-*U',K
i
lU^^ 1^1
^^m t':.'^..'
^.^
-'.I'vi ,"''
1^^
:w^
Mm
VAC
"f¥iw.
'*''//} fv-f,.
i*'
"/j;
,/vj:^^
#il
'iy'^m<--
^-Z[pnto,
Ont^.r^O-^*'"''
/
M>:in!iil'j
KNIHA
PATA A-/
UMENI A REMESLA PORADATEL ZD. WIRTH K.
BUCHTELA A
L.
NIEDERLE
RUKOvfit Ceske: ARCHAEOLOGIE
V PRAZE, JAN LAICHTER, 1910
//\j/^/e/^
K.
BUCHTELA A
L.
NIEDERLE
RUKOVEt CESKE ARCHAEOLOGIE
S PfilDAVKEM PROF.J.MATIEGKV
KNIHTISKArNA
J.
SNAJDRA V KLADNE.
PREDMLUVA. Tuto „Rukov^t" podavame cesk^
vefejnosti v nadeji,
ie vyhovf sv^mu ucelu: poskytnouti ctenaf i, zejm^na kru-
hum, pro n^z knihovna „Umeni a femesla"
urcena,
jest
pfehledny obraz nynSjsfho stavu ceskomoravsk^ archaeologie
praehistorick6 a
zejm6na do
casti
rychle
do
uv^sti
jejf
zdkladu,
pro nas nejdulezit^jsi. Kniha vznikla
z davn6 myslenky obou autoru a spolecnou prad sice prvnf
6ast pochazf z p^ra
od hlavy VI.
z p^ra kons.
K. Buchtely,
^asti vysly z lirad spolecn^ch.
doplnil nasi
V
prof. L. Niederla,
tak,
ie
druha
ale pri torn
obS
Kapitolou anthropologickou
„Rukov^t" ochotn^
Praze,v kvanu 1910.
prof.
J.
Matiegka.
—
OBSAH: Strana
1-7
Uvod
Hlava
I.
Hlava
II.
Hlava
III.
Mladli doba kamennd
Doba
(neolithickll)
.
21
prechodni
Hlava IV. Pfichod kovu a
8
.
kultura praobyvatel
Hlava V. Z^padni mohyly a hroby latenske
.
.
.
.
— 20
— 33
34 — 46 47 59
—
Hlava VI. Pole popelnicovd. Obdobi luiicko-slezske 60
— 80
Hlava VII. Pole popelnicovd. Obdobi nmske
— 87
.
Hlava X. Historick^ doba knizeci
Hlava XI.
81
—90 .91 — 92 93 — 95 88
Hlava VIII. Kultura merovejskd Hlava IX. NejmladSi z^rov^ hroby v mohyl^ch
.
.
O
telesnem rdzu praehist. obyvatelstva 96 zemi cesk;^ch
VII
110
VYKLAD K TABULKAM. Na
tabulkach jsou predvedeny nejv^znamnejSi typy, k nimz V nasledujicim seznamu pripojujeme oznaceni naleziste.
TAB.
Lovosice, 2. Balabenka, 3. Vesky, 4. PrusinoNova Ves na Morave, 6. Prusinovice, 7. Be-
I.
I.
vice,
5.
Velk^ Ves,
nesov, 8. Blatnicka, 9. Suvky,
TAB.
1
1
Hluboke Ma-
10.
Liboc.
.
Podbaba, 3. Bubenec, 4. Treboul, 5. Sarka, 6. Bohuslavice na Morave, 7. Bilina, 8.^Nem. Kopisty, 9. Libsice, 0. Podbaba, 2. C^slav. TAB. IV. 7. Kamen (Jordansmiihl) ve Slezsku, 8. Hospozin, 9. Pf emysleni, 0. Neprobilice, Litomerice, 12. Balabenka, 13. Vrbovec, 14. Lublan, 15. Mondsee, II.
I
Podbaba,
.
2.
.
1
.
1
1
1
—
1
16.
1
1
.
Sarka.
TAB. V.
1.
a 2. Kralupy, 3. Slavkov, 6. Dol. Befkovice,
Kamen, 0. Kamen,
metice,
TAB. VII. tonic^,
^1
.
Male
Cjzkovice,
14. 1
1
.—2. Unetice, 6.
3.
Neprobilic^,
10. Rjsuty,
1
1.
nad Labem,
Kostelec
8.
7. 1
1
—
—
Cicovice,
1
2.
Zaiezany,
9.
Bylany,
1
Ne-
3.
15. Razice.
Komo.
4.
M.
12. Unetice,
NouDnnov,
Cicovice, 5.
7.-8. Holubice,
9.
13. Noutonice,
14. Cico-
15. Slan. Hora, 16. Neprobilice, 17. DnNoutonice, 1 9. Holubice, 20. Unetice, 2 1 Neprobilice, 22. Kyjovice na Morave. TAB. VIII. 1. Velkd Dobrd, 2. Milavec, 3. Kbely u Luian, 4. Velka Dobra, 5. Kbely, 6. Nov)^ Dvur, 7. ZbeSice, 8. Zbelice, 9. Kbely, 10. Dobr^, 11. Nov^^ Dvur. 12. Hemery u Bech., 13. Metelsko, 14. HradiSte u Pisku, 15. Vr§ovice, 16. Dejiina. vice, Risuty,
nov,
1
8.
.
VeM
IX
—
TAB.
IX. 1. Kbely, 2. Mil^vec, 3. Kbely, 4. Repec, Kbely, 6. Hladomer, 7. Repec, 8. Chlumec u Oporan, 9. Hdnov, 10. Hradiste u Pisku. TAB. X. Chlum u Oporan, 2. Plavo, 3. Hemery, 4. Bfasy, 5. Nemejice, 6. Nemejice, 7. Hemery, 8. Vlci u Luzan, 9. Hemery, 0. Vlci. Nemejice. ^ TAB. XI. Horelice, 2. Libceves, 3. Vokovice, 4. Zizkov, 5. Ohrada, 6. Duchcov, 7. Cesky Brod, 8. Nizkovice, 9. Novy Bydzov, 0. Cakovice, Dobsice, 2. Dobro16. KSely, 17. Duchcov. ckovice, 13. Nizkovice, 14. 5.
1
.
1
1
1 .
1 .
1
TAB. XII.
1
.
—
Slavkov, 2. Kostomlaty,
1
1 .
3.
1
Dobsice, 4.
— 5. Stra-
donice, 6. Nizkovice, 7. Holubice na Morave,
8.—
14.
Stradonice.
TAB. XIV.
Novli Ves u Bakova, 2. Lhan, 3. Pl^tenice, Mostkovice (Morava), 5. Bofitov (Morava), 6. Mostkovice, 7. Pecky, 8. Lhan, 9. Sovenice, 10. Nestemice, 17. Ko1. Vrbcany, 12. Trebesice, 13. Voznice, 14. runka Jeleni, 18. Lhan, 19. Voznice, 20. Pl^tenice, 2 Vrbcany, 22. Pldtenice, 23. Pecky, 24. Zachlumi, 25. Trebechovice, 26. Vokny, 27. Nova Ves. 1 .
4.
—
1
1
.
TAB. XVI. 1.— 2. Knoviz,
blice, 6. viz,
14. 19.
TAB. XVII.
1.
4.
Veprek,
5.
D^-
Knoviz, 9. Kno11.— 12. Premy^leni, 13. Hloubetin,
7.
Radim, Vepfek, 15. Radim. 10.
3. Radim, Letnd (Praha),
Knoviz,
17.
8.
Pfemysleni,
Svijany, 2. Menik,
—
18.
Voderady,
3.-4. Nepasice, 5.-6.
Drazkovice, 10. Menik, Drazkovice, 8. (Morava), 13.— 14. Menik, 15. Drazkovice. 7. Drazkovice, 8. Menik, 9. Drazkovice, 1 6. Svijany, 20. Menik, 21 .—22. Svijany, 23. Drazkovice, 24. Menik, 25. Nove Mesto, 26. Redice, 27. Drazkovice.
Menik,
7.
1
12. Trsice
1
1
X
1
1 .
TAB. XVin. 1.-12. Bylany, 13.— 14. Pldtenice. TAB. XIX. 1.— 6. Plate;iice, 7. Bylany, 8. St. 9.-15. Bylany, nice,
19.
16.
Rosice,
17.
Pldtenice,
18.
Kolin,
PUte-
Bylany, 20. Pldtenice. 21. Bylany.
TAB. XX.
neznamo, 2. Kostomlaty, 3. Lisovice, Dobfichov-Pichora, 11. Tuklaty, 12. Slatina, 14. Krenovice (Morava). 15. 13. Dobrichov-Pichora, Hrubcice (Morava), 16. Krenovice. TAB. XXI. 1.— 6. Dobrichov-TrebicU, 7. Badry, 8. Do1. Zliv, 10. Dobrichov-Pichora, brichov-Trebicka, 9. 12. Dobrichov-Pichora, 13. Vrutice Krop., 14. Rado4.
1
.
— 10.
—
vesice.
TAB. XXII.
—
1
3. Dobrichov-Pichora, Cernoves, 6. Brouckov, 7. D.-Pichora, 7. Dobrichov-Pichora, 8. Tuklaty, 9. 8. Vrutice 23. Dobfichov-Trebickd, 24. stribrna Kropacova, 19. ostruha z okoli Litomefic, 25. D.-Trebickd, 26. Tou33. Dobrichov-Trebickci. chovice, 27. TAB. XXIII. 1. Vinarice, 2. Besno, 3. Radonice, 4. KoSinka u Libne, 5. Podbaba, 6. Besno. 7. 1. Podbaba, 12. 13. Kosinka, 14. zlaty prsten z Podbaby, 15. 21.
4. Zliv,
1.
5.
2.
D. Pichora,
—
—
1
1
—
—
—
1
—
Podbaba.
TAB. XXIV. 1.— 2.Tusovice,
Chrudim, 4. Rataje, 5. LiZelenky, 8. L. Hradec, 9. C^slav, 10. Vraclav, 11. Pardubice, 12. Levy Hradec, 13. Libice, 14. Zakolany, 15. Zakolany, 16. Ko7. Chedrbi, 8. Stara Kourim. celovice, TAB. XXV. Obr. Lebka nadmerne dlouhd (hyperdolichocefal) obrysu elliptickeho z doby neolithicke. Hellichuv typ I., Reche-ho typ II.; die 5c/?/fze typicky pro keramiku paskovou. Vymizi behem pozdni doby slovanske. bice, 6.
Levy Hradec,
7.
1
1
1
.
XI
3.
Lebka dlouhd (dolichocefal), obrysu elliptickeho vypouklymi stranami. Reche-ho neolithick^ typ II., die Schlize typick^ pro keramiku snurovou. Obr. 3. Leb^a stfedm delky (mesocefal) obrysu vejcit^ho; podobny tvar die Schlize typick^ pro kolov^ stavby a pro keramiku rossenskou; pnbuzne tvary vyskytuji se V hrobech z pozdni doby slovanske az na na§e doby. Obr. 4. a 5. Lebky nadmeme kjatke (hyperbracbycefal), prvni vzadu lirsi (Sergi-ho sfenoid), druhd kulovitd
Obr.
2.
s
{Sergi-ho sfaeroid);
Hellichuv
III.
typ neolithick;^
;
die
Schlize pro zvoncovit^ pohary typick;^, ale take v La-
tenu a v pozdni dobe slovanske se vyskytujici. 6., 7. a 8. Pohledy ze zadu na lebku vysokou (orthoceMlni), stredni a nizkou (platyceMlni), odpovidajici asi obr. I., 3. a 5. Obr. 9. Vysoky, uzky ohlicej (leptoprosop) s vysok;^mi ocnicemi a uzkym nosem. Reche-ho typ II., t^z typ radov^ch hrobu germdnskych. Obr. 10. Ntzky, sirol^ oblicej (chamaeprosop) s sirok^m
Obr.
nizk^m nosem. Reche-ho I. typ neolithick;^. 1 Pohled se strany na lebku dlouhou se strmym celem a vyt^blym t^lem (Sergi-ho isopericampylus), odpovidajici asi Reche-ho typu II., podobne i typu germdnsk^ch hrobu
Obr.
1
.
radov^ch.
Pohled
na lebku mesocefdlni, klonici se k brachycefalii s prchajicim celem a kulat^m t^lem, casteji se vyskytujici od pozdni doby slovanske. Obr. 3. Svrchni c^st lebky z neolithickeho hrobu s keramikou Snurovou u Biliny, vykazujici dva otvory trepanacni. Obr. 14. Lebka z m6rovejskeho pohrebiSte v Podbabe, vykazujici umelou deformaci (splosteni cela).
Obr.
1
2.
se strany
1
XII
I
HLAVA
I.
UVOD. Dlouho bylo v archaeologii zvykem podle osnovy, kterou po prv^ r. 1836 navrhl a oduvodnil Chr. Thomsen, deliti celou dobu pf edhistorickou na 1. vek kamenny, 2.
vek bronzovy
a 3.
vek zelezny. Za
tak6 za oznaceni doby slouzily
Thomsenovi
delidlo a
tfi
hlavnf,
pro kazdy vek pfiznacne kulturni pokroky, jimiz clovek
pfi-
rodu kol sebe ovladal a kulturni potreby si tvofil kamen, bronz a zelezo. Tento system tri period dlouho platil, :
pfes vsechny litoky a namitky (zejm6na se nekteri vzpirali
tomu, ze by doba zeleza nasledovala teprve po dob^ bronzu), ale konec koncu obstal vitezn^ a v jadru sv^m
po dnes zakladem syst^mu archaeologickych. Jenze dnes, kdy archaeologie zatfm daleko pokrocila, kdy je
stale
na mist^ rozsahlych period objevila se rada menslch kter6 nejen casove, ale leckde
kdy slovem jednoduchy
i
lokaln^
stary system
—
tfi
od sebe
stupiiu,
Ize odlisiti,
period dale se roz-
nemluvime vice, zejm6na kdyz jedna se o archaeologicky vyvoj mensich oblastf, o tfech svrchu uvedenych dobach, n]^brz na mlsto nich o rade kratsfch dob, kter6 uveden^ tfi v^ky vyplnujf, clenil,
zbohatl, detailne vyplnil,
1
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE by ovsem zakladni platnost techto byla zrusena. Tak na pf. pro stfedni Evropu misto o veku kamenn^m mluvi se o dobe paleolithicke a neolithick6, dale o dobe pfechodni mezi neolithem a vekem bronzovym, zvan6 tez dobou medenou, pfi dobe bronzov6 rozezastupuji a spojuji, aniz
znava se
o
starsi
starsi
a mladsi stupefi, misto o zelezne mluvime
dobe zelezn6 neboli
—
t^nsk6, o nejmladsi
hallstattsk^,
o mladsi
—
la-
rimske provincialni, k niz druzi se
doba stehovani narodu (stol. IV.- VII). Na konec mnozi pfiraduji sem jako posledni cast praehistorick^ho veku zelezn^ho jest^ dobu, ktera spada sice uz do casu
jeste
historicky osvetlen^ho, ale archaeologicky jevi se pfece jen
na mnoze jako vyzneni kultur predeslych. Zove se bud
koncem doby praehistoricke, nebo pocatkem historicky, u nas t^z dobou km'zeci (nemecky Burgwallperiode), a spada do konce
Ale
I.
tisicileti
praehistorii
Cech
po Kr. a
Moravy nedelime pouze podle
techto stredoevropskych period, jez ostatn^ casto zavad^ji
na
zcesti,
nybrz zase podle nasich domacich obdobi a
oblastnych kultur. Jak ostatne jednotliv^ kultury zapadaji
do velkych obecne uznanych dob, vysvitne dostatecne z tabulky na
str.
7.
LITERATURA. Ohromnou praehistorii
po cdstech sebranou az po rok 1893 v knize
literaturu,
Evropy,
viz
obirajici se
v ceiku
i
UVOD Niederlove vetsinou
»Lidstvo«
je
literatura
str.
XXXIII. dosti
tato
si.
a
zastarald
702
si.
Valnou
nepotrebna.
a
o praehistorii Evropy poslouzi tyto Niederle L. »Lidstvo v dobe pfedhistoricke se zvlastknihy nim zretelem na zeme slovanske* (Praha 1893; ruske doplnene vyddni vyslo v Petrohrade 1898), jez vsak z casti, zejmena pokud nasich zemi se t^k^, neni jiz ve vsem aktuelni totez plati o knize M. Hoemesa »Die Urgeschichte des Menschen* (Wien 1892). Za to mnoho poucneho ob»Urgeschichte der bildenden sahuje kniha tehoz autora Kunst in Europa« (Wien 1898). Nejlepsi prehled novejsi, ale jen strucny vydali S. Miiller »Urgeschichte Europas« (Strassburg 1905) a R. Forrer » Urgeschichte des Europaers von der Menschwerdung bis zum Anbruch der Geschichte« (Stuttgart 1908). Srv. tez Hoernesovu knizku »Urgeschichte der Menschheit« vydanou v lipske sbirce Goeschenove, a jeho nejnovejSi, ov^em vice anthropolcgicke dilo »Nalur und Urgeschichte des Menschen* (Wien 1909). Dulezitou knihu s rozhledem sirsim pocinii vyddvati Jos. Dechelette: » Manuel d'archeologie prehistorique, celtique et gaIloromaine« (Paris 1908 I.).
Pro celkovou
orientaci
:
;
:
dva pnrucni slovniky /. SchlemNove byly vydany move »W6rterbuch zur Vorgeschichte« (BerHn \90S), Rob. Forrera »Reallexikon der praehist,, klass. und friihchristlichen Altertumer« (Berlin 1908) a praktickd kniha »ManueI de i
•
recherches prehistoriques public par
la
Societe prehistorique
de France « (Paris 1906). Z^kladnim dilem pro ceskou archaeologii byl zprvu >Pravek zeme ceske« /. E. Vocela (Praha 1868). Potom dlouho nebylo nic celkoveho, az se podjal nov^ho zpracovdni
cesk^ho materi^lu reditel praehistorick^ch sbirek Musea
3
V V
vr
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE prof. dr. /. L. Pic. Sem ndlezi jeho »Archaeologicky v;^zkum ve strednich Cechdch« (Praha 1893) a hiavne nove monumentdlni dilo, ovladajici a uvefejnujici cely cesky musejni material »Starozitnosti zeme ceske«. I. sv. 1—2, II. 1-3, III. 1 (Praha 1899-1909). StrucSn^ v^tah z neho je prirucni kniha Picova »Pfehled cesk^ archaeologies (Praha 1908). Zdklady syst^mu druhe ceske §koly polozil Karel Buchtela ve spisu » Vorgeschichte Bohmens. I. Nordbohmen bis zur Zeit um Christi Geburt* (Praha 1899. Priloha k Vestniku slov. starozitnosti III.) Strucn^ celkov^ prehled vydal tez prof. Josef Smolik y »Pamdtniku cesk6 akademie« (r. 1908) a v cldnku »Cechy« Ottova slovniku naucneho.
kralovstvi cesk^ho,
:
:
Zpracov^ni moravskeho materi^lu, kter^ uvedene ceske pr^ce do sveho rlimce nevzaly, nahradil inz. /. L. Cervinka zprvu pnrucni knihou »Morava za praveku« (Brno 1902, chysta nove vydcini), a nyni pokusem o velke, vycerpavajici dilo, jehoz pocdtek dosud vysel pod titulem »MoravMensi preske starozitnosti*. (Dilu II. se§. 1. Kojetin.) hledne stati vydali K. Masko. »Obrdzky z morayskeho praveku« (Tele 1907, otisk z Mor. citanky) a Fr. Cerny »Praveke doby Moravy« (Brno 1908). Dulezit^ pro ceskou archaeologie je
i
archaeologie Slezska od O. Mertinse
»Weg-
weiser durch die Urgeschichte Schlesiens« (Vratislav 1906), dale
Durinska od A. Gotze, P. Hofera a P. »Die vor- und friihgeschichtlichen AltertiJmer
archaeologie
Zschiesche
:
Thiiringens* (Wiirzburg
rakousk^ch ndlezu
M.
1909) a souborne obr^zkove dilo Mucha »Kunsthist. Atlas I.« Wien.
St^lou cenu pro celkov^ v^voj kultur podrzely posud knihy
K. Koenena: »Gefasskunde
d.
vorromischen Zeit etc.«
(Worms
UVOD 1895) a L. Lindenschmita »Die Altertumer unserer heidnischen Vorzeit« (Mohuc od r. 1858). ceskych casopisu obiraji se praehistorii predevsim 'Pravek (red. J. L. C^rvinka), pak Pamdtky archaeologicl^e
Z
(red. J. L. Pic) a Casopis spolecnosti pfdtel starozitnostt ceskych od r. J910 se zvlaStni pnlohou »Praehistorick^ obzor« (v Praze), Casopis vlasten. spolku musejniho V Olomouci (Olomouc) z cizich prindli zpracov^ni ceskeho materi^lu hlavne Jahrhuch fiir Altertumskunde, vyddvan^ c. k. cen-
komisi ve Vidni od r. 1907 (dnve »Mitteilungen der Zentralcommission«), obcas i MitteUungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien a Verhandlungen der tralni
k.
k.
Berliner anthrop.
Gesellschaft
(obsahujici cenne starsi
stati
L. Snajdra a R. Weinzierla). Region^lni popisy s vseobecnymi uvahami vydali hlavne Duska'T)omecka »N^lezy predhistoricke v kraji kr^lohradeckem«, (Krai. Hradec 1898) y. Hellich »Pravek«, otisk z Podebradska (Praha 1906),
K. Prol^op » Praha v^ dobe pfedhistoricke« (Praha 1905). vyzkum strednich Cech zaslouzili se fadou clanku uvefejnenych v »Pam^tk^ch archaeol.«^ J. Smolik, J. Felcman, V. Schmidt, 9 vyzkum jizm'ch Cech J. N. Woldfich, ovychodni L. Snajdr, L. Domecka, A. Stocky a V. Divis-
O
Cistecky.
Material cesky ulozen je pfedevsfm v
Museu
kralovstvi
Ceskeho. Vedle neho jsou v rayonu prazsk^m dulezit^
Mestsk^ho musea prazsk^ho a Praehistorick^ho kabinetu ceske university, pak panu J. Jiry v Podbabe, J. Storcha v Libni, K. Buchtely na K. Vinohradech. Na cesk^m venkove v museu Plzeiiskem, Kralov^hradeck^m, sbirky:
V
V V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Pod^bradsk^m
(J.
Hellich),
Bydzovskem, Turnovskem,
Klatovskem, Slansk^m, Roudnickem a Teplickem, mensi neuvadejic.
Na Morave
jsou dve hlavni sbirky v
Brne
Museu vlasteneale dulezite v Prostejove a Uh. Brodd.
V Museu Frantiskove a v Olomouci v
ck6ho spolku, mensi,
Mezi sbirkami soukromymi stoji v [jopfedi sbirka J. Palliardiho v Mor. Budejovicich, J. Cervinky v Kojetine, Kfize J. Kniese ve Sloupu, A. Telicky v Pencicich, M. V Zdanicich a Antonina Gotwallda v Prostejove.
,
UVOD V^k a a 1
Oznacenl vseobecn6
Konci
doba
o
CQ
Mladsi doba bronzova
pr.
Kr.
— nar. Kr.
Pichorsky stupen I.-III. st. TfebickyllL-IV.st.p.Kr.
doby
Cisla urcujici stoleti nemaji,
pf.Kr.
(kostrove hroby)
stehovani narodu
praehist.
800-500
200
Rimska doba
Konec
1200-800
500 -200 pf.Kr.
doba
Latenska doba
Doba
Kr.
2000-1 200 pr.Kr.
doba bronzova
Hallstattska
a N
2000-1500
asi pf.
Stars!
Moravu
a
—
Pfechodni doba
> o N C
Cechy
doba
Palaeolith.
Neolith.
Vroceni
V
pro
V.-VII.
stol.
(Mohyly). VIII.
- X.
stol.
ovsem zejmena v dobdch
star-
zadne absolutni platnosti (absolutni chronologie) a zde jen k tomu, aby cten^fi priblizne naznacila, do ktereho asi kazdd perioda spada. sich,
slouzi
HLAVA
II.
MLADSI DOBA KAMENNA CILI NEOLITHICKA. Prvni periodou celkoveho systemu
doby kamenne
je vlastne stars!
doba palaeolithickd nebo kratce palaeolith, Je to doba, v niz cela tvarnost Evropy byla namnoze jina nezli dnes a v niz zil u nas v Cechach a na cast
Morav^ clov^k
t.
zv.
spolu se zvifenou
ty picky mi pfedstavitely byli v starsf lev,
t.
zv. diluvidlni, jejiz
dobe medv^d
nosorozec a mamuth, v mladsi tur a sob.
dovek
zde v rodinach, potulujicich se
bydlil
mfsto, zivil se
lovem
zvifat a plodinami, jez
V s
jeskyni,
dobe
i6
mfsta na
mu
pfiroda
bez p^steni poskytovala, odival se pouze kozemi, nemel umelych chysi, neznal keramiky, a tak^ po nejak6m kultu mrtvych, po pohfbech provazenych ritem, neni u nas jeste spolehlivych a dostatecnych stop. Hlavni zbranf a nastrojem v ruce jeho byl kamen, jemuz umele daval tvar,
by
vy hovel; hotoveny byly nej caste ji z pazourku, zname odrudy kfemene, majici lorn lasturovity
ktery
licelu nejlepe
a hrany ostre
i
tvrde,
pouhym hrubym
otlucenim. Hlazeni,
brouseni a vrtani nastroju kamennych nastoupilo teprve po t6to
dobe V mladsi dobi k<^menne neboli
8
neolithicke.
MLADSI DOBA
KAMENNA
Existence cloveka diluvialniho je prokazana v Cechach
Lubn6 u Rakovnika, na Jeneralce v Sarce) a jestS vice na Morave; zejm^na moravsk^ nalezy z okoli Brna, Prerova a z jeskyii stramberskych jsou svetozname. Ne(v
budeme-li se vsak kulturou jeho zde blize
obirati,
cinfme
tak proto, ze nalezy pamatek po tomto paleolithickem
povahou nalezeji predevsfm v obor pfirodovedny. Methody, kterych zde diuzno pfi zkoumani uziti, jsou hlavne methody prirodo-
neboli diluvialnim cloveku celou svou
zpytne.
Nalezy pozustavaji pone j vice ze zbytku kosti lidskych nebo kamennych a j. nastroju, nebo zbytku ohnist ve vrstvach staff diluvialniho na pf. v cihlafsk^ hlin^ nebo v nanosech jeskynnich a nutno pfi zkoumani ohledati pudu po strance geologicke,
vazi a pfecasto zjisteni
i
vysok^ho
zjistiti
uziti
faunu a
floru,
ktera vrstvu pro-
ruznych method chemickych ku
stafi.*)
O diluvialnim
cloveku v Cechach a na Morave mdme velmi mnoho a dobrych praci, ackoliv diuzno doznali, ze nejake celkoye zpracovdni vsech ndlezu z novejsi doby dosud chybi. }/ Cechdch pracovali hlavne prof. J. Woldfich, J. Kusta, L. Snajdr, nove vynika Dr. J. Babor, na Morave V pfedu stoji po zemfelem J. Wanklovi pfede vsemi K. Malka, M. Kfiz a J. Knies. Pfehled cesk;^ch nalezu viz u /. Babora: Diluvialni clovek (Praha), a starsich moravskych V knize Maskove ,,Der diluviale Mensch in Mahren" (Novy Jicin 1886), Mal^owskeho „Der Mensch der Diluvialzeit *) Literatura:
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Archaeolog, jenz neni odbornikem v prirodnich vedach, zejmena v geologii a palaeontologii, udela nejl6pe, svefi-li
probadanf nahodileho diluvialniho nalezu pfirodo-
A
duvodu vypoustime i blizsi vyklad o diluviu z t^to knihy a obracime se hned k nasledujici mladsi dobi k^menne,
zpytci.
je
z
toho
Mladsf doba k<^mennd neboli neolithickd (neolith) po pfirodovedecke strance doba^ ktera v Evrope po-
cina zmizenim typick^
a
nastoupenim
Evropy, klima,
Po zil
diluvialni zvifeny,
nynejsi (zejmena flora
i
relief
jelena).
zejmena soba Ce\6 milieu
byly uz tyt^z, jako jsou dnes.
strance archaeologicke je neolith doba, v niz clovek sice
lejsim.
na dale v kulture kamenne, ale na stupni pokroci-
A
tento stupen kultury neprojevuje se jen jed-
nim znakem, na pr. ve vyrobcich z kamene, nybrz fadou novych vymozenostf, ktere dohromady novou neolithickou kulturu ostfe odlisuji od starsi palaeolithick^, neboli diluvialni.
je
Prvnfm znakem neolithu a v nalezech nejvyznacnejsim ovsem novy rdz k^mennych vyrobku, projevujici se:
Mahrens" (Brno 1899), Kfizovi ,,Die Hohlen i» den mahr. Devonkalken und ihre Vorzeit" (Viden 1891, 1893). Celkovy prehled, ac v nem neni nasich ndlezu vzdy fddne vzpomenuto, poddvd take nov^ kniha M. Hoernesa ,,Der diluviale Mensch in Europa" (Brunsvik 903), nebo /. Deche1
letia (srv. str. 3).
10
MLADSI DOBA 1 .
KAMENNA
V no\6 technice prace, 2. v upotfebeni noveho materialu
a 3. V fade novych tvaru,
ktere pfirozene povstaly za
novych podminek. Nova technika projevuje se pfedne tim, ze i kdyz bylo k hotoveni nastroju uzivano stareho materialu pazourkoveho, byly nastroje
men^ typicke
mensi,
jemnejsi,
a velmi jemne retusovane.*)
Vedle toho prisel vsak clovek k tomu, ze Ize snaze dodliti vhodneho a rozmanitejsiho tvaru a hlavne ostrych hran hlazemm a brousemm a pevnejsiho zasazeni na topurko tfm, vy vrta-li se dira do pfedmetu. Techto novych vymozenosti pocal hojne zaroven
uzivati, tfebasbyly velmi
pracne;
tim zavedl fadu noveho vhodnejsiho materialu
s
(nejvice diorit, serpentin, buhznik, syenit,
diabas, zula,
prahorni bfidlice a pod.) a fadu novych forem mlatu^ seker, nozu, hrotu pro ostepy a sipky a pod. (srv. tab.
Dalsim znakem V Cechach
i
je existence l^eramik^, aspofi
na Morave. Jinde, na
pf.
v
Belgii, je
I.).
pro nas
uz
i
na
konci diluvia keramika zjistena, ovsem zcela primitivni,
u nas naproti tomu s
ne.
U
nas vystupuje posud teprve
neolithem.
Dale
odlisuje se neolith
od
diluvia tim, ze se
v neolithu
uz nepopiratelne obiral clovek pistovdnfm uzitecnych plodiriy
z obili hlavne psenice a jecmene a orhou (srv. v na*) Retusi (franc, retouche)
povstale
drobnym otlucenim. II
nazyvame jemne zoubkovani
.
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE lezech zuhelnatela zrna, plevy v omitce, kamenna radla,
motyky a primitivni drtidla, ploche to melee vyhlouben^ kameny, na nichz oblazkem roztiralo se nepochybne obili), a dale chovem domdcfch zvifat, z nichz v Evrope dolozeny jsou nektere druhy domaciho dobytka (Bos taurus brachyceros, B. frontosus, B. primigenius), ovce (Ovis paJustris),
vepfe (Sus scrofa palustris) a hlavnS pes (Canis
palustris,
Canis intermedius).*)
V
Clovek neolithicky v Evrope umel dale hotoviti si tkaninyy propletaje na primitivnim stavu vlakna pfedena, znal nad jamami v zemi vyhloubenymi**) staviti zimni
V
*) Cechdch ovsem nebyly dosud n^lezite sbirany a rozezndv^ny zvireci kosti v sidlistich doporucuje se proto velice take na tyto zbytky db^ti, je sbirati a zachovavati. Viz proyoUni „Praehistorickeho odboru Spol. pratel starozitnosti" V Casopise 1910 ses. 1 ;
**)
Po
tech to chySich zbylo jen mnozstvi jam podoby podobe okrouhl^ch, vice mene hlubokych
ruzn^, nej6asteji v
kotlu, jejichz obsah naplnen byvd dnes hlinou promisenou popelem, strepy, kostmi zvirecimi, a zbytky ruzn^ch pfedmetu. Podoby jejich v prurezech zeme snadno zkusenejii oko od ostatni pudy podle tmave hliny rozezn^. Vedle jam pfibytkovych byvaji i jin^ mensi, jez slouzily za zasob^rny. Mimo tyto j^my vyskytuji se vsak hojne i pouhe rozsdhle, ruzne silne vrstvy popelovit^, jez oznacuji bud sidliste bez pribytku v zemi, tedy nejspise letni docasny tabor, anebo pfedstavuji jak^si smetiste sidel trvalejsich.
12
MLADSI DOBA
KAMENNA
chyse z proutf, slamy a drev, omitnut^ hlinou, a pocal tak6 pozd^ji spolecna rozsahlejsi sldliste opevnovati val^ ze
zeme nasypanymi. Posledni dulezity rozdil spociva v existenci hfehniho. alne,
rode.
V
ritu
po-
starsfm diluviu clovek jeste nepohrbfval ritu-
ponechavaje obycejne mrtv6
Teprve v mladsim
telo lezeti
venku v
znamename ve
diluviu
pff-
Francii
prvnf stopy licty k telu zemrel^ho, vidfme pocatky obfadu, ale s i
do
jeji
hroby se ani tu nesetkavame. Tento stav presel misty starsi
doby
neolithicke a teprve
periody vystupuji zvlastnf hroby
prub^hem mladsi
bud v jamach nebo
V komorach kameny oblozenych, v nichz
V
lezi kostra ritu-
dobu pocina se v Evrope tak^ spalovati. jinych koncinach Evropy dospelo se pfi torn k budovani kamennych pomniku, velkych, z balvanu sestavenych komor (srv. t. zv. menhiry, st^ly, dolmeny)^ ba i celych syst^mu pomnikovych, oznacujicich hroby za alne pohrbena.
tu
V
U
mfsta posvatna (cromlechy).
vyjimky nic podobneho neni
nas az na zcela sporn^
(srv. dale str.
30).
Charakteristickym pfiznakem koster stava se pozdeji skrcenf t^la (kolena k
prsoum pritazena) a polozeni na boku,
coz vse limy sine upravili pozustali, vedeni patrn^ zvlastnl jakousi,
dobre neznamou ideou nabozenskou.
vzniklo spalovani,
nevime
take.
S obojim
Z
jak^ idey
ritem souvisi
vsak zvyk davati mrtv^mu do hrobu milodary (zbran^> jidla, nafadi),
kter^
by mu
slouzily
13
i
v zivote posmrtn^m*
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE V
Ceskomoravske nalezy neolithick^ jsou buJ jamy pffbytkov6 nebo sidelni a odpadkove vrslvy, nebo konecne skutecne hroby. Z toho, ze hrobu je malo, a to fidceji povstalo kdysi a dosud se udrzuje mineni, ze u nas vlastne ^ist6ho neolithu neni*). Prof. Pic soudi na pr., ze za doby cist^ho neolithu Cechy vubec obydleny nebyly a ze novy lid prisel sem ze zapadu teprve na pocatku doby bronzov6, prinaseje s sebou pouhe zbytky neolithick^ kultury durinsk^. Ale toto i V nejnovejsi dobe opakovane mineni je liplne iiespravn6. Neolith je u nas dokazan i radou hrobu i zejm6na velkym mnozstvim sidlist, ba musime rici, ze V neolithu Cechy a Morava byly jiz velmi huste osidleny, aspoii n^kter6 konciny. (Srv. dale str. 20.) nepomer mezi mnozstvim sfdlist a fidkosti hrobu dluzno vyloziti jednak tim, ze v starsi dobe neolithick^ se jeste pecliv^ji
—
—
A
*)
Rovnez byl v
archaeologii evropske spor o
to,
zda-li
se kultura neolithickd vyvinula z diluvialni, jsouc jen vyssim
stupnem
teto,
ci
byla-li
mezi
obema
kulturami
prer^ka
za niz Evropa byla lidupr^dna a teprve dobe osidlena znovu lidem, ktery prisel od vy-
(theorie hiatu\
po
delsi
chodu a
prinesl
s
sebou
vys§i,
neolithickou kulturu.
Dnes
vime, ze uplneho hiatu nebylo, a na znacne prostofe Evropy konstatov^n je mezi palaeolithem a neolithem pfechod (zejmena ve Francii). To ov§em nevylucuje, ze nebyly menSi kraje, jez clovek diluvialni opustil a do nehoz novi obyvatele se pristehovali
po
tisici
bylo snad u n^s.
14
letech
s
vyssi kulturou.
Tak
KAMENNA
MLADSI DOBA
ve zvlastni podzemni hroby nepohrbivalo*), a jednak tim, ze daleka a diouha doba pfecasto zpusobila tak iipln6 roz-
po
rusenl kostry, ze se v nalezu uz
ni nic nenal^za.
Jsme
proto odkazani predevsim na sidelni vrstvy a jamy, a
V nich predevsim na kamenne nastroje a keramiku, nebot
Zaroven je zajimavo konstatovati, ze skoro vesker^ znam^ hroby spadaji do mladsi fase neolithu, a i pfi torn nemame zadneho vetse nal^za
i
v nich napadne malo
kosti.
siho pohfebiste.
V evropske 90.
let
minuleho
po dlouhou dobu, az do bylneolith pojmemnevalnejasnym
archaeologii stoleti,
a pri torn jednotnym. Mluvilo se sablonovite o stejne neolithick^ kultufe cel^
hsoval
stupen
kamennych
starsi
nastroju.
Evropy,
pfi
(per.
Zname
atrymoHthicka),
(p. trymolithicka) a
hnutych
se nanejvyse roz-
a mladsi hlavne na zaklade tvaru
bylo na
povrchni deleni Woldfichovo na
nych
cemz
III.
II.
I.
pf.
a hojne uzivano
periodu seker nevrta-
periodu
seker
vrtanych
nejmladsi periodu seker tvaru za-
(p. kolpolithicka).
Hloubeji se vsak drive neslo,
a archaeologov^ se vubec vyhybali prozkoumani chaosu, kter;^
poskytoval material nalezu z mladsi doby kamenne.
Teprve v poslednich 20 neolithu obratilo se
letech nastal velky obrat, k studiu
mnoho
badatelu, a
s
uspechem.
Vy-
Je mozno, ze v te dobe existoval primitivni zpusob pohrbivani na stromech, na lesenich, analogicky tomu, jak *)
casto dosud vidime u primitivnich
15
kmenu v Africa
a America.
RUKOVET CESK£ ARCHAEOLOGIE sledkem
jejich praci je,
jednotn6 sablonovit^ cleneni na fadu kultur, neolithu,
po
ktere se
ze dnes na miste star^ho pojmu
kultury neolithicke nastoupilo rozoblasti a
pr.
v celkov^m okrsku
vetsine charakterisuji podle svych
vyznacnych typu keramickych. Jsou spory, na
fasi
Ovsem shody ve vsem neni.
v n^kterych oblastech, co
je starsi,
co
mladsi, spory o rozsifeni, spory o to, jak jednotlive kera-
mick^ typy kultury geneticky mezi sebou
souviseji, jak
mensi oblasti se maji k velkym, jak dalece smime pfedpokladati pfi nich
i
rozdily narodopisn6 (smime-li je totiz
ruznym narodum) a pod. Blizsi vyklad o chaosu techto sporu nespada v ramec t6io prirucn^ knihy. Zde staci konstatovati, ze se dnes neolith ve stfedni Evrope pficitati
vyjadruje fadou kulturnfch oblasti a stupnu, z nichz se jednotlive vyznacuji zvlastm svoji i
keramikou a vedle
ni
leckdy
kamennych naa ze hlavnimi takovymi okruhy pro stfedni Evropu 1. okruh keramiky s vyzdobou paskovou („Band-
zvlastnim razem jinych predmetu, na pr.
stroju,
jsou:
keramik" nem. archaeologu)
i
a mladsi, rozlozen6
Cechy a Moravu k Dunaji, ac misty pfena sever, ku pf. na Odru a Vislu, 2. okruh kera-
od Poryni sahuje
s fasi starsi
pres
miky nordick^, jejiz vlasti je sever Evropy, 3. okruh keramiky s vyzdobou vzniklou z otisku pletene snury (Schnurkeramik) se stfediskem v Durinsku, a 4. okruh
keramiky dolmenov^, k niz nalezi tak^ typick^ pohary zvoncovit^, jez vsak netvori v
16
Evrope kompaktni
oblasti,
MLADSl DOBA
KAMENNA
po mensich okrscich ve Francii, Anglii, N^mecku, v Cechach a na Morav^, a jednotlivS
jsouce rozptyleny sev. i
jinde. Jini
archaeologove mfsto techto okruhu stanovi sku-
razem dekorace, kladene bud' volne po povrchu nadoby nebo vazan^ a rozclen^ne na charakterisovan^
piny,
urcita a stridajkf se pole (srv. „Umlaufstil*' a „Ramenstil**
M.
Hoernesa, nebo „volny" a „vazany" sloh H. Schmidta).
Mezi t^mito velkymi
oblastmi vyrusta
lokalnfch, ale zajimavych typu, jejichz zjistiti je
vsak jeste fada
vzajemn^ pomery
casto pfet^zko a dosud pfedcasno (srv. na pr. typ
bernbursky,
monnsheimsky, nierensteinsky, albsheimsky,
schussenriedsky, rossensky, jezerni, lublaiisky atd.). Slovem,
pojem velmi komplikovany. Do Cech a do Moravy zasahly tyto okruhy ruzn^ a V ruznych dobach. Pov^d^ti, kde, jak a kdy ktery se ob-
neolith jest dnes
jevil
a CO V syst^mu nasf archaeologie znamena, je pravS
jednim z hlavnfch probl^mu cesk^ modernf archaeologie.
Hlavni spor b^zf o vzajemny casovy pom^r zejm^na mezi oblasti prvnf a tfetf. hajili v^tsi starf
nes,
Gotze, Schlitz, Reinecke, u nas Pfc
keramiky snurov^, proti tomu Kobl, Hoer-
Schumacher, Heierli, Mertins a u nas Buchtela
vStSi
nadob s vyzdobou paskovou. zaklad^ dale uvedenych pracf dluzno konstatovati,
stafi kulovit^j^ch
Na
ze neolith u nas byl, ze trval dlouho, a ze i
tri
na zaklad^ nalezu v
sfdliltfch
casov6 stupn^: 2
17
i
jej
v hrobech
muzeme d^liti
na
.
V V
vr
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE 1
na stam
cisty neolith,
2.
na mladsf
3.
na
t.
zv.
cisty neolith,
dobu pfechodm,
konec neolithu, v nemz se pocinaji objevovati prvni stopy importu kovovych a opet nov^ typy keramick^.
pfedstavujici i
Kazdy i
ma
z techto stupfiu
urcitou keramiku a z casti
svou formu nastroju kamennych a pfiznacny raz obradu
pohrebniho.
V
tfeti
dobe
pocinaji
hojne
vystupovati
predmety luxusnf a je tak6 pochybno, zda-li pred tim existovalo u nas predeni a tkani. Keramika vesmes je robena pouze v ruce, bez kola hrncifsk^ho, a pfi vsi sy6 relativni slicnosti
je
technika jeste nedokonala, zejm^na
material nevalny a vypaleni spatn6. /.
Starsi stupeh cisteho neolithu
vyznacen
je
t.
zv.
kulovitou keramikou pdskovou, totiz nadobami celkem
hrubymi, tvaru kulovit^ho nebo kotloviteho, bez hrdla a beze dna,
a bez uch.
nebo jen se slabe naznacenym hrdlem a dnem
Ucha nahrazena
jsou obcas bradavcovitymi
po povrchu rozsazenymi a zfidka propichnutymi, kter^ nekdy spojeny jsou guirlandovite vrypy nehtu nebo vpichu ostrym nastrojem zpusobenych. Dalsi dekorace tohoto druhu nadob sestava z pasku, vrytych do nadob po cel6m povrchu v podobe vice vycnelky
(pupiky)
m6ne pravidelnych
volut a klikatych car, jez jsou bud'
prazdny nebo vyplneny puntiky a
18
pricnymi
carkami.
MLADSI DOBA (Tab.
II.,
1
KAMENNA nadobky mensi,
-2.) Pozd^ji vystupuji kulovite
zhotoven6 z velmi jemne sedave
tenkych sten a
hliny,
jemne rysovanych volut presekavanych nebo pferusovanych ^ockovitymi dulky, kdezto vetsi nadoby jsou hrubsi a maji voluty meandrovite lomen6 nebo reliefni. (Tab.
II.,
3-4.)
Tato kulovita volutova keramika neolithicka provazena hrubymi mlaty a zejm^na dlatky v podobe kopyta sevcovsk^ho (tab.
I.,
2), je
u nas hojna v
sidlistich
(na
Mo-
rave jich nacital Cervinka pres 80), ale vzacna v hrobech, a to proto, ze v stars! dob^ neolithicka, do niz ona patfi, ritualni
pochovavani ve zvlastnich hrobech podzemnich
teprve pocfnalo.
Podobny
zjev vidime
i
jinde,
na
pr.
ve Skandinavii.
Vedle rytych volut (a pres ne) objevuji se na kulovitych nadobach u nas v Cechach vyjimecne i malovan6 pasy v barve tmavohned^ (z Podbaby, Sarky, Bubence, Vohonce), ale nalezejf uz do doby mladsi. (Tab. III.) Ostatne stopy smolne hned^ barvy Ize pozorovati na jinych nasich mladsich kulovitych nadobach, a bude zahodno v^c tu bedlive stopovati. Na Morave jsou jamy i^
i
malovanou keramikou velmi hojn6, ale tato keramika je jina ve forme i barevn6 dekoraci a ukazuje celym razem svym na puvod cizf, uhersky a sedmihradsky (srv. o nf dale str. 24), a nalezi tak6 jiz do doby mladsi. Zde s
pestre
bychom mohli
dodati,
ze nejspise na
Morave
Ize oce-
kavati pocatky kulovita keramiky, a sice v nejstarsich ne2*
19
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE To
ovsem bylo by padnym domaciho puvodu t^to keramiky, badatel^, ze puvod vzala bud' na jihu
olithickych vrstvach jeskyii.
dokladem pro
theorii
o nfz vsak soudi
jini
Evropy anebo ze prisla z Porynska. 2. V mladsim stupni neolUhu, ale jest^ cist6m neolithu, na mlsto keramiky kulovit^, volutov^, nastoupil patrne z
nf
vyvinuty novy druh, jehoz nadoby tvaru polokoulovitych, miskovitych, hruskovitych a poharovitych mfvajf uz od-
d^len^ dno, a mivajf po stranach zobakovit^ provrtan^ vycn^lky. Povrch jich
po ce\6 plose ozdoben pasky vodorovnymi, svislymi nebo nejvice kolkolem cikcakovit^ polozenymi, jez jsou slozeny z rady car vice m6n^ jemn^ vypichanych (pomocf jak^hosi kosten^ho nebo dreven^ho nastroje). Odtud jm^no keramiky p(chane, nebo tak6 podle znam^ho porynsk^ho naleziste monnsheimsk^, jest
hinkelstein'ske (tab. IL, 7-
1
O
2).
vzniku t^to keramiky
soudi se ruzne, a prof. Pic hleda puvod
odkud k nam vsak
prisla vyvinuta.
dostatek
jiz
dokladu,
U
nas v
v Porynsku,
Cechach mame
kter6 nas opravnuji k pred-
pokladu, ze nase vypfchana keramika se vyvinula snad i
u
nas.
Jest
to
predevsim rada typickych tvaru pre-
chodnich, a pak vidime, ze na s
sfdlistich vyskytuji se
keramikou volutovou vedle jam
jednotliv^
hojna V
s
pichanou, ano
i
obojf pohromade. Pichana keramika je pfe-
sfdlistich,
Na Morav^
s
jamy jamy
naproti
nal^z^me
ji
tomu velmi vzacna v hrobech.
jen v zapadni casti zeme.
20
HLAVA
III.
DOBA PRECHODNI.
V nejmladsi
dob^ pfechodnf, kdy se v kulture pocinaji objevovati prvni drobne kousky kovu, obyc^ejn^ med^,*) setkavame se sice jest^ s mladsimi tvary keramik prave popsanych, ale vedle nich ponejvice s fadou jinych, novych a pravidlem importovanych typu. Vubec shledavame, ze na konci neolithu rozmohl se obchod v strednf Evrope (pfedmetem byly hlavne kovy, sul a jantar) a s nim do koncin nasich dostalo se i n^kolik novych proudu cizi vyroby keramick^. Ostatn^ jiste vedle obchodu pusobilo tu i prime st^hovani rodu a kmenu z okolnich zemi do Cech a do Moravy za ruznymi cily. Zvlaste zajimava jsou z teto doby nase nejfasi
naseho neolithu
t.
zv.
*) Odtud jmenuji take nektefi tuto fasi dohou medenou. Ale V jadru sv^m je u nds, ve stredni a severni Evrope, t. zv. doba medena vlastne stdle jeste neolithem, koncem
neolithu
a doba
kovov^
nastupuje
u nas teprve kulturou medene podle
unetickou. Prve veci kovov^ poklddaji se za
vzhledu. Ponevadz pravidlem chybi chemicke ovefeni, neni
vylouceno, ze cinu.
to
Vedle mede
ovsem i bronzy, vystupuje sporadicky
jsou
21
s i
nepatrnou pnmesi zlato.
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE predstavujicf hIavnS
stars!
hradiste,
ktery
prochazel nasimi zememi.
s
rediska
obchodu,
Nejvyznacn^jsfmi
pfi-
klady jsou v Cechach Sarka a Rivnac u Prahy, Slanska
Hora, Hradek u Caslavi a Quaderberg u Decina; na Morave Leskoun, Mfrovec, Obfany atd.
Ku
keramikam cizim v dobe t6 k nam importovanym nalezeji tyto nov^ druhy pfisle jednak a) z jihu, jednak b) ze zapadu a ze severu:
A) Keramika
K
ni nalezf
jiznu
predevsim velka skupina nadob, shrno-
vanych dnes obycejne pod jm6no keramiky terramarm, ale nevhodne, nebot nazev svadi k pfedstave, ze vse poze
chazi
severoitalskych terramar,
jez se rozkladaly
zvlastnich to
sidlist,
na umelych, naspy obehnanych nakolich.
Zatim vsak styky s temito italskymi nalezisti jsou jen castecn^ nebo problematick^. Vice shod jest s keramikou terramar uherskych (Toszeg), ac
i
tu
by bylo chybou
fici
beze vseho, ze nase prechodni „terramami" keramika pochazi pfimo a pouze z techto uherskych
puvod
jeji
sidel.
Vznik
a
neni dosud jasny a proto nazev terramarni na-
znacuje spise smer odkud
pfisia,
totiz
od jihovychodu.
Nebot vime, ze se koncem neoHthu sirila k nam do Cech a do Moravy z jihu a to tak usilovn^, ze brzy ovladla cely
kraj.
K
teto
keramice druzi se hfibovite nadoby
22
.
;
DOBA PRECHODNI z
Kamene
s
malovanou keramikou a zasahajicf
Morave soucasne az do konce doby
a Lengyelu*) vystupujici na
neolithick^.
Jednotlive typy jizni jsou vyznaceny takto
Typ leng^elsko'k^mensky
1
na vysokych nohach (Tab. IV.,
'
1 ,
K nemu 2.),
nalezejf
hrn^cky
s
misky
pupfky
(IV., 6, 7), kter^ vypadajf jako nasazen^ ploch^ knoflfky.
V
Cechach a na Morave vystupuji
hovit^ pupfky
velikou dirou.
uslechtile
pojuji
(IV., 3). naleziste s
s
Ve
pfi torn
siln6,
ro-
Slezsku se k nim
pfi-
i
porysovan6 dzbanecky se dvema uchy
Zde pravdepodobn^
tato keramika, soudfc podle
kamensk^ho, pfedstavuje
nam
o n^co mladsf
fasi
nordickymi a vyvinutymi artefakty nordickymi
vlivy
(IV.. 4, 5). 2.
V t^ze
asi
dobe
vnikajf
k nam nepatrn^ stopy ke-
ramiky z jin6ho jiznfho centra kulturnfho,
totiz
kplocych
staveb alpskych. Jsou to jednak prvky ornamentacnf (IV.,
smime sem faditi asi dzbanecky t^zk^^ch hrubymi uchy a kalichovite nadoby se spicatymi
14, 15), jednak
forem
s
i
dny, ktere maji nejvice analogii v severnich Svycarech (IV., 12). *) Hradi^te a pohrebiste u
Lengyelu nachazi se v Uh-
Kamene (nem. JordansSeger pokldda celou kamenskou keramiku za typ specificky slezsky, ne jizni.
r^ch, V stol. Tolnajske, pohfebilte u miihl) nedaleko Vratislave.
23
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE 3.
Vlastni terramarm k^ramika. Vyvinuta keramika
terramarni
ma
jednodussi ornamentaci, pozustavajfci oby-
cejne z visutych trasni a lomenych car,
povrchem tmavsim, pekne hlazenym. Ve tvaru pozorujeme snahu po profilaci, totiz snahu odd^Iovati hiavni partie nadob (hrdlo, bfiska a dno) vyznacnymi lomy (tab. IV., 9, VII., 6), ouska nepfilis velika vidime bud pod hrdlem nebo ve stfedu nadob s
1
(IV.,
8,
9,
1
3).
Sirok^ misy byvajf casto na nSkolika
nozkach a mivaji nfzk^ mirne vyhlouben^ hrdlo obepjat^ ctyfmi ousky (IV., 0, ). Obcas setkavame se i s ousky vodorovnymi. Zvlastni typ tvori hrnce s rohat^mi uchy 1
]
1
(ansa lunata, cornuta. Srv. tab. IV.,
1
6).
Puvod
jeho Ize
hledati nejspise na jihu, ale je pozoruhodno, ze na ceskych
nadob ach setkavame se s applikaci ornamentu siiuroveho a na zvlaste vyhranen6m uchu i s dekoraci nordickou. 4. Keramika malovand. Vedle keramiky terramarni, je druhym dulezitym typem z jihu prislym keramika pestfe malovand (barvou cernou, hnedou, cervenou, zlutou a bflou). Cast teto malovane keramiky nalezi uz dobe starsi, totiz mladsf dobe neolithicke (srv. str. 9), ale cast jeji vystupuje na jisto teprve v dobe pfechodni. Na ukazky teto malovane keramiky formy nadob bohuzel jsou mene znamy, ponevadz se v jamach pravidlem nalezaji bohata je zejm^na jizni jenom jemne rozbite strepy Morava, kde se velmi casto nal^za v sidelnich jamach. 1
—
—
Zaroveii
s
touto keramikou na povrchu v geometrickych
24
DOBA PRECHODiNI vzorcich bohat^ malovanou vystupuji
i
ukazky drobnych
hlin^nych figurek, pfedstavujfcich primitivn^ postavy lidske,
hlavne zensk6 (t^z zvfred)
To
vse:
keramika a raz
ulomky noziku z obsidianu.
i
jejf
dekorace,
ukazuje nesporn^ na puvod
plastika
i
obsidian
kde vsechny tyto v^ci predevsfm na vychodni Uhry a Sedmi-
byly domovem, a to hradsko, dale snad
i
jizni,
na Balkan.
i
B) Keramika severozdpadnu
Nadoby vyroby
severozapadni vstoupily do nasich
zemi pozdeji nez prvni vlivy
jizni
(lengyelsko-kamenske)
a nejsou stejnomerne zastoupeny, vynikajice hojnosti pouze
V zapadnich a strednich Cechach.
Na
konci doby pfe-
chodni byly vsak vsude zatlaceny nebo absorbovany vyvinutou keramikou terramarni. Podle hlavnich pfisly,
muzeme u
stf edisk,
z nichz
nas rozeznavati nasledujici skupiny:
Keramika durinskd nebo snurovd. Vyznacuje se obycejne sedou hlinou prostfedni jakosti a v dekoraci bud I .
pfimymi otisky pletenych provazku nebo pichanou
K
imitaci.
sMroVe pohdry, ozdoben6 nahofe radou vodorovnych sfiurovych pasu (Tab. V. 11), pak amfory baiiate obycejne s nizkym uzkym hrdlem, pod nimz se nalezaji 4 mala ouska, ozdobena ornamentem nim
patff hlavn^
t.
zv.
snurovym, v^tevkovitym a reliefnimi zebry pficne ryhova-
nymi (V. V Cechach
1
U
4) a kofliky v podobe mozdyfu.
mame mimo
to
25
zastoupeny hojne
i
nas
mladsi
RUKOV£t CESKE ARCHAEOLOGIE degenerovany
stupeii teto keramiky,
v nemz amfory na-
formy hrncovit^, bez ornamentu, nebo se
byvajf tezsi
zhrubelym ornamentem (V., 15) a siiurov^ pohary pfechodniho tvaru k poharum zvoncovitym s dekoracnimi vlivy nordickymi (Zvoleneves, Vinohrady, Nemetice, Holubice. Srv. tab. v., 12, 13). jevil se
u nas
i
ale hlavne jen
Vedle
snurov^ keramiky ob-
pozdni typ durinsky
t.
zv. typ rossensky,
na hradistich.
Nordickd k^ramika.
2.
cisi6
K nf nalezi predevsfm meklen-
bursko-braniborsk6 amfory v podobe baiiat^ lahve, hrdlo a svrchnf cast banatosti je pokryta
jejiz
ornamentem
K
(Tab. v., 6). nim se druzi hrnce a hlubok^ misy, pri nichz ornamentace podobn^ je shrnuta na vysokou partii hrdelnf (V.,
1
0).
V Cechach
vystupuji vedle nich
i
vetsi
vysokymi konickymi hrdly, slicne ornamentovan6 nordickymi trojuhelniky na okraji a v paskach spojujicich amfory
s
ouska pod hrdlem a na obvodu. Krasnym pfikladem
amfora z Kostelce
n.
Labem
(V.,
formou severniho okruhu nordick^ho
kolem
je
Dalsi typickou
lahvicka
s
limcem
stfhl^ho hrdla (nem. Kragenflasche), za jejiz vlast
se poklada
ze na
8).
je
jizni periferii
pfechodni
Konecn^ slusi podotknouti, okruhu nordick^ho vytvofil se v dobe
Hanoversko (V., t.
7).
zv. typ hernburskyt charakterisovany prede-
vsim hrubymi salky
s
nizko posazenymi sirokymi uchy a
hluboce rytou ornamentikou (V., 9).
Vubec
je
pfiznakem
dekorace nordick^ hluboce ryta cara se zbytky bil^ naplne,
26
DOBA PRECHODNI nebo pasy, skladajici se z hluboce rytych krfzku, hluboce vypichanych bodu, supin, krokvi, hacku a pinenych trojuhelnicku, sestavenych
i
v romansk^
dekoraci podlehly obcas
i
krize.
nadoby
T^to vyznacn6
z okruhu nejmlads
neolithick^ keramiky pfchan^ a z keramiky sfiurov6.
Keramikci zvoncovych pohdru.
3.
Jejf nejtypictejsfmi
nadoby v podobe obraceneho zvonce, obycejne bez ucha, zhotovene z jemn6 plavene cervenave
pfedstavitely jsou
hlfny,
na povrchu natfene lest^nou tmavocervenou hlinkou
a pokryte dekoracf, jez se sklada z vodorovnych kolem bezicich ozdobnych pasku, vtlacenych a pinenych bilou va-
penitou hmotou.
Odtud nemecky nazev: Zonenbecher.
Vedle techto poharu vystupujf pravidelne misy se sirokymi, ornamentovanymi okraji, techniky a materialu podobn^ho a hrn^cky nebo dzbanecky t^zsicK forem s vy vinutymi uchy a pravidlem bez dekorace, patrne v^roby domaci (V., 3). Podle krasnych poharu cizi vy(Tab. v.,
1 ,
2.)
roby, jez byly najisto k
nam importovany,
hotovily se
u nas obcas imitace, znateln^ po nedokonal^ vyrob^, zhusta
vubec bez vyzdoby. Vychodisko teto originalni keramiky neni znamo. Jednotliv^ hroby se skrcenymi kostrami, provazen4 zvoncovitymi
Evrope
pohary, nasvedcuji, ze i
zvlastnf Hd.
U
se
s
nimi rozchazel po
nas jsou tyto hroby dosti hojne
a mivaji obycejne vedle t6to typicke keramiky zvlastni
kostene desticky, jez podle domnenf archaeologu slouzily
27
RUKOVET CESKt ARCHAEOLOGIE k ochrane ruky pred zpetnym uderem
tetivy luku a ko-
ukazky prvnich vyrobku kovov;^ch a to m^d^nych (V., 4, 5). Ze vseho je videti, ze keramika zvoncovych poharu nalezf u nas dobe, v niz se konec neolithu stykal s pocatky periody kovov^. necne
i
Pokud
casoveho postupu, soudf podle ruznych
se tyce
z jihu prvni stupeii
do cist^ho jeste neolithu zasahl terramarni keramiky (kamensko-len-
gyelsky)
slabymi a jeste
priznaku Buchtela, ze
spolu
se
neovefenymi
vlivy
z kolovych staveb alpskych.
Potom
a po jistou dobu
soucasne
severni a sice v zapadnich a stfednich
nastupuji vlivy
Cechach
durinske,
na ktere tem^f soucasne nasledovaly hojne vlivy nordick^ a to predevsim opet do Cech. vlivy V
Cechach
Po
uplatnily, ale
jiste
pfi
dobe, v niz se tyto
torn
i
degenerovaly,
nastoupila do nasich zemf keramika zvoncovych poharu, pfi niz
vidime zaroven
vftezn6 a vseobecn^ pronikani
jiz
Tato
mladsi kultury terramarni.
kutltura
nabyla brzy
takov6ho vrchu, ze na konci doby prechodni vytlacila
vsechny ostatni a pfesla samojedina do doby bronzov6 jako podklad keramiky unetick^.
Keramikou vsak nenf inventaf nasich
sidlisf
cely neolithicky a prechodni
a hrobu vycerpan. Zminili jsme se
uz napfed, ze k urcitym typum keramickym druzi veci, na pf . urcit^ typy
kamennych
nastroju.
Dob^
se
i
jin6
kulovit^
28
A
DOBA PRECHODNI nebo vrtan6 hlazen^ sekery primitivnich tvaru a predevsim mlaty (motycky) V podobe sevcovskych kopyt (schuhleistenformige Keile nem. archaeologu), jejichz spodni plocha je plocha, svrchni silne vyklenuta a ostfi zobakovit6 (Tab. I., 2). Se snurovou keramikou vystupuje mnoho pazourku, ojedinel6 klinky a sekeromlaty (Tab. I., 5), se zvoncovymi pohary pazourky,
keramiky volutove
vlastnf jsou p\n6
ploche kamenne sekerky a trojhranne sipky pazourkov^,
mramorov6 koule a masivni vrtane sekery, jejichz ostff je zahnuto a rozsifeno, a sem patfi tak6 asi v^tsi nastroje pazourkove. (Tab. I., 7, 8 a 9). Vedle se severni bi\6
t^chto specif ickych nastroju nachazfme na nasich sidlistich
vsechny druhy kamennych vyrobku od primitivnfch neolithickychaz do nejuslechtilejsfch fasetovanych avykrojenych seker, jejichz prikladem je
zobrazeny sekeromlat z Hlub.
10) a jez patrne uz povstaly pod vUvem seker kovovych. Sekera, zobrazena na tab. I. c. 6 je znamy
Masuvek
(I.,
S malovystupuji na Morave i no-
typ „slezsky" moravskych mohyl doby pfechodni.
vanou keramikou, jak jsme slyseli,
doby van byl u Tokaje a hlavn^ na ostrove Melu. Zvlastni skupinu kamennych naziky z obsidianu, kteryzto material
stroju tvori jeste
mandlovit6 sekerky z jadeitu a chloro-
melanitu, vzacnych, krystallinickych nerostu, robene patrnS
nam
neznam^m mfst^ a roznasene po kusu, Evrop^ obchodem. Z Moravy uvadi Cervinka uz z Cech nejsou nalezy zjisteny. Vedle kamennych nastroju
na jednom
blize
1
29
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE doplnuje se inventar neolithicky casteji jeste
kostenymi
jehlami a sidly, udicemi, hlinenymi Izicemi (pro malovanou
keramiku jsou typicke
s
provrtanou nikojeti), presleny,
hlinenymi podstavci pod rosty a zavazimi, lasturami a
kousky provrtan6ho jantaru. Jantar pocina u nas vystupovati teprve v dobe pfechodnf. hrobu s keramikou
Z
durinskou zname hojne nahrdelniky z provrtanych zoubku,
hroby nordicke vyznacuji casto nahrdelniky z okrouhlych desticek kostenych.
Zajimavy je jeste ritus pohrebni. Z prvu, v starsi dobe neolithicke se u nas obfadne turner ani nepochovavalo, peclivejsi upraveni hrobu teprve pocinalo a proto skutecn6 dobe pfechodni se obfad ustaUl „hroby** jsou vzacn6. a my casteji vedle pfibytkovych jam nal^zame zvlastni, V zemi vyhlouben^ a pozdeji kameny oblozen6 jamy, V nichz lezi obycejn^ na boku kostra, pravidlem skrcena (odtud nepfilis pekny nazev pokoleni „skrcku**, „skrcencu", nebo docela „bobkafu" nekterych nasich archaeoiogu) a
V
vedle ni milodary. Skrceni bylo umysln6 a docileno
i
sva-
zanim mrtvoly. Na povrchu nebyva hrob v Cechach vyznacen, a jen vyjimku tvori mohyly u Velk6 Vsi, Pfedboje, Vodolky. Za to na Morave setkavame se zejm^na na Han^ s celou skupinou hrobu pozdne neolithickych, nad nimiz byla nasypana dosti velka mohyla. Megalithu u nas neni. Dolmeny vubec ne (ac v Sasku jsou u Saly), ba ani kamenn^ komory, menhiry jsou velmi sporn6
30
DOBA PRECHODNI (v Cechach u Drahomysle, Klobuk, Libechova a Brezna).
Ku
konci vystupuji
i
hroby hromadn6.
Vedle normalnich hrobu s kostrami pocinaji se vsak u nas, podobne jako v sousednlch krajich (zejmena na severu a zapadu v
Nemecku a v Polsku zap. Rusi) obobfadem novym s tely spalenymi na i
hroby s i popel, jenz v nadobe — popelnici — ulozen byl do hrobu. Kde, kdy a z jakych myslenkovych pohnutek vzniklo spalovani, nevfme, ale bylo v Evrope uz v neoUthu a v Cechach dolozeno z doby prechodni hlavnS s keramikou kamenskou a zvoncovych poharu. jevovati
Z
i
toho,
CO jsme dosud
vyplyva, ze
videli,
Morava byly v dobe neoHthicke
dosti huste
Cechy
a
obydleny a
Cechy teprve na sam6m konci
ze tudiz neni spravna theorie prof. Pice, podle nehoz
V dobe
teto byly pusty, a osidleny
neolithu lidem, ktery prisel z Durinska
rovou a ze
1 .
sfdlisf
s
keramikou
siiu-
prvnimi vyrobky kovovymi. Neni spravna proto,
mame a
s
i
jak na
hroby
s
Morave
tak
i
v Cechach mnozstvi
inventafem ciste neolithickym, 2. ze
vedle durinsk^ho proudu pripustiti musime u vetsi mife i
]m6 proudy severni a zejmena
mikou
jizni, 3.
Tedy Cechy i
i
silnou kolonisaci s kera-
ze chybi u nas kamenn^ komory durinska.
Morava byly
osidleny
i
v dobe neolithick6
V dobe prechodni, a osidleni to se v prubehu dob
dopliiovalo
novymi pfichozimi z ruznych 31
stran.
stale
faky
lid
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE u nas byl, nelze rozhodnouti, pfedkov^ evropskych Arijcu.
to
Dobu, do take
urciti.
niz
Konec
uz
pfipada u nas pocatek neolithu, nelze jeho, resp.
do prubehu prvni poloviny archaeologov6, kteri
ji
II.
doba pfechodnf tisfciletf pf.
kladou az do
Weinzierl, Mertins, Montelius).
zemnim
ale nejspise to byli
Kr.
nalezi asi
Jsou vsak
III. tisicileti
(Snajdr,
Na jihu Evropy, na stfedo-
ovsem konec davno pred tfm hotov. Na Krete na pr. datuje se nejnoveji do poc. III. tisicileti, a ce\6 trvani neolithu tamejsiho odhaduje A. Evans na 1 .000 let. nas vsak nemdme pro to dosud zadneho 1
mori, byl
U
meritka.
LITERATURA k cesk^mu neolithu: PovSechne srv. K. Buchtela Vorgeschichte 3 si,, R. v, Weinzierl Die Schnurkeramik in nordwest. Bohmen (Tatigkeits-Ber. Mus. Ges. Teplitz 1907), /. J&a Malovana keramika neoHthickd Niederle mladsi V Cechdch (Pravek 1910), a starSi staf dobe kamenne v Cech^ch (Cesk^ Lid III., 894). K otdzce o existenci neolithu u n^s Ptc Vyzkum 37 si., Starozitnosti 71 sL, V. 25, Smolikr^m. XI. 12, XII. 308, Pamdtnik 1. ceske Akademie 67., Cervinl^a O keramice neclithicke na Morave. Pravek 1904, Moravske starozitnosti II. 19 si., Cas olom. 1908 si., mohylach moravsk;^ch I. Olomouc 1909 (Otisk z Praveku). /. Pallidrdi Neolith. Ansiedelungen mit bemalter Keramik in Mahren (Mitth. praeh. Comm. I. 1897). NovejSiprdce nemeck^ o neoHthu viz v Niederlovych Slov. Starozitnostech I. 438. K tomu nove pristoupily pro
L
O
1
1
O
32
DOBA PRECHODNI M.
Hoernes Die neolithische KeramJk in Oesterreich (Jahrbuch der k. k. Zentralkomm. III. 1905), H. Seger Steinzeit in Schlesien (Archiv f. Anthropol. N. F. V. 176, 1906), Chr. Koehl Die Bandkeramik nds duleiitejSi studie cizi
:
der steinzeitlichen Graberfelder und Wohnplatze in der Umgebung von Worms (1903), A. Schliz Der schnurkeramische Kulturkreis und seine Stellung zu den and. neolith. Kultur-
formen (Zsch.
f.
Ethnol.
1906).
33
H LAVA
IV.
PRICHOD KOVU A KULTURA PRAOBYVATELU. Poznali jsme v minul6 kapitole, jak staleti
praobyvatele
menn6.
V
Cech
a
prub^hu druh^ho
zili
Moravy v dob^ tisfcileti pr.
po mnoha kultury ka-
Kr. stara kultura
zanikla a stary kulturni cinitel, kamen, nahrazen
— kovem.
Jak6 kovy byly nejdfive znamy a jak po sob^ objevy jich nasledovaly, nevfme. Pokud muzeme soudit z evrop-
skych nalezu, vidime, ze nejdfive se objevuje zlato a med,
pak bronz, cin a naposledy stfibro, zelezo a olovo. Tohoto postupu u hlavnfch kovu pouzilo se v archaeologii k postaveni tak zvan^ho syst^mu tfi velkych pfedhistorickych kulturnlch period, o nichz jsme se zminili uz v uvod^: periody
kamenni, bronzovd a zelezne.
A
meden^
U
pon^vadz bronz nenastoupil razem, nybrz mel predchudce v cist^ medi, proto nekteri mezi dobu bronzovou a neolithickou vsunuji dobu midinou. Tato perioda ma specialni platnost pro n^kter^ /em^ evropsk^, kde se industrie m^d^na bohateji i""^ 's, Cechy a Moravu, zvlastni doby vyvinu^a {
c
vyrobky j^n
"^ati
nelze.
j^tcc^en^ draty,
34
nas vystupuji
m^d^n^
mal^ dyky, ploch^
se-
PRICHOD KOVU kerky) a po ruznu v dob^, kterou jsme nazvali pfechodni
V., 5) a jsou vesmes importy, doneruznymi prechodnimi kulturami (hlavne se
(srv. tab. IV., 4, 5,
sen6 sem
s
zvonc. pohciry).
Ovsem m^dene
veci hotovily se
bach pozdejsfch, a dluzno proto Zcela jinou ulohu m^la u nas cenina
m^de
a cinu
pfihlizeti i
i
v do-
k razu formy.
v ostatni Evrope slou-
— bronz.
Smisime-li roztavenou m^d'
dostaneme novy kov, ktery po
s
nekolika procenty cfnu,
stvrdnuti
ukazuje
proti
m^di a cfnu zejm6na dve p^kn6 vlastnosti predne je snaze tavitelny nez med' a po schladnuti tvrdsi a hodf se proto l^pe nez med ku hotoveni nastroju a zbranf, u nichz je tfeba nalezite tvrdosti; za dru\\6 vynika nad m^d i cfn krasnou zlatovou barvou a leskem, tedy vlastnostmi, jez vzdy zvysovaly krasu a cenu sperku. Smisenina ta sluje sp6^ nebo obycejneji bronz (jm6no povstal6 ze jm^na jihoitalsk^ho m^sta Brundusia, kde byly v staroveku velk6 tovarny na bronzov^ vyrobky). Mnozstvi cinu v bronzu muze byti ruzn6. Uz mala davka staci, aby se pozmenil puvodnf raz medi, ale je-li malo cfnu, zustava slitina ruda a m^kka, je-li jej naproti tomu mnoho, stava se belavou, tvrdou a kfehkou. Nejvyhodnejsi pomer, k n^muz se brzy prislo zkusenosti, je ten, V nemz procento cinu kolisa mezi 6 16; nejlepSi je vsak :
—
t.
zv. klassicky bronz, jehoz patina zustava krasna, leskla
a hladka a ten byl hotoven v 3-
35
pomeru
8— 12Vo.
Vedle
V
V V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE cinu setkavame se v bronzu velmi casto
m^sky jinych
kovii,
antimonu, jez
jist^
zeleza,
nepatrnymi
pff-
olova, zinku, niklu, stfibra,
zprvu dostaly se do
slitiny
tim, ze provazely uz, jak se casto stava
Kdyz
s
bez limyslu
rudu medenou*).
se casern pfislo na to, jak ve slitin^ pfimesky tyto
ruzne pusobi, pocaly se pridavati umyslne a ve vetsf davce.
Tak
zelezo, nikl, kobalt
c^ini
tvrdsi, pruznejsi, hodicf se
stroju;
olovo cini
ji
sice
bronz m6ne kujnou
ale
dobfe k hotoveni zbranf a na-
roztopitelnejsf ale m^kci, zink
ji
zaroveii
krasne barvi, a proto se v pozd^jsi dobe, zejm6na od doby
oba tyto kovy pravidelne pfidavaly do bronzu, z nehoz se hotovily lit6 sperky, a tvori chemicke chara-
rimske,
kteristikon
pozd^jslch
bronzu.
Mnozi
pokusili se take
z chemick^ho slozeni bronzu souditi urcit^ji na jich
a puvod. Ale
mimo vseobecny prave proneseny
se vice nezjistilo.
Vzdy
lepsim ukazovatelem
staff
vysledek
zustava tvar a typ vyrobku nej-
staff
a pfislusnosti nalezu.
Ptame-li se dale, odkud a jak se bronz vzal v Evrope a pokud se bronzov^ vyrobky zde tvofily a vyvfjely a
pokud sem
pfiSly
hotove a odkud,
— tu stojfme
stale jest^
by I uz do Sasti nejstarsich bronzu umyslne ddvdn na misto cinu. Dale se^ tak na pf. v Uhrach, kde na pf. u Velensk^ho Sv. Vita v Zelezn^ stol. byly podobnd dilny a spolu- doly na antimon a odkud antimonov^ bronz uz velmi casne dovazen byl k Baltick^mu mofi a ovSem tak^ k ndm (srv. ndlez v Bohunicich u Znojma). *) Jediiie antimon
36
PRICHOD KOVU pfed probl6mem, jenz neni dosud pln6 zodpov^den.
Z cel^
rady theorii, kter6 pojednavaly o vzniku evropsk^ho bronzu,
zda se byti z
jisto
toliko,
ze puvod kovu tohoto a prvych
neho zhotoven^^ch vyrobku neni domaci. Domacimi
evropskymi vyrobky byly veci med^ne a snad i prv6 sperky zlat6,
— o bronzovych to
rici
nelze.
Vse,
i
rych nalezist (dolu med^nych a cinovych),
zpravy a tradice*),
lezy,
rozlozeni stai
nejstarsi na-
konecne typologicka methoda
i
vedou ven z Evropy na vychod, n^kam do Asie. Odtud pfisel bronz do Evropy, ale jak? Drive se mnozi domnivali, ze byl prinesen novym lidem do Evropy a za lid ten pokladali evropsk^ Arijce (vse na zaklade star6 hypo-
—
these o asijsk^ kol^bce Arijcu),
mineni
sdili
— dnes vSak toto zastarale
uz jen nekolik malo badatelu (u nas na
prof. Pi6) a vetsina se kloni k vykladu, podle prisel
do
jizni,
do stredni
i
severni
Evropy
pr.
nehoz bronz
z Orientu ob-
chodem.
Ze
V jedno
n^jakym lokalnfm hnutim ethnologick^^mvEvrope,
je
s
mozne,
pfi torn
ale
nahodou mohla
tato udalost spadnouti
pro celkov^ spojeni prichodu bronzu
chodem nov^ho
lidu z
s pff-
Asie do Evropy neni dostatecn6ho
podkladu. Pfenesen byv do Evropy, byl zde bronz brzy
hotoven od dovednych d^lniku z domaciho materialu *)
V
—
Aegypte vystupuje medf uz v datovanych hrobech
V.
tisicileti, bronz v hrobech IV. tisicileti pocina bronzova doba III. tisiciletim.
37
pr.
Kr.; na Krete
RUKOVfet CESKt ARCHAEOLOGIE m^d^ bylo
po ce\6 Evrope*), cinu aspon v jizni Anglii (v hrabstvi cornwallsk6m a devonsk^m, zv. v starov^ku ostrovy Kassiteridskymi), ve Span^lfch a snad i v Cea stal se pak na dosti dlouhou dobu t6m^r chach**) vyhradnym materialem pro hotovenf §perku, nastroju a zbrani. Odtud tato doba sluje v archaeologii doba bronzovd, Kdy bronzovd doba pocala, presne nevfme, jist^ vsak dosti
—
na ruznych mfstech Evropy ruzne. kvet pr.
jejf
V
t.
mykensk^ v letech datujf se na Kret5 do
zv. kulture
Kr. a po^atky
Kdy
V Recku
jejf
1
I
1
00
III. tisfcileti.
bronzy dostaly obchodem do stredni
se prvnf
a severnf Evropy, je sporno.
Jedni archaelogov^ datujf
zde pocatek bronzovd doby do prvnf ch
nebo
vidime roz-
500 —
jest^ drive (Montelius,
stoletf
II. tisfciletf
Hoernes, Kossina, Reinecke),
posunujf teprve do konce nebo druh6 poloviny
druzf
jej
t6hoz
ticitiletf
nevystupuje
(S. Muller, Pi6, Voss).
silneji
pfed polovinou
Ale dlouho
Na
jisto,
II. tisfciletf,
myslfme,
aspon samo-
hlavnim v^voznim mistem byl ostrov Kypr, jak nasv^dcuje uz to, ze jmeno ostrova pre^lo na jmeno kovu (Cuprum, Kupfer). *)
**) Otdzce,
asi
kdy
se pocalo v
Cechdch
dolovati na cin,
nebyla dosud venov^na patficna pozornost a Ize studium jeji CO nejvreleji do{)pruciti. Lezit na snade, ze cizinci, kten hojne se zdrzovali v Cech^ch v dobS pfechodni a bronzovd, venovali pozornost i bohat^m ruddm cesk^m a mame takd zpr^vy (ov§em nezaru^en^) o opuSten^ch star^ch Sachtach s kamenn^mi ndstroji.
38
PRICHOD KOVU statn^, cist^
bronzov6 kultury nasi bychom dale nazpet
nekladli.
Podobn^ z ciziny a
i
mnoho
jako bronz
zelezo, mist,
—
prislo
pozdeji do
Evropy
V Evrope je sice mnoho dolu zeleznych
kde
na povrchu pudy vyskytuji
se t^mef
rudy zelezonosn6 (cerny magneto vec, haematit a limonit),
dosud jsme nenabyli presvedceni, ze by vyroba zeleza byla vznikla doma v Evr'^p^. Zelezo znamo bylo v Orientu ale
V dobe, kdy v Evrop^ neni o
nem
jeste ani
cilych stycich obchodnich, kter6 mela jizni
stfedozemni more odedavna
odtud seznamilaj
s
s
potuchy a
Evropa
pfi
pres
Orientem, neni divu, ze se
zelezem prostfednictvim obchodu a
po bronzu. Zelezo vsude vystupuje pozdeji, po delsim trvani cist6 doby bronzove v Oriente i v Evrop^. Tedy teprve po doh$ bronzu nastoupila doba zeleznd*). Ale jakmile se evropske lidstvo jednou seznamilo s timto kovem, pocalo jej na mnoha mistech samo hledati, dobyvati a zpracovavati, a novy kov, vynikajici nad stars! bronz fadou vyhodnych vlastnosti, hodicich se zejm6na pfi vyrobe nastroju a zbranf, vytlacil bronz z t^to vyroby. Bronz sice
—
*) N^mitky, ktere pfed
lety proti
teto
z^kladni vete
Evropy vyslovoval Christian Hostmann a jini, se nepotvrdily a star^ T homsenuv system zust^vd V platnosti. Oviem byla mista v Evrope, kde nebyio bohateji vyvinut^ doby bronzove a kam pfisla po neolithu temef bezprostfedne kultura i s bronzem i s zelezem. praehistorick^ho systemu
39
y
V V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE svou zlatoskvouci barvu obmezen na
zustal pro krasnejsi
vyrobu sperku, ac (na
pr.
i
tu
mu
mfsty zelezo d^lalo konkurenci
ve vyrobu sponek).
Oba
nov6 kovy, bronz i zelezo, stavse se vyhradn^m materialem pro vyrobu zbrani, nastroju, sperku pfivo-
—
dily veliky prevrat
v ce\6 vyrobe, a to nejen po strance
technick6, nybrz
formalnf a dekoracnf. Nastupujl zcela
]in6
techniky,
i
neolithu
neznam6:
zpracovanf
zhav^ho
mekk6ho kovu kladivem na kovadline a litf roztaven^ho kovu do vice m^ne stalych a pevnych negativnich forem t. zv. kadlubu.*) Obojfm se doslo mnohem rychleji a dokonaleji
k
cili
nez dffve, a druha technika pfipoustela vedle
vytvarenf forem dokonalejsich
na povrchu vyrobku.
Na
i
vytvafeni bohatsi
zaklad^
t6to
prace, na zaklade fady vlastnosti kovu tavitelnost),
kterych
kamen naprosto
vyzdoby
nov6 technick^
(kujnost,
postradal,
taznost,
doslo se
pfirozene v dob^ bronzov6 a zelezn^ zaroven k ce\6 fade
novych forem, kter^ neolith neznal a kter^ byly v neolithu nemozne. Zbrane, zejm^na dyky, me^e, sekerky, hroty sipu a kopi (zde zejm^na vyvfjeji se nov6 tvary s dutinou k nastrceni na topurko), z nastroju pak tulejkou noze, bfitvy, srpy, kosy, pily, ze sperku naramky, na-
—
—
*) NejjednoduSSi kadlub pfipraven byl otiskem origin^lu
do vlhkeho pisku; druh^ stupen tvofene kolem voskoveho modelu, kadluby v kameni vydlabane.
40
jsou kadluby hlinene, tfeti,
vy-
nejdokonalejsi, trval^
KULTURA UNETICKA ozdoby a kovanf,
krcniky, diad^my, prsteny, jehlice, ruzn^
zejm^na pak spinadla satu a pasu (sponky a presky)
—
vykazuji nynf velkou fadu forem, kter6 se hotovf sice po
dobach a na ruznych mfstech dostavaji urcity dobovy nebo lokalni raz ve tvaru i V dekoraci. opet muzeme jako drive ba jestS ve vetsi mffe v celkove bronzov6 a zelezn6 kulture Evropy rozeznavati obmezenejsf kultury casov6 po sobS jdouci nebo soucasne vedle sebe vyvinut^ a odlisen^, a pomoci jich stary hruby systto dvou period bronzove a zelezn6 nahraditi komplikovanejsim syst^mem period nebo kultur drobnejsich. Nejvyznacnejsfm pfedmetem archaeologickym v nov6 kovove industrii objevuje se hlavn^ sponka, pozdeji tak6 preska, ale vedle nich nepozbyva nikterak ce\6 Evrope,
ale
ktere v ruznych
—
A —
—
—
s\6
dulezitosti
zvlastnf vyvoj
keramika,
prodelavajici
paralelne
svuj
v casovych a lokalnich kulturach.
Po tomto povsechn^m uvode muzeme se nyni obratiti k tem novym kulturnim oblastem, kter6 v dob^ kovov6 od prichodu bronzu az do konce doby fimsk6 vystupuji u nas V Cechach a na Morave.
Prvni f ase bronzov6 kultury, do nfz po pHchodu bronzu vstoupil stary ^ili
domaci
lid,
zove se archaeologicky dobou,
k^lturou dnitickou. Tato kultura, pokud byla cista a
v kvetu, rovna se u nas pojmu
41
starsi
doby bronzove;
:
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE V mladsi periode nastava v nf z ruznych pricin a vlivu upadek a promena ve fasi jinou, jiz zatim zoveme k^oviZ' skou. Knovizska kultura je tedy pokracovanim unetick6 a spada z nejvetsi casti jeste do mladsi doby bronzov^ (mladsi luzick^) a zaver vykazuje hojn6 vlivy
Konec
stattsk6 (srovnej dale).
u nas zbytkove praobyvatel,
jizni, hall-
tohoto vyvoje representuji
letich pf.
v posledm'ch stoKr. v stavu uplneho zaniku. Teto posledm' dob^
a kultufe
ji
nalezejici
lansl^e. Plati
nal^zajici se
davame jm^no doby a
kultury by-
tedy pro kulturu praob^vately pozustavsich
u nas z doby neolithick^ a pfechodnf, kultura dnitickd
—
k. k.novizskd
tato rovnice
— k. bylanskd — zdnik,
a zanik tento, jak uvidime, byl zpusoben vlivem jinych kultur,
dobu
ktere se soucasne objevily a na delsi nebo kratsi
zachytily v nasich zemfch.
Kultura
unMckd
obchodnimi,
ktere se
vznikla z kultury pfechodm' styky
na
k
Cechach
nekolika mistech v
nam
soustfedily,
dovazejke
italsk^ tvary
bronzov^, karpatsk^ zlato a severnf jantar.
surovj^
bronz,
hlavnS
do Cech a Moravy mnozstvi cizfch importu; ale vedle toho i domaci lid dal se do vyroby a dovedl vskutku industrii svou na takovy stupen sv^-
T^mito styky dostalo
raznosti,
se
ie un^ticka kultura
je zvlastni
stredoevropskou
kulturou bronzovou, topograficky ohrani6enou a v
smeru
originalnf,
samostatnou. Vyznacujf
42
ji
mnoh^m
predevsim
KULTURA UNETICKA hroby
pffsnS ritualnf
kostrami,
s
jei leif silne skrceny
na
prav6m boku (hlavou k jihu, obli^ejem k v^chodu) v hrobe, v^tsfmi kameny oblozen^m nebo zaklenut^m, (tab. VI.), u nichi se nal^zajf nadoby tmav6 barvy t^m^r bez ozdoby, p6knS hlazen6, tvaru profilovanych, s ousky svislymi i
zridka vodorovnymi, jez vsak nejsou nic jin^ho, nez vy-
vinut^jsi stupen
chodnf 1
(srv.
t.
VIL,
1
-9),
mezi nimii nejtypiSt^jsf
ticka" s hlavickou v
ouskem a
s
doby
pre-
24). Hlavni typy pfedvadf tab. VIL,
str.
6-22. Mezi bronzovymi vecmi vyznacna
(tab.
s
terramarni keramiky z
zv.
je serie jehlic
je jehlice
„une-
podob^ obracen^ho kuzele nahore
jehlou zahnutou (VIL, 1).
Tak^
t.
zv. cy-
perska jehlice sem nalezf (VIL, 6). Dale jsou typick^ na-
ramky, spiralovit^ ztocen^, z t^snS pfil^hajfcfch bronzo-
vych pasku, a naramky z plechov6 mansety na povrchu zebrovan6. Tretf drub jsou jednoduch6 masivnf naramky se stizenymi konci.
Tak^ sem nalezejf trubi6ky
z bronzov^ho
dratu neb plfsku k zav^senf mezi jantarov^ perly nakr^nfku,
prsteny a nausnice z bronzov^ho nebo zlat^ho dratu, zvlast-
nfm zpusobem zto^en^ (n^m. t. zv. Noppenringe), trojbok6 jednoduch^ dyky bez rapu a ploch6 palstavy s ohrnutymi okraji, jez jsou
puvodu
italsk^ho (tab.
VIL,
obr. 10-15),
a konecng sfdla a dlouha uzka dlata. Oblast^ t^to unetick^ kultury rozklada se nejen
po
Cechach a po Morave, nfhxi. zasaha i na zapad^ pod^l Saly k Magdeburku, na severu pres Kladsko strednfch
43
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE do okolf Vratislavi a na jihu pfes Dyji k Dunaji, na Wagramsk^ pole a za Dunaj do stolice Mosoiisk^. Jenze neni vsude stejn^ plnS a ty picky zastoupena; uz na MoravS
na
mansetovych naramku, jantaru a mnoistvi zlata, a tak6 keramika jevi easterns typy odchylnS. Jadrem a vzorem zustavaji strednl
se
pr.
nedostava un^tickych
jehlic,
Cechy, a muieme proto unStickou kulturu
Nazvana
miti za speci'
po pohrebisti, kterS v letech sedmdesatych odkryl C. Ryzner v UnSticfch u Roztok
ficky ceskou.
60 hrobu). Po delsl dobs
je
(pres
tSto kultury
poloviny a na rozhranf
(pripada do konce druhS
II. tisfcileti
pr.
Kr.) po6aly na starS
stredoSeskS obyvatele pusobiti vliyy dvou novych narodu, se zatfm pristShovali
kterf
do Cech a do Moravy,
jak
svrchu nazna^eno. Tyto vlivy zpusobily, ze se pfednS
pHsny ritus linSticky uvolnil: hroby s kostrami nejsou vice uspofadany tak peclivS, mrtvf ledabyle skr^eni a vedle koster vystupuji hroby zarovS. Dale vidime, ie mizf stara svSraznost bronzii, nastupujft vSci obyCejnych evropsk;j^ch typu: uherskS, italskS i severnf, kterS do nasi stary
zemS *)
privaieli cizl remeslnki a obchodnfci*),
Do
teto
doby spad^
nejvetsi cdst nasich
a ze na-
hromadnych
obycejne pfedstavuji bronzem, jejichz majitel^ z ruzn;^ch pncin se nevr^tili pro veci ve skr^Si ulozenS. Obsahuji obycejne nove (nebo poskozenS) sekerky bronzove,
ndlezu bronzovych,
t.
zv. pokladu, jez
jen depoty obchodniku
s
44
KULTURA KNOVIZSKA stupuje keramika
s
nov^^mi rysy: tak zejm^na vidfme na
povrchu nadob ploch^ kanellovani (u jemn^ch) a
slrafo-
vani od shora dolu, vymodellovan^ prsty (u hrubsfch),
ozdoby vodorovn^ z nalepenych dulkovanych prouzku, dale tuhovanf, elegantnf ucha, mfrn^ nad okraj precnfvajfcf, a ucha facettovana (vyhran^nd), vidfme u mis a salku sirok6 okraje sikmo serfznut6, ozdoben6 vrytymi ornamenty nebo sikmou kanellurou. dekoraci vystupuje na povrchu hojn^ ornament paskovy a n^kdy i vyryt6 koncentrick^ kruhy. Sem patrf i t. zv. nadoby etazovit^ (dvojit^). Tfm vsfm nastupuje nova „knoi)izskd'' doba (o nfz viz znovu a vke v stati o hrobech iarovych) neboli kultura, nazvana tak po bohat^m typick^m sidlisti, odkryt6m V 52 sfdelnkh jamach u Knovfze blfie Slan^ho. Jinak je ritualnich hrobu star^ho lidu z X.€ doby a s tou kulturou
V
malo. Patrne star^ho obyvatelstva silne ubyvalo absorbd, kterou
s
jedn6 strany pusobil
nikajfd az na Ohri a k lid
listf
lid
jihoSeskych mohyl, pro-
Vltavy,
s
druh6 strany pak
zarovych poli luzickych a slezskych.
Na MoravS
knovizsky stupen autochthonni kultury
dolozen neni. Pffciny sice dosud nezname, ale nejspfse mece, hroty kopi, hojne srpy, ndramky, jehlice a ulomky, na Morave zejmena hojne zvldstni bronzove kruhy s konci v ocka zahnutymi, ucelu ruzneho a nejisteho (bezpochyby jednotka obchodni). Vedle tovaru tu a tam se vyskytly i kadluby.
ridceji
ruzne
45
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE stary lid vymizel
aneb se
siln^ zten6il drfve,
nei
prisel na-
rod poll popelnicovych.
Zbytky tohoto dafilo se vsak
zjistiti jestS
6esk6 prod^lavajl poslednich
star^ho lidu v strednfch
t.
Cechach po-
v dob^, v nlz uz zarov6 hroby
zv. periodu bylanskou,
spadajici
do
vyznaCenou keramikou malorytymi ozdobami uvnitr mis. Kovovy
stoletf pr. Kr., s
vanou a tuhovanou, s inventar jevi vyrobky pozdnS hallstattsk^ i lat^nsk^, jako jsou mece, spony, naramky s kulickami na koncfch a naramky z lignitu, ba docela i ze skla, labutkov6 jeklice a pod. (Viz dalestr. 74.) Hroby takov^ se skrcenymi kostrami nasly se pravS v Bylanech u Cesk^ho Brodu vedle hrobu zarovych. Jimi pro ceskou archaeologii koncf existence starych praobyvatel.
O periode
uneticke v Cechach srv. Pic »Stana Morave Cervinka »Morava 1899, V praveku« 165, o Knovizi srv. »Pamatky« 243., Buchtela »Pravek« I., 2, o kostrach bylanskych Pic »StaLiieratura.
rozitnosti«
111
I.
si.
XVL
rozitnosti«
I.
171
si.
46
.
HLAVA
V.
ZAPADNI MOHYLY A HROBY LATENSKE. SoucasnS vsak, co se takto vyvfjelo, nebo l^pe receno zanikalo praobyvatelstvo centralnfch
—
ravy,
vystupujf pred rfmskou
nasich zemf veci
ze
muzeme
se
Cech
a rovn^z
dobou na pud^ obou
nov^ho razu a mfstn^ ohranicen6
vsf
Motak,
pravd^podobnosti vid^ti v nich pa-
matky jin^ho obyvatelstva nez bylo star^, un^tick^. Tyto nov^ archaeologick^ a patrn^ i ethnologick^ skupiny nevystupujl vsak v stejn6 dob^ a na stejnych mfstech. Jdeme-Ii od zapadnfch hranic Cech k v^chodu Movidfme,
ravy,
vedle
ze
pozd^jsfch
hrobu,
naleiejfcfch
praobyvatelum, objevuje se 1
na zapade a jihu Cech skupina
t.
zv. jihoceskych
nebo zdpadoceskych mohyl doby bronzov^ a zelezn^, 2. V zapadnfch a stfednfch Cechach a po ruznu na
Morav^ skupina
t.
zv.
kostrovych hrobu lat^nskych (zv.
tak^ gallskymi) z mladsi, pfedffmsk^ 3.
doby
zelezn6,
V severnfch, vychodnich a stfednfch Cechach a
pak po cel^ Morave, mimo jihozapadnf kout, skupina hrobu zarovych, t. zv. zdrovych hrobu (polf popelnicovych) luzickychy slezskych a b^lansko-pldtenickych, jdoucfch od
47
:
V
V.
V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE mladsi doby bronzov^ do doby rfmsk^. (Srv. dale hlavu
VI.-VII.)
ck^ho
Na
osfdienf
zaklad^ toho vypada dnes schema
bistori-
zemf ^eskych az po dobu rfmskou v celku
takto
Kultura neolithicl^d.
K. pfechodm.
' ^, ^ zarovych ^ /' K. poll ,
z.
I '
luzickp'k^ovizsk.d.
K, mohylovd ^' ^^f^^kd. |
starst.
I
K, zdrovych
K. knovtzskd,
poll
slezskd.
I
K. mohylovd
I |
K. latenskych
mladsi.
K. hylanskd. K.
hrohu.
zdr. poll by-
lanskp-pldtenickd. I
I
Doha nmskd. Prvnf kultura, ktera se objevuje vedle mladsf fase tick^
kultury praobyvatel je kultura ulozena
lin^-
V MOHY-
LACHJIHOZAPADNICHaSTREDNICH CECH. Tyto mohyly tvorf v Cechach dva velk^ okrsky, odd^len^ od sebe pohorfm Brdskym, tak ie jeden nal^za se na zapade, ^zkoncentrov^n na prftocfcb Berounky (Mzi,
Radbuze, Uhlav^, UslavS, Litavce) a na Berounce sam^, od nfz vnikaji mohyly az do okoli prazsk^ho (Branik, Roztoky) a k Ohri (to jest t. zv. skupina berounskd nebo
48
CESKE MOHYLY zdpadnf) na Otav5
— s
a druhy po obou stranach strednf Vltavy,
Blanid a na Luznici se Smutnou
povltavskd nebo jihoceskd).
Za
to
(t.
zv. skupina
na Morav^ moravstf
archaeologov6 hrbitovu mohylovych, analogickych ceskym,
Tarn mohyly jsou sice hojn6 z doby t6ze a starsf, ale razu a obsahu zcela jin6ho (zarov^ luiick^ho typu a kostrov6 z doby prechodni), a \\n6 mohyly z doby bronzov^ s kostrami jsou prflis vzacn6 a jednotliv^ nebo vubec jen nedokonale popsany a znamy. Cesk^ mohyly vyznaCuji se tfm, ze v nich lezf hrob oby^ejn^ na urovni pudy, s kamennym v^ncem kolkolem, nad nimi se zdvihal drive dosli mohutny, dnes ovsem casto jiz poruseny a slehly nasyp (mohyla). Hrob sam V starsf periode je bud' kostrovy nebo zarovy, v mladsi periods t^m^r jen zarovy. Byl zde tedy nejspfse obojf ritus po jistou dobu sou6asne zastoupen, a6, zda se, pochovavanf bylo starsf, puvodn^jsi. Popel zemrel^ho byl dan bud do popelnice nebo proste vysypan na hromadku. Pokud se inventare tyce, jsou mohyly casto zcela chud^, obsahujice jen strepy rozmackan^ nadoby nebo n^kdy jen n^kolik stffpku u popele. Milodary kovov^ jsou pom^rnS ridk^ vzhledem k ^etnym a rozsahlym hrbitovum, ale majf n^kolik charakteristickj^ch typu. Vedle atypickych delsfch dyk s nyty, sipek a kopf s tulejkou, vyspSlejsich sekyrek neznaji.
s
ohrnutymi okraji
i
sekyrek
lejkou jsou velmi ffdk^), 4
s
laloky a
schudkem
(s tu-
vedle hojnych nozfku, nSkolika
49
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE britev (lunull) a
nebo
s
mecu buJ s
jilcem plnym, razu uhersk^ho,
jilcem nastrcenym na rapfk
(tab. VIII.,
ndraml^
1
s
dirkami pro nyty
-7), jsou pro tyto mohyly doby
ploch^,
s
typick^
starsf
konci mfrn^ roztepanymi, na povrchu
zdoben6 bud' pod^lnym zeb^rkovanfm nebo rytou ozdobou (hojn^ polokruhy ryt^), dale naramky pod^ln^, ale s konci, kter^ se rozbihajl kazdy ve dv$ spiralov^ ruzice (tab. VIII., 9- 2), a konecne naramky t. zv. turbanovit^, velik6, dut^, stocen^ z jemn^ porysovan6ho plechu. Vedle naramku typick^ jsou i prsteny z tenk^ho prouzku, kon^fclho ve dv^ 1
proti sobs postaven^ spiralky (VIII.,
1
3) a
jehlice, koncfcf
V plochou, okrouhlou desticku, pod niz je kr^ek ozdoben fadou vyvalku jemne zebrovanych (VIII., 8). Jin^ ozdoby jsou celkem rfdkS (puklice, zlat6 prsteny,
takS modr6 sklenen6 korale snad
jiz
jako cizi orientalnf import (VIII.,
I
podotknouti, ie s
tickychhrobu
V
stitov6),
se objevujf,
ovsem
5). Dulezito je
vsak
typy ukazujf na shodu a soudasnost
jist6
kulturou unStickou
sponky
;
jsou to hlavnS jehlice,
(viz tab.
VIL,
znam^
z linS-
2, 3, 4, 7).
keramice rozeznava sice prof. Pic odchylky mezi
zapadnf a
jiinf
skupinou mohyl, ale
pri
nedostatecn^m
vzajemn^m pfesahov^nf obou jim rozlisenych typu nutno vyckati s definitivnfm usudkem o keramick^m obou skupinach nal6rozdilu skupiny zapadnl a jiznf. zame typick^ formy malych amfor, misek na nevysoke materialu a
V
noice a dzbaneCku
s
tahlym hrdlem a uchem, jen ie podle
50
CESKE MOHYLY prof.
Pice berounska skupina
je
vyznaCena paskovym
(iebrickovym) ornamentem a ozdobou z vytla^enych misti^ek s
^o^kami uprostfed, a
pri torn hojnSjsfmi
kdezto V povltavsk^ skupinS pfevlada zevnS ornamentika
obracenych
z ryhovanych trojiihelnfCku,
uvnilf
nadob dolu
spickou
— vedle mnozstvi misek a hrn^^ku atypickych*
(Srv. tab. IX.,
V
i
dzbanedky,
1
-8.)
mladsf dobe mohyly vykazuji ve sv^m
kovov^m
mventari pfedevsfm zelezn^ nozfky, kosy, ost^py a sipky
znamych
hallstattskych
za^fnaji vystupovati s
tvaru.
(Tab. X., 6,
7.)
Dale
no\6 elementy, ukazujfci na spojenf
rannim latenem gallskym, jako ozdobn^ kruhy rukou a
nohou (dut^, plechov6 a masivnl s vyvalky), nausnice plecho\6 (VIIL, 4), ^asn6 spony lat^nsk^ figuralnf, tak6 mladsi lat^nsk6 mece i ruzn6 lat^nsk^ prvky ornamenta^nf na kovu i keramice. Z pozd^jsi doby jsou zpravy i o ffmskdm klici, o ffmskych mincfch, sponkach a nadobach na kruhu robenych. Keramika mladsf periody jevi 1
malovanf a pfi
bylansk^
(resp.
tom znam6 jemn6
hallstattsk^),
rytf
siln^
tuhovani
rastrovanycb, klikatych,
me-
androvych pasu a um^le sestavenych obrazcu na vnitrni strane velikych mis, dale salky se silne vycnfvajfcimi uchy,
V
nadoby na kruhu roben^ (tab. X., - ). ni nastupuji tak^ dosti hojn6 nadoby bronzov^, a to bud' konick^ situly nebo valcovit^, iebrovan^ cisty (IX., 9-10). Tato mladsi perioda, nalezejici zfejmS do doby zelezn^,
ba
i
I
4*
51
1
1
RUKOVfet CESKE ARCHAEOLOGIE jevf
dosud tak malo vyvojov^ho spojenf se
starsf
periodou,
ie prirozeng vznika myslenka, nemame-li tu co delati s n^jakou novou invasi mohylov^ho lidu, ktera, prinasejfc kulturu hallstattskou"'), pomfsenou s prvky starolat^nskymi, prisla mezi stary mohylov]^ lid. Bylo by nynf velmi zajf^
mavo zkoumati, ve spojenl 11
zda-li
s Gallif.
snad
i
tato
nova kultura neni
Najisto vsak lid t^to kultury nesedel
nas V Cechach jen do
III. stol.
pr. Kr.,
jak soudf prof.
Pic, nebot jeho kultura vykazuje na
sv6m konci v^ci
pozdne
slusf
lat^nsk^,
ba
i
rimsk^.
Ostatn^
podotknouti,
ie nase mohyly po celou dobu sv^ho trvanf zustaly ve spojenf
s
bavorskj^mi a rakouskymi.
Druha kultura, ktera rovn^i od zapadu V dob^ mnohom pozd^jsl, je kultura nasich
prisla, t.
zv.
ale
LA-
TENSKYCH (tak^ GALLSKYCH) HROBU KOSTROVYCH. Vedle t^chto brobu nalezf pfedevsfm jf
jest^ znamenity
lezeny
r.
1
poklad lat^nskycb naramku a sponek, na-
882 v
bronz. kotli v Duchcovi,
zlatych gallskych minci z
lezeny s
r.
1771, a
Cast
Podmokel
dale poklad
blfie Kfivoklatu, na-
kultury hradistS stradonick^ho,
nimz patrn^ souhlasf nejnovSji na MoravS objeven^ *)
N^zev
»hallstattske« kultury,
»hallstattske« keramiky
a pod. znaci v archaeologii k velkemu okruhu kulturnimu, kter;^ v prubehu I. tisicileti pf. Kr. vznikl v zemich alpsk^ch a jehoz vyznacnym predstavitelem je pohrebiste u Hallstattu v Seine komore. pfisluSnost
52
STRADONICE u Okluk
hradist^
hradiSti, kter^ se
Na
blfze Boskovic.
tomto znamenit^m
rozklada na vysin^ nad Stradonicemi pri
prav6m brebu Berounky a
proti
zamku Nizboru (nedaleka
Berouna), odkryto bylo v letech 70. a 80. minul^ho stoietf
pa
velk6 mnoistvf pamatek, jei se z ^asti rozebShly
ruznych musejkh,
ale
drem St^p. Bergerem,
Musea
kral.
auth. zprav van]^cb.)
z nejv^tsi ^asli zachran^ny byly
Cesk^ho. (Bohuiel
mnoho
i
v t^to sbfrce
je
podle
v^cf podezfelych a z ciziny importo-
Teprve po
torn do^kali
jsme se tak^ lipln^bo
a radn^ho popisu Stradonic od prof. Pf^e v jeho Starozitnostf.
do sbirek
z jehoi poziistalosti presly
Ze
II.
svazku
sbfrek tech je vidno, ze stradonick6
znamenitym obchodnfm a snad i vojenskym strediskem v dobi I^rdtce pfed Kr. a po Kr. narozenf, nebot vsechny pamatky jsou velmi stejnorod^ a patri jednak konci lat^nu, jednak pocatkum vlivu Hmsk^ho (prvnf poloving I. stol. po Kr.). Z nalezenych predmetu vynikaji hojnostf svou sponky duchcovsk^, stredolat^nsk^ i pozdnS-
hradist^ bylo
lat^nsk^ (casn^Hmsk^, srv. dale 8,
12), retSzov6 pasy se
str.
55
a tab. XII., 2, 5»
zaponkami nebo pfeskami,
skle-
n^n^ naramky, prsteny se sklenenymi perlami, rezanymi
kameny
a bronz. spiralkami (XII., 4).
vypln emailova rfdk6
(i
Na sperdch
je
hojna
na hlavicfch hfebfku). ZbranS byly
(me6 ani jediny !), za to
dosti hojn^ ostruhy (XII.,
1
0)
kratkym bodcem (v strednf Evrope vubec nevystupuji pfed stfedolatdnskou sponou), a mnozstvi drobn^^ch
s
53
:
RUKOV£t CESKE ARCHAEOLOGIE nastroju, toilettniho naradi a jinych
predm^tu domacf po-
treby (vazky, udice, pincetty, Izicky, zrcadka, jehly a jehelnfcky, knofliky, hfebiky,
nuzky, noze, kleste, kla-
klfce,
Mimo
diva, srpy, kosy, dlata, sfdia, ret^zy, kostky a pod.)
pffbytkov^ jamy nalezeny byly zde prfmo sl^vacskych. Podivno,
i
stopy dflen
ze se dosud nenalezly hroby, pH-
znamenit^mu sfdlisli. Keramika stradonicka vesm^s robena na kruhu a z casti malovana. Hojna je
slusn^ k tomuto je
ryta vlnice a svisl^ srafovanf (srv. tab. XII., 13,
teramice, jakoz jevf se
pffmy
i
1
4).
V t^to
zejm^na v emailovan^^ch predm^tech, m^st doby Augustovy,
vliv kultury gallskych
jak prof. Pic p^kne ukazal.
Hrob^ V nichz
lat^nske v
lezf
Cechach a na Morave
jsou hroby,
kostry v jamach bez oblozenf kamenn^ho,
rovnS na zadech, hiava pravidlem k severu obracena, nohy
k
jihu,
ruce polozen^ pod^l
uiivano nebylo, nanejvys
t^la, fid^eji
lezi
pres sebe.
mrtvy na zbytcfch jedno-
Juch^ho prkna. Inventar hrobni
je
razu vyznacnS vojen-
«k^ho, skladaje se ze ieleznych dvojbritkych
h]^m
rapem a knoflikem na konci
ye zbytcich zelezn6 pochvy), z s nakonCfm, z kovanf a puklic od
me6u
(cast^ji
listovitych stitu,
s
dlou-
tkvf
jestS
hrotu kopf
z zeleznych nebo
bronzovych retSzu zav^snfch, nozu a sekyrek
Vedle toho
Rakvi
(ffdk^).
objevuji se hojn6 sperky (zejm^na u zen)
nakrcniky a zejm^na typick6 naramky
nebo pecetovit^
rozsffen]^mi, a
54
s
konci kulickovitS
na povrchu
reliefne zdo-
HROBY LATENSKE bene, naramky skladajici se ze dvou casti sarnyrem spo-
naramky utvofene z rady dutych polokouli nebo pleten6 z dratu, p\n6 kruhovit^ naramky z lignitu nebo ze skla, dale hojn6 sponky znamych latenskych tvaru s patkou k luku zpet prilozenou, nebo v mladsi dobe s lukem docela spojenou. Prvni typ s lukem plasticky ozdobenym a s patkou v podob^ stylisovane ptaci hlavicky (nebo jinak ozdobenou) byva nazyvan sponkou duchcovskoUj ponevadz zastoupen byl temef vyhradne v duchcovsk^m pokladu (tab. XL, 4, 5, 6) a nese na sobe zrejmy raz vyroby fabricni ve velkem. Druhy mladsi typ nazyva se typem stradonickym nebo stfedolat^nskytn (tab. XII., 2, 5). Pri tom vidime ve vyzdobe sperku vyminecne vykladany cerveny koral, obycejne pak cerveny email (hlavne V jamkach na patkach sponek), fidceji sklenen6 perly jenych,
—
a stejne fidko
pfi
kostrach
i
zlat6 gallske mince.
L6pe nez
popis o vsech techto novych a uplne sveraznych pfedmetech pouci pfipojena tabulka XI. Dekorace, kdekoliv je
applikovana na kovove vyrobky, jevi zvlastni tendenci k za-
vitovym motivum v plastice upommajicim na zavity snekovych domku (tab. XL, 16).
Keramika nasich latenskych hrobu
je fidka
a az na
nepatrn^ vyjimky robena uz na kruhu hrncirsk^m, jak zjevne
nasvedcuje technika, vykazujici znam6 jemne, vodorovn6, pfi toceni
nadoby na kruhu povstal^ ryhovani, a
vesmes tvaru hrncovitych, baiiatych,
55
s
je
u nas
okrajem ven ohrnu-
V V
vr
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Barvy je ponejvice cernave, na povrchu hladka, mirne leskla, vyborne palena a pfipornina v celku uz pozdejsi obdobnou keramiku ffmskou. Zejm^na ve vychodnfch Cechach a na Morave. Na Morave vubec jevi tyto hroby vetsinou mladsi raz nez v Cechach, z cehoz vyplyva, ze tento lid bud' delsi dobu na Morave pfetrval anebo z casti z Cech na Moravu preseL Tak6 jsou V moravskych nalezech silnejsi stopy vlivu kultury stradonicke (tab. XIII.). Konecn6 podotykame, ze t]^m (tab. XII.,
V
sidlistich
1 ,
3, 6, 7).
latenskych keramika silne je promisena kera-
mikou bylanskou, ano i stradonickou s rimskou vlnici. Hroby jsou v Cechach rozlozeny v Poohrl a v Polabi, nejvice pfi dolni Ohfi a v stredu zem^, ale tak, ze netvofi zadn^ho vetsiho pohfebiste. Obycejne se sklada hrbitov jen z nekolika malo hrobu, hfbitovy s vice nez 20 hroby jsou h'dk^ a jedine znam6, vskutku velk6 pohfebiste naslo
u Jenisova Ujezda pri Ohfi. Rovnez na Morave jsou hroby jenom roztrouseny. Je jich zde znamo asi 70, mezi nimi 6 pohfebist se 2 az (Slavkov) hroby. Tento zjev se
1
spolu
s
vyraznym vojenskym razem hrobu ukazuje, ze
tyto
hroby nalezely obyvatelstvu jinemu, nez byly soucasne zde sidlfcf pfislusnfci
zapadoceskych mohyl, stfedoceskych po-
tomku praobyvatel a vychodoceskych
pfislusniku
zarovych
hrobu typu bylanskoplatenick^ho, o nichz ihned pojedname. Byli to patrne vybojnici, ktefi pfisli do Cech a na
Moravu na nedlouhy
cas a rozebShh se
56
po urodnych kon-
HROBY LATENSK£ cinach zeme, ovladnuvse prisli
domad
starsi
lid.
Tito vybojnfci
nesporne ze zapadu, snad poficim Ohre.
Na
zuje uplna shoda ustrojeni a inventare t^chto hrobu kter6
s
to uka-
hroby,
okolnostech roztrousen^ po
nal^zame v stejnych
N^mecku, po Svycarech a jez vesmes ukazuji puvodem svym k centru t6to t. zv. lat^nske kultury do
jiznim
—
stare Gallie, dnesni Francie.
Zde
Seiny vidime vskutku puvodni
stf edisko
v poffci reky
teto kultury,
pod jm^nem marnsk^ nebo take gallskc*) Jenze marnska
Marny
a
znam6
tato
t.
zv.
kultura, kterou francouzsti archaeologov6 kladou
souhlasne do
V.
nost a souvislost
— s
III. stol.
pf. Kr., pres
nasi latenskou neboli gallskou jevi jeden
dulezity rozdil: /e zfejm6 stars{.
drobnosti.
vsechnu podob-
Tarn vystupuji
jeste
To
ukazuje cela fada po-
sponky casne tensk^
(s pat-
kou k luku nepfilozenou a s hladkym lukem), mece kratsi, jejichz nakonci dole na pochve silneji odestava, zelezne sekacky, vystupuje cerveny koral ve vyzdobe, za to chybf sklenen6 naramky, chybi mince gallske. jsou dale
To
Hroby marnska
pod mohylami.
vse u nas chybi: nase sponky jsou pozdniho vy-
vinut6ho razu, nase
mece vesmes az na jednu vyjimku
(v Horelicich, nebezi-li tu o mohylu) pozdni, nase pukli*)
Jm^no
.Jatenskd'' kultura
povstalo z n^zvu melcSiny
„la tene" na brehu jezera neufchatelskeho ve Sv^canch,
kde
u Morinu byla pfed lety odkryta vojenskd stanice star^ch gallskych Helvetu z prvni doby cisarske.
57
RUKOVET CESK£ ARCHAEOLOGIE covite
naramky
s
sarnyry, tak typicke pro nas, jsou take
pozdni, email je u nas velmi hojny (v Gallii ty picky te-
prve od je
III. stoleti).
A co je hlavni vec:
keramika marnska
zcela jina, tvaru lahvovitych, a vazovitych, hojne na
povrchu rysovana nebo malovana a v nice robena, kdezto nase temef vesmes robena je na kruhu, tvaru je pozdnich a beze vsi dekorace. Gallii nadoby na kruhu pocinaji
V
teprve
koncem
II.
stol. pf.
Kr.
Temito duvody vedeni, musime nasi kulturu latenskou proti mineni prof. Pice, ktery ji u nas datuje stale od r. 400 do poc. I. stol. pf. Kr., posunouti mnohem nize. Pfisla k nam nej drive ve II. stol., ba podle K. Buchtely jeste pozdeji. Za to vsak neskoncila pocatkem I. stol. pf. Kr., nybrz pfetrvala na jisto do pocatku I. stol. po Kr., jak ukazuji jednotlive vyrobky z t6to doby v nekolika nejmladsich
hrobech
(Rakovnik, Techobuzice,
Sobsice a pod.) a mozno vubec za to
miti,
ze
i
Klape, t^ch ne-
malo u nas nalezenych fimskych hrobu s kostrami*), t. j. hrobu s pfedmety puvodu zfejme fimsk^ho (z I. stol. po Kr.), nej sou nez zcela pofimstel6 zbytky nasich Lakolik
tencu. starsi,
*)
Jednim slovem: nase hroby teto kultury nenalezi I. periode latenske, nybrz stfednimu a pozdnimu
Hroby takove
se nasly
Postovicich u Slaneho, Sedlci, m^sleni, Hostenicich atd.
58
na
pf.
v Podbabe
(Julisce),
Noutonicich, Vrutici, Pfe-
HROBY LATENSKE Latenu
(II.
a
III.
periode) a jsou identicke
hroby techto
s
dvou period v jiznim Nemecku. Literatura.
Mimo
pfislusne
stati
ve vy§e
(str.
3.)
uve-
denych spisech povsechnych, slusi zde uv^sti, ze kulture mohylove venovcin je v Starozitnostech prof. Pice 2. svazek 1.
dilu,
kulture
latenske
I.
svazek
II.
dilu,
a Stradonicim
Vedle toho srv. jeste L. Niederle „DatoCechach a na Morave" (,,Pravek'* a teze kulture na Morave cl^nek A. Prochdzky 1909) k V „Praveku** 1909, 200 si. 2.
sv.
11.
dilu.
vani gallsk^
kultury v
59
HLAVA
VI.
POLE POPELNICOVA. OBDOBI LUZICKO^ SLEZSKE. Kultura poll popelnicovych a nejzajimavejsi, nebot
s ni prisli
je
pro nas nejdulezitejsi
prvni Slovane do
Cech
Moravu v mladsi dobe bronzov^ budiz nam proto i dovoleno, abychom ji probrali podrobneji nez kultury pfedesle. Na Moravu vnikli Slovan6 od severu ze Slezska a rozsirovali se tu znenahla na jih. Do Cech dostali se a na
;
dvojfm smerem a
proud od severu (z Luzice a Saska) pres Decin a Usti podle Labe a dale na jih podle Vltavy az k Berounu, na zapad pak podle hlavnich prftoku labskych (B^le, Ohre), konecne snad i na vychod udolim Jizery az na Boleslavsko a Turnovsko, ac nejedna-li se zde o proud vychodni, jenz sem vnikl z }icinska» Druhy, vychodni proud hrnul se nejspise pres prusmyk Kladsky, podle Metuje do sirokeho lidoli labsk^ho, kde nalezl
sice jeden
urodn6 nivy pro
pffslusnici poll
stal6 osidleni.
Odtud
rozsifili
se
popelnicovych po prav^m brehu Labe na
Hradecku, Pardubicku, Novobydzovsku a Jicinsku, po lev6m brehu poricim Orlice, Loucn6 a Doubravky az
60
POLE POPELNICOVA vr
k Chocni, potom na Caslavsku a Kutnohorsku. Pod^! sam6ho Labe dosahl vychodni proud pres Pardubice a Kolfn Melnika a zde
asi stfetl se s
proudem decinskym,
cfmz okupace stfednfch Cech novym slovanskym lidem byla V celku dovrsena: to vse odehralo se
obdobf
jiz
ve starsim
poll popelnicovych.*)
Prof. Pic tvrdi mylne, ze tato kultura do stfednich a
zapadnich Cech vtibec nevnikia a ze
lid poll
popelnicovych
sem teprve na rozhrani naseho letopo^tu; tomu od-
prisel
poruje vsak nescetny pocet
sidlist
i
dosti
hrobu
s
kulturou
luzickou zejm6na mladsiho obdobi. Nespravn6 je tak^ min^ni prof. J^ice, ze vychodni proud novych pfistehovalcu
do Cech sedlem luzickym (u Liberce) na Turnovsko, odkud pry teprve se rozsifil na Hradecko. Nezname vsak dosud na Turnovsku prazadnych pohfebist stareho razu Luzick^ho a pohrebiste v Pencine je z doby mnohem mladsi, jak zrejme dokazuji nalezy odtud v museu turnovpresel
sk^m chovan^. Naskyta
Cech?
se nyni otazka, proc pfitrhl
Jiste to
hd slovansky do
byly zavazn^ pficiny, ktere primely cely
narod, aby opustil svou rodnou zemi a vyhledal v cizine
Snad
nova
sidla.
nejsi
pude byly hlavnf pohnutkou, ze vydal
*)
pfelidneni otciny a touha
po
lepsi, vol-
se za koloni-
Kulturni a casove fase vyvinu poll popelnicovych po-
dav^me v pfehledu na
str.
64.
61
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Lee mohlo
jenom ve vychodnich, tehdy skoro liduprazdnych Cechach, kdezto stredni a zapadni Cechy, narodem starym jeste dosti hust^ osfdlene^ sovanim.
se tak stati
nebyly vhodnym ter^nem pro vsak novy
lid
i
toto
cizi
uzemi obsadil,
osadniky.
je zrejmo,
Ponevadz
ze toho
docilil
bojem a pokorenim starych osadniku. Uvazime-li pak, ze lid mohyl jihoceskych, jak bylo drive uvedeno, jiz pfed prichodem Slovanu do stfednfch a zapadnich Cech pronikl a stary domaci lid nejspise podrobil, tu lezi na snade soud, ze narod poll popelnicovych
j)omoc a odraziv
Cechach
najezdniky,
tomuto na
sam se v severozapadnich
trvale usadil a znenahla se zbytky autochthonu
Ovsem
smisil.
jizni
pfisel
presn6 rozlusteni techto otazek zavisi od
novych nalezu, zejmena hrobu ve stfednich a zapadnich Cechach. Slovane pfisli do sevemich Cech naznacenym dvojim smerem skoro soucasne; nestacila vsak jedina velka vyprava ku vylicene okupaci nebo kolonisaci, nebot ty vyzadovaly pfirozene po delsi dobu trvajici, byt i mene cetn6 doplnovani puvodnfch fad ze stare otciny, coz dokazuje ostatne dalsiho studia a
i
vyvin nasi luzick6 kultury
V
mladsi stupeii).
dobe, kdy na severu Sudet a Krkonos vyvinula se
jiz t. zv.
kultura slezska, nastala posledni velka, snad nej-
vetsi zaplava
kter6
(jeji
sem
vychodnich Cech novy mi zivly slovanskymi,
prinesly pokrocilou a sv^raznou tuto kulturu.
Ty to zastihly
u nas pf edchudce slovansk^
62
s
mladsi kulturou
POLE POPELNICOVA do stfednich Cech a usidlily se od tech dob trvale ve vychodnich Cechach. Cista kultura slezska vyvinula se hlavne pusobenim jiznich
luzickou, vytlacily jejich hlavni massy
vlivu (asi v 2. stol. pf. Kr.) v
t.
zv. bylanskou (platenickou),
po Kr. v kulturu nmskou a z teto pak presla zvolna do kultury doby knizeci cili hradistni. Podobny vyvoj udal se i ve stfednich a zapadnich Cechach. dale V
I.
stoleti
Pouhou episodou byla
kratka a dosti sporadicka kolonisace
zapadnich a stfednich Cech, zanechavsi
nam
kostrove
hroby s kulturou merovejskou (asi v 5. a 6. stol. po Kr.); vseobecne pohfbivani v kostrovych hrobech (fadovych) nastalo az na usvite
doby
historicke,
nepochybne vlivem
rozmahajiciho se kfestanstvi.
Schema ktiltur]eioio:
I.
pro vychodni Cechy: luzicka,
slezska, bylanska, fimska, knizeci kultura;
II.
pro zapadni
a stfedni Cechy: po kultufe luzicko-knovizsk^ a bylanska nasleduje fimska, merovejska, knizeci kultura;
Cechach
po zaniku
III.
v jiznich
mohylove zjistiti nove a trvale osidleni teprve (v 5. nebo 6. stol. po Kr.) v dob$ nejmladsich zarovych hrobu pod mohylkami. Na Morave byly pomery jednodussi, nebot zde vyIze
stare kultury
padla kultura knovizska, tak ze nasledovala na kulturu luzickou slezska se zvlastni mladsi
fasi,
vyznacenou silnymi
vlivy hallstattskymi; slezskou kulturu vystfidala fimska, ktera
dalsim vyvoj em pfechazi takt^z do obdobi knizeciho. Stopy
merovejske kultury jsou na Morave dosud pranepatrne.
63
.
V
V
V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Skupin}) k^lturnu
Kultura poll popelnicovych se v6 stupne
:
1 .
starsi
deli se
ve dva hlavni ca-
luzicky a 2. mladsi slezsky*
Podrobnejsi fase vyvojov^ v techto hlavnfch stupnich jsou V
Cechach: V luzick^m stupni: a)
1
starsi luzicka,
mladsi luzicka, z niz se ve stfednich a zapadnich
Cechach vyvinula: b) fase knovizska a c) fase bylanska;
V slezsk^m stupni: a)
2.
cista slezska
a
b) bylansko-platenicka*)
Na Morave
schazi, jak uvedeno,
vubec
fase.
fase knovizska
a fase bylanska (platenicka) zastoupena je tu dosti cistymi
typy hallstatiskymi (viz
A)
K s
78.).
LUZICKA KULTURA.
I.
1
str.
Starsi, cistd k^iltura luzicka, ni
citame nasledujici typicke nadoby:
.Nadoby podohy dvojkomoleho ^uze/e(dvojkonick^)
ostrou hranou na lomu, obycejne bez ornamentace.
jimecne vykazuji na spodni
casti
Vy-
hrub6, kolm6 ryhovani
*) Tak nazvana podle velkeho pohfebiste v Platenicich na Pardubicku.
64
KULTURA LUZICKA lomu nalepenou prouzku dubkovanou nebo se vtlacenymi vrypy. Mensi nadobky (ok.finy) mivajl nad lomem ryhovanou horizontalni prouzku a byvaji pekne hlazene a z jemnejsi hliny vyrobene. Tyto nadoby jsou pro nasi starou luzickou kulturu nejvyznacnejsi (tab. XIV., c. 2). 2. Vetsi i mensi osudfs vysokym hrdlem vdlcovitym a k otvoru suzenym (konickym), pfesne se odlisujicim od banateho spodku, ktery u archaickych nadob ma slaby lorn. Na hranici mezi hrdlem a bfichem nachazime caste ji dve mala ouska. Ornament tvori, ale jen zridka, na hrdle (nad ousky) ryhovana paska, na banatosti 4 6 skupin a na
—
koncentrickych, zlabkovanych polokruhu (kanelyry), obklopujicich
pupiky,
sotva znatelne, vytlacene
mnohem
kter6
ve
Povrch byva peclivehlazeny,zejmena u mensich nadob (tab. XIV., c. 3). 3. Vzdcne dzbdnecky s vysokym, na okraji rozsifenym hrdlem asvelkym sirokym uchem na hrdle (tab. XIV., c. 5). 4. Sirok6 misy (kjajdce) s okrajem zatazenym, od Luzici jsou
vlastni
vyvinutejsi.
1 ,
banatosti dosti ostrou hranou se odlisujicim a zpravidla
jednim nebo dvema ousky preklenutym.
Na
cel6 plose
mivaji drsne kolm^ cary (stopy modelujicich prstu). (Tab.
XIV.,
c.
4.) Zvlastni druh tvofi misovit^ hrnce, jejichz
nevysoke kolme hrdlo
XIV.,
c.
s
vodorovne pfehrnuty okraj (tab*
6).
Pfehojn^
5.
ma
jsou
slicne,
nizkym, avsak, prave jako u mis, 5
65
hlazen^ hrnecky
dobfe s
pfesne odlisenym
V V
v
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE od okraje az na bficho, kter6 byva vyjimecne i kanelovano (tab. XIV., c. 7, 1 0). Hrube hrnce (kyitindce, Idtk^) tezkych for em a drsn6ho povrchu s pruhy po modelujfcich prstech maji okraje tak6 zcela obdobne jako u mis zatazen6 a ousky opatfene; pod okrajem setkavame se s nalepenou prouzkou dubkovanou (tab. lirdlem. Masivni
XIV.,
ucha
sahaji
c. 8).
Cetnou skupinu tvofi konecne sdlky v podobe polokoule nebo zkomoleneho kuzele rovnych sten. Tesne na okraji sedi casto dosti sirok^ usko (tab. XIV., c. 2, 13); soudeckovite formy s ryhovanymi vodorovnymi paskami jsou velmi vzacn^. Celkem vyznamenava se luzicka 6.
1
keramika jednoduchosti forem a ornamentace. Hrany dvoj-
komolych nadob a ohraniceni hrdel a zatazenych okraju byvaji obycejne pfesne, hlazeni je solidm' a povrch vetsich nadob v starsi dobe ponejvice jasne zbarveny; tuhovanf zname jen vyjimkou na mensich nadob ach. Tak6 ornamentace je nepatrna a obmezuje se na zlabkovani a hrub^ ryhovani. Zvlaste charakteristick^
je,
ze uska nikde jeste
nepfecnivaji pfes okraje nadob.
Promluvili jsme obsirneji o keramice luzicke, pon^vadz vystupuji hlavni
jeji
typy, arci
V jinych
jeste
obdobich kultury
postaci,
kdyz
se
na n^
pfi
dobove pozmenen^, tak^ poli
popelnicovych a proto
rozboru techto mladsich keramik
^trucne odvolame.
66
KULTURA LUZICKA Vedle nadob jest kovov6 pfinalezejf sice
ostatnf inventaf luzicky, jehoz veci
i
mladsi, avsak jeste cist^
dobe bron*
zove*), razu dosti jednolit^ho.
U
pozoruhodny hlavicky ve form^ roztepan6, jednoduche klicky (oCka), pak ve tvaru knofliku a jehlic jsou
okrouhlych pecetitek, pod nimiz byvaji umisteny tahl6 vy-
Zajimavy tvar maji kolinkovite zahnut6 jehlice; m6ne charakteristick^ jsou jehlice s kulatou nebo kuzelovalky.
vitou hlavici,
druh vybiha ve spiralovitou de-
zvlastni
Vzacnou ornamentaci tvofi jemn6 porysovani nebo sroubovite ryhovanf (tab. XIV., c. 18, 19, 20,21, 24). sticku.
Destickova spona (tab. VIII,
1
kruhy bud'
s
5).
nordick^ho typu vystupuje ojedinele
Ndramky a
ndkrcnfl^ jsou casto masivni
otevfenymi tupymi, nebo
hrocenymi konci
XIV.,
s
pfelozenymi za-
22, 23), byvaji hladke nebo jednoduse ryhovane; bohatsi ryhovani naznacuje fasi pokrocilejsi.
n6ho dratu
(tab.
Hojn6 s
jsou
i
ndraml^ ze
silneho tordirova-
konci v klicku prehnutymi. Elegantni noze
maji bud' fapik (tab. XIV.,
prolamovanou rukojet
Na Morave tari
c.
(tab.
je zajimavo,
c.
25), bud' masivni nebo
XIV.,
c.
27).
ze ve star^m luzick^m inven-
jsou spiralovit6 sponky a prst^nky, jakoz
i
naramky
pick^ pro nasi jihoceskou mohylovou kulturu (tab. *)
Typick^ kamenn^
klinky, brousky,
sipky nachdzime tu jen zcela ojedinele. 5-
67
III.,
1 ,
ty-
2).
kousky pazourku a
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGiE kovove pfedm^ty jsou ma\6 sipky s tulejkou a hroty ostepu, zejm^na ze starsich a mladsfch luzickych hromadnych nalezu, dale mece a dyky (tab. XIV., c. 26) typu uhersk6ho, srpy, plechov6 pasy, knofliky, sekerky Jin6
s
ohrnutymi laloky atd.
se V
Na
pohfebisti ve Lhani vyskytl
detsk^m hrobe nakrcnik ze sklenenych drobnych
perlicek.
V hrobech
jsou milodary
avsak hromadne nalezy z teto
a obsahuji
tez
mnoho
kovov^ sice velmi vzacne, doby jsou hojne a bohat^
zlatych zavitu (casto osmickovite sto-
cenych) a dratene spiralovite naramky.
B) Mladsf cistd k^Itura luzickd, Tato kultura vystupuje u nas hlavne ve vychodnich Cechach a povstala vnikanim hojnych prvku kultury slezske nasledkem nepretrzitych vztahu, ktere poutaly cesk6
pfi-
5tehovalce k severni otcine. Hlavnimi representanty jsou
V Cechach pohf ebiste v Korunce Jeleni (u Chocne) a v SoYenicich u
Mnichova Hradiste, na Morave
Bofitov. Kera-
mika mladsiho luzick^ho obdobi je charakterisovana pfedevsim tim, ze mizi ostr^ hrany, ktere ustupuji zakulacenym rysum a ze dale shledavame bohatsi ornamentaci, upominajici
na motivy slezske
;
tak^ je dulezito, ze uska
(i
vy-
hranena) vycnivaji pravidelne nad okraje nadob.
Zmena
profilu
napadna
dvoukomolych, kter6 jsou nyni
a
pfi
osudich
s
je
hlavne u velkych nadob
baiiat^ (tab. XIV., c.
4,
6) valcovitym hrdlem, jez nabyva podoby vy1
1
68
1
KULTURA KNOVIZSKA prohnutym profilem (tab. XIV., c. 15). hrn^cku (tab. XIV., c. 7) a kvetinacu (tab. XIV.,
dmut6,
U
esovite
s
I
9) mizf takt^z pfesn6 ohraniceni zatazen^ho okraje a nizk^ho hrdla, vyznacujicf stars! typy. Zajimavo je, ze se
c.
dlouho udrzely mal6 dvojkomol6 okfmy (vykazujici casto na horeni c.
1
1) a
casti
krokvovity ornament slezsky; tab. XIV.,
mala osudicka
temef beze zm^ny
i
valcovitym hrdlem, jez pfesla
s
do kultury
slezske.
Zvlaste pozoruhodnych novych predmetu kovovych
V mladsi dobe luzicke nemame.
C) Kultura Jiz
se
bylo uvedeno, ze knovizska kultura rozprostirala
po stfednich a zapadnich Cechach a ze vznikla blavne
splynutim
S
knovizskd.
touto
kultury linetick^ a mladsi
pfisli
Avsak zahy
halltstattske pfes
knovizske
s
(str.
42.).
zejm^na do stfednich Cech obyvatele vy-
chodocesti, zatlaceni byvse slezskych.
luzicke
jizni
novym proudem
pfistehovalcu
zacaly zde pusobiti vlivy kultury
Cechy. Blizka pfibuznost kultury
mladsi luzickou je oci vidua, ale knovizska vy*
znamenava se jeste vetsi rozmanitosti ornamentu, elegantnejsimi formami nadob a skvostne vyhranenymi, zlabkovanymi i ryhovanymi usky (tab. XVI., c. 10, II, 12), vesmes precnivajicimi pfes okraje. Vyjimecne vyskytuji se male lalucky na okrajich hrncu a vedle ucha, ktere tim
nabyva formy mesickovite
(tab.
69
XVI.,
c.
1
3).
V _V
V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Take
technika vyroby, paleni a hlazeni, upominajici
na raz uneticky, jsou zvlaste dokonal^. Vylucne pro knovizskou kulturu typicke jsou
t.
zv.
nddob^
nebo
dvojite
XVI., c. 4), representujici dalsi vyvin osudi na tab. XIV., c. 5. *) Dale vyskytuji se zde nadoby banat^ (tab. XVI., c. ) (puvodne velik6 nadoby dvojkomol6), hojne, slicne hrnecky a kofliky etazovite (nem. Etagengefasse) (tab.
1
1
okraju vodorovn^ pfehrnutych a vkusne ryhovanych nebo
zlabkovanych (tab. XVI.,
7, 8).
I
misy (tab. XVI.,
XIV., c. 6) mivaji hezci profily prohnute. Novejsoucedniky s dirkami (tab. XVI., a kvetinace (tab.
c.
3)
esovite c.
9) a
razovity druh stfechovitych, horizontalne zvlnenych hrdel,
pak typ nadob na
XVI.,
tab.
5 vyobrazeny.
c.
Charakteristicke nove motivy ornamentacnf jsou hrubsi
ryhovani a carkovani, jakoz i vzacnejsi ornament krokvovity; vedle techto nachazime vsak tak^ zname
sirsf
a hlubsi
lu-
zick^ a melci slezsk6 kanelovani. Zbarveni nadob byva tmavsi,
jako
lineticke,
doby knovizske
tuhovanf hojn6,
kter^ na konci
pfiblizuje se jiz stnbfit6mu a spatnejsimu
cervenym pronikajicim spodnim naterem. Vubec tu plati pravidlo, cim mladsf nadobky, tfm vy vinutejsf forma a ornament zvlaste mladsi ryhovanf
bylansk^mu tuhovanf
s
;
*) c.
S
timto osudim souvisi
2, jenze
linie;
tu spl^va hrdlo
s
tez
nddoba
banatosti
na
tab.
v podobe
XVI., esovite
maid ouska mezi hrdlem a bfichem se zachovala.
70
KULTURA SLEZSKA jemn^m
stava se velmi
a pfechazi v typicke bylanske ra-
strovani.
Ostatni veci z hrobu a
sidlist
knovizskych vykazuji
zajimavou smesici forem luzickych a slezskych; zelezo se
dosud nevyskytlo. Jehlice maji hojne pecetitkov6 hlavicky (tab. XVI., c. 15), slezsk6 typy uvadime na tab. XVII. Hlavicky v podobe sroubu a spiralovych desticek jsou
XVI., c. 7 a 8). Spiralovite jsou zakonceny i razovit6 naramky (tab. XVI., 6), mladsi byvaji z dratu tordovaneho. Sponky tvofi vzacn6 vyjimky. Bronzove noze, sipky a srpy jsou podobne luzickym; knovizskou zvlastnosti jsou lunuly (tab. XVI., c. 4) a sipky kosten^ (tab. XVI., c. 9). zvlaste vyznacne (tab.
1
1
1
1
1
D) Kultura Zrejme a jsme
jiz
slezskd,
cetnejsi stopy slezsk6
kultury spozorovali
v mladsi dobe luzick^ a knovizske.^ Avsak hlavni
proud slezsky zanesen byl do vychodnich Cech a na Mora vu novym lidem, nebot vystupuje nahle tak sverazne a hojne, ze nelze mysliti na domaci spontanni vyvin a tak^ nemame dosud v Cechach ani na Morave dostatecny pocet nalezist pfechodnich.
V
keramice slezsk6 setkavame se opet se zakladnimi
typy nadob luzickych, partii je
zde
jiz
vsude nabyvaji
ale splynuti hrdla a okraje se
spodni
tak dokonal^ a bezprostredni, ze obrysy Hnii esovitych a vlnitych;
71
pfi torn
byva
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE podoby
ty-
Jednotlivym starsim typum luzickym odpovidaji
asi
bficho nadob pravidelne silne stlacene
(t.
zv.
kvicovite).
typ na tab.
typy na tab.
hrdlem a
dvojkomold nadobe slezsky
slezske: luzick^
nasledujici
XVII., XVII.,
c. c.
baiiatosti;
osudi
2;
], 3, 5,
i
s
valcovitym hrdlem
zde zustala uska mezi
krajacum typ na tab. XVII.,
hrn^ckum, kvetinacum a salkum typy na c.
4,
7,8,9,
tab.
c.
6;
XVII.,
14.
Zvlaste vyznacna
je
pro slezskou keramiku velika roz-
manitost tvaru zejmena malych nadobek
— zde vyskytuji
poprv6 detske fehtacky (sterchatka) a hracky v podoby lidskych hlavicek, ptacku, hrusek, rohu a pod. (tab. XVII., dale nejruznejsi ornamentace a hojn^ c. 10, 12, 24) se
—
stfibrit6
tuhovani; cihlove cerveny povrch maji hrub^ kve-
Uska vystupuji casto
nad okraje. Hlavni ornamentacni vzorce jsou melk6 kanelovani vodorovne seskupenych polooblouku, pferusenych skupinami kolmych zlabku, ry ho vane trojiihelniky (krokve) sestavene v pasy a ryhovana horizontalni paska, avsak ne jednoducha, jako ve stare luzick6 kultufe, nybrz lemovana skupinami malych kolmych nebo sikmych carek, dulku a tecek. Zajimave je
tinace.
dosti znacne
tak6 paprskovit^, hvezdicove a girlandov6 velmi vkusne
por^sovani vnitfni plochy misek.
Tvar a vyzdoba pozdnfch nadob slezskych na XVII.,
c.
26
a
27
vykazuji
jiz
72
tab.
zfejm6 vhvy bylansko-pla-
KULTURA SLEZSKA tenick^.
mymi
Tak6 na Morave zname
pohrebiste slezska se zrej-
ano
vlivy hallstattskymi,
i
s
vlivy mladsf kultury
uhersk6. Vytknuta velika rozmanitost v typech a
oma-
mentaci nadob jevi se tak6 u ostatnfch pfedmetu slezska kultury. Nejdulezitejsf vsak je, ze vedle
bronzu vystupuje
tu jiz sporadicky zelezo, Starsi
formy jehlic
hlavickou, jakoz
mimo
i
s
vytepanym uskem a kulovitou
kolinkovit^ zahnut6 sice se udrzely, ale
tech vystupuji hojn^ nov^ hlavice v
podobe
kuzele,
makovicek a vasicek, pak hlavicky vroubkovan6 atd. (tab. XVII., c. 1, 13, 15, 16, 17, 18, 22, 23). Typick^ jsou sponky brejlovit^ (tab. VIII., c. 6). Naramky
misticek,
1
1
a nakrcnfky byvaji tordovan6 nebo spiralovite z dratu svi-
nut6 (tab. XVII.,
c.
20, 2
1
),
zvlastni
druh
tvori
vytepan6
ploche naramky jemne porysovan6 (tab. XVII.,
Dale srpy
patfi
s
1
9).
do inventafe slezsk6ho bronzov6 noze, sipky a
znamych
anebo
c.
tvaru, palstavy s
dutinou (tab. XVII.,
mocne vyvinutymi
c.
laloky,
25), knoflicky, zavesky
a fetizky, konecne zelezn^ noze (hallstattsk^) a kopf, skle-
nen6 korale, kusy bronzovych nadob a pod. Hojn6 jsou
mal6 nausnice, prst^nky a krouzky z tenk6ho dratu, kter6 vsak nemaji jeste charakteristick^ho esovit^ho zakoncenf.*)
V
*) na§) literature mluvi se dosti caste o nekolika mdlo pfedmetech latensk^ch (sponky, ndramky), kter^ byly nalezeny na pohrebistich v Meniku a Libochovanech. Pnslulnost techto veci k hrobum slezskym je v§ak pochybna,
73
V y
V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE E) Kultura bylanskd. Nevahame tvrditi, ze bylanska kultura je vedle
uneiicke
V Cechach nejzajimavejsi a nejrozsirenejsi, nebot vystridala nejen knovizskou, nybrz i slezskou. Kdyz pocaly pusobiti ve stfednich Cechach mocn^ vhvy
hallstattske na kulturu
knovizskou, tu pozorujeme, ze nastava dukladna premena t^to kultury v keramice a take v ostatnim inventafi, ktera
vy vrchohla v rozkvetu samostatne a sverazn6 f ase bylanska. Piny jeji rozvoj spada asi do ll. stol. pf. Kr., zanik a prechod do 1. a snad i II. stol. po Kr. Ackoli se typ bylansky rozsifil po celych severnich Cechach, Ize pfece rozpoznati stfedo- a zapadoceskou a 2. vydv^ hlavnf oblasti, totiz chodoceskou. prvni oblasti vyvinul se temef zcela novy typ, V druh^ zbylo dosti remanenci slezskych, ktere ji do1
.
V
davaji zvlastniho mistniho razu.
O
torn bylo ostatne po-
jednano drive.
Kultura bylanskd stfedo- a zdpadoceskd. Vyznacn6 typy keramicke jsou osudi s mohutnou I.
bfisni
partii.
Tvar
hrdel u techto osudi je dvoji,
bud
je
na spodni strechovit^ polovici vysoka a vybocujici hofeni cast s
vodorovne precnivajicim okrajem
anebo vykazuje spodni
stf echo vita
(tab.
XVIII.
c. 4),
cast nizky ohrnuty okraj
hroby libochovanske dockaly se doby bylanske, jez po jistou dobu soucasnasdobou latenskou. Pokud jde o predmety latenske z Menika, neni take dosti pfesne zjisteno, ze by se byly skutecne nasly v hrobe.
nebof
byla, jak vime,
74
m
KULTURA BYLANSKA XVIII. c. II). Zvlastni pfechodni tvar mezi hrncem a osudim ma nadoba na tab. XVIII. c. 2, byva zpravidla jemneji pracovana a hlazena, pod hrdlem miva trojiihelniky s hacky, typicky to ornament bylansky. Hojne jsou hrub6 (tab.
tezk6 kvetinace (tab. XVIII., velik^ misy
s
c.
I
),
krasne ornamentovane
charakteristickym, dolu ohrnutym
okrajem
(tab.
XVIII.
(tab.
XVII.,
sivnl
ucha zakoncena nosovitym vycnelkem, zastoupena
6) a salky rozmanitych, slicnych forem hojne se spicatymi uchy, jez nad okraj vysoko vynikaji.
tez
c. 3, 5,
7, 12).
Pozoruhodna
jsou take mas-
V jihoceskych mohylach. Napadny a pro bylanskou
kulturu
ma
c.
vyznacny
V prufezu
je
profil
dale banaty
spodek nadob, ktery
kvadraticky; kofliky
mivaji
profit
pekne prohnuty. Barva nadob byva zluta nebo cihlove cervena (u kvetinacu); specielni zminky zasluhuje tuhovani stfibriteho lesku (zejmena kdyz se nadoba nebo strep smoci do vody) a proveden^ na cervenem podmalovani. Hlazeni tuhovanych nadob vykazuje nescetn^ paralelni cary, jako tuzkou jemne vtlacene do cerstve massy jsou
—
to
nejspise
stopy dreveneho, husteho
hfebenu,
ktery
nadoby hladily. Vseobecne vystupuje skutecn6 pomalovdni nadob oblibenymi trojuhelniky koncicimi v hacky (hlavne hnedou barvou). Ostatni ornamentace je rozmanita (tab. XVIII. c. 8, 9, 10): trojuhelniky vyrysovane (i bez hacku), siroke jemne rastrovane zikzakovite pasy, se
jejichz uhly byvaji
vkusne zakonceny vtlacenymi ruzicemi,
75
V V
\r
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE ddle samostatny ruzicovy ornament, bohaty ornament vS-
t^vkovy
(i t.
zv. falesny siiurovy) a skvostn^ geometrick^
vzorce na mfsach a salcfch. Drsn6 jez jsme poznali
v dobe luzick^ a
linie
modelujicich prstu,
slezsk6, ustoupily
vsude
na hrubych nadobach hustym, paprskovitym caram,
ostfe
vyrytym, kter^ povstaly tim zpusobem, ze m^kky jestS
povrch hlazen byl slamou.
O pn
jist^m zvlastnim tvaru hrdel zminili jsme se nahofe
osudich, avsak
kulturu, jakoz
i
pro
nem6ne vyznacna starsi
jsou pro bylanskou
rimskou nizka, strechovite nachy-
lena hrdla rovn^ho (ne vykrojen^ho) profilu (XVIII. 3).
Na
nejmladsich nadobach setkavame se
s
c.
2,
vypichan^^m
(koleckem vtlacenym) ornamentem, lemujicim obycejne rastrovane pasy, ktery jest u nas proto dulezitym, ze
jiz
ukazuje jasne na vlivy fimsk^.
Kovove predmety severoceske
—
—
ku cel6 oblasti hotoveny jsou bud z bronzu nebo ze zeleza
a maji raz hallstattsky.
.
Z
pfihlizime tu
jehlic
nejzajimavejsi je labut-
prohnutym krckem (puvodu slezsk^ho) (tab. XIX. 1 4, 6), vedle teto zname kratk6 jehlice s hiavickou vroubkovanou nebo kulovitou (tab. XIX., 1,12); hlavicka tercovita je vzacna. Harfovit^ spony madarsk^ho typu jsou hojne (tab. XIX. c. 8). Konce oblych naramku majf kulicky nebo vrypy (tab. XIX. c. 7, 9), vyjimky tvori vytepan6 naramky s ocky na koncich (tab. XIX. c. 1 0). Na bylansk^m pohfebisti vyskytl se jediny prosty naramek kovita
s
1
1
76
KULTURA BYLANSKA lignitovy.
Hojn^
jsou zbrane a soucastky konsk^ho postroje:
patH sem vetsi a mensf noze hallstattsk^ (tab. sekerky (tab.
mece
hallstattsk^ c.
1
XIX.
8), knofliky
c.
(tab.
s
XIX. c.
21),
20), mohutn6 zelezn6 a bronzov6
XIX.
c.
1
7), udidla
(tab.
XIX.
vycnivajicim ostnem (tab.
XIX. c.
I
5)
a sipky. Pekne bronzov6 garnitury (pincety, skrabatka, 3) a jehelnicky, jimz obdobn6 zname z jihoceskych nejmladsich mohyl, bohat6 nakrcniky z perel
XIX.,
Izicky; tab.
I
jantarovych nebo modrych sklenenych se zlutymi ocky,
spony pasu, nausnicky
pfepychovy II.
(tab.
XIX.
c.
1
9) a pod. doplnujf
inventar.
Kultura bylanskd vychodoceskd
Keramika bylanske kryje v celku asi
zachovala
si
s
oblasti
territoriem
cili
pldtenickd.
vychodoceske, ktera se
vychodoceskd kultury
slezsk^,
zejm^na ve tvarech mensich nadob slezsky
raz (tykvicovita banatost a vykrojeni hrdel; tab. c.
1, 3,
4, 5, 6), avsak tuhovani a
XIX.
ornamentace jsou by-
lanskd az na velike spicate pupiky a lalucky umistene na banatosti (tab. starsi
XVIII.
c.
1
3,
14 a
tab.
XIX.
c.
2). Jako
prezitky objevuji se krokvovit^ pasy, melke kanelo-
vani a
sirs!
ucha. Rastrovane kruhy byvaji
mene
precisnS
provedeny. Detske hracky (rachlatka) jsou tez obvykle; zvlastnosti
jsou
nadoby
dvojite a trojit^.
objevuji se na pfechodni ker amice
O
i
Vlivy rimsk^
ve vychodnich Ce-
chach dosti hojne. ostatnich vychodoceskych vecech bylanskych zminili jsme se sou borne v pfedeslem odstavci.
77
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Ohledne moravskych pomeru dluzno v celku jeste toto vytknouti: Kultura knovizska, ktera vystupuje ve strednich
a zapadnich
Cechach
tak hojne a sverazne, neni na
Mo-
rave zastoupena vubec. Takeprechodnich velkychpohfebist
Konecn^ bylanske nebo platenicke. Tuto
z kultury luzicke do slezske temef nezname*).
Morave
neni na
cist^ fase
nahrazuje mladsi obdobi slezske se silnymi vlivy
skymi (Nemcice) a z jihu nejspise
hallstatt-
zanesena sem
cista kultura hallstattska,
mocnymi obchodnimi styky a skvele represen-
tovana znamenitymi nalezy z Byci Skaly take se setkavame ;
se sledy mladsi kultury uherske
Narod, ktery
prisel
zejm^na v
do Cech
s
jizni
Morave.
kulturou luzickou a
slezskou, spaloval neboztiky a ukladal jejich popel
hrobu zdrovych, Vedle zarovych (avsak
s
do t.
zv.
nachazime kostrove
mene presnym skrcenim) pouze v
kulture kno-
vizske a bylanske**) ze strednich a vychodnich Cech. Jsou to, jak drive
bylo povedeno,
telstva autochthonniho.
mennymi deskami, V proste zemi.
(str.
Hroby
45, 46) zbytky obyva-
obkladaly se obycejne ka-
pozdejsi slezske a bylanske umisteny jsou
Na Morave
je
hnizdo nekdy vymazano
hli-
Cervinka uvadi Vrchoslavice, Vranovice, Boritov a Horku a^soudi z techto prechodu na prosty vyvoj, naproti tomu Fr. Cerny i na Morave uznav^ pfistehovani. **) doby bylanske zname i spolecne hroby zarov6 a kostrove. knovizske kulture nalezdme nekdy kostry v ja*) J. L.
Z
m^ch
V
sidelnich.
78
KULTURA BYLANSKA nou (Olsany), anebo vypaleno
(Pfislavice). Zvlastni
radani popelnic neni prokazano.
hrobech
uspo-
V luzickych a knovizskych
popelnice prikryta zpravidla misou, ve slezskych
je
a bylanskych okrouhlymi hlinenymi deskami (poklickami casto
s
vrypy nehtu). Po spaleni
byly v^tsi kosti jeste
tela
roztluceny a pak teprve nasypany do jedin^ popelnice,
svrchu kladeny ridke milodary, casteji zarem porusene.
Hroby
byly umisteny v fadach a zevne oznaceny nizkymi
rovy a mohylkami
;
tyto zachovaly se
nam
hojne v lesich.
Pravidelnych rodinnych hrobu jeste nezname, nekdy po-
hfbenu vidime spolecne matku
s
ditetem.
V mladsich
hro-
bech slezskych a bylanskych byva vedle popelnice veliky pocet jinych nadob, urcenych snad pro napoje a pokrmy. Na rozsahlejsich pohrebistich nachazime nebo 2 zaro1
viste,
na nichz umistena byla hranice.
Sidelni a
odpadkpve jdmy
k^lturm vrstvy z obdobi hrobu zarovych jsou ve strednich a zapadnich Cechach i
cele
velmi hojne; ve vychodnich Cechach, kde se jim dosud
nevenovala vsude patricna pozornost, jsou sice mene cetne, avsak bezpecne zjistene.
34
luzickych,
sidlist
Na Morave
vypocitava Cervinka
slezskych a slezsko-hallstattskych a
sem patfi asi tak^ nakolni stavba v Nakle (krasny hromadny nalez bronzove cisty s 8 miskami z bronzoveho 1
2
hradist;
plechu tepanymi).
Obsah
a uspofadani
jam odpovfda v celku
starsfm,
typicka forma knovizskych je hruskovita a zvoncovita.
79
RUKOVEt CESK^ ARCHAEOLOGIE J.
L. Cervinka popisuje obsah sideini jamy takto „R. :
otevfel jsem na sidlisti ve „Dvorsk]^ch"
1
894
u Pfedmosti mezi
jinymi zvlast zajimavou jamu, kde zustal cely inventar pra-
vSk6 chyze, ohn^m
zasl^,
pochovan.
Kdyz
jsme odebrali
kopka vypaleneho mazu jako nejak^ klenutf nad velikou hromadou jemn^ho popela. Vespod skoro na dne byly tri misky a k nim pfislusn6 kotoucov^ podstavce, vetsi razovita nadoba v podobe popelnice, jina zarem uplne specena, strepy z rozmackanych dvou hrubych hrncu, dva velik^ jehlance, mlynsky kamen a v nejnizsich vrstvach drobn6 ulomky rozlicnych nadob, rozstlpane kosti zvifeci a vypalena hlina. Rozmery t6to jamy 4 m v prumeru merici a 2 m hluboke potvrzuji, ze se nad nf klenuly ornici, objevila
se
st^ny z kulu kulatych
a
s
obou
stran blatem
Zbyva jeste
i
ze siln^jsich stromu nastipanych
omazanych."
zminiti se strucne o
hromadnych nalezech,
kterych zname znacny pocet. Obsahuji treben6, anebo upotfebovan6 a
bud cele
a neupo-
polamane predmety, urcene
pak kusy surov^ bronzoviny. To dosvedcuje, ze se V Cechach a na Morave hojne predmety bronzov6 vyrabely; zname ostatne celou radu kadlubu. Hromadne nalezy nas tez poucuji o hmotnych pomerech a o zpusobu zivota pfislusniku hrobu zarovych, ktefi byli zajiste
k
pretaveni,
zemedelci a jednotlivi z nich
mnoh6 hromadne
i
velmi zamozni, obsahujit
nalezy vedle krasnych veci bronzovych
tak6 hojne predmetu z ryziho zlata.
80
H LAVA VII. POLE POPELNICOVA: OBDOBI RIMSKE. Kdyz
bojovn]^ narod
ce!^ severni str.
s
Cechy a o neco
kulturou latenskou opanova
pozdeji zajist6
i
Moravu
pobyt u nas bez vaznych nasledku.
54.), nezustal jeho
Vidimet, ze po jeho odchodu nastalo na pocatku
po Kr.
(srv.
siln6 vylidneni nasich vlasti
I.
stol.
a ze vseobecny blahobyt
tu valne poklesl.
Zda
se,
ze latenska soldateska
^ast starousedleho obyvatelstva,
bud strhla
s
sebou
anebo ze odvedla
s
vetsi
sebou
nasilfm lid mlady, porubavsi ostatni a uloupivsi cennejsi jejich majetek. Proridl^
zbytky lidu rozptylily se pak hlavne
do mist odlehlych a bezpecnych a tak zanikly star6 velke
dosti nahle
osady bylansko-platenickeho typu.
Neni vsak vylouceno, ze
se jedna
i
u nas o vseobecnou
horecku stehovaci, ktera zachvatila v dobe po narozeni
Evropy a vyvrcholila ve III.— V. stoleti ve velkem stehovani narodu. Od tech dob nemohly se nase zem^ radne vzpamatovati po nekoHk stoleti a teprv6 zacatkem kfestanske doby knizeci setkavame se opet se stopami rozsahlejsiho, ovsem i tu jeste nevaln6ho vzkriseni Krista turner cely sever
81
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE Pfed tim utvofily se asi hlavnS na mistech nejurodn^jsich a obchodu cizimu nejpfistupkulturniho a majetkoveho.
nejsich vetsi a bohatsi osady.
Znacn6
oby vatelstva, pak celkov^ ochuzeni
prorfdnutf
a dekadence jeho kultury zpusobily sice, ze zdanliv^ mizl
kontinuace mezi kulturou bylanskou a fimskou. te^nosti vsak
tomu tak
Ve
sku-
neni, nebot se tfm staly stopy kul-
turniho prechodu a dalsfho vyvoje pouze ridsf a
m^n^
zna-
zejm^na v hrobech, jez vystupujf ted' ponejvfce ojedinele nebo v mensfm poctu, a tak^ nadob nemfvajf mnoho*). telny,
Nepom^rn^
hojnSjsf stopy vyvojov6
poskytuje
nam
detna keramika ze sldelnich jam, v badanf dosud bohuzel
t^m^r uplne zanedbavanych.
Zname
vsak ku
pf. z
musea
Nov6m
Bydzov^, Pod^bradech, Turnov^, Teplicich a ze zemsk^ho musea v Praze zna6n^ pocet jam s keramikou prechodni (bylansko-fimskou); na MoV Krai. Hradci,
na
ray^ jsou dulezita hlavne sidliste z Hrubcic, Olsan, hradisti
Lid
u Kfenovic, Kojetfna a polf
popelnicovych do6kal se rozhodne vnikanf
kultury fimsk^, hradisti
jejlz
stradonick^m
l^m rozsahu
j.
prvnf sledy pozorovali jsme
na
53.). Plnou mohutnosti a v ce-
(str.
rozsifila se tato kultura
po Kr. a vytrvala zde
jii
u nas b^hem
dosti typicky az
I.
do konce V.
stol.
stol.
Typicke prechodni nadoby bylansko-rimsk^ jsou vya 3. obrazeny na tab. XX., c. *)
I
82
KULTURA RIMSKA Nasledkem intensivnfho pronikani kultury Hmsk6 nastala od II. stoletf po Kr. vseobecn^ spalovanf mrtvol, takze od i6 doby nepozorujeme dalsich rozdllu ethnologickych, jei se drive jevily
V
t^to
obdobi:
zejm^na v hrobech zarovych a kostemfch.
periods rozeznavame u nas dvoje vyvojov6
starsf, t. zv.
pichorsk^ (asi od polo vice
I.
stoleti
po Kr.) a mladsi tfebick^ (as od III. do V. a po^. VI. stol. po Kr.*) A) Starsf k^ltura fimskd (pfchorskd ci dobfichovskd), Hlavni typy keramiky dobrichovsk^ (tab. XX., 6. 2, 4-9, 3), jsou vasovit^, stihl^ nadoby s mensfm otvorem, hladk6 a plastickymi pasy nebo vlnicf pod hrdly zdoben^, pak nadoby banat^jsi se sirsfm otvorem, ^asto skvostnS ornamentovan^ vyteckovanym rfmskym meandrem (tab. XX., c. 4, 6, 0), provedenym ozubenym koleckem. Tyto nadoby meandrov^ schazejl dosud v hrobech moravskych. Ve starsf dobfichovsk^ kultufe nachazfme pohary tvaru zobrazen^ho na tab. XX., c. 2. Zvlastnf nddoby jsou t. zv. bodlinovit^ (tab. XX., c. 2), poset6 malymi kamfnky nebo vycnelky jako bradavlckami (jdou az do kultury trebick6). Vyznacn^ ornamenty hrubsfch nadob jsou natab. XX., c. 10, 11, 13, 15**). do
III. stoletf
1
1
1
*)
Obdobi pojmenovana
jsou podle velikych
pohfebist
na Pichofe u Dobfichova a na Tfebicke tamtez. **) Zvldste pozoruhodno je, ze jiz v dobe dobfichovske vystupuji jiste zarodky kultury hradistni, ktere se odtud tdhnou
83
RUKOVfet CESKE ARCHAEOLOGIE Vedle hlin^nych
vyskytujf se drahocenn^ bronzov^
popelnice, cedniky, kastroly, misy a dzbane<^ky (tab.
XXL,
^.9, ]0, 11, 12, 13, 14)puvodujihoitalsk6ho (z Kapue); i tyto schazejf
na Morav^.
Pfi vyrob^ keramick^ pouifvalo se skoro vseobecnS
brnCffsk^ho kotouce, jenom hrubsi nadoby vykazujf stale praci rucni.
Povrch by va u jemnych nadob zpravidla tmav^
zbarven, u starsfch vyjimedn^
i
ilut^ a jasn^;
hrub^ krnce
mivaji massivni neforemna ucha.
Rozmanit^ jsou milodary bronzov^, ielezn6 a zlat^; tu poprv6 setkavame se i se stribrem. Zname cetn^ spony, jehlice (tab. XXII., c. 6), presky, (tab. XXII., c. 17, 18), hrebeny, klice (tab.
XXII.
a nuiky (tab. XXII.,
,
16), nozlky (tab.
c. 7).
XXII.
c.^2)
Sklen^n^ slznicky jsou v Ce-
chach prevzacn6, na Morave byly obvyklejsf. Inventar az do doby knizeci, jsou to hlavne vlnice jednoduche nebo mnohondsobne (tab. XX., c. 14, 16), charakterlsticky vyvalene okraje a sediva, slidovita masa hrncovitych nddob. Spr^vn^ je tudiz ricisledujici soud J. L. Cervinky: »St^le mnozi se doklady, ze toto n^dobi s vlnici vyvijelo se vlivem kultury nmsko-provicidlni z hrubeho nddobi tuhoveho nejen ve starem Noriku a Rhaetii, nybrz i u nas na domacich sidlistich, nebot vsechny tyto naznacene druhy keramiky vyskytujf se u nds V neporusenych vrstvdch pohromade, dokazujice, ze se jich uzivalo zaroven v domacnostech, ze je znalo a vyr^beti umelo lidstvo jednoho a tehoz plemene, lidstvo, ktere vypestovalo u nas vyraznou kulturu popelnicovych poli«.
84
;
KULTURA RIMSKA muzskych hrobu (tab.
XXIL, c.
1
pravidlem zbran^: stocen^
tvori
0). ostgpy (tab.
XXIII.,
c. 9),
me£e
puklice Hi-
tov6 (buJ konicky vybfhajfcf ve vysoky osten nebo vy* (tab.
XXIL, L
3, 5), sipky (tab.
ostruby (tab.
XXIL,c.
4, 8).
pukk);
XXIL,
Velmi typick^
c. 1)
a
jsou spony,
z tSch pak nejdulezit^jsf jsou: a) spony pfechodni zXdXhn-
XXIL,
sk^ch do rfmskych (tab. s
1
2), b)
t.
zv. gallsk^
kulatou nebo kosoctvercovou destickou nastr^enou na
vodorovn6 patce s
d.
(tab.
XXIL,
o6ky V hlavi^ce nebo
c.
I
] ,
1
5),
bez ocek (tab.
i
jei jsou u nas nejhojn^jsi, d) norick^ (tab.
a
c) vendick^
XXIL, XXIL,
t.
1
3)
d.
1
4)
deslickovite,
B) Kultura mladM nmskd, Keramika tfebicka nitSji
(tab.
/.
zv, tfebickd.
XXL,
c.
1
— 4),
je
rozma*
ornamentovana a vykazuje zejm^na vymodelovana
kolma zebra a pod hrdly nadob 6asto ornamentaci paskovou,. sestavajfci z lomenych linif, ktera i v dobrichovsk^ kulture se ob jevuje, pak skupiny trf az p^ti knof If kovitych pupfku svislou, mnohonasobnou vlnici byvaji n^kdy ozdobena bficha hrubsfch, hrncovitych nadob (tab. XXL, 6. 5)» celku jsou tvary nadob sirsi a t^zsi, zbarvenf byva vedle temnSjsfho hlavne sv^tle sed^. Velmi vzacn^ jsou pravd nadoby z terry sigillaty (v Cechach z Podbaby, Vrsovic,
V
na Morave z Uh. Brodu, Hrubcic, Kojetfna). Nejmladsf
obdobf vykazuje hojnS ornamentacnfch motivu vtlacenych (tab.
XXI.
c. 7, 8), jez
upomfnaji
85
siln^
na vlivy z doby
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE st^hovani narodu, zejmena z doby merovejsk^. Zvlaste
jamy z Bader ve v Podbabd.
zajfmav;^ je v torn smeru obsah kulturni
vychodnfch Cechach, jakoz
V XXIL,
muzskych hrobech c.
naleziste
jsou opet cetne zbrane (tab.
32, 33) a ostruhy (tab.
Spony byvaji
XXIL,
c.
23, 24, 28).
podoby luku (s lizkou a vysokou 21, 22)anebo typu vyobrazeneho
dvojdiln^,
XXIL, c. XXIL, c. 25, stfibrnym
patkou; tab.
na tab.
i
necne spony
t.
setkavame se
s
filigranem zdobeneho, ko-
zv. sarnyrove (tab.
XXIL,
c.
26). Dale
kostenymi jehlicemi pekne vyrezavanych
Z
mladsi doby mame 27, 29). vederkovite, brouskovite a pod. zavesky (tab. XXIL, c. hlavicek (tab.
XXIL,
c.
20, 30) a barevn6 perle (tab. XXIL, c. 9), ostatne tu vidime jiz i jine stopy merovejskekultury (tab.XXIL,c. 3 ). 1
1
Plitke hroby jsou vyhloubeny v
pouhe zemi a obsahuji
z pravidla jedinou popelnici se spalenymi kostmi a shora
ulozenymi milodary. Vetsi pocet nadob nachazime vsak
v bohatych hrobech tiste jsou, jak jsme s
s
jiz
nadobami bronzovymi. Velka pohreuvedli, velmi
vzacna a souviseji snad
bohatsimi obchodnimi koloniemi, casteji byvaji hroby
jamami a proto mene sv^domitych vyzkumech. Sidlist
ojedinele roztrousen6 mezi sidelnimi
lehce pri
znacny pocet;
unikaji
mame
nejdulezitejsi starsi obsahuji mnozstvi kera-
miky pfechodni
se
zfejmymi stopami kultury bylanske a
fimske, klasickymi to svedky pozvolneho vyvojoveho splynuti
obou techto
kultur.
86
KULTURA RIMSKA Na
sidlistich
zachovaly se na nekolika mistech pece na
taveni zeleza, cozdokazuje domaci vyrobu zeleznych pred-
metu.
Ve vetsim
stfibrn6,
mnozstvi a z ruznych nalezist zname
bronzove a medene mince rimske
(I.
— V.
zlat^, stol.
po Kr.). Dulezitejsi tato naleziste tvori na Morave „stopy cest, po nichz fimsti obchodnici z Podunaji ubirali se nasi vlasti V udolich vetsich fek k jantarovemu pobfezi". Totez plati V zasade i pro Cechy.
87
HLAVA Vm. KULTURA MEROVEJSKA. Naznacili jsme v predesl^ kapitole, ze se objevujf na
sklonku mladsi fase rimsk6 (tfebicke) vtrouseny stopy kul-
V
doby stehovani narodu a specielne merovejsk^. VI. a VII. stoleti setkavame se pak i s typickou kulturou merovejskou V kostrovych hrobech, rozlozenych po stfednich a zapadnfch Cechach. Mrtvoly jsou orientovany od zapadu k vychodu a lezi na znaku rovne natazeny v hrobech bez zvlastniho oblozeni. Vetsi pohfebiste zname jedine z Podbaby u Prahy s hroby v radach umistenych, ostatni hroby vystupuji ojedinele nebo v nepatm^m poctu. Nase kuhura merovejska je v celku velmi pfibuzna s obdobnou kulturou zemf zapadmch, hlavne porynskych, a nelze pochybovati, ze sek nam dostala skutecneod zapadu poficim Ohre. jeHkoz jsou V nasich muzskych hrobech zbrane dosti vzacn6, pravavyzbroj germanskych bojovnikuu nas vubec schazi, tury z
A
— —
muzeme dale cile
rici,
obchodni a
ze to byl
lid
nikoli vybojne.
mirumilovny, jenz sledoval
Snad
se jedna v
PodbabS
oobchodnikolonisacifranckych kupcu v dobe Samove. Ojedinele
hroby zenske prisoudime
88
asi
spravne germanskym
KULTURA MEROVEJSKA znatnym zenam, kter^
se
do Cech provdaly za kmenova
knfzata, jak mfnf prof. Pic. Jedna-li se o
hroby krestansk^,
puvod lidu, sperky ozdoben^ knzem by k tomu
nelze dosud rozhodnouti, najisto vsak zapadnf
ulozeni koster a
jist^
poukazovaly. Nase keramika merovejska (tab. 1,
2,
6)
je dosti
XXIIL,
vyznacna: mal6 nadobky mivaji povrch
dobre hlazeny a tmavy (v^^jimecne svetle oranzovy), ginelni
c.
ornamentacl jsou ozdobna zebra na horenf
ori-
partii
bficha vymodelovana a mfizkovanf, tuhou proveden^, jei
upomfna na podobny ornament slezsky a bylansky. Nem^nS vyznacny je na bfisni hrane salku vodorovne „vykrajovan^ krejzllk". Osudf vykazujf ostry lorn obycejne uprostfed vyduti a mivaji vyssi valcovit6 hrdlo.
dzban, vyobrazeny na tab.
Hezkym
XXIIL, c.
1
.
tvarem vynika
Nejpeknejsi sperky
nachazime v hrobech zenskych; mezi nimi vynikaji opet sv6razn6 druhy sponek, casto stribrn6azlacen6 (tab. XXIIL c.
5, 7, 10,
1
1,
15), pfesky (tab.
XXIIL, c.
17, 19) a
XXIIL, c. 4), naramky (tab. XXIIL, nakrcniky (tab. XXIIL, c. 2), kruhy a nahrdel-
kovani reminku (tab.
L
1
3),
1
niky z tmavych sklenenych perel se zlutymi viozkami,
XXIIL, c. 4), kosten6 hrebeny, hlinen^ (tab. XXIIL, c. 8 9). Sponky
medailonky, prsteny (tab.
1
kamenn^ a V podobe ptacku, medailonky
pfesleny
a prsteny
by vaji inkrustovany
6ervenymi sklicky (misto pravych granatu), jedna preska ze sbirky Miksovy
ma saton vypln^ny
bilym sklickem; z bi-
\6ho a zelenav^ho skia jsou tak6 zhotoveny dosti cetn^ po-
89
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE V
harky (tab. XXIIL,
Cechach dosud ojedinele na stfibrn^^ch pfeskach v Bfize. Zbrane z hrobu muzskych vyobrazujeme na tab. XXIIL, c. 16, Pozoruhodny je rovny kratky mec s jednim 1 8, 20, 2 1 c. 3).
Niellovani vyskytlo se v
.
britem, tezk6 zelezn6 kopi listov^ho tvaru a sipka
s
dlouhou
tulejkou; tak6 trojhranna rimska sipka se vyskytla (v hrobe
u Ledvic). Zajimav6 je, ze hroby merovejsk6 nepfesahuji do vychodnfch Cech, alespofi dosud overen^ch nezname; na Morave pak zname hroby s kulturou merovejskou pouze ze Znojma. Nalezy z Kromefize a Nameste u Brna jsou pochybn^.
90
H LAVA
IX.
NEJMLADSI HROBY
ZAROVE
V MOHYLKACH. Cfm
vice u nas degenerovala rfmska kultura a ^im
Hmskych nasledkem
slabsf se staval jejf pHliv z provincii
okolnfch bourf spojenych se stehovanfm narodu, tfm vice tak^
od VI.
stoletf
stopy a zachvevy.
mizf a nejasnymi se stavaji
To
platf zase
V sfdelnfch jamach jestS spfse se mice
detn^jsf, ackoli jiz
jeji
posledni
v prv6 rad5 o hrobech.
nam dochovaly na
kera-
velmi setfel6 a vybledl^ reminis-
cence rfmsk^*), soucasnS pak
jiz
vystupuji hojnSjsi
znamky
nabyva keramika hrncovitych forem s vyvalenym nfzkym okrajem a ornamentovana mnohonasobnou vinicf (tab. XXIV., ^. 15, 18), nebo fadami vyteckovanych sikm^ch £arek pod okrajem a na banatosti (tab. XXIV., 6. 6) tak^ ornament vtlaceny jest^ vystupuje (tab. XXIV., c. 7). Povrch nadob b^va sv^tle iedy, masa dobre vypalena je promfsena slidou.
kultury hradistnf. Zvlastnf pfevahy
1
;
1
*)
Tak
V Cechach ku pf. ve Vlkove u Smiric a v SprSvHradce, v Libici, Tfebouli, Michli, Butovi-
cicich u Kr^l.
cich u Prahy a jinde.
91
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE
A
pravS tato keramika tvorf hlavni inventaf sou6asnych
hrobu mohylkovych.
Ze
pak velmi pribuzni
predchud-
jejf
cov6 se objevovaii jiz v kulture dobrichovsk^ a ie u nas vfce nevymizeli, o torn zminili jsme se podrobn^ji, i nemusfme tudfz teprve v t^to dobS (VI. a VII. stoL po Kr.)
puvod a vychodistS jeji ovsem tak^ se nachazf. Upadek, ktery jsme
hledati v
shledali
Noriku a Rhaetii, kde
v ce\6
kulture, zrcadlf se
chud^ upravS hrobu. Zbytky spalen^ho tela oby^ejnS byly vysypany na urovni, vedle postavena n^kdy nadobka a nad tfm pak zrfzena vetsi nebo mensf hlin^na mohyla. Ze takov^ hroby se^zachovaly ponejvfce jenom v lesfch, je pfirozen^ a v Cechach zname dosti znadnj^ poCet t^chto mohylovych skupin. Zajlmav^ je, ie rozsifenf jejich Ize stopovati i do jiinfch Cech, coi souvisf nepochybnS s novou kolonisacf jihoceskou nejsplse z V. nebo VI. stoletf po Kr. Puoodnf staroslovansky zpixsoh £droi)6ho pohfbfvdnf koncf timito hroby, jez potom vystHdany byly kresfanskymi t. zv. hroby kostrovymi. Nelze ovsem pochybovati, ie spalovanl mrtvol se u nas jasng i6z v kultu a hlavni v
udrielo ojedinele a vyjimecn^ jest^ dosti dlouho vedle
kfesfansk^ho pohrbivanf, snad az do konce XI. tyto nejmladsi iarov6 hroby charakterisuji
usni6ky. nasly,
Na MoravS
se
i
stol.,
a
esovit^ za-
obdobn6 hroby vubec
jest^ ne-
snad zde nastoupily nasledkem dfiv^jsiho rozslreni
se kfestanstvf velmi zahy fadov^ hroby kostrov6.
92
HLAVA HISTORICICA
X.
DOBA
KNIZECI.
Dosp^Ii jsme k obdobf knlzecfmu, spadajfcfmu do prvnf
doby n6mu
historick^ (od tfm, ie se
v
konce IX.
n^m vseobecn^
stoletf)
a zvlast^ vyznac-
rozsffilo krestanstvf, ktere
zavedlo tak^ novy zpusob pohfbfvanf kostrov6ho. Neboztici
od zapadu k vychodu. Ve starsich hrobech je jeste vice milodaru (mezi nohama by va inadoba), jei vmladsf dobS mizf uplnS(asiv XL stoL). Vymyka se z ramce nasi prfru6ky podrobnSji vyli^ovati kulturu t6to ranni historick^ doby nazy vanou hradistni (n^mecky Burgwallperiode). Nejvfce zajima nas vy vojova nataieni na znaku, ulozeni jsou
kontinuita keramiky hradistni
s
pozdni rimskou nasich za-
rovych mohylek, ktera vysvita jasnS z tvaru
i
ornamen-
nadob k temto obema kulturam prislusnych
tace
XXIV.,
Z
c.
(tab.
15-18).
ostatnich
milodaru
je
hojny a typicky drub
t.
zv.
esovitych zausni6ek, stribrnych nebobronzovych to krouzku
ze siln^ho dratu na jednom konci roztepan^ho a v esovitou klidku svinut^ho*) *)
(tab.
XXIV.,
c.
Nosily se vedle ucha a nekdy
Nemame
pro ne
pod bradou
fetezo-
4). i
V
V V
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE pHmych predchudcu v
nasich dffvejsfch kulturach a jsou
tedy puvodu cizlho, byly vsak v dobe knfzecf rab^ny. (tab.
Vzdcn6
i
u nds vy-
jsou nausni^ky filigranov^ stffbrn6
XXIV., 6.
Zminujeme
7).
se jestS
i
zlat6
o zeleznych me-
malych nozfch, nosen]^ch po boku, ostruhach, kresadlech a kovanf drev^nych v^-
Cich, sekerach, sipkach, hrotech,
d^rek (tab.
XXIV.,
c. 5, 6, 8,
10,
1
1,
12, 14).
Mezi
sperky vynikajf bohat6 nahrdelniky z barevn]^ch sklen^nych
XXIV., c. 3) a pekn^ ornaXXIV., c. 9); pfesky, knoflfky
a jantarovych koralku (tab.
mentovan6 hfebeny
(tab.
1
a prst^nky byvaji zcela jednoduch^.
Pojednati o sfdlistkh a nasich typick^ch hradistfch
doby knfzeci s mohutnymi valy a stopami po palacovych budovach budiz ukolem historiku. Pouze to chceme podotz
knouti, ie vznik t^chto hradist nesaha asi valn^ pred po-
catek historick^ doby knfzecf a nesouvisi nijak z
s hradisti
doby pfechodnf. Literatura.
literature
Mime
povsechne
prislu§n^
patfi
stati
ve
sem specialne
vySe spisy:
udane jiz K. Buchtela
„Die Lausitzer und schles. Brandgraber in Bohmen (Jahrbuch d. Centralcomm. 1906) a Fr. Cemy „Popelnicova pole „Starozitnostech" prof. Pice venovdn je na Morave". t^to kultufe 3. svazek II. dilu, kter^ vysel zvlaSte i nemecky pod n^vem: ,,Die Urnengraber Bqjimens" (Lipsko 1907). K otdzce puvodu srv. jeste /. L. Ceroinka ,,Pole popelni-
V
vite spojene
od skr^ne ke
a femencich snad
i
skrdni,
navleknuty byly na stuhdch
v upravenych vlasech.
94
HISTORICKA DOBA KNIZECI cova" (Pravek 1910) a L. Niederle (Pravek 1909. 70). Knovizske naleziSte popsano je v „Pamdtkach arch.'* (XVI., 243), Bylany, Platenice a Dobrichov tamze (XVII., 384, 479 a XX.). Srv. i K. Buchtela „Kultura knovizsk^" (Pravek I.). kulture pozdnich mohyl, merovejske a hradistne je vie sebrdno v I. svazku III. dilu Picovych ,,Starozitnosti". Starsi studii vydal L. Niederle „Hroby kostrove z konce doby predhistoricke" (Praha 1891) a na Morave /. Knies „Prednistoricke n^lezy z pozdni doby slovanske na Morave « (C. Lid 1894).
O
95
H LAVA
XI.
o t£lesnem razu praehistorickeho OBYVATELSTVA ZEMI CeSKYCH. Podava
Zbytky
clov^ka,
prof. dr.
s
J.
Maliegka.
kterymi se pfi zkoumanf praehisto-
rickych hrobu a bydlist setkavame, zaslubujf v ruzn^m
ohledu nasi pozornosti. Pfipomfnam
jen,
ie
nam
techto zbytku dokazuje predevsfm povsechn^
studium
podobn^
pokrok, podobn6 postupn^ zdokonalenf a zuslecbtovani
b^hem doby
6lov^ka po strance telesn^
praehistorick^,
jak^ seznavame po strance dusevnf v jeho vfxohcich.
pokrok ten nenf pozvolny a nepretrzity, nebot ruznych kultur byli rozli^nf kmenov^, se
od sebe
lisili.
I
jest
nadSje,
znaku prisp^je k objasn^ni
O
jich
Ale
nositel^
kterf tak6 telesnS
ze zkoumani t^lesn^ch
mnohostrannych styku.
techto vzajemn;|^ch stycich sv^d^f pravS tak pomfseni
kmenii po strance t^lesn^, jak pusobeni jedn6 kultury na druhou.
Z
kostrovych zbytku by la pfirozen^ nejvStsf pozor-
nost v^novana lebce a zvlaste rozm^riim a tvarum
96
mo-
TELESNY RAZ zkovny.*) Celkem moino
ffci,
ze mozkovna v dobdch
nadmern^ diouha a b^hem dob pom^rn^ zkracovala. Nebot bylo die
nejstarsfch byla nej^ast^ji dlouha, ai
ze se
Hellichovych a mych ze 100 lebek
setfenf
dobe
V
skrcencu
.
.
latenske
.
.
.
.
pozdni slovanske V
XVI.
nynejit
stolen .
.
.
Tento zjev da
.
.
hyperdo-
dolicho-
meso-
brachy-
hyper-
lichocef.
cefalnich
cefalnfch
cefalnich
brachyc.
38-97o 21 -270
27'37o
6-07o
23-97o
33-37o 18-27o 38-4 /o
2077o
12-9^/o
5-57o
2507o
40-0«/o
107o
13'57o
56-57o
3007o 2907o
22-2% 27-37o 4-17o 0-0 0-0
se vysvetliti tim, ze
377o
l-97o
k puvodnfmu, v^tsinou
dolichocefalnfmu lidu, pribyly pozd^ji jin^ kmeny, vfce stredoleb^
nebo kratkoleb^ a ze mfsenim
krizenfm
a
mozkovny k riejvetst delce (od glabelly t. j. nejprednejsiho bodu nad kofenem nosnim k nejvzdalenej^imu bodu na t^lu) a pomer vysky (od basion t. j. pfedniho okraje t^lniho otvoru k bregma t. j. krizovatce svu vencoveho a sipoveho) k delce nebo sifce lebky vyjadfuje *)
Pomer
nejvetst
sifky
se indexy die formulek
sxlOO
.
vxlOO
.
vxlOO
Cim mensi jest index, tim pomeme delsi a uzsi, pokud se t^£e pomeme nizii jest lebka. Lebky s indexem § d do 70 :
naz^vaji se nadmerne
dlouhe
{hyperdolichocefalntjy
dlouhe (dolichocefalni), do 80 stredni (mesocefalni) kr^tk^
(hrachycefalni) a pfes
,
do 75 do 85
85 nadmerne kr^tk^ (hyper-
hrachycefalni),
97
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE vzniklo obyvatelstvo vice brachycefalnf.
ze zkracovanf lebky postupovalo
Vzhledem k tomu,
v historickych dobach, kde dalsfho prist^hovani nov^ch kmenu nezname, musime i
vykazuje vetsf zivotni
souditi, bud' ze brachycefalnf rasa silu
a ze tudiz dlouholebce prerustala, aneb ze prispfvaly
nosti
stupng
i
jin6 okol-
k tomu, ze se z dlouholeb^ho tvaru po-
stal tvar kratkoleb}^.
Jest tliv]^ch
predevsfm treba stopovati typy lebeCnf v jedno-
obdobkh
praehistorickych
;
a tu vfme, ie
jii
na
konci doby diluvialnf se vyskytuji v EvropS ruzn^, dlouho-
az kratkoleb^ typy (rasa neandertalska, cromagnonska, furfoozska, grenelleska, typ negroidnf z Grimaldi atd.)
Neni tudfz
divu, ze v
dobS neolithick^ nachazime tak6
V ^esk]^ch zemfch nSkolik typu lebeCnkh.
Sam
pred lety
rozeznaval jsem 2 typy, z nichi jeden, ^asto nadm^rnS
diouhy s vysokym obli£ejem, druhy z pravidla kratsi s nizsfm obIi6ejem. Brachycefalnfch lebek jsem z on^
doby
avsak Hellich mohl mezi lebkami skr^encu (tedy
bronzov^)
4 typy
sirsfm a s
(Tab.
II.
soky
s
doby
pH
v^soky a uzk^ s cetylem vystouplym; obrys lebky pri pohledu
shora ellipsoidm'. Obli^ej uzk]^.
i
rozezndvati:
Hyperdolichocefalnf,
I.
lem
jii
neznal,
XXV.,
sirok)^,
torn
o6nice mlrn^ nlzk^, nos
obr. 1.)
Dolichocefalni, k mesocefalii se klonfci,
m^nS
vy-
uzkym, strmym £elem, do spiCky vybihajfcim tylem.
Obrys lebky
vejcity (ovoidnf), pro vy6nlvajki hrboly Celnl
98
TELESNY RAZ a temenni ai
i
hranaty. Oblicej celkem uisf, ocnice nfzk^,
nos stredni az nizk^. (Tab. III.
pri torn
XXV.,
obr. 2.)
Ojedin^le se vyskytujfd typ hyperbrachycefalni,
uzkym celem
vysoky, se strmym, velmi
a oplo-
stenym tylem. Oblicej siroky, ocnice mfrn^ nizk^, nos uzky. (Tab.
XXV.,
obr. 4. a 5.)
IV. Hyperdolichocefalni, pfi torn vsak nizky s ustouplym, sirokym celem, s vysedlym tylem. ObliCej siroky, oCnice vysoky, nos uzky.
Kdeito V Cechach pfevlada typ II., panuje die HeU licha na Morav^ pfevaznS typ I. (vedle IV.). Tyz jest tak6 typickym pro skrcence jin]^ch sousednkh zemi. Kratkoleby typ IV. u nas ojedin^le se vyskytujicf, objevuje se
V zapadnfch zemfch
Kdyi
cast^ji.
se podarilo neolith roztrfditi
dasovS a mfstn^ odlisnych a kdyz bylo zdokonaleno,
stal se
pripisovati tak^ ruzn6
i
na n^kolik kultur
kraniologick^ setreni
pokus nositelum ruznych kultur
typy lebecnf,
pri
6emz ovsem
jed-
method pojfmajf ruzne typy lebecnf. Tak rozeznava O. Reche dva typy, kter6 odpovidajf asi ob^ma typum mnou stanovenym: I. Mesocefalni az brachycefalnfj pri pohledu shora se siroko vejdtym ai hruskovitym obrysem, pri pohledu
notlivf badatel^
die svych
ze zadu pStihrann]^. Oblige j
stredni
vysky, naklonnost
k sikmolfcnosti; nosnf otvor jen stredni ai mut]^mi** okraji a ploch]^mi, nahofe
99
i
nfzky
s
„nad-
uzky mi kustkami nos-
RUKOV£t CESKt ARCHAEOLOGIE Typ
nimi.
XXV..
(Tab. II. I.
s
odpovfda nejvlce
ten
obr. 2, 7 a
typu Hellichovu.
II.
0.)
1
Dolichocefalnfa^h^perdolichocefalnit odpovfdajfd
a IV. typu Hellichovu;
s
dlouho elliptickym obrysem,
plochym, sirokym 6elem a vytazenym tylem. ObliCej
vysoky, uzk)?, rovnolknf
s
dzkym otvorem nosnim. Mui-
sk6 lebky jsou spfse hyperdolichocefainf, zensk^ pouze
(Tab.
dolichocefalnf.
Oba
XXV,
typy vyskytujf se
keramikou paskovou a jenie
s
prfpadu
trvajf
obr.
jiz
tak^
s
a
1
lidu kultury
prvnf kulturou vystupuje typ (alespoii
9
6,
1
.)
vyznacen6
za panovanf kultury siiurov^,
i
I.
jest^ asi
v polovici
ve Slezsku), kdeito nositelem kultury
snurov6 zda se byti hlavn^ typ
Reche
u
1 ,
II.
Typ
typem nordick^m, ktery
tento identifikuje
se
dosud v severnl
Evrop^ (na Skandinavii) zachoval, kdezto puvod typu I. hleda n^kde na jihu nebo na jihovychodu. Ale oba typy zachovaly se pry v 6eskych zemlch do doby pfechodnf, ba i do doby un^tick^, ovsem se znacnym obmezenfm typu
I.
Schliz rozeznava ve sv6 nejnov^jsf praci 5 typu
le-
be^nfch a sice vedle typu „kUnov^ho", ktery pripisuje staviteltjm
megalithickych pomnff^u na Severu a vedle
typu obyvatelstva kolovych staveb svycarskych (tvaru hruskovit^ho
asi
jako obr. 4. tab.
XXV.,
ale vice
za-
okrouhlen^ho), zvlastS typ pdskove k^ramiky (tvaru ko-
konov^ho, tab.
XXV.,
obr.
1
.)
ve dvou odrudach, z nichi
100 ^^^leot Mediae,^/
LIBRARY
TELESNY RAZ krat^l
by la pro pfchanou keramiku
(hinkelsteinskou), delsf
Onen
pro volutovou keramiku charakteristicka. byl pry identickjr aneb pHbuzn;^
s
typem
typ dels!
lidu k.eramiky
jemuz ovsem byly primiseny elementy lidu megalithick^ho, zvlaste tarn, kde se jevf v keramice vliv nor-
Shuro\>6,
dicky (kulovit6 amfory, typ bernbursky a tangermiindsky)
naopak elementy kratkoleb6, kde byly styky se zhotoviteli zvoncovych pohdru. T^mto pripisuje Schliz svuj ^tvrty typ, vyznadeny kratkou, kulatou lebkou (Tab. XXV., obr. 5), jehoz puvod hleda v zapadnf Francii a
(Bretagne) a
jejz
privadi v souvislost
s
lebkami z konce doby diluvialnf (Crenelle
brachycefalnfmi
—
la
Truch^re).
Schlizuv paty typ („un^ticky*') vykazuje vztahy k typu
k dob^ bronzov^. Tfeba vyckati, zda-li se Schlizuv pokus osv^d6i pfi zkoumanf v^tsfho materialu. Prozatim nutno uznati, ze pro iadnou kulturu nenf vyhradn^ jedin]^ typ charakteristicky, nybri ie se u vsech jevi znacn^ pomfsenf typu. Nejnamegalithnfmu a hlasf se
jiz
ovsem siln^jsi percento brachycefalu v hrobech se zvoncovymi pohary. Typy lebecni pfechazejf z neolithu do doby bronzov^, pfedevsim do obdobi unitick^ho ; nepfistupuje zadny nov)r typ, ale star6 typy se zdanlivS k sob^ primykajf. V^tsinou vyskytuji se lebky obrysu ellipsoidniho s pon^kud vypouklymi stranami, s klenutym, strmym celem a s uzkym tylem, podobn^ lypu, ktery Schliz jak praveno odvozuje padnejsf
jest
—
101
—
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE od typu megalithick6ho
od toho vypodobnych tvarech lebky pom^mg kratk6 vedle nadmfru dlouhych. Celkem nenf treba souditi na invasi nov^ho lidu plemene odchyln^ho, i kdyz nenf vylou^eno pfistehovanf kmenu stejn^ telesn^ ;
jsou vsak na rozdfl
sok^. Pri torn vyskytujf se pri
povahy.
Z
nasledujkiho kulturnfho obdobf praehistorick^ho,
V n^mz se d^lo spalovdm mrtvoly nebyly
nam
kostrov^
zbytky v takov6m stavu zachovany, aby dovolovaly n^jak^ usudek o tSlesn6 povaze lidu.*)
Teprve z doby lattnsk^ mame op^t radu lebek a koa tu objevf se nahle
ster:
lidu
— brachycrfalov^
—
prozrazujice vnikanf ciziho
ve v^tsim poctu, ovsem v pestr6
sm^si ruznych typu, jaksi nasledek mnohostrannych styku.
Hellich rozeznava mezi lebkami t^ doby 5 typu, totiz vedle neolithickych typu L, cefalnf,
III.
a IV., dalsf
nfzky a VI. dolichocefalnf, nfzky,
obrysem, kdezto typ
II.
(nejcetn^jsi
s
V. brachy-
pentagonalnlm
mezi ^eskymi skr^enci)
zde zastoupen nenf. *) Proto
nevime
take,
nicovych, ale patrne se
jakeho typu byl
nelisil
lid
znacne od sveho
poll popelokoli.
Kam
by byl take pozdeji zmizel, kdyz se Slovane v pozdni dobe nelisi
od sousednich Germanu stfedoevropsk^ch? Ojedinel^
lebky v popelnicich nalezene sp^leny,
mohou
nerozhoduji,
nebot'
pochdzeti prdve od nepfislusniku.
102
nebyvse
TfeLESNY
RAZ
Nehled^ k ojedin^lym lebkam, nalezenym v hrobech s
k^lturou ffmskoUj kter^ vykazujf t6i
starsf
typy, jest
napadno, jak mezi lebkami merovejskymi brachycefalie op^t se ztraci. Prozrazuje to op^t vnikani nov^ho kmene.
Die Hellicha upominaji lebky caste^n^ na jeho typ II., easterns na typ IV. Celkem jest mozno jak Niederle u^inil postaviti je jii po bok lebkam z t. zv. radovych hrobu germanskych. t^m pak poji se lebky z pozdni doby slovansk^.
—
—
—
K
Slot)an6 vystupujf na jevist^ d^jepisn^ jako narodov6
zna^n^ smfseni a v torn se rovnajf jinym
kmenum on^
doby. Jich puvodnf typ byl vsak vyznaSen dlouhou leb-
vysokym vzrustem.*) Pic zastava sice nazor, ze Slovan6 byli puvodnf brachycefalni a temn^ komplexe, a muie se v torn ohledu od-
kou, svetlou barvou vlasu
i
o^f a
hrobech z pozdni doby barvy hnede i az temnohnede, ale tyto nedovoluji bezpecny usudek o puvodnibarve, ponevadz se taz, jak zndmo, v pude mem. Cetne pisemni zpravy starsi svedci pak o svetlem typu star^ch Slovanu a kde se uvadi odchyln^ ndlez pri jednotHvych kmenech neb osob^ch,^zni^to jako upozorneni na odchylku od vseobecn^ho pravidla. Ze Cechove byli v X. a XL stoleti jiz silneji nez jini Slovane pomiseni temn;fmi elementy, jest pravdepodobno; odpovida to zminenemu pomiseni typu lebecnych a jest pravdepodobno, ze s nekter^mi z techto spojena byla temn^ komplexe. *) Ojedinele byly v mladsich
slovanske nalezeny take zbytky vlasu a sice
103
RUKOVfet CESKE ARCHAEOLOGIE volavati na mfn^nf
—
sk]^ch
ovsem
vynikajicfch anthropologu francouz-
starsf
brachycefalii v pozdni
takov^ i
skoly
puvodu a typu
i
jakoz
dob^ a na nyn^jsf
odporuje nazoru
francouzskymi
—
i
na mnozfci se
stav.
mladsimi badateli
Ale mfn^nl n^meckymi
duvodu hajen^mu o jednotn^m kmenu, kteryzto ovsem nezustal
z jinych
arijsk^ch
vsude stejnS dlouho
6isty.
— Jak
Niederle dokazal, majl
V staroslovanskych hrobech nejen u nas, nybrz
zemfch slovansk]^ch, dlouho tak6 se zachovaly
lebky
znacn^
dosud podlouhl^
slovanskym obyvatelstvem.
Sam
i
v jinych
pfevahy
a
tvary mfsty mezi
jsem pak ukazal, jak se
u nas brachycefalie teprve bihem pozdni doby od stoletf k stoleti mnoif. Nebot lebeiny index obnasi v nejstarsfch hrobech on^ doby (v nichz se nachazejl filigranov^
ozdoby) prum^rnS 74*66,
jestS
nadoby a
ale stoupa pozd^ji
na 76*19 a konecnS ku konci pozdni doby slovansk6 na
78*26, adkoliv po celou tu dobu nebylo iadn^ho
prisl^-
Ovsem
pomi-
hovani brachycefalu. seni.
Sam
jevi se misty nestejn6
rozeznaval jsem mezi lebkami pozdni doby
slovansk6 7 typu, z nichz nekter^ povstaly krizenim.
Tak^
Hellich poznava mezi nimi vsech 6 typu, kter6
zjistil
V pfedchazejicich dobach praehistorickych, a
sice
od
hyperdolichocefalu az k hyperbrachycefalum, nejdetneji svuj
typ
11.
;
tento poklada vubec za typ praslovansky,
kdezto od IV. typu odvozuje typ kelticky a typ prager-
104
TELESNY RAZ mansky.*)
Zda
arijsk^, kter^
se
mi vsak vfce pravd^podobno, ie kmeny
pozd^ji zna^n^ vzrostly a nabyly v dSjinach
vyznamu jako Keltov^, Germani a Slovan^, vznikly sice z n^kolika korenii, aviak ze v sv^m sloienf po dobu neolithickou, tedy pfed
a ze teprve pozd^ji
4000
pfi
valnS neliSily
lety, t^lesn^ se
posunovanf narodu pfed a po na-
rozeni Krista nasledkem ruznych styku a vlivu, nasledkem
rozdfln^ho pomfsenf a kHzenf se po^aly
lisiti
tfm, ze
v nich
ruzn6m percentu byly zastoupeny.**) Pfi tvary a ostatni znaky lebednf zjemnily a
jednotliv^ typy v torn
ovsem
se
zuslechtovaly.
*) Jelikoz jejz
Schliz
§nurovou
pak Hellichuv
pokladal
11.
typ odpovidd nejvice typu,
puvodne za v^znacn^ pro keramiku
megalithnimu, mohli To odporuje ovsem hlavne starsimu ncizoru nemeck^ch badatelu, ktefi typ fadovych hrobu germcinsk^ch a tim i Germany odvozovali od dlouholeb^ch typu doby bronzove a kamenne a nehledice k podobe a k pfibuznosti slovanskych lebek z pozdni
bychom
a
ktery
stoji
blizko
typu
pfislusne kultury prohUsiti za slovanske.
—
—
doby slovanske celou nasi praehistorii reklamovali pro germ^nsky kmen. Podobne bylo by mozno cely pravek za slovanske prohldsiti. To budiz pfikladem, jake dusledky muze miti pfenahlene pfipisov^ni toho ci onoho typu nynejsim kmenum nebo n^rodum. **)
Nebof rozdily mezi lebkami ze slovanskych a z germdnskych hrobu fadovych nebudou znacne, pfihlizime-H k stejnemu st^fi a k podobne poloze geograficke.
—
105
RUKOVfet CESKt ARCHAEOLOGIE Tolik o vjrsledcich kraniologick6ho zkoumanl, zalo-
ien^ho na zkoumanf tvaru a rozm^ru lebek. Avsak tim nenf jestS charakteristika praehistorickych lebek vyCerpana,
nebot velka fada deskriptivnich znaku, ku
pr. utvafenf
oblouku nadobo^nych, ^ar skraiiovych a zvlast^ tylnich atd.,
vykazuje zna6n6 plemenn^ rozdfly dosud nedostate6ne
ocen^n6. Jin;^
napadn^ znak
wfska a proporce
tSlesny jest vzr&st
Vyska
t^la.
t.
j.
pfedevsfm
tila obyvatelstva praehisto-
rick^ho odhaduje se die rozm^ru dlouh^ch kostf (srv. L.
620). Touto, Manouvrierem doporudenou methodou nalezl jsem pak vysku t^la prumgrnou pro dobu Niederle: Cesk^ Lid
neoli-
thickou
64-3
u muzu
1
uzen
154-3
II.
w,
unetickou
latenskou
pozdnf
az
az merov.
slovanskou
1
hallst.
66-4
154-9
1
65-2
]
155-4
65-8
155-5
1
68-2 cm
-
„
Nas material kostrovy jest prilis skrovny, nez aby bylo moino jej vice roztrfditi. Reche prisuzuje sice sv6mu L typu neolithick^mu zna£nou,
ale
tyto
vzrust mal]^,
udaje
typu
II.
pak vysku
vyiaduji kontroly na vStsfm
materialu.
Celkem mozno
rki, ie
vyska
vanfm
v dobS neolithick^
—
kdyi ne pravidelng to jest povsechnS v souhlasu s pozorouCin^n^m. Jii v dobg zvlastg ve Francii
byla spfse mala a ie postupn^
A — jinde
se zv^tsovala.
—
tela i
—
106
TELESNY RAZ nisledujid vzrust lidu
—
Tak^ Palliardi udava un^tick6ho z Oblekovic a Vrbovce jako vysoky. jest
vzrust vyssf.
Zvlast^ pozoruhodno
jest,
ie se vyska tela od pozdnl
doby slovansk6 na nase ^asy znacn^
zvetsila. Stalo se tak
snad 6aste6ne stoupajfcf prevahou vysokorostlych elementu (zaroven
s
pribyvajfcf brachycefalif, ktera se jinak spojuje
malym vzrustem!), castecn^ zlepsenfm pom^ru iivotnfch. Nebot vliv tento na obyvatelstvo celych krajin
spfse s
jest
nepopfratelny.
Die
dislic
pro pozdnf dobu uveden)^ch, zdalo by
se,
ze nelze star^ Slovany naz^vati vysokorostlymi a ze v torn
ohledu se nerovnali starym Germanum.
A prece bylo tomu
na pamSti, ze vzrust ruznych germanskych kmenu nebyl nalezen vyssi, dale ze Slovan6 tak; nebot treba mfti
V doty6nych pohrebistfch jsou znacn^ pomfseni jinymi,
patrn^
i
s
jacl
zvlastS Italie, zdati
do boje vytahla
kmeny
ndrody mensfho vzrustu a konecn^,
ie musili se Slovan^
mensfho vzrustu,
s
i
pri
tomto vzrustu
byli a jsou
kmenum
obyvatek
jiznf
jestS
Evropy,
pomernS vysokorostlymi, blavnS, kdyz
jen nejzdatnejsi cast obyvatelstva.
Srovnani jednotlivych dlouhych kostf dovoluje
nam
posouditi nekter^ proporce tila praehistorick^ho obyvatelstva.
Tak Ize srovnavati
ramennf (H) die formulky
d^lku kosti vretennf (R),
R H=x
s
kosti
00, dale podobn^ kost holenni (T) se stehenni (F), kost ramenni se stehenni a konecne soucet d^lky kosti ramenni a vf etenni se souctem :
107
:
1
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE d^lky kosti stehenni a holennf.
A
takto vypo^t^n^ indexy obnasely u
tu vyslo
na jevo, ze
muzu
H
R H
T F
od neolithu do p. doby slov.
77-5
83-0
71-2
69-4
vp. dobeslov.
76-1
72-4
697
V dobg nyngjsf
739
82-3 81-0
73-3
70-3
:
Z
:
:
F (H+R) (F+T) :
tSchto dslic jest patrno, ze nejstarsi obyvatelstvo
ceskych zemf vykazovalo u porovnanf s nynejsfm pom^rn^ b^rce, tak ze v torn ohledu upo-
delsf predlokti a delsf
mlna na n^kter^ nyn^jsf kmeny divossk^. Naproti tomu melo u porovnanf s dolni koncetinou pon^kud kiatsi horni koncetinu a zvlast^ kratsi kost ramennf. Pom^ry ty se do nasich dob zmenily tak, ze obyvatelstvo pozdnf doby slovansk^ tvori v
kazd^m ohledu pfechod.
Pozoruhodno jesttak^, ze nakostfe lidu praehistorick^ho jevfva se jiz ona asymmetrie, jakou pozorujeme u obyvatelstva nyn^js(ho
t.
j.
v torn zpusobu, ze kosti hornf kon-
^etiny byvaji casteji v pravo, kosti dolni kon^etiny ^ast^ji
v levo
delsi
nez na strand druh^.
Jednotliv^ kosti vykazujf
mimo
to na kostrach praehi-
storickych, zvlast^ neolithickych a prechodnfch velky po^et detailnich znaku, kter6 tivnfch
kmenu
nachazfme jen na kostrach primi-
nynejsfch a vyhynulych. Pfipomfnam jen
oplost^nf horni casti kosti stehenni z predu na zad (platy-
merle), savlovit^ oplost^ni kosti hoienni (platyknemie),
108
TELESNY RAZ obracenf hlavidky kosti holenni na zad (retroversio capitis
odchyln6 zakfiveni kosti ramenni
tibiae),
humeri),
(torsio
prod^rav^nf dolnfho konce t6ie kosti (perforatio humeri),, siln^jsi
zakrivenf kostf predloktnich atd. Postupn6 zmfrn^nf
tSchto znaku
od neolithu az na nase doby
se zuSlechtenfm
jde ruku v ruce
znaku lebecnych, o nemz jsem se nahofe
zmfnil.
KonecnS
zasluhuji nSkter^
ethnograficke znaky na
dob praehistorickych zmfnky, nebot nam pfipomfnaji zvyky, mravy a nazory ruznych piemen primitivnfch uvadim jen deformovdni lebek, tre-
lidskych lebkach a kostech z
;
panaci lebek, pouzivanf lidskych kosti k potfehdm ozdohnym (amulety) neb praktickym (brusle) a lidojedstvi (anthropophagie). Nebot jako veFrancii, tak byly
i
v ce-
skych zemich opetnS nalezeny lebky (Bilina), na nichi ovalni neb okrouhl^ otvory se zahojenymi okraji
XXV.,
(Tab.
dob^ neolithick^ i pozdeji cast^ji konana byla trepanace patrne za u6elem 1^Cebnym pfi chorobach mozkovych. Pro provozovanl um^l^ deformace lebek pomocf obvazu sv^dcf vedle ojedin^lych nalezu, zvlast6 od prvni doby zeleza ai do doby obr.
1
3)
prozrazujf, ze v
—
st^hovanf narodu, t^z lebka z merovejsk^ho pohrebistS
V
Podbab^ u Prahy, L. Niederlem popsana,
kost jevi patrn^ stopy takov6 deformace. obr. s
1
8.)
Konecne nal^zame v jamach
jejfi celni
(Tab.
XXV.,
odpadkovych
keramikou paskovou i knovizskou zlomky lidskych
109
kostf,
RUKOVET CESKE ARCHAEOLOGIE ktere nasv^dcuji, ie v on^ch dobach nebylo vidy uzkost-
jednano se zbytky lidsk]^ch
liv6
ba ie patrne pravSky
— po zpusobu nyn^jsich divochu — se ne-
^lovSk ngkdy stltil
t^l,
pozfvati
Iidsk6ho masa.
i
B,
Hellich, Praehist. lebky v Cechdch,
899. /. Matiegkfl, Crania bohem. I. 1891; Lebky cesk^ z XVI. stol. Rozpr. C. Akad. 1893; N^rodopisnd vystava
—
Literatura
Ceskosl.
1899;
:
1895
O
str.
68.:
Lebky
zizick^,
Pam.
vzrustu praehistorickeho obyvatelstva
—
arch.
zeme
1
XVIIl. ceske,
L. Niederle, Pfispevky k anthr. zemi puvodu Slovanu. 1896; Slov. Starozitnosti ces. 1891 902. dilu I.^ cdst I. /. L. PiCy Archaeologick^ v^kum V stf. Cechdch, 1893; Starozitnosti zeme Ceske. HI. 1909. O. Reche, Zur Anthr. d. jung. Steinzeit, Arch. f. Anthr. 1908. A. SchliZj Die vorgesch. Schadeltypen, Arch, 1910. DA\e cetne clunky B. Hellicha, Bf. /ef. Anthr. hnkd, Fr. Kucery, J. Matiegky, J. PaUjardiho, J. L. Pice, Wankla,^]. N. IVoldficha, /. V. Zeltzka a j. v^Pam. /. archaeol., C. Lidu, Casop. Spol. pr. star, v Praze, Casop. mus. V Olom., Praveku, Mitth. d. anthr. Ges. in vl. sp. 1910.
„Pravek**
;
O
—
1
—
Wien
—
atd.
Na
Opravy.
na
str.
—
28.
r.
str.
27.
14. shora
r. cSti
1.
zdola
(Sti
kflmenni des^dcy,
do z^padnich a stfednich Cech.
no
TAB.
I.
HLAVNITYPY KAMENNYCH NASTROJU
A
ZBRANI.
TAB.
11.
CISTA NEOLITHICKA KERAMIKA.
TAB.
III.
MALOVANA NADOBA VOLUTOVA
Z PODBABY (SBIRKA
J.
JIRY).
0)
TAB. V.
•
KERAMIKA DOBY PRECHODNI.
TAB.
VI.
UNETICKY HROB Z DRINOVA.
©^ O O)
s?
"in 7.
3.
-J3.
^1
1L
O 20.
TAB.
VII.
KULTURA UNETICKA.
I
TAB.
VIII.
KULTURA MOHYLOVA.
TAB.
IX.
KERAMIKA STARSICH MOHYL.
TAB. X.
KERAMIKA MLADSICH MOHYL.
TAB. XL
KULTURA LATENSKA.
TAB.
XII.
KULTURA LATENSKA
A STRADONICKA.
I
i
TAB. XIV. LUZICKA KULTURA.
> < o N CQ
O Q
^<
u >N
> <
TAB. XVI.
KULTURA KNOVIZSKA.
TAB. XVII.
KULTURA SLEZSKA.
I
TAB.
XVllI.
KULTURA BYLANSKA
i
TAB. XIX.
KULTURA BYLANSKA.
TAB. XX.
KULTURA RIMSKA.
4
TAB. XXI.
KULTURA RIMSKA.
i
TAB. XXII.
KULTURA RIMSKA.
n-
TAB. XXIV.
KULTURA HRADISTNJ.
995020
GN 845 .C95 B8 IMS
Buchtela. K. Rukovet ceske archaeologie
PONTJ-fs-lCAL. IN'STkpJTsr
OF MEDIAEVAL STUDIES 53
QUELN'S PARK 5. CANADA'
tOROMTO
3
