MARKÉTA CHÝLKOVÁ:
R
OK 2014
V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
Přelom roku 2013 a 2014 byl poznamenán jednou významnou událostí, a to schválením zápisu názvu Valašský frgál do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (nařízení Komise 1263/2013). Přelom roku 2014 a 2015 bude svým způsobem také významný, a to díky poměrně zásadním změnám v označování potravin způsobenými jednak nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“), které nabylo účinnosti 13. prosince 2014, a jednak poslední novelou zákona o potravinách, která nabývá účinnosti 1. ledna 2015. Oběma předpisům se Svaz pečlivě věnoval, připomeňme si však nejdůležitější změny znovu. třebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“) nebo definice upravené nařízením (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení (ES) č. 178/2002). Novela ruší některé pojmy upravené dříve v zákoně o potravinách, a to s cílem odstranění duplicity s předpisy EU (např. samotná definice pojmu „potravina“, která je upravena v nařízení (ES) č. 178/2002 a která v sobě zahrnuje i pojem „surovina“, přičemž pojem „surovina“ je nyní v celém zákoně nahrazen pojmem „potravina“). NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, schválila dne 14. května 2014 Poslanecká sněmovna. Dne 18. června 2014 Senát na své schůzi návrh zákona přijal. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů 22. července pod č. 139/2014. Účinnosti nabyl dnem 1. ledna 2015. Stávající znění zákona o potravinách představovalo již delší dobu implementační nesoulad s předpisy Evropské unie (dále jen „EU“), zejména pokud jde o používanou terminologii zákona a předpisů potravinového práva EU, duplicitní ustanovení s předpisy EU, transpoziční nesoulad se směrnicemi EU a nesplnění adaptačních povinností vyplývajících z předpisů EU pro jednotlivé členské státy EU. Jinými slovy bylo nezbytné ze zákona odstranit požadavky, které jsou v současné době upraveny např. nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spo60
Nově se zavádí některé pojmy jako „kontrolní vzorek“, „čisté množství“ či „výroba“ (za níž se nepovažuje činnost typu krájení nebo pouze samostatný proces balení). Upřesňuje se také v návaznosti na naši národní legislativu pojem „název“, jímž se rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, které jsou uvedeny ve zvláštních právních předpisech nebo v prováděcích právních předpisech. Některé nové pojmy se týkají také tabákových výrobků („uvádění do oběhu tabákových výrobků“ a zpřesnění terminologie u „tabákových výrobků“). Zpřesňuje se také pojem „potravina neznámého původu“ tak, aby za tuto potravinu byly výslovně považovány rovněž složky potraviny, zejména při výrobě potravin. V celém zákoně se také nahrazuje dříve používaný pojem „uvádění/uvedení do oběhu“ pojmem „uvádění/ uvedení na trh“, a to z důvodu sjednocení terminologie uvedené v nařízení (ES) č. 178/2002. Do § 3 zákona se přesouvá povinnost uvádět povinné informace o potravinách v českém jazyce, přičemž tato
povinnost bude platit pro všechny provozovatele potravinářských podniků a bude se vztahovat na všechny údaje podle národních právních předpisů i předpisů EU. Dále se zde stanoví povinnost používat pouze takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu. V této souvislosti se odkazuje na požadavky na předměty a materiály přicházející do styku s potravinami, kterými se rozumí požadavky uvedené v nařízení (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, ze kterého mj. vyplývá, že materiály a předměty, včetně aktivních a inteligentních materiálů a předmětů, musí být vyrobeny v souladu se správnou výrobní praxí tak, aby za obvyklých nebo předvídatelných podmínek použití neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví lidí, způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo způsobit zhoršení organoleptických (senzorických) vlastností potravin. Novelou také dochází ke stanovení povinnosti provozovatele potravinářského podniku dodržovat požadavky na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace podle hodnot vymezených v souladu s atomovým zákonem tak, aby byly pokryty rovněž potraviny vyráběné a uváděné na trh v ČR. Tuto oblast totiž přímo použitelné předpisy EU neřeší. Doplňuje se možnost předložit kromě osvědčení i jiný vstupní doklad nebo certifikát, který potvrzuje, že dovážená potravina odpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu EU. Stejně tak se doplňuje možnost předat tyto doklady kromě celního úřadu příslušnému dozorovému orgánu. Některé povinnosti se zcela vypouští, protože se buď již neuplatňují (např. ohlašování zásob cukru) anebo jsou upraveny přímo použitelnými předpisy EU (např. povinnosti týkající se výroby, dovážení nebo uvádění na trh přídatných látek). Některé nové povinnosti se týkají také porážek jatečných zvířat a jsou uvedeny v § 4a zákona. Novela zákona posiluje ochranu před možnou manipulací s datem použitelnosti a minimální trvanlivosti, kdy prodejci velmi často dobu deklarovanou výrobcem, který jediný je schopen na základě své analýzy rizika, tj. svých vlastních zkoušek a poznatků o produkované potravině, prodejci stanovit maximální dobu, po kterou je možné potravinu po porušení velkospotřebitelského balení prodávat, aniž by došlo k porušení jakosti či požadavků na bezpečnost, tuto dobu nedodržovali. Upravuje § 11 odst. 1 písm. e) zákona. V rámci působnosti zákona se také nově upravují požadavky na označování tabákových výrobků (§ 12a) a přepravu tabákových výrobků (§ 13). Ustanovení § 3d zákona prošlo díky novele poměrně razantní změnou. Došlo k úplnému vypuštění ozna-
movací povinnosti týkající se výživových a zdravotních tvrzení, protože neměla de facto žádný praktický dopad, naopak, v mnoha případech zejména u zdravotních tvrzení vedla ještě k větší právní nejistotě, protože se provozovatelé potravinářských podniků, kteří plnili informační povinnost, často domnívali, že musí vyčkat „rozhodnutí“ MZdrav. Nově bude provozovatel potravinářského podniku oznamovat na MZe před prvním uvedením na trh potravinu, do níž byly přidány vitamíny, minerální látky nebo další látky s nutričními nebo fyziologickým účinkem ve smyslu nařízení (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitamínů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Totéž bude platit i pro doplňky stravy. Na MZdrav. budou před prvním uvedením na trh oznamovány potraviny pro počáteční kojeneckou výživu a dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely. Žádné jiné potraviny takto ohlašovány nebudou. Zákon předpokládá zavedení informační povinnosti těm provozovatelům potravinářských podniků, kteří přijímají druhy potravin vymezené v prováděcím právním předpise. Může tak dojít k rozšíření oznamovací povinnosti nyní stanovené pro potraviny živočišného původu (ve smyslu nařízení vlády č. 125/2011 Sb.). Předpokladem však je vytvoření prováděcího právního předpisu, a to na základě analýzy rizika ve smyslu nařízení (ES) č. 178/2002. Bez tohoto prováděcího předpisu tedy nebude možné tuto oznamovací povinnost naplnit. Nově se stanoví informační povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, kteří odebírají potraviny za účelem jejich dalšího prodeje spotřebiteli, tedy pro maloobchod. V návaznosti na zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, by se tato informační povinnosti měla vztahovat na obchodníky s obratem vyšším než 5 mld. Kč. Ti budou povinni viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a současně oznámit na MZe údaj o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách získaných z prodeje potravin jím uváděných na trh. Nejedná se tedy primárně o uvádění země původu, ale o indikaci subjektu ze země, se kterou obchodník „dělá byznys“. Tyto údaje se budou uvádět vždy k 1. lednu za období posledních 12-ti měsíců, a to v procentech přiřazených ke každé z pěti zemí. Prováděcí právní předpis stanoví bližší způsob a formát poskytování těchto informací. Požadavky na označování balených potravin jsou v současné době již stanoveny především přímo použitelnými předpisy EU (nařízeními), proto došlo v rámci § 6 zákona k vypuštění všech duplicitních ustanovení. Zůstal však zachován požadavek na uvádění třídy jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, přičemž byl doplněn odkaz i na přímo použitelný předpis EU (ovoce a zelenina). Dochází také k lepšímu provázání na prováděcí právní předpisy (např. na vyhlášku č. 326/2001 Sb.). 61
kosti nabízené potraviny, dále jinde než v těsné blízkosti anebo jinou formou.
Nově se do zákona z vyhlášky přesouvá povinnost uvádět u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu seznam složek. Povinnost tak zůstává na národní úrovni zachována. Vzhledem k tomu, že potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele je z pohledu evropského potravinového práva považována za nebalenou potravinu, využívá ČR v ustanovení § 7 zákona možnost danou čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a stanoví pro tyto potraviny některé povinné údaje. Na potravinách zabalených bez přítomnosti spotřebitele bude nutné uvádět → jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firmu a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, → název potraviny, → čisté množství, → seznam složek, → zemi původu nebo místo původu (nyní ovšem pouze pro čerstvé maso a event. další komodity), → způsob uchovávání (bude-li to nutné), → datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, → údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 (které je nutné připojit k názvu potraviny, např. „se sladidly“ apod.), → údaj o alergenech a → údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis. Dále se uvede také údaj o třídě jakosti a event. další povinné údaje, vyplývají-li z přímo použitelných předpisů EU nebo z našich prováděcích právních předpisů. Způsob označování potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje stanoví prováděcí právní předpis. Požadavky na označování nebalených potravin upravuje ustanovení § 8 zákona. Toto ustanovení vychází z čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011, které členským státům umožňuje, pokud se týká nebalených potravin, přijmout vnitrostátní opatření vyžadující poskytnutí vybraných údajů podle čl. 9 a 10 tohoto nařízení, stejně jako způsob jejich poskytování. Rozeznává tři způsoby poskytování povinných údajů, a to přímo v těsné blíz62
§ 8 odst. 1 řeší situaci, kdy je nezbytné uvést povinné údaje v těsné blízkosti dotčené potraviny, a to viditelně a snadno čitelně. Zpravidla se bude u nebalených potravin jednat např. o cenovku v obslužném úseku nebo cenovku u nebaleného pečiva. V těsné blízkosti nebalené potraviny musí být tedy viditelně a čitelně uvedeny → název a adresa provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil (uvede se adresa zapsaná v rejstříku, a to přímo konkrétního výrobce a včetně PSČ); → název (zákonný) potraviny; → údaj o množství hlavní složky, pokud tak stanoví právní předpis (na nebalené pečivo se tedy tato povinnost nevztahuje, jelikož ji dále žádný právní předpis nestanoví); → údaj o třídě jakosti, pokud tak stanoví právní předpis (u nebaleného pečiva nepřichází tedy její uvádění v úvahu); → země původu ve smyslu nařízení (u nebaleného pečiva se neuvádí); → doplňkový povinný údaj ve smyslu čl. 10 odst. 1 nařízení (např. „se sladidlem“). Je zřejmé, že např. u nebaleného pečiva z tohoto výčtu přicházejí v úvahu jen některé údaje. Tyto údaje budou deklarovány přímo u nebalených potravin nabízených k prodeji spotřebiteli v jejich těsné blízkosti (např. u cenovky). § 8 odst. 2 řeší situaci, kdy je nezbytné některé další povinné údaje uvést, ale již nemusí být deklarovány přímo v těsné blízkosti potraviny. Postačí jejich uvedení v blízkosti místa samotného prodeje. Půjde např. o prostor zahrnující prodejní pult a jeho blízké okolí anebo o různé formy katalogů, elektronických pultíků nebo zalaminovaných textů, elektronickým pultíkem nebo velkou tabulí. I tyto údaje však musí být spotřebiteli zpřístupněny viditelně a čitelně. Cílem takovéto úpravy je poskytnout povinné údaje, aniž by si spotřebitel o ně musel obsluhu žádat a aby se s nimi mohl seznámit ještě před koupí dané potraviny. Takovým způsobem bude nutné deklarovat: → datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti (tyto údaje lze uvést pouze na etiketě potraviny zabalené na přání / žádost spotřebitele); → údaj o přítomnosti alergenů způsobem podle nařízení; → další údaj, stanoví-li tak právní předpis. Nestačí informace typu „Informace o alergenech získáte u obsluhy“, ale bude nutné uvést konkrétní výrobek s konkrétním alergenem (např. slovy „Koláč s jablečnou náplní, obsahuje: ….). § 8 odst. 3 připouští možnost splnit požadavek na uvedení data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti až v okamžiku, kdy je potravina v obslužném úseku obsluhou již za přítomnosti spotřebitele zabalena a předána spotřebiteli, tj. na etiketě nebo na obale potraviny.
Podle § 8 odst. 4 je prodejce povinen spotřebiteli na vyžádání sdělit (připouští se však i jiná z výše uvedených forem) údaj týkající se seznamu složek a údaj o množství zdůrazněné složky. Povinné údaje musí být deklarovány v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) č. 1169/2011. Jedná se o podmínky, způsoby, formulace údajů apod., které se týkají balených potravin. Na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou zpřístupněny musí být → seznam složek a → množství zdůrazněné složky (viz. výše QUID). Tyto informace musí být konečnému spotřebiteli sděleny v okamžiku jejich vyžádání (např. osobním sdělením od obsluhy obslužného prodeje). Informaci o seznamu složek (složení) a množství zdůrazněné složky (např. v názvu potraviny) lze spotřebiteli sdělit nebo jinou formou zpřístupnit. Za tuto jinou formu se považuje způsob předání informace podle předchozího bodu, tj. doplnit tyto údaje způsoby výše uvedenými. Do § 9 zákona je nově transponována směrnice 2011/9/EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Uvedení šarže není povinným údajem ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011, proto bylo nutné najít v zákoně o potravinách nové specifické ustanovení. Na uvádění šarže se však oproti stávajícím podmínkám nic nemění. Novela zákona o potravinách nově také řeší uvádění povinných údajů u pokrmů, a to v § 9a. Vymezení pojmu „pokrm“ je specifikum české legislativy. V kontextu evropského potravinového práva se jedná o nebalenou potravinu (event. potravinu zabalenou bez přítomnosti spotřebitele), která je nabízena zařízením společného stravování. V těchto případech se uplatní požadavky uvedené v čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011. Provozovatel potravinářského podniku (tj. provozovatel zařízení společného stravování) je povinen viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o → názvu potraviny a → výskytu alergenů. Informaci o konkrétním alergenu je nutné sdělit na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit. Pro pořádek, výživové údaje u pokrmů (tedy např. v restauracích) uváděny být nemusí.
Na pokrmy uváděné na trh při poskytování stravovacích služeb se nevztahují ustanovení § 7 až 9 zákona. Novelizací § 16 zákona dochází k rozšíření a úpravě kompetencí dozorových orgánů spadajících pod MZe, tj. Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „SZPI“) a Státní veterinární správy (dále jen „SVS“). SVS bude nově vykonávat dozor také nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb. SZPI bude nově vykonávat dozor také při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb. Na kompetencích hygienické služby se nic nemění. V této souvislosti se odstraňují nejasnosti v terminologii zákona v souvislosti s odběrem vzorků. Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a bezpečnosti potravin nebo tabákových výrobků, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem EU. V rámci přijatých pozměňovacích návrhů dochází k přesunu gescí za jednotlivé právní předpisy potravinového práva z MZdrav. na MZe. To se promítá jednak do již výše uvedené informační povinnosti (doplňky stravy na MZe), jednak také do budoucí přípravy nebo novelizace některých prováděcích právních předpisů, které dříve gesčně náležely MZdrav. (doplňky stravy, přírodní minerální vody apod.). Jediné dvě oblasti potravinového práva s ohledem na jejich specifika zůstávají i nadále v gesci MZdrav., a to potraviny pro počáteční kojeneckou výživu a potraviny pro zvláštní lékařské účely. MZdrav. také může do budoucna stanovit vyhláškou druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení a způsob jejich použití, dále také podmínky pro výskyt toxikologicky významných látek v potravinách, podmínky ozařování či bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových potravin. V této souvislosti se tedy také přesně stanoví, jaké žádosti přijímá MZe a MZdrav. a upravuje se působnost obou ministerstev. Nově se např. ale stanoví působnosti MZe nebo MZdrav. při vydávání potvrzení o splnění požadavků stanovených zákonem o potravinách, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy EU pro účely vývozu potraviny do států mimo EU. Pro účely vystavení tohoto potvrzení bude provozovatel potravinářského podniku ve smyslu § 16a odst. 1 povinen předložit doklady prokazující splnění požadavků na výrobu a uvádění potraviny na trh. V § 16a odst. 8 zákona je nyní také nově doplněno ustanovení, které určuje Státní zdravotní ústav jako národní autoritu opravňující poskytovat hodnocení zdravotního rizika v souladu s požadavky potravinového práva. V návaznosti na přijaté změny povinností provozovatelů potravinářských podniků a podnikatelů, kteří vyrábějí 63
vztahuje, patří čerstvé ovoce (broskve, hrušky, jablka, jahody, meruňky, slívy a švestky a třešně), čerstvá zelenina (cibule a česnek, mrkev, petržel kořenová a celer bulvový, rajčata, papriky, okurky nakládačky a okurky salátové, saláty, pekingské zelí a chřest, zelí hlávkové, kapusta hlávková, kapusta růžičková, květák, brokolice a kedluben) a brambory konzumní rané a brambory konzumní pozdní.
nebo uvádějí do oběhu tabákové výrobky, se upravují správní delikty. Při rozhodování o výši sankce musí být kromě nastavených limitů - 1 mil. Kč, 3 mil. Kč, 10 mil. Kč a 50 mil. Kč - vycházeno také z principu, že sankce musí být odrazující, účinná, ale také přiměřená. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z dubna 2010 výše uložené pokuty nesmí být likvidační. Jako konečný korektiv při ukládání pokuty musí dozorový orgán ukládající pokutu za správní delikt přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům dotčené osoby tehdy, pokud je zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter. INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ Dne 2. 10. 2014 bylo vydáno nařízení vlády č. 211/2014 Sb., které stanovuje rozsah a podmínky informační povinnosti provozovatele potravinářského podniku v místě určení ve vztahu k některým druhům čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a brambor. Dále také vyšla novela nařízení vlády č. 125/2009 Sb., kterým se stanoví obdobná povinnost pro příjemce potravin živočišného původu (nařízení vlády č. 212/2014 Sb.). Nařízení vlády nabyla účinnosti prvním dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Česká republika využila možnosti stanovené čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 882/2004 požadovat od provozovatelů, kterým bylo zasláno zboží z jiného státu, oznámení příchodu tohoto zboží příslušnému kontrolnímu orgánu. Cílem je zaručit poctivé jednání v obchodu s potravinami a ochranu zájmů spotřebitelů, zejména důslednou a zároveň nediskriminační kontrolu intrakomunitárního obchodu a dovozu potravinářského zboží do České republiky. Nařízení vlády č. 211/2014 Sb. se vztahuje pouze na potraviny, jejichž místem určení je místo na území ČR, kde dochází k prvnímu příjmu, zacházení nebo manipulaci s potravinou (a to včetně různých typů pojízdných prodejen). Potravinu má nahlásit provozovatel potravinářského podniku v místě určení. Na seznam potravin rostlinného původu, na které se nařízení vlády 64
Povinnými informacemi ve smyslu tohoto nařízení vlády, které musí provozovatel potravinářského podniku v místě určení dle nařízení vlády poskytnout dozorovému orgánu, jsou • druh potraviny přicházejícího na místo určení, • množství potraviny přicházejícího na místo určení, • členský stát a název a adresa provozovatele potravinářského podniku odesílajícího potravinu na místo určení, • adresa místa určení a příjemce potraviny • předpokládaná prodejní jednotková cena v místě určení bez daně z přidané hodnoty. Informace o příchodu potraviny musí provozovatel potravinářského podniku doručit na příslušný krajský inspektorát SZPI, a to ve formě listinné nebo způsobem umožňující dálkový přenos dat, a to nejméně 48 hodin před příchodem potravin na místo určení. Toto nařízení vlády mělo omezenou účinnosti do konce roku 2014 a má jej nahradit vyhláška vycházející ze zmocnění uvedeného v novelizovaném § 3d zákona o potravinách. PŘIPRAVENÉ NEBO PŘIPRAVOVANÉ NOVELY PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V uplynulém roce proběhla krátká novela vyhlášky č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů, která se soustředila na úpravu terminologie pro označování ryb. V návaznosti na harmonizované požadavky na označování stanovené nařízením (EU) č. 1169/2011 bude nutné novelizovat většinu prováděcích právních předpisů. Do mezirezortního připomínkového řízení ke konci roku se tak dostala zcela nová vyhláška o způsobu označování potravin a zcela nová vyhláška o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. Lze předpokládat, že se v průběhu roku 2015 takto přepracuje většina komoditních vyhlášek. NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1169/2011 Dne 13. prosince 2014 nabylo účinnosti nařízení, které stanoví jednotné požadavky na označování potravin
v celé Evropské unii a po letech, kdy byla legislativa na označování potravin poměrně roztříštěná, vytváří ucelený rámec, který reaguje na způsob uvádění potravin na trh a na poptávku spotřebitelů samotných. Reaguje rovněž na rostoucí počet spotřebitelů nakupujících potraviny přes internet nebo na zájem spotřebitelů o výživové benefity potraviny. Do popředí zájmu se také dostávají potřeby spotřebitelů citlivých na alergeny v potravinách. Cílem nařízení je donutit spotřebitele číst etikety. Na obalech naroste počet povinných údajů, které bude nutné uvádět v povinné velikosti písma. Alergeny již nebudou vypsány samostatně na obalu, ale budou zvýrazněny přímo ve složení. Spotřebitel se dozví, zda výrobce použil palmový nebo slunečnicový olej, a u masa se dozví, kde bylo zvíře chováno a poraženo. Nařízení nepředstavuje sice zcela revoluční změnu, nicméně už jenom povinná velikost písma může „zamíchat kartami“ u vícejazyčných obalů. Povinnými údaji pro balené potraviny jsou ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení → název potraviny, kterým se rozumí zákonný název, tj. u pečiva název druhu, skupiny a podskupiny stanovený vyhláškou č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů, a neexistuje-li zákonný název, uvede se název popisný nebo vžitý; → seznam složek, který se nadepíše nebo uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo „složení“ (uvádí se v sestupném pořadí, až na určité výjimky, všechny složky a složené složky se rozepisují – i ty, jichž je ve složení méně jak 2 %); → alergeny, které musí být uvedeny přímo ve složení a zvýrazněny tak, aby byly dostatečně odlišeny od ostatních složek (způsob zvýraznění nařízení nestanoví, řada výrobců jej řeší tučným písmem, ale lze použít např. velká písmena); → čisté množství potraviny (pro pečivo zůstávají i nadále zachovány hmotnostní odchylky uvedené ve vyhlášce); → datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti; → zvláštní podmínky uchovávání nebo podmínky použití (jsou-li nezbytně nutné); → jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potraviny uváděna na trh, a není-li usazen v EU, pak dovozce potraviny na trh EU, přičemž není povinností uvádět konkrétní hospodářskou činnost takového subjektu (např. to, že se jedná o distributora apod.); → země původu nebo místo provenience, která se ale na balené pečivo nevztahuje; → návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít (tento údaj se na baleném pečivu zřejmě objeví
pouze ve výjimečných případech); → u nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % objemových skutečný obsah alkoholu v % objemových, → výživové údaje, pro jejichž uvádění na balených potravinách ale platí prodloužené přechodné období – musí být povinně uváděny až od 13. prosince 2016, pokud je však provozovatel potravinářského podniku uvede dobrovolně anebo nedobrovolně pod tlakem svého odběratele dříve, musí být již v souladu s požadavky nařízení. Je tedy evidentní, že se např. na baleném pečivu po 13. prosinci 2014 nemusí objevit → údaj o konkrétní zemi původu; → obsah alkoholu a → výživové údaje. Povinné údaje se na balených potravinách uvádějí v povinné velikosti písma, a to 1,2 mm nebo 0,9 mm v závislosti na největší ploše obalu. Přitom např. etiketu na pytlíku bude nutné adekvátně zvětšit, pokud na ni nebude možné všechny povinné údaje v povinné velikosti písma umístit. Druhou variantou je umístit na takový obal např. etikety dvě, protože nařízení nestanoví, že povinné údaje musí být umístěny na přední straně obalu (hovoří se pouze o stejném zorném poli, v němž se u baleného pečiva objeví název a čisté množství anebo, jsou-li uvedeny, výživové údaje). Nelze zapomenout na další doplňkové povinné údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení, které jsou stanoveny pro určité druhy nebo skupiny potravin (např. „se sladidly“, „baleno v ochranné atmosféře“ apod.). Ty v povinné velikosti písma být nemusí, nevážou-li se přímo k povinnému údaji podle čl. 9 odst. 1 (jako např. údaj „se sladidly“, který se musí umístit přímo k názvu potraviny – ta je povinným údajem, a tudíž i údaj „se sladidly“ musí být v povinné velikosti písma). Dále je také nutné připomenout povinnost uvádět rostlinu nebo živočicha, ze které byl olej nebo tuk vyroben. Je nutné si také uvědomit, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné (tj. pokud možno žádné zkratky složek). Nesmějí být zavádějící, co se týká vlastností nebo charakteristiky potraviny (pozor na čl. 7 nařízení). Povinné 65
dených v nařízení; → na nebalených potravinách není povinné je uvádět (povinnost uvádět výživové údaje neplatí tedy ani pro pokrmy podávané v restauracích); → pokud je chce provozovatel potravinářského podniku uvést na nebalené potravině, pak lze obsah výživových údajů omezit na údaje o energetické hodnotě nebo na údaje o energetické hodnotě a o obsahu tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli; → pravidla pro zaokrouhlování a možné odchylky stanoví dokument Evropské komise, který je v českém jazyce dostupný na jejích stránkách nebo stránkách Potravinářské komory ČR. informace o potravině nesmí být skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem či vyobrazením (krásný obrázek nesmí na obalu / etiketě zabírat místo pro povinné údaje). Požadavky nařízení se použijí i na související reklamu a obchodní úpravu potravin (tvar, vzhled, balení, obalové materiály, způsob jejich úpravy či místo vystavení…). Provozovatel potravinářského podniku musí být s nadsázkou tak trochu věštec. Při označování, a zejména zdůrazňování složek (graficky, slovně), které spouští tzv. QUID (quantitative ingredients declaration), by měl předjímat, co je ještě spotřebiteli zřejmé a co nikoli. Spotřebiteli musí být na první pohled jasné, co může od výrobku očekávat. Od zdůrazněné složky se odvíjí jeho preference a to, po jakém výrobku nakonec sáhne. Povinné údaje na nebalených potravinách, a tedy i nebaleném pečivu, se řídí především požadavky zákona o potravinách, a to nově naformulovaného § 8, který vstupuje v účinnost 1. ledna 2015. Jediným povinným údajem, který má být uváděn u nebalených potravin (nebalenými potravinami se rozumí i pokrmy) a který vyplývá přímo z nařízení, je údaj o alergenech. Členské státy si však stanoví, jakým způsobem má být tento údaj uváděn. Reaguje na to tedy i novela zákona o potravinách v § 8 odst. 3. Nejpozději od 13. prosince 2016 bude nutné uvádět na obalech také výživové údaje. Některé základní zásady pro uvádění výživových údajů jsou: → výživové údaje se uvádí v pořadí, v jakém jsou stanoveny v nařízení, a v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami (při nedostatku místa je lze uvést v řadě za sebou); → údaje jsou vyjádřeny na 100 g nebo 100 ml; → údaje mohou být vyjádřeny i na porci nebo jednotku spotřeby, ale výrobce musí porci nebo jednotku spotřeby sám určit, protože v současné době nejsou obecně nijak definované; → živiny se pojmenovávají přesně podle nařízení (nepřipouští se názvy jako např. uhlovodany, karbohydráty, proteiny), přičemž u označení „energetická hodnota“ bude akceptováno i označení „energie“; → energetická hodnota výrobku se vypočítá z hodnot pro ni deklarovaných živin za pomocí koeficientů uve66
Zmiňovaný dokument je sice nelegislativního charakteru a má být spíše určitým vodítkem, nicméně SZPI (31.10.2014) k němu publikovala stanovisko: „Vzhledem k cíli vypracování výše uvedeného dokumentu, tj. poskytnutí pokynů nejen kontrolním orgánům, ale rovněž i provozovatelům potravinářských podniků ohledně přípustných odchylek pro účely nutričního označování, doporučuje SZPI jeho využití i těmto subjektům.“. V dokumentu jsou uvedeny i příklady postupu při posuzování odchylek mezi hodnotami zjištěnými při případné kontrole a hodnotami deklarovanými provozovatelem potravinářského podniku na konkrétních číslech. Proto tyto příklady mohou být dobrou pomůckou při rozhodování o nejvhodnější deklaraci množství jednotlivých živin (uvedení hodnoty, která nejlépe vystihuje průměrný obsah živiny v daném výrobku). I když budeme mít výživové údaje zjištěné na základě laboratorní analýzy výrobku, je třeba zvážit, zda analyzovaný výrobek byl skutečně reprezentativním průměrným výrobkem. Pro tabelované údaje je možné např. použít českou databázi, kde jsou dostupné odkazy na databáze jiných států a jiné užitečné informace, viz http://www.nutridatabaze.cz. V souvislosti s nařízením (EU) č. 1169/2011 nesmíme zapomenout na dva důležité předpisy, které se k němu bezprostředně vážou, a to nařízení (EU) č. 1337/2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo míst provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa, a nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení (Rady (ES) č. 104/2000. S nařízením (EU) č. 1169/2011 je také provázané prováděcí nařízení (EU) č. 29/2012 o obchodních normách pro olivový olej (ve znění jeho poslední revize nařízením (EU) č. 1335/2013), které odkazuje na některé pojmy používané nařízením (EU) č. 1169/2011 (např. hlavní zorné pole nebo etiketa). Hned na začátku loňského roku bylo přijato nařízení (EU) č. 78/2014 , kterým se mění přílohy II a III nařízení 1169/2011/EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o některé obiloviny vyvoláva-
jící alergie nebo nesnášenlivost a potraviny s přidanými fytosteroly, estery fytosterolů, fytostanoly nebo estery fytostanolů. Shrneme-li si takto v krátkosti základní povinnosti při označování, je nutné mít na paměti zejména to, jaké požadavky klade nařízení (EU) č. 1169/2011 a jaké požadavky jsou kladeny zákonem o potravinách. Požadavky nařízení se předně uplatní především na balené potraviny, zatímco požadavky zákona o potravinách stanoví povinnosti při označování nebalených potravin, resp. potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele. Někdy se však požadavky obou předpisů mohou prolínat, a to prostřednictvím odkazů uvedených přímo v zákoně o potravinách. Nesmíme také zapomenout, že to, co je upraveno ve stávajících vyhláškách, zůstává zachováno. Vyvraťme ještě alespoň některé mýty, které se rozšířily v souvislosti s novými pravidly na označování potravin: 1. zákon o potravinách zavádí povinnou velikost písma → NE - povinná velikost písma povinných údajů uváděných na balených potravinách je stanovena přímo v čl. 13 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1169/2011, nikoli zákonem o potravinách; 2. bude se uvádět hlavní složka na pečivu nebo chlebíčkách → NE - zákon o potravinách počítá s tím, že pravidla pro uvádění hlavní složky stejně jako potraviny (komodity), u nichž hlavní složka bude uváděna, stanoví teprve prováděcí právní předpis. Znamená to, že v zákoně je sice stanovena povinnost, nebude-li však prováděcí právní předpis, nebude možné ji ze strany provozovatele potravinářského podniku naplnit a ze strany dozorového orgánu kontrolovat; 3. zavádí se nová povinnost uvádět alergeny → ANO i NE - povinnost uvádět alergeny vyplývá již ze stávajících právních předpisů, nově je upravena v čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že se údaj o alergenech uvede na balených potravinách v seznamu složek, a to zvýrazněným písmem. Pro nebalené
potraviny a pokrmy se jedná ve smyslu čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 o jediný povinný údaj vyplývající opět z nařízení (nikoli zákona o potravinách). Členské státy mohou přijmout pravidla, za jakých bude údaj o alergenech na nebalených potravinách vlastně uváděn. 4. spotřebitel se konečně dozví údaj o země původu → ANO i NE - uvádění země původu upravuje čl. 26 nařízení (EU) č. 1169/2011, které jej jako povinný údaj zatím zná pouze všech druhů masa (s výj. hovězího, kde tato povinnost již platí). U ostatních potravin by mohla být tato povinnost naplněna pouze tehdy, přijme-li Evropská komise prováděcí pravidla (např. pro mléko a mléčné výrobky a zpracované masné výrobky apod.). Nebudou-li pravidla, nebude možné zemi původu u jiných komodit uvádět. Tímto však není dotčena povinnost uvádět u některých komodit zemi původu vyplývající z jiných právních předpisů; 5. na regálech budou vlaječky zemí, odkud potraviny pochází → NE - zákon o potravinách v nově naformulovaném ustanovení § 3d odst. 4 nepočítá s uváděním země původu odebíraných potravin (informační povinnost obchodníků), ale s uváděním zemí, které mají podíl na tržbách při prodeji odebíraných potravin; 6. u nebaleného pečiva se bude uvádět seznam složek → NE - seznam složek není povinným údajem, který by měl být uváděn v těsné blízkosti nebaleného pečiva ve smyslu § 8 odst. 1 zákona, ale ani v blízkosti místa samotného prodeje ve smyslu § 8 odst. 2 zákona. Podle § 8 odst. 4 je seznam složek prodejce povinen sdělit spotřebiteli až na vyžádání; 7. u nebaleného pečiva se bude uvádět tabulka výživových údajů → NE - povinnost uvádět výživové údaje se vztahuje pouze na balené potraviny. U nebaleného pečiva nebude povinné uvádět výživové údaje. Ustanovení § 8 zákona s takovou povinností nepočítá. NOVÝ PŘEDPIS PRO BEZLEPKOVÉ POTRAVINY Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 828/2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, které bude použitelné od 20. července 2016, umožňuje, aby potraviny, které jsou speciálně vyrobeny, připraveny a/nebo zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek nebo aby v nich byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími buď nepřítomnost lepku („bez lepku“) nebo snížený obsah lepku („velmi nízký obsah lepku“) v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Rovněž by mělo být možné, aby na těchto potravinách byl uveden údaj informující spotřebitele o tom, že se jedná o potravinu speciálně připravenou pro osoby s nesnášenlivostí lepku. 67
Průběžně docházelo k revizi seznamu povolených přídatných látek. Např. nařízením (EU) č. 497/2014, kterým se mění příloha II nařízení 1333/2008/ES a příloha nařízení 231/2012/EU, došlo k použití advantamu jako sladidla. Nařízením (EU) č. 1084/2014 se mění podmínky používání difosforečnanů (E 450) jako kypřicích látek a regulátorů kyselosti v hotových kvasnicových těstech a nařízením (EU) č. 1092/2014 se mění podmínky pro používání náhradních sladidel v některých ovocných nebo zeleninových pomazánkách či nařízením (EU) č. 298/2014 se mění podmínky pro dihydrogendifosforečnan hořečnatý a jeho použití jako kypřicí látky a regulátoru kyselosti atd. Toto nařízení navíc ještě umožňuje, aby potraviny obsahující složky, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími nepřítomnost lepku, a to v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a jsou-li splněny obecné podmínky pro uvádění nezavádějících informací stanovených v nařízení (EU) č. 1169/2011. Informace o potravinách by zejména neměly být zavádějící vyvoláváním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají tyto stejné charakteristiky. Tvrzení „bez lepku“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku. Tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg. Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg. Informace o potravinách doprovázené výše uvedenými tvrzeními mohou být doprovázeny tvrzeními „vhodné pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo „vhodné pro celiaky“. Dále mohou být doprovázeny tvrzeními „speciálně připravená pro osoby s nesnášenlivostí lepku“ nebo „speciálně připravená pro celiaky“, pokud je daná potravina speciálně vyrobena, připravena a/nebo zpracována tak, aby v ní byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek, nebo aby v ní byly nahrazeny složky obsahující lepe jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové. OSTATNÍ NOVÉ PŘEDPISY EU Předpisy v oblasti zlepšujících látek do potravin a předpisy upravující používání zdravotních tvrzení žily i v roce 2014 svým vlastním životem.
68
Došlo také ke změně, co se aromat týká, a to v příloze I nařízení (ES) č. 1334/2008, pokud jde o některé aromatické látky (nařízení (EU) č. 1098/2014/EU), a odstranění některých aromatických látek ze seznamu Unie (nařízení (EU) č. 246/2014). V průběhu roku 2014 byla povolována nová zdravotní tvrzení, ať už týkající se snižování rizika onemocnění nebo vývoje a zdraví dětí (např. nařízení 1226/2014, 1228/2014, 1135/2014 nebo 40/2014). V uplynulém roce byly povoleny některé potraviny nebo složky potravin nového typu (novel foods). Mohou tak být uváděny na trh např. citikolin (prováděcí rozhodnutí 2014/423/EU), bílkovina řepky (prováděcí rozhodnutí 2014/424/EU), olej z mikrořas Schizochytrium sp. (prováděcí rozhodnutí 2014/463/EU) nebo olej ze semen koriandru (prováděcí rozhodnutí 2014/155/EU). OBLAST OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Legislativa upravující ochranu životního prostředí je nezanedbatelnou částí právního řádu, která ovlivňuje z větší či menší míry všechny provozovatele potravinářských podniků. Ministerstvo životního prostředí předložilo v uplynulém roce do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024, novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, věcný záměr zcela nového zákona o odpadech nebo návrh vyhlášky, kterou se stanoví rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, jejímž hlavním cílem je nastavení pravidel a minimálních požadavků pro obce, které povedou k vyššímu vytřídění jednotlivých složek komunálního odpadu. Na evropské úrovni se v souvislosti s oběhovým hospodářstvím diskutuje a v roce 2015 bude zcela jistě dále diskutovat revize směrnice o obalech a revize rámcové směrnice o odpadech, v rámci nichž se otvírá celá řada zásadních témat definicí potravinového odpadu počínaje a navyšování cílů recyklace konče. Mgr. Markéta Chýlková Potravinářská komora České republiky ®
