ročník XII/ číslo 2
Léto 2005
Orli mořští se často živí na mršinách. Právě to se jim u nás stává osudné… (Více na str. 10.)
Foto Jan Ševčík, Jiří Bohdal (výřez)
Jaro, léto, vražda, zima
Z OBSAHU n Pozvánka
na Vítání ptačího zpěvu . . . . . . . . . . 2, 3 n Telegraficky ze sekretariátu ČSO . . . . 4 n Jak s budkami? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 n Stránky pro děti . . . . . . . . . . . . . . . . 6, 7 n První zimní exkurze ČSO
na jižní Moravu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 n Stanovisko ČSO k výstavbě větrných
elektráren. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 n V českých luzích a hájích
se skrývá smrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 n Asijští supi potřebují pomoc . . . . . . . 11 n Za ptáky do světa
– Madagaskar I . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
V polovině dubna je již jaro v plném proudu. Zima je minulostí a s ní přešlo i období masivního pokládání otrávených návnad. Smutnou připomínkou, že traviči ani letos nezaháleli, je jeden nalezený orel skalní u Hradce Králové, jeden orel mořský na Českobudějovicku a několik méně vzácných ptáků. Myšlenka na počty těch nenalezených nahání strach… Zima je i dobou čižby. Díky letošní početnosti severských hostů byla čižební sezóna obzvlášť vyvedená. Česká inspekce životního prostředí v Hradci Králové vyšetřovala několik případů odchytu pěvců, inspektorát v Brně prodej brkoslavů přímo ve zverimexu. Běžní i vzácnější ptáci z přírody jsou k vidění na každé chovatelské burze. Jaro pro mne skutečně začalo 29. března. Toho dne jsem dostal první hlášení o rozstříleném hnízdě výrů. Ze samice a tří malých mlá-
ďat zbyly jen čtyři hromádky krvavého peří. Jako každý rok budou následovat vybraná hnízda krkavců, vystřelená stračí a dravčí hnízda a rozstřílené budky, často i se samicí kalouse nebo poštolky. S nástupem léta a vyváděním dravců se objeví jestřábí koše, na podzim na strništích železa se zmrzačenými ptáky a rok uzavře další travičská sezóna. Bojím se, že mnozí ornitologové již rezignovali, zvykli si na každoroční kalendář ptačí kriminality a ztratili naději, že by se situace mohla změnit k lepšímu. Můj dík proto patří všem, kteří neúnavně řeší každý nový případ, ať již jsou to ornitologové, myslivci, chovatelé nebo státní úředníci. Všichni dohromady mi dodávají naději, že ochrana přírody je skutečně věcí nás všech, a že třeba někdy v budoucnu bude zase jaro – léto – podzim – zima… Zdeněk Vermouzek
zpravodaj České společnosti ornitologické
2
PTAČÍ SVĚT
u
LÉTO 2005
POZVÁNKA NA VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU
1. Praha – obora Hvězda
Sraz v neděli 1.5. ve 4.00 v letohrádku Hvězda (tramvaj č. 57 z Národní třídy ve 3.30, 4.00 a 4.30 na Vypich). Ukázka odchytu a kroužkování. Vede Jan Řezníček (jan.reznicekvolny.cz), tel. 604 186 134.
2. Praha – Lužiny
Sraz v sobotu 7.5. v 5.30 ve vestibulu stanice metra Lužiny. Procházka centrálním parkem, dle situace i Prokopským a Dalejským údolím k Velké Ohradě a zpět na metro Lužiny. Vedou Petra Kulíšková (
[email protected]) a Jaroslav Smrž, tel. 732 648 965, 605 530 447.
3. Praha – Prokopské údolí
Sraz v sobotu 30.4. v 6.00 na zastávce MHD Zlíchov. Procházka údolím, určování ptáků, ukázka odchytu a kroužkování. Pořádají Martin Kupka, tel. 721 866 075 a Ota Vorel, tel. 606 621 661.
4. Praha - Satalice
Sraz v sobotu 7.5. v 8.00 u kapličky v Satalicích na stanici autobusu č. 186 „Satalická obora“. Ukázka odchytu a kroužkování, zábavná hra pro děti. Vedou Vlaďka a Jiří Sládečkovi (
[email protected]), tel. 286 852 697, 724 006 885.
5. Beroun
Sraz v neděli 1.5. v 6.30 před Muzeem Českého krasu (Husovo nám. 87). Vycházka na Městskou horu a blízkého okolí Berouna. Pak společný odjezd místní dopravou do Popovic. V 10.30 sraz na vlakové zastávce Beroun - Popovice. Návštěva lokality Popovické rybníky, ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá Muzeum Českého krasu a ČSO. Vedou Tomáš Brinke, tel. 728 422 854, Martin Kupka, Jindřich Sedláček a Ota Vorel.
ČSOP Polabské ekocentrum. Informace: Vladimír Šoltys (
[email protected]), tel. 602 555 102 .
12. Rožďalovice
Sraz v neděli 1.5. v 6.00 u kostela. Vycházka směrem k Holským rybníkům, ukázka odchytu a kroužkování, vypouštění uzdravených ptáků ze stanice pro hendikepované živočichy z Pátku u Poděbrad. Pořádají ZO ČSOP Polabské ekocentrum a ZO ČSOP Křižánky. Informace: Vladimír Šoltys (
[email protected]), tel. 602 555 102.
13. Vavřinecký rybník (Kutná Hora)
Sraz v sobotu 30.4. v 8.00 před hřbitovem ve Vavřinci. Vycházka kolem Vavřineckého rybníka. Za příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování. Informace: Jan Křivský (jan.krivsky@centrum. cz), tel. 723 560 647.
14. Vlašim
Sraz v sobotu 14.5. ve 4.30 před Podblanickým ekocentrem. Vedou Jiří Pokorný, tel. 724 334 664 a Pavel Švec.
15. Blovice
Sraz v neděli 8.5. v 8.00 u železničního přejezdu u nádraží v Blovicích. Ukázka odchytu a kroužkování, výstava přírodnin. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), tel. 777 900 519.
16. Bor u Tachova
Sraz v sobotu 7.5. v 7.00 před bránou Borského zámku. Vycházka přes park k rybníku Tážný. Přednáška na téma „Návrat ptačích druhů ze zimovišť“, ukázka odchytu a kroužkování. Závěr akce dle zájmu a počasí. Možnost opečení vlastních špekáčků. V případě nepříznivého počasí se akce odkládá na sobotu 14.5. Vede Karel Machač, tel. 721 962 801.
u
24. Přeštice
Sraz v sobotu 14.5. v 8.00 u pomníku TGM na náměstí. Ukázka odchytu a kroužkování, výstava přírodnin. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), tel. 777 900 519.
25. Rokycany
Sraz v neděli 1.5. v 9.00 před nádražím ČD v Rokycanech. Doporučujeme dalekohled, určovací klíč, drobný peníz a něco na opečení. Pořádá ZO ČSOP Rokycany. Informace: (
[email protected]), tel. 603 239 922.
26. Blatná
Sraz v neděli 1.5. v 8.00 u prodejny Na Vinici v Blatné. Vycházka k Drážskému rybníku u Paštik. Ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá ZO ČSOP Blatná.Vedou Petr Pavlík (
[email protected]), tel. zaměstnání 383 412 212, Zdeněk Voborník, Jan Černý a Petr Louda.
27. Dačice
Sraz v sobotu 30.4. v 7.00 u kašny na horním náměstí. Za příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá ZO ČSOP Vysočina. Kontakt: Hana Uhlíková (
[email protected]), tel. 723 130 202.
28. Dívčice (České Budějovice)
Sraz v sobotu 7.5. v 8.00 na nádraží ČD. Vycházka k rybníku Blatci a Březovci. Ukázka odchytu a kroužkování. Přednáška na téma „Budoucnost významného ptačího území Budějovické rybníky“. Pořádá Jihočeský ornitologický klub a A Rocha. Vede Tomáš Had (
[email protected]), tel. 603 237 291 a Jarda Krafl (
[email protected]).
29. Kaliště (Soběslav)
17. Domažlice
Sraz v sobotu 14.5. v 5.30 na hrázi Litovického rybníku. Pozorování vodního ptactva. Vede Jana Vodolánová a Ota Vorel, tel. 723 080 261.
Sraz v neděli 1.5. v 5.30 v Hanově parku u nemocnice v Domažlicích. Pořádá MěÚ Domažlice. Vede Jiří Sladký (
[email protected]).
Sraz v sobotu 7.5. v 8.00 na návsi. Ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá Ochrana fauny ČR a Blatské muzeum Soběslav. Informace: Petra Nová (
[email protected]), tel. 605 870 323.
7. Kladno
18. Holýšov
30. Milevsko
6. Hostivické rybníky
Sraz v neděli 8.5. v 6.30 na náměstí Svobody, kde bude přistaven autobus. Návštěva tří lokalit: Turyňský rybník, povodí Kačáku a Vinořská Horka. Pozorování, ukázka odchytu a kroužkování, prohlídka záchranné stanice AVES. Pořádá občanské sdružení AVES. Vedou Petr Starý, tel. 602 336 014, Milan Tichai a Stanislav Lepič.
8. Lány (Rakovník)
Sraz v sobotu 7.5. v 6.30 na návsi u stanice autobusu. Vycházka zámeckým parkem, nebo k pramenům Lánského potoka. Za příznivého počasí pokračování na Soudním rybníku u Nového Strašecí. Ukázka odchytu a kroužkování. Vedou Anna Fuchsová, Milan Tichai (
[email protected]), tel 608 301 387 a Stanislav Lepič.
9. Mělník
Ve dnech 30.4 – 1.5. na levém břehu Vltavy asi 1,5 km nad soutokem s Labem. Začátek v sobotu po 16.00. Nocování ve vlastních stanech. Ukázka odchytu a kroužkování. Ukončení akce v neděli kolem poledne. Vede Jiří Veselý, tel. 737 772 534.
10. Mnichovo Hradiště
Sraz v sobotu 7.5. v 7.30 na parkovišti Liazu. Vycházka k řece Jizeře. Poslech slavíka, ukázka odchytu a kroužkování. Vede Pavel Kverek, tel. 326 784 453, 723 009 527.
11. Poděbrady
Sraz v sobotu 30.4. v 6.00 u kostela. Vycházka kolem Labe, ukázka odchytu a kroužkování, vypouštění uzdravených ptáků ze stanice pro hendikepované živočichy z Pátku u Poděbrad. Pořádá ZO
Sraz v neděli 1.5. v 5.30 před radnicí. Vycházka podél Radbuzy. Pořádá Holýšovský ornitologický klub. Kontakt: Libor Schrõpfer, tel. 732 370 036.
19. Horažďovice
Sraz v sobotu 14.5. v 7.30 – 7.45 u Stanice mladých přírodovědců (za mostem vpravo cestou k plaveckému bazénu). Ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá ZO ČSOP Blatná.Vedou Petr Pavlík (
[email protected]), Zdeněk Voborník, Jan Černý a Petr Louda, tel. 732 121 984.
20. Cheb
Sraz v neděli 1.5. v 6.00 u Dřevěné lávky. Vede Dětmar Jäger, tel. 354 423 077 a Aleš Jelínek, tel. 354 594 103.
21. Klatovy
Sraz v neděli 15.5. v 8.00na parkovišti před zimním stadionem. Ukázka odchytu a kroužkování, výstava přírodnin. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), tel. 777 900 519.
22. Nepomuk
Sraz v sobotu 7.5. v 8.00 v Nepomuku-Dvorci před hotelem u nádraží. Ukázka odchytu a kroužkování, výstava přírodnin. Pořádá Nepomucký ornitologický spolek (
[email protected]), tel. 777 900 519.
23. Plzeň
Sraz v sobotu 21.5. v 5.30 na konečné tramvaje č. 4 v Plzni-Košutce. Vycházka k Berounce, ukázka odchytu a kroužkování, návštěva Záchranné stanice živočichů v Plzni-Doubravce. Pořádá Západočeská pobočka při Západočeském muzeu v Plzni a DES OP Plzeň. Kontakt: Karel Lang, tel. 723 939 952.
Sraz v sobotu 7.5. v 5.45 u parku Bažantnice. Procházka parkem a okolím. Po procházce beseda a občerstvení v klubovně ČSCH. Vede Ludmila Kálalová (
[email protected]).
31. Němčice (Prachatice)
Sraz v sobotu 30.4. v 7.30 u kostela. Vycházka k rybníku Dehtáři a Novému u Čakova. Za příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování. Přednáška na téma „Rybník Dehtář – významné ptačí území“. Pořádá Jihočeský ornitologický klub a A Rocha. Vede Tomáš Had (
[email protected]), tel. 603 237 291 a Jarda Krafl (
[email protected]).
32. Tábor
Sraz v neděli 1.5. v 5.00 na Žižkově náměstí u kašny. Vede Michal Strnad (
[email protected]), tel. 381 927 934.
33. Bohdanečský rybník
Sraz v neděli 1.5. v 6.00 u Mlýna v Lázních Bohdaneč (300 m za poslední stanicí trolejbusu směr Chlumec n. Cidl.). Později příchozí mohou jít podle šipek. Pořádají Východočeská pobočka ČSO a Spolek pro ochranu mokřadů. Informace: tel. 602 225 749. Vedou Kryštof Harant a František Bárta.
34. Česká Skalice
Sraz v sobotu 30.4.v 6.00 v parku u zámku v Ratibořicích. Vycházka (3 až 4 hod.) směr Proškův mlýn, podle Úpy zpět na Zličský rybník a rezervace Dubno. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá ČSO a A Rocha. Informace: 775 042 228. Vedou Kamil Čihák, Míla Hromádko, Tomáš Diviš, Jiří Kult, Vojtěch Volf a Pavel Světlík.
LÉTO 2005
PTAČÍ SVĚT
35. Dolní Čermná
44. Sobotka
Sraz v neděli 1.5. ve 4.00 na náměstí v Dolní Čermné. Ukázka odchytu a kroužkování ptáků. Pořádá Aleš Hampl (
[email protected]), tel. 604 208 580.
Sraz v neděli 15.5. v 5.00 u kašny na náměstí. Pořádá Správa CHKO Český ráj a Městská knihovna v Sobotce. Vede Zdeněk Mrkáček (
[email protected]), tel. 721 205 002.
36. Chotěboř
45. Turnov
Sraz v neděli 8.5. v 5.00 na náměstí v Chotěboři. Pořádá Gymnasium Chotěboř, Správa CHKO Železné hory, ZO ČSOP Chotěboř a Východočeská pobočka ČSO. Informace: tel. 602 225 749. Vedou Eva Jirsová a František Bárta.
Sraz v sobotu 7.5. v 5.00 u zahradního altánu v Rývových sadech. Pořádá Správa CHKO Český ráj. Vede Zdeněk Mrkáček (
[email protected]), tel. 721 205 002.
37. Jičín
Sraz v sobotu 7.5. v 8.00 u rybníka U letiště. Pořádá NP Krkonoše. Vede Jiří Flousek (
[email protected]), tel. 499 456 212. Sraz v sobotu 30.4. v 8.00 u rybníka U letiště. Pořádá NP Krkonoše. Vede Jiří Flousek.
Sraz v neděli 8.5. v 5.00 a 8.00 v areálu Valdštejnské lodžii. Pořádá Správa CHKO Český ráj, Občanské sdružení Valdštejnská lodžie a Regionální muzeum Jičín. Vede Zdeněk Mrkáček (
[email protected]), tel. 721 205 002.
38. Jiříkov (Havlíčkův Brod) Sraz v sobotu 23.4. v 7.30 u autobusové čekárny. Vycházka (asi 5 km) po břehu Jiříkovského rybníka, okolo přírodní rezervace Havranka, k území s naučnou stezkou Sedletínská jezírka. Pořádá Ornitologický klub Vysočina a Český svaz žen Jiříkov. Informace: tel. 728 321 912.
46. Vrchlabí
47. Frýdlant v Čechách
Sraz v neděli 8.5. v 7.00 v Bielikově ul. před ZŠ TGM. Pořádá Jiří Mikšíček, tel. 482 313 437.
48. Lemberk v Jablonném v Podještědí
Sraz v neděli 1.5. v 8.00 u čerpací stanice VMJ. Trasa vede kolem rybníka Velký Košíř do Nedošínského háje do Tržku a podél Loučné a rybníka Malého Košíře zpět do Litomyšle. Vede Václav Jelínek, tel. 737 668 916.
Sraz v sobotu 7.5. v 6.30-7.00 před Bredovským letohrádkem u zámku Lemberk (10 min. chůze od vlakové zastávky Lvová, 30 min. od vlakového nádraží v Jablonném – od náměstí po zelené značce). Vycházka do okolí, ukázka odchytu a kroužkování. Od 10.00 do 13.00 v letohrádku vernisáž výtvarných prací žáků ZŠ na téma „Savci“. Ukázka terarijních zvířat, hudební vystoupení dětí z MŠ a ZUŠ atd. Pořádají Jitka Thelenová (
[email protected]), Správa CHKO Lužické hory a Občanské sdružení přátel Lužických hor, tel 487 762 356, 777 095 126.
40. Nový Bydžov
49. Liberec
39. Litomyšl
Sraz v sobotu 7.5. v 6.00 před sklárnami Bydžov – u bývalého mlýna. Vycházka do okolí řeky Cidliny a přilehlých lučních lokalit. V 10.00 přednáška „O ptačím zpěvu“ v kulturním klubu Mekka (Husova ul.). Pořádá o.s. Kultura na okraji.Vedou a přednášejí Michal Pavelka a Lukáš Kadava (louka@ seznam.cz), tel. 737 465 767.
Sraz v neděli 8.5. v 6.00 na autobusové zastávce MHD 12 „Růžodol“ (u křižovatky Letka). Vycházka do lesíka u letiště. Za příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování. Pořádají Jitka Thelenová a Martin Pudil (
[email protected]), tel. 485 246 151, 732 716 726.
41. Pavlov u Ledče nad Sázavou
Sraz v sobotu 30.4. v 7.00 na okraji mostu na Karlově náměstí. Vede Stanislav Chvapil, tel. 416 837 603. Ve čtvrtek 28.4. v 18.00 přednáška „Zpěvní ptáci naší vlasti“ v sídle KaSS Říp, přednáší Stanislav Chvapil. Obě akce pořádají SEV Ciconia při ZO ČSOP a KaSS Říp v Roudnici nad Labem.
Sraz v neděli 1.5. v 8.00 v areálu Stanice ochrany fauny. Ukázka odchytu a kroužkování, hry pro děti. Vede Václav Beran (
[email protected]).
42. Prachovské skály Sraz v sobotu 14.5. v 5.00 v místě bývalého hotelu Český ráj. Pořádá Správa CHKO Český ráj a Muzeum Českého ráje. Vede Zdeněk Mrkáček (
[email protected]), tel. 721 205 002.
43. Rohozná (Chrudim) Sraz v sobotu 7.5. v 7.00 na autobusové zastávce v Rohozné. Později příchozí mohou jít na hráz Velkého Rohozenského rybníka. Pořádají Správa CHKO Železné hory, Východočeská pobočka ČSO a Spolek pro ochranu mokřadů. Informace: 602 225 749. Vede František Bárta.
50. Roudnice nad Labem
51. Velké Hamry (Jablonec nad Nisou)
Sraz v sobotu 7.5. v 5.00 na náměstí ve Velkých Hamrech. Dalekohled s sebou. Povedou Romana a Martin Jůnovi, tel. (po 18.00) 483 384 338.
52. Brno
Sraz v sobotu 7.5. v 6.40 na zastávce autobusu č. 76 – Staré letiště (autobus odjíždí v 6.25 z hlavního nádraží). Vycházka (3 km) přes Černovickou terasu a pískovnu k Černovickému hájku. Větší spáči sraz
3 v 8.50 na zastávce autobusu č. 49 – Staré Černovice (autobus odjíždí v 8.30 od Teska). Vedou Oldřich a Jan Sychrovi, tel 603 901 754.
53. Přerov
Sraz v neděli 1.5. v 6.00 u Ornitologické stanice, Bezručova ul. Ranní procházka parkem Michalov a rezervací Žebračka. Možnost nahrát si zpěv ptáků na vlastní kazetu. Na závěr překvapení v Ornitologické stanici. Pořádá ORNIS Muzea Komenského Přerov se spoluúčastí MOS. Vede Zdeněk Vermouzek (verm@prerovmuzeum), tel. 581 219 910.
54. Rousínov
Sraz v sobotu 7.5. v 8.00 ve Vítovicích u zvoničky. Vycházka v lokalitě Babyráň (okraj lesa). Kontrola ptačích budek, určování ptačích hlasů, ukázka odchytu a kroužkování králíčků obecných. Pořádá ZO ČSOP Rousínov. Vede Jiří Bartl, tel. 517 371 912, 605 876 078.
55. Telč
Sraz v neděli 1.5. v 7.00 před hlavní bránou do zámku. Za příznivého počasí ukázka odchytu a kroužkování. Pořádá ZO ČSOP Vysočina. Kontakt: Hana Uhlíková (
[email protected]), tel. 723 130 202 .
56. Záhlinice
Sraz v sobotu 30.4. v 8.00 u hostince U čápa. Do Záhlinic je možné přijet vlakovými spoji od Přerova v 7.47 hod a od Břeclavi v 7.37 hod. Vycházka k soustavě rybníků a do lužního lesa (asi 6 km). Konec asi ve 13 hodin. Ukázka odchytu a kroužkování. K dispozici bude stativový dalekohled. S sebou dalekohled, svačinu a dobrou náladu. Akce se koná za každého počasí. Informace: (pavelkalous@ seznam.cz), tel. 606 541 859. Vede Pavel Šálek.
57. Žďár nad Sázavou
Sraz v neděli 1.5. ve 4.00 před obecním domem v Křižánkách. Vycházka do okolí Kyšperského rybníka. Vede Jaromír Čejka, tel. 604 234 716.
58. Karviná Staré Město
Sraz v neděli 1.5. v 8.00 u hájenky. Vede Kurt Rusek, tel. 603 449 367.
59. Závada (Karviná)
Sraz v sobotu 14.5. v 9.00 na žel. a aut. zastávce Závada. Vycházka proti proudu meandrující řeky Petrůvky. Vede Kurt Rusek, tel. 603 449 367.
60. Těškovice (Opava)
Sraz v pátek 20.5. v 9.00 před ZŠ Těškovice. Pořádá ZŠ Těškovice. Vedou Sávo Novák, tel. 556 425 781 a Otakar Závalský.
61. Úsek říčky Lučiny v Havířově
Sraz v sobotu 23.4. v 8.30 u altánku. Vede Zdeněk Polášek (
[email protected]), tel. 724 036 187.
62. Vřesina u Bílovce
Sraz v pátek 6.5. v 8.00 před základní školou. Vede Sávo Novák, tel. 556 425 781.
Letní akce Nepomuckého ornitologického spolku Letní setkání mladých ornitologů na Nepomucku Tradiční akce, na které se setkávají mladí ornitologové ve věku 18-30 let z celé ČR proběhne v termínu od 8.7. do 13.7. 2005. Součástí budou exkurze na zajímavé lokality v okolí, odchyty a kroužkování ptáků apod. Kapacita akce je omezená. Pro bližší informace kontaktujte N.O.S. (http://nos.zde.cz, nos@zde. cz, tel. 777 900 519). Ptačí víkend v Klášteře u Nepomuka Druhý ročník této úspěšné akce se bude konat v sobotu 9.7. opět na hrázi rybníka v Klášteře u Nepomuka. Akci bude možné navštívit kdykoliv během dne od 8.00 do 20.00. Samozřejmostí jsou po celý den ukázky odchytu a kroužkování volně žijících ptáků, výstava apod. Od
21.30 do 22.30 bude připravena pro zájemce přednáška o netopýrech s ukázkou jejich odchytu. Dopoledne s ptáky v Žinkovech Poprvé v Žinkovech proběhne v sobotu 6.8. dopolední vycházka za ptáky s přednáškou a ukázkami odchytu a kroužkování ptáků, výstavou a ukázkami použití horolezecké techniky. Začátek akce v 9.00 na parkovišti před zámkem. Dopoledne s ptáky ve Švihově Tradiční dopolední vycházka do přírody ve Švihově proběhne v neděli 7.8. Součástí budou ukázky odchytu a kroužkování ptactva, putovní výstava přírodnin apod. Sraz v 9.00 za budovou nádraží ČD ve Švihově nebo v 9.15 před radnicí.
4
PTAČÍ SVĚT
LÉTO 2005
Telegraficky ze sekretariátu ČSO
Plesové ozvěny V pořadí již třetí ornitologický ples pořádaný Českou společností ornitologickou a Kroužkovací stanicí proběhl 21. ledna opět v Kulturním domě barikádníků v Praze 10. Přísloví „Do třetice všeho dobrého“ bylo zcela naplněno – ples byl skutečně povedený a hlavně nejlépe navštívený ze všech tří ročníků. Na „Barče“ tancovalo, diskutovalo, vyhrávalo v tombole, prostě se dobře bavilo na dvě stě lidí. K poslechu a tanci nám od osmi hodin do půl druhé do rána hrála kapela Bueno. Ples zpestřila jednak slosovatelná anketa recesistické Společnosti české ochrany tučňáka (tričko s tučňákem si odnesl Vlastík Kopáček a z plyšového tučňáka se upřímně radovala Eva Cepáková), ale hlavně tradiční tombola. O tu byl takový zájem, že vydané losy zdaleka nestačily koupěchtivým návštěvníkům. Šťastní výherci si odnášeli ceny vskutku různorodé, k vidění byl například perníkový tetřev, basa sektu, domácí pečené koláče, nejrůznější vý-
běr lihovin, chodící plyšový tučňák a angorský kohout, originální obraz raroha od našeho dvorního malíře Honzy Hoška, obrovské dřevěné prkénko ve tvaru prasete (které vyhrál právě Honza Hošek), budky pro kavky, pytle zrní, basa piv, hodnotné publikace a další a další. Hlavní cenou byl již tradiční dalekohled. Na ples zavítal i tajemník partnerské Spoločnosti pre ochranu vtáctva na Slovensku Rasťo Rybanič s manželkou a dcerou Emou (v té době ještě nenarozenou), kteří do tomboly věnovali mimo jiné originální spišskou borovičku. Celkový výtěžek plesu (po odečtení všech nákladů a zejména množství nutných poplatků) činil 9679 Kč, které budou využity na opravu a provoz terénních stanic ČSO. Hojná účast nás utvrdila v tom, že i takovéto společenské akce si mezi našimi členy a jejich přáteli naleznou svoji oblibu, a že mohou zpříjemnit „čekání na jaro“. Text Lucie Hošková, foto Petr Fousek
n
n
n
n
n
n
Manželé Cepákovi se stali šťastnými výherci tučňáka
Na parketu bylo letos opravdu těsno
Zajímavé opeření u kosa černého
n
Občas se u některých volně žijících živočichů objevují jedinci s tělesnými odchylkami, které vždy vzbudí naši pozornost. Bývají to nejenom částeční nebo úplní albí- razně načepýřené peří, čímž se z části podobá ni nebo melaničtí či flavisticky zbarvení živo- vyšlechtěným kanárům, kterým se mezi chočichové ale i jedinci s jinými tělesnými změ- vateli říká Frill (Serinus canarius f. frill.). Jeho nami. Takový případ se podařilo zaznamenat u životní projevy - sběr potravy, let, zpěv – přikosa černého (Turdus merula) v roce 2004 na tom nenaznačovaly, že by se jednalo o nemocTyršově náměstí v Lounech. Odtud kos zaleto- ného nebo jinak postiženého jedince. Herbert Tichý val i do blízkého parku. Na snímku je vidět vý-
n
n
Neobvykle opeřený kos se objevil na náměstí v Lounech
Foto J. Zavřel
Třetího Ornitologického plesu se zúčastnilo téměř 200 lidí, celkový výtěžek z plesu a tomboly byl 9679 Kč, které budou použity na opravu a provoz terénních stanic ČSO (viz samostatný článek na této straně). ČSO v roce 2005 rozjela nový projekt „Komunikace s vlastníky ve vybraných ptačích oblastech Králický Sněžník a Rožďalovické rybníky“. Projekt finančně podpořila zejména nadace Partnerství, svoji účast přislíbili i Pardubický a Středočeský kraj a Českomoravská myslivecká jednota. Cílem projektu je sladit potřeby ochrany ptactva se zájmy lidí hospodařících v ptačích oblastech. Proběhnou setkání, přednášky, výstavy. ČSO společně s partnery BirdLife International ve Slovinsku, Slovensku a Maďarsku získala od Evropské Unie roční projekt na propagaci Natury 2000 (ptačích oblastí). V rámci tohoto projektu proběhne množství vzdělávacích a propagačních akcí. 12.2. 2005 byly na členské schůzi MOS schváleny nové stanovy. Tímto krokem došlo k definitivnímu přistoupení MOSu k ČSO coby její sedmé pobočky. Nový název MOSu je MOS – středomoravská pobočka ČSO a jeho působnost bude převážně regionální. První zimní exkurze ČSO na jižní Moravu 25.-27.2. se zúčastnil rekordní počet členů i s našimi průvodci nás bylo 72 (viz samostatný článek na str. 8). ČSO shromáždila téměř 2000 podpisů pod petici za zlepšení zákonů, umožňujících šetrnější hospodaření v zemědělské krajině. Celkem na 50 000 podpisů z celé Evropy bylo 15. března v Bruselu předáno nové komisařce pro zemědělství. Jarní členské schůze ČSO v Praze, 19.3., se zúčastnilo více než 140 lidí. Na schůzi bylo mimo jiné předáno čestné členství ČSO paní Johanně Winkelmann z Nizozemí, předsedkyni evropského výboru BirdLife International. Hlasováním byl přijat návrh na zvýšení členských příspěvků od roku 2006 (individuální členství 500 Kč, rodinné 600 Kč, zlevněné - mládež, studenti a všichni nepracující důchodci 300 Kč. Blíže viz Zprávy ČSO 60). Významným ptačím územím roku 2005 jsou Rožďalovické rybníky. Toto území, pozoruhodné především svými rybníky a listnatými lesy bylo vyhlášeno ptačí oblastí (Natura 2000) prioritně pro jeřába popelavého a motáka pochopa. Vyskytuje se zde však množství dalších, především vodních ptáků a dále také množství chráněných rostlin, včetně zajímavých druhů orchidejí. ČSO připravuje vydání brožury, kterou získají všichni naši členové. Ve výběrovém řízení na nového koordinátora programu ČSO Významná ptačí území byl vybrán Lukáš Viktora, který od poloviny března nahradil Davida Lacinu. Lukáš Viktora dříve působil především v Národním Muzeu, kde vedl středisko osvěty a propagace a výrazně se zasloužil např. o uskutečnění výstavy ČSO Pašovaná radost či výstavy Světlo pro Prahu (Ochrana Fauny ČR). V ČSO, jíž je členem od roku 1981, mimo jiné vedl skupinu pro výzkum vlhy pestré.
LÉTO 2005
PTAČÍ SVĚT
5
Pozvánka na jednodenní exkurze MOS
racci, volavky popelavé, potápka roháč, potápka malá ale také ledňáček říční. Okolí rybníS novou středomoravskou pobočkou ČSO se můžete seznámit přímo v terénu – Moravský orni- ka Kolečko je velmi významnou biologickou tologický spolek Vás zve na následující vycházky do zajímavých ptačích lokalit. Další vycházky lokalitou s výskytem vzácných hub i různých se konají v rámci Vítání ptačího zpěvu (naleznete je v kompletním přehledu Vítání na 2. a 3. stra- druhů hmyzu. Dále vede cesta k sádkám alejí ně). Obě akce jsou určeny široké veřejnosti. starých dubů. V aleji jsou hojnými druhy brhlík Exkurze Hostýnské vrchy - 28.5.2005 porostů pralesovitého charakteru se vyskytují lesní, strakapoud velký, žluna zelená, žluva (Jiří Polčák, Jaroslav Zámečník), odjezd auto- strakapoud bělohřbetý a lejsek malý, pro které hajní, holub hřivnáč i běžné druhy pěvců. busu v 7.00 hod z autobusového nádraží Pře- byla oblast vyhlášena. Kromě nich se lze setkat Účastníci exkurze si pak krátce prohlédnou rov (nást. č. 18). i s jinými zajímavými druhy, namátkou jme- Křenovský rybník a hlavní část exkurze bude Hostýnské vrchy byly v roce 2004 vyhláše- nujme žlunu šedou, datla černého, holuba probíhat na hrázi Hradeckého rybníka. Běžnýny ptačí oblastí soustavy Natura 2000. V za- doupňáka, čápa černého či krkavce velkého, chovalých zbytcích bukových a jedlobukových vzácněji kosa horského nebo ořešníka kropena- mi druhy zde jsou potápka roháč, potápka tého. Běžně se ozývá králíček obecný a sýkory, malá, potápka černokrká, lyska černá, labuť včetně uhelníčka a parukářky. Na bystřinách velká, kachna divoká, polák chocholačka, popodél trasy se pravidelně objevuje konipas hor- lák velký (ti bývají k vidění i s mláďaty) ale ský a skorec vodní. Na loukách v podhůří lze také volavka popelavá a ledňáček říční. Ve zahlédnout pěnici vlašskou, oba druhy bram- velké kolonii racků chechtavých hnízdí pravidelně několik párů motáka pochopa. Jejich akborníčků či zaslechnout chřástala polního. Exkurze Tovačov - 2.7. 2005 (Jiří Polčák, robatické lety nad kolonií doprovázené útoky Adolf Goebel, Jaroslav Zámečník), odjezd au- racků patří vždy k neopakovatelným zážittobusu v 6.50 hod z autobusového nádraží kům. Pokud bude přát štěstí, může se krátce Přerov (nást. č. 13), sraz u sádek v Tovačově objevit i některý ze skrytě žijících obyvatel ráv 7.30 hod. Předpokládá se, že zájemci se mo- kosin – sýkořice vousatá, slípka zelenonohá, hou k exkurzi připojit i kdykoli později přímo chřástal vodní, chřástal kropenatý, bukáček malý a velmi vzácně i volavka červená. na hrázi rybníka Hradeckého rybníka. Při špatném počasí se exkurze konat nebuTrasa povede kolem rybníka Kolečko, kde Vzácný úlovek z exkurze Text a foto Adolf Goebl se pravidelně vyskytují běžné druhy kachen, dou.
Ptáte se… Již několik let mi na zahradě v zahradní čtvrti hnízdí v budce sýkory koňadry. Rád bych dal možnost i jiným druhům, ale mám obavy, abych dalšími budkami ptáky spíš neodradil. Nebude docházet k šarvátkám, pokud budou budky blízko u sebe? Nemám totiž moc velkou zahradu. Kdy je nejvhodnější doba k vyvěšování budek a mají se na podzim čistit? Přírodní dutiny přece taky nikdo nečistí. Vyvěšením další jedné nebo dvou budek umělých hnízdišť potenciálně nalákají na vaši s odlišným průměrem vletového otvoru na zahradu, je dostatečně široké. Nekonkurují si stromy vaší zahrádky uděláte jen dobře. Mo- místem sběru potravy, ale právě omezeným hou je osídlit např. sýkory modřinky, babky počtem hnízdních možností, tj. přirozených nebo uhelníčci, pokud je pozemek v blízkosti dutin nebo budek. Jejich větší počet tedy ptájehličnatého lesa. Těmto druhům vyhovuje prů- ky určitě neodradí, ba naopak. Nedoporučuje měr vletového otvoru 2,6–2,8 cm. Do budky se však umístit na jednu, byť vzrůstnou, dřevis vletovým otvorem nepatrně nad 3 cm v prů- nu budek více. Nejen, že takto „ozdobený“ měru se nastěhují vedle nejobvyklejších sýkor strom působí přinejmenším zvláštně, ale hníkoňader třeba i lejsci bělokrcí či černohlaví, zdním párům příliš těsné sousedství jiných brhlíci nebo rehci zahradní. Všichni tito ptáci druhů přeci jen vadí. dávají přednost budkám vyvěšeným na kmeni. Většina párů potřebuje kolem hnízdiště tak Ještě větší rozměry vstupního otvoru (4,5 cm) velké teritorium (okrsek), aby uživil nejen rovyžadují špačci, kteří vedle budek tradičně diče ale také krmené potomky po celou hnízdumístěných na stromech, tolerují i budky na ní sezónu. Podle typu porostu a jeho úživnosti vysokém kůlu nebo stěně budovy. Přibližně se u drobných pěvců potřebné území pohybuje stejně velký, ale mnohem vzácnější krutihlav, kolem 1–3 ha, které si samci označují zpěvem využije náhradní obydlí jen tehdy, je-li na a oba partneři zahánějí soky stejného nebo kmeni. blízkého druhu. O jiné ptáky se zpravidla neVyvěsíte-li místo budek s klasickým kru- starají. hovým vletovým otvorem tzv. polobudky Budky pro sýkory je lepší vyvěsit a čistit s jen částečně uzavřenou čelní stěnou na zeď po předešlém použití už na podzim, protože domu nebo hospodářského stavení, umožníte v nich někdy během zimy nocují. Pro tažné hnízdění konipasu bílému, rehku domácímu druhy ptáků stačí provést tyto práce ještě konnebo lejsku šedému. Jak je z výše uvedeného cem března nebo počátkem dubna, než potenpatrné, spektrum druhů, které se instalací ciální obyvatelé přiletí ze zimovišť. Každoroční čistění budek je všeobecně považováno za prospěšné, ba nezbytné. Starý hnízdní materiál totiž omezuje prostor pro stavbu nového hnízda, snůška a mláďata tak mohou být příliš mělko pod vstupním otvorem a zvyšuje se nebezpečí, že na ně snadněji dosáhne packou kuna nebo kočka. V původním hnízdě také přečkávají zimu klidová stádia obtížných krev sajících parazitů, např. čmelíků, klíšťat nebo ptakotrudek, která vyčistěním budky nejen mechanicky odstraníme, ale ještě můžeme zahubit vhodným insekticidem. Dutiny sice niBudky potřebují pravidelnou údržbu a opravy kdo nečistí, ale bývají hlubší, takže se nová Foto Barbora Houdková hnízda mohou vrstvit na stará. Proč však
Sýkory koňadry ochotně obsazují budky v zahradách Foto Petr Fousek v budce nechat volný průběh namnožení parazitů, kteří mláďata při masivním výskytu zeslabují a mohou dokonce zapříčinit jejich úhyn? Bližší informace ke stavbě a instalaci budek naleznete v různých ornitologických a ochranářských příručkách a také na webu ČSO. Dřevěné budky pro různé druhy lze zakoupit u naší spolupracující organizace Ochrany fauny ve Voticích. Informace na telefonu 317 813 178 nebo 603 259 902. Pavel Vašák
Brhlík si budku upraví podle svého Foto Ota Vorel
6
PTAČÍ SVĚT
u
LÉTO 2005
STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ
u
Ahoj děti! V minulém čísle jsme vás vyzvali, abyste si zahráli na spisovatele a poslali nám nějakou povídku, příběh, pohádku nebo básničku ze života pravěkých ptáků. Někteří z vás nelenili a svá dílka nám poslali. Dvě, podle nás nejzdařilejší, ukázky naleznete níže. Autorkám posíláme drobný dárek. Všem spisovatelům děkujeme. Vašek Bartuška
Poslední let archeopteryxe Sluníčko se vyhouplo nad vrcholky stromů a nastalo krásné ráno. Starý archeopteryx se probudil a vyhříval se v prvních ranních slunečních paprscích. Když nabral síly, začal šplhat po stromě, aby se mohl spustit plachtivým letem k dalšímu stromu. Konečně se vyšplhal dost vysoko, aby se mohl spustit ke svému letu. Pustil se a plachtil k dalšímu stromu. S vypětím všech sil se zachytil a dlouho odpočíval a nabíral síly k dalšímu výstupu na strom. Věděl, že
už mu moc sil nezbývá. Znovu se vydal na namáhavý výstup po kmeni stromu. Kolem něho proletěl jiný, mladší archeopteryx. Přistál na kmeni stromu, rychle se vyšplhal co nejvýše a pak se plachtivým letem spustil k jinému stromu. Starý archeopteryx se díval, jak rychle mizí v dáli. Znovu začal stoupat výš a výš. Sil mu ubývalo, a tak musel často odpočívat. Konečně se dostal dostatečně vysoko. Chvíli odpočíval a pak se pustil plachtivým letem dolů.
Dva příběhy z pravěku Příběh první: Taková normální pravěká (ptačí) rodinka
(zkrácená ukázka) Táta Hespy: Kam jdeš? Syn Hesror: No… Na pevninu. Máma Rornis: Blázníš? Co tam? Zase se budeš plazit? Hesror: (odmlouvá) A proč ne? Hespy: Kdy přijdeš domů? Rornis: Tmy se bojíš, viď? Hesror: No comment. (Hesror odchází. Hespy se ve vodě pohodlně rozvalí na pohovce z druhohorních rostlin.) (Dochází k setkání na pevnině.) Hesror: Hej ty prťousi, co jsi zač? Sin: Já nejsem žádný prťous, ty neohrabaný obře! (Zlostně si načechrává peří.) Hesror: A já zase nejsem žádný neohrabaný obr, ty… kdo vlastně jsi? Sin: Tsss, já jsem z rodu Ichthyornis a umím skvěle létat. A ty?
Hesror: A jako co, že umíš skvěle létat. Já jsem z rodu Hesperornis a umím zase senzačně plavat. (vrací se do vody a plave.) Koukni se. Sin: Moc se nevytahuj. Ha ha ha. Ten tvůj kámoš za tebou plave o hodně rychleji! (Hesror se zděšeně otáčí.) Hesror: Ó můj ptačí Bože! To není kámoš, ale starej Mosasa. Sin: Myslíš tu nestvůru z rodu Mosasauridae? Mosasa: (děsivým hlasem) Mám hlad! Hesror: Patrně bych měl být sežrán. (podívá se zoufale na Sina) Pomoc!!! (Sin neváhá, rozmáchne svá mohutně opeřená křídla a udeří Mosasu přes jeho odpornou tlamu. Hesror neváhá a plave pryč na břeh. Mosasa je nervózní, má plnou tlamu Sinova peří. Sin hbitě letí na souš za Hesrorem.) Hesror: Díkes! Bez tebe bych nevyvázl se zdravým peřím.
Najednou se před ním objevila skála a on se jí už nedokázal vyhnout. Prudce do ní narazil a spadl dolů na břeh jezera. Ještě zvedl hlavu, rozhlédl se ale pak mu hlava poklesla a starý archeopteryx zůstal mrtvý ležet. Uběhlo mnoho miliónů let. A kdesi v Německu v kamenolomu začal opět pracovní den. Dělníci lámali břidlicové desky, když se najednou mezi dvěma deskami objevila kostra archeopteryxe. Byl to náš starý archeopteryx, který se tak znovu po miliónech let objevil. Markéta Řehořová, 9 let
Příběh druhý: Třetihorní mezidruhová svatba …pár miliónů let po Hespym a spol.
Dráb Noh: Ehm, abych se představil, jsem z rodu Diatrema. Rodiče: Ale naše Zobana je z rodu Phorusrhacus! Zobana Klof: Ale my se máme rádi! Dráb Noh: Při všech ptačích svatých – je to pravda! Rodiče: (jednohlasně) Nedovolíme! Zobana: Naše láska překoná i husté a vlhké třetihorní lesy! (Zobana a Dráb odcházejí na zahradu). Dráb: Stejně se vezmeme, viď? (Udělá na ni oči oddaného dinosaura.) Zobana: No dyť to je jasný, ale jak bude naše svatba vypadat? Dráb: Já bych určitě chtěl, aby nám tam zahrála moje nejoblíbenější skupina Itábak (nechal se unést). Zobana: Super! A já bych si s tebou chtěla užít svatební cestu v lázních Ophtalmo-Semtex. Souhlasíš? Dráb: (velmi důrazně) Ale tam jsem ti přece říkal, že rozhodně nechci!! Zobana: Vždyť tam je tak krásně, zrovna tam vznikají ložiska ropy a zemního plynu. Dráb: Já bych raději do rodného Klacíkova. Zobana: To určitě! Já se nebudu plácat mezi samýma Diatremama. Dráb: Mama mia! A já se mám v Semtexu bavit se samýma Phorusrhacosama? Tak to teda ani nápad! Zobana: Tak s tímto případem jsem nepočítala…. Rozchod!! Dráb: Rozchod? Oba: (podívají se po sobě a jednohlasně zvolají) Rozchod! A tak se ani tato mezidruhová svatba nekonala. Jak je totiž známo, často se dva nedohodnou ani v rámci druhu, natož pak mezi druhy… Aneta Šimravá & Veronika Srbová, 15 let
LÉTO 2005
PTAČÍ SVĚT
u
STRÁNKY MLADÝCH ORNITOLOGŮ
Zkuste si založit ornitologický zápisník Ornitologický zápisník
Dělat si poznámky tužkou na papír? V dnešní době kdy všechno „najdu na internetu“? Kreslit si nějaké obrázky, když „na to mám přece digitál“. A proč ne? Základní ornitologický výzkum probíhá povětšinou někde v terénu. Opovrhovaný papír a tužka fungují v horku, dešti i mrazu. Jsou vždy při ruce, nestojí jednoho majlant a nemůžou jim „dojít baterky“. Přírodovědec (a tudíž i každý milovník ptactva) je svého druhu velmi zvědavý člověk. Nic, co ještě nenašel, neprozkoumal, nezaznamenal a nepodělil se o to s druhými mu prostě nedá spát. A tak se lopotí vedrem i mrazem, dnem i nocí a po kouskách odhaluje záhadná ptačí tajemství. Ale ta naše hlava děravá... Druhý den si ještě barvitě pamatujeme všechny podrobnosti našeho úžasného pozorování. Po měsíci už detaily začínají mlhavět. A po roce? Jak ono to vlastně tenkrát bylo...? Ornitologickým zápisníkem se může stát jakýkoliv sešit (lepší je nějaký s pevnými deskami). Vždy zapíšeme co, kde, kdy, jak a za jakých okolností (počasí apod.) jsme pozorovali. Vše můžeme i nakreslit. Kreslení se prosím vůbec nebojte. I neumělá „čmáranice“ je někdy názornější než popsané stohy papíru a nejde nám tady přece o nějaké vysoké umění... Tak asi tak milá dítka počítačových generací. A úkol do příště? Pošlete nám ukázky svých pozorování buď napsané, nebo naskenované i s obrázky. No a tím jsme se dostali od vašeho nového ornitologického denníku k počítači, od kterého jsem se vás snažil celou tu dobu odvést někam s tužkou a sešitem do přírody. Václav Bartuška
7
u
8
PTAČÍ SVĚT
LÉTO 2005
První zimní exkurze ČSO na jižní Moravu Účastníci loňské exkurze ČSO do Krkonoš pravděpodobně namítnou, že první členská zimní exkurze se uskutečnila právě v loňském roce, kdy nás v květnových Krkonoších uvítala sněhová vánice. Nicméně alespoň podle data se první opravdová zimní exkurze uskutečnila letos – a to 25.-27. února. Nápad nabídnout členům kromě tradičního jarního zájezdu i zimní expedici se ukázal být vskutku výborným – akce byla velice povedená, ať již počtem návštěvníků (72) či pestrým spektrem pozorovaných zimujících druhů. Byla nás tolik, že jsme se museli rozdělit na dvě skupiny. Blíže ale o tom nechme vyprávět Vojtu Sládečka, tradičního účastníka exkurzí ČSO. Za sekretariát ČSO mohu jen dodat, že nás zájem o exkurzi velmi potěšil a že nadšení účastníků, které nepolevovalo ani při nízkých teplotách v brzkých ranních hodinách, či za ostrého vše pronikajícího větru, nám bylo odměnou za trochu náročnější organizaci. Lucie Hošková Mám tu čest seznámit vás s průběhem vůbec první zimní exkurze v dějinách České společnosti ornitologické. Začalo to tím, že jsme se dopravovali na místo samostatně, nebo ve skupinách, ale každý jiným dopravním prostředkem. Po příjezdu na ubytovnu ve Valticích jsme zjistili, že se exkurze účastní neobvyklé množství lidí, přibližně 70. Proto jsme byli rozděleni do dvou skupin: A a B. Samozřejmě jsme se ubytovali a poté následovala večeře ,,knedlovepřozelo“. Skupina ,,A“ měla budíček ráno v 5.00, jelikož se jelo v 5.30 na rozlet husí z vodního díla Nové mlýny. Doprava na místo byla zajištěna u místní společnosti Bors a. s. Břeclav. Cestou jsme přibrali našeho dnešního průvodce RNDr. Josefa Chytila a ten nám ukázal hejno husí na Novomlýnské nádrži poblíž Mušovského kostelíčka. Kochali jsme se asi hodinu, pak nám je rozehnal orel mořský (Haliaeetus albicilla). Překvapení nám uchystala zimující potápka roháč (Podiceps cristatus). Počkali jsme, až vyleze slunce, které vše ozářilo - vodní hladinu, sníh i naši mysl. Z prokřehlých rampouchů stojících v deseti pod nulou se staly opět bytosti z masa a kostí. Nový den se na nás vyloupl ze šera v podobě slunečního kotouče. Vychutnali jsme růžovobílou atmosféru a jeli jsme k řece Jihlavě. Byla to příjemná procházka po zmrzlém sněhu pod čerstvě vyšlým sluncem. Dobrá snídaně nás povzbudila a mohli jsme se vydat na další cestu, a to na pochod po břehu Dyje. Slyšeli jsme žlunu šedou (Picus canus), viděli jsme bobří okus, avšak žádného živého bobra (škoda, snad příště). Ke
konci obchůzky nás mile překvapili ptáci. Nejdříve tokající labutě velké (Cygnus olor), které měly krky do srdíčka. Představily se nám i jejich vzácné příbuzné: tři labutě zpěvné (Cygnus cygnus). Dva druhy morčáků: morčák velký (Mergus merganser) a morčák bílý (Mergus albellus). Ani ostralka štíhlá (Anas acuta) a hvízdák eurasijský (Anas penelope) se nám neváhali ukázat a sovy si řekly, že se nenechají zahanbit ostatními ptáky a vylétlo nám pod nohama devět kalousů pustovek (Asio flammeus). Byl čas na oběd, a tak jsme zajeli do restaurace, kde měli kromě vycpanin sumců, bobra a husy polní také vynikající jídlo. Vegetariáni měli pořádnou porci těstovin s chřestem. Bylo to teplé, syté a výborné. Když jsme měli plné žaludky, přinesli nám ještě zeleninový salát a nakonec ještě nám dětem dali lízátko a mandarinku. Ostatní měli pořádnou porci kuřecích řízků. Vyrazili jsme zase na cestu, tentokrát na zimoviště kalousů ušatých. To byl panečku zážitek - padesát kalousů na jednom malém hřbitově. Zajeli jsme si ještě nakoupit do Mikulova a pak bohužel zase zpátky na ubytovnu. Dospělí se však radovali z blízké vidiny vinného sklípku. Prý to tam vonělo historií a vínem. Sklep byl totiž postaven před skoro čtyřmi sty lety Druhý den, po snídani na ubytovně, naše skupina A vyrazila do obory ,,Soutok“, kde včera byla skupina B, která dnes vyrazila ráno v 5. 30 na husy. Obora ,,Soutok“ je významnou lokalitou na dravce a prováděl nás tam David Horal. Hned na začátku si doplnili seznam viděných ptáků ti, co ještě neviděli br-
Návštěva zimoviště kalousů ušatých byla pro všechny velkým zážitkem Foto Ota Vorel
Ranní rozlet hus nad Mušovským kostelíkem Foto Ota Vorel koslava severního (Bombycilla garrulus). Spatřili jsme jich asi 1000. Po chvíli jsme viděli obydlený bobří hrad. Hned potom na obloze zakroužili rarozi velcí (Falco cherrug) a luňáci červení (Milvus milvus) nám ukázali své přenádherné barvy. Nepřestávali jsme se rozplývat štěstím, ani když jsme vyšli na planinu, kde dost bujně foukal vítr. Ten nám sice vadil, ale zato nevadil orlům královským (Aquila heliaca). Krásně jsme si je prohlédli, když nad planinou kroužili. Bylo to však jako na miskách vah. Vítr nám hnal sníh do obličejů, kde nám při deseti stupních mrazu namrzaly slzy na sklíčka dalekohledů, ale přes všechny útrapy jsme byli opravdu šťastní, že můžeme pozorovat tyto nádherné orly. Opravdu je ,,Soutok“ lokalitou na dravce, to nám sami dokázali. V jednu chvíli totiž nad námi kroužilo celkem osm orlů – z toho jeden pár orlů královských a tři páry orlů mořských. Když jsme se vraceli zpět, zahlédli jsme ještě asi šest prasat divokých. Bohužel kůže z prasat zdobí vnitřek kdejaké moravské restaurace. Právě do jedné z nich jsme jeli na oběd… Exkurze skončila a zbývá ji zhodnotit. Organizátoři to měli skvěle vymyšlené. Museli vzít v úvahu, že nás bylo přes sedmdesát, a tak to, co první skupina A absolvovala první den, absolvovala skupina B druhý den a naopak. Druhově to skupiny měly 1:1, jen skupina A viděla od jednotlivých druhů více jedinců, a i tak můžou být spokojeny obě skupiny, A i B. Děkuji. Vojtěch Sládeček, 12 let
Pozorování ptáků v NPR Soutok
Foto Michaela Krestová
LÉTO 2005
PTAČÍ SVĚT
9
Stanovisko ČSO k výstavbě větrných elektráren V posledních letech vyrůstají na mnoha místech naší republiky stožáry větrných elektráren. Tyto stavby sice přinášejí užitek v podobě „ekologicky čisté“ energie, ale v případě nevhodného umístění mohou znamenat smrtelné nebezpečí pro mnoho ptačích druhů. Česká společnost ornitologická podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie a zároveň upozorňuje na možné negativní důsledky nevhodně umístěných staveb. Přetiskujeme celý text stanoviska ČSO k výstavbě větrných elektráren, které bylo schváleno výborem ČSO dne 27. ledna 2005. n
ČSO podporuje využívání obnovitelných zdrojů k výrobě energie, včetně využívání energie větru, jako nezbytný předpoklad ke snižování emisí tzv. skleníkových plynů a tím předcházení dalším globálním klimatickým změnám.
n
ČSO upozorňuje na skutečnost, že větrné elektrárny a jejich parky resp. farmy mohou představovat vážná rizika pro ptáky, příp. jiné skupiny živočichů (netopýry), a to především z následujících hledisek: - zábor biotopů pro vlastní výstavbu - nebezpečí přímých úhynů po kolizi s větrnými elektrárnami (VE) - možná disturbance, změna stanovištních podmínek, zhoršení dostupnosti potravy, degradace a fragmentace biotopů, zmenšení nebo ztráta obyvatelného prostoru pro ptáky a možný vznik bariér pro přesun ptáků, a to na hnízdištích, zimovištích i během tahu a pohybů mezi hnízdišti, místy získávání potravy a místy odpočinku. Tato tvrzení jsou podložena řadou odborných studií ze zahraničí.
n
n
ČSO zároveň upozorňuje na skutečnost, že závazek dbát zvýšené opatrnosti při plánování výstavby VE s ohledem na ochranu tažných druhů se vztahuje na všechny členské státy Bonnské úmluvy (viz rezoluce 7.5 Wind Turbines and Migratory Species z roku 2002). ČR je členským státem této úmluvy od 1.5.1994. Každému záměru výstavby VE, větrného parku (VP) nebo větrné farmy (VF) musí předcházet nejméně jednoroční podrobný ornitologický výzkum, který posoudí výskyt, početnost a přesuny ptáků na lokalitě a typ využívání krajiny ptáky. Takový roční průzkum je v současnosti již standardem např. v Rakousku a Německu, přičemž tyto
Větrná farma v USA
země mají s využíváním větrné energie podstatně bohatší zkušenosti než Česká republika. V odůvodněných případech by průzkum měl trvat alespoň dva až tři roky, aby postihl i vlivy klimatických a dalších rozdílů mezi jednotlivými roky. Průzkum se musí soustředit především na ty skupiny nebo druhy ptáků, které jsou v našich podmínkách výstavbou VE, VP a VF nejohroženější. Jedná se zejména o oba druhy čápů a další velké brodivé ptáky, vrubozobé ptáky (kachny, husy a labutě), dravce (zvláště středně velké a velké druhy – orel mořský, orel královský, motáci, luňáci, včelojed lesní), některé hrabavé (především tetřívka obecného), dropa velkého, chřástala polního, protahující jeřáby popelavé, sovy a další. Při hodnocení musí být zvýšená pozornost věnována tahovým cestám ptáků a místům, kde dochází k velkému soustřeďování menších a drobných druhů ptáků táhnoucích v noci (bahňáci, pěvci). Zejména se jedná o sedla a průsmyky v horských oblastech. Dále by měla být posouzena lokalizace každého projektu ve vztahu k ptačím oblastem soustavy NATURA 2000 a shromaždištím ptáků (zimní shromaždiště, tokaniště). n
n
Zpracovatelé každé hodnotící studie musí být kompetentní a na odpovídající odborné úrovni, seznámeni s poměry avifauny v daném regionu a měli by využívat i poznatků dalších ornitologů působících v předmětné oblasti. Závěry každé studie by měly být důsledně respektovány i v závěrech dokumentace o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). U všech již vybudovaných VE, VP či VF musí být provedeno nejméně jednoroční sledování mortality ptáků i dalších vlivů na ptáky i v době provozu (tzv. „before-aftercontrol“), opět v souladu se zahraničními
Mrtvý sup – následek nevhodně umístěné větrné farmy v tahovém koridoru dravců nedaleko Gibraltaru ve Španělsku Foto SEO/BirdLife International standardy. Tímto způsobem bude možno získat nové konkrétní poznatky o vlivu těchto zařízení v našich podmínkách. n
V případech, kdy investor bude trvat na situování VE, VP či VF do (podle závěrů studie) nevhodné lokality, využije ČSO jako občanské sdružení s vysokou odbornou reputací všech zákonných prostředků k zabránění realizace takového projektu, a to na národní i evropské úrovni.
n
Za samozřejmost považujeme i zodpovědné posouzení vlivu každého projektu na krajinný ráz, k čemuž zavazuje i stávající legislativa.
n
ČSO nabízí svůj odborný potenciál orgánům státní správy i subjektům podnikajícím ve větrné energetice k účasti na hodnocení vhodnosti jednotlivých projektů, příp. k výběru dalších, z hlediska ochrany ptáků nekolidujících lokalit.
Redakce děkuje za poskytnutí fotografií firmě KV VENTI
Větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem Rakousko
10
PTAČÍ SVĚT
LÉTO 2005
V českých luzích a hájích se skrývá smrt V pátek třetího března tohoto roku byl nalezen v blízkosti silnice spojující jihočeské obce Zbudov a Mydlovary, východně od železniční tratě, mrtvý orel mořský. Byl to dospělý samec, s nejvyšší pravděpodobností pocházející z páru hnízdícího v šest kilometrů vzdáleném lese. Jedná se o jednoho z nejvzácnějších zástupců naší avifauny. Na celém území státu hnízdí do třiceti párů, z toho v jihočeském regionu asi 20 párů. Jihočeská hnízdní populace patří k nejvýznamnějším v rámci celé střední Evropy. Orli mořští v této době již sedí na vejcích, uhynul tedy nejen dospělý samec, ale s největší pravděpodobností byla orlí populace ochuzena o jedno až dvě mláďata, protože samice hnízdění v této fázi sama nemůže úspěšně dokončit. Přivolaní zástupci státní ochrany přírody a ornitologové snadno podle stop ve sněhu zjistili, co se stalo. Orel, který v zimním období požírá především uhynulé živočichy, které v krajině najde, se krmil na selátku domácího prasete pohozeném nedaleko polního hnojiště. Po nakrmení poodlétl asi dvě stě metrů a uhynul. Na první pohled bylo jasné, že se asi jedná o další případ otravy jedem, který neznámí pachatelé vpravují do těl uhynulých zvířat rozhozených po krajině. Při prohlídce širšího okolí nálezu, asi 500 metrů daleko, byl nalezen ještě další důkaz. Zbytky skořápky slepičího vejce s propíchnutým otvorem zalepeným voskem. Přesně tak, jak se po mysliveckém způsobu kdysi připravovala vejce za účelem trávení tzv. „škodné“. Výsledky pitvy a toxikologické vyšetření potvrdily původní předpoklad. Do těla selátka byl vpraven prudký jed, normálně používaný jako insekticid. Tento jed byl nalezen i ve zbytku potravy v zažívacím traktu orla a byl jednoznačně příčinou úhynu. Zbytky jedu byly nalezeny i ve fragmentu nalezeného vejce. Bohužel se nejedná a ojedinělý čin neznámého psychopata. V minulém roce byl nalezen stejným jedem otrávený orel mořský u Soběslavi a jed zabil i orla skalního který se k nám zatoulal ze Slovenska letos v zimě na
Moravě. Počet nalezených dravců, u kterých byla jednoznačně prokázána otrava, jde do mnoha desítek. A je to bohužel pouze příslovečná „špička ledovce“. Protože jak velká část uhynulých živočichů je nalezena a jak velké procento z těchto nálezů je předáno příslušným pracovníkům ochrany přírody či ornitologům? Kdo má zájem na vytrávení šelem a dravců je celkem logické. Jsou to jedinci, kteří si pod pojmem příroda představují srnce, bažanty či zajíce nebo další zástupce tzv. lovné zvěře. A vše, o čem se domnívají, že může stavy těchto živočichů snížit, považují za úhlavní nepřátele. A že se s liškami, vránami a dalšími, pro které je jed především určen, „svezou“ i chránění dravci? Vždyť mají přece taky zahnutý zobák a občas uloví zajíce či bažanta. A protože je kladení otrávených návnad zakázáno, vzali tito lidé zákon do svých rukou. Podobně, jako to někteří lovci či pytláci udělali v případě celoročně chráněné šelmy rysa. Ještě před několika lety prosperující populace byla z velké části vystřílena. Jenom pro ilustraci, z patnácti rysů označených z důvodů telemetrického sledování vysílačkou jich bylo na Šumavě zastřeleno osm! Případ otráveného orla mořského a kladení otrávených návnad byl pochopitelně předán
Mrtvý orel mořský – výsledek lidské hlouposti a krutosti Foto Jiří Bohdal policii spolu s trestním oznámením na neznámého pachatele. A jaký bude osud jihočeské populace orla mořského? Tento dravec je špatný lovec, potravu získává hlavně v okolí vod, kde sbírá z hladiny především defektní či uhynulé ryby nebo vodní ptáky, v zimě tvoří jeho potravu z velké části mršiny. Je to klasická ukázka druhu plnícího v přírodě sanitární funkci. A proto pokud budou nadále nezodpovědní jedinci pokládat v rozporu se zákonem v krajině otrávené návnady, bude osud několika desítek těchto nádherných ptáků zpečetěn během pár let. Jan Ševčík, Správa CHKO Třeboňsko
lik již tradičně nejpočetnějších nocovišť. I zde je však početnost (ve srovnání s údaji z minuSoučástí projektu „Vlaštovka“, který Kroužkovací stanice Národního muzea Praha vyhlásila losti) podstatně nižší. Více než 10 000 vlaštov roce 2003, je vedle shromažďování dat o hnízdní biologii (sběr hnízdních karet) i evidence hro- vek bylo odhadnuto pouze na lokalitách „Zrmadných nocovišť vlaštovek obecných. Tato část projektu je nemyslitelná bez širší spolupráce cadlo“ (Jičínsko), „Žehuň“ (Nymbursko) a většího okruhu ornitologů, aby byly získány údaje pokud možno z celého našeho území. V součas- „Heřmanský“ (Ostravsko). Jistě by do této né době máme informace o nocování vlaštovek především z těch lokalit, kde probíhají pravidel- skupiny patřil i rybník Nesyt (Břeclavsko) – z roku 2004 jsme však nedostali žádné konné odchytové akce, údaje z jiných lokalit jsou méně početné. krétní údaje. Nejvyšší hodnoty byly zaznameV našich podmínkách využívají vlaštovky hnízdící ptáci nocují totiž buď přímo na hníz- nány na Heřmanském stavu (druhá polovina k nocování převážně rákosové porosty. Dávají dech, nebo na příhodných místech v jejich těs- srpna 2004: 100 000 – 120 000 vlaštovek, Jiří přednost „vodním“ rákosinám, ale jsou známy né blízkosti (hřebík či jiný kovový předmět Stolarczyk), dále na rybníku Zrcadlo (srpen: i údaje ze „suchých“ rákosin. Ojedinělé jsou i trčící ze zdi). Pokud tedy chceme mít „doma“ 60 000 vlaštovek, Miroslav Jelínek, Jaroslav údaje o nocování vlaštovek obecných v poros- hnízdící vlaštovky, pamatujme i na tuto sku- Klápště) a Žehuňském rybníku (srpen: 10 000 tech kukuřice. Velmi málo víme dosud o no- tečnost. – 20 000 vlaštovek, Lubor Urbánek, Miroslav cování vlaštovek v místech, kde nejsou v blízPočetnost nocujících vlaštovek se v průbě- Jelínek). kosti žádné rákosové porosty. Týká se to pře- hu hnízdní sezóny mění. Velmi málo toho Naše poděkování za poskytnutí údajů patří devším období po vyvedení mláďat. Dospělí víme o květnových nocovištích, v červnu – to následujícím zpravodajům: Bárta František, zjistíme především odchytem – výrazně přeBošek Václav, Formánek Jiří, Horáková Mavažují samci, později se objevují mláďata rie, Jasso Ladislav, Jelínek Miroslav, Kameníz prvních hnízdění. Početnost dále roste a poková Elena, Klápště Jaroslav, Kolman Pavel, kud jde o naše vlaštovky, dosahuje maxima Kult Jiří, Kverek Pavel, Novák František, zhruba v polovině srpna. Poté se u nás začínají Schröpfer Libor, Stolarczyk Jiří, Šimek Jaroobjevovat i příslušníci jiných, převážně severslav, Štancl František a Urbánek Lubor. něji hnízdících populací. A jak dále v roce 2005 ? Uvítáme zaslání Velmi složitým úkolem je stanovení početnosti nocujících vlaštovek. Zde se musíme odhadů početnosti z následujících termínů: spokojit s hrubým odhadem, vždy bychom 15.6., 30.6., 15.7., 30. 7., 15.8. a 30.8. Zájem však k němu měli přistupovat s nejvyšší opatr- máme pochopitelně i o data z časnějších a ností. Naše dosavadní zjištění ukazují, že vlaš- pozdnějších termínů. Prosíme o zaslání údajů tovky s blížícím se odletem postupně opou- (do konce září 2005) do kroužkovací stanice. Jaroslav Škopek, Jaroslav Cepák Vlaštovka obecná na hnízdě Foto Jan Ševčík štějí menší nocoviště a soustřeďují se na něko-
Nocoviště vlaštovek obecných v roce 2004
LÉTO 2005
PTAČÍ SVĚT
11
Zprávy z BirdLife International Nový papoušek popsán v Amazonii V povodí Amazonky byl popsán nový druh papouška. Přestože se o jeho existenci vědělo téměř sto let, nyní byl konečně potvrzen jako samostatný druh. Papoušek odolával svému objevení díky zmatení, ke kterému došlo ve vědeckých kruzích. Badatelé, kteří studovali vycpaniny tohoto žovali za mladé jedince známého druhu aradruhu v brazilských muzeích, je mylně pova- tingy zlatého (Aratinga solstitialis), jehož exponáty však v muzeích chyběly. Do chovů a sbírek v severní Americe a Evropě se pro změnu dostali pouze aratingové zlatí. Nikdy proto nedošlo k srovnání obou druhů tak říkajíc „vedle sebe“. Fábio Silvério, hlavní „objevitel“ nového druhu vysvětlil, že když konečně provedli detailní srovnání exponátů z brazilských muzeí a sbírek v ostatních zemích, bylo hned zřejmé, že papoušci se výrazně liší zbarvením opeření. Nový druh dostal jméno Aratinga pintoi a je dosud poměrně hojný v otevřených oblastech s písčitými půdami v okolí Monte Alegre v Brazílii. Často je rovNově objevený aratinga (Aratinga pintoi) něž pozorován při přeletování nad obydlenýFoto Luís F. Silveira mi oblastmi. S objevením nového druhu
papouška vždy hrozí zvýšený zájem chovatelů a obchodníků a nárůst nelegálního obchodu. Brazilské ministerstvo pro životní prostředí (IBAMA) přislíbilo, že bude velmi pečlivě monitorovat obchod s živočichy z volné přírody v této oblasti. Brazílie je, co se rozmanitosti avifauny týče, se svými více než 1600 druhy ptáků bezesporu jednou z nejbohatších zemí světa. V posledních dvaceti letech zde bylo objeveno více nových druhů než kdekoliv jinde na Zemi. Bohužel právě mnoho nově objevených druhů je zároveň přímo ohroženo vyhubením a Brazílie je rovněž nechvalně proslulá jako země hostící nejvíce ohrožených druhů na světě. Partner BirdLife International v Brazílii převzal odpovědnost za vznik programu zaměřeného na ochranu ohrožených ptačích druhů zejména v oblasti atlantských deštných lesů. Program by měl zajišťovat rovněž ochranu nově objeveným druhům.
Asijští supi potřebují pomoc
moci být vypuštěni do prostředí nezamořeného diklofenakem. V současné době již v JiV souvislosti s krachem populací tří druhů asijských supů apeloval BirdLife International na vlá- hoafrické republice probíhá velmi nadějné dy Pákistánu a Nepálu, aby stejně jako sousední Indie zakázaly používání veterinárních přípravtestování látky, která by měla diklofenak naků, které zapříčinily masivní úhyny supů v jižní Asii. hradit a není pro supy toxická. Testování by Populace tří druhů asijských supů, sup ben- Z některých oblastí jižní Asie již supi zcela mělo být ukončeno letos v létě. Bude velmi záležet na přístupu zainteresovaných zemí, gálský (Gyps bengalensis), sup indický (Gyps vymizeli. indicus) a sup tenkozobý (Gyps tenuirostris) Výsledkem intenzivního bádání několika zda se podaří supy, tyto majestátní vládce obpoklesly v letech 1992 až 2000 o více než vědeckých týmů bylo zjištění, že za masivní lohy, zachránit. Podle tiskových zpráv BirdLife International 90%! Takto výrazný pokles nebyl ještě nikdy úhyny supů je zodpovědný veterinární přípraz března 2005 přeložila a upravila vek diklofenak, který se používá k léčbě záv historii u žádného ptačího druhu zaznameBarbora Houdková nán a překonal tak i rychlost vymírání pověst- nětlivých onemocnění u dobytka. Na základě této informace rozhodla 17. března letošního ného dronta mauricijského, známého pod nelichotivým českým názvem „blboun nejap- roku indická vláda pod vedením ministerskéný“. Poprvé na masivní úhyny supů upozornili ho předsedy Manmohana Singha během půl roku zastavit používání diklofenaku jako vetevědci z Bombajské přírodovědné společnosti, rinárního léčiva. Pro supy je diklofenak toxickteří již předtím populace supů monitorovali. ký - pokud se živí na mršině dobytka ošetřené Na základě šokujících zjištění byly všechny tři tímto přípravkem, dochází u nich k selhání druhy přeřazeny podle kritérií Světového sva- ledvin a následnému úhynu. Lze však předpozu ochrany přírody (IUCN) do kategorie kri- kládat, že i přes zákaz bude preparát nadále ticky ohrožených druhů, což je nevyšší stupeň používán z četných zásob. Jediným řešením ohrožení. Pokles se však zastavit nepodařilo a současné kritické situace je okamžitý odchyt Záchranné centrum pro supy v indickém Pinjov letech 2000-2003 pokračoval na úrovni 22% zbývajících supů a jejich chov a rozmnožová- re začalo s umělým odchovem těchto dravců u supa bengálského a 48% u supa indického. ní v lidské péči, a to až do doby, než budou Foto Chris Bowden/RSPB
Trus jako nástroj
Sýček králičí se živí především hmyzem. Hojný úlovek si zajišťuje krajně nezvyklým způsobem. Jak uvádí americký zoolog Douglas Levey z University of Florida v Gainesville, sýček králičí sbírá trus a aranžuje jej v okolí své nory, aby k sobě nalákal hmyz, především pak chrobáky. Jeho kořist tak narůstá na desetinásobek toho, co by ulovil, kdyby tuto podivnou návnadu nekladl. Sýčci sbírají pro tyto účely trus savců, obvykle koňský, kravský, ale i psí a kočičí. Čas od času zařadí jako „specialitu“ i trus některých volně žijících velkých kopytníků, jako je americký vidloroh. Přesto Levey nepovažuje toto chování sýčků za důkaz výjimečné moudrosti sov.„Nemyslím si, že by si sýčci uvědomovali, co vlastně dělají,“ říká Levey.
Také další biologové jsou toho názoru, že se toto chování u sýčků vyvinulo bez toho, že si sýčci byli vědomi, proč si svou sbírku trusu pořizují. „Položení trusu a ulovení brouka je časově od sebe natolik vzdáleno, že si sova tuto souvislost uvědomí,“ říká americký ornitolog Berndt Heinrich z University of Vermont. Levey se domnívá, že původní motiv rozmisťování trusu kolem nory mohl být úplně jiný. Mohlo jít o optický signál pro nalákání samice nebo o důsledek snahy zakrýt pach mláďat ukrytých v noře. „Nemyslím si, že by tu šlo výhradně jen o lov brouků,“ říká Levey. „Sovy jsou vášniví sběratelé kuriozit. Hromadí v okolí hnízda nejrůznější věci – prázdné plechovky, kusy koberce a dokonce i těla zvířat zabitých auty na dálnicích, např. přejeté žáby. Trus savců mohl být původně jen jedním z mnoha exemp-
lářů jejich sbírek. Jeho masové sbírání pak nastartoval fakt, že k sobě láká kořist.“ Zdroj: www.osel.cz, autor Jaroslav Petr
Sýček králičí používá k získání potravy netradiční metodu Foto Nature
12
PTAČÍ SVĚT
LÉTO 2005
Za ptáky do světa
Madagaskar I – podivuhodná příroda „osmého kontinentu“ Čtvrtý největší ostrov na světě, ač leží poměrně blízko jihozápadního pobřeží Afriky, s ní mnoho společného nemá. Od tohoto kontinentu se oddělil přibližně před 165 miliony let – doba dost dlouhá na to, aby zde vzniknul zcela ojedinělý svět. Míra endemismu je úctyhodná - 90% flóry a fauny nikde jinde na Zemi nenajdete. Lemuři jsou jedním z jeho symbolů, žijí zde však i další endemičtí savci – hmyzožravci bodlíni či fossa, největší šelma tohoto mírumilovného ostrova, velká pouze jako kočka domácí. Ptáci, ač nejmobilnější z živočichů, dosahují překvapivě vysoké míry endemismu také – nachází se zde nejvyšší počet endemitů z Africké oblasti. 120 z 204 hnízdících druhů, náležejících do 36 rodů a pěti čeledí, nežije nikde jinde než na Madagaskaru, případně na přilehlých ostrovech. Méně známá, ale nesmírně bohatá, je i fauna plazů a obojživelníků. S příchodem podzimních plískanic jsme si vzali příklad z ptáků a koncem října odletěli do teplých krajin. A to rovnou na ostrov, který je rájem zoologů. Návštěva tropického pralesa, který skýtá pozorovateli mnohem více možností spatřit jeho unikátní obyvatele, nežli třeba rozlehlé porosty okolních kontinentů, připomíná výlet do třetihor. Už jenom uvítání v podobě vysokých stromových kapradin… Nejdříve jsme však strávili několik dní v hlavním městě – Antananarivu. Skvělé ubytování v jednom z barevných domků na svahu jsme získali díky předchozí domluvě s nevládní organizací MATE – Man and the Environment. Čekali zde na nás její američtí členové, Marie-Lise Bouscaren a William Radecki, naši pozdější průvodci, sousedé a přátelé v pralese Vohimana. Atmosféra Tany, jak město obyvatelé nazývají, nás okamžitě pohltila. Vůně smažených banánů na rušném tržišti, kde se prodávalo vše od ovoce po lampy vyrobené z plechovek, dřevěné hospůdky, kopcovitý terén pokrytý spletí domků a uliček protkaný rýžovými poli. Těmi se brodili první ptáci, které jsme po příletu viděli – volavky rusohlavé (Bubulcus ibis), malgašsky Vorompotsy. A na jezírku přímo uprostřed města byla ke spatření bílá forma elegantní volavky madagaskarské (Egretta dimorpha). Chybět nemohla ani všudypřítomná a stále upovídaná majna obecná (Acridotheres tristis). Prales Vohimana, kde jsme strávili následujících pět týdnů, leží východně od Antananariva. Těsně sousedí s jedním z nejchráněnějších národních parků Andasibe – Mantadia, sám jakožto sekundární prales chráněn není – díky propojení s koridorem navazujícím na národní park je však relativně zachovalý. Kopcovitý terén se rozkládá mezi 650 a 1000 metry nad mořem a zabírá 1635 hektarů. Předchozí výzkumy prokázaly vysokou diverzitu – 10 druhů lemurů, nespočet plazů a obojživelníků. Ptáci však doposud sledováni nebyli. Zaznamenali jsme zde 59 ptačích druhů, z nichž 17 je endemických a 15 se vyskytuje také na ostrovech v okolí Madagaskaru. Z tohoto počtu zde 39 druhů prokazatelně hnízdilo – na jižní polokouli nebyl podzim, ale jaro.
Ráno nás veselým a velmi hlasitým pokřikem budili hnědě zbarvení papoušci vaza, jejichž dva podobné druhy - vaza velký a malý (Coracopsis vasa a C. nigra) poletovaly ve smíšených hejnech. Podobně jako snovatci žijí pouze na Madagaskaru, na Aldabře, Komorských ostrovech a několika dalších ostrůvcích v Indickém oceánu. Malgaši je nazývají Boaiza. Na návštěvu do kempu vybudovaného díky MATE u řeky Vohimany, jehož chatky kryté listy z ravenaly (příbuzná banánovníku, s typickým vějířem listů - symbol Madagaskaru) nám byly po celou dobu útočištěm, chodil i kukal modrý (Coua caerulea), malgašsky Teco. Mohutný pták s tmavě modrým, lesklým peřím, tak trochu komicky poskakující po tenkých větvích, se vždy ve stejnou ranní hodinu objevil na výzvědách. Podle zdejšího mínění dovede předvídat a ohlašovat změnu počasí. Kukačka toloho (Centropus toulou) se ozývala z pralesa charakteristickým hlasem, který jí přinesl jméno, v malgašštině i češtině znějící stejně. Endemická podčeleď kukaček – kukalky (Couinae), zahrnuje stromové a pozemní druhy nevynikající v letu, s krátkými kulatými křídly a dlouhým širokým ocasem. Políčko holé kůže mají nejen kolem oka, ale i na kostřeci. To je na rozdíl od modré oční partie tmavé a kukalky jej brzy zrána po chladné noci vystavují slunečním paprskům, aby se zahřály. Na plochých kamenech řeky se koupelí osvěžovali konipásci madagaskarští (Motacilla flaviventris), procházeli se však i přímo kolem našich chatek. Velmi hojný bulbulčík ostrovní (Hypsipetes madagascariensis), neboli Tsikirovana, si zase hned kousek za nimi postavil hnízdo. Mláďata sámy madagaskarské (Copsychus albospecularis pica), malgašsky Tobina, jsme při cestách pralesem objevili v nízko položené dutině stromu. Hnízdo snovače obojkového (Ploceus nelicourvi) jsme pro změnu spatřili při brodění proti proudu řeky Vohimany, která, kromě úzkých, mačetou pracně udržovaných cestiček, poskytovala druhou možnost pohybu hustým a většinou neprostupným porostem. Běžně jsme potkávali kruhoočko (Zosterops maderaspatana), malgašky Ramanjerika, s výrazným bílým kru-
Malý, ale neohrožený ledňáček chocholatý (Alcedo vintsioides) Foto Alena Pazderová hem kolem očí, či dronga chocholatého (Dicrurus forficatus), leskle černého fešáka s výraznou chocholkou nad zobákem a dlouhou vidlicí ocasu. Při okrajích lesa a v křovinách se míhaly bleskurychlé nektarinie, pijící zahnutými zobáky z květů. Byly to druhy Nectarinia souimanga a méně častá N. notata. Malgašové nazývají oba druhy Soy-manga. Klenot pralesa, lejskovec madagaskarský (Terpsiphone mutata) se zde vyskytoval ve své rezavé morfě, na jihu jsme později viděli i bíle zbarvené jedince. Obě tyto barevné morfy se týkají pouze dospělých samců a jsou geneticky ukotveny. Nejedná se však o poddruhy, ani o odložené dozrávání do dospělého šatu. Černobílé opeření a modrý kroužek kolem oka zdobí lesknáčka bělokřídlého (Pseudobias Wardi), malgašsky Fitatr´ala. Jedním z nejvýrazněji zbarvených ptáků je nepřehlédnutelná, avšak poměrně vzácná vanga modrá (Cyanolanius madagascariensis). Odstín svrchní části těla a zobáku byl snad nejzářivější modrou, kterou lze spatřit, doplněný navíc bílým břichem. Další vanga (Leptopterus chabert) má už pouze modrý kroužek kolem oka. Prvně jmenovanou Malgaši nazývají Voranantsasatra, druhou Antsastaka. Nemyslete, dovedou vymyslet ještě delší názvy. Nikdy si nepotrpěli na tance kolem ohně za doprovodu bubnů, které jsou spojovány s kontinentální Afrikou. Raději pořádali řečnické soutěže, ve své květnaté řeči psali básně a vymýšleli bezpočet přísloví, která často čerpají z říše zvířat. Potomci dávných Polynésanů, se kterými se obyvatelé Afriky smísili až mnohem později, připluli na ostrov i se svou rýží a pěstitelským umem. Prales pro ně byl tajemným místem, kde v podobě lemurů naříkají duše zemřelých, sami se řídili spletí velmi složitých rituálů a tabu Fady. (V prvních dnech přivykání na neuvěřitelný souzvuk hlasů nočního pralesa jsme se jejich strachu chodit do pralesa v noci vůbec nedivili). Při současné populační explozi však většina tajemného lesa podlehla zemědělství, s následnou erozí a všemi souvisejícími zničující důsledky, jako je třeba postupné zanášení jezera Alaotra, které dříve bývalo zlatým rýžovým dolem. Jana Martinková, Alena Pazderová, Soňa Žambochová Pokračování v příštím čísle
Ročník XII/Číslo 2. Redakce: Česká společnost ornitologická, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10-Hostivař, tel./fax 274866700, e-mail
[email protected]. Odpovědný redaktor: Barbora Houdková, technický redaktor: Alexandra Trublová a Martin Fejfar. Stránky pro děti připravuje Václav Bartuška.Vychází čtyřikrát ročně v nákladu 3000 výtisků. Sazba a tisk: JAVA Třeboň. Zaregistrováno MK ČR pod číslem E 12781. Ročník 2005 je finančně podpořen dotací Ministerstva životního prostředí ČR č. 322/05.
SPOLUPRACUJÍCÍ
ORGANIZACE
