Jaro už je v plném proudu. Prázdniny dveřmi a Řada jsou z násza už vyhlíží každý je už netrpělivě vyhlíží. dokonce léto a s ním Někdo se podívá do daleké oblíbené prázdniny. Ještě ciziny, po naší než někdo se nakousek ně rozejdeme, republice a někdo budeve nás čeká spoustasepráce těšitškole, z lenošení kolem ale i spousta Ondřejova. na tom,si různých Nezáleží akcí, ze kterých kde odnesete budeme, i důležité nějaký je ten využít volného času pro zážitek. odpočinek, pro záliby a pro A protože naše nese oblíbené koupání, ať škola už bude jméno bratří Fričů, v malém rybníčku nebo vybírám oceánu. z toho, co je v nedozírném nachystáno, dárek naší Přejunoční vám oblohy. všem, aby vám Tensebudete prázdniny vydařily za podle moci pozorovat jasné vašich představ... noci 15. června v podobě zatmění Měsíce. Uričtě ...a těším se na vašesi to nenechte odpočaté úsměvy.ujít.
1
NA STOPĚ TŘETÍHO ŽIVLU Je tu třetí číslo letošního ročníku a s ním živel ZEMĚ. Země je charakterizována kombinací chladný a suchý, je mu přiřazena světová strana sever.
CO JE ZEMĚ? Země je třetí planeta Sluneční soustavy. Jedná se o nedokonalou kouli s poloměrem 6 378 km. Ve středu je malé pevné jádro, kolem něj je polotekuté vnější jádro. Dalšími vrstvami je zemský plášť a zemská kůra. Z prvků má největší podíl na složení – železo, kyslík, křemík a hořčík. Zem vznikla asi před 4,6 miliardy let. Země obíhá kolem Slunce po elipse, oběhne Slunce za 365,256 dne. Země rotuje kolem své osy, to trvá 23 hodin a 56 minut. Měsíc je jejím přirozeným satelitem, oběhne ji za 27 1/3 dne. Orion
JÁDRO ZEMĚ Račte si prožít peklo Zkuste vzít lopatu a začít kopat díru. Po několika metrech samozřejmě poznáte, jak těžká je to práce. Pokud vydržíte kopat alespoň do hloubky jednoho kilometru, začnete cítit teplo, vyzařující z nitra Země. Při dalším kopání vám bude větší a větší horko. O tom, jaké peklo a obrovský tlak panují v nitru Země, byste se mohli přesvědčit, pokud byste se nechali zalít například do betonu. Už po chvíli byste, kvůli extrémnímu tlaku působícímu na vaše tělo, začali pociťovat obrovské horko. A teď si představte, že váš betonový obleček by byl 70 kilometrů tlustý. Pak už jistě pochopíte, jak obrovské horko a tlak musí panovat v zemském nitru. V samotném jádru je to okolo 4 700°C. Zemské jádro se snaží osvobodit Pokud byste měli onen betonový obleček na sobě, určitě byste ze všech sil bojovali o to, zbavit se jej za každou cenu. Hledali byste každou štěrbinku, či otvor do kterého by se dostaly vaše prsty, abyste se dostali k povrchu. Stejný proces probíhá v nitru Země. V její vnější vrstvě jsou slabší místa a pukliny a pokud 2
magma (láva) tyto cestičky najde, snaží se dostat na povrch. To jsou místa, kde se tvoří sopky. Kolik bychom vážili v centru Země? I když jde o zdánlivě jednoduchou otázku, odpověď na ni už je poněkud složitější. Nejlépe to pochopíme na malém příkladu. Pokud bychom vyvrtali do naší planety díru s naprosto hladkými okraji, zajistili v ní vzduchoprázdno, aby nedocházelo k žádnému tření, a zároveň nebrali v úvahu obrovské horko ve středu Země, máme vše připraveno pro experiment. Pak už jen stačí odvážně skočit do otvoru. Váš pád se bude postupně zrychlovat, jak na vás bude působit přitažlivost ze středu. Čím více se však k němu blížíte, tím menší přitažlivost bude působit zdola a naopak se bude zvyšovat přitažlivost zemské masy nad vámi. Nakonec, asi za 21 minut, dosáhnete středu Země a v tom okamžiku nevážíte vůbec nic. Protože polovina Země je nad vámi a polovina pod vámi, přitažlivost je zrušena. Nyní však dochází ke zdánlivému paradoxu. Vaše tělo se nezastaví a pokračuje ve svém letu, protože má určitou kinetickou energii a už na něj působí gravitace opačné strany planety. Za dalších 21 minut se tak vynoří na opačném konci Země. Tam se ovšem situace obrátí a už vás zase přitahuje zemské jádro a letíte zpět. Pokud bychom vyloučili všechny vedlejší vlivy jako tření, budete se tak houpat sem a tam nekonečně dlouho a každých 84,5 minuty se vrátíte do místa, ze kterého jste vystartovali. Zdroj: http://www.matrix2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=593:cesta-zatajemstvim-zemskeho-jadra&catid=71:katastrofy&Itemid=97 Ještěrka
ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země. Zemské těleso se skládá se tří soustředných sfér: kůry, pláště a jádra. Hranice mezi sférami tvoří plochy nespojitosti. Zemská kůra je tvořena žulovou a čedičovou vrstvou, má různou tloušťku od 5 do 70 km. Tloušťka závisí na místě. Kůra je silnější na pevnině, tady má kůra menší hustotu a obsahuje horniny bohaté na sodík, draslík a hliník. Nejtenčí kůra je naopak na dně oceánů, tzv. oceánská kůra silná 6 až 8 km, která se skládá z hornin bohatých na křemík, železo a hořčík. V českém masivu je tloušťka zemské kůry kolem 35 km. Zemskou kůru tvoří 3
různé horniny složené z nerostů. Kromě nich jsou v zemské kůře obsaženy i plyny a voda s různým množstvím rozpuštěných látek. V zemské kůře se nacházejí téměř všechny chemické prvky. Zdroj: www.wikipedia.cz Hadonoš
ZEMĚTŘESENÍ K zemětřesení nejčastěji dochází na rozhraní litosférických desek kvůli jejich pohybu. Měří se v takzvané Richterově stupnici. Tato stupnice má celkem 10 stupňů, přičemž nejsilnější zemětřesení v historii bylo zaznamenáno v Chile v Americe a to mělo hodnotu 9,5 stupně Richterovy stupnice. Každý den se na světě objeví zhruba 8000 zemětřesení, které ani nepocítíme. Ty mají hodnotu do 2 stupňů Richterovy stupnice. Dále pak denně zažijeme zhruba 1000 zemětřesení o síle až do 3 stupňů. Zemětřesení začíná v takzvaném epicentru, což je místo pod zemským povrchem, od něhož se toto chvění dostane až na povrch, kde jej zaznamenávají seismologové. Každé zemětřesení má své epicentrum, pokud nejde o sérii zemětřasů ze stejného epicentra. Pokud k zemětřesení dojde pod vodou, může dojít k takzvané vlně Tsunami, což je extrémně vysoká vlna s katastrofickými důsledky, jaké jsme viděli v důsledku vlny tsunami v Indonésii v roce 2004 nebo Japonském tsunami v roce 2011. Hydra
SOPKA Sopka, neboli vulkán, je místo, kde láva a sopečné plyny vystoupí na zemský povrch, ať již na souši nebo pod vodou. Většina sopek mívá sopečný kužel tvořený utuhlou lávou nebo sopečnými vyvrženinami, neboli pyroklastickými horninami, které obklopují kráter. Sopečný jícen je spojen sopouchem (přívodním kanálem) se zdrojem magmatu. Sopky lze dělit podle nejrůznějších hledisek, např. na činné a vyhaslé, na monogenní (vzniklé jedinou sopečnou fází) a polygenní (vzniklé větším počtem fází oddělených obdobími klidu). Sopečná činnost může být vázána na jediný kráter, tzv. centrální, jindy si lávy a plyny prorazí další cesty k povrchu a vznikají tzv. adventivní krátery. Vytvoří-li se ve vrcholové části sopky, nazývají se parazitické. Přívodovými cestami kromě jícnů mohou být i různé pukliny a zlomy, podél nichž jsou sopky seřazeny (puklinové neboli lineárně uspořádané sopky). Tyto pukliny se někdy staly přívodovými cestami velikého množství zvláště bazických láv, široko se rozlévajících. Původní tvar sopek mohl být druhotně značně pozměněn jak pozdějšími explozemi nebo 4
tektonickými poklesy, tak účinky eroze. Tvar sopek je zásadně ovlivňován složením lávy: bazické lávy jsou řídce tekuté a vytvářejí především lávové proudy, zatímco kyselé lávy jsou mnohem viskóznější a za explozivních fází bývají rozmetány za vzniku pyroklastických uloženin. Podle těchto kritérií se rozeznávají čtyři základní typy sopek. 1. havajský - ploché sopky o velkém průměru, tvořené řídce tekutými bazaltovými lávami. Sopečné exploze nejsou hojné, vzniká málo pyroklastik, v kráteru někdy bývá lávové jezero. 2. strombolský - pravidelný stratovulkán, sopečný kužel složený ze střídajících se lávových proudů a vrstev pyroklastik. 3. vulkánský - produkované kyselejší lávy jsou podstatně viskóznější a jsou neustále rozrušovány explozemi plynů, takže sopečné kužely se téměř cele skládají z pyroklastik. 4. peléiský Vulcano - erupce tohoto typu jsou charakterizovány prudšími výbuchy, nad sopkami se vytvoří tmavý rozpínající se mrak. Počáteční explozivní fáze chrlení plynu, popela a úlomků hornin vystřídá druhá, klidnější fáze, kdy z kráteru vytékají proudy hustší lávy. Tímto způsobem vznikají tzv. stratovulkány. Toto slovo pochází z latinského stratum neboli vrstva, stratovulkány jsou tedy sopky tvořené střídavě vrstvami lávy a popela.
Kozoroh
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY I když si to neuvědomujeme, tak naše planeta Země má velké problémy. Poté, co se objevil člověk, začalo se vše měnit. Nechci nikoho obviňovat, ale lidstvo si za to může samo. Určitě každý slyšel o globálním oteplování, narušení ozónové vrstvy nebo znečišťování ovzduší. Tyhle a spousta dalších se objevují každý den po celém světě a neustále dokola. Bohužel nikdo neví, co jsou ve skutečnosti ty problémy zač. Tušíme co to je, ale jejich pravou podstatu nevíme. A jak jsem už řekla, začalo to, když si lidstvo uvědomilo, že může konkurovat přírodě (nejspíš). Člověk svými zásahy do přírody ničí vše, co se mu postaví do cesty. 5
V Jižní Americe každý den mizí tisíce kilometrů amazonského pralesa, odpady se vrší na nekonečných skládkách, pitná voda je dostupná jenom někomu nebo navíc, i když si to lidstvo neuvědomuje, díky němu hynou desítky druhů zvířat. Nerada to píšu, ale je to ke vší smůle pravda . Když se podíváte na mapu světa, můžete si všimnout, že se dokonce rozšiřují pouště. A nejhorší je, že to všichni přehlížíme. Aspoň to tak většinou vypadá a přitom by stačilo tak málo. Stačilo by třeba třídit odpad, šetřit vodou, nepoužívat tolik chemie nebo se ohlížet i na ostatní, než jen na sebe. Je jen na nás, jak to bude dál. Já osobně doufám, že se lidstvo brzy probere.
Váš Drak
SEDM DIVŮ SVĚTA Sedm divů světa je všeobecně známý seznam unikátních starověkých staveb v oblasti Středozemního moře a na Středním východě. Ve starověku vzniklo mnoho seznamů sedmi divů tehdejšího světa (sestavili je Filón Byzantský, Pausaniás, Hérodotos, Hyginas a spousta dalších). Současný seznam sedmi divů starověkého světa vznikl patrně až v 18. století: Název
Datum stavby
Civilizace
Egyptské pyramidy
2550 př. n. l.
Egypťané
Visuté zahrady Semiramidiny
600 př. n. l.
Babyloňané
Feidiův Zeus v Olympii
435 př. n. l.
Řekové
Artemidin chrám v Efesu
550 př. n. l.
Řekové
Mauzoleum v Halikarnassu
351 př. n. l.
Helénská civilizace
Rhódský kolos
292-280 př. n. l.
Helénská civilizace
Maják na ostrově Faru
3. století př. n. l.
Helénská civilizace
6
Jediným dodnes dochovaným divem jsou egyptské pyramidy. Ty jsou také nejstarší. Existence zahrad Semiramidiných není definitivně prokázána a zbývajících pět divů světa bylo zničeno živelnými pohromami. Artemidin chrám a Feidiova Dia zničil požár a zbývající tři divy světa podlehly zemětřesením. 7 divů světa podrobněji: Egyptské pyramidy jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě budovány jako hrobky králů a později také některých jejich významných manželek a matek. Visuté zahrady Semiramidiny byly podle pověsti vybudovány pro královnu
Semiramis, která vyrostla v zelené Médii a proto Nabuchodonozor II. přikázal kolem roku 600 př. n. l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil. Diova socha v Olympii byla monumentální, asi 13 m vysoká socha, kterou v
roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Artemidin chrám v Efesu byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. ve městě
Efesos na pobřeží Malé Asie. Byl postavený v iónském řádu, měl obdélný půdorys o rozměrech 115 x 55 metrů. Mausoleum v Halikarnassu byla monumentální hrobka, kterou dal vybudovat perský satrapa Mausólos se svou ženou a sestrou Artemísií v letech 353-350 př. n. l. v Halikarnassu. Rhódský kolos byla bronzová socha starověkého řeckého boha Hélia
postavená u přístavu na ostrově Rhodos. Vystavěli ji obyvatelé ostrova, kteří tak chtěli bohu poděkovat za pomoc při odražení invaze Démétria Poliorkéta. Maják na ostrově Faru se ve starověku nacházel v Egyptě u města
Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Zdroj: www.wikipedia.cz
Perseus
CO JE DOBRÉ VĚDĚT O GRAVITACI?
Gravitace je síla, která přitahuje tělesa do středu Země. Tato síla působí na každé těleso a určuje svislý směr. Když si vezmeme olovnici, ukazuje nám do středu Země. Kolem Země je gravitační pole, protože gravitační síla působí na dálku. Toto pole způsobuje, že vše, co upustíme, padá na Zem. Když se vzdalujeme od povrchu Země, je gravitační síla menší. Velikost gravitační síly závisí na hmotnosti. To znamená, čím víc vážíš, tím tě u Země drží větší gravitační síla. 7
Jak je velká? Když máš tabulku čokolády, která váží 100 g, tak tu přitahuje naše Země silou 10 N. Šíp Jak vlastně působí gravitace? Je to síla, která působí do středu Země. Sílu znázorňují na obrázku šipky.
LEGENDA O NEWTONOVI A JABLKU
Issac Newton se narodil ve vesnici 200 km od Londýna v roce 1643. Jeho otec zemřel před tím než se narodil. Novorozený Isaac byl tak slabý, že nikdo nevěřil tomu, že se dožije večera. Přežil, ale byl velmi slaboučké dítě. Od třech let žil s babičkou na jeho rodném statku, protože jeho maminka se znovu provdala a odstěhovala se. Na statek se vrátila, když znovu ovdověla. Isaac jí měl pomáhat na statku, ale to ho vůbec nezajímalo, a tak byl poslán do školy. Velmi se zajímal o mechaniku. Brzy pochopil, že k opravdovému proniknutí do mechanických problémů je nezbytná matematika. Nebyla to ovšem matematika, kterou se učil ve škole. Věnoval se svým zájmům natolik, že jeho prospěch ve škole byl nevalný. Nejprve měl složité postavení chudého studenta, ale to se změnilo, když udělal řadu matematických objevů. Rád pozoroval nejrůznější astronomické jevy svým vlastním dalekohledem. Ten byl ale velmi nedokonalý, což ho trápilo. Nicméně pro nebeskou mechaniku vytušil správný tvar gravitačního zákona. A právě k tomuto zákonu se váže legenda o jablku. Legenda pochází z doby, kdy pobýval na rodném statku. Říká se, že seděl pod jabloní, jablko mu spadlo na hlavu a jeho to vedlo k objevu gravitačního zákona. Skutečnost je trochu jiná, sám Newton ji ve stáří povrdil. Seděl skutečně pod jabloní a pozoroval úplněk Měsíce. Všiml si jablka na stromě. Napdlo ho, že dosah zemské přitažlivosti nemá omezení, takže síla udržující Měsíc na kruhové dráze kolem Země by mohla být totožná se silou, která způsobí pád jablka na Zem. Historku o jablku sám Newton rád vyprávěl svým přátelům. Sir Isaac Newton byl anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva. Mezi nejdůležitější knihy v historii vědy je považována jeho 8
publikace Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica. V ní Newton popisuje gravitační zákon a tři pohybové zákony. Orion
Isaac Newton mluvil o pádu jablka jako o jiskřičce, která stála u rozhoření nového uvažování o gravitaci (zdroj: http://technet.idnes.cz) 9
V TAJENCE NAJDEŠ NÁZVY ZVÍŘAT
10
11
DOPLŇ ANGLICKÁ SLOVÍČKA A V TAJENCE NAJDEŠ ANGLICKÁ SLOVA, KTERÁ SOUVISÍ SE ZEMÍ
12
Ahoj! Tak, jak jste minule tipovali. Zde přinášíme rozřešení: Smrtelný Krchov – Novinářům o život nešlo, neboť celý příběh je pouze výsledkem fantazie. Vzduch dokáže ovládnout skutečně vše – Vítr si opravdu pohrával se sněhem tak, že zavál železniční trať mezi Aší a Hranicemi v Čechách. Dokonce zavál i druhou zmiňovanou trať. Příběh je pravdivý. Magické období, či jen náhody - Síla větru určitě dokáže hýbat se životy lidí, ale příběh Lucie byl vymyšlený a tudíž nepravdivý. Otřesy Celý příběh se odehrává nedaleko Prahy v malé vesničce Krasohlídkov. Jedná se o čtyřčlennou rodinku, která vedla až to té katastrofické události krásný a bezstarostný život. Ovšem stalo se to 22. 12. 2012. Den začal jako obvykle, děti se rozutekly do školy a manželé Kocourkovi odjeli do práce. Večer, když byli všichni doma, stalo se něco velmi zvláštního. Na stole se začaly třást skleničky, skleněné krychličky zdobící lustr v obývacím pokoji cinkaly jedna o druhou. Všichni členové rodiny znejistěli. V minutě zemský jev nabral velikánskou silu, která začala otřásat všemi věcmi. Během několika minut dům už nestál. Po celém domu a rodině zbyly jen sutiny. Vibrace Druhý příběh se odehrává v jedné internetové kavárně v Praze. V ten osudný den zažili návštěvníci velmi zvláštní a stresující věc. Čas zrovna běžel kolem oběda a spousta obyvatel Prahy se hřálo v tomto zimním období v kavárně. Lidé buď trávili čas u počítače či přemýšleli nad šálkem kávy. Když se najednou z krásného a klidného prostředí, které doprovázely jemné tóny hudby z rádia u baru, stal panický podnik. Internetová kavárna jakoby se změnila na bláznivý obchodní 13
dům. Návštěvníkům se začaly na stolečcích klepat hrníčky s čajem či kávou. Počítačovým maniakům spadla wifi síť a sladkou hudbu vycházející z rádia vystřídal nesnesitelný šum. Lidé panikařili. Ale za pár minut bylo vše v naprostém pořádku a vše běželo jako dříve. Kentaur
Země v podání Malíře
SOŠKA
Na úpatí malé sopky ležela malá vesnička, ve které žilo jen padesát lidí. Každé léto sem jezdili turisté, aby se do sopky mohli podívat. V zimě sem moc turistů nepřijíždělo, protože sníh tu nebyl, a tak lidé užívali klidu. Ve vesničce měli na náměstí vystavenou malou sošku, ke které se vztahovala pověst: Když někdo sošku z místa vezme, tak celou vesnici zničí sopka. Turisté tomu nevěřili, ale místní ano, protože se báli, že by se to opravdu mohlo stát. Jednoho slunečného dne, uprostřed léta zase přijeli turisti. Mezi nimi byl však i velmi lakomý muž, který měl moc rád vzácné a drahé věci. S ostatními turisty prošel sopku i okolí, ale když měli odjíždět, všiml si sošky a řekl si, že jí za každou cenu musí získat. Schoval se do nedalekého lesíka a čekal, než bude tma. Když se setmělo a všichni 14
byli ve svých domech, muž vylezl a pomalu se dostal k sošce. Šibalsky se usmál, vzal sošku a jak mohl nejrychleji utíkal pryč. Země se začala divoce otřásat. Všichni lidé vyběhli z domů. Když viděli, že soška zmizela, rozběhli se pryč z vesnice. Utíkající muž se zastavil a rozhlédl se, aby se ujistil, že ho nikdo nesleduje. Najednou se však ozvalo praskání, pod mužem se objevila velká prasklina, do níž muž s hlasitým křikem spadl. Otřesy ve vesnici se uklidnily. Lidé se trochu s obavami vrátili do svých domovů. Od té doby si lidé turisty do vesnice pouští po malých skupinkách a hlídají je jako oko v hlavě. Sošku našli a dali ji na svoje místo, po prasklině nebylo ani stopy. Jednorožec
Drobné ilustrace v čísle jsou od Labutě 15
16
