DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 18. září 2015
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
19/2015 Vážení a milí čtenáři,
Aktuální informace z oblasti DPH 2015 až 2016 Ing. Olga Hochmannová
A) BRUSEL – NÁVRHY NA ZMĚNY SYSTÉMU DPH Evropská komise již od roku 2011 avizuje práci na novém systému DPH, který by měl být podle vyjádření Komise jednodušší, efektivnější a odolnější k daňovým podvodům. Komise přislíbila jednak provést několik dílčích opatření, kterými by stávající systém DPH zjednodušila pro podnikatele, a dále revidovat pravidla intrakomunitárního obchodu tak, aby byl vytvořen tzv. konečný režim pro intrakomunitární obchodování (dosavadní pravidla obchodování mezi subjekty z členských států byla vytvořena jako tzv. „přechodná úprava zdanění obchodu mezi členskými státy”, viz např. čl. 28a Šesté směrnice Rady – pozn. aut.). Kromě toho Komise opakovaně vyjadřuje záměr napomáhat členským státům v boji proti daňovým podvodům v oblasti DPH. Základní obrysy zamýšlených změn v oblasti DPH jsou následující: – zjednodušit pravidla DPH a lépe sladit jejich uplatňování v členských státech, – zefektivnit výběr DPH, – napomáhat boji proti daňovým podvodům v oblasti DPH. 1. Jednodušší pravidla DPH – snadnějšímu uplatňování DPH by měly dle Komise napomoci následující kroky: – sjednocení pravidel DPH do jednoho právního předpisu, tím by měl být „Kodex DPH“,
– rozšíření principu jednoho správního místa (one stop shop) tak, aby osoby povinné k dani mohly jednat se zástupci daňové správy jen z jednoho členského státu, – lepší sladění právní úpravy DPH a sjednocení povinností v oblasti DPH v jednotlivých členských státech, a to i v oblasti vybraných procesních pravidel, – podpora elektronického podání k DPH, – vypracování jednotného formuláře daňového přiznání k DPH (standardizované daňové přiznání). 2. Ke zefektivnění výběru daní by dle Komise mělo dojít rozšířením daňového základu a omezením uplatňování snížené sazby DPH (ve skutečnosti se tedy nejedná o vyšší efektivitu výběru daní, ale o vyšší výběr DPH a zdanění dosud osvobozených plnění).
B) ZMĚNY ZÁKONA O DPH 1. Změny již přijaté V roce 2016 vstoupí v účinnost několik změn zákona o DPH (ZDPH) již přijatých zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se novelizoval ZDPH a jehož větší část již vstoupila v účinnost k 1. 1. 2015. Jedná se o následující změny: – Nové znění § 56, které přinese další omezení pro osvobozený převod pozemků, novou definici stavebního pozemku a vybrané nemovité věci a možnost, aby se plátce sám rozhodl, zda při převodu nemovité věci uplatní daň na výstupu. (V ta-
toto vydání Vás informuje o novinkách v oblasti DPH. Aktualitu pro Vás napsala Ing. Olga Hochmannová. Konec vydání zodpovídá Vaše dotazy. V příštích dvou vydáních se můžete těšit na dokončení seriálu k nemovitým věcem a také se již začneme věnovat kontrolnímu hlášení. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah Aktuální informace z oblasti DPH 2015 až 2016 .......................... 1 Dotazy Poskytnutí služeb francouzskému plátci .................. 2 Platba za zboží jiné firmě než dodavateli ............................. 3 Dodávka sportovního areálu neziskové organizaci ................... 4 DUZP při poskytnutí odměny insolvenčnímu správci ................. 4 Prodej traktoru do Polska ............ 5 Nákup náhradního dílu z Itálie ..... 5 Nákup zboží ve Velké Británii ...... 5 Dětské herní automaty a sazba DPH ................................. 5 Montáž detektoru plynu a sazba DPH ................................. 6 Sazba DPH při prodeji bonbónů ... 6 Poskytnutí skladovacích prostor plátci z EU.......................... 6 Automobil a odpočet DPH ......... 7 Prodej obchodního závodu ........ 7 Pořádání konference pro německého klienta ............... 8
kovém případě však bude podléhat převod nemovité věci režimu přenesení daňové povinnosti.) – Nový § 92d, který obsahuje rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP) na dodání nemovité věci, pokud se plátce rozhodne u dodání uplatnit daň. – Zrušení odst. 3 – 5 § 92a, ve kterých jsou obsažena základní pravidla pro podávání výpisu z evidence pro účely DPH u plnění podléhajících v tuzemsku RPDP. Nově bude evidenci pro účely DPH i u RPDP zastávat kontrolní hlášení, které jsou od roku 2016 povinni podávat všichni plátci.
– Nové § 101c – 101i, podle nichž je plátce povinen podávat ve stanovených případech kontrolní hlášení. Obsah kontrolního hlášení však není v ZDPH vymezen, ten vyplývá pouze z metodické informace, kterou vydalo GFŘ.
2. Navržené další změny ZDPH V roce 2015 byly podány zatím 2 návrhy na novelizaci ZDPH. Jedná se o tyto návrhy: 1) Změna ZDPH je navržena ve vládním návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření (sněmovní tisk 494, od září 2015
bude ve druhém čtení v PS). Tento návrh obsahuje jen technické změny § 54a ZDPH, související s ukončením dosavadního důchodového spoření. 2) Další návrh na změny ZDPH je obsažen ve vládním návrhu zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 514, od září 2015 bude ve druhém čtení v PS). Nejdůležitější z tohoto návrhu jsou: – nové ustanovení § 101a – elektronická forma podání, – zařazení stravovacích služeb (s výjimkou podávání alkoholických nápojů) do snížené sazby DPH.
?
dotazy Poskytnutí služeb francouzskému plátci Česká firma M (plátce DPH v ČR) a francouzská firma B (plátce DPH ve FR) spolu obchodují následujícím způsobem: Firma B zajistí dopravu vlastního materiálu do ČR firmě M, která ale materiál nekupuje ani nevlastní, materiál pouze zpracuje (svaří, smontuje apod.) na finální výrobek. Ten se nevrací zpět firmě B, ale rovnou se dopravuje zákazníkům. V tuto chvíli nevíme přesně, jestli půjde o zasílání koncovým zákazníkům, tj. plátcům i neplátcům nebo o větší dodávku zaslanou partnerské firmě, plátci DPH, která pak následně prodává koncovým zákazníkům. S největší pravděpodobností se však bude jednat o plátce v zemích EU. Ani ještě není dohodnuté, kdo a jakým jménem bude zajišťovat dopravu z ČR. Firma M fakturuje firmě B pouze za poskytnuté služby – jednak za uskladnění přivezeného materiálu na výrobu + za samotné poskytnuté výrobní služby, firma B však fakturuje svým zákazníkům, příp. partnerské firmě dodání zboží. Rádi bychom požádali o rozklíčování jednotlivých transakcí z pohledu všech subjektů ve vztahu k DPH a fakturaci s případným upozorněním na možné problémy. (Např. může firma B fakturovat plátci ze Slovenska dodání zboží do EU, když z FR odejde materiál, chvíli se zdrží v ČR, kde se na něm pracuje, a výsledný výrobek pak teprve putuje z ČR na Slovensko?) Ing. Martina Matějková
2
Pro správnou aplikaci daně z přidané hodnoty je vždy klíčové správné stanovení místa plnění, a tím určení státu, podle jehož právních předpisů se bude při zdanění (případně při osvobození od DPH či při uplatňování dalších práv a povinností) výhradně postupovat. V souladu s tuzemským zákonem o DPH se postupuje pouze v těch případech, kdy se místo plnění nachází v České republice. Co se týče služeb poskytnutých tuzemským plátem (M) osobě registrované k dani ve Francii (B), které spočívají v uskladnění materiálu a v poskytnutí výrobní služby, jedná se o plnění, u kterého se místo plnění stanoví v souladu se základním pravidlem vymezeným v ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”). Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení platí, že místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo. Místo plnění se tedy v daném případě nachází ve Francii (vycházím z předpokladu, že firma B má ve Francii sídlo a dále že služba nebyla poskytnuta provozovně firmy B, která by se nacházela v jiném státě než ve Francii). Při uplatnění daně z přidané hodnoty je tak třeba vycházet z právních předpisů platných v tomto členském státě. Pokud tuzemský plátce poskytne službu s místem plnění mimo tuzemsko, má podle ustanovení § 24a odst. 1 písm. a) zákona o DPH povinnost přiznat uskutečnění tohoto
plnění ke dni uskutečnění plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pokud plátce poskytne službu, u které se místo plnění stanoví ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o DPH a zároveň pokud je příjemcem služby osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která je povinna přiznat z tohoto plnění daň, plátce plnění vykáže na ř. 21 daňového přiznání. Plátce je zároveň povinen toto plnění vykázat ve smyslu § 102 odst. 1 písm. d) zákona o DPH v souhrnném hlášení. Jen pro úplnost uvádím, že v jakémkoliv jiném případě (např. pokud příjemcem plnění je osoba povinná k dani v jiném členském státě, která není osobou registrovanou k dani, nebo pokud se místo plnění stanoví ve smyslu jiného ustanovení než § 9 odst. 1 zákona o DPH) plátce plnění vykáže na ř. 26 daňového přiznání. Do souhrnného hlášení se takováto plnění již neuvádí. Ve svém dotazu se dále ptáte na situaci, kdy firma B (osoba registrovaná k dani ve Francii) fakturuje svým zákazníkům z EU dodání zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku z materiálu dodaného z Francie. Správné určení místa plnění je opět klíčové, řada informací pro jeho určení však v dotazu chybí. Pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona o DPH místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Pokud je při dodání zbo-
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
ží toto zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, místem plnění je ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o DPH místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud by tedy přeprava zboží začínala například v České republice, místo plnění by se nacházelo v tuzemsku a firmě B by s největší pravděpodobností vznikla ve smyslu § 6c odst. 2 zákona o DPH povinnost registrovat se v naší zemi jako plátce. Pokud by se firma B stala tuzemským plátcem, pak by při uplatnění daně záleželo na tom, komu by zboží dodávala. Při dodání zboží do jiného členského státu je povinen český plátce přiznat daň na výstupu, pokud se na dodání zboží nevztahuje osvobození ve smyslu § 64 zákona o DPH. Dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně, plátce vykáže v daňovém přiznání na ř. 20. Pokud by nebyly podmínky pro osvobození od daně splněny, osvobození by nebylo možné uplatnit a plátce by měl povinnost přiznat daň z tohoto plnění ve smyslu § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH standardním způsobem. Takové zdanitelné plnění by plátce vykázal na ř. 1, popř. 2 daňového přiznání. Pokud by plátce splnil podmínky vymezené v § 72 a násl. zákona o DPH, byl by zároveň oprávněn k odpočtu daně na vstupu, který by vykázal na ř. 40, popř. 41 daňového přiznání.
Pozn. Olgy Holubové: Jen pro úplnost připomínám také § 13 odst. 7 písm. f) ZDPH, který stanoví podmínky pro výjimky z přemístění (tj. fikci pořízení zboží z JČS). Vzhledem k tomu, že se zboží nevrací po úpravách zpět do Francie, jedná se o přemístění majetku se všemi důsledky pro francouzskou společnost.
Platba za zboží jiné firmě než dodavateli Chtěla bych se zeptat na nový způsob úhrad zaváděný některými e-shopy. Obchod dodá zboží, vystaví fakturu, daňový doklad, který je zároveň do-
dacím listem, ale úhrada se má provést na jiný účet jiné – zprostředkovatelské firmy, např. ABCD a. s. Od této společnosti jsme nedostali daňový doklad, ale pouze mailový pokyn k úhradě. Účetní namítá, že bankovní účet, na který má provést platbu, není zveřejněn v registru FÚ na IČO dodavatele zboží a naopak, příjemce platby není dodavatelem zboží a nemáme v podstatě žádný dokument, proč bychom mu měli platit. Od 1. 1. 2014 by měl příjemce plnění před provedením úplné nebo částečné platby za zdanitelné plnění ve výši nad 540 000 Kč zkontrolovat, zda účet k úhradě je účtem poskytovatele, který byl zveřejněný správcem daně na internetu. Naše platba sice nedosahuje této výše, ale nejsme si jisti, jak by reagovala případná kontrola. Z dokumentace o firmě ABCD na internetu jsme vyčetli, že zřejmě dochází k postoupení pohledávky e-shopem na tuto platební firmu (v podstatě asi úvěrovou), ale dokumentaci nemáme k dispozici. Jak máme postupovat? Je taková úhrada správná z pohledu zákona o DPH, kdy vlastně máme ručit za úhradu DPH dodavatelem a ověřovat, zda účet, na který platíme, je registrovaným účtem dodavatele? Ing. Zdeňka Hušáková Předně je k uvedenému dotazu třeba poznamenat, že zákon o dani z přidané hodnoty nijak plátcům neukládá způsob či formu úhrady za závazky vyplývající z obchodních vztahů. Zákon o dani z přidané hodnoty pouze váže aplikaci některých institutů na vybrané okolnosti provázející platbu. V rámci zamezení daňovým únikům byla do zákona zavedena určitá opatření, jejichž uplatnění, resp. naplnění podmínek pro jejich aplikaci se váže na způsob provedení platby. Konkrétně ve vazbě na váš dotaz je třeba probrat institut ručení. Nicméně před jeho rozborem je nutno připomenout ustanovení § 96 zákona o dani z přidané hodnoty, podle kterého je plátce povinen uvést čísla svých účtů, která má u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost. Přičemž dále je oprávněn určit ty
účty, jejichž čísla budou zveřejněna. Tudíž z toho pak vyplývá, že plátce má možnost, ze svých účtů libovolně vybrat, která čísla budou zveřejněna, příp. zda vůbec nějaká budou zveřejněna. Přičemž zároveň platí, že lze zveřejnit pouze ty účty, jejichž je plátce vlastníkem. Nelze tak jako tento údaj uvést číslo účtu patřící jiné osobě, např. inkasní společnosti, rodinnému příslušníku apod. Pro plátce, který údaj o svém účtu nezveřejní či využívá inkasních společností, příp. požaduje úhradu na jiný než svůj zveřejněný účet, to ze zákona takový významný dopad nemá. Tato skutečnost dopadá zejména na jeho odběratele, který se může s ohledem na § 109 zákona o dani z přidané hodnoty ocitnout v pozici ručitele. Je tak vždy na zvážení, koho si daná osoba zvolí za svého dodavatele. Podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty platí, že pokud je úhrada za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně, aplikuje se institut ručení. Pokud tedy konkrétně pro váš případ bude úplata za současného znění zákona upravujícího omezení plateb hotovosti vyšší než 540 000 Kč a bude poskytnuta na nezveřejněný účet, budou naplněny podmínky pro aplikaci § 109 zákona o dani z přidané hodnoty. Je třeba však uvést, že pokud by úhrada za dané plnění nedosáhla zmíněné částky, nemusí to ještě znamenat, že nebudou naplněny podmínky ručení uvedené v dalších ustanoveních § 109 zákona o dani z přidané hodnoty. Pokud jste pro daný případ vyhodnotili, že daná transakce pro vás představuje riziko, lze více než doporučit postupovat způsobem popsaným v § 109a zákona o dani z přidané hodnoty.
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2015. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph15/.
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
3
Dodávka sportovního areálu neziskové organizaci
Je tak třeba v daném případě důsledně zvážit, zda areál nebude neziskové organizaci sloužit, byť i jen z části, k ekonomické činnosti.
Stavební firma, plátce DPH, dodává neziskové organizaci (zájmové sdružení, které není veřejnoprávním subjektem) sportovní areál. Nezisková organizace uskutečňuje i ekonomickou činnost a je také plátcem DPH. Sportovní areál bude využívat výhradně ke sportovní činnosti, která je jejím posláním, a nebude v souvislosti s tímto areálem uskutečňovat žádné plnění, ať už osvobozené nebo zdanitelné. Bude stavební firma fakturovat výstavbu sportovního areálu jako zdanitelné plnění s daní na výstupu (tzn. ne v režimu přenesené daňové povinnosti)?
Zároveň podotýkám, že pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti je irelevantní, zda v konečném důsledku je plnění, které je předmětem daně, plněním osvobozeným či zdanitelným. Na tuto skutečnost upozorňuji v souvislosti s ustanovením § 61 zákona o dani z přidané hodnoty, kde je zakotveno osvobození pro neziskové subjekty v případě činností souvisejících se sportem. Kdyby totiž nezisková organizace aplikovala u svojí sportovní činnosti toto ustanovení, pak by již byla bezesporu v předmětu daně a režim přenesení daňové povinnosti by se uplatnil.
Ing. Zdeňka Hušáková Pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví je rozhodující, že se jedná o plnění s místem plnění v tuzemsku, kdy objednatel i zhotovitel jsou plátci a jde o práce zařazené do kódu CZ-CPA 41-43. Ve vašem případě je tak klíčové, v jaké pozici daná nezisková organizace vystupuje, tj., zda bude v pozici plátce, jež dané plnění použije pro svou ekonomickou činnost. V případě neziskových organizací je třeba uvést, že nelze pro účely DPH k nim přistupovat v tom smyslu, že hlavní činnost, pro kterou jsou zřízeny, je automaticky mimo předmět DPH. Je tak u nich irelevantní, zda dle zřizovací listiny se jedná o hlavní či vedlejší činnost, je nutno vždy jednotlivé činnosti neziskové organizace posoudit ve světle definice ekonomické činnosti a předmětu daně podle zákona o dani z přidané hodnoty.
Ovšem pokud by nezisková organizace ve sportovním areálu veškeré svoje činnosti poskytovala výhradně bezúplatně, tj., daná činnost by nebyla předmětem daně, pak by nebyla v pozici osoby povinné k dani a režim přenesení daňové povinnosti by se neuplatnil. Je tak v daném případě třeba řádně posoudit, zda zmíněná hlavní činnost nenese znaky ekonomické činnosti provozované za úplatu, tak aby byla předmětem daně, příp. zda další činnosti, které bude v souvislosti s areálem uskutečňovat, dané taky nenaplní. Jak jsem již uvedla, je pak lhostejné, zda daná ekonomická činnost bude ve světle zákona zdanitelným nebo osvobozeným plněním. Zároveň i podotýkám, že pro to, aby nezisková organizace v souvislosti s areálem byla v pozici osoby povinné k dani, postačí, aby alespoň zčásti byl areál použit pro ekonomickou činnost.
Zároveň v souvislosti s Informací k režimu přenesení daňové povinnosti, kterou zveřejnilo GFŘ, je třeba uvést, že pokud by nezisková organizace poskytla svoje DIČ, může stavební firma mít za to, že pro dané plnění nezisková organizace vystupuje v pozici osoby povinné k dani. Nicméně pro neziskovou organizaci to pak znamená, že by musela z daného plnění přiznat daň, avšak z pohledu odpočtu daně by musela posoudit, zda dané plnění použije pro ekonomickou činnost a dále i jakou. Tudíž i kdyby nezisková organizace poskytla svoje DIČ a přiznala daň, pak to pro ni automaticky neznamená, že si může nárokovat plný odpočet daně.
DUZP při poskytnutí odměny insolvenčnímu správci Prosím daňové řešení určení DUZP při poskytnutí odměny insolvenčnímu správci, fyzické osobě, plátci DPH, při výkonu jeho činnosti. Správce vede daňovou evidenci. V průběhu insolvenčního řízení insolvenční správce podává na soud konečnou zprávu s vyúčtováním své odměny a následně soud vydá usnesení o schválení konečné zprávy a odměny insolvenčního správce. Dále soud vydá další usnesení o zrušení konkurzu, kde u některých řízení je součástí opětovně přiznání odměny insolvenčního správce a následně soud vydá usnesení o zproštění funkce insolvenčního správce po skončení řízení. Právní moci výše uvedených usnesení jsou soudy vyznačovány ve značném časovém odstupu a není možné v době vydání usnesení znát přesné datum právní moci. Pravidelně se stává, že právní moc je zveřejněna
Kontrolní hlášení – největší změna pro rok 2016 Od roku 2016 je zavedena povinnost podávat kontrolní hlášení. Cílem kontrolního hlášení je umožnit správci daně, aby mohl analyzovat podrobnější údaje o prováděných transakcích a identifikovat tak daňové úniky, zejména ty organizované. Povinnost podat kontrolní hlášení má plátce: ? který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ? pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění s místem plnění v ČR nebo který poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, ? který uskutečňuje plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu až ve výši 50 000 Kč.
Připravujeme pro Vás seriál článků ke kontrolnímu hlášení s autorkou Ing. Miroslavou Novákovou již v říjnu 2015. 4
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
zpětně, aniž by bylo zřejmé, kdy (přesné datum) byla právní moc vůbec zveřejněna. De facto je nám sdělováno, že není vyznačena doložka právní moci usnesení, a tudíž nemůžeme brát usnesení jako pravomocné, a po nějaké době nám je sděleno (nebo na stránkách soudu zjistíme), že usnesení nabylo právní moci již mnohem dříve. Prosím o sdělení, jak správně určit DUZP. Je to datum vydání usnesení, které ještě nenabylo právní moci nebo datum právní moci usnesení (velmi komplikované, zveřejňuje se zpětně), nebo datum připsání schválené odměny na účet insolvenčního správce ? Ing. Martina Matějková Obecně podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) platí, že plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Ve smyslu ustanovení § 21 odst. 4 písm. a) zákona o DPH dále platí, že při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře, nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. Za den poskytnutí služby se obecně považuje poslední den, kdy byla předmětná služba poskytována. Při striktním výkladu výše uvedených zákonných ustanovení by bylo tedy správné postupovat tak, že si insolvenční správce spočítá odměnu sám s tím, že z ní přizná daň ke dni poskytnutí služby, resp. ke dni poskytnutí posledního úkonu, pokud tento den předchází dni přijetí úplaty a dni vystavení daňového dokladu. Následně, pokud je odměna po vydání soudního usnesení odlišná od té, kterou si insolvenční správce stanovil, opraví základ daně ve smyslu ustanovení § 42 zákona o DPH.
Prodej traktoru do Polska Budeme prodávat starý traktor, který máme v majetku firmy. Odběratel je z Polska. Nyní zjišťujeme, zda je v Polsku plátcem DPH. Pokud bude plátcem, tak vystavím daňový doklad bez DPH. Pokud nebude plátcem DPH, bude daňový doklad s DPH. Nejsem si jistá, jestli to chápu dobře. Ing. Eva Krekulová Ano, dodání zboží do jiného členského státu je podle § 64 zákona o DPH osvobozené s nárokem na odpočet, pokud jsou splněny dvě podmínky. Zboží musí být přepraveno do jiného členského státu plátcem nebo pořizovatelem, případně zmocněnou třetí osobou, a odběratelem je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě. Pokud jedna z těchto podmínek nebude splněna, musíte fakturovat s daní jako tuzemské zdanitelné plnění.
Nákup náhradního dílu z Itálie Objednali jsme náhradní díl z Itálie dne 18. 6. 2015. Proforma faktura byla vystavena 19. 6. 2015 na částku 165,50EUR – uhrazena 22. 6. 2015. Náhradní díl dopraven 3. 7. 2015. Faktura od dodavatele vystavena 30. 6. 2015, předána odběrateli 3. 7. 2015. Faktura je vystavena na celkovou částku za náhradní díl 165,50 EUR. Bez zaúčtování zálohové platby. Vedeme účetnictví a používáme denní kurz ČNB. Ke kterému dni vzniká povinnost přiznat DPH? Ing. Eva Krekulová Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká podle § 25 zákona o DPH povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo
zboží pořízeno, vzniká povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu. Ve Vašem případě tedy testujete 15. den měsíce následujícího po měsíci pořízení, tedy 15. 8. 2015 a datum vystavení daňového dokladu, tedy 30. 6. 2015. Dříve tedy nastal den vystavení daňového dokladu, proto přiznáte daň k datu 30. 6. 2015.
Nákup zboží ve Velké Británii Jsme plátci DPH v ČR a obdrželi jsme fakturu za zboží od osoby povinné k dani ve Velké Británii, která ovšem zatím není k DPH registrována (na faktuře není britské DIČ). Zboží bylo dodáno z Británie do ČR. Do kterého řádku přiznání DPH máme takovou fakturu vykázat? Ing. Eva Krekulová Tato faktura nebude v přiznání k DPH nikde uvedena, nejedná se o předmět daně. O pořízení zboží z jiného členského státu se podle § 16 zákona o DPH jedná pouze v případě, že je zboží pořízeno od osoby registrované k dani v jiném členském státě.
Dětské herní automaty a sazba DPH Provozujeme dětské herní automaty: autíčko, hokej, hasičské auto. Jsou to automaty na mince. Jaká se použije sazba DPH? Ing. Martina Matějková Ve smyslu ustanovení § 47 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) se u služeb uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. Zákon o DPH stanoví jinak u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH (dále jen „příloha”). Tato příloha obsahuje seznam služeb podléhajících první snížené sazbě DPH. První snížené sazbě DPH podlé-
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2015 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2014 ke stažení
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
http://zakaznik.dashofer.cz
5
hají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné od 1. 1. 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy. Podle vysvětlivek ke klasifikaci produkce spadá pod kód CZ-CPA 77 pronájem mincovních hracích automatů. Provoz mincovních herních automatů spadá pod kód CZ-CPA 93.29.22. Vzhledem k tomu, že v dotaze popsaná služba není službou uvedenou v příloze č. 2 k zákonu o DPH, měla by být v daném případě uplatněna základní sazba daně. Pro úplnost uvádím, že podle ustanovení § 47b ve vazbě na § 47a zákona o DPH vydá Generální finanční ředitelství na základě žádosti závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění.
Montáž detektoru plynu a sazba DPH
v instalaci detektoru plynu v dokončené stavbě pro bydlení, která je obytným prostorem, uplatní se první snížená sazba daně. Stejně tak se uplatní první snížená sazba daně při poskytnutí předmětných montážních prací při výstavbě obytného prostoru pro sociální bydlení. Práce spočívající v přezkoušení (revizi) detektoru plynu po ročním provozu a jeho kalibrace již nejsou stavebními a montážními pracemi ve smyslu § 49 zákona o DPH ani stavebními a montážními pracemi ve smyslu § 48 zákona o DPH. Stejně tak se nejedná o službu vymezenou v příloze č. 2 k zákonu o DPH. Jedná se tedy o plnění podléhající základní sazbě daně.
Sazba DPH při prodeji bonbónů
Jaká sazba daně se uplatní při montáži detektoru plynu (hlásiče úniku) v bytové jednotce a jeho následného (po roce) přezkoušení a kalibrace?
V rámci maloprodeje prodáváme zákazníkům čokoládové bonbóny buď volně, nebo za příplatek navázané do „kytice“. Nejsem si jistá, jakou sazbu DPH u položky bonbóny a u položky vazba uplatnit.
Ing. Martina Matějková
Ing. Martina Matějková
Ve smyslu ustanovení § 49 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) se při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby, která je stavbou pro sociální bydlení, uplatní první snížená sazba daně (15%). Stavbou pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty ve smyslu § 48 odst. 5 písm. c) zákona o DPH rozumí obytný prostor pro sociální bydlení. Obytným prostorem pro sociální bydlení se pro účely zákona o DPH rozumí obytný prostor, jehož podlahová plocha nepřesahuje 120 m2. První snížená sazba daně se ve smyslu ustanovení § 48 zákona o DPH uplatní také při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení. Stavbou pro bydlení se pro účely zákona o DPH rozumí také obytný prostor. Pokud jsou tedy například prováděny montážní práce spočívající
Pro správné uplatnění sazby daně je důležité vždy přesně vymezit, o jaké konkrétní plnění se jedná, zda o dodání zboží či o poskytnutí služby. U zboží se podle ustanovení § 47 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”) uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon o DPH nestanoví jinak. U zboží, které je uvedeno v příloze č. 3 k zákonu o DPH, se uplatňuje první snížená sazba daně. U zboží uvedeného v příloze č. 3a se uplatňuje druhá snížená sazba daně. První snížené sazbě daně (resp. druhé snížené sazbě daně) podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části přílohy č. 3 v případě první snížené sazby daně (resp. přílohy č. 3a v případě druhé snížené sazby daně). Kódem nomenklatury celního sazeb-
níku se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění. V příloze č. 3 k zákonu o DPH jsou pod kódy nomenklatury celního sazebníku 01-05, 07-23, 25 uvedeny mj. „Potraviny včetně nápojů (vyjma nápojů alkoholických, vymezených zvláštním předpisem)...”. Pod kódem nomenklatury 1704 jsou v celním sazebníku uvedeny „Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao” a dále pak pod kódem 1806 „Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao”. Čokoládové bonbony jsou tedy potravinou, která podléhá první snížené sazbě daně, a to bez ohledu na způsob jejich balení. Pokud je však plátcem poskytováno plnění, které spočívá v poskytnutí služby „vázání čokoládových bonbonů do kytice”, jedná se již o plnění, u kterého se uplatní základní sazba daně, jelikož se v daném případě nejedná o službu vymezenou v příloze č. 2 k zákonu o DPH. Pouze u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH se totiž uplatní první snížená sazba daně. U všech ostatních služeb se uplatní základní sazba daně.
Pozn. Olgy Holubové: Pro doplnění uvádím, že v drtivé většině případů bude balení (ať už „do kytice” nebo jiné) vedlejším nákladem při dodání zboží – čokolády. Vzhledem k tomu, že do základu daně při dodání zboží se dle § 36 odst. 3 písm. c) ZDPH zahrnou i vedlejší náklady, bude příplatek za zabalení ve stejné sazbě jako samotné čokoládové bonbóny, i kdyby bylo samostatné poskytnutí této služby v sazbě základní.
Poskytnutí skladovacích prostor plátci z EU Poskytujeme v ČR místo pro skladování zboží plátci DPH z EU. Sami máme nemovitost pronajatou a uplatňujeme si nárok na odpočet DPH. V jakém režimu DPH máme tuto službu fakturovat? Ing. Eva Krekulová
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
6
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
Místo plnění u skladovacích služeb stanovuje většina členských států EU podle základního pravidla, které je v zákoně o DPH zakotveno v § 9. Pokud je příjemce služeb osobou povinnou k dani, přechází místo plnění podle tohoto ustanovení do státu, ve kterém má příjemce sídlo. Pokud by byl ve smlouvě zakotven požadavek poskytovat skladovací služby v nějaké specificky uvedené nemovitosti (např. z důvodu udržení kvality zboží apod.), mohlo by se jednat i o službu vztahující se k nemovitosti, pak by bylo místo plnění podle § 10 zákona o DPH v tom členském státě, ve kterém se nachází nemovitost. Kloním se osobně k tomu, že ve vašem případě se bude jednat o službu s místem plnění v jiném členském státě podle §9 odst. 1 zákona o DPH. Nárok na odpočet u služby nájmu si můžete uplatňovat v tomto případě v plné výši.
Pozn. Olgy Holubové: O místě plnění nelze v daném případě s jistotou rozhodnout, protože údaje, které tazatel sděluje, nejsou úplné. Z otázky není zřejmé, zda jde o skladovací službu či nájem nemovitosti. Autorce odpovědi proto nezbylo než odpovědět jen v obecné rovině – orientačně.
Automobil a odpočet DPH Fyzická osoba zdaňovaná paušálem dle daně z příjmu, plátce DPH, má své vozidlo v osobním vlastnictví, ale používá ho výhradně k podnikání, může si uplatnit DPH z pohonných hmot do odpočtu? Ing. Jiří Vychopeň Pokud plátce v rámci svého podnikání používá vozidlo výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH (tj. zejména zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku a plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku), pak je podle
Prodej obchodního závodu
uvedeného ustanovení oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění týkajících se používání vozidla pro podnikání, mimo jiné i u pohonných hmot apod. Okolnost, že podnikatel pro účely daně z příjmů fyzických osob uplatňuje výdaje v procentní výši z dosažených příjmů (tzv. výdajový paušál), tudíž pro účely daní z příjmů nemá vozidlo v obchodním majetku, nemá na uplatňování odpočtu DPH na vstupu u tohoto vozidla žádný vliv. Pro účely DPH je v daném případě vozidlo v obchodním majetku plátce, neboť mu slouží k uskutečňování ekonomických činností [viz § 4 odst. 4 písm. c) ZDPH], přičemž podle ustanovení § 100 odst. 3 písm. b) ZDPH je plátce povinen mít toto vozidlo uvedeno v přehledu obchodního majetku v rámci evidence pro účely daně z přidané hodnoty.
Pozn. Olgy Holubové: Upozorňuji na určitý nesoulad ZDPH a Směrnice č. 2006/112/ES, pokud jde o množinu obchodního majetku. Podle ZDPH je obchodním majetkem vše, co se používá pro ekonomickou činnost. Podle Směrnice lze používat pro ekonomickou činnost i soukromý majetek, aniž by se tento dostal do kategorie majetku obchodního. Záleží tedy navíc ještě na tom, zda plátce daný předmět do obchodního majetku vloží. V některých případech může hrát tato skutečnost významnou roli, např. při prodeji majetku. Doporučuji ke studiu rozhodnutí SDEU C-415/98 Bakczi.
Prodej obchodního závodu proběhl dne 31. 7. 2015. Prodávající obdržel v 02/15 zálohové platby od klientů na období po prodeji, tj. po 1. 8. 2015. Odvedl z nich DPH a klientům vystavil daňové doklady z titulu úhrady zálohy. Služby poskytne a zúčtování záloh provede již kupující obchodního závodu. Zálohy budou na kupujícího prodávajícím převedeny (je to účet 324) v závazcích. Prodávající má u FÚ odvedenou DPH ze záloh, ale daňové závazky a pohledávky dle daňového řádu jsou nepřenositelné. Prodávající převede na kupujícího zálohy bez DPH, kterou odvedl na FÚ. Kupující musí klientovi zúčtovat zálohu včetně DPH. Jak má být při koupi závodu vypořádána DPH ze záloh mezi prodávajícím, kupujícím, klienty a finančním úřadem? Ing. Jana Kolářová Pro řešení uvedené situace jsou klíčové tyto okolnosti: kontinuita v uplatňování DPH u majetku a způsob, jakým se přiznává DPH s použitím plateb před uskutečněním zdanitelného plnění. Prodej obchodního závodu je převod souhrnu majetku, který by neměl být v duchu Směrnice k DPH zatížený touto daní, a měla by být zachována kontinuita v uplatňování DPH. To se projevuje mj. tím, že nabytí obchodního závodu od plátce činí z kupujícího plátce DPH, i kdyby jím doposud nebyl (§ 6b odst. 1 zákona o DPH). Dále pak je z plnění podléhajících dani vyloučena samotná transakce v § 13 odst. 8 písm. a), § 14 odst. 5 písm. a) zákona o DPH. Nabyvatel obchodního závodu navazuje na sledování nároku na odpočet a jeho úpravy u dlouhodobého majetku podle § 78c odst. 1 písm. b) zákona o DPH apod. Nelze si proto myslet, že kupující začíná aplikovat DPH „znovu” bez ohledu na to, jaké povinnosti či práva měl prodávající.
Přinášíme Vám seriál
NEMOVITÉ VĚCI A DPH od autorek Ing. Dany Langerové a Ing. Miroslavy Novákové. Můžete se těšit na články na tato témata: 1. Výstavba a změny staveb z hlediska sazby daně (11–13/2015) 2. Zdanění a možnosti uplatnění osvobození u dodání nemovitých věcí (14/2015) 3. Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí (18/2015) 4. Změny použití nemovitých věcí a vyřazení nemovité věci z obchodního majetku (20/2015) 5. Nájmy nemovitých věcí (21/2015)
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
7
Podle § 21 odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud byla přijata před uskutečněním plnění. Taková situace měla nastat u prodávajícího obchodního závodu, který daň z platby předem přiznal a odvedl. Následně pak po uskutečnění plnění vzniká povinnost přiznat daň jen z rozdílu mezi celkovým základem daně a doposud přiznaným základem daObdobí Únor 2015
Srpen 2015
Skutečnost
ně (ze záloh). Pokud by záloha byla 100%, nevzniká pak povinnost přiznat daň už z žádné částky. „Zúčtovací” daňový doklad pak obsahuje rekapitulaci, ze které plyne, že základ daně u tohoto dokladu je 0, neboť daň již byla odvedena z přijaté platby. Uvedu na zjednodušeném příkladu: V situaci prodeje obchodního závodu a např. 50% zálohy na plnění o celkovém základu daně 200 000 Kč v základní sazbě daně by prodávající a kupující postupovali např. takto:
Základ daně bez daně Přijetí zálohy 100 000 Kč
DPH
Povinnost
21 000 Kč
Uskutečnění 100 000 Kč plnění
21 000 Kč
Prodávající odvede na FÚ DPH a vystaví zákazníkovi daňový doklad z titulu přijetí platby. Kupující odvede na FÚ DPH a vystaví zákazníkovi daňový doklad pouze na rozdíl mezi celkovým základem daně (200 000 Kč) a již zdaněnou částkou (100 000 Kč), tj. na 100 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že přiznání daně z platby a z uskutečnění plnění mají samostatný okamžik uskutečnění, nemusí se kupující nijak vracet a přehodnocovat to, co již odvedl prodávající. Ve vztahu k FÚ tedy odvede pouze daň z případného rozdílu mezi zálohou a hodnotou plnění. Ve vztahu k zákazníkům vystaví daňový doklad pouze na tuto rozdílovou částku. Nepožaduje tedy celou DPH z poskytnuté služby.
Pořádání konference pro německého klienta
Pokud jde o vyrovnání při samotném prodeji obchodního závodu, pak zde žádný rozdíl ve výši DPH nespatřuji. Předpokládám (zjednodušeně), že nastaly tyto skutečnosti a bylo účtováno zhruba následovně (v duchu předchozího příkladu): Skutečnost Přijetí zálohy prodávajícím do banky Odvod DPH
Částka 121 000 Kč
Pozn. Olgy Holubové: I když zákon o DPH uvedenou problematiku vůbec neřeší, lze výše uvedené závěry dovodit z čl. 19 a 29 Směrnice Rady č. 2006/112/ES, podle nichž se nabyvatel podniku považuje pro účely DPH za právního nástupce převodce.
Aktivní účty 221 (banka)
Pasivní účty
100 000 Kč 324 (závazek vůči zákazníkovi) 21 000 Kč 343 (závazek odvést DPH na FÚ) 21 000 Kč 343 (úhrada závazku) 221 (banka)
rence. Které činnosti jsme povinni fakturovat klientovi s DPH? Ing. Ivana Langerová
Pro německého klienta budeme zajišťovat pořádání konference v České republice. Zajišťovat a následně fakturovat klientovi budeme zejména pronájem prostor pro pořádání konference, jejich ozvučení, tisk pozvánek, catering, ubytování účastníků konfe-
Výsledkem je tedy u prodávajícího navýšení aktiv o 100 000 Kč (peníze v bance) a pasiv rovněž o 100 000 Kč (závazek provést služby). Obojí převezme kupující v rámci prodeje obchodního závodu. Rozdíl na DPH zde nevzniká a není potřeba ho nějak mezi prodávajícím a kupujícím vyrovnávat.
Místo plnění v ČR podléhající zdanění bude mít určitě stravování a ubytování; pronájem prostor jako takový by měl mít také místo plnění v tuzemsku, ale jakmile je podstatou zajištění konference, pak dle mého názoru nejde o ná-
jem nemovitosti jako takový a zbylé služby lze posoudit podle § 9 odst. 1 jako službu s místem plnění mimo tuzemsko, které zdaní příjemce služby.
Pozn. Olgy Holubové: Doporučuji vzít v úvahu i § 89 (cestovní služba) a posoudit jeho případné povinné uplatnění. V dotazu nejsou okolnosti relevantní pro posouzení popsány.
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 9. 9. 2015 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
19/2015 – vyšlo 18. září 2015
