Veltrh ITEP
INTERREG
Regionální partnerství
PlzeËský kraj uspoÑádal 2. roÂník veletrhu cestovního ruchu ITEP 2006. PÑipravili jsme fotoreportáž.
PlzeËský kraj patÑil k nejúspÆšnÆjším žadatelÒm o evropské finance z programu Interreg. Celou stranu vÆnujeme úspÆšným projektÒm.
Poslední krok k potvrzení vzájemné spolupráce mezi PlzeËským krajem a hrabstvím Northamptonshire ve Velké Británii udÆlali pÑedstavitelé obou samosprávních celkÒ.
strana 6
strana 8
NÁKLAD
SLOUPEK RADNÍHO
strana 3
Ročník 4 z číslo 10 z 3. 11. 2006 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz
250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU
Vládní hÐíchy komplikují kraji rozpoÁet PÓekážkou je nedostatek financí pro aplikaci zákona o sociálních službách epÑíjemné dÆdictví po minulé vládÆ komplikuje vytváÑení návrhu nového rozpoÂtu kraje pro rok 2007. Hlavní pÑekážkou je nedotažení finanÂního zabezpeÂení nákladÒ, které jsou spojeny s aplikací nového zákona o sociálních službách. PlzeËský kraj, stejnÆ jako ostatní regiony v republice, dostával poslední tÑi roky od státu dotaci 244 milionÒ na všechny domovy dÒchodcÒ a ústavy sociální péÂe. Tato Âástka se za celou dobu nezvedla na rozdíl od inflace. PÑed dvÆma roky navíc chybÆly dva hlasy sociálních demokratÒ a tuto Âástku mohly získat kraje do rozpoÂtového urÂení daní.
ní péÂe nedala ani korunu, protože pÑedpokládala, že klienti z pÑíspÆvku na péÂi uhradí náklady sami. To byl samozÑejmÆ pouze pÑedpoklad, protože realita je zcela jiná. Náklady v tÆchto zaÑízeních se témÆÑ nemÆní a tÆžko mÒžeme požadovat po klientech 25 tisíc korun a více. PÑíspÆvek sice dostávat budou, ale výraznÆ nižší, než jsou skuteÂné náklady,“ vysvÆtluje námÆstek hejtmana pro oblast financí Vladislav Vilímec.
N
Vážení ÁtenáÐi, politické ideologie promÆnily v nedávné minulosti Âeskobavorskou hranici v neprodyšnou bariéru. Vznikly tak nepÑirozené hranice zatížené strachem, z pÑíhraniÂí se stávala slabÆ osídlená periferie, neboz hospodáÑství se rozvíjelo výhradnÆ do vnitrozemí. Dopravní cesty vedly Âasto pouze soubÆžnÆ s hranicemi. PÑed 16 lety se situace obrátila a z posledních periferií se stalo první území sousedící nové Evropy, protnuté hlavními dopravními tepnami. NejvÆtší bariérou vzájemné spolupráce Âeských a bavorských zemí jsou dnes spíše pohoÑí a rozsáhlá ochrana pÑírody. PrávÆ v tÆchto dnech to bude pÑesnÆ 5 let od doby, kdy PlzeËský kraj spolu s vládními kraji Horní Falce a Dolního Bavorska podepsal Deklaraci o vzájemné pÑeshraniÂní spolupráci. Kraje se v ní zavázaly k nadstandardní výmÆnÆ informací, posilování spoleÂného pÑeshraniÂního prostoru v evropské konkurenci a podpoÑe spoleÂných projektÒ, odstraËujících bariéry tohoto donedávna neprodyšnÆ rozdÆleného území. Tento cíl se realizuje pravidelným zasedáním 6 pracovních skupin, které v jednotlivých oblastech (cestovní ruch, kultura, životní prostÑedí, hospodáÑství, doprava a zemÆdÆlství a obnova venkova) pÑinášejí podnÆty z obou stran spoleÂné hranice a navrhují a koordinují jejich Ñešení. KaždoroÂnÆ se pak uskuteÂËuje velká pÑeshraniÂní konference všech tÑí partnerÒ, kde jsou prezentovány výsledky celoroÂních aktivit. Letošní už šestá pÑeshraniÂní konference se uskuteÂní ve dnech 9. a 10. listopadu v dolnobavorském Zwieselu. ZúÂastní se jí na sto zástupcÒ všech tÑí krajÒ vÂetnÆ hejtmanÒ, radních, starostÒ a dalších významných hostÒ. Hlavními tématy dvoudenního zasedání bude pÑíprava na Bavorskou zemskou výstavu vÂetnÆ doprovodných akcí po obou stranách spoleÂných hranic, pÑedstavení nÆkterých konkrétních spoleÂných projektÒ, které jsou výsledkem vzájemné spolupráce, a informace k novému dotaÂnímu období v Âeskobavorském pÑíhraniÂí. ING. JIŘÍ KALISTA (ODS)
Každá změna něco stojí
„Každoročně se zvyšuje poměr kapitálových výdajů oproti běžným výdajům. To znamená, že pravidelně zvyšujeme v rozpočtu kraje částku na přímé investice. V letošním roce tvořily investice 20,54 % rozpočtu, na příští rok počítáme s 21,88 %, což je nárůst o 1,3 % a to je pozitivní zpráva,“ říká náměstek hejtmana Vladislav Vilímec.
„Nový zákon o sociálních službách sice vycházel z dobré filozofie, aby peníze šly za klientem, ale zapomnÆlo se, že to bude nÆco
stát. Minulá vláda do státního rozpoÂtu na transfery krajÒm pro domovy dÒchodcÒ a ústavy sociál-
Chybí až 100 milionů Nová vláda a ministerstvo financí nakonec zahrnuly do návrhu státního rozpoÂtu pro kraje 3,5 miliardy korun s pÒlmiliardovou rezervou, ale stále je to ménÆ, než kolik pravdÆpodobnÆ bude vyžadovat aplikace zákona o sociálních službách. „PÑesnÆ to odhadnout nelze, ale pÑibližnÆ to vyhodnotit dokážeme.
Vzpomínkového aktu ke vzniku republiky se 28. Ðíjna na námÅstí T. G. Masaryka v Plzni za PlzeÊský kraj zúÁastnili hejtman Petr ZimmerFOTO ARCHIV mann a radní JiÐí Kalista.
PokraÁování na stranÅ 3
¢echÑm z Banátu nabídli pomocnou ruku PÐibudou nové vlakové spoje omoci krajanÒm z rumunského Banátu lépe ¢R a funkcí krajÒ v této problematice, s ukázkou
P
se orientovat v evropské dotaÂní legislativÆ i ve správÆ krajského úÑadu – to byla hlavní náplË iniciativy, kterou pÑi první spoleÂné schÒzce letos v dubnu vyvinula námÆstkynÆ hejtmana pro oblast propagace a cestovního ruchu Olga KalÂíková. „V Ñíjnu už na týdenní stáž na Krajský úÑad PlzeËského kraje pÑijel osmadvacetiletý rumunský ¢ech ourec Carol Rudi. Jednalo se o prvního zahraniÂního stážistu, který Âerpal zkušenosti a poznatky od zamÆstnancÒ našeho úÑadu,“ Ñíká O. KalÂíková. V rámci pÑipraveného programu získal stážista zkušenosti z pracovní Âinnosti Odboru fondÒ a programÒ EU, kde se seznámil se systémem Âerpání strukturálních fondÒ v podmínkách
práce a konkrétních Âinností jednotlivých pracovníkÒ odboru a dále s projekty financovanými ze strukturálních fondÒ v rámci programÒ Phare, SROP a Interreg IIIA. Dále navštívil OddÆlení BAK Odboru regionálního rozvoje, Odbor cestovního ruchu a propagace a OddÆlení tiskové a vnÆjších vztahÒ. Studijní pobyt tohoto mladého muže v PlzeËském kraji trval celkem tÑi týdny. „Delegace rumunských ¢echÒ pÑijela i na letošní veletrh cestovního ruchu ITEP 2006. Pomoc PlzeËského kraje nespoÂívá jen v pÑedávání zkušeností. ProstÑednictvím organizace ¢lovÆk v tísni bylo škole v rumunském Banátu napÑíklad pÑedáno 10 poÂí(AFI) taÂÒ a 3 tiskárny,“ doplËuje námÆstkynÆ.
Více spojů s lepší návazností, to je podoba nového jízdního řádu, jak ho navrhuje Plzeňský kraj pro příští měsíce. Oproti nyní platnému jízdnímu řádu dojde v příštím roce k nárůstu výkonů objednaných krajem o téměř 70 tisíc vlakových kilometrů. Veřejností jistě vítané změny začnou platit 10. prosince 2006. „Navýšení výkonů se projeví na trati 190 Plzeň–České Budějovice, kde bylo snahou navrhnout do nového jízdního řádu osobní vlaky tak, aby na sebe lépe navazovaly v železniční stanici Horažďovice předměstí,“ vysvětluje radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. Konečný návrh jízdního řádu přinesl také změny ve vedení vlaků na trati 160 Plzeň–Žatec, polohy vlaků by měly lépe odpovídat potřebám cestující veřejnosti. Na trati 183 Plzeň–Klatovy jsou kombinovány spěšné vlaky a rychlíky tak, že lze ve dvouhodinových intervalech využít spojení Praha–Plzeň–Klatovy a zpět. Konečný návrh jízdního řádu pro období platnosti 2006/2007 je zveřejněn na portále Plzeňského kraje na adre(AFI) se http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=28689.
Francouze zaujalo pÐedstavení našeho regionu MARKÉTA LADMANOVÁ
rezentovat dobré jméno PlzeËského kraje ve Francii a také najít partnerský region se do PaÑíže v pÑedposledním Ñíjnovém týdnu vypravil hejtman Petr Zimmerman spoleÂnÆ s námÆstkem Vladislavem Vilímcem a námÆstkyní Olgou KalÂíkovou. Cílem cesty byla prezentace PlzeËského kraje na ambasádÆ ¢eské republiky v PaÑíži, úÂast na velké recepci poÑádané velvyslancem Pavlem Fišerem ku pÑíležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného ¢eskoslovenska a seznámení se s dalšími možnými zpÒsoby pÑedstavení a zviditelnÆní PlzeËského kraje ve Francii. „Už druhý den návštÆvy jsme mÆli zpÆtnou reakci na pÑedstavení PlzeËského kraje. ¢eská ambasáda pravidelnÆ zve na slavnostní recepci ke státnímu svát-
P
Prezentaci PlzeÊského kraje zahájil hejtman Petr Zimmermann. FOTO ARCHIV
ku vždy reprezentanty jednoho kraje, který se mÒže pÑedstavit. Naše vystoupení bylo hodnoceno jako nejlepší a nejúspÆšnÆjší prezentace,“ hrdÆ Ñíká Olga KalÂíková. PÑi neformální schÒzce mezi
velvyslancem Pavlem Fišerem, námÆstkyní hetmana Olgou KalÂíkovou a vedoucím odboru cestovního ruchu Tomášem Kotorou se také hovoÑilo o regionu Cognac jako o jednom z možných francouzských partner-
ských regionÒ pro PlzeËský kraj. PrávÆ ve zmínÆné oblasti se formovaly Âeské cizinecké legie a jsou tam pohÑbeni dva naši legionáÑi. Poslední Ñíjnový Âtvrtek se uskuteÂnila prezentace kraje na vyslanectví v PaÑíži. „PÑi poÂítaÂové prezentaci se kladl dÒraz na vizuální stránku, ménÆ psaného textu, více obrázkÒ a fotografií s komentáÑem. V rámci všeobecného seznámení se s PlzeËským krajem byly vystaveny loutky Spejbla, Hurvínka a MániÂky, které celou atmosféru vhodnÆ doplnily, stejnÆ jako originály a kopie obrazÒ malíÑe Václava Brožíka, který se narodil v TÑemošné u PlznÆ, zemÑel v PaÑíži a byl Âlenem francouzské akademie,“ vysvÆtluje O. KalÂíková. Po prezentaci PlzeËského kraje následovaly prezentace dalších institucí jako CzechInvest, ¢edok a ¢SA s akcentem na PlzeËský
kraj. Celý blok byl zakonÂen ochutnávkou krajových specialit. Tato dopolední Âást byla urÂena zejména pro francouzské novináÑe a cestovní kanceláÑe a zúÂastnilo se jí pÑibližnÆ 50 lidí. Poté se pÑedstavitelé kraje i s ochutnávkou krajových specialit pÑesunuli na velkou recepci, která Âítala okolo 500 lidí a kde krajová jídla a nápoje zaznamenaly mimoÑádnÆ velký ohlas. Nevšedním zážitkem pro všechny pÑítomné bylo koncertní vystoupení pana Ing. Vladislava Vilímce – klavír a pana Miroslava Vilímce – housle. PÑedstavitelé kraje navštívili také ¢eské centrum v PaÑíži a setkali se s jeho Ñeditelem Michaelem Wellnerem Pospíšilem. Cílem bylo seznámit se detailnÆ s Âinností, s možnostmi ¢eského centra a v prÒbÆhu jednání byly nastínÆny okruhy možné spolupráce v oblasti kultury a cestovního ruchu.
2 |Listopad
P LZE«SKÝ
Informace z úÐadu
KRAJ
Poznámka
VÅtrné elektrárny – ano, Ái ne? nÆná krajinná oblast ¢eský les a Národní park Šumava jsou dle našeho názoru vysoce nevhodnými lokalitami. PodobnÆ lze polemizovat o instalaci v krásném prostÑedí brdských lesÒ. Zdá se, že mnoho vhodných lokalit v našem kraji nezbývá, vezmeme-li v úvahu všechna výše zmínÆná kritéria. Zdá se, že možnost využití obnovitelných zdrojÒ energie je v mnoha pÑípadech velmi specifická pro rÒzná území. Nejsme Holandsko, které je ostatnÆ historicky zvyklé na siluety vÆtrných mlýnÒ a v kraji také nemáme devastované Krušné hory. Na druhé stranÆ si uvÆdomujeme dÒležitost omezování zneÂištÆní ovzduší, kdy výstavba vÆtrných elektráren je jednou z cest k jeho zlepšení. Proto je tÑeba jednat mezi skupinami, prosazujícími rozporuplné zájmy, sine ira et studio, jak Ñíkali staÑí latiníci, tedy bez hnÆvu a uvážlivÆ, respektive bez emocí a vycházeje z objektivních analýz. JedinÆ tímto zpÒsobem se lze dobrat výsledkÒ únosných pro obÆ strany. BORIS KREUZBERG,
JAROSLAV LOBKOWICZ (KDU-ČSL)
Evropská unie a její Ðídící orgány velmi podporují využití obnovitelných zdrojÑ energie. KromÅ spalování biomasy, využití sluneÁní energie nebo energie pÐílivových vln je také možné získávat elektrickou energii z vanoucího vÅtru. To je dÑvodem velkého zájmu o vÅtrné elektrárny, který nyní zažíváme.
ároveË však dochází k nebývalému rozporu uvnitÑ Ñad ochráncÒ pÑírody, z nichž jedni se stavÆjí za výstavbu, druzí s ní dÒraznÆ nesouhlasí. Jako by zde byla dvÆ životní prostÑedí, nikoliv jedno. Zastánci instalace vÆtrníkÒ pÑedevším poukazují na nutnost omezování zdrojÒ energie, pÑi jejichž výrobÆ dochází k zneÂištÆní ovzduší škodlivými emisemi. Každá energie získaná z obnovitelných zdrojÒ je energií Âistou. O skleníkovém efektu a negativních jevech z nÆho vyplývajících již bylo napsáno mnoho (dokonce i v Krajských novinách).
Z
SamozÑejmÆ nelze než se ztotožnit s názorem, že jakékoliv omezení zneÂištÆní ovzduší je velmi prospÆšné pro omezení škodlivin, které dýcháme. Druhá strana, kterou lze nazvat ochránci krajiny, poukazuje jednak na relativnÆ malou efektivitu výroby takto získané elektÑiny (kolik takových vÆtrných elektráren nahradí jednu tepelnou elektrárnu stÑední velikosti?), jednak zdÒrazËují ochranu estetického rázu krajiny. VÆtrná elektrárna, postavená vÆtšinou na nÆjakém kopci, je dominantou krajiny, která zmÆní její charakter, je zároveË producentem hluku a mÒže ohrožovat zejména vÆtší ptáky pÑi jejich tahu. NÆkteré vysoké vÆtrníky mohou být vidÆt i na vzdálenost mnoha kilometrÒ. Vznikají rÒzná petiÂní hnutí proti instalaci vÆtrných elektráren. Jaká je situace v našem kraji a jak se k ní staví vedení krajského úÑadu? V kraji bylo budovateli vÆtrných elektráren vytipováno nÆkolik lokalit. Musí to být místa s vanutím vÆtru s roÂním prÒmÆrem jeho rychlosti vÆtším nÆž 5 m/s. Jsou to tedy vÆtšinou
kopce a také z velké míry krajina dosud nedotÂená vÆtší výstavbou obcí a s malým rozvojem prÒmyslu. Jde tedy vÆtšinou o krásnou, typicky Âeskou krajinu. AktuálnÆ je snaha stavÆt vÆtrné elektrárny tÑeba v Brdech. Tam lze ovšem vnímat znaÂný odpor místních obyvatel vÒÂi jejich výstavbÆ. Nezbývá než zaujmout objektivní pÑístup k tomuto problému. PlzeËský kraj si objednal analýzu odborníkÒ ¢eské zemÆdÆlské univerzity v Praze, ze které bychom mohli vycházet. ZmínÆná studie by mÆla vyhodnotit místa vhodná pro instalaci vzhledem k prÒmÆrné rychlosti vanoucího vÆtru, srovnat vytipované oblasti s významnými cestami tahu ptákÒ a pÑedevším posoudit stupeË ochrany krajiny, kde by mÆly být vÆtrné elektrárny umístÆny. Z pÑedbÆžných výsledkÒ vyplývá, že vhodná vÆtrná místa v kraji jsou na Nepomucku právÆ v brdských lesích, v severní Âásti PlznÆ-severu, na HoražÉovicku v okolí Kasejovic a také v rÒzných místech ¢eského lesa a Šumavy. Míra ochrany krajiny je v tÆchto místech rÒzná. NapÑíklad Chrá-
SLOVO ZASTUPITELE Vážení ÁtenáÐi, pomalu se blíží konec roku. Hodiny, které nemilosrdnÆ odtikávají Âas, jsme posunuli o jednu hodinu zpÆt na Âas stÑedoevropský. Nastává doba dlouhých veÂerÒ, doba plískanic, ze stromÒ opadává listí. Brzy napadne i první sníh. VÆtšina z nás jezdí autem. V prvních dnech podzimního a zimního poÂasí dochází k mnoha dopravním nehodám. ²idiÂi, hlavnÆ ti ménÆ zkušení, si neuvÆdomují, že napadané listí na vozovkách je kluzké, že vozidlo Âasto reaguje úplnÆ jinak než v létÆ. Též voda a sníh jsou nevyzpytatelné. Již nÆkolik mÆsícÒ máme nový zákon o pozemních komunikacích, který by mÆl ve svých dÒsledcích zamezit tÆžkým havárkám, které mohou konÂit i ztrátou života. První mÆsíc po vyhlášení zákona jezdili všichni velice opatrnÆ. Po krátké dobÆ, bÆhem které nezkušení ÑidiÂi zjistili, že rychlost je velmi zÑídka kontrolována, zaÂali jezdit jako dÑíve, bez ohledu na nebezpeÂí, které hrozí jim i ostatním úÂastníkÒm silniÂního provozu. Na okrajích silnic se objevuje stále ÂastÆji kvÆtinová výzdoba, která pÑipomíná zmaÑený lidský život. Na hÑbitovÆ se objeví potom na svátek zesnulých, na dušiÂky nová svíÂka, kterou zarmoucení pÑátelé a pÑíbuzní rozsvÆcují na památku obÆti dopravní nehody, na památku hazardéra nebo nevinné obÆti. Podzim je jinak jedno z nejkrásnÆjších období. PÑíroda se pÑipravuje k odpoÂinku, zemÆdÆlci oÑou pole, sejí ozimé odrÒdy obilí, investují do pÑíští úrody. Pomalu se blíží jaro. Mezi tím budou ještÆ Vánoce, na které se tÆší hlavnÆ dÆti, výlety do hor na lyže, ostatní zimní sporty, bruslení, sáËkování, stavÆní snÆhulákÒ. Ti, co hazardují na silnici, kteÑí chtÆjí ukázat, že mají silnÆjší auto nebo chtÆjí ušetÑit nÆkolik minut jízdy nebo se chtÆjí svým umÆním pochlubit svým spolujezdcÒm, se toho všeho nemusí doÂkat. Jaká škoda, z nÆkolika ušetÑených minut se stává vÆÂnost. Proto buÉme opatrní, abychom se pÑíštího jara doÂkali ve zdraví.
RADNÍ PRO OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Digitální TV spuštÅna na Domažlicku eÑejné digitální vysílání DVB-T na kanálu 38 (610 MHz) z vysílaÂe Vraní vrch bylo spuštÆno 1. listopadu 2006 na Domažlicku. To je také první oblastí u nás, kde bude po nÆkolika mÆsících soubÆžného provozu vypnuto analogové vysílání! Další informace získáte na ¢eských radiokomunikacích, tel: 844 900 001 Âi 844 900 002, www.radiokomunikace.cz nebo www.ceskatelevize.cz/ (LAM) digitalizace.
V
Regiony utužují spolupráci a pravidelnou každoroÂní návštÆvu Horního Falcka vyrazil v polovinÆ Ñíjna hejtman Petr Zimmermann. PÑi návštÆvÆ Regensburgu se setkal s vládním prezidentem Horního Falcka Wolfgangem Kunertem. Setkání ze zúÂastnila také námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková a radní JiÑí Kalista, protože jedním z témat byla spoleÂná prezentace obou regionÒ na bruselském veletrhu Open days v pÑíštím roce. Na toto setkání naváže 6. Regionální
N
dravotnická záchranná služba, zÑizovaná PlzeËským krajem, zavádí nový dispeÂerský systém. V tuto chvíli pracují všechny tÑi stávající dispeÂinky, tedy plzeËský, klatovský a domažlický, s novým softwarem pro dispeÂink, který zjednodušuje pÑehled a evidenci výjezdÒ záchranky pracují pouze v Plzni. „Po
Z
dokonÂení modernizace v pÑíštím roce bude nový systém umÆt napÑ. výstupy na vykazování výjezdÒ pro pojišzovny a bude provázán s ekonomickým systémem záchranné služby,“ Ñíká radní Pavel Karpíšek (na snímku). Operátorky zase budou mít detailní pÑehled o aktuální Âinnosti každého sanitního vozu. FOTO ARCHIV
UžiteÁné internetové odkazy tomto Âísle vám doporuÂím navštívit server www.volby.cz, kde se mÒžete podívat na výsledky komunálních voleb ve vaší obci. Na úvodní stránce kliknÆte na odkaz 2006 v Ñádku Zastupitelstva obcí. Dále kliknÆte na první odkaz „Výsledky hlasování – výbÆr obce dle názvu“ a na následující stránce zadejte název obce, kterou chcete zobrazit. Poté, co je obec nalezena, mÒžete si ještÆ vybrat, který volební okrsek vás zajímá, nebo rovnou kliknout na Âíslo pÑed názvem obce a tím si zobrazit výsledky za celou obec. První, co se vám zobrazí, je pÑehled dosažených výsledkÒ podle jednotlivých kandidátních listin. Pokud se chcete podívat na to, kdo byl do zastupitelstva zvolen, kliknÆte dole na stránce na odkaz „Zvolení Âlenové zastupitelstva“. Objeví se vám seznam zastupitelÒ a u nich uvedený poÂet získaných hlasÒ, ale také jejich politická pÑíslušnost nebo vÆk. Protože se Âasto stává, že ihned po volbách nÆkterý ze zvolených zastupitelÒ na svÒj mandát rezignuje, mÒžete se podívat, kdo jej v takovém pÑípadÆ nahradí. StaÂí kliknout na stránce výsledkÒ dle politických stran na odkaz „Náhradníci“. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu
[email protected].
V
VÁCLAV KOUDELE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY KÚPK
konference pÑeshraniÂní spolupráce PlzeËského kraje a vládních krajÒ Horní Falcko a Dolní Bavorsko, která se bude konat ve dnech 9. – 10. listopadu 2006 ve Zwieselu. Jejím hlavním letošním mottem je heslo „SpoleÂná minulost, spoleÂná budoucnost“. Cílem konference
je vyhodnocení roÂní Âinnosti pracovních skupin a také pÑedstavení výhledÒ do budoucna. Jedním z významných prvkÒ, které budou odlišovat tento roÂník od minulých, je Bavorská zemská výstava, jejíž téma „Bavorsko– ¢echy: 1500 let sousedství“ se objeví v pÑíspÆvcích konference i poÑádaných workshopech. Dalším velice zajímavým tématem, kterému chtÆjí organizátoÑi vÆnovat pozornost, jsou Požadavky na pÑeshraniÂní podporu (LAM) v nové periodÆ 2007–2013.
I Tachovští mohou dosáhnout na dotace alších patnáct projektÒ veÑejných subjektÒ získá finanÂní podporu z DispoziÂního fondu euroregionu Egrensis. Na území plzeËského kraje jsou dvÆma euroregiony spravovány dva DispoziÂní fondy – na jihu je to Bayerischer Wald/Šumava a na severu Egrensis. Jediným zástupcem plzeËského kraje v tom poslednÆ jmenovaném je okres Tachov. „DispoziÂní fond je zjednodušený dotaÂní program pro pÑeshraniÂní spolupráci na Âesko-bavorské hranici. Spravují si ho samotné euroregiony, což znamená, že tato sdružení Âeských i bavorských obcí si sama rozhodují o prioritách, které chtÆjí podporovat, a souÂasnÆ se i podílejí na rozhodování o výbÆru podpoÑených projektÒ. Toto Ñízení fondu z nejnižší úrovnÆ tak pÑináší jistou míru decentralizace v rozhodování, ale i v odpovÆdnosti za vynaložené veÑejné prostÑedky, vysvÆtluje radní JiÑí Kalista.
D
A právÆ žádosti, pÑijímané do konce srpna ve 4. výzvÆ, byly ve stÑedu 18. Ñíjna hodnoceny Âeskobavorským Regionálním Ñídícím výborem v Karlových Varech. K tomuto datu bylo pÑedloženo 18 žádostí, po dlouhé a mnohdy nelehké diskusi získalo nakonec podporu 15 projektÒ celkovou Âástkou témÆÑ 3 miliony korun. „Protože v tomto fondu zbývá nedoÂerpáno necelých 75 tisíc korun, bylo do 22. listopadu obnoveno pÑijímání dalších žádostí. Hodnocní projektÒ Regionálním Ñídícím výborem pak probÆhne 17. ledna pÑíštího roku,“ uzavírá radní. SouÂasnÆ je možné pro podávání žádostí využít odborné konzultace u vedoucí kanceláÑe Euregia Egrensis Olgy KÑížové na tel.: 353 502 565, email
[email protected] nebo na http://www.euregioegrensis.org. (LAM)
Informace z kraje
P LZE«SKÝ
3 |Listopad
KRAJ
Vládní hÐíchy komplikují kraji rozpoÁet DokonÁení ze strany 1
Ze státních prostÑedkÒ budeme poÂítat pro krajské domovy a ústavy, protože chceme postupovat serióznÆ vÒÂi obcím a neziskovým organizacím, zhruba 100 milionÒ korun. Domníváme se, že 50 milionÒ je maximální Âástka, kterou by mohly dostat navíc od klientÒ. Stále tak chybí 80 až 100 milionÒ,“ poÂítá námÆstek.
Někde se musí ušetřit „Je to problém, se kterým jsme se museli vyrovnat. NepoÂítáme s výrazným navýšením programÒ, které jsme nastartovali v minulých letech, ale nechceme je ani zužovat. Když musíme získat 100 milionÒ, abychom mohli nadále zachovat domovy dÒchodcÒ a ústavy sociální péÂe a nikde nedošlo ke kolapsu, musíme chybÆjící peníze nÆkde ušetÑit,“ dodává V. Vilímec.
V investicích nepoleví Kraj nechce polevovat v investicích, drží
• Investice do majetku kraje, do dopravní infrastruktury včetně souvislých oprav komunikací
Situaci ulehčí EU
• Profinancování výdajů na projekty spolufinancované Evropskou unií
KrajÒm podle nÆj výraznÆ ulehÂí situaci další plánovací období pro Âerpání evropských penÆz, které zaÂíná pÑíští rok. Zde se ministerstva pÑihlásila ke zodpovÆdnosti, a pokud projde státní rozpoÂet, pÑedisponuje nová vláda na kraje 1 miliardu korun na spolufinancování projektÒ z regionálních operaÂních programÒ.
• Udržet krajem vyhlašované programy finančních podpor minimálně na stávající úrovni
Posílí rozpracované projekty znaÂné investice v dopravÆ ve výši zhruba 350 milionÒ korun, další peníze plynou na údržbu a evropské projekty. Prioritami pÑi sestavování rozpoÂtu je i nadále udržení vysokých investic, zajištÆní prostÑedkÒ na Âerpání dotací z evropských fondÒ a udržení rozjetých programÒ.
„Jedním z neblahých úÂinkÒ nového zákona je centralizace rozhodování o dotacích poskytovatelÒm sociálních služeb na úrovni ministerstva. Kdybychom tyto peníze dostali do krajského rozpoÂtu, urÂitÆ bychom rozšíÑili nÆkteré programy v oblasti sociálních služeb. Jak je vidÆt, to,
Britové potvrdili spolupráci Poslední krok k potvrzení vzájemné spolupráce mezi PlzeÊským krajem a hrabstvím Northamptonshire ve Velké Británii udÅlali pÐedstavitelé obou samosprávních celkÑ Petr Zimmerman a jeho protÅjšek Jim Harker. odpis smlouvy, která by mÆla vést oba regiony k prohloubení spolupráce v oblastech kultury, sociálních vÆcí, školství a životního prostÑedí, se za pÑítomnosti námÆstkynÆ PlzeËského kraje Olgy KalÂíkové uskuteÂnila v evropské kanceláÑi britského regionu v Bruselu. Zde má své doÂasné útoÂištÆ i Evropská kanceláÑ PlzeËského kraje. „Tímto aktem se hrabství Northamptonshire stalo i po formální stránce partnerským regionem PlzeËského kraje. V dokumentu se zavazují oba regiony k prohlubování v minulosti zapoÂatých kontaktÒ a vztahÒ v rÒzných oblastech,“ vysvÆtluje O. KalÂíková. Dvoudenní program hejtmana a jeho námÆstkynÆ v Bruselu pak pokraÂoval ve Stálém zastoupení ¢R pÑi EU, kde v rámci právÆ probíhající akce evropských regionÒ Open Days 2006 poÑádali dva semináÑe k evropským problematikám. Zástupci PlzeËského kraje se sešli také spoleÂnÆ se zástupci ostatních Âeských krajÒ
co kraje pÑed dvÆma až tÑemi roky nevybojovaly, protože politická situace v té dobÆ nebyla krajÒm pÑíliš naklonÆna, to jim nyní bude chybÆt,“ podotýká V. Vilímec.
Priority navrhovaného rozpoÃtu:
P
V souhrnu je celková Âástka rozpoÂtu PlzeËského kraje na rok 2007 ve výši 3 115 milionÒ korun o nÆco nižší než pÑedchozí. Loni ji kraj o 100 milionÒ navýšil, ale region teÉ ztrácí pÑibližnÆ 146 milionÒ kvÒli novému zákonu. Návrh rozpoÂtu poÂítá s 80 milionovou rezervou.
STŘÍPKY Plzeň – Motoristy čeká v krajské metropoli úplná uzavírka mostu z Jateční ulice směrem na Bolevec. Uzavírka proběhne vždy v době od 19.30 do 4.30 hodin a to ze 17. 11. na 18. 11. ze 18.11. na 19. 11. a z 19. 11. na 20.11. 2006. Přes den bude most zcela průjezdný. Chanovice – Nové víceúčelové hřiště o rozměrech 40 x 20 metrů na míčové hry bylo otevřeno ve sportovním areálu v Chanovicích. Výstavba tohoto zařízení stála jeden milion korun. Polovina této částky byla hrazena z rozpočtu Plzeňského kraje. Hřiště zde bude moci využívat základní škola i veřejnost. Plzeň – V plzeňské kulturní kavárně Jabloň začíná od 13. 11. výstava ženských aktů herce, sportovce a výtvarníka Tomáše Šolce nazvaná Tomovo babí léto.
NezamÅstnaní dostanou novou šanci N ovou šancí nejen pro nezamÆstnané, ale i pro ty, kteÑí se vyuÂili a chtÆjí si osvojit nové technologie a postupy, bude stÑedisko celoživotního vzdÆlávání na StÑedním odborném uÂilišti v Horní BÑíze. Týká se to oborÒ ObkladaÂ, KamnáÑ a Montér suchých staveb (sádrokartonáÑ). „Realizace byla finanÂnÆ zajištÆna dotací z Evropského sociálního fondu ve výši 3 miliony
korun a PlzeËský kraj ji podpoÑil investiÂní dotací ve výši 4,4 milionu korun,“ Ñíká první námÆstek hejtmana PlzeËského kraje Václav ¢ervený. Dne 12. Ñíjna se konala první konference, která hodnotila realizaci projektu a souÂasnÆ stanovila i další postupy tak, aby první zájemci mohli zahájit studium již v pÑíštím roce. (HAD)
Rychlou pomoc ocení pamÅtní tabulkou
Hejtman PlzeÊského kraje Petr Zimmerman a jeho protÅjšek Jim Harker (zleva) FOTO ARCHIV podepsali smlouvu o prohloubení spolupráce mezi obÅma regiony.
s velvyslancem ¢R pÑi EU Janem Kohoutem. Diskuse se týkala zejména krajských problémÒ s fondy EU, regionálních operaÂních programÒ i projektu ¢eského domu, který by mÆl sdružovat Âeské subjekty v Bruselu pod jed-
nou stÑechou. V pÑíštím roce by mÆla být dokonÂena rekonstrukce vnitÑních prostor budovy a bruselská zastoupení vÆtšiny Âeských krajÒ by se mohla pÑestÆhovat do nových kanceláÑí. (AFI)
amÆtní tabulkou s podÆkováním PlzeËskému kraji za dÒležitou pomoc po povodních v bÑeznu 2006 ocení JihoÂeši podporu ve výši pÒl milionu korun, kterou jim zástupci našeho regionu vÆnovali. „PovodËové škody u našich sousedÒ byly znaÂné, a proto jsme jim vÆnovali uvedenou Âástku jako rychlou pomoc. Byla využita na opravu vodou zniÂeného mostu v Borovanech, kde také bude pamÆtní tabulka se znaky obou krajÒ a vysvÆtlujícím textem umístÆna,“ vysvÆtlil radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. (AFI)
P
PÐeshraniÁní spolupráce v období 2007–2013? Žadatelé budou potÐebovat bavorské partnery Na otázky, které mají osvÅtlit historicky nejvÅtší a také poslední pÐísun prostÐedkÑ v tomto rozsahu z Evropských fondÑ do ¢eské republiky, odpovídá radní PlzeÊského kraje pro oblasti regionálního rozvoje, zemÅdÅlství a podporu fondÑ EU JiÐí Kalista.
Jak se bude nový program lišit od toho souÁasného? Na dosavadní program Iniciativy SpoleÂenství Interreg IIIA ¢eská Republika – Svobodný stát Bavorsko naváže operaÂní program pÑeshraniÂní spolupráce Cíle 3, který byl vytvoÑen pro podporu územní spolupráce. Jako doposud bude pÑipraveno celkem 5 samostatných programÒ podporujících pÑeshraniÂní spolupráci s Bavorskem, Saskem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Zájemci z PlzeËského kraje budou moci podávat projekty v rámci programu ¢R-Bavorsko. Kolik penÅz bude v rámci bavorského programu rozdÅleno? O finanÂní prostÑedky na bavorské hranici budou moci požádat subjekty z PlzeËského, JihoÂeského a Karlovarského kraje. K rozdÆlení na projekty realizované v tÆchto krajích bude pÑipraveno 55 milionÒ eur.
JiÐí Kalista, radní
Jak probíhá pÐíprava Interregu IIIA na pÐíští programové období? PÑíprava zaÂala koncem roku 2005 v rámci jednání Âeské a bavorské pracovní skupiny a stále pokraÂuje. Na pÑípravÆ programu se za Âeskou stranu podíle-
jí zástupci jednotlivých krajÒ, ministerstva pro místní rozvoj a euroregionÒ. Za bavorskou stranu jednají pÑedstavitelé zemských vlád a euroregionÒ. Snahou pracovních skupin je souÂasný charakter programu zásadnÆ nemÆnit.
Kdo bude moci o tyto prostÐedky požádat? StejnÆ tak jako souÂasný Interreg IIIA bude i nový program urÂen pouze pro veÑejné subjekty. Tedy projekty budou moci podávat kraje, obce, svazky obcí, organizace zÑizované obcemi, kraji Âi státem, neziskové organizace apod.
Kdo bude o udÅlení dotací rozhodovat? I nadále bude program spravován ministerstvem pro místní rozvoj, projekty budou pÑedkládány na krajských úÑadech a o dotacích bude rozhodovat Monitorovací výbor složený z Âeských a bavorských ÂlenÒ na základÆ výsledkÒ hodnocení projektÒ. Bližší informace budou upÑesnÆny v nových dokumentech. Podle Áeho se budou projekty hodnotit? OpÆt bude nezbytností mít fungující Âesko-bavorské partnerství. V novém programu bude pÑísnÆji hodnocen pÑeshraniÂní charakter projektu. ÚspÆšný projekt bude muset splËovat minimálnÆ 2 úrovnÆ spolupráce s bavorským partnerem: spoleÂnou pÑípravu projektu, spoleÂnou realizaci projektu, finanÂní podíl partnera na realizaci projektu, pÑípadnÆ jeho podíl na Ñízení projektu. Ostatní parametry hodnocení by se nemÆly pÑíliš mÆnit. Na jaké konkrétní zmÅny se mají žadatelé pÐipravit? NÆkteré zmÆny se budou týkat formuláÑe žádosti o dotaci a jejích povinných pÑíloh. Žádost bude zpracovávána dvojjazyÂnÆ, tedy v ÂeštinÆ i nÆmÂinÆ. RozpoÂet projektu bude v rámci nového pro-
gramu zpracováván v eurech. PoÂet a forma povinných pÑíloh se bude také trochu mÆnit, nikoliv však v neprospÆch žadatelÒ. Jak se zájemci o tento program dozvÅdí všechny potÐebné informace? Budeme zajišzovat informaÂní kampaË jako doposud. Od zaÂátku pÑíštího roku opÆt poÑádáme semináÑe pro zájemce o dotace, budeme poskytovat konzultace a informovat veÑejnost prostÑednictvím krajského tisku. Již nyní zveÑejËujeme informace k novému programu vÂetnÆ návrhÒ pÑipravované dokumentace. Tyto informace jsou k nalezení na webových stránkách PlzeËského kraje www.plzensky-kraj.cz / sekce Fondy a programy EU / Program pÑeshraniÂní spolupráce 2007–2013. Informace pravidelnÆ aktualizujeme na základÆ zmÆn a úprav, které jsou schváleny pracovními skupinami. Ostatní informace poskytují také pracovnice Krajského úÑadu PK, který souÂasný Interreg IIIA administrují: Petra Ježková , BA. , tel.: 377 195 618,
[email protected] nebo Ing. Ladislava Khaurová, tel.: 377 195 265,
[email protected]. ZA ROZHOVOR DĚKUJE DAVID HRDINA PODROBNOSTI NA STRANĚ 6
4 |Listopad
P LZE«SKÝ
SC-60585/1
NÁKLAD
Inzerce
KRAJ
SC-60764/1
250 000
OBJEDNÁVKY
INZERCE
MARTA TRNKOVÁ E-MAIL:
[email protected] GSM: 723 201 960, TEL.: 377 322 973
SC-60682/3
www.ceskydomov.cz
SC-60755/8
SC-60765/1
SC-51887/3
Inzerce
P LZE«SKÝ
5 |Listopad
KRAJ
SC-60683/1
SC-60743/1
www.ceskydomov.cz
SC-60139/1
3+1 ZDARMA čtvrtá pneumatika od nás zdarma kompletní přezutí a vyvážení kol vašeho vozu • od 120,- Kč/kolo – ventil a závaží zdarma • uskladnění pneu 299,- Kč na šest měsíců • opravy Alu disků • prodej pneu, zimních řetězů, bezpečnostních šroubů, autobaterií a dalšího příslušenství
Cvokařská 12, 352 01 Plzeň tel.: 377 222 007, 774 245 211 Než nakoupíte přezujeme Váš vůz služba na telefonickou objednávku
SC-60730/1
Vyjeďte tím správným směrem SC-60753/1
6 |Listopad
P LZE«SKÝ
Téma
KRAJ
ObÁanÑm pÐinesl Interreg miliony PlzeÍský kraj patÓí k nejúspÇšnÇjším žadatelÔm o evropské finance DAVID HRDINA
hromující Âástku pÑesahující 8,5 milionu eur (zhruba 270 milionÒ korun) vyÂerpal PlzeËský kraj spolu s JihoÂechy a Karlovarským krajem za poslední dva roky z fondu Interreg IIIA ¢R – Bavorsko. Iniciativa SpoleÂenství Interreg IIIA, zamÆÑená na podporu pÑeshraniÂní spolupráce sousedních regionÒ, nyní konÂí. V ¢eské republice byly projekty podávány prÒbÆžnÆ od 1. srpna 2004 do 19. dubna 2006. „Jsme hrdí, že žadatelé z PlzeËského kraje jsou jednoznaÂnÆ nejúspÆšnÆjšími pÑíjemci prostÑedkÒ
O
z tohoto programu,“ Ñíká radní PlzeËského kraje pro oblasti regionálního rozvoje, zemÆdÆlství a podporu fondÒ EU JiÑí Kalista. V PlzeËském kraji bylo pÑijato celkem 93 projektÒ, z toho 58 bylo schváleno ²ídícím výborem k financování. V Karlovarském kraji dostalo dotaci 23 projektÒ, v JihoÂeském kraji celkem 18. Celkové rozdÆlení finanÂních prostÑedkÒ je znázornÆno v grafu. Administrativu pÑíjmu projektÒ, jejich kontroly a hodnocení zajišzoval v regionu Odbor fondÒ a programÒ EU, který podle výsledkÒ hodnocení doporuÂoval projekty ke schválení ²ídícímu výboru Interregu IIIA.
„Podporovány byly zejména rozsahem menší projekty a pÑi jejich výbÆru byl kladen dÒraz na skuteÂné pÑeshraniÂní dopady po obou stranách hranice a také na prvek Âeských a bavorských institucí v prÒbÆhu pÑípravy a následné realizace projektÒ,“ vysvÆtluje J. Kalista. V souÂasné dobÆ jsou všechny finanÂní prostÑedky rozdÆleny na konkrétní schválené projekty. TÑi Âtvrtiny z celkových nákladÒ na projekt jsou po jeho dokonÂení vráceny realizátorovi projektu zpÆt. Podstatnou Âást finanÂních prostÑedkÒ Interregu IIIA vyÂerpají žadatelé koncem tohoto a v prÒbÆhu pÑíštího roku.
Využití oblastí podpory v PlzeÍském kraji
Interreg IIIA na bavorské hranici – Jak si stál PlzeÍský kraj v Ãíslech?
OpatÑení 1.1 - HospodáÑská spolupráce a rozvoj OpatÑení 1.2 - Cestovní ruch, volný Âas a rekreace OpatÑení 2.1 - Doprava OpatÑení 2.2 - Ostatní infrastruktura OpatÑení 3.1 - Ochrana pÑírody a životního prostÑedí OpatÑení 3.2 - Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru OpatÑení 4.1 - Profesní vzdÆlávání a trh práce OpatÑení 4.2 - Všeobecné vzdÆlání, vÆda, výzkum, kultura, zdraví a civilní obrana OpatÑení 4.3 - SítÆ
Využití oblastí podpory v jednotlivých krajích Opatření 1.1. - Hospodářská spolupráce Opatření 2.2. - Ostatní infrastruktura a rozvoj „Informační kamerový systém“ „Perspektivy Evropy: Česko-bavorská hospodářská spolupráce“ Žadatel: Dotace: Celkové náklady: Partner:
Úhlava, o.p.s 95 469/2 898 915 Kč 127 292/3 865 220 Kč Bavorská zemská centrála pro nová média
V rámci projektu bylo vytvořeno 6 třicetiminutových televizních magazínů na téma vzniku a rozvoje odborných „klastrů“, společného česko-bavorského podnikatelského portálu, příkladů německých firem úspěšně podnikajících v ČR, českých firem úspěšně podnikajících v Bavorsku, společných českobavorských projektů, podpory malých a středních podnikatelů na obou stranách hranice a další. Magazíny jsou určeny pro vysílání regionálních televizích ve všech krajích.
Opatření 1.2. - Cestovní ruch, volný čas a rekreace „Cyklotrasa přátelství Stříbro–Vohenstrauss“ Žadatel: Dotace: Celkové náklady: Partner:
město Stříbro 10 522/319 515 Kč 14 030/426 020 Kč město Vohenstrauss
Předmětem projektu byla propagace nově vzniklé Cyklotrasy přátelství. Dotace pokryla vydání průvodce touto cyklotrasou, vytvoření webových stránek věnovaných jejím atraktivním místům a organizaci tří hromadných výletů po cyklotrase za účasti českých i bavorských cykloturistů.
Opatření 2.1. - Doprava „Stavební úpravy silnice II/201, Broumov“ Žadatel: Dotace: Celkové náklady: Partner:
Správa a údržba silnic Stříbro 251 466/7 635 750 Kč 335 287/10 181 000 Kč obec Mähring
Projekt je zaměřen na odstranění dopravně nebezpečných míst silnice II. třídy č. 201, která je v nevyhovujícím technickém stavu a není zde vyřešen bezpečný pohyb chodců. Součástí rekonstrukce je úprava křižovatky se silnicí III/20173 ve směru na Chodovskou Huť, provedení odvodnění, výstavba chodníku a přemístění či doplnění dopravního značení.
Žadatel: Dotace: Celkové náklady: Partner:
Mikroregion Šumava – Západ 48 905/1 485 000 Kč 65 207/1 980 000 Kč svaz obcí NP Bavorský les
Z dotace byla vytvořena síť 12 panoramatických webových kamer na území Mikroregionu Šumava – Západ. Přístup k obrazovým informacím je zajištěn pomocí internetového portálu www.sumavanet.cz, který je propojen pomocí odkazů s bavorským internetovým portálem www.nationalparkregion.de.
Opatření 3.1. - Ochrana přírody a životního prostředí „Rizikové látky v půdě ve vztahu k životnímu prostředí – přeshraniční základy ochrany půdy (Bavorsko – Česká republika)“
Opatření 4.1. - Profesní vzdělávání a trh práce „Rekvalifikace pracovní síly v hostinské činnosti“ Žadatel: Střední škola zemědělská a potravinářská v Klatovech Dotace: 11 777/357 618 Kč Celkové náklady: 21 420/650 412 Kč Partner: Lidová akademie pro zemský okres Regen Záměrem projektu je uspořádat sedmiměsíční rekvalifikační kurz v oblasti pohostinství zaměřený na odbornou teorii a praktickou výuku včetně odborné osmidenní praxe na vybraných pracovištích v Bavorsku. Obsah kurzu byl stanoven ve spolupráci s Úřadem práce Klatovy a bavorským partnerem na základě dlouhodobého sledování poptávky po pohostinské profesi v příhraničí. Všichni úspěšní absolventi kurzu obdrží osvědčení platné v České republice, což jim pomůže při uplatnění na trhu práce.
Opatření 4.2. - Všeobecné vzdělání, věda,
Žadatel: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výzkum, kultura, zdraví a civilní obrana Dotace: 276 634/8 400 000 Kč „Přeshraniční vzdělávací a kulturní centrum Královský hvozd“ Celkové náklady: 368 846/11 200 000 Kč Partner: Bavorský geologický zemský úřad v Hofu, pobočka Marktredwitz Žadatel: město Nýrsko Dotace: 70 209/2 220 000 Kč V rámci projektu budou v navržené česko-bavorské monitorovací síti (8x Celkové náklady: 93 612/2 960 000 Kč 8 km) zjišťovány základní půdní vlastnosti, včetně obsahu anorganických Partner: město Neukirchen a organických látek v půdě rizikových s ohledem na životní prostředí. Z pohledu zjišťování vlastností Dotace byla určena na vybavení stávajícího objektu kulturního a vzdělávacího centra a ochrany půdního fondu bude možné výpočetní technikou, zařízením pro multimediální prezentace a na kompletní vybavesledovat také případný vliv na další ní interiéru. V objektu byl vytvořen moderní přednáškový sál s tlumočnickým vybasložky životního prostředí, zejména na vením a zařízením pro multimediální prezenzdroje podzemních a povrchových taci, výstavní místnost Vlastivědného muzea vod. Výsledky projektu budou využitela další zázemí. Využití tohoto centra je plánoné také v rozhodovacích procesech vané pro zástupce samosprávy, státní spráorgánů státní správy. vy, neziskových organizací, spolků, škol, podnikatelů a široké veřejnosti z české i bavorské strany hranice.
Opatření 3.2. - Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru Opatření 4.3. – Sítě „Síť pro regionální rozvoj oblastí Horní Falc/Dolní Bavorsko– Plzeňský kraj“
Žadatel: Dotace: Celkové náklady: Partner: Zástupci zmíněných území chtějí zlepšit komunikaci v oblasti regionálního rozvoje a přispět tak k lepšímu využití potenciálu obou krajů prostřednictvím pravidelných setkání, výměny zkušeností a uzavíráním nových přeshraničních kontaktů. V rámci projektu jsou uspořádány konference, informační workshopy, semináře a schůzky pracovních skupin.
Plzeňský kraj 33 207/1 050 000 Kč 44 276/1 400 000 Kč Vláda Horního Falcka
„Projekt na prostředky Dispozičního fondu – Euroregion Šumava – jihozápadní Čechy“ Žadatel: Dotace: Celkové náklady Partner
Euroregion Šumava – jihozápadní Čechy 81 193/17 114 412 Kč 108 257/22 819 216 Kč Euregio Bavorský les / Šumava
Dispoziční fond umožňuje realizovat neinvestiční projekty menšího rozsahu v regionu Šumava a pomáhá tak v příhraničních oblastech překonat specifické problémy vzniklé relativní izolací národních kultur v minulosti. Míra podpory ERDF u jednotlivých projektů se pohybuje od 1000 do 10 000 . Projekty jsou přijímány v oblastech kulturní výměny, místní demokracie, lidských zdrojů, plánovací a rozvojové studie, životního prostředí, hospodářského rozvoje, cestovního ruchu a komunikace. Administrátorem fondu je Regionální rozvojová agentura Šumava.
Kultura
P LZE«SKÝ
7 |Listopad
KRAJ
PÓedstavujeme ochotnické divadelní soubory v PlzeÍském kraji
Krajský úřad Plzeňského kraje
Divadelní soubor Štace Ochotnický divadelní soubor Štace, který se vÅnuje širokému repertoáru s kumštem souvisejících aktivit, vznikl už v roce 1979. Od té doby souborem prošlo na 90 lidí. a uplynulých dvacet šest let uvedli jeho nadšení Âlenové více než 600 vystoupení. PatÑí k nim divadelní pÑedstavení, pohádky pro dÆti, veÂery poezie, estrády, vystoupení pÑi rÒzných slavnostních pÑíležitostech, na hradech a zámcích. Štace v prÒbÆhu let spolupracovala s profesionálními umÆlci z Divadla J. K. Tyla v Plzni Dášou Neblechovou, Marií Caltovou, Josefem Nehonským, JiÑím ChmelaÑem, Radkem Kolesou, Miloslavem MachonÆm a Janou Kubátovou a též s plzeËským výtvarníkem a režisérem Jaroslavem Hrubým. Na jaÑe roku 2001 Štace vybudovala zajímavý divadelní klub Šutr v KaznÆjovÆ, který pÑedÆlala ze staré tÆlocviÂny v budovÆ mÆstského úÑadu. Do té doby pÑed svÆtem ukrývali své skvÆlé nápady v místním Kulturním domÆ v malé klubovniÂce pÑímo pod pódi-
Z
em. Nový prostor poskytlo mÆsto KaznÆjov bezplatnÆ a dále také hradí provozní náklady. Název ŠUTR je složený ze slov Štace UvnitÑ Této Radnice. O úspÆších tohoto spolku hovoÑí i Ñada ocenÆní, napÑíklad z pÑehlídky KrakonošÒv divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou, dvojnásobné vítÆzství v oblastní pÑehlídce Žlutické divadelní léto, dvÆ ocenÆní z národní pÑehlídky monologÒ a dialogÒ v Olomouci, cena za herecký výkon na oblastní pÑehlídce vyspÆlých amatérských souborÒ v HoražÉovicích nebo úÂast v národním finále soutÆže monologÒ v Hlinsku a na národní pÑehlídce folklorního festivalu ve Strážnici. Od roku 2001 Štace obohatila repertoár o historické výstupy a pásma básní, hudby a tancÒ. PÑíkladem jsou noÂní prohlídky v Plaském klášteÑe (2001, 2002) a vystoupení
P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa:
[email protected]
telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078
úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:
Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský
odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru pásma balad F. Villona napÑíklad v Nebílovech (2002), Mariánské Týnici (2003, 2004) a další. Prezidentem divadelního spolku Štace je Tonda Adámek, dramaturgyní a režisérkou Alena Svobodová. O Âlenech souboru, programu a všech dalších dÒležitých lidech se doÂtete více na http://www.divstace.wz.cz/index1.php.
A vÆzte, že samotné slovo ochotník, neboli amatér, vzniklo od slova AMOR a to je láska, pÑátelé!
G
(HAD)
ného umÆní, jakýsi obraz výtvarné scény na obou stranách hranice. Jsme rádi, že spolupráce nemá charakter pouze jednání, ale pÑerÒstá v konkrétní aktivity, a tím vzniká v EvropÆ regionÒ pÑirozený kulturní prostor,“ Ñíká radní Martin Baxa. Druhý roÂník spoleÂné výstavy Âeských a nÆmeckých výtvarníkÒ se uskuteÂní v pÑíštím roce u našich západních sousedÒ. (HAD)
KronikáÐi zkoumali nové možnosti S mnoha zajímavými novinkami z oboru se seznámili kronikáÐi z okresu PlzeÊ–sever na svém posledním setkání. Celookresní aktiv kronikáÐÑ a pÐátel regionální historie se tentokrát výjimeÁnÅ uskuteÁnil v KaznÅjovÅ, který spolu s Muzeem a galerií PlzeÊska v Mariánské Týnici celou akci uspoÐádal.
ienále je nejvÆtší soutÆžní pÑehlídka jednobarevných kreseb v EvropÆ a je otevÑena autorÒm z celého svÆta bez rozdílu vÆku Âi národnosti. O výbÆru kreseb pro výstavu a o udÆlení Grand Prix rozhoduje mezinárodní porota složená z odborníkÒ v oblasti souÂasné kresby. Svá díla vystavuje 130 výtvarníkÒ ze 30 zemí svÆta. Bienále kresby patÑí mezi nejvýznamnÆjší kulturní akce, které se v našem regionu pravidelnÆ konají. PlzeËský kraj letošní V. roÂník podpoÑil také finanÂnÆ Âástkou 150 tisíc korun. PÑi slavnostním zahájení pÑedal radní kraje Martin Baxa Cenu hejtmana PlzeËského kraje Âeskému výtvarníkovi JiÑímu Junovi (na snímku zprava). Vystavené kresby lze vidÆt do 11. listopadu napÑíklad v hlavní budovÆ Západo(HAD) Âeského muzea v Plzni.
B
PlzeÍské kvítko dÇti nauÃí
o programu, který zahájil kaznÆjovský starosta se svým pohledem na kroniku z pohledu vedení mÆsta, byla zaÑazena i pÑednáška pana Smoly o chránÆných rostlinách. Navázal i kronikáÑ pan Rehberger a vysvÆtlil, jak zpracovával problematiku odboje v návaznosti na I. svÆtovou válku. Ke kronikáÑské problematice hovoÑila Ñeditelka muzea Irena BukaÂová, JiÑí Fák, historik muzea, se zabýval vedením a zpracováním dokumentace a pÑíloh ke kronice. O kronikách, jejich psaní a uložení dopsaných svazkÒ hovoÑil Petr Hubka, Ñeditel oblastního archivu a kronikáÑ mÆsta Plas. V diskusi zhodnotila pracovnice muzea Jana Dienstpiero-
D
vá osm stÑediskových aktivÒ kronikáÑÒ, které již probÆhly také ve spolupráci s mÆstskými a obecními úÑady v Kyšicích, KaznÆjovÆ, Kožlanech, Kralovicích, Žihli, Všerubech, Dolní BÆlé a MÆstÆ TouškovÆ. Do konce roku budou ještÆ v NýÑanech, Blatnici, Pernarci a ManÆtínÆ. Karel Rom z archivu se zabýval zákonem o obcích ve vztahu ke kronikám. Z kronikáÑÒ se do diskuse zapojila kronikáÑka z Líní paní Svobodová s tématem besed pro mladou generaci, pan Knedlhans ze Sedlce, vochovský kronikáÑ pan Popelka s diskusí o Âernobílé a barevné fotografii, paní Ondrušková z Blatnice hovoÑila o zpracování období okupace. (AFI)
Listopadové úkoly
Téma „památný strom“
PÐírodovÅdnou soutÅž PlzeÊské kvítko pro dÅti ve vÅku 12 – 15 let poÐádá Krajský úÐad Listopadovým tématem jsou památné stromy, v okolí vašeho bydlištÅ se urÁiPlzeÊského kraje a Základní organizace Svazu tÅ také nÅjaký takový strom nachází. První tÐi soutÅžní úkoly se budou týkat vámi vybraného památného stromu, proto ho navštivte a seznamte se :-). ochráncÑ pÐírody ve Spáleném PoÐíÁí. SoutÅž zaÁíná v listopadu a bude probíhat kores- VytvoÐte „osobní“ kartu památného stromu ve formátu A5, na které bude fotografie nebo pondenÁnÅ po dobu sedmi mÅsícÑ. Na každý mÅsíc obrázek (náÁrt) a struÁný popis památného stromu (jeho druh, stáÐí, místopisné údaje, budou vypsány tÐi soutÅžní úkoly na urÁité téma. v jakém místÅ se strom nachází, odhad jeho zdravotního stavu apod.). Úkoly budou prÑbÅžnÅ bodovány, oceÊovány Další Áástí prvního úkolu je zjistit ze spolehlivých zdrojÑ, jak má být památný strom oznaa také zapoÁteny do koneÁného výsledku. Áen a co vÑbec pro nÅj toto zaÐazení znamená (charakteristika kategorie památný strom). SoutÅžící mohou kromÅ rozšíÐení svých pÐírodo- Svá zjištÅní nám nezapomeÊte poslat! vÅdných znalostí vyhrát každý mÅsíc zajímavé Druhý úkol je možná více literární než pÐírodovÅdný. Vymyslete jméno a pÐíbÅh vašeho ceny. TÐi nejúspÅšnÅjší „kvítka“ celé soutÅže se památného stromu – co vidÅl, zažil, Áeho byl svÅdkem. Zde mÑžete zapojit svou bujnou zúÁastní dobrodružné pÐírodovÅdné expedice fantazii nebo využít znalost místní historie. o letních prázdninách 2007. ZjistÅte, jak se vypoÁítá ochranné pásmo památného stromu, vybraný strom zmÅÐte a jeho Listopad 2006 – Památný strom Prosínec 20006 – ZvíÐata v zimÅ Leden 2007 – Odpady Únor 2007 – ZOO PlzeÊ BÐezen 2007 – Jarní probouzení Duben 2007 – Okolní pÐíroda KvÅten 2007 – Maloplošná chránÅná území
ochranné pásmo vypoÁítejte. Pro posouzení správnosti potÐebujeme zaslat i namÅÐené údaje a postup pÐi výpoÁtu. PÐejeme vám hezký zbytek letošního podzimu a hodnÅ pÐíjemných zážitkÑ pÐi pobytu v pÐírodÅ. Výsledky úkolÑ tohoto mÅsíce zašlete nejpozdÅji do 30. listopadu 2006 na adresu: ZO ¢SOP Spálené PoÐíÁí, PlzeÊská 55, 335 61 Spálené PoÐíÁí. Obálku oznaÁte heslem „PlzeÊské kvítko“. Výsledky se objeví v probhu prosince na internetových stránkách: www.ekocentrum.cz/kvitko/
odbor kancelář ředitele pověřena řízením Mgr. Drahomíra Janoušková e-mail:
[email protected]
Adresa: Divadelní soubor Štace, budova MÅÚ, 331 51 KaznÅjov
X+X bude pÐíští rok v NÅmecku alerie Klatovy Klenová uspoÑádala s nÆmeckými partnery úspÆšnou výstavu, na které se prezentovalo deset Âeských a deset nÆmeckých výtvarníkÒ z Horní Falce a Dolního Bavorska. Je to jeden z konkrétních projektÒ, který vznikl na základÆ vzájemné kulturní spolupráce mezi partnerskými regiony. „Projekt bude fungovat i v budoucnu, aby se z toho stala stálá prezentace souÂasného výtvar-
Bc. Alena Šatrová e-mail:
[email protected]
odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail:
[email protected]
odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Bc. Tomáš Kotora e-mail:
[email protected]
odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail:
[email protected]
odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail:
[email protected]
odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail:
[email protected]
odbor životního prostředí pověřen zastupováním Ing. Václav Liška e-mail:
[email protected]
odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail:
[email protected]
odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail:
[email protected]
odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail:
[email protected]
odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail:
[email protected]
odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail:
[email protected]
odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail:
[email protected]
odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail:
[email protected]
útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail:
[email protected]
odbor fondů a programů EU vedoucí odboru Ing. Eva Jindrová e-mail:
[email protected]
8 |Listopad
P LZE«SKÝ
FOTOHÁDANKA
Zajímavosti
KRAJ
Tip na výlet po kraji – Černé jezero
áznÆ Letiny je správná odpovÆÉ na minulou fotohádanku a zároveË je to také samostatná Âást obce Letiny, která se nachází asi 0,5 km jižnÆ od centra obce. PÒvodní zámek ze 17. stol. byl ještÆ ve stejném století upraven na lázeËský dÒm. V roce 1900 až 1901, v období rozkvÆtu tÆchto lázní, byla postavena Ñada lázeËských budov a také nový lázeËský dÒm a kolonáda pÑi starém zámku, který se od té doby nazýval Staré láznÆ. Zámek (Staré láznÆ) pozdÆji sloužil jako kuchynÆ a r. 1988 byl zboÑen. Nedaleko zámku byla v roce 1770 postavena nad studánkou kaple sv. VintíÑe, které dávala studánce léÂivou moc. Od poloviny 17. stol. byly Letiny v držení rytíÑÒ PikartÒ z Grünthálu (Zeleného údolí). Zámek, který nechal postavit BÑenÆk nebo jeho syn Rudolf nÆkdy pÑed rokem 1700, byl již roku 1766 za MorzinÒ pÑemÆnÆn na lázeËský dÒm. To již byl souÂástí panství Dolní Lukavice, kam patÑil i za posledních šlechtických majitelÒ hrabat SchönbornÒ (1794–1945). Po roce 1945 sloužila budova jako doléÂovací ústav závodní nemocnice plzeËské Škodovky, a to až do konce 80. let 20. století. Zámek tehdy sloužil jako jídelna lázeËského domu Labe. PÑi úpravách komplexu byla zámecká budova roku 1988 beze zbytku zboÑena. Jednalo se o obdélníkovou jednopatrovou budovu se stÑedním rizalitem zakonÂeným tympanonem s erbem SchönbornÒ. V roce 1901 byla tato budova nazývána Staré láznÆ. Dnešní Kaple sv. VintíÑe je z roku 1856, rozšíÑena roku 1896. Ze správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi: Miloslava Vimmerová - Blovice, Marie Košanová - Novotníky, Blanka Ližanová - PlzeÊ
L
eštÆ než Šumavu ovládnou lyžaÑi, zveme vás na výlet k nejvÆtšímu z šumavských jezer – k ¢ernému jezeru. Plocha jeho hladiny je 18,93 ha, hloubka 40,6 m (nejvÆtší hloubka jezera je na naší stranÆ Šumavy) a leží ve výšce 1008 m n. m. Vzdálenost od hráze k Jezerní stÆnÆ je 800 m. Své jméno dostalo od zdánlivÆ Âerné barvy vody jezera, vznikající odrazem okolních hustých lesÒ. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká skalní stÆna Jezerní hory (1343 m). Kamenité dno jezera je pokryto nÆkolik metrÒ hlubokou vrstvou pylu okolních jehliÂnanÒ, ukládaného zde po statisíce let. Hráz je zpevnÆná a hluboko pod hrází, v údolí Úhlavy, byla postavena v letech 1929–30 pÑeÂerpávací elektrárna. Dnes technická památka byla první pÑeÂerpávací elektrárnou v ¢eskoslovensku, vybudovaly ji Škodovy závody PlzeË. ¢erné jezero inspirovalo Ñadu významných umÆlcÒ a spisovatelÒ – Antonína DvoÑáka, Jana Nerudu, Jaroslava Vrchlického a další. V jezeÑe najdeme porosty šídlatky jezerní a zevaru splývavého. Na stÆnÆ exponované k severu se vyskytují arktoalpinské rostliny. Žijí zde vzácné druhy bezobratlých. Jezero leží uvnitÑ pÑírodní rezervace ¢erné a ¢ertovo jezero (175 ha), kterou vyhlásil již roku 1911 tehdejší majitele tohoto panství, kníže Hohenzoller. Mezi jezery probíhá hlavní evropské rozvodí, zatímco vody z ¢erného jezera odtékají do Vltavy a Labe a pak do Severního moÑe, vody z ¢ertova jezera míÑí do Dunaje a do ¢erného moÑe.
J
FOTO ARCHIV
Nejsnazší cesta pro pÆší, cyklisty i vozíÂkáÑe: ze ŠpiÂáckého sedla (parkovištÆ) po žluté znaÂce asfaltovou cestou až k jezeru (3,5 km).
Jedete-li vlakem, vystupte ve stanici ŠpiÂák, odtud 1,5 km stoupání do ŠpiÂáckého sedla. (RED)
Ohlédnutí za veletrhem cestovního ruchu ITEP 2006 PoÃet vystavovatelÔ – 106; poÃet návštÇvníkÔ – 5.907
Plzni se konal druhý roÁník veletrhu cestovního ruchu ITEP 2006, který byl velmi úspÅšný. 106 vystavovatelÑ zcela zaplnilo dÑm kultury, kam za tÐi dny pÐišlo 5 907 evidovaných návštÅvníkÑ. Pro ty byl kromÅ prezentaÁních stánkÑ pÐipraven bohatý doprovodný program plný soutÅží, anket a hudebních vystoupení. Byli také vylosováni výherci z Ðad úÁastníkÑ Prázdninové štafety.
V FOTO ARCHIV
V dnešní hádance chceme vÆdÆt, kde najdeme místo na fotografii a jeho jméno. OdpovÆdi se zpáteÂní adresou posílejte na adresu: PlzeËský kraj – redakce Husova 29, 301 00 PlzeË, e-mail:
[email protected].
Lví pár potÅšil na veletrhu kromÅ mnoha návštÅvníkÑ také hejtmana PlzeÊského kraje Petra Zimmermanna.
Výherce vylosovaní z anket návštÇvníkÔ: LudÇk Schejbal – PlzeÍ Eva £ížková – Zbiroh RÔžena Krýdová – PlzeÍ SoutÇž „O nejlepší vošouch PlzeÍského kraje“ 1. místo – Golf park Dýšiná
Porotci soutÅže O nejlepší vošouch PlzeÊského kraje byli s kuchaÐským umem spokojeni.
Nejlepší vošouch pÐipravil kuchaÐ z Golf parku Dýšiná. OdmÅnou mu byl keramický vošouch z rukou námÅstkynÅ hejtmana Olgy KalÁíkové.
Na veletrhu nemohlo chybÅt vystoupení dudácké muziky.
Olga KalÁíková také na veletrhu vylosovala vítÅze z Ðad úÁastníkÑ Prázdninové štafety, která lákala turisty k návštÅvÅ památek v regionu.
Jedním z vystavovatelÑ byl Pardubický kraj, který pÐivezl hejtmanovi Petru FOTO NA STRANĚ ARCHIV Zimmermannovi perníkovou chaloupku.
z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436,
[email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972,
[email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z DTP Pavel Huml (224 816 821,
[email protected]) z inzerce Marta Trnková, Husova 29, 301 00 Plzeň, e-mail:
[email protected] gsm: 723 201 960 tel.: 377 322 973 fax: 377 322 972 z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail:
[email protected] z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z
