V. VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

V. VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení prostřednictvím eKLEPu dne 28. srpna 2013 s termínem dodání stanovisek do 18. září 2013. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: Resort

Připomínky

Ministerstvo dopravy

Bez připomínek.

Ministerstvo financí

Bez připomínek.

Ministerstvo kultury

Bez připomínek.

Ministerstvo obrany

Nad rámec navrhovaných úprav: 1. K § 2 odst. 3: V § 2 odstavec 3 zní: „(3) V trvale oplocených vinicích, zahradách, ovocných sadech a školkách a lesních školkách, plantážích lesních stromků a semenných sadech lesních dřevin je možno lovit zajíce polního, králíka divokého, srnce obecného, srnu a srnče, kňoura, bachyni, lončáka a sele prasete divokého po celý rok; odstřel na těchto plochách, pokud jsou jako nehonební pozemky součástí honitby, může být proveden bez omezení a bez ohledu na plán lovu uvedených druhů zvěře vypracovaný a dohodnutý pro honitbu a u králíka obecného a zajíce polního i osamělým

Vypořádání

Neakceptováno – vysvětleno. Hlavním a jediným důvodem novelizace vyhlášky je rozšíření doby lovu dvou druhů zvěře, které dělají na území České republiky plošně nejvýznamnější škody na lesním hospodářství a v zemědělství, a to je prase divoké a jelen sika. Dohodnuto, že MZe nebude rozšiřovat novelu vyhlášky nad rámec změn u dob lovu prasete divokého a jelena siky. Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

způsobem lovu a u srnce obecného, srny a srnčete, kňoura a bachyně prasete divokého i na společných lovech. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy.“. Tato připomínka je zásadní. 2. K § 2: V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V trvale oplocených objektech s pěstováním ovocných a okrasných stromků a keřů jako zemědělské plodiny na zemědělské půdě a lesních stromků v lesních školkách, plantážích a semenných sadech, které jsou honebními pozemky v uznané honitbě, je možno lovit zajíce polního, králíka divokého, srnce obecného, srnu a srnče, kňoura, bachyni, lončáka a sele prasete divokého celoročně; odstřel na těchto plochách může provést pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž uživatele honitby nebo osoba, která je držitelem loveckého lístku a které byla uživatelem honitby vydána povolenka k jejich lovu, a to bez omezení a bez ohledu na plán lovu uvedených druhů zvěře vypracovaný a dohodnutý pro honitbu a u králíka obecného a zajíce polního i osamělým způsobem lovu a u srnce obecného, srny a srnčete, kňoura a bachyně prasete divokého i na společných lovech. Oplocením se pro účely této vyhlášky rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy.“. Tato připomínka je zásadní. Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 5, 6 a 7. Odůvodnění: Pěstitelům zemědělských plodin a školkařům ovocných a lesních stromků v trvale oplocených objektech je nutno vytvořit

2

Neakceptováno – vysvětleno. Viz k bodu 1.

celoroční podmínky pro maximální možnost regulace početních stavů zaječí, králičí a srnčí zvěře a zvěře prasete divokého, která v případě vniknutí do těchto pěstitelských objektů způsobuje devastaci jejich hospodářství. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Bez připomínek.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Bez připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

K čl. I bodu 1 – v § 1 písm. l) je rozšířen odlov černé zvěře o kusy, jejichž váha je do 60 kg, vyjma březích a vodících bachyní. Černá zvěř ve stádiu „lončák“ ve většině odlovených kusů přesahuje váhu 60 kg. Z odborného pohledu a dlouholetých zkušeností myslivecké veřejnosti proto navrhujeme, aby omezení odlovu nebylo ohraničeno hmotností, ale aby omezení lovu bylo řešeno slovním vyjádřením „je celoročně dovolen odlov zvěře černé s tím, že zákonné omezení lovu se vztahuje pouze na březí (plné) a vodící bachyně“. Přijetím takto formulovaného omezení se zvýší odlov černé zvěře, sníží se její početní stavy a odstraní se řada sporů s vlastníky pozemků, kterým černá zvěř v současném přemnožení způsobuje velké škody na loukách i ostatních polních plochách a pěstovaných plodinách. Snížení stavu černé zvěře také přispěje ke snížení dopravních nehod, které jsou způsobeny střetem s touto zvěří, zejména při snížené viditelnosti a v noci. Tato připomínka je zásadní.

3

Akceptováno částečně. Vysvětleno. Předmětný novelizační bod byl upraven následovně: „1. V § 1 písmeno l) zní: „l) prase divoké – kňour a bachyně, kromě bachyně vodící selata, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince,“.“. Bylo tak ustoupeno od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a zvěře s váhou do 60 kg – obě tyto podmínky by mohly způsobovat ve volné přírodě identifikační problémy. V případě bachyně vodící selata však bylo přihlédnuto k etice a humánní stránce a tento zákaz zůstává zachován. Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo spravedlnosti

K čl. I, bod 1 Navrhované ustanovení stanoví pravidla pro lov prasat divokých, odchyluje se však svou konstrukcí od ostatních ustanovení § 1 tím, že umožňuje lov dospělých kusů zvěře o hmotnosti do 60 kg, vyjma březích a vodících. Aniž bychom zpochybňovali odůvodněnost navrhované změny, dáváme na zvážení, zda takto nastavená pravidla nenahradí problém nastíněný v důvodové zprávě, který spočívá v obavě lovců ze záměny dospělého kusu zvěře za mladou zvěř do dvou let věku, problémem spočívajícím v možné obavě lovců o ulovení zvířete, které nesplňuje takto pevně dané hmotnostní kritérium. Totéž platí i o výjimce, podle které není možné lovit březí a vodící zvířata. K čl. II Upozorňujeme na skutečnost, že stanovení počátku nabytí účinnosti dnem vyhlášení právního předpisu lze navrhnout pouze výjimečně v případě, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, který musí být specifikován v odůvodnění. Domníváme se, že prodloužení období lovu zvěře, které podle platné právní úpravy končí 31. prosince (prase divoké), resp. 15. ledna (sika japonský), tento naléhavý obecný zájem nezakládá. Při formulaci ustanovení o nabytí účinnosti právního předpisu doporučujeme postupovat podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 53 Legislativních pravidel vlády.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Bez připomínek.

4

Akceptováno částečně. Vysvětleno. Předmětný novelizační bod byl upraven následovně: „1. V § 1 písmeno l) zní: „l) prase divoké – kňour a bachyně, kromě bachyně vodící selata, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince,“.“. Bylo tak ustoupeno od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a zvěře s váhou do 60 kg – obě tyto podmínky by mohly způsobovat ve volné přírodě identifikační problémy. V případě bachyně vodící selata však bylo přihlédnuto k etice a humánní stránce a tento zákaz zůstává zachován.

Akceptováno. Stanoveno nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministerstvo vnitra

K čl. I bodu 2 – k § 1 písm. l): Považujeme za nezbytné vyjádřit naše přesvědčení, že navrhovaná úprava k řešení problémů, popsaných v odůvodnění navrhované vyhlášky, není dostačující. Pokud jde o regulaci počtů černé zvěře, za vhodnější bychom považovali stanovit co nejméně omezujících podmínek lovu s tím, že by byly přijaty např. na omezenou dobu (viz konstatování v předposledním odstavci na str. 7 odůvodnění že „…snížení jeho [prasete divokého] stavu na únosnou míru je otázkou nejméně pěti let intenzivního odlovu a odchytu…”). K otázce možných chyb v určení stáří loveného zvířete, které by mohly vést až k postihu za přestupek, uvádíme, že navržená hranice 60 kg se zdá být s ohledem na obvyklé hmotnosti dospělé černé zvěře příliš nízká. Postrádáme proto její bližší odůvodnění. Ostatně v praxi budou takové kusy zvěře obtížně rozlišitelné, podobně jako např. vodící bachyně, a navrhovaná úprava tedy může spíše přinést komplikace. K čl. I bodu 2 – k § 1 písm. n): V navrhovaném novém znění písm. n) dle našeho mínění chybí čárka před slovy „s výjimkou“. Její absence vede k výrazné změně smyslu ustanovení, tedy ke změně šíře uplatnění výjimky podle § 2 odst. 1 předmětné vyhlášky, oproti jeho stávající podobě. Taková změna není v komentáři k tomuto novelizačnímu bodu ve zvláštní části odůvodnění popsána, a není tedy zřejmé, zda byla předkladatelem zamýšlena. K čl. II: Navrhovaná vyhláška má dle jejího čl. II nabýt účinnosti dnem jejího vyhlášení. Zákon o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv ve svém § 3 odst. 3 i Legislativní pravidla vlády v čl. 53 odst. 1 přitom podmiňují stanovení účinnosti právního předpisu dnem jeho vyhlášení naléhavým obecným zájmem. Ten však

5

Akceptováno částečně. Vysvětleno. Předmětný novelizační bod byl upraven následovně: „1. V § 1 písmeno l) zní: „l) prase divoké – kňour a bachyně, kromě bachyně vodící selata, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince,“.“. Bylo tak ustoupeno od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a zvěře s váhou do 60 kg – obě tyto podmínky by mohly způsobovat ve volné přírodě identifikační problémy. V případě bachyně vodící selata však bylo přihlédnuto k etice a humánní stránce a tento zákaz zůstává zachován.

Akceptováno. V souladu s uplatněnou připomínkou byl předmětný novelizační bod upraven následovně: „2. V § 1 písmeno n) zní: „l) sika japonský – jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a kolouch od 1. srpna do 30. dubna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,“.“. Akceptováno. Stanoveno nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2014.

v daném případě nenacházíme, neboť publikace vyhlášky (pokud nedojde k neočekávaným prodlevám) připadne s rezervou do doby lovu stanovené již stávajícím zněním vyhlášky (do konce roku, resp. do 15. ledna). Okamžitá změna tak nastane pouze ve věci zpřísnění některých podmínek lovu (ochrana březích a vodících bachyní). Vynechání legisvakanční doby proto nepovažujeme za vhodné a odůvodněné.

Ministerstvo zahraničních věcí

Bez připomínek.

Ministerstvo zdravotnictví

Bez připomínek.

Ministerstvo životního prostředí

Zásadní připomínky: 1. Obecně k návrhu MZe a jeho odůvodnění Vlastní návrh zahrnuje pouze změnu doby lovu u prasete divokého a siky japonského, a to ještě s omezeními, což nekoresponduje s cílem uvedeným v odůvodnění, tedy umožnění účinné regulace stavů zvěře v zájmu snížení škod. Prase divoké patří v současnosti, z hlediska hospodářských škod i nežádoucího vlivu na ekosystémy, mezi nejproblematičtější druhy zvěře, přičemž s ohledem na jeho početnost a populační dynamiku lze očekávat velmi rychlou eskalaci (bez účinné regulace je do 2 let předpoklad nárůstu počtu ze současných cca 350 tis. na cca 500 tis. ks). V případě jelena siky se jedná o nepůvodní druh, rovněž s vysokou populační dynamikou, který kromě škod na lesních porostech narušuje závažným způsobem genetickou strukturu populace jelena evropského (vzájemná hybridizace).

6

Akceptováno částečně. Vysvětleno. V případě prasete divokého bylo ustoupeno od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a zvěře s váhou do 60 kg – obě tyto podmínky by mohly způsobovat ve volné přírodě identifikační problémy. V případě bachyně vodící selata však bylo přihlédnuto k etice a humánní stránce a tento zákaz zůstává zachován. U jelena siky byl zachován návrh MZe. Dohodnuto, že MZe nebude rozšiřovat novelu vyhlášky nad rámec změn u dob lovu prasete divokého a jelena siky. Absence dob lovu u zvěře hájené podle § 2 písm. c) zákona o myslivosti bude MZe řešit metodikou pro orgány státní správy myslivosti. Obsahem metodiky bude, že se pro konkrétní jedince

V předloženém návrhu je stanovena možnost lovu dospělých jedinců prasete divokého (kňour, bachyně) pouze od 1. 8. do 31. 12. a celoroční lov mladých jedinců (selat, lončáků, kňourů a bachyň do váhy 60 kg), avšak v obou případech s omezením, které se týká březích a vodících samic (bachyní). Toto omezení však, vzhledem k prakticky celoroční březosti u bachyní i u bachyněk prasete divokého, fakticky znemožní deklarovanou účinnou regulaci nebo bude vystavovat lovce riziku nelegálního postupu. Totéž platí pro rozlišení mezi mladými a staršími jedinci, a to zejména s ohledem na výjimku nočního lovu stanovenou v § 45 odst. 1 písm. m) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“). Návrh MZe zohledňuje zdánlivě etické hledisko (omezení lovu březích a vodících samic), to je však v praxi těžko naplnitelné (viz výše možnost rozlišení aktuálně březí bachyně při možnosti celoroční březosti). Omezení odlovu vodící bachyně nezohledňuje sociální strukturu a funkce v rámci stáda, kde je zásadní především přítomnost „vůdčí“ bachyně a případná ztráta matky u selat (vodící bachyně) je v rámci stáda řešena náhradní péčí ostatních samic a nepředstavuje tedy eticky až tak závažný problém (naopak zachování sociální struktury jednotlivých skupin je potřebné věnovat pozornost, protože nepřítomnost vůdčí bachyně a starých kňourů akceleruje reprodukci a dochází tak k březosti mladých bachyněk). V případě jelena siky je doba lovu v návrhu omezena od 1. 8. do 15. 1. u dospělých jedinců (jelen, laň) a od 1. 8. do 30. 4. u mladých jedinců (kolouch) – opět se jedná o omezení, které nezajistí (zejména v oblastech s již vysokou početností siky) účinnou regulaci. Jak v případě prasete divokého, tak jelena siky (a dalších druhů – viz dále) je nezbytné umožnit vyhláškou celoroční lov s tím, že stát by měl právním předpisem v tomto případě vytvořit co nejvhodnější podmínky pro regu-

7

zvěře považuje za dobu lovu časový rozsah výjimky podle § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny uvedený v rozhodnutí orgánu ochrany přírody povolujícím jejich usmrcení/ lov podle zvláštního předpisu (zákona o myslivosti). Ze strany MZe je přednostně řešeno rozšíření doby lovu dvou druhů zvěře, které dělají na území České republiky plošně nejvýznamnější škody na lesním hospodářství a v zemědělství, a to je prase divoké a jelen sika. V případě ostatních druhů se jedná o místní či regionální situaci, jež není třeba řešit cestou úpravy doby lovu, a k jejich úpravě MZe případně přistoupí, pokud se navrhovaný postup u jelena siky prokáže jako funkční a účinný. Rozšíření doby lovu zvěře na celoroční u jakéhokoliv druhu spárkaté zvěře bez omezení věku a pohlaví nechce MZe především z důvodu vyloučení lovu březích samic a samic v době laktace a péče o mláďata. Zásah ve smyslu rozšíření doby lovu zejména u požadavku pro mladou jelení, daňčí a srnčí zvěř ponechá MZe po ověření funkčnosti tohoto opatření u jelena siky. V případě žádosti o úpravu doby lovu husí považuje MZe stávající stav jako dosažené kompromisní řešení, jež z důvodů protichůdných zájmů nechce přehodnocovat. Případné další úpravy ponechá MZe například po případné novelizaci zákona o myslivosti. Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

laci škod a případná etická hlediska ponechat na jednotlivých subjektech provádějících lov zvěře v souladu s mysliveckými tradicemi. Uvedené připomínky MŽP plně korespondují s pozicí celé řady dalších subjektů prezentovaných v rámci jednání, které k dobám lovu zvěře uspořádalo MZe dne 31. 7. 2013. Mezi subjekty požadujícími shodně celoroční lov prasete divokého, případně siky japonského či obecně liberalizaci regulace lovu, byly jak ty, jejichž členské organizace nesou ekonomické dopady škod na zemědělské a lesnické produkci, např. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), Agrární komora, Asociace soukromého zemědělství, tak organizace, zajišťující lov, např. Českomoravská myslivecká jednota (reprezentující cca 5000 mysliveckých sdružení), Asociace profesionálních myslivců, Asociace myslivosti ČR, Středoevropský institut ekologie zvěře a další. MZe v odůvodnění návrhu sice uvedenou konzultaci zmiňuje, ale zjevně konzistentní pozici MŽP ani uvedených subjektů nijak nezohlednilo. 2. Úprava a doplnění návrhu dob lovu jednotlivých druhů zvěře V souladu s výše uvedeným a především s ohledem na skutečnost, že škody na lesních a polních kulturách, přírodních stanovištích a ekosystémech jsou působeny i dalšími druhy zvěře, a také s ohledem na další zájmy ochrany přírody (viz níže), požadujeme tuto úpravu a doplnění předkládané novely vyhlášky č. 245/2002 Sb. (samostatně přikládáme také vyznačený návrh v textu vyhlášky):  prase divoké – celoroční lov (1. 1. - 31. 12.), bez rozlišení věku a pohlaví – zdůvodnění: viz výše – potřeba účinné regulace, nemožnost „vyhnout se“ době březosti, vyloučení rizika protiprávního postupu při lovu (problematika rozlišení

8

Akceptováno částečně. Vysvětleno. Viz k bodu 1.

březích samic a jedinců různého staří při lovu v noci atp.); jediné omezení lze případně vztáhnout na vůdčí jedince stáda tak, aby nebyla narušena sociální struktura a tím iniciována intenzivnější snaha o reprodukci;  sika japonský, sika dybowského, jelenec běloocasý – celoroční lov (1. 1. – 31. 12.), bez rozlišení věku a pohlaví – zdůvodnění: sika japonský viz výše – potřeba účinné regulace, zejména minimalizace nežádoucí hybridizace s jelenem evropským a snížení škod. V případě ostatních druhů jde rovněž o nepůvodní živočichy působící škody, zejména na lesních ekosystémech a jejich výskyt je ve větší míře v přírodě ČR nežádoucí;  muflon – celoroční lov (1. 1. – 31. 12.), bez rozlišení věku a pohlaví – zdůvodnění: muflon je dalším z nepůvodních druhů zvěře v ČR, u kterého dochází ke stálému nárůstu populace i nárůstu škod. Z hlediska ochrany přírody (ale i lesního hospodářství a zejména zajištění péče o lesy ochranné, popř. lesy zvláštního určení) patří mezi největší problémy silná kumulace jedinců na extrémních stanovištích (skalní hrany, suťové svahy aj.), často s úplným nebo velmi silným narušením vegetace i půdního povrchu (iniciace eroze) a na druhé straně eutrofizací stanovišť. Výskyt v obtížně přístupných lokalitách omezuje možnosti lovu a rozšíření doby lovu by tak umožnilo efektivnější regulaci. Případné omezení se podobně jako u prasete divokého může týkat vůdčích jedinců ve stádě s ohledem na zachování sociální struktury;  jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný – prodloužení doby lovu mladých jedinců do 2 let věku na 1. 8. – 30. 4. – zdůvodnění: rozsah škod není ovlivněn pouze 2 druhy, jež řeší návrh MZe, ale zejména v případě škody na

9

lesích také zvěří jelení, případně srnčí. Populační nárůst (a tedy rozsah škod) je potřebné regulovat především odlovem mladých jedinců a jako minimální nezbytné opatření proto navrhujeme prodloužení jejich doby lovu;  husa polní, husa velká, husa běločelá – sjednocení doby lovu a dnů lovu v týdnu s kachnami – zdůvodnění: husy patří v rámci ČR k méně běžným vodním ptáků a jejich lov významně reguluje jak nárůst početnosti jejich hnízdní populace (odstřel rezidentních jedinců před odletem na zimoviště), tak početnosti tažných a zimujících jedinců (rušení hejn na tahových zastávkách). Lov hus byl dosud povolen v období od 16. 8. do 15. 1., což nekoresponduje s dobou lovu ostatních vodních ptáků (ta je stanovena od 1. 9. do 30. 11.) a lovem tak docházelo k rušení jiných vodních ptáků v období, kdy ještě probíhá pozdní hnízdění, případně lov zasahoval do zimního klidového období s rizikem rušení řady vzácných druhů na shromaždištích vodních ptáků. Sjednocení podmínek s ostatními vodními ptáky (kachnami), tedy sjednocení doby lovu na 1.9. - 30.11. a dnů jejich lovu (v § 3 odst. 2 vyhlášky) na středu a sobotu, je minimálním krokem k omezení popsaných dopadů. Sjednocení doby lovu zároveň zjednoduší administrativní zátěž spojenou s vedením myslivecké statistiky. Jako určitou kompenzaci za navržené omezení doby lovu husí lze případně navrhnout prodloužení doby lovu nepůvodních druhů ptáků, tedy bažanta obecného a královského, perličky a krocana divokého. 3. Doplnění vazby na podmínky povolení orgánů ochrany přírody u zvěře hájené dle § 2 písm. c) zákona č. 499/2001 Sb., o myslivosti V případě lovu živočichů, kteří jsou zařazeni mezi hájenou zvěř dle § 2 písm. c) zákona o myslivosti, činí v praxi problémy

10

Akceptováno částečně. Vysvětleno. Viz k bodu 1.

nejasnost ohledně doby jejich lovu – ta není stanovena a s ohledem na znění § 42 odst. 1 zákona o myslivosti tak podle některých výkladů (aplikovaných v praxi orgány státní správy myslivosti) nelze lov těchto živočichů povolit. Pro odstranění této nejasnosti by měla být vyhláška (v § 2) doplněna o ustanovení řešící dobu lovu v návaznosti na časové podmínky povolení vydaných orgánem ochrany přírody (tedy výjimky dle § 56 či odchylného postupu dle § 5b zákona č. 114/1992 Sb.) v tomto znění: „Za dobu lovu zvěře hájené podle § 2 písm. c) zákona se pro konkrétní jedince zvěře považuje doba uvedená v rozhodnutí orgánu ochrany přírody povolujícím jejich lov podle zvláštního předpisu.“. Úřad vlády – vedoucí Úřadu vlády

Bez připomínek.

Úřad vlády – odbor kompatibility

Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.

Nejvyšší kontrolní úřad

Bez vyjádření.

Česká národní banka

Bez připomínek.

Český statistický úřad

Bez připomínek.

Český báňský úřad

Bez připomínek.

11

Český telekomunikační úřad

Bez připomínek.

Český úřad zeměměřičský a katastrální

Bez připomínek.

Energetický regulační úřad

Bez připomínek.

Národní bezpečnostní úřad

Bez připomínek.

Správa státních hmotných rezerv

Bez připomínek.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Bez připomínek.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Bez připomínek.

Úřad průmyslového vlastnictví

Bez připomínek.

12

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

Bez vyjádření.

Středočeský kraj

Zásadní připomínka: Navrhujeme v § 1 písmeno l) v tomto znění: „l) prase divoké – kňour, bachyně, sele a lončák, vyjma vodících bachyní, od 1. ledna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2,“. Odůvodnění: Navrhovaná změna svým váhovým limitem (60 kg) fakticky vymezuje lov pouze do kategorie lončáků, což lov dospělých kusů černé zvěře nikterak nezvýší. Stejně tak omezení „mimo březích“ je v praxi nevykonatelné. Březost v počátečních stádiích nelze rozpoznat. Proto, aby došlo skutečně k regulaci počtů černé zvěře, je nutno tato omezení z ustanovení novely vyhlášky vypustit. Nikdo z uživatelů honiteb nebude ustřelovat vodící bachyni od malých selat, byť by to bylo vyhláškou povoleno, neboť je to neetické a nemorální. Bylo by to v rozporu s posláním myslivosti.

Jihočeský kraj

Zásadní připomínka: Navrhujeme ponechat původní znění ustanovení § 1 písm. l), jelikož v praxi není možno bezpečně rozeznat březí bachyně. V tlupách černé zvěře se dále těžko rozeznávají vodící bachyně. Dále v myslivecké praxi není možno dodržet hmotnostní limit 60 kg navrhovaný změnou vyhlášky pro lov kňourů a bachyň po celý rok, zvlášť když lov černé zvěře probíhá téměř vždy za nepříznivých světelných podmínek – noční lov.

13

Akceptováno částečně. MZe vstřícně ustoupilo od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a dospělé zvěře s váhou do 60 kg. Obě tyto podmínky by mohly ve volné přírodě způsobovat identifikační problémy. Faktický rozpor tedy zůstává v povolení celoročního lovu. Přestože si je MZe vědomo tíživé situace zemědělců, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Nesouhlasí s lovem bachyní, které vodí selata. Naopak z vědeckých výzkumů aplikovaných v praxi v Rakousku a Německu se prodloužení doby lovu projevilo negativně na snižování populace tohoto druhu zvěře. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny a vede k nekontrolovatelnému rozmnožování mladé zvěře.

Akceptováno částečně. Kompromisní návrh přijatelný (sele, lončák celý rok, kňour a bachyně od 1.8. do 31.1. s výjimkou vodících bachyní) – s tím, že vodící jen bachyně s „markasíny“. Markasín je sele prasete divokého, které je výrazně barevně odlišeno od vyspělé zvěře. Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Plzeňský kraj

Zásadní připomínka: 1. V § 1 se navrhuje písm. l) nahradit novým zněním takto: „l) prase divoké – kňour, bachyně, lončák a sele od 1. ledna do 31. prosince,“. Odůvodnění: Za současného stavu a populační „exploze“ prasete divokého nelze docílit snížení stavu pouze odlovem mladé zvěře do dvou let věku, tzn. selat a lončáků. Lov by měl být proto zaměřen především na veškerou samičí zvěř, a to včetně vodících bachyní. Navrhované znění § 1 písm. l) by ale paradoxně způsobilo, že bachyně by nebylo možné lovit vůbec, neboť jakákoliv bachyně starší dvou let by byla prakticky celoročně hájená (vzhledem k tomu, že při současných životních podmínkách, jichž černá zvěř dokonale využívá, téměř každá bachyně vodí selata). Přitom odpovědný odlov vodících (nikoliv vůdčích či vedoucích) bachyní je k dosažení požadovaného snížení početních stavů černé zvěře nezbytný. Také stanovení váhové hranice kňourů a bachyní se s ohledem na rozmanité podmínky v různých částech republiky nejeví jako šťastné; navíc se jedná o kritérium, které je v praxi obtížně kontrolovatelné. S ohledem na současné početní stavy prasete divokého nelze předpokládat, že by celoroční doba lovu dospělých kusů (především pak bachyní) ohrozila zachování prasete divokého jako živočišného druhu. Etika lovu, tzn. hájení bachyní plných a vodících neodstavená selata, by proto měla být ponechána na samotných myslivcích. Výši odlovu dospělých kňourů, jejichž přítomnost je v populaci černé zvěře bezpochyby žádoucí, je pak možno ovlivňovat v rámci řízení vedených podle § 39 zákona, neboť pro většinu honiteb nejsou (a za současné právní úpravy ani nemohou být) stanoveny minimální a normované stavy prasete divokého.

14

Neakceptováno. MZe vstřícně ustoupilo od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a dospělé zvěře s váhou do 60 kg. Obě tyto podmínky by mohly ve volné přírodě způsobovat identifikační problémy. Faktický rozpor tedy zůstává v povolení celoročního lovu. Přestože si je MZe vědomo tíživé situace zemědělců, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Nesouhlasí s lovem bachyní, které vodí selata. Naopak z vědeckých výzkumů aplikovaných v praxi v Rakousku a Německu se prodloužení doby lovu projevilo negativně na snižování populace tohoto druhu zvěře. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny a vede k nekontrolovatelnému rozmnožování mladé zvěře.

2. V § 2 se navrhuje doplnit odstavec 7 v tomto znění: „(7) V rozhodnutí o povolení, popřípadě uložení snížení stavu spárkaté zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu spárkaté zvěře v honitbě [§ 39 zákona] může orgán státní správy myslivosti zároveň přiměřeně prodloužit dobu lovu mladé zvěře do stáří 12 měsíců.“. Odůvodnění: Návrh nového znění § 1 písm. n) upravuje dobu lovu sičí zvěře, konkrétně prodlužuje dobu lovu kolouchů siky japonského do 30. dubna. S ohledem na stále rostoucí početní stavy této zvěře a rozšiřování teritoria jejího výskytu se úprava doby lovu mladé zvěře jeví jako vhodná, neboť zcela jistě přispěje k efektivnějšímu snižování ročního přírůstku. Značné škody především na lesních porostech však působí v některých oblastech ČR i ostatní druhy spárkaté zvěře (zejm. jelen, daněk a muflon). Navrhované ustanovení by orgánům státní správy myslivosti umožnilo operativně a účinně reagovat na případy, kdy se vyskytne potřeba početní stavy dalších druhů spárkaté zvěře redukovat. Orgán státní správy myslivosti by byl za takové situace oprávněn, samozřejmě po řádném posouzení stavu v konkrétní honitbě a zohlednění všech místních podmínek, společně s rozhodnutím podle § 39 zákona přiměřeně prodloužit dobu lovu mladé zvěře do stáří 12 měsíců (kolouchů, daňčat a muflončat). Nejednalo by se tedy o plošnou úpravu doby lovu jako u zvěře sičí, nýbrž o možnost cíleně reagovat na případné lokální problémy a vytvořit tak podmínky pro splnění povolené či uložené úpravy stavu zvěře. Lov by přitom mohl být povolen jen v kategorii mláďat; nehrozí tak odlov samičí zvěře v době březosti či předkládání účelových žádostí uživatelů honiteb sledující prodloužení doby lovu samčí trofejové zvěře. Karlovarský kraj

Bez vyjádření.

15

Neakceptováno – vysvětleno. Hlavním a jediným důvodem novelizace vyhlášky je rozšíření doby lovu dvou druhů zvěře, které dělají na území České republiky plošně nejvýznamnější škody na lesním hospodářství a v zemědělství, a to je prase divoké a jelen sika. MZe nebude rozšiřovat novelu vyhlášky nad rámec změn u dob lovu prasete divokého a jelena siky.

Ústecký kraj

K bodu 1: S navrhovanou úpravou nesouhlasíme, neboť tato by ve skutečnosti vedla naopak ke zvyšování početních stavů prasete divokého. Zde je třeba tuto problematiku rozdělit takto: 1. Povolení celoročního lovu kňoura a bachyně podmíněné hmotností 60 kg, není reálné, když hmotnost u některých lončáků dosahuje i 80 kg. Dále není stanoveno, zda se jedná o hmotnost živé zvěře, či zvěře ulovené a vyvržené (bez vnitřních orgánů). Současně je třeba upozornit, že za překročení této hmotnosti byť o jeden kilogram hrozí lovci sankce uložení pokuty do výše 30.000,- Kč a zákaz činnosti na dobu dvou let. Současně s tím musí orgán státní správy myslivosti za jakoukoliv sankci, která by byla lovci uložena a porušení tohoto ustanovení odebrat lovecký lístek na dobu až pěti let. Z těchto důvodů by pak nebyl lov v naprosté většině realizován, jelikož nelze před lovem přesně určit váhu loveného kusu. Stejná situace je u plných (březích) bachyní. Plnou bachyni lze velmi těžce rozpoznat pouze ve vysokém stupni gravidity. 2. Pokud máme redukovat stavy černé zvěře, je nezbytně nutný lov bachyní. Současná kulturní krajina nenabízí přirozené predátory, kteří by přirozeně redukovali bachyně a z tohoto důvodu musí tuto funkci predátora nahradit člověk. Tím spíše, kdy je natalita tohoto druhu mnohem vyšší než u jiných druhů spárkaté zvěře a podmínky podporující natalitu tohoto druhu jsou ještě umocňovány právě člověkem jako takovým. Naprosto logickým důsledkem bude to, že čím větší počet bachyní bude v populaci černé zvěře, tím větší bude natalita a početní přírůstky budou narůstat přímou úměrou. Z těchto důvodů se většina autorů zabývajících se problematikou černé zvěře jako WANDEL (2003), HAPP (2002), VODŇANSKÝ (2000), ZIEGROSSER (2003) shoduje na potřebě lovu bachyní, jako nositelek přírůstu, ovšem kromě vedoucích bachyní. Vedoucí bachyní označujeme bachyni, která vede

16


celou rodinnou tlupu, popřípadě spojené tlupy v době nouze. Je to ve většině případů nejstarší bachyně v tlupě. Naproti tomu vodící bachyní nazýváme bachyni, která má (vodí) malá selata. Samozřejmě není vyloučeno, že vedoucí bachyně je zároveň i bachyní vodící a ve většině případů tomu také tak je. Rozhodujícím faktorem v současné době při řešení problému přemnožené černé zvěře je i to, jaký počet bachyní má byt loven, dále v jakém období a jakým způsobem by měl být lov prováděn. K odpovědi na otázku v jakém období má být lov bachyní prováděn lze konstatovat, že tento lov by měl být prováděn až v době, kdy selata již nejsou závislá na matce. Bachyně kojí selata do stáří tří až čtyř měsíců a podle HESPELERA (2004) jsou poté selata stále ještě závislá na své matce do stáří sedmi až osmi měsíců. Po celou tuto dobu jim bachyně neustále zajišťuje postavení v tlupě a umožňuje jim potřebný a dostatečný přístup k potravě. Podle názoru VODŇANSKÉHO (2003) je nejvhodnější dobou k lovu bachyní doba, v měsících listopad a prosinec. Je naprosto samozřejmé, že v tuto dobu není možný lov bachyní, které vodí pozdě metaná selata. Lov takové bachyně by byl možný jedině v případě, kdybychom mohli ulovit všechna selata společně s bachyní. V praxi je toto takřka zcela vyloučeno, ale jeden způsob by tu mohl být a to použitím odchytových zařízení. Nebezpečí ulovení bachyně, na které jsou selata stále závislá, spočívá v tom, že by tato selata byla ostatními členy tlupy postavena na konec sociální struktury tlupy a nebyl by jim zajištěn potřebný přístup k potravě, jelikož by je ostatní jedinci v tlupě od potravy odháněli. To by mělo zcela logicky za následek opožděný vývin těchto selat. Zvýšené opatrnosti je třeba věnovat při lovu vodící bachyně, kdy musíme velice dbát na to, aby tato bachyně nebyla zároveň vedoucí bachyní tlupy. Při praktickém lovu se však nedaří ulovit od jediné bachyně nejprve všechna selata a teprve poté bachyni. Z toho však v žádném případě nelze dovodit závěr, že nemají být loveny

17

všechny bachyně, které vodí selata. V případě, že bude ulovena bachyně od selat, která již nejsou na její péči závislá, nemá tento lov negativní následky, protože selata od ulovené bachyně se stále drží v tlupě, kterou vede vedoucí bachyně. Názorem VODŇANSKÉHO (2003) je, že bychom měli upřednostňovat lov mladých bachyní, tedy lončaček, kde je nebezpečí chybného lovu minimalizováno. Ale i jiní autoři jako HAPP (2002), WANDEL (2003), ZIEGROSSER (2003) publikující o černé zvěři se shodují na potřebě lovu bachyní a současně s tím se shodují na nebezpečí, které představuje právě chybný odstřel vedoucí bachyně. Popišme zde, k jakým nežádoucím následkům dojde v případě, že bude ulovena vedoucí bachyně. Absencí vedoucí bachyně se zvětšuje rádius, ve kterém se tlupa pohybuje a k tomu takováto tlupa dává přednost atraktivní potravě, před vlastním bezpečím, proto ji také vyhledává. Tím ale zároveň dochází ke zvýšeným škodám na zemědělských kulturách a takovouto narušenou tlupu černé zvěře je prakticky nemožné z oblasti, kde má dostatek atraktivní potravy, jakýmkoliv způsobem vytlačit. Dalším pro nás negativním jevem je skutečnost, že je-li z této narušené tlupy uloveno několik jedinců, dochází u ostatních jedinců ke zvýšení ostražitosti a je tak obtížnější jejich lov, přičemž tato tlupa zůstává v oblastech pro ni atraktivních. Jak již bylo popsáno výše, nepřítomnost dospělé bachyně v tlupě způsobí absenci synchronizace chrutí v tlupě a dochází tak k průtahu období reprodukce. Následek toho je velice patrný a to tím, že v takto narušené tlupě se nacházejí selata různého věku, protože k metání selat dochází nekoordinovaně a v průběhu větší části kalendářního roku. Absencí vedoucí dospělé bachyně dochází k navýšení počtu mladých jedinců vstupujících předčasně do reprodukce a to ještě v době než dosáhnou věku jednoho roku. Ze shora uvedených důvodů opětovně vidíme, proč je třeba hájit dospělé vedoucí bachyně. Na celkovém navýšení početních stavů černé zvěře tedy má

18

mimo jiné i pozitivní vliv nejenom celoroční přístup k dostatku kvalitní potravy a dostatek klidu a krytu, ale také rozbitá sociální struktura tlup černé zvěře zapříčiněná neodpovědným lovem z řad myslivecké veřejnosti. Velmi důležitým a velice často podceňovaným faktorem v chovu černé, ale i jiné spárkaté zvěře je věková struktura v populaci. Dnešní lov kňourů v některých honitbách by se dal nazvat lovem na viděnou, tedy ulovením kňoura, který byl vidět. K lovu samců je taktéž zapotřebí přistupovat s velikou rozvahou a měli bychom je lovit až v jejich vyzrálém věku, což je v osmi a více letech. Beze sporu se v současné době loví kňouři mladší osmi let a to převážně kňourci ve věku lončáků, kteří se osamostatňují od rodinné tlupy. Ve skutečnosti jde v drtivé většině právě o ten nejnadějnější mladý kus samčího pohlaví, který se již začíná na rozdíl od ostatních vrstevníků osamostatňovat. Tito nadějní kňourci jsou velice snadným cílem lovu a také jsou velice často právě oni loveni pro jejich snadný lov. Tím ale nemají příležitost dospět do zralého věku a tím je narušena věková skladba černé zvěře i v samčím pohlaví, kde je právě nedostatek dospělých kňourů. Pokud by však byl dostatek vyzrálých kňourů, neměli by mladí kňourci možnost podílet se na chrutí, jelikož jsou od tlupy, v nichž jsou říjné bachyně, odháněny právě silným vyzrálým kňourem, který je v této době s tlupou a jiné kňoury, jakožto své konkurenty, v době rozmnožování absolutně netoleruje. Za zmínku bez pochyby stojí to, že silný vyzrálý kňour se v době chrutí zajímá o silnější bachyně a ignoruje nevyvinuté bachyňky, které by mohly být v chrutí, ačkoliv je jejich věk nízký. V mnoha případech jsou kňouři loveni bezmyšlenkovitě pouze z důvodu kultu trofeje s odůvodněním, že když tohoto kňoura neulovím já, tak ho uloví někdo jiný, nebo také s odůvodněním, že je třeba lovit kňoury, protože je černá zvěř přemnožená. Samozřejmostí vycházející z biologie, kterou samozřejmě nelze ovlivnit je skutečnost, že kňouři nejsou nositeli přírůstku,

19

a proto by se k jejich lovu mělo přistupovat s velkou rozvahou a jejich neuvážený lov neodůvodňovat vysokými početními stavy černé zvěře, případně jej na nějakou dobu úplně zastavit. Tato připomínka je zásadní. Liberecký kraj

Bez připomínek.

Královéhradecký kraj

Bez připomínek.

Pardubický kraj

Bez připomínek.

Kraj Vysočina

Bez připomínek.

Jihomoravský kraj

K bodu 1: Navrhujeme ponechat původní znění, neboť navrhovaná změna (prase divoké – kňour a bachyně, vyjma březích a vodících, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele, lončák a do 60 kg hmotnosti kňour a bachyně, vyjma březích a vodících, od 1. ledna do 31. prosince) přinese do problematiky podmínek lovu prasete divokého více obav, než současné znění vyhlášky. Řešením by bylo stanovit co nejméně omezujících podmínek lovu s tím, že by byly přijaty např. na omezenou dobu. Návrh tohoto ustanovení, tak jak je koncipován, nepřinese očekávané snížení stavů přemnožené černé zvěře. Předchozí obavy lovce, že se dopustí přestupku ulovením vyspělého jedince staršího dvou let, nahradí obavy, zda neuloví březí nebo vodící bachyni do 60 kg, tak jak je uvedené ve druhé větě ustanovení. Objektivně posoudit, např. při obtížných

20


podmínkách lovu v zemědělských plodinách, zda je zmíněný kus černé zvěře vodící natož pak březí bachyní, je velmi složité, a odhad hmotnosti lovené zvěře striktně omezený hranicí 60 kg téměř nemožný. Zásadní připomínka. Olomoucký kraj

K Čl. 1 bodu 1 – § 1 písm. l): Doporučuji navrhovaný text ve znění: „l) prase divoké – kňour a bachyně, vyjma březích a vodících, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele, lončák a do 60 kg hmotnosti kňour a bachyně, vyjma březích a vodících, od 1. ledna do 31. prosince,“ nahradit textem ve znění: „l) prase divoké – kňour a lončák samčího pohlaví od 1. září do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele, lončák samičího pohlaví a bachyně do 60 kg hmotnosti po vyvržení s hlavou, vyjma vodících, od 1. ledna do 31. prosince,“. Odůvodnění: Jednou z hlavních příčin současného kritického stavu je neochota lovit selata a oddalování lovu do doby, kdy tato zvěř dosáhne ekonomicky výhodnější hmotnosti lončáka. Druhou příčinou je naprosto nedostatečné početní zastoupení starších kňourů, vyplývající z jednoduchosti lovu kňourků lončáků, vypuzených vedoucími bachyněmi z jejich tlup, a z masivního upřednostňování lovů kňourů vůbec. Proto je vhodnější chránit nadále kňoury, nejlépe už ve věku lončáka a motivovat uživatele honiteb k vyššímu celoročnímu lovu selat a lončáků samičího pohlaví, které v tlupách starších bachyní zůstávají déle. Povolení celoročního lovu nevodících a nebřezích bachyní bude mít stejný účinek, jako dosavadní povolení celoročního lovu pouze do 2 let věku, a myslivecká praxe si s porušeními tohoto omezení poradí obdobně.

21


K Čl. 1 bodu 2 – § 1 písm. n): Doporučuji slova: „30. dubna“ nahradit slovy: „31. března“. Odůvodnění: Povolení lovu kolouchů siky japonského po celou zimu až do konce dubna nebude mít podle názoru orgánu státní správy myslivosti očekávaný efekt. Pokračování lovu po celou zimu, kdy také probíhá medikace zvěře, nelze vynutit a nelze očekávat jeho široké využívání. Pokud tato možnost přesto bude přijata, bylo by vhodnější lov kolouchů omezit koncem mysliveckého hospodářského roku (tj. k 31. březnu). Vhodné by bylo zachovat sjednocení dob lovu siky japonského a muflona, protože na mnoha místech působí škody na lesích synergicky oba druhy, a možná i zvěře jelení a daňčí, protože problematika je lokálně v principu podobná. Moravskoslezský kraj

K čl. I bodu 1 – § 1 písm. l) V tomto ustanovení má být nově definována doba lovu prasete divokého takto: „prase divoké – kňour a bachyně, vyjma březích a vodících, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele, lončák a do 60 kg hmotnosti kňour a bachyně, vyjma březích a vodících, od 1. ledna do 31. prosince“. Doporučujeme zvážit uvedenou specifikaci v rozsahu slov „vyjma březích“, neboť v praxi de facto nelze před provedeným lovem posoudit, zda-li je bachyně březí, tím spíše, že převážná většina ulovené černé zvěře je lovena v noci. V důsledku této úpravy by se myslivec mohl dopustit přestupku podle § 63 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů; ačkoli prakticky takovému jednání nemohl zabránit.

22

Neakceptováno – vysvětleno. V souladu s připomínkou uplatněnou Ministerstvem vnitra byl předmětný novelizační bod upraven následovně: „2. V § 1 písmeno n) zní: „l) sika japonský – jelen a laň od 1. srpna do 15. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a kolouch od 1. srpna do 30. dubna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1,“.“.


Zlínský kraj

Bez připomínek.

Magistrát hl. m. Prahy

K čl. I. bodu 1 – § 1 písm. l) S navrhovanou novelizací cit. ustanovení nesouhlasíme. V části věty před středníkem požadujeme vypustit slova „a bachyně vyjma březích a vodících,“ a slova „do 31. ledna“ požadujeme nahradit slovy „do 31.prosince“. V části věty za středníkem požadujeme vypustit slova „do 60 kg hmotnosti kňour a“ a za slovem „vyjma“ požadujeme vypustit slova „březích a“. Na konec věty požadujeme doplnit slova „s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2“. Námi požadovaný text § 1 písm. l) zní: „prase divoké – kňour od 1. srpna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele, lončák a bachyně, vyjma vodících, od 1. ledna do 31. prosince s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2,“. Odůvodnění: Jak se uvádí v odůvodnění návrhu novely vyhlášky, hlavním důvodem novelizace je stanovení takové doby lovu zvěře, která umožní uživatelům honiteb regulaci početních stavů zvěře na únosnou úroveň. Zastáváme názor, že navrhovaná změna bude mít spíše opačný efekt, a proto v případě prasete divokého požadujeme upravit navrženou dobu lovu. Zvláště nesouhlasíme s užitím pojmu „březí bachyně“, který není právním předpisem nijak definován. Problematické je totiž stanovit, od kdy je lovec schopný u bachyň rozpoznat graviditu. Vzhledem k tomu, že v převážné většině dochází k odlovu černé zvěře za ztížených světelných podmínek, je v praxi rozeznání bachyní v počátku či střední pokročilosti březosti dosti komplikované.

23


Lze tedy předpokládat, že předložený návrh novely povede ke zvýšené četnosti přestupků na úseku myslivosti z důvodu nerozpoznání bachyň v počátečních fázích březosti; ve svém důsledku by tato skutečnost mohla paradoxně vést i ke snížení odlovu bachyň. S přihlédnutím k současným stavům černé zvěře musíme tedy při lovu vycházet pouze z morálních předpokladů samotných lovců, z dodržování mysliveckých tradic a jejich odbornosti. Dále nepovažujeme za vhodné vztahovat lov černé zvěře k její hmotnosti. Stávající dobu hájení kňourů požadujeme ponechat, tzn. s navrženým prodloužením doby jejich lovu do 31.ledna nesouhlasíme. Důvodem je podpora přirozené sociální struktury, kdy dospělí kňouři významně ovlivňují vstup nedospělých jedinců do chrutí. Narušená sociální struktura je právě jednou z příčin současného vysokého stavu černé zvěře. Tato připomínka je zásadní. Svaz měst a obcí České republiky

K bodu 1 – § 1 písm. l) Dle názoru Svazu navrhovaná úprava problém neřeší a k redukci stavu černé zvěře rozhodně nepřispěje. Ve srovnání s dosavadním zněním vyhlášky č. 480/2002 Sb., která povoluje lov všech bachyň v době od 1. 8. do 31. 12., jde o výrazné omezení současných možností odlovu této zvěře, které je v zásadním rozporu se zdůvodněním této novely. Není snad nutno zdůrazňovat, že za obtížných podmínek lovu černé zvěře (za soumraku a svítání - malá viditelnost, při nátlačkách v lesních porostech, kdy jsou jen vteřiny na rozhodnutí, zda stisknout spoušť) je velmi obtížné rozeznat mladého kňoura od bachyně a prakticky nemožné poznat, zda je bachyně březí. Navrhované ustanovení je tedy koncipováno tak, že nepřinese očekávané snížení stavů přemnožené černé zvěře. Stávající

24


obavy lovce, že se dopustí přestupku ulovením vyspělého jedince staršího dvou let, nahradí obavy, aby neulovil březí nebo vodící bachyni do 60 kg. Posoudit objektivně, zda je zmíněný kus černé zvěře vodící natož pak březí bachyní a odhadnout hmotnost lovené zvěře striktně omezenou hranicí 60 kg je téměř nemožné. Mladé bachyně navíc pohlavně dospívají již koncem prvního až počátkem druhého roku života a velmi často zabřeznou již jako lončáci; není též výjimkou, že ke chrutí starších bachyň dochází opakovaně a s bachyněmi vodícími selata se sekáváme během celého roku. Doporučujeme proto raději stanovit co nejméně omezujících podmínek lovu s tím, že by byly přijaty např. na omezenou dobu. Tato připomínka je zásadní. K bodu 2 – § 1 písm. n) Problém tohoto přemnoženého druhu (sika japonský) je v některých oblastech České republiky podobným problémem jako přemnožená zvěř černá. Doporučujeme proto ustanovení upravit následujícím způsobem: „n) sika japonský – jelen a laň od stáří 2 let od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1; zvěř obojího pohlaví mladší 2 let od 1. ledna do 31. prosince,“. Dále doporučujeme následující doplnění, které by přispělo k zamezení dalšího šíření tohoto nežádoucího introdukovaného druhu zvěře: V honitbách, kde se sika japonský dosud nevyskytuje a odstřel není plánován, je možno lovit tuto zvěř bez rozdílu věku a pohlaví celoročně. Tato připomínka je doporučující.

25

Neakceptováno. Obdobně jako u prasete divokého. Přestože si je MZe vědomo tíživé situace lesníků, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny zvěře.

Družstevní asociace České republiky

Bez vyjádření.

Hospodářská komora České republiky

Bez připomínek.

Agrární komora České republiky

K bodu 1: V § 1 písm. l) požadujeme text: prase divoké od 1. ledna do 31. prosince. Odůvodnění: V důsledku vysokých stavů divokých prasat jsou na polních plodinách způsobovány ročně miliardové škody s tendencí dalšího růstu. Doposud přijatá opatření ke snížení škod nevedla. Navrhujme proto uplatnit možnost zcela volného celoročního odstřelu divokých prasat všech kategorií. Na dohodě mezi myslivci, majiteli či nájemci pozemků pak ponechat zda podle místních podmínek lovit či nelovit březí a vodící bachyně. Doporučujeme účinnost volného lovu každoročně vyhodnocovat a po dosažení optimálního stavu zvážit opětně částečné hájení. Tato připomínka je zásadní.

Českomoravská konfederace odborových svazů

Bez připomínek.

26

Neakceptováno – vysvětleno. Předmětný novelizační bod byl upraven následovně: „1. V § 1 písmeno l) zní: „l) prase divoké – kňour a bachyně, kromě bachyně vodící selata, od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1 a 2; sele a lončák od 1. ledna do 31. prosince,“.“. MZe vstřícně ustoupilo od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a dospělé zvěře s váhou do 60 kg. Obě tyto podmínky by mohly ve volné přírodě způsobovat identifikační problémy. Faktický rozpor tedy zůstává v povolení celoročního lovu. Přestože si je MZe vědomo tíživé situace zemědělců, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Nesouhlasí s lovem bachyní, které vodí selata. Naopak z vědeckých výzkumů aplikovaných v praxi v Rakousku a Německu se prodloužení doby lovu projevilo negativně na snižování populace tohoto druhu zvěře. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny a vede k nekontrolovatelnému rozmnožování mladé zvěře.

Konfederace podnik. a zaměstnavatelských svazů České republiky

Bez vyjádření.

Asociace samostatných odborů

Bez připomínek.

Rada hospodářské a sociální dohody

Bez vyjádření.

Státní zemědělský intervenční fond

Bez připomínek.

Státní pozemkový úřad

Bez připomínek.

Asociace krajů ČR

Bez vyjádření.

Asociace soukromého zemědělství ČR

Naše připomínka je v podstatě jediná avšak zásadní. Tento návrh, ve kterém se uvádí limitace povoleného odstřelu stanovením hmotnostních kategorií (do 60kg), jakož i další druhová omezení odstřelu zásadně odmítáme. Odkazujeme současně na předchozí návrh novelizace vyhlášky, který odpovídal potřebám reálné situace v České republice, a požadujeme, aby se MZe k projednávání tohoto znění vrátilo. Nový návrh totiž nemůže v žádném případě řešit to, co je v odůvodnění deklarováno – tj. snaha o řešení problému s přemnoženou černou zvěří a dalšími druhy. Stanovení jakýchkoli

27

Akceptováno částečně. MZe vstřícně ustoupilo od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a dospělé zvěře s váhou do 60 kg. Obě tyto podmínky by mohly ve volné přírodě způsobovat identifikační problémy. Faktický rozpor tedy zůstává v povolení celoročního lovu. Přestože si je MZe vědomo tíživé situace zemědělců, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Nesouhlasí s lovem bachyní, které vodí selata. Naopak z vědeckých výzkumů aplikovaných v praxi v Rakousku a Německu se prodloužení doby lovu projevilo

limitů je nesmyslné, alibistické a v praxi problém neřešící. V České republice je zejména vinou špatného modelu mysliveckého hospodaření a celé řady problémů s tím souvisejících přemnožena černá zvěř na takové úrovni, jež způsobuje v zemědělství i jinde miliardové škody. Je zcela nezbytné, aby stát převzal svůj díl zodpovědnosti za tento stav neřešením myslivecké legislativy jako celku a je nezbytné přijmout účinná opatření k řádovému snížení přemnožené zvěře. Proto navrhujeme umožnit celoroční odstřel černé zvěře bez jakéhokoli dalšího omezení, stejně tak u holé zvěře a u siky Dybowského. Obrovský problém s přemnoženou zvěří, která v mnohém narušuje přirozené přírodní poměry nelze nijak zakrýt a vyzýváme Mze, aby přestalo brát tuto situaci na lehkou váhu, protože povinností každého, tím spíše veřejné instituce, je předcházet škodám a to se v současné době neděje. Další blokací riskujeme další prohlubování ekonomických ztrát a přemnožení černé zvěře do zcela nekontrolovatelné situace. Připomínky k novelizacím mysliveckých vyhlášek z 5.8.2013: U spárkaté zvěře souhlasíme s povolením celoroční doby lovu u jelena siky japonského a navrhujeme navíc rozšíření o povolení celoročního lovu mladé zvěře u daňka skvrnitého, jelena evropského, jelence běloocasého, siky Dybowského, siky japonského a srnce obecného. Dále navrhujeme zvážit případné rozšíření doby odlovu muflonů nejen na celoroční odlov mladé zvěře, ale na celoroční lov. Zemědělský svaz ČR

Bez vyjádření.

Českomoravský svaz zeměd. podnikatelů

Bez vyjádření.

28

negativně na snižování populace tohoto druhu zvěře. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny a vede k nekontrolovatelnému rozmnožování mladé zvěře.

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Bez vyjádření.

Lesy ČR, s.p.

Bez vyjádření.

Vojenské lesy a statky ČR, s.p.

Připomínky k návrhu vyhlášky K navrhovaným změnám, které jsou uvedeny v návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., nemáme připomínky.

Požadavky na doplnění návrhu 1. V § 2 odst. 3 se dosavadní text zrušuje a nahrazuje textem novým, který zní: „(3) V trvale a dokonale oplocených vinicích, zahradách, ovocných sadech a školkách a lesních školkách, plantážích lesních stromků a semenných sadech lesních dřevin je možno lovit zajíce polního, králíka divokého, srnce obecného, srnu a srnče a kňoura, bachyni, lončáka a sele prasete divokého po celý rok; odstřel na těchto plochách, pokud jsou jako nehonební pozemky součástí honitby, může být proveden bez omezení a bez ohledu na plán lovu uvedených druhů zvěře vypracovaný a dohodnutý pro honitbu a u králíka obecného a zajíce polního i osamělým způsobem lovu a u srnce obecného, srny a srnčete a kňoura a bachyně prasete divokého i na společných lovech. Oplocením se pro tyto účely rozumí takové oplocení, které

29


celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy.“. Odůvodnění: Pěstitelům zemědělských plodin a školkařům ovocných a lesních stromků v trvale a dokonale oplocených objektech je nutno vytvořit celoroční podmínky pro maximální možnost regulace početních stavů zaječí, králičí a srnčí zvěře a zvěře prasete divokého, která v případě vniknutí do těchto pěstitelských objektů způsobuje devastaci jejich hospodářství. Tato připomínka je zásadní. 2. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V trvale a dokonale oplocených objektech s pěstováním ovocných a okrasných stromků a keřů jako zemědělské plodiny na zemědělské půdě a lesních stromků v lesních školkách, plantážích semenných sadech, které jsou honebními pozemky v uznané honitbě je možno lovit zajíce polního, králí- ka divokého, srnce obecného, srnu a srnče a kňoura, bachyni, lončáka a sele prasete divokého celoročně; odstřel na těchto plochách může provést pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž uživatele honitby nebo osoba, která je držitelem loveckého lístku a které byla uživatelem honitby vydána povolenka k jejich lovu, a to bez omezení a bez ohledu na plán lovu uvedených druhů zvěře vypracovaný a dohodnutý pro honitbu a u králíka obecného a zajíce polního i osamělým způsobem lovu a u srnce obecného, srny a srnčete a kňoura a bachyně prasete divokého i na společných lovech. Oplocením se pro tyto účely rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy.“. Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 5, 6 a 7. Odůvodnění: Pěstitelům zemědělských plodin a školkařům ovocných a lesních stromků v trvale a dokonale oplocených objektech je nutno vytvořit celoroční podmínky pro maximální

30


možnost regulace početních stavů zaječí, králičí a srnčí zvěře a zvěře prasete divokého, která v případě vniknutí do těchto pěstitelských objektů způsobuje devastaci jejich hospodářství. Tato připomínka je zásadní. Českomoravská myslivecká jednota

Bez vyjádření.

Řád sv. Huberta

Změna pod písm. n) odst. 1 zmíněné vyhlášky – týkající se prodloužení doby lovu koloucha jelena siky japonského – nemáme k tomu výhrad. Změna pod písm. l) odst. 1 vyhlášky je z hlediska praktického problematická. Nikdo nedokáže rozeznat, zda je bachyně březí a rovněž nikdo nedokáže rozeznat přesně hranici hmotnosti 60,- kg. Co potom s lovcem, který lovem hmotnějšího kusu, třeba jen o 1 kg či březí bachyně, porušil zákon. V honitbách, kde prokazatelně dochází k nepřiměřeným a opakovaným škodám na zemědělských porostech, způsobených černou zvěří, navrhujeme možnost lovu celoročně u všech kategorií (podobně jako u lišek) na základě povolení státní správy myslivosti. Toto opatření nikoho nenutí lovit vodící bachyně ani mladé kňoury a při požadované a nutné redukci nekriminalizuje lovce. Dále doporučujeme zpracovat stručnou a přehlednou metodiku lovu černé zvěře (které kategorie lovit přednostně a jakým způsobem lovu) a s touto metodikou prostřednictvím pracovníků státní správy myslivosti a ve spolupráci s OMS ČMMJ seznámit praktikující myslivce.

31


Asociace profesionál. myslivců ČR

Bez vyjádření.

Myslivecká matice Česká

Bez vyjádření.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Bez vyjádření.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Bez vyjádření.

Asociace myslivosti ČR

Bez vyjádření.

Společnost pro myslivecké vzdělávání Artemis

Bez vyjádření.

Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů v ČR

K §1 písmeno l): Navržená úprava textu problém neřeší a k redukci stavu černé zvěře rozhodně nepřispěje! Povoluje sice celoroční lov březích a vodících bachyň-lončáků, ale zcela zakazuje lov březích a vodících starších bachyň (i do 60 kg hmotnosti). Ve srovnání s dosavadním zněním vyhlášky, která povoluje lov všech bachyň v době od 1. 8. do 31. 12., jde

32

Akceptováno částečně. MZe vstřícně ustoupilo od omezujících ustanovení týkajících se zákazu lovu březích bachyň a dospělé zvěře s váhou do 60 kg. Obě tyto podmínky by mohly ve volné přírodě způsobovat identifikační problémy. Faktický rozpor tedy zůstává v povolení celoročního lovu. Přestože si je MZe vědomo tíživé situace

o výrazné omezení současných možností odlovu této zvěře, které je v zásadním rozporu se zdůvodněním této novely. Není snad nutno zdůrazňovat, že za obtížných podmínek lovu černé zvěře (za soumraku a svítání malá viditelnost, při nátlačkách v lesních porostech jen vteřiny na rozhodnutí, zda stisknout spoušť) je velmi obtížné rozeznat mladého kňoura od bachyně a prakticky nemožné poznat, zda je bachyně březí. Rovněž je snad tvůrcům novely známo, že mladé bachyně pohlavně dospívají již koncem prvního až počátkem druhého roku života a velmi často zabřeznou již jako lončáci; není též výjimkou, že ke chrutí starších bachyň dochází opakovaně a s bachyněmi vodícími selata se sekáváme během celého roku. Pokud nebude zásadně upraveno navržené znění novely, zodpovědný myslivec z obavy před pokutou a dočasným odebráním loveckého lístku za ulovení březí či vodící bachyně raději na silnější kus než 20 kg raději nevystřelí! Buď předkladatelé novely mají v úmyslu zajistit další chov a šíření černé zvěře (která dle odhadu Agrární komory působí každoročně v zemědělství a lesnictví škody ve výši několika miliard Kč), nebo chceme přispět k účinné redukci současných stavu - pak je nezbytné k tomu vytvořit podmínky. Připomínáme, že na poradě svolané Ministerstvem zemědělství k tomuto problému dne 31.7.2013 považovala umožnění celoročního odstřelu černé zvěře za nutné většina přítomných zástupců pozvaných organizací (mimo jiné Agrární komora, Ministerstvo životního prostředí, Asociace soukromého zemědělství, ČMMJ a další). Žádáme proto tuto úpravu navrženého znění §1 písm. l): „l) prase divoké – bez rozdílu věku a pohlaví – od 1. ledna do 31. prosince.“. K § 1 písmeno n): Problém tohoto přemnoženého druhu (sika japonský) je v některých oblastech ČR podobným problémem jako pře-

33

zemědělců, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Nesouhlasí s lovem bachyní, které vodí selata. Naopak z vědeckých výzkumů aplikovaných v praxi v Rakousku a Německu se prodloužení doby lovu projevilo negativně na snižování populace tohoto druhu zvěře. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny a vede k nekontrolovatelnému rozmnožování mladé zvěře.

Neakceptováno. Obdobně jako u prasete divokého.

množená zvěř černá. Doporučujeme proto následující úpravu a doplnění textu: „n) sika japonský - jelen a laň od stáří 2 let od 1. srpna do 31. ledna, zvěř obojího pohlaví mladší 2 let od 1. ledna do 31. prosince,“. Pokud je to legislativně průchodné, doporučujeme ještě následující doplnění, které by přispělo k zamezení dalšího šíření tohoto nežádoucího introdukovaného druhu zvěře: „V honitbách, kde se sika japonský dosud nevyskytuje a odstřel není plánován, je možno lovit tuto zvěř bez rozdílu věku a pohlaví celoročně.“.

Přestože si je MZe vědomo tíživé situace lesníků, přiklonilo se při svém rozhodování k etické a humánní stránce věci. Časově neomezený lov zákonitě naruší věkovou i pohlavní strukturu skupiny zvěře.

S odvoláním na metodický pokyn Ministerstva zemědělství orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře pro období 2013-2018 ze dne 11.6.2013 a vyjádření vrchního ředitele Ing. Martina Žižky na poradě k otázkám doby lovu ze dne 31.7.2013 (cituji ze zápisu: "Jedním z možných a legislativně nejrychlejších řešení problémů se stavy zvěře je změna doby lovu..."), navrhujeme doplnit novelu vyhlášky č.480/2002 Sb. o tyto body:

Ze strany MZe je přednostně řešeno rozšíření doby lovu dvou druhů zvěře, které dělají na území ČR plošně nejvýznamnější škody na lesním hospodářství a v zemědělství, a to je prase divoké a jelen sika. V případě ostatních druhů se jedná o místní či regionální situaci, jež není třeba řešit cestou úpravy doby lovu, a k jejich úpravě bude případně přistoupeno, pokud navrhovaný postup u jelena siky prokáže jako funkční a účinný.

K § 1 písmeno a): a) daněk skvrnitý - daněk a daněla starší 2 let od 1. srpna do 31. ledna, danče do 2 let věku od 1. ledna do 31. prosince. K § 1 písmeno b): b) jelen evropský - jelen a laň starší 2 let od 1. srpna do 31. ledna, kolouch obojího pohlaví do 2 let věku od 1. ledna do 31. prosince. K § 1 písmeno j): j) muflon - muflon a muflonka starší 2 let od 1. srpna do 31. ledna, muflonče do 2 let věku od 1. ledna do 31. prosince.

34

Středoevropský institut ekologie zvěře, o.p.s.

Bez vyjádření.

Safari Club International – Bohemia

Bez vyjádření.

V Praze dne 8. listopadu 2013 Vypracovala: Mgr. Jana Wagnerová

35

V. VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Recommend Documents