l Zavést spoleèné systémy financování, z nich by se hradila rùzná opatøení MED a integrovat regionální sekretariáty s cílem zaèlenit pøísluné sekretariáty MED do jednotného systému. l Oivit regionální a celosvìtové mechanismy MED, které byly v minulosti pøínosné, ale byly odsunuty do pozadí. l Povzbuzovat nevládní organizace, akèní skupiny a regionální a mezinárodní organizace, aby prosazovaly dohody mezi svými stoupenci a snaily se je efektivním zpùsobem zaèlenit do politiky. l Udìlit mandát Programu OSN pro ivotní prostøedí (UNEP) k posílení koordinace MED. l Zavést systém národních hláení o mezinárodních dohodách, aby se usnadnila jejich tìsná provázanost s národními politikami a programy. l Formulovat transparentní pravidla monitorování, postupy a reimy posuzování a pøezkoumávání závazkù, úlohy zprostøedkovatele pøi øeení konfliktù a poskytování vìdecké, technické a hospodáøské pomoci na vyádání. l Pøidìlit sdílené, ale diferencované odpovìdnosti a povinnosti v rámci environmentálních dohod, kde by bohatí státy dostaly vìtí odpovìdnost za akce ne chudí státy. l Dovolit mezinárodním a regionálním institucím øeit environmentální spory a povzbuzovat je k uplatnìní sankcí proti stranám, které své závazky neplní, aby se posílila úèinnost mezinárodních dohod. l Zavést v rámci stávajících MED transparentní a fungující postupy v pøípadì neplnìní závazkù. 3. Zmìnou charakteru obchodování ve prospìch ivotního prostøedí l Provést výzkum následující problematiky: dopadù liberalizace obchodu na blaho lidí a ivotního prostøedí úèinkù environmentálnì a sociálnì udritelného obchodování na spoleèenství a ivotní prostøedí l Stavìt na cenných pouèeních z pøedchozích zkueností, jako byly ty, které od roku 1994 získala Severoamerická komise pro spolupráci v ivotním prostøedí, která implementuje soulad s ivotním prostøedím do Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). l Posílit dùraz obchodních strategií na udritelný rozvoj. l Pøipravit smìrnice pro vývozní úvìrové agentury. 4. Vyèíslením hodnoty ivotního prostøedí l Propracovat a zlepit metody výpoètu ekonomické hodnoty environmentálního zboí a slueb a dopadù hospodáøské èinnosti na ivotní prostøedí. l Zhodnotit environmentální náklady a pøínosy ve vech sektorech hospodáøství, aby se environmentální úèetnic-
strana 41
Voda nad zlato
tví pøijalo jako standardní praxe v lokálním nebo národním úèetnictví a na podnikové úrovni. l Podporovat a povzbuzovat vechny, kteøí jsou zapojeni do vzdìlávacích kursù a kursù ekonomiky, aby zapracovali nástroje a metody environmentálního úèetnictví do vech studijních plánù. l Zváit enviromentální náklady a pøínosy pøi zpracovávání strategií a politik. 5. Pøinucením trhu pracovat ve prospìch udritelného rozvoje l Podporovat strategie ité na míru, které kombinují trní nástroje s tradièními opatøeními typu pøíkaz-kontrola, jako je internalizování nákladù na ivotní prostøedí, zavádìní ekologických daní a odstraòování zvrácených dotací. l Vybudovat partnerství mezi vládou, prùmyslem a dalími zainteresovanými stranami, aby se formovaly trhy pro environmentální zboí a sluby s vyuitím nástrojù, jako jsou legislativa, pobídky, trní mechanismy a dalí metody ovlivòování chování trhu a spotøebitelù. l Analyzovat a reformovat nevyváenost a nedostatky trhu vèetnì sniování dotací, které umoòují umìle udrovat ceny pod hranicí výrobních nákladù a nákladù na zdroje jako je palivo, pesticidy, voda a elektøina. l Vytvoøit více pobídek kapitálovì tìících ze situací, kdy jsou vítìzi obì strany hospodáøství i ivotní prostøedí, jako jsou: vìtí komunitní uitek z environmentálních trhù (napø. vzájemnì výhodný obchod) zavedení politiky otevøenosti vùèi veøejnosti, aby se odhalili ti, kteøí jsou ve velké míøe zodpovìdní za zneèiování jako jsou veøejnì pøístupné registry vypoutìní a pøenosu zneèiujících látek (PRTR), kam prùmyslové podniky nahlaují emise do ovzduí, vody a pùdy l Podporovat rostoucí úlohu vlád v oblasti spolupráce a jejich roli katalyzátora (spíe ne roli regulátora) a povzbuzovat lepí národní koordinaci mezi rozhodnutími mezinárodního obchodu a politikou ivotního prostøedí. l Uvést na trh zelené zboí a sluby. l Pøijmout aktivní opatøení ke stimulaci udritelných modelù spotøeby a výroby. l Pobízet k ekologicky efektivní (èistí) výrobì a inovaci.
strana 42
6. Dalími dobrovolnými akcemi l Povzbuzovat dalí pøijetí dobrovolných iniciativ, jako jsou: závazky podnikù dosáhnout dalích cílù v oblasti ochrany ivotního prostøedí kodexy chování odvìtvových prùmyslových asociací zamìøené na odpovìdný pøístup k ivotnímu prostøedí cíle etrného chování k ivotnímu prostøedí dohodnuté mezi vládou a podnikem nebo prùmyslovým odvìtvím právnì závazné dohody l Podpora dobrovolných iniciativ vedených nevládními organizacemi, jako jsou: kampanì za vyèitìní ivotního prostøedí a recyklaci vysazování stromù obnova pokozených oblastí apod. 7. Podílovým øízením l Vybudovat strategické partnerství mezi vládami, komunitami, soukromým sektorem a nevládními organizacemi, zejména s ohledem na poradenské a realizaèní aktivity a jejich financování s jasnì stanovenou odpovìdností pøidìlenou jednotlivým èlenùm. l Povzbuzovat prùmyslový a soukromý sektor a poskytovat jim pøíleitosti, aby dále pøispívaly k rozvoji a realizaci programù udritelného rozvoje. l Pøidìlit obèanské spoleènosti vìtí úlohu v environmentálním øízení odstranìním systémových pøekáek zejména v úèasti en, pùvodních národù a mládee a vìnovat náleitou pozornost domorodým znalostem a pøístupùm k øeení. l Zlepit institucionální mechanismus spoluúèasti zainteresovaných subjektù ze strany obèanské spoleènosti a soukromého sektoru. l Poskytnout institucionální zákonnost praktikám spravování zdrojù na komunitní bázi tím, e se komunity stanou souèástí národního právního a regulaèního rámce. l Vyèlenit veøejnosti jasný podíl na ochranì ivotního prostøedí pomocí právních a regulaèních opatøení, která definují a uznávají vlastnická a drební práva jednotlivcù nebo komunit. l Pøidìlit vem zúèastnìným spoleèné, ale diferencované odpovìdnosti.
Voda nad zlato
POUČENÍ Z BUDOUCNOSTI POUÈENÍ ÈÍSLO JEDNA Je moné vyprávìt protikladné, nicménì pravdìpodobné pøíbìhy o tom, jak se bude vyvíjet svìt a jeho regiony v pøítích 30 letech; kadý z nich má zásadnì odliné dopady na ivotní prostøedí. POUÈENÍ ÈÍSLO DVA Mùe dojít k výraznému zpodìní mezi lidským èiny, vèetnì strategických rozhodnutí a s nimi spojených dopadù na ivotní prostøedí, konkrétnì: l mnohé zmìny v ivotním prostøedí, které nastanou v pøítích 30 letech, ji uvedly do pohybu akce minulosti a souèasnosti; l mnohé dopady strategií v oblasti ivotního prostøedí uplatnìné v nadcházejících 30 letech se jetì dlouho poté neprojeví. POUÈENÍ ÈÍSLO TØI Dosaení obecnì odsouhlasených environmentálních a sociálních cílù bude vyadovat dramatickou a koordinovanou èinnost, která zaène nyní a bude pokraèovat po øadu let. Postupné kroky musejí obsahovat strategie vycházející z prevence a adaptace. POUÈENÍ ÈÍSLO ÈTYØI Existují dùleité vazby mezi rùznými environmentálními problémy a mezi environmentálními a irími sociálními problémy. Z toho vyplývá, e: politiku je mono
zefektivnit hledáním synergií nebo je nutno zajistit vzájemné pøínosy, abychom se vyhnuli støetùm mezi jednotlivými strategiemi. POUÈENÍ ÈÍSLO PÌT Zøízení silných institucí vykonávajících dohled nad oblastí ivotního prostøedí je nutným pøedpokladem témìø vech ostatních strategií. POUÈENÍ ÈÍSLO EST Zajitìní vèasného pøístupu k pøesným informacím vytváøí pevnou strategii, protoe: l umoòuje vèasné varování v pøípadì environmentálních problémù, l mùe stimulovat dobrovolné akce podnikatelské sféry a prùmyslu, l mùe podpoøit formální a neformální trní mechanismy, které prosazují správné environmentální chování. POUÈENÍ ÈÍSLO SEDM Ne vechny nástroje politiky jsou vhodné ve vech situacích. POUÈENÍ ÈÍSLO OSM Dosaení environmentálních cílù bude vyadovat rozhodující kroky, bude se setkávat s nepøedvídanými situacemi a nenastane pøes noc. Natìstí nebo nanetìstí mnoho úspìchù nebo neúspìchù tohoto úsilí leí v naich rukou.
strana 43
Voda nad zlato
III. SCÉNÁŘE VÝVOJE VE SVĚTOVÝCH REGIONECH LIDÉ POD TLAKEM Z jednotlivých scénáøù vyplývají závané dùsledky pro zajiování základních lidských potøeb, které jsou provázány s irími dopady na ivotní prostøedí. Z dlouhodobého pohledu mùe mít globální zmìna klimatu silný vliv na lokální dostupnost pitné vody. Mezitím rostoucí populace a zvyující se ekonomická aktivita zejména v zemìdìlství vede ve vìtinì scénáøù ke zvýené potøebì pitné vody. Rùzné obmìny tìchto tlakù vymezují ty oblasti a populace, které èelí nejvìtím problémùm v uspokojování potøeb. Mimo oblasti Severní Ameriky a Evropy tyto problémy narùstají ve vech scénáøích spolu s trendy smìøujícími k extrémnìjí nouzi o vodu (viz grafy 35 a 36). Rozdíly v politických krocích, jako jsou reformy poplatkù za vodu a pøesuny v podporách, spolu s lepími technologiemi, mohou mít silný vliv na velikost tìchto problémù. Schopnost øeit dané problémy svìdèí o irích sociálních a ekonomických strategiích. Ve scénáøích Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím se poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody vyjádøenou v absolutních i relativních èíslech zvìtuje témìø ve vech èástech svìta. K tìmto nárùstùm dochází èásteènì díky pokraèujícímu rùstu populace v oblastech s nouzí o vodu a èásteènì z dùvodù existence nových oblastí zaívajících znaènou nouzi o vodu (zejména velké èásti Afriky, Severní a Latinské Ameriky a Evropy). Odliná situace je ve scénáøi Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím. Ve vìtinì regionù zùstává skuteèná oblast s váným nedostatkem vody víceménì stejná nebo se dokonce zmenuje díky stabilním nebo klesajícím odbìrùm vody zejména pro zavlaování. To
vede kolem roku 2032 k malé zmìnì celkového podílu lidí ijících v oblastech s nouzí o vodu. Absolutní poèet lidí ijících v regionech s nouzí o vodu v rozvojovém svìtì se vak výraznì zvìtuje. Obdobnì velikost poadavkù na potraviny a schopnost tyto poadavky uspokojit odráí v rùzných scénáøích kombinaci posunù v nabídce a poptávce, která mùe být ovlivnìna sociálními, ekonomickými a environmentálními politikami. Ve svìtì scénáøe Trhy pøedevím i pøi poklesu procenta hladovìjící populace se celkový poèet zasaených mìní relativnì málo a v nìkterých regionech se dokonce s rùstem populace zvyuje (viz grafy). Skuteènost, e se scénáøe Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím zamìøily na sníení hladomoru jako na hlavní cíl a kladou obecný dùraz na vyváenìjí rozvoj regionù, pomáhá dosáhnout dramatického sníení procentuálního podílu i celkového poètu ovlivnìných lidí. Prudké nárùsty ve vìtinì regionù ve scénáøi Bezpeènost pøedevím ukazují na neudritelnost tohoto scénáøe z hlediska sociální pøijatelnosti. Vysvìtlivky ke grafùm Trhy pøedevím Strategie pøedevím Bezpeènost pøedevím Udritelnost pøedevím
(35) Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody (v procentech)
Èerpá-li se více ne 40 procent obnovitelných vodních zdrojù z øíèního povodí pro lidské vyuití, v povodí øeky nastává váný nedostatek vody. Zdroj: WaterGAP 2.1
strana 44
Voda nad zlato
(36) Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody (v miliónech obyvatel)
Vechny koláèové grafy ukazují celosvìtové dopady. Graf vlevo nahoøe ukazuje souèasnou situaci, pomìrná velikost ostatních odráí rozsah dopadù do roku 2032 podle jednotlivých scénáøù. Zdroj: WaterGAP 2.1
EVROPA Bìhem následujících 30 let Evropì dominuje reintegrace západní, støední a východní Evropy, která zaèala po skonèení studené války. Jak ve svìtì podle scénáøe Trhy pøedevím, tak ve svìtì Strategie pøedevím se potvrzují oèekávání významného rozíøení Evropské unie. Tento proces mùe pozdret vývoj scénáøe Bezpeènost pøedevím, èi nabrat velmi odliný smìr ve scénáøi Udritelnost pøedevím. Ve vech ètyøech scénáøích jsou významné vztahy mezi zemìmi uvnitø EU a ostatními zejména s Ruskou federací tím, e mimo jiné urèují stav ivotního prostøedí v tomto regionu. Rozdíly ve vývoji organizací jako Evropská agentura pro ivotní prostøedí (European Environment Agency EEA), její vliv pravdìpodobnì posílí ve scénáøích Strategie pøedevím èi Udritelnost pøedevím, také hrají svoji úlohu. Zmìny ve vztazích Evropy s jinými regiony jsou také dùleité. Kontrast mezi vìtí otevøeností k obchodování a migraci ve scénáøích Trhy pøedevím a Strategie pøedevím a moným opaèným vývojem v situaci podle scénáøe Bezpeènost pøedevím naznaèují významný dopad v obou smìrech. Podobnì té multilaterální dohody v oblasti ivotního prostøedí zaznamenaly výrazný posun. Dvì kritické oblasti pøedstavují zemìdìlská politika a vztah mezi klimatem, energetikou a dopravou. Posuny
v zemìdìlství spoleènì s lepími technologiemi, postupy øízení a posuny ve výbìru plodin sniují celkovou potøebu vody v zemìdìlství ve vech scénáøích kromì Bezpeènosti pøedevím. Podle scénáøe Trhy pøedevím vak ekonomický rozvoj stále vede k prudkému nárùstu celkové potøeby vody, zejména ve východní a støední Evropì. Tyto scénáøe s sebou nesou expanzi oblastí s váným nedostatkem vody. Celková potøeba podle scénáøe Bezpeènost pøedevím je podobná, pøièem nií ekonomická aktivita ne ve scénáøi Trhy pøedevím vyrovnává vyí poèet obyvatel. Ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím, kde strukturální zmìny vedou ke sníení objemu èerpané vody ve vech sektorech po celé Evropì, je situace velmi odliná. Díky vytrvalým snahám o etøení vodou se nebudou nìkterá povodí øek, která v souèasnosti zaívají váný nedostatek vody, s tímto problémem ji potýkat. Tento pokrok výraznì omezí poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody. Tyto zmìny jsou nejdramatiètìjí ve scénáøi Udritelnost pøedevím, kde pokles konzumace masa posiluje pozitivní dopad strategií, jako napøíklad zpoplatnìní vody, zavedených také v ostatních scénáøích. Rozdíly v mnoství èitìných odpadních vod a prùmyslové recyklace vody zesilují rozdíly mezi scénáøi. Tyto zmìny se odráí v poètu osob trpících nedostatkem vody v subregionech (viz grafy). Potenciální problémy související s nedostatkem vody
strana 45
Voda nad zlato
(37) Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody: Evropa (v procentech)
(38) Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody: Evropa (v miliónech obyvatel)
Èerpá-li se pro lidské vyuití více ne 40 procent obnovitelných vodních zdrojù z øíèního povodí, nastává v nìm váný nedostatek vody. Nedostatek vody v Evropì zpùsobuje jak kvalita vody, tak její mnoství. V dùsledku èerpání velkých objemù vody je øada evropských vodních zdrojù nadmìrnì vyèerpávána. V regionech, kde vyuívání vody dominuje prùmyslový sektor, lze vodu do velké míry opìtovnì vyuívat, co zmíròuje následky jejího váného nedostatku. Zdroj: WaterGAP 2.1
ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím jsou omezeny pomocí úplného zavedení Rámcové smìrnice o vodách a dohodami týkajícími se regionálních moøí. Ve svìtì podle scénáøe Bezpeènost pøedevím se naopak tyto problémy posilují, vedou ke konfliktùm ohlednì vody a ke kontaminaci z neøízených prùmyslových aktivit a z neschopnosti vypoøádat se s pozùstatky pøedchozích laxních pøístupù.
OBAVY SPOJENÉ S POBŘEŽNÍMI OBLASTMI Pobøení a moøské oblasti jsou v Evropì pøedmìtem obav. Ve svìtì podle scénáøe Trhy pøedevím vytváøí cestovní ruch stále vyí tlak na pobøení zóny v celém regionu, co vede ke zhorení místních problémù ivotního prostøedí. jako napøíklad salinizace (zasolování). I rekreaèní objekty jako chaty znamenají znaèný nápor na ivotní prostøedí v nìkterých oblastech, napøíklad v Pobaltí. Zejména ve východní Evropì se správa pobøeních oblastí stále èastìji ponechává na místních úøadech, co vede k ponìkud nepøedvídatelným výsledkùm. Za podmínek scénáøe Strategie pøedevím vlády vyhlaují nìkteré pobøení oblasti v západní Evropì jako zcela chránìné. Ve východní Evropì za zavádí základní legislativa pro ochranu pobøeních zón a obnovují se zónovací plány. Ve scénáøi Bezpeènost pøedevím pokraèuje v pobøeních zónách západní Evropy prùmyslový rozvoj, rozmach cestovního ruchu, výstavba leti a dalí infrastruktury. Ve
strana 46
Vechny koláèové grafy ukazují celkové dopady v regionu. Graf vlevo nahoøe znázoròuje souèasnou situaci, pomìrná velikost ostatních odráí rozsah dopadù do roku 2032 podle jednotlivých scénáøù. Zdroj: WaterGAP 2.1
støední Evropì zùstává rozloha pobøeních oblastí víceménì stejná jako v roce 2002. Ve východní Evropì mùe dojít k remilitarizaci, omezení pøístupu na pobøeí, ale také v rozvoji pøístavní výstavby. Tlaky se vak vyrovnávají a výsledek je stejný jako v roce 2002. Podle scénáøe Udritelnost pøedevím dochází k významnému zlepení pobøeního prostøedí díky programùm integrované správy pobøeních zón zaloeným na dobrovolném partnerství a díky spoleèným ujednáním.
Voda nad zlato
(39) Pøedstavte si
hlavní obavy týkající se potravin v Evropì Nejvìtí vlna obav spojených s potravinami propuká v Evropì v polovinì prvního desetiletí 21. století a pøipomíná v urèitých ohledech panìlskou katastrofu s rostlinnými oleji v osmdesátých letech 20. století èi krizi vyvolanou BSE v letech devadesátých. Nicménì tato krize nabývá daleko vìtího mìøítka a podobnì její psychologický dopad. Vypukne soubìnì s nárùstem onemocnìní a úmrtnosti dìtí mladího vìku po celé západní a støední Evropì. Poèet obìtí narùstá, ale pøíèinu se nepodaøí odhalit ani bìhem celého následujícího roku. Existují dohady o souvislosti s geneticky modifikovanými organismy èi biotransplantáty, ale ádný pøesvìdèivý dùkaz není k dispozici. Nakonec se zjistí, e pøíèinou je dosud neznámý mykotoxin. Ukáe se, e tento toxin produkuje houba vyskytující se v obilninách a její výskyt a rozíøení souvisí se zmìnou klimatu. Bohuel ani toto zjitìní rozsah problému neumenuje, nebo pro evropskou kulturu je chléb základní potravinou. V pøípadì scénáøe
Trhy pøedevím l V západní a støední Evropì narùstá nedùvìra spotøebitelù. To vede ke zvýení zemìdìlské produkce v zemích, pro které je v prvním desetiletí 21. století trh zemí EU hlavním odbytitìm. Patøí mezi nì Argentina, Ukrajina, Rumunsko, Lotysko a Keòa. l Zavádìjí se pøísnìjí certifikaèní opatøení na základì iniciativ nadnárodních korporací. Strategie pøedevím l Evropské zemì se sjednotí v otázkách øeení zátìe v podobì nákladného staení obilovin z trhu a programu
AFRIKA Ve vech scénáøích se pøedpokládá, e s rùstem populace a hospodáøství poroste ve vech regionech i potøeba vody. Ve vech scénáøích s výjimkou scénáøe Bezpeènost pøedevím najdeme úvahu, e politiky zabývající se zpoplatnìním vody a vývojem v oblasti technologie mohou tuto poptávku zmírnit. Ve scénáøi Trhy pøedevím se oèekává, e se v Africe celkové odbìry vody témìø zdvojnásobí. K zvlá vysokému nárùstu by mìlo dojít v subsaharské Africe. Vyí vyuití vody spojené s ekonomickým rùstem pøedstihne vechny relativní úspory v zemìdìlství i v prùmyslu. Obdobná navýení se oèekávají v podmínkách scénáøe Bezpeènost pøedevím, aèkoli konflikty mezi národy a obecnì pomalý rùst ekonomiky zvýení poptávky ponìkud zpomalí. Øízení mimo bohaté enklávy ve velké míøe chybí, aèkoli zneèitìní z tìchto enkláv pravdìpodobnì jiné oblasti stále více ovlivòuje. V horizontech, které nastiòují scénáøe Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím, se podíl afrického obyvatelstva ijícího v oblastech s váným nedostatkem vody zvyuje asi na 40 procent. Zvlátì strmý nárùst poètu i procentuálního podílu
urychleného vývoje alternativ pro výivu dìtí, øada z nich je odkázána na postiené obiloviny. Tato strategie spoléhá pøedevím na systém vèasného varování a regulace vývoje v biotechnologiích s cílem zamezit podobným pøípadùm do budoucna. l Obnovuje se globální úsilí o øeení klimatických zmìn. Bezpeènost pøedevím l Poèáteèní obavy z útoku biologickými zbranìmi zpùsobí, e nìkolik národù vyhlásí vojenskou pohotovost. l Dochází k zesílení xenofobních reakcí na ilegální pøistìhovalce, jeliko jsou tito vnímáni jako potenciální pøenaeèi exotických virù. l Vzrùstá mnoství diskusí o obchodu, které pramení z obav z podobných pøípadù. Udritelnost pøedevím l Efektivní systémy podpory zejména na místní úrovni pomáhají minimalizovat úmrtí a optimalizovat léèbu obìtí. l Prùbìná zemìdìlská reforma, kterou urychlí následky uvedeného pøípadu, pomáhá omezit íøení houby. Pouèení l Koøeny mnoha environmentálních krizí mohou spoèívat v komplexitì lidských a pøírodních systémù a jejich interakcí. Vìdomí toho a ostraitost pro pøípad neèekaného vývoje mohou pomoci zmírnit poèáteèní ok a usnadnit øeení nastalých krizí. Pøedvídání, vèasné varování a pruná reakce zde mohou sehrát klíèovou úlohu.
Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody: Afrika (v procentech)
When more than 40 per cent of the renewable water resources of a river basin are being withdrawn for human use the river basin is considered to be under severe water stress. Zdroj: WaterGAP 2.1
strana 47
Voda nad zlato
Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody: Afrika (v miliónech obyvatel)
Vechny koláèové grafy ukazují celkové dopady v regionu. Graf vlevo nahoøe znázoròuje souèasnou situaci, pomìrná velikost ostatních odráí rozsah dopadù do roku 2032 podle jednotlivých scénáøù. Zdroj: WaterGAP 2.1
zasaených lidí se objevuje ve východní Africe, protoe zvyující se odbìry vody v povodí horního Nilu pøivádìjí tuto oblast v obou scénáøích do kategorie oblastí zasaených váným nedostatkem vody. Ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím se zvyují odbìry vody ve vìtinì subsaharské Afriky, ale dìje se tak podstatnì ménì ne v dalích dvou scénáøích, pøedevím díky kombinaci pøedávání technologií s dalími strategiemi podporujícími úspory vody. Po uvedení tìchto strategií do praxe se dokonce zmíròují dopady odbìrù v severní Africe, hlavnì díky restrukturalizaci v sektoru zavla-
strana 48
ování. Úsilí je zamìøeno na zkvalitnìní hospodaøení s vodními zdroji v povodích pøesahujících hranice státù a odpovìdní èinitelé v rozhodovací sféøe vìnují zvlátní pozornost problematice kvality vody zejména proto, e je pøímo provázána s lidským zdravím. Protoe vak populace i nadále roste, poèet afrických obyvatel ijících v oblastech s váným nedostatkem vody se v tìchto dvou proreformì zamìøených scénáøích pøesto zdvojnásobuje. Èistým výsledkem vech tìchto dopadù je, e poèty lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody ve vech subregionech i scénáøích narùstají, ale nejzøetelnìji se zvýení projevuje ve scénáøích Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím. Ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím roste procento zasaených lidí v celém regionu pouze nepatrnì, v rámci regionu kolísá. Jiní Afrika napøíklad zaívá v tìchto scénáøích pokles, zatímco západní Afrika zaznamenala nárùst. Ve scénáøích Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím dochází k nárùstu ve vech èástech regionu s výjimkou ostrovù v západní èásti Indického oceánu. Ve vech scénáøích se nejvíce zaráející procentuální nárùsty zasaené populace objevují ve východní Africe. Nejvyí procento zasaené populace mají i nadále poutní oblasti severní Afriky, zatímco ve vlhké støední Africe a na ostrovech v západní èásti Indického oceánu je toto procento nejnií. Schopnost vyrovnat se s nedostatkem dodávek pitné vody se samozøejmì v jednotlivých scénáøích a subregionech rùzní. Vývojové trendy v oblasti vody a pozemkù spolu s íøícím se ekonomickým rùstem a úèinnou sociální a hospodáøskou politikou se odráejí na výskytu hladu v regionu. Aèkoli procento lidí trpících hladem ve vech scénáøích v tomto období klesá, je ve scénáøích Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím více ne vyrovnáváno nárùstem celkového poètu obyvatelstva. Ve scénáøi Bezpeènost pøedevím poèty ohroených lidí narùstají o více ne 50 procent. Zvyující se nepomìry v obou scénáøích vedou k popøení vech pøínosù ekonomického rùstu. Dramatická zlepení vak jsou moná, jak dokazují scénáøe Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím. Klíèem je zde vìtí íøení ekonomického rùstu mezi Afrikou a ostatními regiony i uvnitø samotné Afriky. Pøímo se projevuje i zvýená potravinová pomoc a omezení konfliktù. Zásadní posuny ve scénáøi Udritelnost pøedevím umoòuje zredukovat celkové poèty o více ne polovinu. Navzdory dosaenému pokroku vak zùstávají nìkteré subregiony problematické. Velmi zøetelnì vystupuje i ve scénáøi Udritelnost pøedevím úroveò hladomoru ve východní Africe, která stále pøekraèuje 10 procent.
Voda nad zlato
ASIE A TICHOMOŘÍ Nedostatek vody je v souèasné dobì jedním z nejzávanìjích problémù v Asii a Tichomoøí, (kdy si odmyslíme zemì malých tichomoøských ostrovù) a zùstává jednou z priorit v poøadu jednání i v dohledné budoucnosti (viz rámeèek 42). Poadovaný nárùst je zvlá velký ve svìtì scénáøe Trhy pøedevím, ale i ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím, kde je ekonomický rùst podobnì masivní. Cenová opatøení týkající se vody a efektivnìjí vyuívání vody v zemìdìlství díky pokrokùm v biotechnologiích pomáhají tento nárùst zmíròovat. Ve scénáøi Trhy pøedevím odbìry vody ve vech sektorech stoupají, zejména tam, kde se pøedpokládá dalí roziøování zavlaovaných oblastí. Tyto nárùsty odbìrù vody vedou ve vech scénáøích k roziøování oblastí s váným nedostatkem vody v jiní a jihovýchodní Asii a tento nedostatek vody ovlivòuje více lidí v daném regionu. Ve scénáøi Bezpeènost pøedevím je celkový nárùst poptávky zmíròován spíe pomalejím ekonomickým rùstem v mnoha subregionech a dalím neroziøováním zavlaovaných území ne nìjakou výraznou snahou o vyí efektivnost. Ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím, kde se úèinné strategie a ivotní styl kombinují s vìtí
regionální spoluprací a pøenosem technologií, zùstávají odbìry vody ve vìtinì zbývajících oblastí Asie na souèasné úrovni nebo dokonce klesají. Nárùst poètu obyvatelstva vak pokraèuje, a tak se zvìtuje v celé Asii i poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody. Mìstské oblasti, zvlátì rostoucí megamìsta v jiní, jihovýchodní a východní Asii èelí vedle nedostatku vody mnoha tìkým zkoukám. Patøí mezi nì tlaky na vyuití pozemkù, zneèitìní vody a ovzduí a nadmìrná produkce tuhého odpadu. Vechny tyto problémy jsou provázány s rychlým rùstem populace zpùsobeným jednak pøirozeným nárùstem poètu obyvatel, jednak migrací obyvatelstva z venkovských oblastí do mìst a zvyující se ekonomickou aktivitou. Trendy lokálního a regionálního zneèitìní ovzduí závisí do velké míry na volbì zpùsobu výroby energie. Pokud i nadále pøevauje uhlí, co je pravdìpodobnì pøípad scénáøe Bezpeènost pøedevím s omezeným obchodem nebo svìt scénáøe Trhy pøedevím, kde je urèujícím prvkem cena, pak má lokální zneèitìní ovzduí výraznì zhorující se tendenci. Nárùst zneèitìní ovzduí je velmi zøetelný ve scénáøi Bezpeènost pøedevím, kde se vynakládá malé úsilí na øízení emisí síry ze stacionárních a mobilních zdrojù. Stanovení a vymáhání pøedpisù pøedepisujících èistí paliva a jejich
(40) Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody: Asie a Tichomoøí (v procentech)
Èerpá-li se více ne 40 procent obnovitelných vodních zdrojù z øíèního povodí pro lidské vyuití, v povodí øeky nastává váný nedostatek vody. Témìø 1 700 miliónù z celkového poètu 2 400 miliónù lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody ije v Asii a jejich poèet je nejvyí v jiní Asii. Kromì bohatích zemí v regionu potøeba vody výraznì stoupá, pøièem v situaci váného nedostatku vody se ocitá èím dál více lidí. Zdroj: WaterGAP 2.1
strana 49
Voda nad zlato
uívání, èistí technologie a zpøísnìné emisní normy, to ve dohromady pomáhá potlaèit tyto trendy ve svìtì scénáøe Strategie pøedevím. Ve scénáøi Udritelnost pøedevím zmíròuje tyto tlaky hlavní úsilí smìøující k decentralizaci s rozptýlenými satelitními mìsty. Tento krok kombinovaný s lepím územním plánováním a øízením mìstských systémù vede k úèinnìjí koordinaci rùstu, rozíøení èistého prùmyslu,
obslunosti, nakládání s toky zneèitìní a efektivnìjímu projektování bydlení. Tyto strategie pomáhají vytváøet nárazníkovou ochrannou zónu pøed pùsobením patných vlivù ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím, ale vyí úroveò ekonomického rùstu ochranu ivotního prostøedí ztìuje. Ve vech scénáøích výraznì roste mnoství zastavìných ploch v regionu.
(41) Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody: Asie a Tichomoøí (v miliónech lidí)
Vechny koláèové grafy ukazují celkové dopady v regionu. Graf vlevo nahoøe znázoròuje souèasnou situaci, pomìrná velikost ostatních odráí rozsah dopadù do roku 2032 podle jednotlivých scénáøù. Zdroj: WaterGAP 2.1
(42) Pøedstavte si
rozsáhlou kontaminaci podzemních a povrchových vod v Asii a Tichomoøí Rychle rostoucí poèet obyvatel a ekonomika zesilují potøebu potravin a ivotního prostoru, co vede k intenzifikaci zemìdìlství. Rozsáhlejí zavlaování a vyuívání hnojiv ve venkovských oblastech spoleènì s nebrzdìným rùstem mìstských sídel a megamìst zpùsobují soupeøení o vodní zdroje mezi zemìpisnými regiony a ekonomickými sektory. Tato rivalita dosáhne rozmìrù krize kolem roku 2010, kdy zaène rozsáhlý, rapidní a stále se zrychlující pokles kvality povrchových a podzemních vod v celém regionu. Zmìny v povrchových vodách jsou reakcí vodních ekosystémù na hromadící se zátìe dusíku a dalích organických látek z nedostateènì èitìných zemìdìlských a komunálních pevných odpadù. Zneèitìní podzemních vod je zpùsobeno povrchovým odtokem chemických hnojiv a pesticidù ze ze-
strana 50
mìdìlství i toxických látek z prùmyslu. Tento efekt posiluje èím dál rychlejí èerpání zdrojù podzemní vody, co vede k dalímu zvýení koncentrací kodlivin ve zbývajících podzemních vodách a zvýené intruzi slané vody do rozsáhlých pobøeních oblastí v regionu. V pøípadì scénáøe
Trhy pøedevím l Dopad se projeví v urèitých oblastech zemìdìlské produkce a ceny potravin výraznì narostou. To ovlivní obchod s potravinami v rámci regionu a dovozu z ostatních regionù. l Soukromé biotechnologické spoleènosti budou soupeøit o dodávky geneticky modifikovaných bakterií poírajících kodliviny.
Voda nad zlato
l Soukromé spoleènosti budou uzavírat smlouvy s mìstskými zastupitelstvy o dodávkách nezávadné vody z jiných regionù, vèetnì sladké vody z ledovcù z Antarktidy. Strategie pøedevím l Urychlí se strategie s cílem pøimìt spoleènosti k nulovým emisím. l Zavádìjí se pøídìly vody a distribuce úsporných zaøízení mezi mìstské obyvatelstvo, kde èitìní odpadních vod nemùe vyrovnat ztráty vody zpùsobené poklesem její kvality. l Jsou podporovány snahy zahrnout strategie pro integraci správy vodních zdrojù do rozvojových plánù, a propojit otázky týkající se pùdy a vody v povodích èi sbìrných oblastech. Bezpeènost pøedevím l Vodní zdroje jsou pod veøejnou a soukromou vojenskou kontrolou. l Vzrùstá poèet úmrtí v dùsledku nemocí pøenáených vodou, jako napøíklad cholery.
Udritelnost pøedevím l Hospodáøství se posune smìrem k ekologickému a nízkovstupovému zemìdìlství, jeliko zemìdìlci, kteøí tìchto metod vyuívají, se snáze vyrovnávají se vzniklými potíemi a mají neutrální vliv na zhorování daného problému. l Mìstské oblasti, které ji zavedly vyspìlé postupy pro etøení vodou, sníení produkce odpadù a pro èitìní odpadních vod, roziøují svoji kampaò s cílem urychlit implementaci podobných postupù v regionu. Pouèení Èasto je tøeba, aby nastala krizová situace a vyvolala tak potøebné zmìny, které vedou k udritelnìjím postupùm. V kadém pøípadì vak øeení otázek týkajících se kvality a mnoství sladké vody vyaduje integrovaný pohled na problém, který vnímá interakce mezi sektory a potenciál pro prahové úèinky v pøirozených systémech zpùsobený kumulativními tlaky. Taková zmìna obnáí mimo jiné podporu rozmanitosti zemìdìlských a ekonomických systémù tak, aby jejich vestranný repertoár umonil vytváøení nových strategií v pøípadì, e dojde ke krizi èi neèekané situaci.
LATINSKÁ AMERIKA A KARIBSKÁ OBLAST Uvedené scénáøe mají také váné dopady na uspokojování základních potøeb, které souvisejí se irími dopady na ivotní prostøedí. Zatímco globální zmìna klimatu ovlivòuje dostupnost pitné vody, rostoucí populace a zvýená ekonomická aktivita zejména v zemìdìlství vede ve vìtinì scénáøù ke zvýení potøeby pitné vody. Obdobnì i ve vech scénáøích ije více lidí v oblastech s nouzí o vodu (viz grafy). Ve scénáøích Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím se zvìtuje území postiené váným nedostatkem vody ve Støední Americe a karibské oblasti, zatímco v Jiní Americe zùstává jeho velikost beze zmìn. Kdy vak zahrneme do úvah rùst poètu obyvatel, poèty lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody stoupají dvoj a trojnásobnì. Poèet obyvatel oblastí postiených váným nedostatkem vody stoupá i ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím navzdory skuteènosti, e celkové odbìry vody zùstávají pøiblinì na souèasné úrovni. V scénáøi Strategie pøedevím mají pozitivní dopad na øeení potøeby vody reformy cenových opatøení týkajících se vody a posuny v dotacích spolu s lepími technologiemi.
(43) Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody: Latinská Amerika a karibská oblast (v procentech)
Èerpá-li se pro lidské vyuití více ne 40 procent obnovitelných vodních zdrojù z øíèního povodí, nastává v nìm váný nedostatek vody. Zdroj: WaterGAP 2.1
strana 51
Voda nad zlato
(44) Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody: Latinská Amerika a karibská oblast (v miliónech lidí)
SEVERNÍ AMERIKA Urèité oblasti Severní Ameriky, zvlátì pak jihozápad Spojených státù, ji zaívají velký nedostatek vody. Bez silného zásahu, který by vedl ke sníení spotøeby vody, nedostatek vody pravdìpodobnì poroste spoleènì s rùstem populace a s pøesuny v zemìpisném rozloení obyvatelstva. Místní politiky, jako jsou cenová opatøení týkající se vody, mohou poptávku výraznì ovlivnit. Mezinárodní strategie zemìdìlského obchodu mohou navíc silnì ovlivnit typy pìstovaných plodin a tím poadavky na zavlaování a spotøebu vody. Moderní technologie, vèetnì biotechnologií, smìøující k vývoji plodin efektivnìji vyuívajících vodu mohou mít rovnì pozoruhodný dopad. Celkové odbìry vody ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím klesají. Strukturální zmìny zde vedou k omezení odbìrù ve vech sektorech na celém území Severní (45) Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody: Severní Amerika (v procentech)
Vechny koláèové grafy ukazují celkové dopady v regionu. Graf vlevo nahoøe znázoròuje souèasnou situaci, pomìrná velikost ostatních odráí rozsah dopadù do roku 2032 podle jednotlivých scénáøù. Odhaduje se, e v Latinské Americe asi ètvrtina celkové populace více ne 100 miliónù lidí ije v oblastech s nedostatkem vody, zejména v Mexiku, Argentinì a zemích podél západního pobøeí kontinentu.
Èerpá-li se pro lidské vyuití více ne 40 procent obnovitelných vodních zdrojù z øíèního povodí, nastává v nìm váný nedostatek vody. V mnoha povodích øek na západì Spojených státù, kde ije pøes 100 miliónù lidí, pøekraèuje souèasné mnoství èerpané vody tuto hranici. Zdroj: WaterGAP 2.1
(46) Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody: Severní Amerika (v miliónech lidí)
Zdroj: WaterGAP 2.1
Zdroj: WaterGAP 2.1
strana 52
Voda nad zlato
Ameriky. V podmínkách popsaných ve scénáøích Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody roste spolu s rùstem poètu obyvatel, aèkoli dochází k procentuálnímu poklesu za-
saené populace. Regulaèní snahy ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím vedou k mnohem významnìjím procentuálním poklesùm i ke sníení celkových poètù.
(47) Pøedstavte si
zvýený nedostatek vody uprostøed kontinentální èásti Severní Ameriky Øada vývojových trendù ukazuje na zvýenou zranitelnost rozsáhlých oblastí uprostøed kontinentální èásti Severní Ameriky z hlediska nedostatku vody. Jmenujme nìkteré z nich: Pokraèuje zaklesávání hlavních zvodní a objevují se známky chemické kontaminace. Klimatické modely zároveò poukazují na vysýchání a poklesy hladin jezer a øek ve støední kontinentální èásti Severní Ameriky. Delí horká a suchá období, která zaèala v polovinì prvního desetiletí tohoto století, tyto trendy jetì zhorují. Potøeba závlahové vody roste s její klesající dostupností. Doprava na Velkých jezerech a na dùleitých øíèních tocích, jako je Mississippi, je naruena. V pøípadì scénáøe
Trhy pøedevím l Ploné zavedení cenových opatøení týkajících se vody a odstranìní zemìdìlských dotací ji vedly k omezení zemìdìlské produkce v regionu, a tím se ponìkud zmenily potíe vyvolané potøebou vody. l Jsou uzavøeny dohody o provìøení monosti dopravy vody z Velkých jezer nebo dokonce z jetì vzdálenìjích zdrojù s cílem zvýit úroveò hladiny v øíèním systému Mississippi. l Narùstají objemy zboí pøepravovaného po silnicích. l Výrobní ztráty vyvolávají intenzivnìjí zemìdìlskou výrobu na rùzných místech Spojených státù, jako je Central Valley v Kalifornii, co zde rozdmýchává konflikty kvùli vodì. l Vyí ceny vody zasahují témìø vude málo rentabilní podnikatelské subjekty a chudinu. l Region zvyuje dovozy z ciziny, aby doplnil domácí deficity. To vyvolává konjunkturu v nìkterých zemích pùvodu, ale také zhoruje problém lokálního a národního zajitìní potravin v situacích, kdy jsou pozemky vyøazeny z místního systému produkce potravin, aby se dostálo vývozním poadavkùm nebo kvótám. Strategie pøedevím l Realizují se výzkumné a legislativní programy, aby se povzbudilo zavedení efektivnìjích zpùsobù zavlaování, jako je kapková závlaha. l Urychlují se postupy reforem, aby se zavedla cenová opatøení týkající se vody a zaèaly se sniovat dotace zemìdìlství. l V celém regionu jsou nastartovány iniciativy smìøující k rozíøení a zkvalitnìní eleznièní dopravy. l Existuje nový tlak na pøijetí silné mezinárodní smlouvy o stabilizaci klimatu.
l Prosazují se a urychlují programy úspor energie, vyuití obnovitelné energie a ochrany lesa. l Rychleji se zkoumají, vyvíjejí a zavádìjí kultivary výsledky biologického inenýrství, které dávají vyí výnosy za kapku. Bezpeènost pøedevím l Konkurenèní zájmy v soutìení Spojených státù a Kanady plánují velkoobjemový pøevod vody z Velkých jezer. l Mocná farmáøská lobby pokraèuje v boji proti reformì systému podpor zemìdìlství a dotací vody. l Vzájemné odvádìní vod na jednu a druhou stranu prohlubuje dlouhotrvající spory Mexika a Spojených státù o spoleènì vyuívané vodní zdroje. l Pokles vývozù potravin a rostoucí ceny potravináøských komodit na svìtovém trhu pøispívají k nedostatku potravin, zvýení geopolitického napìtí a nárùstu násilí v oblastech s nebezpeènou politickou situací. Udritelnost pøedevím l Urychluje se pøechod k plodinám zavlaovaným deovými srákami a zpìtná pøemìna velké èásti regionu na pùvodní vysokostébelnou prérii. l Zavádìjí se programy rozíøení a zkvalitnìní eleznièní dopravy v celém regionu. l Rychlejí pøechod od výivy zaloené na konzumaci masa umoòuje mnohem efektivnìjí vyuití pùdy pro lidskou výivu, ne je pìstování píce. l Spotøebitelská hnutí volají po rozptýlenìjích, udritelných a decentralizovaných systémech zemìdìlského hospodaøení a podnìcují jejich vznik. l Dochází k zásadnímu pøehodnocení ivotního stylu, ekonomického vývoje a sociální politiky, co je reakcí na rodící se poznání, e intenzivní vyuívání kapitálu, vody a chemických látek pøi podnikání v zemìdìlství je neudritelné, a na uvìdomìní si paralelních problémù v jiných ekonomických sektorech a environmentálních rámcích. Pouèení Mnohé pokud ne vechny ekonomické systémy silnì závisí na pøírodních systémech, ale ty jsou bohuel pøíli èasto brány za samozøejmost nebo se povaují za neomezené èi snadno obnovitelné. Uznání promìnlivosti a nestálosti pøírodních systémù by mìlo vést k tomu, e budou strategie navreny tak, e omezí nadmìrnou míru závislosti na nich, zejména pokud existují potenciální prahové úèinky, jejich malé zmìny mohou mít katastrofické následky.
strana 53
Voda nad zlato
ZÁPADNÍ ASIE Nedostatek vody v západní Asii nadále roste, protoe následkem populaèního rùstu a expanze rùzných rozvojových sektorù pøevyuje potøeba vody její dostupné zásoby (viz grafy). Ve scénáøi Trhy pøedevím a Bezpeènost pøedevím zhorování kvality vody a rostoucí konkurence mezi jednotlivými sektory (hlavnì mezi soukromým a zemìdìlským) nebo mezi uivateli naruuje produkci potravin a vyvolává konflikty a vede k nárùstu zdravotních problémù spojených s vodou. Ve scénáøi Bezpeènost pøedevím jsou odbìry vody o nìco vìtí, protoe se víc elektrické energie vyrábí ve vodou chlazených tepelných elektrárnách. Vyí úèinnost zavlaování a nevýznamné zmìny v rozloze zavlaovaných oblastí (pouze ve scénáøi Trhy pøedevím) vedou ke sníení odbìrù vody pro zavlaování. Celkovì odbìry vody v obou scénáøích mírnì vrostly, èím se zvìtily oblasti s váným nedostatkem vody a bylo zasaeno pøes 200 milionù lidí. Ve scénáøi Trhy pøedevím se postupnì zavádìjí programy zamìøené na øízení spotøeby a ochranu, protoe míra nedostatku vody v jednotlivých zemích stoupá, ale ve svìtì scénáøe Bezpeènost pøedevím neexistuje ádné strategické plánování vodních zdrojù. V tomto scénáøi dosahuje nedostatek vody z hlediska poètu zasaeného obyvatelstva nejvyích úrovní na Arabském poloostrovì a zásoby podzemních vod, které jsou hlavním zdrojem vody v tomto subregionu, jsou vyèerpány a pokozeny do té míry, e ji nejsou pøímo vyuitelné. Ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritelnost pøedevím omezení zavlaovaných území v regionu kombinované se strukturálními zmìnami ve zpùsobu vyuívání vody pro prùmyslové úèely vede ke sníení celkových odbìrù vody. Díky tomu mohou být nìkterá øíèní povodí vyøazena z kategorie oblastí s váným nedostatkem vody. Ve scénáøi Strategie pøedevím se oblast postiená váným nedostatkem vody stabilizuje pøijetím strategické správy vodních zdrojù s cílem zvýit efektivnost vyuití vody a zlepit ochranu zdrojù. Dochází k zásadnímu strategickému pøechodu od rozíøení nabídky k øízení spotøeby a k ochranì . Tohoto posunu je dosaeno cenovými opatøeními týkajícími se
vody , osvìtou zamìøenou na biotechnologie v oblasti produkce potravin. Sníení míry populaèního rùstu v regionu pomáhá eliminovat úèinky dalí poptávky spojené s vyím ekonomickým rùstem. V obou scénáøích vak pøetrvává nedostatek vody a nepøíznivì ovlivòuje rostoucí poèty lidí, protoe potøeba vody stále pøevyuje dostupné vodní zdroje. Vliv nedostatku vody v rùzných scénáøích také závisí na vztazích mezi jednotlivými zemìmi v západní Asii a vztazích západní Asie s jinými regiony. Asi 60 procent povrchových vodních zdrojù má pùvod mimo region. Ve scénáøi Bezpeènost pøedevím zemì, které sdílejí øíèní povodí, nepodepsaly dohody a smlouvy o sdílení vodních zdrojù a hospodaøení se zdroji povrchových a podzemních vod ani o monitorování jejich kvantity a kvality. Ve scénáøi Trhy pøedevím by se mezi tìmito zemìmi nakonec mohlo dosáhnout spravedlivého podílu na vyuívání povrchových vodních zdrojù, co by omezilo konflikty a zmenilo napìtí. Tento posun taky napomáhá celkovému rozvoji, zvyuje (50) Poèet lidí ijících v oblastech s váným nedostatkem vody: západní Asie (v miliónech lidí)
(49) Obyvatelstvo ijící v oblastech s váným nedostatkem vody: západní Asie (v procentech)
Èerpá-li se pro lidské vyuití více ne 40 procent obnovitelných vodních zdrojù z øíèního povodí, nastává v nìm váný nedostatek vody.
Vechny koláèové grafy ukazují celkové dopady v regionu. Graf vlevo nahoøe znázoròuje souèasnou situaci, pomìrná velikost ostatních odráí rozsah dopadù do roku 2032 podle jednotlivých scénáøù. Západní Asie pøedstavuje region s nejvìtím nedostatkem vody, kde více ne 80 procent území trpí váným nedostatkem vody. V tìchto oblastech ije pøes 70 miliónù lidí (témìø 90 procent celkové populace regionu). V obou subregionech je hlavním odbìratelem vody závlahové zemìdìlství, a to jak v souèasnosti, tak ve vech ètyøech scénáøích.
Zdroj: WaterGAP 2.1
Zdroj: WaterGAP 2.1
strana 54
Voda nad zlato
zemìdìlskou produkci a omezuje nejistoty v plánování. I pøesto pokraèuje výstavba pøehrad v zemích na horních tocích øek, která omezuje prùtoky v dolních èástech povodí, zvìtuje napìtí v regionu a negativnì pùsobí na øíèní a moøské ekosystémy na dolních tocích. Tuto situaci dále vyostøují cyklická sucha, která jsou v daném regionu bìná. Ve scénáøi Bezpeènost pøedevím konflikty a napìtí v regionu vzrùstají. Roste rovnì napìtí a sílí konflikty se zemìmi vnì regionu, které nakonec vedou k válkám o vodu. Tyto problémy se ve scénáøích Strategie pøedevím a Udritel-
nost pøedevím zmíròují, protoe zemì vyjednávají dohody o rovnoprávném sdílení povrchových vodních zdrojù. Ve scénáøi Udritelnost pøedevím jdou tyto kroky jetì dále. Plonì je pøijat celkový systém øízení a hospodaøení v povodí a jsou vyjednány dohody o sdílení zásob podzemních vod a hospodaøení s nimi, aby se zabezpeèila jejich kvantita i kvalita. Dochází také k irí spolupráci mezi zemìmi pøi výstavbì pøehrad vèetnì hodnocení vlivù na ivotní prostøedí, které sleduje moné dopady na dolní toky øek a moøské ekosystémy.
(51) Pøedstavte si
rozsáhlé sedmileté sucho v západní Asii K dlouhým obdobím sucha dochází ji od první dekády 20. století. Výrazný pokles zdrojù podzemní vody ovlivòuje hlavní zvodnì v regionu od poloviny devadesátých let 20. století. Rostoucí nedostatek závlahové a èisté pitné vody v subregionu Mashriq vede k vìtí závislosti na dovozu potravin v zemích GCC (Gulf Cooperation Council) a k íøení hladu a chudoby v zemích Mashriqu a v Jemenu. Jeliko pøiblinì 60 procent vodních zdrojù v regionu pochází odjinud, snadno mùe dojít k eskalaci neshod mezi zemìmi ohlednì sdílených a vyèerpaných vodních zdrojù. V pøípadì scénáøe
Trhy pøedevím l Potvrdí se, e politika vodních zdrojù témìø výhradnì zamìøená na zvýení dodávky je v tomto regionu, náchylném k suchu, nerozumná. Nastane mírný posun smìrem k øízení spotøeby, nicménì nedojde k jeho dostateènì rychlému zavedení a odvrácení zásadního nedostatku vody. l V zemích GCC nastane masová závislost na odsolovacích zaøízeních. l Objem trních plodin v zavlaovaných oblastech se zmení na polovinu, co povede k zásadnímu deficitu místnì pìstovaných potravin. l Zavedou se nové, geneticky modifikované plodiny odolnìjí vùèi suchu. l Rozíøí se problémy související s vodou. Strategie pøedevím l Rozsáhlé reformy institucí posílí úøady povìøené správou vodních zdrojù. l Stávající politika vodních zdrojù zamìøená na øízení spotøeby, etøení a ochranu umoní pomìrnì hladké zavedení doplòkových opatøení, která pomohou hospodárnì nakládat s vodními zdroji po dobu trvání sucha. l Zavádí se nápravné nástroje a programy, vèetnì zpoplatnìní vody, osvìtových a vzdìlávacích kampaní, opatøení na posílení vymáhaní legislativy, opatøení na podporu správy ménì významných vod a kodexù, s cílem umonit efektivní pøidìlování zdrojù vody soupeøícím sektorùm. l Ekonomická integrace a regionální spolupráce pomáhají upravovat zemìdìlskou politiku na Arabském poloostrovì a sniovat spotøebu vody v zemìdìlském sektoru. l Doèasné dohody øeí problémy sdílených vodních zdrojù a pomáhají posílit regionální stabilitu.
Bezpeènost pøedevím l Soupeøení a konflikty mezi sektory a uivateli narùstají a vedou k sociálním nepokojùm. l Vyskytují se rozíøené známky rostoucí desertifikace (roziøování poutí) a zhorování stavu biologických zdrojù spoleènì s vymíráním nìkterých druhù v dùsledku nadmìrného lovu a nièení biotopù. l íøí se výskyt zdravotních problémù souvisejících s vodou. l Politická nestabilita a konflikty v regionu se stupòují a vedou k otevøené válce o vodní zdroje a ohroují regionální a mezinárodní stabilitu. Udritelnost pøedevím l Strategické plánování vodních zdrojù a správa øíèních povodí zmenují dopad sucha a zvyují efektivnost vyuívání vody, ochrany zdrojù a posilování vodních zdrojù. l Zásadní institucionální reformy dále konsolidují autoritu orgánù povìøených správou vodních zdrojù. Pøedchozí posuny ve strategiích smìrem k øízení spotøeby a úsporám usnadòují zavádìní doplòkových opatøení pro hospodárnou správu vodních zdrojù. l V zemích GCC je díky odsolovacím technologiím k dispozici vìtí mnoství sladké vody. íøí se vyuívání alternativních a obnovitelných zdrojù energie, jako napøíklad sluneèní a vìtrné energie pro pohon odsolovacích zaøízení. l Ve velké míøe se vyuívají biotechnologie pro produkci potravin s cílem posílit odolnost plodin proti suchu a zvýit výnosy. l Podaøí se dosáhnout rovnoprávnìjího sdílení povrchových a podzemních vodních zdrojù tím, e øíèní zemì podepíí a ratifikují pøísluné úmluvy. Tento proces napomùe øeení arabsko-izraelského konfliktu. Pouèení Vývoj, který pøímo nesouvisí se ivotním prostøedím, jako napøíklad zlepení regionální spolupráce, mùe pøesto mít na otázky ivotního prostøedí zásadní vliv. Podobnì zpùsoby øeení environmentálních problémù mohou mít významný dopad na jiné oblasti; napøíklad volba obnovitelných zdrojù energie pro provoz odsolovacích zaøízení omezí spalování fosilních paliv. Zkuenost s kombinovanými strategickými nástroji a jejich pøijetí dovoluje prunìjí a pohotovìjí odezvu v pøípadì neèekaných a naléhavých environmentálních problémù.
strana 55
Voda nad zlato
IV. SVĚTOVÁ ZPRÁVA O STAVU VOD – SOUHRN (vybráno z World Water Development Report 2003) MILNÍKY
Druhá polovina dvacátého století a první léta století jednadvacátého jsou érou velkých svìtových konferencí zamìøených zejména na vodu a jejich sled bude pokraèovat, nebo v roce 2003 se konalo nejen tøetí Svìtové fórum o vodì (v Japonsku), ale tento rok byl vyhláen za Mezinárodní rok sladké vody. Tyto konference, pøípravy, je jim pøedcházejí a diskuse, které po nich následují, vyostøily ná pohled na vodní krizi a vedly k hlubímu pochopení nutných reakcí. Konference v Mar del Plata, která se uskuteènila v roce 1977, zahájila sérii celosvìtových aktivit v oblasti vody. Jednou z nich byla i Mezinárodní dekáda pitné vody a znekodòování odpadních vod (1981 1990), která pøinesla cenné rozíøení základních slueb chudým obyvatelùm. Uvedené zkuenosti nám prostøednictvím srovnání ukazují závanost souèasného úkolu, jím je zajitìní obrovského rozíøení základního zásobování vodou a sanitárních slueb, je je v souèasné dobì a v nadcházejících letech nutné. Mezinárodní konference o vodì a ivotním prostøedí v Dublinu v roce 1992 stanovila ètyøi dublinské principy, které jsou i nadále aktuální (princip è. 1: sladká voda je omezeným a cenným zdrojem nezbytným pro zachování ivota, rozvoj a ivotní prostøedí; princip è. 2: rozvoj a obhospodaøování vodních zdrojù by mìlo být zaloeno na úèasti vech zainteresovaných stran, vèetnì uivatelù, plánovací sféry a odpovìdných èinitelù vech úrovní; princip è. 3: eny hrají ústøední roli v poskytování, obhospodaøování a zabezpeèení vody; princip è. 4: voda má ekonomickou hodnotu pøi vech vzájemnì si konkurujících zpùsobech vyuití a mìla by být uznána za ekonomický statek). Konference OSN o ivotním prostøedí a vývoji (UNCED) v roce 1992 vypracovala Agendu 21, je se svými sedmi programovými akèními okruhy pro oblast sladké vody pomohla uvést do pohybu zmìny a pøedznamenala zaèátek stále jetì velmi pomalého vývoje vodohospodáøských postupù. Obì konference byly plodné tím, e vnesly vodu do centra debaty o udritelném rozvoji. Dalím pokraèováním tohoto procesu bylo druhé Svìtové fórum o vodì v Haagu v roce 2000 a Mezinárodní konference o sladké vodì v Bonu v roce 2001. Vechna tato rùznorodá setkání stanovila cíle pro zkvalitnìní vodního hospodáøství. Splnìno jich vak bylo jen málo. Ze vech velkých akcí, které se za poslední roky konaly, je i nadále nejvýznamnìjí Summit OSN, který se uskuteènil v roce 2000 a na nìm byly stanoveny cíle rozvoje pro nové tisíciletí (Millenium Development Goals) do roku 2015. Ze stanovených cílù se vody nejvíce týkají následující: 1. Sníit o polovinu poèet lidí ijících za ménì ne 1 dolar dennì
strana 56
2. Sníit o polovinu poèet lidí trpících hladem 3. Sníit o polovinu poèet lidí, kteøí nemají pøístup k nezávadné pitné vodì 4. Zabezpeèit, aby vechny dìti, chlapci i dívky bez rozdílu, mohly dokonèit základní kolní docházku 5. Sníit úmrtnost matek pøi porodu o 75 procent a o dvì tøetiny sníit úmrtnost dìtí do pìti let 6. Zastavit a zvrátit íøení HIV/AIDS, malárie a dalích dùleitých onemocnìní 7. Poskytovat speciální pomoc dìtem osiøelým kvùli HIV/AIDS Vechny uvedené úkoly musejí být nutnì splnìny, zároveò je nutné chránit ivotní prostøedí pøed dalím zhorováním. OSN si je vìdoma, e tyto cíle, které se zamìøují na chudobu, vzdìlání a zdraví, nelze naplnit, ani by byl zajitìn spravedlivý a dostateèný pøístup ke zdrojùm, z nich nejdùleitìjí jsou voda a energie. Haagská ministerská deklarace, je se konala v bøeznu roku 2000, pøijala sedm výzev, které se staly základem budoucího postupu. Dodateènì byly pøijaty Zprávou OSN o svìtovém rozvoji vodních zdrojù (UN World Water Development Report (WWDR) jako základ pro monitorování pokroku: 1. Splnìní základních potøeb zajitìní dostateèného mnoství nezávadné vody a èitìní odpadních vod 2. Zabezpeèení zásobování potravinami zvlátì pro chudé a snadno ohrozitelné obyvatele prostøednictvím efektivnìjího vyuití vody 3. Ochrana ekosystémù zajitìní jejich celistvosti prostøednictvím udritelného obhospodaøování vodních zdrojù 4. Sdílení vodních zdrojù podpora pokojné souèinnosti mezi rùznými vyuitími vody a spolupráce mezi pøíslunými státy prostøednictvím pøístupù, jako je udritelné obhospodaøování povodí øek 5. Øízení rizik zabezpeèení pøed øadou rizik souvisejících s vodou 6. Ocenìní vody hospodaøení s vodou ve svìtle jejích rùzných hodnot (ekonomické, sociální, kulturní, hodnoty z hlediska ivotního prostøedí) a pøechod k takové kalkulaci cen vody, která zajistí návratnost poskytování slueb, bude spravedlivá a vezme v úvahu potøeby chudých a snadno ohrozitelných obyvatel 7. Moudrá správa vodních zdrojù zapojení veøejnosti a zohlednìní zájmù vech zainteresovaných stran K výe uvedeným sedmi výzvám byly doplnìny ètyøi dalí, které mají rozíøit rozsah analýzy:
Voda nad zlato
8. Voda a prùmysl podpora èistího prùmyslu s ohledem na kvalitu vody a potøeby ostatních uivatelù 9. Voda a energie posouzení klíèové úlohy vody v produkci energie, aby byla nasycena rostoucí poptávka po energii 10. Zajitìní báze znalostí tak, aby poznatky o vodì byly dostupné v irí míøe 11. Voda a mìsta uznání typických úkolù, pøed nimi stojí stále více se urbanizující svìt Právì tìchto základních sedm výzev tvoøí strukturu Svìtové zprávy o rozvoji vodních zdrojù (WWDR). Generální tajemník OSN Kofi Annan identifikoval v roce 2002 na Svìtovém summitu o udritelném rozvoji vodu a èitìní odpadních vod, energii, zdraví, zemìdìlství a biodiverzitu jako nedílnou souèást koherentního mezinárodního pøístupu k udritelnému rozvoji. Voda je nezbytná pro úspìch v kadé z tìchto oblastí. Svìtový summit o udritelném rozvoji pøidal k cílùm pro rok 2015 sníení procenta populace bez sanitárních zaøízení o polovinu. Roky 2002 a 2003 jsou tedy dùleitým pøípravným stádiem pokroku lidstva smìrem k uznání zásadní dùleitosti vody pro nai budoucnost, otázky, která je nyní na prvním místì nebo alespoò jednom z prvních míst politického programu.
CYKLUS VODY V PŘÍRODĚ I kdy je voda nejèastìji se vyskytující látkou na zemi, pouze 2,53 procent jejího celkového mnoství tvoøí voda
sladká, zbývající èást pøedstavuje voda slaná. Zhruba dvì tøetiny sladké vody jsou vázány v ledovcích a v trvalé snìhové pokrývce. Dostupná sladká voda je rozdìlena v regionech tak, jak je uvedeno na obrázku è. 1. Kromì dostupné sladké vody v jezerech, øekách a zvodnìlých vrstvách se v umìle vybudovaných nádrích nalézá dalích 8 000 km3. Vodní zdroje jsou obnovitelné (kromì nìkterých podzemních vod). V rùzných èástech svìta existují obrovské rozdíly v dostupnosti vody a velké výkyvy v sezónních a roèních srákách. Sráky jsou hlavním zdrojem vody pro lidstvo a pro ekosystémy. Sráky jsou zachycovány rostlinami a pùdou, vypaøují se do atmosféry prostøednictvím evapotranspirace a plynou do jezer a mokøadù a øekami do moøe. Voda z evapotranspirace udruje pøi ivotì ekosystémy, lesy, obdìlávanou pùdu a pastviny zavlaované detìm. Roènì odèerpáváme 8 procent celkového obnovitelného mnoství sladké vody a pøivlastòujeme si 26 procent evapotranspirace a 54 procent povrchového odtoku. Kontrola lidstva nad povrchovým odtokem je v souèasné dobì celosvìtová a lidé se významným zpùsobem podílejí na hydrologickém cyklu. Spotøeba vody v pøepoètu na jednoho obyvatele vzrùstá (díky zkvalitòování ivotního stylu) a poèet obyvatel se zvyuje. Procento vody, kterou si lidstvo pøivlastòuje, tedy roste. Spolu s prostorovými a èasovými výkyvy dostupné vody to vede k tomu, e mnoství vody, kterou máme k dispozici pro vekeré vyuití, se stává nedostateèným a tento fakt vede k vodní krizi. Zdroje sladké vody jsou dále omezovány zneèitìním. Zhruba 2 milióny tun odpadu, vèetnì prùmyslových odpadù a chemikálií a lidských a zemìdìlských odpadù (hnojiv, pes-
Obrázek 1: Dostupnost vody vzhledem k poètu obyvatel
Celosvìtový pøehled dostupnosti vody vzhledem k poètu obyvatel zdùrazòuje rozdíly mezi jednotlivými kontinenty a zvlátì tlak kladený na asijský kontinent, na nìm sídlí více ne polovina svìtové populace, která má k dispozici pouze 36 procent svìtových zdrojù vody. Zdroj: Webová stránka UNESCO/Regionální úøadovna Mezinárodního hydrologického programu pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast.
strana 57
Voda nad zlato
ticidù a reziduí pesticidù), je dennì ukládáno v dosahu vodních tokù. I kdy spolehlivá data o rozsahu a závanosti zneèitìní nejsou kompletní, jeden odhad celosvìtové produkce odpadních vod hovoøí o 1 500 km3. Pøedpokládejme, e jeden litr odpadní vody zneèistí osm litrù sladké vody. Stávající celosvìtová zátì ve formì zneèitìní tedy mùe èinit a 12 000 km3. Jako vdy platí, e nejvíce jsou postieni chudí, nebo a 50 procent populace rozvojových zemí je vystaveno zneèitìným vodním zdrojùm. Pøesný úèinek zmìny klimatu na vodní zdroje není zøejmý. Sráky se pravdìpodobnì zvìtí v zemìpisném pásmu od 30. stupnì severní íøky a od 30. stupnì jiní íøky, avak mnoho tropických a subtropických regionù bude mít pravdìpodobnì ménì sráek a budou nepravidelnìjí. Díky zjevnému trendu èastìjího extrémního poèasí je pravdìpodobné, e povodnì, sucha, sesuvy bahna, tajfuny a cyklony budou èastìjí. Prùtoky øek v dobì nízkého toku se mohou zmenovat a kvalita vody se bude bezpochyby zhorovat kvùli rostoucímu objemu a koncentraci zneèitìní a vyím teplotám vod. Souèasné odhady hovoøí o tom, e zmìna klimatu povede k dvacetiprocentnímu zvýení celosvìtového nedostatku vody. Dosáhli jsme dobrého pokroku v poznání základních vlastností vody pøi její interakci s biotickým a abiotickým prostøedím. Máme k dispozici lepí odhady vlivù klimatických zmìn na vodní zdroje. V minulosti nám nae poznání hydrologických procesù umonilo vyuívat vodních zdrojù pro nae potøeby a omezit pøi tom riziko extrémních situací. Tlaky na vnitrozemský vodní systém vak rostou spolu s tím, jak roste poèet obyvatel a zvyuje se ekonomický rozvoj. Stojí pøed námi kritické výzvy, je spoèívají v øeení stoupajícího nedostatku vody a vodního zneèitìní. Do poloviny tohoto století bude v nejhorím pøípadì trpìt nedostatkem vody 7 miliard lidí v 60 zemích, v nejlepím pak 2 miliardy lidí ve 48 zemích.
VÝZVY ŽIVOTU A DUŠEVNÍMU A TĚLESNÉMU ZDRAVÍ VÝZVA Č. 1 ZÁKLADNÍ POTŘEBY A PRÁVO NA ZDRAVÍ Nemoci související s vodou patøí mezi nejèastìjí a jsou bìným dùvodem úmrtí, pøedevím u chudých obyvatel rozvojových zemí. Nemoci pøenáené vodou vyvolávající obtíe zaívacího traktu (vèetnì prùjmu) jsou zpùsobovány kontaminovanou pitnou vodou; parazitární nemoci (napø. malárie, schistosomóza) jsou roziøovány hmyzem a pli, kteøí se rozmnoují ve vodních ekosystémech; nemoci zpùsobené nedostateènou hygienou/kontaminovanou vodou (napø. svrab, trachom) jsou zpùsobovány bakteriemi nebo parazity, kteøí vyvolají nákazu, kdy není k dispozici dostateèné mnoství vody pro základní hygienu (mytí, praní, atd.). V roce 2000 èinila od-
strana 58
hadovaná úmrtnost v dùsledku prùjmù souvisejících s vodou, sanitací a hygienou a dalími nemocemi souvisejícími s vodou/sanitací (schistosomóza, trachom, hlístové infekce zaívacího traktu) 2 213 000 pøípadù. Malárie podle odhadù zpùsobila úmrtí jednoho miliónu lidí. Na celém svìtì byly infikovány více ne 2 miliardy lidí motolicemi rodu Schistosoma a helminty pøenáenými pùdou a 300 miliónù z nich bylo postieno váným onemocnìním. Vìtina postiených s následkem úmrtí související s vodou jsou dìti mladí pìti let. Tragédie spoèívá v tom, e bøemenu tìchto onemocnìní lze ve velké míøe pøedcházet. Pro vìtinu nemocí souvisejících s vodou, vèetnì malárie, horeèky dengue a infekcí zaívacího traktu, není k dispozici oèkování. Rezistence na insekticidy podkopává úèinnost programù pro kontrolu pøenaeèù onemocnìní a stále také roste rezistence bakterií vùèi antibiotikùm a odolnost parazitù vùèi dalím lékùm. Na místní úrovni vak pøedstavuje hlavní nástroj pro boj s onemocnìními zaívacího traktu pøístup k nezávadné pitné vodì, sanitace, která zabrání prùniku kontaminantù do zdrojù pitné vody, mytí rukou a hygienická manipulace s potravinami. A kvalitnìjí vodohospodáøské postupy mají velký potenciál sníit zátì, jí jsou parazitární/infekèní onemocnìní. V souèasné dobì nemá 1,1 miliardy lidí pøístup k lepímu zásobování vodou a 2,4 miliardy nemají zajitìno èitìní odpadních vod. Nedostateèné zásobování vodou a nedostateèná sanitace jsou hlavní pøíèinou a zároveò hlavním dùsledkem zaèarovaného kruhu chudoby/patného zdraví. Stále platí, e ti, kdo nemají k dispozici dostateèné a finanènì dostupné zásobování vodou, jsou nejchudí vrstvou spoleènosti. Odhaduje se, e kdyby bylo v souèasnosti zajitìno lepí zásobování vodou a základní sanitace bez jakýchkoli dalích slueb, zmenoval by se objem infekèních prùjmù kadoroènì o zhruba 17 procent; kdyby bylo zajitìno univerzální zásobování vodou prostøednictvím dobøe regulovaných vodovodù a kompletní sanitace, zmenil by se objem infekèních prùjmù roènì o cca 70 procent. Analýza ekonomiènosti zásahù v oblasti vodního hospodáøství dokládá, e: 1. Dezinfekce vody tabletami chlóru v místì pouití a nezávadné skladování v kombinaci s limitovanou hygienickou osvìtou pøedstavuje nejvìtí zdravotní uitek pøi nejniích marginálních nákladech. 2. Dezinfekce vody v místì pouití je i nadále nejekonomiètìjím zákrokem; kromì toho je velmi úèinné i lepí mytí rukou. Tyto výsledky spoleènì ukazují nutnost posunu politiky v zemích s niími pøíjmy smìrem k lepímu øízení jakosti vody pro domácnosti a zároveò nutnost zlepovat individuální a rodinnou hygienu a soustavnì roziøovat zásobování vodou a èitìní odpadních vod a zvyovat kvalitu poskytovaných slueb, co zajistí spolehlivé zásobování vodou a její pøijatelnou jakost. Zaèlenìní vhodných postupù v zájmu zdraví pro systémy vodních zdrojù by tedy mìlo zahrnovat øízení jakosti vody v rámci ochrany zdroje a úpravu a distribuci pitné vody za pouití posouzení vlivu na zdraví ve vech projektech rozvoje, aby se sníilo riziko infekèních/parazitárních onemoc-
Voda nad zlato
Obrázek è. 2: Podíl populace, která nemá k dispozici zásobování vodou a èitìní odpadních vod
se patným zdravotním stavem v dùsledku vyuívání vodních zdrojù a hodnocení ekonomiènosti zásobování vodou a zákrokù v oblasti vodního hospodáøství vzhledem ke klasickým zdravotnickým øeením. K výe uvedeným opatøením je nutné pøidat i dále uvedené postupy související se zdravím: zlepení vlastní imunity prostøednictvím rehydratace pitím, pouívání moskytiér impregnovaných insekticidy, vyzývání zdravotnických pracovníkù, aby propagovali základní sanitaci a lepí osobní hygienu, a mobilizace komunit, aby zkvalitòovaly zaøízení na pitnou vodu a pouèily se o kontaminaci pitné vody a bezpeèném skladování pitné vody. Vìtina výe uvedených opatøení není ani sloitá ani nákladná, jejich realizace vak pøesto bude vyadovat zásadní zmìnu politiky vlád. Jejich potenciální pøínos je tak veliký, e je nutné nalézt politickou vùli pro zavedení nových pøístupù do praxe. VÝZVA Č. 2 OCHRANA EKOSYSTÉMŮ PRO LIDSTVO A PLANETU
Asie vykazuje nejvyí poèet obyvatel, kteøí nemají k dispozici zásobování vodou nebo èitìní odpadních vod; pøesto je nutné si uvìdomit, e v pøepoètu je tato skupina obyvatelstva vìtí v Africe, a to z dùvodu rozdílu v poètu obyvatel mezi obìma kontinenty. Zdroj: Spoleèný monitorovací program WHO/UNICEF (WHO/ UNICEF Joint Monitoring Programme), 2002.
Aktualizováno v záøí 2002. nìní. Zlepení zavlaovacích technik opevnìní kanálù, vyuívání sezónních cyklù detì a sucha, vyhýbání se stojatým a pomalu tekoucím vodám a seznámení farmáøù s riziky onemocnìní to ve by znamenalo velký rozdíl. Pøínosný mùe být i postup na vyí úrovni, jako je pøiznání zodpovìdnosti jednotlivých sektorù za nepøíznivé zdravotní úèinky jejich projektù, pravidelné hodnocení nákladù spojených
Voda je nezbytnou souèástí kadého ekosystému jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního a sníení jejího mnoství a kvality mùe mít na ekosystémy váný negativní vliv. ivotní prostøedí má pøirozenou absorpèní, samoèisticí kapacitu. Je-li vak pøekroèena, dochází k zániku biodiverzity, negativnímu ovlivnìní obivy, pokození pøirozených zdrojù potravy (napø. ryb) a dùsledkem jsou vysoké náklady na sanaci. Pokození ivotního prostøedí vede k rostoucímu poètu pøírodních katastrof a nárùstu povodní tam, kde odlesnìní a pùdní eroze brání pøirozenému zadrování vody v krajinì. Odvodòování mokøadù pro zemìdìlské úèely (padesátiprocentní úbytek mokøadù v minulém století) a zásah do evapotranspirace (odlesnìním) vede k dalímu naruování pøírodních systémù a v budoucnosti bude mít zásadní vliv na dostupnost vody. A tím jsou opìt nejvíce postieni chudí ijí v oblastech s nepøíznivými pøírodními podmínkami, vystavených povodním a zneèitìní, nemají dostateèné zásobování pitnou vodou a trpí nedostatkem cenných pøírodních zdrojù potravin. V uplynulém desetiletí jsme doli k pøijetí dvou dùleitých závìrù: za prvé, e ekosystémy mají nejen svou vlastní vnitøní hodnotu, ale e lidstvu poskytují i ivotnì dùleité sluby; za druhé, e trvalá udritelnost vodních zdrojù vyaduje hospodaøení, které vychází z potøeb ekosystémù a do nìho se zapojí vechny zainteresované strany. Tabulka è. 1 shrnuje tlaky, jim jsou vystaveny sladkovodní ekosystémy, a jejich moný vliv na ohroené systémy. Mezi mìøítka zdraví ekosystému patøí ukazatele kvality vody (fyzikálnìchemické a biologické), hydrologické informace a biologické hodnocení, vèetnì stupnì biodiverzity. I kdy pøi získávání pøísluných dat vznikají rùzné obtíe, je jasné, e vnitrozemské vodní ekosystémy mají problémy. Toky zhruba 60 procent nejvìtích svìtových øek byly pøerueny vodními díly. Úlovky v dobøe prostudovaných oblastech komerèního rybolovu prudce poklesly z dùvodu zhorování stavu biotopù, pøítomnosti invazních druhù a na-
strana 59
Voda nad zlato
dmìrného rybolovu. Celosvìtovì je ze ivoèichù ijících ve vnitrozemských vodách nebo z tìch, kteøí jsou na nì vázáni, ohroeno 24 procent savcù, 12 procent ptákù a tøetina z 10 procent druhù ryb, které byly dosud podrobnì studovány. Biodiverzita vnitrozemských vod se prudce sniuje, pøedevím kvùli naruení biotopù, co lze brát jako dùkaz zhorujícího se stavu ekosystémù. Mezi opatøení na ochranu ekosystémù patøí iniciativy v oblasti politiky a strategie, které stanoví cíle a standardy a propagují integrované øízení vyuití pùdy/vody, ekologická výchova, pravidelné vypracovávání zpráv o kvalitì a zmìnách ivotního prostøedí, údrba toku øek, ochrana stanovi a ochrana vodních zdrojù, programy ochrany jednotlivých druhù, atd. Uznání tìchto ekologických výzev zvýilo zájem o obnovu ekosystémù ze strany vládních institucí a nevládních organizací a pohyb tímto smìrem. Dostupné údaje svìdèí o urèitém pokroku dosaeném v otázce zachování a vyuívání biodiverzity ve vnitrozemských vodách, vèetnì pokro-
ku ve strategickém plánování a stanovení cílù. Oèekává se, e obnova ekosystémù se stane základem péèe o ivotní prostøedí, vèetnì podpory obnovy systémù zmíròováním zneèitìní a obnovou a spojováním mokøadù a bain. VÝZVA Č. 3 MĚSTA: VZÁJEMNĚ SI KONKURUJÍCÍ POTŘEBY V PROSTŘEDÍ MĚST V souèasné dobì ije 48 procent svìtové populace ve mìstech a velkomìstech; do roku 2030 se jejich podíl zvýí zhruba na 60 procent. Logika urbanizace je jasná zemì, v nich byla urbanizace za uplynulých ètyøicet let nejvyí, obecnì dosáhly nejvìtího ekonomického rozvoje. Mìsta obecnì poskytují ekonomické zdroje pro vybudování zásobování vodou a sanitace, zároveò se v nich vak koncentrují odpady. Mìsta, která nemají kvalitní odpadové hospodáøství, patøí mezi ivot nejvíce ohroující prostøedí na svìtì.
Tabulka è. 1: Tlaky na sladkovodní ekosystémy Lidská èinnost
Potenciální vliv
Ohroená funkce
Rùst poètu obyvatel a spotøeby
Zvyuje èerpání vody a získávání obdìlávané Prakticky vechny funkce ekosystémù, pùdy odvodòováním mokøadù; zvyuje vèetnì funkce biotopù, produkèní poadavky na vechny dalí èinnosti, a regulaèní funkce z èeho vyplývají rizika.
Rozvoj infrastruktury (pøehrady, hráze, protipovodòové hráze, odklon tokù, atd.)
Naruení souvislostí mìní prùtokový reim Kvalita a mnoství vody, biotopy, øek, teplotu vody, transport ivin a sedimentù, úrodnost inundaèních území, oblasti a tím i doplòování delty, brání migraci ryb. rybolovu, ekonomika delty
Pøemìna pùdy
Eliminuje klíèové prvky vodního prostøedí; ztrácí své funkce, integritu, stanovitì a biodiverzitu; mìní charakter povrchového odtoku; naruuje pøirozenou infiltraci, plní vodní tìlesa bahnem.
Nadmìrné vyuívání a exploatace
Vyèerpává ivotní zdroje, funkce ekosystému Produkce potravin, zásobování a ochuzuje biodiverzitu (vyèerpávání podvodou, kvalita a mnoství vody zemních vod, zhroucení rybolovných oblastí).
Introdukce alochtonních druhù
Konkurence introdukovaných druhù; mìní produkèní cykly a cykly ivin a vyvolává úbytek biodiverzity autochtonních druhù.
Produkce potravin, biotop divokých druhù a planì rostoucích rostlin, rekreace
Uvolòování kodlivin do pùdy, vzduchu nebo vody
Zneèitìní vod mìní chemii a ekologii øek, jezer a mokøadù; emise plynù zpùsobujících skleníkových efekt vyvolávají dramatické zmìny v charakteru povrchového odtoku a deových sráek.
Zásobování vodou, biotopy, kvalita vody, produkce potravin; zmìna klimatu mùe mít vliv i na vodní energii, kapacitu øedìní, dopravu a kontrolu povodní.
Pøirozená kontrola povodní, biotopy pro ryby a vodní ptactvo, rekreace, zásobování vodou, kvalita a mnoství vody
iroká kála vyuití a transformace sladkovodních nebo suchozemských ekosystémù lidmi mùe mìnit, nìkdy nezvratnì, celistvost sladkovodních ekosystémù. Zdroj: IUCN, 2000.
strana 60
Voda nad zlato
Kvalitní vodní hospodáøství ve velkomìstech je sloité. Vyaduje integrované øízení zásobování vodou pro potøeby domácností i prùmyslu, kontrolu zneèitìní a èitìní odpadních vod, øízení odtoku deových sráek (vèetnì pøívalových vod), prevenci povodní a udritelné vyuití vodních zdrojù. K tomu musíme pøipoèíst spolupráci s dalími samosprávami, které sdílejí povodí nebo zdroj podzemní vody. Mìsta èasto odebírají vodu mimo své správní hranice a vypoutìjí své odpady do toku øek, a tím ovlivòují dalí uivatele. Zpráva o svìtovém hodnocení zásobování vodou a sanitace pro rok 2000 Svìtové zdravotnická organizace a Dìtského fondu OSN (World Health Organization/United Nations Childrens Fund (WHO/UNICEF) Global Water Supply and Sanitation Assessment 2000 Report) stanovuje pro úèely monitorování dostateèný pøístup k vodì jako zajitìní nejménì 20 litrù na osobu dennì, pøièem jde o vodu z upraveného zdroje, který se nalézá ve vzdálenosti do 1 km od obydlí uivatele. Nejedná se vak o definici dostateènosti pøístupu, ale spíe jde o referenèní ukazatel pro úèely monitorování. Napøíklad v hustì obydlené komunitì vzniklé bez povolení, která má 100 000 obyvatel, se jistì nejedná o dostateèné opatøení. Spolehlivost a pravidelnost zásobování vodou v mnoha mìstech zemí s niími pøíjmy pøedstavuje velký problém, nebo voda je patné kvality, a je-li kupována od poulièních prodavaèù, je její cena vysoká. Z hlediska sanitace nejsou v mìstských oblastech spoleèné toalety a suché latríny dostaèující. Èasto jsou patnì udrované a nejsou èitìné. Jejich pouití je obtíné pro dìti a cena za jejich vyuívání mùe být pro chudou rodinu pøemrtìná. Mnoho obyvatel mìst se proto uchyluje k vyprazdòování kdekoli nebo se vyprázdní do sáèku èi jiného obalu, který potom vyhodí. Pøesné údaje o mìstech v zemích s niími pøíjmy se omezují na kvalitu a dostupnost zásobování vodou a zajitìní èitìní odpadních vod . Zdá se, e oficiální národní údaje poskytované pro rùzné studie mohou nadsazovat zajitìní lepího zásobování vodou a lepího èitìní odpadních vod a e skuteèná situace je moná horí, ne uvádìjí existující èísla. Je jasné, e zdravotní pøínosy plynoucí ze zajitìní lepího zásobování vodou a lepího èitìní odpadních vod pøedstavují zásadní pokrok. Nejvìtím pozitivem je pøechod od nulového zajitìní slueb k základním slubám a následnì k rozíøení slueb do jednotlivých domácností. Pro zajitìní kvalitnìjího zásobování vodou, èitìní odpadních vod a ochrany proti povodním ve mìstech je nutná øada opatøení. Patøí mezi nì pøedevím kompetentní vodárny, které musejí být podrobeny pøísluné regulaci bez ohledu na to, zda jde o vodárny veøejné, které získaly charakter firem, nebo soukromé. Nezbytná je i aplikace vhodných pøedpisù pro plánování mìst a územní plánování, jejich cílem je kontrola prùmyslové a bytové výstavby, vèetnì kontroly èerpání vody a zneèitìných odpadních vod. Naprosto nutné je i kvalitní obhospodaøování povodí tak, aby bylo minimalizováno naruování ivotního prostøedí a aby byly lépe vyuívány vodní zdroje. Velkým plusem v pøímìstských
oblastech bude vytvoøení prostøedí, které by komunitám a nevládním organizacím umonilo zajistit své vlastní èitìní odpadních vod a zásobování vodou pod podmínkou, e nezpùsobí ádné problémy jinde v systému. Splnìní tìchto cílù vak zkomplikují problémy slabých místních samospráv a nízký pøíjem mnoha obyvatel mìst. Obrázek è. 3: Procento domácností ve velkých mìstech pøipojených k vodovodu a kanalizaci
Údaje jsou zaloeny na informacích poskytnutých 116 mìsty. V ádném regionu nebyl k dispozici reprezentativní vzorek velkých mìst, i kdy hodnoty pro kadý region pravdìpodobnì svìdèí o prùmìrné míøe zajitìní ve velkých mìstech daného regionu. Je-li za pøimìøené sanitaèní zajitìní ve velkých mìstech povaována toaleta napojená na kanalizaci, pak tato hodnota naznaèuje, e v mìstech Afriky, Asie, Latinské Ameriky a karibské oblasti a Oceánie existuje závaný nedostatek sanitaèních zaøízení. Zdroj: WHO a UNICEF, 2000
VÝZVA Č. 4 ZAJIŠTĚNÍ POTRAVIN PRO ROSTOUCÍ SVĚTOVOU POPULACI Hlavním zdrojem svìtového zásobování potravinami je zemìdìlství, které zahrnuje plodiny, dobytek, akvakultury a lesní hospodáøství. Ekosystémy zemì mohou bez øízeného obhospodaøování nasytit zhruba 500 miliónù lidí, a proto je pro stávající svìtovou estimiliardovou populaci nutné systematické zemìdìlství. Kromì toho je na místní úrovni zemìdìlství hlavní èástí mnoha venkovských ekonomik. Pøedpokládejme, e k zajitìní 2 800 kalorií na osobu a den nutných pro dostateènou výivu je prùmìrnì tøeba 1 000 m3 vody. Vìtina zemìdìlství je zaloena na deových srákách, avak v rozvojových zemích pøedstavuje zavlaovaná pùda zhruba jednu pìtinu celkové rozlohy obdìlávatelné pùdy.
strana 61
Voda nad zlato
Pøiblinì 15 procent vody v zemìdìlství je vyuíváno na zavlaování. Její objem èiní asi 2 0002 500 km3 roènì. V roce 1998 byly v rozvojových zemích na zavlaované pùdì vyprodukovány dvì pìtiny vekeré skliznì a tøi pìtiny vech obilovin. Obiloviny jsou nejdùleitìjí plodinou, která zajiuje 56 procent spotøebovaných kalorií. Druhé nejdùleitìjí v poøadí jsou olejniny. Rozvinuté zemì obhospodaøují zhruba 25 procent zavlaovaných svìtových ploch. Vzhledem k tomu, e jejich populace roste pomalu, bude rozvoj zavlaování probíhat pøedevím v rozvojovém svìtì, kde je populaèní rùst rychlý. WWDR obsahuje pøehled klíèových ukazatelù národního zásobování potravinami v jednotlivých státech. V souèasné dobì zavlaování zodpovídá za 70 procent vekerého èerpání vody. V pøítích tøiceti letech se tento objem zvýí o 14 procent, nebo plocha zavlaované pùdy se rozíøí o dalích 20 procent. Do roku 2030 bude vyuíváno 60 procent vekeré pùdy, kterou lze zavlaovat. Z devadesáti tøí rozvojových zemí, které jsou sledovány FAO, ji deset z nich vyuívá 40 procent své obnovitelné sladké vody na zavlaování, co je mnoství, pøi nìm mùe dojít k nelehkému rozhodování mezi zemìdìlstvím a dalími uivateli. Do roku 2030 jiní Asie dosáhne uvedené ètyøicetiprocentní hranice a Blízký východ a severní Afrika budou vyuívat okolo 50 procent. V subsaharské Africe, Latinské Americe a východní Asii bude poptávka po vodì na zavlaování nií ne kritický práh, i kdy na místní úrovni mohou nastat závané problémy. Dùleitým zdrojem vody na zavlaování je mìlká podzemní voda, avak nadmìrné èerpání ze zvodní, zneèitìní chemickými pøípravky pouívanými v zemìdìlství a èerpání fosilních podzemních vod pøedstavuje problém. Agrochemikálie (hnojiva a pesticidy) jsou obecnì dùleitou pøíèinou zneèitìní vody, iviny z hnojiv zpùsobují závané problémy ve formì eutrofizace povrchových vod na celém svìtì. Dùleitým zdrojem vody na zavlaování je odpadní voda, která je v rozvojových zemích vyuívána jako zdroj zhruba na 10 procentech celkové zavlaované pùdy. Pøináí pøímý uitek zemìdìlcùm, kteøí trpí nedostatkem vody, mùe zlepit úrodnost pùdy a sníit kontaminaci, kterou by jinak byly postieny dolní toky øek. Pro úèely zavlaování by odpadní voda mìla být èitìna, avak v zemích s nízkými pøíjmy je neèitìná odpadní voda èasto pouívána rovnou. Její pouití s sebou nese pro pracovníky provádìjící zavlaování a pro konzumenty potravin riziko v podobì vystavení parazitùm bakteriím, amébám, virùm a hlístùm, organickým a chemickým kontaminantùm a tìkým kovùm. Plodiny pìstované pomocí neèitìné odpadní vody nemohou být exportovány a jejich pøístup na místní trhy je, alespoò èásteènì, omezen. Oèekává se, e v budoucnosti pouití èitìných odpadních vod v mìstských oblastech poroste, a to pro zavlaování stromù, parkù a golfových høi. (Zavlaování odpadními vodami dlouhodobì znehodnocuje pùdy zasolením. Pozn. lektora.) Ve srovnání s celkovou domácí produkcí v rámci potravinového sektoru zùstává i nadále obchod zanedbatelný, avak narùstá. V polovinì 70. let minulého století rozvojové zemì importovaly 39 miliónù tun obilovin. Oèekává se, e
tato hodnota se v roce 2015 zvýí na 198 miliónù tun a v roce 2030 na 265 miliónù tun. Pøístup na exportní trhy je pro zemìdìlsky orientované ekonomiky jedním z klíèù k udritelnému rozvoji. Náklady na rozvoj zavlaování se obvykle pohybují od 1 000 USD do 10 000 USD na hektar. Budoucí celkové svìtové roèní investice se odhadují na 25 a 30 miliard USD, a to vèetnì roziøování zavlaovaných oblastí, renovace a modernizace existujících systémù a zajitìní dalích zásobáren vody. Mezi investicemi do zavlaování, zmíròováním chudoby a zabezpeèením potravin existuje silná pozitivní souvislost. V Indii je 69 procent obyvatel v nezavlaovaných oblastech chudých, v zavlaovaných oblastech tato hodnota klesá na 26 procent. Pøedpokládá se, e efektivita vyuití vody na zavlaování, která v souèasné dobì celosvìtovì èiní 38 procent, se do roku 2030 pomalu zvýí na prùmìrnì 42 procent díky pouití technologií a lepímu hospodaøení se zavlaovací vodou. Tento posun rovnì pomùe zmírnit problémy s infekèními/parazitárními onemocnìními, je souvisejí se zavlaováním. Velmi potøebná reforma hospodaøení se zavlaovací vodou, spravedlivosti jejího rozdìlování, zapojení zainteresovaných stran a efektivity vyuití vody probíhá v mnoha zemích, napø. v Mexiku, Èínì a Turecku. Uvedený proces zahrnuje strukturální zmìny a zmìny øízení zamìøené na zkvalitnìní slueb uivatelùm zavlaovacích vod a v mnoha pøípadech i na pøesun nìkterých pravomocí na asociace uivatelù vody. Pokrok je vak pomalý a dosahované výsledky jsou smíeného charakteru. I pøes to, co bylo øeèeno, trpí 777 miliónù lidí v rozvojových zemích podvýivou a cíl sníit jejich poèet o polovinu nebude splnìn døíve ne v roce 2030. Tato situace vyplynula spíe z národních konfliktù ne z nedostateèného zabezpeèení vodou. V uplynulých desetiletích rostla zemìdìlská produkce rychleji ne svìtová populace a nejsou k dispozici ádné dùkazy o tom, e by se tato situace mìla zmìnit. Celkovì je vak signál ze strany zemìdìlství mírnì optimistický. Tabulka è. 2: Poadavky na vodu v pøepoètu na produkci hlavních potravin Produkt
Jednotka Voda v pøepoètu na jednotku v m3 Hovìzí dobytek kus 4000 Ovce a kozy kus 500 Èerství hovìzí maso kilogram 12 Èerstvé skopové maso kilogram 10 Èerstvé drùbeí maso kilogram 6 Obiloviny kilogram 1,5 Citrusy kilogram 1 Palmový olej kilogram 2 Lutìniny, koøeny a hlízy kilogram 1 Tabulka uvádí pøíklady potøeby vody na jednotku hlavních potravin, vèetnì hospodáøských zvíøat, jejich mìrná spotøeba je nejvìtí. Obiloviny, olejniny a lutìniny, koøeny a hlízy potøebují podstatnì ménì vody. Zdroj: FAO, 1997
strana 62
Voda nad zlato
VÝZVA Č. 5 PODPORA ČISTŠÍHO PRŮMYSLU VE PROSPĚCH KAŽDÉHO Z NÁS Prùmysl, který je základním motorem ekonomického rùstu a který je dùleitý pro dosaení cílù rozvoje pro nové tisíciletí, potøebuje jako klíèovou surovinu pøimìøené zdroje vody dobré kvality. Oèekává se, e celosvìtová roèní spotøeba vody pro sektor prùmyslu vzroste z odhadovaných 725 km3 v roce 1995 na zhruba 1 170 km3 v roce 2025. V té dobì bude prùmyslové vyuití vody pøedstavovat 24 procent vekerého èerpání vody. K velké èásti tohoto nárùstu dojde v rozvojových zemích, které v souèasnosti zaívají rychlý prùmyslový rozmach. Obrázek è. 4 znázoròuje prùmyslové vyuití vody na region ve srovnání s dalími hlavními zpùsoby vyuití. Ukazatele vlivu prùmyslu na vodu nejsou dobøe zpracované, èasto spoléhají na nekompletní, nepøímá nebo rozporuplná data. Ve snaze podpoøit øádné ocenìní vody prùmyslem se WWDR pokouí propojit spotøebu prùmyslové vody se získanou pøidanou výrobní hodnotou. Plánovaný rùst prùmyslové poptávky po vodì lze naplnit pouze integrováním kvalitnìjích ukazatelù na stranì dodávky s lepím hospodaøením na stranì poptávky na úrovni vlád a podnikù. Iniciativy na stranì poptávky hrají dùleitou roli pøi zvyování efektivity vyuívání vody v rámci prùmyslových procesù a pøi sniování objemu kodlivin v odpadních vodách vypoutìných prùmyslem. V prùmyslu je voda nejèastìji vyuívána ve výrobním procesu (a to ve velkých objemech) pro mytí, vaøení, chlazení, atd. a následnì je navracena do místních vodních systémù. Voda vypoutìná prùmyslem mùe mít patnou kvalitu, a pokud není øádnì vyèitìna, ohrouje zdroje povrchové a podpovrchové vody, do nich je vypoutìna. Prùmysl mùe pøedstavovat chronickou hrozbu pro zdroje kvùli tomu, e do nich soustavnì vypoutí odpadní vody, nebo akutní hrozbu, kdy katastrofální selhání zpùsobí intenzivní zneèitìní v krátkém èasovém úseku. Pokození vodních zdrojù prùmyslovými aktivitami se neomezuje jen na místní zdroje sladké vody. Rostoucí koncentrace populace a prùmyslu v pobøeních zónách má za následek vyèerpávání pobøeních biotopù a ochuzování lidí, kteøí jsou na nich závislí. Kromì toho mohou být vody leící daleko od prùmyslových center zneèiovány emisemi, napøíklad obtínì odbouratelných organických kodlivin. Mnoho zemí pøijalo princip odpovìdnosti pùvodce a princip pøedbìné opatrnosti, jejich pomocí tyto problémy øeí. Nemusejí vak být ochotny brzdit prùmyslovou a ekonomickou výkonnost nebo jim chybìjí zdroje pro monitorování a vymáhání právních pøedpisù. V mnoha zemích se støedním a niím pøíjmem k tomu pøistupuje skuteènost, e prùmysloví manaeøi si dostateènì neuvìdomují, jak je voda v jejich podnicích pouívána, a zapomínají i na to, e je èasto pouívána zastaralá, neúèinná nebo nevhodná technologie. Uvedené faktory jsou pøekákou efektivního hospodaøení s vodou na úrovni podniku. V mnoha prùmyslových odvìtvích pøedstavují vypoutìné odpadní vody suroviny, které lze jímat pro opakované pouití, a tím sníit vstupy a náklady na novou výrobu. Osvìta a vzdìlávání na poli hospodaøení na stranì poptávky v kombinaci s pøedáváním technologií mùe být pøí-
Obrázek è. 4: Vzájemnì si konkurující zpùsoby vyuití vody v hlavních pøíjmových skupinách zemí svìta
Prùmyslové vyuití vody se zvìtuje s pøíjmem zemì, poèínaje 10 procenty v zemích s nízkým a støedním pøíjmem a konèe 59 procenty v zemích s vysokým pøíjmem. nosem pro ivotní prostøedí a zároveò mùe zlepit ekonomické výsledky podnikù. Uvedený krok podporuje zapojení prùmyslu a naruuje pøevládající paradigma spojující prùmyslový rùst s pokozováním ivotního prostøedí. Ve snaze podpoøit takové iniciativy na místní a regionální úrovni vytvoøila Organizace OSN pro prùmyslový rozvoj (UNIDO) spolu s Programem OSN pro ivotní prostøedí sí více ne dvaceti Národních støedisek pro èistí výrobu, je poskytují technickou asistenci podnikùm v rozvojových zemích celého svìta.
strana 63
Voda nad zlato
Vytvoøení a zkvalitnìní odpovídajících pevných ukazatelù spotøeby a kvality vody a podpora pokraèujícího shromaïování spolehlivých dat vyadují dalí opatøení na svìtové úrovni. Pro zahrnutí uvedených ukazatelù do regionálního a lokálního vodního hospodáøství a pro jejich zaèlenìní do prùmyslového, ekonomického a investièního plánování je nutná asistence. Zajitìní pozitivních pobídek pro zapojení prùmyslu do úsilí o splnìní cílù stanovených na druhém Svìtovém fóru o vodì a cílù rozvoje pro nové tisíciletí si vyádá na úrovni podnikù propagaci iniciativ ze strany poptávky.
VÝZVA Č. 6 ROZVOJEM ENERGIE KE SPLNĚNÍ POTŘEB ROZVOJE Voda není jediným zdrojem energie; v nìkterých èástech svìta je významný podíl energie zajiován fosilními palivy, jadernou energií a vìtrnou energií. Voda je zásadní pro výrobu energie v mnoha oblastech, avak dvìma nejdùleitìjími zpùsoby vyuití jsou výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách a chlazení tepelných elektráren. Dalí vyuití kromì výroby elektøiny v hydroelektrárnách zahrnuje pøílivovou energii, energii vln a geotermální zdroje. I pøes
Tabulka è. 3: Rozmístìní kapacit na výrobu vodní energie Umístìní
Oblast trhu
Svìt
Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem Velké vodní elektrárny Malé vodní elektrárny Vodní elektrárny celkem
EU + EFTA SVE Svaz nezávislých státù NAFTA OECD Tichomoøí Støedomoøí Afrika Støední východ Asie Latinská Amerika
Souèasné rozmístìní kapacit (v roce 1995)[TWh/rok] 2265 115 2380 401,5 40 441,5 57,5 4,5 62 160 4 164 635 18 653 131 0,7 131,7 35,5 0,5 36 65,4 1,6 67 24,8 0,2 25 291 42 333 461,5 3,5 465
EU + EFTA è Evropská unie & Evropské sdruení volného obchodu SVEè støední a východní Evropa Svaz nezávislých státùè zemì bývalého SSSR
Odhadované rozmístìní kapacit v roce 2010 [TWh/rok] 3990 220 4210 443 50 493 83 16 99 388 12 400 685 25 710 138 3 141 72 0,7 72,7 147 3 150 49 1 50 1000 100 1100 990 10 1000
NAFTAè Spojené státy, Kanada a Mexiko OECD Tichomoøíè Austrálie, Japonsko a Nový Zéland Støedomoøíè Turecko, Kypr, Gibraltar a Malta Asieè celá Asie kromì bývalého SSSR
Tabulka zobrazuje souèasné a plánované rozmístìní kapacit na výrobu vodní energie na celém svìtì. Kapacity se budou zvyovat ve vech regionech, avak pøedevím v Africe, Asii a Latinské Americe, kde je potenciál pro rozvoj nejvyí. Zdroj: Water Power and Dam Construction, 1995 a International Journal on Hydropower and Dams, 1997.
strana 64
Voda nad zlato
velké mnoství celosvìtovì vyrábìné elektøiny a rozhodující úlohu energie pøi udritelném rozvoji je dostupnost elektøiny ve svìtì velmi nerovnomìrná. Asi 2 miliardy lidí nemají elektøinu vùbec, jedna miliarda lidí vyuívá neekonomické zdroje elektøiny (suché baterie), svíèky nebo petrolej a 2,5 miliardy lidí v rozvojových zemích mají jen minimální pøístup ke komerèním dodávkám elektøiny. Elektøina vak pøispívá ke zmíròování chudoby mnoha zpùsoby. Je nutná pro zajiování ivobytí formou malých podnikù, pro zlepování slueb lékaøské péèe, vèetnì pohonu lékaøských pøístrojù a pro chlazení vakcín a lékù. Mùe prodlouit pracovní den, poskytuje svìtlo pro studium i obchodní aktivity. Zajiuje pohon pøi èerpání vody pro domácnosti, zemìdìlství i drobné podniky a pro èitìní vody. Nahrazuje tuhá paliva pouívaná pro vaøení a dalí pøípravu pokrmù (v souèasné dobì 80 procent vech domácností v rozvojových zemích pouívá jako palivo biomasu) a umoòuje tak, aby prostøedí domácností bylo èistí a zdravìjí. Pøi výrobì elektøiny v tepelných elektrárnách je voda nejvíce pouívána pro chlazení elektrárenských turbín. Tepelné elektrárny vyuívají chladicí vodu nejefektivnìji (stejnou chladící vodu pouívají nìkolikrát) a produkují podstatnì ménì tepelného zneèitìní ne elektrárny, kde je voda pouita pouze jednorázovì. I kdy elektrárny pouívají pro chlazení velké mnoství vody, vìtina z ní se vrací do povodí jen s minimálním zneèitìním nebo výparem. Elektrická energie vyrábìná ve vodních elektrárnách v roce 2001 tvoøila 19 procent celkové produkce elektøiny (2 740 terawatthodin [TWh]), pøièem zaøízení o výkonu dalích 377 Twh jsou ve výstavbì nebo ve fázi projektu. Jetì stále je k dispozici 4 000 a 7 500 TWh nevyuitého hydroelektrického potenciálu. Dosud byla vybudována jen jedna tøetina vech zaøízení povaovaných za ekonomicky realizovatelná. Vyuití hydroelektrické energie mùe omezit emise plynù zpùsobujících skleníkový efekt a dalích látek zneèiujících ovzduí z tepelných elektráren a zároveò minimalizuje zneèitìní související s tìbou fosilních paliv, je jsou pro nì nutná. Rozvinuté zemì v souèasné dobì vyuívají okolo 70 procent svého energetického potenciálu, zatímco rozvojové zemì pouze 15 procent. V souèasné dobì vodní elektrárny dodávají nejménì 50 procent produkce elektrické energie v edesáti esti zemích a nejménì 19 procent v dvaceti ètyøech zemích svìta. Samostatné malé vodní elektrárny (které nejsou pøipojeny k síti) definované jako zaøízení o výkonu mením ne 10 megawattù, které mají ménì problémù ne velké elektrárny, avak nemají pozitiva hromadné výroby energie, mohou být velkým pøínosem v zemìdìlských a tìko dostupných oblastech. Jen Èína má odhadem 60 000 malých vodních elektráren. Celosvìtovì se oèekává, e poèet malých hydroelektráren do roku 2010 vzroste o 60 procent. V nìkterých velmi suchých oblastech svìta, napøíklad ve státech Perského zálivu, je energie potøebná pro získávání vody. V tomto regionu mnoho lidí závisí na vodì získané de-
salinací. Kromì toho jsou zvlátì aridní pásma závislá na podzemní vodì, její èerpání vyaduje energii.
VÝZVY HOSPODAŘENÍ: SPRÁVA A ŘÍZENÍ VÝZVA Č. 7 ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIK A ŘEŠENÍ NEJISTOT V letech 1991 a 2000 vzrostl poèet lidí postiených pøírodními katastrofami ze 147 milionù roènì na 211 miliónù roènì. Ve stejném období více ne 665 000 lidí zemøelo v 2 557 pøírodních katastrofách, z nich 90 procent souviselo s vodou. Z katastrof souvisejících s vodou pøedstavují povodnì zhruba 50 procent, vodou pøenáená a infekèní/parazitární onemocnìní cca 28 procent a sucha 11 procent. Povodnì zpùsobily 15 procent a sucha 42 procent vech úmrtí ve vech pøírodních katastrofách. Zaznamenané ekonomické ztráty zpùsobené pøírodními katastrofami vzrostly z 30 miliard USD v roce 1990 na 70 miliard v roce 1999. Uvedené údaje podhodnocují skuteèný rozsah ztrát, které podle odhadù èiní dvojnásobek zaznamenaných hodnot nebo jsou jetì vyí. Zatímco èíselné údaje naznaèují dnení ekonomický dùsledek katastrof, podhodnocují vliv na budoucí sociální náklady, napø. ztrátu ivobytí, atd. Výe uvedené informace dokládají trend rùstu poètu pøírodních katastrof, které nepøimìøenì zasahují zemì s niími pøíjmy. Ke zhruba 97 procentùm vech úmrtí pøi pøírodních katastrofách dolo v rozvojových zemích. Poèet hydrometeorologických katastrof (povodnì a sucha) se od roku 1996 více ne zdvojnásobil. Nejvíce byly postieni velmi chudí obyvatelé, senioøi, eny a dìti. Vzhledem k tomu, e stále více lidí ije na druhoøadé pùdì, riziko povodní nebo sucha neustále roste. Celosvìtová efektivní pøipravenost na katastrofy je nedostateèná. Není ani k dispozici dostatek metod na jejich zmíròování, a to kvùli tomu, e sniování rizik není nedílnou souèástí obhospodaøování vodních zdrojù, protoe bylo povaováno za technický problém, který nesouvisí s faktory, je nutí lidi ít v rizikových oblastech. Dalím faktorem je rovnì nedostatek politické vùle. Pøimìøené investice do zmíròování rizik a pøesmìrování zdrojù do prevence vak nabízejí významný ekonomický prospìch a zároveò sníení ztrát na ivotì a zlepení sociálního zabezpeèení a stability. Efektivnìjí øízení rizik omezuje øada ekonomických, institucionálních, právních a komerèních faktorù. Existuje jasná souvislost mezi vodními zdroji, variabilitou a rizikem. Pro zmíròování rizik jsou nutné investice zejména proto, e riziko omezuje ochotu investovat; a zemì, které se adaptují na úèinky vodou vyvolaných otøesù, je jejich hospodáøství utrpìla, mají vysoké náklady alternativních pøíleitostí. Øízení rizik má tøi aspekty: hodnocení rizik, zavedení strukturálních i nestrukturálních opatøení ke sníení rizik, sdílení rizik prostøednictvím programù pojitìní a dalích mechanismù pøenosù rizik.
strana 65
Voda nad zlato
Obrázek è. 5: Typy a distribuce pøírodních katastrof souvisejících s vodou v letech 1990 a 2001
V letech 1990 a 2001 dolo ve svìtì k více ne 2 200 rozsáhlých pøírodních katastrof souvisejících s vodou. Nejvíce postienými kontinenty byly Asie a Afrika. Povodnì pøedstavují polovinu tìchto katastrof. Zdroj: CRED, 2002
V pøípadì povodní souvisí moné nebezpeèí s výí a èetností povodní. Je moné pøedvídat pravdìpodobnost jejich výskytu a pøedpovídat povodnì v reálném èase. Opatøení pro jejich zmírnìní zahrnují prostøedky strukturální (pøehrady, hráze, atd.) a nestrukturální (územní plánování, pøedpovìdi povodní, plány zásahù, atd.). Protoe se vak povodním, stejnì jako ostatním katastrofám, nedá zabránit, bylo dosaeno skuteèného pokroku v schopnostech komunit reagovat na nebezpeèí. Sucha, jejich nástup bývá pomalý, jsou také spojena s významnými obìmi na ivotech a se socioekonomickými ztrátami. Vzniklé ztráty jsou èasto povaovány za dùsledek nedostateèné distribuce, chybìjícího know-how a nedostatku lidských a finanèních zdrojù v chudích regionech. Jejich zmíròování mùe zahrnovat zmìnu zpùsobù vyuívání pùdy, zavlaování z nádrí nebo studní, pojitìní skliznì, programy pomoci, ochranu prioritních uivatelù, atd. Mezi dlouhodobá opatøení patøí zmìna typu plodin, výstavba nádrí, budování zabezpeèení na místní úrovni a na úrovni rodin a moná i pøesun populace. V posledních letech jsme svìdky zlepení sezónních a dlouhodobých pøedpovìdí poèasí, co usnadòuje postupy vyuívané pøi øízení sucha.
strana 66
VÝZVA Č. 8 DĚLENÍ VODY: DEFINOVÁNÍ SPOLEČNÉHO ZÁJMU O vodu je nutné se dìlit dvìma zpùsoby: dìlení mezi rùzné typy pouití (energetika, mìsta, potraviny, ivotní prostøedí atd.) a dìlení mezi uivateli (správní regiony nebo zemì dìlící se o povodí nebo zvodeò). Mnoho regionù, mìst a zemí je z hlediska pøítoku vody závislých na uivatelích vody na horním toku øek. I kadý jednotlivý uivatel na dolním toku je závislý na jednání uivatelù na horním toku. Naopak nìkteré zemì mohou být omezovány poadavky zemí na dolním toku. Spravedlivé a udritelné hospodaøení se sdílenými vodními zdroji vyaduje pruné, holistické instituce, které jsou schopné reagovat na hydrologické výkyvy, zmìny socioekonomických potøeb, spoleèenské hodnoty a (pøedevím v pøípadì mezinárodních tokù) zmìny politických reimù. Strategická reakce na výe uvedený scénáø je známá jako integrované øízení vodních zdrojù. Integraci lze posuzovat ze dvou úhlù z hlediska pøirozeného systému a z hlediska lidského systému. Integrace musí probíhat v rámci obou kategorií i mezi nimi navzájem a musí pøi ní být vzata v úvahu variabilita v èase a prostoru. Povodí je v rámci integrovaného øízení vodních zdrojù povaováno za jednotku øízení, kde je neoddìlitelnì propojena voda povrchová i podpovrchová a kde oba typy vody souvisejí s vyuitím pùdy a jejím obhospodaøováním. Opatøení pouívaná pro rozdìlení vody mezi vzájemnì si konkurující zpùsoby pouití zahrnují národní strategii a/nebo legislativu pro rozdìlování vody jednotlivým sektorùm, tarifní zábrany a cílené dotace, øízené èerpání vody, aplikaci a vymáhání cílù kvality vody, pravidla pro provoz nádrí, obhospodaøování nádrí urèených pro více úèelù, obhospodaøování systémù více nádrí a doplòování úbytku vody v nádrích pøipoutìním vody. V souèasné dobì existuje 261 mezinárodních povodí a 145 státù má území v povodí, o nì se dìlí s jinými zemìmi. Hranice povodí se jen velmi zøídka shodují s hranicemi administrativními. Pokroku je dosahováno prostøednictvím pøísluné legislativy a institucí. I pøes moné problémy svìdèí zkuenosti o tom, e ve sdílených povodích dochází spíe ke spolupráci ne ke konfliktùm. Obrázek è. 6, který vychází z analýzy událostí za dobu padesáti let, ilustruje, e v pøípadì sdílených povodí dolo k 1 200 pøípadùm spolupráce a k 500 konfliktùm. Nevznikla pøi tom ádná formální válka. Tato studie pøesnì urèila následující ukazatele moného konfliktu: 1. Mezinárodní povodí, v nich se nacházejí vodohospodáøské struktury novì vzniklých státù 2. Povodí, v nich jsou realizovány jednostranné projekty a nedochází ke spolupráci mezi reimy 3. Povodí, v nich státy projevují vzájemné nepøátelství kvùli otázkám, je nesouvisejí s vodou V uplynulých padesáti letech bylo podepsáno 200 úmluv o mezinárodních tocích, je nebyly zamìøeny na plavbu. Tyto úmluvy vak nemají pøíli silnou pozici, a to z následujících dùvodù: nedostateèné rozdìlování vody, patné zajiování kvality vody, nedostateèné mechanismy pro monitorování/vymáhání/øeení konfliktù a neschopnost zapojit do
Voda nad zlato
Obrázek è. 6: Události související s pøeshranièními povodími
I kdy pøeshranièní vody mohou vyvolat nepøátelství, historie spolupráce výraznì pøevládá nad vánými konflikty, co svìdèí o tom, e voda je spíe nositelem spolupráce ne zdrojem konfliktu. Zdroj: Wolf et al., v tisku.
nich vechny státy leící na bøezích dané øeky. V souèasné dobì se úvahy zamìøují na sdílení uitkù z vody spíe ne na vodu jako takovou. Pokrok pøi obhospodaøování pøeshranièních zvodní znaènì zaostává i pøes obrovské objemy èasto vysoce kvalitní vody, která se v nich nachází (dle odhadù 23 400 000 km3 ve srovnání s 42 800 km3 vody v øekách). Nedostateèná mezinárodní vùle a malé finanèní zdroje pro shromádìní nutných informací mají za následek, e proces hodnocení zdrojù podzemní vody a vytvoøení vhodných systémù pro jejich kolektivní obhospodaøování se nachází ve velmi ranné fázi. Nìkteré zavedené struktury obhospodaøující povodí èasem prokázaly svou prunost a poskytují nám cenné lekce v obhospodaøování pøeshranièních vod. Pravdìpodobnìjí ne násilný konflikt je zhorování kvality vody a/nebo sniování jejího mnoství, co mùe naruit vnitøní stabilitu státu nebo regionu a zvýit tlak na bøezích pøísluné øeky. Je nutné zajistit adaptovatelné vodohospodáøské struktury, které budou spravedlivì distribuovat uitky a mít k dispozici podrobný mechanismus pro øeení konfliktù.
VÝZVA Č. 9 UZNÁNÍ A OCENĚNÍ MNOHA STRÁNEK VODY V uplynulém desetiletí bylo dosaeno velkého pokroku v tom, e lidstvo zjistilo, e voda nemá jen hodnotu ekonomickou, ale i sociální, náboenskou, kulturní a ekologickou a e mezi nimi existuje vzájemná souvislost. Koncepce spravedlnosti pøi vyuívání vody a hospodaøení s ní je dobøe zavedená, stejnì jako maximalizace její hodnoty v rámci mnoha rùzných zpùsobù vyuití pøi prosazování spravedlivého pøístupu a dostateèného zásobování. Je známo, e pøi vyuívání ekonomických nástrojù pro rozdìlování vody je nutné brát plnì v úvahu potøeby ohroených skupin, dìtí, místních komunit, lidí ijících v chudobì a potøeby ivotního prostøedí. Nauèili jsme se rozliovat mezi hodnotou vody (ve prospìch uivatelù), cenou vody (poplatky spotøebitelù) a cenou zásobování vodou (kapitálové a provozní náklady vodovodních systémù). Oceòování vody jako nedílná souèást hospodaøení s vodními zdroji hraje úlohu pøi rozdìlování vody, øízení poptávky a finanèních investicích. Dochází vak ke komplikacím, protoe ekonomické nástroje nemohou pøesnì ohodnotit so-
strana 67
Voda nad zlato
ciální/náboenskou hodnotu, ekonomické a environmentální vnìjí okolnosti nebo vnitøní ekonomickou hodnotu vody. Nejmodernìjí hodnoty oceòování jsou pøíli sloité, metody hodnocení jsou v praxi pouívané jen málo a vodovodní sluby jsou výraznì dotované i v rozvojových zemích. Nutné investice do sektoru vodních zdrojù a poadavky na financování vodního hospodáøství a èitìní odpadních vod se podle odhadù pohybují od 20 do 60 miliard USD, co je podstatnì více, ne je v souèasné dobì k dispozici. Aèkoli se zapojení soukromého sektoru do vodního hospodáøství povauje za nutné, mìlo by k nìmu být pøistupováno jako k finanènímu katalyzátoru rozvoje projektù, a nikoli jako k jeho pøedpokladu. Vzhledem k tomu, e ocenìní vody zahrnuje sociální a environmentální priority stejnì jako návratnost nákladù, mìla by kontrola prostøedkù zùstat v rukou vlád a uivatelù. V Severní Americe a v Evropì jsou poplatky za vodu ve velké míøe zaloeny na plné návratnosti nákladù, zatímco v zemích s niími pøíjmy jsou poplatky èastìji zaloeny pouze na provozních nákladech, a to v pøípadì zásobování vodou i zavlaování. Problém návratnosti nákladù zavlaovací vody je èasto zpùsoben patnými trními cenami zemìdìlské produkce a rozdíly v tìchto cenách mezi jednotlivými plodinami. Problémy pøi cenových kalkulacích vody odráejí problémy, k nim dochází pøi jejím oceòování (viz výe) kromì toho, e: l Rùzné ekonomické sektory vyuití vody (potraviny, mìsta, prùmysl, atd.) musejí být oceòovány rùznì l Tradice placení za vodu není vude dobøe zavedena l Není vdy moné nebo ekonomicky proveditelné mìøit skuteènou spotøebu vody, co vede jen k hrubé kalkulaci cen l Princip odpovìdnosti pùvodce èasto nelze vyuít z dùvodu nekontrolovatelného (legálního nebo nelegálního) zneèiování vody Poskytování finanèních dotací na zajitìní pøístupu chudých k vodì je povaováno za strategii ve prospìch chudých. Urèitá zlepení struktur vodovodního tarifu mohou pomoci chudým stejnì jako poskytnutí urèitého objemu vody zdarma a iniciativy sociálního zabezpeèení, jako je distribuce poukázek na vodu, i kdy tato opatøení nebývají vdy úspìná. VÝZVA Č. 10 ZAJIŠTĚNÍ BÁZE ZNALOSTÍ: KOLEKTIVNÍ ÚKOL Znalosti jsou povaovány za jeden z klíèù k rozvoji, zlepení ivobytí, zapojení vech zainteresovaných do péèe o ivotní prostøedí a silnìjí demokracii. Tvorba a íøení znalostí s cílem roziøovat vzdìlání, usnadòovat výzkum, budovat kapacity a pøemostit propast mezi bohatými a chudými vyaduje politickou vùli, investice a mezinárodní spolupráci. Báze znalostí vodního prùmyslu je výjimeènì iroká, zahrnuje problematiku zdraví, zemìdìlství/akvakultury, prùmyslu, energetiky a ekosystémù. Pokrývá následující sektory: kolství, zdravotnictví, právo, ekonomiku, vìdu, technologie a management a irokou ká-
strana 68
lu otázek souvisejících s podnikáním. Její souèástí je bìná populace, vedoucí pøedstavitelé prùmyslu a obchodu, zdravotníci, pedagogové, právníci, ekonomové, vìdci a inenýøi vech typù a vlády. O vodì je k dispozici obrovský objem informací a znalostí, avak jazykové problémy, omezený pøístup k informaèním a komunikaèním technologiím a omezené finanèní zdroje brání mnoha lidem, pøedevím v zemích s niími pøíjmy, v pøístupu k nim. Velká èást znalostí souvisí s problémy rozvinutých zemí a místní znalosti a zkuenosti vztahující se k lokálním problémùm jsou naprosto nedostateèné stejnì jako výzkum problémù zemí s niími pøíjmy. Vìdecké vzdìlání na vyí ne støedokolské úrovni èelí v mnoha rozvojových zemích výrazné krizi a pocit, e vìda není schopna øeit akutní problémy spojené s dodávkou vody, sanitací, zabezpeèením potravin a ivotním prostøedím, vzrùstá. Zemì s niími pøíjmy nutnì potøebují výzkum na poli efektivních institucionálních struktur a technik øízení. Privatizace vede k zamìøení výzkumu spíe na poadavky prùmyslu ne na základní holistický výzkum. Vzdìlání zamìøené na vodu je uznáváno za strategický výchozí bod pro rozvoj nové etiky správy vodních zdrojù a napøíklad v Africe mnoho zemí zavádí téma vody do kolních osnov. Výzvy pøi tvorbì báze znalostí zahrnují rozíøení kapacit zemí s niími pøíjmy tak, aby mohly rozvíjet své vlastní odborné znalosti, výrazné rozíøení výmìny znalostí a zkueností mezi rozvojovými zemìmi samými (spolupráce Jih-Jih) a zároveò zajitìní plného pøístupu zemí s niími pøíjmy k celosvìtovým znalostem o vodì. Tabulka è. 4: Srovnání cenových kalkulací vody v rozvinutých zemích Zemì Nìmecko Dánsko Belgie Nizozemí Francie Spojené království Velké Británie a Severního Irska Itálie Finsko Irsko védsko panìlsko USA Austrálie Jiní Afrika Kanada
USD/m3 1,91 1,64 1,54 1,25 1,23 1,18 0,76 0,69 0,63 0,58 0,57 0,51 0,50 0,47 0,40
Poznámka: Uvedené hodnoty jsou zaloeny na zásobování zákazníkù v kanceláøských prostorách, kteøí vyuívají 4 180 m2 prostor ve mìstech a jejich spotøeba èiní 10 000 m3/rok. Rozvinuté zemì vykazují velké rozdíly v cenì vody, od nejnií ceny v Kanadì a po pìtinásobné ceny v Nìmecku. Zdroj: Watertech Online, 2001.
Voda nad zlato
Rámeèek è. 1: Svìtový portál o vodì: model pro sdílení informací o vodì a vzájemnou spolupráci Svìtový program hodnocení vody (World Water Assessment Programme WWAP) spolu s dalími programy a organizacemi zamìøenými na vodu vytváøí Svìtový portál o vodì, který má slouit jako model pro sdílení informací o vodì a pro vzájemnou spolupráci. Tento internetový portál slouèí nìkolik regionálních sítí s celosvìtovým portálem WWAP pomocí spoleèných struktur, protokolù a standardù tak, aby zajioval komplexní pøístup k velkému objemu informací o vodì. Svìtový portál o vodì je zpracováván na základì dále uvedených priorit: l Rozvoj sítì spolehlivých poskytovatelù informací o vodì l Rozvoj organizaèní struktury, která poskytne technickou podporu (metadatová asistence a standardy, pokyny pro zpracování databází a webových stránek na základì správné praxe, software pro prohledávání a integraci databází, rozvoj procesù pro získávání dat, atd.), zabezpeèí kvalitu informací prostøednictvím procesù vzájemného odborného hodnocení (koordinace pøi odborném hodnocení a jeho podpora, diskusní fóra atd.) a podpoøí dodrování pøísluných norem øízení informací l Budování kapacit v oblasti øízení informací a tvorba webových stran pro partnery a pøispívající organizace, VÝZVA Č. 11 MOUDRÁ SPRÁVA VODNÍCH ZDROJŮ UMOŽŇUJÍCÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ Vodní krize je v podstatnì krizí správy vodních zdrojù. Její symptomy byly vysvìtleny ji døíve, avak mezi její pøíèiny patøí nedostatek odpovídajících institucí zamìøených na vodu, fragmentace institucionálních struktur (øízení na základì jednotlivých sektorù a pøekrývání struktur rozhodovací sféry a/nebo pøijímání vzájemnì nesluèitelných rozhodnutí), støet zájmù uivatelù na horním a dolním toku, pokud jde o øíèní práva a pøístup k vodì, vyuívání veøejných zdrojù pro soukromé zisky a nevypoèitatelnost aplikace zákonù, právních pøedpisù a licenèních postupù, co ohrouje trhy. Správa vodních zdrojù je vystavena sloitým situacím s vysokou mírou nejistoty, v nich manaeøi pracují se situacemi, pro nì jsou charakteristické rychlé posuny a které je èasto nutí pùsobit jako prostøedníci pozitivní zmìny. Musejí øeit protichùdné poadavky, je jsou dùsledkem mnoha rùzných zájmù souvisejících s vodou. Slabé stránky systémù správy vodních zdrojù výraznì ztíily pokrok smìrem k udritelnému rozvoji a vyváení socioekonomických potøeb s ekologickou udritelností. Dosud neexistuje schválená definice správy vodních zdrojù. Jetì stále probíhá diskuse o etických dùsledcích a politických dimenzích, i kdy v rámci správy vodních zdrojù existuje mnoho problémù k øeení. Panuje vak shoda v tom smyslu, e mezi základní principy efektivní správy patøí úèast vech zainteresovaných èinitelù, transparentnost, zodpovìdnost, spojitost, schopnost reakce, integrace a etika.
vzdìlávání a kolení pro manaery i technické pracovníky, které jim umoní efektivnìjí vyuití internetu l Facilitace pracovních partnerství prostøednictvím fyzické a virtuální sítì, pouití spolehlivých informací a zkvalitòování rozhodnutí o integrovaném øízení vodních zdrojù; cílem portálu je stát se cenným a soustavným zdrojem informací o vodì, které by byly urèeny pro rozhodovací sféru, manaery zdrojù, vìdce, studenty a irokou veøejnost, a to prostøednictvím pøesného a dùsledného popisu informaèních zdrojù a propojením s dalími informaèními partnery V rámci pøíprav na celosvìtové zpøístupnìní portálu je nyní zpracováván prototyp portálu o vodì pro Severní a Jiní Ameriku. Pokud se osvìdèí, stanou se zde pouité techniky pro sdílení a integraci informací základem Svìtového portálu o vodì. Tento model umoní místním, národním a regionálním organizacím zamìøeným na vodu, aby rozvíjely vztahy a sledovaly informace o problematice vody, které jsou pro nì nejdùleitìjí, a pøitom samy pøispìly k svìtovým znalostem o vodì. Ostatní regiony pak mohou snadno v praxi pouívat prototypové nástroje a technologie a rychle tak roziøovat obsah a rozsah Svìtového portálu o vodì. http://www.waterportal-americas.org Pomalý pokrok je mimo jiné zpùsoben starostí o sníení zadluenosti a deficitu, omezenými výdaji na sluby infrastruktury v oblasti ivotního prostøedí (tj. soustøedìní se na ekonomický rùst, který s sebou nese pøevedení zodpovìdnosti za vodu na nií úrovnì státní správy, jim chybìjí zdroje a kapacity) a tím, e vlády zaujaly pøístup typu soukromého sektoru, ani by jej konzultovaly s uivateli vody a mìly k dispozici vhodné mechanismy pro zapojení veøejnosti do rozhodování. I kdy je pokrok pomalý, projevují se v potøebných reformách pozitivní trendy, a to pøedevím ve tøech následujících oblastech: 1. Uznání nutnosti vhodné správy vodních zdrojù a nìkterých potøebných reforem politiky a institucí a vymáhání zákonù a právních pøedpisù, které jsou nezbytné pro udritelný rozvoj vody. 2. V souèasné dobì probíhá v mnoha zemích reforma vodohospodáøských institucí a politiky, její pokrok je vak pomalý a omezený. 3. Princip integrovaného øízení vodních zdrojù je akceptován, je vak v rozvinutých i rozvojových zemích realizován jen èásteènì. Vodní práva jsou problematická a vyadují více pozornosti a moná i oddìlení vodních práv od práv na uívání pùdy tak, aby byla spravedlivá a umoòovala pøístup k vodì vem. Reforma této oblasti bude nároèná. Existují rùzné formy partnerství mezi soukromým a veøejným sektorem a je pravdìpodobné, e zapojení soukromého sektoru se bude zvyovat. Aby ji bylo mono podpoøit, musí dojít v sektoru vodních zdrojù v rozvojových zemích k velkému nárùstu státních kapacit a kapacit místních soukromých firem. Také
strana 69
Voda nad zlato
je nutná kvalitní regulace a zajitìní potøebných investic. Systémy zásobování vodou na základì komunit vèetnì asociací uivatelù, nevládních organizací a místních komunit mají znaèný potenciál. Jejich lokální znalosti a sítì jsou klíèovým faktorem pro efektivní a spravedlivé poskytování slueb, èasto jim vak chybìjí finanèní prostøedky, institucionální kapacity a mají omezený poèet èlenù. Kromì toho mají potíe pøi praktické aplikaci správné praxe a pøi jejím roziøování. Reformy správy vodních zdrojù obvykle probíhají po provedení reformy energetiky a èasto vyuívají soubìhu politické a ekonomické liberalizace. Správný výbìr a stanovení poøadí reforem je dùleité a reformu lze provést pouze tam, kde prokazatelnì existuje politické vedení na státní i lokální úrovni.
Dosaení efektivnìjí správy vodních zdrojù vyaduje reformu vodní politiky a pøísluných institucí a realizaci takové politiky v praxi. Mimo jiné je nutné øeit vzájemnì nesluèitelná majetková práva, fragmentaci institucí a podpoøit efektivní iniciativy veøejného a soukromého sektoru a zapojení veøejnosti. Reim regulace musí umoòovat jasné a transparentní transakce mezi zainteresovanými stranami v klimatu vzájemné dùvìry a zároveò spoleènou zodpovìdnost za zabezpeèení vodních zdrojù. Reforma sektoru vodních zdrojù jako takového není dostaèující. Problematika vodních zdrojù je sloitá a pøesahuje tento sektor. Politika související napøíklad s makroekonomickým rozvojem a demografií by mìla brát v úvahu své vlivy a úèinky na vodní zdroje a jejich vyuití.
V. TŘETÍ SVĚTOVÉ FÓRUM O VODĚ Úèastníci osmidenního tøetího Svìtového fóra o vodì, nejdùleitìjího mezinárodního setkání týkajícího se vody, které se kdy konalo, vytvoøili více ne 100 nových výborù zamìøených na problematiku vody. Fórum se uskuteènilo ve tøech vzájemnì sousedících japonských mìstech Kjótu, Shize a Ósace ve dnech 16. a 23. bøezna 2003 a v jeho rámci bylo uspoøádáno 351 samostatných zasedání na 38 vzájemnì souvisejících témat zamìøených na vodu a zvlátì na to, jak zajistit zdravotnì nezávadnou vodu a sanitaci pro celý svìt. Ze závìreèného prohláení stojí za zmínku následující body: Správa vodních zdrojù Mnoho zemí èelí krizi správy vodních zdrojù spíe ne krizi vody jako takové. Kvalitní správa vodních zdrojù vyaduje spolehlivé spoleèenskopolitické a správní systémy, které pøijmou za vlastní integrované øízení vodních zdrojù vèetnì transparentních procesù, které øeí ekologické a lidské potøeby, do nich se zapojí vechny zúèastnìné strany. Primární zodpovìdnost za to, aby se z vody stala jedna z hlavních priorit, nesou vlády, a to tak, e pøijmou sektorové strategie a plány, které uznávají princip zajitìní dostupnosti vody a èitìní odpadních vod pro vechny obèany, a realizací politiky vyuívání dostupných zdrojù. Rozvoj kapacit Nutnost rozvoje kapacit, vzdìlávání a dostupnosti informací pro zvýení efektivnosti vodního hospodáøství je nezpochybnitelná. Tyto kritické prvky procesu rozvoje vodních zdrojù jsou èasto povaovány za pøídatnou èást programù, pøi nich je vìnována jen mizivá pozornost místním in-
strana 70
stitucím zabývajícím se rozvojem kapacit, zapojením en, kulturní diverzitou a tradièním znalostem nebo dlouhodobé angaovanosti. Financování Struktura financování sektoru vodních zdrojù je zaloena pøedevím na veøejném sektoru rozvojových zemí a je doplòována pøíspìvky ze zahranièní pomoci, mezinárodních finanèních institucí, komerèními úvìry a soukromými prostøedky. I pøes souvislost mezi nezávadností vody, rozvojem a zmíròováním chudoby byly celkové investice do vodního hospodáøství vánì zanedbány. Podle Vize (Vision) a dalích odhadù budou rozvojové zemì a zemì v pøechodné fázi potøebovat bìhem následujících 25 let roènì 180 miliard USD, aby zajistily celosvìtové zabezpeèení vodou. Tento krok si vyádá vyí efektivitu a lepí finanèní hospodaøení. V praxi bylo vyzkoueno nìkolik modelù kombinujících financování z veøejných zdrojù, penìních darù a/nebo soukromých zdrojù, a to s rùznými výsledky. Diskuse o partnerské spolupráci veøejného a soukromého sektoru dosud nedola k závìrùm. Úèast vech zainteresovaných stran V mnoha regionech, zemích a místních komunitách si uvìdomili, e otázka vody se dotýká mnoha stran a e partnerská spolupráce vech zúèastnìných je vhodným mechanismem, jak pøevést integrované øízení vodních zdrojù do praxe. Hlavní skupiny, vèetnì øeditelù podnikù, odborù, pùvodních obyvatel, novináøù specializujících se na otázky vody, poslancù, mládee a dìtí, zastávají svá hlediska a mají právo být vyslechnuti. Pøesto vak nebyl dán hlas velkým sociálním skupinám, jako jsou eny a chudí. Je nutné
Voda nad zlato
hloubìji prozkoumat zapojení na základì rasy, etnické skupiny, majetkových pomìrù, vìku a náboenství, co zajistí úèast celé spoleènosti. Diskuse o správì vodních zdrojù byla vedena ve více ne 30 zemích. V mnoha zemích jsou zpracovávány nové národní politiky, strategie a zákony týkající se rozvoje a øízení vodních zdrojù, které èasto vycházejí z principù integrovaného øízení vodních zdrojù. Uvedený krok èasto vedl k restrukturalizaci institucionálního rámce, vèetnì organizace povodí a jezerních pánví a k posílení pozice komunit a asociací uivatelù vod. V nedávné dobì bylo dosaeno dohod o mnoha øekách (Ganga, Incomati, Senegal, Pungwe-Buzi-Save, Sáva, ChuTalas) a jezerech (Viktoriino, Njasa [Malawi] ), o nì se dìlí více státù, a irí regionální dohody dále podporují spolupráci v rámci jednotlivých povodí (Protokol o vodì SADC SADC Water Protocol, Rámcová smìrnice EU o vodì). Tyto a dalí dlouhodobé struktury dokládají, jak se voda mùe stát zdrojem míru a nikoli konfliktu. V nìkolika nejdùleitìjích svìtových povodích poskytuje mezinárodní komunita finanèní a odbornou pomoc s cílem stimulovat spolupráci, napø. Nilská iniciativa (Nile Basin Initiative) nebo Regionální strategie nubijské pískovcové zvodnì (Nubian Sandstone Aquifer Regional Strategy). Mnoho dlouhodobých sporù souvisejících s vodou zùstává i nadále nevyøeeno a rostoucí nároky na omezený poèet vodních zdrojù zvyují riziko vzniku budoucích konfliktù. OSN, Rada pro spolupráci pøi zajiování dodávky vody a sanitace (Water Supply and Sanitation Collaborative Council WSSCC) a nìkteré dalí zainteresované strany zaèaly prostøednictvím Spoleèného monitorovacího programu (Joint Monitoring Programme) sledovat poèet lidí, kteøí potøebují pøístup k pitné vodì a sanitaci. V lokálním a regionálním mìøítku bylo realizováno nìkolik iniciativ zamìøených na pøípravu na pøípady katastrof a adaptaci na výkyvy klimatu (a jeho zmìnu), avak financování takových aktivit je velmi omezené a jejich autoøi ve vìtinì pøípadù teprve stojí pøed nutností promítnout své poadavky do státní politiky. Odhaduje se, e rozvojové zemì a zemì ve stádiu pøechodu roènì vydají okolo 80 miliard USD na vechny sloky sektoru vodních zdrojù. Jak ji bylo øeèeno výe, bude nutné na splnìní cílù rozvoje pro nové tisíciletí (Millennium Development Goals) vydat více ne dvojnásobek uvedené èástky. Stále èastìji pouívanými nástroji, které místním orgánùm a komunitám zpøístupòují financování, jsou sdruené fondy rizik a stanovení tøídy úvìruschopnosti obcí.
HLAVNÍ ZÁVAZKY Bylo pøijato více ne sto závazkù, jejich výèet by vak byl pøíli dlouhý. Vìtina z nich je podrobnì uvedena v tematických a regionálních prohláeních, dalí jsou uvedeny v zápisech ze zasedání. Tématu klimatu je jich vìnováno více ne dvacet, genderovým otázkám tøináct.
NA CELOSVĚTOVÉ ÚROVNI l Pøínos kvalitního vodního hospodáøství je patrnìjí, je-li posuzován v souvislosti s rámcem WEHAB, který zahrnuje zdraví, energetiku, biodiverzitu, produktivitu, spoleèenskoekonomický rozvoj a zmíròování chudoby. Bude-li uznán rozsáhlý pøínos vodního hospodáøství, podnítí to vlády, aby ve svém politickém programu a s ním spojeném rozpoètovém hospodáøství udìlily vodì vyí prioritu. Svìtová rada pro vodu (World Water Council) je rozhodnuta vytvoøit a realizovat spolu s konsorciem mezinárodních finanèních institucí, agenturami OSN, mezinárodními nevládními organizacemi a vìdeckovýzkumnými institucemi program, jeho cílem je pøesnì identifikovat a zdùraznit pøínos, který kvalitní vodní hospodáøství znamená, a poskytnout vládám vhodné nástroje a analýzu, aby ho mohly vzít v úvahu pøi urèování priorit, plánování, rozvoji, øízení a tvorbì rozpoètù pro sektor vodních zdrojù. l UNESCO a Svìtová rada pro vodu jsou odhodlány prosazovat, rozvíjet a podporovat zøízení a provoz nezávislého, snadno dostupného zaøízení, které by pomáhalo øeit problémy s pøeshranièními vodami tím, e by na poádání zajiovalo zkuené technické poradce, nástroje, kolení a prostøedníky. l Program OSN pro lidská sídla (UN-HABITAT) podepsal memorandum o porozumìní s Asijskou rozvojovou bankou (Asian Development Bank ADB) s cílem vytvoøit program pro rozvoj kapacit asijských mìst, aby banka byla schopna zajistit a øídit investice ve prospìch chudých, a pro pomoc regionu, aby splnil cíle rozvoje pro nové tisíciletí, tj. sníit do roku 2015 o polovinu procento lidí, kteøí nemají pøístup k nezávadné vodì a základní sanitaci. Program bude zahrnovat rozdìlení 10 milionù USD v rámci grantù, které budou poskytnuty ADB a UN-HABITAT v prvních dvou fázích, a 500 milionù USD urèených ADB na pùjèky na vodohospodáøské a sanitární projekty v mìstech celé Asie, a to bìhem následujících pìti let. Dalí finanèní zdroje na projekt Voda pro asijská mìsta (Water for Asian Cities) dala UNHABITAT k dispozici holandská vláda. l Partnerské mezinárodní organizace a vìdeckovýzkumné instituce (WWC, UNESCO-IHE, FAO, KIP, IFPRI, IWMI a SOAS) jsou rozhodnuty pokraèovat ve svém úsilí a lobovat o finanèní podporu pro zajitìní lepího poznání konceptu virtuální vody, jeho aplikace a jeho vlivu, poskytovat vládám informace a nástroje pro soustavné vyuívání virtuálního obchodu s vodou jako úèinného zpùsobu etøení s vodou a zaøadit ho do národní a regionální vládní vodohospodáøské a potravinové politiky a politiky ochrany ivotního prostøedí. l iroké sdruení organizací (GWP, NRC, FAO, WWC, IWA, WMO, UNEP, IUCN, UNESCO, UNDP, WB, ISDR), které podpoøily mezinárodní dialog o vodì a klimatu, je rozhodnuto pokraèovat v budování mostù mezi sektorem klimatu a sektorem vody a rozvíjet aktivity, které povedou k lepímu zvládání klimatických vlivù. Uvedené organizace vytvoøí Mezinárodní alianci pro vo-
strana 71
Voda nad zlato
du a klima (International Water and Climate Alliance). l Program OSN pro rozvoj (The United Nations Development Programme (UNDP)) se zapojil do Komunitní vodohospodáøské iniciativy (Community Water Initiative), která je zamìøena na zvyování schopnosti místních komunit øeit úkoly související s vodou a sanitací. Jejím cílem je poskytovat novátorským komunitám drobné granty, které jim umoní roziøovat a zkvalitòovat øeení vodohospodáøské a sanitaèní krize. Komunitní vodohospodáøská iniciativa má pro roky 2003 2008 odhadovaný cílový rozpoèet 50 milionù USD. l Prostøednictvím Kjótské deklarace pùvodních národù o vodì (Indigenous Peoples Kyoto Water Declaration) se úèastníci tøetího Svìtového fóra o vodì ze svých øad zavázali vytvoøit sí vìnovanou problematice vody, která podpoøí hlas domorodých obyvatel jako takových a pomùe posílit místní komunity, které bojují za ochranu svých vodních práv. l Vodohospodáøský a sanitaèní program (Water and Sanitation Program) Svìtové banky se zavázal financovat národní projekty rozvoje kapacit pro sledování plnìní cílù rozvoje pro nové tisíciletí. Pøihláky kandidátských zemí jsou vítány. l Rada pro spolupráci pøi zajiování dodávky vody a sanitace se zavázala vydávat jednou za tøi roky Lidovou zprávu (Peoples Report), která bude informovat o pokroku dosaeného v hygienì, èitìní odpadních vod a zajitìní vody pro vechny. První zpráva by mìla být publikována v prosinci 2003 a pak na kadém Svìtovém fóru o vodì, sanitaci a hygienì (WASH Global Forum). l Pricewaterhouse Coopers a Mezinárodní program OSN pro vodu a péèi (UN Water and Care International) se zapojily do Svìtové vodohospodáøské iniciativy (Global Water Initiative), která by mìla být významným pøíspìvkem ke splnìní cílù rozvoje pro nové tisíciletí. Iniciativa bude brzy zahájena pilotním projektem v Africe podporovaným francouzskou vládou. Výsledky by mìly být k dispozici do konce roku 2003. l Ministerstvo pro pùdu, infrastrukturu a dopravu Japonska podpoøilo vytvoøení Mezinárodní protipovodòové sítì (International Flood Network IFNet) zøízené bìhem tøetího Svìtového fóra o vodì pro zmíròování povodní v celosvìtovém mìøítku. IFNET se zavázala zahájit projekt Svìtového varovného protipovodòového systému (Global Flood Warning System), v jeho rámci bude moné kadé 3 hodiny zpracovávat mapy sráek na celém svìtì. Výsledkem bude podstatné zlepení povodòových varování ve svìtì, které bude pøínosem a pro 4,8 miliardy lidí. NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI l Mezinárodní organizace pùsobící v americkém regionu (IADB, OAS, ECLAC, IUCN, SICA, IWRN, CAN, LANBO a GWP) se zavázaly nalézt a projednat øeení následujících otázek: (a) zpracování vodní politiky, vèetnì pravidel úèinného a spravedlivého rozdìlování vody;
strana 72
l l
l
l l
(b) naplòování finanèních potøeb øízení vodních zdrojù; (c) úèinek mezinárodních obchodních dohod na veøejný zájem pøi vyuívání národních vod; (d) rozvoj kapacit pro efektivní decentralizaci, správu vodních zdrojù, øízení a regulaci slueb; (e) efektivní management rizik s úèastí vech zainteresovaných stran a (f) vliv prvních svìtových zemìdìlských dotací na trvale udritelné vodní hospodáøství. Austrálie vyhradila ve stávajícím finanèním roce na vodohospodáøské aktivity (pøedevím pro zemì asijsko-pacifického regionu) více ne 80 milionù AUD. Organizace z oblasti Karibiku a Tichomoøí (CEHI a SOPAC) podepsaly memorandum o porozumìní a realizaci spoleèného akèního programu (37 èlenských státù), který bude zajiovat spolupráci v otázkách, je zahrnují prostøedí sladkých vod, rozvoj kapacit, øízení dat a informací, aplikovaný výzkum a sdílení zkueností. Nizozemí soustøedí svou podporu na Afriku a bude asistovat 10 zemím pøi tvorbì jejich národních plánù. Kromì toho se zavázalo podpoøit Africký vodohospodáøský program (African Water Facility). Evropská komise se zavázala zahrnout srovnání podle referenèních bodù do Vodohospodáøské iniciativy EU (EU Water Initiative). Komise pro øeku Mekong (Mekong River Commission spoleènì s vládami Kambodi, Laosu, Thajska a Vietnamu pøipraví ve spolupráci s partnery do konce roku 2003 strategii a program rozvoje lodní dopravy. Dlouhodobým cílem strategie je vytvoøit udritelnou, úèinnou a bezpeènou lodní dopravu na Mekongu a zvýit pøíleitosti mezinárodního obchodu ve prospìch vech èlenských státù komise.
NA NÁRODNÍ ÚROVNI l Keòské Ministerstvo vodních zdrojù se zavázalo splnit cíle rozvoje pro nové tisíciletí a zvýit podíl venkovské a mìstské populace Keni, která má pøístup ke spolehlivým dodávkám nezávadné vody, a reformovat instituce spravující vodní zdroje v zemi. l Brazílie se zavázala realizovat politiku zapojení en a pøivítala spolupráci s Aliancí pro gender a vodu (Gender and Water Alliance), a to pøedevím pro program ivot bez íznì (Zero Thirst Programme), který se i nadále rozvíjí. l Øíèní úøad japonského Ministerstva pùdy, infrastruktury a dopravy podpoøí vnitrostátní lodní dopravu, která pøispívá k obnovì komunit a oivení mìst a vytváøí systém, který mùe rychle reagovat na zemìtøesení a dalí katastrofy. Ministerstvo rovnì poskytne technickou pomoc a podpoøí kapacity rozvojových zemí. NA ÚROVNI MÍSTNÍ/POVODÍ Keòská asociace pro deovou vodu (Kenya Rainwater Association) se zavázala zahájit v západní Keni v povodí øeky Nyando iniciativu Projekt podpory zabezpeèení potra-
Voda nad zlato
vin v povodí øeky Nyando prostøednictvím deové vody (The Nyando Basin Food Security Support Project through Rainwater Harvesting). Jedná se o iniciativu øízenou komunitami, která je urèena pro 2 000 domácností a 300 pacientù s HIV/AIDS a sirotkù roènì a je zaloena na poskytování cisteren s vodou, ekologických sanitárních zaøízení, zavádìní environmentálních pøístupù øízení a ochrany ivotního prostøedí, pøièem je kladen dùraz na úrodnost pùdy a zvýení poètu stromù.
DOPORUČENÍ Úèastníci tøetího Svìtového fóra o vodì doporuèují pøijetí následujících opatøení jako závazkù ke splnìní naich cílù a úkolù: Aliance, partnerství, propojení zájmových skupin, úèast vech zainteresovaných stran a dialog Vlády, obèanská spoleènost a prùmysl budou i nadále rozvíjet zpùsoby spolupráce, pøi nich kombinují své silné stránky a dovednosti s dovednostmi a silnými stránkami svých partnerù a vytváøejí novou etiku zodpovìdného pouívání vody ve spoleènosti pomocí obhajoby svých názorù, sdílení informací a osvìty. Mohou uspìt pouze pokud vlády jednoznaènì stanoví své strategie a priority v rámci sektoru vodních zdrojù a pøijmou odpovídající plány. Dárci, nevládní organizace, mezinárodní finanèní instituce, firmy a dalí subjekty pomoc poskytnou za pøedpokladu, e hostitelské vlády skuteènì vezmou danou vìc politicky za svou. Místní obyvatelé, úøady a vìdecká komunita, zemìdìlci, prùmysl, eny a meniny získají podporu a zapojí se do rozvoje strategií povodí a zvodní, dohod a institucí. Zástupci zainteresovaných stran a místní úøady získají trvalou a oficiální úlohu pøi rozhodování a realizaci tìchto strategií. Poznatky, postupy, pøíspìvky a práva komunit související s vodou ve vech kulturních kontextech budou uznány a lépe zaèlenìny do vodního hospodáøství a správy ivotního prostøedí. Soukromé spoleènosti pøispìjí ke splnìní cílù rozvoje pro nové tisíciletí twinningovou spoluprací a pomocí pøi rozvoji kapacit. Vlády, prùmysl, zemìdìlství a lidé pøispìjí v kadodenním ivotì tím, e odstraní existující zneèitìní a zabezpeèí, aby ekonomický rozvoj nevedl ke zvýenému zneèitìní. Pøíroda a ekosystémy Jsme svìdky stále více pøípadù, kdy jsou spoleèenské cíle plnìny tak, e jsou pøi tom zároveò chránìny sluby ekosystémù. Následující opatøení si zaslouí irí aplikaci: l Ochrana a obnova ekosystémù a zvodní pro vodohospodáøské sluby l Zajitìní ekologických tokù pro ekosystémy a uivatele na dolním toku l Rozvoj pøístupu ve formì úèasti více zainteresovaných stran s cílem zajistit integrovaný postup l Integrované adaptabilní øízení zdrojù pùdy, hor, lesù a vod l Plány prevence a odstranìní zneèitìní pro celá povodí
l Inovaèní financování a právní rámec ochrany ivotního prostøedí l Øízení poptávky po vodì. Financování a investice Vlády pøevádìjí vodní zákony, strategie a plány na realistické rozpoètové odhady a finanèní plány vodního hospodáøství, a to ve vech sektorech rámce WEHAB (voda a sanitace, energie, zdraví, zemìdìlství a biodiverzita). Vlády a místní úøady pøijímají pøísluná opatøení na sniování rizik a zlepování návratnosti vynaloených nákladù, co je nutné pro získávání investic. Primární zodpovìdnost za takové investice spoèívá na národních vládách. Dárci jsou pøipraveni zesílit pomoc urèenou pro vodní hospodáøství. Mezinárodní agentury a multilaterální a bilaterální dárci dávají pøi poskytování podpory pøednost zemím, které zavádìjí strategie pro integraci a koordinaci vodohospodáøských otázek pro vechny sektory související s vodou a které zvyují investice na základì kvalitního plánování. Vlády a dárci vìnují v rámci svých investièních strategií zvlátní pozornost dostupným a vhodným technologiím a pøístupùm, které jsou zamìøeny ve prospìch chudých. Vlády, dárci a soukromý sektor vytvoøí celou kálu nástrojù veøejného financování, které budou dostupné místním vodohospodáøùm pro rozvoj a øízení infrastruktury, je zajistí vodu pro chudé za pøijatelnou cenu. Politika a strategické plánování Vlády a místní orgány uznávají, e voda je zásadní pro rozvoj a omezení chudoby, a proto vodì udìlují prioritu ve vech programech rozvoje. Pøínosy vody a kvalitního vodního hospodáøství budou lépe kvantifikovány, aby mohly být vzaty v úvahu pøi stanovování priorit, plánování, rozvoji, øízení a tvorbì rozpoètu pro sektor vody. Vlády se zavazují udìlit vodì prioritu ve strategiích a hlavních plánech pro vechny sektory WEHAB a pøi pøípravì plánù integrovaného øízení vodních zdrojù do roku 2005 v souladu s provádìcím plánem Svìtového summitu o trvale udritelném rozvoji. Národní vlády a místní samosprávy ve spolupráci s agenturami zodpovìdnými za povodí, prùmyslem a místními komunitami vytvoøí a v praxi zavedou finanèní, právní a institucionální pobídky pro prevenci zneèitìní. Rovnì vypracují komplexní a integrovanou politiku øízení povodní a such a pøijmou strategie pro zmíròování úèinkù rostoucí promìnlivosti klimatu a vech pøírodních katastrof. Plány budou vypracovány za úèasti zainteresovaných stran jako strategie prvního výbìru. Vlády v rámci plánování budou v praxi realizovat ekosystémový pøístup k vodnímu hospodáøství, který bude integrovat obhospodaøování krajiny a vodní hospodáøství a bude vìnovat speciální pozornost ochranì ivotního prostøedí a zdrojù. Obchod s virtuální vodou bude povaován za dùleitou monost, která takový ekosystémový pøístup umoní. Vlády vezmou v úvahu pøísluné cíle pro vodní zdroje, a to pøedevím pro produktivní vyuití vody, které zvýí produkci potravin tak, aby byly splnìny cíle sníení podvýivy
strana 73
Voda nad zlato
a chudoby na venkovì a nebylo pøi tom zvýeno celosvìtové odvádìní vody k zemìdìlským úèelùm nad hranici z roku 2000. V tomto ohledu povìøí mezinárodní organizace, aby stanovily základní hodnoty a sledovaly pokrok pøi plnìní tìchto cílù a podávaly zprávu ministerským konferencím konaným v souvislosti se sérií Svìtových fór o vodì. Instituce a legislativa Vlády zahájí reformy veøejných vodohospodáøských institucí nebo v nich budou pokraèovat. Budou pøi tom vyuívat spolupráce mezi veøejným a soukromým sektorem, twinningové spolupráce, know-how soukromého sektoru a dalích moností. Vlády podpoøí kvalitní správu v rámci vodního hospodáøství a poskytování slueb a zajistí ekonomiènost, transparentnost a spolehlivost prostøednictvím zvýení úèasti zainteresovaných stran a partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem. Komunita dárcù by se mìla zavázat, e zvýí procento financí, které budou vìnovány na vytvoøení lepích systémù správy vodních zdrojù. Zvlátní podporu je nutné vìnovat zemím, je mají úèelnou sociálnì ekonomickou politiku. Cílem podpory by mìla být pomoc pøi zavádìní zákonù a vytváøení administrativních kapacit, aby byly vybudovány efektivnì fungující veøejné orgány. Vlády, dárci a nevládní organizace zamìøí svou pozornost na rozvoj kapacit decentralizovaných agentur v novém institucionálním kontextu tak, aby mohly v rámci pøístupu orientovaného na lidi, sluby a úèast vech zainteresovaných stran efektivnì spolupracovat se skupinami uivatelù, ko-
strana 74
munitami a domácnostmi. Ústøední orgány rovnì musejí být transformovány, aby mohly pøevzít novou úlohu. Shromaïování a sdílení dat Vlády a mezinárodní instituce uznávají, e pro lepí hospodaøení se zdroji, plánování a rozhodování je nevyhnutelný pøístup k vèasným, spolehlivým a relevantním hydrologickým a meteorologickým informacím, a proto budou rozvíjet kapacity pro zvýené monitorování a íøení dat. Takové informace jsou zvlátì nezbytné pro øízení povodní a katastrof a musejí být zdarma zpøístupnìny vem pøísluným zainteresovaným stranám, zvlátì v pøeshranièních povodích. Je nutné pøesvìdèit agentury, ministerstva a vlády, které zadrují data a informace proto, e se domnívají, e vìdomosti pøedstavují moc, aby svou politiku pøehodnotily. Zvlátní zøetele vyplývající ze stávající mezinárodní situace 20. bøezna 2003 byla zahájena vojenská operace proti Iráku. A je válka sebeneastnìjí a sebeménì ádoucí, stala se skuteèností. Jediné, co mùeme nyní udìlat, je snait se ze vech sil pomáhat uprchlíkùm a vysídlencùm získat bezpeèné pøístøeí a zajistit jim pøístup k nezávadné vodì, sanitaci a potravinám. Lidé v Iráku, a to pøedevím v zemìdìlských oblastech a v severní èásti zemì, budou pravdìpodobnì muset èelit výpadkùm elektrického proudu a dodávek pitné vody. Panují nadìje, e ministerská konference vìnuje zvlátní pozornost ochranì vodní infrastruktury bìhem ozbrojeného konfliktu a její následné obnovì.
Voda nad zlato
VI. INTERNETOVÉ STRÁNKY ZAMĚŘENÉ NA TÉMA VODY Water Links Worldwide (portál UNESCO zamìøený na vodu) www.waterportal-americas.org Sekce odkazù vodního portálu UNESCO zamìøených na vodu umoòuje jednotný interaktivní pøístup k webovým stránkám souvisejícím s vodou z celého svìta. Mùete prohledávat pøednastavené kategorie nebo hledat pomocí klíèových slov. GEO: Global Environment Outlook 3 www.unep.org/geo/geos Pøehled hlavních smìrù a výsledkù vývoje v oblasti ivotního prostøedí dosaených za uplynulá tøi desetiletí a toho, jak sociální, ekonomické a dalí faktory pøispìly ke zmìnám, k nim dolo. Výe uvedený odkaz vás zavede na kapitolu o sladké vodì. U.S. Geological Surveys (USGS) Water Science for Schools wwwga.usgs.gov/edu Skvìlá stránka pro dìti. Webová stránka Amerického úøadu pro geologický prùzkum (U.S. Geological Surveys) vìnovaná vìdeckým oborùm souvisejícím s vodou, která je urèená pro koly, nabízí informace o mnoha aspektech vody, vèetnì obrázkù, dat, map a interaktivního centra, kde mùete vyslovit své názory a vyzkouet si své znalosti o vodì. Voda svìta www.worldwater.org Stránka Voda svìta je vìnována poskytování aktuálních informací a dat o vodì a webovým odkazùm na organizace, instituce a jednotlivce pracující na iroké kále celosvìtových problémù a øeení v oblasti sladké vody. Stránka doplòuje knihy The Worlds Water: The Biennial Report on Freshwater Resources (Voda svìta: dvouletá zpráva o sladkovodních zdrojích) autora Petera H. Gleicka (Island Press,Washington, D.C.). Tøetí Svìtové fórum o vodì www.world.water-forum3.com/index.html Oficiální stránka tøetího Svìtového fóra o vodì, jeho se zúèastnilo zhruba 10 000 vládních úøedníkù, zástupcù mezinárodních a nevládních organizací a odborníkù na vodu, kteøí diskutovali o svìtové vodní krizi a jejím øeení. Fórum se konalo v bøeznu roku 2003 v Japonsku a lo o nejdùleitìjí mezinárodní konferenci o vodì, jaká se kdy konala. Program GEMS/voda (GEMS/Water programme) www.cciw.ca/gems/gems-e.html Program GEMS/voda je vestranný program zamìøený na vìdní obory vìnující se vodì, který se orientuje na poznatky o kvalitì sladké vody na celém svìtì. Mezi jeho hlavní aktivity patøí monitoring, hodnocení a rozvoj kapacit. Na realizaci programu GEMS/voda se podílí nìkolik agentur OSN
pùsobících ve vodohospodáøském sektoru a øada organizací z celého svìta. UNICEF www.unicef.org/programme/wes/info/about.htm Organizace UNICEF se zapojila do otázek vody, ivotního prostøedí a sanitace v edesátých letech minulého století. Jejím prvním velkým zásahem v tomto sektoru byla reakce na nièivé sucho v severní Indii v roce 1967. Od té doby UNICEF dlouhodobì podporuje programové iniciativy v oblasti vody, ivotního prostøedí a sanitace ve zhruba 90 zemích Asie, Afriky a Severní a Jiní Ameriky. Svìtová zdravotnická organizace www.who.int/health_topics/water/en/ Webová stránka Svìtové zdravotnické organizace (WHO) nabízí popis aktivit, zprávy, novinky a události a uvádí také kontakty a partnery, kteøí s ní spolupracují na rùzných programech, a pøehled úøadoven, které na tomto tématu pracují. Obsahuje i odkazy na obdobné webové stránky a témata. Svìtová banka http://lnweb18.worldbank.org/ESSD/essdext.nsf/18ByDocName/WaterResourcesManagement Tato stránka slouí jako centrální místo, odkud se lze seznámit s problematikou vody v rámci celé Svìtové banky. Vìnuje se vodì jako zdroji v jejích mnoha dimenzích, slouí k informování o neustále se objevujících lekcích a sdílených zkuenostech a k jejich hodnocení, ke zveøejnìní politiky a smìrnic, usnadòuje spolupráci v otázkách vody a øeí problémy získávání poznatkù, jejich správou a zvyováním dovedností. Seznamte se podrobnìji se správou vodních zdrojù a Svìtovou bankou. UNESCO www.unesco.org/water/ Stránka obsahuje odkazy na stávající programy UNESCO pro sladké vody a programy vedené UNESCO a bude slouit jako interaktivní místo pro prohledávání a vyhledávání, kde naleznete odkazy na webové stránky organizací, vládních orgánù a nevládních organizací, které souvisejí s vodou. Bude poskytovat i dalí sluby, jako jsou odkazy související s vodními zdroji, vodními aktivitami, vyuèovací moduly a dalí zdroje on-line. Univerzita OSN www.inweh.unu.edu/inweh/ Mezinárodní sí pro vodu, ivotní prostøedí a zdraví University OSN (The International Network on Water, Environment and Health (UNU/INWEH) byla vytvoøena Øídící radou Univerzity OSN v roce 1996. Hlavní finanèní zdroje jsou poskytovány kanadskou vládou. Cílem je posílit kapacity obhospodaøování vodních zdrojù a poskytovat bezpro-
strana 75
Voda nad zlato
støední podporu projektùm. Ústøedí sídlí na McMaster University v Hamiltonu v provincii Ontario v Kanadì. Podrobnosti o Univerzitì OSN www.unu.edu/env.html Program vìnovaný seznámení s kapacitami v hlavních otázkách souvisejících s vodou, ivotním prostøedím a lidským zdravím a jejich rozvojem Svìtová rada pro vodu (World Water Council) www.worldwatercouncil.org/ Svìtová rada pro vodu je mezinárodním expertním seskupením pro vodní politiku, jeho cílem je posílit svìtové vodní hnutí tak, aby bylo dosaeno lepího øízení svìtových zdrojù vody. Svìtová rada pro vodu byla zaloena v Marseille ve Francii v roce 1996 jako zastøeující nezisková nevládní organizace. Posláním Svìtové rady pro vodu je podporovat informovanost a rozvíjet politickou zodpovìdnost v souvislosti s kritickými vodními problémy na vech úrovních, vèetnì nejvyí úrovnì rozhodování, napomáhat efektivnímu zachování, ochranì, rozvoji, plánování, obhospodaøování a vyuití vody ve vech jejích dimenzích na ekologicky udritelném základì ve prospìch vekerého ivota na zemi. Svìtové vodní partnerství (Global Water Partnership) www.gwpforum.org/ Svìtové vodní partnerství je pracovním partnerstvím vech stran pùsobících v oblasti vodního hospodáøství: vládních agentur, veøejných institucí, soukromých spoleèností, profesních organizací, multilaterálních rozvojových organizací a dalích, kteøí se zavázali dodrovat principy z DublinuRia. O Atlasu oceánù OSN www.oceansatlas.org/ Atlas oceánù OSN je internetovým portálem poskytujícím informace významné pro udritelný rozvoj oceánù. Stránka je vytvoøena pro odpovìdné èinitele, kteøí se musejí seznámit s problematikou oceánù a pro vìdce, studenty a manaery zdrojù, kteøí potøebují pøístup k databázím a pøístupùm k udritelnosti. Atlas OSN mùe poskytovat relevantní informace i oceánskému prùmyslu a zainteresovaným stranám. Hospodáøská komise pro Afriku (Eonomic Commission for Africa (ECA)) www.uneca.org/index.htm Hospodáøská komise pro Afriku je regionální sekcí OSN povìøenou podporovat hospodáøský a sociální rozvoj 53 èlenských státù, napomáhat regionální integraci a prosazovat mezinárodní spolupráci pro rozvoj Afriky v rùzných oblastech, vèetnì vody. Rada pro spolupráci pøi zajiování dodávky vody a sanitace (Water Supply and Sanitation Collaborative Council (WSSCC)) www.wsscc.org/index2.cfm?CFID=30682&CFTOKEN=34 757162
strana 76
Rada pro spolupráci pøi zajiování dodávky vody a sanitace (WSSCC) byla zøízena v roce 1990 rezolucí Valného shromádìní OSN, aby realizovala impulsy vyplývající z Mezinárodní dekády zásobování vodou a sanitace (80. léta 20. století) a posílila spolupráci mezi rozvojovými a rozvinutými zemìmi. V roce 2001 rada zahájila kampaò WASH (voda, sanitace a hygiena) celosvìtovou snahu, která se pokouí pøivést vodu, sanitaci a hygienu na poøad celosvìtového jednání v prvních letech 21. století. Pøedevím se snaí zmobilizovat politickou podporu pro tuto vìc. Profily nezávadnosti vody a potravin konkrétních zemí (FAO) www.fao.org/countryprofiles/water/ Profily nezávadnosti vody a potravin konkrétních zemí poskytují specifické informace o stavu vodních zdrojù a bezpeènosti potravin v konkrétních zemích svìta. Stránka pøináí cenné informace z databází a informaèních systémù FAO a jejích partnerù, poskytuje uivatelùm rozsáhlé výsledky, které mohou vyuít k rozhodování a podloení svých názorù v uvedených oblastech.
DALŠÍ ZDROJE Ramsarská úmluva o mokøadech mezinárodního významu http://ramsar.org/ Svìtový akèní program pro ochranu moøského prostøedí pøed pozemními aktivitami, GPA (Global Programme of Action for the Protection of the Marine Environment from Land-based Activities, GPA) www.gpa.unep.org/ Výsledky Mezinárodní konference o sladké vodì, Bonn 2001 www.water-2001.de/outcome/ Veobecné mezinárodní hodnocení vod www.giwa.net/ Proudy mìnící svìt, BBC (BBC World Changing Currents) www.tve.org/cc/changing_currents.cfm Zpráva o zemi TVE www.tve.org/earthreport/index.cfm?cat=thisweek Stockholmské prohláení 2002 www.siwi.org/sws2002/Stockholm_Statement.htm Global Environment Outlook GEO-3 www.unep.org/Geo/geo3/ World Water Development Report 2003 http://unesdoc.unesco.org/images/0012/001295/129556e.pdf
Voda nad zlato
SEZNAM LITERATURY ACAA ( 2001). Usos e Impactos Atlas Continental del Agua en America, http://www.atlaslatinoamerica.org/usos_impac/amer_sur.htm ACSAD (1997). Water resources and their utilization in the Arab world, 2nd Water Resources Seminar. Conference held in Kuwait, 810 March 1997 ACSAD (2000). Alternative Policy Study: Water Resource Management in West Asia. Nairobi, United Nations Environment Programme, http://www.grida.no/geo2000/aps-wasia/index.htm [Geo-2146] Adedipe, N.O., Braid, E.J., and Iliyas, M.H. (2000). Development of Strategy/Action Plan and Implementation Guidelines for the National Water Supply and Sanitation Policy. Abuja, UNICEF and Nigerian Federal Ministry of Water Resources Al-Alawi, Jamil and Abdul Razzak, M. (1994). Water in the Arabian Peninsula: Problems and Perspectives. In Peter Rogers and Peter Lydon (eds.). Water in the Arab World: Perspectives and Prognoses. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press Al-Mahmood, M.J. (1987). Hydrogeology of Al-Hassa Oasis. M.Sc. Thesis, Geology Department, College of Graduate Studies, King Fahd University of Petroleum and Minerals, Saudi Arabia Al-Qunaibet, M.H. (1997). Water Security in the Kingdom of Saudi Arabia. In Al-Zubari, W. and Mohammed AlSofi (eds.). Proceedings of the 3rd Gulf Water Conference, 813 March 1997, Muscat Alverson, D. L., Freeberg, M. H., Pope, J. G. And Muraski, S. A. (1994). A Global Assessment of Fisheries Bycatch and Discards, FAO Fisheries Technical Paper No. 339. Rome, Food and Agriculture Organization
Arctic Bulletin (2001). WWF Arctic Programme No. 3.01, Oslo Bakun, A. (1996). Patterns in the Ocean: Ocean Processes and Marine Population Dynamics. San Diego, University of California Sea Grant Program Bandemehr, A. and Hoff, R. (1998). Monitoring Air Toxics: The Integrated Atmospheric Deposition Network of the Great Lakes (unpublished report to the CEC Secretariat). Montreal, Commission for Environmental Cooperation Bernes, C. (1996). The Nordic Arctic Environment Unspoilt, Exploited, Polluted? Nordic Council of Ministers, Copenhagen BNS (1999). The Great Lakes Binational Toxics Strategy. Binational Toxics Strategy, http://www.epa.gov/glnpo/p2/bns.html [Geo-2-129] Brenton, T. (1994). The Greening of Machiavelli. The Evolution of International Environmental Politics. London, Royal Institute of International Affairs Broeker, W. S. (1997). Thermohaline circulation, the Achilles Heel of our climate system: Will man-made CO2 upset the current balance? Science 278,15821588 Bryant, D., Burke, L., McManus, J. and Spalding, M. (1998). Reefs at Risk. A Map-based Indicator of Threats to the Worlds Coral Reefs. Washington DC, World Resources Institute Bryant, D., Rodenburg, E., Cox, T. and Nielsen, D. (1995). Coastlines at Risk: An Index of Potential Development-Related Threats to Coastal Ecosystems. WRI Indicator Brief. Washington DC, World Resources Institute Bush, K. (1972). Steps towards Pollution Control in the USSR. Radio Liberty Research, 6 April 1972, pp.17
Al-Weshah, R. (2000). Hydrology of Wadi Systems in Jordan. Damascus, Arab Network on Wadi Hydrology, ACSAD/ UNESCO
CAFF (2001). Arctic Flora and Fauna: Status and Conservation. Conservation of Arctic Flora and Fauna. Helsinki, Edita
AMAP (1977). Arctic Pollution Issues: A State of the Arctic Environment Report. Arctic Council Arctic Monitoring and Assessment Programme, Oslo
Caldwell, L.K. (1996). International Environmental Policy: From the Twentieth to the Twenty-first Century, 3rd edn, Durham and London, Duke University Press
AMAP (1998). AMAP Assessment Report: Arctic Pollution Issues. Oslo, Arctic Monitoring and Assessment Programme
CATHALAC (1999). Vision on Water, Life and the Environment for the 21st Century. Regional Consultations. Central America and Caribbean. Panama City, Water Cent-
strana 77
Voda nad zlato
re for the Humid Tropics of Latin America and the Caribbean (CATHALAC). Cohen, J.E., Small, C., Mellinger, A., Gallup, J. and Sachs, J. (1997). Estimates of coastal populations. Science 278, 12111212 CORINE (1998). CORINE Coastal Erosion Atlas. Luxembourg, Office for Official Publications of the European Communities Cosgrove, William J. and Rijsberman, Frank R. (2000). World Water Vision: Making Water Everybodys Business. World Water Council. London, Earthscan Costanza, R., dArge, R., de Groot, R., Farber, S., Grasso, M., Hannon, B., Limburg, K., Naeem, S., ONeill, R.V., Paruelo, J., Raskin, R.G., Sutton, P. and van den Belt, M. (1998). The value of the worlds ecosystem services and natural capital. Ecological Economics 25, 315 Crane, K. and Galasso, J.L. (1999). Arctic Environmental Atlas. Office of Naval Research, Naval Research Laboratory, Washington DC CRED (Centre for Research on the Epidemiology of Disasters) (2002).The OFDA/CRED International Disaster Database.Brussels,Université Catholique De Louvain. CSD (1997a). Comprehensive Assessment of the Freshwater Resources of the World. Report of the SecretaryGeneral. United Nations Economic and Social Council. http://www.un.org/documents/ecosoc/cn17/1997/ecn171997 -9.htm [Geo-2-117] CSD (1997b). Overall Progress Achieved Since the United Nations Conference on Environment and Development. Report of the Secretary-General. Addendum - Protection of the Quality and Supplyof Freshwater Resources: Application of Integrated Approaches to the Development, Management and Use of Water Resources. United Nations Economic and Social Council. http://www.un.org/documents/ecosoc/cn17/ 1997/ecn17199-2add17.htm [Geo-2-118]
Dugan, P.J. and Jones, T. (1993). Ecological Changes in Wetlands: A Global Overview. In M.Moser, R.C. Prentice and J. van Vessems (eds.), Waterfowl and Wetland Conservation in the 1990s: A Global Perspective. Slimbridge, United Kingdom, International Waterfowl and Wetlands Research Bureau EC (1998). Toxic Contaminants in the Environment: Persistent Organochlorines. Environment Canada National Environmental Indicator Series, State of the Environment Reporting Program. 981 EC (1999a). Groundwater Natures Hidden Treasure: Freshwater Series A-5. Environment Canada, Minister of Public Works and Government Services, http://www.ec.gc.ca/water/en/info/pubs/FS/e_FSA5.htm [Geo-2-130] EC (1999b). Rising to the Challenge: Celebrating the 25th Anniversary of the Great Lakes Water Quality Agreement. Ottawa, Environment Canada EC (2000a). Binational Remedial Action Plans (RAPs). Environment Canada, http://www.on.ec.gc.ca/glimr/raps/intro.html [Geo-2-131] EC (2001a). The Management of Water.Environment Canada, http://www.ec.gc.ca/water/index.htm EC (2001b). Tracking Key Environmental Issues. Environment Canada, http://www.ec.gc.ca/TKEI/air_water/watr_qual_e.cfm [Geo-2-132] EC (2001c). Great Lakes Water Quality Agreement. Environment Canada, http://www.ijc.org/agree/quality.html [Geo-2-134] ECO (2000). Changing Perspectives: Annual Report 1999/ 2000. Toronto, Environmental Commissioner of Ontario EEA (1998). Europe´s Environment: The Second Assessment. Copenhagen, European Environment Agency
Czech Republic (1999). State Environmental Policy. Prague, Ministry of the Environment
EEA (1999). Environment in the European Union at the Turn of the Century. Environmental Assessment Report No. 2. Copenhagen, European Environment Agency
Dowdeswell, J.A. and Siegert, M.J. (1999). The dimensions and topographic setting of Antarctic subglacial lakes and implications for large-scale water storage beneath continental sheets. Geological Society of America Bulletin 111, 2
EEA (1999a). State and Pressures of the Marine and Coastal Mediterranean Environment. Environmental Assessment Series No. 5. Copenhagen, European Environment Agency
DREA Malawi (1994). National Environmental Action Plan Vol. 1. Lilongwe, Malawi Department of Research and Environmental Affairs
EEA (1999b). Environment in the European Union at the Turn of the Century. Environmental Assessment Report No 2. Copenhagen, European Environment Agency
strana 78
Voda nad zlato
EEA (1999b). Sustainable Water Use in Europe Sectoral Use of Water. Environmental Assessment Report No.1. Copenhagen, European Environment Agency EEA (1999c). Environment in the European Union at the Turn of the Century. Environmental Assessment Report No.2. Copenhagen, European Environment Agency EEA (1999d). Groundwater Quality and Quantity in Europe. Environmental Assessment Report No.3. Copenhagen, European Environment Agency EEA (2000). Environmental Signals 2000. Environmental Assessment Report No. 6. Copenhagen, European Environment Agency EEA (2001). Environmental Signals 2001. Environmental Assessment Report No 8. Copenhagen, European Environment Agency EEA (2001a). Sustainable Water Use in Europe. Part 3: Extreme Hydrological Events: Floods and Droughts. Environmental Issues Report No. 21. Copenhagen, European Environment Agency EEA and WHO (1999). Children in Their Environment: Vulnerable, Valuable, and at Risk. Background briefing for the 3rd European Ministerial Conference on Environment and Health, Copenhagen, World Health Organization Regional Office for Europe and European Environment Agency
Foster, S., Lawrence, A. and Morris, B. (1998). Groundwater in Urban Development: Assessing Management Needs and Formulating Policy Strategies. Washington DC, World Bank Frazier, S. (ed., 1999). A Directory of Wetlands of International Importance. Wageningen, Wetlands International and Ramsar Convention Bureau Gallon, Gary (2000). The Real Walkerton Villain. The Globe and Mail, 20 December 2000 Gasparon, M. and Burgess, J.S. (2000). Human impacts in Antarctica trace-element geochemistry of freshwater lakes in the Larsemann Hills, East Antarctica. Environmental Geology 39 (9), 96376 GESAMP (2001a). Protecting the Oceans from Land-Based Activities. Land-based Sources and Activities Affecting the Quality and Uses of the Marine, Coastal and Associated Freshwater Environment. GESAMP Reports and Studies No. 71. Nairobi, United Nations Environment Programme, http://gesamp.imo.org/no71/index.htm [Geo-2-238] GESAMP (in prep.). Estimates of Oil Entering the Marine Environment from Sea-based Activities. Gleick, P.H. (1993). Water in Crisis: A Guide to the Worlds Freshwater Resources. New York, Oxford University Press
ETC/WTR (2001). European Topic Centre on Water, http://water.eionet.eu.int/Databases [Geo-2-114]
Gleick, P.H. (1998). The Worlds Water 1998-1999. Washington DC, Island Press
EUCC (1997). The European Coastal Code EUCC, Draft 2. A contribution to Action Theme 5 of the Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy. Leiden, European Union for Coastal Conservation
Global Water Partnership (2000). Southern African Vision for Water, Life and the Environment in the 21st Century and Strategic Framework for Action Statement. Global Water Partnership Southern Africa Technical Advisory Committee, http://www.gwpsatac.org.zw/vision/chapter10.html [Geo-2-101]
Eurostat (1997). Estimations of Renewable Water Resources in the European Union. Luxembourg, Statistical Office of the European Communities FAO (1997).Water Resources of the Near-East Region:aReview.Rome FAO (2001). AQUASTAT FAOs information system on water and agriculture http://www.fao.org/waicent/faoinfo/agricult/agl/aglw/aquastatweb/main/html/background.htm [Geo-2-119] FAOSTAT (2001). FAOSTAT Statistical Database. Food and Agriculture Organization, http://www.fao.org/ [Geo-2-068] Finlayson, C.M., Davidson, N.C., Spiers, A.G. and Stevenson, N.J. (1999). Global wetland inventory -current status and future priorities. Marine and Freshwater Research 50, 8, 71728
Gobert, Christopher (1997). Groundwater Contamination: A Look at the Federal Provisions. The Compleat Lawyer. Spring 1997, http://www.abanet.org/genpractice/lawyer/complete/98julsc hneid.html [Geo-2-135] Goldblatt, M., Ndamba, J., van der Merwe, B., Gomes, F., Haasbroek, B. and Arntzen, J. ( 2000). Water Demand Management: Towards Developing Effective Strategies for Southern Africa. Harare, IUCN ROSA Government of Mauritius and ERM (1998). Mauritius NEAP II: Strategy Options Report. Port Louis, Government of Mauritius and Environmental Resources Management
strana 79
Voda nad zlato
GWP (2000). Water for the 21st Century: Vision to Action South America. Stockholm, Global Water Partnership South American Technical Advisory Committee Health Canada (1997). State of Knowledge Report on Environmental Contaminants and Human Health in the Great Lakes Basin. Ottawa, Minister of Public Works and Government Services Heintz, R.A., Short, J. W. and Rice, S. D. (1999). Sensitivity of fish embryos to weathered crude oil: Part II. Increased mortality of pink salmon (Oncorhynchus gorbuscha) embryos incubating downstream from weathered Exxon Valdez crude oil. Environmental Toxicology and Chemistry 18, 494-503 HELCOM (1998). Recommendations 19/5 HELCOM Objective with Regard to Hazardous Substances. Helsinki, Helsinki Commission HELCOM (2001). Environment of the Baltic Sea area 1994 1998. Baltic Sea Environmental Proceedings No. 82A. Helsinki, Helsinki Commission Huang, S., Arimoto, R. and Rahn, K.A. (1996). Changes in atmospheric lead and other pollution elements at Bermuda. Journal of Geophysical Resources101, 21 033-21 040 ICPR (2001). Action Plan on Flood Defense. The International Commission for the Protection of the Rhine, http://www.iksr.org/icpr/11uk.htm [Geo2-348] ICPR (2001a). Home Page. International Commission for the Protection of the Rhine, http://iksr.firmen-netz.de/icpr/ [Geo-2-115] IIFA (2001). Fertilizer Nutrient Consumption, by Region, 1970/71 to 1998/99. International Industry Fertilizer Association, http://www.fertilizer.org/ifa/ab_act_position3.asp [Geo-2-136] IJC (1989). Great Lakes Water Quality Agreement of 1978. International Joint Commission http://www.ijc.org/agree/quality.html [Geo-2-137] IJC (1997). Overcoming Obstacles to Sediment Remediation in the Great Lakes Basin. International Joint Commission, http://www.ijc.org/boards/wqb/sedrem.html [Geo-2138] IJC (2000a). International Joint Commission: United States and Canada, http://www.ijc.org/agree/water.html [Geo2-139] IJC (2000b). Open Letter to Great Lakes Leaders and the Great Lakes Community. Washington DC and Ottawa, International Joint Commission
strana 80
IJC (2000c). Protection of the Waters of the Great Lakes: Final Report to the Governments of Canada and the United States. International Joint Commission, http://www.ijc.org/boards/cde/finalreport/finalreport.html [Geo-2-140] INBO (2001). INBO Home Page. International Network of Basin Organizations http://www.oieau.fr/riob/friobang.htm [Geo-2-120] International Journal on Hydropower and Dams (1997). 1997 Atlas of Hydropower and Dams.United Kingdom,Aqua-Media International Ltd. Interstate Statistical Committee (1999) Official Statistics of CIS countries. CD-ROM. Moscow, Interstate Statistical Committee of the Commonwealth of Independent States IPCC (2001). Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge, United Kingdom, and New York, United States, Cambridge University Press IPCC (2001b). Climate Change 2001: Impacts, Adaptation and Vulnerability. Contribution of Working Group II to the Third Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge, United Kingdom, and New York, United States, Cambridge University Press IUCN (International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources). 2000.Vision for Water and Nature.A World Strategy for Conservation and Sustainable Management of Water Resources in the 21st Century Compilation of all Project Documents.Cambridge. Jennings, S. and Kaiser M.J. (1998). The effects of fishing on marine ecosystems. Advances in Marine Biology 34, 201351 Karl, D.M., Bird, D.F., Bjorkman, K., Houlihan, T., Shackelford, R. and Tupas, L. (1999). Microorganisms in the accreted ice of Lake Vostok, Antarctica. Science 286 (5447), 214447 Khouri, J. (2000). Sustainable Management of Wadi Systems in the Arid and Semi Arid zones of the Arab Region. International Conference on Wadi Hydrology. Conference held in Sharm El-Sheikh, Egypt, 2123 November 2000 Kolpin, Dana W., Barbash, Jack E. and Gilliom, Robert J. (1998). Occurrence of Pesticides in Shallow Ground Water of the United States: Initial Results from the National Water-Quality Assessment Program. Environmental Science and Technology. 32, 1998, http://water.wr.usgs.gov/pnsp/ja/est32/ [Geo-2-141]
Voda nad zlato
Kwun, S. (1999). Water for Food and Rural Development, Country Paper of the Republic of Korea Regional Consultation Meeting for ICIDVision for Subsector. Kuala Lumpur, 1719 May 1999 Lake, W. B. and Souré, M. (1997). Water and Development in Africa. International Development Information Centre, http://www.acdicida.gc.ca/xpress/dex/dex9709.htm [Geo2-103] MAP and REMPEC (1996b). An Overview of Maritime Transport in the Mediterranean. Athens, United Nations Environment Programme Matthews, W.H., Smith, F.E. and Goldberg, E.D. (eds., 1971). Mans Impact on Terrestrial and Oceanic Ecosystems. Cambridge MA, Massachusetts Institute of Technology McManus, J.W., Reyes, R.B.J. and Nañola, C.L.J. (1997). Effects of some destructive fishing methods on coral cover and potential rates of recovery. Environmental Management 21, 6978 Meybeck, M., Chapman, D. and Helmer, R. (1990). Global Freshwater Quality: A First Assessment. Cambridge, Massachusetts, Basil Blackwell Milazzo, M. (1998). Subsidies in World Fisheries: A Reexamination. World Bank Technical Paper No. 406, Fisheries Series. Washington DC, World Bank
Observatorio del Desarrollo (2001). El agua en Costa Rica: abundante pero vulnerable Boletín Información para la Toma de Decisiones, Año 3, No. 6, Abril-Mayo OECD (1996). Environmental Performance Reviews: United States. Paris, Organization for Economic Cooperation and Development OECD and IUCN (1996). Guidelines for Aid Agencies for Improved Conservation and Sustainable Use of Tropical and Sub-tropical Wetlands. Paris, Organization for Economic Cooperation and Development OSPAR (2001). Liquid Discharges from Nuclear Installations in 1999, http://www.ospar.org/eng/html/welcome.html [Geo-2-241] PAHO (1998). Health in the Americas. Volume I, PAHO Scientific Publication No. 569. Washington DC, Pan American Health Organization PAI (1995). Sustaining Water: An Update. Washington DC, Population Action International, Population and Environment Programme PAME (1998). Regional Programme of Action for the Protection of the Arctic Marine Environment from Land-Based Activities. Arctic Council Programme for the Protection of the Arctic Marine Environment Pauly, D. (1990). On Malthusian overfishing. Naga: ICLARM Quarterly 13, 34
Mnatsakanian, R. (1992). Environmental Legacy of the Former Soviet Republics. Edinburgh, Centre for Human Ecology, University of Edinburgh
Pauly, D., Christensen, V., Dalsgaard, J., Froese, R. and Torres Jr, F. (1998). Fishing down Marine Food Webs. Science 279, 86063
Moody, David W. (1996). Sources and Extent of Groundwater Contamination. North Carolina Cooperative Extension Service, Publication Number: AG-441-4, http://www.p2pays.org/ref/01/00065.htm [Geo-2-142]
Pierce, F. (2001). Death in a Glass of Water. The Independent. 19 January 2001, http://www.independent.co.uk/story.jsp?story=51508 [Geo-2-106]
Morison, J., Aagaard, K. and Steele, M. (2000). Recent Environmental Changes in the Arctic: a review. Arctic (Arctic Journal of the Arctic Institute of North America) 53, 4, December 2000 Mpofu, B. (2000). Assessment of Seed Requirements in Southern African Countries Ravaged by Floods and Drought 1999/2000 Season. SADC Food Security Programme, Food, Agriculture and Natural Resources, http://www.sadc-fanr.org.zw/sssd/mozcalrep.htm[Geo-2104] OAU (1980). Lagos Plan of Action for the Economic Development of Africa: 19802000. Addis Ababa, Organization of African Unity
Planistat (1998). A Study on Water Economics Integrated Report. A study for the European Commission DG XI.B.1. Paris, Planistat Group PNA (2000). State of Environment, Palestine. Jerusalem, Ministry of Environmental Affairs, Palestine National Authority Postel, S. (1997). Pillar of Sand: Can the Irrigation Miracle Last? New York, W.W. Norton and Company Postel, S. (1999). Last Oasis: Facing Water Scarcity. New York, W.W. Norton and Company Priscu, J.C., Adams, E.E., Lyons, W.B., Voytek, M.A., Mogk, D.W., Brown, R.L., McKay, C.P., Takacs, C.D.,
strana 81
Voda nad zlato
Welch, K.A., Wolf, C.F., Kirshtein, J.D., and Avci, R. (1999). Geomicrobiology of subglacial ice above Lake Vostok, Antarctica. Science 286 (5447), 214144
Sheppard, C.R. (1999). Coral decline and weather patterns over 20 years in the Chagos Archipelago, central Indian Ocean. Ambio 28, 472482
Republic of Hungary (1999). National Environmental Programme 19972002 Budapest, Ministry of Environment.
Shiklomanov, I.A. (1993). World freshwater resources. In P. H. Gleick (ed.), Water in Crisis: A Guide to the Worlds Freshwater Resources. New York, Oxford University Press
Republic of Slovenia (1999). National ISPA Strategy of the Republic of Slovenia: Environmental Sector. Llubljana, Ministry of Environment and Physical Planning
Shiklomanov, I.A. (1999a). World Water Resources and their Use. Database on CD Rom. Paris, UNESCO
RFEP (2000). Government Report on the State of the Environment in the Russian Federation in 1999. Moscow, State Committee of the Russian Federation on Environmental Protection
Shiklomanov, I.A. (1999b). World Water Resources: Modern Assessment and Outlook for the 21st Century. St Petersburg, Federal Service of Russia for Hydrometeorology and Environment Monitoring, State Hydrological Institute
Richardson, K. (1997). Harmful or exceptional phytoplankton blooms in the marine ecosystem. Advances in Marine Biology 31, 301385
Socolow, R.H. (1999). Nitrogen management and the future of food: lessons from the management of energy and carbon. Proc Natl Acad Sci 96, 60016008
Rogers, Peter (1996). Americas Water: Federal Roles and Responsibilities. Cambridge, Massachusetts, MIT Press
Solley, Wayne B., Pierce, Robert R. and Perlman, Howard A. (1998). Estimated Use of Water in the United States in 1995. US Department of Interior, US Geological Survey, http://water.usgs.gov/watuse/pdf1995/html/ [Geo-2143]
RRI (2000). Japan Environmental Policy. Resource Renewal Institute, http://www.rri.org/envatlas/asia/japan/jpconc.html#Water [Geo-2-107] Saleth, R.M. and Dinar, A. (1999). Water Challenge and Institutional Response (A Cross-Country Perspective), Policy Research Working Paper 2045. Washington DC, World Bank Development Research Group Rural Development and Rural Development Department Sampat, Payal (2000). Groundwater Shock: The Polluting of the Worlds Major Freshwater Stores. World Watch. 13, 1, 1322 Sarraf, S. (1997). Water Resources of the Arab Countries: A Review. In ACSAD, Water resources and their utilization in the Arab world, 2nd Water Resources Seminar. Conference held in Kuwait, 810 March 1997 SCEP (1970) Mans Impact on the Global Environment. Assessment and Recommendations for Action. Report of the Study of Critical Environmental Problems (SCEP). Cambridge MA and London, Massachusetts Institute of Technology
Statistics Canada (2000). Human Activity and the Environment 2000. Ottawa, Minister of Industry Swiss Re (2001). Property claims service. The Economist, 31 March 2001 TFGRR (1993). Groundwater Issues and Research in Canada: a report prepared for the Canadian Geoscience Council. Task Force on Groundwater Resources Research, http://wlapwww.gov.bc.ca/wat/gws/gissues.html [Geo-2145] UN (1972a). United Nations Conference on the Human Environment. A/CONF.48/8. Identification and Control of Pollutants of Broad International Significance. (Subject area III). New York, United Nations UN (1972b). United Nations Conference on the Human Environment. A/CONF.48/7. Environmental Aspects of Natural Resources Management (Subject area II). New York, United Nations.
Seitzinger, S. and Kroeze, C. (1998). Global distribution of nitrous oxide production and N inputs in freshwater and marine and coastal ecosytems. Global Biochemical Cycles 12, 93113
UN (1999). Comprehensive Assessment of the Freshwater Resources of the World. Report of the Secretary-General. United Nations Division for Sustainable Development, http://www.un.org/esa/sustdev/freshwat.htm [Geo-2-121]
SEPA (2001). Report of the State of the Environment in China 2000. Beijing, State Environmental Protection Administration
UN (2000). Drinking Water Supply and Sanitation Update. Report No UNE/CN 17/2000/13. New York, Commission on Sustainable Development United Nations Population
strana 82
Voda nad zlato
Division (2001). World Population Prospects 19502050 (The 2000 Revision). New York, United Nations, www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/wpp200 0h.pdf UNCSD (1999). Lake TobaLake Champlain Sister Lakes Exchange. United Nations Commission on Sustainable Development, http://www.un.org/esa/sustdev/success/watenfed.htm [Geo-2-108] UNDP, UNEP, World Bank and WRI (2000). World Resources 20002001. Washington DC, World Resources Institute UNECLAC (2000). Water Utility Regulation: Issues and Options for Latin America and the Caribbean. ECLAC, LC/R. 2032. Santiago de Chile, United Nations Economic Commission for Latin America and the Caribbean UNEP (1996). Groundwater: A Threatened Resource. Nairobi, UNEP UNEP (1999a). Caribbean Environment Outlook. Nairobi, United Nations Environment Programme UNEP (1999b). GEO-2000. United Nations Environment Programme. London and New York, Earthscan
Vitousek, P.M., Aber, J., Howarth, R.W., Likens, G.E., Matson, P.A., Schindler, D.W., Schlesinger, W.H. and Tilman, G.D. (1997). Human alteration of the global nitrogen cycle: causes and consequences. Issues in Ecology 1, 114 Water Power and Dam Construction (1995). International Water Power and Dam Construction Handbook. Surrey,Sutton Publishing. Watson, R. and Pauly, D. (2001). Systematic distortions in world fisheries catch trends. Nature 29 November 2001 Wolf,A.;Yoffe,S.;Giordano,M. v tisku. International Waters:Identifying Basins at Risk.Oregon State University, Corvallis. WCD (2000). Dams and Development: A New Framework for Decision-Making. The Report of the World Commission on Dams. London, Earthscan, http://www.damsreport.org/wcd_overview.htm[Geo-2-122] WHO (1998) Guidelines for Safe Recreational-Water Environments: Coastal and Freshwaters. Draft for consultation. Geneva, World Health Organization
UNEP (2001). Nepal: State of the Environment 2001. Bangkok, MoPE/HMGN/ICIMOD/SACEP/NORAD/UNEP
WHO (1999). Overview of Environment and Health in Europe in the 1990s. Report prepared for the 3rd European Conference on Environment and Health. Geneva, World Health Organization
UNESCAP (1999). ESCAP Population Data Sheet, Population and Development Indicators for Asia and the Pacific, 1999. Bangkok, United Nations Economic and Social Commission for Asia and the Pacific
WHO (2000). Communicable Disease Surveillance and Response. Global Cholera Update. World Health Organization, http://www.who.int/emc/diseases/cholera/choltbl1999.html [Geo-2-109]
UNESCO World Water Development Report, 2003
WHO and UNICEF (2000). Global Water Supply and Sanitation Assessment 2000 Report. Geneva and New York, World Health Organization and United Nations Childrens Fund, http://www.who.int/water_sanitation_health/Globassessment
UNESCWA (1999). Updating the Assessment of Water Resources in ESCWA Member States, ESCWA/ ENR/ 1999/ WG.1/7. Beirut, United Nations Economic and Social Commission for West Asia United Nations Population Division (2001). World Population Prospects 19502050 (The 2000 Revision). New York, United Nations, www.un.org/esa/population/publications/wpp2000/wpp2000h.pdf
Wilkinson, C., Lindén, O., Cesar, H., Hodgson, G., Rubens, J. and Stong, A.E. (1999). Ecological and socioeconomic impacts of 1998 coral mortality in the Indian Ocean: An ENSO impact and a warning of future change? Ambio 28, 18896
US EPA (1997). Deposition of Air Pollutants to the Great Waters: Second Report to Congress. EPA-453/R-977-011. Research Triangle Park, North Carolina, US Environmental Protection Agency
Wilkinson, C.R. (1998). The 19971998 mass bleaching event around the world. In C.R. Wilkinson (ed.). Status of Coral Reefs of the World: 1998. Townsville, Australian Institute of Marine Science
US EPA (1998). National Water Quality Inventory: 1998 Report to Congress. US Environmental Protection Agency, http://www.epa.gov/305b/98report/98summary.html [Geo2-144]
Wilkinson, C.R. (ed., 2000). Status of Coral Reefs of the World: 2000. Townsville, Australian Institute of Marine Science
strana 83
Voda nad zlato
World Bank (1995). Towards Sustainable Development: an Environmental Strategy for the Middle East and North Africa Region. Washington DC, World Bank
WSSCC (2000). Vision 21: A Shared Vision for Water Supply, Sanitation and Hygiene and a Framework for Future Action. Geneva, World Health Organization
World Bank (1999). Annual Review Environment Matters, Washington DC, World Bank
Wu, J. and Boyle, E.A. (1997). Lead in the Western North Atlantic Ocean: Completed response to leaded gasoline phaseout. Geochimica et Cosmochimica Acta 61, 327983
World Bank (2000). Health and Environment. Environment Strategy Paper. World Bank, http://lnweb18.worldbank.org/essd/essd.nsf/GlobalView/HealthandENV.pdf/$File/HealthandENV.pdf [Geo-2-113] World Bank (2001). World Development Indicators 2001. Washington DC, World Bank, http://www.worldbank.org/data/wdi2001/pdfs/tab3_8.pdf [Geo-2-024] World Commission on Water (1999). Worlds Rivers in Crisis Some Are Dying; Others Could Die. World Water Council, http://www.worldwatercouncil.org/Vision/6902B03438178 538C125683A004BE974.htm [Geo-2-124] World Water Council (2000a). World Water Vision Commission Report: A Water Secure World. Vision for Water, Life and the Environment. World Water Council, http://www.worldwatercouncil.org/Vision/Documents/CommissionReport.pdf [Geo-2-125] World Water Council (2000b). World Water Vision: Making Water Everyones Business. London, Earthscan World Water Forum (2000). Ministerial Declaration of The Hague on Water Security in the 21st Century. World Water Forum, http://www.worldwaterforum.net/index2.html [Geo-2-126]
strana 84
WWC (1999). Vision on Water, Life and the Environment for the 21 st Century. Regional Consultations: North America. Marseille, World Water Council WWC (2000). Water in the Americas for the Twenty First Century, Roundtable Meeting of the Americas, July 2628 2000, Final Report, Montreal, World Water Council Yablokov, A.V. (1993). Facts and Problems Related to Radioactive Waste Disposal in Seas Adjacent to the Territory of the Russian Federation. Materials for a report by the Government Commission on Marrwe Related to Radioactive Waste Disposal at Sea, Created by Decree No. 613 of the Russian Federation President October 24, 1992. Moscow, Office of the President of the Russian Federation Zaitsev, Y. and Mamaev, V. (1997). Marine Biological Diversity in the Black Sea. New York, United Nations Development Programme Zubari, W.K. (1997). Towards the Establishment of a Total Water Cycle Management and Re-use Program in the GCC Countries. The 7th Regional Meeting of the Arab International Hydrological Programme Committee, 812 September 1997, Rabat, Morocco
Voda nad zlato
strana 85