V ALSTOMU BUDE PROPUŠTĚNO 400 PRACOVNÍKŮ

1 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 7. LEDNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 15. LEDNA 2010, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Zprávy ze zahraničí – str. 3  Vešli do dějin české techniky – str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV:  Seznam příloh v Kováku 2009  Mzdy v kovoprůmyslu – 3. čtvrtletí 2009

Já opravdu nejsem protikorupční agent! Jen bych chtěl dostat tu endprotézu dřív, tak se vás pokouším uplatit… Původně zde stávala První brněnská strojírna, která má bohatou, téměř dvousetletou historii

Kolektivní vyjednávání vyšších smluv pro rok 2010 UZAVŘENA SMLOUVA S ČESKOMORAVSKOU ELEKTROTECHNICKOU ASOCIACÍ Podobně jako kolektivní vyjednávání na podnikové úrovni probíhá i vyjednávání kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) pro rok 2010 za velmi složitých podmínek, způsobených především dopady světové ekonomické krize.

V ALSTOMU BUDE PROPUŠTĚNO 400 PRACOVNÍKŮ Přestěhuje se výroba kotlů z Brna do Ruska nebo Číny?

Od založení První brněnské strojírny uplynulo loni nekulatých 195 let, ale i tak, pět let před velkým jubileem, stálo zato zaťukat na dveře firemního závodního výboru a pustit se do bilance. Původní brněnská strojírna je se svou téměř dvousetletou bohatou historií ukázkou složitého vývoje českého strojírenství od rakousko-uherského mocnářství, přes první republiku, obě světové války, socialisStrašáky a mýty, které se objevily v argumentaci za- tické řízení až po současnou tíživou světovou finanční a hospodářskou krizi. městnavatelů v této souvislosti, vypadají velmi reálně, část z nich je i pravdivá - minimálně pro část firem v každém odvětví, nicméně u všech zaměstnavatelských svazů byla od počátku kolektivního vyjednávání patrná snaha přehnat záporné důsledky krize a využít tuto skutečnost k jasnému cíli – pokud možno SNÍŽIT nároky vyplývající z KSVS, a to ve všech oblastech. Bylo apelováno na nutnost udržet ve firmách kvalifikované zaměstnance pro období po krizi, což je sice chvályhodné, avšak smluvně uzavřít jakýkoliv závazek v tomto smyslu do KSVS „nebylo v silách“ našich zaměstnavatelských partnerů. V tomto článku chceme informovat o průběhu a výsledcích kolektivního vyjednávání KSVS především s Českomoravskou elektrotechnickou asociací (dále jen ElA). Tato KSVS byla uzavřena dne 29. 1. 2009 s účinností od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Všeobecná část KSVS mj. specifikuje zaměstnavatelem poskytované informace ZO, dále je sjednáno znění práva kontroly ZO a zajištění činnosti ZO, včetně provádění srážek členských příspěvků zaměstnavatelem. Ve mzdové části byl vedle vyšších než zákonných hodnot příplatků a termínu splatnosti mzdy do 25. dne následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce sjednán nárůst průměrné nominální mzdy meziročně o 3,5 procenta. V oblasti pracovněprávní je především

(Pokračování na str. 2)

V původní malé dílně ve Šlapanicích u Brna se nejprve začaly vyrábět jednoduché textilní stroje, ale následně již parní kotle a turbíny, posléze moderní investiční celky – teplárny, elektrárny a energetická zařízení s vysokou technickou úrovní, která firmu vynesla Jaromír Machala ke světové špičce v tomto výrobním oboru. První brněnskou strojírnu nemohly minout ani obě světové války výrobou pro zbrojní program a v polovině dubna 1945 se navíc stala terčem angloamerického bombardování a němečtí správci firmy nakonec dali pokyn k její postupné destrukci. Celkově byla zničena polovina budov a zařízení. V poválečných letech se sice podařilo firmě obnovit celý výrobní program i postavení na světovém výrobním trhu, ale na druhé straně tento největší brněnský zaměstnavatel trpěl neustálými reorganizacemi a hrou na „škatule, škatule, hejbejte se“.

Zánik První brněnské strojírny Následná tři léta po mezním roku 1990 se stala obdobím ekonomické transformace a neustálého

vyjednávání se zahraničními firmami i domácím ministerstvem průmyslu a financí o strategických cílech i možnostech dalšího rozvoje oboru parních a plynových turbín, ale i zaměstnanosti pro stovky zdejších špičkových strojařů ve zcela novém ekonomickém prostředí. Jak nás informoval předseda ZO OS KOVO Jaromír Machala, zájem o kooperaci tehdy projevily zahraniční firmy General Elektric, Siemens a ABB. Následně koncem roku 1992 byl společně se švýcarskou firmou ABB založen společný podnik ABB-PBS se specializací na parní turbíny do výkonu 10 MW a plynové stacionární turbíny do výkonu 30 MW. Na jaře roku 1999 nadnárodní společnosti ABB a ALSTOM oznámily spojení výroby elektrických zařízení do společného podniku, v němž bude mít každá 50procentní majetkovou účast. Nově vzniklá společnost ABB ALSTOM Power se tak stala jedním z největších světových dodavatelů zařízení pro výrobu energie. V roce 2001 společnost ALSTOM odkoupila podíl ABB, a stala se tak v Brně jediným vlastníkem. Následně v dubnu roku 2003 odkoupila německá společnost SIEMENS za 1,1 miliardy eur výrobu parních turbín v Brně a spolu s tím přešlo do nové firmy i 500 zaměstnanců, jejichž počet následně (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 1 — 15. ledna 2010

V ALSTOMU BUDE PROPUŠTĚNO 400 PRACOVNÍKŮ (Dokončení ze str. 1)

vzrostl na současných zhruba 700, z toho přibližně 230 v kategorii dělníků. Ti se zároveň stali součástí skupiny Power Generation. V roce 2006 prodal ALSTOM další svou divizi - průmyslových kotlů - se 180 zaměstnanci rakouské firmě Austrian Energy & Enviroment, takže v současnosti fungují v jednom areálu dva samostatné podniky, rakouská firma se v loňském roce přestěhovala do Králova Pole.

Tři firmy – společná odborová organizace Předseda ZO OS KOVO Jaromír Machala jako přímý svědek organizačního dělení První brněnské strojírny je ale nakonec spokojený, že toto štěpení výrobní struktury nepostihlo původní odborovou organizaci. Vysvětlil nám, že odboráři ze všech tří firem se nakonec dohodli na společném fungování, a tak mají v čele 12 dílenských výborů společný 15členný závodní výbor, přičemž předseda a místopředseda jsou pro výkon své funkce uvolněni. Základní operativní složkou ZO jsou ale úsekoví důvěrníci zastřešení dílenskými výbory. Ti také tvoří kádr jednotlivých odborných komisí, jako je například sociální, pro závodní stravování, rekreační, pro bezpečnost a hygienu práce. Jak jsme se však od odborového předáka dozvěděli, závodní výbor vyjednává kolektivní smlouvu pro zaměstnance všech tří firem, ale v podstatě „jen“ každoroční mzdovou a sociální část, kdežto všeobecná část smlouvy je vyjednána a podepsána na dobu neurčitou. Každá firma provozuje jiný finanční rok, takže i uzavírání kolektivních smluv je časově odlišné. Co je však nejdůležitější, zdůraznil předseda, je vztah

managementu k odborům: „Ten je u všech tří velmi seriozní a partnerský.“ Zároveň podotkl: „Samozřejmě, úroveň smluv je odlišná, odpovídající finanční situaci té či oné firmy, ale v minulých předkrizových letech jsme dosahovali meziročního růstu mezd až deset procent.“ Pro všechny tři firmy je rovněž příznačná vysoká úroveň podnikové sociální politiky i nejrůznějších bonusů a zaměstnavatelé z vlastní vůle štědře podporují všechny aktivity odborové organizace ve prospěch zaměstnanců.

Tvrdý zásah hospodářské krize „I když v roce 2008 zasáhla světová finanční krize téměř všechny průmyslové obory, v našich firmách jsme žádný markantní dopad krize nepociťovali, protože jsme pracovali na zakázkách z předešlých let,“ pochvaloval si odborový předák, „zaměstnavatelé nám zatím nesahali ani na platy, ani na různé bonusy. Pouze k 1. říjnu 2009 se ve společnosti Siemens nepřidávalo, aby se v případě poklesu zakázek nemuselo propouštět.“ Jako blesk z čistého nebe ale dopadla v polovině roku 2009 náhlá a nečekaná zvěst z pařížského sídla firmy ALSTOM, že v důsledku světové finanční krize dochází ke zpožďování v oblasti povolování nových uhelných elektráren v Evropě, a brněnská pobočka společnosti ALSTOM je tak odbytově ohrožena pro rok 2010 i dále. Přitom tato pobočka byla až doposud zisková a do její modernizace bylo investováno v minulých letech více než 213 miliónů korun. Vedení společnosti se přesto rozhodlo zrušit výrobu elektrárenských kotlů v Brně a jejich výrobu přesunout do Číny či Ruska. Tím se stalo z celkového počtu 650 zaměstnanců Alstomu existenčně ohrožených téměř čtyři sta a do konce roku 2010 by měli být propuštěni.

Kolektivní vyjednávání vyšších smluv pro rok 2010 (Pokračování ze str. 1) sjednána oblast pracovní doby a dovolené tak, že u jednotlivých zaměstnavatelů nedojde ke zvýšení týdenní pracovní doby, respektive ke snížení rozsahu dovolené ve srovnání s rokem 2008. Upravena je rovněž oblast vzdělávání, včetně studia nebo školení pro uvolněné funkcionáře ZO OS KOVO tak, aby i po případném skončení své funkce mohli vykonávat práce sjednané v pracovní smlouvě. Tato KSVS dále upravuje sociální oblast a oblast BOZP. Při přípravě kolektivního vyjednávání pro rok 2010 byl na rozšířeném zasedání sekce elektro OS KOVO přijat závěr, že při vědomí výše popsaného obsahu KSVS nebude OS KOVO pro rok 2010 předkládat návrh dodatku KSVS pro toto období. Opačného názoru však byl zaměstnavatelský svaz - ElA, který dopisem doručeným na OS KOVO dne 20. 10. 2009 zahájil kolektivní vyjednávání o změně KSVS. Konkrétně v § 15 Mzdový vývoj ElA navrhla, aby u jednotlivých zaměstnavatelů průměrná nominální mzda za zaměstnance, kterým je poskytována mzda podle kolektivní smlouvy, byla v kalendářním roce 2010 ve srovnání s předchozím kalendářním rokem 2009 snížena o 15 procent. Dále ElA navrhla vypustit § 33, který upravuje výši příspěvku zaměstnavatelů na sociální oblast. OS KOVO na tento návrh reagoval písemnou odpovědí ze dne 22. 10. 2009, ve které s oběma navrženými změnami vyslovil nesouhlas. Současně oznámil svoji připravenost na zahájení vlastního kolektivního vyjednávání a pro 1. kolo kolektivního vyjednávání navrhl termín 5. 11. 2009. ElA tento návrh akceptovala. OS KOVO současně oslovil ZO OS KOVO v pů-

2

sobnosti KSVS ElA se žádostí o podání informací jak o současné ekonomické situaci zaměstnavatelů, tak i o stavu v plnění KSVS i PKS v roce 2009 a o přípravě a zahájení kolektivního vyjednávání pro rok 2010. ZO OS KOVO byly rovněž vyzvány, aby vyjádřily svoje stanovisko k návrhu ElA na změnu KSVS. Toto bylo ze strany všech oslovených ZO OS KOVO provedeno a vyjednávací skupina OS KOVO tak získala pro 1. kolo kolektivního vyjednávání potřebné podkladové materiály. V průběhu 1. kola kolektivního vyjednávání se obě smluvní strany vyjádřily k návrhům ElA na změnu KSVS a současně projednaly stav v plnění KSVS za 1. pololetí 2009 a výhled celoroku 2009, zejména ve mzdovém vývoji. OS KOVO současně ElA předložil návrhy nových ustanovení do KSVS pro rok 2010, které se týkají jednak omezení rizikové zaměstnanosti v návaznosti na 2. společný požadavek EMF a jednak omezení možnosti zaměstnavatelů vydávat jednostranně vnitřní předpisy ve smyslu § 305 ZP. ElA sdělila, že její zástupci navštívili osobně firmy, na které se vztahuje KSVS a zjišťovali aktuální stav ve vztahu na kolektivní vyjednávání. Situace se poněkud zlepšila, takže vidí prostor k jednání s tím, že další upřesnění podá ElA na 2. kole kolektivního vyjednávání dne 27. 11. 2009, které se uskuteční po jednání valné hromady ElA (19. - 20. 11. 2009). Zástupci OS KOVO oznámili, že je pro ně nepřijatelné jednat o poklesu průměrné mzdy v KSVS. 2. kolo kolektivního vyjednávání se uskutečnilo v dohodnutém termínu dne 27. 11. 2009. V úvodu prezident ElA Ing. Stanislav Adamec podal informace týkající se zaměstnavatelů sdružených v ElA. Kon-

Několik dní ve stávkové pohotovosti Jak nám sdělil předseda ZO, snažily se odbory vyjednat pro ohrožené pracovníky co nejvýhodnější odstupné, tedy 24 měsíčních platů, přičemž pro pracovníky krátce před důchodem a zdravotně postižené ještě výhodnější. Kvalifikace výrobců kotlů a turbín je totiž natolik specifická, že při brněnské devítiprocentní míře nezaměstnanosti a deseti zájemcích o jedno volné místo nemají propuštění žádnou šanci na uplatnění. Nakonec došlo mezi odbory a vedením společnosti ke kompromisní dohodě o principu a struktuře pro výpočet odstupného. „Tomuto ujednání však muselo předcházet několik dní vyhlášené stávkové pohotovosti,“ povzdychl si J. Machala. A co se tedy podařilo dohodnout? „Byla podepsána rámcová dohoda s účinností od 1. 3. 2010 v návaznosti na závazek zákazu výpovědi ze strany zaměstnavatele do konce února 2010,“ vysvětluje odborový předák. „Do konce února na popud evropské rady zaměstnanců přijede expertní skupina, která provede podrobnou analýzu, a podle té se rozhodne, zda dojde k uzavření, popřípadě k restrukturalizaci, divize výroby kotlů, a nebo Alstom úplně zruší své rozhodnutí. Prioritou však i nadále zůstává zachování zaměstnanosti v brněnské společnosti.“ Na otázku, jaké bude odstupné v případě zrušení nebo restrukturalizace, J. Machala odpovídá: „Základními principy je věk a počet odpracovaných let u společnosti. Minimum pro věkově nejmladší zaměstnance se pohybuje řádově kolem 11násobku platu, naopak věkově nejohroženější skupina, tj. kolem 55 let, se pohybuje kolem 24násobku průměrné mzdy.“ Na závěr naší besedy Jaromír Machala uvedl: „Rád bych vyjádřil poděkování všem odborářům, kteří se podíleli na předávání informací zaměstnancům, ale i brněnskému vedení společnosti Alstom za seriózní přístup a ochotu jednat.“ Text a snímky (rur) statoval, že většina zahájila kolektivní vyjednávání PKS pro rok 2010 s cílem jejich uzavření při zmrazení mezd. Zaměstnanost u většiny zaměstnavatelů stagnuje, případně dochází k mírnému nárůstu. Ve vztahu ke KSVS brání přistoupení většího počtu zaměstnavatelů současné znění mzdového vývoje. V návaznosti na § 42 KSVS pokračovaly smluvní strany v hodnocení plnění KSVS za I. pololetí 2009 s výhledem na plnění mzdového vývoje za celorok 2009. Bylo dohodnuto, že u zaměstnavatelů, u kterých je reálné neplnění sjednaného mzdového vývoje, bude o této skutečnosti zahájeno jednání na podnikové úrovni mezi příslušným zaměstnavatelem a ZO OS KOVO v termínu do 10. 12. 2009. Na základě výsledku a dohody vyplývající z tohoto jednání předají následně smluvní strany PKS smluvním stranám KSVS požadavek na výjimku pro rok 2009 z § 15, což ElA a OS KOVO bezprostředně po doručení zohlední formou uzavření dodatku č. 2 KSVS ElA, platné pro roky 2009 - 2010. Dále proběhlo kolektivní vyjednávání o dosud sporných §§. Na základě vyjádření ElA k možnosti zvýšení počtu zaměstnavatelů, pro které je závazná tato KSVS, byly pro rok 2010 sjednány následující změny současného znění KSVS takto: mzdový vývoj bude definován tak, že u jednotlivých zaměstnavatelů v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 nepoklesne průměrná nominální mzda za zaměstnance, kterým je poskytována mzda podle kolektivní smlouvy. Při zásadních strukturálních změnách ovlivňujících výši průměrné mzdy bude proveden přepočet na srovnatelnou základnu. Nově je sjednán § 30 a - Riziková zaměstnanost s tím, že se smluvní strany zavazují formou sociálního dialogu na odvětvové i podnikové úrovni přispívat

(Pokračování na str. 3)


NĚMEČTÍ KOVÁCI VYJEDNÁVAJÍ O MZDÁCH

Dvě stávky Slovinsku Přijme IG Metall opravdu nulovou mzdovou variantu? ve KOVÁCI VE STROJÍRENSTVÍ JSOU Německý deník Handelsblatt v komentáři ze 7. ledna (den redakční uzávěrky Kováku) tvrdil, že vyjednávání o tarifních mzdách ve strojírenství a elektroprůmyslu mezi Odborovým svazem IG Metall a Svazem podnikatelů v Německu probíhaly doposud překvapivě harmonicky a spějí ke kompromisu o nulové variantě. Ve stejný čas však v médiích v SRN zazněly hlasy z řad kováků odmítající mzdovou zdrženlivost. To naznačuje, že by takové příměří nemuselo dlouho trvat. Sami zaměstnavatelé dle Handelsblattu prý zpochybňují, že by IG Metall zachoval pochopení pro dosud trvající krizi a nevrátil se k dřívějšímu nesmlouvavému prosazování růstu tarifních mezd. „Kdo v takové době bude hrozit zvyšováním personálních nákladů, ten riskuje zcela nežádoucí reakce,“ pohrozil šéf Svazu zaměstnavatelů Gesamtmetall Martin Kannegiesser. Podle listu Handelsblatt představitelé IG Metallu při sondovacích rozhovorech s podnikateli na regionální úrovni od prosince naznačovali ochotu k určitému pochopení tíživé situace. Dokonce i dali najevo jistou připravenost upustit od nároku na paušální zvýšení mezd za přepokladu, že se tím zabezpečí pracovní a učňovská místa. Pochybnosti v řadách podnikatelů vyvolala až počátkem ledna členka představen-

stva IG Metallu Helga Schwitzerová svými slovy, že „právě v době krize nelze oslabit kupní sílu“. Naproti tomu M. Kannegiesser upozornil, že „zatímco výroba poklesla o celou třetinu, počet zaměstnanců se zmenšil doposud jen o pět procent“. Podle jeho tvrzení „podniky trpí neúnosným zvýšením mzdových nákladů při poklesu produktivity, nízkého vytížení kapacit a finančních rizicích“. A zdůraznil, že „před námi je další rok krizového řízení – pracující to vědí!“. Úkolem tarifních partnerů je podle jeho představ toto respektovat. Pro funkcionáře IG Metallu, který zastupuje zájmy 3,45 miliónu kováků v přibližně 22 000 podnicích, je však právě otázka růstu tarifních mezd nanejvýš citlivá a jako taková je neustálým bodem diskusí uvnitř kováckého hnutí. JAN HÁLA

Kolektivní vyjednávání vyšších smluv pro rok 2010 (Dokončení ze str. 1 a 2) k minimalizaci rizikového zaměstnávání. Dále bylo dohodnuto ponechat beze změny ustanovení týkající se zajištění sociální oblasti. Podpis dodatku KSVS byl dohodnut na 17. prosince 2009 a v tomto termínu byl dodatek skutečně podepsán. Konkrétně u této KSVS čelil OS KOVO několika výrazným hrozbám. Pokud bychom striktně trvali na textu platné a účinné KSVS pro rok 2010, pak by velmi pravděpodobně zůstaly sjednané závazky pouze na papíře. KSVS by v tu chvíli neodrážela reálnou skutečnost v jednotlivých firmách v odvětví a pro kolektivní vyjednávání na rok 2011 a další období by byla ohrožena samotná existence KSVS v tomto odvětví pro neochotu OS KOVO reagovat na reálný vývoj. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považujeme

udržení nominální mzdy v KSVS a rozšíření počtu firem, na které se KSVS vztahuje, ze 7 na 14 v dodatku KSVS na rok 2010 za relativní úspěch s perspektivou dalšího sjednávání KSVS od 1. 1. 2011.

VÝHLED DALŠÍCH SMLUV Pro rok 2010 je dále sjednávána KSVS s Asociací leteckých výrobců a dodatek č. 4 KSVS se Svazem sléváren ČR. O výsledcích těchto jednání budeme informovat v některém z příštích čísel Kováka. Dále připomínáme, že pro období 2009 – 2010 je sjednána KSVS se Sdružením učňovských zařízení. Aktuální platné KSVS i KSVS uzavřené v uplynulých letech jsou umístěny na intranetu OS KOVO v odkazu odborné útvary, kolektivní vyjednávání, KSVS. ZDENĚK KOLÁŘ, odbor kolektivních smluv, mezd a sekcí OS KOVO

POSLEDNÍ SMĚNA V SEMPERITU Po 113 letech uzavřen provoz bývalé pneumatikárny Poté, co majitel továrny Continental v roce 2002 zastavil výrobu pneumatik v závodě Semperit v rakouském Traiskirchenu, konala se 18. prosince 2009 poslední směna. V uvedený den tak skončil i provoz mísírny směsi, která byla posledním pracovištěm kdysi proslulého závodu. V prostorách zrušené továrny zůstalo ze 195 zaměstnanců jen 30 posledních, kteří mají do června 2010 zabezpečit poslední likvidační a úklidové práce. Továrna v uplynulých 15 letech postupně rušila jeden provoz za druhým. Po zastavení výzkumného a vývojového oddělení v roce 1994 byl první pokus o zrušení výroby v roce 1996 ještě na zákrok

tehdejšího sociálnědemokratického spolkového kancléře Franze Vranitzkého odvrácen. Přestože závod byl i nadále ziskový, byl po roce 2001 znovu nastolen návrh na jeho uzavření, což se prosadilo i vinou lhostejnosti nového lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela. Výroba byla poté přemístěna do ciziny s levnější pracovní silou. Jak připomněl rakouský deník Die Presse, paradoxní je, že i mísírna směsi byla do poslední chvíle rentabilní. (jh)

NESPOKOJENI Slovinský odborový svaz pracovníků v kovoprůmyslu (SKEI) vyhlásil na 13. ledna 2010 jednodenní stávku na podporu svých požadavků. Jak informoval rakouský deník Wirtschaftsblatt, slovinští kováci požadují zvýšení minimální mzdy na 600 euro netto a jednorázový bonus ve výši 150 euro. Jde v pořadí o druhou jednodenní stávku. První vyhlásil SKEI již 13. listopadu, kdy práci zastavilo přibližně 30 000 kováků ve 120 továrnách. Vedení SKEI je nespokojeno, že zatímco tarifní vyjednávání byla ve slévárenském průmyslu a elektroprůmyslu úspěšná, ve strojírenském odvětví ještě ani nezapočala, upozornila předsedkyně SKEI Lidija Jerkicová. Již to je podle jejích slov důvodem ke stávce. Kovácký odborový svaz je však přesto připraven vyjednávat. Svaz slovinských podnikatelů ve strojírenství je dle vyjádření své předsedkyně Janji Petkovšekové vyhlášenou stávkou překvapen, neboť prý počítal se zahájením vyjednávání počátkem ledna. Zaměstnavatelé mezitím vyzvali vládu Boruta Pahora, aby snížila příspěvky podniků na sociální pojištění, a tím jim ulehčila. Vzhledem k hospodářské krizi, jež způsobila mnoha firmám pokles jejich obratu až o 30 procent, nebudou zaměstnavatelé moci unést požadované zvýšení mezd, praví se (jh) v prohlášení Svazu podnikatelů.

„Nadílka“ koncernu Bosch: DO DVOU LET 350 VÝPOVĚDÍ Svérázný a neradostný dárek připravilo vedení strojírenského koncernu Bosch k vánočním svátkům 2009 svým zaměstnancům v továrně v Salzgitteru. Jak informoval německý deník Handelsblatt, do konce roku 2012 zruší Bosch v tomto závodě přibližně 350 pracovních míst. Sotva potěšitelný je dovětek ve vyjádření koncernu, že půjde o 250 míst méně, než Odborový svaz pracovníků ve strojírenství (IG Metall) očekával. „V žádném případě neakceptujeme tyto plány,“ prohlásila Brigitte Rungeová, předsedkyně podnikové rady závodu v tomto dolnosaském městě. Koncern, který mimochodem provozuje i velkou továrnu v Jihlavě, kde v poslední době rovněž snižoval pracovní stav, plánuje přeložit výrobu součástí motorů a převodovek v hybridní technologii do Maďarska. B. Rungeová zdůraznila, že se výroba v Salzgitteru nesmí oslabit. Závod zaměstnává v současné době přibližně 1900 osob, z toho asi 1250 ve výrobě, uvedl Handelsblatt. (jh)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (X.) Osobou Jana Vincence Homoláče, syna Jana Václava Homoláče a vnuka otce-zakladatele rodinné dynastie Jana Karla Homoláče, o nichž jsme psali v VII. až IX. pokračování tohoto seriálu, vstoupila do historie moravského železářství již třetí, zřejmě nejúspěšnější homoláčovská generace. Jan Vincenc Homoláč Datum narození J. Vincence Homoláče náš zdroj informací neuvádí. Je známo, že převzal na přání svého otce J. Václava Homoláče vedení rodinných podniků a někdy před rokem 1812 uzavřel – podle dokumentů ředitelství olomouckého arcibiskupství - již sám novou nájemní smlouvu na frýdlantské železárny; podle této smlouvy získal jako nájemce oprávnění podnikat zde v období 1812 - 1823. To znamenalo dobře hospodařit, investovat a modernizovat zařízení a ustát například zvyšující se výrobní náklady na zajištění potřebného palivového dříví, jehož ceny majitel hutě a současně i výhradní dodavatel dříví – arcibiskupství olomoucké – změnil z dříve levnějších pevných hodnot na položky vyšší a pohyblivé, tedy pro nájemce značně nevýhodné. (M. Myška, Rytíři průmyslové revoluce, 199, dále jen Rytíři průmyslové revoluce). Mnohonásobně dražší bylo také roční nájemné, tzv. pachtovné. Vlastník se tedy začínal chovat tržně; přesto byl nájem frýdlantských hutí rentabilní. Jak uvádí dochovaná bilanční rozvaha v roce 1812, byl čistý zisk Homoláčů za nájem Frýdlantu a Čeladné přibližně 47 000 zlatých, z toho ovšem bylo na pachtovném v penězích včetně naturálií (tj. kujného železa) odvedeno 22 000 zlatých, takže podíl pachtýře na zisku činil asi 25 000 zlatých; tyto údaje je však podle Myšky třeba brát s jistou rezervou, stejně jako zprávu, že v roce 1813 Jan Vincenc pracoval se ztrátou: „Tvrzení je to ryze účelové.“ (Rytíři průmyslové revoluce) Jan Vincenc Homoláč rozšířil své podnikání v letech 1812 – 1817 také o nájem menších železáren v Ondřejovicích ve Slezsku; společníkem byl jeho bratranec F. Schrems (Rytíři průmyslové revoluce). Společně s bratrem Eduardem Bedřichem a manželem své sestry Růženy vlastnili oba zmínění Homoláčové i železárnu Gabriela

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk se může stát člověkem jen pomocí výchovy. Není ničím, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je německý filosof a vědec Immanuel Kant (1724 – 1804), zakladatel německé klasické filosofie, tvůrce tzv. transcendentálního idealismu. Jako profesor metafyziky, logiky i jiných věd se nejprve věnoval studiu přírody. V hlavním tvůrčím období se zabýval především třemi oblastmi lidské aktivity - poznáním, mravním jednáním a estetickým hodnocením. Některými částmi jeho učení se inspirovali mnozí další myslitelé, například J. G. Fichte či G. W. F. Hegel. (jk) Vyluštění z Kováku č. 42/2009 (výrok N. Bonaparta): Budoucí osud ... dítěte je vždy dílem matky.

4

v Třebíčku v jižních Čechách (pro J a n a Vi n cence a Eduarda Bedřicha ji už někdy v roce 1804 nebo 1805 zakoupil jejich otec Jan Václav Homoláč), jak uvádí publikace Technické pam á t k y v Čechách, na Moravě Náhrobek rodiny Homoláčů na vnější a ve Slezpresbyterní zdi farního kostela ve sku, 2004 Frýdlantě nad Ostravicí (foto Milan (též Rytíři Myška) průmyslové revoluce). Vedle Jana Vincence a Eduarda Bedřicha se podnikání v hutnictví železa angažoval rovněž nejmladší syn Jana Václava Homoláče Emanuel Rochus (narozen ve Frýdlantě nad Ostravicí, 20. srpna 1787), který vlastnil v roce 1812 železárny v Zakopaném v podhůří Tater v Haliči (v Polsku) na tehdejším panství Nowy Targ. Před rokem 1817 si pronajal i železný hamr ve Vyšných Remetách na východním Slovensku. Homoláčovská dynastie tak rozšířila své podnikatelské akce i za hranice českých zemí. Emanuel Rochus Homoláč ale již neměl takový vřelý vztah k železářství jako jeho předchůdci. „V jeho osobě se poprvé objevily v této podnikatelské rodině tendence prozrazující únavu z podnikání,“ kon-

statuje historik Myška ve své studii o Homoláčích; v roce 1812 koupil od otce za 25 000 zlatých statek v obci Lomnička na Tišnovsku a kapitál raději než do podnikání vložil do rodinných pozemků. Jan Vincenc Homoláč byl pravděpodobně dvakrát ženat. Jeho první manželkou byla Johanna Barbora, rozená Hermannová, druhou Anna, dcera Antonína Christopha (někdy uváděn jako Kryštof), majitele statku Vojetín v obci Rozsochy u Bystřice nad Pernštejnem. Obě manželství byla plodná; celkem měl 6 synů a jedinou dceru. (Rytíři průmyslové revoluce). J. Vincenc Homoláč se kromě hutnictví věnoval i dalším aktivitám; disponoval dostatkem volného kapitálu, kterého mohl využít k poskytování úvěru lidem různých společenských kategorií – mezi nimi byli drobní rolníci, řemeslníci a obchodníci, zájem měli větší kupci, továrníci i klienti náležející k aristokratickým kruhům. J. Vincenc Homoláč neměl vyšší školní vzdělání, to nahrazoval studiem spisů s národohospodářskou tematikou a spoluprací se soudobými znalci tehdy moderních hutních technologií. Když 20. října 1817 Jan Vincenc Homoláč v Těšíně zemřel, zanechal kapitál ve výši půl miliónu zlatých, což byla suma jen o málo menší než cena za Vítkovické železárny i s uhelnými a rudnými doly. Hutnická tradice se udržela také ve čtvrté generaci Homoláčů. Jejím nositelem se stal Vilém Rudolf Ignác Homoláč, syn Jana Vincence z prvního manželství, narozený v Čeladné 30. července 1806. Mladý muž ale nepokračoval v činnosti svých předků – studoval ve Vídni medicínu. To, co zdědil po svém bohatém otci, investoval do železáren v Terczave v Chorvatsku; koupil je ve veřejné dražbě 15. listopadu 1829 za 8000 zlatých. Již předtím v roce 1823 svým kapitálovým podílem (o jeho výši však nejsou zprávy) přispěl k vytvoření těžařstva (společnosti) k výstavbě pudlovny a válcovny v Debie (dnes část Katovic) v Horním Slezsku. V prvních třech dekádách jednotliví příslušníci rodiny Homoláčů vlastnili železárny v Třebíčku, železárnu v Zakopaném v Haliči a v Terczave v Chorvatsku. V nájmu měli hutě ve Štěpánově a ve Frýdlantě nad Ostravicí. Jejich aktivity doložily, že podnikavci z řad středního měšťanstva mohou být úspěšní i v kapitálově náročném železářském oboru (M. Myška). Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 1 — 15. ledna 2010/příloha

OBSAH (ZEJMÉNA) PŘÍLOH V KOVÁKU ROKU 2009 UVÁDÍME NÁZEV ČLÁNKU, ČÍSLO KOVÁKU, DATUM VYDÁNÍ A STRANU (POKUD JE ČLÁNEK MIMO PŘÍLOHU). A TO TEMATICKY V 7 ODDÍLECH.

PRÁVO:

EKONOMIKA, DANĚ A MZDY:

Lze vrátit nevhodný vánoční dárek zpět obchodníkovi?, č. 1, 6. ledna 2009 Dočasná nezaměstnanost a nemoc zaměstnance, č. 2, 16. ledna 2009 Právní servis, Jak se mám po obdržení výpovědi hlásit u úřadu práce?, č. 2, 16. ledna 2009 Právní servis, Může nám zaměstnavatel nařídit neplacené volno?, č. 3, 23. ledna 2009 Právní servis, OPRAVA – Jak se mám po obdržení výpovědi hlásit u úřadu práce?, č. 3, 23. ledna 2009 Právní servis, Ach ty zimní chodníky…, č. 4, 30. ledna 2009 Právní servis, Musíme trpět kameru v pánské šatně?, č. 5, 6. února 2009 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a konto pracovní doby, č. 6, 13. února 2009 Važme si svého podpisu, č. 12, 27. března 2009 Pozor na snadné a rychlé půjčky!, č. 13, 3. dubna 2009 Velikonoční „mrskačka“ domácím násilím?, č. 13, 3. dubna 2009 Jaké jsou možnosti zaměstnance insolventního zaměstnavatele?, č. 14, 10. dubna 2009 Splatnost mzdy ve vztahu k okamžitému zrušení pracovního poměru, č. 14, 10. dubna 2009 Právo a rozum zvítězily, Ad: Ach ty zimní chodníky…, č. 15, 17. dubna 2009 Změna v poskytování údajů z katastru nemovitostí, č. 16, 24. dubna 2009 Dávky nemocenského pojištění v roce 2008, č. 20, 29. května 2009 Archivace dokumentů a dokladů základních organizací, č. 20, 29. května 2009 Cestovní náhrady a dohoda o pracovní činnosti, č. 22, 12. června 2009 Právní servis, Jak zaměstnavatel kontroluje dočasně práce neschopné zaměstnance?, č. 23, 19. června 2009 Co jsou datové schránky, č. 27, 28. srpna 2009 Právní servis, Jak se má zachovat ručitel, když dlužník nesplácí úvěr?, č. 28, 4. září 2009 Nezaměstnanost a její měření, č. 29, 11. září 2009 Náhradní volno místo příplatku za práci přesčas, č. 31, 25. září 2009 Riziková práce nás postihuje všechny, č. 31, 25. září 2009 Právní servis, Zaměstnavatel ztrátu na výdělku nedoplácí, č. 32, 2. října 2009 Zaměstnavatel v platební neschopnosti, č. 32, 2. října 2009 Odborové organizace a datové schránky, č. 38, 20. listopadu 2009 Kdy se spory řeší v rozhodčím řízení, č. 39, 27. listopadu 2009 Právní servis, Uvidím svou dceru na Štědrý den?, č. 40, 4. prosince 2009 Sháníte dárek přes internet?, č. 40, 4. prosince 2009 Jakou „vánoční“ půjčku si lze vzít bez rizika?, č. 40, 4. prosince 2009

Změny v daňových zákonech po 1. 1. 2008 (I.), č. 2, 16. ledna 2009; (II.), č. 3, 23. ledna 2009; (III.), č. 4, 30. ledna 2009; (IV.), č. 5, 6. února 2009 Vývoj inflace v prosinci roku 2008, č. 4, 30. ledna 2009 Jak se vypočítá průměrný a pravděpodobný výdělek?, č. 4, 30. ledna 2009 Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a konto pracovní doby, č. 6, 13. února 2009 Vývoj inflace v lednu 2009, č. 8, 27. února 2009 Vývoj inflace v únoru 2009, č. 11, 20. března 2009 Mzdy v kovoprůmyslu v roce 2008, č. 11, 20. března 2009 Daňová odpovědna, Je třeba podat daňové přiznání?, č. 13, 3. dubna 2009 Daňová odpovědna, Co obsahuje mzdový list?, č. 14, 10. dubna 2009 Z historie daní, č. 16, 24. dubna 2009 Vývoj inflace v dubnu 2009, č. 19, 25. května 2009 Archivace dokumentů a dokladů základních organizací, č. 20, 29. května 2009 Vývoj inflace v květnu 2009, č. 25, 3. července 2009 Daňová odpovědna, Jaké jsou náležitosti účetní směrnice?, č. 26, 10. července 2009 Daňová odpovědna, Jaké předpisy má mít ZO OS KOVO?, č. 26, 10. července 2009 S Českým statistickým úřadem nově, č. 27, 28. srpna 2009 Mzdové údaje za leden až březen 2009 v územním a odvětvovém členění (v podnicích s více než 100 zaměstnanci), č. 27, 28. srpna 2009 Vývoj inflace v červnu a červenci 2009, č. 28, 4. září 2009 Průměrné mzdy v informačním systému o průměrném výdělku, č. 29, 11. září 2009 Nezaměstnanost a její měření, č. 29, 11. září 2009 Průměrná mzda versus průměrný výdělek, č. 30, 18. září 2009 Daňová odpovědna, Vyšší částka než loni, č. 30, 18. září 2009 Vývoj inflace v srpnu 2009, č. 30, 18. září 2009 Ekonomická krize – pohled odborů, Analýza dosavadního vývoje, prognóza roku 2010, návrhy opatření, (I.), č. 33, 16. října 2009; (II.), č. 34, 23. října 2009; (III.), č. 35, 30. října 2009; (IV.), č. 36, 6. listopadu 2009; (V.), č. 37, 13. listopadu 2009; (VI.), č. 38, 20. listopadu 2009; (VII.), č. 39, 27. listopadu 2009; (VIII.), č. 42, 18. prosince 2009 Daňová odpovědna, Změna lhůt pro placení daní, č. 34, 23. října 2009 Vývoj inflace v září 2009, č. 34, 23. října 2009 Kolektivní vyjednávání v roce 2010 v návaznosti na krizový rok 2009 – na co pamatovat ve mzdové oblasti, č. 35, 30. října 2009 Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti v kolektivních smlouvách – vyhodnocení roku 2009, č. 35, 30. října 2009 Daňová odpovědna, Mají si odbory zřídit datové schránky?, č. 35, 30. října 2009 Kolektivní vyjednávání v roce 2010 v návaznosti na krizový rok 2009 – na co pamatovat ve mzdové oblasti, č. 35, 30. října 2009 Mzdy v kovoprůmyslu v I. pololetí 2009, č. 36, 6. listopadu 2009

I


Daňová odpovědna, Co se počítá do příjmů vyživované manželky?, č. 37, 13. listopadu 2009 Inflace v říjnu 2009, č. 38, 20. listopadu 2009 Oprava chyby – ad Kovák č. 35, článek: Kolektivní vyjednávání v roce 2010 v návaznosti na krizový rok 2009 – na co pamatovat ve mzdové oblasti Daňová odpovědna, Je třeba zdanit vánoční finanční příspěvek členům odborů?, č. 39, 27. listopadu 2009 Daňová odpovědna, Kdo má nárok na daňové zvýhodnění na dítě?, č. 40, 4. prosince 2009 Daňová odpovědna, Stačí potvrzení o zaplacení příspěvků za všechny členy odborů?, č. 41, 11. prosince 2009 Daňová odpovědna, Je třeba zdanit vánoční finanční příspěvek členům odborů?, č. 41, 11. prosince 2009 Evropa a statistika, č. 41, 11. prosince 2009 Používáte pravidelně internet?, č. 42, 18. prosince 2009

SOCIÁLNÍ OBLAST: Sociální rubrika, Vyplácí se podpora v nezaměstnanosti při nemoci?, č. 1, 6. ledna 2009 Nová úprava nemocenského pojištění od 1. 1. 2009 (I.), č. 5, 6. února 2009; (II.), č. 6, 13. února 2009; (III.), č. 7, 20. února 2009; (IV.), č. 8, 27. února 2009; (V.), č. 9, 6. března; (VI.), č. 10, 13. března 2009; (VII.), č. 11, 20. března 2009; (VIII.), č. 12, 27. března 2009; (IX.), č. 14, 10. dubna 2009; (X.), č. 15, 17. dubna 2009; (XI.), č. 16, 24. dubna 2009; (XII.), č. 17, 30. dubna 2009; (XIII.), č. 18, 15. května 2009; (XIV.), č. 19, 25. května 2009 Sociální rubrika, Lze mít souběh odstupného a podpory?, č. 6, 13. února 2009 Sociální rubrika, Nepřijdu o rodičovský příspěvek?, č. 6, 13. února 2009 Sociální rubrika, Změní se předčasné důchody?, č. 9, 6. března 2009 Sociální rubrika, Jak by se mi vypočítala podpora v nezaměstnanosti?, č. 9, 6. března 2009 Sociální rubrika, Bude si syn muset hradit zdravotní pojištění sám?, č. 11, 20. března 2009 Doplatek pojistného do minima, č. 12, 27. března 2009 Sociální rubrika, Jaký mám nárok na sociální dávky?, č. 13, 3. dubna 2009 Zdravotní pojištění a neplacené volno, č. 14, 10. dubna 2009 Sociální rubrika, Mám nárok na „ošetřovačku“?, č. 15, 17. března 2009 Sociální rubrika, Z čeho mně vypočtou nemocenskou?, č. 15, 17. března 2009 Sociální rubrika, Lze se vystřídat v péči o dítě?, č. 21, 5. června 2009 Kontrola ošetřujícího lékaře orgány nemocenského pojištění při posuzování pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování, č. 21, 5. června 2009 Sociální rubrika, Jak se krátí nemocenské?, č. 22, 12. června 2009 Odpovědnost zaměstnanců a dalších pojištěnců za přeplatky na dávkách nemocenského pojištění a sankce za jejich přestupky (I.), č. 22, 12. června 2009; (II.), č. 23, 19. června 2009; (III.), č. 26, 10. července 2009 Sociální rubrika, Ovlivní nekolidující zaměstnání výši důchodu?, č. 23, 19. června 2009 Sociální rubrika, Spočetl mi zaměstnavatel správně zdravotní pojištění?, č. 23, 19. června 2009 Sociální rubrika, Jak dlouho mi bude náležet ošetřovné?, č. 23, 19. června 2009 Výdaje na dávky státní sociální podpory v roce 2008, č. 26, 10. července 2009 Změny v penzijním připojištění od 1. srpna 2009, č. 27, 28. srpna 2009

II

Slevy na pojistném pro zaměstnavatele, č. 28, 4. září 2009 Výpočet důchodu při dlouhodobé péči o závislou osobu (I.), č. 28, 4. září 2009; (II.), č. 29, 11. září 2009 Souběh starobního důchodu s příjmem ze zaměstnání v roce 2010 (I.), č. 38, 20. listopadu 2009; (II.), č. 39, 27. listopadu 2009 Sociální rubrika, S jakými přídavky na dítě mohu počítat?, č. 40, 4. prosince 2009 Sociální rubrika, Kolik bude činit moje mateřská?, č. 40, 4. prosince 2009

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ: Zdravotnické okénko, Vztahují se poplatky u lékaře i na akupunkturu?, č. 1, 6. ledna 2009 Má nezaměstnaný úlevy na poplatcích u lékaře?, č. 1, 6. ledna 2009 Preventivní programy zdravotních pojišťoven 2009 (I.), č. 7, 20. února 2009; (II.), č. 8, 27. února 2009; (III), č. 9, 6. března 2009; (IV.), č. 10, 13. března 2009 Slovníček použitých pojmů, č. 7, 20. února 2009 Změna regulačních poplatků od 1. 4. 2009, č. 12, 27. března 2009 Zdravotnické okénko, Jak je to se zdravotním pojištěním u dohody o pracovní činnosti?, č. 22, 12. června 2009 Zdravotnické okénko, Platí se z odstupného zdravotní pojištění?, č. 23, 19. června 2009 Zdravotnické okénko, Je možná změna zdravotní pojišťovny bez mého vědomí?, č. 34, 23. října 2009 Zdravotnické okénko, Lze zrušit registraci u nové zdravotní pojišťovny?, č. 41, 11. prosince 2009 Zdravotnické okénko, Komu je léčba neplodnosti hrazena ze zdravotního pojištění?, č. 42, 18. prosince 2009

BOZP A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Na slovíčko s bezpečákem, Jak prokázat nemoc z povolání?, č. 10, 13. března 2009 Na slovíčko s bezpečákem, Kdo zaplatí dioptrická skla do svářečské kukly?, č. 10, 13. března 2009 Na slovíčko s bezpečákem, Musím vracet poškozený pracovní oděv?, č. 17, 30. dubna 2009 Na slovíčko s bezpečákem, Stal se mi v prostoru kuřárny pracovní úraz?, č. 20, 29. května 2009 Na slovíčko s bezpečákem, Bylo mi odškodnění pracovního úrazu kráceno právem?, č. 21, 5. června 2009 Na slovíčko s bezpečákem, Je osvětlení na pracovišti dostačující?, č. 30, 18. září 2009 Činnost orgánů veřejného zdraví v oblasti BOZP, (I.), č. 33, 16. října 2009; (II.), č. 34, 23. října 2009; (III.), č. 35, 30. října 2009; (IV.), č. 36, 6. listopadu 2009; (V.), č. 37, 13. listopadu 2009; (VI.), č. 38, 20. listopadu 2009 Na slovíčko s bezpečákem, Mohu být na pracovišti sám?, č. 37, 13. listopadu 2009

BYDLENÍ: Kamerový systém v obytných domech a podmínky jeho instalace, č. 1, 6. ledna 2009 Nad otazníky v bydlení, Jak správně postupovat u stavebních úprav balkónů v obytném domu?, č. 11, 20. března 2009

RŮZNÉ: Jaké spoření zvolit pro dítě?, č. 1, 6. ledna 2009 Co se skrývá za českou výjimkou z „listiny“ EU?, č. 41, 11. prosince 2009


Mzdové údaje za leden až září 2009 v územním a odvětvovém členění

(v podnicích s více než 100 zaměstnanci) Upozornění: Dále uvedené údaje nejsou oficiálními výsledky ČSÚ a jsou určeny pouze pro interní potřeby OS KOVO

Region / CZ-NACE

24

Výroba základních kovů, hutní zprac. kovů; slévárenství

25

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

26

Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů a zař.

27

Výroba elektrických zařízení

28

Výroba strojů a zařízení j. n.

29

Výroba motor. vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů

30

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

Hlavní město Praha 24


Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách ve stejném ve období % sledovaném minulého období roku 1 346

Průměrná měsíční mzda v Kč ve sledovaném období

ve stejném období minulého roku

25 003

23 732

%

1 273

105,7

105,4

8 113

3 833

211,6

23 693

23 116

102,5

3 202

4 080

78,5

43 283

42 009

103,0

6 587

6 456

102,0

27 539

26 644

103,4

5 606

5 758

97,4

24 602

23 726

103,7

2 306

2 624

87,9

27 568

27 973

98,6

2 669

2 384

111,9

40 291

31 632

127,4

29 829

26 409

113,0

28 660

28 312

101,2

3 575

4 269

83,7

21 525

23 172

92,9

25


5 574

5 954

93,6

22 012

21 508

102,3

26


4 023

4 522

89,0

25 169

24 941

100,9

27


3 453

3 293

104,9

21 123

20 773

101,7

28


6 758

8 016

84,3

25 293

25 192

100,4

29


38 603

41 801

92,4

29 810

29 380

101,5

30


Středočeský kraj

1 464

1 633

89,6

30 141

29 027

103,8

63 449

69 488

91,3

27 418

27 136

101,0

24


684

963

71,1

17 834

20 320

87,8

25


3 737

4 122

90,7

21 136

21 018

100,6

26


1 051

1 158

90,8

18 439

18 031

102,3

27


3 619

4 417

81,9

18 785

18 244

103,0

28


5 901

6 469

91,2

22 686

23 311

97,3

29


7 129

8 254

86,4

23 931

24 965

95,9

22 261

25 543

87,2

21 816

22 241

98,1

1 727

2 087

82,7

23 955

23 389

102,4 106,8

Jihočeský kraj 24


25


3 945

4 602

85,7

25 250

23 649

26


2 780

2 742

101,4

22 445

22 616

99,2

27


5 660

6 960

81,3

21 446

19 307

111,1

28


7 067

7 441

95,0

24 952

24 590

101,5

29


9 660

13 039

74,1

21 431

21 355

100,4

31 919

37 874

84,3

23 246

22 264

104,4

Plzeňský kraj 25


2 457

2 970

82,7

21 519

19 197

112,1

27


1 490

2 522

59,1

16 898

16 656

101,5

28


1 091

1 254

86,9

19 039

19 926

95,6

29


993

1 272

78,1

17 666

16 220

108,9

6 869

9 025

76,1

18 981

17 962

105,7

Karlovarský kraj 24


1 630

2 140

76,2

28 990

27 931

103,8

25


3 943

4 788

82,4

20 154

20 385

98,9

26


2 398

3 272

73,3

19 671

17 573

111,9

27


2 924

3 198

91,5

17 498

16 275

107,5

28


4 526

5 364

84,4

22 066

22 041

100,1

29


Ústecký kraj 24


7 528

8 770

85,8

22 212

21 602

102,8

23 404

28 355

82,5

21 280

20 832

102,2

770

881

87,4

23 370

25 023

93,4

25


1 590

1 561

101,9

21 475

22 149

97,0

26


545

906

60,2

23 179

24 406

95,0

27


1 968

2 538

77,6

22 819

20 998

108,7

28


2 912

3 596

81,0

25 014

23 363

107,1

29


15 266

17 183

88,8

25 806

25 911

99,6

23 824

27 333

87,2

25 142

24 837

101,2

Liberecký kraj

III


Region / CZ-NACE

Průměrný počet zaměstnanců ve fyzických osobách ve stejném ve období sledovaném % minulého období roku

Průměrná měsíční mzda v Kč ve sledovaném období

ve stejném období minulého roku

%

24


1 329

2 109

63,0

26 218

23 430

111,9

25


4 053

4 651

87,1

22 815

22 464

101,6

26


2 691

3 109

86,5

23 902

21 746

109,9

27


3 869

4 758

81,3

20 155

19 751

102,1

28


4 465

5 591

79,9

22 095

22 289

99,1

29


Královéhradecký kraj 24


4 457

5 053

88,2

19 801

19 594

101,1

21 012

25 458

82,5

21 831

21 279

102,6

662

659

100,4

20 029

31 707

63,2

25


3 402

3 484

97,6

24 362

26 087

93,4

26


5 263

6 850

76,8

21 241

19 819

107,2

27


6 267

8 130

77,1

18 661

18 216

102,5

28


5 352

6 697

79,9

19 934

20 421

97,6

29


4 680

5 216

89,7

22 393

21 551

103,9 100,7

Pardubický kraj

26 600

32 002

83,1

20 966

20 816

25


5 581

7 671

72,8

19 876

21 337

93,2

26


863

1 161

74,3

16 294

16 842

96,7

27


1 317

2 159

61,0

21 325

20 360

104,7

28


5 411

6 290

86,0

21 518

22 080

97,5

29


10 319

12 383

83,3

25 912

26 432

98,0

26 764

33 431

80,1

22 553

23 218

97,1

2 838

3 247

87,4

19 493

20 821

93,6

Vysočina 24


25


6 152

6 770

90,9

22 324

22 272

100,2

26


5 455

6 716

81,2

21 321

19 563

109,0

27


3 827

4 261

89,8

22 881

21 860

104,7

28


12 751

14 484

88,0

22 754

23 133

98,4

29


4 091

5 085

80,4

21 513

21 928

98,1 100,7

Jihomoravský kraj

35 399

40 877

86,6

22 149

21 988

24


1 785

2 823

63,2

19 690

18 743

105,1

25


4 940

5 743

86,0

21 769

21 736

100,2

26


3 207

3 765

85,2

17 282

16 712

103,4

27


7 853

9 829

79,9

20 704

20 262

102,2

28


6 074

8 388

72,4

23 895

23 915

99,9

29


1 663

2 064

80,6

19 631

20 836

94,2

30


1 637

1 518

107,9

22 911

22 803

100,5

27 161

34 130

79,6

21 208

21 038

100,8

1 128

1 315

85,8

18 780

21 582

87,0 100,0

Olomoucký kraj 24


25


6 982

8 231

84,8

21 861

21 862

26


2 392

2 526

94,7

21 476

21 591

99,5

27


3 033

3 645

83,2

18 555

18 215

101,9

28


4 070

4 811

84,6

21 540

23 778

90,6

29


3 745

5 128

73,0

17 808

17 258

103,2

30


977

1 122

87,0

20 926

19 787

105,8

Zlínský kraj

22 327

26 777

83,4

20 436

20 702

98,7

24

22 758

26 249

86,7

24 423

26 084

93,6


25


9 798

9 030

108,5

21 293

21 437

99,3

26


1 922

1 551

123,9

18 847

18 596

101,4

27


4 549

4 798

94,8

29 694

28 677

103,6

28


10 113

11 756

86,0

22 645

22 601

100,2

29


13 690

18 408

74,4

20 811

23 005

90,5

30


Moravskoslezský kraj

KOVO celkem

IV

2 434

2 382

102,2

27 707

24 745

112,0

65 263

74 175

88,0

23 245

24 170

96,2

426 080

490 877

86,8

23 477

23 273

100,9

V ALSTOMU BUDE PROPUŠTĚNO 400 PRACOVNÍKŮ

Recommend Documents