Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky
Seminární práce
Vliv evropských dotací na české zemědělství
Autor: Petr Liška Studijní obor: Žurnalistika Vyučující: PhDr. Jiří Kameníček, CSc. Ročník: 2015/2016
1
Abstrakt: Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004. Její zemědělství se tak dostalo do společné zemědělské politiky evropské unie a má nárok na dotace, které by měly podporovat jeho rozvoj. Cílem této seminární práce je zjistit, jaký vliv mají dotace na české zemědělství. V teoretické části seminární práce se pokusím nastínit problém dotací jako ekonomického nástroje a v praktické části se pokusím popsat tok evropských dotací českým zemědělstvím. Klíčová slova: dotace, zemědělství, Česká republika, Evropská unie
Abstract: Czech Republic has entered the European Union in 2004. Its agriculture entered the Common Agricultural Policy and it can demand subsidies, which should support its developement. The goal of this seminary work is to discover the effects of subsidies on the Czech agriculture. In the theoretical part I am going to try to present the issue of subsidies as an economic tool and in the practical part I will try to describe the flow of the European subsidies through the Czech agriculture. Keywords: subsidies, agriculture, Czech republic, Europian Union
2
Obsah obsah.................................................................................................................................................... 3 Abstrakt ............................................................................................................................................ 2 Klíčová slova ..................................................................................................................................... 2 Abstract ............................................................................................................................................ 2 Keywords .......................................................................................................................................... 2 Teoretická část.................................................................................................................................. 4 1. Dotace jako nástroj....................................................................................................................... 4 2. Důvody poskytování dotací .......................................................................................................... 5 3. Zemědělské dotace....................................................................................................................... 5 3.1. Druhy zemědělských dotací....................................................................................................... 5 3.1.1. Podle donátora a účelu .......................................................................................................... 5 3.1.2. Podle účinnosti ....................................................................................................................... 5 3.2. Důležitost dotací v zemědělství a nastavení správných podmínek pro jejich čerpání .............. 6 Praktická část .................................................................................................................................... 8 4. Společná zemědělská politika....................................................................................................... 8 5. Vývoj českého zemědělství po vstupu do EU ............................................................................... 9 6. Nástroje na čerpání dotací ........................................................................................................... 9 6.1. Evropské instituce ..................................................................................................................... 9 6.2. České instituce ........................................................................................................................ 10 6.3. Programy na dotace ................................................................................................................ 11 7. Vyhodnocování konkrétního přínosu dotací, ukazatele ............................................................. 11 Závěr ............................................................................................................................................... 13 Summary......................................................................................................................................... 13 Zdroje.............................................................................................................................................. 14 Příloha............................................................................................................................................. 15
3
Teoretická část V této části se pokusím nastínit problém dotací z hlediska jejich postavení, odůvodnění a účelu v zemědělství. Pokusím se zodpovědět otázku, do jaké míry jsou dotace prospěšné a kde se nacházejí limity jejich použití a možnosti jejich zneužití.
1.) Dotace jako nástroj Pokud máme zkoumat vliv či důsledky evropských dotací na české zemědělství, je třeba si nejprve položit otázku, jak dotace můžeme definovat a jak na ně nahlížet. Pokud bychom postupovali laicky, dospějeme nejprve k závěru, že dotace jsou určité finanční prostředky, které mají za cíl pomoci, či podpořit určitý ekonomický subjekt. Dotace jsou tedy záležitostí ekonomickou. O přidělení dotací rozhoduje vláda, v případě evropských dotací pak evropská vláda a parlament. Dotace lze tedy chápat i jako nástroj politický. Pokud zapřemýšlíme hlouběji, zjistíme, že dotace mohou ovlivňovat i sociální aspekty ve společnosti, jako například „sociální zázemí, zaměstnanost, poptávku po potravinách, službách, vzdělání.“1 V případě, že zapřemýšlíme ještě hlouběji, uvědomíme si, že nakládáme se sumou peněz, kterou podle potřeb přesměrováváme do potřebných odvětví, dotace v tom případě fungují i jako nástroj regulační. Veškeré vyjmenované aspekty však nemohou fungovat odděleně. Dotace budou vždy současně záležitostí ekonomickou i politickou, jelikož politici na základně agendy, lobby a pobídek vždy budou operovat s určitou sumou, která ovlivní ekonomickou rovnováhu. Vždy je můžeme označit jako jev sociálně-ekonomický, kdy fungování dotací ovlivní sociální faktory jako vzdělání, či poptávku a nakonec dotace skýtají aspekt i sociálně-politický. Dotace tak představují velice komplexní problém. V následujících řádkách se pokusím charakterizovat druhy důvody k vyplácení dotací a jejich druhy v zemědělství.
2.) Důvody poskytování dotací Stručně jsme si charakterizovali působnost dotací. Nyní se zaměříme na jejich cíle. Motivací k poskytnutí dotace může být několik. V obecné rovině se můžeme buď snažit podporovat ekonomicky slabé subjekty, udržet nebo dosáhnout určitý vývoj, nebo se snažit ochránit
1
KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 6 4
ekonomické subjekty před nepříznivým vývojem. Stručně řečeno, v teoretické rovině dotace představují ochrannou, či podpůrnou/udržovací ekonomickou činnost.
3) Zemědělské dotace 3.1.) Druhy zemědělských dotací Zemědělské dotace můžeme konkrétně členit dle několika kritérií. Můžeme je zkoumat z hlediska jejich donora, jejich účelu a účinnosti, ale také politicko-ekonomických souvislostí nebo účetnictví a daní. Pro potřebu této seminární práce představím stručně první dvě. 3.1.1) Podle donátora a konkrétního účelu: „Donátory mohou být: státní instituce, EU, soukromé zdroje.“2 Dotace jsou používány na celou řadu účelů. Mezi ně patří účely jako: „podpora výroby, podpora odstoupení od výroby, mimovýrobní, doplňující s kompenzačním charakterem, podpůrné, na pojištění, na poradenské služby“3. Dále se mohou použít jako „ochrana před konkurencí“, „technické vybavení odbytová družstva, sociální účely, podpora prodeje“4. 3.1.2) Podle účinnosti Kromě dotací úspěšných existují i dotace neúspěšné, které souvisejí s záměrným účelem sobecky se obohatit a opírají se buď o nekalé obchodní praktiky, podvody, uplácení nebo nevědomost úřadů a pak také dotace neúspěšné nezáměrně, když dotace působí jako opak jejího původního účelu, čili proti sobě. 3.2) Důležitost dotací v zemědělství a nastavení správných podmínek pro jejich čerpání Zemědělství produkuje zásadní hodnotu. Je primárním prostředkem pro přežití populace. Pokud se teoreticky významný zemědělský producent octne v nepříznivé ekonomické situaci, nemůže s činností přestat. Zcela zásadně zemědělství na rozdíl od jiných odvětví závisí na počasí a zemských vlivech, které nelze v dlouhodobém horizontu předvídat. Stručně řečeno: Zemědělci 2
KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 50 3 KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, [76] s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 50, 51 4 KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 50, 51, 52 5
musejí, pokud nechtějí zkrachovat, počítat se ztrátou. Může se jednat o ztrátu malou (mírné sucho) nebo i značnou (např. povodně v roce 2002). „Dotace mají strategickou roli v politickém soupeření; a to jak po stránce stanovování rámcových podmínek zemědělské činnosti a její konkurenceschopnosti, tak vztahu obyvatelstva k odvětví a zásobování produkty.“5 V této práci se budeme věnovat dotacím v rámci Společné zemědělské politiky (SZP). Dotace lze do jisté míry považovat za zásadní ekonomický nástroj, alespoň co se zemědělství týče. Zároveň však bylo zmíněno, že hrají „strategickou roli v politickém soupeření“. Nutí nás to uvažovat. Do jaké míry můžeme dotace považovat za nezbytný zdroj financí a kde se nachází hranice, kdy peníze připadnou do rukou nežádoucích ekonomických subjektů (v případě Evropské unie i států) na základě politické lobby, byrokracie, nepochopení ekonomických zákonitostí? I bez odborných znalostí totiž každý dokáže pochopit, že v tržním světě se většina ekonomických subjektů bude chovat sobecky (obzvláště v netransparentním, legislativně nezajištěném prostředí) a chtít co největší zisk. Můžeme předpokládat, že se ekonomické subjekty, i sociální subjekty (pracující lidé), zachovají racionálně, i když jejich ekonomická činnost není rentabilní, když na ní závisí jejich zaměstnání/obživa? Neměl by se zemědělské podniky snažit o co největší nezávislost a rentabilitu, místo spoléhání na dotace? A jak můžeme přerozdělování dotací rozumně ovlivňovat, když spadá pod politiku zvolených stran, které jsou podporovány svou voličskou základnou a ekonomickými lobby? Pokud chceme zajistit rentabilitu dotací, musíme nejdříve stanovit zdravé legislativní prostředí pro jejich výdej. Na prvním stupni stojí ekonomicky racionální donátor, který se snaží zabezpečit co největší a nejrozumnější výši dotací.. „Pro různé subjekty existuje odlišná hranice, pod kterou subjekt kolabuje; nezkoumá se míra ohrožení; zároveň donátor se musí snažit zabránit, aby příjemce dotace se obohacoval na úkor příjemce služby, korupční klima tvoří samostatnou problematiku a její úroveň v ČR je vcelku známa.“6 Ekonomicky racionální donátor by měl také umět odhadnout odpovídající dobu, kdy dotace přidělit. Na druhé straně musí stát ekonomicky vzdělaný, bezúhonný příjemce. Velkou roli v u příjemce hraje jeho informovanost. K tomu by měla sloužit srozumitelná síť komunikačních orgánů, která
5
KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 5, 6 6 KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 48 6
pomáhá s řešením a vysvětlováním evropské legislativy. Spoléhat na to, že nejmenší ekonomické subjekty jako soukromí farmáři a malá družstva budou ochotny věnovat čas studováním evropské zemědělské legislativy a podávat korektní dotace, nelze. Na mezinárodní úrovni je třeba zajistit, aby dotace proudily pouze do odvětví potřebných a nezvýhodňovat určité subjekty/země. Zajištění těchto standardů však podléhá vůli politického prostředí v Evropské unii, jejíž politici budu vždy lobovat za zájmy podnikatelských subjektů či zemí. Vůle ke změně nepřijde ani od lidí na dotacích závislých ani podvodníků. Nikdy se tedy nemůžeme spoléhat na to, že se nestanou nástrojem v nekalých rukou a dotacemi pro dotace.
Praktická část: V této části se pokusím popsat fungování Společné zemědělské politiky, vyjmenuji organizace a nástroje zodpovědné za vytváření a přijímání dotací. Popíšu organizace EU a ČR a jejich působnost a pokusím popsat účinky SZP. V závěru se pokusím vyhodnotit přínos dotační politiky EU českému zemědělství.
4) Společná zemědělská politika Počátky Společné zemědělské politiky můžeme sledovat už od konce druhé světové války, kdy hrozil nedostatek potravin a zemědělská výroba byla neefektivní. „Samotné zaměření SZP na podporu domácích producentů a podporu růstu produktivity najdeme přímo v ustavujících článcích SZP ve Smlouvě o založení Evropského Společenství (znění článku se po dobu existence EHS/ES/EU nezměnilo).“7 Společná zemědělská politiky vznikla oficiálně až v roce 1962. Už v roce 1957 se však definovalo jejích pět cílů v „Římské smlouvě“: zvýšit produktivitu, zajistit rozumné ceny, důstojnou životní úroveň zemědělcům, stabilizovat trhy a udržet plynulost zásobování. Poválečné evropské země sdružující se nejdříve v EHS, posléze ES až do EU vždy největší podíl svých finančních prostředků dávaly do zemědělství. „Podíl výdajů vynaložených z rozpočtu EU na zemědělství se však postupně snížil: z téměř 70 % v 70. letech 20. století na současných asi 38 %“8. I přes klesající trend zůstává SZP nejbohatší, nejvytíženější a nejkontroverznější politikou. Pro vstup se muselo české zemědělství podřídit takzvané Společné zemědělské politice. „Cestou k dosažení stanovených cílů bylo zavedení společné regulace zemědělského trhu, která měla 7
KÖNIG, Petr, Lubor LACINA a Jan PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2006, 414 s. ISBN 80-7364-022-8. s. 203 8 Evropská unie *online+. Oficiální internetové stránky Evropské unie. Zemědělství [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: http://europa.eu/pol/agr/index_cs.htm 7
využívat jednotnou regulaci cen, subvencování výroby i odbytu produktů a stabilizace dovozů i vývozů zemědělských komodit. Mezi výrobci a spotřebiteli uvnitř Společenství byla zakázána jakákoliv diskriminace. Byly zrušený bariéry obchodu mezi členskými státy, stejně jako musely všechny státy zrušit národní systém dotací zemědělství.“9
5) Vývoj českého zemědělství a dotací po vstupu do EU České zemědělství zaznamenalo v roce 2004 (vstup do EU) prudký nárůst oproti roku 2003 rozvoj. Svědčí o tom Souhrnný zemědělský účet z obou let10. „Posun ze ztrát lze přímo přičíst značnému navýšení veřejné finanční podpory zemědělcům po vstupu. V roce 2007 byla veřejná podpora českému zemědělskému sektoru o 60% vyšší ne v roce 2003, přičemž většina těchto prostředků pocházela z Evropské unie (MZE 2008, s. 31). Zemědělské dotace dále narostly i v následujícím roce 2008, kdy dosáhly 76,7 miliard korun (MZE 2009b, s. IX).“11 V současnosti poputuje na Program rozvoje venkova (2014 – 2020) více než 84 miliard korun. Asi 63 mld. zaplatí EU a 21 mld. půjde ze státního rozpočtu. Více než dvě třetiny financí bude věnováno na ochranu životního prostředí.
6) Nástroje na čerpání dotací 6.1) Evropské instituce Konkrétní instituce evropské unie na přerozdělování dotací v zemědělství se jmenují Evropský zemědělský záruční fond (EAGF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Dotace Evropská unie poskytuje buď přímo, prostřednictvím grantů, nebo nepřímo skrze celostátní či regionální orgány. Na oficiálních stránkách Evropské unie jsou podmínky udělování nepřímých dotací následující:
„slouží jako doplňkové financování, tzn. EU nefinancuje 100% výši projektu
jejich smyslem je pomoci, aby byly projekty ve finanční rovnováze
nesmí ve výsledku přinést příjemci grantu zisk
9
KÖNIG, Petr, Lubor LACINA a Jan PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2006, 414 s. ISBN 80-7364-022-8. s. 204 10 Viz tabulky v příloze. Pro srovnání byly použity Účty tvorby důchodů a podnikatelských důchodů 11 MAREK, Dan a Michael J BAUN. Česká republika a Evropská unie. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2010, 227 s. ISBN 978-80-87029-89-3. s. 120 8
nelze je přidělit retroaktivně na již dokončené projekty
jsou poskytovány podle zásady „jeden grant na jeden projekt". Who is eligible?“12 (eligible =způsobilý, oprávněný)
Dále je zde vymezeno, kdo může o dotace zažádat:
„Firmy nebo související organizace (podnikatelská sdružení, poskytovatelé služeb pro podnikatele, konzultanti apod.), které realizují projekty, jež prosazují zájmy EU nebo přispívají k provádění programu nebo politiky EU.
Musí se jednat o mezinárodní a propracované projekty, které přinášejí přidanou hodnotu.
Podrobná kritéria způsobilosti jsou vždy uvedena v konkrétních výzvách k předkládání návrhů.“13
Nepřímé dotace mají několik nevýhod. Nejen, že projekty schválené EU musí zčásti hradit stát, ale zemědělci musí vymýšlet programy, které se nemusí slučovat s jejich názorem na zemědělství, aby obdrželi dotace. Nutnost vyhovění právním požadavkům českým i evropským dává velký prostor byrokracii. 6.2) České instituce V českém legislativním prostředí se o dotace starají tři instituce. Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Primární vliv na přerozdělování dotací má Státní zemědělský intervenční fond na neboť „Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou - zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů.“14 6.3) Programy na dotace Nyní, když jsme určili, které organizace a složky se podílejí na redistribuci dotací, můžeme popsat, jak samotný proces vytvoření a předání dotace probíhá. Odehrává se v několika instancích. „Přímé platby zaujímají největší podíl vyplácených finančních prostředků určených na dotace v
12
Evropská unie *online+. Oficiální internetové stránky Evropské unie. Finanční prostředky EU *cit. 2015-10-29] Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/business/funding-grants/eu-programmes/index_cs.htm 13
Evropská unie *online+. Oficiální internetové stránky Evropské unie. Finanční prostředky EU *cit. 2015-10-29] Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/business/funding-grants/eu-programmes/index_cs.htm 14 Státní zemědělský intervenční fond [online]. [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/o-nas 9
zemědělství, jejich poskytování probíhá podle pravidel Společné zemědělské politiky EU.“ 15 Mezi další patří Program rozvoje venkova a Operační program Rybářství, které se stanovují na sedm let. Ty jsou specifické tím, že evropská unie platí jen část dotačních poplatků a zbytek stát. Poslední program, ne kterém se EU podílí, je tzv. Společná organizace trhu. „Společné organizace trhů (SOT) aplikuje EU u vybraných zemědělských komodit, u nichž závazným způsobem stanovuje některé podmínky výroby a obchodu a podporuje je některými intervenčními zásahy, dotacemi, licenční politikou při dovozu a vývozu zemědělských komodit z a do třetích zemí, úpravou obchodních podmínek apod.“16
7) Vyhodnocování konkrétního přínosu dotací, ukazatele Abychom mohli zodpovědně zhodnotit přínos dotací z Evropské unie, musíme si nejdříve položit otázku, podle jakých kritérií je chceme soudit. Oblast skutečné působnosti poplatků je velmi sporná a zahrnuje velké množství profesí, politických pohledů a závisí na nepřeberném množství geografických faktorů. Můžeme se pokusit orientovat se v něm pomocí ekonomických ukazatelů. Ale v případě, že hodnotíme finanční užitek zemědělských subjektů určitých letech pouze pomocí sledování přidaných dotací, nezahrnujeme zde naprosto podstatné faktory jako přírodní podmínky, geografickou polohu, stejně jako schopnost managementu firmy a práci s lidskými zdroji. Mezi ukazatele, které se na výpočet používají se řadí například sledování růstu HDP. Existuje výrobková metoda propočtu HDP, výdajová metoda nebo metoda důchodová. „Výrobková metoda propočtu HDP Vezmeme v úvahu součet všech účetních přidaných hodnot (tzn. tržby minus výkonová spotřeba), tzn. součet osobních nákladů, daní, poplatků, odpisů, které mají současně dvojjedinou roli charakteru výkonové spotřeby a současně substituce pracovní síly (v případě strojního vybavení), ale i odepisovatelných pěstitelských celků, dospělých zvířat. Tržby produkce se pohybují na úrovni
15
Státní zemědělský intervenční fond [online]. [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/prime-platby
16
Státní zemědělský intervenční fond [online]. [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: http://www.szif.cz/cs/sot 10
vynaložených nákladů, nezapočítána přidaná hodnota odvětví zemědělství, daná oceněním souběžných efektů, jak ji uvažují některé země.“17 „Výdajová metoda, (agregátní výdaje): Stanovování cen potravin má značně odlišné možnosti od určování ceny energie; osobní spotřeba vč. služeb příliš neroste, saldo obchodní bilance sleduje zvyšující se dovoz a využívání krajiny rekreačním způsobem je v platbách zanedbatelné“18 „Důchodová metoda: Přínos je poznamenán nízkými mzdami v odvětví, minimálními daněmi.“19 Stručně řečeno, buď můžeme dotace započítat k celkovému součtu všech kladných a záporných položek, nebo zjistíme výdaje, které ek. subjekt vydává na export, provozní náklady atd. a nebo výši mezd, úroků rent. atd. Ani jedna z těchto metod ovšem nezohledňuje skutečný stav věcí.
Závěr: Vyhodnotit přínos zemědělských dotací na Českou republiku nelze snadno. K dispozici máme pouze ukazatele růstu a výši dotací, které plně neznázorňují svou efektivitu na hospodaření v zemědělství. Dotace můžeme do jisté míry považovat za racionální regulační nástroj, míra je však ovlivněna řadou faktorů, jako je znalost legislativy a prozíravost donátora i příjemce. Pokud fungují jako ochranný prvek a nikoli jako prvek neracionálního ekonomického jednání, jsou přínosné. Problém spočívá v tom, že nevíme, zda čerpáme správně, zda dotace skutečné putují do správných rukou. V současné době panují trendy omezování dotační politiky v zemědělství díky reformám a úsporám. Dotační politika zvláště ve svých začátcích pomohla českému zemědělství. S tím ale vziklo prostředí byrokracie, kde se zemědělec přesunul do role neustálého žadatele. Žadatele, který se musí přizpůsobit legislativě unie, pokud chce peníze obdržet. Omezit závislost na dotacích považuji za pozitivní hospodářský trend.
17
KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 40 18 KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, [76] s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 40 19 KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. s. 40 11
Summary: It is not easy to asses the value of agricultural subsidies for the Czech Republic. We only have a few indicators of growth and the volume of subsidies, which do not fully capture their effectiveness on agricultural management. We can consider subsidies as a rational tool of regulation to certain limit, the limit depends on many factors such as knowledge of the legislation and foresight of the donator and the reciever. If subsidies function as a protective measure and not as measure of irrational economical acts, they are helpful. The problem lies within us not knowing, whether we accept subsidies in the correct way and if they end up in the right hands. Currently we can observe tendencies to curb the policy of subsidies in agriculture thanks to reforms and savings. The policy of subsidies helped the czech agriculture especially at its start. With it was created an enviroment of bureaucracy, where the agricultor moved into the position of a continual applicant. The applicant, who has to adapt to the legislation of the European Union. I consider curbing the dependency on subsidies a positive tendency in economy. Zdroje: Knižní: KOUŘILOVÁ, Jindra, Jiří PŠENČÍK a Daniel KOPTA. Dotace v zemědělství: z hlediska komplexního pohledu a s přihlédnutím k ekologickému zemědělství. Vyd. 1. Brno: Pro Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vydalo Akademické nakladatelství CERM, 2009, 106, *76+ s.,. ISBN 978-80-7204-637-9. KÖNIG, Petr, Lubor LACINA a Jan PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2006, 414 s. ISBN 80-7364-022-8. MAREK, Dan a Michael J BAUN. Česká republika a Evropská unie. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2010, 227 s. ISBN 978-80-87029-89-3. FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003, 743 s. ISBN 80-7325-015-2. HLAVÁČEK, Jiří a Michal HLAVÁČEK. Zobecněná mikroekonomie. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2010, 208 s. ISBN 978-80-246-1685-8. Elektronické: Evropská unie *online+. Oficiální internetové stránky Evropské unie. *cit. 2015-10-29+ Dostupné z: http://europa.eu/index_cs.htm Portál eAgri – resortní portál Ministerstva zemědělství [online] [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ Státní zemědělský intervenční fond [online]. [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.szif.cz/cs Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.czso.cz/
12
CIRKOVSKÝ, Milan. Dopady přijetí Společné zemědělské politiky a vstupu do EU na české zemědělství. Praha, 2006. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta národohospodářská. prof. Ing. Luděk Urban, CSc. [online]. [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.vse.cz/vskp/id/4383
Příloha: Tabulka 1: Souhrnný zemědělský účet - účet tvorby důchodu za rok 2003 v mil. Kč Economic Accounts for Agriculture - Generation of Income Account in 2003, million CZK v běžných cenách
Kód Ukazatel Item
Description
current prices
23
NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM
18 839,9
COMPENSATION OF EMPLOYEES
24
OSTATNÍ DANĚ NA VÝROBU
3 932,0
OTHER TAXES ON PRODUCTION
25
OSTATNÍ DOTACE NA VÝROBU
7 270,7
26
DŮCHOD Z FAKTORŮ (22-24+25) ČISTÝ PROVOZNÍ PŘEBYTEK/SMÍŠENÝ DŮCHOD (22-2324+25)
20 123,4
27
1 283,5
OTHER SUBSIDIES ON PRODUCTION FACTOR INCOME (22-24+25) OPERATING SURPLUS/MIXED INCOME (2223-24+25)
Zdroj: Český statistický úřad [online]. Souhrnný zemědělský účet – 2003 - 2004 [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/souhrnny-zemedelsky-ucet-2003-2004-tdhz6o2roz
Tabulka 2: Souhrnný zemědělský účet - účet tvorby důchodu za rok 2004 v mil. Kč (předběžná data) Economic Accounts for Agriculture - Generation of Income Account in 2004, million CZK (preliminary data) v běžných cenách
Kód Ukazatel Item
Description
current prices
23
NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM
19 160,3
COMPENSATION OF EMPLOYEES
24
OSTATNÍ DANĚ NA VÝROBU
4 214,6
OTHER TAXES ON PRODUCTION
25
OSTATNÍ DOTACE NA VÝROBU
7 150,0
OTHER SUBSIDIES ON PRODUCTION
26
DŮCHOD Z FAKTORŮ (22-24+25)
31 882,5
FACTOR INCOME (22-24+25)
27
ČISTÝ PROVOZNÍ PŘEBYTEK/SMÍŠENÝ DŮCHOD (22-23-24+25)
12 722,1
OPERATING SURPLUS/MIXED INCOME (22-23-24+25)
Zdroj: Český statistický úřad *online+. Souhrnný zemědělský účet – 2003 - 2004 [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/souhrnny-zemedelsky-ucet-2003-2004-tdhz6o2roz
13
Tabulka 3: Souhrnný zemědělský účet - účet podnikatelského důchodu za rok 2003 v mil. Kč Economic Accounts for Agriculture - Entrepreneurial Income Account in 2003, million CZK v běžných cenách
Kód Ukazatel Item PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ Z NEMOVITOSTÍ
28 29
NÁKLADOVÉ ÚROKY
30
VÝNOSOVÉ ÚROKY
2 134,4
RENTS AND OTHER REAL ESTATE RENTAL CHARGES TO BE PAID
2 060,9
INTEREST PAID
448,5
PODNIKATELSKÝ DŮCHOD (27-28-29+30)
31
Description
current prices
-2 463,3
INTEREST RECEIVED ENTERPRENEURIAL INCOME (27-2829+30)
Zdroj: Český statistický úřad *online+. Souhrnný zemědělský účet – 2003 - 2004 [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/souhrnny-zemedelsky-ucet-2003-2004-tdhz6o2roz
Tabulka 4: Souhrnný zemědělský účet - účet podnikatelského důchodu za rok 2004 v mil. Kč (předběžná data) Economic Accounts for Agriculture - Entrepreneurial Income Account in 2004, million CZK (preliminary data)
v běžných cenách
Kód Ukazatel Item 28
PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ Z NEMOVITOSTÍ
29
NÁKLADOVÉ ÚROKY
30
VÝNOSOVÉ ÚROKY
31
PODNIKATELSKÝ DŮCHOD (27-2829+30)
Description
current prices 2 699,2 1 926,8 459,8 8 555,9
RENTS AND OTHER REAL ESTATE RENTAL CHARGES TO BE PAID INTEREST PAID INTEREST RECEIVED ENTERPRENEURIAL INCOME (27-2829+30)
Zdroj: Český statistický úřad *online+. Souhrnný zemědělský účet – 2003 - 2004 [cit. 2015-10-29+ Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/souhrnny-zemedelsky-ucet-2003-2004-tdhz6o2roz
14