Jaro uţ je v plném proudu. Prázdniny dveřmi a Řada jsou z násza uţ vyhlíţí kaţdý je uţ netrpělivě dokonce léto avyhlíţí. s ním Někdo se podívá do oblíbené prázdniny.daleké Ještě ciziny, po naší neţ někdo se nakousek ně rozejdeme, republice a někdo se budeve nás čeká spousta práce těšitškole, z lenošení kolem ale i spousta Ondřejova. na tom,si různých Nezáleţí akcí, ze kterých kde odnesete budeme, i důleţité nějaký je ten vyuţít volného času pro záţitek. odpočinek, pro záliby a pro A protoţe naše nese oblíbené koupání, ať škola uţ bude jméno bratří Fričů, v malém rybníčku nebo vybírám oceánu. z toho, co je v nedozírném nachystáno, dárek naší Přejunoční vám oblohy. všem, aby se vám Ten budete prázdniny vydařily za podle moci pozorovat jasné vašich nocipředstav... 15. června v podobě zatmění Měsíce. Uričtě ...a těším se na vašesi to nenechte odpočaté úsměvy.ujít.
1
ROZHOVOR S MARKÉTOU TLAMICHOVOU Jaký byl PRVNÍ ŠKOLNÍ PLES v Ondřejově z pohledu organizátorů? A můţeme se těšit na další? Odpovědi nejen na tyto otázky nám prozradí Markéta Tlamichová ze sdruţení Škamna.
Jak a kdy se zrodila myšlenka uspořádat školní ples? V ZŠ Bezručova v Říčanech pořádali před rokem první školní ples a paní ředitelka, se kterou jsem hovořila, si jej moc pochvalovala a nadšeně hovořila o jeho průběhu. Mně se tento nápad velmi líbil, a tak jsem se zmínila na první schůzce Škamen loni v září, zda bychom nemohli uspořádat také ples. Jen jsme nevěděli, kdo se ujme celé organizace, ale v momentě kdy paní Kušičková řekla, ţe by do toho šla, bylo rozhodnuto. Kdo se na přípravě plesu podílel? Na přípravě programu, návrhu lístků a plakátů se podíleli deváťáci s paní učitelkou Hudcovou, paní Vorreiterová ze Škamen spočítala finance a dohlíţela, co si můţeme dovolit a co jiţ je moc velké finanční riziko. Hlavní organizaci, ale měla na starost paní Kušičková. Kromě toho, ţe vymyslela krásnou choreografii předtančení, zvládla ji s deváťáky nacvičit, musela ohlídat, zda se zařizuje jiţ tisk lístků, plakátů, jestli je domluvené občerstvení, jak a kdy bude k dispozici sál v SKC, obstarala kapelu a mnoho dalších " drobností ". Já jsem domluvila konkrétní občerstvení a s paní Vorreiterovou jsem roznesla plakáty. Pak při přípravě sálu před plesem a úklidu po plese pomáhalo mnoho lidí: pan Hájek s dětmi, Vorreiterovi s dětmi, Jankovských s dětmi, Kušičkovi s dětmi, paní Hudcová a mnoho deváťáků a já také. Doufám, ţe jsem na někoho nezapomněla! Co všechno zahrnuje příprava tak velké akce? Nejdříve se musel dohodnout termín a hned ho zamluvit v SKC, potom hned, kdo se bude podílet na organizaci. Rozdělili jsme si úkoly a hlavně jsme si to zapsali, abychom si jeden o druhém nemysleli, ţe on zařídí třeba kapelu a pak to nedomluvil nikdo. Dále jsme rozhodli, jaké bude občerstvení, zjistili kolik bude stát pronájem sálu, kolik bude chtít zaplatit kapela a zda je to v našich finančních silách. Deváťáci se rozhodli, ţe vymyslí celý program. Já jsem změřila sál v SKC, nakreslila plánek, 2
spočítala ţidle a stoly. Vše jsem s paní Kušičkovou rozvrhla a nakreslila do plánku. Paní Vorreiterová sepsala smlouvu s SKC na pronájem sálu a podepsali jsme smlouvu s kapelou. Nebylo také jednoduché rozhodnout, kolik bude vlastně míst v sále, kolik budou muset stát lístky. Pak jsme třeba nesměli zapomenout na to, zda budou ubrusy na stolech a kde jich seţeneme takové mnoţství. Nesměli jsme zapomenout pozvat bývalé učitele, domluvit někoho na vydávání tomboly a mnoho dalších drobností. Je něco, co vás při přípravě plesu zaskočilo? Museli jste řešit nějaké závažné organizační problémy? Jediná nepříjemná věc, která nás zaskočila byla, ţe trochu vázla propagace plesu, ale nakonec to vše dobře dopadlo. Můžeš nám říct nějakou vtipnou historku, která se stala během příprav nebo přímo na plese? Během příprav se tak moc vtipného nepřihodilo, neboť jsme měli všichni dost práce, ale na plese nás pobavili 3 hasiči, kteří zajišťovali občerstvení. Jim samotným se program plesu tak líbil, ţe dva z nich se koukali na program a třetího zastrčili zpět do baru, ţe on je teď na řadě s obsluhováním a oni dva se budou koukat. Jaký dojem na Tebe ples udělal? Ples mě doslova nadchl. Jak průběhem, nápady organizátorů, tak i tím, ţe tolik lidí se dobře bavilo aţ do konce! A hlavně se nevyskytl při plese ţádný problém. Nejdůleţitější bylo, ţe to byla opravdu zábava hodná úrovně školy. Chystají se Škamna založit tradici a s plesy pokračovat? Pevně doufám, ţe toto byl ples, který zahájil celou řadu dalších plesů naší školy. Děkuji za rozhovor. Rozhovor vedla Tereza Vorreiterová
1. ŠKOLNÍ PLES Jak jiţ všichni víte, konal se 1. školní ples deváťáků a prvňáků ZŠ a MŠ bří Fričů Ondřejov. Do programu nás zavedla výborná moderátorka a zároveň absolventka této školy Pavla Hudcová. Na parket nastoupila paní Janíková se svým indickým tancem. Její představení bylo opravdu obdivuhodné, zajímavé a překvapivé!! Pokračovalo se tanečním výstupem první třídy pod vedením paní třídní učitelky Yvonny Staňové. Poté začalo stuţkování prvňáčků. Kaţdý byl svým jménem uveden a ostuţkován. Po kaţdých dvouch či třech vystoupeních 3
následoval taneční blok pro diváky. Ze začátku byl parket téměř prázdný, ale to se časem úplně změnilo. Kaţdý tancoval, jak chtěl. I učitelé se zapojili a byla opravdu velká zábava. A zvláště, kdyţ kapela začala hrát písničku Makarony, na kterou jsme se všichni vyřádili!! Bylo to naprosto úţasné!!! Později začalo předtančení deváťáků, které připravila paní Kušičková. Bylo váţně překrásné. Nastalo také stuţkování deváté třídy. Stuţkovala je samozřejmě jejich skvělá paní třídní učitelka Věra Hudcová. (Bylo pro mě poctou drţet a podávat stuhy a Patricie Hejmová drţela květiny). Při dojemném proslovu Adély Vodičkové, kdy děkovala za celou devátou třídu své paní Věře Hudcové, jí byla předána „malá květina“. Byl to velký strom javor, se kterým byl problém dostat ho z jeviště, ale nakonec byl umístěn doprostřed parketu. Za chvíli tancovali někteří deváťáci s učiteli a příslušníky školy kolem javoru. Konal se tanec deváťáků a jejich rodičů. Na plese nechyběla ani bohatá tombola, krásný zpěv Adély Vodičkové a spousta dalších vystoupení. Nesmím opomenout draţbu nádherného dortu, který vyráběla pani Vodičková. O dort se „pralo“ spousta lidí, neustále kaţdý nabízel víc a víc peněz. Cena se vyšplhala aţ ke 2 500 Kč a získal ho Pavel Mašek z deváté třídy. Ples byl ukončen jednou rychlou a jednou pomalou písní. Potom šli jiţ všichni domů. Byl to nádherný ples a já jen budu doufat, ţe se bude konat kaţdý rok!!!!!!!! Perseus
PO STOPÁCH ČAPROŠARU Protoţe se blíţí prázdniny, tak jsme pro vás tentokrát vybrali z ČAPROŠARU číslo 6 pohádku od Jana Vacka O KOUZELNÉ ŢEHLIČCE V jedné vsi slouţil u rychtáře sirotek, říkali mu Vašek. Kdyţ mu jeho oba rodiče zemřeli, přestal chodit do školy a pásl rychtářovy krávy. Jednoho červencového dne, bylo to uţ k večeru, kdyţ Václav jedl svoji chudou večeři, se u něho objevil stařeček. Vašek ani nevěděl, jak se tady ten vetchý stařec vzal a povídá: „Víš, milý Václave, uţ dva dny jsem neměl nic v puse, a tak tě prosím, jestli by si mi nedal kousek z tvého?“ Václav Neváhal a dědečkovi hnedle kus chleba ukrojil. Kdyţ dojedli, stařec vyndal z vandrovníku starou ţehličku a povídá: „Václave, za tvou dobrotu bych se ti chtěl odměnit. Tu máš ţehličku, je kouzelná. Kdyţ přeţehlíš jakoukoli látku, promění ji v hedvábí. Kdyby ji však někdo zneuţil, doplatí na to.“ S těmito slovy dal ţehličku Václavovi a zmizel.
4
Václav odvedl krávy rychtářovi, vzal si výsluţku, rozloučil se a šel do světa. Kdyţ přišel do lesa uviděl starou chaloupku, vešel dovnitř a zjistlil, ţe je opuštěná. A ţe se zrovna stmívalo, uchýlil se tu na noc. Tu si vzpomněl, ţe má s sebou ţehličku, svlékl si vestu a dvakrát přeţehlil. Najednou vidí, ţe vesta je celá z hedvábí. Rychle ji schoval do torny a šel spát. Ráno vyběhl z chaloupky a rovnou do města na trh. Tam vestu prodal a utrţil pěkné peníze. Potom běţel nakoupit látky. V chaloupce všechny látky přeţehlil a pak je zase prodal na trhu. Zanedlouho měl tolik peněz, ţe si mohl nechat postavit pěkný palác. Jenomţe Václavovi stouplo bohatství do hlavy a chtěl víc neţ měl. Zapomněl na slova stařečka. Jen ţehlil a ţehlil. A kdo chce víc, nemá nic. Ţehlička se tak rozpálila, ţe od ní všechno chytlo plamenem. Václav z toho poţáru vyvázl taktak se zdravou kůţí. A kdyţ stál před hromadou doutnajícího popela, teprve si vzpomněl na stařečkova slova, ale to uţ bylo pozdě. Teď se Václav toulá po světě jako nuzný ţebrák, který nemá ani vindru v kapse!
EXPEDICE 4P VLAŠIM aneb co je to biodiverzita Ve středu 4.5. jsme vydali naposled do Vlašimi. Ranní vstávání se mi zrovna moc nezamlouvalo, ale kdyţ jsem si představila, co všechno mě asi tak čeká, hned jsem se vyhrabala z postele. Po příjezdu a provizorním vybalení jsme se přesunuli do společenské místnůstky. Protoţe ne všichni si nás pamatovali, tak jsme jako vţdy dostali jmenovky. A aby bylo přivítání pestřejší, tak jsme hráli hned na zahřání hru. Představili jsme se a řekli jsme si, jakou jednu věc bychom si vzali s sebou na pustý ostrov. Postupně kaţdý řekl jednu věc a musel zopakovat i ty, co byly před ním. Za chvíli se to nabalilo a poslední z nás to měl nejhorší :D. Odpoledne jsme hráli hru, kde jsme představovali jednotlivé druhy zvířat a museli se domluvit, kdo pojede Noemovou archou. Nejvíc mě bavila jedna strategie, která byla hodně na přemýšlení, nevím, jak se to mohlo stát, ale náš tým vyhrál :D. Večer jsme měli volný program, to bylo super. Já pořád přebíhala, chvilku jsem hrála s holkama flašku. Pozor, jen na pravdu :D. Chvilku se nechala unášet pokerem, který jsem se sotva naučila, ale je pravda, ţe kdyţ jste začátečník, tak vám to jde nejlíp ;). Nakonec jsem se přestěhovala do místnosti, kde se promítal hokej. Internet pořád vypadával, tak toho moc nebylo vidět, ale Eda s Pavlem nám udělali luxusní divadlo. Oba měli na krku českou šálu, Pavel mával vlajkou a komentovali to. Já s Adélou jsem polštářema sestřelovala Finy :D. A to nejlepší nakonec. Naladili jsme hlasivky a spustili hymnu. Druhý den holkám uţ brzy ráno zvonil budík, ale vstávat se nám moc nechtělo. Celý ten den jsme chodily jako mumie, ale to uţ tak bývá, kdyţ se v noci kecá a kecá místo spánku. Většina z nás to vyřešila nějakým tím Energy drinkem, kafem, nebo colou. Po snídani jsme se začali zaobírat biodiverzitou - přírodní 5
rozmanitostí, bohatstvím. Zkoumali jsme, kde roste kolik druhů rostlin. Narazili jsme i na invazivní rostliny, které ostatní vystrnadily pryč a zabíraly veliké území. Další aktivita, která nás čekala, mi nejdřív přišla šílená. Kdyţ jsme dorazili před Penny market a oznámili nám, ţe budeme sázet víc neţ dvoumetrové stromy :D. Udělali nám názornou ukázku, po které jsem měla ještě větší obavy. Kdybychom měli kopat díry jen v hlíně, jenţe třeba ta, co čekala mě a Lukáše byla plná kamenů. Jeden šutr byl snad velký třičtvrtě metru. Ale společnými silami jsme to zvládli a naše obavy, ţe tu budeme ještě dva roky pohasly. Z toho výsledku máme všichni moc dobrý pocit. Navečer jsme vyráběli trička s nápisy Expedice 4P a vším, co nás napadlo. V devět hodin večer jsme podle instrukcí dorazili na starý hrádek. Uvnitř byly zapáleny svíčky a Lenka četla dopis, při kaţdém vyhynulém druhu zvířete jsme sfoukli jednu svíčku. Kdyţ zbyla jenom jedna, tak jsme měli vymyslet, jak bychom mohli pomoct přírodě, aby nevyhynuly další druhy. Po náročném dni jsme padli významně dřív neţ minulý den :D. Ráno, hned po snídani jsme nastoupili do autobusu a jeli ke kopci Blaník, který jsme navštívili uţ při první Expedici 4P. Po vyšlápnutí aţ nahoru k rozhledně, všichni začali hledat truhlu, uvnitř byl pro kaţdého dopis. K tomu jsme ještě dostali pytlíček se semínky a Blanickým ţaludem. Cestou dolů s kopce jsme si uvědomovali, ţe je to naše poslední setkání ve Vlašimi. Dole na louce jsme si sedli do kolečka a vzpomínali na ty čtyři roky. Bylo mi z toho smutno. Zbývají uţ mi ani ne dva měsíce s naší úţasnou partou. Asi uţ budu končit, ale chtěla bych ještě říct, ţe jsem strašně moc vděčná za výjezdy do Vlašimi. Delfín
KEMP ORION JIŢ POTŘETÍ VÝJEZD OČIMA TOMÁŠE (přibrali jsme letos do Orionu Tomáše jako krále do naší pohádky) Pátek: Kdyţ jsme po dlouhé a úmorné cestě vlakem a busem dorazili do Kempu Orion, první, co šel Honza zkontrolovat, zda mu tam zůstala jeho houpačka do vody. Kdyţ se ujistil, ţe je na svém místě, tak jsme si mohli převzít klíček od chatek a ihned šli vyzkoušet teplotu vody v místním rybníku. Natáčení našeho filmu se tedy odloţilo aţ na sobotní ráno. Páteční den završila večeře a posezení u hospody s povídáním o všem moţném. Sobota: Budíček dříve neţ v půl deváté se nepovedl. Čekal nás nabitý den spojený s návštěvou místního krámku a natáčením filmu. Ze začátku se scény nahrávaly dobře, ale jak přišla na řadu Gábina, tak natáčení nabralo hodinové zpoţdění, které pokračovalo i při scéně Edy. Natáčení nám přerušil déšť, tak zpoţdění nabíralo obrátek. Po večeři přestalo pršet, tak se šla nahrávat scéna, kde jsem byl i já (Tomáš) , ale ţádný rychlejší posun nenastal. Přesto si myslím, ţe se nám to všem pěkně povedlo. 6
Neděle: Neděle přinesla dřívější budíček, abychom šli natáčet ještě před snídaní a dohnali zpoţdění. Nátačelo se a natáčelo aţ byl najednou oběd, ale film byl konečně hotov. Odpoledne muselo ještě přijít koupání a následně pak balení a společná cesta domů. Zase to byla nekonečná cesta vlakem do Mnichovic. Víkend se vydařil a uţ se těším na další výjezd. KOUPÁNÍ NA VÝJEZDĚ OČIMA ŢIRAFY Dne 17.6. po 4. vyučovací hodině jsme se s naším HVĚZDNÝM TÝMEM vydali do Roudné. Kdyţ se nad naším kempem začalo smrákat rozhodli jsme se navštívit krásný a velký rybník, který byl hned po našem boku. Jako vţdy já (Terka B.) a Terka V. jsme si zaplavaly tam a zpět napříč rybníkem, ovšem asi tak v půlce byl ze všech stran slyšet řev, který vycházel od místa, kde byla houpačka do vody. Hned jsme začaly jásat a rychle plavaly tam a zpět. Kdyţ jsme doplavaly na začátek našeho plaveckého výkonu, byla uţ zábava na houpačce v plném proudu a my se s chutí přidaly. Naši kamarádi začínali na houpačce po dvou lidech. Já bych nešla, kdyby mi nebyla taková zima, která mě dohnala k onomu činu a to, ţe jsem skočila s Terkou společně. Největší problém byl doskok, který měl nějaké ty mouchy - dopadnutí do vody, protoţe já padla a Terka na mě skočila. Kdyţ jsme šly opět na řadu naše dohoda spočívala v tom, ţe těsně před tím neţ se budeme vracet zpět na molo, tak si řekneme TEĎ a skočíme obě najednou. Řekla bych, ţe na tento záţitek nikdy, ale opravdu nikdy nezapomeneme, jak já s Terkou, tak celá naše redakční rada.
ZÁBAVA - POJĎ SI ZALUŠTIT A TROCHU SE POBAVIT Kříţovka z ČAPROŠARU číslo 6 V tajence najdeš názvy českých řek
7
Vtipy od Kentaura o blondýnkách Povídají si dvě blondýnky: ,,Hele, při vaření mi zbyla horká voda. Nevíš, co s ní?". Druhá povídá: ,,Tak ji dej do mrazáku, teplá voda se vţdycky hodí..." =D Sedí blondýnka před zrcadlem a ptá se: ,,Zrcadlo, řekni, kdo je na světě nejkrásnější?" A zrcadlo odpoví: ,,Uhni, nevidím!" =D Víte, co dělá několik tisíc blondýnek na dně oceánu???? Hledají Leonarda DiCapria! =D Zkoušky v autoškole: Komisař: ,,Popište mi funkci motoru!“ Blondýnka: ,, Mohu vlastními slovy?“ Komisař: ,,Samozdřejmě...“ Blondýnka: ,, Brmmm... Brrrrm.. Brm Brmmmm...“ =D Přijde blondýna k doktorovi a říká: ,,Pane doktore mě všechno bolí.“ ,,Jak všechno, upřesněte to!“ říká doktor. Slečna si sáhne prstem na tvář a vykřikne bolestí, sáhne si na nohu, a opět vykřikne, nakonec si sáhne na ucho a opět vykřikne. Doktor se jí zeptá: ,,Vy jste přírodní blondýna?“ ,,Ano, proč se ptáte?" odpoví blondýna. ,,Já si to hned myslel, máte zlomený prst!" říká doktor... =D 8
Kreslený vtip od Labutě ...i zvířátka mají svoje výměnné pobyty – posuďte sami
PŘÍBĚH NA POKRAČOVÁNÍ – díl 5. Kate probudilo poklepání po rameni. ,,Dobré ráno“, pozdravil ji Nick. ,,To uţ je ráno? Vţdyť je ještě tma.“ Kate zakroutila hlavou. ,,Víš, slyšel jsem nějaké hlasy, tak bych tu radši nebyl, jestli se tu ocitnou domorodci.“ Po krátkém uváţení se Kate zvedla celkem rychle, protoţe pomyšlení na setkání se s domorodci....No, raději nad tím víc uţ neuvaţovala. Pobrali těch pár věcí, jak by se u nás řeklo svých pět švestek, uhasili doutnající ohýnek a odešli. ,,Jen pro tvojí informaci, za chvilku se bude rozednívat. Nechtělo se mi tě budit, ale přišlo mi to aţ moc nebezpečné tam dál zůstávat“, oznámil Nick. ,,Nepoznávám tě, řekla bych, ţe si mě rád vzbudil, nejradši bys mě polil po ránu studenou vodou...“, uškíbla se Kate. ,,No vidíš, tak to mám nejspíš dobrou náladu :-D.“ Jak se tak trmáceli divočinou, Nick se najednou zastavil a promluvil na Kate. ,,Pojď někam tě vezmu, zavři oči.“ ,,Zavři oči? Vţdyť je tu takovej útes. To tak, ještě mě tam shodíš :D“, zasmála se Kate. ,,Ha, ha, věř mi, co bych z toho asi tak měl“, utahoval si z ní Nick. ,,No já nevím..., nemusel bys poslouchat takovou hysterku?“ Nick vedl Kate pomaloučku do kopce. ,,Můţeš otevřít oči.“ Kate se podívala před sebe a krásou, kterou viděla se jí zatajil dech. Místo, na kterém se právě teď ocitli, bylo úţasné. 9
Stáli na vyvýšině a před nimi se rozprostíralo moře, kde poskakovalo a zápasilo s vlnami nejméně tak dvacet krásných delfínů. Za obzorem moře vycházelo slunce. ,,To je nádhera“, řekla Kate asi po pěti minutách, kdy konečně dokázala ze sebe dostat aspoň kratičkou větu. ,,Jak jsi to tady našel?“ ,,Kdyţ jsem byl malý, tak mě sem jednou vzal táta. Je to to nejlepší místo na přemýšelní, to mi věř.“ Kate se kochala výhledem a pak ji napadlo: ,,Jak se to tady vlastně jmenuje?“ ,,Delfíní ráj“, odpověděl Nick. Kate přestala skoro dýchat. ,,Och můj boţe, to je ono!“ Nick se na ni tázavě podíval. Ale to uţ Kate vyhrabala mapu z tašky a hledala cestu. Odkrokovala padesát stop a našla otvor do podzemí. ,,Wow“, vydechnul Nick. ,,A to není ještě všechno“, poplácala ho Kate po rameni a usmála se. Nick měl naštěstí baterku, jinak by v tom podzemním tunelu neviděli na krok. Prohledávali stěny, na kterých byly všelijaké nerozluštitelné klikiháky. Přibliţně uporostřed tunelu Kate zastavila. Na stěně byla rozloţená mozaika z dvaceti kamenů. Kate obrátila mapu, na které byl návod přesně na tuhle mozaiku. Sloţila kameny podle návodu. Před očima se jim objevila truhla, otřeli ji od prachu a otevřeli. Oba po otevření vykulili oči. V truhle se leskly diamanty, zlaté šperky, perly... Kate skočila Nickovi kolem krku a vykřikla: ,,Zvládli jsme to!“ ,,Aţ na to, ţe jsem celou dobu nevěděl, ţe hledáš poklad :D.“ Vzali truhlu a šli ven na světlo. ,,Odkud máš vlastně tu mapu“, zeptal se pořád ještě ohromený Nick. ,,Patřila dědovi, našla jsem ji doma na půdě a zkusila štěstí.“ ,,A povedlo se ti to“, usmál se Nick. ,,Rozdělíme si to půl na půl“, napadlo Kate. ,,Nech si to všechno :), našla jsi to ty a navíc já to ani nepotřebuju. Jsem spokojený s tím, co mám.“ Nick se přiblíţil víc ke Kate. ,,Nejdřív to bylo s tebou k nevydrţení, byla si umíněná a musela jsi mít vţdycky pravdu, ale teď.....změnila ses. No teda tvrdohlavá budeš stále, na tom se nic nemění,“ utahoval si z ní Nick. Na to Kate hned spustila a mlelo jí to fakt pěkně, ale Nick ji zarazil a políbil ji. ,,Přijela jsem sem hledat poklad, který jsem nakonec našla, ale není to ta truhla plná drahokamů...jsi to ty.“ zašeptala Kate. ,,A to si mě teď jako odvezeš domů jo,“ rozesmál se Nick. ,,No jasně,teda....jestli mě nebudeš prudit :D.“ ,,To si piš, ţe budu.“ Protoţe Nicka tady nic nedrţelo (stejně pořád někde cestoval a jeho rodiče taky), tak letěl opravdu s Kate. V městě si pronajal byt, ale na ostrov Behok nezapomněli. Vrátili se tam o letních prázdninách na dovolenou. A co bylo s pokladem? Většinu peněz dala Kate do nadačního fondu dětem. Delfín THE END 10
Vzhledem k tomu, ţe v červnu se nejvíce mluví o prázdninách, ptali jsme se vás: „Těšíte se na prázdniny?“ V odpovědích jste se shodli – stejně odpovídali ţáci niţšího stupně, vyššího stupně i učitelé. Něco z odpovědí: „No jasně, kdo by se netěšil.“ „Uţ se jich nemůţu dočkat.“ „Jo těším, ale kdyby nebyly nějaké předměty, tak by mi ta škola ani nevadila.“
11
12
