Vliv sociálních transferů na příjmovou situaci českých domácností

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vliv sociálních transferů na příjmovou situaci českých domácností Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Přikrylová

Lenka Holíková

Brno 2011

Chtěla bych poděkovat Ing. Janě Přikrylové za čas, trpělivost a podporu, kterou mi věnovala při psaní bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vliv sociálních transferů na příjmovou situaci českých domácností“ vypracovala samostatně podle metodických pokynů vedoucí bakalářské práce a za použití pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 30. dubna 2011

__________________

Abstract Holíková, L., The impact of social transfers on the income situation of Czech households. Thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The work deals with social transfers, which our country provides its citizens. It describes the sorting rules for obtaining and selected their development. It describes the income limit, which most transfers established. Social transfers are beneficial effect on the income of citizens and households. The conclusion to the intention of the upcoming novel and possible impact of the abolition of certain transfers. Keywords Social transfers, poverty, living vage, right

Abstrakt Holíková, L., Vliv sociálních transferů na příjmovou situaci českých domácností. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Práce se zabývá sociálními transfery, které náš stát poskytuje svým občanům. Popisuje jejich roztřídění, pravidla pro získání a u vybraných skupin jejich vývoj. Je zde popsána hranice příjmů, na které je většina transferů navázána. Sociální transfery příznivě působí na příjmovou situaci občanů a domácností. Závěr práce hodnotí záměry chystané novely a možné dopady zrušení některých transferů. Klíčová slova Sociální transfer, chudoba, životní minimum, nárok

Úvod

6

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce

11

3

Literární přehled

12

3.1

Spotřebitelé a sociální dávky ...................................................................12

3.2

Důchodové pojištění ................................................................................13

3.3

Starobní důchod.......................................................................................14

3.4

Invalidní důchod......................................................................................15

3.5

Vdovský a vdovecký důchod ....................................................................16

3.6

Sirotčí důchod ..........................................................................................16

3.7

Nemocenské pojištění.............................................................................. 17

3.8

Pomoc v hmotné nouzi ............................................................................ 17

3.9

Rodina ......................................................................................................18

3.10 Sociální pojištění......................................................................................19 3.11 Státní sociální podpora ............................................................................19 3.12 Zdravotní postižení ..................................................................................21 3.13 Životní a existenční minimum................................................................ 22 4

Metodika práce

25

5

Vlastní práce

28

5.1

Životní minimum.................................................................................... 28

5.2

Vývoje důchodů v ČR .............................................................................. 29

5.3

Vývoj důchodů na Slovensku.................................................................. 35

5.4

Vývoj porodného......................................................................................37

5.5

Příspěvek na péči .................................................................................... 38

5.6

Zpracování dotazníku ............................................................................. 40

5.7

Rizika zneužití transferů......................................................................... 44

6

Diskuse

45

7

Závěr

48

Úvod

7

8

Literatura

9

Přílohy

50 Chyba! Záložka není definována.

9.1

Přehled hranice důchodového věku v zemích EUChyba! Záložka není definována.

9.2

Přehled úkonů o vlastní osobu a soběstačnostChyba! Záložka není definována.

9.3

Dotazník ........................................ Chyba! Záložka není definována.

Úvod

8

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj průměrného starobního důchodu v letech 1990-2009

33

Obr. 2

Výše průměrného starobního důchodu na Slovensku

36

Obr. 3

Rozdělení klientů podle věku

40

Obr. 4

Rozdělení podle výše důchodu

41

Obr. 5

Rozdělení podle stupně závislosti

42

Obr. 6

Rozdělení podle úhrad za léky a fakultativní služby

43

Obr. 7

Rozdělení podle částky, která zůstává po odečtení výdajů

44

Úvod

9

Seznam tabulek Tab. 1

Vývoj životního minima do 31.12.2006 v Kč

29

Tab. 2

Výše průměrných důchodů pracovníci

30

Tab. 3

Výše průměrných důchodů družstevní rolníci

30

Tab. 4

Výše průměrných důchodů samostatně hospodařící

30

Tab. 5

Výše průměrných důchodů v Kč

31

Tab. 6

Vývoj starobního důchodu v Kč

31

Tab. 7

Vývoj invalidního důchodu v Kč

33

Tab. 8

Přehled vlád v ČR od roku 1990

34

Tab. 9

Vývoj starobního a invalidního důchodu na Slovensku v EUR

35

Tab. 10 Vývoj porodného uvedený v Kč v ČR

37

Tab. 11

38

Struktura příjemců PNP v ČR v květnu 2009

Tab. 12 Důchodový věk v jednotlivých zemích EUChyba! Záložka není definována.

Úvod

10

1 Úvod Neznáme jednoznačné vymezení pojmu „sociální politika“. Přesto se vždy zaměřujeme na přídavné jméno sociální, které pochází z latinského slova socialis. Můžeme ho překládat jako společenský. V užších souvislostech sociální aktivity vedou ke zdokonalení životních podmínek a nejužší souvislosti vedou k řešení nepříznivých či nouzových situací. V každém případě se sociální politika orientuje na člověka. Je třeba ji vnímat jako celek propletený komplikovanými vazbami. Vývoj české sociální politiky, jejích nástrojů a institucí od roku 1990 je dlouhodobým objektem zkoumání hned z několika pohledů a důvodů. První pohled vychází z historického hlediska. Stát se po dlouhá desetiletí snažil zabezpečit klíčové funkce sociální politiky. Bylo to i na úkor politických svobod občanů a efektivní ekonomiky. Druhým důvodem je obtížnost stanovit vhodné období pro reformy sociální politiky. Sociální politika probíhá souběžně s novými reformami politického a ekonomického systému, přičemž do hry razantně vstupují také tlaky vyvolané procesy ekonomických událostí, změn a globalizace, současně s rostoucí konkurencí na světových trzích. Dalším pohledem je nezadržitelný proces postupného přibližovaní České republiky k zemím Evropské unie. Po sametové revoluci v roce 1989 byla integrace do západoevropských struktur jedním z hlavních úkolů tehdejšího Československa. Sociální oblast má své významné místo a mnohdy změny, které byly během let připravovány, byly na nátlak veřejnosti potlačeny. Lidský faktor přispívá k utváření morálního klimatu společnosti. Občané sociální politiku vnímají formou vyplácených transferů, které mají dopady na spotřební možnosti domácností. Sociální politika je vnímána jako směr, protože je propojena do ostatních politik a oblastí. Cílem je eliminovat sociální tvrdosti a rizika, které jsou součástí fungování tržních mechanismů. V podstatě je sociální politika kombinace výdajů, kterým se snaží lidé vyhnout a příjmů, kterých se lidé snaží pro sebe co nejvíc zajistit.

Cíl práce

11

2 Cíl práce Cílem mé práce je seznámit s transferovými platbami, které poskytuje Česká republika svým občanům k hmotnému zajištění při sociálních událostech dlouhodobého i krátkodobého charakteru. Transferovými platbami stát zabezpečuje uchování určitého životního minima, kdy je člověk odvrácen od možnosti spadnutí pod hranici životního minima a chudoby. Dávek, které poskytuje stát je velké množství. Budoucí avizovaná novela však přinese určité změny, které některé dávky změní. Pro jedny dávky bude použit jiný výpočet pro jejich získání, u druhých dávek se předpokládá změna jejich výše, některé zaniknou. V současné době však můžeme popsat několik významných dávek, které se staly pilíři v sociální politice státu a u nichž můžeme očekávat, že nadále budou tvořit důležité příjmy pro určité skupiny obyvatel. V práci chci popsat příjmovou situaci obyvatel po získání vybraných dávek. Já sama jsem poživatelem vdovského důchodu, který mi bude vyplácen po dobu studia dětí, které jsou příjemci sirotčího důchodu. Mám blízko k poživatelům starobního důchodu, invalidního důchodu a příspěvku na péči, protože pracuji v Městské správě sociálních služeb Boskovice. Jedná se o Domov pro seniory, Domov se zvláštním režimem a Pečovatelskou službu. Na základě výsledků dotazníkového šetření zhodnotím příjmovou situaci poživatelů starobních důchodů v Městské správě sociálních služeb Boskovice. V průběhu let po roce 1990 se vystřídaly vlády z řad levice i pravice. Levicové programy bývají zpravidla silně zaměřené na sociální oblast, a proto mým úkolem bude prokázat, zda vývoj dávek byl rovnoměrný bez ohledu na vládnoucí strany nebo za vlády pravice došlo k poklesu vyplacených dávek. Dalším porovnáním zhodnotím vývoj dávek v České republice a na Slovensku, jak se vyvinuly do současnosti, především se zaměřením na vývoj porodného a dávky příspěvku na péči. V závěru chci prokázat, že účelem sociálních dávek je předejít možným sociálním rizikům a pomoc odstranit nepříznivé následky sociálních událostí, které mají pro jedince nebo jeho rodinu nepříznivý společenský nebo ekonomický dopad.

Literární přehled

12

3 Literární přehled 3.1

Spotřebitelé a sociální dávky

Každá osoba je spotřebitelem, kterým se stává svým dnem narození. Ne každá osoba si však může dovolit pořídit si z trhu produktů a služeb produkt nebo službu, které potřebuje ke svému životu, potřebě, uspokojení a radosti. „Trh je obecným systémem horizontálních vztahů svobodných a rovnoprávných jedinců. Je prostorem, kde si lidé svobodně vybírají, kde spolu uzavírají dobrovolné smlouvy a kde díky tomu realizují své touhy, svá přání, své potřeby, své preference.“ (Potůček, 2005, s. 90). Aby mohl člověk vstoupit na trh, musí také samozřejmě nabídnout něco ke směně. Ten, kdo nemá co nabídnout, nebo jen velmi málo, nemůže na trh vstoupit nebo jsou jeho možnosti omezené. Protože přežití závisí na alespoň malé spotřebě statků, je nutné, aby bylo možné je směnit. Extrémními případy lidí, které trh vytlačuje na okraj společnosti, jsou bezdomovci a žebráci, mohou to také být lidé fyzicky nebo mentálně handicapovaní, osamělé matky, děti chudých rodičů. Ztráta zaměstnání má na pracujícího člověka velmi negativní vlivy. „Nezaměstnanost znamená především snížení životní úrovně, někdy chudobu, velmi často ztrátu bývalého společenského postavení a prestiže, v případě mladých lidí snížení naděje na vybudování uspokojivé pracovní, rodinné a vůbec životní existence. Nezaměstnaní žijí častěji v konfliktních a neuspořádaných rodinných poměrech, ztrácejí sebedůvěru, smysl života, stydí se za své postavení. Častěji se dopouštějí trestné činnosti, snadněji podléhají toxikomanii, více je ohroženo jejich psychické i fyzické zdraví, dříve umírají.“ (Potůček, 1999,s. 188). Někteří příjemci sociálních dávek žijí mimo svůj vlastní domov. Novým domovem se pro něj stává sociální zařízení, hospic, stacionář, domov na půl cesty a jiné. V případě, že osoba je poživatelem transferové platby příspěvek na péči, tato dávka přechází automaticky organizacím a osobě jsou odečítány další výdaje z transferu starobního důchodu nebo invalidního důchodu. Rozdíl je osobě vyplacen po měsíčním vyúčtování nebo době kratšího pobytu. Někdy se může stát, že výše příjmu je menší než výdaje a osoba je dotována ze strany organizace. Přesto zde platí výjimka a poskytovatelé sociálních služeb musí dodržovat princip stanovený v § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., kdy podle něj po úhradě za ubytování a za stravu musí uživateli zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Jedná se o princip minimálního zůstatku. Ministerstvo práce a sociálních věcí systematicky rozdělilo na svém internetovém webu dávky do těchto oblastí: • důchodové pojištění • nemocenské pojištění • pomoc v hmotné nouzi • rodina • sociální pojištění

Literární přehled

13

• státní sociální podpora • zdravotní postižení Na podzim roku 2010 přibyly oddíly práce a právo, příjmy a životní úroveň. Některé dávky se odvíjí od hranice, která je nazvána životním minimem nebo existenčním minimem. Klíčovými principy sociální politiky jsou sociální spravedlnost, solidarita, subsidiarita, participace. Po roce 1990 u nás dochází k zásadní společenské a politické změně. Krystalizuje se model „pevného dna a otevřeného stropu“, ve kterém je posílený zásluhový princip a princip potřebnosti. U důchodového pojištění existuje tzv. přerozdělovací proces. Rozdělovací a přerozdělovací funkce se zaměřuje nejen na rozdělování důchodů, ale také životních šancí. Určuje podíl jednotlivců na společenském bohatství a místo člověka ve společnosti. Cestou přerozdělení, tj. prostřednictvím daní a transferových plateb, zmírňuje výchozí nerovné rozdělení důchodů v takové míře, kterou společnost uznává za žádoucí. V každé zemi a době existuje určitá prahová hodnota přijatelné nerovnosti. Míra přerozdělení závisí na řadě konkrétních podmínek a neměla by oslabovat ani podměty k práci a podnikání, ani stabilitu a rozvojové možnosti společnosti. K popisu rozdělení důchodů ve společnosti slouží Lorencova křivka (Krebs, 2005, s. 68).

3.2 Důchodové pojištění Český důchodový systém se skládá ze dvou částí. První částí je povinné základní důchodové pojištění (dále jen důchodové pojištění PAYG). Účelem důchodového pojištění je poskytnutí hmotného zajištění při sociálních událostech dlouhodobého charakteru. Je to léty prověřený systém, který poprvé použil v 80. letech 19. století německý kancléř Otto Bismarck. Stanovil výměru a důchodový věk. Doba pobírání důchodu nebyla tehdy tak dlouhá, jaká je v současnosti, průměrná délka života se podstatně prodloužila. Nárok na důchod, který je průběžnou dávkou, vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění, nutné je podání žádosti. O důchodech rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. Výjimkou jsou příslušníci ozbrojených sil nebo jejich pozůstalí, kteří žádost podávají k Ministerstvu obrany, pokud jde o vojáky z povolání, k Ministerstvu vnitra, pokud jde o příslušníky Policie ČR, příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníky bezpečnostních služeb k Ministerstvu spravedlnosti, jestliže se jedná o příslušníky Vězeňské služby ČR. Podmínkou žádosti u těchto tří ministerstev je trvání služebního poměru nejméně 20 let, nebo aby osoba do dvou let do jejího skončení splnila podmínky pro invalidní důchod (Přib, 2010, s. 25). Rozhodnutí o přidělení důchodu podléhá správnímu řízení. ČSSZ vyplácí důchody dvěma způsoby: buď v hotovosti, nebo bezhotovostním převodem na účet klienta. Lidem, kteří mají trvalé bydliště v cizině, se důchody vyplácejí na jejich zahraniční adresu nebo na účet vedený peněžním ústavem v cizině či v ČR.

Literární přehled

14

Na adresu v cizině se důchody vyplácejí čtyřikrát ročně. Vždy v březnu, červnu, září a prosinci, a to zpětně za čtvrtletí. Výplata se provádí v měně daného státu nebo jiné směnitelné měně, a to bezhotovostně prostřednictvím České národní banky a příslušné korespondenční banky v cizině, vždy za zpětnou dobu a v časových intervalech, které si příjemce určí. Výplata na účet v ČR je v českých korunách za zpětnou dobu, a to prostřednictvím České národní banky. Předpokladem pro výplatu do zahraničí je tiskopis Potvrzení o žití, který příjemce důchodu v zahraničí posílá nejméně 1krát ročně ČSSZ vyplněný a s úředně ověřeným podpisem (ČSSZ, 2010, s. 9). Důchody rozdělujeme na: • přímé • odvozené Mezi přímé důchody patří důchody starobní a invalidní, které se vyměřují v závislosti na dobách pojištění a výši výdělku. Do odvozených řadíme důchody vdovské, vdovecké a sirotčí, jinak také řečeno důchody pozůstalých. U nich vyměření spočívá v tom, že se jejich procentní výměra stanoví z přímého důchodu, který by pobírala nebo na který by měla nárok zemřelá osoba. Druhou část důchodového systému představuje doplňkové, příspěvkově definované, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen penzijní pojištění PPSP). Systém vznikl v roce 1994 na základě zákona č. 42/1994 Sb. V budoucnu by se občané neměli spoléhat jen na stát. Maximální hranice spoření, která se daňově vyplácí, je 1 500,- Kč měsíčně. Poplatník si může za rok odečíst částku 12 000,- Kč jako nezdanitelnou částku od základu daně při ročním zúčtování. Základním principem pojištění je obligatornost dávek. Znamená to, že musí být splněny stanovené podmínky. Dobrovolné dávky zákon o důchodovém pojištění neupravuje. Novela zákonu z roku 2004 přinesla řadu změn. Podle nových penzijních plánů je hranice starobní penze navázána na dosažení 60 let života. Konec penzijního pojištění znamená buď jednorázové vyrovnání účastníkovi, nebo se účastník rozhodne, aby mu byla vyplácena penze do konce života. Zajímavé je, že si lidé většinou volí variantu ukončení tím, že si naspořenou částku chtějí vybrat.

3.3 Starobní důchod Na obecný starobní důchod má nárok každý pojištěnec, pokud získal potřebnou dobu zaměstnání a dosáhl důchodového věku, tj. věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod. U důchodového věku se rozlišují dvě možné varianty - důchodový věk obecný a snížený. Obecný důchodový věk je rozdělený s ohledem na to, jestli se jedná o muže nebo ženu a také podle období (Přib, 2010, s. 26). Podle těchto kritérií se určuje důchodový věk trojím způsobem:

Literární přehled

15

• důchodový věk činí 60 let u mužů a 53 až 57 let u žen v závislosti počtu vychovaných dětí, pokud jde o pojištěnce narozené před rokem 1936. Platnost se řídí předpisy platnými k 31. 12. 1995. • důchodový věk je pohyblivý pro pojištěnce, kteří jsou narození v letech 1936-1968. Výpočet se stanoví tak, že k hranici prvního způsobu si muži připočtou 2 kalendářní měsíce a ženy 4 kalendářní měsíce za každý započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995 do dne dosažení dřívějšího důchodového věku. • pojištěnci narození po roce 1968 jde-li o muže je hranice 65 let a u žen, které nevychovaly žádné nebo jedno dítě 65 let. U žen, které vychovaly 2 děti 64 let, 3 děti 63 let a aspoň 4 děti 62 let. Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je stanovena pevnou částkou, která je jednotná pro všechny druhy důchodů. Od 1. 8. 2008 na základě nařízení vlády č. 211/2008 Sb., je stanovena základní výměra na 2 170,- Kč měsíčně. Od 1. 1. 2011 se tato částka zvyšuje o 60,- Kč na 2 230,- Kč měsíčně. Procentní výměra se stanovuje procentní sazbou z výpočtového základu v návaznosti na dobu pojištění a výpočet zůstává stejný i pro další období. Pokud chtěl být starobní důchodce v letech před rokem 2010 souběžně zaměstnaný v pracovněprávním vztahu s vyplácením důchodových dávek, musel mít dobu pracovněprávního vztahu sjednanou na dobu určitou, nejdéle však do konce roku. Tato podmínka platila do konce roku 2009. Od roku 2010 je výplata starobního důchodu obecného při všech formách výdělečné činnosti bez jakýchkoliv podmínek. Při dosažení důchodového věku může pracovník souběžně pobírat starobní důchod a být zaměstnán, jeho povinnost není odejít ze zaměstnání a požívat pouze do starobní důchod.

3.4 Invalidní důchod Na invalidní důchod má nárok pojištěnec, pokud nedosáhl věku 65 let, stal se invalidním a nemá nárok zatím na starobní důchod nebo se stal invalidním následkem úrazu, či nemoci z povolání. Pojištěnec je invalidní, pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (tzn. stavu, který má trvat déle než jeden rok), poklesla jeho pracovní schopnost nejméně o 35 %. „Podmínky nároku na invalidní důchod jsou upraveny nově od roku 2010. Od roku 2010 se již nerozlišuje plný a částečný invalidní důchod, ale invalidita se stanovuje ve třech stupních. • invalidita prvního stupně, pokles nejméně o 35 %, nejvíce o 49 % • invalidita druhého stupně, pokles nejméně o 50 %, nejvíce o 69 % • invalidita třetího stupně, pokles nejméně o 70 % Nárok na invalidní důchod zaniká zlepšením zdravotního stavu nebo dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let. V tomto případě tímto dnem vzniká poživateli nárok na starobní důchod.

Literární přehled

16

Základní výměra je stanovena na 2 170,- Kč měsíčně. Od 1. 1. 2011 na 2 230,- Kč měsíčně. Procentní výměra podle stupňů od jedničky činí 0,5 %, 0,75 % a 1,5 %. Potřebná doba pojištění je odstupňovaná podle věku pojištěnců a zjišťuje se ze stanovených období. Výše tedy závisí na stupni invalidity a době pojištění (Přib, 2010, s. 30).

3.5 Vdovský a vdovecký důchod Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který byl buď poživatel invalidního či starobního důchodu, nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, podmínku nároku na starobní důchod nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Důchod jí náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má nárok na pokračování vdova, která pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve II., III. a IV. stupni závislosti. Toto prodloužení se týká také žen, které pečují o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a má II., III. nebo IV. stupeň závislosti (Přib, 2010, s. 32). Dále se týká žen invalidních ve třetím stupni závislosti a žen, které nedosáhly věku nejméně o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození. Základní výměra důchodu je ve výši 2 170,-Kč, od roku 2011 činí 2 230,- Kč měsíčně a procentní výměra činí 50 % výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který by měl nárok zemřelý v době smrti. Vdovec má nárok na vdovecký důchod za obdobných podmínek jako vdova, liší se ve výši věku, který osoba dosáhla jeden rok od smrti manžela/manželky. U žen je hranice 55 let, Muži musí dosáhnout 58 let. Při výdělečné činnosti náleží vdovský i vdovecký důchod bez omezení.

3.6 Sirotčí důchod Nárok na sirotčí důchod vzniká pro nezaopatřené dítě, pokud zemřel rodič nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, nepočítá se pěstoun nebo jeho manžel/ka. V případě smrti obou rodičů vzniká nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů. Nárok zaniká, přestane-li být dítě nezaopatřené, zejména dovršením 26 let věku nebo ukončením soustavné přípravy na budoucí povolání. Do ukončení povinné školní docházky se dítě považuje vždy za nezaopatřené. Možnost ztráty sirotčího důchodu může nastat i osvojením nebo na základě rozhodnutí soudu. Základní výměra důchodu činí 2 170,- Kč, od 1. 1. 2011 se zvýší na 2 230,-Kč a výše procentní výměry je 40 % výměry starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně invalidity, na který by měl nárok zemřelý rodič. Oboustranně náleží osiřelému dítěti 40 % výměry důchodu po každém z rodičů, ale základní výměra pouze jednou. Při výdělečné činnosti náleží sirotčí důchod bez omezení.

Literární přehled

17

3.7 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění upravuje pojištění pro případy dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (a některých jiných skutečností, jako je např. lázeňská péče), mateřství a těhotenství, péče o dítě nebo jiného nemocného člena domácnosti. Účelem nemocenského pojištění je poskytnout hmotné zajištění při sociálních událostech krátkodobého, charakteru (Přib, 2010, s. 34). Patří sem výplata těchto dávek: • nemocenské • peněžitá pomoc v mateřství • ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Dávky nemocenského pojištění se počítají ze stanoveného výpočtového základu příslušnou procentní sazbou. Jsou to dávky se opakující a poskytují se na kalendářní dny. Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek, které stanoví zákon o nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2009 je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb. V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., který některé zákony mění, dochází ke změnám, které ovlivňují výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze v roce 2010 a cílem je snížení deficitu rozpočtu státu. 1. června 2010 nabyl účinnosti zákon č. 166/2010 Sb., který vrací způsob stanovení výše dávek nemocenského pojištění s účinností od 1. 6. 2010 do stavu platného v roce 2009 až na jednu výjimku – výpočet nemocenského (ČSSZ, 2010, s. 20). V roce 2010 se počítá výše nemocenského jednotně 60 % denního vyměřovacího základu. Od roku 2011 dochází k velké změně u této dávky. Obecně bude jasné, že být v pracovní neschopnosti se nevyplatí. „Firmy budou více zainteresované při vyplácení nemocenské zaměstnancům. Bude pokračovat trend ve snížení dlouhodobé nemocenské. Všichni nemocní budou dostávat 60% denního základu. Délka nemoci již nebude hrát roli. Firmy budou platit za zaměstnance první 3 týdny nemocenské, navíc jim stát polovinu vyplacených peněz již nebude vracet. První 3 dny nemocenské budou opět bez nároku na finanční příspěvek v době nemoci. Výplata bude za pracovní dny.“ (Sociální dávky, 2010).

3.8 Pomoc v hmotné nouzi Pomoc v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám, které nemají dostatečné příjmy. „Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011). Je to pomoc osobám nebo rodinám s nedostatečnými finančními příjmy, kdy se dbá na motivaci k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Tímto se stát snaží odvrátit sociální vyloučení. Řeší se jednotlivé sociální situace osob, které se z nejrůznějších důvodů ocitají v situaci hmotné nouze. Jsou však také stanovená pravidla, která určují situace, kdy osoby nebo

Literární přehled

18

rodiny se v hmotné nouzi nenalézají. Mezi dávky, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, patří: • Příspěvek na živobytí Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi. Osoba nebo společně posuzované osoby se nacházejí pro účely příspěvku na živobytí ve stavu hmotné nouze, pokud příjem její a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahují částky živobytí (Přib, 2010, s. 92). Při hodnocení příjmu se uplatňuje motivační prvek. Jedná se o zvýhodnění osob, které pracují a přijmou i méně placenou práci na rozdíl od osob, které setrvávají pouze na příjmu dávek pomoci v hmotné nouzi. Živobytí osoby se může pro účely zákona definovat jako úroveň příjmů v peněžní nebo věcné podobě. Základním parametrem pro částku živobytí je existenční minimum jako výchozí dolní hranice a životní minimum osoby jako horní hranice pro stanovení určitých navýšení, popřípadě snížení. Výchozí veličinou je rozdíl mezi těmito hranicemi. Od 1. 1. 2007 platí rozdíl v případě jednotlivce 1 106,- Kč u nezaopatřených dětí, u zletilé osoby, která je první osobou v rámci posuzovaných osob činí rozdíl 860,- Kč, u dalších osob 580,- Kč. • Doplatek na bydlení Účelem tohoto příspěvku je pomoc osobám v hmotné nouzi krýt společně s příspěvkem na bydlení ze státní sociální podpory odůvodněné náklady. Podmínkou získání doplatku na bydlení je vlastnictví nebo pronájem bytu, získání nároku na příspěvek na bydlení • Mimořádná okamžitá pomoc Zákon rozeznává pět specifických sociálních situací o osobě hrozí vážná újma na zdraví o osobu postihla mimořádná událost o osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě jednorázového výdaje o osoba nemá dostatečné prostředky k úhradě nákladů na předměty dlouhodobé potřeby, resp. na výdaje spojené se vzděláním nezaopatřeného dítěte o osoby ohrožené sociálním vyloučením.

3.9 Rodina Finanční pomoc rodinám je rozdělena do oblasti daňové a do oblasti systému sociálního zabezpečení. Daňové zvýhodnění je poskytováno formou slevy na dani, formou daňového bonusu, popřípadě kombinací obou, odpočtem na manžela nebo manželku, který/á nemá vlastní příjmy vyšší než 68 000,- Kč za kalendářní rok. Sociální zabezpečení se prolíná do ostatních oblastí. „Novelou zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů se od 1. 1. 2005 nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě nahradila novým institutem „daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící

Literární přehled

19

s poplatníkem v domácnosti“. Daňové zvýhodnění na dítě na rozdíl od nezdanitelné části základu daně se odčítá ve stanovené výši, nikoliv od základu daně, ale přímo od vypočtené daně, a nebo v jednotlivých kalendářních měsících u zaměstnanců od vypočtené zálohy na daň. Daňová úleva spočívá v tom, že vypočtená daň se sníží o stanovenou částku daňového zvýhodnění. V případě, že je u poplatníka s nižšími příjmy vypočtená daň nižší než stanovená částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu. Aby poplatník daňového bonusu dosáhl, musí být ekonomicky aktivní, tj. poplatník může daňový bonus uplatnit, jestliže má ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy ve výši šestinásobku minimální mzdy, nebo při zdanění měsíční mzdy alespoň ve výši poloviny minimální mzdy.“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 201oc).

3.10 Sociální pojištění V této oblasti ministerstvo práce a sociálních věcí shrnuje organizaci a provádění sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. Stránky MPSV uvádí, jaké sociální zabezpečení se podle tohoto zákona zahrnuje: nemocenské pojištění a důchodové pojištění a orgány, které sociální zabezpečení provádějí. Je to ministerstvo práce a sociálních věcí, česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení, ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, ministerstvo spravedlnosti zákon č. 582/1991 Sb. říká: působnost České správy sociálního zabezpečení, okresních správ sociálního zabezpečení a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010a).

3.11 Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory upravuje zákon č. 117/1995 Sb. Mezi dávky státní sociální podpory patří: • Přídavek na dítě Přídavek na dítě je dlouhodobou dávkou. Kryje náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky se testuje příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Nárok na přídavek má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšoval součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Výše příspěvku je rozdělena do třech skupin a je ovlivněna hranicí věku nezaopatřeného dítěte: Do 6 let 500,- Kč 6-15 610,- Kč 15-26 700,- Kč

Literární přehled

20

• Rodičovský příspěvek Nárok má rodič, který po celý měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Rodič si může zvolit čerpání příspěvku po dobu dvou, tří, čtyř let. Rodič si volí dobu a k ní čerpanou částku. Příspěvek je stanoven ve čtyřech měsíčních částkách: zvýšená 11 400,- Kč základní 7 600,- Kč snížená 3 800,- Kč nižší 3 000,- Kč od 7 do 15 let věku postiženého dítěte O vybranou výši žádá rodič písemně. Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání nezměnitelná. Nelze ji uplatňovat zpětně. Rok 2011 přinese změnu. Matky, které zůstanou doma po dobu 4 let, dostanou za celou dobu rodičovské dovolené stejné peníze jako zhruba při dvouleté variantě. V součtu získají zhruba o 45 000,- Kč méně než dosud. • Sociální příplatek Cílem je pomáhat rodinám s nízkým příjmem. Nárok je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Zvyšuje se v případech, kdy je dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo nemocné, zohledňuje se osamělost rodiče. Vyšší částka se přisuzuje rodinám, kde se narodilo současně více dětí a to do tří let jejich věku nebo rodinám kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. V roce 2011 příplatek zůstává rodině, kde jeden z rodičů pečuje o zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné dítě. Nebo jeden či oba rodiče jsou dlouhodobě nemocní nebo zdravotně postižení (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010b). • Příspěvek na bydlení Dávka příspěvku na bydlení je poskytována rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže 30 % (úměrně v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí na pokrytí bydlení. • Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je forma náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj nemohou nebo nechtějí vlastní rodiče starat. Dávky pěstounské péče jsou určené k pokrytí nákladů na svěřené děti, na odměnu pěstouna, na náklady spojené s převzetím dítěte a na příspěvek na zakoupení motorového vozidla. • Porodné Touto dávkou se stát snaží podpořit porodnost a rodinnou politiku státu. Při poskytování této dávky se nezkoumá příjem rodiny, ale je poskytnuta všem rodinám, kterým se narodil potomek. Výše dávky je 13 000,- Kč na každé narozené dítě. Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady související s narozením dítěte. Jestliže žena zemřela, má na dávku nárok otec dítěte. Nárok

Literární přehled

21

na dávku má rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2010b). V roce 2011 je změna u výplaty porodného. „Podle vládou navržené novely se od 1. 1. 2011 bude porodné vyplácet pouze za první narozené dítě a navíc pouze rodinám, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima. Porodné bude 13 000 korun na jedno dítě, v případě dvojčat či vícerčat bude dávka jednotně pouze 19 500 Kč.“ (Zprávy Alfa 9, 2010). • Pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti. Jsou to případy, kdy náklady na tuto neočekávanou událost významně jednorázově zatíží rozpočty rodin, které pečují o nezaopatřené děti.

3.12 Zdravotní postižení Pro osoby se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. V kapitole zdravotního postižení jsou zařazeny: • • • • • •

invalidní důchody zaměstnávání osob se zdravotním postižením posudková služba posudková služba a EU státní sociální podpora dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením.

Mezi nejčastěji využívané dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením patří příspěvek na péči. Příspěvek na péči známý také zkráceně jako PNP, je měsíčně opakující se peněžní dávkou, která se poskytuje osobám závislým na pomoci druhé osoby především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu v rámci běžné péče o vlastní osobu a soběstačnost. Jak uvádí Králová (2007) v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách a zavedením PNP byly zrušeny dávky poskytované za stejným účelem před 1. 1. 2007, které PNP nahradil. Zákon č. 109/2006 Sb. zrušil zvýšení důchodu pro bezmocnost podle zákona č. 100/1988 Sb. a příspěvek na péči o osobu blízkou, osobu bezmocnou nebo dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, které vyžaduje mimořádnou péči. Příspěvek na péči je dávkou nárokovou a jejím účelem je umožnit fyzické osobě, aby si podle uvážení zajistila potřebnou pomoc v rámci své rodiny, prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb nebo jiné právnické nebo fyzické osoby. Nárok na příspěvek mají osoby starší jednoho roku. Občan České republiky s trvalým pobytem na území České republiky musí být českým zdravotním pojištěncem. Naopak příspěvek na péči je dávkou exportovatelnou do ciziny a je vyplácen občanu členského státu Evropské unie, který je českým zdravotním pojištěncem bez ohledu na místo jeho trvalého pobytu. Výše PNP je stanovena zákonem. PNP je rozdělen do 4 skupin podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby. O příspěvku roz-

Literární přehled

22

hoduje místně příslušný obecný úřad s rozšířenou působností. Stupeň závislosti, se stanovuje na základě posouzení schopnosti zvládnout zákonem stanovených 36 úkonů. 18 úkonů se týká posouzení soběstačnosti a zbylých 18 úkonů posuzují péči o vlastní osobu. •

Stupeň I. (lehká závislost), jestliže osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti. • Stupeň II (středně těžká závislost), jestliže osoba potřebuje každodenní pomoc či dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech soběstačnosti a úkonech péče o vlastní osobu • Stupeň III (těžká závislost), jestliže osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče vlastní osobu a úkonech soběstačnosti. • Stupeň IV (úplná závislost), jestliže osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti.

Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku za kalendářní měsíc v Kč: I. stupeň 3 000,II. stupeň 5 000,III. stupeň 9 000,IV. stupeň 12 000,Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc: I. stupeň 2 000,II. stupeň 4 000,III. stupeň 8 000,IV. stupeň 12 000,(Králová, 2007, s. 26). V roce 2011 dochází ke změně částky v I. stupni u osob starších 18 let. Částka 2 000,- Kč bude ponížena na 800,-Kč měsíčně. Dalšími dávkami jsou příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, úpravu bytu, zakoupení a opravu motorového vozidla, úpravu a provoz motorového vozidla, individuální dopravu, úhradu užívání bezbariérového bytu, užívání garáže. Příspěvek pro částečně nebo úplně nevidomé, průkazy ZTP a bezúročné půjčky. Podmínky upravuje vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb.

3.13 Životní a existenční minimum Životní minimum

Literární přehled

23

Považuje se za hranice chudoby. „Základním cílem měření chudoby je určení hranice chudoby, tj. hranice, pod níž je pro společnost chudoba jejích členů nepřijatelná a nutí ji, aby na osud osob, které se ocitnou pod úrovní této hranice, reagovala pomocí své sociální politiky. Po určení této hranice lze přistoupit k plnění dalšího cíle měření chudoby – určit rozsah osob žijících v chudobě, což je v praxi úzce spjato s určením rozsahu osob oprávněných k nároku na sociální pomoc od společnosti.“ (Jílek, 2005, s. 185). Chudobu lze vymezit jako stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojovat své základní životní potřeby v míře, kterou společnost uznává jako minimální nebo nezbytně nutnou. Je to stav, kdy lidé nejsou schopni získat vlastními silami prostředky k tomu, aby si zajistili vlastní existenci (Krebs, 2005, s. 128). Chudoba vzniká v podstatě ze tří hlavních příčin: • nízké výdělky ze zaměstnání • nedostatek pracovních příležitostí • rozdíly ve vlastněném bohatství Na první dvě příčiny může mít značný vliv stáří a zdravotní stav jedince, kdy jsou v určitých profesích upřednostňováni uchazeči mladšího věku. Mnohdy ovládají lépe práce s počítači, prokazují znalost cizích jazyků, lépe se pohybují v oblasti účetní a manažerské a mají širší obecný rozhled. V malé míře bývají také úspěšní uchazeči o zaměstnání, kteří jsou jakýmkoliv způsobem invalidní. Podle Krebse (2005) jsou nízké výdělky spojeny i s rozdíly ve schopnostech, nadání, pílí, pracovitostí, v inteligenci, s rozdíly v osobních ambicích, vrozených předpokladech, povahových rysech apod. Malé výdělky ze zaměstnání zapříčiňují chudobu jednak přímo, ale také tím, že následně jsou příčinou nízkých starobních a jiných z pracovních příjmů odvozených důchodů. Jsou mnohdy ovlivněny i nepeněžními preferencemi při výběru profese. Jsou to případy, kdy jsou lidé vázáni na byt nebo péči o dítě. Třetí příčinou chudoby jsou rozdíly v bohatství, kdy neexistence bohatství a jakéhokoliv majetku na straně chudých nenese žádný důchod a nemůže tudíž být alternativním zdrojem pro uspokojení základních životních potřeb a překlenutí doby, po kterou trvá chudoba. Ve vyspělých zemích a zároveň samozřejmě i v ČR je chudoba spojena se státní pomocí chudým a je financována i nejširší celospolečenskou solidaritou. Pro výplatu a posouzení některých transferových plateb vycházíme pouze z životního a existenčního minima. Zákon č. 110/2006 Sb., uvádí, že vláda může částku životního minima zvýšit v pravidelném termínu vždy od 1. ledna podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období. Podmínkou je, že příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Vláda může také částky životního a existenčního minima zvýšit v mimořádném termínu. Životní minimum jednotlivce Je společensky uznaná minimální hranice peněžních příjmů člověka, která je nezbytná k zajištění jeho výživy a ostatních základních osobních potřeb. Jeho

Literární přehled

24

měsíční hranice pro jednotlivce je ve výši 3 126,- Kč. Výše není ovlivněna skutečností, jestli osoba je nebo není nezaopatřeným dítětem. Od roku 2007 již životní ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Životní minimum společně posuzovaných osob Částka životního minima osoby, která se posuzuje jako první v pořadí, je stanovena měsíčně na 2 880,- Kč. U druhé posuzované osoby rozlišujeme: u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem u nezaopatřeného dítěte ve věku od 15 do 26 let u nezaopatřeného dítěte ve věku od 6 do 15 let u nezaopatřeného dítěte ve věku do 6 let (Přib, 2010, s. 75).

2 600,- Kč 2 250,- Kč 1 960,- Kč 1 600,- Kč

Postup výpočtu počíná posuzováním osob, které nejsou nezaopatřenými dětmi a potom nezaopatřené děti. V rámci těchto skupin se postupuje od nejstarší osoby po nejmladší. Životní minimum společně posuzovaných osob je tvořeno součtem životních minim jednotlivých osob. Při konstrukci životního minima lze použít dvě metody: • Absolutní (normativní) metodu • Relativní metodu „Absolutní metoda spočívá ve stanovení minimalizovaného spotřebního koše, tzn. Souhrn konkrétních druhů zboží a služeb v naturálních jednotkách pro danou spotřební jednotku. Hodnotové vyjádření se získá oceněním spotřebního koše průměrnými nebo minimálními cenami. Další možností je také vycházet ze skutečné spotřeby nejchudších rodin podle statistiky rodinných účtů. Životní minimum lze také určit pomocí metody založené na potravinovém poměru, který je dán relací mezi výdaji na potraviny a celkovými výdaji. V praxi bývá tento podíl stanoven na úrovni 30 % (a více) z celkových příjmů“. (Jílek, 2005, s.186). Druhá metoda je relativní. Metoda je založena na rozdělení příjmů obyvatelstva podle kvantilů a jejich srovnání s průměrnou úrovní příjmů. Vyjadřuje se zde životní minimum jako určitý podíl z průměrné hodnoty příjmu na jednoho obyvatele. Existenční minimum Minimum existenční je stanoveno podle zákona č. 110/2006 Sb., jako minimální hranice příjmů osoby, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni přežití. Částka existenčního minima posuzované osoby činí měsíčně 2 020,- Kč. Nelze je použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní, také u osoby starší 65 let. Z dávky životního minima může člověk spadnout na výši této dávky, když během 6 kalendářních měsíců neprojevil dostatečně snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním: nevykonává žádnou výdělečnou činnost, nepobírá podporu v nezaměstnanosti, nemá příjem z pronájmů a nevykonává veřejnou službu.

Metodika práce

25

4 Metodika práce Svou bakalářskou práci na téma: Vliv sociálních transferů na příjmovou situaci českých domácností jsem rozdělila do 2 hlavní okruhů, teoretické a praktické části. Teoretickou část jsem nazvala Literární přehled a tvořila jsem ji na základě uvedené literatury, dat a příspěvků na internetu. Pro rozdělení jednotlivých transferových plateb jsem použila systém, který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém portálu MPSV. Jsou zde oddíly, které se vzájemně prolínají. Pro někoho může být tento systém zmatečný, protože například invalidní důchody se objevují v oddílu důchodové pojištění a současně v oddílu zdravotní postižení. Přesto jsem se přiklonila k rozdělení podle Ministerstva práce a sociálních věcí. Popis jednotlivých dávek jsem získala studiem publikací, které průběžně vychází. Některé odkazy jsem také čerpala z internetového portálu MPSV. Statistický sběr dat, který se týká výše důchodů, jsem nashromáždila ze statistických ročenek, které vydává Český statistický úřad. V praktické části, kterou jsem nazvala Vlastní práce, jsem uvedla vývoj vybraných transferových plateb. Vývoj je spočítán na tři desetinná místa. Důležitým měřítkem pro výpočty některých sociálních transferů je životní minimum. Ve vlastní práci jsou popsané metody jeho zjišťování. Protože částka životního minima je každoročně pevně stanovena, sama jsem výpočet neprováděla, ale pro důležitost této dávky popsala ve vlastní práci, jakými způsoby lze k výpočtu dojít. Porovnala jsem vývoj starobních důchodů v ČR a na Slovensku. Dále jsem sestavila tabulku, která je vložena do přílohy a kde je zaznamenán důchodový věk v zemích EU a v zemi čekatele Turecka. Zde je porovnání hranice důchodového věku s ostatními zeměmi, kdy přestávají být osoby aktivními pracujícími a jejich příjem závisí na dávkách státu. Podklady do tabulky jsem převzala z odborného měsíčníku ČSSZ. Národní pojištění 7/2010. Statistická data, která se týkají průměrné výše důchodů Slovenska, jsem zjistila z portálu Slovenského statistického úřadu. Vznesla jsem na stánkách http://www.statistics.sk dotaz, kde jsem uvedla rozsah požadavku. Následně jsem se zaregistrovala a mohla si zajistit potřebná data. Data jsem podle návodu operátora nalezla na URL adrese Slovenského statistického úřadu: demografia a sociálne štatistiky-sociálne zabezpečenie-dochodkov zabezpecenie a nemocenske poistenie. Zde je sekce počet vyplácaných dochodkov, priemerná výška a dávky dochodkového zabezpečenia. Bohužel však tato data jsou uvedena až od roku 2000 přesto, že Slovenská republika začala fungovat jako samostatný stát 1. 1. 1993. Vývoj důchodů v ČR budu porovnávat s vývojem důchodů na Slovensku. U výpočtu slovenského důchodu budu porovnávat mezi sebou roky v EUR, abych přepočtem nezkreslila procentuální nárůst. Sestavila jsem tabulku, která uvádí období a v něm příslušné funkční období vládnoucí strany. V porovnání s vývojem důchodu a vybraných sociálních dávky chci ukázat, zda levicové vlády jsou opravdu více zaměřeny na prosazení zvýšení sociálních dávek, proto porovnám časový vývoj dávek s obdobím vlád-

Metodika práce

26

noucích stran v daném okamžiku. Vývoj mezi jednotlivými roky uvedu pomocí koeficientu nárůstu, který je v procentech s nárůstem v návaznosti na předcházející roční období. Do vybraných sledovaných transferů jsem zařadila dávku porodné a PNP. Dávky porodného jsem získala z portálu Českého statistického úřadu. Sestavila jsem tabulku s procentuelním vývojem a komentářem vůči vládnoucí politické straně. Do přílohy jsem uvedla seznam 36 bodů, které jsou u PNP měřítkem pro stupeň závislosti poživatele této dávky. S vzrůstajícím počtem nesplněných příslušných kritérií se zvyšuje závislost poživatele na pomoci druhých a vzrůstá částka transferu, který pak pobírá poživatel. Tabulka s rozdělením PNP, pro kterou jsem použila podklad z knihy Pečovatelská služba v ČR, kterou vydává APSS mi poskytla údaje, kolik osob pobírá PNP ve sledovaném období a je v domácí péči. Chtěla jsem zjistit, jaké jsou příjmy a výdaje seniorů, kteří pobírají PNP. Bohužel v „terénu“ jsem neměla možnost tuto informaci dostat, protože informace kdo pobírá PNP není dostupná a senioři, které jsem oslovila PNP nepobírali. U některých dotázaných jsem nebyla jistá, zda mi odpovídají pravdu, patrně se báli přiznat, že pobírají peníze. Vyplývalo z toho, že se mi těžce bude oslovovat větší množství seniorů, kteří by mně měli svěřit, jaká je výše jejich důchodu a ostatní otázky dotazníku. Vytipované jsem měla známé a rodinné příslušníky, ale jejich počet by nedostačoval. Náhodou jsem objevila jednu bezmocnou paní, jejíž dcera vytopila byt mých rodičů. Když jsem zjišťovala rozsah vytopení, dcera ležela na zemi opilá a v posteli ležela bezmocná stařenka. Dovedlo mě to k myšlence, že rodiny zneužívají PNP ve svůj prospěch a osoby, kterým dávka patří si dávky neužijí. Proto jsem oslovila 100 osob žíjících v DS a DZR Boskovice v organizaci Městská správa sociálních služeb. Rozdala jsem dotazníky v počtu 100 ks a 100 ks se mi vrátilo vyplněných. Zde jsem šla najisto, protože do těchto zařízení se přijímají většinou pouze osoby s PNP. Tento příspěvek celý náleží organizaci, jak popisuji v kapitole Literárního přehledu u spotřebitelů a sociálních dávek. Šlo mi hlavně o to zjistit, s jakým stupněm závislosti v tomto zařízení lidé žijí. Otázky mého dotazníku se týkaly výše důchodu, výše PNP, výdajů za pobyt, stravu, léky a fakultativní služby. Zajímavý byl výsledek dotazu, kdy jsem se ptala na částku, která osobě zůstává po odečtení výdajů od příjmů. Chtěla jsem zjistit, kolik korun přibližně zůstává osobám v těchto službách pro osobní spotřebu, protože veškeré zázemí je zajištěno a osoby většinou si již nic dalšího kupovat nepotřebují, pouze nějaké oblečení a věci pro své potěšení. Respondenty jsem nejprve rozdělila podle pohlaví. Zde se prokázala pravda, že vyššího věku se dožívají ženy. Ze 100 oslovených osob byla většina žen. V kapitole Diskuze jsem nastínila vybrané dávky z pohledu občanů, médií, ekonomů a z pohledu mého. Použité zkratky APSS – Asociace poskytovatelů sociálních služeb

Metodika práce

27

ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení DS – Domov pro seniory DZR – Domov se zvláštním režimem EM – existenční minimum FS – fakultativní služby ILO – Mezinárodní organizace práce MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení PAYG – základní důchodové pojištění PNP – příspěvek na péči poskytovatel - poskytovatel sociální služby PPSP – doplňkové důchodové pojištění STEM – Středisko empirických výzkumů, zabývá se aplikovaným sociologickým výzkumem uživatel - příjemce sociální služby ŽM – životní minimum

Vlastní práce

28

5 Vlastní práce 5.1

Životní minimum

Často diskutovaným pojmem a citlivým tématem při hodnocení příjmové úrovně a diferenciace domácností je příjmová chudoba a zároveň stanovení její hranice. V České republice je hranicí životní minimum, které je společensky uznanou a zákonem stanovenou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze a je také kritériem pro příjmové nedostatečnosti domácností. Je samozřejmé, že konkrétní úroveň existenčního nebo sociálního minima se bude lišit pro jednotlivé typy osob nebo domácností. Pro výpočet životního minima můžeme použít dvě metody: absolutní a relativní. Například existenční minimum lze stanovit ve výši 42 % průměrného příjmu. Sociální minimum lze stanovit ve výši 56 % průměrného příjmu. Statistická ročenka České republiky 2009 na str. 276 popisuje zdroje pro výpočet ukazatelů ve vtahu k životnímu minimu takto: „Výběrové šetření probíhá každoročně v rámci programu EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) u náhodně vybraných bytových domácností ČR. Realizuje se jako čtyřletý rotační panel, každoročně se čtvrtina domácností obmění. Smyslem šetření je dlouhodobě získávat data o sociální situaci obyvatel srovnatelná s ostatními zeměmi EU. Jiří Večerník, známý český ekonom a sociolog ve svém příspěvku o míře chudoby a srovnání s ostatními zeměmi na sociowebu píše: „Když se provádí porovnání mezi zeměmi, jednotné míry někde sedí lépe a někde hůře. Jednoduchost ukazatelů přitom nijak nezajišťuje věrohodnost srovnání.“ Naráží na malou spolehlivost statistiky příjmů v méně vyspělých zemích. Dále uvádí: „Země EU jsou v porovnání s celým světem sociálně nepoměrně homogennější a statistika je v nich spolehlivější, nicméně ani zde není srovnání chudoby jednoduché. Od roku 1989 se spotřební koš domácností změnil. Přibližujeme se Západu v poklesu podílu výdajů na potraviny a růstu výdajů na bydlení. Česká republika je zemí s nejmenší relativní mírou ohrožení příjmovou chudobou. Je to založeno na jejích tradicích nepříliš strmého rozdělení příjmů a po roce 1989 pak dáno relativní stabilitou nejnižších příjmů dosahovanou rovněž s pomocí velmi cílených sociálních transferů.“

Vlastní práce Tab. 1

29

Vývoj životního minima do 31.12.2006 v Kč

Období

Životní minimum osoby starší 15 let v Kč 1 200

Nárůst v meziobdobí v %

Od 1. 3. 1993

1 360

1,133

Od 1.4.1994

1 500

1,103

Od 1. 1. 1995

1 680

1,120

Od 1. 1. 1996

1 800

1,071

Od 1. 10. 1996

1 920

1,067

Od 1. 7. 1997

2 020

1,052

Od 1. 4. 1998

2 130

1,054

Od 1. 4. 2000

2 190

1,028

Od 1. 10. 2001

2 320

1,059

Od 1. 1. 2005

2 360

1,017

Od 1. 1. 2006

2 400

1,017

Od 28. 11. 1991

Zdroj: business.center, 2011

Zlom v legislativě zaznamenal zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, který stanovil pevnou hranici životního minima s účinností od roku 2007. Do té doby měl účinnost zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu s dalšími změnami následujících let. Životní minimum je navázáno na čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Zákon č. 463/1991 Sb., vymezoval předmět ŽM jako společensky uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze. Zákon č. 110/2006 Sb., v předmětu stanoví ŽM jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Zároveň upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek ŽM nebo EM a uvádí, že obě minima nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.

5.2 Vývoje důchodů v ČR Přehledy výše vyplacených důchodů jsou v tabulkách uvedeny jako průměrná výše měsíčního důchodu. Jejich vývoj je zaznamenaný od roku 1990 do roku 2008. Tyto podklady pochází ze statistických ročenek Českého statistického úřadu České republiky. Výše průměrného důchodu v letech 1990-1992 je uvedena v Kčs, v letech 1993-1997 je uvedena v Kč. Průměrná měsíční výše důchodu k 31. 12. sledovaného roku představuje průměrnou výši důchodu vypláceného v prosinci na jednoho důchodce. Postup výpočtu ukazatele:

Vlastní práce

30

A =B/C A - průměrná měsíční výše vyplacených důchodů B - úhrn poukazovaných částek důchodů vyplácených podle důchodových listů za poslední měsíc sledovaného období C - počet vyplácených důchodů Tab. 2

Výše průměrných důchodů pracovníci

druh

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

starobní

1763

2108

2283

2824

3389

3798

4626

5169

invalidní

1603

1948

2117

2683

3227

3617

4461

4995

Vdovský

1197

1470

1622

1954

2480

2813

3500

3883

Zdroj: Statistické ročenky 1993, 1996, 1998 Tab. 3

Výše průměrných důchodů družstevní rolníci

druh

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

starobní

1549

1891

2097

2624

3191

3600

4411

4895

invalidní

1562

1909

2099

2646

3209

3616

4427

4916

vdovský

1118

1360

1461

1781

2306

2643

3343

3725

Zdroj: Statistické ročenky 1993, 1996, 1998 Tab. 4

Výše průměrných důchodů samostatně hospodařící

druh

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

starobní

935

1286

1516

2115

2870

3399

4187

4692

invalidní

854

1174

1425

1980

2650

3091

3798

4235

vdovský

1137

1493

1645

1886

2347

2604

3277

3643

Zdroj: Statistické ročenky 1993, 1996, 1998

V letech 1990-1997 Český statistický úřad zpracovával průměrné starobní, invalidní a vdovské důchody podle členění na pracovníky, družstevní rolníky a osoby samostatně hospodařící. Důchodové dávky byly řízeny zákonem 100/1988 Sb. Od 1. 1. 1996 vstoupil v účinnost zákon 155/1995 Sb. Český statistický úřad až do roku 1997 zpracovával tabulky podle členění na pracovníky, rolníky a samostatně hospodařící. Změna zákona pomalu převáděla zpracování dat tak, že transfery důchodů byly rozděleny podle druhu důchodů pro muže a ženy. Tento systém je mnohem přehlednější a vypovídá více pro další porovnání s jinými zjišťováními, ve kterých je třeba rozdělení na muže a ženy.

Vlastní práce Tab. 5

rok

31

Výše průměrných důchodů v Kč

TS

M

Ž

TI

M

Ž

V

VV

S

1998

5579

6174

5087

5399

5835

4865

4150

3042

2761

1999

5914

6557

5391

5732

6194

5164

4342

3216

2919

2000

6297

6988

5735

6119

6612

5511

4585

3379

3078

2001

6815

7595

6196

6638

7173

5977

4902

3620

3290

2002

6841

7628

6221

6667

7193

6016

4863

3652

3328

2003

7084

7909

6439

6912

7449

6243

4964

3771

3440

2004

7270

8139

6600

7088

7628

6415

5028

3862

3530

2005

7744

8662

7030

7537

8096

6840

5291

4123

3780

2006

8187

9157

7431

7962

8538

7240

5546

4358

3999

2007

8747

9784

7938

8496

9094

7750

5875

4668

4278

2008

9638

10715

8784

9337

9943

8588

6577

5412

4989

Zdroj: Statistické ročenky rok 2000, 2002, 2004, 2007, 2008, 2009

Vysvětlivky: TS – total starobní M - muži Ž - ženy TI – total invalidní V – vdovský VV- vdovecký S - sirotčí Ve statistických ročenkách jsou od roku 1998 zpracovány průměrné důchody jiným způsobem, proto se tabulka č. 4 liší od předcházejících tabulek. Tab. 6

Vývoj starobního důchodu v Kč

1990

Průměrný důchod k 31. 12. 1763

1991

2108

1,196

1992

2283

1,083

1993

2824

1,237

1994

3389

1,200

1995

3798

1,121

1996

4626

1,218

1997

5169

1,117

Rok

Meziroční nárůst v %

Vlastní práce

32

1998

5579

1,079

1999

5914

1,060

2000

6297

1,065

2001

6815

1,082

2002

6841

1,004

2003

7084

1,036

2004

7270

1,026

2005

7744

1,065

2006

8187

1,057

2007

8747

1,068

2008

9638

1,102

Zdroj: Statistické ročenky 1993, 1996, 1998, 2000, 2002, 2004, 2007, 2008, 2009

Po roce 1990 byl vývoj starobního důchodu radostnější. S přibývajícími roky se koeficient nárůstu výrazně neprojevoval. Výrazné zvýšení vidíme v letech 1993 a 1994, kdy se rozpadla federace. Avšak tento vývoj souvisí s inflací, kdy zvyšování důchodů je navázáno na zvyšování inflace a její nepříznivý vývoj minulého roku.

Vlastní práce

33

Obr. 1

Vývoj průměrného starobního důchodu v letech 1990-2009 v Kč

Tab. 7

Vývoj invalidního důchodu v Kč

Rok

Meziroční nárůst v %

1990

Průměrný důchod k 31.12. v Kč 1340

1991

1677

1,251

1992

1880

1,121

1993

2437

1,296

1994

3029

1,243

Vlastní práce

34

1995

3442

1,136

1996

4229

1,229

1997

4716

1,115

1998

5399

1,145

1999

5732

1,062

2000

6119

1,068

2001

6638

1,085

2002

6667

1,004

2003

6912

1,037

2004

7088

1,025

2005

7537

1,063

2006

7962

1,056

2007

8496

1,067

2008

9337

1,099

Zdroj: Statistické ročenky 1993, 1996, 1998 2000, 2002, 2004, 2007, 2008, 2009

Vývoj invalidního důchodu probíhal do konce roku 1998 lépe než v pozdějších letech. Celková situace invalidních důchodců se postupně zhoršovala. Dovozy ze třetích zemí a městské trhy vylákaly občany z kamenných obchodů, slibujíc zboží „za pár babek“. Nové zboží, které zaplavilo republiku, vytlačilo z trhu různé výrobce, mezi nimiž byly i družstva invalidů, chráněné dílny a jiné. V posledních letech zaniklo mnoho dílen a družstev, kde si přivydělávali invalidé. Byl to významný zdroj jejich příjmů. Vývoj důchodů neprobíhal s žádnými významnými výkyvy, jeho navyšování bylo rovnoměrné v malých rozlišeních koeficientu, vyšší navýšení je zaznamenáno v období vlády pravice. Zvýšení důchodů je v souladu s nárůstem inflace. Zdá se, že zvyšování částky je nepatrné. Celorepublikový nárůst však poskočí výrazně. Výraznější zvýšení jak starobních, tak i invalidních důchodů bylo zaznamenáno za vlád pravice. Jedná se o dávky průběžné a naopak u dávky jednorázového důchodu (tab. č. 9) (vývoj porodného) zaznamenává výrazné změny nárůstu za vlády levice v roce 2006. Tab. 8

Přehled vlád v ČR od roku 1990

Období od-do

Předseda vlády

Koalice

29.6.1990 2.7.1992

Petr Pithart

OF/Občanské hnutí + OSD + KDS

2.7.1992 4.7.1996

Václav Klaus

ODS-KDS + KDU-ČSL + ODA

Vlastní práce

35

4.7.1996 2.1.1998

Václav Klaus

2.1.1998 22.7.1998

Josef Tošovský

přechodná

22.7.1998 15.7.2002

Miloše Zemana

ČSSD

15.7.2002 4.8.2004

Vladimír Špidla

ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU

4.8.2004 25.4.2005

Stanislav Gross

ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU

25.4.2005 16.8.2006

Jiří Paroubek

ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU

4.9.2006 11.10.2006

Mirek Topolánek

ODS*

9.7.2007 26.3.2009

Mirek Topolánek

ODS + KDU-ČSL + SZ**

8.5.2009 – 13.7.2010 13.7.2010

Jan Fišer Petr Nečas

ODS + KDU-ČSL + ODA

nestraníci ODS + TOP 09 + Věci Veřejné

Zdroj: Informační centrum vlády ČR, 2010 Poznámka: modrá barva označuje pravici, oranžová barva označuje levici * Dočasně pověřena pokračovat ** Vláda v demisi

5.3 Vývoj důchodů na Slovensku Tab. 9

Vývoj starobního a invalidního důchodu na Slovensku v EUR

Rok

Meziroční nárůst v %

Invalidní v EUR 164,81

Meziroční nárůst v %

2000

Starobní v EUR 179,65

2001

192,92

1,074

177,32

1,076

2002

203,58

1,055

187,08

1,055

2003

216,79

1,065

199,13

1,064

2004

233,88

1,079

188,14

-0,945

2005

256,02

1,095

192,66

1,024

2006

273,05

1,067

144,53

-0,750

2007

294,93

1,080

219,78

1,521

2008

313,05

1,061

232,39

1,057

2009

339,73

1,085

249,43

1,073

Vlastní práce

36

Zdroj: Slovenský statistický úřad, 2010, vlastní výpočty

Obr. 2 Vývoj průměrného starobního důchodu na Slovensku Zdroj: Slovenský statistický úřad

Můžeme říci, že Slovensko má také jako Česká republika vývoj starobního důchodu bez výrazných rozdílů a výkyvů. Jeho procentuelní nárůst je však menší než v České republice. Toto srovnání je pro náš národ tedy obdobné, ale háček se ukázal v podobě procentního vztahu vůči průměrné mzdě. Jak je uvedeno v článku Slovenský důchodový systém v kostce ze dne 16. 6. 2010 na internetové stránce Investujeme.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-16]: ….průměrná hrubá mzda ve Slovenské republice je na úrovni 773 € a momentální starobní důchod je 351 €. Z těchto čísel vyplývá, že současný důchod tvoří 45,4 % průměrné hrubé mzdy a zhruba 58 % ze mzdy čisté. V České republice je aktuální průměrná hrubá mzda na úrovni 25 752 Kč a průměrný český důchod 9 946 Kč, z toho vyplývá, že důchod tvoří jen 38,6 % hrubé mzdy. V Eurozóně má tento ukazatel nejvyšší hodnotu v Řecku 95,7%, ve Finsku 92,8 % a v Lucembursku 88,3 %. Naopak nejnižší hodnoty dosahuje Slovinsko 24,7 % a Malta 30,9 %. Podle standardů ILO (Mezinárodní organizace práce), která byla založena již v roce 1919, se sociální postavení seniorů měří tzv. obecným náhradovým poměrem. Je to relace průměrné starobní penze k průměrné nominální mzdě ať již k hrubé nebo čisté. Reálně lze sociální postavení seniorů vyjádřit poměrem

Vlastní práce

37

reálné kupní síly penzí k reálné kupní síle mezd. Jak uvedl předseda Rady seniorů na konferenci APSS v Táboře 27. 4. 2011 Dr. Zdeněk Pernes, sociální postavení českých seniorů se zhoršuje nejen nominálně, ale i reálně. Vznikají rozdíly úrovně života seniorů nejen díky výši přiznaných důchodů, ale díky rozdílným nákladům na uspokojování potřeb. U seniorů hraje velký význam jejich zdravotní stav, způsob bydlení, lokalita, blízkost rodiny. Podle Pernese eviduje Rada seniorů ČR za období 1-7/2010 530 000 exekucí na majetek seniorů. Do přílohy je vložena tabulka, která obsahuje přehled odchodů do starobního důchodu. Nejnižší důchodový věk je v Turecku, čekatele vstupu do EU. Benevolentnější legislativa v Řecku umožňuje odchod do důchodu mnohem dříve, než je hranice. V současné době Řecko prochází mnoha změnami, které byly nutné. Přesto se země velmi zadlužila. Během léta 2010 došlo k vlně nepokojů, což ze strany obyvatel je pochopitelné. Proč dál nežít v blahobytu? Dále je z této tabulky vidět, že Česká republika se věkovou hranicí podle stanoveného 2. a 3. typu výpočtu hranice odchodu do důchodu přiblížila ostatním státům EU. Průměrná hranice odchodu do důchodu ve státech EU je 65 let. Nejvyšší hranici odchodu do starobního důchodu mají severské státy.

5.4 Vývoj porodného Tab. 10

rok

Vývoj porodného uvedený v Kč v ČR

Meziroční nárůst v %

2 děti Částka v Kč 20280

Meziroční nárůst v %

2002

1 dítě Částka v Kč 8450

2003

8600

1,018

20640

1,018

2004

8600

0,0

20640

0,0

2005

8750

1,017

52500

2,544

2006

17500

2,0

53120

1,012

2007

17760

1,015

53120

0,0

2008

13000

-0,732

26000

-0,489

2009

13000

0,0

26000

0,0

2010

13000

0,0

26000

0,0

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Vývoj porodného zaznamenává výrazné změny nárůstu za vlády levice v roce 2006. Jedná se o dávku jednorázovou, proto můžeme říci, že zde byl kladen důraz na motivaci zvýšení porodného. Jak uvedly 27. 3. 2006 Novinky.cz: „Sociální demokraté nasadili na voliče těžký kalibr v podobě zvýšeného porodného. Za první dítě mají matky dostat 60 tisíc, za druhé 90 tisíc a za třetí 120 tisíc.“ Přesto k tomuto kroku nedošlo, období vlády levice v roce 2006 skončilo.

Vlastní práce

38

MPSV uvádí v podkapitole porodné: „…Česká republika i po mírném snížení, které nastane v roce 2011, patří k vyššímu evropskému průměru. Neprokazuje se, že výše porodného je významným pro-populačním opatřením. V řadě zemí, kde porodné není zavedeno vůbec, nebo je jeho výše menší než u nás, je vyšší porodnost“. Jak se uvádí v mnoha zdrojích, je porodné určeno na náklady spojené s narozením dítěte. Za částku v roce 2011, která je plánovaná na výbavu dítěte si zajisté rodiny základní výbavu nepořídí. Základní výbava pro novorozeně mnohonásobně překračuje výši této dávky. Bohužel tuto dávku obdrží jen rodiny s nízkým příjmem. Ostatní si veškerou výbavičku pro dítě, která se pohybuje v několika desítkách tisíců, bude muset pořídit jen za své.

5.5 Příspěvek na péči Tab. 11

Struktura příjemců PNP v ČR v květnu 2009

Stupeň příspěvku Celkem

Pobytová Ambulantní Terénní Žádný péče péče péče registrovaný poskytovatel 49576 12180 21746 213203

celkem

296705

I.

11737

5777

10945

88890

117349

II.

14547

3505

6196

63057

87305

III.

11231

1934

2987

41437

57589

IV.

12061

964

1618

19819

34462

Zdroj: Pečovatelská služba v České republice, str.57

Tabulka č. 10 ukazuje na alarmující stav, kdy Asociace poskytovatelů sociálních služeb zveřejnila v knize Pečovatelská služba, že v květnu 2009 bylo 19819 poživatelů dávky PNP s nejvyšším 4 stupněm v domácí péči. Do čtvrtého stupně závislosti je zařazena osoba, která potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a úkonech soběstačnosti. Tyto úkony jsou vyjmenovány v příloze. Podle uvedených úkonů, které slouží jako indikátor udělení stupně závislosti je zřejmé, že lidé se 4 stupněm závislosti jsou ve zdravotním stavu, který vyžaduje významnou pomoc druhé osoby. Jejich rodiny si je mnohdy nechávají v domácí péči pro peníze, které potom slouží rodině a ne příjemci transferové platby. Je však k zamyšlení, zda se rodina dokáže kvalitně postarat o příjemce dávky, zda uživatel své příjmy z dávek důchodu a PNP vyčerpá pro svou potřebu. Zde je vidět to, že v domovech pro seniory, kde zbývá uživateli menší částka je o něj kvalitně postaráno a tam, kde uživateli zůstává celková částka, mnohdy o něj kvalitně postaráno není a peníze užívají ostatní. Jaká je spravedlnost v tom, že lidé, kteří jsou poživateli dávky Příspěvek na péči a jsou v jakémkoliv zařízení, mají stejnou výši příspěvku jako lidé, kteří žijí

Vlastní práce

39

u svých rodin. Sociální služby, ve kterých klienti žijí, musí splňovat standardy kvality. Součástí naplnění standardů je kvalitní péče, vybavení organizací a vyškolený personál. Samozřejmě se APSS tímto přehledem zabývá, protože je trendem, aby senioři a zdravotně postižení žili v rodinném kruhu svých blízkých a do domovů byli umísťováni až v případech, kdy jejich zdravotní stav je tomuto nevyhnutelný a rodina již nedokáže zajistit kvalitní péči. Pobytovou péči zajišťují Domovy pro seniory, Domovy se zvláštním režimem, Chráněná bydlení, Domy na půl cesty, Azylové domy, Hospice, podporovaná bydlení. Ambulantní péči zabezpečují Služby následné péče a doléčovací, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, Noclehárny, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, Nízkoprahová denní centra, Krizová pomoc, aj. Terénní služby zajišťuje Pečovatelská služba, která nabízí úkony, které by osoba nebyla schopna sama provést. Jak v předmluvě publikace Pečovatelská služba v České republice popisuje Horecký (2010): „… Existence a rozvoj pečovatelské služby je nezbytnou a zásadní podmínkou nejen pro poskytování kvalitní domácí péče seniorům, ale je i základním předpokladem zachování, či dokonce zvyšování kvality jejich života. Takového života, který mohou navzdory snižování své soběstačnosti prožít v domácím, a tedy i přirozeném prostředí. Pečovatelská služba v České republice však bohužel nemá zatím dostatečnou kapacitu a dostupnost. Navíc jsou pracovnice a pracovníci zaměstnáni v této sociální službě za své úsilí stále ještě nedostatečně odměňováni a širokou veřejností nedostatečně uznáváni a respektováni“. Příspěvek na péči je jednou z nejdůležitějších dávek pro zdravotně postižené v nižším věku a pro seniory v pozdějším věku. Jak vyplývá ze sekundárních dat, které byly zaměřeny na seniory žijící v domech pro seniory, bez této částky, kterou si celou nechávají poskytovatelé sociálních služeb, by v dnešní době nebyli uživatelé přijati. Z hlediska marketingové strategie jsou do domovů přijímáni lidé, kteří jsou poživateli PNP. Přesto, jak vypovídá závěr dotazníku, uživatelům sociálních služeb mnohdy nezbývá velká částka, která by sloužila jejich osobní spotřebě. Své stáří ale důstojně prožijí v prostředí, kde mají zázemí, včetně vhodné stravy a zdravotní péče. Dnešní domovy pro seniory jsou vybaveny elektrickými polohovatelnými lůžky, používají se antidekubitní matrace. Pokožka seniorů, kteří používají inkontinenční pomůcky je ošetřována nejkvalitnějšími prostředky, koupelny jsou vybaveny moderními vanami, do kterých jsou uživatelé ve špatném zdravotním stavu přepravovaní mechanickými zvedáky. Strava je sledována výší stravovací jednotky, je pestrá, pro seniory je připravováno také množství diet. V případě velkého úbytku váhy při zdravotních problémech je strava doplňována výživnými nutridrinky. V případě nutnosti je pohodlí opatřeno inkontinenčními pomůckami. Existuje zde mnoho jiných pomůcek sloužících k ulehčení překážek stáří a s tím souvisejících nemocí.

Vlastní práce

40

5.6 Zpracování dotazníku Ze 100 dotazovaných klientů, kteří odpovídali na otázky krátkého dotazníku, bylo 21 mužů a 79 žen. Z rozdělení podle pohlaví je vidět, že z demografického hlediska se vyššího věku dožívají ženy.

Obr. 3 Rozdělení klientů podle věku Zdroj: vlastní zpracování

Nejvíce respondentů je ve věku 81-90 let. Osoby tohoto věku jsou citově zatížené na své starší věci, nemají zájem si pořizovat něco nového, jen v případě nutné potřeby. Většinou jsou ochotni se svých prostředků vzdát pro rodinu, která je občas navštíví. Mezi obyvateli je 7 % osob ve věku do 60 let. Většinou jsou to osoby, které žijí v Domově se zvláštním režimem a je u nich diagnostikovaná duševní závislost. Mezi oslovenými je 15 % osob starších 90 let. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že asi třetina jsou lidé vitální, ale zbylé dvě třetiny jsou lidé upoutaní na lůžko nebo invalidní vozík. Jejich příjmy, které zbyly po odečtení všech nákladů, se jim ukládají na vkladní knížky, někdy je jim z úspor hrazena doplňková výživa, kterou jinak organizace hradí ze sponzorských darů. Od Změny zákona 1. 1. 2010, kdy byly dary organizacím rozděleny na finančně určené a finančně neurčené, velmi klesla ochota přispívat na sociální účely. Jakýkoliv příjem finančně určeného daru musí projít až se souhlasem zřizovatele, v MSSS Boskovice odsouhlasí tyto dary Rada města. Rada zasedá jednou do měsíce, administrativa trvá velmi dlouho, proto si dárce rozmyslí, zda není lepší svůj dar věnovat někomu jinému. Finančně neurčený dar sice zřizovatel neodsouhlasí, ale naopak dárce si jej nemůže odečíst z daní.

Vlastní práce

41

Obr. 4 Rozdělení podle výše důchodu Zdroj: vlastní zpracování

Mezi lidmi panuje názor, že lidé, kteří odcházeli do důchodu v dřívějších letech, mají velmi malé důchody. Zde je však na příkladu vidět, že v domově žijí senioři s relativně vyššími příjmy. Největší podíl výše důchodů klientů je obdobný průměrnému starobnímu důchodu v ČR. Výše průměrného důchodu je zaznamenaná v tabulce č. 5. V případě, že by tento senior žil sám v samostatné domácnosti, jeho výše důchodu by dostačovala na úhradu bydlení v boskovickém regionu a měsíčně by mu zůstávala finanční částka zhruba 1 000,- Kč týdně na jídlo a věci osobní potřeby.

Vlastní práce

42

Obr. 5 Rozdělení podle stupně závislosti Zdroj: vlastní zpracování

Podle stupně závislosti má ze 100 osob nejvíce příjemců této dávky II. stupeň závislosti, což představuje částku 4 000,- Kč na jedince. Tyto osoby jsou zařazeny do středně těžké závislosti, potřebují pomoc při 18 úkonech. Dá se říci, že pokud nálada a věk dovolí, zúčastňují se volnočasových aktivit, setkání a různých akcí, které jim nabízí pobyt v domově, kam byli přijati také mimo jiné z důvodu, že jsou poživateli PNP. V příloze je podrobně vypracovaný přehled úkonů, které normálně zdraví lidé zvládají. Jsou to indikátory, kterými se řídí lékaři, při určování výše PNP zdravotně postiženým a starým občanům. Při zpracování dotazníku byla zařazena tato otázka na výši PNP, abych zjistila, v jakém stupni závislosti klienti jsou. S vyšším stupněm závislosti by obtížně mohli žít bez pomoci druhých v samostatné domácnosti. Tuto částku do jejich příjmu ale nepočítáme, protože její celá výše náleží organizaci. Klient s touto částkou vůbec nepřijde do styku, částka PNP je zasílána hromadně na účet organizace přímo Odborem sociálních věcí a zdravotnictví MÚ Boskovice.

Vlastní práce

43

Obr. 6 Rozdělení podle úhrad za léky a fakultativní služby v Kč Zdroj: vlastní zpracování

Z obr. 6 vyplývá, že lidé měsíčně většinou doplácejí na své léky a FS částku, která se pohybuje v rozmezí 101-300 Kč měsíčně, přesto jsou zde také senioři, jejichž měsíční výdaj za doplatek na léky a FS činí 301-500 Kč měsíčně. V organizaci MSSS, kde byly dotazy uplatněny, mají lidé praktického lékaře k dispozici 2 hodiny denně v pracovní dny. V případě potřeby jsou odesláni k odborným vyšetřením. Většinou jim doprovod u odborných lékařů musí zajistit zaměstnanci, neboť rodiny na své příbuzné nemívají čas. Jak je známé, senioři si často stěžují, že doplácejí velké částky na léky. V tomto případě 18 % seniorů doplácí 301-500 Kč měsíčně a 6 % doplácí od 501,- Kč a více. Dosud měli senioři hrazeny inkontinenční pomůcky od zdravotní pojišťovny. Finanční dostupnost byla pro Domovy pro seniory zabezpečena množstevními slevami. Avšak změny neprobíhají jen v sociální oblasti, ale i v oblasti zdravotnictví. Proto změny chystají zdravotní pojišťovny, kdy patrně již nebudou ve velké míře inkontinenční pomůcky hrazeny. Tím přibude další nutný peněžní výdaj pro inkontinentní seniory.

Vlastní práce

44

Obr. 7 Rozdělení podle částky, která zůstává po odečtení výdajů Zdroj: vlastní zpracování

Po odečtení výdajů by 5 lidem ze 100 nezůstávala žádná finanční částka. Podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách však musí zůstat osobám 1/15 životního minima. Proto organizace za tyto klienty musí částku dokrývat ze svých prostředků.

5.7 Rizika zneužití transferů Nemocenské dávky Zdálo by se, že byly zneužívány nemocenské dávky tím, že si lidé zůstávali doma, leželi u seriálů a odpočívali. Možná tak stavební dělníci, pro které nebyla přes zimu práce. Daleko větší možnost něco „urvat“ dovoloval systém pro osoby OSVČ. Když bylo potřeba jít marodit, dotyčný vložil před zahájením na účet OSSZ větší částku. Tím se mu zvýšil příjem pro výpočet ročního rozhodného období a situace byla vyřešena. Asi proto měnící se výpočet pro náhrady v roce 2011 udělá z nemocných OSVČ spíše chudáky, pokud opravdu onemocní a budou odkázaní na výplatu nemocenských dávek. PNP Tabulka č. 11 ukazuje, že v květnu roku 2009 bylo 19 819 osob ve IV. stupni PNP a nemělo žádného poskytovatele sociálních služeb. Věřím, že minimálně polovina z těchto osob živila zbytek rodiny. Příspěvek na auto Malý příklad z naší organizace: Dětičky si přijedou jednou za měsíc pro maminku a odvezou ji na víkendový pobyt. Na příspěvek na auto je nárok. Příspěvek na PHM Zde je situace obdobná jako u příspěvku na auto.

Diskuse

45

6 Diskuse Podle deníku Právo ze dne 13. 11. 2010: „Tři čtvrtiny občanů České republiky očekávají, že se u nás v budoucnu výrazněji projeví problém chudoby. Za chudé se ale zatím nyní považuje necelých čtyřicet procent občanů. Vyplývá to z posledního šetření agentury STEM. Počet rodin, které samy sebe označují za chudé, již řadu let osciluje mezi 34 až 44 procenty. Pokud by se dal dlouhodobý pohled na názory na chudobu do souvislosti s praktickými kroky vlád, které v to které období byly u moci, výraznější nárůst pesimistických odpovědí roste úměrně tomu, jak vlády přijímají či signalizují, že přijmou různá úsporná opatření. V české společnosti panoval vždy názor, že si člověk za svou chudobu může sám. Poslední průzkum STEM udává, že 72 % dotázaných tento názor odmítá. Krachy a uzavírání podniků, které propouštějí stovky lidí, osobní postoje pouze podpoří. Postoj občanů potvrzují i předchozí průzkumy STEM, které konstatovaly, že stále více lidí je ochotno přijmout prakticky jakoukoli práci.“ Za necelých 5 měsíců uveřejnil internetový portál Novinky. cz novou studii agentury STEM: „Stále více lidí v poslední době pokládá své životní poměry za nuzné. Celkem 44 % respondentů má pocit, že je jejich rodina chudá“. V médiích se objevují nové zprávy, jak se lidem od počátku roku 2011 vede hůře. Ověřovala jsem si a porovnala všechny ceny z faktur, které jsou od počátku roku zaevidovány na MSSS Boskovice. Menší nárůst cen jsem zaznamenala pouze u pečiva a pohonných hmot. Ostatní ceny zůstávají zatím stejné. Ke zvýšení cen zdravotního materiálu, potravin spotřebního materiálu a všech energií zatím nedošlo. Hodnocení považuji za subjektivní a zkreslující. Domnívám se, že se jedná o povánoční splátky. Lidé si před vánoci berou půjčky a spoléhají na rychlé prachy. Potom se jim opravdu v době splácení vede hůř. Lidé neochotně platí také povinný poplatek u lékaře, ale naopak jsou schopni si na různých akcích koupit nádobí nebo deky v řádech desítek tisíců. Kupují i to, na co nemají finance. V roce 2011 by mělo proběhnout poprvé v historii sčítání bezdomovců. Bohužel já již nyní přistupuji k tomuto aktu s nedůvěrou. Vždyť již dávná legenda vypráví, že Marie a Josef se vydali na dlouhou cestu z Nazaretu do Betléma, kvůli sčítání lidu. Sice se nesčítáme často, ale pořád to neumíme. A co naši bezdomovci? Určitě jich stále přibývá. Nápad se sčítáním bezdomovců je skvělý. Odhalí se možná fakt, že lidí pod hranicí životního a existenčního minima je katastroficky mnoho, ale umíme je správně spočítat? Nedávno jsem viděla vtip, kde si dva bezdomovci pod mostem povzdechnou, že před 21 roky měli čím štěrchat. Měli klíče od domu, chaty, auta…. Ano těch, kdo takto skončil je velmi mnoho. Někteří možná i ne svou vlastní vinou. Třeba ti, co zaplatili za dluhy svých dětí, které s nimi žily ve společné domácnosti, možná také ten, kdo udělal průšvih v účetnictví jako OSVČ a jiní. K této situaci vede tolik cest, že lidé, kteří přijdou o svůj dlouhodobý příjem, se pomalu k nebezpečné hranici blíží. Každopádně lidem, klesajícím na finanční dno, se dá těžce pomoci. I když existují „pomocníci“, kteří dokonce v lukrativních vysílacích časech televizních médií nabízejí

Diskuse

46

těmto přátelům finanční výpomoc. Sice lichva je již dlouho zakázaná a hlavně nemorální, ale přesto tyto služby lidé často využívají a úroky z půjček jsou nehorázně vysoké a mnohdy jsou také poslední kapkou. Pak je již snad jen možný podnikatelský záměr nad výtěžkem z napsání příručky „Bezdomovcem snadno a rychle…“ Jak je popsáno v literárním přehledu, lidé bývají hůře začleňováni zpět do normálního života, hmotná nouze, deprivace, a vyloučení jedinců či určitých sociálních skupin od materiálních zdrojů jde ruku v ruce s chudobou. Dávku, kterou každý člověk při dožití potřebných let bude využívat je starobní důchod a tak nás premiér P. Nečas informoval, že už zbývá několik dní do dokončení důchodové reformy. Většina okolních zemí se k reformám už rozhoupala. Dříve se mohlo zdát, že problém důchodů byl vyřešený penzijním připojištěním. Bohužel chybou je to, že si lidé stále ukládají jen malé měsíční dávky. Průměrná částka vkladů se pohybuje maximálně okolo 500,- Kč měsíčně. Podle ekonoma Pikory mají lidé z 90. let špatné zkušenosti s privatizačními fondy, proto preferují likviditu, nad kterou mají kontrolu. Bezpečnější je pro ně výplata celé naspořené částky. Bohužel je naspořená částka většinou tak malá, že nemá cenu ji dělit. Lidé si odkládají na spoření jen malé částky. V současnosti je zatím státem garantovaný důchod relativně vysoký a lidé si už tak na důchod ze své mzdy odvádí procentuelně celkem dost peněz v systému PAYG. První pilíř je hodně závislý na demografické situaci a nastavení parametrů, např. doba odchodu do důchodu, pojistná sazba. Bez změny systému by ČR nikdy nedohnala okolní vyspělé země západní Evropy, Česká republika se vždy bála zásahů v sociální oblasti. Problémem systému je, že hlavně závisí na vývoji plátců. Systém je hodně solidární. Lidé, kteří přispívají celkem malou částkou, dostávají nakonec obdobný výměr důchodu jako lidé, kteří přispívají do systému mnohem více. Ve vývoji starobního důchodu nejsou během let 1990-2008 žádné významné výkyvy. Dávka se vyvíjela rovnoměrně, bez odchylek. Její vývoj byl mírně procentuelně nižší od roku 1998 do roku 2005 za vlády levice. Systém české sociální politiky, její nástroje a instituce nutně musí do budoucna projít radikální změnou, která je již několik let komentovaná, ale stále k ní nedošlo. Pokud se takto nestane, budou se generovat dlouhodobě neudržitelné deficity a stát je již dalším zadlužováním neufinancuje. Vše vychází z předpokladů, že dva dospělí lidé mají v průměru dvě děti. Jednoduchý model, který v naší republice nefunguje, je tzv. rodinný neboli africký model, kdy rodina má více než 2 děti a ty se potom starají o své rodiče. Je známo, že nynější aktivní páry v ČR zakládají rodinu až v pozdějším věku a mívají zpravidla jedno nebo maximálně dvě děti. V posledních letech tento předpoklad přestává platit. Mladí lidé se po ukončení studií do manželství nehrnou a hodně z nich odchází za prací do ciziny, kde jako dobře placení odborníci zůstávají. Zjistí, že i tam je chleba o dvou kůrkách. V posledních letech okolní státy již prošly důchodovou reformou, Slovensko v roce 2004. Můžeme říct, že ideální řešení důchodové reformy neexistuje, jinak by celý svět prošel důchodovou reformou ve stejném stylu.

Diskuse

47

Nezaměstnaní, rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, důchodci a jiní poživatelé sociálních dávek jsou odkázáni na příjem sociálních transferů. Transfery jsou nedílnou součástí systému sociálního zabezpečení. Tento systém lze dále upravovat tím, že posupně v malých krocích se mění jeho příjmy a výdaje. To by mělo odvrátit jeho zhroucení jako celku. Nejhorší variantou by bylo to, že by poživatelé dávek dostávali podstatně méně, ale nehrozí možnost, že by nedostávali nic. PAYG na rozdíl od jiných systémů bude vždy fungovat, ale je možné, že bude vyplácet důchody nízké.

Závěr

48

7 Závěr Sociální transfery budou mít své stálé místo oblíbenosti na nejvyšších příčkách popularity od obyvatel České republiky. Mnohý z nich neví, kdo má kdy v rodině narozeniny, ale umí si dobře spočítat, jaké mu náleží sociální dávky. Někdy bývají sociální dávky zneužívány. Myslím, že do budoucna bude těžké odstranit tuto variantu, kdy lidé zneužívají výplatu dávek. Přesto můžeme říci, že bez nich nemohou potřební přežít bez útrap a nad hranicí bídy, kdy lidský život nemá pro mnohé smysl. Sociální transfery budou v budoucnu jazýčkem vah při zvažování, jakou politickou stranu si ve volbách zvolit. Vždyť toto je pro občany jedna z nejdůležitějších priorit. Chystané reformy, pokud projdou schválením, chystají velká zpřísnění. Kromě důchodů budou obyvatelé České republiky závislí na zaměstnanosti, která se ale bohužel rapidně nezlepšuje. Důchodová reforma pravděpodobně půjde krokem v ideji komise Vladimíra Bezděka. V tomhle směru jsou nachystány nové vzorce výpočtů, kterých se mnoho seniorů bojí a důchod si vyřizují dříve, aby je nezastihla říjnová změna roku 2011. Mohu říci, že po dobu tvorby bakalářské práce se vyvíjel můj postoj k plánované reformě transferových dávek. Zpočátku jsem byla jednoznačným zastáncem plánovaných změn. Je jasné, že změna nastat musí. Doteď byl bohužel náš stát hodně prosociální. Co se týká důchodů - s prvními poznatky z vytvořené reformy se celkem snížilo mé přesvědčení, zda je reforma naplánovaná směrem, který byl avizován. Bezděkova komise klade veliký důraz na fakt, že na dnešní čtyřicátníky nebude mít kdo vydělávat. Dnešní aktivně pracující lidé spoří hlavně pro nynější důchodce. Je však třeba provést takové důchodové změny, aby si dnes vydělávající pracovníci začali šetřit na vlastní starobní důchody. Až budou sami v důchodovém věku, nezajistí jim aktivní populace standard, který teď poskytují oni starší generaci. Ostatní sociální transfery začíná stát škrtit a rok 2012 přinese novoty v krocích snížení a zrušení. Avizované zvýšení DPH určitě ke snížení výdajů občanů nepovede. Protože dříve tato situace, kdy příjmy snižujeme a výdaje zvyšujeme, v takové míře nebyla, neumíme dobře odpovědět na všechny otazníky. Ano, stát se nebude více propadat do mínusu, ale lidem se bez sociálních transferů bude žít hůře. Nehledě na to, že ve výhledu roku 2012 a dalších let má být hodně jednorázových dávek zrušeno. Kdyby za hodně změnami nebyl vidět ten pomyslný tunel, určitě by se šlo do změn po hlavě a lépe. Cíle Bezděkovy komise vycházejí z faktu, že na své stáří dnešní čtyřicátníci nebudou mít dostatek financí, proto je nutné si ukládat peníze do systému PPSP. Od podzimu 2010 je tento cíl předmětem debat. Já se přikláním k politologům a ekonomům, kteří poukazují na to, že nelze nařídit spoření do systému, který by byl vytvořen ve smyslu soukromých fondů. Stát nemůže nutit, aby lidé ukládali peníze a spořili do soukromých fondů. Stát by takto ukládal povinnost se na stáří zabezpečit, ale zbavil by se zodpovědnosti garantovat, že

Závěr

49

uložené peníze nepropadnou ve prospěch soukromých fondů a jejich uložení bude mít užitek a smysl.

Literatura

50

8 Literatura APSS. Pečovatelská služba v České republice. 2010. Tábor : RUDI, a.s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-904668-0-7. ČSSZ. Národní pojištění 7/2010: odborný měsíčník. In : . Praha : Tiskárna ministerstva vnitra, 2010. s. 48. ISSN 0323-2395 . JÍLEK, JAROSLAV, ET AL. Nástin sociálněhospodářské politiky. Praha : Oeconomia, 2005. 204 s. ISBN 80-245-0840-0. KRÁLOVÁ, JARMILA; RÁŽOVÁ, EVA . Sociální služby a příspěvek na péči 2007. Olomouc : ANAG, 2007. 350 s. KREBS, VOJTĚCH, ET AL. Sociální politika. Praha : ASPI, a.s., 2005. 502 s. ISBN 80-7357-050-5. POTŮČEK, MARTIN . Veřejná politika. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 399 s. ISBN 80-86429-50-4. POTŮČEK, MARTIN. Křižovatky české sociální reformy. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999. 317 s. PŘIB, JUDR. JAN, ET AL. Průvodce sociálními dávkami 2010 . Praha : ERMAT Praha s.r.o., 2010. 143 s. ISBN 978-80-86140-61-2. Statistická ročenka České republiky 1993. Praha : Scientia, 1993. 441 s. ISBN 80-202-0453-9. Statistická ročenka České republiky 1996. Praha : Scientia, 1996. 707 s. ISBN 80-7183-061-5. Statistická ročenka České republiky 1998. Praha : Scientia, 1999. 743 s. ISBN 80-7183-145-x. Statistická ročenka České republiky 2000. Praha : Scientia, 2001. 759 s. ISBN 80-7183-171-9. Statistická ročenka České republiky 2002. Praha : Scientia, 2003. 795 s. ISBN 80-7223-760-8. Statistická ročenka České republiky 2004. Praha : Scientia, 2005. 783 s. ISBN 80-250-0853-3. Statistická ročenka České republiky 2007. Praha : Scientia, 2008. 783 s. ISBN 80-250-1515-5. Statistická ročenka České republiky 2008. Praha : Scientia, 2009. 795 s. ISBN 80-250-1735-7. Statistická ročenka České republiky 2009. Praha : Scientia, 2010. 807 s. ISBN 978-80-250-1948-1. PIKORA, Vladimír. Lesk a bída důchodové reformy : In Efektivní finanční řešení. Praha : [s.n.] analýza pro ODS, 2010. s. 19.

Literatura

51

Internetové odkazy Business center.cz [online]. 1998 [cit. 2011-02-16]. Právo. Dostupné z WWW: . Investujeme.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-16]. Slovenský důchodový systém v kostce. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. : 2010a [cit. 2010-11-04]. Sociální pojištění. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. : 2010b [cit. 2010-11-04]. Státní sociální podpora. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. : 2010c [cit. 2010-11-04]. Rodina. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. : 2011 [cit. 2010-11-04]. Pomoc v hmotné nouzi. Dostupné z WWW: . Sociální dávky u nás [online]. : 2009 [cit. 2010-14-10]. Sociální dávky - úvod. Dostupné z WWW: < http://socialni-davky.unas.cz/>. Sociální dávky [online]. : 2010 [cit. 2010-12-10]. Sociální dávky 2011. Dostupné z WWW: < http://www.socialni-davky.cz/socialni-davky-2011>., Zprávy Alfa 9 [online]. 2010 [cit. 2010-11-10]. Nejnovější v rubrice. Dostupné z WWW: . http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=354