VINOENVI. ekologické vinohradnictví a biodiverzita

VIN OEN VI ekologické vinohradnictví a biodiverzita

1

OBSAH OZELENĚNÍ VINIC/ÚVOD ................................................................... 4 NÄHRSTOFFDYNAMIK & NÄHRSTOFFSPEICHERUNG IM BODEN

ÖKOLOGISCHER WEINBAU – VOM NISCHENPRODUKT ZUR WIRTSCHAFTSWEISE DER ZUKUNFT

Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria................................................... 8

Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim........................................ 130

MÖGLICHKEITEN DER VERBESSERUNG DER ERNÄHRUNG DER REBE

VÝSLEDKY EKOLOGICKÉ OCHRANY VINIC V ČR 2011

Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria ................................................. 17

Ing. Štěpán Hluchý, Ing. Markéta Broklová.............................................. 136

HUBOVÉ CHOROBY

TYPY OZELENĚNÍ VINIC, FUNKCE A VHODNOST JEDNOTLIVÝCH KOMPONENTŮ BYLINNÝCH SMĚSÍ

Bc. Roland Tamašek, IProvin, Rúbaň........................................................ 146

ÖKOLOGISCHER WEINBAU EIN WICHTIGER BEITRAG ZUR STEIGERUNG DER BIODIVERSITÄT UND ZUM NATURSCHUTZ

Ing. Gašpar Vanek CSc. ........................................................................... 154

Ing. Milan Hluchý, PhD., Svaz Ekovín, Brno............................................... 29

Dipl. Önologe Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT......................................... 51

VLIV KOMPOSTU NA KVALITU PŮDY

Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou................................... 69

HYNÚCE, CHRADNÚCE A ODUMRETÉ KRY, VINOHRADY - DIAGNÓZA PRÍČIN -

FUSARIUM OXYSPÓRUM A PETRIHO CHOROBA VINIČA - VÝSKYTY, ŠKODLIVOSŤ A MOŽNOSTI ZNÍŽENIA ŠKÔD

Ing Ľubomíra Kakalíková, PhD; Chateau Modra a.s; Ing Ervín Jankura SCPV, Výskumný ústav vinohradnícky a vinársky Bratislava.............................. 167

ZVYŠOVÁNÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI PŮD APLIKACÍ KOMPOSTŮ

PETRIHO CHOROBA VINIČA, RIEŠENÁ V RÁMCI VTP, VÚVV, BRATISLAVA, VÝSKUM NOVŠÍCH A AGRESÍVNYCH HUBOVÝCH OCHORENÍ VINIČA

STROJE PRO ÚDRŽBU OZELENĚNÝCH VINIC

Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD., Ing. Ervín Jankura................................ 174

Doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., MZLU, Zahradnická fakulta Lednice ....... 85 doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., MZLU, Zahradnická fakulta Lednice............. 90

ZIKADENERFASSUNG IM RAHMEN DES ECOWIN AT-CS – PROJEKTES (FALKENBERG)

ZKUŠENOSTI S EKOLOGICKÝM VINAŘSTVÍM V ČR ....................... 181

W. Tiefenbrunner, H.Gangl & G. Leitner.................................................... 99

VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU VLHKOSTI PŮDY POD ZATRAVNĚNÝMI A KULTIVOVANÝMI PŘÍKMENNÝMI PÁSY RÉVY VINNÉ 2010 - 2011

Ing. M. Hluchý, PhD., Ing. P. Marcinčák, Ing. P. Otřísal............................. 109

TECHNISCHE VORAUSSETZUNG FÜR DIE BEGRÜNUNG IM ÖKOLOGISCHEN WEINBAU

Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim....................................... 123

NOVELA ZÁKONA Č. 242/2000 SB. O EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

Odbor environmentální a ekologického zemědělství, Ing. Jan Gallas, Ministerstvo zemědělství......................................................................... 128 2

3

Faktory degradující půdu

Oz ní vinic Ozelenění

· eroze · acidifikace, dekarbonizace

Víno Envi 2011, Mikulov, 3. – 4. 11. 2011

Faktory degradující půdu:

· eroze · acidifikace, dekarbonizace · zhutnění

4

5


· eroze · acidifikace, dekarbonizace · zhutnění · znečištění


· · · · ·

eroze acidifikace, dekarbonizace zhutnění znečištění ztráta org. hmoty a humusu


· eroze · acidifikace, dekarbonizace · zhutnění · znečištění · ztráta org. hmoty a humusu · biologická degradace půda

rok

počet jedinců/m2

počet druhů

před aplikací DDT po aplikací DDT po aplikací DDT

1965 1967 1990

40 600 – 62 200 800 – 4 200 800 – 4 100

34 4–5 4–5

6

7

Nährstoffdynamik & Nährstoffspeicherung im Boden Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria

Princip dynamiky, kumulace živin

· 1 - 5 % organické hmoty půdy je ročně mineralizováno. ·

V zájmu zachování úrovně humusu a úrodnosti půdy musí být vysoké množství nahrazeno (Kuntze et al., 1994).

možné řešení: - organické hnojení - meziplodiny & víceleté pícniny - optimální zpracování půdy

Humus - Mengen Humusgehalt 2 – 4 % Gewicht des Oberbodens pro Hektar (Tiefe 20 cm): 2800 t Gewicht des Bodenhumus pro Hektar: 56 – 112 t Gewicht des im Humus enthaltenen Kohlenstoffs: 32 – 65 t Humusgehalt 2 – 4 % Gewicht des Bodenhumus pro Hektar: 56 – 112 t Gewicht des im Humus enthaltenen Kohlenstoffs: 32 – 65 t

Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982 Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I (Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der Feststoffphase bestehen. Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch: · Ad- und Desortpionsreaktionen · Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen · Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst) · Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig) Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen: Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation

Durch entsprechende Bewirtschaftung kann der Humus um bis zu 500 kg Kohlenstoff/ha/Jahr (oder 860 kg Humus) vermehrt werden. Es dauert mindestens 32 Jahre, um den Humusgehalt um 1 % anzuheben.

Hnojení v ekologickém zemědělství živí půdu. Půda živí rostliny. Proto je kvalita a stav půdy důležitější než v konvenčním zemědělství. Versuch STIKO (Stickstoff - Kompost), Lobau 8

9

Kompostárna Lobau


· plocha 5,2 ha · v provozu od roku 1991 · 120 000 t/a materiálových vstupů · 30 000 t/a zralého kompostu

obsah humusu (%) v půdě po 11 letech v pokusu STIKO Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982

Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I (Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der Feststoffphase bestehen.

obsah N v půdě po 11 letech, STIKO

Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch: · Ad- und Desortpionsreaktionen · Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen · Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst) · Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig) Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen: Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation

10

11

Komplexsystem Mikroben- Boden-Pflanze

Vodní bilance a toky živin v Lobau Lysimeteranlage Lobau Společně s: F. Feichtinger

Petzenkirchen

Pohyb dusíku v hloubce 150 cm 3 Norg - Zuordnungen, nach Wenzl & Hartl 1999

Na parcelách Lysimeter: maximálně10 kg N/ha/rok > žádné zvýšení pohybu dusíku díky hnojení kompostem

Organické hnojení dodává organismům v půdě živiny s vysokou energií. Stabilní přísun organické hmoty (zejména hnůj, kompost) zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy.

· stabilita agregátů · pórovitost · infiltrace - & vodní kapacita Zlepšuje kvalitu půdy stejně jako stanoviště rostliny. Zvyšuje odolnost proti erozi (Stockdale et al., 2001).

12

13

Oves - lipnicovité - Avena sativa

Vliv ovsa na koncentraci fosforu v půdním roztoku v rozdílně hnojených půdách

Výskyt: jako plevel, původem ze střední Evropy; nejstarší důkazy o pěstování ovsa jsou již z doby bronzové ve Švýcarsku

nádoba neosázená

nádoba osázená

Popis: jednoletá lipnicovitá; ca. 1m vysoká rostlina, vzpřímený, hladký stonek, kopinaté listy, květenství 15 - 30cm dlouhé, lata Kořen: hluboký, rozvětvený kořenový systém Půda: nenáročný, roste i na neúrodných půdách Klima: vyhovuje vlhké, chladné klima a pravidelné dodávky vody

nach B. Bartl, 2000 nach B. Bartl, 2000

nach B. Bartl, 2000

Parabraunerde aus Parzellen Neu-Eichberg: modrá/ O = nehnojený červená/ N = minerální hnojení zelená / BK = kompost

Hnojení kompostem podporuje mykorrhizu Vliv ovsa na koncentraci draslíku v půdním roztoku v rozdílně hnojených půdách nádoba neosázená

nádoba osázená

nach B. Bartl, 2000

nach B. Bartl, 2000

Parabraunerde aus Parzellen Neu-Eichberg: modrá/ O = nehnojený červená/ N = minerální hnojení zelená / BK = kompost 14

-> velmi dobrý zdroj fosforu pro rostliny 15

Foto: P. Schweiger, M. Hofer, BFA

Hnojení kompostem podporuje mykorrhizu Hnojení kompostem: · zvyšuje obsah humusu a kationtovou výměnnou kapacitu (KVK) · zlepšuje strukturu půdy a obsah vody v půdě · podporuje žížaly · zvyšuje enzymatickou aktivitu půdy · materiální cykly jsou uzavřeny · lepší výživa rostlin díky pomalému uvolňování živin z kompostu · zvyšuje jistotu výnosu · snižuje náchylnost plodin k chorobám · podporuje dobrou kvalitu vypěstovaných produktů a zlepšuje jejich chuť

Mögli chke ten der Verbesserung Möglichkeiten Ern der Ernährung der Rebe Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria

Recyklace bioodpadu ve Vídni

Dobře udržovaná půda = vitální vinice

Regenwürmer in mineralgedüngter Parzelle des Versuches STIKO

16

Regenwürmer in kompostgedüngter Parzelle des Versuches STIKO

17

? Chodbičky žížal zajišťují přísun vzduchu do podloží

Chodbičky žížal umožňují růst kořenů do hloubky

· konec března (6 měsíců po výsevu)

Princip dynamiky, kumulace živin Triticum aestivum · výška 7 cm, konec března, ozimá pšenice

Půdní profil: Hor.: A 0 - 120 cm humózní G půda hlinitá, rzivě skvrnitá. Atlas kořenů, Kutschera, L. 1960

Půdní profil: Hor.: A 0 - 120 cm humózní hlinitá, půda hlinitá, rzivě skvrnitá. Wurzelatlas, Kutschera, L. 1960

Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982 Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I (Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der Feststoffphase bestehen. Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch: · Ad- und Desortpionsreaktionen · Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen · Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst) · Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig) Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen: Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation 18

Triticum aestivum · mléčná zralost, výška 130 cm, konec června. Půdní profil: Hor.: A 0 - 120 cm humózní hlinitá, půda hlinitá G1 - 150 cm, silně rzivě skvrnitá G2 – jemně písčito hlinitá, slabě rzivě skvrnitá. Wurzelatlas, Kutschera, L. 1960 19

Wein vor Wurzelgrabung

Dr. Monika Sobotik & Dieter Haas

ca. 30% des Wurzelsystems, 3,8 m tief, 5 m breit junge Wurzel in 270 cm Tiefe

Foto: D. Haas, BFA

Seitenwurzel in 180 cm Tiefe

Foto: D. Haas, BFA Oberflächennahe Seitenwurzel Foto: D. Haas, BFA

20

21

Hnojení v ekologickém zemědělství živí půdu. Půda živí rostliny. Proto je kvalita a stav půdy důležitější než v konvenčním zemědělství.

Weingarten Schmidatal

22

23

Stickstofffixierleistung von Futterleguminosen in kg N / ha und Jahr, (nach J. Friedel et al. 2006) Luzerne

80 – 350

Esparsette

50 – 200

Rotklee

80 – 350

Inkarnatklee

50 – 150

Alexandrinerk.

50 – 150

Perserklee

50 – 150

Schwedenklee

30 – 150

Weissklee

50 – 250

Trifolium alexandrinum – jetel alexandrijský Rozšíření: původ z východního Středomoří, podobně jako jetel perský, často se používají spolu Popis: jednoletý, mírně chlupatý, vzpřímený růst až 1,5 m; listy trojčetné; květy žlutě bílé na špičkách výhonků Kořen: stabilní růst do hloubky 30 cm; tvorba hl. kořene s postr. kořeny, středně tvorba kořen. vlásků; hlízky do 15cm Půda: relativně nenáročný, ale nedaří se na písčitých nebo vlhkých půdách Klima: klíčení vyžaduje vysoké teploty; relativně vysoké požadavky na vodu; citlivý na mráz Výsevek: 25 - 35kg/ha 24

Onobrychis viciifolia – Vičenec ligrus Rozšíření: původně z oblasti Středomoří; je považován za naturalizovaný archeofyt. Popis: 30 - 90 cm vysoký; vytrvalý; lichozpeřené listy; okvětní lístky10 -14 mm dlouhé, růžové s bílými odstíny Kořen: hluboký, rozsáhlý kořenový systém Půda/ Klima: relativně vysoká tolerance k suchu; roste na sušších a vápenatých, jílovitých půdách Výsevek: 15 kg/ha

Melilotus officinalis – Komonice lékařská Rozšíření: na slunných loukách, podél cest, u železničních tratí, v lomech, na skádkách, rumiště, náspy.. Popis: dvouletá; vysoká 30 - 100 cm; lodyha vzpřímená nebo vystoupavá, bohatě větvená, mělce rýhovaná, lysá nebo nahoře přitiskle chlupatá, někdy načervenalá. Listy trojčetné, řapíkaté, lístky zubaté až celokrajné. Žluté květy uspořádány do 5 až 10 cm dlouhých jednostranných, úžlabních hroznů. Kvete v V až IX. Kořeny: do hloubky 90 cm, šikmý, vystoupavý kůlový kořen s kořenovými hlízkami Půda / Klima: půdy středně těžké až lehké, skeletové, neutrální až alkalické, dusíkaté

25

Winterwicke – Fabaceae – Vicia villosa Verbreitung: in Südosteuropa und Vorderasien einheimisch; als Kulturpflanze im 19. Jahrhundert in D eingeführt Beschreibung: meistens zweijährig; dicht zottig behaart; Blätter paarig gefiedert mit mehreren Endranken; Stengel 1,5m hoch, niederliegend; Blütenfarbe blauviolett, selten purpurrot oder weiß Wurzel: Büschel feiner Wurzeln; Boden bis 30cm mit feinem Wurzelgespinst durchwachsen Boden: bevorzugt im Gegensatz zu anderen Wicken Sandboden, gedeiht auch auf schweren Böden gut, sofern durchlässiger Untergrund vorhanden Klima: größere Winterfestigkeit als übrige Wicken; gedeiht am besten in Gegenden mit feuchtwarmem Herbst und trockenem Frühling Saatmenge bei Reinsaat: 60 - 110kg/ha

26

Anlage und Bewirtschaftung der Begrünung können auf die gewünschten Wirkungen abgestimmt werden: · Aktivierung des Bodenlebens · Nährstoffspeicherung und gezielte Nährstofffreisetzung · Wurzelsysteme festigen die Bodenstruktur · dadurch Vermeidung der Bodenerosion · Unkrautunterdrückung · Reduktion von bodenbürtigen Krankheiten · Förderung der Artenvielfalt in und auf dem Boden

27


Typy ozelenění vinic, funkce a vhodnost jednotlivých komponentů bylinných směsí Ing. Milan Hluchý, PhD.

Wilfried Hartl, 2001, verändert nach Wilfried Wenzl, 1982 Die einzelnen Fraktionen stehen zueinander in einem dynamischen Gleichgewicht. Ändert sich die Zusammensetzung von einer Fraktion (zB Pflanzenentzug), muß sich ein neues Gleichgewicht einstellen. Die Fraktion, welche sich am schnellsten ändert ist Fraktion I (Wasserlösliche Fraktion) die Bodenlösung. Sie ist das Medium für die meisten chemischen Reaktionen im Boden. Ihre Zusammensetzung ist für die verschiedenen Böden je nach Stoffbestand, pH Wert, Redoxbedingungen charakteristisch, enge Wechselwirkungen zu der Feststoffphase bestehen. Ein Stoffaustausch zwischen den Phasen wird bewirkt durch: · Ad- und Desortpionsreaktionen · Auflösung oder Ausfällung anorganischer Verbindungen · Komplexierungsreaktionen durch organische Stoffe (fest oder gelöst) · Komplexierungsreaktionen anorganischer Liganden (fest oder flüssig) Die Zusammensetzung der Bodenlösung verändert sich mit der Zufuhr und Abfuhr von Stoffen: Zufuhr: Dünger, fester und flüssiger Niederschlag, Aerosole, N-Fixierung durch Mikroorganismen Abfuhr: Pflanzenentzug, Auswaschung, Erosion, Denitrifikation

TYPY OZELENĚNÍ

Dobře udržovaná půda = vitální vinice

28

29

Rezidua triazinových herbicidů – jeden z faktorů vyvolávajících choroby dřeva révy vinné

TYPY OZELENĚNÍ I. trvalé, druhově bohaté směsi

Od monokultury vinohradu k druhově bohatému ekosystému

30

31

I. a. trvalé, druhově bohaté směsi s vysokým podílem lokálně typických druhů


II. ozimé směsky


· eroze

· eroze · acidifikace, dekarbonizace

III. směs do příkmenného pásu

32

33



· eroze · acidifikace, dekarbonizace · zhutnění · znečištění · ztráta org. hmoty a humusu · biologická degradace

· eroze · acidifikace, dekarbonizace · zhutnění

půda

rok

počet jedinců/m2

počet druhů

před aplikací DDT po aplikací DDT po aplikací DDT

1965 1967 1990

40 600 – 62 200 800 – 4 200 800 – 4 100

34 4–5 4–5

Rezidua triazinových herbicidů – jeden z faktorů vyvolávajících choroby dřeva révy vinné


· eroze · acidifikace, dekarbonizace · zhutnění · znečištění

34

35

Obsahy Cu v půdě

Funkce bylinné vegetace:

jižní Morava 70 – 150 mg/kg Jižní Tyroly až 2000 mg/kg

·

zastavit degradaci a ozdravit půdy

· zlepšit nabídku živin · minimalizovat fytopatologické problémy Svlačec

· nejdůležitější rezervoár stolburu ve vinicích Stolbur


· · · · ·

eroze acidifikace, dekarbonizace zhutnění znečištění ztráta org. hmoty a humusu


· zastavit degradaci a ozdravit půdy · zlepšit nabídku živin

Hyalestes obsoletus


· zastavit degradaci a ozdravit půdy · zlepšit nabídku živin · zlepšit zdravotní stav · chrání vinice před plevely

36

37

Nejagresivnější plevele

Pálava: 1900 – 1910

· Pýr plazivý · Pcháč oset · Svlačec rolní

· všechny tyto plevele koření až do cca 2,5 m a výrazně konkurují révě, pýr navíc vylučuje toxické exudáty

Konvenční vinice 2008 - 2010 Funkce bylinné vegetace

· · · · ·

zastavit degradaci a ozdravit půdy zlepšit nabídku živin zlepšit zdravotní stav chrání vinice před plevely podpořit biodiverzitu

38

39

Ekologické vinice 2008 - 2010

Wurzelsystem Wein, Gedersdorf, Versuchsanlage der WBS Krems

40

41

Typy ozelenění – III. směs do příkmenného pásu

Žito po odnožení

Žito na jaře po vymetání

Zatravněný příkmenný pás Složení směsi

·

kostřava červená

·

kostřava ovčí

·

lipnice luční

·

jetel plazivý

Typy ozelenění – II. ozimé směsky

Typy ozelenění – I. trvalé, druhově bohaté směsi

42

43

Směs „Green mix multi“ Vičenec ligrus

Onobrychis viciaefolia

Tolice dětelová Svazenka vratičolistá Hořčice bílá

Medicago lupulina Phacelia tanacetifolia Sinapis alba

3 1 0,5

Jetel plazivý (stř. vzrůst) Kostřava ovčí Kostřava červená výběžkatá

Trifolium repens Festuca ovina Festuca rubra

2,5 1 0,5

Kostřava červená trsnatá lipnice luční sléz krmný

Festuca rubra Poa pratensis Malva

0,5 0,5 1

čičorka pestrá jitrocel kopinatý Štírovník růžkatý

Coronilla varia Plantago lanceolata Lotus corniculatus

1,5 0,2 0,5

mrkev setá

Daucus carota

0,3

Celkem (kg /ha)

7

Od monokultury vinohradu k druhově bohatému ekosystému

20

Vičenec ligrus Gemenge 31kg/ha, Bio Forschung Austria 2010

• Esparsette (5kg/ha) • Inkarnatklee (3kg/ha) • Schwedenklee (1kg/ha) • Gelbklee (3kg/ha) • Weißklee nur wenn Sorte „Haifa“ verfügbar! (3kg/ha) • Hornklee (1kg/ha) • Steinklee (1kg/ha) • Leindotter (2kg/ha) • Buchweizen (5kg/ha) • Phazelie (1kg/ha) • Gelbsenf (0,5kg/ha) • Winterraps (0,5kg/ha) • Ölrettich (0,5kg/ha) • Futtermalve (0,5kg/ha) • Wiesenknopf (1kg/ha) • Rotschwingel ausläufertreibende Sorte (1kg/ha) • Rotschwingel horstbildende Sorte (1kg/ha) • Schafschwingel (1kg/ha) 44

45

Ozelenění vinic

46

47

Tolice dětelová Medicago sativa

Jetel inkarnát Trifolium incarnatum 48

49

Ökologischer Weinbau ein wichtiger Beitrag zur Steigerung der Biodiversität und zum Naturschutz Dipl. Önologe Dr. Uwe Hofmann ECO-CONSULT, 65366 Geisenheim – Germany www.eco-consult.net

„Ökologischer Weinbau – ein wichtiger Beitrag zur Steigerung der Biodiversität und zum Naturschutz“

· Der Boden lebt · Blühender Weinberg · Ökologischer Weinbau als Lebensraum

50

51

Regenwurmbesatz

DER BODEN LEBT Ökologisch

Konventionell

Entwicklung der Regenwurmpopulation bei unterschiedlichen Begrünungssystemen

52

53

Symbiose zwischen Bakterien und Wurzeln

BLÜHENDER WEINBERG

54

55

Lebensraum Weinberg

Blühender Weinberg

Lebensraum Weinberg

Quelle: Freund et al. 2011 Einfluss der Begrünung auf die Biodiversität DDW 3

56

57

Lebensraum Weinberg

Natürliche Gegenspieler

58

59

60

61

62

63

Lebensraum Weinberg

Quelle: Freund et al. 2011 Einfluss der Begrünung auf die Biodiversität DDW 3

64

65

Lebensraum Weinberg

66

Ansiedlung natürliche Gegenspieler

67

Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou

Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM materiálem

· Ochrana životního prostředí Lebensraum Weinberg

(produkce skleníkových plynů, výluhy do spodních a povrchových vod, ….) · Zdroj živin – dusík, fosfor, draslík, vápník · Zdroj organické hmoty · Zdroj energie · Specifické vlastnosti - pod 40 % sušiny nelze skladovat

Ochrana půdní organické hmoty je kritickým bodem hospodaření Půdní organická hmota se skládá z organické frakce půdy, která je tvořena zbytky rostlin a živočichů. Porušení rovnováhy mezi stavbou půdní organické hmoty a rychlostí rozkladu vede ke snižování obsahu humusu v půdě a tím i snížení obsahu uhlíku v půdě. Snížení C o 1 %

· sníží vododržnou kapacitu půdy o 0,5 až 0,6 % · obj., pórovitost o 1 %

· objemovou hmotnost (utužení) zvýší o 0,01 – 0,02 g/cm3 Vlivem nevhodného způsobu hospodaření v zemědělství obsah humusu v současné době neustále klesá a sním i úrodnost půd. Šest základních principů půdního managementu (Greenland 1975).

· náhrada živin odebraných z půdy, · udržení fyzikálních poměrů v půdě · konstantní obsah humusu · půda nesmí být zdrojem nemocí, plevelů a škůdců

· pH a hladina toxických prvků nesmí stoupat · snížení vodní i větrné eroze 68

69

Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství (transponovaný cíl ES 1999/31/ES o skládkách odpadů).

Ochrana životního prostředí Kdy se stane biodegradabilní materiál odpadem? Odpad je movitá věc, které se osoba zbavuje nebo se hodlá zbavit.

· ·

Snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů („BRKO“) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce.

Předcházení vzniku odpadu v obci – domovní a komunitní kompostování v zemědělství správná zemědělská praxe – vlastní suroviny

· 2010 nejvíce 75 % hmotnostních · 2013 nejvíce 50 % hmotnostních · 2020 nejvíce 35 % hmotnostních · z celk. množství BRKO vzniklého v roce 1995

Zařízení na zpracování odpadu, kterému je odpad předán: dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Legislativa Směrnice o odpadech č. 98/2008 ES – implementace ČR do zákona o odpadech do roku 2010 – hierarchie nakládání s odpady :

Ukládání BRKO na skládky a limity pro ukládání v letech 2010 - 2020 (tis. t)

1. předcházení vzniku odpadů 2. opětovné použití 3. materiálové využití 4. jiné využití (například energetické) 5. odstranění

Rok

1995

2010

2013

2020

BRKO

1530

1147

765

535

Platná legislativa ČR ve vztahu k BRO

·

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

· nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství · vyhláška č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě · vyhláška 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Platná legislativa ČR v zemědělství

· Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC) · Zákoné požadavky na hospodaření (SMR) · Minimální požadavky v rámci agroenvironmentálních opatření · Správná zemědělská praxe · Nitrátová směrnice Kritéria pro jednotlivé toky odpadu je řešen na úrovni EU, není hranice mezi rostlinným materiálem, hnojivem a zemědělským odpadem. 70

Struktura bioodpadu v regionu 01 – 19 20 20 01 20 02 20 03

bioodpad z průmyslu a zemědělství (produkce se mění díky změnám ve struktuře především zemědělství) Komunální odpad Složky odděleného sběru Odpad ze zahrad a parků Ostatní komunální odpad

71

Seznam BRKO - biodegradabilita

Diagram rozhodování v regionu – obec

Katalogové číslo

20 01 01 20 01 08 20 01 10 20 01 11 20 01 38 20 02 01 20 03 01 20 03 02 20 03 07

Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven1 Oděvy Textilní materiály Dřevo neuvedené pod.č. 20 01 37 Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z tržišť Objemný odpad

Bioodpad v obci Bioodpad z údržby veřejné zeleně a zahrad občanů · záleží na typu zástavby, ploše a způsobu ošetřování zeleně, půdních a klimatických podmínkách · největší objem (cca 70% bioodpadu z obce)

·

Bioodpad z domácností tvoří velký podíl směsného komunálního odpadu (až 40 %) – největší rizikovost díky obsahu živočišných zbytků

Domovní bioodpad (směsný komunální odpad)

· rozhodne o snížení požadavků na snížení skládkování a další ukazatelé řešení KO · podléhá NR 1774 z roku 2002 o nakládání s vedlejšími živočišnými produkty – chybí národní legislativa (1069/2009)

· třídit – 1 nádoba spolu se zeleným bioodpadem – v regionu je technologie zajišťující hygienizaci zisk – kompost - kvalita, energie, teplo nebo

· netřídit – 1 nádoba spolu se směsným komunálním odpadem zisk - energie, teplo

„Zelený bioodpad“ Třídit – zisk kvalitního kompostu · zajistit nejkratší cestu k recyklaci – snížení nákladů · zapojit zemědělce do zpracování bioodpadu – zajištění provozu, využití kompostu · certifikovat kompost – kvalita a odbyt · doplnit nedostatek organické hmoty v půdě – omezit erozi půdy a záplavy, zabránit vyplavování živin do spodních vod · podpořit odbyt kompostu - kompostování je v nevýhodě – jistota finanční podpory za výrobu energie 72

Je biologicky rozložitelná materiál odpadem? NE – domovní nebo komunitní kompostování ANO – kolik t/rok se vytřídí? do 150 t/rok malé zařízení nad 150 t/rok centrální zařízení Jaká je kvalita BRKO – jde pouze o odpad rostlinného původu? ANO – zařízení se souhlasem krajského úřadu dle zákona o odpadech (kompostárna) NE – uzavřené zařízení se souhlasem krajské veterinární stanice dle nařízení o vedlejších živočišných produktech (kompostárna, bioplynová stanice)

Princip decentralizovaného kompostování Model zemědělského kompostování - jako velmi účinný systém snížení bioodpadu v komunálním odpadu. Základním principem je:

· zpracovat bioodpad v místě vzniku · zajistit kvalitu BRKO – systémy sběru a třídění · minimalizovat provozní i investiční náklady · zapojit do spolupráce obce a zemědělce · využít výsledný produkt – kompost na zemědělsky obdělávané pozemky zemědělců · Idea – živiny zůstanou v region Výroba kompostu Kompostování: · je řízená exotermní biologická přeměna rozložitelných organických materiálů na látky bohaté na obsah humózních materiálů o obsahu aspoň 20 % organické hmoty

· aerobní proces, při němž se činností mikro a makro organismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost

· Optimalizace kompostovacího procesu – surovinová skladba (obsah živin, struktura materiálu), vlhkost, přísun vzduchu

· Řízení kompostovacího procesu – průběh teplot, vlhkost, vzduch · Změna hmotnosti kompostovaného materiálu zelená hmota na 55 – 65 % , dřevní hmota na 20 – 30 %

73

Nejlepší dostupná technika a technologie kompostování

Kvalita kompostu

Řeší základní podmínky, které se přímo vztahují k ekologickému šetrnému a na kvalitu zaměřenému řízení biologické přeměny odpadu.

Klíčové parametry pro právně účinnou kategorizací kompostu:

Emise zařízení kompostárny lze rozdělit podle tras emisí: · voda (výluhy, splachy způs obené deštěm) · půda (znečišťující látky v kompostu) · vzduch (pachy, prach, mikrobi, organické a anorganické látky, hluk) Princip provozu s nízkými emisemi: · Dočasné skladování surovin podle kvality · Vytvoření homogenních podmínek pro řízený rozklad odpadu · Surovinová skladba C:N 30 : 1 (užší vede ke ztrátám dusíku) Vlhkost 45 - 50 - 60% (podle přítomnosti strukturního materiálu) pH 6,5 - 7 (nižší i vyšší je nevhodná pro mikrobiální činnost) · Teplota – teplota nad 55 - 60 °C po delší dobu než je nutné pro hygienizaci proces zpomalují · Provzdušňování (dostatek strukturního materiálu)

Obsahy těžkých kovů pro rekultivační kompost, stabilizovaný BRO: As, Cd, Cr, Hg, Ni, Pb, Zn, ( vyhláška č. 341/2008 Sb. – BRO) pro kompos: As, Cd, Cr, Hg, Ni, Pb, Zn, Cu, Mo (zák.č.156/1998Sb. o hnojivech) pro rekultivační kompost, stabilizovaný BRO: PCB (polychlorované bifenyly) PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky) AT4 test respirační aktivity (hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny dle rak. Normy ONORM S 2027– hodnota nižší než 10 mg O2/g sušiny – materiál již není biologicky rozložitelný) Kritéria účinnosti hygienizace na základě sledovaných indikátorových mikroorganismů Znaky jakosti kompostu pro kompost a rekultivační kompost :

Využití výstupů kompostování 1. 2.

3. 4.

Skupina · výstup kompostování, který je určen pro využití na zemědělskou a lesnickou půdu - organické hnojivo – KOMPOST Skupina · výstup kompostování, který není určen na zemědělskou a lesnickou půdu REKULTIVAČNÍ KOMPOST Třída I. – pro zeleň sportovišť a bytové zástavby Třída II. – pro městskou zeleň, parků a lesoparků, průmyslových zón (rekultivace, smíchání se zeminou) Třída III. – pro rekultivaci vrstev zabezpečení skládek odpadů Skupina – stabilizovaný odpad určený ke skládkování Skupina – výstup ze zařízení na zpracování bioodpadu – biologicky nerozložitelné a jsou určeny k odstranění

Využití výstupů kompostování Uvedení výstupů na trh 1.

Skupina – organické hnojivo – KOMPOST typové nebo netypové hnojivo – vždy podle Zák.č. 156/1998Sb. o hnojivec – REGISTRACE HNOJIVA

2.

Skupina - REKULTIVAČNÍ KOMPOST podle vyhlášky č. 341/2008Sb. O podrobnostech nakládání s BRO PRŮVODNÍ DOKUMENTACE 74

Vlhkost Spalitelné látky v sušině vzorku Celkový dusík Poměr C : N pH Nerozložitelné příměsi

40 – 65 % hm min. 25 % hm min. 0,6 % hm min. 20 max. 30 6,0 – 8,5 max. 2,0 % hm

Znaky jakosti kompostu pro kompost – typové organické hnojivo (dle zák.č. 156/1998Sb. o hnojivech) Spalitelné látky min. 25 – 65 % hm Celkový dusík min. 0,6 - 3 % hm Celkový fosfor (P2O5) min. 1 % hm Celkový draslík (K2O) min. 1 – 8 % hm hodnoty jsou v sušině vzorku průmyslový kompost, ze statkových hnojiv, termofilní a aerobní fermentací, žížaly Eisenia foetika z melasy po vydestilování lihu ze statkových hnojiv aerobní fermentací

· · · · ·

75

Úloha kompostu

Využití kompostu je rozpoznatelný až po několika letech

1. Udržení a obnova kvality půdy 2. Ochrana ŽP – zabudování uhlíku do půdy 3. Energetické využití – náhrada průmyslových hnojiv

· Nejvýznamnější výhoda je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě pravidelné hnojení 6 – 7 t/ha/rok v sušině postačí k udržení stabilního množství humusu v půdě.

· Zvyšuje množství mikro a makroorganismů které stimulují enzymy a dochází k mineralizaci org. hmoty.

· Dochází ke zvýšené odolnosti pěstovaných rostlin proti škůdcům a chorobám. · Množství oxidu vápenatého zcela nahrazuje vápnění půdy .

· kompost je organické hnojivo pomalu působící – více jak 90 % je vázáno v organických vazbách , 30 – 62 % celkového N je přítomno v huminových kyselinách, až mineralizací dochází k jeho postupnému uvolnění

· využijí ho především plodiny s delší vegetační dobou · obiloviny – srovnatelný vliv jak efekt průmyslových hnojiv (kompost z komunálního odpadu)

· brambory – srovnatelný výnos jako s dávkou 200 kg N x 80 t/ ha kompostu · kukuřice – pravidelné hnojení (27t/ha) – efekt až 3 rok · zelenina – lilkovité a košťálové plodiny 1. Nehnojená kontrola

4. Digestát BS Lípa

5. Digestát BS Telč

6. CMC Kompost

Změna struktury půdy

· fyzikální vlastnosti · stabilita půdních agregátů · objemová hmotnost · pórovitost · využitelná vodní kapacita (chrání rostliny před suchem)

· infiltrace Půda se špatnou infiltrační schopností Zdroj: VÚMOP – Radim Vácha Aplikace kompostu má pozitivní vliv na

· zpracovatelnost půdy (spotřeba nafty)

· odolnost proti erozi výnosová stabilita

Půda se správnou infiltrační schopností Zdroj: BFA Hartl W. 76

77

Frakce půdního dusíku po sklizni

Stav půdy po sklizni brambor

N-NO3

· snadno dostupný kořenům · mobilní · hromadí se v rostl. aniž by je poškodily

N-NH4 +

· fixovaný v jílových minerálech · pouze 10 - 30% využitelných rostlinami Úloha kompostu

· Výsledky pokusu variant hnojení kompostem (1993 - 2006 am Versuch STIKO on BioForschung Austria in Wien).

· Účinnosti průmyslových hnojiv se kombinaci s kompostem zvyšuje.

78

79

Provoz kompostárny uvedené kapacity a technologie zakládek na volné ploše s technikou, jejíž energetickým zdrojem je traktor:

Ekonomika Příklad: funkční model kompostárny včetně finančního odhadu, ekonomika provozu a vybavení kompostárny splňující předpoklad. Správné kompostářské praxe – pilotně ověřené podklady

· kapacita kompostárny je od 1300 – 2000 t BRO za rok · z toho zemědělská kompostárna dle podmínek OP ŽP zpracovává 40 – 50 % BRKO obce – to je cca 600 – 1 000 t/rok BRKO · potřeba kapacity vodohospodářsky zabezpečené plochy je 2 000 – 2 800 m2 (koresponduje s použitou technikou – traktorový překopávač se záběrem 3 m) · produkce kompostu z uvedené produkce BRKO je cca 600 – 1000 t/rok · při průměrné dávce kompostu 20 t/ha je potřeba k aplikaci 30 – 50 ha orné půdy sběr a svoz BRKO na kompostárnu zajišťuje obec

· je zajištěn 1 pracovníkem · doba provozu podle povětrnostních podmínek (březen–listopad) · v nákladech chybí režie a případný nájem za plochu kompostárny (jsou to náklady, které jsou závislé na velikosti podniku, vlastnictví pozemků) Náklady na zpracování BRKO (při zpracování 1 300–2000 t BRKO za rok)

Kalkulace ceny kompostu:

· náklady 1 tunu vyrobeného kompostu · za 1 tunu aplikace kompostu dle velikosti pozemku,

Potřeba technologického vybavení zemědělské kompostárny – rozpočet:

· traktorový překopávač kompostu (záběr 3 m)

600 000 Kč (předpoklad, že traktor je součástí zemědělské techniky) · drtič dřevní hmoty údržby zeleně 900 000 Kč · zabezpečená plocha, včetně záchytné jímky 3 000 000 Kč · váha včetně SW k vážení a evidenci odpadu 370 000 Kč · síto k úpravě kompostu 300 000 Kč · Celkem cena 5 170 000 Kč

466 až 957 Kč 150–1350 Kč/ t

(průměrně je cena 300–400 Kč/t)

· cena za skládkování průměr v ČR je

1070–1450 Kč/t

(cena je bez dopravy na skládku ) Cíl efektivnosti zpracování BRKO:

·

náklady na výrobu kompostu by měly být srovnatelné s cenou živin v průmyslových hnojivech s tím, že ostatní přínosy kompostu jsou promítnuty do snížení nákladů obdělávání půdy a zdravé produkce potravin, včetně environmentálního přínosu – zvýšení zadržení vody v krajině.

·

náklady na systém třídění, sběru a zpracování by měly být nižší než stávající systém nakládání s domovními odpady (směsný komunální odpad).

· pravidla veřejné podpory „de minimis“ s dotací až 90 % umožňují vybudování kompostárny uvedené níže jako příklad.

· výše podpory do 200 000 EUR (to je cca 5 000 000 Kč) · celkový rozpočet včetně 10 % vlastních zdrojů je 5 500 000 Kč · s podmínkou zpracovat na kompostárně minimálně 40 % BRKO (předpoklad v roce 2011 je až 50 % BRKO)

80

215 až 350 Kč

vzdálenosti skladu kompostu, kapacitě rozmetadla

· cena za živiny v kompostu · cena za příjem BRKO na kompostárny

Náklady investic na 1 tunu BRKO jsou 3 677 – 2 585 Kč Ceny jsou bez DPH.

Využití OP ŽP osa 4.1 – žadatel zemědělec

cca 350–215 Kč/t

81

Komunitní kompostárna

Komunální bioodpad

Sběrná nádoba speciálně upravená pro bioodpad

Decentralizovaná kompostárna

Velkokapacitní kontejnery

82

83

Zvyšování retenční schopnosti půd aplikací kompostů

Kompostování v ČR

doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ú d Úvod

· Významným faktorem ovlivňujícím veškeré pochody v půdě včetně jejího zpracování je vodní režim půd.

· Zásadním způsobem je ovlivněn infiltrační schopností tj.propustností vody. · Infiltrační schopnost závisí na složení a struktuře půdy, na rozložení kořenů v půdním profilu.

· Velmi důležitou roli hraje množství a kvalita organické hmoty v půdním profilu. · Rozkladné pochody org. hmoty dávají vzniknout pórům a mikropórům, ve kterých je voda zadržována - získává retenční schopnost.

· Ústav zahradnické techniky v Lednici se dlouhodobě zabývá problematikou kompostování a využití kompostů v zahradnictví

· Od roku 2008 jsme spoluřešitelé GP jehož cílem je ověřit zlepšení retenční schopnosti půdy po aplikaci kompostu.

· V roce 2009 a 2010 se uskutečnil maloparcelní pokus na 2 stanovištích Kompostárny ČR

·

(Lednice a Topolná - UH), ve kterém se pomocí vlhkostních čidel sledoval pokles nebo udržení půdní vlhkosti v závislosti na množství kompostu zapraveného do půdy. Zapravena byla dávka 50 a 100 t.ha-1 .

Cíl

· Cílem experimentů, prováděných na Ústavu zahradnické techniky

MENDELU v Brně v roce 2009 a 2010, bylo posouzení vlivu různých dávek kompostu na udržení půdní vlhkosti ve vinicích.

84

85

Pokusná stanoviště a pokusné varianty

Lednice 2009

· · Lednice (ZF MEDELU)

Maloparcelní pokusy (40 m2)

· ·

– půdní typ: černozem – půdní druh: hlinitopísčitý Topolná – půdní typ: fluvizem glejová – půdní druh: hlinitý Aplikovaná dávka kompostu 0 – 50 – 100 t/ha

Sledování vlhkosti půdy

Topolná 2009

Měřič půdní vlhkosti VIRRIB - hloubka 0,3 m

Záznamový přístroj VIRRIBLOGGER

Hodnocení výsledků

· Ze souboru · ·

hodnot - za celé období - stanoveny průměrné denní vlhkosti - zazna menány graficky. Grafy zpracovány podle měsíčních dekád - do nich vyneseny hodnoty a termíny srážek na daných stanovištích. Z naměřených hodnot i grafů lze poměrně dobře vyčíst odezvy půdního prostředí u jednotlivých variant dávek i vzájemné rozdíly hodnot půdní vlhkosti.

86

Zhodnocení za rok 2009

· Křivky

vypovídají o výrazně vyšší vlhkosti půdy dostatečně zásobené středními (50 t.ha-1) a vysokými (100 t.ha-1) dávkami kompostu. · Stanoviště Lednice - stejný či podobný průběh úbytku vlhkosti - vliv dobré homogenity profilu v lehké hlinitopísčité půdě - dobré zasakovací podmínky v celém horizontu. · Z grafu lze zřetelně odečíst vyšší udržení půdní vlhkosti u varianty 100 t.ha-1 o 15 -18 %, u varianty 50 t.ha-1 o 2 - 4 % ve srovnání s kontrolou. · Stanoviště Topolná - menší absolutní rozdíly v udržení vlhkosti u sledovaných variant, které se pohybují v hodnotách 7 - 10 %. Důvodem odlišný půdní typ stanoviště, kde těžší hlinitá půda snižuje zasakovací schopnosti, což se projevuje nižší retencí profilu. 87

Lednice 2010

Závěr

· Retenční schopnost půdy pozitivně koreluje s obsahem organické hmoty. · Infiltrační schopnost písčitohlinité nebo hlinitopísčité půdy se zvyšuje · · Topolná 2011

dodáním kompostu oproti půdě neošetřené kompostem, u těžších půd jsou sledované rozdíly v retenční schopnosti menší. Ovlivnění retenční schopnosti je výraznější při vyšších dávkách kompostu, které lze ve vinohradnictví zajistit aplikací kompostu do oblasti kořenové zóny – tj. aplikací do brázdy nebo lokální aplikací – např. pomocí hnízdové aplikace s využitím traktorového vrtáku. Získané výsledky budou dále využity při stanovení vlivu kompostu na zvýšení polní vodní kapacity jednotlivých půdních typů, pro stanovení doporučených dávek kompostu pro obnovu retenční schopnosti půd i pro návrhy technického zajištění pracovních operací spojených s aplikací kompostu.

Zhodnocení za rok 2010

· Křivky v grafech s vyznačením množství a termínů srážek ukazují, že sledování bylo v roce 2010 ovlivněno výraznými a četnými srážkami. · Hlinitopísčitá půda na stanovišti Lednice vykazovala v období mezi srážkami zřetelný pokles vlhkosti, daný její vyšší zasakovací schopností. · U těžší hlinité půdy s menší zasakovací schopností na stanovišti Topolná, se tyto změny v podstatě neprojevily, větší úbytek vlhkosti nastal odparem. · Na stanovišti Lednice mají křivky podobný tvar, z jejich posunutí lze odečíst udržení půdní vlhkosti u varianty 100 t.ha-1 až o 10 - 12 % · Stanoviště Topolná vykazuje absolutní rozdíly v udržení vlhkosti u sledovaných variant, které se pohybují v hodnotách 6 - 8 %. · Na obou stanovištích byl sledován vyšší obsah vlhkosti po aplikaci dávky kompostu (rozdíl vykazuje i dávka 50 t.ha-1 ve srovnání s kontrolou. 88

89

Stroje pro údržbu ozeleněných vinic

Řízené zatravnění

doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Zelené hnojení

Úvod

· Pěstitelské

technologie s využitím zatravněného meziřadí představují jednu ze základních podmínek systému integrovaného a biologického pěstování révy vinné.

· V současné době je v provozní praxi systém uplatňován ve třech variantách: - spontánní zaplevelení - výsev zatravnění - výsev zeleného hnojení

Schéma rozdělení porostů v meziřadí a pp. podle vybraných kritérií

Spontánní zaplevelení

90

91

· Tradiční názor – zazelenění v podobě monokultur působí negativně na růst révy a biodiverzitu.

· Nový názor – výběr vhodného rostlinného složení přispívá pozitivně k ovlivnění půdních vlastností a představuje část managementu kvality ve vinohradnictví.

· Údržba a regulace rostlinného pokryvu v meziřadí vinic i v oblasti příkmenných pásů se neobejde bez vhodných typů mechanizačních prostředků.

· Standardně sem patří mulčovače, vyžínací sekce. · Nově lamelové válce.

Mulčovače traktorové, vertikální Mulčovač vedený

Vyžínací sekce

Mulčovače traktorové, horizontální

92

93

Mulčovač s vyžínací sekcí

Porovnání min./ max. hodnot provozních nákladů

Orientační výkonnosti a spotřeby pohonných hmot při mulčování 100 % - 18-28 %

94

95

Možnosti snižování nákladů při zásazích

2 řádkové adaptéry - mulčovače na multifunkční nosiče

· Včasné provedení operace – dosažení vyšší výkonnosti a nižší spotřeby PHM. · Optimální podmínky pro provedení operace. · Počet zásahů – v zásadě nelze snižovat, běžně 3 (4) údržbové zásahy. · Dobrý technický stav nářadí (údržba pracovního ostří nožů) – dosažení vyšší výkonnosti

Výkonnost 1,4 ha.h-1

a nižší spotřeby PHM.

· Slučování operací – mulčování meziřadí provádět současně s vyžínáním příkmenného pásu.

TRENDY V OBLASTI STROJŮ PRO ÚDRŽBU OZELENĚNÝCH VINIC Mulčovač s bočním vynášením mulče

· Pracovní část tvoří rotor s noži doplněný o příčný šnekový dopravník u některých modelů dvojice šnekových dopravníků

· Podle konstrukce je potom travní mulč dopravován na jednu příp. obě strany do blízkosti příkmenného pásu

· Travní mulč přivedený do pásu – omezení herbicidů · Otáčky dopravníku jsou regulovatelné v závislosti na rychlosti pojezdu, výšce porostu (množství biomasy)

Lamelové válce

· Při průjezdu nedojde odseknutí rostlin, ale k jejich vícenásobnému polámání a poválení · Zůstává tak spojení mezi nadzemními částmi rostlin a kořeny. · Poválený porost nespotřebuje velké množství vody, napomáhá udržení biodiverzity a chrání povrch pozemku před vysycháním.

· Soupravy dosahují vyšší výkonnost 1,0 – 1,5 ha.h-1 a menší spotřebu pohonných hmot. 96

97

Lamelové válce

Zikadenerfassung im Rahmen des ECOWIN AT-CS – Projektes (Falkenberg) W. Tiefenbrunner, H.Gangl & G. Leitner

Zikaden singen und springen wie Heuschrecken, sind aber keine!

Spitzkopfzikade

Rundkopfzikade

Feldheuschrecke

Laubheuschrecke

Zikaden gehören zu den Schnabelkerfen, besitzen einen Saugrüssel (im Gegensatz zu den Heuschrecken) und sind daher an Pflanzen saugende Insekten. Die einheimischen Arten sind meist klein. 98

99

Zikaden: Steckbrief

· Aus Österreich sind gegenwärtig 626 Zikadenarten bekannt (148 Spitzkopf- und 478 · · ·

Rundkopfzikaden), 184 davon aus der Umgebung von Weingärten. Zwei Drittel der Arten sind Ernährungsspezialisten, die nur an einer Pflanzenart oder –gattung leben. Zwei Drittel findet man in der Krautschicht, ein Viertel an Bäumen und Sträuchern. Bei 8% der Arten läuft die Larvalentwicklung im Boden ab; 5% sind im alpinen Bereich zu finden.

Verschiedene Arten ernähren sich unterschiedlich: viele saugen am eiweißreichen Mesophyll, andere am zuckerreichen Phloemsaft (Bastteil der Leitbündel) und wieder andere (z. B. Schaumzikaden) am mineralstoffreichen Xylemsaft (Holzteil). Für jede dieser Ernährungsformtypen sind Spezialanpassungen erforderlich.

Blattquerschnitt

Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (I)

Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (II) Viele Zikaden sind Schädlinge:

· durch Übertragung von Krankheiten (Vektoren):

Nur Zikaden, die am Leitgewebe saugen, sind effiziente Vektoren. Zu unterscheiden sind: Virusüberträger: Viele Zikaden sind v. a. im Getreide- und Maisbau Vektoren verschiedener Viren.

Laodelphax striatella

Javesella pellucida

Psammotettix alienus

Phytoplasmenüberträger: spielen v. a. im Weinbau eine große Rolle und gewinnen stetig an Bedeutung, da die Krankheiten sich ausbreiten.

Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (III) Phytoplasmen (MLO‘s) im Weinbau: Phytoplasmen sind zellwandfreie Bakterien, die durch phloemsaugende Insekten übertragen werden. Die Infektion erfolgt durch vorheriges Saugen an einer Wirtspflanze dieser Bakterien:

Viele Zikaden sind Schädlinge:

Büffelzikade & Schadbild

· durch Saugschäden (Direktschädlinge): Z. B. die Grüne Rebzikade (Empoasca vitis). Unsere Untersuchungen haben allerdings gezeigt, dass E. vitis nicht sehr häufig ist und dass es andere Empoasca –Arten sind, die zur Massenvermehrung neigen. Erasmoneura vulnerata Z. B. die Büffelzikade (Stictocephala bisonia), ein Neozoon aus der Neuen Welt, das bereits Österreich erreicht hat und die Rebe durch Eiablage und Saugen schädigt. Empoasca vitis

Z. B. Erasmoneura vulnerata, ein Neozoon aus der Neuen Welt, das sich von Süden her kommend ausbreitet, derzeit Slovenien erreicht hat und in einigen Jahren in Österreich ankommen wird. 100

· Stolbur-Gruppe:

verursacht die Schwarzholzkrankheit der Rebe. Als Hauptwirte sind Ackerwinde (Convolvulus arvensis) und Brenn-Nessel (Urtica dioica) bedeutend. Die Rebe ist kein bevorzugter Wirt der Vektoren. Die Übertragung erfolgt international hauptsächlich durch die Glasflügelwindenzikade (Hyalesthes obsoletus), die aber in Österreich selten ist, genauso, wie alle anderen bekannten Überträger. Trotzdem breitet sich die Krankheit aus.

Hyalesthes obsoletus Reptalus cuspidatus

101

Anaceratagallia ribauti

Zikaden: wirtschaftliche Bedeutung (IV) Phytoplasmen (MLO‘s) im Weinbau: Elm Yellows – Gruppe: verursacht die Goldgelbe Vergilbung der Rebe. Überträger ist die Zikade Scaphoideus titanus, ein Neozoon, dessen Hauptwirt die Rebe ist. Die Art ist in den mediterranen Ländern bereits weit verbreitet und hat auch die östliche Steiermark (seit 2004) und das südliche Burgenland (Eltendorf, Kukmirn) erobert. GV - Zwischenwirte sind Trifolium repens und Ranunculus repens. Exhaustor

Aedeagus von

Euscelis incisus

Versuchsstandort Falkenberg

Zeisner

Zeisner

Zeisner: Scaphoideus titanus

Symptome: Verfärbung der Blätter (Ww: Vergilbung), Blattrollen, schlechte Holz- und Traubenreife, oft vollständiger Ernteverlust, Absterben. Bei der Schwarzholzkrankheit sind nur einzelne Triebe betroffen, bei der Goldgelben Vergilbung der gesamte Stock.

Zikadenaufsammlung und Bestimmung Als Fangmethoden haben sich die Verwendung von Saugsammlern, Keschern und Gelbfallen bewährt. Im Rahmen des Projekts kam ein Saugsammler zur Anwendung (umgebauter Laubsauger). Der Fang wird in einen Kübel überführt und die interessierenden Insekten mittels Exhaustor vom Rest isoliert. Die Bestimmung erfolgt im Labor unter dem Binokular. Etwa bei der Hälfte aller Arten muss der Aedeagus präpariert werden, weil die Spezies einander sehr ähneln.

Variante1:

Variante2:

1. Fahrgasse offen mit Winterbegrünung 2. Fahrgasse begrünt Unterstock frei

1. Fahrgasse begrünt 2. Fahrgasse begrünt Unterstock frei

Variante 3: wie 2, aber dynamisch ohne vorgegebene Bewirtschaftungstermine, angepasst an das Rebwachstum. Variante 4: wie 3, aber Unterstock begrünt. Bodenbedeckung durch Begrünung zunehmend von Variante 1 (40%) bis Variante 4 (100%).

102

103

Auswertung Für jede aufgefundene Spezies wurde die Anzahl der gefundenen Individuen getrennt nach Geschlecht für jeden Zeitpunkt (1x monatlich), jede Variante und Wiederholung festgehalten. Diese Art ist in Variante 2 besonders selten.

Anaceratagallia laevis

Faunenähnlichkeit der Standorte Männchen

Weibchen

Ein Vergleich des Standortes Bisamberg (Falkenberg) mit 42 anderen Weingärten Die Anzahl der Proben pro Standort bestimmt zu 80% die Zahl der Arten, die an diesem Standort nachgewiesen werden. Im Vergleich zu den meisten (dauerbegrünten) Weingärten und umgebenden Brachen finden sich auf der Probefläche Bisamberg (96 Proben, 36 Arten) sehr wenige Arten (entsprechend 13 Proben). Der nur wenige hundert Meter entfernte Standort Langenzersdorf liegt hingegen in die Region ist durchaus nicht der Norm artenarm und die geringe Artenanzahl ist eine Folge des Weingartenmanagements. Bisamberg clustert mit anderen donaunahen Standorten um und westlich von Wien 104

105

Artenzusammensetzung im Vergleich – Teil 1

Zusammenfassung des Standortevergleichs – Schlussfolgerungen

Nur zwei Arten sind nicht weit verbreitet, Dryodurgades reticulatus und Evacanthus interruptus. Einige Arten sind Phytoplasmen- und Virusvektoren, aber nicht im Weinbau (rot, rechts).

· Der untersuchte Standort Bisamberg (Falkenberg) ähnelt in der · · · ·

Artenzusammenstellung anderen donaunahen Standorten bei und westlich von Wien. Die Artenanzahl ist aber außergewöhnlich niedrig und außerdem setzt sich die Zikadenfauna fast ausschließlich aus weit verbreiteten Arten zusammen. Die geringere Artenanzahl bedeutet eine Verminderung des Infektionsrisikos. Aus der Literatur (Riedle-Bauer et al. 2010) ist bekannt, dass Bodenbearbeitung, sowie die Begrünung mit Phacelia, Buchweizen und Ölrettich die Zikadenpopulation vermindert. ABER: Die Zusammensetzung der Zikadenpopulation in der Fahrgasse korreliert nur geringfügig mit der in der Rebzeile (Riedle-Bauer et al. 2010)!

Vergleich der Versuchsvarianten

Artenzusammensetzung im Vergleich – Teil 2 Nur Megophthalmus scanicus ist nicht weit verbreitet. Einige Arten sind Virusvektoren, jedoch nicht im Weinbau (rot, rechts). Ähnlichkeit der Artenkomposition bei den Versuchsvarianten in % Dryodurgades reticulatus

Evacanthus interruptus

Megophthalmus scanicus

· v1 ähnelt v2 und v3 besonders. · v3 weist sehr viele Arten auf ·

·

106

(25 gegenüber v1, v4:22 und v2:19), allerdings sind die Wiederholungen sehr unterschiedlich. Versuchsspalten und –zeilen unterscheiden sich kaum in der Artenanzahl (13-15 Spezies pro Zeile bzw. Spalte), dennoch zeigen einige Arten einen deutlichen Randeffekt (Evacanthus interruptus, Balclutha calamagrostis, Cicadula frontalis u.v.a.m.). Einige Spezies bevorzugen bestimmte Varianten (Gtg. Anaceratagallia, Dryodurgades reticulatus …). Für die Gattung Macrosteles ist dies besonders deutlich.

107

Vergleich der Versuchsvarianten – Gattung Macrosteles Über alle Termine und Wiederholungen summiert, finden sich in den Varianten 3 und 4 deutlich mehr Individuen als bei 1 und 2.

Vyhodnocení průběhu vlhkosti půdy pod zatravněnými a kultivovanými příkmennými pásy révy vinné 2010 - 2011 Ing. M. Hluchý, PhD., Ing. P. Marcinčák, Ing. P. Otřísal

Mechanická kultivace příkmenného pásu

Rozmístění živých kořenů v trvale ozeleněné vinici (Mohr, Bernkastel Kues)

108

109

Pozitiva a negativa mechanické kultivace

Zatravněný příkmenný pás – jedna z variant řešení problému

Pozitiva:

· omezuje konkurenci „plevelů“ o vodu a živiny · podporuje mineralizaci živin Negativa:

· Mechanizovaně: poškození keřů, nedostatečná kapacita · Ručně: příliš nákladné, totálně nedostatečná kapacita

Složení směsi: kostřava červená, kostřava ovčí, lipnice luční, jetel plazivý Výsledek:

· mechanicky poškozené keře

· vinice zaplevelené v nejcitlivější části plochy Nejagresivnější plevele: · Pýr plazivý · Pcháč oset · Svlačec rolní Všechny tyto plevele koření až do cca 2,5 m a výrazně konkurují révě, pýr navíc vylučuje toxické exudáty

110

111

Průběh srážek a teplot v roce 2011

112

113

Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2010 – Novosedly zatravněno/černý úhor

114

115

Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2011 – Novosedly, Marcinčák zatravněno/černý úhor

116

117

Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2010 – Popice zatravněno/černý úhor

118

119

Vlhkost půdy v příkmenném pásu 2011 – Popice, Gottberg zatravněno/černý úhor

120

121

Technische Voraussetzung für die Begrünung im ökologischen Weinbau Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim www.eco-consult.net

SYSTEM: Boden - Pflanze - Winzer – Umwelt im Ökologischen Weinbau

KLIMA Boden Gesundheit

Pflanzen Gesundheit

· Natürliche Bodenfruchtbarkeit · Nährstoffversorgung · Bodenstruktur · Bodenmanagement · Bodenwasserhaushalt · Begrünungsmanagement · Biologische Unkrautkontrolle

· Ökologische Pflanzenpflege · Pflanzenschutz · Kulturmaßnahmen · Biologische Schädlingsbekämpfung

· Landschaftspflege REBE Ertrag/Qualität

WINZER

122

123

Spatendiagnose

Lockerungsgeräte

124

125

Saattechnik

Einsaat - Unterstock

Begrünungsmanagement

126

127

Novela zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas, Ministerstvo zemědělství Proč novela?

· 1.1.2009 došlo k nabytí účinnosti dvou nových Nařízení Rady a Komise k ekologickému zemědělství, které mění některé předchozí principy Nařízení ES 2092.

· Bylo nutné z komitologického hlediska zákon těmto novým nařízením přizpůsobit. · Při té příležitosti rozhodlo vedení MZe o aktualizaci některých zastaralých paragrafů a upravit k současné praxi adekvátně správní delikty a systém kontrol.

Změny obecného charakteru

· Došlo ke zjednodušení procesu registrace. Zemědělec je rovnou registrován v den doručení žádosti, neposílá se zvlášť oznámení o zahájení PO a zvlášť registrace.

· Je zrušen registrační poplatek. · Doba trvání přechodného období napříště není dotčena změnou vlastnictví ekofarmy · Registrace je zrušena, pokud do 12 měsíců po ukončení PO nezíská ekologický podnikatel certifikát. MZe může na žádost ve výjimečném případě tuto dobu prodloužit.

· Registrace je zrušena, pokud je ekologický subjekt déle než 30 dnů v situaci, kdy nemá uzavřenou platnou smlouvu o kontrole s jednou z KO.

Systém udělování výjimek

· Jak je již zavedeno v praxi, výjimky uděluje na základě žádosti podle metodických pokynů MZe, kromě výjimek na osivo a sadbu, které uděluje ÚKZÚZ.

· Z důvodu administrativní náročnosti, a jako motiv omezit počty žádostí o výjimku, které by již z podstaty toho slova a meritu věci měly být opravdu řešením nenadálé situace, je žádost o výjimku k MZe zpoplatněna 1.000 Kč poplatkem formou kolkování žádostí.

· Nový

Přestupky

· § 33 nově zavádí pojem přestupky, což jsou taková porušení zákona, kterých se může dopustit nepodnikající fyzická osoba, tedy v případě systém EZ pouze včelař.

· Tyto přestupky jsou rámcově shodné se správními delikty, jen některé jsou Správní delikty

· Byly upraveny správní delikty, tak aby odpovídaly více současným Nařízením a aktuálnímu vývoji v sektoru, případně byly „zalepeny díry“ v předchozích definicích.

· Byla zavedena pokuta za tzv. zbytkovou skutkovou podstatu, což byl nyní odst. 1 písm. aa) „poruší jinou povinnost vyplývající z přímo aplikovaných předpisů“, a která byla bez sankce. Nyní je stanovena pokuta až do výše 20.000 Kč.

Zvláštní opatření

· Nový § 34 zavádí institut zvláštních opatření, která může MZe uložit na základě přímo použitelných předpisů EU, a to v případě porušení a nesrovnalostí s předpisy, nebo v případě podezření na porušení a nesrovnalosti s předpisy.

· Zvláštní opatření může být např. nařízené stažení výrobku z prodejen, apod., tedy opatření nepeněžitého rázu, zejména zaměřené na ochranu spotřebitele.

ÚKZÚZ

· ÚKZÚZ bude nadále vykonávat úřední kontroly ekologického zemědělství v souladu s požadavkem Nařízení 882/2006 o úředních kontrolách.

· ÚKZÚZ není v zákoně jmenovaný jako kontrolní organizace EZ, a nemá pravomoc v certifikaci. Podněty zjištěné kontrolou předává nadále MZe a neúčastní se správních řízení

Jak dál?

· Novelu schválil bez připomínek Parlament ČR, a nyní je předána že k podpisu prezidentem republiky, takže by mohla vyjít ve sbírce zákonů ještě před Vánocemi a být platní od 1.2.2012. MZe po schválení prováděcí vyhlášky zajistí tisk novelizovaného znění zákona a aktuálních znění všech tří Nařízení (834, 889 a 1235) a jejich distribuci v dostatečném počtu výtisků.

Chov zvířat

§14 uvádí, že výrazem „po omezenou dobu“ u pastvy konvenčních zvířat na ekologických pozemcích se rozumí doba nepřekračující 90 dní v průběhu kalendářního roku.

· Zavádí se chov králíků v EZ, podmínky stanoví zvláštní předpis, který bude vytvořen. 128

důvodu

redundantnosti vypuštěny.

129

Ökologischer Weinbau – vom Nischenprodukt zur Wirtschaftsweise der Zukunft

Entwicklung der ökologisch bewirtschaftete Fläche in ha weltweit World: Development of organic agricultural land 1999-2009

Dr. Uwe Hofmann, ECO-CONSULT, Geisenheim www.eco-consult.net

Der Bio-Weinmarkt D Bi W i kt – Fakten, F kt T Trends d und dA Ausblicke bli k

Source: FiBL, IFOAM and SOEL 2000 - 2011

Die 10 Staaten mit der größten ökologisch bewirtschafteten Fläche World: The ten countries with the most organic agricultural land 2009

Verteilung der ökologisch bewirtschafteten Flächen nach Kontinenten Distribution of organic agricultural land by region 2009 Source: FiBL/IFOAM Survey 2011, based on data from governments, the private organic sector and certifiers

Source: FiBL&IFOAM Survey 2010

130

131

Verteilung der Rebflächen nach Kontinenten im Rebbau allgemein (7,4 Millionen Hektar 2007)

Ökologisch bewirtschaftete Weinbergsflächen in den Ländern der EU Austria

4000

Cyprus

75

Czech Rep.

800 / +900 %

France

50.268 +50 %

Germany

5200

Greece

5000

Hungary

579

Italy

52.273 +25 %

Luxembourg

6

Netherland

10

Portugal

2020

Slowenia

49

Spain

57.231 / +100 %

UK

114

Quelle: FAOSTAT

Verteilung der Rebflächen nach Kontinenten im Biorebbau 2010

Slow. Rep

79 Quelle: FIBL,IFOAM, eigene Zusammenstellung

Quelle: FiBL und IFOAM 2010

132

133

Entwicklung der Biorebfläche in Spanien 2003-2008

Bio-Weinbau in Österreich

Daten: BIO Austria, Bio-Verband 07

Entwicklung der Biorebfläche in Italien 2003-2008

Entwicklung der Biorebfläche in Frankreich 2003-2008

Quelle: SOEL/ZMP/AMI 134

135

Výsledky ekologické ochrany vinic v ČR 2011

Měsíční úhrny srážek v průběhu vegetačního období v roce 2011

Ing. Štěpán Hluchý, Ing. Markéta Broklová

Průběh srážek a teplot – Velké Bílovice, 2011

Prognostický model VitiMeteo

Prognostický model VitiMeteo se byl testován v několika vinicích (Kobylí, V. Bílovice, Novosedly) 136

V průběhu 1. týdne V. došlo k splnění teplotní sumy 170°C pro zralost oospor 15. 5. – dle VitiMeteo první primární infekce – ale při nízkých teplotách 9. 6. – První masivní sporulace 137

Průběh srážek a teplot – Velké Bílovice, 2011 V průběhu 1. týdne V. došlo k splnění teplotní sumy 170°C pro zralost oospor 15. 5. – dle VitiMeteo první primární infekce – ale při nízkých teplotách 9. 6. – První masivní sporulace 1 0,8 kg Kocide 2 0,8 kg Kocide

Lokální poškození úletem herbicidu (vpravo), které bývá zaměňováno za infekci plísně révy

1 2 3 Alginure 3,5 - 4 l + 300 g Kocide 4 Alginure 5 l 5 Kocide/Alginure podle intervalu od posledního ošetření 6 7 8

Průměrné denní teploty a srážky Velké Bílovice, (květen–říjen) 2010

138

139

Průměrné denní teploty a srážky Velké Bílovice, (květen–říjen) 2010

Hodnocení napadení hroznů plísní révy, 2011 (četnost napadení a intenzita napadení)

Teploty a srážky – Kobylí, 2011

140

141

Ochrana proti padlí révy – Velké Bílovice, 2011

1. Pouze problematické polohy a vinice s loňskými infekcemi 2 3 4 nález sknundárních infekcí na hroznech 5 různé ošetření dle citlivosti, odolné a vzdušné vodní sklo síra, citlivé Natrisan PREV 6 7 8 9 ranější odrůdy není třeba ošetřovat, jinak vitisan, napadené plochy Cocana Vitisan prev

Hodnocení napadení hroznů padlím, 2011 (četnost napadení a intenzita napadení) Hodnocení napadení hroznů padlím, Pavlov 2011

142

143

Dynamika infekcí padlí révy na neošetřených kontrolách, Pavlov 2011

Úroveň napadení hroznů obaleči 2. generace 2011 Isonet L plus/LE, celkem 571 ha

Cena ošetření 1 ha – réva vinná, obaleči CZK/ha a rok

Hodnocení napadení hroznů padlím, Pavlov 2011

Vývoj ploch ekologického vinohradnictví na jižní Moravě

144

145

Hlohovec – Kobora

Hubové choroby Roland Tamašek

Metodika kontrolovania

· Kontrolovalo sa 4x100 strapcov/varianta · Podľa percentuálneho napadnutia boli strapce rozdelené do 5 kategórii, stupnice od 0 do 4: 0

1

2

3

4

0,0 % napadnutie

do 10 %

do 25 %

do 50 %

nad 50 %

Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP Hlohovec – Kobora

Hlohovec – Sojak

Šenkvice – Suchý vrch

Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP Hlohovec –Sojak Percento napadnutia múčnatkou na variante IP – Šenkvice

146

147

Strekov – Malopestovatelia

Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP – Strekov

Postrekovanie Strekov – Bio 1

AQU+Thiovit+Biamit Prev-B2+Biamit+Alginure 1%+Thiovit+ Kocide0,1% Biamit+Alginure 1%+Thiovit+ Kocide0,1% Alginure1%, Kocide3g, Thiovit 4kg, PrevB2 1l Biamit 3l Prev 2l, Vitisan 10 dg, Biamit 0,5dc, 0,3kg Kocide Prev 2l, Vitisan 10 dg, Biamit 0,5dc Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide Prev 2l, Vitisan 10 dg, 0,2kg Kocide

10. 5. 2011 19. 5. 2011 30. 5. 2011 13. 6. 2011 27. 6. 2011 7. 7. 2011 11. 7. 2011 14. 7. 2011 15. 7. 2011 27. 7. 2011

Thiovit Jet 5kg, AQU 5l Kocide 0,6kg, Thiovit 1,2kg, Mycosin 1,5l, Prev B2 1,2l, Biobit XL 1,8l Kocide 0,6kg, Thiovit 3kg, Alginure 5l, Biamit 5l Kocide 0,1kg, Thiovit 3kg, Prev B2 2l, Alginure 5l, Biamit 3l Vitisan 8kg, Prev B2 2,5l Kocide 0,8kg, Vitisan 8kg, Prev B2 2,6l, Biamit 2,6l Biobit XL 2,6l Coccana 26,6l Vitisan 10,5kg, Prev B2 3l Kocide 1,3kg, Thiovit 2kg, Vitisan 8kg, Prev B2 2,6l, Coccana 4l

Varianta Chémia (IP)

7. 5. 2011 13. 5. 2011 31. 5. 2011 11. 6. 2011 25. 6. 2011 7. 7. 2011 18. 7. 2011 26. 7. 2011 4. 8. 2011 15. 8. 2011

Postrekovanie Strekov – Bio 2

ta

Pučanie 3-5 rozkvitnutých listov 9 a viac rozkvitnutých listov Jasne viditeľné zárodky súkvetí Pred kvitnutím Po kvitnutí Bobule veľkosti brokov Bobule veľkosti hrášku Pred uzavretím strapcov Strapce uzatvorené Pred mäknutím bobúľ Mäknutie bobúľ Dozrievanie

Moča

Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP – Moča

Thiovit Jet 2% Thiovit Jet 0,6% Quadris max 1l, Thiovit jet 3kg Ridomil gold plus 3,5kg, Topas 0,25l, Thiovit jet 4kg Ridomil gold plus 3,5kg, Topas 0,25l, Thiovit jet 4kg Quadris max 2l, Thiovit jet 4kg Pergado F 2,5kg, Thopas 0,25l Quadris max 2l, Thiovit jet 4kg Rhidomil gold plus 3,5kg, Thiovit 4kg Switch 0,5kg Switch 0,5kg 148

149

Zemianske Sady

OBAĽOVAČE Dvory nad Žitavou 2011

Percento napadnutia múčnatkou na variante Bio a IP – Zemianske Sady

1. Generácia 106 ha

0,8 %

0–0,5 % 0,5–1 % 1–

Postrekovanie Zemianske Sady – Varianta Bio

0,8 %

20. 5. 2011 3. 6. 2011 16. 6. 2011 24. 6. 2011 2. 7. 2011 13. 7. 2011 23. 7. 2011 6. 8. 2011

0,8 %

Alginure 5 l, Biamit 4 l, Thiovit 4 kg, Kocide 0,4 kg Alginure 5 l, Biamit 5 l, Thiovit 4 kg, Kocide 0,3 kg Alginure 5 l, Thiovit 4 kg, Kocide 0,3 kg, Prev B2 1,5 l Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg, Kocide 3 kg, Thiovit 4 kg Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg, Kocide 3 kg Prev B2 1,5 l, Vitisan 10 kg, Kocide 1,5 kg

500 strapcov/bod 0% 0%

0%

Súhrn napadnutia múčnatkou v percentách

2. Generácia 106 ha 0%

0–1 % 1–2 % 2–

0% 0% 0% 0%

150

151

500 strapcov/bod

Hlohovec – Sojak

Hlohovec – Kobora

Hrušov – Kobora 1. Generácia 36 ha

3,5 % 0%

0–4 % 4–8 % 8–

8%

33,4 % 14,6 %

1. Generácia 23 ha 0–15 % 15–30 % 30–

19,2 %

500 strapcov/bod

500 strapcov/bod

4,5 % 20,8 %

2. Generácia 36 ha

0% 1%

0–1 % 1–2 % 2–

3,5 %

500 strapcov/bod 0%

152

3% 1,8 % 1,8 % 3% 6,8 %

153

2. Generácia 23 ha 0–2 % 2–5 % 5– 500 strapcov/bod

Hynúce, chradnúce a odumreté kry, vinohrady - Diagnóza príčin -

Výkop koreňového dreva

Prepílenie dreva

Odstránenie kôry

Ing. Gašpar Vanek CSc. Diagnóza zadravotného stavu

Priložená tabuľa ukazuje v prvom rade na časť kra, kde treba príznak hľadať a spôsob, ako sa k tej časti dostať (výkop koreňového dreva; odstránenie starej kôry; či prestrihnutie, či prepílenie kmeňa, hlavy kra či koreňového dreva a pod.)

Pokúsime sa o prehľad diagnózy chradnúcich, degenerovaných, hynúcich a uhynutých krov, súboru krov, resp. vinohradov. Rozlišujeme výskyt týchto chorobných stavov v mladých, resp. rodiacich vinohradoch.

Môžeme deliť z rôznych hľadísk: 1) podľa klasifikácií patogénov na

· virózy · bakteriózy · fytoplazmózy · mykózy

2) podľa prejavu príznakov a charakteru škodlivosti SPÔSOBUJÚCE TRVALÚ ÚJMU NA ÚRODE - výrazné zníženie kvality a množstva úrody, nespôsobujú masové hynutie krov · Virózy (okrem vráskavitosti dreva - VDV) SPÔSOBUJÚCE TRVALÉ CHRADNUTIE - degeneráciu, nespôsobujú masové hynutie krov · Petriho choroba · bakteriálna nádorovitosť · fytoplazmózy – Stolbur

SPÔSOBUJÚCE HYNUTIE KROV · vráskavitosť dreva · bakteriálna spála · ESCA syndróm · eutypióza · fuzarióza · čierna škvrnitosť · rozelínia ničivá · fyloxéra viniča a i.

154

155

Degenerované, chradnúce kry

Virózy (okrem vráskavitosti dreva viniča)

· kry sú výrazne oslabené v raste, vývoji, často bez charakteristických príznakov na listoch či iných nadzemných častiach

· stav oslabenia, chradnutia môže zotrvať viac rokov, i desaťročí Priložená tabuľa ďalej ukazuje a delí postihnuté príznaky podľa toho, či pôvodca spôsobuje náhly, či postupný, ale spravidla pomerne rýchly priebeh hynutia krov - resp. chradnutie, oslabenie, výrazné zníženie či zhoršenie úrod. Napríklad pri Agrobacterium tumefaciens patogén nemá vo svojej stratégii spôsobiť úhyn hostiteľského kra, na ktorom spravidla dlhodobo parazituje a v dôsledku toho pôsobí oslabenie postihnutého kra

V našich podmienkach sa vo vinohradoch často vyskytujú vírusové choroby - virózy. Ich škodlivosť sa spravidla nedoceňuje patrične. Možno preto, lebo nespôsobujú predčasné hynutie krov (okrem VDV), ani výrazné chradnutie, či degeneráciu. Ich škodlivosť sa sústreďuje najmä na generatívne orgány. Spôsobujú výrazné zníženie úrod a súčasne ich kvalitu! Ako vidieť z grafu roncet popri znížení úrody a cukornatosti výrazne znižuje najmä kvalitu hrozna a vína(!) Najmä charakter, aromatické látky a celkový dojem vína.

Bakteriálna nádorovitosť · môže byť výskyt aj v mladých, čerstvo vysadených výsadbách · v starých výsadbách Bakteriálna nádorovitosť sa prejavuje v mladých výsadbách výraznými príznakmi onko-nádoru väčšinou na hlave, či kmeni krov, v starších výsadbách sa prejavuje výraznými príznakmi aj na listoch Petriho choroba

· len na mladých výsadbách, výrazný prejav degenerácií v 3. roku výsadby Hynúce a predčasne uhynuté kry Hynutie krov môžu spôsobiť rôzne činitele, ako vírus, baktérie, najviac hubová parazitácia a škodca fyloxéra, ktorá sa postupne prispôsobuje aj na parazitáciu podpníkov, najmä franko-amerikánov, ale výskyty sú aj na amerikánoch. Zatiaľ bez badateľných škôd. · náhle hynutie krov · postupný, ale spravidla razantný priebeh hynutia až úhyn krov Vírus vráskavitosť dreva

Huba ESCA syndróm eutypióza

Huba fuzarióza

Škodca fyloxéra viničová

Huba čierna škvrnitosť

156

Zvinutka viniča (GLRaVs) – je v našich vinohradoch najviac rozšírená a prejavuje sa aj výraznými príznakmi na listoch, spôsobuje výrazné škody uvedieme v ďalšom. Roncet viniča (GFLV) Lemovanie žíl (GFLV-VB) Mozaika žíl viniča (GVM) – je veľmi rozšírená, výrazne sa prejavuje príznakmi už v škôlkach. O jej škodlivosti však vieme málo. Žltá mozaika viniča (GFLV-YM) – je súčasťou skupiny roncetov, v minulosti bola známa len z Mělnícka. Teraz sa vyskytuje takmer v každej oblasti, fotografia je z Malokarpatska. Prejav býva veľmi razantný, v krajných prípadoch môže spôsobovať aj silné oslabenie až úhyn krov. Lucernová mozaika na viniči (GAlMV) – vyskytuje sa ojedinele, s výraznými príznakmi na listoch od začiatku vegetácie až do opadu listov. O jej škodlivosti na úrodách nemám informácie.

Huba rozelínia ničivá roesléria podzemná

157

Dve virózy označené ako latentné virózy (príznakmi sa prejavujú len na niektorých indikátorových odrodách či krížencoch), sú v našich vinohradoch značne rozšírené. Ich výskyty v niektorých prípadoch dosahovali až okolo 50 % (!)

Nekróza žíl viniča (GVN) Škvrnitosť viniča (GFlV) – o škodlivosti škvrnitosti viniča sa predpokladá, že výrazne znižuje cukornatosť (až o 25%), a v Japonsku ju označujú za tzv. „Ajinashika disease“, čo značí: choroba bezchuťovosti. V 70-tych a 80-tych rokoch sme hodne pozorností venovali pokusom, ktorými sme dokazovali skutočnú škodlivosť viróz. Na grafoch uvádzame pre ilustráciu dva druhy pokusov - sledovanie úrodnosti zvinutkou napadnutého klonu, z ktorého výhonkov sme termoterápiou ozdravili ten istý klon a po výsadbe a období rodivosti sme porovnávali úrody. Zistili sme, že na napadnutých kroch bola znížená úroda zhruba o polovicu. - Robili sme pokusy aj opačne, že bezvírusový vinič sme umele infikovali rôznymi vírusmi, a sledovali rodivosť. Ukazuje sa podobne, vírusy znižujú úrodu rozdielne, no v priemere je to tiež zníženie úrody o ca 50%. Zvinutkou viniča napadnuté odrody termoterápiou ozdravené dtto úroda g/ha

Umelá infekcia implantáciou na štepy: V.Riparia portalis x Tramín červený úroda g/ha

Petriho choroba Hromadné chradnutie mladej výsadby, výrazne v treťom roku je chorobou, ktorú poznáme len v posledných desaťročiach. Prejavilo sa odrazu na všetkých svetadieloch výraznými škodami na mladých výsadbách. Chorobu spôsobuje hubový patogén Phaeomonielle chlamydospora, ktorá sa združuje s rôznymi nielen biotickými a abiotickými činiteľmi, ale aj ľudskou činnosťou. Keď sa stretáva prítomnosť patogéna s chybami (niekedy lajdáctvom) v technológií vprodukcie štepov a výsadby nového vinohradu, môže dochádzať k úplnemu znehodnoteniu výsadby, ktoré je zjavné najmä v treťom roku výsadby.

3-ročná výsadba – 12ha

3-ročná výsadba – 50 ha

1. rok – bez príznakov 2. rok – ku koncu veg. slabší rast 3. rok – výrazné chradnutie ďalšie roky – trvalé chradnutie Ker na fotografii ukazuje typický prejav choroby. V prvom roku bez jasných príznakov. Na listoch žiadne príznaky, rast takmer nezaostáva za zdravými krami. V druhom roku - vidieť z odstrihnutých výhonkov - rast a vývoj je takmer normálny, koncom vegetácie mierne zaostáva za zdravými krami. Na listoch tiež bez príznakov. Tretí rok býva už od jari výrazný, kry sú hneď od začiatku výrazne zaostalé v raste i vývoji. Napriek tomu, že na listoch nie sú príznaky, výhonky sú veľmi slabé, tenké, s dĺžkou najviac 1-1,5 m.

Diagnózu robíme tak, že chradnúcy ker vykopeme a prerezaním koreňového dreva, hlavovej časti kra či koreňovej päty vidíme tmavnúci veniec cievnych zväzkov (možno sektoriálny charakter napadnutia spôsobuje to, že kry nehynú, ale silne degenerujú, chradnú. Keď necháme 2-5 dní prerezané drevo vo vlhkom prostredí, vytvorí sa tmavý až čierny exudát (foto dolu vľavo). Napriek postihnutému xylému na listoch ani v škôlke, ani v mladých výsadbách nevidíme typické príznaky. Vizuálnu pozitívnu diagnózu treba potvrdiť laboratórnym dôkazom prítomnosti patogéna, či patogénov.

· na listoch v škôlke, ani vo výsadbe nie sú hodnotiteľné príznaky na listoch (!) · pri reze tmavé cievne zväzky, tmavý exudát · testy sú pozitívne 158

159

7 ročný vinohrad

Mali sme šťastie prehodnotiť Petriho chorobou postihnutý vinohrad v 7. roku. Dokazuje sa to, že výsadba sa neregeneruje. Napriek výpadom veľká časť krov žije, živorí. Na listoch krov nie sú pre chorobu príznačné príznaky, negeneruje žiadne príznaky(!)

· niektoré kry takmer nerastú, ale neumierajú

· život si zachovávajú

7 ročný vinohrad

degenerovanými výhončekmi

· Phaeomoniella chlamydospora · nie sú príznaky na listoch · nenastáva hromadné hynutie krov · kry chradnú, sú degenerované

sa udržuje v cievnych zväzkoch (vzorky sa teraz testujú na prítomnosť patogéna)

Na 7-ročnom kre vidíme, že ker neuhynul, príznaky v xyléme sú podobné, ako v treťom roku (veniec cievnych zväzkov), silná degenerácia kra, život si udržuje iba nepatrným výhončekom. Testovaním v štvrtom roku výsadby sa dokázala prítomnosť patogéna PCH Phaeomoniella chlamydospora, v 7. roku Agrobacterium biovar Vitis. 7 ročné kry

· trvale degenerované · život sa prejavuje tenkými

Bakteriálna nádorovitosť Agrobacterium tumefaciens sa výrazne prejaví príznakmi na listoch (príznaky opísané na obr.) Kry sú oslabené, chradnú, sú degenerované, nehynú(!) Nie na všetkých sa vyskytujú zjavne viditeľné príznaky tvorby onko-nádorov, no na väčšine krov sa vyskytujú.

výhonkami

· chradnuté výhončeky

· proliferácia výhončekov · často sa na chradnúcich kroch vyskytuje Agrobacterium tumefaciens V 7-ročnom vinohrade, postihnutom Petriho chorobou vidíme chradnúce kry, kde sa často život kry prejavuje tenkými výhončekmi, ktorými sa udržuje pri živote. Často sa na chradnúcich kroch prejavujú príznaky bakteriálnej nádorovitosti – onko-nádorčeky (foto vpravo hore). Aj testami sa dokázalo, že výskyt Agrobactéria presahuje 50% krov. Dá sa predpokladať určitá interakcia dvoch patogénov. Aj výrazná proliferácia výhončekov, ktorá je charakteristická pre pôsobenie baktéria, v tomto prípade nevieme s určitosťou povedať, ktorý z patogénov je zodpovedný za tento jav.

160

· príznaky na listoch sú charakteristické

· bledé listy s červeným rapíkom, vytočené

· spravidla kry nehynú

161

Onko-nádory sú veľmi charakteristické, v štádiu tvorby sú mäkké, bledé, typická je ich bohato delená štruktúra (ako kvety karfiolu). Staré nádory usychajú. Kry sú oslabené, nehynú.

Na bielych odrodách sa stolbur menej vyskytuje, príznaky sú podobné, ako na modrých odrodách, najmä rapídne stáčanie listov, čiastočné žltnutie (rozdiel: nezreteľné oddelenie zelenej a odfarbenej časti, ako je tomu pri modrých odrodách). Strapce podobne vädnú až usychajú.

· príznaky na bielych odrodách · spravidla kry nehynú · trvalé chradnutie krov · amputáciou sa dajú zčasti liečiť

· tvorba nádorov s typickou štruktúrou

· staré nádory usychajú, rozpadávajú sa

U nás podľa Ing. Jankuru (testovacie pracovisko) sa vyskytujú na viniči 3 biovary Agrobacterium tumefaciens: · Agrobacterium tumefaciens · Agrobacterium rhizogenes · Agrobacterium vitis

Vráskavitosť dreva viniča (Rugose wood complex) Vírus patrí do skupiny Rugose wood complex. Vráskavitosťi dreva sme u nás pozorovali už začiatkom 70-tych rokov. Našli sme výskyty v každej vinohradníckej oblasti. Zúčastňuje sa značnou mierou na predčasnom odumieraní viniča. Vírus je lokalizovaný najmä v xyléme, kde pretvára cievne zväzky na parenchým, čím znemožňuje zásobenie kra vodou a živinami. Škodlivosť je násobená tým, že napadnutý ker sa nedá liečiť, riešením je jeho likvidácia. Vráskavitosť dreva viniča spôsobuje úhyn krov, charakteristické príznaky sú pozdĺžne vráskavenie dreva.

Spravidla kry nehynú, škodlivosť je však veľká, nízke nekvalitné úrody.

Stolbur na viniči Z fytoplazmóz sa u nás vyskytuje Stolbur na viniči. Ich prvé výskyty sme v našich vinohradoch uvideli ca pred 10-15 rokmi. Choroba by vyžadovala väčšiu pozornosť pretože sa šíri, zroka na rok je postihnutých viac krov. Na niektorých odrodách a lokalitách dosahuje 10-20 % postihnutých krov. Žiaľ opatrenia sa u nás takmer nerobia, teda škody sú čoraz väčšie. Infikované kry či ich časť chradne, spravidla kry nehynú. Amputáciou kra na 20-30 cm od zeme vyrastajúce omladené kry sú bezpríznakové ca na 90 %.

Bakteriálna spála viniča (Erwinia vitivora) Bakteriálna spála sa vyskytuje ojedinele, ohniskovite, výnimočne i epidemickým rozsahom. Spôsobuje popri charakteristických príznakoch náhle hynutie letorastov a celých krov.

· príznaky na modrých odrodách · napadnuté iba časť kra · spravidla kry nehynú 162

· charakteristické príznaky · postupné až úplné hynutie krov 163

ESCA syndróm (Stereum hirsutum a i.) ESCA syndróm sa vyskytuje v našich vinohradoch už veľmi dávno, na rozdiel od Petriho choroby, ktorú poznáme iba necelé dve desaťročia. ESCA syndróm sa vyskytuje v 10-12 ročných a starších vinohradoch. Tu je tiež rozdiel od Petriho choroby, ktorá škodí na mladých výsadbách. ESCA je príznačná typickými príznakmi na listoch – u bielych odrôd difúznym žltnutím medzižilových pletív, ktoré nasleduje nekróza. U modrých odrôd je to zafarbenie na červeno, následne nekróza. Vädnutie a úhyn bobúľ, strapcov, náhle či postupné odumieranie častí, či celých krov je ďalším prejavom choroby.

Fuzarióza viniča (Fusarium oxysporum) V posledných rokoch sa aj v našich vinohradoch vyskytuje ochorenie, ktoré sa často prejavuje oslabením, až hromadným hynutím krov viniča - fuzarióza. Spôsobuje tzv. cievne vädnutie. Môže sa vyskytnúť v starších vinohradoch infekciou ojedinelých krov, ale tiež v mladej výsadbe môže zapríčiniť hromadné hynutie krov. Typický je výtok spór jasnej oranžovej farby na reznej ploche, neskôr tmavne, až do čiena a praská. Postihnuté drevné pletivá, cievne zväzky odumierajú, tmavnú. Rôzne novotvary, vytváranie kalusových - obranných pletív je časté, no najmä mladé kry náhle vädnú a odumierajú.

· charakteristické príznaky

· na ploche zimného rezu vychádza

na listoch · vädnutie a úhyn strapcov

výtok spór, oranžovej farby, ktorý neskôr usychá a tmavne · xylém zčasti nekrotizuje · vytvára obranné kalusové pletivo, ktoré sa postupne diferencuje, neskôr odumiera

Patogény, spôsobujúce ESCA syndróm prenikajú do dreva, a ako fakultatívne parazity spôsobujú nekrózu dreva, neskôr typické práchnivenie. Narezaním dreva môžeme zistiť miesto škodlivosti. Keďže choroba nie je systémová, väčšinu krov môžeme zachrániť hlbokou amputáciou.

· spôsobuje čiastočné,

Na napadnutých kroch sme často nachádzali rôzne novotvary, ako napr. adventívne korienky. No nie sme presvedčení, či to indukuje huba Fusarium oxysporum, alebo Agrobacterium tumefaciens, s ktorým sa často vyskytuje spolu.

či úplné hynutie krov

· napadnuté drevo usychá · ochrana je možná

· ako obranný mechanizmus ker

- včasná amputácia

pozdĺž kmeňa môže vytvárať adventívné korienky

Eutypióza (Eutypa lata) Podobne ako ESCA syndróm, aj eutypióza spôsobuje čiastočné, či úplné hynutie krov. Príznaky sú však ceľkom odlišné - drobnolistosť až hynutie.

Fuzariózou postihnutý ker náhle vädne a vzápätí hynie. Na listoch pred vädnutím a úhynom sme nepozorovali žiadne pre fuzariózu špecifické príznaky.

· charakteristické príznaky na listoch – drobnolistosť

· nevytvára strapce, alebo hynú · spôsobuje čiastočné, či úplné hynutie krov

· napadnuté drevo usychá · ochrana je možná - včasná amputácia

164

165

Čierna škvrnitosť (Phomopsis viticola) Čierna škvrnitosť - Phomopsis viticola sa v našich podmienkach prejavuje ináč, ako v mnohých južnejších štátoch. U nás sú zriedkavé a nenápadné príznaky na zelených častiach viničového kra, napríklad na listoch, či výhonkoch. Mohutne sme sa však s účinkom patogéna stretli pri štúdiu príčin predčasného hynutia krov viniča. Pomerne značný výskyt uhynutých krov javilo známky napadnutia čiernou škvrnitosťou. u. Prejav choroby zisťujeme tak, že nájdeme hraničnú oblasť medzi živou časťou a odumretou. Na tomto mieste odstránime starú kôru, kde vidíme čierne guľovité plodnice – pyknídiá.

· u nás nie sú výrazné príznaky na listoch a letorastoch

· na hynúcich kroch pod borkou na mladej kôre sa objavujú čierne guľovité pyknídiá

Fusarium oxyspórum a Petriho choroba viniča - výskyty, škodlivosť a možnosti zníženia škôd Ing Ľubomíra Kakalíková, PhD; Chateau Modra a.s; Ing Ervín Jankura SCPV, Výskumný ústav vinohradnícky a vinársky Bratislava Čo je Fusarium oxysporum (Schlecht) ? Je to asexuálna huba, ktorá produkuje tri typy spór : mikrokonídia

makrokonídia

chlamydospóry

jedno-dvobunkové

dvoj až päťbunkové

jedno-dvobunkové

produkované z infik. rastlín šírenie dážď, nástroje

produkované z odumretých pletív

pretrvávajú v pôde, šíria sa tečúcou H2O

výtok sporangií Spôsobuje fuzáriové vädnutie viniča.

Rozelínia ničivá (Rosellinia necatrix) – koreňokazná huba Koreňokazná huba Rosellinia necatrix spôsobuje oslabenie až úhyn krov. Biele mycéliá a často sa objavujúce rizomorfy vidíme po vykopaní kra na koreňovom dreve, niekedy aj vyššie v oblasti hlavy kra. · spolupôsobí v procese hynutia krov · väčšinou napáda oslabené kry

Fusarium oxysporum (Schlecht) vylučuje mykotoxíny

Huba spôsobujú infekcie cievneho systému – tracheomykózy – upchávanie ciev, čo má za následok vysychanie rastlín a ich odumieranie v dôsledku nedostatku vody, živín a prítomnosti mykotoxínov.

Fyloxéra viničová (Viteus vitifolii) Fyloxéra viničová je neustále strašiakom pre vinohradníkov. Naštepením na podpniky – amerikány sa situácia vyriešila. Nebezpečím je schopnosť fyloxéry prispôsobiť sa na podpníky - euroamerikány, aj na amerikány. Aj na fotografií predvedené novozity sú z koreňa amerikánu. Treba však dúfať, že výskyty zostanú ojedinelé a neohrozia výsadby, naštepené na amerikány.

· listová forma na amerikánoch · koreňová forma spôsobuje hynutie krov · výskyty koreňovej formy - tendencia · už aj na amerikánoch

166

monoliformín beauvericín (BEA) eniatín T-2 toxín, HT 2 toxín

167

Diagnostika choroby a) Sledovanie a popis príznakov priamo vo vinohrade b) Kultivácia vzoriek viniča na živných médiách c) Identifikácia patogénov (PCR, ELISA, kultivačná, a pod.). Pri určovaní choroby je potrebné dodržiavať tri Kochové pravidlá: · izolácia pôvodcu ochorenia, · infikovanie hostiteĺa izolovaným druhom, · spätná identifikácia pôvodcu.

Vädnutie listov viniča Spomalené pučanie očiek viniča, spomalený rast letorastov, vytváranie krátkych internódií so zakrpatenými a deformovanými listami, malými strapcami a postupné vädnutie a usýchanie letorastov.

Kultivácia huby Niektoré kry, ktorých napadnutie nebolo na prvý pohľad takmer viditeľné vykazovali normálny rast i úrodu, ale koncom júla začali vädnúť a náhle zoschli.

Príznaky choroby

· na kroch veľmi silne napadnutých

Mierne blednutie žíl na vrchnej časti mladších listov, zatiaľ čo staršie listy boli zelené, neskôr deformované, ohýbali sa smerom nadol.

hubou, očká vôbec nevypučali a zoschli,

· na kroch, na ktorých časť očiek

vypučala, bol rast veľmi pomalý, letorasty s krátkymi internódiami začali neskôr vädnúť, zoschli a odumreli. Neskôr pri bielych odrodách nastala zmena sfarbenia listov na hnedo-oranžovú. Listy nekrotizovali a odumierali.

Pri modrých odrodách bola zmena sfarbenia listov na hnedo-červenkastú, resp. červenkasto-oranžovú a nakoniec odumieranie kra.

Na povrchu reznej plochy kmienkov bol stekajúci exsudát s nakopenými sporodochiami F. oxysporum (povlak sporulácie) resp. pionotálny zhluk sporodochií. 168

169

Odumieranie kmienkov viniča Malé strapce po odkvitnutí bledli a začali im opadávať bobule, na mnohých odumretých kroch neskôr vyrastali nové letorasty zo spodnej časti podpníka. V ďalšom roku aj tieto začali vädnúť a odumreli. Staršie kry prežívali, ale počas dozrievania bobúľ v strapci tieto začali vädnúť.

Pletivá mali oranžovo-hnedú, resp. tmavohnedú až čiernu farbu

sporulácia

Príznaky choroby

Vnútornými symptómami v pletivách kmienkoch a letorastov v pozdĺžnom reze bolo odumieranie cievnych a priľahlých drevných pletív

stáčanie listov viniča napadnutie viniča

Odborná literatúra – Fusarium oxysporum Príznaky choroby v pletivách Vnútornými symptómami v pletivách kmienkoch a letorastov v priečnom reze bolo odumieranie cievnych a priľahlých drevných pletív, pletivá pod exsudátom mali oranžovo-hnedú, resp. tmavohnedú až čiernu farbu. Sfarbenie pletív viniča po vysušení huby na kmienku

170

Už v roku 2002 sme pri identifikáciách chorôb kmienkov viniča ojedinele zisťovali huby rodu Fussarium spp. Elwin et al. (2003) zistil prítomnosť huby F. oxysporum pri analýze vzoriek z vinohradov na prítomnosť Petriho choroby. Fossen a Allen (2005), zistili, že F. Oxysporum, napadá koreňový systém priamo cez poškodenia, spôsobené hálkami -fyloxéry. Tieto huby neskôr spôsobujú nekrózu pletív a koreňov vedúcu k postupnému odumieraniu rastlín viniča. Edwards et al. (2006) pri štúdiu fyloxéry viničovej zistil, že práve F. oxysporum bolo najfrekventovanejším patogénom asociovaným s nekrózou koreňového systému viničových sadeníc. Coller et al. (2007) z viničových sadeníc izoloval množstvo fytopatogénnych druhov, vrátane druhov z rodu Fusarium, čo poukazuje a poukázal, že sadenice v škôlkach môžu byť primárnym zdroj inokula. Highet a Nair (2008) izolovali Fusarium oxysporum z koreňov odumretého viniča cv. Semillon (Vitis vinifera L.) v oblasti Hunter Valley, New South Wales. Patogenitu huby potvrdili infikovaným viniča rastúceho v skleníku. Infekčný materiál bol získaný z koreňov odumretých rastlín z jednotlivých pestovateľských oblastí. Kakalíková, Jankura (2010), izolácia a identifikácia huby, popis príznakov. Tie isté vzorky viniča sme zaslali na identifikáciu na UKSÚP, STU Nitra – Hudec (2010) potvrdil našu identifikácia huby. Vzorky zaslané do Talianska opäť potvrdená správnosť našej identifikácie – huba F. oxysporum. 171

Záver Viacerí autori zistili, že podpníky rezistentné voči fyloxére neposkytujú dostatočnú rezistenciu, resp. ochranu aj proti F. oxysporum. Z uvedených dôvodov sa pristupuje v zahraničí na špeciálne testovanie podpníkov na rezistenciu viniča proti F. oxysporum, ako vo svojej práci zdôraznili aj Omer et al. (1999). Autori zistili, že medzi podpníkmi bola výrazná odlišnosť na citlivosť, resp. rezistenciu proti F. oxysporum. A. S. Highet, N. G. Nair, 2008 Na ošetrenie napadnutých rastlín viniča v skleníkových pokusov použili rastlinné výťažky a mikrobialne prípravky. Po ich aplikáciach sa znížila populácia patogénov a zvýšil sa počet zdravých rastlín. Ukazuje sa, že tieto extrakty môžu mať dôležitú úlohu v biologickej ochrane proti Fusarium oxysporum. John H. Bowers a James C. Locke, USDA, ARS, US National Arboretum, Kvety a škôlkárskych výpestkov Research Unit, Rm. 238, B-010A, Barca-W, Beltsville, MD 20705 Vplyv rastlinných výťažkov na F. oxysporum v pôde a ochrana proti F. oxysporum v skleníku Aplikáciou niekoľkými komerčnými formuláciami zmesí rastlinných výťažkov sa veľmi znížila hustotu F. oxysporum v zamorenej pôde. Je to smer využívania biopreparátov proti patogénom. Kakaliková, Jankura rok 2010 a 2011 V roku 2010 a 2011 založil laboratorné skúšanie prípravkov proti F. oxysporum. Dva prípravky vykazujú dobré výsledky. V roku 2011 založené poľné pokusy proti hube vo vinohradoch v Pezinku v dvoch 40 a vinohradoch. Možnosti ochrany pred rozširovaním choroby · označenie napadnutých krov viniča, · strihanie napadnutých krov viniča oddelene od iných, zdravo vyzerajúcich krov, · dezinfekcia nástrojov na strihanie ich ponorením do dezinfekčného roztoku, · nesekať a nezakopávať zvyšky po strihaní, odstrániť ich z vinohradu a spáliť, · vykopať a odstrániť všetky odumreté kry z vinohradu. Opatrenia pred výsadbou vinohradov Pri výrobe štepov sledovať použitý rozmnožovací materiál, ktorý treba prerezať priečne i pozdĺžne. Zdravé pletivá sú bez tmavých miest ( pásikov), v pozdĺžnom reze a bodiek (škvŕn) v priečnom reze. Platí to aj pred výsadbou mladých sadeníc – je nevyhnutné prekontrolovať drevné pletivá sadeníc v priečnom a pozdĺžnom reze, ak sa v drevných pletivách viniča objavia príznaky tmavnutia je nevyhnutná ich diagnostika. Dôležitá je harmonická výživa mladých výsadieb vinohradov, pri nákupe sadeníc požadovať v zmluvných podmienkach zdravé sadenice bez chorôb ako sú: Petriho choroba viniča, Agrobactérium, Fusarium, Biela hniloba viniča a pod.

172

173

Petriho choroba viniča, riešená v rámci VTP, VÚVV, Bratislava Výskum novších a agresívnych hubových ochorení viniča Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD., Ing. Ervín Jankura

Izolácia a identifikácia huby Zo vzoriek drevných pletív viniča sme izolovali hubu, ktorá spočiatku tvorila na živnom médiu biele riedke mycélium, ktoré postupne menilo farbu na zelenú. Kolónie zo spodnej strany Petriho misky boli olivovohnedé až sivočierne a po 8-mich dňoch inkubácie pri 27 °C dosahovali 5–6 mm. Identifikáciu vegetatívnych a reprodukčných orgánov sme realizovali priamo v napadnutých pletivách s využitím rastrovacej elektrónovej mikroskopie (REM). Phaeomoniella chlamydospora je prevládajúcim druhom spôsobujúcim odumieranie mladých viničových sadeníc vo vinohradoch SR.

Mikroskopická identifikácia Mycélium pozostáva z vetvených septovaných hýf, vyskytujúcih sa samostatne, alebo vo zväzkoch, zelenkasto sfarbené s tmavšími septami. Konídiofóry vystupujú zo vzdušného mycélia alebo z podpovrchových hýf, vzpriamené, jednoduché, valcovité, zelenohnedé k vrcholu stále svetlejšie, bradavičnaté až hladké septované (1-3). Konídiogénne bunky samostatné, terminálne, monofialidické, predĺžené, mechúrikovito až lageniformné alebo valcovité na vrchole tvaru úzkeho lievika 8–20 μm dlhé, 1,5–4 μm široké.

Čo je Petriho choroba ? Petriho choroba je hubové ochorenie viniča, ktoré postihuje cievne zväzky mladého viniča. Choroba spôsobuje predčasné odumieranie kmienkov viniča, spojené so znižovaním množstva a kvality úrody. Vyskytuje sa vo vinohradníckych regiónoch po celom svete. V zahraničí sa stala ekonomicky významnou chorobou kmienkov viniča a v poslednom období aj u nás.

Pôvodca choroby

Phaeomoniella chlamydospora

Pred r. 2001 sa za pôvodcu choroby považovali huby rodu Phaeoacremonium (P. chlamydosporum, P. aleofilum, P. inflatipes a P. angustius). Od r. 1999 na základe patologických, morfologických (Crous, 2000) a molekulárnych (Du Pont, 1998, 2000) štúdií bol P. chlamydosporum vyňatý z tohto rodu a ustanovený ako nový druh Phaeomoniella chlamydospora. Petriho chorobu viniča spôsobuje hyfomycéta Phaeomoniella chlamydospora (W. Gams, Crous, M. J. Wingf & L. Mugnai) Crous&Gams, 2000 a huby rodu Phaeoacremonium (P. aleofilum, P. inflatipes a P. angustius). Druh hyfomycéty je morfologicky podobný rodu Phaeoacremonium.

(W. Gams, Crous, M. J. Wingf. & L. Mugnai) Crous & Gams Konídie boli elipsovité až vajcovité, zelenkasté, vyskytujúce sa samostatne alebo v zhlukoch. Velkosť: (1,5) 3,0–4,0 (-4,5) × 1,0–1,5 (-2,0) Chlamydospórové útvary sa vyskytovali zriedkavo, boli guľovité alebo pologuľovité samostatné, zriedkavo v retiazkach do 5, olivové až zelenohnedé, hľuzkovité 7–15 μm. Teleomorfa neznáma. Synanamorfa podobná rodu Phoma (Crous 2000).

Lionello Petri (1875-1946) taliansky fytopatológ, ktorý prvýkrát referoval o odumieraní amerických podpníkoch, a prvý popísal príznaky podobné “black goo”.

174

175

Pri určovaní choroby je potrebné dodržiavať tri Kochové pravidlá: · izolácia pôvodcu z viniča · infikovanie hostiteľa izolovaným druhom · spätná identifikácia pôvodcu.

Huby spôsobujúce Petriho chorobu viniča produkujú niekoľko metabolitov, o ktorých je známe, že môžu spôsobovať príznaky na listoch. Sú to: izosklerón, tyrozol, pullulán, kyselina 3-(3metyl-but-2-enylooxy-4-hydroxy)-benzoová ako aj 4-hydroxybenzaldehyd.

Patogenita huby Phaeomoniella chlamydospora Patogenitu sme skúmali v laboratórnych podmienkach na rastlinách viniča umelo inokulovaných konídiami huby Phaeomoniella chlamydospora.

Na obrázku je chromatogram, na ktorom najväčšia vlna prislúcha 4-hydroxybenzaldehydu, ktorý produkuje huba Phaeomoniella chlamydospora (Jankura, Hrivňak, Repka – 2008). Inokulované rastliny Príznaky Petriho choroby viniča na umelo inokulovaných rastlinách viniča

kontrola

4-hydroxybenzaldehyd vykazuje značnú toxicitu pre protoplazmy a kalusové pletivá. Tieto metabolity môžu byť v budúcnosti potenciálnymi chemickými markérmi na diagnostiku choroby.

Šírenie choroby Pa. chlamydospóra a P. aleophilum vytvárajú orgány, ktoré im umožňujú prežiť zimu. Tiež je nezvratne preukázané, že huby môžu rásť vo všetkých častiach viničového kra. Spóry priamo klíčia a penetrujú cez epidermu koreňov, kmienkov, listov, letorastov a plodov. Treba vyriešiť ešte veľa poznatkov o biológii a epidemiológii huby. Choroba sa môže šíriť: · miazgou (napr. pri strihaní vinohradu) · spórami (prenikajú do viniča cez poranenia)

Tmavnutie cievnych zväzkov a drevných pletív v mieste spojenia

Inokulované rastliny

kontrola

176

Tmavá tekutina vytekajúca z poškodených cievnych zväzkov mladého štepu

177

Opatrenia pred výsadbou vinohradov

Príznaky choroby vo vinohradoch

· Pri výrobe štepov sledovať použitý rozmnožovací materiál, ktorý treba prerezať priečne

· pomerne silný rast sadeníc do polovice augusta a potom náhly kolaps až výpadok · vysoké percento výpadku v prvom roku po vysadení sadeníc · zdanlivo normálny rast v prvom a druhom roku a v treťom roku zbrzdenie rastu · veľmi nízka odolnosť voči vodnému stresu · z roka na rok vzrast menší, časť letorastov s príznakmi, časť zdanlivo zdravá

i pozdĺžne. Zdravé pletivá sú bez akýchkoľvek tmavých miest (pásikov v pozdĺžnom reze a bodiek v priečnom reze). · Pred výsadbou mladých sadeníc je nevyhnutné prekontrolovať drevné pletivá sadeníc v priečnom a pozdĺžnom reze, ak sa v drevných pletivách viniča objavia príznaky tmavnutia je nevyhnutná ich diagnostika. · Harmonická výživa mladých výsadieb vinohradov, preventívne použitie postreku s fungicídom Falcon 460 EC + Atonik. Pri nákupe sadeníc požadovať v zmluvných podmienkach zdravé sadenice bez chorôb ako sú: Petriho choroba viniča, Agrobactérium, Fusarium, Biela hniloba viniča a pod.

· nekrotické príznaky na listoch, apoplexia časti rastliny, prípadne odumretie celého kra

Možnosti ochrany pred rozširovaním choroby Ošetrovanie vinohradov po objavením sa listových symptómov zahŕňa: · označenie napadnutých krov viniča · strihanie napadnutých krov viniča oddelene od iných, zdravo vyzerajúcich krov · dezinfekcia nástrojov na strihanie ich ponorením do dezinfekčného roztoku (formol, barycidal a pod.) · nesekať a nezakopávať zvyšky po strihaní, odstrániť ich z vinohradu a spáliť · vykopať a odstrániť všetky odumreté kry z vinohradu

Príznaky Petriho choroby viniča na listoch

„Hniloba koreňov viniča“ – platný a ustálený slovenský názov nie je k dispozícii preklad z anglického jazyka

· Patogén: Armillaria mellea. Armillaria patrí k patogénom dreva viniča. · Okruh hostiteľských rastlín: Huba sa vyskytuje na širokom okruhu hostiteľských rastlín, zahrňujúcich ovocné stromy (citrusy, broskyne, mandle, avokádo, kakaovník, kávovník a pod..), na viniči, a odumretom dreve v lesoch. · Rozšírenie a význam: Armillaria je rozšírená na celom svete. Choroba sa vyskytuje najmä vo vinohradoch, ktoré boli založené na mieste starých sadov alebo vo vinohradoch susediacich s lesom. Armillaria napáda korene viniča a niekedy spôsobuje odumieranie krov. Choroba sa skôr vyskytuje lokálne, nie v celom vinohrade.

178

179

Symptómy a možnosti zámeny s inými chorobami: Rastliny strácajú postupne životaschopnosť a vykazujú nasledovné symptómy · zaostávanie v raste · slabé nasadenie výhonkov · žltnutie listov v lete · defoliácia pred dozretím krov · progresívne usychanie letorastov · nekrózy v oblasti rozhrania podzemných a nadzemných častí · na odumretých rastlinách cítiť hubový zápach

Zkušenosti s ekologickým vinařstvím v ČR Gotberg: nové jméno na vinařské mapě Moravy

Prípadne môžu celé rastliny odumrieť. Na odumretom koreňovom systéme možno nájsť povlaky žlto-bieleho mycélia. Po prvých jesenných dažďoch a začiatkom zimy sa objavujú medovo sfarbené plodnice na bazálnej časti napadnutých a najmä odumretých rastlín. Prípadná absencia týchto plodníc však neznamená absenciu infek. Infekčný cyklus: Armillaria mellea prežíva v pôde, kde vyžaduje drevnaté rastlinné zvyšky. Infekcia vzniká kontaktom koreňov zdravých rastlín s koreňmi už napadnutých rastlín, alebo s napadnutým drevom v pôde. Patogén preniká do rastliny cez korene, deštruuje kambium a xylém. Infekcia môže vznikať aj bazí diospórami, ktoré sa tvoria v plodniciach na starom dreve a môžu klíčiť a napádať vinič najmä v miestach mechanického poranenia. Mycélium sa vždy vyvíja skryto, pod pokožkou, rizomorfy mycélia sa môžu objaviť ojedinele na koreňoch. Zloženie Falconu 460 EC Falcon 460 EC je trojzložkový fungicíd: spiroxamine 250 g.l-1, tebuconazole 167 g.l-1, triadimenol 43 g.l-1 Účinkuje aj proti múčnatke viniča.

V roce 2003 se na vinařské mapě jižní Moravy objevilo nové jméno – vinařství Gotberg. Bylo založeno v obci Popice nedaleko Hustopečí. Jeho moderní sídlo je nádherným příkladem současné vinařské architektury a pyšní se titulem Nejlepší průmyslová stavba Jihomoravského kraje roku 2009. Bylo postaveno na zdejším kopci, odkud je nádherný výhled nejen na 43 hektarů vinic, na kterých vinařství hospodaří, ale především na nedaleká Novomlýnská jezera a dominantu zdejšího kraje Pálavu.

Návrh ošetrovania mladých sadeníc viniča proti múčnatke, peronospóre, Petriho chorobe viniča Fenofáza

Škodlivý činiteľ

Prípravok

Konc.[ %]

Mechanizmus úč.

Jarný čiže nultý 4-5 lístkov

Roztoče Múčnatka

Thiovit JET

0,60

kontaktný so štand. účinkom

Dĺžka letorastov do Múčnatka, 30 cm ,22 týždeň Roztoče prvý postrek Peronospóra

Thiovit JET Novozir MN 80

0,60

kontaktné so štandardným účinkom

Pred kvitnutím 24 týždeň druhý postrek

Peronospóra Múčnatka Petriho chor.

Aliette Bordeaux Falcon 460 EC

0,40 0,03

systémovo kontaktné s intenz..účinkom

Po odkvitnutí 27 týždeň tretí postrek

Peronospóra, Múčnatka Petriho chor.

Aliette Bordeaux Falcon 460 EC

0,40 0,03

systémovo kontaktné s intenz. účinkom

Pred uzatváraním strapcov, 28 týždeň štvrtý pos.

Peronospóra Múčnatka

Novozir MN 80 Colis

180

0,30 0,02

kontaktný so štandardným úč.

Vinařství vsadilo na přívlastková vína špičkové kvality a zaměřilo se na odrůdy, které do dané oblasti patří a kterým se ve zdejší lokalitě dobře daří. Jedná se o odrůdy Pálava, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Rulandské šedé, Chardonnay, Sauvignon, Sylvánské zelené, Rulandské modré, Merlot a Frankovka. 181

Vinná réva je vysazena na oblých terasách s břehy porostlými broskvomandloněmi, šípky, planými višněmi a především keři lékořice. Specifický charakter dodávají vínu především hluboké jílovito-sprašové půdy bohaté na obsah vápníku a dalších minerálů.

V roce 2007 společnost vstoupila do programu ekologického zemědělství, což znamená, že při ošetřování vína nepoužívá žádné chemické, ale pouze biologické prostředky.

Vinařství Gotberg vsadilo ve své filozofii na spojení tří klíčových faktorů. Tím prvním je zdejší vinařská tradice, neboť vinná réva se v Popicích pěstovala již ve 13. století. Druhým faktorem je unikátnost a genius loci viničních tratí Panenský kopec, Svidrunk a Sonberk. Zapojili jsme se do společného českorakouského projektu ECOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví.

Třetím klíčem k úspěchu je moderní Velký důraz klade vinařství Gotberg způsob zpracování vína, který odpovídá na vypěstování a šetrné zpracování evropským standardům a využívá moderní kvalitní suroviny. technologie a postupy.

182

ECOWIN - zatravnění pásu pod hlavičkami.

183

V rámci projektu ECOWIN se podílíme na pokusech s výsevem travních a bylinných směsí do meziřádků.

ECOWIN sonda zjištění půdního složení

ECOWIN – pracování biologického odpadu kalifornskými žížalami – vznik bio kompostu

ECOWIN návštěva vinohradnického kurzu ECOWIN - bádání

ECOWIN - zjišťování počtu živočišných druhů na přilehlých lokalitách. 184

185

KONTAKTY Přednášející: Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň [email protected] Ing. Milan Hluchý, PhD., Svaz Ekovín, Brno [email protected] Dr. Uwe Hofmann, Eco-Consult, BRD [email protected] Ing. Květuše Hejátková, Zera, Náměšť nad Oslavou [email protected] Doc. Ing. Pavel Zemánek, PhD., Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta Lednice [email protected] Doc. Ing. Patrik Burg, PhD., Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta Lednice [email protected] Dr. Bernhard Kromp, Bioforschung Austria, Vídeň [email protected] Ing. Jan Gallas, MZe Praha [email protected] Ing. Markéta Broklová, Biocont Laboratory, Brno [email protected] Ing. Štěpán Hluchý Biocont Laboratory, Brno [email protected] Ing. Ľubomíra Kakalíková, CSc., IProvin, Rúbaň [email protected] Bc. Roland Tamašek, IProvin, Rúbaň [email protected]

186

187

VINOENVI. ekologické vinohradnictví a biodiverzita

Recommend Documents