VINOENVI. ekologické vinohradnictví a biodiverzita

VINOE NVI ekologické vinohradnictví a biodiverzita

VINOE NVI ekologické vinohradnictví a biodiverzita

1

Vážení účastníci konference Víno Envi 2010 Také z  konference Vino Envi 2010 se nám podařilo vydat sborník prezentaci přednesených během dvou listopadových dnů v prostorách zámku Mikulov. V letošním roce se nám organizátorům konference (Ekovín o.s. za českou stranu a Iprovin za stranu slovenskou) opět podařilo zajistit špičkové odborníky a konferenci koncipovat do následujících tří výrazných tematických pilířů. Blok přednášek I. pilíře – již dva roky probíhá intenzivní monitoring biodiverzity vinic (2008 - 2010). Výsledky tohoto sledování nám představili samotní řešitelé a jednalo se o monitoring vyšších rostlin, střevlíků, denních motýlů a vřetenušek, žížal, půdních roztočů a pancířníků, mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců. Blok přednášek II. pilíře – v tomto bloku byly představeny zkušenosti a výsledky z  hospodaření systémem ekologické ochrany rostlin v  roce 2010, který byl především s pohledu ochrany rostlin před houbovými chorobami nesmírně náročný a ne každý mohl v tomto roce říci, že sklízel. S tohoto pohledu byly také nesmírně zajímavé přednášky o nových možnostech zvládnutí technologií šetrných k životnímu prostředí. Blok přednášek III. pilíře – jako každý rok byla část konference věnována také představení projektů příhraniční spolupráce SK-CZ projekt VINOENVI a AT-CZ projekt ECOWIN Děkuji vám všem, účastníkům konference Vino Envi za váš zájem o naše vinařství a šetrnější formy hospodaření, děkuji Vinařskému fondu ČR a především Evropskému Fondu Regionálního Rozvoje za finanční podporu této konference a aktivit s ní spojených. Děkuji rovněž kolegům ze Svazu Ekovín za organizační zajištěni celé akce a firmě Trawel Wine Mikulov za servis po celou dobu konáni konference. Ing. Tomáš Richter tajemník svazu EKOVIN a.s.

1

Obsah Biodiverzita a její význam Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. ............................................................................................................. 4

Biodiverzita vinic výsledky let 2008 - 2010 Ing. Milan Hluchý, Ph.D. ...............................................................................................................................16

Výsledky monitoringu vyšších rostlin JIHOMORAVSKÝCH VINIC Mgr. Samuel Lvončík , Ing. Petra Štěpánková, Ph.D. , RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. .............................................................................................................................................................................. 23

Monitoring střevlíků vinic a srovnávacích lesostepních ploch Luboš Purchart, Jaroslav Bašta, Ing. Václav Křivan............................................................................. 30

Biodiverzita vinic výsledky 2008 - 2010 Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenušky (Zygaenidae) Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D. .............................................................................................................................................................................. 35

Monitoring žížal (Lumbricidae) v jihomoravských vinicích a přírodě blízkých biotopech RNDr. Václav Pižl, CSc. .................................................................................................................................. 55

Monitoring PŮDNÍCH ROZTOČŮ pancířníků (Acari: Oribatida) vybraných jihomoravských vinic a srovnávacích lesostepních ploch RNDr. Josef Starý, CSc. ................................................................................................................................... 64

Výsledky monitoringu mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců jihomoravských vinic RNDr. Karel Tajovský, CSc. .......................................................................................................................... 70

Vinice v CHKO Pálava a jejich proměny RNDr. Jiří Matuška, Mgr. Jan Miklín ......................................................................................................... 75

Mikro- und makrobiologische Aktivität des Bodens im Systemvergleich integriert, biologisch,biologischdynamischer Weinbau Randolf Kauer, Georg Meissner, Otmar Löhnertz, Solange Heyer-Berrisch, Julia Nora Schmieg, Christine Schlering..................................................................................................................... 80 2

Artenvielfalt (Arthropoden) im Weinberg: Einfluss der Bewirtschaftungsform und der Begrünung Randolf Kauer, Annette Reineke, Anja Freund, Julian Harnecker ................................................ 87

1985 - 2010, 25 Jahre Ökologische Weinkultur Ralph Dejas ..................................................................................................................................................... 95

Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Weingarten-Begrünungsversuche im Rahmen des Projekts ECOWIN AT-CZ in Wien:vorläufige Ergebnisse Dr. Wilfried Hartl, Dr. Bernhard Kromp & Team der BFA .................................................................101

Výsledky realizace projektu VINOENVI a ECOWIN v jihomoravských vinicích 2009 – 2010 Ing. Milan Hluchý, Ph.D. .............................................................................................................................109

VÝSLEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY 2010 ALGINURE

Ing. Markéta Broklová, Ing. Milan Hluchý, Ph.D. ..................................................................117

Antioxidanty a lipidické produkty z hrozna

Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD. ............................................................................................................ 126

Hubové choroby vo vinohradoch Slovensko Ing. Zoltán Tamašek.....................................................................................................................................141

Witterungssituation 2010, Rebentwicklun und Krankheitsauftreten in Krems an der Donau Ing. Erhard Kührer .......................................................................................................................................147

Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen der Traubenwelke zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt Ing. Erhard Kührer, D. Schattauer ...........................................................................................................159

Abiotické choroby révy (abionózy révy) Ing. Petr Ackermann, CSc. .......................................................................................................................187

31

Biodiverzita a její význam Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.

O čem bude řeč · Co je to biodiverzita · Druhové bohatství · Historie přírodních a antropogenních vlivů · Působení člověka na biodiverzitu · Indikátory stavu biodiverzity · Důvody úbytku a možnosti zastavení poklesu biodiverzity

4

Biodiverzita

Biodiverzita – biologická rozmanitost druhová

ekosystémová

diverzita

genetická » Zkoumána přes 250 let » Politické pozadí – posledních dvacet let

·

1992 – Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janeiro – snížení úbytku biologické rozmanitosti

·

2001 – Zasedání Evropské rady, Göteborg – zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2010

· 2002 – Světový summit o udržitelném rozvoji, Johannesburg – dosáhnout významné snížení úbytku biodiverzity

· 2005 – Usnesení vlády ČR č. 620 ze dne 25. května · 2006 – Rozvojové cíle tisíciletí přijaté OSN – dosáhnout významné snížení úbytku biodiverzity

· 2010 – rok biologické rozmanitosti · 22. 5. 2010 – Mezinárodní den biologické rozmanitosti · 2010 – Zpráva OSN Stav a výhled světové biodiverzity – předpokládán další pokles do konce století

51

Druhové bohatství na světě Ca 1,6 milionu hmyz z toho brouci motýli blanokřídlí dvoukřídlí měkkýši pavoukovci obratlovci korýši hlísti kroužkovci

1 050 000 cévnaté rostliny 400 000 velké houby 150 000 bakterie 120 000 85 000

250 000 20 000 3 000

80 000 75 000 60 000 40 000 30 000 8 500

Kolik je jich ve skutečnosti ?

3 - 6 × více Ročně je popisováno kolem 10 000 nových druhů z toho ca - 7000 druhů hmyzu - 1300 pavouků - 700 korýšů - 350 měkkýšů - 230 ryb - 26 savců - 5 ptáků

Evropa ročně asi 800 nových druhů

6

Naše Území Druhová diverzita v ČR 34 850 druhů živočichů z toho: měkkýši pavouci korýši hmyz 27 900 z toho dvoukřídlí blanokřídlí brouci motýli ploštice mšice obratlovci 600 z toho ptáci savci

242 857 360 7900 6400 6100 3400 858 783

cévnaté rostliny nižší rostliny velké houby malé houby bakterie prvoci

2700 2400 4000 10 000 1500 1500

Celkem

56 950



406 88

Je biodiverzita na našem území nízká nebo vysoká ? Co je příčinou stávající biodiverzity ? Ovlivnili ji více přírodní faktory nebo člověk ? Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní ?

Konec poslední doby ledové - Würm Rozvoj dnešní flóry a fauny · · · · · · · ·

Přibližně před 12 000 lety Ústup chladnomilných druhů Vznik arkto-alpínské disjunkce areálů tajga před 10 000 lety boreálně-montánní disjunkce stepi 9700-7700 lesy 7700-4500 neolitický zemědělec 6500 – počátek antropogenně podmíněného šíření druhů

71

Růst intenzity působení člověka · Antropogenní potlačování lesů a přetváření krajiny · Příchod Slovanů · Další osídlování v 11.-14. století · Růst intenzity lidských vlivů po r. 1600 · Rozvoj novodobého zemědělství, lesnictví a průmyslu po roce 1900 · Moderní zemědělství, průmysl aj. ve 20. století

Jak člověk ovlivňuje biodiverzitu Spíše pozitivně Potlačování lesů a šíření bezlesí různých typů

Vznik heterogenní středoevropské krajiny

Nabídka rozmanitých biotopů, možnost šíření dalších druhů Asi 2700 autochtonních druhů rostlin a asi 300 archeofytů, při stejném podílu asi 3000 druhů hmyzu.

Spíše negativně · Intenzifikace lidských činností (průmysl, zemědělství, přetváření krajiny) · Zavlékání nepůvodních druhů · Potlačování nechtěných druhů

Zásadní faktory · Homogenizace krajiny · Eutrofizace · Pesticidy · Likvidace a izolace biotopů

· Špatná péče o jejich zbytky · Cílené vyhubení · Zavlékaní nepůvodních druhů

Ovlivnili biodiverzitu více přírodní faktory nebo člověk ? Lze působení člověka považovat spíše za negativní nebo pozitivní ? 8

Snižování biodiverzity Skupina živočichů Vymizelých druhů Kriticky ohrožených Pavouci 50 Korýši 7 12 Hmyz 580 1130 Střevlíci (518) 24 21 Včely (838) 146 154 Denní motýli (160) 13 18 Farkač J. et al., 2005: Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí.

Vymírání organismů · Přirozené vymírání - tisíciny až setiny procenta za století · Rostliny ohroženy více než živočichové · Obratlovci ohroženi více než bezobratlí Vymírání živočichů · Na světě 60 000 druhů obratlovců · Přirozené vymírání 0,5 - 5 druhů za století · Od roku 1600 mizí průměrně 56 druhů za 100 let · Za 400 let vymřelo asi 220 druhů - 117 druhů ptáků (1,3 %) - 58 druhů savců (1,3 %) - 26 druhů ryb (0,1 %) - 18 druhů plazů (0,3 %) - 2 druhy obojživelníků (0,07 %)

91

Deset nejohroženějších druhů Evropy (podle WWF International)

Tuleň středomořský (Monachus monachus)

Rys pardálový (Lynx lynx)

Medvěd hnědý (Ursus arctos)

Sviňucha obecná (Phocoena phocoena)

Chřástal polní (Crex crex)

Velevrub tupý (Unio crassus)

Losos obecný (Salmo salar) Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia)

Kareta obecná (Caretta caretta)

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

10

Indikátory stavu biodiverzity · Vývoj početnosti a rozšíření vybraných druhů (skupin) organismů · Rozloha vybraných biotopů a chráněných území · Genetická diverzita domácích druhů zvířat a pěstovaných rostlin · Rozloha zemědělských a lesních ekosystémů obhospodařovaných udržitelně · Obsah dusíku · Počet invazních druhů a jimi způsobené ekonomické ztráty · Kvalita vody ve vodních ekosystémech · Spojitost/roztříštěnost ekosystémů

Bioindikátory Vlastnosti bioindikátorů · vyšší rostliny · pavouci · střevlíkovití · denní motýli · obojživelníci · ptáci

Vyšší rostliny · dostatek odborníků · relativně snadná rozpoznatelnost · známé stanovištní nároky a citlivost · neutečou · asi 2700 druhů v ČR

11 1

Pavouci (Araneida) · · · ·

relativně snadná determinace různá prostředí a citlivost významní predátoři přes 850 druhů v ČR Stepník moravský (Eresus moravicus)

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi)

Křižák obecný (Araneus diadematus)

Běžník zelený (Diaea dorsata)

Střevlíkovití (Carabidae) · · · · ·

poměrně spolehlivá determinovatelnost znalost způsobu života a ekologických nároků citlivost k toxickým látkám snadná a standardizovaná metodika odchytu asi 510 druhů v ČR

Krajník jamkovaný (Calosoma auropunctatum)

Krajník pižmový (Calosoma sycophanta)

Střevlík měděný (Carabus cancellatus)

Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens)

Svižník polní (Cicindela campestris)

Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)

12

Denní motýli (Rhopalocera) · · · ·

jednoduchá metodika sledování relativně snadná určitelnost přímo v terénu různé stanovištní nároky a citlivost asi 160 druhů ČR

Obojživelníci (Amphibia) · snadné sledování a determinace · citlivost k toxickým látkám v prostředí · 21 druhů v ČR

Ropucha zelená (Bufo viridis)

Skokan hnědý (Rana temporaria)

Ropucha obecná (Bufo bufo)

Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)

Skokan štíhlý (Rana dalmatina)

Skokan zelený (Rana esculenta)

13 1

Ptáci (Aves) · většinou snadná determinace · dostatek údajů z minulosti i specialistů · 406 druhů v ČR, asi 190 pravidelně hnízdí

K čemu je dobré zastavení poklesu biodiverzity? » Uchování druhového bohatství z hlediska kulturního, etického a estetického » Biodiverzita jako předpoklad ekosystémových služeb · Rovnovážné fungování ekosystémů (autoregulace, dekompozice, potravní řetězce, koloběhy látek apod.) · Zdroj (suroviny, genetické zdroje) · Ovlivnění vodního režimu · Snížení nebezpečí eroze půdy · Vliv na mikro- a mezoklima · Indikátor zdravého prostředí » Studie OSN v rámci Programu pro životní prostředí – hodnocení důsledků úbytku biodiverzity na ekonomiku (odlesňování – ztráty 30 bilionů USD ročně) 14

Cesty ke snížení poklesu biodiverzity · · · · ·

Nastolení heterogenity krajiny Šetrné hospodaření (IP, organické) Minimalizace používání toxických látek Vhodná péče o chráněné části přírody Vhodné rozmístění mimoprodukčních ekosystémů a péče o ně

15 1

Biodiverzita vinic výsledky let 2008 - 2010 Ing. Milan Hluchý, Ph.D. » Úvod » Výběr monitorovaných lokalit » Lokalizace monitorovaných ploch » Charakteristika jednotlivých typů vinic » Rozdíly mezi vinicemi v rámci jednotlivých typů

Úvod » jedná se již o 4. studii biodiverzity vinic na území ČR od roku 1994 1. Projekt biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava, 1994 – 96, (World bank, Washington DC) - monitoring - Mikulov, Perná 1994 – 1996 2. PHARE, 2000 – 2002, EU, Projekt „Zavedení systému IP do vinohradnictví příhraničních okresů BV a ZN“, monitoring: Mikulov, Šobes 3. Skupina 7 motýlářů, 2004 – 2006 „Transektový monitoring denních motýlů CHKO Pálava: 17 transektů, mj. vinice Mikulov, Perná, Bulhary 4. 2008 - 2010 Monitoring biodiverzity tří typů různě obhospodařovaných vinic - zadavatel: MZe ČR, řídící odbor HRDP - zpracovatel: Biocont Laboratory spol s r.o. - monitorované skupiny organizmů: - vyšší rostliny, denní motýli, střevlící, ptáci - monitorované biotopy - 3 x série: step, biovinice, IP vinice, konvenční vinice

16

Výběr monitorovaných lokalit Požadavky na monitorované plochy: » Monitoring by měl proběhnout v oblasti co nejvyšší koncentrace vinic (BV – 13.697 ha vinic, ZN – 3.240 ha, celkem 16.937 ha). » Všechny 4 monitorované plochy (step + 3 vinice) v oblasti by měly být blízko sebe, vzájemně co nejpodobnější expozičně a půdními podmínkami a co nejblíže srovnávací stepní ploše. » Každá z monitorovaných vinic by měla mít plochu alespoň 10 ha a co nejlépe odpovídat danému způsobu hospodaření (konv., IP, bio). » Monitorované vinice by měly být v daném režimu po celou dobu monitoringu, tj. 3 roky.

17 1

Lokalizace monitorovaných ploch NPR Pouzdřanská step – Kolby, 47 ha, step cca 10 ha

Pouzdřanská step, Popice (IP, bio), Starovice (konv.)

2,2 k

7 km

2,5 km

3,5

km

PR Svatý Kopeček u Mikulova, 36 ha, step cca 15 ha

18

m

Mikulov: Sv. Kopeček a vinice na jeho jihovýchodním úpatí

1,6 km 15 m?

1,2 k

m

Stepní stráň Ječmeniště, ZN, cca 15 ha

1,7

km 0,3 km

14 km

19 1

Charakteristika jednotlivých typů vinic Konvenční vinice: · černý úhor v meziřadí · celoplošné aplikace herbicidů · aplikace polyvalentních pesticidů · aplikace minerálních hnojiv

Konvenční vinice Dyjákovice ZN

Vinice v režimu integrované produkce:

IP Mikulov Winberg

IP Popice Sonberk

· minimálně 50 % meziřadí ozeleněných · aplikace herbicidů jen pod řadami révy · aplikace polyvalentních pesticidů výrazně omezeny · aplikace minerálních hnojiv omezeny Ekologické = biovinice · minimálně 50 % meziřadí trvale ozeleněno · aplikace herbicidů a dalších pesticidů zakázány · mechanická kultivace pod řadami révy · aplikace minerálních hnojiv zakázány · snaha o optimalizaci péče o půdu · fungicidy nahraženy pomocnými látkami

20

Nejvýznamnější rozdíly mezi vinicemi v rámci jednotlivých typů Konvenční vinice Parametr

Starovice

Mikulov

Dyjákovice

Kultivace meziřadí

50% meziřadí ozeleněno

Černý úhor, 100% 3 x plečkováno

Černý úhor 100 % 1 x plečkováno

Aplikace insekticidů

1x Reldan

0 (MD feromony)

2x Reldan

Nejbližší stepní plocha

2,2 km – Kamenný vrch u Kurdějova

Sv. kopeček 1,6 km

Ječmeniště 14 km

IP vinice Parametr

Popice

Mikulov

Hnízdo

Roky hospodaření v IP

5 roky

17 let

10 let

Podíl + roky nepřerušené sukcese meziřadí

50% - 3 roky

100% - 15 let

50% - 10 let

Nejbližší stepní plocha

2,2 km – Kamenný vrch u Kurdějova

Sv. kopeček 0 km

Ječmeniště 1,7 km Havraníky 12 km

Osetí meziřadí směsí bylin

2008 – svazenka, sléz, vičenec, ….

0

0

Rozsah použití feromonů (MD)

140 ha

140 ha

0

Biovinice Parametr

Popice

Mikulov

Hnízdo

Terasy

26 let staré široké terasy

0

0

Nejbližší stepní plocha

2,5 km Pouzdřanská step

0,4 km

Ječmeniště 0,3 km Havraníky 12 km

Výměra biovinice

42 ha

10 ha

10 ha

Rozsah použití feromonů (MD)

140 ha

140 ha

0

21 1

Shluková analýza: charakteristika vinic

Biodiverzita vinic 2008 - význam V okrese Břeclav je asi 522 ha chráněných stepních rezervací (na 23 plochách) a 13.697 ha vinic, z toho cca 80 % v režimu IP a 2,7 % biovinic. stepi : vinice (BV) 3,8 % : 100 %

Vinohradnictví v CHKO Viniční tratě ve vztahu k MZCHÚ

viniční tratě v CHKO MZCHÚ 22

Výsledky monitoringu vyšších rostlin jihomoravských vinic Mgr. Samuel Lvončík Ing. Petra Štěpánková, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.

Znojemsko: Hnízdo IP , Bio. Dyjákovice konv. Mandloňová stráň.

Popice: Popice IP, Bio. Srárovice konv. Pouzdřanská step

Mikulov: Svatý kopeček

23 1

Monitoring probíhal v letech 2008 a 2009 V každém vinohradu 30 trvalých ploch 10 v řádku 10 v mulčovaném meziřadí 10 v okopávaném meziřadí Zápis fytocenologického snímku 3x ročně Celkem 1620 Pro stepní stráně byl sestaven seznam všech zjištěných druhů cévnatých rostlin.

24

Celkový počet druhů

Nejčastější rostlinné druhy nalezené v jednotlivých typech vinic

25 1

Alfa diverzita

alfa gamma diverzita diverzita vinice bio Hnízdo

6,5

44

vinice bio Mikulov

7,9

53

vinice bio Popice

9,1

73

vinice IP Hnízdo

5,7

34

vinice IP Mikulov

8,5

66

vinice IP Popice

10,8

67

vinice kon. Dyjákovice

6,8

52

vinice kon. Mikulov

7,8

57

vinice kon. Starovice

8

51 26

Ellenbergovy indikační hodnoty

Rozdíly v druhovém složení vegetace vinic. Ordinační diagram DCA s pasivně proloženými proměnnými prostředí

27 1

Ve vinicích bylo nalezeno 13 druhů vzácných rostlin KONV

Crepis rhoaedifolia Bromus japonicus

Filago arvensis

Prunus mahaleb

Silene noctiflora Stachys annua

IP

Crepis rhoaedifolia

Achillea pannonica 28

Stipa tirsa

Medicago minima

Veronica triloba

Lappula squarossa

BIO

Sclerochloa dura Bromus japonicus

Na stráních 116 vzácných druhů rostlin

Závěry · Nejvyšší počet druhů je ve vinici, která podléhá IP režimu nejdéle a bezprostředně souvisí se Svatým Kopečkem. · Střídání mulčování a okopávání v meziřadí vede k nízké diverzitě vegetace a k dominanci generalistů · Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v ekologických vlastnostech druhů rostlin. · Nejvíce ohrožených druhů bylo zjištěno v IP vinicích, nejméně v Bio vinicích. 29 1

Monitoring střevlíků vinic a srovnávacích lesostepních ploch Luboš Purchart Jaroslav Bašta Ing. Václav Křivan Cíle:

· porovnání diverzity střevlíkovitých brouků

na 3 lokalitách na jižní Moravě na různě obhos podařovaných vinicích a kontrolních plochách přírodních biotopů · vyhodnocení různých typů obhospodařování vinic na střevlíkovité brouky · vyhodnocení významu vinic jako zdrojů biodiverzity agrární krajiny

Střevlíkovití brouci (Coleoptera – Carabidae): · morfologicky i ekologicky různorodá skupina epigeických brouků s vysokou druhovou rozmanitostí v různých typech prostředí (v ČR přes 500 druhů) · dobře prozkoumaná skupina z hlediska rozšíření a ekologických nároků jednotlivých druhů umožňující srovnání různých typů prostředí · zahrnuje predátory s různou mírou specializace i fytofágní druhy

30

Metodika: · monitoring realizovaný ve 3 oblastech – Znojemsko, Mikulovsko, Hustopečesko · porovnání 3 typů vinic z hlediska obhospodařování – konvenční, integrovaná, biologická · srovnávací plochy – stepní či lesostepní lokality v každé z oblastí (Ječmeniště, Svatý kopeček u Mikulova, Pouzdřanská step) · sběr materiálu pomocí zemních pastí po dobu 3 let (2008 – 2010)

Výsledky: 1. Porovnání diverzity střevlíkovitých brouků na 3 lokalitách na jižní Moravě na různě obhospodařovaných vinicích a kontrolních plochách přírodních biotopů · rozdíly ve složení druhového spektra mezi jednotlivými oblastmi · nevýznamné rozdíly v druhové diverzitě různě obhospodařovaných vinic · předpokládaný gradient druhové diverzity „konv.-int.-bio.“ nebyl v této skupině prokázán

Počet druhů a abundance v průměru klesá v tomto směru:

konvenční > IP > bio > step

31 1

2. Vyhodnocení různých typů obhospodařování vinic na střevlíkovité brouky · druhové složení a početnost ovlivňuje agrotechnika – míra zatravnění, mechanická kultivace, je to dáno ekologickými nároky střevlíkovitých brouků · vliv použití pesticidů: herbicidy – podpora polních druhů fungicidy – nemají vliv insekticidy – mají významný vliv · obecně nejvyšší podíl reliktních a adaptabilních druhů v bio vinohradech 3. Vyhodnocení významu vinic jako zdrojů biodiverzity agrární krajiny · ve všech typech vinic byla zjištěna vysoká druhová diverzita střevlíkovitých brouků, vyšší než na kontrolních plochách přírodních biotopů. · zaznamenána byla řada bioindikačně významných, regionálně ohrožených i zvláště chráněných druhů střevlíků. · vinice jsou prostředím s vysokou diverzitou střevlíkovitých brouků, vyskytují se zde některé významné stepní druhy často mezené výskytem v ČR pouze na jižní Moravu.

Příklady významných druhů: Calosoma auropunctatum (Herbst, 1784) Vyhláška: Červený seznam: zranitelný – vulnerable (VU) Ekologická skupina: R Výskyt: bio vinohrad Popice (2009, 2010), lesostep Hnízdo (2010) Velmi vzácný a mizející druh polních a stepních lokalit. Carabus hungaricus Fabricius, 1792 Vyhláška: kriticky ohrožený Červený seznam: zranitelný – vulnerable (VU) Ekologická skupina: R Výskyt: Pouzdřanská step (2008, 2009, 2010) Vzácný a velmi lokální stepní druh. Pouzdřanská step je „klasickou“ lokalitou výskytu tohoto druhu u nás. Dále je tento druh uváděn například z  Čejče, Pálavy nebo Kamenného vrchu (Brno). Navíc je, kromě výše zmiňovaných seznamů a právních předpisů, uveden v  seznamu druhů živočichů v  zájmu evropských společenství ve vyhlášce č. 166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000. 32

Carabus scheidleri Panzer, 1799 Vyhláška: ohrožený Červený seznam: Ekologická skupina: A Výskyt: lesostep Hnízdo (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Hnízdo (2008, 2009, 2010), konveční vinohrad Dyjákovice (2010) Lokálně hojnější druh lesů, polí, luk a pastvin. Ze sledovaných oblastí se vyskytoval pouze na Znojemsku. Cicindela germanica Linnaeus, 1758 Vyhláška: ohrožený Červený seznam: zranitelný – vulnerable (VU) Ekologická skupina: A Výskyt: konvenční a biologický vinohrad Mikulov (2008, 2010), integrovaný (2008, 2009, 2010) a bio vinohrad Popice (2008), konveční vinohrad Starovice (2010), integrovaný (2009, 2010) a biologický vinohrad Hnízdo (2009) Nehojný, lokální druh pastvin a okrajů polí. Do sledovaných vinic pravděpodobně náhodně pronikly jedinci z okolních polních okrajů a mezí, což svědčí o vzájemném ovlivňování vinic a okolních krajinných fragmentů. Harpalus albanicus Reitter, 1900 Vyhláška: - Červený seznam: Ekologická skupina: R Výskyt: konvenční (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Mikulov (2008, 2009), konvenční vinohrad Starovice (2008, 2009, 2010), integrovaný a bio vinohrad Popice (2009, 2010), integrovaný (2009) a biologický vinohrad Hnízdo (2009, 2010) Na Moravě vzácný až velmi vzácný a lokální druh vyskytující se na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi, pole, vinice. Přestože se jedná o vzácný druh, byl překvapivě zjištěn na osmi z devíti vinic a to v relativně vysokém počtu jedinců. Na jižní Moravě bude zřejmě tento druh na vhodných lokalitách poměrně hojný.

33 1

Foto: www.eurocarabidae.de

Harpalus modestus Dejean, 1829 Vyhláška: Červený seznam: téměř ohrožený – near threatened (NT) Ekologická skupina: R Výskyt: konvenční vinohrad Dyjákovice (2008, 2009, 2010), integrovaný a biologický vinohrad Hnízdo (2009), konvenční Starovice (2010). Sporadicky se vyskytující druh suchých stanovišť – stepi a pole, nejčastěji na písčitém podkladu.

Ophonus sabulicola (Panzer, 1796) Vyhláška: Červený seznam: Ekologická skupina: R Výskyt: bio vinohrad Popice (2008) Ojediněle až vzácně se vyskytující druh žijící na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi, pole, vinice a to především na hlinitých a vápenitých půdách. Poecilus punctulatus (Schaller, 1783) Vyhláška: Červený seznam: ohrožený – endangered (EN) Ekologická skupina: R Výskyt: konvenční vinohrad Mikulov (2008, 2009), integrovaný vinohrad Popice (2008, 2009, 2010) Na Moravě jen ojediněle a lokálně se vyskytující druh na stanovištích bez zastínění – stepi a pole. Společně s dalším druhem Poecilus sericeus představuje skupinu druhů vázaných na nestálá a přechodná stanoviště, která připomínají původní stanoviště těchto stepních druhů. Poecilus sericeus Fischer von Waldheim, 1824 Vyhláška: Červený seznam: ohrožený – endangered (EN) Ekologická skupina: R Výskyt: Konvenční a biologický vinohrad Mikulov (2008, 2009, 2010), integrovaný a bio vinohrad Popice (2008, 2009, 2010), konvenční vinohrad Starovice (2010), bio (2009, 2010) a integrovaný vinohrad Hnízdo (2008, 2009, 2010). Vzácně a ojediněle se nacházející stepní druh žijící na suchých stanovištích bez zastínění jako jsou stepi a pole. 34

Biodiverzita vinic výsledky 2008 - 2010 Denní motýli (Rhopalocera) a vřetenušky (Zygaenidae) Ing. Milan Hluchý, Ph.D. Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D. Pozorovatelé: Konvenční vinice - Dyjákovice - Starovice - Mikulov Integrovaná vinice - Hnízdo - Popice - Mikulov Ekologická vinice - Hnízdo - Popice - Mikulov Lesostep - Hnízdo - Pouzdřany - Sv. kopeček

2008 2009 M. Hluchý V. Hula J. Marek Z. Laštůvka O. Jakeš O. Jakeš M. Švestka V. Hula Z. Laštůvka J. Marek V. Hula M. Hluchý M. Hluchý M. Švestka Z. Laštůvka J. Marek O. Jakeš O. Jakeš M. Švestka M. Švestka J. Marek Z. Laštůvka V. Hula M. Hluchý

Metodika: · Transekty: 1000 x 10 m · 7 pozorování od 24. 4. do 15. 9.

Protokol: zaznamenán počet jedinců všech druhů 35 1

2010 M. Švestka Z. Laštůvka O. Jakeš M. Švestka J. Marek M. Hluchý M. Švestka J. Marek O. Jakeš M. Švestka Z. Laštůvka M. Hluchý

Metodika – hodnocení výsledků · Počet jedinců a druhů: dominance,

průměr, směrodat. odchylka, medián, maximum, minimum

· Shanonův a Simpsonův index diverzity a ekvitability

· Indikačně významné (citlivé) druhy: dtto · Shluková analýza Laštůvka, Z., 2008: · Denní motýli zemědělské krajiny. · Metodika hodnocení biodiverzity a zdravého životního prostředí.

· Financováno z prostředků Mze ČR Vydal: Biocont Laboratory

Spearmanovy korelační koeficienty - doba (v letech) sukcese bylinného patra - agrotechnika meziřadí (trvale ozeleněné každé meziřadí, každé druhé meziřadí, žádné ozeleněné meziřadí - doba (roky) od posledního použití chem. insekticidu - stáří (roky) vinice - vzdálenost (km) od nejbližší původní stepní lokality - rezervace - stáří vinice

36

Konvenční vinice Bulhary V. 2004

Konvenční vinice (Kis Balaton)

37 1

IP vinice jižní Morava

IP vinice Falkenberg (Wien)

38

IP vinice Mikulov

Biovinice Gotberg (Popice)

39 1

Biodiverzita vinic 2008 - 2010 Výsledky - 2008

Biodiverzita vinic 2009

průměry konvenční vinice integrované vinice ekologické vinice lesostepi

počty druhů 14 24 18 49

počty jedinců 48 156 106 1.143

Biodiverzita vinic 2008 - 2010

průměry konvenční vinice integrované vinice ekologické vinice lesostepi

počty druhů 14 24 18 49

40

počty jedinců 48 156 106 1.143

Závěry

Citlivé druhy

41 1

Pálava: 1900 - 1910

Pálava: 2004 - 2010

42

Ekologické vinice 2008 - 2010

Integrované vinice 2008 - 2010

43 1

Konvenční vinice 2008 - 2010

Biodiverzita vinic 2008 - 2010 Bělásek řepkový (Pieris napi.) Jeden z několika málo oportunních druhů vyskytujících se hojně ve všech monitorovaných vinicích. V konvenčních vinicích se dominance tohoto druhu pohybuje mezi 20 – 35 %, na stepních lokalitách je dominance zhruba desetkrát nižší. Foto: Z. Laštůvka

Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) Velmi rozšířený, doposud hojný druh vyskytující se dokonce i v  některých konvenčních vinicích. V  řadě vinic je velmi hojný: bio Mikulov – dominance 17 %, bio Popice 15 %, IP Mikulov 13 %, konv. Mikulov 19 % (vše 2010). Foto: H. Šefrová

44

Soumračník slézový (Carcharodus alcae) Mizející druh žijící ve stadiu housenky na slézovitých rostlinách. Jeho opakovaný výskyt v  IP vinici firmy Sonberg (Popice) (2008 – 7 kusů, 2010 - 1 kus), oseté r. 2008 mj. i slézem velkokvětým svědčí o schopnosti tohoto druhu využít ke své existenci i takto ošetřované vinice. Vřetenuška (Zygaena loti) V letech 2009 a 2010 byl opakovaně, vždy ve 2 kusech prokázán v IP vinici u Mikulova, kde rostou hojně živné rostliny jeho housenek – štírovník růžkatý a čičorka pestrá.

Foto: H. Hluchý

Foto: H. Šefrová

Okáč kostřavový (Arethusana arethusa) Kriticky ohrožený druh jihomoravských stepí, žijící dnes prakticky jen v rezervacích. Jeho opakovaný výskyt (2008 – 4 kusy, 2009 – 1 kus) v biovinici v Popicích ukazuje na možnost vytvořit přechodem k inteligentnímu ekologickému vinohradnictví vhodné podmínky i pro výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu.

Foto: H. Šefrová

Modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) Ohrožený druh modráska žijící ve stádiu housenky na čičorce pestré. V  rámci monitoringu zjišťovaný pravidelně na všech monitorovaných stepních lokalitách, z  vinic pak opakovaně v  biovinici v Popicích.

45 1

Modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) V  současnosti silně ohrožený druh žijící ve stadiu housenky na čičorce pestré. Opakovaný hojný výskyt v  IP vinici v  Mikulově (2008 – 17 kusů, 2009 – 4 kusy, 2010 – 6 kusů) dokládá vhodnost ekologicky obhospodařovaných vinic pro trvalý výskyt i tohoto ohroženého druhu.

Foto: H. Šefrová

Modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) Druh stepních lokalit žijící ve stadiu housenky na čičorce pestré a dalších bobovitých rostlinách. Kromě všech tří stepních lokalit byl opakovaně zjišťován i v diverzifikovanějších vinicích, jako je IP Mikulov, bio Popice a IP Popice. Foto: H. Šefrová

Foto: Z. Laštůvka

Modrásek štírovníkový (Cupido argiades) Citlivý druh velmi hojně zjištěný na lesostepi u Hnízda a relativně hojně (2010 – 6 kusů) se vyskytující i v IP vinici u Mikulova.

Foto: Z. Laštůvka

Modrásek vičencový (Polyommatus thersites) Ohrožený druh žijící ve stadiu housenky pouze na vičencích rodu Onobrychis. V  rámci monito-ringu byl zjištěn jen na Pouzdřanské stepi (2009 – 6 kusů, 2010 - 17 kusů). Výsevy vičence setého a eliminace aplikací pesticidů by měly umožnit návrat tohoto druhu do jihomoravských vinic. 46

Modrásek ligrusový (Agrodiaetus damon) Před sto lety široce rozšířený a hojný modrásek, dnes v celé střední Evropě kriticky ohrožený druh. V rámci projektu „ECOWIN - Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ jsou dnes osévány mj. i vinice v  blízkosti posledních dvou lokalit jeho současného výskytu v ČR živnou rostlinou tohoto druhu – vičencem ligrusem.

Foto: Z. Laštůvka

Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) Jeden z  evropských symbolů ochrany přírody. Tento druh, obývající v první polovině 20. století mj. i vinice, je dnes celoevropsky ohrožen. Jedním z cílů projektu Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví je i návrat tohoto skvostu do okolí jihomoravských vinic.

Foto: Z. Laštůvka

Základní statistické hodnocení: No ind. - druhy, S – jedinci, D – Simps. ind. diverzity, E –Simps. Ind. Ekvit., H – Shanon. i.d., J- Shanon i. ekvit.

47 1

Shluková analýza: druhy x abundance

Statistické hodnocení: Spearmanovy korelační koeficienty (s pravděpodobností vyšší než 99 %)

Co ovlivňuje biodiverzitu denních motýlů ve vinicích ? 1) 2) 3) 4) 5)

Doba (roky) od posledního použití chem. insekticidu: r ind = 0,94**, rS = 0,88** Agrotechnika meziřadí: r ind = - 0,92**, rS = - 0,84** Délka (roky) nepřerušené sukcese meziřadí: r ind = 0,82**, rS = 0,75** Vzdálenost k nejbližší původní lesostepní lokalitě: r ind = - 0,72**, H = - 0,79** Stáří vinice: rH = 0,74**

48

Závěry: 1) Výsledky tříletého studia biodiverzity denních motýlů různě obhospodařovaných vinic prokázaly výrazné rozdíly mezi relativně nízkou diverzitou konvenčních vinic (v průměru výskyt 13 druhů ve 48 kusech) a naopak výrazně vyšší biodiverzitou vinic v  obou ekologických (sensu lato) způsobech hospodaření, tj. ekologickým (v průměru 18 druhů ve  106 kusech/vinici) a integrovaným (v průměru 24 druhů v 156 kusech/vinici) hospodařením. 2) Mezi těmito dvěma způsoby – ekologickým a integrovaným způsobe hospodaření se nepodařilo prokázat významnější rozdíly v diverzitě denních motýlů. · Zjištěné údaje dokládají, při ponechání dlouhodobého sukcesního vývoje bylinného společenstva v meziřadí a preferenci šetrné ochrany (úplné vyloučení chemických insekticidů ) lze jak v ekologické, tak v integrované vinici dosáhnout vysokou míru biodiverzity denních motýlů, přičemž ale tento způsob hospodaření není systémem IP, na rozdíl od ekologického hospodaření spolehlivě zajištěn. 3) Zjištěné výsledky monitoringu diverzity denních motýlů dále dokládají v současnosti stále relativně vysokou míru diverzity denních motýlů ve zbytcích původních lesostepních lokalit jižní Moravy (Sv. kopeček u Mikulova 53 druhů v max. 2376 kusech, Pouzdřanská step 58 druhů v  max. 1050 kusech) a jejich zásadní pozitivní vliv na zpětné osidlování ekologicky obhospodařovaných vinic v  jejich okolí – diverzita denních motýlů vinice je při velmi vysoké průkaznosti vysoce negativně (čím dále, tím menší diverzita) korelována právě se vzdáleností vinice k nejbližší původní lesostepní lokalitě (index korelace r = - 0,72**). 4) Zjištěné výsledky naznačují možnost výrazného zvýšení diverzity denních motýlů a mnoha dalších složek biodiverzity poměrně nenáročnou a vinaři akceptovatelnou změnou technologie: · náhradou aplikací chemických insekticidů proti obalečům použitím matení samců škodlivých druhů obalečů metodou Mating Disruption · osetím meziřadí vinic druhově bohatými směsmi pro oblast původní bylinné vegetace · dlouhodobým zabezpečením ekologického managementu vinic přechodem vinic do systému ekologického hospodaření 5) Hodnocení metodiky · denní motýli jsou bioindikačně vhodnou skupinou hmyzu (dostatek většinou citlivých druhů) · metoda transektového sčítání se 7 pozorováními /rok relativně dobře a efektivně charakterizuje diverzitu společenstva · metoda paralelního monitorování 3 sérií 4 cca 10 ha, blízko sebe lokalizovaných ploch umožňuje dostatečně přesně dokumentovat vliv jednotlivých prvků managementu na biodiverzitu denních motýlů · zvolené statistické metody umožňují relativně přesně identifikovat vliv jednotlivých prvků managementu vinic na společenstvo denních motýlů

49 1

Motýli vyskytující se na Pálavě kolem roku 1910.

Motýli tří srovnávacích stepních lokalit (Sv. Kopeček, Pouzdřanská step, Ječmeniště).

50

Motýli integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic

Motýli tří konvenčně obhospodařovaných vinic

51 1

Projekt-Antrag im ETC-Programm AT-CZ:

Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Projektpräsentation, Brno, 20. 2. 2009

Vinice na území CHKO Pálava

Vinice Přírodní rezervace Vinice propojující rezervace

Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví

Projekt má čtyři hlavní části: 1) Tvorba propagačních a vzdělávacích kurzů pro vinaře, pracovníky ochrany přírody, učitele, studenty, konzumenty a další (Zpracuje AT partner). 2) Experimentální část: na 3 JM lokalitách a 1 rakouské lokalitě (Vídeň) budou založeny pokusy s různým ozeleněním. Hodnocené parametry: fyziologie révy, zdravotní stav, živiny (půda a réva), kvalita hroznů, kvalita vína. 3) Osetí cca 800 – 1.000 ha vinic optimálními směsmi osiva, náhrada insekticidů selektivním matením obalečů (60 % dotace po dobu 3 let). 5) Optimalizace okolí vinic. 52

Vičenec ligrus (Onobrychis sativa)

Jeden z rostlinných druhů vhodných do směsí v meziřadí vinic a současně druh hostící množství dnes kriticky ohrožených druhů motýlů.

Pestrokřídlec podražcový

jeden z evropských symbolů ochrany přírody

53 1

Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví 2009 - 2013

· podpora EU – 600.000 EUR · k dnešnímu dni o realizaci projektu projevilo zájem 54 firem na ploše cca 1370 ha vinic . K přípravě projektu a jeho obhajobě byly využity mj. i výsledky studia biodiverzity vinic z roku 2008 jménem JM a vídeňských vinařů děkuji

Vám všem děkujeme za místo k životu.

300 km

Cauza „Insegar“, Italy 1990. Wind drift of Insegar from apple orchards in South Tyrol destroyed production of Bombyx mori on distance 300 km. Producer of Insegar payed after loosing proces all expenses.

54

Monitoring žížal (Lumbricidae) v jihomoravských vinicích a přírodě blízkých biotopech RNDr. Václav Pižl, CSc.

ÚVOD saprofágové

celosvětově: >4000

ČR: 63 agroekosystémy: 18

nejvýznamnější skupina půdní fauny

Žížala osmihranná (Dendrobaena octaedra)

ekosystémové služby

Žížala červená (Lumbricus rubellus)

Žížala polní Žížala růžová (Aporrectodea caliginosa) (Aporrectodea rosea)

55 1

Žížala obecná (Lumbricus terrestris)

Žížala mléčná (Octolasion lacteum)

Vliv žížal na půdu

Vliv žížal na chemické parametry půdy Aktivita žížal ovlivňuje chemické složení půdy a distribuci živin · inkorporace částečně rozložené OH, macerace a promíchávání s anorganickými částicemi · produkce exkrementů, tj. směsi promíchaných jemných organických a anorganických částic, vytváří horizonty obohacené OH (humifikované) · redistribuce produktů metabolismu žížal ve formě exkretů, moči a sekretů žláz, a rozklad odumřelých těl vede k uvolňování živin · průchod trávícím traktem významně ovlivňuje dekompoziční procesy v exkrementech obohacením o mikrobiální složky · dekompoziční procesy v drilosféře jsou podporovány produkcí dusíkatých metabolitů a mukózních sekretů, a zvýšenou dostupností kyslíku v chodbách žížal · žížaly ovlivňují akumulaci a redistribuci těžkých kovů a dalších látek v půdě i dalších složkách ekosystémů

56

Biologické vlivy žížal Vliv na distribuci a klíčivost semen · podíl žížal na vzniku banky semen v půdě (jejich pohřbívání), selektivní ovlivnění klíčivosti Vliv na mikrobní populace a jejich aktivitu · selektivní ovlivnění počtů bakterií, aktinomycetů a mikromycetů, stimulace i deprese jejich aktivity Produkce stimulátorů růstu rostlin · auxinové látky (indolyl-3-acetic acid, IAA), gibereliny (GA3), cytokyniny (IPA), volné aminokyseliny Produkce dalších biologicky aktivních látek · sekrece a exkrece vitamínů (B) a provitamínů (D) Vliv na rostlinné patogeny · redukce některých patogenních mikromycetů, redukce i vektor šíření fytoparazitických hlístic

Ekologické skupiny žížal

57 1

Výsledky monitoringu žížal

Metody

· celkem 6 půdních vzorků pod révou a v sousedních meziřadích · jaro a podzim 2009, jaro 2010

· velikost vzorku: 625 cm · vrstva 0 – 15 cm

2

· následný rozbor do hloubky cca 40 cm

Extrakce žížalv Kempsonově aparátu Sledované parametry: · abundance · biomasa · druhové složení · zastoupení ekologických skupin · demografická struktura

58

Průměrná abundance žížal napříč všemi sledovanými oblastmi

Průměrná biomasa žížal napříč všemi sledovanými oblastmi

Průměrná abundance a biomasa žížal na Pouzdřansku

59 1

Průměrná abundance a biomasa žížal na Mikulovsku

Průměrná abundance a biomasa žížal na Znojemsku

Průměrná abundance a biomasa žížal pod révou a v meziřadí

60

Průměrná abundance a biomasa žížal pod révou a v meziřadí

Žížaly zjištěné v jednotlivých oblastech

61 1

Struktura společenstev žížal na Pouzdřansku

Struktura společenstev žížal na Mikulovsku

Struktura společenstev žížal na Znojemsku

62

Ordinační diagram (Correspondence Analysis, BioDiversity Professional, v.2) založený na podobnosti struktury společenstev žížal

SOUHRN · Výsledky monitoringu neukázaly jednoznačně pozitivní či negativní dopad různých způsobů hospodaření na kvantitativní parametry společenstev žížal ve vinicích. · Vyslovení jednoznačných závěrů brání poměrně komplikovaná situace v jednotlivých vinicích (mnoho rozdílů v dílčích agrotechnických opatřeních a rozdíly v klimatických a pedologických poměrech na vinicích s totožným režimem hospodaření). · Ozelenění meziřadí vinic vede, přinejmenším v biovinicích, k nárůstu populační hustoty a biomasy žížal. · Všechny vinice jsou obývány výhradně euryekními druhy žížal, typickými pro agroekosystémy. Výskyt stenoekních druhů (A. hrabei, D. mrazeki) byl zaznamenán pouze na srovnávacích stepních lokalitách. · Počet druhů na biovinicích byl vždy vyšší než na vinicích s konvenčním způsobem hospodaření, rozdíl mezi biovinicemi a vinicemi s integrovanou produkcí byl však malý. · Způsob hospodaření vede ke změnám ve struktuře společenstev žížal. Ta je na biovinicích a v konvenčních vinicích výrazně determinována vinařskou oblastí. · Pro cílenou podporu populací žížal je třeba se vyvarovat: nízkého pH, zvláště jílovitých půd, přílišného utužování půdy, nadměrného používání anorganických hnojiv a pesticidů, rozmetávání hnoje na mokrou půdu a osevních postupů, které vyčerpávají zásoby organické hmoty v půdě. Dále je třeba omezit orbu, zvláště opatrně pracovat s frézou a podobnými stroji na zpracování půdy. Naopak je třeba vracet co nejvíce organické hmoty do půdy (mulčování, zelené hnojení, zatravnění). 63 1

Monitoring půdních roztočů pancířníků (Acari: Oribatida) vybraných jihomoravských vinic a srovnávacích lesostepních ploch RNDr. Josef Starý, CSc. Hlavní cíle projektu: 1) Popsat a zhodnotit výskyt pancířníků na vybraných vinicích a srovnávaných stepních lokalitách jižní Moravy. 2) Porovnat a analyzovat druhovou diversitu sledovaných společenstev pancířníků v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování. 3) Porovnat abundanci společenstev pancířníků a populačních hustot významných druhů v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování. 4) Analyzovat podobnost druhového složení společenstev pancířníků studovaných vinic v závislosti na intenzitě zemědělského obhospodařování. Cepheus sp.

Euzetes globulus (Nicolet,1855)

Gozmanyina majestus (Marshall, Reeves, 1971)

Ceratozetes virginicus (Banks, 1906)

Gehypochthonius rhadamanthus Jacot,1936

Hermannia reticulata Thorell,1871

64

Cosmochthonius lanatus (Michael, 1885)

Nothrus silvestris Nicolet,1855

Jacotella enoplura Paschoal,1983

Význam pancířníků · sekundární dekompozice organické hmoty v půdě, zvětšování aktivního povrchu organických zbytků v půdě pro mikroorganismy · rozšiřování hub, řas a jiných mikroorganismů včetně některých fytopatogenů · mezihostitelé tasemnic (Anoplocephalidae) · indikátory kvality životního prostředí · fakultativní škůdci v zemědělství a zahradnictví

Příklady pancířníků jako škůdců zemědělských a zahradnických plodin · Chamobates lapidarius - škody na okrasných květinách v Japonsku (Suzuki,1971) · Scheloribates pallidulus - škody na kulturách okurek ve sklenících (Karg,1984) · Scheloribates sp. - škody na kořenech kukuřice na Hawaii (Jacot,1934) · Ceratozetes sp. - poškození broskvoní (Suzuki,1971) · Perlohmannia dissimilis - poškození kořenového systému jahodníku a tulipánů (Evans,1961) · Camisia segnis - škůdce čajových plantáží v Japonsku (Aoki,1960)

Materiál a metodika · ocelová půdní sonda s pracovní plochou 10 cm2 · bylo odebráno 6 půdních kvantitativních vzorků z každé zkoumané plochy · celkem bylo odebráno 288 kvantitativních půdních vzorků · vzorky byly extrahovány na modifikovaných Berlese - Tullgrenových fototermoeklektorech 5 dní při teplotě 30 oC · celkem byl zpracován materiál 3789 jedinců pancířníků v něm bylo identifikováno 78 druhů · ordinační analýza - Principal coordinates analysis (PCA), Sorensenův index druhové podobnosti

65 1

Srovnání průměrné druhové bohatosti R (žlutá), celkového počtu nalezených druhů S (modrá) a průměrné abundance A (ind.103.m-2, černá) na zkoumaných vinicích na Mikulovsku.

abundance

Druhy výrazně zvyšující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: · Tectocepheus velatus (Michael,1880) · Protoribates monodactylus (Haller,1883) · Oppiella nova (Oudemans,1902) Druhy výrazně snižující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: · Microppia minus (Paoli,1908) · Ramusella clavipectinata (Michael,1885) · Brachychthonius pius (Moritz,1976)

druhová bohatost

Druhy vzácné: · Arthrodamaeus reticulatus (Berlese,1910) - Step · Brachychthonius pius (Moritz,1976) - Step, Bio · Dorycranosus splendens (Coggi,1898) - Step · Licnodamaeus pulcherrimus (Paoli,1908) - Step · Liebstadia pannonica (Willmann,1951) - Step · Oribatula pannonica (Willmann,1949) - Step · Poecilochthonius italicus (Berlese,1910) - Step, Int · Sphaerochthonius splendidus (Berlese,1904) - Step · Zygoribatula exarata (Berlese,1916) - Step · Pilogalumna crassiclava (Berlese,1914) - Int · Epilohmannia minima (Schuster,1960) - Kon

3 -2 Porovnání průměrné abundance (ind.10 .m ) a průměrné druhové bohatosti v transektu na Počet vzorků bez pancířníků: zkoumaných vinicích na Mikulovsku (neorané Step – 0, Bio – 1, Int – 1, Kon - 2 zatravněné plochy – zelená, réva – žlutá, orané plochy – hnědá).

Druhová podobnost společenstev pancířníků na zkoumaných plochách na vinicích na Mikulovsku (PCA, Sorensen index).

66

Srovnání průměrné druhové bohatosti R (žlutá), celkového počtu nalezených druhů S (modrá) a průměrné abundance A (ind.103.m-2, černá) na zkoumaných vinicích na Pouzdřansku.

abundance

Druhy výrazně zvyšující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: · Tectocepheus velatus (Michael,1880) · Protoribates monodactylus (Haller,1883) Druhy výrazně snižující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: · Microppia minus (Paoli,1908) · Ramusella insculpta (Paoli,1908) · Medioppia subpectinata (Oudemans,1900)

druhová bohatost

Druhy vzácné: · Epilohmannia minima Schuster,1960 -Step, Bio,Int · Pilogalumna crassiclava (Berlese,1914) -Step · Zygoribatula excavata (Berlese,1916) - Step · Lucoppia burrowsi (Michael,1890) - Step, Bio,Int · Arthrodamaeus femoratus (C.L.Koch,1839) - Step · Haplozetes vindobonensis(Willmann,1935) - Int Počet vzorků bez pancířníků: Step – 0, Bio – 1, Int – 0, Kon – 5

Porovnání průměrné abundance (ind.103.m-2) a průměrné druhové bohatosti v transektu na zkoumaných vinicích na Pouzdřansku (neorané zatravněné plochy – zelená, réva – žlutá, orané plochy – hnědá).

Druhová podobnost společenstev pancířníků na zkoumaných plochách na vinicích na Pouzdřansku (PCA, Sorensen index).

67 1

Srovnání průměrné druhové bohatosti R (žlutá), celkového počtu nalezených druhů S (modrá) a průměrné abundance A (ind.103.m-2, černá) na zkoumaných vinicích na Znojemsku.

abundance

Druhy výrazně zvyšující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: · Tectocepheus velatus (Michael,1880) · Punctoribates punctum (C.L.Koch,1839) Druhy výrazně snižující populační hustotu v závislosti na intenzitě agrotechniky: · Microppia minus (Paoli,1908) · Brachychochthonius immaculatus (Forsslund,1942) · Ramusella insculpta (Paoli,1908)

druhová bohatost

Druhy vzácné: · Brachychthonius pius Moritz,1976 - Step,Kon · Epilohmannia cylindrica (Berlese,1904) - Step,Bio,Int · Oribatula pannonica Willmann,1949 - Step,Int,Kon · Zygoribatula exarata (Berlese,1916) - Step · Pergalumna formicaria (Berlese,1914) - Step · Phyllozetes emmae (Berlese,1910) - Step · Poecilochthonius italicus (Berlese,1910) - Step,Bio · Oppiella marginedentata (Strenzke,1951) - Bio,Int

3

-2

Porovnání průměrné abundance (ind.10 .m ) a průměrné druhové bohatosti v transektu na zkoumaných vinicích na Znojemsku (neorané zatravněné plochy – zelená, réva – žlutá, orané plochy – hnědá).

Počet vzorků bez pancířníků: Step – 0, Bio – 2, Int – 1, Kon - 0

Druhová podobnost společenstev pancířníků na zkoumaných plochách na vinicích na Znojemsku (PCA, Sorensen index).

68

ZÁVĚRY

1) Byla popsána struktura společenstev pancířníků na celkem 9 plochách vinic a 3 lesostepních kontrolních plochách, celkem bylo odebráno 288 kvantitativních půdních vzorků z nichž bylo získáno celkem 3789 jedinců pancířníků určených do celkem 78 druhů. Celkem byly zjištěny 3 druhy nové pro faunu České republiky a 1 druh nový pro faunu Moravy. 2) Na všech zkoumaných plochách vinic bylo zjištěno snížení průměrné abundance a druhové diverzity pancířníků ve srovnání s kontrolními, lesostepními plochami, nebyla zjištěna signifikantní korelace mezi intenzitou hospodaření a průměrnou abundancí a druhovou diverzitou pancířníků na studovaných vinicích. 3) Orba výrazně snižuje druhovou diverzitu a abundanci pancířníků ve srovnání s plochami zatravněnými, pod révou dosahují pancířníci nejvyšší abundance a druhové diverzity na integrovaně obhospodařovaných vinicích. 4) Výskyt vzácných stenotopních druhů pancířníků se zvyšující se intenzitou obhospodařování klesá. Nejvíce jich bylo zjištěno na plochách kontrolních lesostepí, nejméně na konvečně obhospodařovaných vinicích. 5) Výrazný negativní vliv intenzity agrotechniky na vinicích dokumentuje výrazně nejvyšší počet vzorků bez pancířníků na konvenčních vinicích (s výjimkou konvenční vinice na Znojemsku). 6) Eurytopní druhy zejména Tectocepheus velatus, a dále Protoribates monodactylus, Oppiella nova a Punctoribates punctum se zvyšující se intenzitou agrotechniky zvyšují svou populační hustotu.

69 1

Výsledky monitoringu mnohonožek, stonožek a suchozemských stejnonožců jihomoravských vinic RNDr. Karel Tajovský, CSc.

Stručná charakteristika sledovaných skupin půdních bezobratlých živočichů Mnohonožky (Diplopoda) · protáhlé válcovité, oválné nebo zploštělé tělo; od několika mm do 2-3 cm; schopnost stáčet se do spirály nebo do kuličky · saprofágové = živí se odumřelou org.hmotou (tlející listí, rozkládající se dřevo), kterou rozmělňují a začleňují do svrchních vrstev půdy · obyvatelé povrchu a svrchních vrstev půd · napomáhají rozkladu org.hmoty a tvorbě humusu Stonožky (Chilopoda) · protáhlé, zploštělé tělo od několika mm do několika cm s velkým počtem párů noh (15 až 85) · draví živočichové, živí se ostatními drobnými půdními bezobratlými · významná součást potravních řetězců v půdě Suchozemští stejnonožci (Oniscidea) · krátké oválné tělo, od několika mm do 15 mm, někteří zástupci se stáčí do kuličky · saprofágové = živí se odumřelou org.hmotou a přítomnou mikroflórou · obývají povrch a svrchní vrstvy půdy, napomáhají rozkaldu org.hmoty a tvorbě humusu

70

Metody studia sledovaných skupin půdních bezobratlých živočichů Metoda půdních vzorků: · odběry půdních vzorků o definované ploše do hloubky cca 10 cm · následná separace živočichů pomocí extrakčních zařízení · třídění, determinace, vyhodnocování dat Metoda padacích zemních pastí: · expozice pastí (kelímky s fixační tekutinou) v terénu za účelem průběžného odchytu povrchově aktivních půdních živočichů) v delších časových intervalech · odběry vzorků odchycených živočichů · třídění, determinace, vyhodnocování dat půdní vzorky / hustoty druhová bohatost

Mikulovská oblast MNOHONOŽKY

Nejvyšší hustoty (abundance, tj. počty jedinců přepočtené na m2 povrchu půdy) byly zjištěny v ekologicky obhospodařované vinici (Bio). V Bio-vinici bylo zaznamenáno rovněž nejvíce druhů mnohonožek. Celkem 8 druhů pro Mikulovskou oblast.

STONOŽKY

Nejvyšší hustoty stonožek (převažovaly tzv. zemivky - obyvatelé minerálních vrstev půdy) a rovněž nejvíce druhů bylo zaznamenáno v IP a Bio vinicích. Pro Mikulovsko bylo v půdních vzorcích zjištěno celkem 8 druhů.

Suchozemští stejnonožci

Nízké hustoty i nízký počet druhů (celkem 3) odpovídají poměrům známým v agrocenózách. Nejvyšší hustota stejnonožců podle metody půdních vzorků byla zaznamenána v IP vinici.

71 1

půdní vzorky / hustoty druhová bohatost

PoUzdřanská oblast

Nejvyšší hustoty mnohonožek byly zjištěny v integrovaně obhospodařované vinici (IP) (vysoký podíl druhů Megaphyllum unilineatum a drobných druhů obývajících minerální vrstvy). Vysoká druhová diverziota v IP i konvenční vinici. Celkem pro Pouzdřansko 8 druhů mnohonožek.

MNOHONOŽKY

STONOŽKY

Nejvyšší hustoty stonožek (opět převažovaly zástupci tzv. zemivek) a rovněž nejvíce druhů bylo zaznamenáno v Bio vinici. Nejvíce druhů (6) ve stepi a v Bio vinici. Pro Pouzdřansko v půdních vzorcích zjištěno celkem 8 druhů.

Suchozemští stejnonožci

Vysoké hustoty byly zjištěny v Bio vinici. Zde stejnonožci téměř výhradně zastoupeni adaptabilním běžným druhem Armadillidium vulgare . Pouzdřansko zastoupeno celkem 4 druhy.

půdní vzorky / hustoty druhová bohatost

ZNOJEMSKÁ oblast

Nejvyšší hustoty i nejvyšší počet druhů byl zaznamenán v Bio vinici. Stepní srovnávací lokalita na Znojemsku měla vyšší kvantitativní parametry společenstva mnohonožek než IP a konvenční vinice. Celkem pro Znojemsko doloženo 7 druhů.

MNOHONOŽKY

72

půdní vzorky / hustoty druhová bohatost

ZNOJEMSKÁ oblast

STONOŽKY

Vysoké hustoty populací zjištěny pro Bio a konvenční vinici, nízká hustota v IP vinici. Srovnávací stepní lokalita měla rovněž vysoké zastoupení stonožek. Pro Znojemsko celkem 11 druhů v půdních vzorcích.

Suchozemští stejnonožci

Nejvyšší hustoty stejnonožců zaznamenány v Bio vinici s významným podílem běžných druhů (Armadillidium vulgare, Trachelipus nodulosus). Pro Znojemsko pouze 3 druhy.

V rámci Znojemska u všech tří skupin sledovaných živočichů byla IP varianta vinic početně i druhově nejchudší.

údaje ze zemních pastí

Epigeická aktivita

Mikulovská oblast MNOHONOŽKY

STONOŽKY Relativně nízká epigeická aktivita všech tří skupin na vinicích i stepní lokalitě. Vyšší počty mnohonožek zachyceny v pastech v Bio vinici.

Suchozemští stejnonožci

73 1

údaje ze zemních pastí

Epigeická aktivita

Pouzdřanská oblast Vysoké počty povrchově aktivních jedinců všech tří sledovaných skupin na většině sledovaných vinicích a stepních lokalitách.

MNOHONOŽKY

Vysoká epigeická aktivita mnohonožek v IP ale i v konvenční vinici, kde bylo zachyceno rovněž více druhů mnohonožek.

STONOŽKY

Nejvyšší povrchová aktivita stonožek v konvenční vinici svyšším podílem eurytopních (synantropních) druhů.

Suchozemští stejnonožci

Vysoké hodnoty aktivity stejnonožců v konvenční a Bio vinici. Vysoký podíl druhu Armadillidium vulgare v Bio, IP i konvenční vinici.

Epigeická aktivita

údaje ze zemních pastí Znojemská oblast Poměrně nízká povrchová aktivita všech tří skupin bezobratlých.

MNOHONOŽKY

Vyšší aktivita mnohonožek v IP vinici.

STONOŽKY

Nejvyšší povrchová aktivita stonožek rovněž v IP vinici.

Suchozemští stejnonožci

Vyšší hodnoty aktivity stejnonožců v IP a Bio vinicích.

74

Shrnutí · Výsledky naznačují, že biovinice a integrovaně obhospodařované vinice jsou provázeny zpravidla rozvinutými společenstvy mnohonožek, stonožek i suchozemských stejnonožců. · Dosavadní rozbory nicméně neukazují jednoznačně pozitivnější vliv jedné nebo

druhé varianty obhospodařování (Bio a IP) na přítomnost sledovaných zástupců půdních bezobratlých.

· Konvenčně obhospodařované vinice byly sice ve většině ukazatelů ve všech třech oblastech chudší, nicméně nevykazovaly nejnižší hodnoty kvantitativních parametrů u všech tří skupin živočichů. Zpravidla kvantitativní parametry studovaných skupin půdních bezobratlých v konvenčně obhospodařovaných vinicích dosahovaly vyšší hodnoty než ve srovnávacích stepních plochách. · Téměř ve všech třech vinařských oblastech se ukázaly srovnávací stepní plochy jako poměrně chudé pro všechny tři skupiny sledovaných půdních bezobratlých.

Vinice v CHKO Pálava a jejich proměny RNDr. Jiří Matuška, Mgr. Jan Miklín

Ochrana přírody a krajiny CHKO Pálava – 1976 · 83 km2 · 14 MZCHÚ BR Pálava - 1986 · totožná s CHKO BR Dolní Morava - 2003 · CHKO cca ¼ území BR Natura 2000 · Ptačí oblast Pálava · evropsky významné lokality (8)

75 1

Vinice v roce 1841 II. voj. mapování

Vinice v roce 1876 III. voj. mapování

Vinice v roce 1938

Pozemková mozaika (1938 a 2006)

76

Vinice a pozemková mozaika (1876, 1938)

vinice v roce 1876

letecký snímek 1938

Vinice a pozemková mozaika (1938) Vyhodnocení - od 19. stol. zmenšování výměry vinic · malá atraktivita vína · nemožnost střídání plodin na plochách zabraných vinohrady · masivní šíření mšičky révokaza - pozemková reforma - počátek 1. republiky · přerozdělení 30% půdy (v držení šlechty a církví) drobným vlastníkům · rozparcelování pozemků na malé plochy

Vinice v roce 2006

77 1

Vývoj rozlohy vinic 1841 - 2006

„Jádrové“ oblasti vinic (1841 i 2006)

Vinice a MZCHÚ (2006)

Vinařské projekty v CHKO Pálava Projekty Program GEF- Ochrana biodiverzity » 1994-1996 » správa Světové banky » projekt biologizace vinohradnictví na území CHKO a BR Pálava » Biocont Laboratory s. r. o.

ECOWIN - ochrana přírody ekologizací vinohradnictví (2010) 78

Dvě vinice v CHKO

» na k.ú. Mikulov » firma Kateřina Procházková s. r. o. Vinice "trať Valtická"

» 3. zóna CHKO Pálava » poměrně mladší vinohrad » tendence k monokultuře » problém - „divoké skládky“ výlisků » záměr - výsev směsi s žitem a vikví - více kvetoucích druhů (7 – 10)

Vinice "Pod Svatým kopečkem"

» » » » » » » »

2. zóna CHKO Pálava starší vinohrad poslední kultivace meziřadí (černý úhor) 1994 druhově bohaté (botanicky, entomologicky) periodicky trpí suchem. problém - pajasany záměr - ozelenění výsevem bobovitých druhů důležité - různé termíny kosení (kvetení)

Vinařství Gotberg

» sídlo Popice (BV) » program ekologického zemědělství (2007) » seno z CHKO Pálava (NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen) » záměr posílení biodiverzity vinic » blízkost NPR Pouzdřanská step » další spolupráce

Motto: Nepřítelem vinic na Pálavě není ochrana přírody, ale ... Nepřítelem vinic na Pálavě není ochrana přírody, ale ... 79 1

Mikro- und makrobiologische Aktivität des Bodens im Systemvergleich integriert, biologisch,biologisch-dynamischer Weinbau Randolf Kauer, Georg Meissner, Otmar Löhnertz, Solange Heyer-Berrisch, Julia Nora Schmieg, Christine Schlering

1. Einleitung 2. Material und Methoden 3. Ergebnisse der Jahre 2006, 2007 und 2008

Untersuchungen zu verschiedenen Bewirtschaftungssystemen im Weinbau unter besonderer Berücksichtigung der biologisch-dynamischen Wirtschaftsweise und des Präparateeinsatzes

Ergeben sich Veränderungen in der mikrobiologischen Aktivität des Bodens im Systemvergleich?

Langjährig angelegter Versuch mit Beginn im Jahr 2006

· Integrierter Weinbau · Bio-organischer Weinbau · Bio-dynamischer Weinbau

Forschungsanstalt Geisenheim Hochschule RheinMain 80

Material und Methoden Versuchsanlage und Bewirtschaftungsunterschiede Gemarkung Lage Größe Pflanzdatum Rebsorte / Klon Unterlage Zeilenbreite Stockabstand Standraum/Stock Zeilung Erziehungsart Anschnitt Bodenart

Geisenheim Mäuerchen 4 7948 m2 15. 03. 1991 Riesling 198-30 Börner / SO4-60 2,0 m 1,2 m 2,4 m2 Nord – Süd Flachbogen Eine Fruchtrute sandiger bis toniger Lehm, im Untergrund kiesig, sandiger Lehm

Versuchsanlage und Bewirtschaftungsunterschiede - Varianten Systemvergleich a1 = integrierter Weinbau a2 = bio-organischer Weinbau a3 = bio-dynamischer Weinbau Einfluss des Hornkieselpräparates (501) b1 b2 b3 b4 b5 a1: Integrierter Weinbau (IW) · Dauerbegrünung

jeder 2. Gasse Magerrasenmischung (mulchen) · Winterbegrünung Roggen, Wicke (mulchen, grubbern) · Herbizideinsatz (Zwischenstockbereich)

= ohne Behandlung = ES 12 / 68 / 80 = ES 68 / 80 / 90 = ES 55 / 80 / 90 = a3 = ES 12 / 68 / 80 / 90

a2: Bio-organischer (BOW) a3: Bio-dynamischer Weinbau (BDW) · Dauerbegrünung

jeder 2. Gasse Wolff-Mischung (walzen, mulchen) · Winterbegrünung Roggen, Wicke, Raps, Erbse, Ölrettich, Phacelia (walzen, mulchen, grubbern) 81 1

Düngung a1: Integriert

a2: Bio-org

a3: Bio-dyn

Grünabfallkompost und Mineraldünger sowie Harnstoff

Stallmistkompost

2006: 75 kg N/ha 2007: 25 kg N/ha 2008: ------

2006: 50 kg N/ha 2007: 25 kg N/ha 2008: ------

Mit den biologischdynamischen Kompostpräparaten präparierter Stallmistkompost 2006: 50 kg N/ha 2007: 25 kg N/ha 2008: ------

Pflanzenschutz Integriert

Bio-org

organisch-synthetische Pflanzenschutzmittel - keine Insektizide

Bio-dyn

Kupfer Schwefel Mycosin Vin Kaliumhydrogenkarbonat Wasserglas

Traubenwickler: Pheromone

Wetterdaten 2006: Mikrobiologische Aktivität

82

Methoden: Mikrobiologische Aktivität Probenahmen: 7.9.2006 28.8.2007 16.7.2008 Begrünte Gassen und bearbeitete Gassen (getrennt) Bodentiefe: 0-10 cm Wiederholungen: 4 (20 Einstiche / Wiederholung) Dehydrogenaseaktivität Oxidation organischer Verbindungen unter H2-Abspaltung Indikator für die Intensität mikrobieller Stoffumsetzungen im Boden Neutrale Phosphataseaktivität Abspaltung von Phosphoryl-Gruppen unter Bildung von Phosphat ß-Glucosidase Indikator für den Abbau von Kohlenhydraten im Boden Ureaseaktivität Indikator für den Abbau von Harnstoff im Boden zu NH4

Ergebnisse: Mikrobiologische Aktivität des Bodens

83 1

Ergebnisse: Mikrobiologische Aktivität des Bodens

84

Methoden: Makrofauna Regenwurmabundanz Bestimmung der Regenwurmabundanz und Biomasse Austreibung mittels Senfwasser Anschließend manuelle Auszählung Bodenprobe aus der Austreibungsfläche zur Bestimmung des Kupfer- und Humus-Gehaltes. Probenahme: 5.12.07 Dauerbegrünte Gasse 4 Wiederholungen Varianten a1, a2, a3

Ergebnisse: Makrofauna

85 1

Ergebnisse: Makrofauna

86

Mikro- und makrobiologische Aktivität des Bodens im Systemvergleich integriert, biologisch, biologisch-dynamischer Weinbau Zusammenfassung: Mikrobiologische Aktivität: Tendenziell höhere mikrobiologische Aktivität in den biologisch bewirtschafteten. Varianten (2006/2007/2008), jedoch nicht immer statistisch abgesichert. Makrobiologische Aktivität (Regenwurm): Statistisch gesichertes, größeres Regenwurmvorkommen (Abundanz) in den Bio-Varianten (2007/2008); bei ähnlichem Gesamt-Cu und Humus-Gehalt des Bodens. Herzlichen Dank ! Allen Mitarbeitern in den Fachgebieten Weinbau, Bodenkunde, den Diplomandinnen der Software AG Stiftung

Artenvielfalt (Arthropoden) im Weinberg: Einfluss der Bewirtschaftungsform und der Begrünung Randolf Kauer, Annette Reineke, Anja Freund, Julian Harnecker

1. Einleitung 2. Material und Methoden 3. Ergebnisse der Jahre 2008 und 2009

87 1

Untersuchungen zu verschiedenen Bewirtschaftungssystemen im Weinbau unter besonderer Berücksichtigung der biologisch-dynamischen Wirtschaftsweise und des Präparateeinsatzes

Langjährig angelegter Versuch mit Beginn im Jahr 2006

Ergeben sich Veränderungen in der mikrobiologischen Aktivität des Bodens im Systemvergleich?

Forschungsanstalt Geisenheim Hochschule RheinMain

· Integrierter Weinbau · Bio-organischer Weinbau · Bio-dynamischer Weinbau

Artenvielfalt (Arthropoden) im Weinberg 2. Material und Methoden: Weinberg: Versuchsfläche Bewirtschaftungssysteme Forschungsanstalt Geisenheim (umgeben von integriert bewirtschafteten Weinbergen)

Systemvergleich a1 = integrierter Weinbau a2 = bio-organischer Weinbau a3 = bio-dynamischer Weinbau

Versuchsfläche: Forschungsanstalt Geisenheim

88

Bodenbewirtschaftungssysteme a1: Integrierter Weinbau (IW)

a2: Bio-organischer (BOW) a3: Bio-dynamischer Weinbau (BDW)

· Dauerbegrünung jeder 2. Gasse Magerrasenmischung 1. Mulchen am 24.7.2008 (tief )

· Dauerbegrünung jeder 2. Gasse Wolff-Mischung (Neuansaat. 22.4.2008) 1. Mulchen am 24.7.2008 (20 cm)

· Winterbegrünung Roggen, Wicke (mulchen, grubbern)

· Winterbegrünung Roggen, Wicke, Raps, Erbse, Ölrettich, Phacelia (walzen, mulchen, grubbern)

Herbizideinsatz (Zwischenstockbereich)

Biologisch

integriert

„Bienenweide“ und „Würzfutter“: Phacelia Phacelia tanacetifolia Buchweizen Fagopyrum esculentum Koriander Coriandrum sativum Ringelblume Calendula officinalis Kornblume Centaurea jacea Malve Malva sylvestris Boretsch Borago officinalis Dill Anethum graveolens Kleiner Wiesenknopf Sanguisorba minor Kümmel Carum carvi Schafgarbe Achillea millefolium Wegwarte Cichoricum intybus Wilde Möhre Daucus carota Spitzwegerich Plantago lanceolata Petersilie Petroselinum sativum Fenchel Foeniculum vulgare Pastinak Pastinaca sativa Hornschotenklee Lotus corniculatus Ölrettich Raphanus sativa

Begrünungsmischung nach M.Wolff ca. 80% Leguminosen: Alexandriner Klee Trifolium alexandrinum 7,5% Inkarnatklee Trifolium incarnatum 7,5% Wintersaatwicken Vicia sativa 20% Gelber Steinklee Melilotus officinalis 7,5% Esparsette Onobrychis viciifolia 15% Gelbklee Medicago lupulina 5% Luzerne Medicago sativa 7,5% Perserklee Trifolium resupinatum 5% Schwedenklee Trifolium hybridum 2,5%

89 1

2. Material und Methoden:

2008: Erfassung der Arthropoden (Spinnen und Insekten): Boden Begrünung Laubwand

Barber-Bodenfallen Fangkescher Klopftrichter

3 Termine 2 Termine 2 Termine

2009: Erfassung der Arthropoden an ausgewählten Begrünungspflanzen (Exhaustor-Saugapparat): Inkarnatklee Trifolium incarnatum Phacelia Phacelia tanacetifolia Schafgarbe Achilea millefolium Senf Sinapis alba Wilde Malve Malva sylvestris

Schwedenklee Trifolium hybridum, Wilde Möhre Daucus carota Wegwarte Cichorium intybus Zottelwicke Vicia vilosa

3. Ergebnisse Verteilung der Arthropoden am Boden in %

90

Verteilung der Arthropoden in der Begrünung in %

Verteilung der Arthropoden in der Begrünung (absolut)

Freund, 2008

Verteilung der Arthropoden in der Laubwand in %

91 1

Arten- und Individuenzahlen sowie Diversität (Shannon-Wiener-Index) der Laufkäfer in den verschiedenen Bewirtschaftungssystemen

Diversität: maß für die Häufigkeit des Vorkommens: Nur eine Art = 0

Erfassung der Arthropoden an ausgewählten Begrünungspflanzen (Exhaustor-Saugapparat)

Familienzahlen, Diversitätsindizes und Eveness für Arthropoden an verschiedenen Pflanzenarten der Wolff-Begrünung

Eveness: Gleichverteilung der Arten; E=1: alle Arten sind gleichverteilt

92

Attraktivität für Arthropoden Weniger Attraktiv:

Wegwarte

Inkarnatklee

Sehr attraktiv:

Schwedenklee Scharfgarbe

Zottelwicke

Wilde Möhre 93 1

· Wirtspflanze für viele Arthropoden · Hoher Diversitätsindex · Gute Eignung für Wirtsinsekten der Schlupfwespen (Ichneumoniden)

Schwedenklee Trifolium Hybridum

Schafgarbe

Wilde Möhre

Achilea millefolium

Daucus carota

· Als Doldenblütler hohe Anziehungskraft für weinbauliche Nützlinge (Hymenopteren, Schmarotzerfliegen, Krabbenspinnen) Darf in der Begrünung nicht fehlen!

Zusammenfassung: Eine vielartige Begrünung der Weinberge ist der Schlüssel zu einer hohen Diversität an Arthropoden. Die biologische Bewirtschaftung unter Insektizidverzicht und Einsaat vielartiger Gemenge bildet hierzu eine sehr gute Basis. Gramineenbegrünungen können nur einen sehr kleinen Beitrag zur Diversität in den Weinbergen leisten. Nützlingsattraktive Pflanzenarten, wie beispielsweise die Schafgarbe, die Wilde Möhre und der Schwedenklee sollten in Weinbaubegrünungen bevorzugt enthalten sein. Herzlichen Dank ! Allen Mitarbeitern in den Fachgebieten Weinbau, Phytomedizin den Diplomanden Anja Freund Julian Harnecker 94

1985 - 2010 25 Jahre Ökologische Weinkultur Ralph Dejas

Übersicht: · · · ·

Ökologischer Weinbau in Deutschland Historie von ECOVIN Aktuelle Schwerpunkte von ECOVIN Ausblick

Weinbau in Deutschland 13 Anbaugebiete - Rheinhessen (10) - Pfalz (8) - Baden (2) - Württemberg (13) - Mosel (6) - Franken (3) - Nahe (7) - Rheingau (9) - Saale-Unstrut (11) - Mittelrhein (5) - Ahr (1) - Hessische Bergstrasse (4) - Sachsen (12)

95 1

Ökologischer Weinbau in Deutschland · Gesamtrebfläche · Aktuell ökologisch bewirtschaftet · Anzahl der Betriebe gesamt · Schwerpunkt liegt in Rheinland-Pfalz

102.304 Ha 4.266 Ha (ca. 4%), Tendenz steigend 542 das „Weinland“ Deutschlands (7 Anbaugebiete)

Ökoweinbau in Rheinland-Pfalz

96

ECOVIN Mitglieder

25 Jahre ECOVIN 1985-1990: Der Aufbruch · 35 Ökowinzer und -winzerinnen aus Rheinhessen, der Pfalz, von der Mosel und aus Baden gründeten den Bundesverband Ökologischer Weinbau e.V. (BÖW). · Die wichtigsten Themen: Praktiken und Richtlinien des ökologischen Weinbaus. 1990-1995: Die Entwicklungsphase · ECOVIN wird 1990 als Warenzeichen zugelassen. · Die Mitgliederzahl des Verbandes steigt rasch an. · 1992 lösen staatlich unterstützte Berater das bisher intern organisierte Beratungssystem ab. · Themen: Perfektionierung der Produktion, Veröffentlichungen, Seminare, Kongresse. 1995-2000: Die Professionalisierung · ECOVIN-Winzer stellen sich dem Wettbewerb und überzeugen unabhängige Jurys von ihren guten Weinqualitäten. · Die neu gegründete Geschäftsstelle in Oppenheim erhöht mit Öffentlichkeitsarbeit, Corporate Identity und einem attraktiven Internetauftritt die Bekanntheit des Verbandes bei den Verbrauchern. · Themen: Gute Weine im Einklang mit der Natur bereiten. 2000-2005: Anerkennung und Wertschätzung · 2004 wird ECOVIN Mitglied im Deutschen Weinbauverband. Im gleichen Jahr führen die beiden Verbände im Rahmen der Intervitis das „1. internationale Symposium für ökologischen Weinbau“ durch (2010 zum 3. Mal). · Der verbandsinterne Wettbewerb „Ecowinner“ wird ausgeweitet. · Themen: Weitere Imagepflege und neue Vermarktungsstrategien. 2005-2010: Internationale Zusammenarbeit und Anstieg der Nachfrage · ECOVIN arbeitet eng mit anderen Bio-Anbauverbänden auf europäischer Ebene zusammen, um ein Basiswerk für bisher noch nicht definierte EU-Kellerrichtlinien zu schaffen (ORWINE). · Insgesamt steigt die Nachfrage nach ökologisch erzeugten Weinen deutlich. · Themen: Politisches und weinbauliches Engagement sowie Fokus auf Qualitätssteigerungen. 97 1

Aktuelle Themen · Fachliche Arbeit und Fortbildungen · Kontrolle und Zertifizierung · Politische Arbeit · Marketing

Fachliche Arbeit und Fortbildungen · Weiterentwicklung der Richtlinien im Arbeitskreis „Weinbau & Kellerwirtschaft“ »Regelmäßige verbandsinterne Treffen der Mitglieder zu verschiedenen Themen

· Weiterentwicklung der Verbandsstruktur »Regelmäßige Klausurtagungen zu verschieden Themen · Fachvorträge zu verschieden Themen · Institutions- und verbandsübergreifende Zusammenarbeit

Landvolkshochschule Bildungshaus Kloster St. Ulrich Termine 2011: 10. 1. - 14. 1. 2011 Einführungskurs ökologischer Weinbau 28. 2. bis 2. 3. 2011 Fachseminar Biodynamische Verfahren im ökologischen Weinbau ECOVIN in Zusammenarbeit mit Beratungsdienst ökologischer Weinbau www.bildunsghaus-kloster-st-ulrich.de 98

Evangelische Landjugendakademie Altenkrichen Termine 2011 20.-22.2.2011 Einführungskurs Ökologischer Weinbau 23.-25.2.2011 Fortbildungsseminar Ökologischer Weinbau www.lja.de

Kontrolle und Zertifizierung

Richtlinien · EG-Öko-Verordnung 889/2008 · darüber hinaus · Richtlinien des Bundesverbands Ökologischer Weinbau (ECOVIN) mit Vorschriften für die Kellerwirtschaft (seit 1985 ständig fortentwickelt)

99 1

Zertifikat

Politische Arbeit

Marketing · Mitgliederservice (Informationsfluss, Rahmenverträge, Werbematerialien) · Ansprechpartner in allen Medienangelegenheiten, Pressestelle · Messen (ProWein, BioFach, Intervitis) · Sonstige Veranstaltungen / Aktionen

100

Naturschutz durch Ökologisierung im Weinbau Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví Weingarten-Begrünungsversuche im Rahmen des Projekts ECOWIN AT-CZ in Wien: vorläufige Ergebnisse Dr. Wilfried Hartl, Dr. Bernhard Kromp & team der BFA

Ein wichtiges Projektziel: Weingarten-Begrünungen zur Förderung der Biodiversität Standortgerechte, artenreiche Begrünungsmischungen sollen · Bodenleben und Nützlinge fördern · seltene und gefährdete Arten fördern · Wirtspflanzen und Vektoren (Zikaden) von Krankheitserregern (Stolbur phytoplasma) unterdrücken · Erprobung und Demonstration in Versuchen in Wien und Süd-Mähren

101 1

Begrünungs-Exaktversuch Weingut Cobenzl Wien Falkenberg/Bisamberg Herbst 2009 Versuchsanlage: · 4 Begrünungsvarianten · lateinisches Quadrat · 4 Wiederholungen

Versuchsanlage Falkenberg/Bisamberg Wien

Wien: Demonstrationsversuch Hofbreiten/Bisamberg, Wien

Begrünungsmischung der Bio Forschung Austria 2010: Saatmenge: 31 kg/ha Esparsette (5kg/ha) (Onobrychis viciifolia) Inkarnatklee (3kg/ha) (Trifolium incarnatum) Schwedenklee (1kg/ha) (T. hybridum) Gelbklee (3kg/ha) (Medicago lupulina) Weißklee Sorte „Haifa“ (3kg/ha) (T. repens) Hornklee (1kg/ha) (Lotus corniculatus) Steinklee (1kg/ha) (Melilotus officinalis) Leindotter (2kg/ha) (Camelina sativa) Buchweizen (5kg/ha) (Fagopyrum esculentum) Phazelie (1kg/ha) (Phacelia tanacetifolia) Gelbsenf (0,5kg/ha) (Sinapis arvensis) Winterraps (0,5kg/ha) (Brassica napus) Ölrettich (0,5kg/ha) (Raphanus sativus ssp. oleiformes) Futtermalve (0,5kg/ha) (Malva sylvestris) Wiesenknopf (1kg/ha) (Sanguisorba minor) Rotschwingel ausläufertreibende Sorte (1kg/ha) (Festuca rubra agg.) Rotschwingel horstbildende Sorte (1kg/ha) (Festuca rubra agg.) Schafschwingel (1kg/ha) (Festuca ovina agg.) 102

Versuchsanlage Falkenberg Wien, Herbst 2009

Variante A 1. Fahrgasse offen mit Winterbegrünung Begrünungsanbau: Ende Sept./Anfang Okt. des 1. Jahres, nach der Lese Begrünungspflanzen: Winterroggen od. Naturbegrünung Umbruch: bis spätestens 15. April des 2. Jahres Bodenbearbeitung: 4-5mal bis zum Anbau

2. Fahrgasse begrünt Begrünungsanbau: im Mai des 1. Jahres Begrünungspflanzen: Gemenge 31 kg/ha Umbruch: im April des 3. Jahres (15.4.) Bodenbearbeitung: 2mal, Umbruch & Anbau Mulchen betriebsüblich

Unterstock frei

Winterbegrünung mit Wickroggen, Versuch LFS Hollabrunn

Variante B 1. Fahrgasse begrünt

Begrünungsmischung, Versuch Falkenberg, Anfang Mai 2010

Begrünungsanbau: im Mai des 1. Jahres Begrünungspflanzen: Gemenge 31 kg/ha Umbruch: im April des 3. Jahres (15.4.) Bodenbearbeitung: 2mal, Umbruch & Anbau Mulchen betriebsüblich

2. Fahrgasse begrünt

Begrünungsanbau: im Mai des 2. Jahres Begrünungspflanzen: Gemenge 31 kg/ha Umbruch: im April des 4. Jahres Bodenbearbeitung: Umbruch & Anbau Mulchen betriebsüblich

Unterstock frei Begrünung Variante B, Praxisbeispiel aus NÖ 103 1

Variante C dynamisches Modell: keine vorgegebenen

Bewirtschaftungstermine, Anbau, Mulchen, Umbruch der Begrünung sowie Bodenbearbeitung erfolgen in Reaktion auf Witterungsverhältnisse und angepasst an Wachstum der Rebe und Wasservorräte

1. Fahrgasse begrünt

Begrünungsanbau: im April oder Mai des 1. Jahres Begrünungspflanzen: Gemenge 31kg/ha Umbruch: im April oder Mai des 3., 4. oder x-ten Jahres Bodenbearbeitung: 1 - 2mal, Umbruch & Anbau gemeinsam

2. Fahrgasse begrünt

Begrünungsmischung Versuch Falkenberg, Anfang Juni 2010

Begrünungsanbau: im April oder Mai des 2. Jahres Begrünungspflanzen: Gemenge 31kg/ha Umbruch: im April des des 4., 5. oder xten Jahres Bodenbearbeitung: max 1 – 2mal Umbruch & Anbau gemeinsam

Unterstock frei

Variante D dynamisches Modell 1. und 2. Fahrgasse begrünt (wie C) Unterstock begrünt

-> Bodenbedeckung durch Begrünung zunehmend von Variante A (40%) bis Variante D (100%)

Versuch Falkenberg: Begrünungsanbau in Variante D, August 2010

104

Versuch Hofbreiten: Unterstockeinsaat in Variante D, August 2010

Begrünung Variante D, Praxisbeispiel Bio-Betrieb in NÖ

Unterstockbegrünung, Praxisbeispiel Biobetrieb in NÖ 105 1

Beprobung von Biomasse und Boden, Versuch Falkenberg Juni 2010

Erste Ergebnisse Begrünungsversuch Falkenberg: Bodenbeprobung 19. 10. 2009 Parzellen ohne Begrünung: 192 – 221kg Nmin/ha Parzellen mit Begrünung: 55 – 74kg Nmin/ha Biomassebeprobung Juni 2010 Begrünungs-Biomasse:

1900 – 2300kg Trockenmasse/ha

In der oberirdischen Biomasse der Begrünung gespeicherter Stickstoff: bis zu 65kg N/ha

Wurzelschaugrube, Versuch Hofbreiten Juli 2010

Probennahme im Bodenprofil, Versuch Hofbreiten August 2010

106

Zusammengefasst:

Anlage und Bewirtschaftung der Begrünung sollen auf die gewünschten Wirkungen abgestimmt sein • Aktivierung des Bodenlebens • Nährstoffspeicherung und gezielte Nährstofffreisetzung • Wurzelsysteme zur Festigung der Bodenstruktur • dadurch Vermeidung der Bodenerosion • Unkrautunterdrückung (zB. Ackerwinde, Ackerkratzdistel) • Reduktion von bodenbürtigen Krankheiten • Förderung der Artenvielfalt in und auf dem Boden

Biodiversitäts-Monitoring im Versuch Falkenberg Mai bis Sept. 2010 Bodenfallen für Laufkäfer

Saugfallen für Zikaden

Platynus dorsalis

Blattproben für Raubmilben

107 1

Zikaden in der Begrünung: Übertragung von Stolbur phytoplasma? Hyalesthes obsoletus

Reptalus panzeri

Schmetterlings-Monitoring Versuch Falkenberg 04-08/2010 Esparsette (Onobrychis viciifolia)

Erste Ergebnisse: Begrünungsversuch Falkenberg: Tagfalter

23 spp.

Trockenrasen Bisamberg: Tagfalter

37 spp.

108

Výsledky realizace projektu VINOENVI a ECOWIN v jihomoravských vinicích 2009 – 2010 Ing. Milan Hluchý, PhD.

Tokaj, polovina července 2010 Fotografie typická pro letošní extrémně komplikovaný rok a to, jak vidíte, nejen na jižní Moravě. Polovina hroznu je zničená peronosporou, druhá oidiem.

109 1

110

Měsíční úhrny srážek v průběhu vegetačního období v roce 2010, Velké Bílovice

Hodnocení napadení hroznů peronosporou datum hodnocení: 23. 6. - 25. 6. 2010 (srovnání bio a IP)

111 1

Detail listu révy vinné po ošetření preparátem Alginure.

Hodnocení napadení hroznů padlím révy datum hodnocení: 9. 8. - 2. 9. 2010

112

Detail bobule Modrého Portugalu silně napadené padlím révy. Zřetelná jsou kleistotecia padlí – drobné žluté a černé kuličky na povrchu bobule. Tyto orgány pohlavního množení révy hrají díky genetickým rekombinacím velký význam v  mechanizmu vzniku a selekce rezistentních populací patogena.

Detail částečně odumřelého listu révy v  důsledku napadení plísní šedou.

113 1

Napadení hroznů botrytidou datum hodnocení: 4. 10. - 6. 10. 2010

114

Úroveň napadení hroznů obaleči 2. generace (9.-11.8 2010) Isonet L plus, LE, celkem 812 ha

115 1

CZK/ha rok

Cena ošetření 1 ha - réva vinná, obaleči

ha

Vývoj ploch ekologického vinohradnictví na jižní Moravě

116

VÝSLEDKY BIOLOGICKÉ OCHRANY 2010 ALGINURE Ing. Markéta Broklová, Ing. Milan Hluchý, Ph.D.

Alginure against Powdery mildew small-plot trail Desease: Powdery mildew Locality: Pavlov Plant: Grapevine Variety: Blauer Portugieser Variants: A – Alginure (AP) – Alginure + PREV-B2 (AS) – Alginure + sulphur (AH) – Alginure + HF Mycol (ST) – standard treatment (K ) – untreated control

Number of variants: 6 Number of repetition: 4 Number of plant: 6 plant / plot

117 1

Date of application

Dosage and date of application

118

Results:

Number of evaluated plants: 16 plant (all grapes) / var. Date of the 1st evaluation: 13.7.2010

Results:

Number of evaluated plants: 16 plant (all grapes) / var. Date of the 2nd evaluation: 10.8.2010

119 1

13.07.2010 average degree of infestation on the variant Alginure

average degree of infestation on the standart treatment variant

average degree of infestation on the untreated control

(29. 7.)

cca 1800 grapes

10 grapes infected by peronospora

120

Toxicity of Alginure,Cocana to the T. pyri small-plot trail Locality: Sokolnice Plant: Grapevine Variety: Walsh Riesling Variants: (AL)– Alginure (C) – Cocana (K ) – untreated control (A) – chemical treatmant (F) – chemical treatment (V) – chemical traatment Trial design:

Number of variants: 6 Number of repetition: 4 Number of plant: 10 plant / plot

Date of application: 19th July; 29th July Date of evaluation: before treatment: 19th July; after 1st treatment: 29th July 1 week afetr 2nd treatment: 5th August 2 weeks after 2nd treatment: 12th August 4 weeks after 2nd treatment: 30th August

121 1

Results:

Evaluated sample: 4 x 30 leaves/var.

Results:

Reduction was calculated according to Henderson and Tilton Number of repetition: 4 Evaluated sample: 4 x 30 leaves/var.

122

Results:

Number of repetition: 4 Evaluated sample: 4 x 30 leaves/var.

Results:

Reduction calculated according to Henderson and Tilton Evaluated sample: 4 x 30 leaves/var.

123 1

Locality: Boleradice Plant: Rape Variants: 1. Fungicide + Alginure (2x) 2. Only fungicide 3. Fungicide + Alginure (1x) 4. Fungicide + Agrosol (2x)

Date of treatment. 1st treatment: 24th September 2nd treatment: 11th October Date of evaluation: in autumn – size of roots (November) in the spring 2011

VitiSan, AquaVitrin, PREV-B2 against Botrytis small-plot trail Desease: Botrytis cinerea Locality: Popice, CZ Plant: Grapevine Variety: Blaufrankisch, Sauvignon Variants: 1. AquaVitrin + PREV-B2 (3 l/ha+2,5 l/ha) 2. VitiSan + PREV-B2 (10 kg/ha+2,5 l/ha) 3. Untreated control 4. PREV-B2 (2,5 l/ha) 5. VitiSan (10kg/ha) 6. AquaVitrin (3 l/ha)

Date of application: 3th September; 20th September Date of evaluation: 4th November

124

Trial design:

Number of variants: 6 Number of repetition: 4 Number of plant: 6 plant/ plot

Sauvignon 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6

Blaufrankisch 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6

Results:

125 1

Antioxidanty a lipidické produkty z hrozna Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD.

Úloha ŠP VaV Č. 2004 ŠP 26 028 0C 05 Úloha VaV : Komplexné využitie rastlinných surovín ŠP VaV: VYUŽITIE DOMÁCICH SUROVÍN A ZDROJOV ČÚ: 01 Fytoprodukty pre potraviny a kozmetiku VE 1.3. Antioxidanty a lipidické produkty z hrozna Zodpovedná riešiteľka: Ing. Ľubomíra Kakalíková, PhD. spoluriešiteľka: Ing. Denisa Káčenová Riešiteľské pracovisko: Výskumná a šľachtoteľská stanica vinárska a vinohradnícka, Modra Riešenie úlohy: 2003 - 2008

126

ÚVOD - Denície:

Oxidant - okysličovadlo; látka schopná oxidovať inú látku. V ľudskom metabolizme sú oxidanty vedľajšie produkty , ktoré poškodzujú bielkoviny buniek, tým že sa menia na voľné kyslíkové radikály, ktoré v bunke nepriaznivým spôsobom ovplyvňujú cukry a tuky. Voľný radikál je elektricky nabitý atóm alebo jednoduchá molekula, ktorá obsahuje jeden alebo viac voľných, tzv. nespárených elektrónov. V prítomnosti kyslíka sa na miesto nespáreného elektrónu okamžite naviaže molekula kyslíka a vzniká peroxylový radikál, ktorý sa snaží získať z inej zlúčeniny chýbajúci elektrón, čím vytvára iný voľný radikál. Táto reťazová reakcia je prerušená buď väzbou dvoch radikálov alebo reakciou s antioxidantom. Antioxidanty sú látky schopné dezaktivovať nabitú časticu voľného radikálu a tak ju zlikvidovať skôr, než vyvolá ďalšiu reťazovú deštrukciu a poškodí bunky, DNA a pod. Zdrojom antioxidantov je hrozno a iné druhy ovocia . V hrozne sú to polyfenolické látky. V hrozne, v šupkách a semenách sú majoritné štyri typy fenolických zlúčenín: · fenolové kyseliny - galová, hydroxy-škoricové kyseliny-a to kávová, kumarová, kyselina chlórová, ktorá je glykozidom kyseliny kávovej. · flavonoidy - flavóny: kaemferol, quercetin, rutin glukozid quercetinu a myricetín - 3-flavony: katechíny, epikatechíny - resveratrol (fytoalexín) Antokyaníny sú nositeľmi zafarbenia modrých odrôd hrozna. Z antokyanidínov (aglykónov), sú v hrozne prítomné: - cyanidín, myricetín - malvidín Fytoalexíny (z gr. phyton - rastlina, alexein - brániť sa) Veľmi dôležitou látkou v hrozne zo skupiny fytoalexínov, ktoré sa prejavujú fungicídnymi a baktericídnymi vlastnosťami je resveratrol (3, 4, 5 trihydroxystilben). Objavenie fytoalexínov otvorilo reálne prístupy k  štúdiu podstaty indukovanej fytoimunity (rezistencie). Syntéza fytoalexínov sa spúšťa pomocou špecifických látok- elicítorov. Sú to látky, ktoré dokážu rastlinné bunky rozoznať svojimi receptormi. Napr. látky z tela patogéna, UV žiarenie a pod. Tieto látky po naviazaní sa na receptor spúšťajú poplachový signál. Odpoveďou na tento signál je tvorba obranných látok. Signál po napadnutí rastliny nespúšťa len lokálnu obrannú reakciu, ale často obrannú reakciu v celej rastline tzv. systémovú získanú rezistenciu. Resveratrol je známy svojimi účinkami proti hyperlipidémie a  artérioskleróze. Resveratrol, kvercetín a  ostatné fenoly majú pozitívne biologické efekty - antioxidačné účinky. Fenolické látky majú schopnosť stlmiť vysokú reaktivitu voľných radikálov. Majú anti-mutagénne účinky, redukujú ľudský LDL – cholesterol, zabraňujú vzniku agregácie plakov (tromby + bielkoviny + LDL cholesterol) v cievach.  Resveratrol má antikarcinogénne vlastnosti. 127 1

Obsah resveratrolu v listoch viniča metódou GC-MS

128

Cieľ riešenia: Riešenie bolo zamerané na výber odrôd hrozna a  optimálny spôsob úpravy výliskov ako zdroja pre výrobu antioxidantov a  lipidických produktov z  hrozna. Sledovaný bol obsah polyfenolov, lipidov a antioxidačná aktivita vo vzorkách z extraktov semien a šupiek hrozna. Ďalším cieľom: bolo vypracovanie technologického postupu pre poloprevádzkovú izoláciu a  separáciu využiteľných surovín z  čerstvých výliskov vybraných odrôd hrozna, t.j. výroba hroznového oleja v poloprevádzkových pokusoch, jeho stabilizácia a finalizácia (flašovanie, návrh etikiet a pod.).

SPRACOVANIE HROZNA LISOVANÍM Ihneď po zbere sa hrozno spracovalo bežnou technológiou. Získaný rmut sa lisoval na pneumatickom (membránovom) lise PF 160. Lisovací cyklus trval 65 minút . I. fáza 20 min. II. fáza 25 min. III. fáza 20 min.

3x stlačenie 0,2 bar – 0,5 bar 3x stlačenie 0,6 bar – 1,0 bar 3x stlačenie 1,1 bar – 1,5 bar

3x vyfúknutie 3x vyfúknutie 3x vyfúknutie

Spracovaním hrozna na výrobu vína vznikajú vedľajšie produkt - výlisky (šupky, semená a stopky). Výlisky tvoria 12 až 25% z celkového spracovaného hrozna. Množstvo výliskov závisí od: - druhu odrody, - technológie spracovania, - klimatických podmienok a pod. Na izoláciu a  separáciu   čerstvých výliskov sa vybrali odrody hrozna, ktoré sú najviac rozšírené a typické pre Malokarpatskú vinohradnícku oblasť a na analýzy antioxidantov sa spracovalo hrozno aj z iných regionov. Kritériom separácie výliskov na semená a šupky bolo vynaložiť čo najnižšie energetické náklady.

129 1

Meranie veľkosti semien

Frakcie výliskov

Charakteristika materiálu: Názov: Hmotnosť: Veľkostné rozdelenie častíc: Vlhkosť:

hroznové výlisky 600 kg.m3 5 mm 78% 5 mm 22% 40 - 50 %

Plocha sita so šupkami hrozna

Výsledky testu s triedičom xx- efektívna triediaca plocha 0,7m2 POŽIADAVKY: separácia viničových výliskov na semená a šupky (obe frakcie – zrnká aj šupky sú produktom pre ďalšie spracovanie) Sklon triediacej plochy

+3°

Natočenie motorov

30°

Nastavenia excentrov

60%

Frekvencia

53 Hz

Pracovné sito

5 x 5 mm, antikorová oceľ

---------------------------------

-------------------------

Množstvo materiálu

46 kg

Doba triedenia

4 min 40 sek

Triediaci výkon

591 kg/h

Špecifický triediaci výkon

844 kg/h x m2

(prepočet na 0,7 m2) 130

Minimálna dosiahnutá triediaca kapacita pri ručnom podávaní materiálu: 844 kg.h-1 x m2

Minimálna triediaca kapacita pri stabilnom prívode materiálu dopravníkom: 1 650 kg.h-1 x m2

Stanovenie obsahu polyfenolov v semenách hrozna a v šupkách z hrozna Princíp metódy Polyfenoly sa zo vzoriek semien a  šupiek získali extrahovaním vzoriek rozpúšťadlami a ich obsah sa stanovil spektrofotometricky. Postup: Do 50 ml odmernej banky sa napipetovalo 20 ml destilovanej vody, pridalo sa 0,5 ml sledovaného extraktu, 0,5 ml Folin-Ciocalteu’s Phenol Reagent a 10 ml 20% Na2CO3 a objem sa doplnil destilovanou vodou. Po dôkladnom premiešaní sa po 30 minútach merala absorbancia pri 700 nm. Výsledok sa udáva ako obsah polyfenolických látok vyjdrených ako tanín v mg.l-1.

131 1

Výber vhodného rozpúšťadla na stanovenie

Výťažnosť polyfenolov po extrakcii vo vode a vodných roztokoch etanolu v závislosti od času

132

Závislosť obsahu polyfenolov od teploty a času extrakčného činidla (70% etanolu)

Porovnávanie obsahu polyfenolov v semenách hrozna získaných z rôznych odrôd viniča v rokoch 2003, 2004 a 2005

133 1

Stanovenie obsahu polyfenolov v šupkách hrozna získaných z rôznych odrôd viniča v rokoch 2004

Stanovenie obsahu lipidických zložiek v semenách hrozna PRINCÍP: Obsah lipidických podielov zo vzoriek semien hrozna sa získal kontinuálnou extrakciou pomocou Soxhletovho prístroja po predchádzajúcej kyslej hydrolýze extraktov vzoriek. Postup: · Naváži sa 5,0 g jemne zomletej vzorky. K navážke sa pridá 60 ml 4 M HCl a nechá sa pod spätným chladičom prebiehať hydrolýza počas 30 minút. Potom sa vzorka prefiltruje a  premýva horúcou vodou do vymiznutia reakcie s  AgNO3. Po kyslej hydrolýze vzoriek semien sa obsah lipidických podielov vyextrahoval kontinuálnou extrakciou pomocou Soxhletovho prístroja. · Mokrý fitračný papier so vzorkou sa vložil do extrakčnej patróny a sušil 4 hodiny pri 105 °C. Po vysušení sa vzorka s extrakčnou patrónou vložila do strednej časti prístroja. Pary vriaceho rozpúšťadla, ktorým bol dietyléter, kondenzovali v chladiči a dietyléter postupne naplnil strednú časť extraktora so vzorkou, z ktorej rozpúšťadlom boli vyizolované lipidické zložky vzorky. Extrakcia prebiehala 6 hodín. · Po extrakcii sa rozpúšťadlo odparilo na vákuovej rotačnej odparke a banka s tukom sa vložila do sušičky na 1 hodinu pri 105 °C. Po vychladnutí sa banka odvážila a vypočítal sa obsah tuku vo vzorke. 134

Porovnanie obsahu lipidov v semenách hrozna získaným z rôznych odrôd viniča v rokoch 2003, 2004 a 2005

Stanovenie antioxidačnej účinnosti v semenách hrozna a v šupkách z hrozna Metódy: · metóda tvorby zeleného fosfomolybdénového komplexu (FOMO), · metóda inhibície 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazylového radikálu (DPPH). · 1 Metóda tvorby zeleného fosfomolybdénového komplexu (FOMO [(KH2PO4 x H2SO4 x {(NH4)6Mo7O24} . 4 H2O] – fosfomolybdénový komplex) Na stanovenie sa používa 10 ml reakčnej zmesi (0,6M kyselina sírová, 28 mM fosforečnan draselný, 4 mM molybdénan amónny), ktorá sa zmieša s 1 ml vzorky. Po dôkladnom premiešaní sa zmes inkubuje dve hodiny pri 50 °C. Po prebehnutí farebnej reakcie sa zmes ochladí na laboratórnu teplotu. Potom sa zmeria absorbancia roztoku pri 705 nm oproti porovnávaciemu roztoku (namiesto vzorky sa k reakčnej zmesi pridá 1 ml destilovanej vody). Výsledok sa udáva ako redukčná schopnosť zlúčenín (RP) μg.ml-1 (t.j. prostredníctvom množstva kyseliny askorbovej, ktorá je potrebná na dosiahnutie toho istého účinku Postup: Metóda DPPH ( 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl) Na stanovenie sa používa roztok s obsahom 3,9 ml 0,6 μM DPPH v metanole, do ktorého sa pridá 0,1 ml sledovaného extraktu. Reakcia prebieha pri laboratórnej teplote 10 min a  meria sa pokles absorbancie pri 516 nm oproti porovnávaciemu roztoku (0,6 μM DPPH v metanole bez prídavku extraxtu). Lit. Brand-Williams, 1995. Výsledok sa udáva ako % inhibície DPPH (t.j. schopnosť sledovanej zložky odstrániť DPPH radikál v danom čase). 135 1

Porovnanie obsahu antioxidantov metódou FOMO v semenách hrozna získaných z rôznych odrôd viniča v rokoch 2003, 2004 a 2005

Stanovenie obsahu antioxidantov v semenách hrozna metódou DPPH v semenách hrozna v r. 2003 -2005

136

Stanovenie obsahu polyfenolov a antioxidačnej účinnosti vo vzorkách semien získaných z hrozna rôznych odrôd viniča v r. 2003

Stanovenie obsahu polyfenolov a antioxidačnej účinnosti vo vzorkách semien získaných z hrozna rôznych odrôd viniča v r. 2004

137 1

Súhrn výsledkov riešenia úlohy výskumu a vývoja a naplnenia cieľov 1. Najvyšší obsah polyfenolov bol u každej z odrôd v roku 2003 a najnižší v roku 2005. 2. Z porovnania obsahu lipidických produktov vyplýva, že vyšší obsah lipidov bol v roku 2003. V roku 2003 bolo dostatok slnečného svitu, zrážky boli podpriemerné a nevyskytovali sa  hubové ochorenia viniča. Dopestované hrozno bolo kvalitné s vysokým obsahom cukrov. Semená hrozna boli dobre vyvinuté a vyzreté, čo sa prejavilo na vyššom obsahu lipidických produktov v semenách hrozna a tiež vyšším obsahom polyfenolov vo vzorkách extraktov.

3. Porovnávaním antioxidačnej účinnosti v semenách hrozna pri obidvoch metódach sa zistilo, že najvyššia antioxidačná účinnosť bola v roku 2005, u všetkých odrôd viniča a najnižšia v roku 2003. Jeseň 2005 bola chladná s množstvom zrážok a výskytom hubových ochorení. Tieto stresové faktory podmieňujú vznik látok s antioxidačným účinkom vo viniči (fytoalexíny a pod.). 4. Vypracoval sa optimálny technologický postup pre poloprevádzkovú izoláciu a separáciu semien a šupiek z čerstvých výliskov hrozna. 138

5. Vytriedené šupky a semená hrozna z výliskov sa pripravili na úrovni „pilot plant“ a vypracovala sa technická dokumentácia a základná technologická dokumentácia ich výroby. 6. Vypracovala sa optimálna technológia výroby prírodného hroznového oleja zo semien hrozna.

7. Prírodný hroznový olej s vysokým antioxidačným potenciálom je pripravený na úrovni „ pilot plant“ a vypracovala sa technická dokumentácia a základná technologická dokumentácia. 8. Vypracovala sa procesová kniha separácie semien a výroby oleja.

139 1

Výpočet návratnosti investície produkcie hrozna 3.000.000kg

Návratnosť investície 3 roky 140

Hubové choroby vo vinohradoch Slovensko Ing. Zoltán Tamašek

VČS

BIO

Hlohovec

konvenčné

Peronospora

141 1

Múčnatka

Botritída

142

Napadnutie obaľovačmi

Obaľovače - MD

1. generácia

2. generácia

0 – 1% 1 – 2% 2– 500 strapcov/bod

0 – 1% 1 – 2% 2– 500 strapcov/bod 143 1

Senec - Suchý vrch

Peronospora

144

Múčnatka

Botritída

145 1

Napadnutie obaľovačmi

Obaľovače - MD

1. generácia

2. generácia

0 – 1% 1 – 2% 2– 500 strapcov/bod

0 – 1% 1 – 2% 2– 500 strapcov/bod

146

Witterungssituation 2010, Rebentwicklun und Krankheitsauftreten in Krems an der Donau Ing. Erhard Kührer

Wein & Obstbauschule Krems VinoHAK – Weinmanagement

April 2010

147 1

MAI 2010

Rohrendorf

148

Primärinfektion

Juni 2010

149 1

Rohrendorf

150

JULI 2010

151 1

152

August 2010

Pflanzenschutzversuch 2010

153 1

Prozentsätze Prozentsätze

Peronosporaversuch 2010 Behandlung Var. 6

Kontrolle, 16. September 2010

154

Prozentsätze Prozentsätze

Peronosporaversuch 2010 Kontrolle, 16. September

Traube Aktuan Gold

155 1

September 2010

Zusammenfassung » Die Peronospora zählt zu den gefährlichsten Krankheiten im Weinbau – 2008 massive Ertragseinbußen in Österreich

» 2010 waren in NÖ auch günstige Entwicklungsbedingungen für die Peronospora gegeben · besonders ab Mitte Juli bis Ende August

» das Freiburger Warndienstmodell „VitiMeteo“ war 2010 eine wertvolle Unterstützung in der Beratung · plausible Ereignisse » machte schwierige Situationen sichtbar!! · verständlicher Aufbau – gut interpretierbar · ein zuverlässiges System · einzigartige 5 Tages-Vorschau » Witterung und Epidemiologie

» Die Applikationen müssen an die Witterungssituation und an das Wachstum angepasst werden.

» Die Bekämpfung muss vorbeugend erfolgen · Vor Infektionen (Belagswirkung) · Einige Tage nach der Infektion (Tiefenwirkung) 156

» Kalium – Phosphit haltige Düngemittel besitzen eine Wirkung gegen Peronospora · Diese Präparate sind nicht als PSM zugelassen und dürfen nur als Düngemittel eingesetzt werden

» Die natürliche Abwehr der Pflanzen kann vor der Blüte mit Blattdüngern verbessert werden · Belagsmittel (Delan, Folpet) + Blattdünger

» vor der Blüte waren 2 Behandlungen erforderlich » die 14-tägigen Applikationen zeigten bei guter Applikationstechnik eine ausreichende Wirkung

» ein frühe Abschlussspritzung (5. August) führte in den behandelten Varianten · zu gesteigerten Blattverlusten · die Trauben blieben jedoch vollständig gesund

» in der Kontrolle steigerte sich der Traubenbefall von Mitte August – Mitte September um das 3fache

Schwarzfäule Guignardia bidwellii

Blatt - Triebbefall: 10. Juni 2010

Traubenbefall: 2. August 2010

157 1

Chlorosebefall 22. Juni 2010 Luftwurzelbildung: 25. Juni 2010

Luftwurzelbildung: 6. August 2010

Peronospora Warndienstmodell „Freiburg“ mit 5 Tages Prognose

158

Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen der Traubenwelke zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt Ing. Erhard Kührer, D. Schattauer

Wein & Obstbauschule Krems VinoHAK – Weinmanagement

Situation 2008 Schadausmaß > 50%

159 1

Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen der Traubenwelke - Zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt

Mögliche Einflussfaktoren für das Auftreten von Symptomen der Traubenwelke -Zweijährige Ergebnisse eines Traubenwelkeversuches an der Sorte Zweigelt am Standort Gedersdorf

160

Gliederung · Einführung · Untersuchungsergebnisse

2009 und 2010 · Ausblick 2011 · Zusammenfassung

Einführung Ursache? ein Faktor? Kaliumversorgung

mehrere Faktoren?

161 1

mögliche Einflussfaktoren

162

Untersuchungsergebnisse aus 2009 und 2010 Erstauftreten und Befallsverlaufsuntersuchungen Kennzeichnung befallener Rebstöcke

Erste Symptome

24. Aug. 09

2. Sep.10

2009

2010 163 1

Befallsverlaufsuntersuchungen

Endauswertung vor der Ernte Anzahl Trauben pro Stock

Anzahl kranke Trauben pro Stock

164

Anteil erkrankter Trauben in %

Anteil an erkrankten Stöcken/ Variante in %

Anteil an erkrankten Rebstöcken in %

Anteil an erkrankten Rebstöcken in %

Befallsverlauf- erkrankter Rebstöcke auf 5C

Befallsverlauf- geschädigte Trauben kranker Stöcke

165 1

166

70 cm Laubwandhöhe durch Entblätterung der Traubenzone

60 cm Laubwandhöhe

167 1

168

Nährstoffaneignungsvermögenverschiedener Unterlagen

Traubenwelkeversuch 2009 - Rebschnitt Einstreckerschnitt, 7-9 Augen/St.

Zweistreckerschnitt, 10-12 Augen/St.

Kordon, 14 - 16 Augen/St.

Minimalschnitt, mind. 90 Augen/St.

169 1

170

Stockertrag errechnet aus Traubengewicht und Traubenanzahl im Vergleich zu Stockertrag gesunden Traubenmaterials des Traubenausdünnungsversuches bei ZW, Gedersdorf, 23. 9. 2009 n= alle Trauben von mind 15 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen

Traubenanzahl und Traubengewicht des Traubenausdünnungsversuches bei ZW, Gedersdorf, 23.9.2009 n= alle Trauben von 20 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen

171

Düngemaßnahmen und Nährstoffanalysen

Düngevarianten

172

Traubenwelkeversuch 2009 - Nährstoffversorgung

173 1

Wasserpotenzialsmessungen

174

Traubenwelkeversuch 2009 - Wasserstress

Traubenwelkeversuch 2009 - Ertragssituation

175 1

Stockertrag errechnet aus Traubengewicht und Traubenanzahl im Vergleich zu Stockertrag gesunden Traubenmaterials des Traubenausdünnungsversuches bei ZW, Gedersdorf, 23. 9. 2009 n= alle Trauben von mind 15 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen

Traubenanzahl und Traubengewicht des Traubenausdünnungsversuches bei ZW, Gedersdorf, 23. 9. 2009 n= alle Trauben von 20 Stöcken bzw. 40 Traubengewichte in 4 Wiederholungen

176

Ertragssituation

177 1

Traubenwelkeversuch 2009 - Laubwandhöhe

178

179 1

Praxisweing. A 80 cm Laubwandhöhe

Praxisweing. B 70 cm Laubwandhöhe durch Entblätterung

Stockertrag

Blattfläche

180

Traubenwelkeversuch 2009 - Wasserstress

181 1

Furchenbewässerung im April

182

183 1

Projektkonzept Identifizierung von Schwachstellen auf molekularer Ebene – betroffene Genaktionen · · · ·

Gesunde Beeren und Traubenwelke Beeren Vergleich der aktiven und nicht aktiven Gene Auswahl von Genfamilien Zeitreihen, verschiedene Gewebe (Ausblick)

· Xylem/Phloem Beladung und Entladung · Zuckertransport in die Beere · Kalium Transporter in der Beere

Traubenwelkeversuch 2009 Wurzelgrabungen und Gewebsproben

184

Erweiterung · Nichtschnittvariante · Simulation Niederschlagssituation 2008 · Kooperation mit BOKU – molekularbiologische Untersuchungen · Stickstoffsteigerungsversuch · Untersuchung der Kationenaustauschkapazität

Zusammenfassung » Komplexes Thema: · mehrere Faktoren beeinflussen das Auftreten von Traubenwelke » Die Witterung beeinflusst massiv das Schadensausmaß » Am Standort Gedersdorf · waren Kali-Zeigerpflanzen vorhanden · konnte kein Wasserstress durch Trockenheit beobachtet werden · das Wurzelsystem ist oberflächlich weit ausgebreitet und tiefgehend » ein geringerer Befall konnte 2009 u. 2010: · bei verschiedenen Traubenausdünnungsverfahren (Traubenhalbieren, Vollernterausdünnung) · bei den klassischen Schnittsystemen gegenüber Minimalschnitt (2010) · durch eine höhere Laubwand · bei einem intakten Blatt : Fruchtverhältnis · ohne April-Bewässerung (2010) erzielt werden 185

» der Effekt der kurzen Laubwand war vermutlich stärker als die Effekte unterschiedlicher Düngemaßnahmen. » intensive Teilentblätterung zu Reifebeginn sollte vermieden werden. » eine späte Ertragsreduktion (1 Traube / Trieb) zu Reifebeginn kann die Traubenwelke nicht mehr reduzieren. » die negativen Effekte einer zu kurzen Laubwand verstärken sich bei mehrjähriger Anwendung. · höherer Stockbefall · Chloroseschäden · Ertragsabnahme mit hohem Traubenwelkebefall

Danke für die Unterstützung · Winzern · Bundesweinbauverband · Land NÖ · Beratungsring für Wein- und Obstbau Krems · Rebveredlerverband · BOKU - Angewandte Pflanzenwissenschaften und Pflanzenbiotechnologie · Bio- Forschung Austria · Pflanzensoziologisches Institut Klagenfurt

186

Abiotické choroby révy (abionózy révy) Ing. Petr Ackermann, CSc. Abiotické choroby rostlin Definice Škodlivé změny normálního růstu a vývoje rostliny způsobené vlivem neživé entity nebo fyzikálních podmínek

Příčiny

· Nedostatky ve výživě (nutriční deficience a toxicita) · Nepříznivé působení vnějšího prostředí (teplotní a vodní extrémy, světelné extrémy, půdní extrémy, vítr, kroupy, blesk aj.) · Znečištění ovzduší nebo půdy toxickými látkami · Poškození chemickými látkami (pesticidy, listová hnojiva) · Genetické abnormity · Mechanická poškození

Fe – deficientní vrcholová chloróza révy Příznaky · Žlutozelené, žlutobílé, žluté listy, zelené žilky · Vrcholky letorostů · Nekrózy okrajů listů, zasychání listů · Kratší a slabší letorosty, metlovitost a zasychání vrcholků · Špatný odkvět a vývoj hroznů · Odlišit od Mg – deficientní mezižilkové chlorózy listů révy · žlutozelené až žluté (červené) zbarvení mezižilkových pletiv, okolo žilek zelený pruh rozšiřující se k bázi listů, příznaky na starších(spodních) listech od července

187 1

Příčiny · Nedostatečný příjem železa na vápenitých půdách (pH), Mn, Al. · Fe – významný aktivátor enzymů, ovlivňuje základní životní pochody v rostlině (tvorba chlorofylu, fotosyntéza, dýchání , syntéza bílkovin). · Projev podpoří » Vysoký obsah uhličitanu vápenatého v půdě (kalcióza) » Utužení a zamokření půdy » Chladné počasí » Neharmonická výživa, především nadbytek P » Různá náchylnost podnoží (Amos, LE-K-1/ Fercal, Craciunel 2, SO4, Kober 125 AA, Kober 5BB, Teleki 5C) a odrůd MT, MO, SZ, TČ aj. Velmi silný výskyt 2009 · Od 1. t. června · Teplo (4., část 5), rychlý růst révy v době malé aktivity kořenů, nedostatečný příjem železa · V 1. polovině 6. chladné a od 3.dekády 6. deštivé počasí Lokálně silný výskyt 2010 Vydatné často přívalové deště ve 2. dekádě června a červenci Opatření · Tolerantní podnože · Péče o půdu (organická hmota, provzdušnění, optimální vláhový režim) · Přihnojení Fe, nejlépe v chelátové vazbě » Přes list » Do půdy (bodová aplikace)

Abiotické odumírání třapiny hroznů Příznaky · V období počátku zrání na třapině hnědé, později hnědočerné až černé oválné skvrny. Skvrny se zvětšují až obepínají třapinu. · Části hroznů pod postiženým místem zavadají, bobule scvrkávají i zasychají. · Za vlhka napadení plísní šedou a padání hroznů. · Nižší výnos a kvalita (nižší cukernatost, méně aromatických látek, méně barviva, nižší extrakt a více kyselin). · Odlišit od abiotického vadnutí hroznů révy.

188

Příčiny Nedostatky ve výživě · Nedostatek Ca (Mg). Větší výskyt při nadbytku K a N zejména v amoniakální formě, nevhodný poměr K : Ca (Mg). Další teorie vzniku · Porucha produkce růstových látek v návaznosti na nedokonalé oplodnění. Špatný vývoj třapiny. · Snížená využitelnost asimilátů třapinou v konkurenci částí keře v procesu stárnutí třapiny. · Toxicita amoniaku – chladné počasí a méně světla, nahromadění čpavku v třapině, nekrózy pletiv v okolí průduchu. Riziko výskytu omezují · Suché a teplé počasí v době kvetení a po odkvětu - dobré opylení a vývoj hroznů včetně třapiny. · Přiměřený růst – optimální vývoj bobulí a silné třapiny. · Optimální olistění a dobré oslunění – vyšší transpirace – lepší pohyb a ukládání Ca v třapinách. · Optimální poměr růstu a plodnosti (malé i velké zatížení keřů zvyšuje riziko výskytu). Iniciace projevu · Poruchy ve výživě (nadbytek K, nepoměr K:Ca nebo Mg). · Počasí před a na počátku zrání. · Za dešťů vyšší příjem K, horší příjem Ca. · Za dešťů a chladna nižší transpirace – omezený transport Ca do hroznů. · Výskyt podporuje intenzivní růst, kdy je Ca transportován přednostně do vrcholů letorostů. Náchylnost odrůd · Náchylné odrůdy – MT, RV, RR, TČ, AN, FR, ZW

Rostlina a Ca · Ca ovlivňuje semipermeabilitu buněčných membrán a stěn buněk, pevnost buněčných stěn, stabilizaci bílkovin, neutralizuje organické kyseliny (k. šťavelová), ovlivňuje stabilitu a integritu pletiv a je významný aktivátor enzymů. · Příjem kořeny jako Ca pomocí elektrochemického gradientu přes biologické membrány. · Příjem nepříznivě ovlivní vyšší obsah kationtů H, NH4, Mg, Mn, K při < vlhkosti > příjem Ca, při > vlhkosti > příjem K (srpen 2006) < příjem za < intenzity osvětlení a < teploty (srpen 2006) · Pohyb xylémem (omezeně, absorbován anionty NO3, Cl), prakticky nepohyblivý floémem, není reutilizace, vyžaduje pravidelný příjem. · Příjem, transport i redistribuci ovlivňuje schopnost vytvářet nerozpustné sloučeniny např. fosfáty. 189 1

Opatření · zajistit harmonickou výživu (péče o půdu, optimální hnojení

především N, K, dostatek Ca)

· vyrovnaný poměr mezi růstem a plodností (podnož, zatížení keřů) · odlistění krátce po odkvětu omezuje výskyt, odlistění před květem

a v době zrání podporuje výskyt

· kontrola živin v půdě · na rizikových lokalitách kontrola stavu výživy listovou analýzou · rizikové lokality

» pravidelný výskyt (dispozice lokality a odrůdy) » nedostatek Ca (Mg) zjištěny listovou analýzou (opt. Ca 2,5 – 3,5%, Mg 0,25 – 0,5%) · ošetřit na list přijatelnou formou Ca (Ca + Mg) » před nebo na počátku zaměkání (nejpozději 1. příznaky) » opakovat 1 – 2x v intervalu 7 – 10 dní » ponechat neošetřenou kontrolu

Abiotické odumírání třapiny hroznů Šitbořice, Ryzlink vlašský, 1980

190

Abiotické vadnutí hroznů révy Příznaky · V období zrání zastavení vývoje hroznů, bobule zavadají a scvrkávají · Třapina a stopečky bobulí zelené · Nižší výnos a kvalita (nižší cukernatost, méně barviva, více kyselin) · Především odrůda Zweigeltrebe (2008-keř/90% hroznů, porost 15 – 50% hroznů) · Odlišit od abiotického odumírání třapiny

» Nejdříve nekrózy, odumírání třapiny a stopeček hroznů, následně zavadání bobulí

Příčiny Komplexní porucha · Nedostatek K (K-deficientní hnědnutí a zasychání listů révy, K-deficientní okrajová nekróza listů révy) · K ovlivňuje tvorbu a transport asimilátů, reguluje turgor a stabilitu kutikuly a buněčných stěn · Deficit nebo špatný příjem K (za sucha) · K je lépe přijímán za dostatečné vlhkosti půdy · Nevhodný poměr K:Mg (optimum 3,5 – 7, často 1 – 1,25:1) · Opakovaně potvrzeno analýzami listů révy Výskyt · Kalamitní výskyt 2008 (15 – 50 % hroznů)

» Nedostatek srážek 7 a 8 – špatný příjem K

· Ojedinělý výskyt 2009 a 2010

» Vydatné dešťové srážky 6. a 7. » Dostatek vláhy – dobrý příjem K

Opatření · Optimalizace stanoviště, hnojení a příjmu živin » Opatření před založením vinice » Kontrola úrovně výživy (půda, listy) » Při nedostatku přihnojení K

» Hloubkové přihnojení K hnojivem » Přihnojení na list

191 1

Komplexní sprchávání květenství a hráškovatění hroznů révy Poruchy opylení a oplodnění Sprchávání · Nadměrný opad kvítků v době dokvétání a mladých bobulí po odkvětu · Řídký hrozen · Průměrně je opyleno 30 – 60 % kvítků (dle cv.) Hráškovatění · Neúplný vývin bobulí v důsledku špatného oplodnění · Bobule dorůstají do velikosti broku nebo hrachu, jsou bez semen Hrozny menší, řídké, nižší výnos, dobrá kvalita

Příčiny · Nepříznivé podmínky v době kvetení – nízké teploty (průměrné d.t. pod 15°C, opt. 24 – 27 °C), vysoké teploty, deště · Neharmonická nebo nedostatečná výživa (nadbytek N – bujný růst, nedostatek B, Mo aj.) · Genetická dispozice (klon, odrůda) · Patogenní organizmy (především viry) · Kontaminace herbicidy Výskyt 2009 · Velmi silný výskyt u citlivých odrůd (RŠ – klony, RB, RČ, VZ, SVA aj.) · Chladné a v závěru kvetení deštivé počasí · Prokázán nedostatek B (4. a 5. srážkově PN, vyšší pH) Výskyt 2010 · Lokálně silný výskyt u citlivých odrůd · Chladné a deštivé počasí v průběhu kvetení (3. týden června) Opatření · Optimalizace růstu (stanoviště – podnož – odrůda) · Harmonická výživa (nepřehnojit N, dostatek B a Mo) · Přihnojení B na list (1 – 2x) » Za sucha na lokalitách s vyšším pH (rizikové porosty) » Při předpovědi chladného nebo chladného a deštivého počasí v době počátku kvetení (1x) » Zlepšený odkvět – zahuštění hroznů – hniloby

· Selekce (klony) · Eliminace patogenu (selekce, testování – VT) 192

Poškození slunečním zářením (Sluneční úžeh a sluneční spála révy)

Sluneční úžeh révy (tepelné IČ záření, přehřátí bobulí, 50 – 70 °C) Hrozny (bobule) · kávově zbarvené skvrny na bobulích, propadání poškozených pletiv, scvrkávání a usychání bobulí (řídké hrozny - poškození stopeček a zavadání) · jednotlivé bobule, skupiny bobulí, části i celé hrozny · zaschlé bobule zůstávají na hroznech (výjimečně opad bobulí) · výskyt především při směrování řad S-J, na JZ a Z osluněné části keřů · odlišit od pozdního napadení plísní révy Listy · nekrotické skvrny, ostré ohraničení , usychání a opad listů Extrémní výskyt červenec 2007 · po chladném období vysoké teploty (extrémní teplotní rozdíly) a intenzivní oslunění · odlisťování zóny hroznů Lokální výskyt červenec 2010 · teplé a slunné počasí ve 2. dekádě (33 – 35,5°C) Náchylnost odrůd · bílé RR, Hi, De, MM, MT, RŠ · modré ZW, Sv, An Ochranná opatření · volba pozemku (vhodné viniční tratě), směr řad (více S/J) · optimální výživa (Ca) v rizikovém období omezit Cu a S fungicidy · citlivé časné odlistění zóny hroznů (2 – 3 týdny po odkvětu - otužení), zejména na jihozápadní a západní straně keřů · neodlisťovat za teplého a slunného počasí a před příchodem teplých period

Sluneční spála révy (krátkovlné UV – B záření, oslabená ozonová vrstva) Hrozny · hnědé mapovité skvrny na slupce bobulí, výjimečně propadání pletiv Listy · hnědofialové skvrny a plochy na líci listů, od okrajů zasychání, deformace a opad listů (odlišit od K – deficientního hnědnutí a zasychání listů révy) Častý je současný výskyt obou poškození 193 1

KONTAKTY Přednášející: Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., MZLU Brno, e-mail: [email protected] Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Svaz EKOVÍN o.s., Brno, e-mail: [email protected] Mgr. Samuel Lvončík, MZLU Brno, Agronomická fakulta, Ústav biologie rostlin, e-mail: [email protected] Ing. Petra Štěpánková, Ph.D., MZLU Brno, Agronomická fakulta, Ústav biologie rostlin RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D., Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie Ing. Václav Křivan, ČSOP Jihlava, e-mail: [email protected] Luboš Purchart Jaroslav Bašta Doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Ph.D. RNDr. Václav Pižl, CSc, Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd České republiky, v.v.i., České Budějovice, e-mail: [email protected] RNDr. Josef Starý, CSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum Akademie věd České republiky, v.v.i., České Budějovice, e-mail: [email protected] RNDr. Karel Tajovský, CSc., Ústav půdní biologie, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., České Budějovice, e-mail: [email protected] RNDr. Jiří Matuška, Správa CHKO Pálava, Mikulov, e-mail: [email protected] Mgr. Jan Miklín, Správa CHKO Pálava, Mikulov Prof. Dr. Randolf Kauer, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain, e-mail: [email protected] Georg Meissner, Fachgebiete Weinbau sowie Bodenkunde und Pflanzenernährung, Forschungsanstalt Geisenheim Otmar Löhnertz, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain, Fachgebiete Weinbau sowie Bodenkunde und Pflanzenernährung, Forschungsanstalt Geisenheim Solange Heyer-Berrisch, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain Julia Nora Schmieg, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain Christine Schlering, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain 194

Annette Reineke, Fachgebiet Phytomedizin, Forschungsanstalt Geisenheim Anja Freund, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain Julian Harnecker, Fachbereich Geisenheim, Hochschule RheinMain Ralph Dejas, Director ECOVIN Germany, Oppenheim, e-mail: [email protected] Dr. Bernhard Kromp, Bio Forschung Austria, e-mail: [email protected] Dr. Wilfried Hartl, Bio Forschung Austria, e-mail: [email protected] Ing. Markéta Broklová, Svaz EKOVÍN o.s., Brno, e-mail: [email protected] Ing. Ľubomíra Kakalíková, CSc., IPROVIN Slovakia, e-mail: [email protected], [email protected] Ing. Zoltán Tamašek, IPROVIN Slovakia, e-mail: [email protected] Ing. Erhard Kührer, WBS Krems/Donau, e-mail: [email protected] D. Schattauer, WBS Krems/Donau Ing. Petr Ackermann, CSc., Svaz EKOVÍN, o.s. Brno, e-mail: [email protected]

Organizátoři akce: Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s., EKOVÍN, Šmahova 66, 627 00 Brno Kontaktní osoby: Ing. Tomáš Richter, tajemník mobil: +420 737 578 081, e-mail: [email protected] Ing. Veronika Křivánková, referent mobil: +420 603 261 275, e-mail: [email protected] IPROVIN Slovakia, Rúbaň 23, 941 36, Slovenská republika, Združenie integrovanej produkcie hrozna a vína Kontaktní osoby: I ng. Zoltán Tamašek e-mail: [email protected], tel.: +421 905 459 286 Ing. Ľubomíra Kakalíková, CSc. e-mail: [email protected], [email protected], tel.: +421 903 776 872, +421 948 298 612

195

Veškeré informace o konferenci a celém projektu „VINOENVI – ekologické vinohradnictví a biodiverzita“ jsou uvedeny na webových stránkách www.vinoenvi.cz Děkujeme všem za účast a těšíme se na příští setkání v roce 2011.

Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína o.s. EKOVÍN www.ekovin.cz

IPROVIN Slovakia www.iprovin.sk

196